Číslo 69 - Klub skalničkářů Brno

Skalničkářův rok leden 2014
číslo 69
Obsah
Skalničkářův rok PĚSTITELSTVÍ
3 Nové kultivary lomikamenů II (J. Bürgel) 12 Vzácné odrůdy talovínu zimního (M. Martan)
16 Šťavelánek krajkový (Z. Zvolánek)
19 Pachysandra procumbens (M. Martan)
20 Z lepších časů: Tři americké neskalničky (J. Niederle)
leden 2014
číslo 69
ISSN 1805­1170
CO NÁS ZAJÍMÁ
23 Co je nového v klubu (M. Martan)
24 Výměna semen 2013­2014 (M. Pospíšil)
27 Skalničky hor Jižní Ameriky (J. Holzbecher)
Pro své členy a přátele vydává a zdarma rozšiřuje Klub skalničkářů Brno.
Elektronický časopis vychází dvakrát ročně.
Vedoucí redaktor Ing. Mojmír Martan
Technický redaktor Doc. RNDr. Josef Niederle, CSc.
Adresa redakce Úvoz 7, 60200 Brno
Klubový zpravodaj
NAŠE AKCE
47 Přednášky a členské schůze 48 Výstava 2014
48 Burzy rostlin 2014
49 Zájezd 2014
Vyšlo 23. ledna 2014
http://www.skalnicky­brno.cz/zpra.php
INFORMACE ZE SETKÁNÍ
50 Usnesení z 37. setkání zástupců skalničkářských klubů České a Slovenské republiky
51 Výstavy skalniček v roce 2014
Na titulní straně Oxalis adenophylla a Viola cotyledon, Laguna Maule 2600m
Foto Holzbecherovi
INFORMACE Z KLUBU
52 Z členské základny
52 Drobné zprávy a informace 54 Kalendář akcí klubu v roce 2014
Botanické poznámky na konci čísla
1
ÚVODEM
Jak se můžete dočíst v příspěvku našeho předsedy, stále se snižující počet členů a jejich zvyšující se věk začínají dělat problémy s fungováním našeho klubu. To je problém nejen tuzemský, ale i anglický. Prostě mladí skalničkáři přibývají velice vzácně, takže se skalničkáři pomalu stávají ohroženým druhem. Je docela dobře možné, že skalničkaření bylo fenoménem dvacátého století. Navíc členství v organizovaných skupinách skalničkářů nepřináší v dnešní informační éře dostatečný zjevný užitek. Mládež hromadně přešla z reálného světa, ve kterém se člověk musí hodně učit, aby něco dokázal, do naprosto bezstarostného světa virtuálního, ve kterém může dělat chyb, kolik jenom chce.
Pokud se chcete stát členem zcela reálného Klubu skalničkářů Brno, tak přijďte na kteroukoliv přednášku či na výstavu.
jn
2
PĚSTITELSTVÍ
Group], křížek se zde nikde nepíše. 'Teide' je kultivar, [Swing Group] je skupina a patří sem i 'Tenerife', 'Allendale Charm' a další kultivary shodné kombinace rodičů tohoto křížení. Latinské bino­
mické názvy se píší latinkou, jména kultivarů se píší v jednoduchých uvozovkách.
Nové kultivary lomikamenů ­ část II.
Názvosloví
V minulém článku o lomikamenech omylem chybí několik křížků × jako znaky křížení, hybridního původu rostlin, napíši proto několik řádek o názvosloví. Zahradní křížení
Vysvětlím můj pohled na zahradní křížení, na produkci no­
vých jedinců, kultivarů a na barvu rostlin. Zahradní křížení lomika­
menů považuji za hru, nové barvy a tvary rostlin a květů mi přiná­
šejí stejné potěšení jako potěšení ze seriózních vážných botanických studií, například studií proměnlivosti a přírodního křížení lomika­
menů.
Názvosloví rostlin se řídí dvěma kódy, pro plané rostliny je to botanický kód, od roku 2012 ICN, to je Mezinárodní kód no­
menklatury. Pro pěstované rostliny je to ICNCP Mezinárodní kód nomenklatury pěstovaných rostlin. Každých pět až deset let se po světě schází samostatně mezinárodní konference a řeší problémy a zásady názvosloví, zvlášť botanických a zvlášť zahrad­
ních názvů. Podle mne jsou tím odděleny i dva světy, svět vědecký, botanický a svět populární, zahradnický.
Barva květů, její proměnlivost a selekce
Barevné a tvarové rozdíly jednotlivých kultivarů jsou často velmi malé a o to je obtížnější jejich selekce. Jako příklad podobnosti jednotlivých výpěstků bych uvedl kultivar 'Karel Čapek', který byl vypěstován dvěma různými pěstiteli, kteří užili stejnou kombinaci rodičů ve stejnou dobu a dosáhli stejného výsledku. Mám nová, vitální křížení, kdy se rostliny podobají již existujícím kultivarům, například 'Tvůj Úspěch', a tyto rostliny byly získány jinými kombi­
nacemi rodičů.
Kód pro botanické hybridy uváděl a uvádí stále stejně plané rostliny v binomické formě, například Saxifraga × alpigena, S. × tukuchensis, S. × dinninaris. Kód pro zahradní křížence byl do nedávna pro popisování shodný s botanickým a tak jsou v převáž­
né většině u zahradních kříženců uváděny zahradní kultivary ve for­
mě binomické, například Saxifraga × anglica 'Winifred', kde Saxifraga × anglica je binom s latinskou koncovkou, 'Winifred' je kultivar. Poslední kód pro pěstované rostliny však změnil způsob popisu, názvosloví zahradních hybridů.
Barva květu je proměnlivý činitel, u většiny kabschií má květ nejtmavší barvu v poupěti a při otevření květu, postupem času většina květů bledne, nebo například oranžová S. 'Sevila' má při nakvetení různobarevné květy v trsíku, oranžové, oranžovo žluté a špinavě žluté. Na barvu květu má vliv počasí, hlavně teplota. Při Nyní se pro kombinaci zahradního křížení publikuje skupina, například Saxifraga 'Teide' [Skupina Swing, Swing 3
vyšších teplotách odkvétají a blednou květy rychleji, při nižších pomaleji. Rostliny z venku jsou kompaktnější a tmavší. Při selekci nových rostlin nejdříve nařízkuji a vypěstuji více rostlin stejné kombinace stejného čísla a pěstuji je jak ve skleníku, tak venku, přikryté sklem i nepřikryté sklem. Praktikuji to proto, že tak získám více informací o nových rostlinách, o jejich požadavcích i jejich vhodnosti pro výběr. Rostliny tak poměrně často přenáším ze skleníku ven a naopak. sbíraná v roce 1980 panem Edwardsem v Řecku na lokalitě Vikos. V kultuře je vedena jako S. marginata Kew, Edwards. Protože tato rostlina má na listě kýl a její další znaky připomínají hybrida, je možné, že se jedná o S. × wehrhahnii, která je křížencem S. mar­
ginata × S. scardica. Opyloval jsem dvě mateřské rostliny jednou pylem S. dinnikii a druhou S. × dinninaris ( S. dinnikii × S. colum­
naris) a nyní s jistotou nevím, která kombinace je správná. (Pravděpodobně S. dinnikii, znaky S. columnaris nejsou v kříženci vidět). Kultivar je podobný kultivaru 'Verona'.
V jednom okamžiku jsem naplnil jednu bedýnku asi pěti rostlinami kombinace WL 2/2005 = 'Winifred' × 'Laka' 2/2005 ze skleníku a pěti z venku. Rostliny z venku byly tmavší, teple purpu­
rově červené a rostliny ze skleníku světle purpurové. Po dvou dnech venku změnily i rostliny ze skleníku barvu na teple purpurově čer­
venou. Teploty ve skleníku byly asi +5 °C až +18 °C a venku v tomto období (25. 3. 2009) +1 °C až +12 °C. Barva a odstín květu je ovliv­
něn teplotou a průběhem počasí.
Popis: Kompaktní trs tvoří otevřené růžice s listy konvexně prohnu­
tými. Průměr růžice je 10 až 14 mm. Listy růžice jsou šedo­zelené, čárkovité o rozměru 2 × 7 mm s kýlem a 3mi až 5ti póry. Květ vázo­
vitý o průměru 15­17 mm. Petaly 8 × 11 mm, světle růžové, prašníky a blizna růžová, lodyha 5­6 cm dlouhá se 3 až 5 květy a až 11ti lodyžními listy.
Z důvodu této změny barvy květu je velmi obtížné provést správnou selekci jedince. Stalo se mi, že jeden rok jsem vybral jednoho jedince, protože byl tmavší, nejlepší a další rok jsem tento výběr změnil, protože další rok byl lepší tmavší jiný jedinec.
Saxifraga 'Vinetou' No,: 2000/06, (2008/06, 1008/06)
Rodičovská kombinace křížení. [Skupina Blues, aretioides × lilacina × media × poluniniana × lowndesii]
Všechny níže popisované kultivary byly vysety v roce 2005, 2006 vzešly a do roku 2013 byly vybírány a popisovány. Na výběru kombinací, opylování, sběru semen, výsevu, výběru, výběru jména a popisu jsem často spolupracoval s O. Maixnerem. Popis: Trs vypouklý, vystoupavý, bujný. Růžice otevřená světleji zelená, s listy přímými o průměru 8­13 mm. List čárkovitě podlouhlý o rozměrech 2,5 × 5 až 6,2 mm s 1 až 5 ti póry. Poupata bezlodyžná, leží v růžici. Lodyha jednokvětá dlouhá 10 mm nese 3­4 lodyžní listy. Květ často oválný o průměru 10 až 14 mm, vázovitý, později misko­
vitý až plochý s korunními lístky mírně zpět ohnutými. Květ má často zmnožený počet 5­6(7) korunních lístků. Korunní lístky o rozměrech 7 × 9,5 mm se překrývají, jsou s výraznou vlnovkou na Saxifraga 'Cancan' autor J.B. a O. Maixner, výběr jména A. Young
Rodičovská kombinace křížení není jistá. Mateřský rodič je rostlina 4
vrcholu a jsou jakoby krepované, prašníky tmavě červené, nektarový kroužek nevýrazný, světle zelený. Kultivar je bujný a kvete velmi bohatě, kvetou i drobné dceřiné růžice. Uspořádání květních lístků v květu částečně nerovnoměrné. Červený, jednokvětý a vitální kultivar vhodný do chladné skalky, velice vhodný do travertinu a do skleníku. Vyjimečný tmavou barvou a množstvím květů.
Následují tři kultivary stejné nové kombinace:
Saxifraga ' Polonaise'
Rodičovská kombinace: Plam × g 11 (p = poluniniana, l = lilacina, m = media, × = křížení, g =georgei), Saxifraga 'Allendale Betty' × S. poluniniana , to je S. aretioides × S. lilacina × S. media × S. Saxifraga ' Polonaise'
georgei × S. poluniniana. Popis: Rostlina bujná až velmi bujná, trsy rychle rostoucí vystoupavé, velmi bohatě kvetoucí. Růžice drobné o průměru 8 až 10 mm s listy přímými, lodyha jednokvětá jen 1 až 1,5 cm vysoká nese 4 lodyžní lístky. Květ drobný, mírně oválný, misko­
vitý do průměru 8 mm, kalich drobný, světle zelený, prašníky oranžové, plné pylu, blizna bílá, celá vnitřní část květu světle zelená. Korunní lístky bílé, okrouhle obvejčité o rozměru 3,5 × 4 mm. Ačkoliv se na vzniku kultivaru podílí více druhů vzhledem a barvou připomíná životnou S. poluniniana. Kultivar vhodný pro skleník a travertin. Saxifraga 'Foxtrot' Rodičovská kombinace stejná jako u S. 'Polonaise' sesterský semenáč.: No.: plam × g 15. Popis: Polštář drobných růžic je kompaktní a bujně rostoucí. Růžice otevřené s listy poněkud konvexně prohnutými, o průměru kolem 6ti až 9ti mm. Listy růžice podlouhlé o rozměru 1,1 × 3,9 mm s jedním pórem. 5
Saxifraga 'Foxtrot' Saxifraga 'Valčík'
Rodičovská kombinace: Sesterský semenáč S. 'Foxtrot' a S. 'Polonaise' No.: plam × g 100. Popis: Trs bujný, zelený tvořený drobnými růžicemi. Růžice pravidelná, otevřená s listy mírně konvexně prohnutými, o průměru 5 až 7 mm. List čárkovitý, má rozměry 1,3 ­ 1,8 × 3,8 – 4,5 mm nese 1 až 3 póry. Poupě kulovité o průměru asi 3 mm. Lodyha zelená 10 až 15 mm nese 2 lodyžní lístky a jeden květ. Květ pravidelný, oválný kalíškovitý o průměru 12 mm. Korunní lístky široce okrouhle vejčité, překrývající se, červené, blednoucí. Blizna růžová. Vhodný do travertinu a do skleníku. Vyjimečný tmavou červenou barvou a množstvím a tvarem květů.
