2. číslo e-Zpravodaje PM 250+
Transkript
2. číslo e-Zpravodaje PM 250+
Zpravodaj projektu Projektový manažer 250+ 2. číslo „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ Předmluva O projektu CO JE v projektu ZA NÁMI! Obsah Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otevíráte 2. číslo elektronického zpravodaje projektu „Projektový manažer 250+“. Přinášíme v něm aktuální informace o zrealizovaných a připravovaných aktivitách projektu, o aktuálních možnostech Vaší účasti, velký prostor jsme věnovali osobnímu koučinku jako efektivní formě profesního rozvoje. Váháte-li, zda se máte do projektu jako škola zapojit, možná Vám napoví článek paní Lenky Budínské, ředitelky základní školy, která si kladla podobnou otázku jako Vy „Psát granty, … nebo ne“? Víte, že "změna je přirozenou součástí projektového řízení"? Pokud změnu chápete jako nutné zlo, možná změníte názor po přečtení rozhovoru s Ondřejem Cinglem – jedním z autorů a lektorů vzdělávacích modulů projektu. S velkým ohlasem se u Vás také setkala minilekce angličtiny, dovolili jsme si tedy ji opět zařadit, tentokrát jsme se zaměřili na osvojení termínů souvisejících s rozvojem a podporou kreativity v managementu. Ve chvílích odpočinku se můžete začíst do fejetonu, kde autorka projektově a s komickým nadhledem popisuje současnou životní situaci, anebo si s námi můžete zasoutěžit o hodnotnou publikaci ☺. Předmluva 2 Co je v projektu za námi 3 Co nás v projektu čeká 4 Rozhovor s autorem vzdělávacího modulu C Řízení cen – Ondřejem Cinglem 5 Psát granty... nebo ne? 7 Angličtina pro projektové manažery 8 Elektronické poradenství 9 Osobní koučink První byl Sokrates 10 Osobní koučink pro projektové manažery ve školství 13 Novinka na knižním trhu 14 Na okraj – Z jednoho současného projektu 16 Soutěžíme 17 Přejeme příjemné čtení a těšíme se na Vaše reakce a účast v PM 250+. pf2012 Zároveň dovolte, abychom Vám do roku 2012 popřáli zdraví, pohodu a samé úspěšné pracovní i osobní projekty! Projektový tým PM 250+ 2 „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ Ochutnávka koučinku 18. října 2011 v Praze V polovině října proběhl v NIDV v Praze seminář Základní principy koučování, který se uskutečnil v rámci aktivity Osobní koučink ve spolupráci s dodavatelem aktivity Koučink Centrem. Cílem semináře bylo seznámit zájemce s principy koučování. Účastníci se dozvěděli základní informace o historii koučinku, rozdílu mezi koučováním a ostatními nástroji rozvoje, vyzkoušeli si písemné sebekoučování. Seminářem provedl účastníky profesionální kouč Michal Ondráček. První čtyři manažery školení pro zahájen registrací do e-learningu a seznámením se s tématem, následuje třídenní školení ve Vzdělávacím a konferenčním centru Telč, po němž účastníci opět pokračují ve studiu sami on-line. Na závěr e-learningu si každý vyplní závěrečný test, který ověří jejich nově získané znalosti a dovednosti v daném tématu. Výsledky si mohou porovnat s úrovní naměřenou na začátku studia. projektové V průběhu října – prosince 2011 proběhly první čtyři vzdělávací moduly, které jsou nabízeny v rámci klíčové aktivity Komplexní vzdělávání projektovým manažerům ve školství (kromě hl. města Prahy). Konkrétně se jednalo o moduly: • Strategické řízení organizace, • Řízení změn, • Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení • Finance a finanční nástroje. Školení se zúčastnilo celkem 56 pedagogů. Někteří z nich se již ve svých školách věnují přípravě a realizaci projektů, jiní teprve získávající nové informace a povědomí o projektovém řízení. Vzdělávání je realizováno kombinovanou formou, tj. prezenčně a distančně. Modul je vždy Fotografie z prezenčních seminářů ve VKC Telč. www.projektmanazer.cz 3 O projektu O projektu Co nás v projektu ček á Ochutnávka koučinku v Brně Pro další zájemce připravujeme opakování semináře Základní principy koučování – ochutnávka koučinku v Brně. Termín semináře bude v lednu 2012. Časový rozsah semináře jsou 4 hodiny. Seminář bude trvat od 10 do 14 hodin, termín bude upřesněn. Rozhovor s autorem vzdělávacího modulu C Řízení změn – Ondřejem Cinglem Vzpomenete si ještě na své první projektové změny? Noví zájemci o koučování se mohou přihlašovat průběžně. Pokud Vás koučování zaujme, nabízíme možnost zapojení se do aktivity Osobní koučink. Kdy budete mít možnost absolvovat 2 sezení s profesionálními kouči. Místo a čas si určujete sami po dohodě s koučem. Jak by ne! Probdělá noc, kdy jsme po zásahu zadavatele s kolegy přepisovali takřka celý projektový plán, hromada hrnků od kávy v kuchyni, skutečně VELMI nahlas puštěná hudba AC-DC a ráno kruhy pod očima – to všechno výměnou za dvacetiminutovou prezentaci před boardem. Pozn. – úspěšnou. Jak se přihlásit na seminář Přihlásit na seminář Základní principy koučování – ochutnávka koučinku v Brně se můžete on-line na stránkách NIDV (http://nidv.cz/cs/programova-nabidka/prihlaseni_do_vzdelavaciho_programu.ep/, vzdělávací oblast vyberte 19-Projektový manažer 250+), č. programu 11-19-14-2, název programu: Základní principy koučování v rámci projektu Projektový manažer 250+ nebo e-mailem [email protected], do předmětu e-mailu uveďte „seminář - koučink“. Jak se přihlásit na osobní koučink Dále máte možnost se přihlásit přímo do aktivity Osobní koučink a získat 2 sezení s profesionálním koučem. Přihlásit se můžete také on-line na stránkách NIDV (http://nidv.cz/cs/programova-nabidka/prihlaseni_do_vzdelavaciho_programu.ep/, vzdělávací oblast vyberte 19-Projektový manažer 250+), č. programu 11-19-14, název programu: Osobní koučink v rámci projektu Projektový manažer 250+, nebo e-mailem [email protected], do předmětu e-mailu uveďte „koučink“. Vzdělávání projektových manažerů ve školství Projekt nabízí komplexní vzdělávání, které je koncipováno jako cyklus 8 modulů (úvodní modul A je povinný, moduly B-H jsou volitelné) s časovou dotací 250 hodin. 