Liberecké informatické fórum 2010 4. a 5. listopadu 2010

Transkript

Liberecké informatické fórum 2010 4. a 5. listopadu 2010
Liberecké informatické fórum 2010
4. a 5. listopadu 2010
2
Klára Antlová
Katedra informatiky
Ekonomická fakulta,
Technická univerzita v Liberci,
Katedra informatiky
E-mail: [email protected]
PROJEKT: TEORIE A PRAXE
Již od roku 1992 se snaží Katedra informatiky EF TUL reagovat na požadavky
podniků a organizací na absolventy informaticko-ekonomického oboru Manažerská
informatika zařazením roční řízené praxe studentů do výuky. Toto propojení univerzity s podnikatelskými subjekty umožní vzájemné sdílení praktických i teoretických poznatků z informatických a ekonomických oborů a jejich aplikací, což bude
využito nejen pro zúčastněné podniky a organizace, ale i pro zvýšení kvality výuky, jak informatických, tak i převážné většiny aplikačních předmětů vyučovaných
na EF TUL. Díky tomu univerzita získá zpětnou vazbu o uplatnění znalostí a dovedností studentů oboru Manažerská informatika, což umožní na základě podnětů
odborníků z praxe trvalý vývoj a zlepšování studijních programů v souladu s potřebami praxe.
Cílem projektu OPVK Teorie a praxe - Podpora získání stáží studentů VŠ u zaměstnavatelů,
přenášení
praktických
zkušeností
do
výuky
(CZ.1.07/2.2.00/07.0321) je zefektivnit vzdělávací proces v oblasti podpory studentských dvousemestrových praxí bakalářského studijního oboru Manažerská
informatika na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci. Dalším cílem
je rozšířit stávající síť spolupracujících podnikatelských subjektů a organizací Ekonomické fakulty o jak úspěšné absolventy oboru Manažerská informatika, tak o
další subjekty. V rámci tohoto projektu se koná i Mezinárodní konference Liberecké informatické fórum,.
3
Prof.Ing. Stanislav Adamec, DrSc.
VŠE, nám. W.Churchilla 4, Praha 3
DIFFERENT ASPECTS OF IS QUALITY
1. Quality Enablers
The term quality fascinates people from the early years of their civilization. For
instance Aristoteles views quality as one from a few categories of the subject. The
categories describe substance which is a type of entity. There exist ten types of
categories: what-it-is, quantity, quality, relative, where, when, being-in-a-position,
having, doing, undergoing.
According to ISO 9000:2000 the definition of Quality is "Degree to which a set
of inherent (existing) characteristics fulfils requirements." Thus the quality of
something can be determined by comparing a set of inherent characteristics with a
set of requirements. If those inherent characteristics meet all requirements, high or
excellent quality is achieved. If those characteristics do not meet all requirements, a
low or poor level of quality is achieved. Quality is, therefore, a question of degree.
As a result, the central quality question is: How well does this set of inherent characteristics comply with this set of requirements? In short, the quality of something
depends on a set of inherent characteristics and a set of requirements and how
well the former complies with the latter. According to this definition, quality is a
relative concept. By linking quality to requirements, ISO 9000 argues that the quality of something cannot be established in a vacuum. Quality is always relative to a
set of requirements.
We can conclude, that in order to deal with quality of a subject, we have to focus on next quality enablers: requirements, inherent characteristics and the process
of quality assurance/assessment (compliance between the requirements and inherent characteristics).
A requirement is a need, expectation, or obligation. It can be stated or implied
by an organization, its customers, or other interested parties.
An inherent feature or property exists in something or is a permanent characteristic of something.
Quality assurance (QA) is a set of activities intended to establish confidence
that quality requirements will be met. QA is one part of quality management.
4
2. IS Quality Enablers
When we try to apply this definition on the quality of information systems (IS),
we have to discuss the terms requirements, inherent characteristics and assurance in
the context of IS.
A requirement is a need IS end-user, in short it is an end-user information
need. In a process oriented environment this need largely depends on the quality of
business processes. If we admit, that the quality of business process can be measured by the help of CMM (capability Maturity Model), we can predict, that the
higher business process maturity level is the better identification of the end-user
need can be expected.
The inherent characteristics of IS consist of
 the inherent characteristics of software products (application controls),
 the inherent characteristics of the IT processes. These processes are processes of software development, implementation and maintenance (general
controls),
 the inherent characteristics of ITSM (IT Service Management System),
which are further dependent on the characteristics of
o IT services,
o information and
o user´s knowledge and skills.
IS quality assurance is a set of activities which are provided by the IS auditor.
IS auditor is engaged to report on whether control procedures for a specified area
within the IS are effective to either:
 an organization´s management at the governing body and/or operational
level,
 a specified third party, for example a regulator or another auditor
IT people usually have no influence on the side of requirements, but they are
heavily involved in the side of inherent characteristics of IS and the process of IS
quality assurance.
3. Inherent characteristics of IS
Inherent characteristics of IS are the complex of inherent characteristics of
software products, IT processes and IT services (IT service management systems).
Let us discuss the possibilities of quality measurement of these separate aspects of
IS quality.
5
Figure 1: Inherent characteristics of IS
3.1 The Quality of Software Products
Comprehensive specification and evaluation of software product quality is a
key factor in ensuring adequate quality. This can be achieved by defining appropriate quality characteristics, while taking account of the intended use of the software
product. It is important that every relevant software product quality characteristic is
specified and evaluated, whenever possible using validated or widely accepted
measures. As quality characteristics and associated measures can be useful not only
for evaluating a software product but also for defining quality requirements, the
predecessor of SQuaRE, ISO/IEC 9126:1991 has been replaced by two related
multipart International Standards: ISO/IEC 9126 (Software product quality) and
ISO/IEC 14598 (Software product evaluation). The following points derived from
practical use of both series gave the logical impulse for creating the new SQuaRE
series of International Standards:
 Both ISO/IEC 9126 and ISO/IEC 14598 have common normative, referential and functional roots,
 ISO/IEC 9126 and ISO/IEC 14598 form a complementary set of standards,
 The independent life cycles of both series have created inconsistencies between them.
The general goal of creating the SQuaRE set of International Standards is to
move to a logically organized, enriched and unified series covering two main processes: software quality requirements specification and software quality evaluation,
supported by a software quality measurement process. The purpose of the SQuaRE
set of International Standards is to assist those developing and acquiring software
products with the specification and evaluation of quality requirements. SQuaRE
ISO/IEC 25000n — Quality Management Division addresses software product
quality requirements specification, measurement and evaluation, and is separate
and distinct from the "Quality Management" of processes, which is defined in the
ISO 9000 family of standards.
6
3.2 The Quality of IT Processes
The base for process quality management is the ISO 9000 family of standards.
However ISO 9000 is just essential but not sufficient condition for the quality
management of IS/IT processes.
Trying to find better fitted norms and regulations, we have to distinguish between the two type of IS/IT processes:
 SW development processes,
 IS/IT operational processes.
The quality management of SW development processes can be based on
ISO/IEC 12207:2008 Systems and software engineering -- Software life cycle
processes, CMMI (Capability Maturity Model Integration) or ISO/IEC 15504
Software Process Improvement and Capability Determination.
ISO/IEC 12207:2008 [4]establishes a common framework for software life cycle processes. It contains processes, activities, and tasks that are to be applied during the acquisition of a software product or service and during the supply, development, operation, maintenance and disposal of software products.
CMMI is a process improvement approach that provides organizations with the
essential elements of effective processes that ultimately improve their performance.
CMMI can be used to guide process improvement across a project, a division, or an
entire organization. It helps integrate traditionally separate organizational functions, set process improvement goals and priorities, provide guidance for quality
processes, and provide a point of reference for appraising current processes.
CMMI can be applied in the next three different areas of interest:
 Product and service development (CMMI for Development model)
 Service establishment, management, and delivery (CMMI for Services
model)
 Product and service acquisition (CMMI for Acquisition model)
ISO/IEC 15504 [9]Software Process Improvement and Capability Determination widely known as the short SPICE (Software Process Improvement and Capability dEtermination) is another international standard which combines the software
development processes based on ISO 12207 and the idea of capability maturity
model (CMM) which is taken from CMMI.
Essentially, ISO/IEC 15504 comprises a guide to performing an assessment for
software development projects. It includes a description of this assessment process,
a model for performing an assessment, a description of tools that may be used as
part of the assessment process and a discussion of factors that contribute to the
success of such an assessment.
 ISO/IEC 15504-1:2004 Information technology -- Process assessment -Part 1: Concepts and vocabulary
7

ISO/IEC 15504-3:2004 Information technology -- Process assessment -Part 3: Guidance on performing an assessment
 ISO/IEC 15504-2:2003 Information technology -- Process assessment -Part 2: Performing an assessment
 ISO/IEC 15504-4:2004 Information technology -- Process assessment -Part 4: Guidance on use for process improvement and process capability determination
 ISO/IEC 15504-5:2006 Information technology -- Process Assessment -Part 5: An exemplar Process Assessment Model
 ISO/IEC TR 15504-6:2008 Information technology -- Process assessment - Part 6: An exemplar system life cycle process assessment model
 ISO/IEC TR 15504-7:2008 Information technology -- Process assessment - Part 7: Assessment of organizational maturity
The quality management of IS/IT operations is widely influenced by the specific environment within the concrete organization. Therefore it is not possible to
recommend any standard dealing this problem. But nevertheless there exist one
internationally accepted best-practice which can be applied - COBIT.
To satisfy business objectives, information needs to conform to certain control
criteria, which COBIT refers to as business requirements for information. Based on
the broader quality, fiduciary and security requirements, seven distinct, certain
overlapping, information criteria are defined as follows [10]:
 Effectiveness deals with information being relevant and pertinent to the
business process as well as being delivered in a timely, correct, consistent
and usable manner.
 Efficiency concerns the provision of information through the optimal
(most productive and economical) use of resources.
 Confidentiality concerns the protection of sensitive information from unauthorized disclosure.
 Integrity relates to the accuracy and completeness of information as well
as to its validity in accordance with business values and expectations.
 Availability relates to information being available when required by the
business process now and in the future. It also concerns the safeguarding of
necessary resources and associated capabilities.
 Compliance deals with complying with the laws, regulations and contractual arrangements to which the business process is subject, i.e., externally
imposed business criteria as well as internal policies.
 Reliability relates to the provision of appropriate information for management to operate the entity and exercise its fiduciary and governance responsibilities.
8
3.3 The Quality of IT Services
IT services represent the outputs of IT processes. Therefore their quality management standards are closely related to previous ones. The base for the quality
management of IT services is another well-known best practice called ITIL. Taking
in account ITIL, there exist ISO/IEC 20000 norm which is based on it. ISO/IEC
19770 Software Asset Management (SAM) is another example helping organizations to improve their IT services.
Owing to the fact, that ITIL® is the most widely accepted approach to IT service
management in the world, there is no need to describe it.
ISO/IEC 20000:2005 [6] is the first international standard for IT Service Management. It consists of two parts:
 ISO/IEC 20000-1 promotes the adoption of an integrated process approach
to effectively deliver managed services to meet the business and customer
requirements.
 ISO/IEC 20000-2 is a 'code of practice', and describes the best practices for
service management within the scope of ISO/IEC 20000-1.
ISO/IEC 19770:2006, which is issued in two parts under the general title,
Software asset management, will enable service providers to understand how to
enhance the quality of service delivered to their customers, both internal and external.
 Part 1: describes the processes involved in SAM [7].
 Part 2: defines a product identification that will simplify the software inventory process [8].
The standard is intended to align closely to, and to support, ISO/IEC
20000:2005.
4. IS Quality Assurance
IS auditor is responsible for IS quality assurance. He/she may perform any of
the following [1]:
 audit (direct or attest),
 review (direct or attest)
 agreed-upon procedures.
An audit provides a high, but not absolute, level of assurance about the effectiveness of control procedures. This ordinarily is expressed as reasonable assurance
in recognition of the fact that absolute assurance is rarely attainable due to such
factors as the need for judgment, the use of testing, the inherent limitations of internal control and because much of the evidence available to the IT audit and assurance professional is persuasive rather than conclusive in nature.
9
A review provides a moderate level of assurance about the effectiveness of control
procedures. The level of assurance provided is less than that provided in an audit
because the scope of the work is less extensive than that of an audit, and the nature,
timing and extent of the procedures performed do not provide sufficient and appropriate audit evidence to enable the IT audit and assurance professional to express a
positive opinion. The objective of a review is to enable the IT audit and assurance
professional to state whether, on the basis of procedures, anything has come to the
their attention that causes the IT audit and assurance professional to believe that the
control procedures were not effective based on identified criteria (expression of
negative assurance).
An agreed-upon procedures engagement does not result in the expression of any
assurance by the IT audit and assurance professional. The IT audit and assurance
professional is engaged to carry out specific procedures to meet the information
needs of those parties who have agreed to the procedures to be performed. The IT
audit and assurance professional issue a report of factual findings to those parties
that have agreed to the procedures. The recipients form their own conclusions from
this report because the IT audit and assurance professional has not determined the
nature, timing and extent of procedures to be able to express any assurance. The
report is restricted to those parties (e.g.,, a regulatory body) that have agreed to the
procedures to be performed, since others are not aware of the reasons for the procedures and may misinterpret the result.
5. Conclusion
IS/IT quality management is a big challenge for several years. Quality management
historically draws its fundamental strength from the perspective, which is variously
attributed to Deming, Drucker, Jones, Peters, etc. It is often expressed by the help
of the next precept: “You cannot manage what you cannot measure”. Therefore
various measures, standards, best practices have been developed to do this job.
This article provides a short discussion of them. But it is apparent, that without
personal interest and involvement of every employee those measures will not work.
Therefore we have to change our challenge and try to measure what makes us better and be better at what we measure.
10
Literatura
[1] IS Auditing Guideline G20: Reporting, ISACA, www.isaca.com, 2008 Jméno a příjmení:
Název. vydavatel, rok vydání.
[2] ISO 9001:2000 – Quality management systems- Requirements
[3] The Introduction to the ITIL Service Lifecycle Book, ISBN 9780113310616, 2007
[4] ISO/IEC 12207:2008 Systems and software engineering -- Software life cycle processes
[5] ISO/IEC 25000:2005 Software Engineering -- Software product Quality Requirements and
Evaluation (SQuaRE) -- Guide to SQuaRE
[6] ISO/IEC 20000-1:2005 Information technology -- Service management -- Part 1: Specification
[7] ISO/IEC 19770-1:2006 Information technology -- Software asset management -- Part 1:
Processes
[8] ISO/IEC 19770-2:2009 Information technology -- Software asset management -- Part 2:
Software identification tag
[9] ISO/IEC 15504-1:2004 Information technology -- Process assessment -- Part 1: Concepts
and vocabulary
[10] COBIT 4.1, ITGI, ISBN 1-933284-72-2, 2007
SUMÁŘ
Článek pojednává o různých aspektech řízení kvality informačních systémů. Na základě obecné
definice kvality podle ISO 9000 uvádí jako určující prvky kvality IS/IT požadavky uživatele, inherentní charakteristiky IS a proces ujištění o kvalitě IS. Tyto základní aspekty kvality se dále v textu
diskutují v kontextu existujících norem, nejlepších praktik, ev. jiných dokumentů, které je pomáhají
zavádět a udržovat.
SUMMARY
The article deals with the different aspects of the quality of information systems. On the base of
the definition available in the ISO 9OOO it discusses the important aspects of the IS quality: user´s
requirements, inherent features or property of IS and the process of quality assurance. These different
aspects are discussed in the context of existing norms, regulations, best practices and other documents.
Ing. Jan Bartoš
UHK – Fakulta Informatiky a Managementu
11
HODNOCENÍ SMLUV O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
1. Úvod
Cílem každé společnosti je plně se soustředit na podstatu své obchodní činnosti,
pokud se organizace cítí technicky či technologicky svázána, nastal ten správný čas
uvažovat o outsourcingu procesů či služeb na vybraného poskytovatele, se kterým
nás čeká uzavření smluvního vztahu. Smluvní dokumentace nám definuje odpovědnosti, práva a povinností vyplývající z rozsahu poskytovaných služeb.
Součást tohoto řešení v prvé řadě vyžaduje precizní přípravu outsourcingových
smluv, které můžeme považovat za základ mezi dodavatelem a odběratelem služeb.
Společnost by měla přistupovat k uzavření smluvního vztahu velmi obezřetně,
jelikož pouze kvalitně vytvořená smluvní dokumentace je schopna eliminovat
možná budoucí rizika.
12
2. Úvodní ustanovení smluv
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Smlouva obsahuje pouze platné a Všechny reference uvedené ve Smlouvě musí
přesné reference.
být platné. Nesmí se vyskytovat reference, které
odkazují na neexistující části Smlouvy. Smlouva
musí obsahovat všechny přílohy, na které je v
textu a všech částech smlouvy odkazováno.
Smlouva obsahuje seznam všech použitých příloh.
Smlouva je uzavřena v českém, Je obecným zvykem, že smlouvy uzavírané
spisovném jazyce.
mezi českými osobami jsou ve spisovné češtině.
Výjimkou mohou být cizojazyčné termíny, které
nejsou jednoznačně nebo vůbec přeložitelné.
Tyto mohou být smluvními stranami chápány a
interpretovány odlišně. Cizojazyčné termíny
mohou být použity pouze tehdy, pokud jsou
definovány.
Název a typ smlouvy odpovídá Pro smlouvy týkající se informačních systémů je
jejímu předmětu.
ve většině případů charakteristická velká rozmanitost obchodně-právních vztahů. Tomu je
potřeba přizpůsobit i druh a charakter jednotlivých smluvních typů, které budou systémovou
integraci zastřešovat právně.
Pro smlouvy na dodávku nové funkcionality
(smlouvy o vývoji) se doporučuje použít formy
smlouvy o dílo. Pro ostatní případy se využívá
inominátních (nepojmenovaných) kontraktů dle
§269 odst. 2 Obchodního zákoníku.
V případě opakované dodávky nové funkcionality za obdobných podmínek je vhodné využít
konceptu rámcové smlouvy, která upravuje pouze obecné principy a otázky řízení dodávky.
Podstatnou náležitostí je vymezení způsobu
uzavírání dalších nezbytných (dílčích) smluv.
Jsou uvedeny standardní údaje o Ve smlouvě musí být jednoznačně určeny
Odběrateli a Dodavateli.
smluvní
strany,
zejména
jedná-li
se
o právnickou osobu s komplikovanou struktu-
13
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
rou.
Ve smlouvě musí být také uvedeno: jméno společnosti a její sídlo, fakturační údaje (bankovní
spojení a číslo účtu), identifikační údaje (IČ,
DIČ) a odpovědný zástupce (statutární představitel nebo osoba jednající na základě plné moci).
Veškeré používané zkratky a Smlouvy často obsahují značné množství nedepojmy jsou definované.
finovaných výrazů, zejména v popisu předmětu
plnění, a mohou mít vliv na čitelnost celé
smlouvy. Cizojazyčné termíny, které nejsou
jednoznačně nebo vůbec přeložitelné mohou být
smluvními stranami chápány a interpretovány
odlišně a proto by měly být definovány.
3. Předmět a termíny smluv
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Předmět plnění musí být ve Smlouva musí obsahovat popis předmětu plněsmlouvě definován.
ní, včetně detailní specifikace, z čeho se plnění
sestává (zdrojové kódy, binární programy
a uživatelská dokumentace).
Poskytované služby jsou podrob- Pro všechny poskytované služby by měly být
ně a jednoznačně specifikovány. podrobně a jednoznačně specifikovány následující parametry:

Popis služby

Specifikace standardních úrovní služeb
pro uvedené parametry služby a způsob
jejich měření.

Specifikace kvalitativních a kvantitativních parametrů (dostupnost, výkonnost,
kapacita).
14
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku

Popis činností, které už nejsou předmětem služby (typicky rozdíl mezi údržbou systému a požadavkem na novou
funkcionalitu).

Cena a způsob účtování služby.

Řízení incidentů a maximální odezvy
pro řešení incidentů.

Penále za nedodržení dohodnutých
úrovní služby.

Slevy za poskytování nadstandardních
úrovní služby.
Odběratelé služby
Smlouva obsahuje popis doda- Smlouva by měla obsahovat popis služeb, které
tečných služeb.
nejsou předmětem jejího plnění (typicky požadavek na novou funkcionalitu). Smlouva by
měla jednoznačně poukázat na služby, které
nejsou součástí fixní částky.
Dále by ve smlouvě měly být uvedeny vzory
standardních dokumentů použitých pro dodatečné služby.
Je specifikován časový rámec, ve U všech poskytovaných služeb je nutné specifikterém jsou služby poskytovány. kovat časový rámec, v rámci kterého jsou služby poskytovány. Například v pracovní dny od
8.00 do 18.00, mimo pracovní dny od 10.00 do
16.00 případně 24x7.
Smlouva specifikuje role a odpo- Správa technických prostředků nebývá ve
vědnosti za správu technických smlouvách určena, což může vést k rozdílným
prostředků.
očekáváním a následným nedorozuměním na
stranách Odběratele a Dodavatele. Tyto činnosti
bývají navíc časově náročné. Z těchto důvodů je
vhodné specifikovat role a odpovědnosti za
správu technických prostředků. Typicky jde o
následující činnosti:


Kdo je zodpovědný za údržbu jednotlivých technických prostředků.
15
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku

Ke kterým prostředkům poskytuje Dodavatel službu Helpdesk.
Které prostředky obnovuje po životnosti
Dodavatel a které Odběratel.
Smlouva by měla obsahovat role a odpovědnosti pro základní činnosti spojené s provozem a
údržbou technických prostředků.
Ve smlouvě je definováno místo Smlouva by měla definovat místo poskytování
poskytování služeb.
služeb.
Popis služeb zahrnuje seznam Popis služeb by měl obsahovat přehled veškeré
předávané dokumentace.
dokumentace předávané jako součást nových
funkcionalit nebo změn. Typicky jde o uživatelskou, provozní a technickou dokumentaci, analytické specifikace a změnovou dokumentaci.
Způsob změny předmětu plnění a Smlouva by měla obsahovat podmínky pro proostatních smluvních náležitostí. vedení změny smluvních náležitostí a předmětu
smlouvy a dále by měla uvádět:


Popis procedury vyvolání změnového
řízení (návrh na zahájení).

Popis procedury změnového řízení.

Popis procedury schvalování změn
v plnění smlouvy.
16
4. Platební podmínky
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Celková cena je ve smlouvě uve- Dle Obchodního zákoníku je uvedení ceny za
dena.
dílo nutnou podmínkou platnosti smlouvy o
dílo. Lze však nestanovit cenu pevnou částkou,
nýbrž některým z následujících způsobů:

Způsobem určení ceny (výpočtem, kalkulací, popisem).

Sjednanou částkou podléhající následné
úpravě v souladu s připojenou cenovou
doložkou.

Část plateb vázána na přínosy informačního systému na straně Odběratele.
V případě smlouvy zahrnující více služeb je
vhodné pro zvýšení přehlednosti uvést způsob výpočtu cenu pro každou službu zvlášť.
Cena by měla být strukturována dle poskytovaných služeb, tj. cena za provozní podporu, cena za změnu/novou funkcionalitu,
cena za opravu záruční vady.
U ceny je jednoznačně stanove- Ve smlouvě musí být jednoznačně stanoveno,
no, zda zahrnuje DPH.
zda ceny v ní a jejích přílohách uváděné zahrnují daň z přidané hodnoty či nikoliv.
Smlouva upravuje zahrnutí a Ve smlouvě je uvedeno, zda cena poskytované
způsob účtování dopravného.
služby zahrnuje i dopravné. V případě že ano je
uveden způsob jeho účtování.
Ve smlouvě je uveden platební Platební kalendář definuje termíny plateb a
kalendář.
případně jejich vazbu na splnění důležitých
milníků projektu.
Smlouva specifikuje náležitosti Definuje proces vystavování faktur, např. v
fakturace a zádržné.
návaznosti na úspěšnou akceptaci plnění. Dále
by měl být popsán postup pro případ vystavení
neplatné faktury. V takovém případě zadavatel
upozorní na chyby ve faktuře neprodleně Doda-
17
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
vatele, který vystaví fakturu novou. Splatnost
běží od data vystavení nové faktury.
Z hlediska zadavatele je výhodné definovat ve
smlouvě zádržné (např. 10%), které bude vyplaceno až po úspěšné finální akceptaci jako celku
a ukončení případného zkušebního provozu
(např. po dobu tří měsíců).
Na porušení smlouvy jsou navá- Smlouva obsahuje smluvní pokuty pro případy
zány smluvní pokuty (sankce).
porušení povinností smluvních stran.
Ve smlouvě by měl být zaveden mechanismus
smluvních pokut pro případná všechna porušení
povinností dodavatele. Smluvní pokuty by měly
být minimálně pro následující případy:

Prodlení při nesplnění termínu předání
předmětu plnění za každý den prodlení.
Prodlení při překročení termínu pro akceptování předmětu plnění (tento termín
musí být stanoven) za každý den prodlení.
Pro lepší přehlednost je vhodné uvádět smluvní
pokuty pro jednotlivé povinnosti dodavatele
formulací „sankce za porušení článku „X. Y”
Smlouvy činí „částka“ “.
Smlouva definuje prodlení s pla- Smlouva obsahuje úroky z prodlení pro případ
cením.
prodlení s placením na straně Odběratele. Úroky
jsou obvykle účtovány z dlužné částky za každý
den prodlení.

18
5. Práva a povinnosti smluvních stran
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Smlouva definuje práva a povin- Mezi povinnosti Dodavatele obvykle patří:
nosti Dodavatele.
 Předat Odběrateli předmět plnění dle
definovaného harmonogramu.