Saxifraga 'Tango' Rodičovská kombinace: No.: 102/06 Nová kombinace křížení je vícenásobným hybridem druhů S. wendelboi, S. poluniniana, S. aretioides, S. lilacina, S. media.
Kultivar byl vybrán asi z pěti semenáčků. Jedná se o růžově kvetou­
cí rostlinu, která doplní podobné, bílé hybrydy S. wendelboi × S. poluniniana 'Tenerife', 'Teide' a další. Popis: Trs drobný, zelený. Růžice otevřená s listy přímými o 6
průměru 10 až 12 mm. List čárkovitě podlouhlý o rozměrech 3 × 8 mm se sedmi póry. Lodyha asi 10mm dlouhá růžová nese (1), 2, (3) květy a 3 lodyžní listy. Kvete časně a poměrně dlouho. Květ o prů­
měru 11 až 14 mm, vázovitý, později miskovitý až plochý s korun­
ními lístky mírně zpět ohnutými. Korunní lístky velké, širší než delší, o rozměrech šíře 8 × 7,5 mm korunní lístky se překrývají a jsou široce okrouhle obvejčité, růžové, blednoucí. Prašníky jsou červené, blizna je růžová, nektarový kroužek červený, kališní lístky jsou zelené u vrcholu načervenalé. Poupě je růžové, kulovité, kultivar bohatě kvete.
sytě teple červenou barvou poupěte a květů. Rostlina připomíná svými znaky jednoho svého rodiče, drobnou S. kotschyi. Svoji červenou barvu získala od mateřského rodiče S. × poluanglica, pravděpodobně S. 'Tvůj Úspěch'. Trs kompaktní, růžice otevřené s listy podlouhlými až kopisťovitě podlouhlými, listy jsou poněkud konvexně prohnuté. Rozměr listů 2,2 × 6 mm, listy mají 3 až 5 pórů. Růžice mají průměr 7 až 12mm. Lodyha do 3cm dlouhá nese bohatý chocholíkový vrcholík tvořený až 9 ti vázovizými květy. Blizny růžové. Vyjimečná je tmavá barva květu. Saxifraga 'Perutýn'
Saxifraga 'Red Tango'
Rodičovská kombinace: No.: 1376 × p1 × 75, S.cinerea × S. poluniniana × S. dinnikii Rodičovská kombinace: S. × poluanglica × S. kotschyi Tento vitální a bohatě kvetoucí kultivar vznikl vlastním vícenásob­
ným křížením tří planých druhů.
Saxifraga 'Red Tango'
Popis: tvrdý polštář je vystoupavý a hustý, je tvořen otevřenými růžicemi s šedo­zelenými listy poněkud konvexně prohnutými. Průměr růžic 10 až 15mm. Listy čárkovité podlouhlé o rozměrech 1,1 × 6­11 mm se 7mi­11ti póry. Květ vázovitě­kalíškovitý s korunními lístky převislými, široce obvejčitými o rozměrech 5x10 mm, světle růžové. Prašníky oranžové, blizny růžové. Lodyha 3­6 cm dlouhá nese 1 až 8 květů. Rozdíly mezi rostlinami ze skleníku a z venku jsou velké, rostliny z venku jsou menší a tmavší, mají tmavo­čer­
venou lodyhu a kališní lístky, korunní lístky jsou tmavší.
autor J.B.
Saxifraga 'Polka'
Popis: Kultivar velmi pomalu rostoucí, vynikající teple purpurovou, No.:Laka × din 1000, Laka × dn
7
Saxifraga 'Oleg Polunin'
Saxifraga 'Oleg Polunin'
No.: DEBU20/2/16/1 × dn 32/08, autor J.B.
Oleg Vladimirovitch Polunin (1914 –1985), botanik a cestovatel.
Kombinace tří planých druhů sbíraných v posledních dvanácti letech v Himálaji, S. poluniniana DEBU 20/2/16/1 v ústí řeky Larjung v údolí Kali Gandaki a S. ×dinninaris na Kavkaze, severní Balkarie. Je to S. poluniniana × S. dinnikii × S. columnaris.
Popis: Polštář volnější s výběžky 1 cm dlouhými. Růžice otevřené, 5 až 10 mm v průměru. Listy růžice čárkovité, s (1), 3mi až 5ti póry. Lodyha 2 cm s jedním květem a 6 ti lodyžními lístky. Květ růžový miskovitý, 12 mm v průměru, korunní lístky převislé, široké, okrouhle obvejčité mají rozměr 6 × 6mm, vrchol lístků zubatý. Umístění korunních lístků v květu je nepravidelné. Barva květů kolísá mezi purpurovou a růžovou a květ má v jednom okamžiku jeden korunní lístek tmavý a jiný světlý. Prašníky žluté, blizna světle růžová.
Rodičovská kombinace: S.'Laka' × S. × dinninaris Bohatě kvetoucí a životná rostlina připomíná růžovou S. poluninianu. autor J.B.
Popis: Kultivar tvoří kompaktní polštář s růžicemi otevřenými, o průměru 5 až 13 mm. Listy podlouhlé mají 5 pórů. Poupě purpurové, podlouhlé. 2,5 cm vysoká lodyha nese 1 kalíškovitý květ o průměru 15 až 18mm má okrouhle­obvejčité korunní lístky a 7 lodyžních lístků. Tmavě růžový až purpurový květ má průměr až 25 mm, při dokvétání bledne. Korunní lístky jsou o rozměrech 8x9 mm. Blizna purpurová, prašníky jsou purpurové, jsou bez pylu. Saxifraga 'Západ Slunce' Kombinace, jedná se o ručně opylované rostliny neznámé kombinace, jmenovka se ztratila
Popis: Trs drobný, růžice otevřená o průměru 12 mm. Listy podlouhlé se třemi póry. Lodyha krátká jen 22 mm vysoká, při dokvétání jen 3 cm, nese 6 lodyžních lístků. Lodyha při dokvétání 3 cm. Počet květů na lodyze 1 až 6, květ 8
kalíškovitě miskovitý, při dokvétání úzce vázovitý, světle teple červený o průměru 11 až 12 mm. podlouhlé s jedním až třemi póry. Lodyha krátká, jen 25 mm vysoká se 7mi lodyžními lístky nese 5 květů v těsném vrcholíku. Korunní lístky špinavě okrové s oranžovými pruhy v ploše lístku, okrouhle obvejčité horní okraj zvlněný. Prašníky červené, blizna světle růžová až bílá, celá vnitřní část květu světle zelená. Vyjímečná je barevná kresba v květu. Mladé květy mají v okrově žluté ploše korunních lístků oranžové proužky. Kultivar vhodný pro skalku.
Prašníky červené, obsahující tmavě růžový až světle červený pyl.
Saxifraga 'Západ Slunce'
Korunní lístky okrouhle obvejčité, blizna růžová. Barva
květu nebledne ani při dokvétání.
Saxifraga 'Nilgiri'
Kultivar barevně i tvarem podobný kultivaru 'Bohemian Karst'.
Jméno podle vrcholu Nilgiri 7016m pod kterým, ve výšce asi 4000 až 4500 m roste.
V roce 2000 jsem v Centrálním Himálaji, na lokalitě průsmyku do karu Marci Bugli, svislá skála uviděl ve svislých spárách poměrně výrazné mohutné trsy lomikamenu. Byl to první aklimatizační výstup. Lomikámen na první pohled připomínal lomikámen S. stolitzkae nebo S. andersonii. Bylo to ve spárách a S. andersonii ve spárách neroste, roste v rovných posicích. Nebyl a nejsem si jist dodnes. Na vedlejších kopcích Tukuche, Dhaulagiri a Tilicho Peak vzdálených asi 10­20 km roste S. andersonii a to v ohromných počtech, miliony jedinců. Sebral jsem semena a Oldřich Maixner s výsevu vyselektoval tento kultivar. Nejedná se o přírodní hybrid S. cinerea, který byl sbírán nedaleko v údolích Marsyangdi lokalita Bhratang, Kali Gandaki, lokalita Kagbeni. Počet a uspořádání pórů listu neodpovídá této kombinaci. Saxifraga 'Jive' No.: Saxdnx1
Saxifraga 'Jive'
Rodičovská kombinace: Jedná se o hybrid S. kotschyi, ručně opylovaný, druhý rodič není znám.
Správné určení druhu je botanický úkol, problém je často obtížný, hlavně v terénu Himálaje, kde pro množství druhů na jednotlivých lokalitách dochází často ke křížení. Hybridy mohou růst spolu se svými rodiči v hybridních rojích nebo se průběhem času rodiče ztratí Popis: Trs pevný, růžice otevřená o průměru 11 až 14 mm.
Listy 9
a zůstane hybridní populace, která se stabilizuje. Proto je určení tak obtížné. V budoucnu bude možné molekulárně biologickými metodami původ určit.
Saxifraga 'Mireille Mathieu'
Francouzská zpěvačka narozená 1946
Rodičovská kombinace: S. cinerea McB 1376 × S. poluniniana × S.×dinninaris, No.: 13/2007.
Popis: Trs pevný, růžice otevřená o průměru 10 až 14 mm s listy mírně zpět ohnutými. Listy tuhé, klínovité až kopisťovité, šedo­zelené na vrcholu listu 5 až 7 pórů. Připomíná Popis: Trs kompaktní, ve stáří mírně rozvolněný. Růžice otevřená o průměru 6 až 12 mm. List podlouhlý, šedozelený, s 5ti až 7 mi póry. Lodyha světlá 10 až 15 mm dlouhá, nese 3 až 4 zelené, odstávající lodyžní lístky a 1 až 6 kalíškovitých květů. Květy světle růžové až růžové o průměru 11 až 13 mm. Korunní lístky zvlněné, obvejčité, okrouhlé, šíře 6 a délka 8 mm. Blizna bílá, tyčinky oranžově žluté. Rostlina je zajímavá nepravidelným uspořádáním korunních lístků při rozkvétání. Vytváří dojem plnokvětosti. S. andersonii. Lodyha krátká jen 20 až 25 mm dlouhá s 5ti přitisklými lodyžními lístky nese 5 květů. Květy miskovité s převislými korunními lístky. Korunní lístky drobné, bílé, obvejčitě okrouhlé o rozměru 3x4,5 mm. Prašníky rudé s oranžovým pylem, blizna bílá. Květenství je kompaktní vrcholík. Popsání zahradního kultivaru je věc poměrně snadná. Popsání a pojmenování tak udrží pěknou rostlinu v kultuře a v budoucnosti umožní její správné botanické určení.
Autoři fotografií Jan Bűrgel a Adrian Young.