4 Vzdělávací moduly projektu jsou koncipovány jako kombinace 3denního prezenčního semináře a e-learningového vzdělávání. Zvláštní postavení má modul A, který je pouze e-learningem, a jeho absolvování je podmínkou ke vstupu do dalších modulů B - H. Vzdělávací moduly - termíny A Role projektového řízení ve vzdělávací politice ČR (povinný modul, pouze e-learning): průběžně od 3. října 2011 do 4. února 2012 B Strategické řízení organizace: 24. - 26. října 2011 (realizováno) C Řízení změn: 12. - 14. prosince 2011 (realizováno) D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení - 8. - 10. listopadu 2011 (realizováno) E Finance a finanční nástroje: 28. - 30. listopadu 2011 (realizováno) F Řízení lidských zdrojů: 12. - 14. března 2012 G Řízení kvality, kontroling, rizika: 16. - 18. ledna 2012 H Měkké dovednosti (soft skills): 15. - 17. února 2012 Vzdělávací moduly se konají vždy ve Vzdělávacím a konferenčním centru Telč. „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ Pracoval jako Key Account Manager v outsourcingové společnosti. Poté přešel do oblasti poradenství, zastával pozici vedoucího realizačního oddělení (Director of Advisory) s přímou odpovědností za dodání projektů/ řešení. Mezi realizované projekty patří mj. otevření branch office makléřské společnosti; příprava prodeje soukromého zdravotnického zařízení; vytvoření franchisingového konceptu a strategie rozvoje; řada vzdělávacích projektů, část z nich financovaná prostředky ESF. Dnes je partnerem společnosti PM Consulting s.r.o. Vedle toho dokončuje studium Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Co vás na řízení změn nejvíce fascinuje? Je to už samotné sousloví „řízení-změn“, neboť podle mé zkušenosti většině lidí se změna (nejen v projektu) jednoduše přihodí a oni na ni pouze reagují. Ovšem řízení změn ve smyslu jejich přijetí a proaktivního ovlivňování představuje kvalitativně zcela nový postoj! To je asi největší přínos, který v tomto tématu pro sebe nacházím. V jednotlivých případech pak každá změna představuje svébytný „projekt v projektu“, což činí moji práci zajímavou a živou. To je jeden z důvodů, pro který ji vůbec dělám. S láskou vzpomínám na doby vedení projektů „na koleně“, které, jak doufám a věřím, se už nikdy nevrátí. Jsou projektoví manažeři v Čechách změnám nakloněni? Varuji se obecných soudů. Domnívám se, že je to případ od případu různé. Jako jeden extrém můžeme vnímat softwarové projekty, které jsou zahajovány s velkou měrou neurčitosti. Se změnami zúčastněné strany přímo počítají, a tomu je přizpůsobeno i řízení těchto projektů – např. s využitím agilních metod, jako je SCRUM a podobné. Na opačné straně tohoto pomyslného kyvadla vidím projekty financované strukturálními fondy EU, kde i změny, jež jsou objektivně projektu prospěšné (či přímo nutné, vynucené změnou kontextu projektu), jsou předmětem zdlouhavých – a zhusta zbytečných – tahanic. Chápu snahu co nejlépe ošetřit tok veřejných financí, nicméně je-li toto ta správná cesta, pro mne zatím zůstává nerozřešenou otázkou. Jakých chyb se při řízení změn manažeři nejčastěji dopouštějí? Na první pohled dobře viditelnou příčinou je v mnoha organizacích chybějící zakotvení v podobě funkčních procesů projektového řízení, jež by manažerovi (a všem dotčeným stranám) usnadňovaly práci. Chybí-li obligátní postup pro řízení změn, včetně eskalace na orgán s vyšší rozhodovací pravomocí, aby o nich bylo možné učinit kvalifikované rozhodnutí, pak je jejich ří- www.projektmanazer.cz 5 O projektu Praxe ze škol zení – a přeneseně řízení celého projektu – tak trochu podobné noční jízdě po neznámé silnici bez zapnutých světel: Sice vidíte kousek před sebe, ale nemáte tušení, co přijde za další zatáčkou. Která změna vám v poslední udělala největší radost? Zcela zásadní je pak podle mého názoru vnímání role projektového manažera. Jestliže není brán jako seriózní partner (lhostejno, zda se jedná o vztah dodavatel-odběratel, či interní projekt v rámci organizace) s odpovídajícím rozsahem kompetencí, ale pouze jako jakýsi administrátor přání zadavatele, pak je celé řízení změny často zúženo jen na „nějak (myšleno jakkoli) to udělat“. Velmi souhlasím se rčením Tomáše Bati „Náš zákazník, náš pán,“ ovšem stejně tak je třeba mít na paměti přísloví, že „Každá legrace něco stojí“ – a mezi tím hledat cestu k cíli. Co byste vzkázal všem, kteří s plánováním změn teprve začínají? Platí pro vás, že změna je život? době V pracovních věcech je to změna statusu některých klíčových úkolů z „Pending“ na „Finished“. Přeji jim dost síly k tomu, aby dokázali změnit věci, které změnit mohou. Dost pokory k tomu, aby dokázali přijmout věci, jež změnit nelze. A dost moudrosti k tomu, aby poznali, co mají změnit a co mají přijmout. Máte nějaké životní motto? Záležitosti velkého významu, nechť jsou brány zlehka. Záležitosti malého významu, nechť jsou brány vážně. (Hagakure: Kniha samurajů) Spíše bych to formuloval tak, že život je změna. Změna je konflikt a zánik, ale také růst a obroda. Jsem darwinista ☺. Psát granty, … nebo ne? Základní škola Chrast, okres Chrudim – 420 žáků, 42 zaměstnanců, čtyři budovy (z toho jedna postavená v roce 1877) a málo peněz. Nic zvláštního pod sluncem, tak je na tom většina škol v naší republice. Jedním ze způsobů, jak získat finanční prostředky navíc, jsou projekty a granty. Od roku 2005 se snažíme s problémem nedostatku financí vypořádat, a tak hledáme výzvy k podání projektů a ve volném čase vymýšlíme, zapojujeme žáky, rodiče i veřejnost ve městě. Ve škole se vytvořil tým učitelů, který projekty píše. Prvním projektem byl adaptační kurz pro žáky 6. ročníku v roce 2005 (do naší školy přichází žáci ze spádového prvního stupně z vedlejší vesnice). A tak světlo světa spatřil „ZAJOCH, aneb Zaječice jdou do Chrasti“. Pět let jsme využívali finanční prostředky Pardubického kraje a adapťáku se mohli účastnit i žáci ze sociálně slabých rodin. Při započetí tvorby školního vzdělávacího programu vyvstala potřeba proškolovat celý sbor učitelů najednou – některé akce se podařilo získat na zakázku zdarma od NIDV, na jedno školení jsme si „vypsali“ peníze z Nadačního fondu pro