Zajištění počtu pracovníků s potřebnou
kvalifikací.

Povinnost včas oznámit všechny problémy na projektu.

Odpovědnost za plánování a koordinaci
všech prací na projektu.

Informuje Odběratele o postupech prací.

Konzultuje řešení v průběhu realizace
předmětu plnění na požádání Odběratele; svolává schůzky k řešení sporných
otázek.

Písemně se vyjadřuje k předkládaným
materiálům Odběratele.

Bezodkladně řeší ve spolupráci s Odběratelem závady vzniklé při plnění
smlouvy.
Je povinen předkládat Odběrateli v průběhu projektu informace o skutečnostech, které brání úspěšné realizaci projektu.
Smlouva definuje práva a povin- Mezi povinnosti Odběratele obvykle patří:
nosti Odběratele.
 Poskytnout definovanou součinnost a

řídit součinnost svých pracovníků vůči
Dodavateli.

Písemně se vyjadřuje k předkládaným
materiálům Dodavatele (termín).

Odběratel vytvoří odpovídající podmín-
19
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
ky pro práci realizačních týmů.

Odběratel jmenuje pověřeného pracovníka pro kontakt a koordinaci činností s
Dodavatelem.

Odběratel poskytne Dodavateli veškeré
dokumenty nezbytné pro realizaci
předmětu plnění.
Odběratel zajistí Dodavateli spolupráci
s klíčovými osobami (z hlediska realizace předmětu plnění).
Odběratel by měl zajistit pracovníkům Dodavatele přístup do objektů a k pracovištím.
Smlouva obsahuje závazek spo- Smlouva musí tento základní závazek obou
lupráce obou stran.
stran obsahovat.
Povinnost vzájemně se informo- Povinnost vzájemně se informovat o veškerých
vat je ve smlouvě definována.
skutečnostech, které by mohly být důležité pro
řádné plnění smlouvy.
Komunikace smluvních stran je Určení rámcových standardů pro komunikaci
ve smlouvě definována.
(pravidelné schůzky, protokoly, co kdo komu
předává, používání e-mailu, SW prostředků).
Jsou specifikovány informace Smlouva by měla specifikovat informace předápředávané Dodavatelem a mož- vané pravidelně Dodavatelem za účelem hodnonost nezávislého auditu.
cení plnění stanovených standardních úrovní
služeb. Tyto informace mohou mít podobu
standardních reportů, nebo mohou být přístupné
přes ServiceDesk nástroj Dodavatele.
Ve smlouvě by měl být smluvní závazek provedení auditu nezávislou třetí osobou za účelem
ověření dodržování požadavků stanovených
Smlouvou.
Dále by smlouva měla obsahovat formulaci o
podrobnou specifikaci pravidelných (týdenních,
měsíčních) reportů pro hodnocení plnění standardních úrovní služeb.
Zásady ochrany informací na V rámci smlouvy je nutné vyřešit otázku zpraobou stranách.
cování osobních a citlivých údajů.
Poskytované služby musí být v souladu s bez
20
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
pečnostními politikami Dodavatele i Odběratele. Smlouva proto musí upravovat:

Soulad/odchylky bezpečnostních politik
Odběratele a Dodavatele a řešení odchylek.

Smluvní pokuty za prokázaný únik
chráněných informací.
Povinnost zajištění dostatečné organizační a
technologické ochrany informací Dodavatelem.
Definice důvěrné informace.
Ve smlouvě je uvedena definice, co je považováno za důvěrné informace, případně vazba na
obchodní tajemství.
Souhlas s poskytnutím informací Nutnost písemného souhlasu s poskytnutím
třetím osobám je ve smlouvě informací třetím osobám.
definován.
Závazek zachování mlčenlivosti Závazek zachovávat mlčenlivost po dobu platje ve smlouvě definován.
nosti smlouvy i po jejím skončení.
6. Odpovědnost za škodu a záruka za vady
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Smlouva definuje odpovědnost Smlouva musí definovat náhradu škody způsoza škody za Dodavatele a Odbě- bou Dodavateli nebo Odběrateli. Výše náhrady
ratele.
škody by měla být úměrná předmětu plnění.
Okolnosti vylučující odpověd- Ve Smlouvě jsou uvedeny okolnosti, které vynost za škody jsou ve smlouvě lučujících odpovědnost za škody, včetně vyšší
stanoveny.
moci.
Smlouva by měla přesně specifikovat požadovanou součinnost Odběratele v rámci Smlouvy
a na tuto součinnost se odkázat z kapitoly o
Náhradě škody. Zároveň je vhodné uvést odkaz
21
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
na přesně definované podmínky, které jsou stanoveny Dodavatelem pro užívání předmětu
plnění.
Podmínky pro uplatnění nároků Odběratel se smluvně zavazuje učinit maximum
za škody jsou ve smlouvě uvede- pro minimalizaci možných škod. Například
ny.
formulací „Odběratel může nárokovat… pouze,
pokud po vzniku škodní události učinil veškeré
kroky k minimalizaci výše škody a pokud o
jejím vzniku Dodavatele neprodleně upozornil“.
Odpovědnost Dodavatele za vady Smlouva vyjmenovává podmínky vázané na
plnění je smlouvou stanovena.
poskytnutí záruky na vady předmětu plnění.
Vznik závazku ze záruky je ve Obchodní zákoník nezná institut zákonné zárusmlouvě stanoven.
ky. Ta může být sjednána smlouvou v písemné
podobě. Smluvní strany by si měly podrobně
upravit rozsah záruky, počátek jejího běhu, její
délku, reklamační řízení. Dodavatel odpovídá ze
záruky za to, že předmět díla bude po určenou
záruční dobu způsobilý ke smluvenému, jinak k
obvyklému použití, nebo si zachová smluvené
(pokud nejsou smluvené tak obvyklé) vlastnosti.
Smlouva definuje způsob rekla- Smlouva by měla určovat možnosti a formu
mace a reklamačního řízení.
uplatnění reklamace na předmět plnění, který je
v záruce.
22
7. Platnost a ukončení smlouvy
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Ve smlouvě je uvedeno, kdy Definice, kdy smlouva vstupuje v platnost, musí
smlouva nabývá platnosti.
být součástí smlouvy.
Ve smlouvě je uvedeno, kdy Definice, kdy se smlouva stává účinnou, musí
smlouva nabývá účinnosti.
být součástí smlouvy.
Ve smlouvě je uvedeno, kdy V případě smlouvy o dílo upravuje konec platkončí platnost smlouvy.
nosti smlouvy Obchodní zákoník. U nepojmenovaných smluv by mělo být specifikován úkon
způsobující konec platnosti smlouvy, v případě
dodávky je to obvykle akceptace díla.
Smlouva specifikuje, za jakých Definice podmínek, na základě kterých mohou
podmínek jí lze ukončit.
smluvní strany ukončit smlouvu je nedílnou
součástí smlouvy.
Smlouva specifikuje, jakým způ- Smlouva by měla definovat způsoby ukončení
sobem jí lze ukončit.
smlouvy. Mezi možné způsoby ukončení patří:

Dohoda

Odstoupení v případě podstatného porušení smlouvy (které musí být definované) včetně důsledků odstoupení.

Vypořádání
Vypovězení smlouvy (vhodné spíše pro
smlouvy s předmětem a cenou díla definovanou způsobem „Time & material“).
Vypořádání závazků je smlouvou Vypořádání vzájemných závazků plynoucích z
specifikováno.
částečného plnění smlouvy a úprava vlastnických práv v případě ukončení smlouvy (zejména z hlediska úhrady věcí předaných mezi Odběratelem a Dodavatelem a z hlediska dosud
provedených dílčích plnění).

23
8. Závěrečná ustanovení
Hodnotící prvek smlouvy
Bližší popis hodnotícího prvku
Smlouva specifikuje postup při Ustanovení stanovující postup při řešení sporů
řešení sporů
na několika úrovních řešení až po smírčí řízení
a soud), např.:

Ad hoc – smlouva upravuje podrobně
způsob jmenování rozhodců, jakož i
principy rozhodčího řízení.

Stálý rozhodčí soud

Co se bude dít v případě nedohody
smluvních stran při řešení vzájemného
sporu.
U jakého soudu budou vedeny případné
právní spory.
Zda může Dodavatel pověřit Podle ObZ „Dodavatel může pověřit jeho proprováděním díla třetí osoby.
vedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo
z povahy díla nevyplývá něco jiného.“
Povinnost Dodavatele k tomu, aby provedl dílo
sám, bude dána tehdy, jestliže kapacitní možnosti, znalosti či kvalifikace jsou nezastupitelné.
Na základě tohoto ustanovení se však Odběratel
nemůže domáhat toho, aby dílo bylo prováděno
pouze některými pracovníky Dodavatele.
Forma oznámení mezi smluvními Písemná forma všech oznámení mezi smluvními
stranami je smlouvou stanovena. stranami by měla být smlouvou specifikována
včetně formy a způsobu jejich doručování. Zároveň je doporučováno specifikovat, kdy se
oznámení považuje za doručené.
U všech změn a doplňků smlouvy je doporučována písemná forma.
Počet vyhotovení smlouvy a Smlouva by měla specifikovat v kolika vyhotoostatní ustanovení jsou ve vení je podepsána.
smlouvě stanovena.