Saxifraga 'Stan Laurel'
Další informace najdete na osobních stránkách
Anglický komik, Artur Stanley Jefferson 1890 – 1965.
http://saxifraga.webnode.cz/ Rodičovská kombinace: MEBU 01/2/102/3 tj. S. poluniniana × S. ×dinninaris, výsev 2004.
http://saxifraga­burgel.webnode.cz/ Jan Bürgel, Praha
Popis: Hustý bochánkovitý, bohatě kvetoucí trs. Růžice otevřená o průměru 4 až 7 mm. Listy v růžici drobné, zelené až sivé, v dolní polovině obrvené, čárkovité s 1 až 4 mi póry. Lodyha světle zelená 20 mm vysoká, jednokvětá, nese 5 silně odstávajících lodyžních lístků. Kališní lístky obrvené, vejčité, tmavě červené, ve špičce zelené. Květ kalíškovitý, otevřený, 10 až 12 mm velký. Korunní lístky růžové, okrouhle obvejčité, zvlněné, šířka 4 a délka 7 mm. Blizna rudá, nektarový kroužek chybí, tyčinky žlutooranžové.
10
Saxifraga 'Crinoline'
11
Vzácné odrůdy talovínu zimního
dnů z kulovitých poupat, a později charakteristické zelené listy připomínající miniaturní palmy či deštníky. Nechybí snad na žádné zahradě, miluje hajní podmínky, nejlépe prospívá pod opadavými listnatými keři či stromy ve svěží humózní půdě. V průběhu jara zatahuje a po zbytek roku zůstává našim zrakům skryt. Naše zimy přežívá většinou bez problémů, pouze dlouhotrvající silné holomrazy mohou kolonie talovínu mírně zredukovat, jako tomu bylo v únoru 2012. Z tohoto důvodu určitě prospěje ponechat přes zimu dostatečnou nastýlku opadaného listí. Talovín zimní ­ Eranthis hyemalis ­ je hlíznatá, asi 10 cm vysoká rostlina, která každoročně zahajuje sezónu spolu se sněženkami, krokusy, merenderami a dalšími předjarními druhy. Kdo by neznal jeho sytě žluté květy, které se otvírají za teplejších 'Flore Plena'
Pochází z jižní části Evropy. V kultuře je již od 16. století, a protože bohatě semení, tak není divu, že za tu dobu mnohde ze zahrad utekl do volné přírody. Zatímco původní druh je běžnou okrasnou rostlinou, jeho kultivary jsou v zahradách k vidění jen zřídka. Mnohé proto, že byly vyselektovány teprve v posledních letech, některé navíc netvoří klíčivá semena a rozmnožují se jen velmi pomalu vegetativní cestou. Vsadím se, že mnozí z vás budou překvapeni, když prozradím, že počet pojme­
novaných kultivarů talovínu zimního převyšuje číslo 20 (údajně je jich v současnosti 31!). 12
jednoduše. Druhým rokem ale opět rozkvete polopnými květy. 'Schlyters Riese' ­ velkokvětý zlatožlutý kultivar původem od pana Schlyterse ze Švédska.
Nejprve popíši kultivary Eranthis hyemalis, které pěstuji, které jsou docela dobře poznatelné a dají se občas sehnat u specializovaných pěstitelů (např. v Německu). 'Schwefelglanz' ­ německý kultivar pocházející ze zahrady paní Ruth Treff z Darmstadtu. Květy jednoduché, v poupěti barvy 'Grünling' ­ unikátní kultivar nalezený v zahradě paní Ruth Treff v Darmstadtu. Má jednoduché žluté květy, ale na vnější (a někdy i na vnitřní straně) 'Grünling'
květních plátků se objevují nepravidelné zelené pruhy nebo skvrny. 'Grünling'
'Flore Plena' ­ vzácný kultivar s poloplnými žlutými květy. Doba kvetení je o několik dnů delší, než u základního druhu. Někdy se může stát, zejména na nevhodném stanovišti nebo po přesazení, že vykvete meruňkové, v květu sírově až slámově žluté. Na spodní straně okvětních plátků je jemné tmavě červené žilkování. Také listy mají jiný odstín zeleně, jsou trochu do olivova. Dále uvádím v kultuře vzácné odrůdy, s nimiž nemám osobní zkušenosti. Mnohé mají jen sběratelský význam, neboť jsou od jiných jen obtížně odlišitelné. Některé ještě nebyly ani komerčně nabízeny.
13
'Grünspecht' ­ novinka z Německa se světle žlutými poloplnými květy, vnější okvětní plátky jsou zeleně stínované. Má velké listy, možná největší ze všech kultivarů. 'Schwefelglanz'
'Guinea Gold' ­ velkokvětý kultivar se sterilními květy žluté barvy. Jedná se o kříženec Eranthis hyemalis × E.cilicica označovaný jako Eranthis × thunbergii 'Guinea Gold'
'Hafod' ­ kultivar vyššího vzrůstu s jednoduchými až poloplnými jasně zlatožlutými květy. Má značně proměnlivý počet okvětních lístků.
'Lady Lamortagne' ­ zdvojené okvětní lístky.
'Lightling' ­ citronově žluté květy, podobný kultivaru 'Zitronenfalter'. Nalezen v jedné staré zahradě v Pensylvánii.
'Moonlight' ­ světle žluté květy.
'Noël Ayres' ­ velmi zajímavý anglický kultivar s plnými zelenožlutými květy.
'Orange Glow' ­ oranžově žluté (světle pomerančové) květy. Pochází z Dánska, kde byl roku 1950 nalezen v botanické zahradě v Kodani. 'Aurantiaca' ­ žluté květy s oranžovým nádechem.
'Birte' ­ citronově žluté květy.
'Götteborg' ('Gothenburg') ­ poloplný, tvoří semena.
14
'Orange Pips' ­ kultivar, který je téměř identický s 'Orange Glow'. Údajně má mít o něco větší květy a tyčinky mají mít intenzivnější barvu. Byl objeven v Anglii.
'Pauline' ­ kultivar se světle meruňkově žlutými květy, podobný 'Schwefelglanz', ale kvetoucí dříve. Květy má více otevřené a poněkud bledšího odstínu.
'Schlyters Riese' vpravo, vlevo planý
'Ruth Treff' ­ světle žlutě zbarvená odrůda, nemám o ní podrobnější informace.
'Schlyters Orange' ­ oranžově žluté květy. Roste kompaktně. Pochází ze Švédska.
'Schlyters Triumph' ­ raný, velké oranžově žluté květy. Selekce ze Švédska. 'Winterzauber' ­ kvete velmi bohatě sterilními žlutými květy. Je raný, někdy vykvétá už před Novým rokem. Byl objeven v roce 1980 v Erfurtu. 'Zitronenfalter' ­ německý výběr s citronově žlutými květy.
Mojmír Martan, Brno
15
Oxalis laciniata
Šťavelánek krajkový Vzpomněl jsem si na starý kritický western s titulem „Podporujte svého šerifa“ (kde ten úředník s pistolí si musel ve zbabělém maloměstě, tak­nějak, pomoci sám). Bylo to v souvislosti s nářkem brněnského redaktora Ing. Mojmíra Martana na to, že má stále méně příspěvků. Jo, scvrklá stárnoucí členská základna, více plevelů a méně odvahy psát je i problém principála Cirkus Alpinus v Praze. Pomáhám tedy tady kolegovi v nesnázi a píšu článeček o překrásné jihoameričance, Patagonce, známé pod jménem Oxalis laciniata Cav. Synonymem je kyselé jméno Acetosella laciniata a obrázky jsou od kamarádky z Dánska s vikingským jménem Kirsten Andersen.
Je to nyní módní pro Angličany a Dány jet se potěšit v prosinci s vypuknutým jarem v Argentinské a Chilské Patagonii. Chodí tam Mikuláš s anděli otevírajícími velké květy šťavelánků ve velké barevné škále a s pěknou výraznou žilnatinou petalů.
Peter Erskin, kapitán britské potopené lodě ve válce malvínské (o Falklandské Ostrovy), je spoluautorem nyní připravované AGS knihy o floře Patagonie. Erskin vyselektoval velmi tmavý kultivar 'Seven Bells' a bílý modře ožilkovaný 'Julia Johnston'. Ty se u nás začínají opatrně pěstovat ve studených skleníčcích a (pochopitelně) s hrdostí vystavovat. Anglický a pražský hrdina Ing. Vojtěch Holubec mi nedávno poslal fotku svého náhle zasněženého exponátu, Erskinova 'Sedm Zvonů'.
Falklandské ostrovy nemají vyšší vrcholek než 200 m n.m. a také společenstva chladných stepí na pevnině Ameriky hostí krajkovaný oxalis jen pod nadmořskou úrovní 200 m. Je to rostlina vytrvalá s masitými oddenky, milující studené chudé písčité půdy a dostatek 16
Oxalis laciniata
světla. Listy jsou dlouze řapíkaté, složené nejdříve do hustých krajek, později je vidět, že je list složený z 8­12 čárkovitých (napůl přehnutých) lístků. Květy jsou na krátkých tenkých stoncích, jednotlivé a o relativně velkém průměru 5 cm. Sepaly jsou špičaté a chlupaté. Každého majitele dobře vychlazeného koryta potěší fakt, že Oxalis laciniata je vysoký jen 5 ­10 cm.
Vzpomínám si, že když jsem byl v roce 1983 ve Skotsku, že někteří skalničkáři měli tento fajnově olistěný šťavelánek na suťovištích skalek. Také Irsko je země zaslíbená pro tuto hlízovitou skalničku: zde u Belfastu můj kamarád Harold McBride pojmenoval po své manželce tmavý načervenalý Oxalis laciniata 'Gwen McBride'.
'Seven Bells'
Země Moravská je teplejší než Slezsko (nechci psát naprosto 17
Bylo by možné psát zde o nově popsané chlupaťoučké varietě Oxalis laciniata var. pubescens (2011), ale tu si nechám pro oživení Jarních Skalniček 2014. Přikládám jen její podobenku.
Oxalis laciniata
Zdeněk Zvolánek, Karlík
Oxalis laciniata var. pubescens
přihlouplé jméno Česko!), ale není obtékaná Golfským proudem jako Skotsko. Proto je třeba být obezřetný s vysazováním šťavelánků do volných ploch skalek, používat nejdříve adaptované semenáčky a potřebnou ochranu.
Semínka tohoto malého zimomřivého oxalisu se nabízejí v zahra
ničních výměnách semen; semena jsou malá lesklá, kulatá a červe
nohnědá. Při jarním setí (teplota 18­21 stupňů) mohou vyklíčit za 1­
3 měsíce. Literatura hovoří i o možnosti řízkování koncem léta.
18
Pachysandra procumbens
polokeřů s dužnatými kmínky, patřící do čeledi Buxaceae. U nás je známější Pachysandra terminalis, která se často používá jako půdopokryvná rostlina ve stinnějších a vlhčích částech zahrad a parků. Pachysandra procumbens je pomalu rostoucí lesní rostlina z jihovýchodu USA. Je rozšířena od Západní Virginie a Kentucky po Louisianu, na jihu zasahuje až k Floridě. Má dekorativní, polo­
opadavé, chlupaté, okrově hnědé listy. Koncem léta a na začátku podzimu se na listech objevuje dekorativní stříbřité mramorování. Nové listy raší při dokvétání. Květy rozkvétají v dubnu, jsou smeta­
nově bílé, vonné, celé hroznovité květenství je velmi dekorativní, tvoří jakési šištice, bílé květy krásně kontrastují s růžově hnědými Před několika lety jsem v jednom rakouském zahradnictví narazil na rostlinu, kterou jsem neznal a která si mě hned získala svým neobvyklým květenstvím. Od té doby zdobí hajní část mé zahrady. Pachysandra procumbens, česky tlustonitník poléhavý, je jedním ze 4 zástupců vždyzelených nebo poloopadavých poléhavých 19
Spigelia marilandica
tyčinkami a květními stopkami. Kvete 1 až 2 týdny. Je to typická lesní rostlina pro polostín až stín a propustnou humózní, kyselou, přiměřeně vlhkou půdu. Toleruje ale i suchý stín. Tvoří řidší koberce maximálně do 30 cm výšky, většinou je ale vysoká jen 15 až 20 cm. Rozrůstá se pomaleji, než Pachysandra terminalis. V našich podmínkách přezimuje bez problémů zasypaná 10­15 cm vrstvou listí. Je mrazuvzdorná cca do ­30 ºC.
