SLO 08 domy.indd

Transkript

SLO 08 domy.indd

Fakulta architektury VUT v Brně
Modul 2 - Mezi městem a domem
ODBORNÁ EXKURZE - SLOVINSKO, CHORVATSKO 2008
koncepce a vedení projektu: Jakub Kynčl
Grafická úprava: Jakub Kynčl, Ladislav Semela, Robert Jelínek
Sazba: Ladislav Semela
Obálka: Ladislav Semela, Tomáš Pavlíček
Příprava podkladů: Ladislav Semela, Robert Jelínek, Lucie Miklicová
Jiří Vítek, Miroslav Korbička, Marie Škvařilová, Vendula Floderová
Gabriela Doleželová, Petra Nová, Tomáš Pavlíček, Radim Pacák
Petr Hýl, Michal Mačuda, Václav Navrátil, Barbora Šimečková
Marian Hujo,Martin Stofira, František Machara
© 2008
2
CHORVATSKO, SLOVINSKO 2008
Chorvatsko Bale
Novigrad
Rovinj
Slovinsko Celje
Abecední rejstřík architektů
4-5
6-7
8 - 11
12 - 15
Grosuplje
16 - 17
Izola
18 - 19
Kočevje
20 - 21
Koper
22 - 25
Ljubljana
22 - 71
Maribor
72 - 73
Medvode
74 - 75
Novo Mesto
76 - 79
Podčetrtek
80 - 81
82
3
autor:
3LHD | Saša Begović, Marko Dobrović, Tatjana
Grozdanić, Silvie Novak
datace : 2006
adresa: Domenico Cernecca 3, Bale, Chorvatsko
literatura :The Phaidon Atlas 2008
Rihan.CC - 100x400 vol.2
New Europan Architecture
01
SPORTOVNÍ HALA
Bale je malá vesnice
na Istrii s 1000 obyvateli.
Nová sportovní hala přiléhá
ke staré škole. Po kostele je
druhá největší stavba ve vesnici
a díky své velikosti je používána
na společenské akce. Velikost
je odvozena od rozměrů
basketbalového hřiště. Součást
vybavení je sauna a fitness.
Tradiční místní motiv zdi zděné
na sucho byl použit jako vzor
pro celou povrchovou úpravu
a malá tradiční kamenná chýše,
tzv. Kažun, jako archetyp pro
základní strukturální vzor. Vyřešit
design a konstrukci v časovém
plánu 11 měsíců bylo možné
pouze pomocí RC prefabrikátů.
4
Všechny nosné a fasádní prvky
haly byly vyrobeny z prefabrikátů.
Začlenění do životního prostředí
bylo dosaženo minimalizací její
velikosti, mísení s krajinou, ale
také pomocí místních kamenných
materiálů pro povrchovou úpravu
fasád, které dávají této moderní
budově vzhled tradičního domu.
5
autor:
Saša Randič, Idis Turato
datace: 2003–2006
adresa: Veliki Trg 8a, Novigrad Cittanova, Chorvatsko
literatura: www.randic-turato.hr
www.muzej-lapidarium.hr
02
LAPIDARIUM
Svou
formou
a
materiálovým pojetím stavba
vyjadřuje samotnou podstatu,
jež svou funkcí nese. Hmota
horizontální kamenné desky
vynášena v půdoryse dvěma
betonovými krabicemi, které
rekonstruují stopu původního
6
románského kostela, jakoby
levituje nad prostorem a je
po okraji „nesena“ skleněným
pláštěm, který při plném otevření
nechává expozici stop historie
prolnout s exteriérem téměř
pietního parku skrytého mezi
domy.
7
umístění:
Chorvatsko, Evropa
počet obyvatel: 13 000
literatura:
www.archiweb.cz
www.cestujeme.cz
03
ROVINJ
Malé přímořské městečko
těží v dnešní době zejména
z jeho polohy a přístavu. Stará,
mimořádně malebná původní část
města se rozkládá na nevelkém
poloostrově (původně to byl
ostrov, který byl teprve v 18. stol.
spojen násypem s pevninou),
nová část se rozrůstá na pevnině
na všechny strany.
Z historie Rovinje: původně
ilyrské sídlo prožilo římskou,
byzantskou i franckou nadvládu.
Poměrně dlouho, po sto let tu byli
pány aquilejští patriarchové, ale
nejdéle tu vládli Benátčané, 500
let. Pak město připadlo Rakousku,
po první světové válce Itálii,
po r. 1945 Chorvatsku (v rámci
8
Jugoslávie).
Vystěhováním
italského obyvatelstva se město
téměř vylidnilo. Záchranou bylo
znovuosídlení
chorvatskými
výtvarnými umělci a spisovateli.
Rovinj je charakteristickým
příkladem městského sídla
středozemního typu - stupňovitě
rozložené na kopci s dominantou
kostela na nejvyšším bodě.
V Rovinji je to kostel sv. Eufemie
(Sveta Fuma či Eufemija)
z 18. stol. Město bylo původně
obehnáno dvěma pásy hradeb,
z nich se dochovalo jen málo.
9
autor:
Helena Paver Njirić
datace: 2001–2004
adresa: Ivana Gunduliča 24, Rovinj, Chorvatsko
literatura: www.archiweb.cz
04
BYTOVÉ DOMY - POS
Jedná se o kompozici dvou
domů s rozdílnými půdorysy, ale
s jednotným vizuálním vzhledem.
Ten tvoří nahodile rozmístěná
okna různých velikostí v hravé
kompozici se zeleno šedým
zbarvením
fasády.
Hmotu
doplňuje až dekonstruktivisticky
členěná střecha, která je
10
dominantním
a
hlavním
koncepčním prvkem tvořícím
kvality obou domů. Na modelu
je vidět, že vzhled domu mají
tvořit převážně zprolámané
střechy. Z ptačí perspektivy jsou
však zřetelnější, než z lidské
a takto své kvality bohužel plně
neukážou.
11
autor:
Arhitektura Krušec | Tomaž Krušec, Lena Krušec, Vid
Kurinčič
datace: 2005–2007
adresa: Pečovnik 34, Celje, Slovinsko
literatura: Contemporary architecture in Slovenia
www.nextroom.at
05
CELJSKA KOČA
Celjska Koča je slovinská
sjezdovka. Tříhvězdičkový hotel
ležící na jejím vršku na jižním
svahu kopce Grmada, nahrazuje
horskou chatu, která ležela
v bezprostředním okolí a musela
být zbourána. Při pohledu
z údolí hladce splyne s okolím.
Dominantu tvoří, pokud se na něj
díváme z vrcholu sjezdovky,
ale nijak nenarušuje ráz.
Koncepce vychází ze samotného
místa a nádherného výhledu
do údolí. Vzhled je inspirován
tradičními místními sušáky
na
seno.
Konstrukce
je
tvořena žb. vykonzolovanými
stropy a 8 betonovými sloupy
uprostřed dispozice. Fasáda
12
z horizontálních dřevěných lamel a
rozmístění oken jsou adaptovány
na výhledy do okolí. Hotel má
3 nadzemní podlaží a 1 patro
částečně zapuštěné do terénu.
Je zde 17 dvojlůžkových pokojů
a 2 velké místnosti v podkroví.
Kromě ubytování nabízí hotel
i restauraci, wellnes centrum,
čítárnu, lyžárnu a venkovní
terasu.
13
autor:
Marjan Zupanc
datace: 2004–2007
adresa: Kidričeva cesta, Celje, Slovinsko
literatura: New European Architecture 07/08
06
TUŠ OBCHODNÍ CENTRUM
Objekt obchodního centra
se nachází na jedné z hlavních
příjezdových cest do Celje, třetího
největšího města ve Slovinsku.
Hlavní nosná struktura stavby
je tvořena z prefabrikovaných
železobetonových prvků.
Budova je dispozičně
rozdělena do tří částí dle náplně:
V zadním sektoru je to plocha
skladišť, dále prodejní plochy
v centrální části a vstupní prostor
v přední části objektu. Celá
stavba je pak kryta nepravidelně
zalamovanou střešní plochou,
která na východním konci
obchodního centra přechází
ve fasádu a sbíhá k patě
objektu.
14
Tvůrci projektu se v první řadě
podařilo cosi více než jen vytvořit
komerční prostory dle požadavků
investora pro vytváření zisků.
Objekt zároveň mění své okolí z
bývalé industriální zóny na místo
pro lidi mnohem lépe pochopitelné
a akceptovatelné. Podobná díla
pak posunují samotné chápání
a nahlížení na obchodní centra
jako taková.
15
autor:
a.biro | Miloš Florijančič, Matej Blenkuš
datace: 2004–2007
adresa: Adamičeva 15, Grosuplje, Slovinsko
literatura: urbanaslovenija.blog.siol.net
07
MĚSTSKÁ KNIHOVNA
Grosuplje je malé provinční
městečko, které během krátké
doby podlehlo velkému urbánnímu
rozvoji. Knihovna, která nahradila
bývalé hospodářské stavení
stojící u hlavní cesty, musela
být zvětšena. Architekti museli
zachovat původní stavbu a najít
řešení, jak začlenit přístavbu
do okolí. Nová přístavba je
sice vyšší, ale se svým silným
architektonickým slohem se
16
snaží být vhodným pozadím
pro stavbu starou. Architekti
představují řešení, které ji
respektuje, ale nekopíruje
její prvky. Knihovna je
dnes umístěna v nové
přístavbě a ve staré části je
galerie, informační centrum
a shromažďovací hala.