vzdělávání při Mezinárodní škole v Praze. Éra podpory environmentálního vzdělávání na MŠMT nás rovněž nenechala chladnými a v naší škole se žáci i učitelé zapojili do projektu „Zasadíme rozmarýnu“. Další rok to byl projekt „Učíme se s rozmarýnou“ – vzniklo pěkné zákoutí na školní zahradě s bylinkovou zahrádkou a letní učebnou, pro jejíž stavbu jsme získali sponzory z města i okolních vesnic (po získání stavebního povolení, za které by se nemusel stydět ani panelák, máme učebnu postavenou, zkolaudova- 6 „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ nou a od jara 2011 se žáci mohou při učení vyhřívat venku). Pro využití zanedbaného školního dvoru u jídelny jsme využili situace, kdy ve městě vznikla petice maminek za postavení dětského hřiště. Zapojili jsme žáky, veřejnost, připojil se zřizovatel školy Město Chrast a v rámci projektu Škola pro udržitelný život Ekocentra Paleta jsme získali nejvyšší možnou sumu z projektu na dětské hřiště. Na průlezkách tráví čas malí, na lavičkách velcí i senioři – vždyť se náš projekt správně jmenoval „Kdo si hraje – nezlobí…“. Díky projektu Bezpečné cesty do škol vznikla na základě ankety mezi žáky a rodiči dopravní studie. Ta se stala základem pro projekt cyklostezky do vedlejší vesnice (v současné době již obec Horka vykupuje potřebné pozemky). Velkou radost nám udělal podpořený projekt Českých lesů, s.p., kde jsme za 300 000,-Kč vybudovali učebnu cizích jazyků a fyzikálně chemickou učebnu. Drobné projekty podané na Pardubický kraj pomohly rozvoji školního klubu (stavebnice, naučné společenské hry, nábytek, sportovní vybavení pro florbalisty). To všechno byla ještě radost. Podávání žádostí a vyúčtování těchto projektů sice zabralo ředitelce školy mnoho času, ale to pravé teprve mělo přijít. V roce 2008 jsme získali schválení projektu ESF OPVK ve výši 2 536 351,- Kč. V projektu figurovalo 15 partnerských škol bez finanční spoluúčasti, příjemcem byla naše škola. Protože se jednalo o tzv. „měkké“ peníze, byli proškolení učitelé, kteří následně tvořili výukové materiály pro interaktivní tabule. Ve finále se jednalo o stovky inovativních materiálů a počty podpořených žáků se šplhaly do tisíců. Tehdy celý projektový tým pochopil, že v monitorovacích www.nidv.cz zprávách jde opravdu o každé slovíčko a že pojem byrokracie má konkrétní podobu. Zadministrovat takový projekt je velmi náročné a jsme rádi, že jsme již peníze vyčerpali a čekáme na schválení závěrečné zprávy. Takto zocelení jsme se pustili do čerpání dalších evropských peněz, tentokrát EU peníze školám. Nevěřili jsme, že administrace tohoto projektu, kde naše škola má získat 2 075 752,-Kč, bude „jen tak“. Slibovaná snadnost platila snad jen pro podání žádosti, kde předvyplněné šablony opravdu byly jednoduché. Dokládání vytvořených inovativních materiálů, které se musí kopírovat jako přílohy k monitorovací zprávě, postrádá veškerou logiku. Vždyť za jejich kvalitu zodpovídá ředitel školy, budou na požádání přístupné učitelům z celé republiky, tak proč musí proběhnout celá procedura kopírování a posílání na MŠMT, kde je bude kdosi kontrolovat? Ale vydržíme, učitelé se naučili spoustu nových dovedností, žáky bude práce na nových interaktivních tabulích bavit. A spousta rodičů je nadšená, závidí svým dětem, jaké mají možnosti. No, a že je pár otců a matek, kteří nám říkají, že ve škole dobrému učiteli stačí zelená tabule, křída a měl by mít rákosku? To bereme jako právo na vlastní názor. Za svou prací si stojíme a po šesti letech psaní projektů nás to (až na drobné záchvaty zoufalství nad monitorovacími zprávami) neotrávilo. A tak už máme další „ čerstvý, malý“ projekt z NIDM Klíče pro život, pro podporu našeho školního časopisu. A rozhlížíme se po dalších výzvách… Díky projektům „přiteklo“ do naší školy 5.448.165,-Kč (část jsme poskytli partnerským školám). A tak si do nadpisu tohoto článku zatím dosazujeme - navzdory všem překážkám… nebo ano! Lenka Budínská 7 Angličtina pro projektové manažery Doporučujeme Přinášíme Vám tip na metodu jak vytvářet nové nápady, dívat se na věci jinak v anglickém jazyce. Metodu můžete využít jak při psaní, tak i posléze v průběhu projektu, když se zjistíte, že něco nefunguje, jak má či jak jsme si představovali. Tools to Generate Ideas Dmitri Ivanenko, PMP Neal Shen In the book Thinkertoys, author Michael Michalko says: "To get original ideas, you need to be able to look at the same information everyone else does and organize it into a new and different pattern. This is active thinking." What can a project manager do when he or she needs to generate new problem-solving--or any really--ideas? Try SCAMPER, which Mr. Michalko calls "a checklist of idea-spurring questions": • Substitute some part, activity, or operation. • Combine the product/process/service with something else. • Adapt something to it. • Modify or Magnify it. • Put in to some other use. • Eliminate something. • Reverse or Rearrange it. Consider a meeting I had with customers who posed the challenge: "How can we improve the existing document release process?" First, we went through and identified all of the sub-processes (request change, review request, create/modify document, verify/validate document, upload document to asset library and publish document.) Using the "create/modify document" sub-process as an example, let's use SCAMPER to ask the following: • What activities can we substitute within the existing sub-process? • How can we combine "create/modify document" with some other sub-process to improve efficiency and accuracy? • What can we adapt or reuse from another "create/modify document" sub-process used by other business units? 