24
9. Závěr
Zájem na vytvoření smluvního vztahu mezi poskytovatelem a zákazníkem by
měly mít obě smluvní strany, jelikož cílem je nejen chránit jejich práva, ale hlavně
předcházet konfliktům a nejasnostem vzniklých po celou dobu obchodní spolupráce. Mohou totiž nastat situace, kdy například poskytovatel bez svého zavinění nemůže řádně a včas poskytovat služby, za které je dle smlouvy placen či naopak
zákazník není schopen efektivně reklamovat dodané služby například z důvodu, že
tento bod není jasně ve smluvní dokumentaci popsán.
Rozpis smluvních požadavků, které detailně popisuje tento článek, poslouží
nejen jako kontrolní nástroj pro již stávající firemní smlouvy, ale i jako vhodný
prostředek při tvorbě nových smluv o poskytování služeb.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik (Risk management). Grada Publishing a.s., Praha 2003,
ISBN 80-247-0198-7
Bruckner, T., Voříšek, J.: Outsourcing informačních systémů, Ekopress, Praha, 1998, ISBN 8086119-07-6
Voříšek J., Pavelka J., Vít M.: Aplikační služby IS/ICT formou ASP - Proč a jak pronajímat
informatické služby, Graga Publishing, Praha, 2003, ISBN 80-247-0620-2 (Application Service
Providing – Why and How to Hire Application Services)
SUMÁŘ
Článek detailně popisuje veškeré aspekty a detaily smluv o poskytování služeb včetně rozpisu
smluvních požadavků, které mohou sloužit nejen jako kontrolní nástroj pro již stávající firemní
smlouvy, ale i jako vhodný prostředek při tvorbě nových smluv o poskytování služeb.
SUMMARY
Following article describes all aspects and details of service contracts including including the contractual requirements, which can serve not only as a control tool for the already existing contracts, but
also as a supporting tool for the creation of new service contracts.
25
Ing. Jan Drtil
Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky
INOVATIVNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY V OBLASTI
INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI
1. Cíle příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je v rámci tématu „Inovativní informační služby – Service Oriented Management“ charakterizovat některé aktivity v oblasti informační
bezpečnosti, jejichž význam a dopad na podnikání není v řadě případů konkrétních
podnikatelských aktivit doceňován, a které otevírají prostor nejen na poli výzkumném, ale i na poli komerčním. Protože vyčíslení finančních ztrát z pohledu informační bezpečnosti je problematické, všechny v této práci citované zdroje (pokud to
nejsou zákony) vycházejí z odhadů respondentů jednotlivých průzkumů. To je dle
názoru autora postačující pro ilustrační účely a rámcovou orientaci, nicméně je
potřeba to vzít v úvahu při zvážení konkrétních implikací. Pokud bude v práci používán pojem informační systémy, vždy má autor na mysli počítačově podporované
informační systémy.
2. Dopady na podnikání
Informační bezpečnost je oblast, která v soudobém podnikatelském prostředí
hraje nenápadnou, ale nedílnou a o to důležitější roli – čím více je konkrétní podnikatelská aktivita navázána na výměnu informací a jejich zpracování, tím její význam roste. Její důležitost není ani tak vázána na velikost, nebo obor podnikatelské
aktivity, jako spíše na potenciální ztrátu, kterou by mohl způsobit bezpečnostní
incident ať už v oblasti ztráty dostupnosti, integrity, nebo důvěrnosti konkrétních
informací – v případě počítačově orientovaných informačních systémů tedy dat.
Jsou tyto skutečnosti na první pohled zřejmé? Jsou si podnikatelé vědomi toho,
co jim v této oblasti hrozí, a uvědomují si to?
2.1. Podnikatelský pohled
První velkou oblastí pro vyčíslení jsou ztráty pro samotného podnikatele, tedy
takové, které souvisí přímo s používáním počítačů při podnikání. Internetové cent-
26
rum stížností Spojených států amerických zaregistrovalo v roce 2009 celkem 336
655 individuálních podání stížností na internetovou kriminalitu, což je ve srovnání
s rokem 2008 22,3% nárůst [IC3]. Většina obsahovala hlášení finančního podvodu
a vyjadřovala potenciální ztrátu poškozeného. Celková suma vyčíslená těmito incidenty dosáhla částky 559,7 mil. USD, medián ztráty na jeden incident je 575 USD
(tamtéž). Je to více než dvojnásobek celkových ztrát, než v roce předchozím. Podle
organizace CERT jsou v této souvislosti významné např. podvody při tzv. online
bankovnictví, kdy útočník infikuje PC oběti škodlivým kódem (programem), který
mu umožní přístup k elektronickému bankovnictví oběti. Pomocí infikovaného PC
je útočník schopen převést peníze z běžného účtu oběti na jiný účet, který následně
vybere.
Ani na vlastní zaměstnance se nelze vždy plně spolehnout. Průzkum CERTu
ukázal, že interní pracovníci jsou častým zdrojem bezpečnostních incidentů (viz
následující tabulka):
Tabulka 1. Zdroje bezpečnostních incidentů - útočníci
Zdroj hrozby (%)
- průměr
Vnější útočník
Vnitřní útočník
Neidentifikován
2005
2006
2007
80
20
19
58
27
15
58
26
17
Pramen: [CERT02], [CERT03], [CERT04]
Podle zdroje [CSI] “25 % respondentů výzkumu cítí, že přes 60 procent jejich
finančních ztrát bylo způsobeno škodlivými aktivitami zevnitř“.
V době, kdy řada firem je postavena na technologickém know-how nelze podceňovat ani riziko průmyslové špionáže. Jsou zaznamenány případy, kdy se firma
dostala do vážných finančních problémů jenom díky tomu, že jí bylo odcizeno
klíčové know-how, uložené ve formě dat. Například tlak firmy NOKIA na změnu
legislativy v souvislosti s kontrolou e-mailové komunikace jejích zaměstnanců
potvrzuje, že ve znalostní ekonomice jsou rizika spojená s výměnou informací
formou dat významná.
2.2. Pohled z oblasti legislativy
Druhou velkou oblastí je zákonný pohled – tedy (ne)respektování právních norem a z toho vyplývající potenciální sankce. Konkrétní firma tedy musí respektovat
nejen zákony země, ve které má sídlo, tak ale v některých případech také zákony
zemí, na jejichž burze jsou např. obchodovány její akcie (např. zákony USA na
27
firmy obchodované na amerických burzách, které mají pobočky nebo dceřinné
firmy mimo USA). Zůstaneme-li v České republice, tak pokud pomineme některé
speciální právní úpravy (Zákon č. 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností)
pro určitý druh podnikání, každý podnikatel je povinen vést účetnictví, takže se ho
přímo týká Zákon o účetnictví. V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníky,
týká se ho právní úprava Zákona o ochraně osobních údajů a při provozování, resp.
kontrole jejich elektronické pošty se může dostat do křížku s Listinou základních
práv a svobod, resp. listovním tajemstvím. Inzeruje-li, může mít na něj přímou
vazbou Zákon o některých službách informační společnosti. Všechny výše uvedené
zákony obsahují sankce za některé druhy chování, v případě vybraných hrozí ztráta
až v řádu miliónů korun, případně omezení osobní svobody.
2.3 Smluvní pohled
Poslední významnou oblastí může být smluvní pohled, kdy se podnikatel
smluvně zavázal něco dodat v daném čase, ale např. díky navázání části plnění na
schopnost některá data přijmout nebo zpracovat se díky ztrátě této schopnosti v
důsledku bezpečnostního incidentu může stát, že podnikatel není schopen dostát
svým závazkům. Poté je sankcionován v souladu se smlouvou.
3. Inovace – překážky a potenciály
Z pohledu inovativních informačních služeb existuje velký potenciál, který je
schopen pokrýt některé z výše uvedených problémů. Za největší překážku tomuto
potenciálu lze (v souladu s průzkumem [PSIB09]) považovat obecně nízké povědomí o tom, co je to informační bezpečnost. Na základě průzkumu [PSIB09] lze
usuzovat, že v České republice se problematika zřejmě jako velmi okrajové téma
řeší ve společnostech s méně než 100 zaměstnanci (průzkum [PSIB09] byl prováděn pouze ve společnostech s větším počtem zaměstnanců než 100, dovozuji, že se
autoři domnívali, že v menších společnostech je vůbec zbytečné se dotazovat), ale i
při průzkumu [CSI] (USA) odpovědělo vyplněným dotazníkem pouze 443 společností z 6100 oslovených.
3.1 Konzultační služby
Základ pro potenciál ke zlepšení lze spatřovat právě v externích konzultačních
službách. Za situace, kdy podniky díky své podnikatelské formě podléhají řadě
povinných auditů, je v těchto auditech prostor pro konstatování stávajícího stavu a
jeho (ne)soulad s konkrétními zákony, resp. „best practices“. Management auditované firmy zpravidla musí na závěry z auditu nějak reagovat, což vytváří opět
28
prostor pro další podnikatelské aktivity v oblasti implementace konkrétních technologií a/nebo procesů měnících úroveň informační bezpečnosti. Je smutnou zkušeností autora, že v podstatě jakýkoliv externí audit mívá u vedení společnosti větší
váhu, než názor interních expertů, kteří na skutečnosti ve zprávě z auditu uvedené
dlouhodobě poukazují.
3.2 Osvěta s praktickými příklady a dopady v konkrétním kontextu
Na základě výše předeslaného by jednou z hlavních inovativních služeb měla
být osvěta v oblasti informační bezpečnosti, především pro pracovníky ve vedení
firmy. Ti jsou totiž za zajištění informační bezpečnosti ve společnosti z výkonu své
funkce zodpovědní, a mohou nést přímé následky toho, pokud jí není věnována
patřičná pozornost. Jejich nezáviděníhodná pozice je v tomto kontextu komplikována tím, že díky komplexním vazbám mezi informačními systémy na straně jedné,
a zákony a podnikatelskými procesy na stranách dalších nemusí být vždy na první
pohled jasné konkrétní riziko a jeho potenciální dopady. Vedení firmy v duchu
„best practices“ hlásajících soustředění se na klíčové činnosti firmy a vytěsnění
ostatních činností mimo firmu často nemá ani čas, ani dostatek znalostí a zkušeností k reálnému zhodnocení závislosti podnikatelských aktivit na informačních systémech. Cílená prezentace, podpořená výše zmíněnými podnikatelskými, zákonnými a smluvními argumenty by mu mohla pomoci se v problematice přesněji zorientovat.
3.2 Komplexní zhodnocení informačně-bezpečnostní situace
Další z potenciálních inovativních služeb by pro konkrétní podnikatelské subjekty mohl být konkrétní pohled na danou společnost z pohledu informačněbezpečnostních „best practices“. Úvodní fáze by měla propojit teorii informační
bezpečnosti s předmětem podnikatelské činnosti. Pomocí analýzy dopadu konkrétních a nejčastěji se objevujících bezpečnostních incidentů na danou podnikatelskou
oblast, a stanovením jejich závažnosti tak vymezit, která rizika jsou tak závažná, že
je potřeba je řešit, a která ne. Tato analýza by měla být doprovázena základním
technologickým zhodnocením architektury a bezpečnosti datové sítě, resp. datových komunikací a nastavení jednotlivých datových zdrojů v dané společnosti.
Výsledné zhodnocení by mělo z technologického pohledu poukázat na klíčové
problémy ve vztahu k řešení výše identifikovaných rizik. Cílem by mělo být provázání podnikatelských aktivit a technologického pohledu za účelem zviditelnění těch
nejzávažnějších konkrétně hrozících rizik a navrhnout opatření, která budou v přiměřené míře (tj. s rozumně ospravedlnitelnými náklady) minimalizovat potenciální
ztráty.
29
3.3 Tvorba implementačních návodů
V rámci této aktivity je potřeba zmínit ještě jednu související aktivitu, která
spočívá v provázání informačně-bezpečnostní teorie a praxe formou implementačních návodů ke konkrétním informačním systémům. V současnosti existuje řada
metodik pro zabezpečení konkrétních technologií, nebo informačních systémů. Na
druhé straně do informačních systémů jsou přidávány nové a nové funkcionality.
Při konkrétní implementaci informačního systému je potom nutné zvažovat čím dál
tím komplexnější problematiku, tak, aby bylo možné propojit technologii, teorii,
procesy a kulturu dané firmy. To klade zvýšené nároky jak na implementaci samotnou, tak na údržbu, nastavení a používání konkrétních informačních systémů. Z
pohledu informační bezpečnosti zvláště v případě malých a středních podniků dochází ke kumulaci řady funkcí, jejich kombinace zvyšuje potenciální rizika zneužití
zejména ze strany administrátorů informačních systémů. V kontextu výše zmíněných rizik interního zneužití se existence implementačních rádců specifikujících,
kde jsou konkrétní problémy, a jak řešit konkrétní konflikty jeví jako nutná a požadovaná.
3.4 Tvorba (a aplikace) srovnávacích metodik
Díky roztříštěnosti metodik a požadavků na informační bezpečnost lze úroveň
informační bezpečnosti v konkrétní firmě jen velmi těžko měřit a porovnávat. Dle
[PSIB09]používají některé společnosti jako „etalon“ bezpečnosti normy řady ISO
27 000, další třeba normy řady NIST ([NIST_80053]), některé obecnější metodiky
typu COBIT, resp. ITIL (ISO 20 000), nebo úplně jiné normy a metodiky. Pro řadu
dílčích informačně-bezpečnostních oblastí lze navíc nalézt nejrůznější standardy
mezinárodního, národního, nebo komerčního charakteru. Kromě metodik situaci
komplikuje i legislativa konkrétního státu – např. v České republice by jako obecný
„etalon“ mohla sloužit i Bezpečnostní prověrka na základě zákona 148/1998 Sb. o
ochraně utajovaných skutečností, která ale nebude srovnatelná s výše uvedenými
normami. Pro specifická odvětví (zejména finanční sektor) může ale existovat konkrétní regulátor (ČNB), který rovněž vydává nařízení, jimiž jsou banky povinny se
řídit, nebo zde existuje podrobnější legislativa.
Přestože věcně většina hlavních metodik obsahuje průnik těch nejvýznamnějších informačně bezpečnostních oblastí, konkrétní sada ukazatelů, které by byly
schopné porovnat společnosti různých velikostí, nebo např. z různých odvětví,
neexistuje. V této souvislosti je zřejmý velký potenciál, částečně výzkumného, ale
také komerčního charakteru, s velkým komerčním přesahem.
Všechny v práci navrhované informační služby – tedy „osvěta“ důležitosti informační bezpečnosti pro vedení firem, projekty zaměřené na kompletní zhodnoce-
30
ní dané firmy z pohledu informační bezpečnosti, tvorba implementačních návodů, a
tvorba srovnávacích metodik – v sobě zahrnuje nejen propojování praktických
zkušeností s konkrétní podnikatelskou aktivitou a jednotlivými technologiemi, ale
také znalost teorie informační bezpečnosti, zákonných norem a řadu dalších aspektů, které přímo ovlivňují konkrétní situaci. Je nasnadě, že získání takového portfolia teoretických znalostí a praktických dovedností je pro jednoho člověka otázkou
řady let. S ohledem na rychlost technologické obměny informačních systémů, stále
širší možnosti jejich konfigurace a možnost jejich dodatečných úprav „na míru“ je
zřejmé, že realizace výše uvedených aktivit formou projektů je spíše otázkou týmů
pracovníků, než konkrétních jednotlivců. Z toho vyplývá i jejich finanční náročnost. Jednou z možností řešení tohoto úskalí je rozdělit zakázku na řadu logických
subprojektů, a v rámci jejich zhodnocení při konkrétní zakázce vždy posoudit, jestli
přinesly jasně měřitelné výsledky, které jsou samy o sobě použitelné pro zadavatele, nebo ne. Existuje řada technik a postupů, jak tyto subprojekty realizovat efektivně – např. analýzu podnikatelského prostředí a souvisejících zákonů lze u malého a středního podnikání provádět pouze v míře nejnutnější, a formou expertního
odhadu širokého pléna expertů postihnout základní rizika a související dopady.
Podpora vedení firmy v této, ale i dalších fázích konkrétních projektů a zejména
důsledná aplikace a osobní akceptace konkrétních opatření, které by z konkrétního
projektu měly vyplynout, pomohou nastavit základní parametry kultury firmy v
této oblasti.
Literatura
[IC3] 2009 Internet Crime Report [online]. Internet Crime Complaint Center.
URL: <
http://www.nw3c.org> [cit. 2010-03-12]
[CERT02] CERT Coordination Center. E-crime Survey 2005 [online]. [cit. 2005-10-11].
URL:< http://www.cert.org/archive/pdf/ecrimesurvey05.pdf>
[CERT03] CERT Coordination Center. E-crime Survey 2006 [online]. [cit. 2006-09-20].
URL:< http://www.cert.org/archive/pdf/ecrimesurvey06.pdf>
[CERT04] CERT Coordination Center. E-crime Survey 2007 [online]. [cit. 2007-09-12].
URL:<http://www.cert.org/archive/pdf/ecrimesummary07.pdf>
[CSI] Computer Crime and Security Survey [online]. Computer Security Institute. URL: <
http://www.gocsi.com> [cit. 2009-11-24], s. 5
[NIST_80053] Recommended Security Controls for Federal Information Systems, Rev. 2 [online].
[cit. 2008-02-23]. National Institute of Standards and Technology 2008, URL:
<http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-53-Rev2/sp800-53-rev2-final.pdf>
[PSIB09] Ernst & Young, DSM – data security management, NBÚ, 2009. Průzkum stavu informační
bezpečnosti pro rok 2009. Praha 2009.
31
SUMÁŘ
Dopad incidentů v oblasti informační bezpečnosti se liší v konkrétních situacích a konkrétních typech podnikání. Z publikovaných statistik vyplývá, že dopad incidentu na firmu může být značný, a
že bezpečnostní incident už zdaleka není pouze spojen s externím průnikem do firmy, ale stále více
jsou firmou hrozbou vlastní zaměstnanci. Bezpečnostní incidenty mohou vznikat např. v oblasti konfliktu se zákonem, díky smluvním omezením, nebo ztrátou dostupnosti informací pro hlavní podnikatelskou činnost firmy.
Hlavní překážkou pro vážnější vnímání informační bezpečnosti je samotné uvědomění si rizik spojených s používáním informačních technologií. Proto zejména konzultační a osvětové služby
v kontextu konkrétní firmy mohou vedení firmy „otevřít oči“ a vytvořit prostor pro realizaci konkrétních opatření s velkou ekonomickou návratností. Díky teoretickému rámci na straně jedné, a konkrétním technologiím na straně druhé je rovněž prostor v oblasti implementačních návodů. Konečně
poslední navrhovanou oblastí je tvorba a aplikace srovnávacích metodik, tak, aby existoval „zlatý
standard“ aplikovaných opatření, který by mohl zaručit porovnatelnost úrovně informační bezpečnosti
mezi firmami navzájem.
SUMMARY
The impact of information security incidents can definitely vary in various situations and branches
of business. However, statistics show us that it can be serious and that incidents caused by internal
workers can, comparing to external penetrations, prevail. Main areas, where security incidents can
happen, are breaches against law, penalties caused by contract violations, or loss of availability for
main business processes of the company.
Seriousness of information security discipline is currently low due to the fact that risks connected
with usage of information technologies are not well-known to managers. That´s why consultancy ane
“enlightment” services in precisely specified context of directly specified company can bring more
understanding and create space for realisation of specific precautions, where return on investments
can be very high. Thanks to the gap between security theory on one side and specific technologies on
theother there is a space in the are of implementation guides as well. Finally, information security
professionals feel that there is some methodology - “golden standard” - missing that would enable
comparison between different companies regarding their information security level.
Ing. Martin Dvořák
Vysoká škola ekonomická
Fakulta informatiky a statistiky
Katedra systémové analýzy
Náměstí Winstona Churchilla
Praha 3 Žižkov, 13000
[email protected]
INOVATIVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU
32
ÚVOD
Poskytovatelé služeb před podpisem outsourcingové smlouvy rádi hovoří o
inovacích. Jakmile je však smlouva podepsána, soustředí dodavatel veškeré své síly
k plnění nasmlouvaných služeb (SLA) a o inovacích nechce ani slyšet. Klient je
sice následně nespokojený, ale při pohledu na plnění dojednaných parametrů je vše
v pořádku. Jak v této situaci přimět dodavatele k inovacím? Je možné, aby outsourcing procesu byl zdrojem inovací?
Podle průzkumu zveřejněného v [7] je největší rozdíl mezi požadovanými
přínosy outsourcingu a těmi skutečně dosahovanými právě v oblasti inovací. Někteří z poskytovatelů služeb v tomto průzkumu sami přiznali, že poskytování
inovace je pro ně samotné tou největší výzvou.
Cílem článku je objasnit, zda a za jakých podmínek je možné, aby outsourcing přinášel inovace a jaké jsou kritické faktory úspěchu pro jejich dosažení.
Inovace
Pojem Inovace lze definovat jako proces, při kterém dochází k vytvoření
nového či zlepšení způsobu provádění něčeho nebo představování něčeho nového
viz [7]. Proces inovace hojně uplatňuje tvořivost. Pokud bychom na tento pojem
nahlíželi primárně z podnikatelského prostředí, lze ještě přidat požadavek, že
inovace umožní proces provádět efektivněji, rychleji nebo umožní organizaci získat
určité přínosy např. v podobě nových produktů trhů apod.
Některé definice rozdělují inovaci na několik stupňů dle závažnosti změn,
které inovace přináší. Dle stupně změny lze definovat následují typy inovací:
 Inkrementální – inovace se týká existujících služeb, řešení a procesů nebo
přináší novou kombinaci existujících služeb a řešení.
 Radikální – inovace přináší nové služby a řešení založené na nové
„průkopnické“ technologii spojené s úpravou business modelu.
 Převratný – inovace přináší nové služby a řešení nebo jejich kombinace
založené na nové technologii s klíčovou a radikální změnou business
modelu.
Vzhledem k tomu, že klient většinou outsourcuje pouze své podpůrné
procesy a nikoliv procesy, které pro něj mají zásadní význam, nelze očekávat, že
dodavatel bude v rámci outsourcingového vztahu poskytovat radikální a vyšší
inovace1.
__________
1
Existují i výjimky, kdy např. banka outsourcuje platební styk apod.
33
INOVATIVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU
Klienti zpravidla od outsourcingu očekávají více než snižování nákladů a
spolehlivé služby – to bylo fenoménem v minulých letech, který podle nejrůznějších průzkumů bývá naplněn pouze v menšině případů. Nyní je jedním z hlavních
požadavků na outsourcing inovace. Následující graf z průzkumu2 [2] uvádí, jak je
pro klienty důležité získat inovaci při outsourcingu procesu. Zde vidíme, že pro
téměř polovinu klientů je inovace kriticky důležitým faktorem.
Graf 1: Důležitost inovace v outsourcingu pro klienty. Zdroj: [2]
Je outsourcing schopen přinést organizaci inovace?
V této kapitole bych se rád věnoval otázce: Je schopen outsourcing naplnit
požadavky kladené na inovace? Není žádná převratná myšlenka, že příběh kolem
inovativnosti outsourcingu se točí kolem teorie, jak podnikatelský záměr a řízení
outsourcingového vztahu může ovlivnit výstupy z něj. Lze se však setkat i
s dalšími názory např.: podle [4] může být outsourcing viděn jako inovace
business/delivery modelu, kdy poskytovatel služeb sám řídí zdroje pro poskytované
služby a dodaná flexibilita poskytovaných služeb přináší další růst. Autor tohoto
příspěvku dále dodává, že outsourcing není pouze o globalizaci podpůrných
__________
2
Průzkum byl prováděn v květnu roku 2010 společností HFS Research s celkem 588 respondenty
z oblasti nákupu služeb, vedení společností, které mají některé své procesy outsourcovány a busines
analytiků. Inovace byla v tomto průzkumu definována jako dodání klientovi takových služeb, které
mu umožní dosáhnout vyšších přínosů než během standardně prováděných transakcí tím, že došlo
k nasazení nových praktik nebo nových metod.
34
procesů „back office“ za nižší cenu a možná vyšší efektivitu. Každá organizace
může dosáhnout tohoto také jako součást své strategie tím, že vytvoří
podnikatelský model na základě přidané hodnoty. Vše je pouze o styčném bodě
evoluce podniku, kontextu organizace, jejímu záměru a pohledu, jakým
k outsourcingu přistupuje. Pokud tyto aspekty dodají organizaci inovaci ve formě
vyšších měřitelných přínosů, je navíc dosaženo vyšší přidané hodnoty podniku pro
akcionáře.
Nejčastěji uváděným problémem při neposkytnutí inovací je uváděna
neshoda v nevyřčených přání a očekávání mezi klientem a poskytovatelem služeb.
Tomu odpovídá závěr analýzy [1], který říká, že manažeři očekávají od inovace
mnohem více než něco nového: „Manažeři očekávají, že inovace je myšlenka,
produkt nebo proces, která revolucionalizuje danou oblast. Inovace má
transformovat k lepšímu“.
Dalšími názory může být, že inovativnost outsourcingu je skutečně mýtus,
pokud je k němu přistupovánu tradičními nákladově-centralizovanými postupy,
protože externí dynamismus (dynamika okolí organizace) narůstá. To vyžaduje
nejen organizační flexibilitu, ale také flexibilitu ve zdrojích organizace. Cílově
orientovaný způsob řízení dal možnost širokému uplatnění metody balancedscorecard, která liberalizovala nákladová centra. To potvrzuje i průzkum
společnosti McKinsey viz [4] a článek [5], který říká, že nejvyšší úrovně
uspokojení a výkonu bylo dosaženo, pokud byl outsourcing realizován na základě
přístupu zaměření se na menší množství strategicky relevantních cílů než na
nákladově orientované metriky, které často selhávají ve vymezení svých
strategických cílů a dosažení kontinuálního zlepšování výkonu. Podobný závěr
ohledně metrik je však známý již delší dobu, např.: W. E. Deming o manažerské
touze orientovat se pouze na základě měřítek řekl: „Můžete změřit jen tři procenta
toho, co je skutečně důležité“.
Jak skutečně splňují očekávání na inovace v outsourcingu poskytovatelé
služeb a následně i klienti uvádějí následující grafy podle: [2] a [3]. Průzkum byl
prováděn mezi klienty, ale také mezi poskytovateli služeb. Z grafů vyplývá, že
s dodáním inovací nemají problém pouze poskytovatelé služeb, ale na druhou
stranu i klienti sami mohou mít mnohdy problém inovace od poskytovatele
přijmout – to uvádí Graf 2 a Graf 3.
35
Graf 2: Míra plnění očekávání na inovace ze strany poskytovatelů služeb. Zdroj: [2]
Graf 3: Míra plnění očekávání na inovace ze strany klientů. Zdroj: [2]
Důvody pro selhání inovativního outsourcingu
Podle výzkumu Forrester research prováděného v roce 2009, jehož závěry
jsou uvedeny v [6], je pro celkem 38% klientů získání inovace v outsourcingu
problém, což je o 5% více než za rok 2008. Konkrétní důvody, proč inovace
36
v outsourcingu často selhávají, uvádí následující graf z již citovaného výzkumu v
[3]. Klasickými překážkami pro inovaci mohou být komunikační problémy,
kulturní rozdíly3, nedostatek vzdělání, odpor vůči změnám apod. Následující graf
uvádí další důvody včetně jejich významu na selhání dosažení inovací v rámci
outsourcingu na klientově straně.
Graf 4: Důvody pro nedosažení inovace v rámci outsourcingu. Zdroj: [3]
Z grafu je patrné, že nejzávažnějším důvodem je nedostatečná komunikace
a řízení změny a
nedostatek pravomoci jednotlivých týmů pro vedení
outsourcingového vztahu směrem k inovaci. Z výsledků průzkumu lze tedy
vyvodit, že vina za nedodání inovace není pouze na poskytovateli služeb, ale také
na příjemci inovace – klientovi. Nedostatek pravomocí pro odpovědné pracovníky
či nedostatečná komunikace jsou typickými chybami na straně klienta, které lze
velmi snadno a bez dodatečných nákladů odstranit. Následující odstavce popisují
další důvody, které vedou k selhání inovací v outsourcingu a týkají se již nikoliv
pouze klientů, ale i poskytovatelů.
Nejzákladnější důvod byl nastíněn již v úvodu tohoto článku. Tímto
důvodem je definice inovace. Jestliže klient požaduje inovaci, ale neumí ji
__________
3
V případě offshore outsourcingu
37
definovat, nemůže ji také od outsourcingového poskytovatele získat. Toto tvrzení
dokládá studie [6], která toto označuje jako fakt, že klient mnohdy „neví, co chce“:
Jestliže klient požaduje inovaci musí ji definovat v kontextu svého podnikání a
svých korporátních cílů“. Nepřítomnost definice inovace fakticky znamená, že
nebude nikdy dodána, což může vyvolat zklamání v důsledku velkých očekávání.
Klientovo zklamání se následně může přenést i do roviny vztahu s partnerem.
Dalším důvodem je snaha klientů snížit náklady. Mnoho klientů volí svého
poskytovatele na základě nejnižší ceny, což určitě nepovede k inovacím.
Argumentem poskytovatele služeb pak bývá: my bychom chtěli inovovat, ale nikdo
nás za to nezaplatí. Doporučením v této situaci může být nejprve definovat inovaci
a až následně hledat poskytovatele, kteří této definici vyhovují. Studie [6]dodává,
že marketingové materiály všech poskytovatelů prezentují schopnost inovovat, ale
tato schopnost je vždy limitována kulturními, historickými aspekty a typickou
sadou nástrojů, které poskytovatel využívá. Pokud je klient příliš soustředěn na
cenu, může celý požadavek na inovaci vyvolat rozpaky u vedoucích pracovníků,
kteří buď mohou stále inovaci požadovat nebo z požadavku na inovaci zcela
odstoupí.
Neschopnost zavést efektivní metriky, které zahrnují inovaci je dalším
důvodem, proč inovace outsourcingu selhává. Základním problémem je, že tyto
metriky jsou závislé na definici inovace, proto budou pro každou organizaci
odlišné. Dalším problematickým bodem je obecně aplikace metrik do praxe, která
velmi často selhává. Klienti se často navíc soustředí na komplexní metriky, které se
obtížně měří. Klient by měl volit takové metriky, pro než se snadno získávají data a
jednoznačně svázat své cíle s těmito metrikami.
Další aspekty inovace v outsourcingu
Inovaci v outsourcingu lze vnímat z mnoha úhlů pohledu, proto zde uvádím
další příklady k zamyšlení, proč outsourcing není schopen přinášet inovace. Jedním
z takových případů je outsourcing pouze IT technologií – Server housing apod. Má
zde vůbec smysl požadovat inovaci? Co poskytovatele přiměje inovovat? Poskytovatel má v SLA dáno, jakou dobu dostupnosti má zajistit a další parametry. Na
základě toho je schopen doporučit např. nové technologie či software, který
umožní zajištění SLA a to je jediný prostor pro inovaci. Ale tradiční model v této
oblasti je platba v Kč za server, čili dodavatel nemá žádnou motivaci toto číslo
snižovat. Opět tedy narážíme na nutnost spíše inovovat klientův přístup
k outsourcingu.
Jistou roli v inovacích hrají také ekonomická kritéria, protože nejen klient,
ale i poskytovatel jsou nezávislými ekonomickými subjekty a oba dva usilují o
maximalizaci zisku. Proto zákazník chce svoji službu co nejlevněji a poskytoval
chce prodat draho. Jak za těchto podmínek může docházet k inovaci a v jakém
rozsahu? Poskytovatel dodá inovaci pouze, pokud z ní bude mít nějaký prospěch
38
nebo mu umožní vykonávat dané služby levněji. Osobně se domnívám, že zde se
uplatňuje především „zákon trhu“. Na toto pravidlo se pak lze dívat jako primární
důvod nedodání inovace v outsourcingu obecně, bez ohledu na to, co je
outsourcováno.
Dalším aspektem inovace je fakt, že inovace přináší změny. Každá změna
v organizaci však sebou nutně přináší boj s rutinními postupy v organizaci
zaběhnutými již dlouhá období. Zde je dobrým základem včasná komunikace
včetně plánu, co bude dál. Obecně platní, že nevyřčená přání a očekávání nikdo
nemůže splnit. Proto je základem úspěchu jasná definice stavu, kterého chce klient
dosáhnout, což také přinutí poskytovatele k formulaci způsobu, jak toho chce
dosáhnout a zároveň zajistí snadnější přijetí změn mezi personálem klienta.
Obecné upnutí klientovi pozornosti na SLA inovativnímu outsourcingu
také neprospěje. SLA jsou operativním nástrojem řízení – nikoliv strategickým, což
potvrzuje i článek [5]. Jakmile se změní podnikatelské prostředí nemohou SLA
sloužit k hodnocení úspěšnosti outsourcingu, protože se staly zastaralými. Otázkou
je, zda se stále snažit nastavit běh procesů podle původních SLA nebo je