Množí se opatrně oddělováním kořenujících větviček brzy na jaře nebo na začátku podzimu, dále bylinnými nebo kořenovými řízky, a to nejlépe v červnu. Mojmír Martan, Brno
Z lepších časů: Tři americké neskalničky
Skalničkařením v balkónových podmínkách jsem se začal zabývat někdy kolem roku 1960. Výsledkem byla monokultura Linaria pallida. Sáhl jsem proto později po literatuře. Velkým dojmem na mne zapůsobila kniha Erich Wocke, Die Kulturpraxis der Alpenpflanzen, která byla k zapůjčení v Universitní knihovně. V ní autor opěvoval exotickou krásu asi dvacet centimetrů vysoké americké Spigelia marilandica. Sháněl jsem ji mnoho let marně. Josef Halda mi na můj dotaz odpověděl, že jde o rostlinu asi metr vysokou, takže se do skalky ani nehodí. To mě neodradilo. Semena se mi podařilo získat od amerického pěstitele v zimě 1996/1997. Výsledek vidíte na přiložených fotografiích z poloviny července 2001.
Spigelia marilandica z čeledi Loganiaceae je v přírodě asi 30 – 60 20
Spigelia marilandica
Delphinium tricorne
21
Hypoxis hirsuta
cm vysoká rostlina s až 5 cm dlouhými květy ostře červenými a uvnitř žlutými. Roste v severoamerických vlhkých lesích a na březích řek. Je opylována kolibříky. V zahradě u nás raší velice pozdě, až v červnu, a opravdu zůstává asi 20 cm vysoká. Kvete v červenci. Semena mi rostliny samozřejmě nevytvářely, poněvadž se mi nepodařilo nahradit práci nedostatkových kolibříků. Pěstoval jsem je v těžké půdě s přídavkem rašeliny v polostínu. Na zimu jsem nad ně nasypal kopeček rašeliny a upevnil víčko z mraženého dortu. Tak vydržely vegetovat několik let. Po opomenutí zimní ochrany rostliny uhynuly. Američané doporučují vlhkou propustnou humózní zem a množení dělením.
Tentýž pěstitel mi o rok později poslal semena dalších dvou amerických lesních druhů, Delphinium tricorne a Hypoxis hirsuta. Delphinium tricorne z čeledi Ranunculaceae je rostlina jarního aspektu v opadavých lesích, podobně jako například naše dymnivky. Jde o trpasličí stračku s listy nahloučenými na bázi a velkými modrými květy. V kultuře je i bělokvětá forma. Kvetlo mi v polovině května a v létě zatahovalo. V půdě po zatažení zůstává kořenová hlízka. Podobně jako předcházející druh je rozšířeno na jihovýchodě USA, zasahuje však dále na sever. Na fotografii je čtyřletá rostlina pěstovaná v kontejnerku přezimovaném pod netkanou textilií. Tento druh by se určitě v lesních partiích nádherně vyjímal. Severní provenience by mohly být dostatečně otužilé.
Hypoxis hirsuta z čeledi Liliaceae je drobná rostlina s trávovitými listy a malými žlutými hvězdičkovitými květy, které se objevují od května do poloviny léta. V půdě má oddenky. Na fotografii je tříletá rostlina pěstovaná v kontejnerku přezimovaném pod netkanou textilií. I od tohoto druhu by stálo za to získat severní provenience pro obohacení lesních partií.
22
Žádný z těchto druhů už nemám. Opustily mě s velkou spoustou dalších rostlin spolu s lepšími časy.
sehnat autory ochotné psát. Toto rozhodnutí je hlavně z finančních důvodů. Členské příspěvky dnes nepokryjí náklady na tisk 2 čísel zpravodaje ročně. Letní číslo tedy bude pouze ve formě internetového časopisu. K internetu má dnes každý přístup a internetový časopis si můžete sami vytisknout. Pokud to nezvládnete sami, můžete poprosit své potomky, pro které to určitě nebude žádný problém. Josef Niederle, Brno
CO NÁS ZAJÍMÁ
Co je nového v klubu
Množily se žádosti členů o možnosti platit členský příspěvek bezhotovostním převodem na účet klubu. Podařilo se mi přesvědčit i konzervativní členy výboru klubu a výsledkem je, že letos můžete zaplatit členský příspěvek tímto moderním způsobem. Abychom mohli snadno identifikovat vaši platbu, napište prosím do zprávy pro příjemce vaše jméno a příjmení. Veškeré informace týkající se plateb členských příspěvků naleznete na konci časopisu v kapitole Z členské základny. Současný výbor klubu se snaží dle možností udržovat a organizovat všechny tradiční klubové akce. Problémy nám ale působí stále menší aktivita členů. Mnozí z těch, kteří byli doposud aktivními tahouny a bylo na ně vždy spolehnutí, stárnou nebo je trápí nemoci. Dobře fun­
guje výměna semen, díky za to hlavně příteli Pospíšilovi z Rosic. Zdárně jsme loni přesunuli výstavu a všechny burzy do krásného protředí botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity. Ač jsem zaslechl z úst některých členů stesk po areálu Čtyřlístku, myslím, že výstavy zde budou minimálně stejně atraktivní a navíc začleněné do krásného prostředí. Čtyřlístek je pro nás zkrátka minulostí. Život jde dál a lidé si sem za námi určitě zvyknou chodit. Sháníme člověka, který by si vzal na starost organizaci zájezdů. Současní organizátoři mají oba přes 80 let a už by tuto činnost rádi někomu předali. Pokud se nikdo nenajde, nebude klub zájezdy od příštího roku organizovat a to by přece byla škoda.
Současný výbor klubu má před sebou poslední rok činnosti. V lednu 2015 budeme volit nový výbor. Někteří členové současného výboru již nechtějí kandidovat. Byl bych rád, kdyby se našli dobrovolníci, kteří tyto členy příští rok nahradí. Pokud tomu tak nebude, může se klub dostat do vážných existenčních potíží. Jisté problémy loni vznikly při obsazování služeb na burzách. Pokud by se nám letos nepodařilo sehnat brigádníky z řad našich členů, museli bychom hledat mimo klub, což nás může stát více finančních prostředků. Pevně věřím, že nás nenecháte jak se říká ve „štychu“ a s vaší pomocí se nám podaří všechny problémy zdárně vyřešit. Prosím také všechny pěstitele, aby dovezli dostatek exponátů na výstavu a také atraktivní rostliny na prodej. Náš zpravodaj ­ časopis by si zasloužil nového redaktora. Já to již táhnu příliš dlouho a cítím se v tomto směrů „vyhořelý“. Také se potýkám s nedostatkem příspěvků. Zpravodaj bude sice stále vycházet 2x ročně, ale tisknout budeme jen zimní číslo, které bude obsahovat více informací a článků. Pokud se nám ovšem podaří 23
Přeji všem členům a sympatizantům našeho klubu hodně zdraví, štěstí a pěstitelských radostí.
stihnout do vánočních svátků (myšleno hlavně na dárce). Podařilo se. I když jsem musel některé objednávky chystat až do ranních hodin. Váš předseda Mojmír Martan Seznam, budu­li chtít udělat malinkou bilanci, opravdu stojí za pozornost. Mezi nejžádanější druhy lze označit rody Campanula, Gentiana, Primula, Townsendia i Erigeron a málem bych zapomněl na Dianthusy. Výměna semen 2013 ­ 2014
A je to tu zase… Mnozí z nás se po jarním, letním a podzimním plahočení na svých skalkách těší na další a poslední roční období ­ tedy zimní. Že se nedá nic dělat? Ba naopak, i v tomto čase můžeme uskutečnit to, co teplejší část roku neumožňuje. Studujeme literaturu, časopisy, katalogy, brouzdáme po internetu a konečně objevujeme pro nás nové rostliny, ať keře, jehličiny, trvalky, hlavně však naše skalničky. Nebo správněji alpínky? Co je správnější nevím prakticky dodnes. Důležité však je, že se blíží čas nových výsevů. Nabídka je každým rokem pestřejší ­ co do kvality i kvantity ­ a to i u nás, lépe řečeno v brněnském klubu. Ceny mírné, ba lidové oproti ostatním. Ale těm ostatním se nedivme a neodsuzujme je za vyšší částky, vždyť většina cestuje za semínky rostlin do vzdálených hor zemí světa, takže nějaká návratnost zde musí být. Co je však velkým přínosem? Zase máme něco nového, co obohatí naše skalky nebo alpína, tudíž i budoucnost naší záliby. Takže přátelé cestovatelé ­ díky za vaši činnost!
Tak, jako každý rok, a je to již klasika v naší nabídce, se opakuje poptávka po přírodních sběrech. Díky pilným cestovatelům, především přátelům Rothovi, Plocarovi, Křečkovi, Rýparové, Kupkovi a dalším, je z čeho v tomto směru vybírat. Musím však vyzdvihnout velkou píli těch, kteří během celé sezony sesbírali a zaslali značné množství druhů a kultivarů ze skalky (nebo alpina?). Vždyť přes sto položek dodaných přítelem Navrátilem je úctyhodné. Tím ovšem nechci zapomenout na přítele Skučka, Martana, Doskočila ­ vlastně nemusím pokračovat, podívejte se na seznam semen pro rok 2013­2014 sami (je umístěn na klubových internetových stránkách). Všem dárcům náš dík! Takže konečně o budoucích rostlinách ­ skalničkách nebo alpínkách. Campanula dasyantha sbíraná přítelem Rothem při cestě do Sajan. Tento horský systém je ve střední Asii na rozhraní Ruska a Mongolska, je dlouhý kolem 1000 km a téměř 300 km široký. Jak jinak, je to přece Rusko. Z této cesty přítel Roth dovezl mnoho semen a některá zajímavá nám daroval. A co nového u nás? Nelekejte se, nebudu psát o své rodině, koneckonců by vás to nudilo. Ale přece: U MNE DOBRÝ!
Takže k věci. Přísun letošních semínek se malinko protáhl, v některých případech i za polovinu listopadu. Ve své podstatě to nevadilo, jelikož jsem seznam semen připravoval průběžně. Trošičku jsem to předpokládal. Dárců je celkem stejně, jako každý rok (některý vypadne, jiný přibude). Obava vznikla pouze v tom vše Campanula dasyantha (syn.C. altaica) ­ modře kvetoucí zvonek 5­20 cm vysoký, tvořící koberce nebo růžice, je nejlépe pěstovat ve východně orientované štěrbině s dobrým odtokem vody, ne na úpalu. O tuto položku byl opravdu velký zájem a díky relativně velkému 24
Zájmu neušly ani další položky: Androsace incana ze Sajan (syn. Androsace villosa var. incana) ­ nádherný pochybek, Calandrinia skottsbergii od př. Martana, Daphne giraldii ­ zlatožlutý lýkovec z čínské oblasti s chladnými požadavky na půdu a milující více stín. Bohužel bylo ho málo a hlad po něm velký. počtu dodaných semínek bylo poděleno mnoho žadatelů. Při generativním množení (ze semen) zvonků (Campanula) provedeme výsev na povrch substrátu a kontejner umístíme do mikroténového sáčku. Campanula alpina ­ letošní evropský favorit, modře kvetoucí (foto najdete ve zpravodaji č. 68), vytvářející trsy v dobré, vlhké zemině. Vyžaduje polostín a zimní sucho. O rodu Dianthus jsem se zmiňoval jako o posledním, ale svoji oblibou mezi pěstiteli patří na přední pozice. Campanula pulla ­ se těšil opět velkému zájmu. Zvonek, nejčastěji z hor Rakouska, sytě tmavofialový, od 5 do 10 cm, tvořící koberce. Při pěstování vyžaduje sušší štěrkovitou půdu a odklon od slunce.