8 • How can we modify the way "create/modify document" sub-process is conducted? • What can we magnify or add to the "create/ modify document" sub-process? • How can we put "create/modify document" process to other uses? • What can we eliminate from the way we "create/modify document?" • What is the reverse of "create/modify document" sub-process? With more ideas generated, a project manager has more options to explore. That is why I am always looking for tools. How do you generate your ideas? Resource: http://blogs.pmi.org/blog/voices_on_ project_management/2009/04/tools-for-generating-ideas.html Vocabulary pattern [pat-ern; Brit. pat-n] – vzor, předloha, šablona spurring [spu r•ring] – urychlující, chvátající substitute [suhb-sti-toot, -tyoot] - nahradit efficiency [ih-fish-uh n-see] – efektivita, výkonnost accuracy [ak-yer-uh-see] – přesnost, preciznost, správnost explore [ik-splawr, -splohr] – zkoumat, bádat, zkoušet tools [tools] – pomůcky, nástroje reverse [ri-vurs] – obrátit, převrátit rearrange [ri-uh-reynj] – přeskupit, znovu uspořádat pose [pohz] – vznést, nadhodit, zde minulý čas: vznesli, nadhodili Elektronické poradenství Připravujete nebo realizujete ve škole projekt? Potřebujete pomoc při řešení problémů při jeho realizaci? Nevíte si rady? Právě pro Vás je určeno elektronické poradenství. V rámci aktivity Individuální podpora projektového manažera nabízíme možnost elektronického poradenství pro pedagogy z mateřských, ze základních a středních škol. Stačí jasně a strukturovaně formulovat Váš problém a dotaz a zaslat prostřednictvím portálu www.projektmanazer.cz. Díky e-Poradenství získají zájemci konkrétní pomoc při realizaci vlastních projektů. Jedná se o efektivní způsob pomoci, kdy se nezávislý odborník vyjadřuje k určité nesrovnalosti/problému v oblasti projektového řízení. Pro elektron ické poradenství je využíván portál www.projektmanazer.cz. Jak požádat o e-Poradenství? • Nejdříve se musíte zaregistrovat na http:// www.projektmanazer.cz/user/register • V sekci e-Poradenství klikněte na Přidat otázku do FAQ • Poté zadejte Váš dotaz. • Jakmile odešlete dotaz, budete na e-mail informováni o odeslání dotazu. • Poté bude dotaz zpracován a přidělen poradci. • Odpověď na dotaz Vám bude zaslána nejdéle do 7 pracovních dnů od přijetí dotazu. • Otázka a odpověď bude poté uveřejněna mezi FAQ. Elektronické poradenství je zcela přístupné pouze přihlášeným uživatelům portálu. Registrace na portálu www.projektmanazer.cz je snadná. Nebo můžete požádat prostřednictvím e-mailu, předmět „e-poradenství“ na adresu [email protected]. [email protected] Dotazy i odpovědi jsou zveřejňovány bez uvedení osobních údajů. Připravila: Olga Daskin „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ www.projektmanazer.cz 9 Doporučujeme Doporučujeme OSOBNÍ KOUČINK Jak obvykle probíhá koučování – jak to může prakticky vypadat PRVNÍ BYL SOKRATES S trochou fantazie můžeme říci, že jedním z prvních koučů byl filozof Sokrates. I on kladl svým studentům zvídavé otázky, které jim pomáhali dobrat se pravdivého řešení nastíněných problémů, či filozofických otázek. Protože však Sokrates svým tázáním provokoval k přemýšlení nejen studenty, ale i mocné muže a nezřídka nahlodával jejich vnitřní pocit důležitosti, vypil nakonec až do dna svou číši bolehlavu. I dnes patří otázky k základním nástrojům práce kouče. A také jejich klienti pomocí odpovědí nalézají nový úhel pohledu na své problémy a neotřelé pravdy. Na rozdíl od Sokrata dnes je cílem koučů pomáhat lidem a firmám naplnit celý jejich potenciál. Co to znamená? Ve slovním spojení naplnit celý potenciál jsou všechny tyto pojmy důležité. Slovník cizích slov překládá anglické slovo potency českými výrazy: síla, moc, možnost, mocnost, mohoucnost, průbojnost, pádnost, účinnost a schopnost. Můžeme si představit, že kouč je jakýsi partner, který díky otázkám a nástrojům, které při koučování využívá, pomáhá firmám a lidem najít ty nejlepší odpovědi, pravdy a řešení, a někdy i sílu dotáhnout zcela a do konce vysněné vize a projekty, či uvědomit si nové možnosti rozvoje. Nebo uvěřit ve svou schopnost moci změnit zdánlivě neřešitelné situace. A udělat to pádně, někdy i průbojně a účinně. „Je-li tedy cílem koučů pomáhat lidem a firmám naplnit celý jejich potenciál trochu, nadneseně bychom mohli říci, že kouč stimuluje lidi a firmy k tomu, aby si splnili všechny svoje sny, využili beze zbytku svůj talent, uskutečnili své vize v celé jejich úplnosti, a nikoliv jen pouhý zlomek toho, co chtějí, o čem sní a co dovedou,“. Narozdíl od trenéra, či konzultanta, kteří říkají klientovi, jaké jsou ty nejlepší postupy, kouč lidem neradí, jak mají věci dělat, nehodnotí je, jací jsou a co jak udělali ani je nenavádí na svá řešení, ale podporuje je k tomu, aby sami našli to své nejlepší řešení. A to platí pro lidi i firmy. Koučink je určen pouze pro zdravé lidi, jako metoda jejich rozvoje, není to terapie. Největší organizací, která bdí nad etickou a profesionální stránkou této profese, je Mezinárodní federace koučů (ICF). Je to nezisková nezávislá organizace, která například udílí akreditace školám koučinku a stanovuje kriteria pro vzdělávání a akreditaci koučů. Udílí tituly v koučinku. Má 10 Obvyklý postup (který lze měnit dle potřeby koučovaných) je následující: pobočku i v České republice. Pro Vaši informaci přehled titulů a náročnosti jejich získání: Minimální požadavky Certifikační úroveň Akreditovaný trénink 1. Výběr kouče – klient si vždy svého kouče vybírá. Pokud je mu přidělený někým jiným, většinou vztah a spolupráce nefunguje. Klient osloví 3 – 5 koučů z předem vybraných profilů. Jako zdroj profilů může využít např. www. koucove.cz. S 3 – 5 kouči si sjedná tzv. úvodní schůzku. Odkoučované hodiny Associate Certified Coach (ACC)® 60 hodin 100 hodin Professional Certified Coach (PCC)® 125 hodin 750 hodin Master Certified Coach (MCC)® 200 hodin 2500 hodin 2. Úvodní schůzka– účelem této schůzky je definovat oblasti koučování, seznámit se a vyjasnit si vzájemně možnosti a očekávání. Definice oblastí slouží mimo jiné k odhadu rozpočtu (kolik setkání á 1 - 2 hodiny) budeme pravděpodobně potřebovat. Osobní „chemie“ rovněž hraje roli, protože většinou jde o dlouhodobé partnerství, ve kterém i osobní antipatie či sympatie mají vliv na výsledek celého procesu. Doba trvání cca 60 – 90 minut. Kořeny a