přehodnotit.
V IT outsourcingu platí, že poskytovatel služeb bývá ve velmi úzkém
vztahu s dodavatelem hardware a software. Klientovo know-how v této oblasti je
nesrovnatelně nižší, proto zde sice existuje obrovský inovativní potenciál, ale jsou
zde dva limitující faktory: dodavatel neposkytne nic, za co mu klient nezaplatí a za
druhé dodavatel chce poskytovat standardizované služby všem zákazníkům
z důvodu úspor z rozsahu. Neposkytne tak nic s čím by měl dodatečné náklady na
obsluhu, které by snižovaly jeho konkurenceschopnost. Toto potvrzuje i tvrzení
v analýze [7]: „Poskytovatel služeb bude inovovat pouze do té míry, která mu
umožní snížit náklady nebo uvést nové služby a technologie na trh. Toto však
klient nemůže považovat za inovaci svého procesu. Pro poskytovatele by bylo
nevýhodné nabízet odlišné procesy konkurujícím si klientům, protože poskytovatel
vydělává pouze, pokud má standardizované procesy v rámci celé své klientely.
Klient nekupuje inovátora, ale ‚továrnu‘“. Toto mnozí obchodníci nabízející služby
poskytovatele nemají v paměti a říkají, že transformují podnik k jeho větší
konkurenceschopnosti. Ve skutečnosti však transformují klientův podnik podle
svých standardizovaných procesů.
Kritické faktory úspěchu pro zavedení inovací v rámci
outsourcingu
Ze zkušeností z praxe je možné tvrdit, že pro outsourcing se stalo
synonymem tvrzení „problém někoho jiného“. Je však nutné upozornit, že klient
outsourcingem přenáší na dodavatele pouze vykonávání aktivit v rámci určitého
procesu. Zodpovědnost za vykonávání outsourcovaného procesu se z klienta na
39
dodavatele nepřenáší. Klient je zodpovědný za sledování procesu a výsledků
outsourcingu.
Poskytovatelé služeb mají tendenci uvádět novinky, pouze pokud z nich
budou mít určitý prospěch. Proto někteří analytici doporučují odpojit požadavky na
inovace od běžné outsourcingové smlouvy a uzavřít pro ně s dodavatelem separátní
smlouvu. V praxi toto lze přirovnat k fixní a variabilní složce mzdy. S tímto
faktorem také souvisí odklon od tradičních platebních metod v rámci outsourcingu,
což může být také dostatečným stimulem pro dodavatele, aby zvážil inovace.
Příkladem může být platba za vykonání určité transakce.
Dalším faktorem, který platí nejen v oblasti outsourcingu je důvěra mezi
oběma partnery. Aby mohl dodavatel inovovat, musí dokonale znát prostředí, vize,
cíle a klíčové zákazníky klienta. Proto by měl být dostatečně vzdělaný analytik
dodavatele účastníkem důležitých porad vedení klientovy organizace. Klient by mu
také měl zpřístupňovat všechny relevantní informace a s patřičnou důležitostí
posuzovat jeho doporučení. S tímto souvisí také otázka, kdo by vlastně měl
dodávat inovace, když většinou dodavatel přejímá s počátkem outsourcingového
vztahu i zaměstnance klienta.
V důsledku konkurence offshore poskytovatelů služeb, především z Indie,
stabilně klesají marže z outsourcingu již celé desetiletí. To je sice příjemné pro
klienta, ale pro dodavatele v Americe a Evropě to znamená jeho omezenou
konkurenceschopnost v porovnání s těmito dodavateli, kteří dosahují stále velmi
vysokých zisků a vykazují dvouciferný růst i přes nedávnou ekonomickou krizi.
Lokální dodavatelé jsou tak nuceni se soustředit pouze na plnění těchto SLA a
dělají minimum nad jejich rámec. Offshore dodavatelé sice mají výhodu v nižší
ceně, ale klient od nich nemůže očekávat inovace právě kvůli vysoké standardizaci
jejich procesů díky čemuž dosahují velké úspory z rozsahu. Zájem o jakoukoliv
změnu a inovaci ze strany offshore poskytovatelů služeb je tedy minimální.
Povaha outsourcingových smluv mnohdy potlačuje inovaci. Poskytovateli
tak stačí plnit SLA a vše je v pořádku. To vede k tomu, že pokud klient skutečně
chce inovaci, musí za ni také draze zaplatit. Jestliže klient řekne dodavateli: „dělej
toto spolehlivě a za nižší cenu, než já jsem schopen“, je dodavatel postaven do
přímého vztahu s klientem. Pokud je požadována inovace, musí být jasně
definována a sladěna očekávání od ní. Klient by také měl chápat veškeré hodnoty a
problémy dodavatele a co to pro něj obnáší poskytovat inovace. Dále zde hraje
klíčovou otázku, na které straně je know-how o inovaci (např. zda pracovníci, kteří
přešli k poskytovateli, jsou stále ještě schopni sledovat aktivity klienta a podle toho
inovaci poskytovat. Pak je nutné oboustranně vyjasnit otázku, kdo je vlastně za
dodání inovace zodpovědný – klient nebo dodavatel.
40
ZÁVĚR
Pokud klient skutečně touží získat inovaci v rámci outsourcingového
vztahu musí počítat s tím, že se nejedná o levnou záležitost. Inovaci musí jasně
definovat včetně jeho očekávání na ni, zakotvit ji ve smlouvě, vybudovat
s dodavatelem vztah založený na důvěře a poskytnout dodavateli prostor pro její
poskytnutí včetně dostatečného informačního zajištění. Tradiční outsourcing
inovace spíše brzdí, přesto jsou inovace v rámci outsourcingu možné. Klient sám
ale pro jejich dosažení musí inovovat svůj přístup k outsourcingu. Týká se to
především přístupu k SLA, platebním metodám apod. Zároveň by mělo vedení
patřičného zástupce dodavatele dostatečně informovat a zapojit do všech
důležitých porad vedení společnosti.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že celé tajemství úspěšného outsourcingu
spočívá v tom, že dodavatel poskytuje spolehlivě služby a interní zaměstnanci tak
mají možnost a dostatek času se věnovat inovacím. Toto tvrzení potvrzuje také
článek [7]. Ať již se klient rozhodne jakkoliv je nutné mít na paměti, že klient i
dodavatel jsou subjekty maximalizující zisk. Dodavatel vydělává tehdy poskytujeli standardizované procesy všem svým zákazníkům (úspory z rozsahu), proto bude
inovovat pouze tehdy, umožní-li mu to vykonávat služby levněji nebo za to bude
mít určitý přínos. Do jaké míry potom přinese inovace vlastní outsourcing závisí na
schopnostech organizace řídit outsourcingový vztah. Výše zmiňovaný průzkum
však prokázal, že vina za nedodání inovace není pouze na dodavateli, ale také na
klientovi. Typickými problémy na klientově straně jsou nedostatečná komunikace a
řízení změn v organizaci a dále nedostatek pravomocí pro odpovědné osoby řídící
outsourcingový vztah.
Inovace kladou velké nároky na informační zajištění, proto by měly mít
dostatečnou podporu vedení společnosti. Dalším důvodem je, že inovace přináší
změnu, které se lidé brání v důsledku rutinních a zažitých postupů, které bude
nutné překonat. Obecně toto říká autor[7]: „Inovace záleží spíše na klientovu
know-how, znalosti svých procesů, co skutečně klient chce a jeho schopnosti to
vyslovit než na schopnostech dodavatele“.
Tento článek je jedním ze série článků, které vznikly v rámci grantu IGA:
Management personálních dopadů outsourcingových projektů.
41
LITERATURA
[1] BACHELOR, Beth. Innovating in outsourcing: You want it. Do you get
it? [cit. 17. srpna 2010] Dostupný online:
<http://advice.cio.com/beth_bacheldor/10297/innovation_in_outsou
rcing_you_want_it_but_do_you_get_it>
[2] FERSHT, Phil. Innovation? The BPO industry needs to escape from purgatory. Part I. [cit. 17. srpna 2010] Dostupný online:
<http://www.horsesforsources.com/innovation-purgatory1-051710>
[3] FERSHT, Phil. Innovation in BPO purgatory. Part II. [cit. 17. srpna 2010]
Dostupný online: <http://www.horsesforsources.com/innovationpurgatory-part-ii-052810>
[4] LinkedIn: Is innovation in outsourcing a myth? [cit. 17. srpna 2010]
Dostupný online:
<http://www.linkedin.com/answers/international/offshoringoutsourcing/INT_OFO/645110-336466>
[5] KAPLAN, Robert S. NORTON, David P. RUGELSJOEN, Bjarne. Managing
alliances with the balanced scorecard [cit. 17. srpna 2010] Dostupný
online: <http://hbr.org/2010/01/managing-alliances-with-thebalanced-scorecard/ar/1>
[6] OVERBY, Stephanie. IT Outsourcing: 3 reasons your vendor won’t inovate. [cit. 17. srpna 2010] Dostupný online:
<http://www.networkworld.com/news/2010/050510-it-outsourcing3-reasons-your.html>
[7] OVERBY, S. What Does it take to get IT outsourcers to innovate? Dostupný on-line: [cit. 17. srpna 2010] Dostupný online:
<http://www.cio.com/article/144400/What_Does_It_Take_to_Get_IT
_Outsourcers_to_Innovate_?page=1&taxonomyId=3195>
[8] WIKIPEDIA. Innovation. [cit. 17. srpna 2010] Dostupný online:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Innovation>
42
SUMÁŘ
Outsourcing je v dnešní době běžnou záležitostí a to nejen ve světě IT.
Existuje mnoho metodik a postupů, jak zavést úspěšně fungující outsourcingový
vztah. Přesto však stále dnes existuje mnoho projektů, které jsou neúspěšné. Outsourcing je komplexní proces, který vyžaduje kontinuální systémový přístup nejen
v období transformace, ale také v období fungování outsourcingového vztahu.
Outsourcing je moderní pojem avšak i tak lze říci, že prošel určitým „historickým“ vývojem. V souvislosti s jeho vývojem lze zmínit mnoho jeho podob
v závislosti na podniku, kde je nasazován či jakou formou je prováděn. Dnes se
tedy za pojmem outsourcing nemusí vždy skrývat pouze svěření určitých činností
či procesů třetí straně. V souvislosti s outsourcingem se také hojně hovoří o neershoringu, offshoringu, insourcingu a multisourcingu. Dnešní doba přinesla další
pojem, kdy se především v oblasti manufaktury a výrobních podniků hovoří o tzv.
robotickém outsourcingu, který spočívá v nahrazování pracovníků u běžících pásů
v továrnách roboty. Tento trend je nejvíce patrný zejména v automobilovém průmyslu a v oblasti zbrojního průmyslu.
Úspěšné zavedení outsourcingového vztahu stojí organizaci mnoho úsilí a
interních nákladů. V minulé dekádě byla hlavním fenoménem outsourcingu úspora
nákladů a spolehlivé služby, což bylo podle průzkumů naplněno v menšině případů. Dnes je jedním z hlavních požadavků na outsourcing inovace. Článek je tedy
zaměřen na analýzu inovativních aspektů outsourcingu, jak může být inovace dosažena a jak řídit inovace včetně implementace změn, které přináší. Cílem článku
tedy je objasnit, zda a za jakých podmínek je možné, aby outsourcing přinášel inovace a jaké jsou kritické faktory úspěchu pro jejich dosažení.
V první části článku je definován pojem inovace včetně různých způsobů,
jak na ně lze nahlížet. Následně je poskytnut postup, co má organizace udělat pro
úspěšné řízení inovací a přimění dodavatele k poskytování inovací. K tomu je provedena ekonomická analýza, zda outsourcing může přinášet inovace a za jakých
podmínek.
Druhá část článku obsahuje analýzu průzkumů z oblasti inovativních
aspektů outsourcingu. Tyto průzkumy se netýkají pouze strany dodavatele, ale také
klienta tak, aby bylo možné objektivně vyhodnotit faktory, které mohou způsobit
neúspěšné dodání inovací klientovi. V závěru této části článku jsou analyzovány
primární důvody, proč inovativní outsourcing mnohdy selhává. Dále článek obsahuje vyhodnocení analýzy a doporučené postupy pro řízení a dosažení inovací
v outsourcingovém vztahu. Doporučení jsou sestaveny se zaměřením na úspěšné
řízení outsourcingového vztahu s cílem přinášet inovace a také, jak tyto inovace
implementovat v organizaci. Závěr článku také obsahuje shrnutí hlavních tezí a
závěrů z průzkumu.
43
SUMMARY
Outsourcing is nowadays common thing and that not only in the world of
IT technologies. There is lot of methodologies and procedures, how to set up a
successful outsourcing relationship. Nevertheless there are still a lot of projects
which are unsuccessful. Outsourcing is a complex process, which requires continual system approach not only in phase of transformation but also during period of
working outsourcing relationship.
Outsourcing is modern term, but it can be said that it has had its own
“historical” evolution. In connection with outsourcing can be mentioned many of
its variants in dependence on organisation, where is implemented or how is executed. Nowadays outsourcing represents not only direct committal of process operation to an outsourcer. There are many other forms and terms widely spoken in
connection with outsourcing. It can be for example: near shoring, off shoring, insourcing, multisourcing, etc. Recent time brought us even one new term and that is
“robotical outsourcing”. This term means replacement of workers in manufactories
by robots. This trend can be most clearly seen in automobile industry.
Successful implementation of outsourcing relationship means for organisation lot of effort and internal costs. In last decade were cost-saving and reliable
services phenomena of outsourcing which was according to the many surveys fulfilled only in minor cases. Nowadays is main request on outsourcing innovation.
This article is hence focused on analysis of innovative aspects of outsourcing, how
can be innovation achieved and how manage innovations including implementation
of changes which innovation necessarily brings. Objective of this article is to verify
whether and by which conditions can outsourcing bring innovations and what are
the critical success factors for achieving innovation.
First part of article contains definition of term innovation and several
viewpoints how can be seen. Subsequently is provided procedure what should organisation do to successfully manage innovations. Next to that is performed economic analysis whether outsourcing can bring innovations.
Second part of article contains analysis of surveys from the field of innovative aspects of outsourcing. These surveys were conducted on the side of provider
as well as on the side of client to objectively evaluate factors which can cause failure in providing innovations to client. In conclusion of part two are analysed primary reasons why innovative outsourcing often fails. Article also contains recommended procedures for management and achieving innovations within outsourcing
relationship. Recommendations are made with focus on successful management of
outsourcing relationship with aim of bringing innovations and how to implement
these innovations at client’s organisation. Conclusion of article consists of summary of main thesis and results of survey.
44
Jaroslav Jandoš
Department of Information Technologies
University of Economics, Prague
W. Churchill Sq. 4, 130 67 Prague 3, CZ
E-mail: [email protected]
ON WEB 2.0 ENTERPRISE USE
1. Web 2.0 – Introduction
Since its commercialization in 1989 Internet has become and integrated part of
our personal and later also of business life. Invention of WWW (World Wide Web)
concept and Internet service by Sir Tim Berners-Lee in 1984 has been an important
improvement of Internet functionality and attractiveness. Since than the WWW has
developed in number of directions. This later phase of www is typically denoted as
“Web 2.0”. Although the term was coined by Dougherty already in 2004, and made
more popular by O’Reilly since 2005, it has no universally accepted definition.
O’Reilly [6] perceives Web 2.0 as: “A set of economic, social and technology
trends that collectively form the basis for the next generation of the Internet – a
more mature, distinctive medium characterized by user participation, openness and
network effects. ... It is a way of thinking, a new perspective on the entire business
of software – from concept through delivery, from marketing through support.”
Web 2.0 includes the new developments and trends in web space in three basic
directions:
 technology developments, characterized by new technologies (e.g. RSS,
mashups) and web applications (e.g. blogs, wikis),
 social developments, characterized by accent on social factor of web use, resulting in e.g. new ways of social behaviour, new culture, mass collaboration, collective intelligence, virtual social networks,
 economic developments, characterized by economic benefits resulting in increased revenues and reduced costs (of enterprises adopting Web 2.0 in comparison
with enterprises which don’t adopt it) as well as in new business models.
45
2. Web 2.0 adoption by enterprises
As Web 2.0 technologies and services become more mature they attracted interest from not only private domain but also from business domain i.e. of enterprises.
The following Web 2.0 applications/technologies, denoted also as “Enterprise Web
2.0”, are typically used by enterprises: RSS (Really Simple Syndication), blog,
wiki, social network, microblogging podcasting. For various purposes the enterprise may use internal as well as external applications. Currently also enterprise use
of video sharing and podcasting is on the rise.
“Wiki is a web-based application, basically CMS (Content Management System), that allows many participants (without any technical expertise) to write collaboratively, where they can continue to add to or edit the content of documents
and dynamically determine the relationship between sets of documents. Such
documents can be anything supported by the web with hyperlinks to anywhere on
the World Wide Web including text, image and video.” [3]
RSS (Really Simple Syndication) is technology which allows user (without
specific IT knowledge) to specify which information (in form of standard RSS feed
provided by content owner) from which Internet sources he wants to be automatically transferred from these sources to his application (RSS reader). RSS is implementation of “publish and subscribe model” for automatic delivery of content updates to users/subscribers [9].
Blogs (shorthand for “weB LOGS”) are basically web-sites (web applications)
for author’s (e.g. person, group of people, enterprise) presentation of (hopefully)
quality content (informative, up-to-date, credible, valuable) in order to invoke public (i.e. blog readers’) interest. Blog is often augmented by means of audience
communication with blog – namely on-line feedback forms (which may be regarded as an instrument for “user generated content” typical for Web 2.0 creating
two-way interactive communication media), content evaluation by visitors, e-mail
alerts, RSS, links to social bookmarking sites etc.
Social network site (SNS) is „web-based service/application that allows individuals to (1) construct a public or semi-public profile within a bounded system,
(2) articulate a list of other users with whom they share a connection, and (3) view
and traverse their list of connection and those made by others within the system.
SNS are primarily organized around people; they are structured as personal (or
“egocentric”) networks, with the individual at the centre of their own community.”
[1]
Microblogging is based on web application/service which as a basic service enables its users as authors to send short 140 characters long text messages (Tweets
on Twitter), which are displayed at author s profile page and also delivered to
46
his/her subscribers (followers on Twitter). They may also re-send (re-tweet on
Twitter) the message to other service users.
Podcast (Personal On Demand broadCAST) is defined as “a digital recording of
a radio broadcast or similar program, made available on the Internet (e.g. on a website) for downloading to a personal audio player (or personal computer).” [7]
Mc Kinsey’s global surveys [2], [4], [5] conducted in 2007 resp. 2008 resp.
2009 provide an excellent source of time series of global view of Web 2.0 adoption
by enterprises. Between 2800 and 1600 executives (in individual years) were surveyed worldwide, from different countries and industries on how their enterprises
are using Web 2.0. The most important results of the last survey [5] are basically
the following:
 “About 69% of respondents report that their companies have gained measurable business benefits, including more innovative products and services, more effective marketing, better access to knowledge, lower cost of doing business and
higher revenues
 Technologies/applications are used basically for the following three purposes:
 internal purposes (with the top activity of increasing speed of access to
knowledge – reported by 68% of respondents). This is also the main area of our
research, where we are oriented towards use of these technologies/applications
for Enterprise Architecture – oriented activities.
 customer-related purposes (with the top activity of increasing effectiveness of marketing – reported by 52% of respondents).
 working with external partners/suppliers (with the top activity of increasing speed of access to knowledge – reported by 51% of respondents).
 From global point of view the technologies/applications are used mostly for
internal use (61 % of responses – multiple responses allowed), for customer-related
purposes (51% of responses) and for working with external partners/suppliers (37%
of responses).
In individual years the Web 2.0 technologies/applications have been used to an
extent as seen from Table 1, where numbers indicate percentage of respondents
who use given technology/application”
Table 1: Use of Web 2.0 technologies/applications
Blog
Microblogging
Podcast
RSS
2007
17
17
12
2008
31
18
16
2009
46
7
29
23
47
Social networking
Video sharing
Wikis
19
10
32
20
26
42
27
32
Based on: [5]
As seen from table 1, use of all technologies/applications is increasing in recent
years with social networking and blogs being mostly used.
Social (Web 2.0) media impact on enterprises results in new positions, oriented
towards enterprise use of social media, being created as well as in adoption of socially-oriented concepts/approaches e.g. social marketing, social e-commerce.
3. Web 2.0 adoption by individuals
In connection with enterprise adoption of Web 2.0 technologies/applications
their adoption by individuals is an important factor.
Personal adoption by individuals from inside the enterprise. I.e. employees, represent typically low (or no) barrier to technologies/applications use in job as well
as their faster adoption also for enterprise use.
Personal adoption by individuals from outside the enterprise. I.e. potential consumers, consumers, partners, represent typically low (or no) barrier to (Web 2.0)
technologies/applications use, i.e. of public as well as of enterprise (Web 2.0) technologies/applications. The later case creates condition for individuals’ seamless
social communications with enterprise (Web 2.0) applications/technologies.
Trendstream [11] Global web Index [10] survey is described by its provider as
„the worlds most detailed survey on social media“. Survey includes more than
50 000 users at 18 geographical markets, including e.g. US, Japan, Germany,
France, United Kingdom. Survey is executed in 18 research dimensions – Social
Media Behaviour, which is center of our attention, being one of them. Piskorski [8]
reports survey results of blogging (writing a blog), social network use (managing
social network profile), sharing videos, and microblogging. Basic results for three
markets, representing percentage of all Internet users at given market using given
technology/application, are depicted in table 2.
Table 2: Social media use by individuals
Writing a blog
Managing social
network profile
uploading videos
Microblogging
US
12
48
France
7
35
Mexico
28
46
19
7
11
4
21
15
48
Based on: [8]
Results show significant differences between individual markets. May be valuable info also for enterprise marketing and other activities.
4. Conclusion
We may conclude that – from global point of view – reaping the benefits of
Web 2.0 technologies/applications is becoming integral part of business practice,
which brings to enterprises – as also results of McKinsey surveys have shown –
business benefits.
Acknowledgement
This research is supported by grant GACR P403/10/0303.
References
[1] Boyd, D.M., Ellison, N.B. (2007), Social network sites: Definition, history, and scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13(1), article 11.
Available at: www.indiana.edu/vol 13/issue1/boyd,ellison.html. Accessed 15.9.2010.
[2] Building the Web 2.0 Enterprise: A McKinsey Global Survey (2008).
Available at: http://www.mckinseyquarterly.com. Accessed 15.9.2010.
[3] Hasan, H., Pfaff, C. Emergent Conversational Technologies that are Democratising Information
Systems in Organisations: the case of the corporate wiki, 2006. Available at:
ro.uow.edu.au/commpapers/284. Accessed 15.9.2010.
[4] How businesses are using Web 2.0: A McKinsey Global Survey (2007). Available at:
http://www.mckinseyquarterly.com. Accessed 15.9.2010.
[5] How companies are benefiting from Web 2.0: A McKinsey Global Survey (2009). Available at:
http://www.mckinseyquarterly.com. Accessed 15.9.2010.
[6] Musser, J. at all, Web 2.0 Principles and Best Practices, O’Reilly Radar report, 2006
[7] The New Oxford American Dictionary, Second Edition, ISBN 9780 195 170 771
[8] Pikorski M.J., Mapping the Social Internet, Harvard Business Review, July – August 2010
[9] RSS: Making Enterprise 2.0 Work, A NewsGator Business Whitepaper, April 2007.
Available at: www.newsgator.com. Accessed 15.9.2010.
[10] www.globalwebindex.net. Accessed 15.9.2010.
[11] www.trendstream.net. Accessed 15.9.2010.
49
SUMMARY
Since its commercialization in 1989 Internet has become and integrated part of our personal and
later also of business life. Invention of WWW (World Wide Web) concept and Internet service by Sir
Tim Berners-Lee in 1984 has been an important improvement of Internet functionality and attractiveness. Since than the WWW has developed in number of directions. This later phase of www is typically denoted as “Web 2.0”. Although the term was coined by Dougherty already in 2004, and made
more popular by O’Reilly since 2005, it has no universally accepted definition.
O’Reilly perceives Web 2.0 as “a set of economic, social and technology trends that collectively
form the basis for the next generation of the Internet – a more mature, distinctive medium characterized by user participation, openness and network effects. ... It is a way of thinking, a new perspective
on the entire business of software – from concept through delivery, from marketing through support.”
As Web 2.0 technologies and services become more mature they attracted interest from not only
private domain but also from business domain i.e. of enterprises – hence the topic of “Web 2.0 enterprise use” which is also the theme of our paper. The main aim of this business IT oriented paper is to
present basic specification of individual Web 2.0 technologies and applications mostly used by enterprises, an overview of their adoption and in this context partial introduction of several businessoriented areas influenced by Web 2.0 social aspects. For meeting this goal the paper is logically divided into four parts.
Part one mentions shortly the developments of WWW in technology, social and economic directions. Definition of Web 2.0 is presented as well.
Part two includes short description of Web 2.0 services which are relevant for enterprise use i.e.
RSS (Really Simple Syndication), blog, wiki, social network, microblogging, podcasting. Based on
analysis of representative surveys, the development of Web 2.0 technologies/services adoption by
enterprises is presented.
Web 2.0 adoption by individuals is an important factor as it concerns not only individuals from
outside of enterprise (to whom enterprise activities are directed), but also enterprise employees as
Web 2.0 technologies/applications users. Therefore in part three, based on representative survey, web
2.0 technologies/services adoption by individuals is presented.
Part four includes short conclusion.
SUMÁŘ
Od své komercializace v roce 1989 se stal Internet integrovanou součástí našeho soukromého a
později i pracovního života. Uvedení konceptu a služby Internetu WWW (World Wide Web) Sirem
Tim Berners-Lee v r. 1984 bylo důležitým faktorem zvýšení funkcionality i atraktivity Internetu. Od
té doby se WWW rozvíjel v řadě směrů. Jeho současná fáze se označuje obvykle jako „Web 2.0”.
Přestože toto označení bylo uvedeno Daughertym již v r. 2004, a popularizováno O’Reillym od r.
2005, nemá všeobecně přijatou definici. O’Reilly definuje Web 2.0 jako “ množinu ekonomických,
sociálních a technologických trendů, které společně vytvářejí základnu pro příští generaci Internetu –
vyspělejší medium, charakterizované účastí uživatelů, otevřeností a sítovými efekty…Představuje
(nový) způsob myšlení, nový pohled na celé softwarové podnikání – od konceptu k dodávání, od
marketingu až do podpory užívání“.
Jak se technologie a služby Webu 2.0 stávají vyspělejšími, přitahují pozornost nejen ze soukromé
sféry ale i z podnikatelské sféry tj. ze strany podniků, což vede k tématu „podnikové využití Webu
2.0“, které je též tématem tohoto sdělení.
50
Hlavním cílem tohoto sdělení je prezentace základních specifikací jednotlivých technologií/aplikací, které jsou podniky využívány, přehled jejich přijetí (využívání) a v tomto kontextu
uvedení několika podnikatelských oblastí ovlivněných sociálními aspekty Webu 2.0. Pro dosažení
tohoto cíle je sdělení logicky rozděleno do čtyř částí.
V první části je krátce zmíněn vývoj WWW v technologické, sociální a ekonomické oblasti. Je
rovněž uvedena definice Webu 2.0.
Druhá část obsahuje krátký popis služeb Webu 2.0 relevantních pro podnikové využití tj. RSS
(Really Simple Syndication), blog, wiki, sociální sít, microblogging, podcasting. Je prezentován, na
základě analýzy reprezentativních průzkumů. pohled na míru využívání těchto služeb/technolgií v
podnicích
Využívání Webu 2.0 jednotlivci je významným faktorem, neboť se týká jak jednotlivců mimo
podnik (na které jsou zaměřeny podnikové aktivity), tak i zaměstnanců podniku – jako uživatelů
těchto technologií/aplikací. Proto je ve třetí části uveden, na základě analýzy reprezentativního průzkumu. pohled na míru využívání těchto služeb/technologií jednotlivci.
Ve čtvrté části je uveden krátký závěr.
51
Miloš Maryška / Petr Doucek
Katedra informačních technologií / Katedra systémové analýzy
Vysoká škola ekonomická v Praze
Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha
[email protected] / [email protected]
ŠETŘENÍ „LIDSKÉ ZDROJE V ICT“ – JAK DÁL?
1. Úvod
Vysoká škola ekonomická v rámci grantového projektu „GAČR – 402/09/0385
- Lidské zdroje v rozvoji a provozu IS/ICT: Konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol” řeší otázky spojené se současným stavem lidských zdrojů v
sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT). Otázkami se zabývá od
roku 2006, ve kterém zahájila pravidelná šetření na nabídkové a poptávkové straně
po ICT odbornících v České republice.
V průběhu roku 2007 bylo provedeno první komplexní šetření s cílem analyzovat situaci na trhu práce absolventů informatických oborů vyučovaných na vysokých a vyšších odborných školách v ČR. Šetření bylo zaměřeno na následující
otázky:
 Kolik je v ČR IT odborníků a jak se bude počet požadovaných informatiků
vyvíjet v nejbližších 3-5 letech?
 Kolik absolventů vysokoškolských studijních oborů zaměřených na IT ročně vstoupí na trh práce?
 Jaká je roční potřeba absolventů vysokých škol IT oborů?
 Jakou strukturu znalostí vysoké školy (resp. jejich absolventi) nabízejí a jakou strukturu firmy poptávají atd.?
 Jsou vysoké školy a jejich katedry připraveny reagovat na nadcházející
změny na trhu práce?
Druhé šetření provedené v roce 2009 bylo zaměřeno na stejné otázky jako
v prvním šetření. Druhé šetření jsme však rozšířili o následující cíle:
52