Dianthus alpinus, včetně jeho bílé formy 'Alba', je stále žádaný hvozdík střední Evropy. Nezapomínejme na zimní kryt, stačí malá tabulka skla. Závěrem „zvonkovou“ tečkou je jako vždy (když se ovšem v nabídce objeví) Campanula zoysii, nyní pro nás již nešťastně řazený do rodu Favratia. Zvoneček, který od České republiky není nijak daleko ­ Itálie, Slovinsko, Rakousko ­ díky sběru přítelkyně Rýparové a přítele Křečka mohlo být ukojeno mnoho zájemců. O tomto zvonku bylo napsáno tolik (a asi stále málo) jak ho pěstovat a přesto si většinou dělá co chce a udržet ho delší čas ve skalce znamená dobrodružství a denní obavu. Přesto se však pokusím o to svoje pozorování jak na něj. Výsev určitě na povrch do menší štěrkové frakce a nezalévat shora. Právě zde je velice vhodné vysetý kontejner umístit do mikrotenového sáčku. Přepichujeme až opravdu zesílené jedince. Potom velký pozor na slunce ­ určitě odklon, chudá štěrkovitá půda, ale nevysychavá. A zasadit? Já preferuji pro takové mrňouse koryta, korýtka a podobné nádoby různých tvarů. A místo kam je zasadit? Jednou jsem slyšel od zkušeného pěstitele do tzv. slepé díry. Mohu potvrdit, že to funguje. Omlouvám se, nějak mne ten „prcek“ zase zaujal. Dianthus arpadianus var. pumilus, původem z Řecka a Turecka, růžový, snášející přímé slunce. V zimě mu také prospěje kryt proti vlhku. Dianthus haematocalyx ssp. alpina nebo ssp. pindicola pocházející z jihu Evropy ­ Albánie apod., má stejné požadavky, jako předchozí rostlina. U rodu Draba byla letos zřejmě z nějakých příčin nabídka skromnější, přesto třeba Draba breweri potěší. Ve své domovině v horách Kalifornie se ve výšce až 4000 metrů s bílým květem a velikostí kolem 3 cm určitě ztratí. Na našich skalkách nebo alpínech budí pozornost. I Draba polytricha a Draba sphaeroides, první z Kavkazu, žlutá, kolem 2 cm a druhá o malinko vyšší, asi do 5 cm, ale ze Severní Ameriky, tentokrát z Nevady, mnohé potěší. Všechny výše uvedené milují slunce, ale v zimě opět sucho. O modroušky ­ rod Edraianthus ­ je letos poněkud menší zájem, přesto Edraianthus pumilio měl obdivovatelů dost. Asi proto, že je maličký 1 až 5 cm, modrofialový a dostane­li přímé slunce, drenážovanou půdu a v zimě sucho, potom mu nic neschází. 25
běžným druhem. Literatura uvádí, že je žlutý, spíše žlutozelený, daří se v humózní vlhké půdě a nelíbí se mu přemíra slunce. K zimnímu spánku vyžaduje sucho ­ zimní kryt (zmíněná tabulka skla). Takže mnoho úspěchů! V podstatě všechny hořce vyžadují výše popsané prostředí. Erigeron aureus ­ USA, Kanada, žlutý, malý, krásný. Ale semen nebude nikdy dost. Letos to bylo opravdu a doslova pár spokojených zájemců. Je dobré, že i další Erigerony, kromě žluté barvy E. aureus, jsou velice zajímavé a stále více oblíbené snad i proto, že nejsou tak problematické v kultuře. Erigeron flettii, E.pygmaeus, E.vagus, Erigeron sp. (Vlasák) apod. A opět paráda ze Sajan od přítele Rotha, sběr Gentiana grandiflora. Obrovský zájem. Díky Robovi, který „nešetřil“, mohlo být uspokojeno mnoho žadatelů. Nízký, 5­10 cm, tmavomodrý „paráda parád“. Všichni se určitě těšíme, že se tak zvaně podaří. Pestrá nabídka rodu Gentiana ­ přes 50 položek ­ stojí určitě za „námahu“ se do ní ponořit. Pěstování hořců přece jen zaslouží větší pozornost v přípravě při setí a dopěstovávání rostlinek, jelikož je za jednu sezonu nedopěstujete do kvetoucí podoby. Proto méně zkušení zájemci o semínka a pěstitelé zvolených druhů by měli o nich něco vědět. Třeba to základní ­ provádíme zimní výsev a osivo je nutné málo zasypat. Pro výsev je asi nejlépe koupit výsevní substrát ­ snad přidat trošičku humusu ­ kompostu (není to však nutné) a štěrk frakce 2,5­5 mm. Důležité je, aby nám později substrát nepřeschl v celém objemu kontejneru. Drobná semínka vyséváme na povrch, „zaprášíme“ substrátem a jemným štěrkem frakce 1­2,5 mm ­ opravdu málo, tak aby neudělal souvislou vrstvu. Vše lehounce přitiskneme pomocí nějakého dřevěného „přípravku“. Zálivku provedeme zespodu, kontejner postavíme celý do misky s vodou. Až voda vzlíná, necháme vše odkapat a opět můžeme dát do mikrotenového sáčku. Pozor i na zimní slunce, vždy umístit z dosahu slunečních paprsků! Objevila se i semínka Gentiana oschtenica, správněji Gentiana verna var. oschtenica. Žlutý hořec z Kavkazu, nizounký 3 až 6 cm, milující, či snad přímo vyžadující společenství trávníků. Dost nevyzpytatelný hořec, trefíme­li se na místo, které mu v naší skalce vyhovuje, nějaký rok zůstane. Celkově Gentiana verna a jeho variety jsou pěstitelsky sice náročné, ale podaří­li se, stojí za námahu. Také bych se zmínil o některých dalších, např. Geum reptans, Globularia, Inula, Iris ­ nízké a botanické druhy, Leontopodium, např. L. nivale ­ bílé, nízké 5­10 cm, nebo Leontopodium jacotianum ­ v seznamu nejisté určení, ale co kdyby? Pochází z oblasti Himálají (Čína, Nepál) z nadmořských výšek až do 4500 metrů. Možná v květu pro někoho vyšší, ale pěkné. Meconopsis je něco „podobného“ jako u nás Papaver, ale „bráška“ většinou z oblasti Himálaje (Nepál, Čína), barva modrá. Meconopsis horridula rostoucí i ve výšce 5000 metrů nad mořem, dorůstá v květu až 30 cm výšky. Miluje vlhko, humózní půdu a přistínění. A jelikož v jeho domovině mu napadá na „hlavu“ několik metrů sněhu, stačí mu u nás na skalce zimní kryt proti vlhku. Gentiana acaulis ­ o tomto hořci psal již Karel Čapek, bez něj snad žádné alpinum nebo skalka nemůže být. Nabízíme nejen přírodní sběr, ale i bílou formu a další „odchylky“. V nabídce je i v ruských Sajanech sbíraná Gentiana algida var. sibirica. Byl o ni obrovský zájem a těším se, že se za pár let stane 26
Za zmínku stojí Paraquilegia microphylla. Opět ruské Sajany ­ žádný troškař, i ona se pouští do výšek až 4000 metrů nad mořem. V květu je variabilní ­ bílá, růžová, nachová. Pozor na vodu a slunce ­ vadí jí. A opět obrovský zájem v naší nabídce semen. kouskům nenaučíš“ ­ uvidíme. Tento rod pochází z USA a Kanady a nedosahuje ve své domovině závratných výšek, maximálně do 2000 metrů nad mořem. Má i ideální požadavky pro nás Moraváky ­ přímé slunce, málo vláhy a drenážovaná až kamenitá půda. Snad co nás může „obtěžovat“ je požadavek zimního sucha ­ zimní kryt proti vlhku. Paráda a ještě ke všemu krásně kvete ­ bíle, a odstíny růžové a jako bonus ­ jsou nízké 1 až 2 cm. Jak se říká „nekup to“. Phyteuma ­ řadíme sem i Physoplexis comosa ­ stále si nemohu na „nový“ název zvyknout a on asi také ne, protože je ve svém novém rodu sám. Co dále dodat, všichni ho chtějí, bohužel osiva je vždy málo. A závěrem mi zase zůstala ta Amerika, trochu Kanady až Mexika ­ Townsendie. Staly se lavinou, i když si myslím a v praxi jsem to okusil, chystá se pro nás pěkná past. Rostliny ­ jejich druhy a kultivary se již tak kříží, že můžeme věřit jen těm semínkům, která někdo odpovědný doveze. Ale přece jsou krásné, malé a ty základní nějaký řád v sobě vždy mají ­ díky za ně. Primula ­ prvosenky, slušná nabídka ve které „vítězí“ většinou ty malé nebo lépe nízké, jako např. Primula wulfeniana, přírodní sběr z Karavanek, což je pohoří, které tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. Nádherný květ ­ červeně lila, sbíraná ve výšce 1800 metrů nad mořem. Žádá humózní drenovanou půdu, vlhko, ale slunce. Zájem veliký. Co na závěr? Otravoval jsem vás již dost. Tak ať se vám v tom novém roce daří, ať vše roste dle vaší představy a neopouští vás touha něco nového z naší nabídky seznamu semen 2013­2014 vybrat a vyset. U konikleců bylo nejvíce požadavků o Pulsatilla patens ssp. flavescens a Pulsatilla turzaninovii, ale ten již není. Saxifraga oppositifolia ­ sběr ruské Sajany ­ klasika, kterou snad všichni máme nebo ji stále obnovujeme, pokud se netrefíme do požadavku chudé drenované půdy, ale ne vysychavé, odmění se nám růžovým až červeným květem. Přírodní sběr láká a i zde je zájem o semínka. Také Saxifraga crustata, S. dinnikii, S. kotschyi, S. squarrosa jsou žádané. Váš Miroslav Pospíšil z Rosic
Skalničky hor Jižní Ameriky
Naše první cesta do Patagonie na nás udělala tak hluboký dojem, že jsme se rozhodli v objevování jihoamerických skalniček pokračovat. Nevím, zda je to tím, že se uprostřed naší zimy přenesete do plně rozkvetlých andských hor ne nepodobných červencovým Alpám. Nebo je to zvláštní, ale při tom blízký charakter rostlin z alpinského stupně, tvořený přitisklými, hustými koberci a bochánky, které nejlépe odolávají extrémnímu klimatu v alpinském stupni And, stejně jako evropských hor. Nebo jsou to pro nás zatím nepo­
Sisyrinchium macrocarpum si získává stále větší oblibu, jak se říká, móda se vrací. Jeden by se zbláznil, ještě že po „staru“ uvádíme v seznamu místo Phemeranthus naše oblíbené Talinum ­ i zde pracovala věda, nebo se někteří botanici probudili k aktivitě a nás do toho chějí také vtáhnout. Snad později ­ vždyť jak se říká „starého psa novým 27
Azorella monantha, Farellones 3000 m
Alstroemeria pallida, Farellones 2700 m
chopitelné nároky na pěstování těchto alpinek. Proč některý druh u nás roste bez sebemenší péče a jiný druh rostoucí v přírodě o 2 m dále odmítá s námi spolupracovat. Vypravili jsme se tedy se ženou a dcerou v lednu 2013 do chilských hor znovu, abychom pokračovali dále do severní Patagonie a teplejších oblastí kolem Santiaga.