historie koučinku Kořeny koučinku můžeme nejspíše vysledovat v humanistické psychologii let šedesátých minulého století. Ta na člověka už neshlížela jako na „pouhý raneček pudů“, ale zkoumala ho jako zdravou osobnost a věřila v jeho potenciál a růst. Na základech humanistické psychologie vznikly různé další psychoterapeutické směry, ve kterých koučink také nalézá inspiraci. Do teto doby však nešlo o nový směr zvaný koučink. Jedněmi ze zakladatelů koučování, ke kterým se hlásí, či čerpá z nich celá řada českých i zahraničních koučů, jsou Američan Timothy Galwey a Angličan Sir John Whitmore. Oba se léta zabývali metodami zvyšování osobní i profesní výkonnosti lidí. V posledních čtyřiceti letech Galwey propaguje myšlenkový přístup nazvaný „Inner Game“(vnitřní hra). Ze spolupráce Galweye a Whitmora vznikl jeden ze základních pracovních nástrojů koučování. Přehledný systém otázek provázaný ještě s dalšími metodami vedení lidí, který J. Whitmore nazval GROW (Goals - cíle, Reality - realita, Options - možnosti řešení, Will - vůle, akční plán) podle toho, jakými fázemi klient při koučování prochází. Kouč pracující tímto způsobem podporuje klienta k odpovědím, kterými si ujasní své cíle, vize, či projekty a nakonec najde cestu, jak je co nejlépe a co nejdříve uskutečnit. Podstata koučování však není v modelu GROW. Podstata koučování je v tom, že díky dobře kladeným otázkám si klient dělá „jasno“ . Kouč aplikuje přístup DUO. Zvyšuje Důvěru a sebedůvěru koučovaného, jeho uvědomění a práci s informacemi a odpovědnost za výsledek. Díky tomu je pak koučovaný schopen a ochoten kvalitně se rozhodovat „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ o dalším postupu a za toto rozhodnutí přijímá plnou zodpovědnost. Kvalitní rozhodování pak přispívá k vysoké kvalitě a kvantitě výsledků při zachování dalších klíčových parametrů naší výkonnosti, jako jsou rozvoj a radost. Nová metoda se jejím tvůrcům osvědčila nejprve ve sportu (tenis, golf). Pak ji s úspěchem přenesli do firem a uplatnili i při vedení manažerů při zvyšování jejich výkonnosti. Tímto stylem se jim pak i dařilo měnit firemní kultury společností z různých oborů směrem k vyššímu výkonu, ale také spokojenosti zaměstnanců i celé firmy. O takové firmě se pak říkalo, že je vedena koučovacím stylem. Tedy prioritou byla důvěra ve schopnosti lidí, samostatnost, zodpovědnost zaměstnanců za sebe i firmu a obrovský prostor pro tvořivost. Jako příklad často John Whitmore uvádí firmu SEMCO, kde odpovědnost manažerů dosáhla tak vysoké úrovně, že jim majitel nabídl, aby si pro další rok navrhli sami výplatu tak, aby byli spokojeni a firma prosperovala. Mimochodem právě kniha Johna Whitmora Koučování byla zdrojem pro mnoho našich i zahraničních koučů. 3. Fáze rozhodování – v této fázi obvykle dochází ke schválení předběžně navržených témat a rozpočtu nadřízeným (sponzorem) koučovaného. K rozpočtu je nutno dodat, že nikdy není závaznou objednávkou, ale pouze orientační informací. Není tedy nutno vyčerpat a je možno rozšířit předběžně dohodnutý rozsah. Dále dochází k rozhodnutí obou stran o tom, zda mají zájem o spolupráci. Kouč se rozhoduje, zda může a chce být přínosem pro dané téma, koučovaný se rozhoduje, zda mu konkrétní kouč „sedí“. 4. Pravidelná setkání – realizační fáze, během které se naplňují jednotlivé fáze koučovacího rozhovoru dle modelu GROW. G = Goals - Přesná definice cílů, R = Reality - Podrobná analýza současného stavu, O = Options - Brainstorming možností řešení, využití kreativních technik, W= Will - Akční plán Prakticky to může vypadat tak, že první setkání věnujeme stanovení cílů buď krátkodobých nebo na období 6 – 12 měsíců (G), další setkání už jsou věnována rozboru aktuálního stavu (R) a následně dle potřeby tvorbě variant řešení (O), akčnímu plánování (W) a hodnocení realizace. Někdy však v případě jednoduchých, www.projektmanazer.cz 11 Doporučujeme Doporučujeme nekomplexních témat můžeme projít celým procesem GROW v průběhu jednoho setkání a příště se věnujeme dalším tématům. Také místo metody GROW může kouč využít jiný nátroj či proces. vliv na okolí klienta. Pomáhá klientovi nalézat potřebné zdroje a nejlepší cesty ke splnění jeho cílů. Kouč není s klientem spojen jiným vztahem než kouč-klient. Výsledky lze očekávat v řádech měsíců. Tato setkání probíhají na základě principu naprosté otevřenosti a současně diskrétnosti. K ostatním účastníkům (nadřízený, sponzor) tohoto procesu se dostávají pouze stručné informace o postupu a dosažených výsledcích, které jsou vždy předem schváleny koučovaným. 2. Koučovací styl vedení, manažerská kompetence Osobní setkání lze občas nahradit telefonickým koučinkem. V tomto případě jde většinou o 60 minut rozhovoru. Doba trvání této fáze přímo souvisí s tématy koučování. Zkušenosti říkají, že jde obvykle o 8 – 18 setkání v průběhu 6 – 12 měsíců. Tato setkání dle našich zkušeností doporučujeme 2,5 hodinová. Samotné koučování probíhá obvykle 2 hodiny a 0,5 hodiny je na reflexi minulého setkání, dosaženého pokroku a shrnutí. Tato 0,5 hodina není účtována. Oblasti využití koučinku Koučink může firma využít ve třech základních oblastech. Jako účinný nástroj rozvoje jednotlivců i týmů. Dále pak může sloužit manažerům jako efektivní styl vedení. Třetí oblastí je změna hierarchické firemní kultury na kulturu - koučovací. Taková firma se obvykle stává ne-hierarchickou, vysoce konkurenceschopnou, motivující a inovativní společností. 