17
autor:
OFIS arhitekti | Rok Oman, Špela Videčnik
datace: 2003–2006
adresa: Izola, Slovinsko
literatura: www.ofis-a.si
www.archdaily.com
08
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ
Projekt je výsledkem
soutěže kterou zinicializoval
slovinský
bytový
fond
na nízkonákladové bydlení pro
mladé rodiny. Jedná se o dva
obytné bloky, které se nacházejí
na malém pahorku s výhledem na
zátoku slovinského přístavního
města Izola. Jednotlivé bloky
jsou o rozměrech 60x28 metrů.
Požadavkem bylo vytvoření 30
bytových jednotek o růrných
velikostech od jednopokojových
bytů po třípokojové odpovídající
slovinským standartům. Každá
bytová
jednotka
obsahuje
venkovní konstrukci, částečně
18
propojenou
s
interiérem,
která slouží buď jako balkon,
nebo slouží k zastínění proti
přímořskému slunci. Dřevěné
konstrukce
balkonů
spolu
s textiliemi zebezpečují zároveň
intimitu. Fasáda působí hravě
a vesele díky své plastycitě
a barevnosti.
19
autor:
Nicholas Dodd, Tadej Glažar, Vasa J. Petrovič, Arne
Vehovar, Ana Kučan
datace: 1995–2002
adresa: Cesta v Mestni Log, Kočevje, Slovinsko
www.bevkperovic.com
09
ZÁKLADNÍ ŠKOLA V KOČEVJE
Dvojpodlažní
objekt
základní školy je zasazen
do zalesněné krajiny. Dochází
k prolínání okolní přírody a
školního prostředí. Díky cestám,
hřištím a veřejným prostorům se
les v okolí školy mění plynule
v park. Půdorys budovy je
tvořen dvěma „Účky otevřenýma
do okolí. „Účko“ s hlavním
vstupem do budovy je orientované
na sever k silnici a funguje jako
poloveřejný prostor. Za vstupem
je přednášková uzavíratelná
hala přes dvě patra s přístupem
na dvůr. V jednom křídle je velká
tělocvična a technické zázemí.
Na opačné straně od vstupu je
kuchyně a jídelna. Ze vstupní
20
haly je přístup po schodištích
do 2.np do levého a pravého
křídla, kde jsou jednotlivé třídy.
Ze tříd v přízemí v západním
křídle je možný vstup na dvůr.
Třídy ve východním křídle
mají přímý přístup na terasy
na východní straně. Budova
školy je z pohledového betonu
v kombinaci s dřevěnými okny a
obložením.
21
autor:
Ravnikar Potokar, d.o.o. | Vojteh Ravnikar, Robert
Potokar, Maruša Zorec
datace: 1995–1996
adresa: Ferrarska ulica 5, Vojkovo nabrežje, Koper, Slovinsko
literatura: www.nextroom.at
www.ravnikar-potokar.si
10
POLYFUNKČNÝ DOM MANDRAČ
Polyfunkčný dom Mandrač
od ateliéru Ravnikar Potokar
sa nachádza v slovinskom
prímorskom mestečku Koper
na rozhraní starého mesta a
novšej zástavby zo 70. rokov.
Konfigurácia
stavebných
objemov kopíruje priľahlé cestné
komunikácie a zároveň pomáha
riešiť zložitý urbanizmus miesta.
najvyššie podlažia prislúchajúce
bytom. Toto rozdelenie sa
samozrejme odzrkadľuje aj
na stvárnení fasády, ktorej
jednoduchosť
podčiarkuje
snehobiela omietka, kovové okná
osadené na exteriérovej hrane a
racionálne vybratia hmôt v oblasti
parteru a lodžií bytov.
Samotnú
budovu
tvoria dva väčšie, navzájom
natočené a prepojené, kubusy
a čiastočne prechodný parter,
ktorý ústi do menšieho námestia
vytvoreného na rohu ulíc.
Funkčne je objekt vertikálne
členený na obchodný parter, dve
administratívne podlažia a dve
22
23
autor:
Plusminus30 | Barbara Debevec, Jure Melon, Lara Može,
Bernard Podboj, Nataša Štrukejl
datace: 2003–2007
adresa: Titov trg 4, Koper, Slovinsko
literatura: Contemporary architecture in Slovenia 1999 - 2007, galerija
DESSA, 2007
www.nextroom.at
11
REKTORÁT
Adaptace dvou existujících
paláců a přístavba rektorátu
a fakulty humanitních věd je
ukázkou
citlivého
přístupu
architektů
v
navrhování
moderní architektury v prostředí
historického
jádra
města.
Architekti pojali celou stavbu
konceptem „budovy v budově“.
Tak se v interiéru i exteriéru
prolínají konstrukce historické
s moderními materiály. Stavba
se rozrostla o nové křídlo, které
vytvořilo nové veřejné prostory
a s historickým palácem je
funkčně propojeno. Přístavba
je čtyřpodlažní s centrálním
komunikačním prostorem, který
je osvětlen horním přirozeným
světlem. Tento prostor vytváří
24
malé atrium a opticky celý interiér
propojuje. Z komunikačního jádra
jsou dále přístupny učebny a
posluchárny, které jsou obráceny
do klidné ulice, a kabinety
pedagogů, které jsou obráceny
do nádvoří. V posledním podlaží
se nachází administrativa a
zasedací místnost. Funkční
členění v interiéru se čitelně
propisuje i do řešení fasády.
25
umístění:
Slovinsko, Evropa
počet obyvatel: 323 000
literatura:
12
www.archiweb.cz
LJUBLJANA
Ljublaň leží v kotlině
mezi
Krasem
a
Alpami
v 298m nadmořské výšky. Má
středoevropské klima a protéká jí
řeka Lublanice.
Dnešní podobu nábřeží
řeky dal proslulý architekt Josip
Plečnik - vytvořil nábřeží s alejemi
stromů, obnovil a postavil
několik mostů: od Trnovského
přes Ševcovský až po ústřední
Tromostovje.
Historie města sahá až
do doby před 5000 lety, kdy dle
legendy založil město řecký princ
Lásón s Argonauty. Již tehdy žili
v tomto kraji obyvatelé budující
mosty přes bažiny. Po nich
přišli Ilyrové, někdy ve 3. století
26
př. Kr. přišli Keltové. Víc stop
po sobě zanechali Římané,
kteří se do oblasti dostali zhruba
50 let př. Kr. a na jihovýchodu
dnešní Lublaně vystavěli město
Emona. Emona měla 5-6 tis.
obyvatel, většinou obchodníků
a řemeslníků, čás-tečně též
státních úředníků a vojenských
veteránů. Kolem města vznikly
hradby místy až 4 metry široké
a 8 metrů vysoké. Díky své
strategické poloze sehrálo město
důležitou roli v řadě válečných
střetů.
Vývoj města výrazně
pokročil ve 13. století, kdy se
Lublaň stává hlavním městem
Kraně. Roku 1335 přišla Lublaň
27
s celou Kraní Habsburkům.
V jejich držení zůstala až
na krátké období Ilyrských
provincií do konce první světové
války.
Město vícekrát zažilo
zemětřesení. Tak například
ničivé otřesy v šestnáctém
století
zapříčinily
renovaci
města v renesančním stylu.
Po katastrofickém zemětřesení
roku 1895 pak Lublaň dostala
neoklasicistní a secesní ráz.
Když v roce 1895 postihlo
Lublaň ono rozsáhlé zemětřesení,
v Čechách se konaly sbírky
na její obnovu. Starosta Lublaně
Ivan Hribar pozval české
architekty Hráského, Hudce a
další. Podle jejich plánů byla
v následujících letech postavena
v centru tehdejší metropole
Kraňska řada honosných budov:
zemské divadlo (dnes Opera),
Zemský dům (nyní hlavní budova
Univerzity na Kongresovém
náměstí), Národní dům (dnes
Národní galerie, která velmi
nápadně připomíná budovu
pražského Rudolfína) aj.
Nejvýznamnější událostí
mezinárodního významu se pak
stalo zasedání kongresu Svaté
Aliance roku 1921 v Lublani.
Kongresu se účastnila řada hlav
států, mj. rakouský císař i ruský
car. Dodnes se jedno z náměstí
v Lublani jmenuje právě
Kongresové náměstí (Kongresni
trg).
V době mezi oběma
válkami formoval podobu Lublaně
architekt Josip Plečnik. Docílil
úžasně harmonie mezi původní
barokní a gotickou podobou,
secesní tváří a moderním
výrazem.
Historické památky města:
Prešerenovo náměstí, 1905
Stolnica - Katedrála sv. Mikuláše
Kostel v Šišce, 1701–1708
Vodnikovo náměstí, 1895
Národní univerzitní knihovna, 1936–1941
Tromostí, 1931–1933
28
29
autor:
Bevk Perović Architekti | Matija Bevk, Vasa J. Perović
datace: 2004–2006
adresa: Jadranska 21, Ljubljana, Slovinsko
literatura: www.bevkperovic.com
www.archiweb.cz
www.archdaily.com
13
FAKULTA MATEMATIKY
Novostavba pro fakultu
matematiky,
postavená
v univerzitní části města
Lublaně,
není
standardní
stavbou. Ve skutečnosti se
jedná o třípodlažní nástavbu
na stávající dvoupodlažní objekt,
s novým programem. Novostavba
se pokouší rozvinout představu
o veřejných prostorách školy
jak sérii průhledných ‚místností‘,
30
vyřezaný do těla stavby,
s výhledem na město. Elegantní
skleněná kůže, sítotiskový potisk
skel s různými hustotami stejného
vzoru, mluví o programové
struktuře zakrývání. Pouze
veřejné a společenské prostory
školy mají skleněnou kůži bez
potisku, prezentující delikátní
dialog s městem.