Zatímco na jihu Patagonie jsme nacházeli rostliny typické pro alpinský stupeň, na okrajích cest a na nedozírných rovných pastvinách, v nadmořských výškách kolem 100 m n. m., ve střední Patagonii, jsme podobné rostliny potkávali v nadmořských výškách kolem 1500 m n. m. A na severu v oblastech kolem Santiaga, jsme museli vystoupat do výšek nad 3000 m n.m.
28
Eriosyce curvispina, Farellones 2700m
29
Hordeum comosum, Farellones 2800m
Chuquiraga oppositifolia, Farellones 2700m
Náš první výlet směřoval do oblasti nejvyšší hory obou amerických kontinentů – Cerro Aconcagua (6 959 m n. m.). Podél řeky Rio Aconcagua jsme se pokusili dostat do lyžařského střediska Portillo, které už leží v alpinské zóně, odkud je snadnější výstup na hřebeny. Vzhledem k tomu, že v předchozích dnech prudké bouře poničily silnici, byl přístup do Portilla uzavřený. Jako náhradní program jsme zvolili oblast Farellones. Jsou to tři lyžařská střediska východně od Santiaga. Po silničce se vyjede až do 3000 m. Kromě lyžařských středisek nebo pasů do sousední Argentiny, jsou vyšší partie hor přístupné jen po několikadenním pochodu.
Oblast Farellones, kterou jsme neměli původně v plánu, byla floristicky nesmírně zajímavá. Suchá krajina s dominantními 30
Oxalis squamata, Farellones 2800m
31
Schizanthus hookeri
Alstroemeria spathulata
sloupovitými kaktusy a keříky rodu Yucca se s přibývající nad­
mořskou výškou a vyššími srážkami začíná pomalu proměňovat. V nadmořských výškách kolem 2 500 m n. m. se objevují žlutě kvetoucí trsy Mulinum, Ephedra, červeně kvetoucí Mutisia subulata a kvetou první Alstroemeria pallida. Její listy v době květu již zatahují, podobně jako u Alstroemeria patagonica, kterou jsme viděli na jihu. Schizanthus hookeri z čeledi Solanaceae, připomíná květy brambor ale v mnohem dekorativnější verzi. Ve skalách jsou v úzkých spárách natěsnaná kulovitá těla kaktusů Eriosyce (Neoporteria) curvispina. Spolu s Alstroemeria pallida, která je v nadmořských výškách cca 2800 m n. m. velmi hojná a barevně proměnlivá v odstínech růžové a červené, jsme nacházeli pupalku 32
Oenothera acaulis
(Oenothera acaulis). Její květy byly po odpoledním dešti zvadlé, ale druhý den ráno rozkvetly bohatě květy nové. Na dálku svítí žluté květy Tropaeolum polyphyllum a nezatahující Alstroemeria spathulata s šedozelenými listy a téměř přisedlými růžovými květy, vedle cesty potkáváme velké polštáře Junellia spathulata s modrofialovými květy.
Silnice končí v La Parva v nadmořské výšce 3 100 m n.m. v dalším hotelovém komplexu, který je v létě zcela opuštěný. Vydali jsme se po sjezdovce a hned za posledními domy se objevují spousty nádherných rostlin. Velké polštáře rodu Azorella se střídají 33
Junellia spathulata, Valle Nevado 2800m
Tropaeolum polyphyllum
s několika druhy rodu Nassauvia nebo Acaena. Hordeum comosum je tráva s nápadně černými klasy, Stříbrolistá Calceolaria arachnoidea má neobvyklé červenofialové pantoflíčky. Z rosulátních violek je zde dosti hojná Viola philippii. Nejnápadnější rostlina zdejších svahů je Rhodophiala rhodolirion. Ve výškách kolem 3 500 m n.m. nacházíme drobné hvězdičky Chaetanthera apiculata, Caiophora coronata, Azorella monantha a celou řadu dalších druhů.
34
Tropaeolum polyphyllum, Valle Nevado 2800m
35
Rhodophiala rhodolirion, La Parva 3200m
Calceolaria arachnoidea, La Parva 3200m
36
Caiophora coronata, La Parva 3200m
37
Viola philippii, La Parva 3100m
38
Chaetanthera pusilla, La Parva 3400m
39
Laguna del Maule a Oxalis adenophylla
Azorella sp., Oreopolus glacialis, Laguna Maule 2600m
Z hor se vracíme na dálnici č. 5, která protíná Chile od severu k jihu. Širokým velmi úrodným údolím, s ovocnými sady a vinicemi, se přesuneme asi o 300 km jižněji, do oblasti Laguna Maule. Je zde mnohem více srážek, ale na lávových půdách je vegetace dosti řídká. Využíváme silnici, která vede do Argentiny a dostáváme se do průsmyku 2 500 m n.m. Vystoupáme asi o 500 m výše, cestou míjíme rozsáhlé porosty Viola cotyledon s posledními květy, ale bohatou násadou semen, spolu s Oxalis adenophylla a několika druhy rodu Nassauvia. Velmi pěkná je Discaria nana, poléhavá dřevina z čeledi Rhamnaceae. Na hřebeni je několik druhů, které známe z hor střední Patagonie jako např. Oreopolus nebo žlutý Oxalis erythrorhiza.
40
Oxalis erythrorhiza, Laguna Maule
41
Nassauvia lagascae , Laguna Maule 2600m
Oreopolus sp.
42
Viola rosulata, Lago del Laja
43
Vulcán Llaima 3125 m
44
Vracíme se zpět na dálnici č. 5 a pokračujeme dále jih do jezerní oblasti. Z dálnice odbočíme znovu na východ a po prašných, hrbolatých silnicích přijíždíme do nádherné krajiny s množstvím činných sopek. Kužely těchto sopek jsou pokryté ledovci a sněhem. V nižších partiích jsou rozsáhlé lesy, s dominantním pabukem (Nothofagus) a prastarými jehlinany Araucaria araucana. Sopky s bílými vrcholy se zrcadlí v mnoha jezerech. Ubytováváme se v chatičce uprostřed lesa endemického jehličnanu Austrocedrus chilensis.
Polystichum andinum
Na lávových polích je vegetace poměrně chudá. Poslední velká erupce byla asi před 50 lety a dodnes nejsou vulkanické svahy zarostlé. Jako první pionýrské rostliny se objevují Cortaderia selloana a kaktus Maihuenia poeppigii. Kolem jezera Laguna del Laja nacházíme Perezia recurvata, Anemone multifida, Berberis empetrifolia a další druhy, se kterými jsme se setkali již dříve. Kromě Viola cotyledon nacházíme kvetoucí Viola rosulata.
45
Maihuenia poeppigii, Vulcán Antuco1800m
Vracíme se zpět na dálnici, po které pokračujeme až k jezeru Villarica se stejnojmenným vulkánem. Cestou odbočujeme do hor, kde přespáváme u velmi přátelských sedláků a jen velmi neradi se vracíme zpět do Santiaga a Evropy.
Josef Holzbecher, Lelekovice
46
Čtvrtek 3. dubna 2014, 16:30
Mojmír Martan, Brno
Hajní rostliny II.
Druhá část přehledu hajních rostlin, které je možné pěstovat v brněnských podmínkách. NAŠE AKCE
PŘEDNÁŠKY A ČLENSKÉ SCHŮZE
Scházet se budeme na tradičním místě v sále na Křenové ulici 67 ve 2. poschodí každý první čtvrtek v měsíci v 16:30, s výjimkou února, května a letních prázdninových měsíců. Každá členská schůze začne krátkou organizační informací a následovat bude přednáška s promítáním digitálních snímků, v červnu si pak promítneme krátká videa. Stále platí, že po vstupu do sálu je každý člen povinen se podepsat do prezenční listiny a zaplatit příspěvek 10 Kč na úhradu nákladů za pronájem sálu.
Čtvrtek 5. června 2014, 16:30
Rostliny v pohybu II.
Promítání krátkých videí o rostlinách, které jsme objevili na internetu. 2. díl bude zaměřen především na orchideje a dřeviny.
Ve 2. pololetí 2014 budou členské schůze s přednáškami 4.9., 2.10., 6.11. a 4.12. MM
Sobota 25. ledna 2014, 9:00
Výroční členská schůze
Program bude tradiční ­ hodnocení činnosti a program na rok 2014, ocenění nejlepších exponátů výstavy 2013 s krátkým promítáním a finále soutěže o nejkrásnější digitální fotografii. Navíc zařadíme krátké promítání (obrázky z našeho zájezdu aj.) Zajištěno bude občerstvení.
Čtvrtek 6. března 2014, 16:30
Róbert Roth, Kremnica
Sibiř ­ Bajkal Přednáška našeho slovenského člena, který loni navštívil pohoří Sajany na rozhraní Ruska a Mongolska. 47
VÝSTAVA 2014
střešních zahrad, kam bude možno zapustit některé objemnější exponáty a na dlážděné plochy bude možno postavit osázené nádoby. Dodržujte prosím také termín likvidace. Vzhledem k tomu, že výstava končí až v pondělí, není možné si odvážet exponáty již v neděli večer a ani v pondělí, neboť je nutné exponáty z místa výstavy dovézt a roztřídit, což zabere nějaký čas. Proto je likvidace naplánovaná až na úterý 29. 4. po 11. hodině.
MM
Výstava skalniček 2014 se uskuteční od pátku 25. 4. do pondělí 28. 4. v areálu botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně ­ Černých Polích na třídě Generála Píky č. 1. Vchod bude pouze horní branou od zastávky tramvaje č. 9 a 11 Bieblova. V této době zde probíhá výstava Jaro v zahradě. Celý venkovní areál bude přístupný, uzavřeny zůstanou expozice v interiéru (orchideje). přejímka exponátů:
vlastní výstava:
likvidace výstavy:
středa 23. 4. 2014 pátek 25. 4. až pondělí 28. 4. 2014
úterý 29. 4. 2014
10­17 h
9­18 h
11­15 h
BURZY 2014
V letošním roce uspořádáme 3 prodejní burzy rostlin. Všechny se uskuteční v Botanické zahradě a arboretu MU v Černých Polích. Exponáty se budou přejímat pouze ve středu 23. 4. od 10 do 17 hodin! Dodržujte prosím tento termín! Po 17. hodině se areál zavírá! Přejímka exponátů, stejně jako jejich výdej se uskuteční v prostoru burzy rostlin, tedy pod správní budovou BZ před garážemi. Za exponáty, které neprojdou řádnou evidencí, nebere klub žádnou odpovědnost a majitel těchto rostlin nemůže být považován za vystavovatele. Veškeré výjimky jsou možné jen po předchozí domluvě s předsedou klubu nebo se členy výstavní komise, tj. s přítelem Hadačem nebo Mertou. Výstavní komise má právo odmítnout rostliny nevzhledné, odkvétající nebo ty, které zjevně nestihnou vykvést. Vystavovatelem se stává každý člen Klubu skalničkářů Brno, jenž dodá (a výstavní komise přijme) nejméně 3 exponáty, v případě korýtek nebo větších osázených nádob tolerujeme i menší počet. Naše expozice bude umístěna v prostoru nad alpínkovým skleníkem, kde jsou rozmístěna klubová koryta a vytvořeny malé skalky, převážně z vápence nebo travertinu. Pro výstavní účely budou částečně k dispozici i navazující terasy tzv. dubnová burza (při výstavě Skalniček)
příjem zboží:
prodej:
likvidace:
středa 23. 4. čtvrtek 24. 4. pátek 25. 4. až pondělí 28. 4.
úterý 29. 4.
14­17 h
9­17 h
9­18 h
11­15 h
Burza bude umístěna v prostoru garáží pod správní budovou. Vjezd automobily pro svoz a odvoz zboží bude možný horní branou z třídy Gen. Píky (od zastávky tramvají č. 9 a 11 Bieblova). Čas ve středu 23. 4. před 14. hodinou je vyhrazen pro stavbu burzy, nenavážejte prosím zboží v tomto čase. Registrovaným vystavovatelům bude ve prospěch klubu odvedeno 20 % z ceny prodaných rostlin, ostatním 25 %.