1. Nástroj rozvoje jednotlivců i týmů – viz popis procesu jak obvykle probíhá koučování Ze zpětné vazby jednotlivce nebo týmu vyplývá určitá potřeba rozvoje konkrétní dovednosti. Tuto potřebu rozvoje můžeme naplňovat řadou nástrojů. Klasickým školením na dané téma, mentoringem, samostudiem, imitací zkušených nebo koučinkem. V tomto případě tedy hovoříme o koučinku jako rozvojovém nástroji. Jde o využití koučovacích dovedností, které můžete buď „nakoupit“ v podobě externích koučů, nebo je můžete rozvinout u vlastních zaměstnanců (interní koučové). Jedná se tedy o “čistý koučink“. Kouč využívající koučovací proces podporuje klienta na cestě za jeho cílem. Jedná se čistě o cíle klienta (nebo organizace – nadřízeného, které klient předem schválil), nikdy ne o cíle kouče. Kouč neradí, nehodnotí, nekritizuje ani nechválí, nevyjadřuje vlastní názor. Nemá 12 Jedna z klíčových rolí manažera je rozvoj podřízených. Kromě rozvoje klasických dovedností, kdy může manažer využít dovednost koučování (ad 1), často pracuje s komplexnějšími oblastmi, jako je například samostatnost, zodpovědnost, kreativita, práce se změnou a nejistotou, kritické myšlení atd. V těchto situacích může dovednost koučování pomáhat, ale vzhledem k šíři těchto oblastí je nutno mluvit spíše o změně přístupu manažera, o jiném stylu vedení. Koučovací styl vedení lze stručně charakterizovat jako systematickou, dlouhodobou podporu základních principů koučování DUO – Důvěra, Uvědomění, Odpovědnost. Manažer, který věří v potenciál k rozvoji (podřízený se může naučit „cokoli“) a dává to najevo, podporuje schopnost neposuzujícího pozorování - zvyšuje uvědomění podřízeného a motivuje k zodpovědnosti, vede koučovacím způsobem. Přínosem je mimo jiné dynamický růst jeho podřízených a vysoké využití jejich potenciálu. Jedná se tedy o „koučovací manažerský styl“. Je zásadně odlišný od pozice čistého kouče. Manažer využívající koučovací přístup je většinou sám zainteresován na splnění cílů svých podřízených. Musí jasně formulovat vlastní názor, někdy musí hodnotit a může ovlivnit okolí svých podřízených. Výsledky lze očekávat v řádech měsíců až let. 3. Koučovací firemní kultura Vzniká plošnou změnou stylu vedení v koučovací styl vedení a tím, že jsou principy DUO uplatňovány nejen jednotlivci, ale i týmy a odděleními dochází ke komplexní změně firemní kultury. V takové změně jsou dotčeny všechny základní charakteristiky jako klíčové hodnoty firmy, normy chování, styly řízení a vedení, organizační uspořádání, atmosféra atd. Taková firma se obykle stává ne-hierarchickou, vysoce konkurenceschopnou, motivující a inovativní společností. Světovým příkladem je společnost Semco Ricarda Semlera se svým 25letým kontinuálním růstem. Výsledky takové změny lze očekávat v řádech let. Přeji Vám co nejlepší výběr kouče a příjemné projití koučovacím procesem. Lenka Zelingrová, Koučink Centrum „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ Osobní koučink pro projektové manažery ve školství Jedná se o vysoce specializovanou podporu rozvoje lidí. Projektovému manažerovi bude za přesně stanovených podmínek přiřazen osobní kouč, který koučovaného odborně povede od reflexe aktuální situace k dalšímu konkrétnímu postupu za stanovenými cíli. O Koučink Centru V rámci projektu je nabízen tzv. čistý koučink, který se vyznačuje tím, že kouč nezaujímá roli poradce, ani hodnotitele, neuplatňuje vlastní názory, je emocionálně neutrální a samotný koučovaný je plně zodpovědný za obsah. Osobní koučink probíhá v místě bydliště nebo na pracovišti koučovaného, v průměru se jedná o 2 sezení s koučem. Posláním Koučink Centra je šíření myšlenek koučování, informování o moderních postupech v oboru, přibližování koučinku v komerčních i nekomerčních projektech, předávání špičkového know - how lidem i firmám v ČR a na Slovensku. Realizace aktivity: 1. 10. 2011 – 29. 2. 2012 Co je to koučink Společnost Koučink Centrum byla založena v roce 1996 a je jednou z mála společností v České a Slovenské republice zaměřených na koučink a všechny služby s koučinkem spojené. Přejeme si, aby koučink, schopnost plně využít své dovednosti, tvořivost a talent při uskutečňování vysněných projektů, byl vlastní každému člověku. Aby se koučovací přístup stal běžnou součástí chování naší společnosti. Definic, co je to koučink, najdeme při zadání tohoto slova do vyhledávače na internetu nespočet. Všechny však mají jedno společné, a to informaci, že koučink je rozvojový nástroj, který pomáhá klientům rozšířit svoje DUO (Důvěru, Uvědomění, Odpovědnost). A kouč je průvodcem klienta na této cestě. Společnost Koučink Centrum funguje ve čtyřech divizích: Kořeny koučinku můžeme nejspíše vysledovat v humanistické psychologii šedesátých let minulého století. Ta na člověka už neshlížela jako na pouhý "raneček pudů“, ale zkoumala ho jako zdravou osobnost a věřila v jeho potenciál a růst. Na základech humanistické psychologie vznikly různé další psychoterapeutické směry, ve kterých koučink také nalézá inspiraci. • Koučink ve firmách - divize Koučink ve firmách je začleněna do mezinárodní sítě Performance Consultants. V jejím čele stojí jeden ze zakladatelů koučinku v Evropě, Sir John Whitmore. Tato divize plně respektuje standardy mezinárodní sítě PCI. Jedněmi ze zakladatelů koučování, ke kterým se hlásí či z nich čerpá celá řada českých koučů, jsou Američan Timothy Gallwey a Angličan Sir John Whitmore. Oba se léta zabývali metodami zvyšování osobní i profesní výkonnosti lidí. V posledních dvaceti letech Gallwey propaguje myšlenkový přístup nazvaný „Inner Game“(vnitřní hra). Vymyslel rovnici V (výkon) = P (potenciál) - i (interference). Ze spolupráce Gallweye a Whitmora vznikl jeden ze základních pracovních nástrojů koučování. Aktivitu Osobní koučink zajišťuje Koučink Centrum, s. r. o. • Mezinárodní škola koučinku je určena pro manažery, externí kouče i širokou veřejnost. Její struktura umožňuje, aby absolventi plynule přecházeli do dalších kurzů a zvyšovali si tak svou kvalifikaci. • Inner Focus Sport Academy – IFSA vznikla na základě potřeby sportovních trenérů a koučů. Rozšiřuje know-how v oblasti práce s vnitřními bariérami sportovců. Hlavním cílem je nabídnout trenérům know-how, které vychází z koncepce „Inner Game“ T. Gallweye, který napsal řadu bestsellerů.