vzájemné porovnání vývoje znalostí absolventů zkoumaných studijních
oborů,
ověření informací z prvního šetření,
zjistit nejasnosti respondentů v otázkách a metodice, které je třeba vyřešit
pro další připravovaná šetření.
Realizovaná šetření a jejich vyhodnocení poskytla následující přínosy:
 pro studenty:
o informace o tom, které IT profese praxe potřebuje, které znalosti a dovednosti praxe považuje za významné při výběru pracovníka na určitou
profesi a které školy dané profese (profesní role) vychovávají a s jakou
úspěšností,
o informace budou moci využít při volbě studovaného oboru/vysoké školy
a volitelných předmětů studovaného oboru,

pro vysoké školy:
o možnost přizpůsobení učebních plánů a počtů přijímaných studentů (odvozeno od počtu požadovaných absolventů) požadavkům praxe,
o znalost své pozice v clusteru podobně zaměřených vysokých škol,
o porovnání znalostí, které požaduje praxe vůči znalostem, které vysoká
škola poskytuje studentům,

pro zaměstnavatele ICT specialistů:
o přehled o tom, které školy produkují absolventy vhodné pro konkrétní
profesní roli, v jakém počtu a s jakou strukturou znalostí,
o možnost cílených nabídek part-time pozicí studentům studujících určitou
profesní roli,
o možnost cílených nabídek zaměstnání,
o kratší doba zapracování absolventů při nástupu do firmy, nižší náklady na
školení.
2. Metodika šetření a její vývoj
2.1. Výběr školy
V rámci šetření byly osloveny vysoké školy v České republice, které vyučují
studijní obory s tématikou ICT. Vysoké školy a jimi vyučované studijní obory byly
zjištěny na základě analýzy seznamu akreditovaných studijních programů, studij-
53
ních oborů a vysokých škol, které vede Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy – uvedeno na [5].
Z množiny všech akreditovaných studijních oborů jsou za informatické obory
považovány ty obory, které jsou v kategorii 18 – Informatika a dále obory, v jejichž
názvu byla obsažena část nebo kombinace některého z následujících slov: „informa“, „počítač“, „softwar“, „computer“, „program“ a kombinaci „výpočet“ a
„technik“. Výjimkou byly obory knihovnictví, které byly z šetření vyloučeny.
Důvodem pro výběr dle uvedených slov, která se vztahují k oblasti ICT, je zjištění, že některé z informatických oborů neodpovídaly kódem skupině 18 nebo tento
kód neměly vyplněný. Pro kontrolu správnosti byly využity webové stránky jednotlivých vysokých škol a další dostupné zdroje z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
V rámci ověřování příslušnosti studijního oboru do oblasti ICT byly současně
zjišťovány kontaktní údaje na fakultu/univerzitu, na které se daný studijní obor
vyučuje.
2.2 Oslovení školy – dotazník a znalostní domény
Každá z vybraných vysokých škol byla oslovena prostřednictvím unifikovaného
dotazníku. Dotazníky byly adresovány zpravidla na děkany fakult, případně rektory
univerzit v případě, kdy daná vysoká škola nebyla členěna na fakulty (zejména
soukromé vysoké školy). Kontaktní údaje byly zjištěny v rámci ověřování správnosti výběru vysokých škol s výukou ICT.
Dotazník připravený pro první šetření v roce 2006 obsahoval 17 znalostních
domén. V druhém šetření byl počet znalostních domén snížen na 16 domén. Vyjma
snížení jejich počtu jsme upravili jejich obsah.
Každá z domén obsahuje popis znalostí, které lze považovat za znalosti spadající do dané domény. Detaily o zjišťovaných a následně analyzovaných datech jsou
uvedeny v části „Šetření 2006 vs. 2009 – rozdíly a zkušenosti”.
2.3 Zjišťované skutečnosti
V rámci dotazníků jsme v roce 2006 zjišťovali následující data:
 Identifikační údaje vysoké školy a studijního oboru.
 Počet studentů studijního oboru (počet nově přijatých, celkový počet, počet
absolventů).
 Způsob klasifikace studentů studijního oboru (ECTS kredity, kredity přímé
výuky za semestr apod.).
 Znalostní domény (17 znalostních domén – Tab.1), kterým byl přiřazován
objem kreditů, jež jsou v rámci studijního oboru vyučovány. [1]
54
V rámci druhého šetření v roce 2009 jsme každou z vybraných vysokých škol
oslovili prostřednictvím unifikovaného dotazníku, který obsahoval následující skupiny otázek:
 Identifikační údaje vysoké školy a studijního oboru.
 Počet studentů studijního oboru (počet nově přijatých, celkový počet, počet
absolventů).
 Počet pedagogů v přepočtu na plný úvazek.
 Způsob klasifikace studentů studijního oboru (ECTS kredity, kredity přímé
výuky za semestr apod.).
 Počet kreditů za studijní předměty, které je nutné v rámci studijního programu absolvovat v členění na povinné a volitelné.
 Znalostní domény (16 znalostních domén), kterým byl přiřazován objem
kreditů, jež jsou v rámci studijního oboru vyučovány. Kredity byly rozlišeny na povinné a volitelné. Celkový objem kreditů jsme získali součtem kreditů povinných a volitelných předmětů v každé znalostní doméně. [1]
V následující tabulce Tab. 1 jsou uvedeny znalostní domény, k nimž byly oslovovanými školami doplňovány objemy kreditů za předměty, které musí studenti
daného oboru absolvovat.
První sloupec představuje domény z prvního šetření v roce 2006, druhý sloupec
domény z druhého šetření v roce 2009. Tučným písmem zvýrazněné znalostní domény jsou specifické pouze pro jedno z šetření (ve druhém šetření buď nebyla doména obsažena, byl pozměněn její obsah nebo byla nahrazena novou znalostní
doménou). [1], [2], [3]
Tab. 1: Domény, využité pro setření
ROK 2006
MS01 Modelování procesů
MS02 Funkcionalita a nasazování
aplikací
MS03 Definice ICT služeb a variant
provozu
MS04 Analýza a návrh IS architektury
MS05 Softwarové inženýrství
MS06 Datové inženýrství
MS07 ICT infrastruktura
MS08 Provozní excelence
MS09
nosti
MS10
ROK 2009
01 Modelování procesů
02 Funkcionalita a customizace aplikací
03 Management ICT
04 Analýza a návrh IS
05 Softwarové inženýrství
06 Datové a informační inženýrství
07 Znalosti ICT
08 Provozní excelence
Komunikační a prezentační schopSchopnosti vedení týmu
09 Schopnosti vedení týmu
55
MS11
MS12
MS13
MS14
MS15
MS16
MS17
Znalosti ICT trhu
Metody řízení a organizace
Finance a ekonomika podniku
Obchod a marketing
Statistika
Právo
Sektory ekonomiky (utility, banky)
10
11
12
13
14
15
16
16
Znalosti ICT trhu
Metody řízení a organizace
Finance a ekonomika podniku
Obchod a marketing
Matematika
Právo
Sektory ekonomiky 1
Sektory ekonomiky 2
2.4 Zpracování dotazníku
Pro zpracování dotazníku jsou využity Business Intelligence komponenty, kterou jsou součástí platformy MS SQL Server (od verze 2000). Zpracování prvního
šetření jsme provedli prostřednictvím platformy MS SQL Server 2000. Ke zpracování druhého šetření jsme využili platformu MS SQL Server 2005. Zpracování
třetího šetření provedeme prostřednictvím nástrojů platformy MS SQL Server
2008. S ohledem na přechod na vyšší verzi technologické platformy je nutné technické řešení zcela přepracovat.
Zpracování dotazníků bylo provedeno následujícím způsobem:
 vytěžení obsahu dotazníků v elektronické podobě (zdrojem MS Excel) prostřednictvím ETL,
 zpracování vytěžených dat a jejich přizpůsobení pro potřeby analýzy v cílové databázi,
 zpracování předpřipravených dat prostřednictvím data-mining nástrojů.
2.5 Vyhodnocení dotazníku
Pro vyhodnocení výsledků šetření byla v prvním a druhém šetření využita platforma MS Office 2007, která umožňuje bezproblémové napojení na analytické
služby platformy MS SQL Server 2000 i MS SQL Server 2005.
Každý z respondentů obdržel porovnání svého studijního oboru vůči clusteru
studijních oborů, do kterého byl zařazen. Porovnání s požadavky praxe a porovnání
se studijním oborem Informační technologie vyučovaném na Vysoké škole ekonomické v Praze.
3. Šetření 2006 vs. 2009 – rozdíly a zkušenosti
V kapitole jsou popisány základní rozdíly mezi šetřeními provedenými v roce
2006 a 2009 a dále popisuje základní zjištění, ke kterým autoři šetření dospěli.
56
Relevantnost závěrů a zjištění je podpořena kvantitativními charakteristikami obou
šetření.
3.1 Kvantitativní charakteristiky šetření
Kvantitativní charakteristiky obou šetření jsou popsána následující tabulkou
Tab. 2.
Tab. 2: Kvantitativní charakteristiky prvního a druhé šetření [1], [4]
ROK 2006
Osloveno
 Vysoké školy
 Fakulty
 Studijní obory
Návratnost
 Fakulty
 Studijní obory
Míra návratnosti:
 Studijní obory
: 34
: 65
: 249
: 53
: 203
: 81,5%
ROK 2009
Osloveno
 Vysoké školy
 Fakulty
 Studijní obory
Návratnost
 Fakulty
 Studijní obory
Míra návratnosti:
 Studijní obory
: 32
: 60
: 196
: 30
: 94
: 48%
Změny v odlišných mocnostech skupin cílových studijních oborů jsou způsobeny otevřením nových studijních oborů na existujících vysokých školách, případně
otevření nových studijních oborů na nově vzniknuvších vysokých školách (Unicorn
College a další). Posledním z faktorů ovlivňující počet identifikovaných cílových
studijních oborů byl ovlivněn postupným ukončováním výuky pětiletých studijních
oborů.
3.1 Rozdíly mezi první a druhým šetřením
Z obsahových změn v šetřeních byly nejvýznamnější změnou v druhém šetření
změny v doménách 02 a 03, a dále pak v doméně 16.
V doméně 16 v roce 2006 školy specifikovaly vlastní oblasti, na které se soustředí. Tento způsob znamenal velkou variabilitu v této doméně, kterou bylo obtížné analyzovat. Z tohoto důvodu bylo pro šetření v roce 2009 definováno, že školám
bude umožněno v rámci domény „sektory ekonomiky“ vybírat pouze odvětví dle
standardizované klasifikace OKEČ. Každá škola měla právo vybrat maximálně dvě
odvětví, na která je jejich výuka zaměřena a která nebyla pokryta ostatními znalostními doménami. Rozšíření dotazníků spočívalo v:
 doplnění otázek na počet pedagogů,
57

rozšíření členění získávaných kreditů ve znalostních doménách na povinné
a nepovinné předměty.
Doplnění otázky na počet pedagogů bylo vedeno snahou získat informace o
personálním zajištění výuky a identifikaci přibližného počtu studentů, které musí
jeden pedagog vzdělávat.
Zásadní změnou byla změna technologií, které byly využity při hodnocení a dále s tím související přepracování původních nástrojů pro zpracování a analýzu dat z
šetření.
3.3 Zkušenosti z prvního a druhého šetření – vstup pro třetí šetření
V rámci prvního šetření byla autory průzkumu identifikována potřeba změny
obsahu, struktury a definice znalostních domén. Autoři šetření k tomuto závěru
dospěli na základě analýzy zpětných vazeb respondentů z prvního šetření v roce
2006.
Změny provedené ve znalostních doménách mezi šetřeními v roce 2006 a 2009
byly provedeny s cílem:
 zobecnění znalostních domén,
 zvýšení detailu získávaných informací od respondentů,
 přiblížení dotazníku potřebám respondentů na základě jejich otázek při zodpovídání dotazníků.
Na základě výsledků z druhého šetření, které bylo provedeno s upravenými dotazníky dle výše uvedených cílů, byly identifikovány i některé nevhodně provedené
změny. Tyto nevhodně provedené změny je nutné upravit a v upravené podobě
promítnou do dotazníků připravovaných pro další šetření.
Provedené úpravy znalostní domén byly správné, avšak nebyly zcela správně
nastaveny podmínky vyplnění objemu kreditů, které lze věnovat zejména volitelným kreditům v jednotlivých doménách.
V rámci šetření bylo v kontextu vývoje nutné provést upgrade technologií (MS
SQL Server). S ohledem na využití platformy MS SQL Server 2005 pro analýzu a
data-mining nad daty, které jsme zjistili v rámci druhého šetření, jsme identifikovali riziko ovlivnění zjišťovaných výsledků změnou algoritmů data-miningu v nové
platformě MS SQL Server 2005. Na základě tohoto zjištění jsme rozhodli o opakovaném zpracování odpovědí respondentů z prvního šetření na nových technologiích, které byly připraveny pro druhé šetření.
V druhém šetření navržené členění volitelných předmětů dle klasifikace OKEČ
(Odvětvová klasifikace ekonomických činností) považujeme po vyhodnocení šetření za chybné, neboť ne zcela vhodně tato klasifikace pokrývá oblasti vyučované
vysokými školami. Tento závěr jsme založili na analýze odpovědí respondentů,
kteří v rámci všech vyplněných dotazníků za 94 studijních oborů vyplnili pouze ve
58
dvou případech doménu 16, která pracuje s OKEČ. V případě prvního šetření byla
doména 17 (Sektory ekonomiky) vyplněna ve více než 170 dotaznících.
Pro rok 2011 bude využita nová klasifikace činností dle ČSÚ (CZ-NACE), ze
které bude vybrána podmnožina vhodných činností.[6]
V šetření zjišťované informace o počtech studentů, absolventů, nově nastoupivších studentů a počtu pedagogů nejsou dostatečně vyplňovány, což nás vede ke
snaze zjistit informace o studentech z Matriky studentů.
4. Návrh nového šetření v roce 2011
Příprava třetího šetření, které chceme provést v roce 2011 je v maximální možné míře založena na zkušenostech získaných z předchozích dvou šetření a dále na
otázkách, které měli respondenti k dotazníkům.
V následujících bodech zmiňme základní úpravy, které provedeme v rámci přípravy třetího šetření:
 zjištění základních údajů z matriky studentů, které budou mít v případě jejich zjištění dopad do dotazníků, ve kterých budou vypuštěny odpovídající
otázky vztažené ke studentům a jejich počtům,
 využití webových technologií, jejichž prostřednictvím bude umožněno
vzdělávacím institucím vyplňovat dotazníky on-line, nikoliv pouze
v podobě Excel souborů či papírových obdob,
 upravení dotazníků v kontextu zjištěných problémů a nekonzistencí,
 zásadní přepracování technologického pozadí pro vyhodnocování dotazníků, tedy:
o návrh a vytvoření nové datové základny, která umožní bezproblémové porovnání vývoje znalostí studentů v jednotlivých šetřeních,
o návrh a vytvoření odpovídajících ETL procesů, které zautomatizují
zpracování dotazníků,
o návrh a vytvoření odpovídajících data-mining procesů,
o návrh a vytvoření odpovídající prezentační vrstvy pro vizualizaci
zjištěných výstupů uživatelům,
o umožnění uživatelům on-line přístupu ke zjištěným výsledkům,
 přepracování vstupů z minulých šetření do nově navrženého řešení tak, aby
i výsledky z minulých šetření mohly být použity pro porovnání se stávajícími šetřeními.
Očekávané problémy v dosažení cílů třetího šetření projektu Lidské zdroje v ICT
jsou z našeho pohledu:
 získání relevantních agregovaných údajů z Matriky studentů,
59

zpracování vstupních datových zdrojů MŠMT, které obsahují nepřesnosti
(studijní obory bez názvů či studijní obory nezařazené do studijních programů atp.).
V kontextu výše uvedeného považujeme za zásadní změnu návrh nového technologického řešení, které umožní automatizované zpracování dotazníků, jejich
vyhodnocení a prezentaci jejich výsledků respondentům. Oproti předchozím dvěma
šetřením je cílem této změny maximální efektivnost zpracování dotazníků podporující časové srovnání, přiblížení projektu respondentům a interaktivní práce respondentů s výstupy projektu.
5. Závěr
Z pohledu technologického je pro další zpracování a dosažení cílů šetření nutné
navrhnout a vytvořit novou podobu technologického řešení projektu Lidské zdroje.
Nové technologické řešení umožní efektivnější zpracování odpovědí v dotaznících,
které budou umožněny využitím nových kanálů v rámci třetího šetření (využití web
stránek), dále umožní meziclusterové srovnání a zejména umožní on-line přístup
uživatelům k požadovaným informacím. Podmínkou meziclusterového srovnání je
naplnění databáze výsledky, které byly zjištěny v rámci prvního a druhého šetření.
Z metodického pohledu je nutné vyjít z otázek a požadavků respondentů prvního a druhého šetření, a ty zapracovat do metodiky sběru a vyhodnocování dat.
Poděkování
Tento článek byl připraven s podporou grantového projektu: GAČR –
402/09/0385 - Lidské zdroje v rozvoji a provozu IS/ICT: Konkurenceschopnost
absolventů českých vysokých škol.
Literatura
[1] Doucek, P. , Novotný, O., Pecáková, I., Voříšek., J. (2007). Lidské zdroje v ICT – Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR. 1. vyd. Praha : PROFESSIONAL PUBLISHING, 2007.
202 s. ISBN 978-80-86946-51-1
[2] Novotný, Ota, Maryška, Miloš. ICT Education and Requirements for ICT Graduates in the Czech
Republic, His Competitiveness and Feedback to the Research from Respondents. Lake Bled
60
08.10.2007 – 11.10.2007. In: VIPSI-2007 SLOVENIA. Belgrade : VIPSI, 2007, s. 9. ISBN 867466-117-3.
[3] Voříšek, J., Feuerlicht, G. (2006). The Impact of Global ICT Trends on Demand Characteristics
for ICT Professionals. Martinique 05.11.2006 – 10.11.2006. In: Proceedings of the 5th Conference Europe. Paris : IUT Pari Jussieu, 2006, s. 151–164.
[4] Maryška, M., Novotný, O., Doucek, P.: ICT Knowledge Analysis of University Graduates. In:
IDIMT-2010. Lins : Universitaet Linz, Trauner Veralg, 2010, ISBN: 978-3-85499-760-3
Internet:
[5]
[6]
MŠMT, Akreditované studijní programy, [online], citováno: 10.8.2010,
zdroj
<http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditovane-studijni-programy-vysokych-skol-s-uvedenimkodu-studijnich-programu-a-oboru>
CZSO, Klasifikace ekonomických činností, [online], citováno: 20.9.2010,
zdroj
<http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29>
61
SUMÁŘ
Článek je věnován základním cílům, které mají být naplněny v rámci projektu Lidské zdroje
v ICT. Součástí jsou tedy otázky metodiky šetření a jejího vývoje a dále pak změny v technologickém
pozadí celého projektu. V článku jsou identifikovány základní cíle a nutné kroky, které je třeba provést pro zefektivnění průběhu šetření a zpřístupnění výsledků šetření respondentům. Doposud byla
provedena v rámci projektu dvě šetření.
První šetření proběhlo v roce 2006 a v jeho rámci byly získány odpovědi z 205 studijních oborů ze
249 oslovených, a v roce 2009 byly získány odpovědi k 94 studijním oborům ze 195 oslovených
studijních oborů.
SUMMARY
This paper is devoted to the main goals that should by filled up through scientific project Human
Resources in ITC. In the paper are solved questions in projects methodology and their evolution and
also changes in technological background of the project. In the paper are identified the main goals and
steps that have to be realized through the project and to be the project results more effective and
appropriate for customers of project results. We have realised two surveys yet.
The first survey were realized in year 2006 and in this survey were received responses to questionnaire from 205 study programs from 249 study programs. In year 2006 were received responses
from 94 study programs from 195 study programs.
62
Bohumil MINIBERGER1, Milan SLAVÍK2
1
Bankovní institut vysoká škola, a.s.,
Nárožní 2600/95, 158 00, Praha 5
[email protected]
2
BOC Unternehmensberatung GmbH,
Beranových 130, 199 00 Praha 9
[email protected]
KVALITA DAT INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Z POHLEDU
JEJÍHO PROCESNÍHO ZABEZPEČENÍ
Úvod
Kvalita dat je neodmyslitelným atributem kteréhokoliv informačního systému,
počínaje transakčními systémy (TPS-Transaction Processing System), mezi které
počítáme podnikové informační systémy - ERP (Enterprise Resource Planning),
SCM (Supply Chain Management) - systém pro řízení dodavatelského řetězce,
nebo CRM (Customer Relationship Management) - systém řízení vztahů se
zákazníky. Rovněž tak je důležitá pro systémy sloužící pro manažerské řízení
(MIS-Management Information System) a v neposlední řadě i pro systémy pro
rozhodování EIS (Executive Information Systems), využívající převážně OLAP
architekturu (On-line Analytical Processing). Důležitou úlohu pro reportování
z těchto informačních systémů pak sehrává kvalita dat Datawarehouse (DWH), a to
v celém procesu jeho tvorby a využívání. Vzájemná souvislost a hierarchie
informačních systémů je pak znázorněna na obrázku č. 1. Potřebná data pro
OLAP systémy jsou přebírána z OLTP systémů pomocí ETL (Extraction Transformation Load) procedur.
63
Obr. 1. Hierarchická struktura informačního systému podniku, založená na
vzájemně propojených datech
Jak chápat pojem kvalita dat?
Pokusme se vymezit tento pojem, přestože existuje řada definic, z nichž je
zřejmě nejvýstižnější ta, kterou uvádí [4]:
„Datová kvalita je více než jména a adresy.“
Podle ní se vlastnosti IS související s datovou kvalitou dají uspořádat do
těchto skupin:
a) dimenze kvality dat (přesnost, úplnost, konzistentnost, včasnost) a
b) typy chyb, jako jsou (nestejná granularita, překlepy při pořizování
dat, chybná metadata, implicitní a explicitní hodnoty „Null,“
smíšení formátů struktur, transformační chyby a překrývání
atributů). Oproti různým definicím kvality dat od firem, které
nabízejí SW nástroje pro řešení té či jiné vlastnosti nekvalitních
dat (zejména nepřesné adresy, spod.), je tato definice pojata
komplexněji.
Již při zběžném pohledu na hierarchickou strukturu IS na obr.1. je zřejmé,
že kvalita dat OLAP informačních systémů je ovlivněna kvalitou dat z OLTP
systémů, ze kterých jsou pak prostředky pro ETL (Extraction Transformation
Load) naplňovány. Kvalita dat DWH (Data Warehouse), který přebírá data
z transakčních systémů, bude funkčně závislá nejen na vlastní fyzické tvorbě
DWH, ale také na řízení a jeho správě. Kromě skutečnosti, že na kvalitu dat
64
informačních systémů (IS) má vliv způsob jejich pořizování a kontroly, je
zapotřebí sledovat, jaký mají přínos pro organizaci, neboli jejich užitečnost
(Usefulness), jak je definována v [2]. Mezi tyto dva pojmy ale nelze klást rovnítko.
Přitom je zapotřebí si uvědomit, že udržování konzistence a integrity dat
informačních systémů je kontinuálně se vlekoucí problém celého životního cyklu
projektu IS, kdy sotva nějaký problém odstraníte, opět další se objeví. Tento jev se
v [2] doslova nazývá „Whack-a-mole“, což se dá popsat jako jako hra "zabij
krtka", při níž sotvaže jeden aspekt přístupu k datům je vylepšen, jiný se ukáže být
ještě větší překážkou úspěchu. Je to způsobeno mj. různými změnovými řízeními,
která jsou vyvolána např. „Business útvary“ ve snaze reagovat na potřeby trhu
inovací svého produktového portfolia. Z těchto „Business“ požadavků pak
vyplývají i zadání na „služby IT“, které často nestačí tato zadání plnit. Podle [5] je
rychlost změn podnikatelských procesů často větší než kapacitní možnosti IT
útvarů.
Renomované konzultační společnosti se na svých webových stránkách
zabývají touto problematikou jako vážným fenoménem současnosti. V materiálu
Gartner Group [3] se rozebírá nepropojenost strategických cílů vedení společnosti
s prioritami IT útvaru. Přičemž se podotýká, že „finanční služby firem musí
přizpůsobit správu podnikových modelů tak, aby byly zadáním pro vedoucího IT
útvaru k provedení změny profesionálních dovedností, kterými by překlenul tuto
mezeru”.
A právě na součinnost podnikových organizačních struktur, podílejících se
na tvorbě a využívání podnikových IS, se zaměříme v následujícím výkladu. Vývoj
a zavádění těchto IS v podniku obvykle totiž spadá do pracovní náplně IT útvarů,
často jako exkluzivní činnost, vyžadující však spolupráci s dalšími podnikovými
útvary. Z rozdílné činnosti těchto útvarů pak přirozeně vyplývá nutnost jejich
koordinace, nebo také přesněji řečeno, systémové integrace.
Pro zjednodušení výkladu procesního zabezpečení kvality dat IS podniku se
v dalším popisu zaměříme na kvalitu dat v DWH.
Vývojová stadia a složky systémové integrace jsou podle [10] následující:






Datová integrace.
Integrace aplikací.
Integrace podnikových procesů a funkcí IS/IT.
Integrace uživatelských rozhraní aplikací.
Integrace metodická.
Integrace hardwarová a technologická.
Systémová integrace může být zabezpečena buď z vnitřních podnikových zdrojů,
nebo také částečně či úplně outsourcována. V každém případě se neobejde bez
výkonu funkce tzv. „Systémového integrátora“. I v těchto případech je pro zdárný
65
způsob zajištění kvality informačních systémů nutno definovat organizační
strukturu IT útvaru, role a činnosti, aby se mohla definovat zodpovědnost a
pravomoc jednotlivých útvarů a pracovníků, kteří za tyto činnosti zodpovídají. Jak
toho nejlépe dosáhnout, lze nalézt v materiálech ISACA [6], konkrétně podle
rámce ITIL® a metodiky COBIT®.
Na druhé straně je zapotřebí si uvědomit, že rozsáhlost provozovaných
aplikací, jejich různorodost a dynamičnost, se nedají již „uhlídat” klasickými
postupy bez využití podpůrných nástrojů typu „ CASE - Computer Aided Software
Engineering tools“. Jejich popis, klasifikaci a příklady použití najdeme v [9], a to
jak pro procesní, tak pro datové modelování. Jeden z významných nástrojů –
ADONIS® z rodiny BOC [1], tam však uveden není. Smyslem tohoto referátu je
ukázat na příkladu modelování procesu zabezpečení kvality dat datových skladů
[7] možnosti nástroje [1] vhodné pro podporu systémové integrace.
Pro modelování aplikací podle COBITu nebo podle ITILu je možné využít
další nástroj ADOit® společnosti BOC [1].
MIS-struktura, role a činnosti
Organizační struktura útvaru IT, role a činnosti
Příklad popisu části organizační struktury útvaru IT je zřejmý z obrázku č.2,
vytvořeného pomocí ADONIS®. Jeho účelem je osvětlit obvyklé začlenění
oddělení MIS do organizační struktury útvaru IT. Toto oddělení se zabývá
tvorbou, zaváděním a provozováním
DWH jako podpory Manažerského
informačního systému – MIS. K organizační struktuře je pak možno přiřadit role a
činnosti, příp. dokumenty, které charakterizují konkrétní funkční útvar, nebo
konkrétního pracovníka, který zodpovídá za definice, tvorbu a aktualizaci datových
prvků a jejich zařazování do metasystému. Tímto „zmapováním“ se pak dosáhne
adresní zodpovědnosti za jednoznačný výklad těchto informačních prvků, kterých
může být v DWH i několik milionů [8].
66
Obr. 2. Zjednodušená organizační struktura útvaru IT, včetně přiřazení jednotlivých rolí „R” pracovníkům útvaru, znázorněná pomocí ADONIS® [1]
Typické role útvaru IT:









Vedoucí útvaru IT.
Vedoucí oddělení.
Architekt DWH.
Gestor DWH.
Administrátor DWH.
Správce DWH.
Manažer kvality.
Koordinátor úloh.
Specialista technické podpory.
67
 Specialista SW nástroje aj.
Některé činnosti pro zabezpečení kvality dat:










Analýza a vývoj úloh.
Přijímání požadavků na změnové řízení DWH.
Poskytování uživatelské podpory a školení.
Gesce za aplikaci a posuzování požadavků na jeji změnu.
Řízení kvality, čištění dat, správa dat.
Provádění změn v DWH.
Testování úloh a aplikací DWH.
Dokumentace změn.
Zabezpečení ETL procesů.
Koordinace zálohování a obnovy dat.
Vzhledem ke složitosti monitorování činností informačních systémů a
jejich správě včetně DWH se doporučuje použít metasystém, jenž umožňuje uchovávání a předávání znalosti týkající se této problematiky. Metasystém IS budeme
proto chápat podle [10] jako nezbytný předpoklad pro podporu procesů výše definovaných rolí a činností realizovaných při tvorbě, zavádění a provozování IS.4
ADONIS - účinný pomocník pro řízení procesu kvality
dat
Zabezpečení kvality DWH v našem pojetí znamená tedy definování a přiřazení
přesných odpovědností a pravomocí tak, aby existovalo jedno místo, které je odpovědné za obsah všech souborů ve všech částech DWH. Prakticky to znamená přiřazení jednotlivých činností organizačním místům a definovaným rolím, které v tomto procesu zastávají.
__________
4 Obecně pojem metasystém označuje systém, který popisuje, resp. modeluje jiný systém, v našem
případě systém informační. Metainformační systém je jednotou metadatabáze (metadat) a operací,
které umožňují uchování a zpracování metadat. Metadata popisují IS/IT podniku a jejich významné
vazby. MtS je navrhován jako specifická součást podniku. Jeho hlavním cílem, jako nástroje
systémové integrace, je dosažení a udržení jednoty informačního systému s cíli a hlavními aktivitami
podniku a jednoty všech částí IS/IT navzájem.
68
Obr. 3. Zjednodušené schéma procesu správy DWH znázorněné pomocí ADONIS®[1]
69
Správa DWH, která byla v tomto článku zjednodušeně popsána, je pak na obr. 3
vyjádřena graficky pomocí systému ADONIS® těmito typickými činnostmi:
1. Přijímání požadavků na změnu DWH (požadavek na novou aplikaci,
úpravu atributů existujícího datového modelu či úpravu obsahu stávajících aplikací).
2. Analýza požadavku a definice dalšího postupu – zvláště z pohledu
konsolidovaného provedení změny do všech fyzických výskytů
zdrojových informačních systémů).
3. Promítnutí změny obsahu DWH a její zdokumentování.
Výhodou modelování procesů v ADONISu (obdobně jako u jiných CASE
nástrojů tohoto typu) je skutečnost, že uchovává popisy těchto modelů ve své „repository” (databáze SQL). Ta se pak využívá pro tvorbu různých výstupních reportů a dokumentace použitelných pro konfigurační řízení. Další vlastností ADONISu je skutečnost, že umožňuje prověřování konsistence popisu a logických souvislostí namodelovaných procesů, příp i k jejich simulaci, což se dá s výhodou
využít pro následný audit IS.
Metodický postup pro audit IS
Proces zvyšování a zajištění kvality dat je v současné době velmi aktuální a
je mu nutno věnovat mimořádnou pozornost. Má bezprostřední vliv jak na dobu
návratnosti vynaložených prostředků, tak na kvalitu poskytovaných informačních
služeb. Z těchto důvodů je nanejvýš vhodné metodicky provádět audit IS, zejména v organizacích, které pracují s miliony prvků metadat [7].
Doporučuje se postupovat podle nějaké uznávané metodiky, jako je např.
COBIT®. Základní COBIT® rozlišuje následující IT zdroje:
1. Lidé (people).
2. Aplikace (application systems).
3. Technologie (technology).
4. Vybavení (facilities).
5. Data (data).
Tyto pak mohou být znázorněny odpovídajícími modely v produktu ADOit®
z rodiny ADONIS®, jak je zřejmé z obr. 4.
70
Obr. 4. Nástroj ADOit® pro podporu COBITu [1]
COBIT celkem definuje 34 procesů seskupených do čtyř následujících procesních
domén:
plánování a organizace,
2. akvizice a implementace,
3. poskytování a podpora,
4. monitorování.
1.
Podrobněji jsou popsány v [6], takže mohou sloužit pro tvorbu metasystému
libovolného IS v ADOit®, využitelného jak pro vývoj vlastního IS, tak pro jeho
následný audit.
Literatura
[1] BOC produkty. [on line] [cit. 2010-05-22]. Dostupný z http://www.boceu.com/documents/products/adoit_cobit_adoit_flyer_eng.pdf
[2] Data Usefulness, Not Just Quality:Where´s The Real Pain? In: The 2008 Aberdeen Research
Agenda. Febuary 2009. [on line] [cit. 2009-10-11]. Dostupný z http://www.aberdeen.com/
[3] David Furlonger: Surveys Indicate a Disconnect Between Financial Services CEOs and CIOs, Gartner Group 2006. [on line][cit. 2006-01-04]. Dostupný z http://www.gartner.com/technology/home.jsp.
71
[4] David Loshin:Business Intelligence, Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, CA 94111,
ISBN-13: 978-1-55860-916-7
[5] Gartner's Enterprise Architecture Process and Framework Help Meet 21st Century Challenges, [on
line][ [cit. 2010 18-05]. Dostupný z :
http://my.gartner.com/portal/server.pt?open=512&objID=260&mode=2&PageID=3460702&res
Id=486650&ref=QuickSearch&sthkw=META+Group
[6] COBIT [on line] [cit. 2010-05-22]. Dostupný
z http://www.isaca.org/Template.cfm?Section=COBIT6&Template=/TaggedPage/TaggedPageDispla
y.cfm&TPLID=55&ContentID=7981
[7] Bohumil Miniberger: Kvalita dat datových skladů – nezbytný předpoklad předcházení rizik
manažerského rozhodování. Sborník z 11. ročníku mezinárodní konference „Současnost a budoucnost
krizového řízení“. Praha 2009, ISBN 978-80-254-5912-6.
[8] Bohumil Miniberger a kol: Metodický audit Veřejné databáze. Český statistický úřad 2007. [on
line] [cit. 03-04-2007]. Dostupný z http://vdb.czso.cz/vdb/
[9] Václav Řepa: Podnikové procesy. Procesní řízení Grada Publishing, Praha 2006. ISBN 80-2471281-4.
[10] Jiří Voříšek: Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Management Press,
Praha 2003. ISBN 80-85943-40-9.
SUMÁŘ





Kvalita dat informačního systému úzce souvisí s jeho procesním zabezpečením.
Procesní zabezpečení kvality dat by mělo být prováděno podle nějaké uznávané metodiky,
jako je např. metodika COBIT® [6], která může sloužit i jako návod pro provádění
metodického auditu.
Metodický audit by se proto měl zaměřit nejen na objekty organizace a řízení IS, ale i na
základní i aplikační software, technické vybavení, telekomunikační systémy, procesy tvorby
a údržby systému, data, databáze apod.
Pro popis těchto objektů a následný audit je vhodné využít odpovídající nástroje, které
podporují některou z uznávaných metodik. Jedním z nich může být i ADONIS® respektive
ADOit®.
Vybraný nástroj by měl být významným pomocníkem nejen pro řízení kvality IS v celém
životním cyklu projektu, ale také účinným pomocníkem pro další „Reengineering
podnikových procesů“.
SUMMARY



Data Quality of Information System is closely linked to its procedural security.
Process quality assurance data should be carried out under approved methodologies such as
COBIT® methodology [6], which can serve as a methodological audit.
Methodical audit should therefore focus not only on objects of the organisation and management IS, but also on basic and application software, hardware, telecommunication systems, processes of creation and maintenance of systems, data, databases, etc.
72


For the description of these objects and the subsequent audit it is suitable to use appropriate
tools to support some of the accepted methodologies. One of them may be ADONIS® respectively ADOit®.
The selected tool should be an important aid not only for IS quality management throughout
the lifecycle of the project, but also an effective aid for further "re-engineering of business
processes".
73

Ladislav Mura
Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom, Ústav odborných predmetov a IT, Sládkovičova 533/20, 018 41 Dubnica nad Váhom, Slovensko
APLIKÁCIA INFORMAČNO-KOMUNIKAČNÝCH
TECHNOLÓGIÍ V AGROPODNIKATEĽSKÝCH
SUBJEKTOCH
1. Úvod
21. storočie sa nachádza na vysokom stupni rozvoja vedy a techniky a súčasná
spoločnosť sa označuje prívlastkom informačná. Moderné technológie prenikajú do
všetkých štruktúr života a výrazne ovplyvňujú hospodárske prostredie. Prax si žiada efektívne využívanie moderných technológií, ktoré môžu podnikom priniesť
konkurenčnú výhodu v náročnom podnikateľskom prostredí. Hlavným problémom
pri implementácii informačno-komunikačných technológií je stále vysoká finančná
náročnosť hardvéru, softvéru, ale predovšetkým nedostatok potrebných IT špecialistov. Uvedené je limitujúcim faktorom osobitne pre malé a stredné podniky. Na
druhej strane však narastá potreba holistického a systémového prístupu k informáciám, čo bez budovania lokálnych počítačových sietí s pripojením na svetovú počítačovú sieť Internet nie je možné.
Takmer všetky podnikateľské subjekty podnikajúce v agropotravinárskom
komplexe majú charakter malých a stredných podnikov. Dôležitosť problematiky
podnikania malých a stredných podnikov v súčasnej dobe podporujú aj celosvetové
trendy v hospodárskej politike vyspelých krajín sveta, ako aj politiky medzinárodných organizácií a inštitúcií. 4
V prekladanom príspevku sa zaoberáme aplikáciou informačno-komunikačných
technológií v malých a stredných podnikoch v v špecifickom agrosektore.
74
2. Materiál a metódy
V rámci výskumnej činnosti zameranej na podnikanie malých a stredných podnikov sme v čiastkovej etape inštitucionálneho výskumu vypracovali dotazník
orientovaný na zistenie stavu v aplikácii IKT v agropodnikateľských subjektoch.
Údaje, ktoré sme získali technikou dotazníka boli spracované dostupným softvérovým vybavením počítača – MS Office a použité následne na analýzu zisteného
stavu. Pre zachovanie štatisticky reprezentatívnej vzorky sme výskum uskutočnili
vo vybranom samosprávnom kraji, konkrétne Nitrianskom. Zo základného súboru
185 agropodnikateľských subjektov v Nitrianskom kraji sa výskumu zúčastnilo 78
malých a stredných podnikov, čo predstavuje 42,16 %. Keďže hodnota testovacej
štatistiky je nižšia ako chí-kvadrát rozdelenie, môžeme potvrdiť, že ide o štatisticky
reprezentatívnu vzorku podnikov. Okrem techniky dotazníka boli využité aj logicko-poznávacie metódy a relatívne ukazovatele.
Príspevok je súčasťou riešenia Inštitucionálneho výskumu s názvom: „Internacionalizácia podnikateľskej činnosti malých a stredných podnikov vo vybranom
samosprávnom kraji“, ktorý sa rieši na Ústave odborných predmetov a IT na Dubnickom technologickom inštitúte v Dubnici nad Váhom.
3. Výsledky a diskusia
Teoretické východiská
Malé a stredné podniky, ktoré tvoria až 98% podiel na štruktúre podnikov poľnohospodárskej prvovýroby, sú vystavené silnej konkurencii nielen navzájom
medzi sebou, ale predovšetkým v novom otvorenom európskom priestore aj medzi
konkurentmi v zahraničí. Aplikácia prostriedkov informačných technológií, ktorá
podporuje nielen spracovanie podnikových údajov a informácií, komunikáciu
a prístup k informačným zdrojom, ale aj podporu riadenia a výroby, si spolu s rozvojom podnikov získava dôležité postavenie v podniku. Investície do sofistikovaných informačných a komunikačných technológií sa stanú nevyhnutnými v boji
o udržanie si stability, konkurencieschopnosti a rastu podniku. 6
Malé a stredné podniky potrebujú kvalitný informačný systém. Samostatné malé aplikácie majú menej možností, z hľadiska informačných potrieb nie sú dostatočné a ich aktualizácie bývajú nákladné. K zavádzaniu nových informačnokomunikačných technológií ich núti situácia u dodávateľov, odberateľov a potreby
zákazníkov. Malé a stredné podniky najčastejšie prehodnocujú svoj aktuálny informačný systém a existujúce technológie na základe rozvíjajúcich sa potrieb v
75
obchodných vzťahoch. Informačná stratégia je dôležitá aj v týchto podnikoch, musí
mať podporu vedenia a kvalitných pracovníkov, ktorí sú schopní ju vytvoriť. Mali
by mať znalosti najmä z manažmentu, z informačných technológií a z informačných systémov. V malých podnikoch sa takíto zamestnanci vyskytujú výnimočne.
Preto by tieto podnikateľské subjekty mali prizvať pre jej vypracovanie odborníkov
z profesionálnych organizácií z oblasti IT. 2
Informačná stratégia by mala patriť v súčasnosti medzi kľúčové stratégie podnikov. Informačné a komunikačné technológie sú už v každej kancelárii a predstavujú stále väčší objem finančných prostriedkov, v malých podnikoch to môže tvoriť veľkú investičnú položku. Informačná stratégia podniku by mala byť postavená
tak, že rieši existujúce problémy podniku, a zároveň vytvára do budúcnosti nové
možnosti podniku. Malé a stredné podniky na Slovensku by mali venovať jej vypracovaniu potrebnú pozornosť. Žiaľ väčšina týchto podnikov nevenuje informačnej stratégii žiadnu alebo len minimálnu pozornosť. 1,5
Existuje viacero definícií informačnej stratégie. Väčšina autorov sa zhoduje na
tom, že informačná stratégia je považovaná za jednu z funkčných stratégií vychádzajúcich z podnikovej stratégie. Jej cieľom je optimálna podpora cieľov podniku
a podnikových procesov pomocou informačných technológií. 3,7
Zistenia z podnikateľskej praxe
Prostredníctvom otázky „Využívate informačné a komunikačné technológie
v podniku?“ sme zisťovali súčasný stav aplikácie IT v podnikateľskej praxi podnikov.
Využívate IKT v podniku?
3%
3%
Áno
Nie
Plánujeme
94%
Obr. 1. Využívanie informačno-komunikačných technológií podnikmi
Prameň: primárny výskum
Značne vysoké percento (94%) podnikov vybavených informačnokomunikačnými technológiami hovorí na jednej strane o technickej vyspelosti agro
76
podnikov, ale na druhej strane si to vyžaduje neustálu inováciu a modernizáciu
v zmysle trvalého udržania ich prínosu a úzko súvisiaceho zvyšovania efektivity
ich aplikácie.
Informačná stratégia by mala byť súčasťou podnikovej stratégie podniku, ktorý
chce efektívne využívať informačné technológie. Z grafu 2 je však zrejmé, že tomu
tak v agrosektore nie je. Až 66% (52 podnikov) zo skúmaného súboru podnikov
nemá vypracovanú vlastnú informačnú stratégiu, 13% respondentov (10 podnikov)
to má iba v pláne a pätina – 16 podnikov v súčasnosti takúto stratégiu vypracovanú
má.
Informačná stratégia podniku
13%
21%
máme vypracovanú
stratégiu
nemáme vypracovanú
stratégiu
66%
plánujeme ju mať
vypracovanú
Obr. 2. Informačná stratégia podniku – súčasný stav
Prameň: primárny výskum
Využitie Internetu ako komunikačného kanálu nie je v súčasnosti o rozhodovaní, čí áno alebo nie, ide o nevyhnutnosť. Zo skúmaných podnikov, ktoré využívajú
informačno-komunikačné technológie je na Internet napojených 68 subjektov, čo
predstavuje 87%. Zvyšných 13% sa iba plánuje pripojiť. Vzhľadom na špecifický
agrosektor je penetrácia relatívne dobrá, ale nie uspokojivá. V ďalšej časti výskumu sa analýze podrobili iba tie podnikateľské subjekty, ktoré majú vypracovanú
vlastnú informačnú stratégiu.
Súčasťou informačnej stratégie môže byť technologická oblasť alebo oblasť
práce s informáciami. Kým technologická oblasť zahŕňa vybavenie podniku informačnými technológiami a obsahuje ďalšie špecifiká s nimi spojené, tak oblasť práce s informáciami zahŕňa bližšiu špecifikáciu informačných zdrojov ako kľúčových
informácií pre hodnotenie pozície podniku, stavu podniku na trhu, konkurencieschopnosti podniku a podobne. Zistili sme, že 62 % podnikov (48 subjektov) má vo
77
vlastnej informačnej stratégii zahrnutú iba technologickú oblasť a 38 % (30 subjektov) má zahrnuté obidve oblasti. Situáciu znázorňuje graf 3.
Zložky informačnej stratégie
38%
technologická oblasť
62%
technologická oblasť aj
oblasť informácií
Obr. 3. Zložky informačnej stratégie podniku
Prameň: primárny výskum
Ako vyplýva z výskumu, v praxi len niečo vyše tretina podnikov má vypracovanú vlastnú informačnú stratégiu. Štruktúru takejto stratégie môžeme definovať
nasledujúcimi časťami:
 Definícia zdrojov, cieľov a východísk. Východiskovými zdrojmi sú interné zdroje (finančné, marketingové) a externé zdroje (podnikateľské
prostredie) z prostredia podniku.
 Analýza súčasného stavu. Na vypracovanie vlastnej stratégie je nutné
poznať informačnú stratégiu konkurenčných podnikov, kľúčových obchodných partnerov a externých informačných zdrojov.
 Definícia výsledného stavu. Na základe informačnej vízie sa definuje
architektúra informačných technológií.
 Transformácia do cieľového stavu, pričom hlavnými výstupmi sú princípy koordinácie riadenia informačných technológií, organizácia realizácie a testovanie jednotlivých komponentov.
Na definovaní potrieb v oblasti informačno-komunikačných technológií by sa
mali podieľať všetky podnikové útvary, ktorých sa využívanie týchto technológií
týka. Hlavným koordinátorom je vrcholový manažment a implementátorom útvar
informatiky, resp. IT manažér. Čím viac oblastí sa pokryje v rámci budovania informačno-komunikačných technológií a informačnej stratégie, tým úspešnejšie
a efektívnejšie budú aplikácia a využívanie týchto technológií v podniku.
78
4. Záver
Aplikácia informačných technológií v malom či strednom podniku zabezpečuje
efektívne spracovanie podnikových údajov, predstavuje nové prístupy k práci
a tým podporuje proces plánovania, organizovania, vedenia a kontroly. Prepojenie
podniku s jeho externým prostredím prostredníctvom celosvetovej počítačovej siete
Internet významne podporuje komunikáciu, zvyšuje konkurencieschopnosť podnikateľského subjektu, podporuje zahranično-obchodné aktivity a prispieva k znižovaniu nákladov. Hlavnou úlohou informačnej stratégie podniku je definovať vízie,
cieľový stav informačných a komunikačných technológií v budúcnosti tak, aby
determinoval spôsob realizácie vízie a jej spôsob využívania. Z načrtnutých aspektov rozvoja podnikania malých a stredných agropodnikov vyplýva nevyhnutnosť
aplikácie informačno-komunikačných technológií v podnikateľských subjektoch
agrosektora v záujme zabezpečenia efektívneho riadenia a zaistenia kvalitnej informačnej podpory manažmentu. Pre agropodniky vyplýva z prevzatia legislatívy
Európskej únie a z uplatňovania Spoločnej poľnohospodárskej politiky nová povinnosť evidencie poľnohospodárskej prvovýroby, ktorých plnenie je možné automatizovať prostredníctvom využitia moderných informačno-komunikačných
technológií. V skúmanom súbore podnikov sme identifikovali absenciu informačnej stratégie, strednú až nízku úroveň aplikácie informačno-komunikačných technológií v riadení a podnikaní. Odporúčame preto agropodnikateľským subjektom
zo skúmaného kraja venovať zvýšenú pozornosť tejto problematike a trvale budovať svoju informačnú stratégiu, prostredníctvom ktorej môžu získať konkurenčnú
výhodu a efektívnejšie podnikať.
Literatúra
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
Klára Hennyeyová: Budovanie informačnej stratégie podnikov. In: Zborník príspevkov z medzinárodného vedeckého seminára „IT v riadení a vzdelávaní“. Nitra: SPU, 2007, s. 53 – 57.
ISBN 978 – 80 – 8069 – 968 – 0
Zuzana Korcová – Mária Wenzlová: Vybrané aspekty z oblasti IKT v malých a stredných podnikoch. In: Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie „Informačné technológie
v riadení a vo vzdelávaní“, Nitra: SPU, 2007, CD nosič, ISBN 978-80-8069-968-0
Anton Kretter: Marketingový informačný systém poľnohospodárskeho podniku. Vedecká monografia. Nitra: SPU, 2005, 125 s., ISBN 80 – 8069 – 570 – 9
Ladislav Mura: Internacionalizácia podnikania malých a stredných podnikov na Slovensku.
Nitra: SPU, 2010, dizertačná práca
Vladimír Popelka: Informačné technológie poľnohospodárskych subjektov v procese globalizácie svetového hospodárstva. In: Medzinárodné vedecké dni 2002, Nitra: SPU, 2002, s. 1322 –
1326. ISBN 80 – 8069 – 031 – 6
79
[6]
[7]
Michaela Rohaľová: Aplikácia informačných technológií v poľnohospodárskych subjektoch
malého a stredného podnikania. Nitra: SPU, 2006, dizertačná práca
Jiří Voříšek: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha: Oeconomica, 2008, 441 s.
ISBN 978-80-245-1440-6
SUMÁR
Informačno-komunikačné technológie predstavujú veľmi dôležitú oblasť v každom podniku. Avšak zmeny v informačno-komunikačných technológiách sú dynamické a preto je náročné definovať
a realizovať koncepciu informačnej stratégie. Tá má nadväzovať na globálnu podnikovú stratégiu
a má byť trvalou súčasťou podnikového riadenia. Aplikácia informačných a komunikačných technológií si vyžaduje patričné znalosti z oblasti informatiky. Malé a stredné podniky z agrosektora nevyužívajú v dostatočnej miere možnosti IT a chýba im vypracovaná informačná stratégia. Tento nepriaznivý stav je nutné čo najskôr odstrániť, pokiaľ chcú podnikateľské subjekty v ostrom konkurenčnom
boji obstáť.
SUMMARY
The changes in the information and communication technologies are very dynamic, so i tis very
complicated to create the conception of their progress. Information strategy is tied to the global strategy and presents long-time company orientation in the field of information sources, Technologies
and services. The major task of information strategy is to define visions, target condition of technologies in the future to determinate how to realize the vision and a way of its use. But in reality there is
a small number of SMEs companies which have elaborated company information strategy and very
good etablated information and communication technologies. Small and medium sized companies of
agrisector unused in sufficient degree possibilities of information and communication technologies.
80
Helena Palovská
Katedra informačních technologií,
Vysoká škola ekonomická v Praze
TEMPORALITA DAT – PROBLÉM I PŘÍLEŽITOST
1. Úvod
Pomíjivost aktuálnosti dat v podnikové databázi je většinou považována za problém, spadající pod širší problematiku kvality dat. Nicméně je možno nahlížet na
celou obtíž i jako na příležitost, umožňující získávat konkurenční výhody.
Jaký je důvod vzniku obtíží vznikajících z neaktuálnosti dat? V okamžiku pořizování dat se řeší pouze současný problém, pracovní jednotky se zaměřují pouze na
současný proces.
Z toho jasně plyne jeden závěr, že zahrnutí podpory budoucích potřeb do současných pracovních zadání povede k ošetření budoucích situací, když do té doby
aktuální údaje budou přestávat platit. Nastaví se systém časových varování a s nimi
souvisejících business pravidel. Toto kromě jiného vyžaduje zaznamenat, kdy nastane okamžik, kdy je potřeba uvažované akce spustit – jednoduše řečeno, je alespoň potřeba zaznamenávat „platnost do“.
Toto jistě s sebou přináší náklady zatěžující současné procesy, nehledě na další
technologické náklady. Otázkou může být, zda se takové náklady vyplatí v porovnání s přínosy.
Není obvyklé uvažovat nad přínosy, které vzniknou z toho, že známe historii
objektů, entit, vztahů, jichž se business týká. Takovou historii můžeme zkoumat,
dolovat z ní znalosti. Můžeme řešit problémy bez těchto znalostí neřešitelné. Můžeme získat konkurenční výhodu.
Databázové systémy donedávna nabízely pouze málo efektivní možnosti využívání temporality, nicméně technologický pokrok v tomto směru pokročil. Databázový systém Oracle je v tomto poli zatím jediný, který pro podporu zpracování
temporálních dat nabízí zabudované prostředky a funkce ([3]), dá ale se očekávat,
že ostatní dodavatelé databázových systémů náskok firmy Oracle v tomto doženou.
81
I když nepoužijeme progresívní možnosti tohoto zatím jedinečného systému, již
dávno byly řešeny otázky, jak zpracovávat požadavky související s temporalitou
(stěžejními díly jsou [1] a [2]).
Tento příspěvek si klade za cíl ukázat, které informační potřeby může temporální databáze pokrývat či jaké neočekávané informace může poskytnout.
2. Příklady aplikace
Temporalita je zajímavá v každém případě, kdy nesledujeme pouze aktuální situaci, ale zajímá nás nějaká část toho, co se událo dříve. Předpokládejme, že informační systém historii zaznamenává, nějakým způsobem. O tom, jaké jsou možnosti
jak zaznamenávat historii, pojednává kapitola 4
2.1 Práce na úkolech
Pracovníci vykazují práci na úkolech, zaznamenávají odkdy, dokdy pracovali
na jakém úkolu.
Zajímají nás časové překryvy práce jednoho pracovníka na úkolech určitých typů. Pokud je formulováno pravidlo zakazující takovéto překryvy, je nejvhodnějším
opatřením zabránit záznamu o práci, který by dané pravidlo porušoval.
Pokud takové pravidlo nebylo vydáno či nebylo zabezpečeno automatickým
systémem, nezbývá než kontrola ex post.
Jiným dotazem může být, jaké jsou časové intervaly mezi následujícími obdobími, ve kterých jeden pracovník pracoval na určitém jednom úkolu, tedy za jak
dlouho v práci na úkolu pokračoval.
Podobná možnost potřeby může být, za jak dlouho po ukončení práce na jednom úkolu pokračoval prací na jiném úkolu, když nás zajímají následnosti určitých
typů úkolů.
2.2 Využívání služby
Klienti využívají nějaké služby v určitých obdobích, začátky a konce takovýchto období jsou „libovolné”. Zajímají nás překryvy využívání služeb určitých typů
jedním klientem, nebo intervaly mezi následujícími obdobími jednoho klienta,
eventuálně se specifikací typu služeb, o které máme zájem.
Normalizace
Můžeme vyžadovat určitý pořádek v záznamech, a to aby bezprostředně za sebou navazující záznamy (konec prvního období splývá se začátkem druhého z období) byly spojeny do jednoho.
82
2.3 Objednávky služeb
Host hotelu si může objednat nějaké služby, ovšem jen pro období, kdy bude v
hotelu ubytován, tedy jen po současný pobyt, nebo pro období, na kdy má zarezervováno ubytování.
Jedná se tedy o to, aby požadované období čerpání služby bylo částí nějakého
období, kdy je nebo bude host v hotelu ubytován.
Podobně můžeme požadovat, aby čerpání nějakých služeb bylo podmíněno zakoupením jiných služeb na požadované období.
2.4 Monitorovací systém
Ve sledovaném zařízení jsou sledovány odchody a příchody osob, a vedle toho
systém detekuje události nějakého typu. Za pobytu osoby v zařízení je povolena jen
jedna událost dotčeného typu.
Které osoby za kterého jejich pobytu porušily dané pravidlo?
Jako nejvhodnější možnost se nabízí zaměřit se na opatření, které zabrání druhému výskytu sledovaného typu události během aktuálního pobytu osob.
Co když však takové opatření není dostupné? Pak se dané pravidlo ověřuje ex
post, a nastávají dvě možnosti: Pravidlo se ověřuje ještě během aktuálního pobytu,
například při odchodu. Druhá možnost je, že kontrola probíhá někdy později, například jednou za den, týden, apod.
Poslední zmíněná možnost vyžaduje zamyslet se nad řešením temporálního dotazu.
Podobně by tomu bylo v případě, že by se nejednalo o předem formulované
business pravidlo, ale šlo by o ověření hypotézy týkající se minulosti, tj. o dolování
dat.
Jaký je onen temporální dotaz, slovně vyjádřený: Během kterého pobytu které
osoby nastala více než 1 událost daného typu?
Dlužno říci, že provádění takovýchto dotazů v obecném případě bude za dnešních podmínek velmi náročné.
2.5 Využívání služeb podruhé
Analogicky k předchozímu, může nás zajímat, kolikrát který klient během kterého období, kdy měl zakoupeno využívání nějaké služby, nastala událost nějakého
typu.
83
3. Zobecnění dotazů
Z abstraktního pohledu, předchozí úlohy by byly jednoduše řešitelné v SQL,
pokud bychom mohli efektivně použít následující porovnání a operace:
 Jedno období se alespoň částečně překrývá s druhým.
 Jedno období je celé obsaženo v druhém.
 Jedno období bezprostředně navazuje na druhé.
 Vypočítáme interval mezi dvěma následujícími obdobími, tedy mezi koncem prvního a začátkem druhého.
 Událost spadá do období.
 Vypočítáme interval do začátku či od konce období od okamžiku, kdy nastala událost.
Zajímavé je si uvědomit, že v některých případech potřebujeme zmíněná porovnání použít v JOIN podmínkách, což vyžaduje extrémní efektivitu.
Databázový systém Oracle některé z výše zmíněných operací podporuje, ovšem
použití je (zatím?) velmi nestandardní.
4. Způsoby řešení
Se současnými možnostmi se nabízí tři přístupy k řešení problému temporality.
4.1 Žurnály Zapisují se žurnály změn stavů objektů. Problémem je z takového
žurnálu zkonstruovat informace o obdobích, odkdy dokdy servával který objekt v
jakém stavu.
Pokud známe budoucí dotazy, můžeme do žurnálu událostí jednoho typu objektu zapisovat informaci o stavu určitých jiných objektů.
4.2 Historie a současnost se vedou zvlášť
Vedou se záznamy o aktuálním stavu, eventuálně s informací, odkdy tento stav
platí.
Při změně stavu přibude nový záznam do historie stavů, který bude obsahovat
informaci odkdy, dokdy bývalý stav platil.
Business pravidla se uplatňují na a za prostřednictvím záznamů o aktuálním
stavu (mohou tedy obsahovat nějakou potřebnou agregovanou informaci o historii).
Na historických záznamech se provádí dolování dat, z něhož může například
vzejít algoritmus zajišťování nových business pravidel.
V datových skladech se potřeby porovnání zmíněné v kapitole 3. řeší omezením
přípustných období například na kalendářní roky, čtvrtletí, měsíce, týdny, dny …
Podobně jsou v jiných případech odpovídající potřeby řešeny omezením přípust-
84
ných období jen na nějaká období, jako celé týdny (ubytování od soboty do soboty), celé dny, určité celé hodiny, po čtvrthodinách, apod.
4.3 Zpracování proudů dat
Toto řešení vychází z předem známých informačních potřeb, tedy předem známých dotazů. Tyto dotazy se provádějí na určité části přicházející fronty dat, udržované ve vyrovnávací paměti.
Účelem dotazů je detekovat nějaké události.
Tento přístup je možno kombinovat se zapisováním žurnálu událostí, který může být pak použit k učení, a tím k formulování dalších dotazů.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Snodgrass, R. T.: Developing Time-Oriented Database Applications in SQL, The Morgan Kaufmann Series in Data Management Systems, 1999, ISBN 1558604367.
Darwen, H., Lorentzos, N.: Temporal Data & the Relational Model, The Morgan Kaufmann
Series in Data Management Systems, 2002, ISBN 1558608559
Oracle Workspace Manager, http://www.oracle.com/technetwork/database/enterpriseedition/
index-087067.html
SUMÁŘ
V mnoha business aplikacích by bylo výhodou moci efektivně zaznamenávat libovolná období
oddo spolu s efektivní možností temporálních operací nad takovýmito obdobími. Běžná praxe libovolnost v tomto smyslu nepovoluje, což hlavně omezuje business sám. Již s dnešními prostředky lze
tuto situaci řešit lépe, využitím chytrého designu datových struktur a postupů jejich zpracování, či
využitím pokročilých možností databázového systému Oracle.
SUMMARY
Many business applications would profit if they were able to record arbitrary periods of time with
an effective possibility to perform temporary operations upon such periods. Such arbitrariness is
denied in common practice which mainly limits the business itself. This situation can be solved better
with the use of today's means – utilizing smart design of data structures and processing; or with an
application of advanced features of the Oracle database system.
85
Jaroslav Šmarda
Vema, a. s.
www.vema.cz, [email protected], twitter.com/jsmarda
PODPORA PERSONÁLNÍCH PROCESŮ V HR VEMA
1. Proč potřebujeme informační systémy pro podporu řízení
lidských zdrojů?
Mezi nejvýznamnější trendy dalšího vývoje personálních informačních systémů patří využití intranetového portálového přístupu a řešení workflow pro podporu
personálních procesů v organizacích.
Společnost Vema patří mezi přední dodavatele informačních systémů pro podporu řízení lidských zdrojů (dále HRIS z anglického Human Resources Information
System) v České a Slovenské republice.
V úvodu se zamyslíme nad tím, proč organizace potřebují HRIS.
Mezi základní důvody pro využívání HRIS patří:
 Informace pro personální řízení lidí
Personalistika je datově náročná. Například pro výpočet mzdy zaměstnance
v celé komplexnosti předpisů HRIS Vema používá zhruba sto různých typů formulářů. Jako další příklad se můžeme podívat na periodické hodnocení zaměstnanců.
To zpravidla spočívá ve stanovení cílů pro zaměstnance a následně hodnocení jejich plnění. Záznamy o hodnocení je třeba vést velmi precizně. Podstatné je především ukládání personálních údajů v časové řadě, aby bylo možno sledovat personální rozvoj zaměstnanců.
 Expertní nástroj pro podporu rozhodování
Pro podporu rozhodování manažerů se zpravidla využívají agregované údaje
z personální oblasti zahrnující mimo jiné odměňování a široká škála personálních
ukazatelů. Opět je důležité sledování vývoje takových ukazatelů v časové řadě.
 Nástroj pro komunikaci, sdílení informací a vzdělávání
86
V moderních organizacích, které mají zpravidla plochou organizační strukturu,
slouží HRIS pro podporu horizontální komunikace mezi organizačními útvary.
Tady HRIS směřují k privátní sociální síti.
 Podpora personálních procesů
V organizaci probíhá řada personálních procesů jako je například odměňování
zaměstnanců, periodické hodnocení, vzdělávání a další. HRIS by měl být významnou podporou při rutinním provádění takových procesů.
2. Uživatelská rozhraní HRIS
Nyní se podíváme na to, jaké skupiny uživatelů pracují s HRIS a jaké uživatelské rozhraní pro svoji práci potřebují.
První skupinu uživatelů nazveme odborní referenti. Do této skupiny patří
mzdová účetní, personalistka, referentka vzdělávání a další. Pro tyto uživatele je
charakteristická každodenní rutinní práce s HRIS. Z toho důvodu je důležitá optimalizace jejich práce. Uživatelské rozhraní by v tom případě mělo být komplexní,
poskytující všechny potřebné funkce s rychlou odezvou.
Druhou skupinou uživatelů HRIS jsou manažeři. Tato skupina potřebuje občasný přístup k některým personálním údajům podřízených. Pro své rozhodování
často potřebují agregované personální ukazatele. Základním požadavkem na rozhraní je v tomto případě jednoduchost a přehlednost rozhraní. Je zřejmé, že tyto
požadavky nejlépe splňuje internetové portálové (jediná vstupní obrazovka) rozhraní.
Třetí skupinou jsou v organizacích, které mají dostatek personálních počítačů,
všichni zaměstnanci. Také tato skupina využívá občasný přístup ke svým personálním údajům a přehledovým údajům o organizaci (například telefonní seznam
zaměstnanců). Požadavky na rozhraní jsou obdobné jako u skupiny manažerů a
řešením je internetový (přesněji intranetový) portál.
3. Portálové řešení
Portál je zdrojem informací pro každého s ohledem na jeho pozici. Portál
umožňuje tzv. personální samoobsluhu, tedy správu vybraných (především vlastních) údajů prostřednictvím intranetu.
Další možností využití portálu je tzv. palubní deska (anglicky dashboard), tedy
zobrazení klíčových personálních ukazatelů v grafické podobě obvykle na úvodní
obrazovce portálu s možností upozorňování (například barevným zvýrazněním) na
nestandardní stavy.
87
Portál také může sloužit jako prezentační forma výsledků dolování dat, tedy
použití pokročilých technik pro získávání informací.
Jedním z důvodů pro zavedení portálu je zpřístupnění informací zaměstnancům,
které je jedním z požadavků moderních organizací podporujících spolupráci.
Vzhledem k intuitivnímu intranetovému rozhraní není nutné školení uživatelů.
Podstatnou součástí portálového řešení je personalizace portálu. Nabídka zpřístupněných údajů a funkcí je nastavena podle role uživatele v organizaci.
Portál je zabezpečen mechanismem autentizace při vstupu. Pro autentizaci se
využívá databáze zaměstnanců v HRIS. Vzhledem k tomu, že kvalita personálních
dat v této databázi je obvykle dobrá (kde jinde by měl být aktuální seznam zaměstnanců než v databázi udržované personálním oddělením?), je personální portál
často základem celého firemního portálu.
Obr. 1. Vstupní obrazovka portálu
4. Workflow
Workflow představuje další logický krok ve využívání portálu. Je to krok směrem k podpoře řízení procesů.
Podstatou procesu je spolupráce více lidí při řešení společného problému (např.
rozdělování odměn).
Mezi tři základní náležitosti workflow patří:
 pravidla regulující procesy,
88
 předávané informace a
 měřítka procesu používaná pro jeho posuzování.
Workflow tvoří čtyři základní složky:
 úlohy (fáze procesů),
 lidé,
 nástroje (například softwarové) a
 údaje.
Podpora procesu ze strany HRIS je založena na znalosti jednotlivých fází procesu. Systém zajistí předávání odpovědnosti za jednotlivé fáze procesu prostřednictvím generování mailů s odkazy na portál. Software umožňuje kontrolu lhůt a upozorňování na problémy (zdržení). Workflow je významnou podporou v případě
zastupování, workflow vede pracovníka, který zastupuje.
5. Řešení personálních procesů
Mezi konkrétní příklady personálních procesů patří proces nástupu nového pracovníka. Mezi účastníky tohoto procesu patří minimálně nový pracovník, jeho vedoucí a personalista. Dalšími účastníky mohou být osoby, které provádějí vstupní
školení (bezpečnosti, systému managementu jakosti apod.).
Dalším klasickým personálním procesem je periodické hodnocení zaměstnanců.
Mezi účastníky procesu hodnocení patří zpravidla metodik hodnocení, který definuje systém hodnocení včetně kritérií pro hodnocení, a samozřejmě dvojice pracovník a jeho vedoucí.
Prakticky ve všech organizacích probíhá proces plánování a schvalování dovolené. Přehledné zobrazení kalendářů s plánovanou a schválenou dovolenou patří
mezi základní výhody použití workflow v případě tohoto procesu.
Workflow představuje výraznou podporu také v procesu rozdělování odměn
mezi zaměstnance. Účastníky procesu rozdělování odměn jsou manažeři
v hierarchii organizační struktury. Výchozí rozdělení vychází z konfigurovatelných
algoritmů. Manažeři mohou dělat korekce v definovaných mezích.
Manažer provádí korekce pro podřízené organizační útvary a korekce pro přímo
řízené pracovníky. Součástí systému je automatický převod výsledku do systému
pro zpracování mezd.
Na obrázku č. 2 můžeme vidět formulář workflow, na kterém manažer sleduje
stav procesu rozdělování.
89
Obr. 2. Proces rozdělování odměn
Dalším příkladem použití workflow jsou personální šetření. V případě personálních šetření se využívá dotazníková metoda. Obvykle se jedná o jednorázová
šetření pro definovanou skupinu v závislosti na události, kterou může být například
ukončení pracovně-právního vztahu nebo ukončení úvodní adaptace.
Také v procesu vzdělávání zaměstnanců je řada možností pro využití workflow.
6. Workflow v HR Vema
Základem řešení workflow v HR Vema je jednotná evidence všech procesů.
Byla vytvořena systémová aplikace WKF, která obsahuje nástroje pro definici modelu procesu. Aplikace WKF je těsně vázána na aplikaci Personalistika.
Řešení workflow v HR Vema umožňuje kategorizaci procesů na:
 procesy k vyřízení (procesy, které čekají na mou činnost)
 procesy, ve kterých hraji určitou roli
 procesy v ohrožení (zpoždění)
Součástí řešení je systém upozorňování, který zajišťuje hlídání obecně nastavených podmínek a generování mailů v případě, že nastane nastavená podmínka.
Literatura
[1]
MÁČEL, Michal Portál a workflow v personální praxi : Prezentace Vema. In Setkání personálních manažerů . [s.l.] : [s.n.], 2010. s. 29.
90
[2] HARNA, Libor Využití portálu pro zajištění vzdělávání zaměstnanců : Prezentace Vema. In
Setkání personálních manažerů . [s.l.] : [s.n.], 2010. s. 16.
[3] ŠMARDA, Jaroslav Trendy vývoje informačních systémů pro podporu řízení lidských zdrojů :
Příspěvek na konferenci. In Liberecké informatické fórum. Liberec : TUL Liberec, 2008. s. 6.
ISBN 978-80-7372-408-5.
SUMÁŘ
Donedávna sloužily systémy pro podporu řízení lidských zdrojů především jako zdroj personálních informací a podpora transakčního zpracování například mezd zaměstnanců a pracovali s nimi
především personální referenti a mzdové účetní.
Dnes si personální informační systém nelze představit bez možnosti intranetového přístupu zaměstnanců a manažerů přímo do systému. Vzniká tak systém nové generace, který představuje přímou podporu personálních procesů v organizaci.
Nedílnou součástí informačního systému HR Vema je portálové řešení, které umožňuje širokému
okruhu zaměstnanců, kteří mají příslušná oprávnění, zabezpečený přístup k vybraným personálním
údajům z jediné vstupní obrazovky internetového prohlížeče. Výhodou je personalizace takového
přístupu, to znamená, že uživatelé podle svých rolí vidí rozdílné údaje. Portál umožňuje tzv. personální samoobsluhu, tj. správu některých personálních dat prostřednictvím intranetu přímo zaměstnanci. Ještě větším přínosem je portál pro manažery, kteří mají jeho prostřednictvím přístup k personálním údajům svých podřízených.
Další rozvoj portálu směřující k řízení procesů představuje řešení workflow (tok práce), které automatizuje tok informací, dokumentů a pracovních procesů uvnitř organizace. Základem workflow
jsou pravidla regulující procesy a předávané informace.
Mechanismus workflow vychází ze znalostí jednotlivých fází procesů a zajišťuje předávání odpovědnosti za jednotlivé fáze procesů formou generování mailů s odkazy na portál. Důležitou funkcí
workflow je kontrola lhůt a upozorňování na procesní problémy. Výhody workflow se projeví také v
případě zastupování.
SUMMARY
An integral part of the Vema information system is a portal solution that allows secure access to
selected personal data from a single input screen. The advantage of this approach is personalization,
which means that users according to their roles see different information. The portal allows the HR
self-service. Even greater benefit is the portal for managers who have access to personal data of their
subordinates.
Workflow means further development of portal. Workflow automates the flow of information,
documents and processes within the organization.
Workflow mechanism is based on knowledge of the various phases of the process and ensures the
transfer of responsibility for each phase of the process by generating emails with links to the portal.
91
INFORMATICKÁ KOMUNITA VYTVÁŘÍ SÍŤ A
PARTNERSTVÍ -
CÍL JE POSÍLIT VZTAHY AKADEMICKÉ A PODNIKOVÉ
SFÉRY
Peter Vojtáš, Univerzita Karlova Praha
Vedoucí projektu sociální sítě informatiků v regionech ČR (SoSIReČR)
Cílem projektu SoSIReČR (http://www.sosirecr.cz) je vybudováni komunitní sítě
(sociální ve smyslu technickém) informatiků ve všech regionech České republiky
jako základny pro partnerství různých typů. Měla by přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti informatiky tolik potřebné nejen v současné době krize.
Pro podporu spolupráce cílových skupin (instituce terciárního vzděláváni a výzkumu v regionech) se státní správou a soukromým sektorem, postupně zmapujeme
potřeby regionů ve vzdělávání, vědě a spolupráci se soukromým sektorem.
Budování sítě sestává ze sběru požadavků, konceptuálního návrhu sociální sítě,
současného vývoje a sběru dat a pilotního provozu a bude doprovázeno řadou dalších významných aktivit.
Síť bude vytvořena třemi způsoby. Prvním je vytvoření webovského portálu (dnes
funguje fórum na webu projektu). Druhým je organizace doprovodných konferencí
a seminářů k celonárodním akcím třikrát ročně. Třetím je vytvoření sítě regionálních kontaktů, které budou síť reprezentovat na osobním principu a podpora účasti
členů cílové skupiny v regionech na aktivitách projektu.
Projekt pokrývá všechny cílové skupiny, všechny kraje, všechny podporované
aktivity OPVK a má přínos pro udržitelný rozvoj, a sleduje zlepšení i pro rovné
příležitosti.
Projektu se účastní 5 subjektů (tři VŠ, VVI, VOŠ). Časové fáze sestávají ze sběru
požadavků, konceptuálního návrhu sociální sítě, současného vývoje implementace
a sběru dat a pilotního provozu portálu.
Projekt předpokládá spolupráci i po skončení projektu, např. podání společného
evropského projektu, pokračování služeb portálu.
Hlavní očekávanou změnou bude zlepšení spolupráce informatiků v regionech. Z
daných prostředků bude financováno vytvoření webovského portálu, několik kon-
92
ferenčních a školících materiálů z oblasti podpory spolupráce, zlepšení studijních
plánů, zachyceni změn ve světě i potřeb firem.
Některé výsledky dosavadní práce projektu byly prezentovány na [5]. V souvislosti
se současnou krizí ([4]) se ukazuje důležitost agregace informací z webu. Mnohé
ratingové agentury zklamaly (viz [1], poznamenejme, že použití ratingu pro hodnocení vědy je někdy zpochybňováno úplně). Jedno z řešení je ve fázi experimentálního výzkumu [3], zde dolování z webu slibuje strojové zpracování širokého okruhu informací, které nemohly být všechny účelově ovlivněny jednou ratingovou
agenturou. Podobný efekt by mohla dosáhnout i sociální síť. Příspěvek [2] poukazuje na proces industrializace IT firem a nové trendy v metodologii vývoje software (a možný přínos akademické sféry pro firmy, které v ČR tento vývoj pouze
čeká). Při obrovském množství uživatelů je vhodné jejich preference zjišťovat během hledání na webu (viz [6]). Experimenty z práce [7] upozorňují, že lidské preference v multikriteriálním hodnocení se v „dobré části“ chovají spíš disjunktivně a
v „zlé části“ spíš konjunktivně. To vede k jinému pohledu na hodnocení vědy, kdy,
např. pět velmi dobrých prací může zavážit víc než větší množství méně kvalitních.
Na druhé straně ale ukazuje, že i zájmy firem (v spolupráci s akademickou sférou)
se můžou řídit podobnými pravidly (které je ovšem potřeba ještě artikulovat).
Portál je navržen tak, aby byl otevřen novým vztahům navrženým zdola („zdola“
ve smyslu metodologie tvorby software) z regionů. Pro pilotní provoz počítáme
s vyhledáváním lidí a firem podle jejich profilu (více viz příspěvek na [5]). Jako
zásadní příspěvek ke zvýšení konkurenceschopnosti se uvažuje s možností tvorby
velikých týmů (podle různých analýz se ukazuje, že jsme rozdrobeni a ještě soutěžíme mezi sebou, spoluprací a spojením kapacit budeme srovnatelní se světem
větších zakázek). Zvýšení konkurenceschopnosti ČR je cílem také různých vládních aktivit (např. Rady vlády pro Informační společnost). Dobrá zpráva pro náš
projekt je, že je zde příslib změny infrastruktury. Ostatní je na informatické komunitě, hlavně v regionech.
[1] A. Róna-Tas, S. Hiss. Das Kreditrating von Verbrauchern und Unternehmen
und die Sub prime - Krise in den USA mit Lehren für Deutschland (originally Consumer and Corporate Credit Ratings and the Subprime Crisis in the U.S. with Some
Lessons for Germany), Informatik Spektrum 33 (2010) 241-261
[2] P. Vojtáš, Z. Sokolovsky. Moderní infrastruktura pro IT odborníky České republiky, Přednáška v panelu Lidské zdroje, Systémová Integrace 2010, prezentace
ne fóru sítě.
[3] J. Dědek, P. Vojtáš, J. Vojtáš. Obsahuje web indikace blížící se krize? Umíme
je rozeznat? In Systémová Integrace 2010
[4] http://en.wikipedia.org/wiki/Subprime_mortgage_crisis
[5] Workshop projektu SoSIReČR na hlavní konferenci SI - Systémová Integrace.
[6] A. Eckhardt. Induction of user preferences for semantic web, PhD thesis,
Charles University, submitted June 2010
93
[7] H. J. Zimmermann, P. Zysno. Latent connectives in human decision making.
Fuzzy Sets and Systems, 4 (1980) 37 – 51
Vladimíra Zádová
Technická univerzita v Liberci
Studentská 2
461 17 Liberec 1
E-mail: [email protected]
BUDOUCNOST INFORMATIKY A INFORMATIKŮ V ORGANIZACÍCH
1. Úvod
Zásadním pro jednotlivce i organizace je uspět v konkurenci jiných. K zajištění
konkurenceschopnosti jsou potřebné informace a znalosti. Význam informací a
znalostí neustále roste, jsou považovány za zásadní pro úspěch. Role tradičních
faktorů - půdy, práce a kapitálu ztrácí na významu.
Změny, které vedou k posunu důležitosti jednotlivých faktorů ve společnosti,
jsou dány na jedné straně neustálým vývojem technologií, na druhé straně schopností organizací i jednotlivců aplikovat nové technologie do praxe. Významnou
roli, která ovlivňuje velmi výrazně podobu dnešní společnosti, sehrávají informační
a komunikační technologie (ICT) – zejména globální počítačové sítě a internet. Sítě
a internet vytvářejí globální informační infrastrukturu, která je základem pro globalizaci ekonomiky a obchodu, ale zasahuje i do ostatních oblastí lidské činnosti.
Na obou stranách – ve vývoji technologií i v jejich uplatnění v praxi stojí jedinec. Měl by to být jedinec dobře připravený. V případě ICT se jedná o jedince
v oblasti informatiky, tedy informatika. I v současnosti je obtížné pro jednotlivce
zvládnout celý rozsah informatiky, liší se profily informatiků zaměřených do oblastí vývoje, aplikační oblasti i provozu, k odlišnostem dochází i v rámci jednotlivých
oblastí. Informatika je obor, který se velmi rychle vyvíjí, roste i rozsah informatiky.
Kam bude směřovat informatika a jakým způsobem se uplatní v organizacích
s ohledem na jejich konkurenceschopnost jsou zásadní otázky.
Článek je zaměřen na roli informatiky v organizacích, zejména z hlediska budoucího vývoje. Cílem článku není dát odpověď, ale formulovat otázky, které by se
staly předmětem diskuze. První kapitola je zaměřena na organizace a její potřeby
z hlediska ICT. Poskytuje přehled o současnosti a trendech vývoje jak z hlediska
94
obsahu, tak z hlediska způsobu zajištění jednotlivých aplikací a jejich provozu.
Z této kapitoly vychází v následující kapitole formulované otázky, které by se měly
stát součástí diskuze.
2. Vliv ICT na potřeby organizace
Informační systém v organizacích
Rostoucí význam informací a znalostí posiluje v organizacích postavení jejich
informačních systémů (IS). Vývoj v oblasti ICT umožňuje změnu kvality a postupné rozšiřování IS založeného na ICT (IS/ICT) - včetně podpory vazeb vně organizace a podpory rozhodování. Aplikace (subsystémy) IS/ICT organizací jsou
tvořeny aplikacemi pro podporu činností a aplikacemi pro podporu rozhodování..
Jádrem IS jsou aplikace pro řízení podnikových zdrojů (ERP, Enterprise Resource
Planning). Na ně navazují aplikace pro řízení externích vztahů, tedy aplikace pro
řízení vztahů se zákazníky (CRM, Customer Relationship Management), řízení
dodavatelských řetězců (SCM, Supply Chain Management), aplikace pro elektronické podnikání (e-Business), aplikace pro řízení vztahů s orgány státní a veřejné
správy (e-government). Výše jmenované aplikace IS/ICT se řadí z hlediska funkcionality mezi transakční aplikace (OLTP, On-line Transaction Processing),. U aplikací pro podporu rozhodování se vžil název Business Intelligence (BI). Pro analýzu a dolování dat v rámci BI aplikací jsou zdrojem dat zejména OLTP aplikace
(data jsou většinou transformovány do datových skladů). Všechny výše jmenované
aplikace v převážné míře pracují se strukturovanými daty. Pro práci
s nestrukturovanými daty (např. dokumenty, zprávy, dopisy, webové stránky) slouží aplikace, které se nazývají infrastrukturní aplikace [1]. Tyto aplikace jsou spíše
známé pod názvem Správa podnikového obsahu (ECM, Enterprise Content Management) Pro tyto aplikace je příznačné, že nejsou spojeny bezprostředně
s konkrétními procesy podniku, jsou využívány napříč organizací.
Prostřednictvím výše uvedených aplikací jsou pořízena, uchovávána a zpracovávána data a následně jsou získávány, distribuovány a prezentovány informace a
znalosti (v případě dolování dat) pro různé úrovně řízení. Tyto informace a znalosti
přímo souvisí s činností dané organizace. Stále větší důraz je kladen na informace a
znalosti o vnějším prostředí organizací, jejichž zdroje leží mimo organizaci (jedná
se o legální zdroje). Požadované informace a znalosti jsou orientovány spíše na
možnosti budoucího směřování organizací, týkají se současné a potenciální konkurence, potenciálních dodavatelů, zákazníků a technologií. Tato oblast IS je známá
pod názvem Competitive Intelligence (CI, konkurenční zpravodajství). Proces CI
nemusí být celý podporován ICT, produkty IS pro CI však existují (např. Tovek
Tools, Tovek Server firmy Tovek, KXC firmy Comintelli).
95
Vývoj a provoz informačních systémů
Kromě rozsahu a zaměření IS/ICT je neméně důležitý způsob zajištění vývoje
aplikací, jejich integrace a provoz. Aplikace mohou být vytvářeny uvnitř firmy
jejími ICT pracovníky, zajištěny vývojem na zakázku u externí ICT firmy (IASW –
individuální aplikační software), či koupeny jako typové aplikace (TASW – typový
aplikační software) ať již jako jednotlivé aplikace či celý IS/ICT. U TASW probíhá
lokalizace, customizace a personalizace. V případě postupného rozšiřování IS/ICT
o další aplikace je třeba zajistit integraci jeho jednotlivých částí.
Organizace pro svůj IS/ICT často volí více způsobů zajištění vývoje. Individuální vývoj aplikací je vhodný zejména tam, kde aplikace podporují specifické procesy a organizace může získat i díky těmto aplikacím konkurenční výhodu. Naopak
TASW je vhodný pro standardizované procesy.
Během let došlo k vývoji modelů (v souladu s vývojem počtu a komplexity
aplikací, vývojem ICT). Mezi základní patří modely externího dávkového zpracování (dnes nepoužívaný), vlastního vývoje a provozu IS, externí dodání software a
zajištění provozu vlastními silami (software jako licence), komplexní outsourcing,
model SaaS (Software as a Service). Model SaaS se vyvinul díky rozvoji internetu,
uplatní se zejména tam, kde se nejedná o specifické či životně důležité aplikace,
aplikace s vysokými nároky na customizaci a integraci. Každý z modelů má své
klady a zápory, liší se i požadavky na počty ICT pracovníků i v tom, kde tito pracovníci pracují – zda u firem, které si pořizují aplikace, firem vyrábějících aplikace
či implementujících firem.
Řízení podnikové informatiky
V rámci organizace je třeba zajistit řízení podnikové informatiky. Tím jak dochází k stále hlubšímu pronikání IS do podnikových procesů a jejich řízení, tím
narůstá i složitost řízení podnikové informatiky. Řízení podnikové informatiky
ovlivňuje také řada faktorů. Podstatný vliv má význam ICT pro daný sektor ekonomiky, význam ICT pro strategii organizace, zaměření ICT služeb, zda se jedná o
veřejný či soukromý sektor či jaká je velikost organizace, ale i rozsah outsourcingu
i rozdělením kompetencí při řízení.
Inovace v ICT
S rozvojem ICT rostou i možnosti uplatnění ICT podporující oblast podnikání,
dochází ke zlepšování produktů či služeb. Velmi podstatné změny probíhají v oblasti internetu. Roste počet jeho uživatelů, dochází k jeho masivnímu rozšíření do
96
mobilů. Mění se i charakter práce s Webem, rozvíjí se jeho služby. Web 2.0 umožňuje aktivní vytváření a sdílení informací v rámci sociálních sítí i pomocí blogů.
Aplikace Webu 2.0 do podnikové informatiky je označována jako Enterprise 2.0.
Nastávají i podstatné změny v oblasti dat. V současné době převažují v aplikacích data v pevné datové struktuře, K vzniku či aktualizaci záznamu v databázi
těchto zdrojových aplikací došlo na základě konkrétních událostí. Tyto události
nejsou příliš časté (jedná se tedy o nespojitou manipulaci s daty). Novým trendem
v oblasti dat je zejména oblast dynamických dat5 . Jedná se o proudy dat (data
streams) a proudy událostí (příkladem proudů dat mohou být data z bezpečnostních
kamer, telefonní hovory, vývoj cen na burze) [2]. Pro oblast Business Intelligence
přináší požadavek dolování dat nad proudy dat. V organizacích dochází k uplatnění
procesního řízení. Pro každý business proces jsou stanoveny klíčové indikátory
výkonu (Key Performance Indicators), které musí být sledovány, procesy pak na
základě jejich hodnot optimalizovány. To s sebou nese další požadavky z hlediska
Business Intelligence (Intelligence procesů). Předmětem vyhodnocování totiž mohou být data z produkčních systémů, datových skladů spolu s dynamickými daty,
které vznikly jako události v reálném čase. Z hlediska výstupů mohou být požadovány pouze tzv. alerty, či signály - tedy informace se dostávají managementu teprve tehdy, došlo-li například k atypickému stavu. Dále dochází k významnému
rozvoji ve zpracování semistrukturovaných a nestrukturovaných dat. V rámci Business Intelligence se jedná o extrakci relevantních dokumentů do dokumentového
datového skladu (Document Warehouse), následné předzpracování, vyhledání a
analýzu dokumentů. Zaměření na sběr a analýzu nestrukturovaných relevantních
dokumentů pro podporu rozhodování není nové. Vyvíjí se a optimalizují prostředky a způsoby jejich zpracování, vyhledávání a analýz. Co je nové, je trend postupné integrace jednotlivých, dříve izolovaných částí do jedné Business Intelligence
pro organizaci. Právě to přináší synergii. Zásadní z hlediska aplikací je i nasazení
Competitve Intelligence, tedy zaměření na vnější legální zdroje a jejich analýzu,
dále pak zkvalitňování a rozšiřování sdílení informací a znalostí mezi zaměstnanci,
tím i firemní znalosti.
__________
5 liší se od výše uvedených strukturovaných dat tím, že přicházejí on-line, nelze předpokládat nic
o pořadí dat, vstupujících do zpracování, proudy dat mají obecně neomezenou velikost, jakmile jsou
data z proudu zpracována, jsou smazána nebo archivována –nelze je jednoduchým způsobem opětovně získat, jako je tomu v případě uložení v klasických databázích, může se měnit jejich struktura
(topologie).
97
3. Budoucnost informatiků
Nedílnou součástí organizací jsou lidé, jejich úroveň znalostí, zkušenosti a dovednosti. Ta se v případě informatiky týká nejen znalostí ICT a schopností je efektivně využívat, ale také znalostí v oblasti legislativy, řízení a podnikání.
Jaké znalosti by měl mít informatik závisí na předmětu podnikání firmy, velikosti firmy, jejím postavení a způsobu řízení, na významu ICT pro strategii organizace, jaké jsou požadavky na IS, ICT a způsob jejich provozování. Pomineme-li
to, že předmětem podnikání může být vývoj aplikací, implementace či zajišťování
služeb v oblasti ICT a zaměříme se jen na oblast řízení informací a znalostí, je
vůbec možné stanovit profil informatika s výhledem na potřeby a trendy budoucího
vývoje ICT a její uplatnění v organizaci? Dovolila bych si položit několik otázek,
které by se staly předmětem diskuze na konferenci.
Zásadní otázkou je:
Lze stanovit informatický základ (penzum znalostí), tedy informatickou gramotnost informatika bez ohledu na charakter organizace, její směřování ?
Další otázky jsou směřovány na oblasti ICT, IS/ICT, které by měl mít – pokud
bychom se měly pokusit o stanovení onoho informatického základu:
-
jaké znalosti by měl mít v
o
oblasti analýzy a návrhu IS

o
o
o
objektově orientovaný, Business Rules, (strukturovaný návrh)
oblast databází (SŘBD)

relační, objektově-relační, XML, multidimenzionální databáze

dynamická data, nestrukturovaná a semistrukturovaná
programovací jazyky

algoritmizace

přehled programovacích jazyků z hlediska jejich uplatnitelnost

znalost konkrétních jazyků
Web technologie, sítě

Tvorba Web aplikací
98

o
Přehled o trendech a schopnost aplikovat nové možnosti
metodiky vývoje a údržby IS

rigorózní, agilní, základní charakteristiky a přehled

znalost konkrétní metodiky
o
zabezpečení informací a znalostí
o
Aplikace IS/ICT

Dodavatelé, výrobci SW, implementátoři, integrátoři

Funkcionalita aplikací

Nové typy aplikací
Obdobné otázky by měly být kladeny i pro uživatele, tedy:
Co patří do informatické gramotnosti uživatelů .
4. Závěr
V článku byly uvedeny základní charakteristiky IS, resp. IS/ICT, které jsou nyní
organizacím nabízeny a nastíněny trendy vývoje, kterými se budou ubírat ICT a
tedy i IS/ICT. Ne každá organizace dnes využívá současné možnosti, obdobně
tomu bude i v budoucnosti. Navíc některé dnes slibně se vyvíjející technologie
nemusí být v budoucnosti nasazeny v takovém rozsahu, či nasazeny vůbec.
Krize má díky globalizaci dominový efekt.. Z mého pohledu stojíme na rozcestí
a není zcela jasné jaký bude další vývoj ve společnosti. Je proto obtížné dát odpověď na výše uvedené otázky týkající se budoucnosti informatiky a informatiků
v organizacích. Přesto je třeba se o to pokusit.
Literatura
[1] GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z.. Podniková informatika, 2. vydání. Grada, 2009. ISBN 97880-247-2615-1
[2] POKORNÝ, J., SNÁŠEL, V.: Zpracování proudů dat, In DATAKON 2006, Brno, 2006, ISBN
80-210-4102-1
99
[3] VEJLUPEK, T.: SW nástroje pro tvorbu znalostní báze SW tools for knowledge base, In Znalostní báze pro podporu řízení podnikatelských seskupení. Praha:, 2007. ISBN 978-80-0103891-8.
[4] VOJTÁŠ, P. , SOKOLOVSKY, Z.:. Moderní infrastruktura pro IT odborníky České republiky,
In Systémová Integrace 2010, Praha, červen 2010, ISBN 978-80-245-1560-8
[5] VOŘÍŠEK.: In Systémová Integrace 2010, Praha, červen 2010, ISBN 978-80-245-1560-8
[6] VOŘÍŠEK a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky, Oeconomia, 2008 ISBN
978-80-245-1440-6
[7] ZÁDOVÁ, V.: Současné trendy v oblasti Business Intelligence. In Liberecké informatické
fórum, mezinárodní konference HF TU Liberec, listopad 2008, str. 124-129, ISBN 978-807372-408-5
100
[8]
Petr Weinlich
Technická Univerzita v Liberci
Ekonomická fakulta
Katedra informatiky
E-mail: [email protected]
SÍLA MULTIMÉDIÍ - ELEARNING
1. Úvod
V minulých letech se stal elearning nedílnou součástí pomůcek využívaných v kvalitní výuce. Využití multimediálních prvků zaznamenává neustálou expanzi ve všech kategoriích vzdělávání – od multimediálních projektů v mateřských
školách, přes základní a střední a vysokoškolské vzdělávací programy až do okruhu
terciálního vzdělávání. Elearning má své nadšené příznivce, ale také zapřísáhlé
odpůrce a mnohdy rozděluje společenské názory do rozdílných táborů. Vznik a
tvorba elearningových materiálů je často podporován evropskými fondy, ale kvalitní elearningové materiály vznikají i z pouhého nutkání tvůrce (finančně nijak
motivovaného).
2. Návrh elearningových materiálů
Při realizaci elearningových materiálů se jednotlivá média podílejí na finálním produktu rozdílnou měrou. Při návrhu postupu při tvorbě elearningu a
upřednostnění jednotlivých médií ve výsledném celku musíme vzít v úvahu následující hlediska:




technologické hledisko
finanční náročnost
užitná hodnota elearningového materiálu
distribuční kanály
101
3. Distribuční kanály
Internet (hlavně pro mladší ročníky) se stal nedílnou součástí běžného života a častým (někdy až přeceňovaným) informačním zdrojem. Sdílení informací
pomocí různých sociálních sítí je již dnes běžnou praxí. A proto také dochází k
úbytku distribuce elearningových materiálů na „klasických“ médiích. Náklady
spojené s distribucí pomocí klasických distribučních médií dosahují ve většině
případů nemalých částek, které bývají většinou větší než při on-line distribuci.
Klasické nosiče, ať už jde o CD, DVD či přenosné flash disky, mohou být naopak
výhodně použity tam, kde není možnost přístupu k webovému rozhraní.
4. Softwarové nástroje
S počtem vytvořených elearningových materiálů zároveň stoupá i jejich
technické a designové zpracování. Tvůrci sledují vývoj v oblasti počítačové grafiky
a často úspěšně reagují na nové trendy v této oblasti. Snaží se přizpůsobovat grafické rozhraní svých aplikací tak, aby mohl široký okruh uživatelů efektivně využívat jejich připravené elearningové materiály. Možnosti dosáhnout často profesionálně vypadajích výsledků v neprofesionálních či poloprofesionálních podmínkách
dávají možnost tvůrcům rozdílných kurzů vytvořit přehledné (a tím pádem potencionálně úspěšné) materiály. Úroveň elaerningového materiálu je vždy rozdělena
na pomyslné poloviny – první část tvoří obsah, druhou část zase kvalita zpracování.
Je zřejmé, že obě tyto části by měly jít ruku v ruce a ani jedna z nich by neměla být
podceněna nebo poddimenzována. Chaoticky připravený podklad nezachrání „kvalitní řemeslné zpracování“ a stejně tak nebude mít valný úspěch obsahově kvalitní
kurz plný například graficky nekvalitně zpracovaných schémat a obrázků. Při realizaci elearningových materiálů hrají často důležitou roli dostupné finančí zdroje,
kterým se musí tvůrci přizpůsobovat.
Pro kvalitní zpracování nemusí být vždy potřeba nejnovější verze grafických, zvukových či video editorů, jejichž nákup s sebou nese nemalou finanční
náročnost. Pro mnoho oblastí zpracování obrazových či zvukových dat existují
freewarové nástroje, které mohou odvést stejnou (a mnohdy i lepší) práci. Je však
také důležité si uvědomit, že řada komerčně úspěšných programů (např. Photoshop
firmy Adobe) přichází v každé nové verzi s výraznými modifikacemi. Tyto nové
funkce mohou tvůrcům např. výrazně usnadnit realizovaný projekt, dodat projektu
osobitý vzhled, či poskytnout možnosti výsledné distribuce do nových exportních
formátů.
102
Grafický vzhled, design, či ovládání kurzu patří mezi atributy, které na
uživatele elearningových materiálů ihned působí a mohou vést k větší motivaci
práce s elearningovým materiálem. Naopak se jistě naskytnou i případy, kdy nevhodně zvolený grafický layout působí na uživatele nevlídně a vyvolává v něm
nepříliš kladné hodnocení materiálu (aniž by uživatel vzal v potaz kvalitně připravenou obsahovou část). Hodnocení grafického layoutu elearningu bývá subjektivní
a je pro tvůrce vždy problematické najít nějakou střední cestu a kladně oslovit pokud možno co nejvíce uživatelů. Je proto vhodné se řídit určitými standardy při
zpracování grafických elementů. Na druhou stranu by se tvůrci neměli bát originality (neboť ta může pomoci zviditelnit připravovaný elearningový materiál v okruhu ostatních konkurenčních materiálů).
5. MOODLE
V roce 2002 byla autorem Martinem Dougiamasem uvolněna první verze
MOODLU – elearningového prostředí. V dnešní době se počet instalací blíží světově k číslu 52.000 a tento systém využívá okolo 37 miliónu uživatelů a tvůrců.
Tento softwarový balík je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na
Unix, Linux, Windows, MAC OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému,
který podporuje PHP. Data jsou ukládána v databázi MySQL, MS SQL nebo
Oracle. Vytvořené materiály jsou lehce přístupny přes webové rozhraní prohlížeče.
Prostředí Moodlu se skládá z jednotlivých modulů, které si editor může
vhodně aktivovat a nastavit jim příslušné vlastnosti. Nechybí možnosti týkající se
administrativy elearningu (přidělení specifických práv pro jednotlivé uživatele,
možnost nastavení hesel, přehled přihlášených uživatelů apod.). Pro vlastní editaci
elearningového kurzu v prostředí Moodlu není potřeba nějakých speciálněodborných vlastností. Prostředí Moodlu je přehledné, k uživatelům (ať již na straně
tvůrce, či uživatele) vlídné a velice jednoduše se v něm lze pohybovat.
HTML editor poskytuje rozhraní nejen pro zpracování vkládaného textu.
Nechybí základní možnosti vkládání a úpravy grafických elementů. K dispozici
jsou jednoduché možnosti jejich pozicování, určování velikosti výsledného objektu, vkládání jejich meta-dat a dalších vlastností. Proto je možné lehce oživit text
například vloženými obrázkovými záložkami, či praktickými schématy. Díky možnostem vkládání grafiky lze dát celému výslednému materiálu přehledný vzhled,
skládající se z grafických log, značek, odkazů, schémat a tím poskytnout uživateli
možnost rychlého a efektivního pohybu v elearningovém materiálu. [1]
103
Další možností, kterou lze úspěšně využít k zvýšení efektivnosti elearningového materiálu, jsou hypertextové odkazy přiřazené grafickým elemetnům. Pomocí těchto odkazů můžeme lehce linkovat externí webové stránky a tak poskytnout uživateli další užitečné zdroje. Toto propojení pomocí odkazů nemusí samozřejmě platit jen pro externí www stránky, tvůrce může odkazovat i na interní zdroje v Moodlu (např. testy, diskuze, další kapitoly atd.). Tím pádem se rozšiřují možnosti ovládání elearningového kurzu a autor může nabídnout uživateli zesílené
možnosti pohybu v elearningu. Systém tedy poskytuje dostatečně silné možnosti
pro vytvoření materiálu, který by jednak byl graficky přehledný, jednoduchý, ale
právě pomocí rozsáhlé vnitřní struktury tvořené z hypertextových propojeních poskytoval i dostatečně obsáhlý rozsah předkládané látky. Systém Moodle má samozřejmě nespočet výhod, ale mezi jeho přednosti určitě patří možnost budoucí aktualizace elearningu, možnost modifikovat vložené informace a dle potřeby přidávat či
korigovat vlastní informace či modifikovat odkazy na další interní či externí zdroje.
Při návrhu grafického layoutu se může vyskytnout požadavek zvýšené
interaktivity určitých grafických oblastí Do prostředí Moodlu lze jednoduše pomocí tagů div v HTML vložit jakýkoliv obsah interaktivní animace ve formátu *.swf.
Tím se nám opět rozrůstají možnosti ovládání a pohybu po elearningovém kurzu.
Pro zobrazení vloženého flashového objektu je nutno mít nainstalovaný Flash
Player modul, který však dnes bývá nedílnou součástí všech moderních webových
prohlížečů.
Formát *.swf (do kterého se vytvořené flashové aplikace exportují) podporují také ostatní výrobci softwarových nástrojů, ne pouze mateřská firma Adobe.
Nezbytnou součástí při vzniku interaktivní flashové aplikace je vlastní programovací a scriptovací jazyk ActionScript (dnes je dostupná jeho třetí verze ActionScript 3). Pomocí tohoto jazyka má programátor k dispozici silné programovací
prostředí. Může lehce ovládat veškeré prvky na scéně animace a to jak statické, tak
i dynamické. Může vytvářet vlastní třídy objektů, v nich pak měnit hromadně jejich
vlastnosti týkající se např. vzhledu či polohy. Samozřejmostí je též dynamické
měnění průhlednosti jak jednotlivých objektů, tak i celých skupin. [2]
Mezi další výhodu patří možnost načítání a dalšího zpracování externích
dat. Aplikace může např. odesílat informace textového charakteru do připojené
databáze či nahrát jakoukoliv obrazovou informaci uživatele a tu pak využít jak v
aplikaci, tak třeba uložit na serveru pro další zpracování. Ani při zpracování zvuku
nezaostává flash pozadu. Programátor může vytvářet působivé zvukové koláže
pomocí načítání externích zvuků, sesynchronizovat je s událostmi v aplikaci a nechat tak na uživatele působit zvukovou kulisu jako další rozměr pro vnímání elear-
104
ningu. V některých případech (výuka jazyků) je právě zvukový doprovod podporující textovou část nezbytnou součástí kvalitního kurzu. Uživatel však nemusí pracovat pouze se zvuky, které mu připravil programátor. Může se stát i jejich tvůrcem a ve flashové aplikaci tak může vzniknout např. jednoduchý diktafon, zachycující poznámky a připomínky uživatele a může být tak nastavena určitá zpětná
vazba při komunikaci.
Obdobná „kouzla“ jsou možná také s videodaty. Webkamera se stala poslední dobou standardní součástí většiny notebooků a právě její aktivace, spolu s
možností nahrávání, editace a výsledného použití z webkamery získaných videozáběrů nabízejí další využití fashové aplikace. A je to právě FLV (Flash Video) formát firmy Adobe, který se svými příznivými vlastnostmi (velice dobrá kvalita obrazu při zachování nízkého datového toku) řadí mezi nejrozšířenější formáty streamovaných videí na internetu. Flash player nalezneme na většině videoserverech –
počínaje Youtube, a konče třeba Vimeo.
Poslední zmíněnou výhodou je možnost exportu celé flashové aplikace do
samostatně spustitelného souboru *.exe, který má v sobě integrovaný Flash Player
a je spustitelný jak na počítačích s operačním systémem Windows, tak i na jejich
Mac konkurentech.
6. Závěr
Uživatel je v dnešní době zavalen neustálým přívalem informací ze všech
myslitelných zdrojů, které se neustále rozšiřují a jejich tlak je neustále zesilován. Je
jisté, že v budoucnosti budou mít tvůrci k dispozici silné a výkonné softwarové
nástroje, které umožní tvorbu a distribuci kvalitních elearningových materiálů s
audiovizuálními prvky. Systém Moodle díky svým vlastnostem a svému přívětivému rozhraní jistě sehraje při realizaci vznikajících elearningových kurzů důležitou
roli.
Literatura
 Rice, W. a kol.: Moodle: e-learning course development : a complete guide to successful learning
using Moodle. 2nd Edition. Packt Publishing, 2006. ISBN 19-0481-129-9
 Craiq, S.; Greq, C.: Flash s využitím XML. Praha: Grada, 2003. ISBN: 80–247–0389–0
105
Abstrakt
Tvorba elearningových materiálů získává neustále na popularitě a další expanzi těchto výukových
materiálů lze očekávat i v budoucnu. Příspěvek nastiňuje problematiku elearningu z pohledu „design
vs. obsah“. Dále se článek zabývá možnostmi využití MOODLE (softwarového balíku pro tvorbu
online kurzů přístupných z webového rozhraní) pro implementaci interaktivních animací či audiovizuálních flashových aplikací.
Klíčová slova: elearning, moodle, flash
Summary
Creation of elearning materials is more and more popular and next expansion of this education
materials is expected in the future. This article outlines questions of elearning from the point of view
„design vs. kontent“. And it deals with the possibilities of usány MOODLE (software pack for
creation of online courses available from the web interface) for implementation of interactive animations or audiovisual flash aplications.
Key words: elearning, moodle, flash

Podobné dokumenty

Vzorník - strojon

Vzorník - strojon Signální bílá

Více

ročník 2011 - Ústav informatiky AV ČR

ročník 2011 - Ústav informatiky AV ČR svoji minulou akademickou zkušenost využívá ve firemním poradenství, obrátí pozornost diskutujících od technických otázek studia informatiky k hlubší podstatČ a smyslu informatického vzdČlávání. V ...

Více

Doba Seniorů 5/2010

Doba Seniorů 5/2010 které mají zatím příliš dlouužívání sociálních dávek, tehé prsty a dokážou ovlivnit  Rada seniorů ČR vystoupila s jak média, tak politiky. Navrhli jsme dy tomu, aby na ně dosáhli i ti, kdo je nepo...

Více

KOMIX NOVINY 2010/2011

KOMIX NOVINY 2010/2011 být schopen nejen zpracovávat údaje ze svého okolí, ale musí být také schopen přijmout informace o profilu uživatele o tom, co on potřebuje, o čem rozhoduje, musí uživatele podpořit při vytváření a...

Více

Celé číslo 3/2008 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Celé číslo 3/2008 v pdf - Zdravotnictví v České republice The meeting of the Society of Social Medicine and Health Care Administration of the Czech Medical Association of J. E. Purkyně was held in Prague on 18th June 2008.The topic of the meeting was a he...

Více

Prázdniny - Časopis Život v Kristu

Prázdniny - Časopis Život v Kristu Boží pokoj je skutečnou hodnotou, nikoli prázdnými slovy. Jeho pokoj totiž znamená, že problémy se skutečně řeší, nikoli zakrývají, přehlušují nebo potlačují. Jeho pokoj není bouřlivou emocí, která...

Více