Výplata za prodané rostliny a odměny za služby a brigády se uskuteční ve čtvrtek 5. června 2014 od 15:45 do 16:30 hodin (před 48
členskou schůzí) v sále na Křenové ulici 67.
květnová burza (při výstavě Iris 2014)
příjem zboží:
prodej:
čtvrtek 22. 5. pátek 23. 5. až pondělí 26. 5.
9­15 h, 17­18 h
9­18 h (v pondělí do 17:00 h)
likvidace:
pondělí 26. 5.
17:00­18:30 h
úterý 27. 5. 8­10 h
příjem zboží:
prodej:
čtvrtek
pátek
likvidace:
pondělí
úterý
25. 9.
9 ­ 15 h, 17­18 h
26. 9. až pondělí 29. 9.
9 ­ 18 h (v pondělí do 17:00)
29. 9.
17:00 ­ 18:30 h
30. 9.
8 ­ 10 h
Prosíme prodávající, aby striktně dodržovali uvedené časy. Ve čtvrtek 25. 9. zde bude v 16:00 probíhat slavnostní zahájení výstavy Barvy podzimu 2014. V době od 15:00 do 17:00 nebude možné vjíždět automobily do areálu! Prosíme vás, abyste rostliny přivezli pokud možno do 15:00. Doba mezi 17:00 a 18:00 je určena hlavně pro členy, kteří z důvodu zaměstnání přejímku zboží do 15:00 nestihnou. Všem prodávajícím na této burze bude ve prospěch klubu odvedeno 25 % z ceny prodaných rostlin. Termín výplaty bude oznámen zúčastněným buď na nejbližší členské schůzi, nebo individuálně. I tato burza bude umístěna v prostoru garáží pod správní budovou. Vjezd automobily pro svoz a odvoz zboží bude možný horní branou od zastávky tramvají č. 9 a 11 Bieblova. Nevjíždějte prosím ihned do areálu, vzhledem k omezenému prostoru bude pohyb aut regulován. Ve čtvrtek 22. 5. zde bude v 16:00 probíhat slavnostní zahájení výstavy Iris 2014. V době od 15:00 do 17:00 nebude možné vjíždět automobily do areálu! V době výstavy bude pro návštěvníky otevřena i dolní brána z ulice Drobného, kde jsou i dobré možnosti parkování. Jinak je možné parkovat i na Bieblově ulici, kam je ale pro neznalé místních poměrů trochu složitější příjezd.
Přebírací formuláře (jsou shodné jak pro rostliny na burzu, tak pro výstavní exponáty) si můžete stáhnout na našich internetových stránkách www.skalnicky­brno.cz v sekci Burzy. Na přebírací protokoly prosím vždy připište své aktuální telefonní číslo, nejlépe mobilního telefonu. Případné dotazy směřujte na předsedu či místopředsedy klubu (viz adresář členů výboru klubu na konci zpravodaje č. 66, nebo využijte kontaktů na klubových internetových stránkách). MM
Všem prodávajícím na této burze bude ve prospěch klubu odvedeno 25 % z ceny prodaných rostlin. Termín výplaty za prodané rostliny a odměny za služby a brigády květnové burzy zatím není znám a bude oznámen zúčastněným buď na členské schůzi 5. června, nebo individuálně. podzimní burza (při výstavě Barvy podzimu 2014)
ZÁJEZD 2014
Podzimní burza rostlin se také uskuteční v prostoru garáží pod správní budovou. Letošní zájezd bude jednodenní a uskuteční se v sobotu 10. 5. 2014. Navštívíme skalky našich členů v okolí Brna (např. přítele Hlavoně 49
v Syrovicích nebo Pospíšilovi v Rosicích). Přesný program ještě není znám, podrobnější informace obdržíte na členských schůzích v březnu a v dubnu. MM
možností každého klubu: tisk, rozhlas, televize, vývěsky, www stránky apod.
4.
Z diskuze vyplynulo, že získat dotaci je možné při dodržení podmínek, které příslušný úřad nastaví. Žádosti přijímají úřady životního prostředí, odbory školství, městské úřady, soukromé subjekty aj.
INFORMACE ZE SETKÁNÍ
5.
Prezentaci klubu na setkání limitovat časem 10 minut a důraz dát na informace prospěšné dalším klubům.
Usnesení z 37. Setkání skalničkářských klubů a sdružení České a Slovenské republiky
6. Doporučuje se zvážit možnost připojištění hlavně v době pořádání výstavy.
Setkání se konalo 20.­22.9.2013 v Olomouci, zúčastnilo se ho 52 členů ze 17 klubů: Bratislava, Brno, Bruntál, Děčín, Pardubice, Nejdek, Nitra, Nitra­
Pulsatilla, Olomouc, Opava, Ostrava, Plzeň, Praha, Trenčín, Zlín, Žďár nad Sázavou, Žilina.
Setkání se nezúčastnili zástupci klubu Drietoma.
Jednání probíhalo podle programu, který všechny kluby obdržely při zahájení.
Návrhová komise pracovala ve složení: př. Zdeňka Žákovychová ­ Olomouc, Ing. Alžběta Gromová – Nitra, Mgr. Milan Sembol – Ostrava.
Usnesení:
1. Zájezdy mezi kluby dojednávat s vedením klubu v dostatečném předstihu.
Téma příštího setkání:
Diskusní blok moderovaný zástupci klubů Praha, Plzeň, Žilina
 Činnost zahraničních klubů

Účastníci setkání vyslovili poděkování pořádajícímu klubu Protěž Olomouc za uskutečnění tohoto setkání.
V Olomouci 22. 9. 2013 Zapsala Zdeňka Žákovychová
2.
Spolupracovat se školami ve snaze rozšířit počet zájemců o skalničkaření a o přírodu vůbec.
3.
Možnost čerpání finančních prostředků z Evropských fondů.
K propagaci činnosti klubů, hlavně výstav, použít podle 50
Výstavy skalniček v roce 2014
Bratislava
25.­29.4.
Brno 25.­28.4.
23.­26.5. 26.­29.9.
Botanická zahrada UK, Botanická 3, Bratislava
Bot.zahrada a arboretum MZLU, Brno­Černá Pole burza rostlin při výstavě Iris 2014, Brno­Černá Pole
burza rostlin při výstavě Barvy podzimu 2014, Brno­Č.Pole
Děčín 14.­18.5.
Nejdek 16.­20.5.
OD Tesco, K.Vary­Dvory (9­18 h, poslední den 9­12 h)
Nitra­Pulsatilla duben Gardenia Nitra srpen Agrokomplex Nitra
říjen Jesenná Gardenia Nitra
Olomouc 7.­10.5. Francouzská sekce Slovanského gymnázia, ul.Pasteurova
Opava 15.­16.6.
Ostrava 10.­12.4. 9­17 h (sobota 8­12 h)
29.­30.4. 9­17 h
Pardubice 10.­11.4.
15.­16.5.
11.­12.9. Plzeň 7.­17.5. Jaro v alpínu
16.­20.9. Podzim v alpínu
Praha 23.3.­2.4.
7.­24.5.
8.­20.9.
Trenčín 25.­26.4.
51
Zlín 16.­18.5. Žilina 25.­27.4.
15.­18.5. Domov mládeže I., SPŠ polytechnická, nám.TGM 2700, Zlín
Budatínský hrad
INFORMACE Z KLUBU
zpravodaje poštou, musí mimo členského příspěvku 150 Kč zaplatit ještě poštovné a to 25 Kč v ČR a 50 Kč v SR.
Zpravodaj v tištěné formě bude v dalším období vydáván pouze v lednu, veškeré další informace budou uvedeny na internetu ­ www.skalnicky­brno.cz
Z ČLENSKÉ ZÁKLADNY
Stav k 12.7.2013 116 členů
přírůstky 1 člen
úbytky 1 člen
stav k 1.1.2014 116 členů
Prosíme všechny členy klubu, aby při změně adresy, telefonu nebo mailu nahlásili nové údaje co nejdříve na adresu:
Marie Servisová, Jahodová 40, 620 00 Brno, tel. 545 229 648, mob. 608 502 916
nebo Věra Salzburgerová, Křídlovická 78, 603 00 Brno, tel. 530 315 666, mob. 732 522 841 Přírůstky: Kubát Tomáš Brno
Úbytky: Mlaskačová Milada Brno ­ neplnění členských povinností
Marie Servisová
Upozorňujeme všechny členy, že členské příspěvky na rok 2014 se platí od 1.1.2014 do 31.5.2014. Nezaplacení příspěvku do tohoto termínu bude pokládáno za nezájem o další členství v klubu a bez dalšího upozornění vede k vyloučení.
Členský příspěvek na rok 2014 činí 150 Kč a lze jej zaplatit:
1) Nejvýhodnější placení je na členských schůzích, kde si členové současně odeberou příslušný zpravodaj.
2) Poštovní poukázkou (bude přiložena v lednovém zpravodaji)
3) Platba na účet klubu ­ číslo účtu 1345387399/0800
variabilní symbol 2014
konstantní symbol 308
a do poznámky nebo zprávy pro příjemce JE NUTNO UVÉST příjmení i jméno
DROBNÉ ZPRÁVY A INFORMACE



Členové, kteří nedocházejí na členské schůze a požadují zaslání 52
Uzávěrka 70. čísla klubového zpravodaje Skalničkářův rok bude 15. 8. 2014. Toto číslo časopisu bude jen v internetové podobě, nebudeme zajišťovat jeho tisk a distribuci.
Adresa našich internetových stránek: www.skalnicky­
brno.cz . Zde najdete i případné aktuální změny, které nastaly po uzávěrce zpravodaje. Chcete přijímat na své zahradě klubové zájezdy? Pokud ano, tak nám to nezapomeňte včas oznámit.


Pište prosím články do zpravodaje, veškeré příspěvky posílejte na adresu: Ing. Mojmír Martan, Úvoz 7, 602 00 Brno nebo na e­mail: [email protected], tel. 728 235 171
Od roku 2014 dochází se zvýšení hranice pro osvobození od daně z příjmů u příležitostných příjmů fyzických osob. Pokud tedy občas prodáváte produkty ze své zahrádky, nově vám nebudou zdaněny příjmy do výše 30 tisíc Kč ročně. INZERCE
„Brněnská trojka“ ­ členové Klubu skalničkářů Brno nabízí prohlídku svých skalek, poradenskou činnost při pěstování skalniček, trvalek a okrasných dřevin apod. Nabízíme široký sortiment skalniček a trvalek téměř z celého světa, včetně rarit. Pouze osobní odběr. Na jaře 2014 pořádáme 2 dny otevřených dveří na našich zahradách, a to v sobotu 26. 4. a ve čtvrtek 8. 5. od 9 do 16 h. Další individuální návštěvy jsou možné i v jiných termínech dle dohody.
● manželé Pospíšilovi, Rosice u Brna, mobil: 607 567 772 nebo 606 544 132, e­mail: [email protected]
●
Mojmír Martan, Brno, mobil:728 235 171, e­mail: [email protected] http://skalnicky­jundrov.webnode.cz
● Zdeněk Hlavoň, Syrovice u Brna, mobil: 606 887 519, e­mail: [email protected]
53
KALENDÁŘ AKCÍ KLUBU V ROCE 2014
1. pololetí:
25. 1.
6. 3.
3. 4.
23. 4.
5. 6.
15:45 ­ 16:30
5. 6.
15. 8.