31
autor:
Alessio Princic
spolupráce: Tomaž Jelovšek, Bojan Purg, Milena Todorič Toplišek,
Mitja Žmuc
datace:
1997-1999
adresa:
Pivovarniška ulica 2, Ljubljana, Slovinsko
literatura:
AB arhitektov bilten 6/2000
Architektur aktuell 5/2001
14
FASÁDA PIVOVARU UNION
V roce 1998 pivovar Union
prošel rozvojem a přistavěl nová
skladiště. Obrovská betonová
hmota která se objevila směrem
do frekventovane silnice nebyla
pro pivovar dobrou reklamou
a ještě více degradovala tento
prostor. Pivovar oslovil architekta
A. Pricnice o „Okrášlení“
fasády. Aby zmírnil hrubý dojem
fasády zvolil obrácený princip a
obalil objekt tenkou skleněnou
membránou. S její přesností až
křehkostí detaily představují nový
typ elegance v této části města.
Skleněné desky jsou pokryty
tenkými vertikálními proužky.
Panely jsou kotveny pomocí
32
speciálních kotev, které umožňují
překrývání, tím se architekt
vyhnul nejen běžně používaným
rámům, ale také vytvořil 3d
strukturu fasády. Panely jsou
jako stupnice zatímco kotvící
prvky pracují jako ornament.
Večer skleněná fasáda pracuje
jako promítací plátno umělekých
Light Show.
Plocha : 2300 m2
Investiční náklad : 1.100.000 €
33
autor :
Sadar Vuga Architekti | Jurij Sadar, Bostjan Vuga
datace: 1997–1999
adresa: Dimiceva 13, Ljubljana, Slovinsko
literatura: Stavba 03/2001
www.archiweb.cz
15
OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA
Budova byla navržena
v letech ´96 až ´99. Je řešena ve 2
částech. Jednu tvoří kanceláře,
druhou veřejné prostory, jako
je knihovna, galerie, učebny
a restaurace. Veřejná část je
sestavena z netypických ploch,
které se mění v každém podlaží.
Obě části se prolínají a spojují
ve vertikální hale, jež mění
v každém podlaží svou velikost.
Je centrálním místem domu. Její
měnící se objem dávají pocit
vizuálního představení. Aby
architekti zvýšili hustotu využití
plochy, rozhodli se nerozvíjet
prostory horizontálně v úrovni
34
1. podlaží, ale vertikálně do celé
výšky domu. Tento princip jim
umožnil vytvořit jakési náměstí.
Průčelí stavby a prostor náměstí
se staly svébytným výtvarným
prvkem.
35
autor :
Matej Vozlič, Vesna Vozlič - Košir
spolupráce: Tomaž Slak, Klemen Vodnik
datace:
2001–2002
adresa:
Vodovodna cesta 99, Ljubljana, Slovinsko
literatura:
www.nextroom.at
16
LINDE M.P.A. ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA
Budova
je
umístěna
ve středu industriální zóny
na předměstí Ljubljany. Architekt
se snažil ochránit alespoň stavbu
před jejím okolím, a tak vytvořil
introvertní budovu. V 1. patře
je vnitřní terasa, do které je
orientována většina kanceláří.
Terasa se svým jezírkem a
zelení tvoří umělé prostředí
pro pohodu uživatelů. Šeď okolí
je oživena barevným plexisklem
sloužícím
jako
zábradlí
pro schodiště. Parkoviště je
v podzemí, první dvě podlaží
mají komerční využití a poslední
má dva squshové kurty.
Plocha : 2200 m2
Investiční náklad : 850.000 €
36
37
autor :
Bevk Perović Arhitekti | Matija Bevk, Vasa J. Perović
datace: 1999–2001
adresa: Aljaževa ulica 8, Ljubljana, Slovinsko
literatura: Architektur aktuell 5/2002
www.archiweb.cz
www.bevkperovic.com
www.nextroom.at
17
BYTOVÉ DOMY ŠIŠKA
Bytové
domy
Šiška
v Ljubljane sú postavené
v blízkosti kostola svätého
Františka z Assisi a starších,
väčšinou už nevyužívaných,
komerčných budov. Prvotný
zámer bol postaviť na tomto
mieste luxusné apartmány, čo sa
v priebehu projektovania zmenilo
a podarilo sa presadiť objekty
menšej, ľudskejšej mierky.
Komplex tak tvoria dva
jednoduché štvorpodlažné bloky
so 46 bytmi, záhradný priestor
medzi nimi a podzemná garáž,
ktorá pomáha redukovať statickú
dopravu z celého areálu. Priečelie
objektov tvorené z francúzskych
38
okien a lodžií je geometricky
členené a farebne jednoducho
zladené. Byty na najvyššom
podlaží sú ustúpené a farebne
svetlejšie, aby opticky redukovali
veľkosť objektov a zároveň im
bolo vytvorené miesto na terasu.
Záhrada
vo
vnútrobloku,
navrhnutá v tradícii japonských
záhrad, je poloverejná a
členená pásmi zelene a piesku.
Na spevnené plochy je použité
tarazzo, ktoré sa nachádza
taktiež na chodbách interiéru a
lodžiách.
39
autor :
Josip Plečnik
datace: 1925–1931
adresa: Černetova ulica 20, Ljubljana, Slovinsko
literatura: Peter Krečič, Das Ljubljana von Plečnik, Ljubljana 1991
Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2003
18
KOSTEL SV. FRANTIŠKA
Nekonvenční
podoba
Plečnikova kostela sv. Františka,
postaveného mezi léty 1925 a
1927, byla autorem odvozena
od
jeho
návrhu
kostela
Nejsvětějšího
Srdce
Páně
v Praze, postaveného v roce
1922. Hlavní část kostela je
kryta střechou mírného sklonu
završenou zvonicí, doplněnou
v roce 1931. Zvonice dostala
charakteristický tvar určovaný
dvěma řadami podpor ve dvou
horních podlažích a kuželovou
strmě
stoupající
střechou.
Hlavní vchod je zdůrazněn
monumentálním
portikem
s
otevřeným
tympanonem.
Centrální prostor kostela je
40
ohraničen řadou monumentálních
cihelných sloupů, na jejichž
vnější straně, podél vnějších
stěn, je prostorný ochoz okolo
celé centrální části.
41
autor :
a.biro | Miloš Florijančič, Matej Blenkuš
datace: 1994–1999
adresa: Jarška cesta 10, Ljubljana, Slovinsko
19
POLYFUNKČNÍ DŮM ŠMARTINKA
Budova je situována
na předměstí, které zaznamenalo
v posledních letech podstatné
změny. Jde o víceúčelovou
budovu: v přízemí a v mezaninu
jsou situovány obchody, vyšší
podlaží zaujímají kancelářské
prostory,
zatímco
nejvyšší
část je vyhrazena bytům.
Architekti vyjádřili tyto rozdíly
v náplni na fasádě budovy a
vytvořili zde koncept trojdílného
členění, typického pro klasickou
42
architekturu městských paláců.
Rozdílné funkce jednotlivých etáží
a poloveřejné garáže v suterénu
si
vyžádaly
komplikované
vertikální propojení, jež muselo
počítat s tím, že návštěvníci
různých provozů budovy se
nebudou potkávat.
43
autor :
Josip Plečnik
datace: 1938–1939
adresa: Med Hmeljniki 2, Ljubljana, Slovinsko
literatura: www.si.wikipedia.org
www.archiweb.cz
20
HŘBITOV ŽALE
Celosvětově
významný
architekt Josip Plečnik výrazně
ovlivňuje
urbanistickou
i
architektonickou tvář rodné
Lublaně. Mezi stavby, které
zasáhly do této změn Lublaně,
zajisté patří Hřbitov žale.
Hřbitovní komplex se skládá
z více drobných i větších staveb,
které rozkládají na rovinném
terénu při okraji Lublaně. Hned
u příchodu ke hřbitovu upoutá
monumentálním
pohledem
na vstupní portál, který se
dá zajisté brát jako symbol
celého hřbitova. Portál svým
ztvárněním navozuje klidnou a
důstojnou atmosféru. Branou
portálu vcházíme ke kapli, před
kterou se nám otvírá prostor pro
44
shromáždění smutečních hostů
při obřadu
rozloučení. Celý
komplex svým architektonickým
i urbanistickým řešením jistě
přispívá k atmosféře a kvalitě
architektury celé Lublaně.
45
autor :
datace: 2002–2005
adresa: Polje 371–376, Ljubljana, Slovinsko
21
SOCIÁLNÍ BYTOVÉ DOMY
Šest bloků bytových domů
je situováno na okraji města.
Z jedné strany jsou obklopeny
polem, ze dvou stran standardní
kobercovou zástavbou a na traně
čtvrté je rušná železniční trať.
Každá budova obsahuje
13 bytů, velmi skromných
co do velikosti. Balkóny jsou
vystrčeny ze základního objemu
budovy, s cílem dosáhnout
jistého otevření malé bytové
jednotky. Zavěšení balkónů
pomocí táhel je industriálním
prvkem, odkazujícím na blízkost
železnice. Železnice jako téma
je dále asociováno ve železooxidově červeném zbarvení
sklocementových obkladových
46
panelů. Předimenzované talířové
podložky – 8 cm hliníkové disky
– přes panely, v poloze sledující
náhodné
velikosti
panelů,
posunuje primární vnímání
základního
objemu
stavby
směrem k detailu – ke konceptu
obkladu - kůže se stříbrnými
terčíky.
47
autor:
Ambient, d.o.o. | Miha Kerin, Majda Kregar, Edo Ravnikar
datace: 1988–2006
adresa: Krekov trg, Ljubljana, Slovinsko
22
LANOVÁ DRÁHA NA HRAD
Od počátku rekonstrukce
hradu v 80. letech bylo jedním
ze zásadních problémů propojení
hradu se starým městem pod ním.
Poloha lanovky byla velmi chytře
vybrána. Vede souběžně se zdí
starého města a návštěvníci
tak mohou cestou pozorovat
její pozůstatky. Dolní stanice se
nachází v rohu starého náměstí.
48
Sklem na lehké ocelové konstrukci
upoutává pouze tolik pozornosti
kolik potřebuje a respektuje okolí
starší zástavby. Kabina lanovky
je elegantní konstrukce ze skla
a oceli. Podlaha je vytvořena
transparentní sítí z ocelových
profilů a skleněné lamely střechy
mohou být při pěkném počasí
otevřeny.
49
autor:
Josip Plečnik
datace: 1929–1931
adresa: Stritarjeva Ulica, Ljubljana, Slovinsko
literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2003.
23
TROJMOSTÍ
Vznik Trojmostí vychází
z touhy Plečnika ponechat
stávající Františkánský most
z 19.století. Rozšíření do té doby
stávajícího mostu na trojmostí
bylo
výhodnější
variantou
než starý most zbořit. Projekt
Trojmostí prý vznikl v Praze, kdy
inspirací byla provizorní dřevěná
lávka při rekonstrukci Mánesova
mostu. Vějířovitý tvar Trojmostí
zahrnuje
slavnostní
vstup
do Starého města a přispívá
k systematizaci prostorových os
Mariánského náměstí. Plečnik
oběma postranním mostům
připojil boční schody, k níže
položené a jen z části realizované
promenádě podél řeky. Ty dávají
50
celku benátský charakter, který
je podtržen baňatou balustrádou.
Ve srovnání s plánem z roku
1929 nás překvapí historický
výraz provedeného návrhu.
V rámci sjednocování mostů
nahradil Plečnik i staré železné
zábradlí
středního
mostu
betonovou balustrádou. Hranice
tohoto trojdílného přechodu
zřetelně naznačují kandelábry,
které definují zákrut břehu, střed
starého mostu a obě vnější
koruny mostů.
51
autor:
Vesna Vozlič - Košir, Matej Vozlič
datace: 1995–2002
adresa: Dvorni trg, Ljubljana, Slovinsko
literatura: www.arhe.si
www.nextroom.at
www.arhitekturni-vodnik.org
24
DVORNI TRG A HRIBARJEVO NÁBŘEŽÍ
Přestavba náměstí Dvorní
trh a Hribarjevova nábřeží
je součástí širšího návrhu
na přeměnu veřejných prostor
podél řeky Ljublanice, které se
postupně objevili v posledním
desetiletí. Hribarjevovo nábřeží
vyzdvihuje proud řeky a zároveň
s pomocí stromů a pergol
zdůrazňuje středomořské rysy
města, princip dříve prosazovaný
52
J. Plečnikem. Dvorní trh,
dřívější parkoviště, byl s pomocí
kaskádového schodiště přeměněn
na příjemný a uživatelný městský
prostor. Přístup do budovy
v dolní části náměstí si vyžádal
vytvoření dřevěné platformy,
která díky siluetě Lublaňského
hradu v pozadí působí téměř jako
divadelní jeviště.
53
autor:
Josip Plečnik
datace: 1936–1941
adresa: Turjaška 1, Ljubljana, Slovinsko
literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2001
25
UNIVERZITNÍ KNIHOVNA
Národní knihovnu Plečnik
navrhl jako chrám lidské
vzdělanosti a moudrosti pro
dravý rozvoj národa na pozemku
bývalého
Aueršperského
paláce. Fasáda je ve spodní
části z kamene, dále vetkává
šedý podpečský kámen, žulu,
mramory i zbytky Aueršperkého
paláce do cihelného zdiva, aby
byla nahoře zakončena hladkým
pásem s vlnovitou římsou.
Sochařská výzdoba budovy je
tvořena pouze balustrádami a
nad bočním vchodem bronzovou
postavou Mojšíše od Lojzeho
Dolinara.
Půdorys
budovy
Plečnik rozdělil schodištěm ve
vnitřním dvoře, které pod menší
54
kopulí vybíhá do příčné
čítárny. Předsálí navrhl jako
sloupovou halu přes celé podlaží
schodišťového traktu. Čítárnou
s výškou deseti metrů, kterou
otevřel dvěma okny sahajícími až
k zemi, dodal sálu monumentální
charakter. To navíc podtrhují
kolosální sloupy s bronzovými
voluty postavené do středu
oken. I když ve své době musela
budova knihovny působit jako
anachronismus, dnes ji řadíme
mezi klasická díla moderní doby.
55
autor:
Sadar Vuga Arhitekti | Juri sadar, Boštjan Vuga
datace: 2003–2006
adresa: Gradaška ulice 20, Ljubljana, Slovinsko
26
BYTOVÝ DŮM GRADAŠKA
Stavba bytového domu je
zasazena do obytné zástavby
rodinných a bytových domů
majících spíše venkovskou
atmosféru. Tato stavba se ovšem
od svého okolí poměrně výrazně
distancuje ve všech směrech.
Na fasádu bylo použito
tří různých materiálů: Leštěný
kamenný obklad, reflexní a
56
průhledné sklo, které buďto
odráží své okolí, nebo odhalují
interiér bytu.
Dům obsahuje dvanáct
bytových jednotek situovaných
v jednom nebo skrze více podlaží.
Toto uspořádání se vepisuje
i na fasádu a dává objektu
jeho netradiční
metropolitní
charakter.
57
autor:
Sadar Vuga Arhitekti | Juri sadar, Boštjan Vuga
datace:
2002–2004
adresa: Trnovski Pristan 22, Ljubljana, Slovinsko
www.sadarvuga.com
www.arhitekturni-vodnik.org
27
KONDOMINIUM TRNOVSKI PRISTAN
Kondominium
je
dvoupatrový
nájemní
dům
s patnácti individuálně navrženými
byty, vstupní lobby, vnitřní zimní
zahradou a venkovním letním
atriem. Budova je rozčleněna
tak, aby bylo možné co nejlepší
prosvětlení bytů a propojení
exteriéru s interiérem, hlavně
díky teras, balkonů a zimních
zahrad. Autoři chtěli úmyslně
změnit vnímání měřítka stavby
a proto se nespokojili s jejím
členěním ale přidali i další
prvky: grafické ztvárnění fasády
pomocí keramických obkladů
a nadměrné zvětšení okenních
rámů. Pixelizace která není jen
náhodným šumem, ale rozlévá
58
se po fasádě v souladu s dalšími
prvky budovy nakonec vyvolává
nejsilnější dojem. Asi proto se
Kondominiu začalo říkat “dům
mlok”. Zamýšlený efekt se tedy
autorům podařil, budova svým
“zapadáním
nezapadáním”
do okolí vytváří unikátní zážitek
z architektury.
59
autor:
datace: 2004–2006
adresa: Mesarska cesta, Ljubljana, Slovinsko
literatura: www.mimoa.eu
www.archiweb.cz
28
650 APARTMENTS
Projekt vyhrál vyzvanou
soutěž na návrh čtyř bloků
činžovních domů s délkou bloku
125 až 140 metrů. Klient vybral náš
návrh z ekonomických důvodů:
podařilo se nám oproti ostatním
soutěžícím vytvořit nejvíce
prodejní plochy na podkladě
předepsaném městem s nižším
indexem podlažních ploch.
Tento projekt je jedním
z největších bytovou výstavbu
v Lublani. K dispozici jsou
4 bytové bloky s celkem 640
byty, s penthouses na vrcholu
a garáže s 1200 parkovacích
míst ve spodní části. Projekt
navrhl fasádu, která má 3 vrstvy.
60
Prvním z nich je hlavní průčelí
vrstvy, které jsou vyrobeny
z betonu a barvená omítka.
Druhý je vyrobeno ze skla, která
tvoří zimní-lodžie. Třetí je vrstva
laminátové obklady, které tvoří
geometrie plotů a balkonem
sklady. Každá stavba je tvořena
4 rovné moduly s 42 byty,
schodišť a výtahů. Průčelí těchto
modulů je stejný, ale vytvořena
takovým způsobem, že mohou
být propojeny a budou zrcadlit
v geometrii, že se nezdá být
monotónní (text z internetových
stránek architektů).
61
autor:
datace: 2006–2007
adresa: Poljanska cesta 44, 46, Ljubljana, Slovinsko
literatura: freshome.com/2007/10/18/tetris-apartments
www.archiweb.cz
29
TETRIS APARTMENTS
Poloha domu je na okraji
plánovaných 650 bytů, který byl
dokončen před rokem.
Budova má čtyři nadzemní
podlaží, dlouhá je 65m a široká
15m. Vzhledem k tomu, že
budova leží v blízkosti rušné
komunikace, je orientace bytů
spolu s balkony posunuta o 30
stupňů směrem do klidové zóny
orientované na jižní straně.
Z výkresů však vyplývá, že
se jedná o první z celkem tří
identických staveb, které budou
lemovat Poljanskou cestu. Řezy
odhalují, že je dům daleko větší,
než se navenek tváří. Podzemní
parkoviště zabírá větší objem
62
domu než jeho nadzemní část.
Na sochařsky pojaté fasádě domu
Tetris jsou mezi sebou jednotlivé
byty jasně rozpoznatelné pomocí
barevného obložení. Úkolem této
všem známé hry je poskládat
do sebe co nejkompaktněji
rozdílné padající prvky. U tohoto
domu však bylo potřeba vytvořit
“ve hře co nejvíce chyb“, čímž
jsou rozuměny mezery pro okna
a balkóny. Obě 65 metrů
dlouhé fasády jsou narušovány
vertikálními pruhy navržených
lodžií, které podtrhují skulpturální
výraz stavby.
63
autor:
datace: 2004–2005
adresa: Potoźnikova 59, Ljubljana, Slovinsko
30
STUDENTSKÉ KOLEJE POLJANE
Solitérní
objekt
studentských kolejí leží na okraji
centra města, skryt za pásem
zeleně, která jej přirozeně cloní
od blízké rušné komunikace
a skýtá obyvatelům prostor
k odpočinku. Koncept volného
pohybu v parku prostupuje
i do vstupní veřejné podnože
s disponovanými učebnami a
dalšími společenskými prostory.
Naproti tomu dva třípodlažní
kvádry uloženy na této podnoži
nesou funkci privátního bydlení
studentů rovnocenné kvality, kdy
každá z jednotek se do exteriéru
otevírá velkorysým oknem. Celé
pueblo je zahaleno do jednolitého
pláště
z
perforovaného
64
hliníkového kompozitu členěného
na vertikální formáty - v místě
lodžií polohovatelných, jenž
tak zajišťují soukromí obyvatel
a zároveň dynamizují celkový
vzhled pevně usazeného a
jasného objektu.
65
autor:
Josip Plečnik
datace: 1933–1934
adresa: Ljubljana, Slovinsko
31
ŽEHLIČKOVÝ DŮM
Takzvaný
Žehličkový
dům je vedle Tržnice jediním
realizovaným projektem velké
myšlenky nové radnice a jejího
blízkého okolí. I přes regulační
stanovy pro zemětřesení se
manželé Prelovškovy rozhodli
stavět dům na tého parcele.
„Žehlička“ jako čelní dům musel
být patřičně vysoký aby se
na něj mohli navazovat další
budovy. Tato okolnost přiměla
architekta ke stupňovitému
zvýšení budovy které doprovázel
ornamentálním
členěním
ve smyslu paladiánskeho překrytí
různych průčelí. Každá ze tří
vrstev fasády se řídí vlastním
66
měřítkem a ornament ji dodatečně
individualizuje. Vedle dalších
kompozičních podobností, jako
jsou například vezděné pilíře
arkád, spojuje Žehličkový dum
s monochromní tržnicí i kontrast
mezi sněhobílou vápencovou
omítkou a šedým teracem.
V horní části se nachází zimní
zahrada, což je oblíbený motív
střešních ateliérů na počátku
století
67
autor:
Josip Plečnik
datum:
1940–1942
adresa: Adamič-lundrovo nabrežje, Ljubljana, Slovinsko
32
TRŽNICE
Plečnik umístil tržnici
do budovy magistrátu a to
nástavbou na betonových zdech
břehu řeky Lublanice. Dlouhou
sloupovou halu přizpůsobil
zakřivenému toku řeky, čímž
docílil zvětšení náměstí před
katedrálou. Osu ulice k nádraží
vymezil obeliskem se sochou
svatého Jiří, patronem města.
68
Arkády v přízemí evokují dojem,
že se vznáší nad základy,
osy obloukových oken jsou
po obou stranách budovy stejné
- vysoká kolonáda zajišťuje
transparentnost z protějšího
břehu na katedrálu. Plečnik
zde plynule použil klasické
prostředky, kterými vytvořil různé
formální neologismy.
69
autor:
Edvard Ravnikar
datace: 1969
adresa: Tivolska cesta 43, Ljubljana, Slovinsko
33
ČERPACÍ STANICE PETROL
Jedna z dalších unikátních
staveb velkého slovinského
architekta Edvarda Ravnikara
se nachází na rušné autostrádě
obkružující centrum Ljublaně.
Hlavní motiv čerpací stanice tvoří
tři betonové hřiby - zastřešení
pump. Střechy na půdorysu
čtverce jsou po okraji ztužené
tenké železobetonové skořepiny,
70
neseny prostředním tvarovaným
pilířem, kterým je odváděna i
dešťová voda. Obslužná budova
je upozadněna na symetrickém
půdorysu ze tří nestejných
čtverců.
Elegance
bílých
betonových hřibových střech je
podtržena umístěním zářivek
po jejich obvodu, v noci tvoří
nepřehlédnutelný soliter.
71
autor:
datace: 1998–2008
adresa: Mladinska ulica 29, Maribor, Slovinsko
literatura: www.ofis-a.si
www.archiweb.cz
34
FOTBALOVÝ STADION LJUDSKI VRT
Návrh vzešel z vítězné
soutěže uspořádané v roce 1998.
Stadion pochází ze šedesátých
let minulého století, kde byla
na západní straně hřiště
vybudována
tribuna
krytá
mohutnou klenutou střechou
z betonu. Na tuto skotečnost
odkazuje černožlutý prstenec
tribun lemující hřiště se svojí
zvlněnou formou. Zvolený tvar
má svoje funkční opodstatnění
vyplývající z vnitřního provozu
a optimálního výhledu diváků
na hrací plochu. Do rohů hřiště,
kde jsou pohledy omezené, byly
přemístěny vstupy na tribuny.
Prstenec je tu snížen na úroveň
72
nástupní roviny. Poté se začne
jemně zvedat a svého nejvyššího
bodu dosáhne uprostřed hřiště.
V této části, kde se nabízí
nejlepší výhledy na hřiště, je
umístěno
nejvíce
sedadel.
Nová tribuna nejlépe vynikne
při večerním fotbalovém zápasu
uvnitř stadionu nebo zvenku jako
vznášející se žlutá stuha.
73
autor:
Vesna Vozlič - Košir, Matej Vozlič
datace: 2004–2005
adresa: Ostrovrharjeva ulica 4, Medvode, Slovinsko
35
VÍCEÚČELOVÁ HALA SVETJE
Z důvodu nízké kapacity
stávající sportovní haly ve Svetje
bylo rozhodnuto o vybudování
nového multifunkčního komplexu
sloužícího nejen základní škole,
vedle níž stávající hala stála, ale
také jako sportovní a rekreační
areál pro širší veřejnost. Z tohoto
důvodu byly kromě hlavní haly
vytvořeny dvě menší, jedna
určená tanci. Všechny prostory
byli navrhovány s co největším
důrazem na funkční flexibilitu.
Například velká vstupní hala
může být použita zároveň jako
výstavní prostor. Komplex je
chodbou propojen se základní
74
školou. Severní fasáda je
celoskleněná a umožňuje výhled
do krajiny s horami na obzoru.
Použití barev akcentuje jednotlivé
architektonické a fasádní prvky.
75
autor :
Aleš Vodopivec
datace: 1989–2002
adresa: Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko
literatura: Era 6/2006
Detail 11/2004
ARCH 5/2002
Architectural Record 6/2002
36
HŘBITOV V SREBRNIČE
Východně od Nového
města, v Srebrniči, byl v roce
2000 dokončen projekt lesního
hřbitova. Projekt je tvořen dvěma
objekty - servisním zázemím a
smuteční síní se čtyřmi kaplemi.
Ihned po vstupu, kde se nachází
obchod s květinami a servisní
zázemí, je návštěvník směřován
po hlavní pohledové ose
76
ke komplexu smutečních budov;
míjí přitom smuteční kaple
schované za dřevěným plotem,
jež je zakončený zvonicí. Celý
komplex svým rozložením vytváří
silnou dynamiku plnou protikladů;
klid a pokoj, který z něj vyzařuje,
je v ostrém kontrastu ke světu,
v němž žijeme.
77
autor :
Jože Jaki, Janez Koželj
datace:
2002–2003
adresa: Tiplička cesta 2, Novo Mesto, Slovinsko
literatura: www.real-nm.si/eng/projekti/portoval
37
SUPERMARKET TUŠ
Nákupní centrum se stalo
modelem pro upadající veřejný
prostor a symbolem nového hnutí
na ochranu zájmů spotřebitelů.
Architekti se snažili najít odpověď
na tento problém. Čelili těžkému
úkolu navrhnout nízkonákladovou
stavbu, která by i tak udělala
dojem. Stavba je umístěna
na pěkném místě na břehu řeky
Krka, v žádné průmyslové zóně
na předměstí, jak je tomu běžně.
78
Má blízko ke starému centru, kam
lehce dojdeme pěšky po dřevěné
pěší lávce, kterou si architekti
prosadili u investora i úřadů.
Stavba má jedno podzemní
podlaží a z parteru vyčnívají tři
objemy; červený jako multikino a
kavárna, žlutý jako nákupní část a
modrý jako kanceláře. Tyto barvy
jsou použity i v interiéru. Použité
materiály jsou jednoduché, levné
a prefabrikované.
79
autor:
Enota | Dean Lah, Milan Tomac
datace: 2003–2006
adresa: Zdraviliška cesta 24, Podčetrtek, Slovinsko
literatura: ERA 21 6/06
Contemporary architecture in Slovenia 1999 - 2007, galerija
DESSA, 2007
38
HOTEL SOTELIA
Hotel Sotelia se nachází
v malém lázeňském komplexu
mezi
stávajícími
objekty
lázeňských hotelů. Hlavní vstup
do objektu ústí na nástupní terasu.
Ve vstupním podlaží s recepcí se
nachází restaurace. V dalším
podlaží jsou plochy drobné
komerce, služeb a kavárna. Vše
je propojeno chodbou, která
je orientována do otevřeného
atria. Většina pokojů je obrácena
směrem k lesu. Měřítko hotelu
80
zmírňuje především rozdělení
na menší celky. Protáhlý tvar
opticky zeslabuje členění fasády
nepravidelným rytmem svislých
lamel. Barevné i materiálové
řešení fasády jasně odráží funkci
vnitřního prostoru. Tvar střechy
parafrázuje kopcovitou krajinu.
Travní porost na střeše, plynulý
přechod terénu, střechy a teras
umocňuje dojem propojení stavby
s okolím.
81
82
A
B
E
C EDNÍ
REJSTŘÍK ARCHITEKTŮ
83
3LDH
Saša Begovič
Marko Dobrovič
* 1967, Bjelovar, Chorvatsko
* 1969, Dubrovník, Chorvatsko
Tanja Grozdanič
B. Silvije Novak
* 1968, Zagreb, Chorvatsko
*1971, Rijeka, Chorvatsko
biograe
1994
studium na Fakulta architektury, Univezita Záhřeb
založení studia 3LHD v Záhřebu
vybrané realizace a projekty
J2 House - Záhřeb, Chorvatsko, 2002
Villa Klara - Záhřeb, Chorvatsko, 2001
Croatian Pavilion in EXPO - Japan, 2005
Sportovní Hala - Bale, Chorvatsko, 2006
Kozala Cemetery - Rijeka,Chorvatsko, 2006
CG-City Zavrtnica - Záhřeb, Chorvatsko, 2009
ocenění
1999 - Vladimir Nazor Annual Award
2001 - Viktor Kovačić Annual Award
2005 - Croatian professional awards Bernando Bernardi
2007 - the ID Magazine Award (USA)
2007 - Award by The Architectural Review (UK)
2007 - AR Annual Award
2008 - World Architecture Festival - Sport category
N. Božidarevića 13/4, Zagreb, Chorvatsko, www.3lhd.com
a.biro
Matej Blenkuš
Miloš Floriančič
* 1971, Ljubljana, Slovinsko
biograe
1998
promoval na FA v Lublani,
1998-2002 prováděl výzkum na FA v Lublani,
1999
disertační
práce
na
Technické
universitě v Helsinkách,
od 2000
pracoval v A.BIRO v Lublani
od 2002
je architekt na volné noze,
2003
složil doktorát na FA v Lublani
1980
1981
byl doktorandem na FA v Lublani
u prof. Miloše Bonči,
1989-1991 založil a vydával časopis List,
1993
docent na FA v Lublani,
1994-1997 přednášel
na
Biotechnické
fakultě v Lublani, obor krajinářská
architektura,
1998
profesor na FA v Lublani,
1999
založil A.BIRO v Lublani
Parkovací dům - Novi Šarabon, Ljublana, Slovinsko, 2005
STANOVANJSKO-TRGOVSKI OBJEKT - Ljublana, Slovinsko, 2003
Rodinný dům R - Oklukova Gora pri Brežicah, Slovinsko, 2004
Rodinný dům LESENA BOVŠKA - Čezsoča, Slovinsko, 2004
Galerie PRENOVA - Ljublana, Slovinsko, 2004
Galerie STEKLA - Ljublana, Slovinsko, 2005
Polyfunkční dům ŠMARTINKA - Ljublana, Slovinsko, 2002
Rodinný dům F - Škofja Loka, Slovinsko, 2001
Zastřešení zastávky MHD - Ljublana, Slovinsko, 2004-06
Byt na DUNAJSKEM VOGALU 1 - Ljublana, Slovinsko, 2006
Byt na DUNAJSKEM VOGALU 2 - Ljublana, Slovinsko, 2006
Restaurace v hotelu PARK - Ljublana, Slovinsko, 2005
Přestavba apartmánu - Krvavec, Slovinsko, 2003
Rodinný dům H - Kovski vrh nad Poljanskou dolinou, Slovinsko, 2001
ocenění
1996 - Plečnikovo vyznamenání za přístavbu FA, Ljubljana, Slovinsko
2003 - Županičova cena za kancelářský a obytný objekt Šmartinka, Ljubljana, Slovinsko
2007 - Plečnikovo vyznamenání za knihovnu, Grosuplje, Slovinsko
Igriška 3, Ljubljana, Slovinsko, www.abiro.net
Ambient, d.o.o.
Miha Kerin
Edo Ravnikar ml.
Mejda Kregar
biograe
1971
Promoce na fakultě architektury
v Lublani (Prof. Edo Ravnikar).
Nyní pracuje v atelieru Ambient
v Lublani.
1968
v Lublani (Prof. Edo Ravnikar).
v Lublani.
1968
v Lublani.
Studoval na univerzitě v Londýně
(Prof. Reyner Banham).
Pracoval
s D. Stephenem v Londýně, v atelieru
BBPR v Miláně a v atelieru Cappai
v Benátkách.
v Lublani.
Rekonstrukce Hradu - Ljubljana, Slovinsko
Lanová dráha do Hradu - Ljubljana, Slovinsko
ocenění
1983 - Plečnikova medajle za rekonstrukci hradební veže, Ljubljana, Slovinsko
1997 - Plečnikova cena za komerční objekt, Ljubljana, Slovinsko
2004 - Plečnikova medajle za rekonstrukci Hradu, Ljubljana, Slovinsko
2007 - Plečnikova medajle za lanovou dráhu do Hradu, Ljubljana, Slovinsko
Mestni trg 25, Ljubljana, Slovinsko
Arhitektura Krušec
Lena Krušec
Tomaž Krušec
* 1976, Celje, Slovinsko
biograe
2001
2001
absolvovala na Fakultě architektury
v Lublani u Prof. Edvarda Ravnikara
s Tomašem Krušec zakládá kancelář
Architektura Krušec
1997
studoval na Akademii architektury
v Mendrisiu u Prof. Petera Zumthora
absolvoval na Fakultě architektury
v Lublani
1999–2004 byl asistentem Prof. Aleše Vodopivce
na Fakultě architektury v Lublani
2001
s Lenou Krušec zakládá kancelář
Architektura Krušec
1998
Horský hotel - Celje, Slovinsko, 2005
Elektrárna - Celje, Slovinsko, 2005
Pilates centrum - Lublaň, Slovinsko, 2004
Bytová a kancelářská budova Glazija - Celje, Slovinsko, 2004
ocenění
2007 - Plečnik Medal za Hotel Celjska Koča, Slovinsko
Galusovo nabrežje 39, Ljubljana, Slovinsko, www.wonderland.cx
Bevk Perović Arhitekti
Matja Bevk
Vasa J. Perović
* 1965, Bělehrad, Srbsko
biograe
1999
1997
absolvoval na Fakultě architekury
v Lublani u prof. Janeze Koželja
s Vasou J. Perovičem zakládá kancelář
BiPa
1992
absolvoval
Fakultu
architektury
v Bělehradě
1992–1994 postgraduální studium na Berlage
Institute v Amsterdamu
1997
s Matjou Bevkem zakládá kancelář
BiPa
Rodinný dům HB - Pirniče, Slovinsko 2007
Kongresové centrum Brdo - Brdo pri Kranju, Slovinsko 2007
Fakulta matematiky - Lublaň, Slovinsko, 2006
Studentský dům Poljane - Ljubljana, Slovinsko, 2006
Sociální bydlení Polje - Ljubljana, Slovinsko, 2005
Bytový komplex Brdo - 630 bytů - Brdo pri Kranju, Slovinsko 2005
Arcadia - obchod se svítidly, Bělěhrad, Srbsko, 2005
Rodinný dům Blejec - Ljubljana, Slovinsko, 2004
Budova odborového svazu učitelů Slovinsko, 2004
Rezidence holandského velvyslance - Ljubljana, Slovinsko, 2003
Bytové domy Šiška - Ljubljana, Slovinsko, 2001
ocenění
2006 - Kunstpreis Berlin, udělovaná Britskou Akademií umění
2005 - Preseren - Preis (slovinská cena za kulturu) za rezidenci holandského velvyslance
2002 - Plečnikova cena (slovinská architektonicka cena) za obytný komplex Šiška, Ljubljana, Slovinsko
Tobačna 5, Ljubljana, Slovinsko, www.bevkperovic.com
Dodd, Glažar, Perović
Nicholas Dodd
Vasa J. Perović
* 1968, Shrewsbury, Velká Británie
* 1965, Bělehrad, Srbsko
Tadej Glažar
* 1964, Krajn, Slovinsko
biograe
1990
1994
Leicester School of Architecture
promoce na Berlage Institut
v Amsterdamu
1992
1994
1997
1990
1992
promoce na fakultě architektury
Bělehrad
postgraduální studium na Berlage
Instut v Amsterdamu
zakládá Bevk Perović architects
promoce na Fakultě architektury Lublani
Berlage Institut v Amsterdamu
ocenění
2002 - cena Piranesi za základní školu, Kočevje
2003 - cena J. Plečnika za základní školu,
Kočevje
Kočevje
2003 - cena Domon za sklad rmy Bossplast
Kočevje
2005 - cena J. Plečnika za sociální bydlení, Polje
2007 - cena J. Plečnika za studenstské bydlení,
Ljublana
www.bevkperovic.com
Enota
Dean Lah
Milan Tomac
* 1971, Maribor, Slovinsko
* 1970, Piran, Slovinsko
biograe
1998
1998
Od 2004
absolvování
Fakulty
architektury
v Lublani (Univerza v Ljubljani)
společně s M. Tomacem a A. Deklevem
zakládá ateliér enota
člen výkonné rady Komory architektury
a územního plánování Slovinska
1998
absolvování
Fakulty
architektury
v Lublani (Univerza v Ljubljani)
společně s D. Lahem a A. Deklevem
zakládá ateliér enota
1999–2001 odborný asistent na Fakultě
architektury v Lublani
1998
Kancelářské a logistické centrum - Radovljica, 2005–2007
Bytový dům v Lublani - 2004–2007
Prodejna Regal GH - Gruškovje, 2005–2006
Hotel Sotelia - Podčetrtek, 2004–2006
Lázeňský komplex Terme Tuhejl - Tuhejl (CRO), 2003–2006
Wellnes centrum Termalija - Podčetrtek, 2004–2004
Logistické centrum Elcom Lublaň - 2003–2004
Administrativní budova Kraški Zidar - Sežana, 2001–2002
Pobočka banky NKBM - Lublaň, 2001–2002
ocenění
2006 - Plečnikova cena
2006 - Piranesiho cena
2006, 2007 - Zlatá tužka, Zlati Svinčnik
2007 - nominace na cenu Miese van der Rohe
2006 - Piran
2005 - Trimo architecture award
Poljanska cesta 6, Ljubljana, Slovinsko, www.enota.si
Jaki, Koželj
Jože Jaki
Janez Koželj
* 1970, Nove Mesto, Slovinsko
biograe
1996
promoval na FA v Lublani, architekt
na volné noze
1973
1973-1994 byl hlavním redaktorem časopisu AB,
1973
působil jako doktorand u prof. Edvarda
Ravnikara na FA v Lublani,
1983
docent na FA v Lublani,
1996
profesor urbanismu na FA v Lublani
Obytný a kancelářský soubor - Poljanska cesta, Ljublana, Slovinsko, 1988
Obytný komplex Novi Tabor - Ljublana, Slovinsko, 1991
Tělocvična - Ljubljana, Slovinsko, 1991
Obytný komplex “Schieszstaette” - Graz, Rakousko, 1998
Supermarket TUŠ - Tiplička cesta 2, Novo Mesto, Slovinsko, 2003
ocenění
1989 - Plečnikova cena za obytný a kancelářský objekt v Poljanske ulici, Ljubljana, Slovinsko
1992 - Piranesiho uznání za obytný komplex Novi Tabor, Ljubljana, Slovinsko
2004 - nominace na cenu Miese van der Roheho za obchodní a zábavní centrum TUŠ, Novo Mesto,
Slovinsko
Komenskega 12, Ljubljana, Slovinsko
Njirič Helena Paver
Helena Paver Njirič
* 1963, Chorvatsko
biograe
1989
promuje na AF v Záhřebu
1992-2002 spolupráce v Njiric + Njiric Arhitekti
1999
lektor na Škole architektury v Záhřebu
2001-2003 hortující profesor na TU v Berlíně
2001
zakládá vlastní architektonickou kancelář v Záhřebu
2003
více prezident Chorvatské Asociace Architektů (CAA)
2004
kurátor Chorvatského Pavilonu na bienále v Benátkách
2006
členem tvůrčí rady v Salsburku v Rakousku
Urban dyptih - Gliptoteka, Zagreb, Chorvatsko, 2001
Bytové domy POS - Ivana Gunduliča 24, Rovinj, Chorvatsko, 2002-2004
Městská galerie - Varazdin, Chorvatsko, 2004
Sada MA HAZU - Záhřeb, Chorvatsko, 2005
“Steep and deep 2 x 1” – 2 roniné domy, Samobor, Chorvatcko, 2006
ocenění
1996 - Madre de corazón atómico - Atom heart mother, Glasgow, Scotland (první cena)
1997 - Hortus sanitatis (Pharmaceutical faculty), Zagreb, Chorvatsko (třetí cena)
1997 - 1999 - Hypermárket Baumaxx, Maribor, Slovinsko
1999 - kostel A, Aljmas, Chorvatsko (druhá cena)
2001 - Bytové domy POS, Rovinj, Chorvatsko (prvné cena)
[email protected]
Plečnik Josip
Josip Plečnik
† 1957, Ljubljana, Slovinsko
biograe
1897
dokončil studia na AVU ve Vídni u O. Wagnera
1911-21
vyučuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze
1920
stává se profesorem v Lublani
1921-32
architektem Pražského hradu
1921-56
působil jako profesor architektury v Lublani
20. a 30. letech 20. století provádí řadu rekonstrukcí
Úprava bytu prezidenta na Pražském hradě - Praha, Česká Republika, 1921-24
Úprava I. nádvoří vč. praporových stožárů před Matyášovou branou - Praha, Česká Republika,1922
Úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech - Lány, Česká Republika, 1922- 23, 1929
Kostel sv. Františka - Ljubljana, Slovinsko, 1925-31
Kostela Nejsvatějšího Srdce Páně - Praha, Česká Republika, 1928-32
Trojmostí - Ljubljana, Slovinsko, 1929-31
Žehličkový dům - Ljubljana, Slovinsko, 1934
Univerzitní knihovna - Ljubljana, Slovinsko, 1936-41
Hřbitov Žale - Ljubljana, Slovinsko, 1938-39
Tržnice - Ljubljana, Slovinsko, 1940-42
ocenění
Ljubljana, Slovinsko
OFIS Arhitekti
Špela Videčnik
Rok Oman
* 1961, Slovinsko
* 1970, Slovinsko
biograe
1997
2000
absolvovala školu architektury
v Lublani
Architectural association v Londýně
1997
2000
absolvoval školu architektury v Lublani
Architectural association v Londýně
Futbalovy stadion Ljudski vrt - Maribor, Slovinsko, 2008
Bytový dům Tkanička - Nová Gorica, Slovinsko, 2008
Tetris Apartments - Lublaň, Slovinsko, 2007
Nákupní centrum s bytovou střešní nádstavbou - Bohinjska Bistrica, Slovinsko, 2007
Bytový dům Seník - Cerklje, Slovinsko, 2007
Villa Old Oaks - Lublaň, Slovinsko, 2006
Sociální bydlení - Izole, Slovinsko, 2006
Mini Loft - Lublaň, Slovinsko, 2003
Obytní blok 16x68 - Lublaň, Slovinsko, 2000
ocenění
2007 - Mies van den Rohe Awards 2006 - nominace za domy na pobřeži
2006 - bienal miami 2005 - čestní uznání, Miami, USA
2001 - young architect of the year - vítěz, YAYA, london, UK
2000 - piranesi award - čestní uznání za obytní blok 16x68 , Piran, Slovinsko
Kongresni trg 3, Ljubljana, Slovinsko, www.os-a.si
Plusminus30
Barbara Debevec
Jure Melon
* 1975, Postojna, Slovinsko
* 1978, Pula, Chorvatsko
Lara Melon
Bernard Podboj
* 1975, Šempeter, Nova Gorica, Slovinsko
* 1974, Postojna,Slovinsko
biograe
1999 - 2002
2002 - 2004
2002
2004
1998 - 1999
1999 - 2003
2001
2004
výkonná redaktorka časopisu
Piranesi
praxe arch. kanceláři, KA-Studio
v Lublani(pod vedením V. Ravnikara)
založení ateliéru plusminus30
2003
2004
2005
praxe v arch. kanceláři Janez Kobe
praxe v arch. kanc. DK
v Lublani (pod vedením V. Ravnikara)
1999 - 2000
2001
2001 - 2003
2004
praxe ve studiu AKSL architekti
v Lublani (pod vedením V. Ravnikara)
praxe v arch. kanceláři Enota
v Lublani (pod vedením F. Košira)
praxe v arch. kanc. DK
Rektorát fakulty humanitních věd Univerzity Primorske - Koper, Slovinsko, 2003–2007
Prodejna čokolády - Podplešivice, Slovinsko, 2005
Interiér bytu Dutovlje - Karst, Slovinsko, 2004–2005
Interiéry rodinných domů - Sostro a Sneberje, Ljubljana, Slovinsko, 2004
Klinton bar - Sežana, Slovinsko,2004
Kancelář Fakulty elektrotechnické, Univerzita Lublaň - Ljubljana, Slovinsko, 2007
ocenění
2006 - nominace na Plečnikovu cenu
2007 - Zlatá tužka (Zlati Svinčnik)
Kladezna 12, Ljubljana, Slovinsko, www.plusminus30.si
Princic Alessio
Alessio Princic
* 1958, Udine, Italia
biograe
1982
1985
1983
1983
1990
1992
2000
fakulta architektury v Ljublani
fakulta architektury v Benátkách
obdržel Preseren Prize za diplomní projekt
začíná pracovat v atelieru marconi v Udine, Italie, dále atelier Valle architects a další
zakládá vlastní studio v Udine
se navrací na fakultu v Ljublani, kde působí jako vědecký pracovník a lektor
ukončil posgraduální studium na fakulte architektury v Ljublani
do této doby pracuje jako vedoucí svého atelieru v Udine Italie
Pricnic a Partners
Komunitní centrum - rekonstrukce, Cormons, Italie, 1995
Nová fasáda pivovaru Union - Ljubljana, Slovinsko, 1999
Molan Appartment - Ljubljana, Slovinsko, 2001
Marzoni Bar - Tolmezzo, Italy, 2001
A Banka - Ljubljana, Slovinsko, 2003
Trimo Busines Bulding - Trebnje, Slovinsko, 2004
ocenění
1983 - Preseren Prize za diplomní projekt
1998 - Plecnikova cena
2000 - Oderzo prize
Via Treppo 16, Udine, Italy, www.princicandpartners.com
Ravnikar Edvard
Edvard Ravnikar
* 4.12.1907, Novo Mesto, Slovinsko
† 23.8.1993, Ljubljana, Slovinsko
biograe
1938-1939
1993
žák Plečnika
pracoval v pařížském atelieru Le Corbusiera
umírá ve věku 85 leti
Galerie moderního umění - Ljubljana, 1951
Ljudska pravice ofce Building - Ljubljana, 1961
Fakulta stavební a geodézie - Ljubljana, 1969
Petrol sevice station - Ljubljana, 1969
Přístavba Plečnikovi vysoké školy - Ljubljana, 1970
Residental towers - Ljubljana, 1973
Náměstí republiky - Ljubljana, 1974
Maximárket shoping centre - Ljubljana, 1975
Ferant residental Complex - Ljubljana, 1975
B a C ofce Towers - Ljubljana, 1976
Kulturní a kongresové centrum Ivana Cankara - Ljubljana, 1983
ocenění
Ravnikar Potokar, d.o.o
Vojteh Ravnikar
* 1943, Slovinsko
Robert Potokar
* 1965, Slovinsko
biograe
1973
absolvoval
Fakultu
architektury
v Ljublani
1977-1980 je členem skupiny KRAS
1993
působnost na fakultě architektury
v Ljublani
1993
Člen sboru architektů ve Slovinsku
(ZAPS)
1990
1994
absolvoval
Fakultu
architektury
v Ljublani
Člen sboru architektů ve Slovinsku
(ZAPS)
Pošta - Trgovina, 1978
Základní škola - Vrtec, 1980
Hotel Klub - Lipica, 1981
Poročna dvorana - Sežana, 1982
Hřbitov - Sežana, 1984
Hotel Piran - 1. cena, 1986
Pošta - Zadar, Chorvatsko, 1988
Divadlo - Nova Gorica, 1994
Vilový komplex Ventrelli - Seča Portorožku,1998
Rodinný dům - Škofja Loka, 1998 - 2000
Rodinný dům - Duplje, 2000 - 2002
Rodinný dům - Vinje pri Ljubljani, 2001 - 2003
Adaptace Kina Dvor - Ljublan, 2003
Bazénovýý komplex - Seča pri Porožku, 2003
Základní škola - Poljan, 2005 - 2007
Polyfunkční dům Mandrač - Koper, Slovinsko, 1995 - 1996
Základní škola Brinje - Grosuplje, Slovinsko, 1997 - 1999
Sportovní hala při Střední Škole Srečka Kosovela - Sežana, 2001 - 2002
Polyfunkční objekt F1 Masarykova - Ljubljana, Slovinsko, 2000 - 2001
Polyfunkční objekt F2 Masarykova - Ljublana, Slovinsko, 2005 - 2006
Vila Mon Repos - Center za inovativno učenje , Bled, 2004 - 2007
ocenění
Rimska cesta 8, Ljubljana, Slovinsko, www. ravnikar-potokar.si
Randič, Turado
Saša Randič
Idis Turato
* 1964, Rijeka, Chorvatsko
* 1965, Rijeka, Chorvatsko
biograe
1990
1990 - 92
1993
2003
v Záhřebu
absolvoval
Berlage
Institut
v Amsterdamu
zakládá arch. kancelář Randič-Turato
prezident CAA (Croatian Architects
Ass.)
1991
v Záhřebu
zakládá arch. kancelář Randič
-Turato
1998-2004 postgraduálně absolvoval studijní
program na záchranu historických
budov
na
Fakultě
architektury
v Záhřebu
1993
WTC - byznys centrum a technologický park - Rijeka, Chorvatsko, 1993 projekt
Lávka pro pěší - Adriatic highway, Chorvatsko, 1998
Muzeum současného umění - Záhřeb, Chorvatsko, 1999, projekt
Obytný soubor, 600 bytových jednotek - Cordoba, Chorvatsko, 1999, soutež
Lapidarium Novigrad - Novigrad Cittanova, Chorvatsko, 2003
Turistické a informační centrum - Rijeka, Chorvatsko, 2002
Kongresové centrum - Rijeka, Chorvatsko, 2003, projekt
Univerzitní kampus I - Rijeka, Chorvatsko, 2003, projekt
Rodinný dům - Kostrena, Chorvatsko, 2004
Základní škola - Krk, Chorvatsko, 2005
ocenění
1999 - prezentace na výstavě 10 Year After - výstava na AA, Londýn
2000 - vydali monograi “Radic Turato - architecture of transition” s texty Kennetha Framptona
2000 - Third Millennium Bienále v Benátkách - vystavující
publikování v časopisech CIP, Arhitektura, Oris a Domus
Delta 5, Rijeka, Chorvatsko, www.randic-turato.hr
Sadar Vuga Arhitekti
Boštjan Vuga
* 1966, Nova Gorica, Slovinsko
Jurij Sadar
biograe
1982
1992
1992
1996
diplomoval na Fakulte architektury
v Lublani
Londyn postgraduál. na Architectural
Association
ziskal Plecnikovu studentskou cenu
Je jednim ze zakladatelu O.C.E.A.N.
mezinarodni site architektu, urbanistu
a designeru
zacatek spoluprace s Jurijem Sadarem
zalozil kancelar Sadar Vuga Architectsi
1987
vystudoval Fakultu architektury
v Lublani
1993-1997 pusobil jako asistent profesora
na Fakulte architektury v Lublani
1992
ziskal Piranesiho cenu za obytný dum
Kotnikova
1992
zacatek spoluprace s Bostjanem Vugou
1996
zalozil kancelar Sadar Vuga Architects
Bytový dům Hvězda - Nová Gorica, Slovinsko, 2007
Bytový dům Gradaška - Lublaň, Slovinsko, 2006
Condominium Trnovski Pristan - Lublaň, Slovinsko, 2004
Arcadia Lightwear - Lublaň, Slovinsko, 2001
Obchodní a průmyslová komora - Lublaň, Slovinsko, 1999
ocenění
1999 - Piranesi Recognition za Obchodni a prumyslovou komoru, Ljubljana, Slovinsko
Tivolska cesta 50, 1000 Lublaň, www.sadarvuga.com
Vodopivec Aleš
Aleš Vodopivec
biograe
1974
1978
1978–1993
od 1993
diplomoval na Fakultě architektury v Lublani u prof. Eduarda Ravnikara
absolvoval stáž na KTH (Kungliga Tekniska hogskolan) ve Stockholmu
pracoval jako samostatný architekt
je profesorem na Fakultě architektury v Lublani
Rodinný dům - Ljubljana, Slovinsko, 2005
Hřbitov v Srebrniče - Novo mesto, Slovinsko, 2000
Interiéry banky NLB - Ljubljana, Slovinsko, 1995
Dostavba hotelu - Jezero Bohinj, Slovinsko, 1990
Rekonstrukce a dostavba Festivalové arény - Bled, Slovinsko, 1989
Čerpací stanice - Ljubljana, Slovinsko (spolupráce J. Kobe), 1988
Hotel Bogatin Bled - Slovinsko (spolupráce J. Kobe), 1986
ocenění
1990 - Plečnikova cena za rekonstrukci a dostavbu Festivalové arény, Bled, Slovinsko
1991 - Prešerenova cena
2000 - Piranesiho cena za hřbitov v Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko
2001 - Plečnikova cena za hřbitov v Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko
Dalmatinova 11, Ljubljana, Slovinsko
Vozlič, Vozlič – Košir
Matej Vozlič
Vesna Vozlič – Košir
* 1956, Krško, Slovinsko
biograe
1981
promócia na Fakulte architektúry
v Ljubljane (u Prof. Edo Mihevc)
1980
promócia na Fakulte architektúry
v Ljubljane (u Prof. Peter Fister)
Základná škola - Višnja Gora, Slovinsko, 1999
Administratívna budova Linde MPA - Ljubljana, Slovinsko, 2002
Dvorni trg a Hribarjevovo nábrežie - Ljubljana, Slovinsko, 2002
Opera Bar - Ljubljana, Slovinsko, 2004
Viacúčelová hala Svetje - Medvode, Slovinsko, 2005
ocenění
1990 - Piranesi Recognition
1994 - Plečnik Recognition za rekonštrukciu Cankarjevovho nábrežia, Ljubljana
2003 - Plečnik Medal za administratívnu budovu Linde MPA, Ljubljana
2007 - Prešeren Foundation Award
Tavčarjeva 13, Ljubljana, Slovinsko
Zupanc Marjan
Marjan Zupanc
biograe
1997
zakládá svou vlastní architektonickou kancelář v Ljubljani
Od té doby se zúčastnil několika soutěží, řady z nich vítězně
Jeho kancelář se zaměřuje především na navrhování veřejných a obytných budov
Polyfunkční dům - Novo mesto, Slovinsko, 1998–2005
Rekreační dům - Kranjská Gora, Slovinsko, 2000–2001
Apartmány pro seniory - Trebnje, Slovinsko, 2005
Obchodní centrum TUŠ - Celje, Slovinsko, 2005
ocenění
Rožna Dolina, Cesta Ix 21, Ljubljana, Slovinsko
ODBORNÁ EXKURZE FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ, MODUL 2 - MEZI MĚSTEM A DOMEM
KONCEPCE A VEDENÍ PROJEKTU: JAKUB KYNČL, © 2008

SLO 08 domy.indd

Transkript

Podobné dokumenty

SLOVINSKO

Chorvatsko - GISSERVER