¨ • Společensky prospěšné projekty KC-DUO – divize má za cíl zprostředkovat koučink a jeho přístupy i lidem a firmám, kteří si nemohou koučování finančně dovolit (neziskové organizace, školy, studenti, senioři, nezaměstnaní). Koučink Centrum se mj. podílelo na realizaci projektu ESF – Stabilizace a reintegrace aktivních seniorů. www.projektmanazer.cz 13 Doporučujeme Doporučujeme Novinka na knižním trhu Autor knihy: HORSKÁ, V. Název knihy: Koučování ve školní praxi 1. vydání, 2009, Grada Publishing, Praha, 176 stran Kniha je určena ředitelům základních a středních škol, koordinátorům tvorby školního vzdělávacího programu, výchovným poradcům, školním psychologům a dalším odborníkům z řad širší pedagogické veřejnosti. Klade si za cíl seznámit čtenáře s možnostmi uplatnění koučování v prostředí školy a hledá odpověď na otázku, jakou přidanou hodnotu může škole tato forma práce přinést. nování, analýza aktuální situace školy, akční plánování, koučování projektu, týmové koučování, autoevaluace školy). Zvláštní pozornost je věnována koučování žáků v procesu výchovy k volbě povolání. 1. kapitola uvádí čtenáře do problematiky reformy českého vzdělávacího systému a seznamuje je s širším kontextem reformy a jejími principy. Novou strategií ve vzdělávání je zavádění školních vzdělávacích programů do praxe škol s cílem posílit jejich autonomii. To školám umožňuje provést svou vnitřní proměnu, vytyčit si nové rozvojové cíle a flexibilně reagovat na nové podmínky, požadavky a potřeby. Při řízení změny může škole pomoci koučování. Na českém knižním trhu je v současné době dostatek titulů zabývajících se principy koučování a jejich aplikací v různých oblastech společenského života, zejména v obchodní sféře. Žádná z dostupných publikací však není zaměřena přímo na oblast školství a počátečního vzdělávání. Kniha „Koučování ve školní praxi“ se pokouší tuto mezeru vyplnit a poskytnout uživatelům nejen základní orientaci v dané problematice, ale zejména praktické návody na uplatnění koučovacích strategií v každodenním životě školy. Kniha je rozdělena do 6 kapitol, které jsou doplněny předmluvou, přehledem odborné literatury, jehož součástí jsou rovněž odkazy na užitečné webové stránky, a rejstříkem. Obsahuje 25 ilustrativních obrázků (schémat, diagramů, grafů a škál). Předností publikace je nabídka velkého množství koučovacích otázek využitelných v různých situacích a oblastech života školy (strategické plá- 14 „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ 2. kapitola objasňuje, v čem spočívá podstata a význam koučování, odhaluje jeho principy, ukazuje, jaké postavení má koučování v rámci různých stylů řízení lidí a upozorňuje na odlišnost koučinku od jiných forem práce s lidmi. Poskytuje širší náhled na faktory, které vstupují do procesu koučování a ovlivňují jeho průběh a výsledky, a poukazuje na možná úskalí a nástrahy koučování, s nimiž se může kouč ve své praxi setkat. Těžištěm knihy jsou 3. a 4. kapitola. 3. kapitola objasňuje základní termíny a pojmy používané v koučinku, nabízí osvědčené nástroje uplatňované v koučovací praxi a klade důraz na podrobné objasnění modelu GROW, který pomáhá vhodně strukturovat koučovací proces. Na příkladech vysvětluje, jak obvykle probíhá koučování jednotlivců, skupin a týmů; zvláštní zřetel přitom věnuje koučování projektu. Do této části jsou zařazeny praktické ukázky použití jednotlivých koučovacích nástrojů, které čtenáře provedou krok za krokem celým procesem koučování i jeho možnostmi. Nejsou zde opomenuty ani vazby koučování na jiné způsoby a formy skupinové a týmové práce. 4. kapitola seznamuje čtenáře s uplatněním koučování v oblasti strategického plánování. Podrobně vysvětluje způsob efektivního stanovování cílů a způsobů jejich dosahování a všímá si, jakou roli má v procesu plánování správné nastavení cíle. Popisuje práci s cíli s využitím metody SMART/SMARTER, která se osvědčuje při koučování jednotlivců, skupin i týmů. Dále kapitola představuje metodu akčního plánování, ukazuje její provázanost s modelem GROW a uvádí konkrétní náměty na uplatnění vhodných koučovacích otázek v jednotlivých etapách akčního plánování. využití koučinku ve výchově k volbě povolání. Dále kapitola seznamuje s možnostmi využití koučování při řízení kvality ve škole a při zavádění změn do vzdělávacího procesu. Konkrétní náměty a příklady ukazují šíři i možnosti využití koučování v praxi školy. 6. kapitola poskytuje shrnující pohled na význam koučování v prostředí školy. Za touto závěrečnou kapitolou je zařazen rejstřík, který slouží k rychlé orientaci v textu. Dále následují seznam odborné literatury a odkazy na užitečné webové stránky, které mohou poskytnout hlubší vhled do dílčích částí textu. Využití koučování v prostředí školy je příležitostí, jak zavést do praxe školy inovativní způsoby práce umožňující zvyšovat kvalitu a řídit změny ve vzdělávání. Možný přínos koučování pro školu může souviset zejména s realizací, ověřováním a úpravami školního vzdělávacího programu, s evaluací a autoevaluací a se zaváděním standardů kvality do vzdělávání. Postupy uplatňované při skupinovém či týmovém koučinku mohou výrazně přispět ke zlepšení komunikace a spolupráce ve škole. Koučování má velký význam i při práci se žáky. Zavádění netradičních metod do vzdělávání může přinést učitelům i jejich žákům hluboké zážitky a přispět k jejich lepšímu sebepoznání, poznání druhých a k rozvoji vlastního potenciálu. http://www.grada.cz/koucovani-ve-skolni-praxi_5127/kniha/katalog/ 5. kapitola věnuje pozornost konkrétním aplikacím koučování v pedagogickém procesu. Ukazuje, jaké příležitosti ke koučování lze najít v prostředí školy, jaké jsou možnosti uplatnění koučování ve výuce a jak probíhá týmový koučink ve škole. Zvláštní pozornost je věnována www.projektmanazer.cz 15 Na okraj Na okraj Z jednoho současného projektu Mám jednoho známého, bývalého kolegu a experta na projektové řízení, který je projekty úplně posedlý – v podstatě téměř ke všemu přistupuje jako k projektu – například i svou svatbu si naplánoval v MS Projectu. Úsměvné, říkala jsem si dlouho. Ono na tom ale něco bude – momentálně se také nacházím v jedné realizační projektové fázi – na mateřské dovolené. Přípravnou fázi tohoto projektu – tedy těhotenství už máme zdárně za sebou. Probíhala jako většina