16:30
výplata za prodané rostliny, služby a brigády (Křenová)
členská schůze a přednáška (Křenová)
uzávěrka Zpravodaje č. 70
2. pololetí:
9:00
16:30
16:30
10:00 ­ 17:00
výroční členská schůze (Křenová)
členská chůze a přednáška (Křenová)
členská chůze a přednáška (Křenová)
příjem exponátů na výstavu (Arboretum)
23. 4.
14:00 ­ 17:00 dubnová burza ­ příjem rostlin (Arboretum)
24. 4.
9:00 ­ 17:00
dubnová burza ­ příjem rostlin (Arboretum)
25. ­ 28. 4. 9:00 ­ 18:00
výstava + dubnová burza ­ prodej (Arboretum)
29. 4.
11:00 ­ 15:00 likvidace výstavy a dubnové burzy (Arboretum)
10. 5.
zájezd Brno a okolí
22. 5.
9:00 ­ 15:00
příjem rostlin na květnovou burzu (Arboretum)
17:00 ­ 18:00 příjem rostlin na květnovou burzu (Arboretum)
23. ­ 26.5. 9:00 ­ 18:00
květnová burza ­ prodej (Arboretum)
(26. 5. jen do 17:00)
26. 5.
17:00 ­ 18:30 likvidace květnové burzy (Arboretum)
27. 5.
8:00 ­ 10:00
likvidace květnové burzy (Arboretum)
31. 5.
poslední možný termín zaplacení příspěvků na rok 2014
4. 9.
25. 9.
16:30
9:00 ­ 15:00
členská schůze a přednáška (Křenová)
příjem rostlin na podzimní burzu (Arboretum)
17:00 ­ 18:00 příjem rostlin na podzimní burzu (Arboretum)
26. ­ 29. 9. 9:00 ­ 18:00
podzimní burza ­ prodej (Arboretum)
(29. 9. jen do 17:00)
29. 9.
17:00 ­ 18:30 likvidace podzimní burzy (Arboretum)
30. 9.
8:00 ­ 10:00
likvidace podzimní burzy (Arboretum)
2. 10.
16:30
členská schůze a přednáška (Křenová)
6. 11.
16:30
členská schůze a přednáška (Křenová)
uzávěrka 8. ročníku fotosoutěže a poslední termín, kdy je možno darovat semena do výměny 4. 12.
16:30
členská schůze a přednáška (Křenová)
Nepředvídané události mohou způsobit změny programu, času a místa konání příslušných akcí. Aktuální informace najdete vždy na našich internetových stránkách.
54
Skalničkářův rok, leden 2014, číslo 69
ISSN 1805­1170
BOTANICKÉ POZNÁMKY
S tím si dovoluji důrazně nesouhlasit. Jméno Sedum rupestre L. ve smyslu Sedum forsteranum Sm. sensu amplo neboli Sedum elegans Lej. použili ve svých zpracováních rodu Sedum L. jak Praeger (1921), tak Berger (1930), tak Jacobsen (1954) a ve své flóře Anglie už Smith (1794), a po něm rovněž Bentham & Hooker (1887). Jím popsané Sedum forsteranum Sm. se ve skutečnosti vztahuje na zakrslou zelenolistou, možná jen triviální, varietu druhu Sedum rupestre L., planě rostoucí na polostinných místech v Anglii. Heathova lektotypifikace proto přesně vychází z chápání druhu Sedum rupestre L. v nejdůležitějších kompediích a její nesmyslný bojkot ze strany molekularistů je třeba rázně odmítnout. Sedum rupestre L. není Sedum reflexum L..
Co je doopravdy Sedum rupestre 1
Sedum rupestre L. je první publikované druhové jméno v rodu Sedum L., které náleží druhu patřícímu do série Rupestria Berger, považované docela opodstatněně za samostatný rod Petrosedum Grulich. Linnaeus v roce 1753 do tohoto druhu zařadil všechny dnes rozlišované druhy, ale už o dva roky později sám vyčlenil Sedum reflexum L. co samostatný druh, takže uznával druhy dva, totiž Sedum rupestre L. a Sedum reflexum L.. V průběhu let byly jinými autory popisovány další druhy. To vedlo k tomu, že různí autoři používali jméno Sedum rupestre L. pro různé druhy, takže původ­
nímu všezahrnujícímu pojmu Sedum rupestre L. bylo nutno dát přesný význam. K tomuto účelu slouží procedura zvaná typifikace. Autorem stran 309­382 ve Villarsově Histoire des plantes de Dauphiné je Chaix, což je explicitně uvedeno na stranách 309­310. Děkuji Christině Barkerové za tuto informaci. Jediný popis Sedum ochroleucum v tomto spisu je na straně 325, takže jeho autorem je Chaix. Popsaný druh je bez jakékoli pochybnosti totožný se Sedum anopetalum. Praegerova informace, že Sedum ochroleucum Chaix je Sedum anopetalum, zatímco Sedum ochroleucum Vill. je Sedum sediforme, je zavádějící, poněvadž Villarsovo chápání druhu popsa­
ného Chaixem je naprosto vedlejší. Proto se Petrosedum anopetalum (DC.) Grulich má správně jmenovat Petrosedum ochroleucum. Poněvadž Linnaeus (1753) necitoval v protologu žádnou herbářovou položku, bylo třeba vybrat lektotyp z originálního materiálu. To jako první provedl Heath v roce 1992 a podle ICN je třeba jeho výběr respektovat, poněvadž není v rozporu s protologem. Pozdější lekto­
typifikace, kterou provedli 't Hart a Jarvis v roce 1993 je nadbyteč­
ná a neúčinná. Přesto na ní 't Hart a jeho molekulární souputníci trvali a agresívně ji prosazovali. Tím způsobili zbytečný zmatek v nomenklatuře. Heath zcela správně vybral jako lektotyp ilustraci v Dilleniovi, která znázoňuje rostlinu patřící druhu známému též jako Sedum forsteranum Sm. sensu amplo či Sedum elegans Lej.. Dillenius (1732) explicitně uvádí Planta est Angliae peculiaris, o barvě listů superiora vero e viridi glauca sunt a o tvaru listů foliis compressis. Jarvis přesto tvrdí, že Heathova lektotypifikace odpo­
ruje předcházejícímu chápání druhu Sedum rupestre L. v literatuře. Grulich pro publikaci jména Sempervivum tenuifolium ve Florae Graecae Prodromus uvádí rok 1806. Ve skutečnosti vyšlo až ve druhé části prvního dílu v roce 1809, rok po Sedum amplexicaule DC. Proto bylo třeba nahradit jméno Petrosedum tenuifolium (Sm.) Grulich 1984 jménem Petrosedum amplexicaule.
Poněvadž druhový přívlastek thartii byl publikován již v roce 1983, dříve než orientale v roce 1984, podle principu priority je třeba jej 55
Skalničkářův rok, leden 2014, číslo 69
ISSN 1805­1170
v rodu Petrosedum použít též. Je docela možné, že se někomu podaří najít v literatuře přívlastek ještě starší, který jméno Petrosedum thartii nahradí.
Petrosedum ochroleucum (Chaix in Vill.) Niederle comb. nov.
Basionymum: Sedum ochroleucum Chaix in Hist. Pl. Dauphiné (Villars) 1: 325. (1786)
Sedum amplexicaule DC.
in Mém. Agric. Soc. Agric. Dép. Seine 11: 12. 1808.
­ Rapp. Voy. ii. 80; ex ej. Fl. Fr. Suppl.: 526. 1813
Petrosedum rupestre (L.) P.V.Heath var. forsteranum (Sm.) Niederle comb. nov.
Basionymum: Sedum forsteranum Sm. in Engl. Bot. 26, t. 1802. (1807) ≡ Sedum rupestre L. var. forsteranum (Sm.) Praeger 1921
Sedum anopetalum DC.
in Mém. Agric. Soc. Agric. Dép. Seine 11: 12. 1808.
­ Rapp. Voy. ii. 80; ex ej. Fl. Fr. Suppl. 526. 1813
Petrosedum thartii (L.P.Hébert) Niederle comb. nov.
Sedum tenuifolium DC. nomen invalidum.
Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 407
publikováno co synonymum Sedum amplexicaule DC.
Basionymum: Sedum thartii L.P.Hébert in Rev. Cytol. Biol. Vég. Bot. 6(3–4): 211 (1983).
Sedum tenuifolium (Sm.) Strobl nomen illeg.
in Oesterr. Bot. Z. 34 : 295. 1884.
nadbytečné jméno pro Sedum amplexicaule DC.
Josef Niederle
Sedum tenuifolium (Sm.) Strobl subsp. ibericum 't Hart nomen illeg. 1978
protože druhové jméno je nelegitimní
Petrosedum tenuifolium (Sm.) Grulich subsp. ibericum Grulich 1984
je legitimní, ale bez odkazu na 't Harta, protože nelegitimní jméno nemůže být basionymem
Sedum tenuifolium Franch. nomen illeg.
in Journ. de Bot. 1896: 290
pozdější homonymum platně publikovaného jména
Sedum tenuifolium (Sm.) Strobl nomen illeg. 1884.
je čínský druh
56
Skalničkářův rok, leden 2014, číslo 69
ISSN 1805­1170
správné jméno
v rodu Petrosedum Grulich
správné jméno
v rodu Sedum L.
důležitá
synonyma
1
Petrosedum amplexicaule (DC.) Velayos 1989
Sedum amplexicaule DC. 1808
1a
Petrosedum amplexicaule (DC.) Velayos subsp. amplexicaule 1989
Sedum amplexicaule DC. subsp. amplexicaule 1b
Petrosedum amplexicaule (DC.) Velayos subsp. tenuifolium (Sm.) Velayos 1989
Sedum amplexicaule DC. subsp. tenuifolium (Sm.) Greuter Sempervivum tenuifolium Sm. 1809
1981
Sedum tenuifolium (Sm.) Strobl nom. illeg. 1884
Petrosedum tenuifolium (Sm.) Grulich 1984
2
Petrosedum erectum ('t Hart) Grulich 1984
neexistuje, doporučuji Sedum petrosedum­erectum inedit.
3
Petrosedum montanum (Songeon & E.P.Perrier) Sedum montanum Songeon & E.P.Perrier 1864
Grulich 1984
4
Petrosedum ochroleucum (Chaix in Vill.) Niederle 2014
Sedum ochroleucum Chaix in Vill. 1786
5
Petrosedum pruinatum (Brot.) Grulich 1984
Sedum pruinatum Brot. 1804
6
Petrosedum reflexum (L.) Grulich 1984
Sedum reflexum L. 1755
NESMYSLNĚ Sedum rupestre sensu 't Hart
7
Petrosedum rupestre (L.) P.V.Heath 1987
Sedum rupestre L. 1753
Sedum forsteranum Sm. sensu amplo1807
7α
Petrosedum rupestre (L.) P.V.Heath var. rupestre Sedum rupestre L. var. rupestre Sedum elegans Lej. 1811
7β
Petrosedum rupestre (L.) P.V.Heath var. forsteranum (Sm.) Niederle 2014
Sedum rupestre L. var. forsteranum (Sm.) Praeger 1921
Sedum forsteranum Sm. 1807
Petrosedum forsteranum (Sm.) Grulich 1984
8
Petrosedum sediforme (Jacq.) Grulich 1984
Sedum sediforme (Jacq.) Pau 1909
Sempervivum sediforme Jacq. 1771
Sedum altissimum Poiret 1796
9
Petrosedum thartii (L.P.Hébert) Niederle 2014
Sedum thartii L.P.Hébert 1983
Sedum montanum L. subsp. orientale 't Hart 1978
Petrosedum orientale ('t Hart) Grulich 1984
57
Sedum tenuifolium (Sm.) Strobl subsp. ibericum 't Hart nom. illeg. 1978
Petrosedum tenuifolium (Sm.) Grulich subsp. ibericum Grulich 1984
Sedum rupestre L. subsp. erectum 't Hart 1978
Sedum anopetalum DC. 1808
Petrosedum anopetalum (DC.) Grulich 1984