přípravných fází – nejprve jsme museli dát dohromady tým – pominu-li, že tým jsou nejméně 3, my byli sice reálně dva, ale v podstatě čtyři zároveň – zbylí dva členové týmu byli po 9 měsíců jaksi virtuální, komunikovali s námi především díky vyspělým technologiím, jako je ultrazvuk, monitor apod. Už v přípravné fázi projektu dávali tito virtuální členové občas svými projevy a požadavky najevo, že to s nimi bude legrace. A protože náš tým byl mezinárodní, museli jsme si hned zpočátku vyjasnit pojmy. Jak už to většinou v mezinárodních projektech bývá, naším společným jazykem byla angličtina. A tak jsem svůj dosavadní slovník obohatila o pojmy typu pacifier (dudlík – jak výstižné, zjišťujeme nyní ve fázi realizační), umbilical cord (pupeční šňůra) či amniotic fluid (plodová voda). Kromě pojmů jsme ladili i cíle a metody, já zejména ve spolupráci s odbornou literaturou, manžel s pomocí internetu a následně jsme to slaďovali spolu. Navzdory tomu, že náš tým je dalo by se říci cross culture, nedocházelo k nějakým rozporům. Samozřejmě nepodceňuji ani publicitu projektu – má vlastní webovou stránku, kterou pravidelně aktualizuji novými fotografiemi a popisem dosažených výsledků a dílčích cílů, občas tu také pomocí chatu komunikuji s další veřejností. Chcete si rozšířit knihovničku v oblasti projektového řízení? Pak právě teď máte ojedinělou příležitost 1. 2. 3. 4. Projektová dokumentace je víceméně také řádně vedena a archivována – zejména tedy elektronicky. 5. 6. 7. Neopomínám ani vztahy s dotčenými stranami projektu – zejména babičky, dědečky a nejbližší přátele jsme museli na projekt trochu připravit. Ačkoliv ne všichni v něj hnedle věřili, díky včasné a pravidelné komunikaci se nám podařilo získat jejich podporu stejně jako se sousedy či blízkými obchodníky, kteří buď občas pohlídají velekočár před obchodem, neboť se skoro nikam nevleze, anebo se jej snaží dostat dovnitř. Kapitolou samo o sobě by mohlo být řízení lidí. Oproti přípravné fázi se mnohé změnilo. S manželem jsme ve styku zejména virtuálně – operativní i pravidelné porady míváme hlavně přes skype, zatímco se dvěma, co byli v přípravné fázi virtuální, komunikuji téměř neustále face to face. Plynulý tok projektu občas svými časově neplánovanými požadavky narušují zejména juniorští členové týmu. Problém také bývá, že nemají ještě dostatečně zažitá pravidla a jejich požadavky jsou občas mimo realitu, nezřídka dochází k problému díky jejich jazykovým nedostatkům, na kterých se snažíme pracovat. Nejvíce sil je asi momentálně vůbec napřeno právě do rozvoje projektového týmu. Zatímco my senioři se vzděláváme jaksi „on the job“ a „by the way“, juniorům se snažíme předat maximum z našich doposud nabytých zkušeností. Pochopitelně jsme museli dát dohromady rozpočet – jaké budou příjmy (nízké), jaké výdaje (vysoké) – zkrátka běžný projektový postup, kdy jsme se občas dohadovali, kde ubrat (hlavně v rezervách) a kde přidat (hlavně ne ve výdajích). Občas se stane, že v průběhu projektu najednou zjistíte, že je třeba změnit původní cíl, já mám poslední dobou taky tenhle pocit – hlavně to všechno ve zdraví přežít! Nyní, v realizační fázi musím ocenit volbu členů týmu. Neumím si představit, že bych tady v tom projektu - zvaném dvojnásobné mateřství – měla jiného člena týmu než svého muže, neboť zda byla volba správná, poznáte hlavně v těch náročnějších fázích projektu – kdy vám hoří deadline, náhle nestačí plánované personální kapacity či je na hraně rozpočet. Olga Daskin 16 Soutěžíme Úsměvné? Ne realita ;). „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“ 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. První dva nejrychlejší soutěžící, kteří správně odpoví na níže uvedené testové otázky a vyluští křížovku, odměníme knihou „Projektový management podle IPMA“. • Za dosažení výstupů projektu je obvykle odpovědný: Manažer projektu. Zadavatel projektu. Uživatel projektu. Investor projektu. 16. 1. Celkový objem prostředků, přidělených na projekt. 2. "Osoba, která byla pověřena odpovědností za řízení projektu. " 3. Neurčitá událost nebo podmínka, která pokud nastane, má pozitivní nebo negativní vliv na dosažení cílů projektu. 4. Organizace nebo osoba, která poskytuje produkt/službu. 5. Jednotka práce vykonávaná v průběhu projektu. Obvykle má očekávanou dobu trvání, očekávané náklady a očekávané požadavky na zdroje. Jejím výsledkem je dílčí výstup/produkt. 6. Osoby podílející se na realizaci projektu. • Tzv. trojimperativ projektu zahrnuje základní otázky: Co? Kdy? Za kolik? Co? Kdy? Kdo? Jak? Za kolik? Proč? Co? Za kolik? Kde? 7. Časově, nákladově a zdrojově omezený proces realizovaný za účelem vytvoření definovaných výstupů co do kvality, standardů a požadavků. 8. Předmět ve škole, který rozvíjí logické myšlení. 9. Kniha, z níž se ve škole děti učí. 10. Popis stavu, do kterého se chceme realizací projektu dostat. 11. Lidé, zařízení a infrastruktura, které jsou k vykonávání projektových činnosti potřeba. • Hierarchická struktura prací (WBS) je: rozdělení Stromovým rozpadem produktů projektu. Stromovým rozpadem činností a prací projektu. Lineárním rozpadem úkolů projektu. Lineárním rozpadem výstupů projektu. 12. Co není realita, je většinou jen náš … (nejen v životě, občas i v projektu ;)) 13. Dokument obsahující plánovaná data provedení jednotlivých činností a plánovaná data plnění milníků. 14. Zkratka Evropského sociálního fondu. 15. Zkratka pro Ministerstvo školství, mláděže a tělovýchovy. 16. Úpravy oproti plánu, které se nedají předem naplánovat a v projektech (ani v životě) se jim často nevyhneme. Svoje odpovědi posílejte na email [email protected] a do předmětu zprávy napište „Soutěž“. www.projektmanazer.cz 17 Národní institut pro další vzdělávání Zpravodaj IPo PM 250+ číslo 2/2012 vydává NIDV Jeruzalémská 12 110 00 Praha 1 www.nidv.cz Redakce: L. Holacká, Z. Kudrnová, L. Šlajchová, Grafika a sazba: Grafia s.r.o., Budilova 4, Plzeň, www.grafia.cz Zpravodaj je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky