Města Euroregionu Elbe/Labe

kniha komplet.qxd
25.4.2005
9:12
Str. 1
MĚSTA DIE STÄDTE
EUROREGIONU DER EUROREGION
ELBE/LABE
Tento projekt je spolufinancován EU z programu Phare CBC.
Nazory uveřejněné v této publikaci vyjadřují názor autora a nemusí vyjadřovat názor EU.
ISBN 80-250-0928-9
© 2005 PrintActive, s. r. o.
SOUBORNÉ INFORMACE
INFORMATIVER ÜBERBLICK
Ročník/Jahrgang 2004
Informace o regionech, městech a obcích
Information zu Regionen, Städten und Gemeinden
Počet výtisků/ Auflage: 500
Kód publikace/ Publikations-Nr.: 13-4205-04
Ústí nad Labem
prosinec 2004
Dezember 2004
Č.j./Referenz-Nr.: 14/2004
Města Euroregionu Elbe/Labe
2002
Die Städte der Euroregion Elbe/Labe
2002
Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem
erstellt von: CZSO Außenstelle – Ústí nad Labem
Ředitel/Direktor: Ing. Josef Glaser
Kontaktní osoba/Kontaktperson: Ing. Lenka Strnadová
Telefon: +420 472 706 179
E-mail: [email protected]
Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem
Tschesches Amt für Statistik, Außenstelle – Ústí nad Labem
2004
3
Vysvětlivky/Erläuterungen
Literatura/Literatur
jev se nevyskytoval / Nicht vorhanden
číselný údaj je menší než polovina zvolené měrné
jednotky / Ausprägung höchstgering (weniger als
die Hälfte der kleinsten Einheit)
.
informace chybí úplně nebo není věrohodná
Zahlenwert unbekannt oder geheimzuhalten
x
vyplnění údajů není možné nebo není účelné
Angabe inhaltlich nicht sinnvoll
v tom/
součet podpoložek odpovídá přesně hlavní položce
davon
Angabe von Unterpositionen aus Gesamtmenge
(100%)
z toho
součet vybraných podpoložek neodpovídá přesně
darunter
hlavní položce / Angabe ausgewählter Unterpositionen, Positionen ergeben nicht Gesamtmenge
index stáří poměr počtu osob ve věku 65 a více na 100 dětí
Altersindex ve věku 0-14 let / Anzahl der Personen im Alter
von 65 und mehr Jahren im Verhältnis zu 100 Kindern im Alter von 0-14 Jahren
G
0
Sächsische Gemeindestatistik, Ausgewählte Strukturdaten.
Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen 1999, 2000,
2001, 2002, 2003
G Sächsische Kreiszahlen, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen 2003
G Velká encyklopedie měst a obcí České republiky, Ing. Josef
Augustin, 2001
Kontakty/Kontakte
Euroregion Elbe/Labe
Svazek obcí Euroregion Labe
Velká Hradební 8
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 47 / 524 14 37-8
fax: +420 47 / 521 16 03
e-mail: [email protected]
http://www.euroregion-labe.cz
Euroregion Elbe/Labe
Kommunalgemeinschaft Euroregion
Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V.
Dr.-Wilhelm-Külz-Str. 6, 01796 Pirna
tel.: +49 3501 / 52 00 13
fax: +49 3501 / 52 74 57
e-mail: [email protected]
http://www.euroregion-elbe-labe.de
Český statistický úřad/Tschechisches Statistisches Amt,
Bereich Ústí nad Labem
Krajská reprezentace Ústí nad Labem
oddělení informačních služeb
Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem
tel.: +420 472 771 600
e-mail: [email protected]
http://www.czso.cz
Okresní hospodářská komora
Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax: +420 475 241 360
e-mail: [email protected]
http://www.ohk-ul.cz
4
Obsah / Inhalt
Vysvětlivky / Erläuterungen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Kontakty / Kontakte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Úvodní slovo / Vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Mapa / Karte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe - česká část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe - tschechischer Teil . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe - německá část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe - deutscher Teil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Grafy / Diagramme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Popis německých měst / Vorstellung deutscher Städte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Popis českých měst / Vorstellung tschechischer Städte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Městské znaky / Stadtwappen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Tabulková část / Tabellen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Seznam adres městských úřadů/Adressliste der Stadtverwaltungen. . . . . . . . . . 103
5
Úvodní slovo / Vorwort
Vážení čtenáři,
Sehr geehrter Leser,
dostáváte do rukou knížku, která Vám přibližuje
města Euroregionu Elbe/Labe.
Poprvé v takovéto formě byly shromážděny ucelené údaje a informace o městech Euroregionu
Elbe/Labe. Věříme, že kniha bude zajímavým příspěvkem pro poznání česko-saského příhraničí. Přejeme Vám mnoho zábavy při listování touto knihou.
Sie halten ein Buch über die Städte der Euroregion
Elbe/Labe in den Händen. Damit bekommt der Leser zum
ersten Mal und in dieser Form Angaben und Informationen
zu den in der Region befindlichen Städten. Wir glauben,
dass das Buch zum besseren Kennenlernen des Grenzgebietes beiträgt und wünschen Ihnen viel Spaß beim Lesen.
Děkujeme všem městům a pracovníkům Krajské
reprezentace ČSÚ Ústí nad Labem za údaje. které
dodali. Zvláštní dík patří paní Ing. Lence Strnadové,
které byla duší celého projektu.
Wir danken allen Städten und den Mitarbeitern des statistischen Amtes des Bezirkes Ústí, die uns die Angaben zur
Verfügung gestellt haben. Ein besonderer Dank gilt Frau
Lenka Strnadová, ohne deren engagiertes Wirken dieses
Projekt nicht hätte verwirklicht werden können.
Projekt byl spolufinancován programem EU
Phare CBC.
Das Projekt wurde durch das europäische Förderprogramm PHARE CBC kofinanziert.
Vladimír Lipský
Jednatel EEL Ústí nad Labem
6
Christian Preußcher
Geschäftsführer der EEL Pirna
7
Charakteristika
Euroregionu Elbe/Labe
česká část
Obyvatelstvo a rozloha
Česká část Euroregionu Elbe/Labe (EEL) se rozprostírá na rozloze 2 814 km2, což jsou 3,6 % České
republiky a 52,7 % Ústeckého kraje, žije zde 492 352
obyvatel, což jsou 4,8 % České republiky a 60,1 %
Ústeckého kraje. Českou část území euroregionu tvoří
čtyři okresy: Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad
Labem. Na tomto území se nachází celkem 214 obcí,
z nichž 52 patří do okresu Děčín, 105 do okresu Litoměřice, 34 do okresu Teplice a 23 do okresu Ústí nad
Labem. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město
Ústí nad Labem, které k 31. 12. 2002 mělo 94 544
obyvatel.
Geografické prostředí
Severozápadní hranici euroregionu vymezuje
pásmo Krušných hor s průměrnou nadmořskou výškou 570 m, které pozvolna přechází v další pohoří
zvané Děčínské stěny, z nichž turisticky lákavá je část
Tiských stěn a dále známá rozhledna Děčínský Sněžník o nadmořské výšce 723 m. Na území východně od
řeky Labe, které u Hřenska opouští Českou republiku,
se rozkládá Růžovská pahorkatina a na ní navazují Jetřichovické stěny, které vytvářejí bizardní labyrint stinných kaňonů a soutěsek, místy hlubokých přes 100 m.
Celé toto území je chráněnou krajinnou oblastí známou pod názvem Labské pískovce nebo také České
Švýcarsko. Všechny význačné přírodní jevy, které se
zde nacházejí, jsou vyhlášeny státními přírodními
rezervacemi nebo přírodními výtvory. Mezi nejznámější patří Pravčická brána - evropský unikát skalního
mostu (šířka 25 m, výška 21 m). Na severu zasahuje
do území euroregionu část chráněné krajinné oblasti
Lužické hory.
Střední část euroregionu zaujímá České středohoří,
které je poměrně rozsáhlé a zasahuje do několika okresů.
Jeho jedinečnost je dána především značnou výškovou
členitostí a unikátním reliéfem. Vzniklo sopečnou činností a následným usazováním a zvětráváním. Čedič
a znělec zde vytvářejí výrazné kužele, kupy a skály.
Údolí řeky Labe ohraničují téměř svislé lávové svahy.
Místo, kde řeka proniká horami, bylo pojmenováno
„Brána Čech“ - Porta Bohemica. V roce 1976 bylo toto
území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí, kde se
nachází celkem 39 přírodních památek a rezervací.
Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je Milešovka
(837 m n. m.). Turisticky zajímavé jsou však i další
vrcholy sopečného původu jako je například Házmburk
(418 m n. m.), Boreč (446 m n. m.), odkud někdy v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny,
nebo Lovoš (570 m n. m.) s výborným rozhledem do
okolní krajiny.
Jih euroregionu pokrývají roviny, které pocházejí z
druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky neznámější památná hora Říp, ke které
se váže pověst o příchodu národa do Čech.
8
Charakteristik der
Euroregion Elbe/Labe
tschechischer Teil
Bevölkerung und Fläche
Der Tschechische Teil der Euroregion Elbe/Labe (EEL)
erstreckt sich auf einer Fläche von 2.814 km2 und nimmt somit
3,6 % der Gesamtfläche der Tschechischen Republik und
52,7 % des Bezirks Ústí ein. Die Zahl der Einwohner beträgt
492.352, was 4,8 % der Bevölkerung der Tschechischen Republik und 60,1 % des Bezirks Ústí entspricht. Den tschechischen
Teil der Euroregion Elbe/Labe bilden vier Kreise: Děčín, Litoměřice, Teplice und Ústí nad Labem. Auf diesem Gebiet befinden sich 214 Gemeinden, wovon 52 dem Kreis Děčín, 105 dem
Kreis Litoměřice, 34 dem Kreis Teplice und 23 dem Kreis Ústí
nad Labem an zugehören. Größte Gemeinde und gleichzeitig
Bezirksstadt ist Ústí nad Labem. Die Einwohnerzahl von Ústí
nad Labem betrug zum 31.12.2002 insgesamt 94.544.
Naturraum
Das Erzgebirge mit einer durchschnittlichen Höhe 570 m
über NN stellt die nordwestliche Grenze der Euroregion dar.
Weiter östlich geht das Erzgebirge allmählich in den Höhenzug
der Dečíner Wände (Děčínské stěny) über, von denen die Tissaer Wände (Tiské stěny) die bekanntesten sind. Als touristische Attraktion gilt gleichfalls die Aussichtsplattform auf dem
Dečíner Schneeberg (Děčínský Sněžník) in einer Höhe von
723 m über NN. Östlich der Elbe, die in Hřensko die Tschechische Republik verlässt, erstreckt sich das Hügelland Růžovská pahorkatina. An diese schließen sich die Wände von
Jetřichovice an, ein Labyrinth wilder Felsschluchten, die an
manchen Stellen bis zu 100 m tief sind. Das ganze Gebiet ist
Naturschutzgebiet und unter dem Namen Elbsandsteingebirge
oder Böhmische Schweiz bekannt. Zu den schönsten Naturdenkmälern des Gebiets gehört das Prebischtor (Pravčická
brána), eine 25 m breite und 21 m hohe Felsenbrücke. Im Norden der Euroregion befindet sich ein Abschnitt des Naturschutzgebietes Lausitzer Gebirge
Im mittleren Teil der Euroregion erstreckt sich das relativ
ausgedehnte Böhmische Mittelgebirge. Das Böhmische Mittelgebirge ist durch Vulkantätigkeit entstanden und wurde
danach durch Ablagerung und Verwitterung geformt und geprägt. Basalt und Phonolith sind die Gesteine, welche die
markanten Vulkankegel, die Kuppen und Felsen bilden. Das
Elbetal wird von nahezu senkrechten Hängen aus Lavagestein begrenzt. Die Stelle, wo der Fluss das Gebirge durchbricht, wird „Porta Bohemica“ genannt. Neben diesem findet
man hier eine Vielzahl weiterer Naturdenkmale. Der höchste
Berg des Böhmischen Mittelgebirges ist der Mileschauer
(Milešovka) mit 837m. Touristisch interessant sind aber auch
die anderen Kegelberge vulkanischen Ursprungs. Das sind
z.B. die Hazmburk (418m), Boreč (446m) oder auch der
Lovoš, welcher einen hervorragenden Rundblick in die umliegende Landschaft bietet.
Den Süden der Euroregion bildet eine Ebene, die in der Zeit
des Mesozoikums entstanden ist und Böhmische Kreidetafel
genannt wird. Aus dieser Ebene ragt der sagenumwobene Berg
Říp hervor, um den sich die Sage der Ankunft des tschechischen Volkes in Böhmen rankt.
Vodstvo
Největším vodním tokem na území euroregionu je
řeka Labe, která odvádí vodu z převážné části Čech.
Koryto Labe je široké 100 - 150 m a při průměrné vodnosti má řeka hloubku 2,5 - 3 m. Zleva se do ní vlévá
Ohře, druhý největší levostranný přítok, a řeka Bílina.
Z pravé strany se do Labe vlévá řeka Ploučnice
a posledním pravostranným přítokem na našem území
je řeka Kamenice.
Z vodních ploch patří k nejznámějším rybník
Chmelař v blízkosti města Úštěk s možností rybolovu
či koupání nebo Píšťanské jezero nedaleko Litoměřic,
které je vhodné pro rekreační koupání a vodní sporty.
Další větší vodní plochy se nacházejí v Podkrušnohorské pánvi a jsou to převážně uměle vytvořené nádrže ve
Všechlapech a Modlanech nebo zatopené doly Kateřina
a Barbora.
Hospodářství
Hospodářský význam této oblasti je historicky dán
jeho nerostným bohatstvím. Od západu pod svahy
Krušných hor zasahuje do území euroregionu hnědouhelná pánev. Dlouholetá těžba hnědého uhlí výrazně
poznamenala současný krajinný ráz Podkrušnohoří.
Kromě hnědého uhlí jsou zde významná ložiska sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Je to
oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou,
významné postavení má zde energetika, strojírenství
a chemický průmysl.
Jižní část euroregionu – oblast Litoměřicka je
významná svou produkcí vína a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané
Zahradou Čech. Vinařství má na Litoměřicku již tisíciletou tradici. Nejrozšířenější odrůdou je Müller Thurgau, typickou odrůdou severních oblastí je Ryzlink rýnský. Pěstování vinné révy má na Litoměřicku příhodné
podmínky, které jsou dány zejména nízkou nadmořskou
výškou s relativně teplým mikroklimatem a vhodným
složením půdy.
Doprava
Přes euroregion procházejí důležité železniční a silniční dopravní tepny, proto má toto území významnou
polohu zejména pro vazbu na Evropskou unii. V silniční dopravě má prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55,
která prochází přes celé území euroregionu od jihu až
na severozápad, kde v obci Cínovec opouští naši
republiku a směřuje dále do Drážďan. Hlavním železničním tahem, který protíná území euroregionu, je
mezinárodní trať vedoucí z Prahy přes Lovosice na
Děčín a dále do Německa. V lodní dopravě má nezastupitelné místo řeka Labe, jejíž tok prochází od jihovýchodu až na sever a umožňuje tak lodní přepravu nejen
tuzemskou, ale přes celé území SRN až k Severnímu
moři.
Gewässer
Der größte Fluss der Euroregion ist die Elbe. Ihr Einzugsgebiet umfasst fast alle Flüsse Böhmens; mithin fließt auch ein
Großteil des Wassers aus ganz Böhmen über sie ab. Die Elbe ist
100 bis 150 m breit und ihre durchnittliche Tiefe beträgt zwischen 2,5 m – 3 m. Auf der linken Seite münden Eger (Ohře) der zweitgrößte linkselbische Zufluss - und Bílina in die Elbe.
Auf der rechten Seite mündet die Ploučnice in die Elbe. Der
letzte rechtselbische Zufluss auf dem Territorium der Tschechischen Republik ist die Kamenice.
Die Seen Chmelař in der Nähe von Úštěk und der See Píšťanské jezero bei Píštany nahe Litoměřice gehören zu den bedeutendsten Gewässern im Gebiet der Euroregion. Der Chmelař bietet Gelegenheit zum Baden und Angeln. Auf dem Píšťanské jezero können zudem noch verschiedene Arten von Wassersport betrieben werden. Weitere größere Seen befinden sich
im böhmischen Becken. Hierbei handelt es sich vor allem um
die künstlich angelegten Seen in Všechlapy und Modlany bzw.
die gefluteten Tagebaulöcher Kateřina und Barbora.
Wirtschaft
Die wirtschaftliche Bedeutung der Region ist bereits historisch durch das Vorkommen von Bodenschätzen vorgegeben.
Von Westen reicht das Braunkohlenbecken von unterhalb des
Erzgebirges kommend in das Gebiet der Euroregion hinein.
Jahrzehntelanger Braunkohleabbau über Tage hat den Charakter der Landschaft am Fuße des Ergebirges geprägt. Außer
Braunkohle sind hier noch bedeutende Lagerstätten von Quarzen und Sanden für die Glasherstellung, das Gießerwesen und
die Baustoffindustrie vorhanden. Es ist ein Gebiet mit einer
hoch entwickelten Industrieproduktion. Vor allem die Energiewirtschaft, Maschinenbau und die chemische Industrie nehmen
hier eine bedeutende Stellung ein.
Der südliche Teil der Euroregion, das Gebiet um Litoměřice,
ist bekannt für den Anbau von Wein und Gemüse. Besonders das
fruchtbare Land entlang von Elbe und Eger gilt als ertragreiches
Obstanbaugebiet und wird deshalb oft als “Garten von Böhmen”
bezeichnet. Der Weinbau im Gebiet um Litoměřice kann auf eine
tausendjährige Tradition zurückblicken. Die hier am weitesten
verbreitete Rebsorte ist Müller Thurgau; typisch für dieses nördliche Weinbaugebiet ist auch der Rheinische Riesling. Für den
Weinanbau bestehen im Gebiet um Litoměřice günstige Voraussetzungen. Sie sind durch eine geringe Höhenlage, ein recht warmes Mikroklima und die gute Bodenqulität bedingt.
Verkehr
Durch die Euroregion führen wichtige Eisenbahnlinien und
Verkehrsstraßen, wodurch sich für dieses Gebiet eine günstige
Lage besonders innerhalb der EU ergibt. Bezüglich des
Straßenverkehrs spielt die Europastraße E55 noch immer eine
tragende Rolle: Sie führt durch die gesamte Euroregion von
Süden bis Nordwesten, wo sie in Cínovec Tschechien verlässt
und weiter in Richtung Dresden verläuft. Die wichtigste Eisenbahnstrecke innerhalb der Euroregion ist die internationale
Linie Prag – Lovosice – Děčín – Dresden. Sie durchquert die
gesamte Euroregion. Im Bereich der Binnenschifffahrt nimmt
natürlich die Elbe einen herausragenden Platz ein. Sie verläuft
von Südosten nach Norden und ermöglicht den Güterfrachtverkehr per Schiff, sowohl im Inland als auch in das Gebiet der
BRD bis hin zur Nordsee.
9
Pamětihodnosti
Dokladem bohaté historie oblasti je množství kulturních památek. Z nejznámějších je možné jmenovat
barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech, vodní hrad v Budyni nad Ohří, zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly
vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi. Mezi
další hojně navštěvované národní kulturní památky
patří románská rotunda sv. Jiří na Řípu, památník Přemysla Oráče u Stadic, Muzeum gheta a Malá pevnost v
Terezíně, muzeum Českého granátu v Třebenicích
a galerie v Litoměřicích a v Roudnici nad Labem.
Charakteristika
Euroregionu Elbe/Labe
německá část
Obyvatelstvo
Saská část Euroregionu Elbe/Labe má 900 252 obyvatel. Celková plocha činí 2 613,21 km2 a hustota obyvatel tedy je 345 obyv./km2. Tato hustota leží nad průměrem
české části EEL. Tato skutečnost je podmíněna vysokým
stupněm osídlení saského hlavního zemského města
Drážďany, zatímco příhraniční okresy vykazují nižší hustotu osídlení. Města, bohatá na obyvatele, od severu na jih
jsou: Míšeň, Drážďany, Pirna a Freital.
Vývoj obyvatelstva od roku 1990 neprobíhal homogenně. Saské okresy zaznamenaly po roce 1990 vysoký
úbytek obyvatel (např. v roce 1991 okres Saské Švýcarsko - 2 878 obyv., okres Weißeritz - 1987 obyv.). Příčiny
vývoje obyvatelstva jsou v migraci do západní části
Německa po převratu v roce 1990, ale také v přebytku
úmrtí nad narozeními. Uprostřed 90. let se situace zlepšila. Opět se zvyšovala porodnost a snížila se úmrtnost, což
vedlo k poklesu úbytku obyvatelstva. Okresy v okolí
Drážďan zaznamenaly dokonce přírůstky obyvatelstva.
Tyto přírůstky souvisí s pozitivním migračním saldem
(např. v roce 1995 přišlo do okresu Saské Švýcarsko
+1 095 obyvatel, okresu Weißeritz +2 141 obyvatel). Příčinu tohoto migračního přírůstku v saských okresech je
možné spatřovat v procesu suburbanizace města Drážďany. Po této fázi přírůstku však na konci 90. let následovala fáze opětovného poklesu počtu obyvatel.
V německé části euroregionu, stejně jako ve Svobodném státě Sasko, je nutno počítat s poklesem počtu obyvatel. Srovnáme-li jednotlivé části, pak okres Weißeritz
může v porovnání s rokem 1990 zaznamenat přírůstek
obyvatelstva. Také v následujících letech, stejně jako
v okrese Saské Švýcarsko, bude pokračovat tento pozitivní trend. Tyto dva okresy budou profitovat z příchodů lidí
z hlavního zemského města Drážďany, zatímco zemské
hlavní město a Míšeň musí počítat s dalším poklesem
obyvatelstva.
Příroda
Příroda Euroregionu Elbe/Labe je velmi rozmanitá
a přitažlivá. Dala by se rozdělit do čtyř přírodních jedno10
Sehenswürdigkeiten
Hinreichender Beweis für die reiche Geschichte der Region
ist die Vielzahl an Sehenwürdigkeiten. Als wichtigste wären zu
nennen: das Barockschloss in Duchcov, die Klöster in Osek und
Doksany, das Wasserschloss in Budyně nad Ohří, die Schlösser
in Ploskovice und Libochovice. Die Städte Litoměřice, Úštěk
und Terezín sind städtische Denkmalschutzgebiete. Zu den am
häufigsten besuchten Nationaldenkmälern gehören die Rotunde
des Heiligen Jiří auf dem Berg Říp, das Denkmal des Přemysl
- Ackermann von Stadice, das Ghetto und die kleine Festung in
Theresienstadt, das Museum des böhmischen Granats sowie die
Galerien von Litoměřice und Roudnice nad Labem.
Charakteristik der
Euroregion Elbe/Labe
deutscher Teil
Bevölkerung
Im sächsischen Teil der Euroregion Elbe/Labe leben
900.252 Einwohner. In Hinblick auf die Fläche des Gebiets
(2.613 km2) ergibt sich somit eine Bevölkerungsdichte von
345 EW/km2. Die Landeshauptstadt Dresden weist dabei eine
überdurchschnittliche Bevölkerungsdichte auf, während in
den grenznahen Kreisen des Elbsandsteingebirges bis hin zur
tschechischen Grenze genau das Gegenteil der Fall ist. Das
Elbtal insgesamt stellt einen Kernraum der Besiedlung dar.
Die bevölkerungsreichsten Städte von Nord nach Süd sind:
Meißen, Dresden Pirna und Freital.
Die Bevölkerungsentwicklung verlief seit 1990 sehr inhomogen. Bedingt durch eine hohe „West-Abwanderung“ der
Bevölkerung seit der Wende und niedrige Geburtenraten
mussten die sächsischen Landkreise Anfang der 1990er Jahre
einen hohen Bevölkerungsrückgang hinnehmen.
Dank inzwischen wieder leicht ansteigender Geburtenzahlen und von Zuwanderung in den Großraum Dresden wird
jedoch für die kommenden Jahre ein leichtes Anwachsen der
Bevölkerung prognostiziert.
Naturraum
Der Naturraum der Euroregion Elbe/Labe ist sehr vielfältig und landschaftlich reizvoll. Er ist in vier Naturraumeinheiten untergliedert: das sächsische Lößhügelland im
Nordwesten, die Elbtalweitung (die sich von Pirna über
Dresden bis Meißen erstreckt) sowie die Sächsische
Schweiz und das Erzgebirge. Auf relativ kleinem Raum
sind somit verschiedenste geographische Formationen vorhanden.
Das hügelige Flachrelief um Meißen ist von mächtigen
Lößschichten bedeckt. Bedingt durch diese Sedimentablagerungen finden wir hier einen sehr fruchtbaren Boden, auf
welchem rege Landwirtschaft betrieben wird. Obst- und
vor allem Weinanbau wird auch an den Südhängen des Elbtals zwischen Meißen und Pirna betrieben. Hier sind ganzjährig relativ milde Temperaturen zu verzeichnen. Mit 50
Kilometern Länge ist es das nördlichste geschlossene
Weinbaugebiet Europas.
tek. Na saské straně je krajina utvářena Labskou rovinou,
která se rozprostírá od Pirny přes Drážďany do Míšně,
sprašovou pahorkatinou na Severozápadě, jakož i středohořím Saského Švýcarska a Krušnohořím. Na relativně
malém prostoru se nalézají nejrůznější geologické útvary
a formace.
Mírně zvlněný reliéf v okolí Míšně je pokryt mocnými vrstvami spraše. Dva až tři metry silná vrstva sedimentů podmiňuje zemědělskou činnost, která se zde čile
provozuje. Ovocnářství a vinařství nalezneme také na
terasovitých labských svazích. Celoročně jsou zde díky
klimatickým podmínkám labského údolí relativně mírné
teploty. Jižní svahy mezi Míšní a Pirnou v délce cca
50 km jsou tak nejseverněji položené vinice v Evropě.
Podél Labe ve směru české hranice se rozprostírá Saské
Švýcarsko, na které navazuje České Švýcarsko, společně
tvoří jedinečné středohoří. Vysoké skály Labských pískovců se vypínají majestátně nad Labem a tvoří bizarní skalní
útvary. V hlubokých soutěskách Labských pískovců je
řada zvláštních rostlin, které zde rostou na základě zvláštního mikroklimatu. Vedle pískovcovitých skal ční do výše
500 m mocné čedičové tabulové hory kopule, které dávají
krajině jedinečný vzhled. Saské Švýcarsko je tedy rájem
turistů a horolezců.
Nejvyšší hory saské části euroregionu jsou Krušné
hory. Kahleberg ve východním Krušnohoří dosahuje
výšky 905 m. V létě zvou hory k turistický vycházkám
po hřebenech nebo na rašeliniště. V zimě jsou oblíbeným
cílem pro lyžaře.
Vodstvo
Labe je nejdůležitějším vodním tokem regionu. Probíhá celým euroregionem. Na saské straně začíná ve
Schmilce a euroregion opouští severně od Míšně. Labe
formovalo život lidí už od prvopočátku. Velká povodeň
v létě 2002 připomněla nutnost záplavových a retenčních
ploch.
Kvalita vod v saské části euroregionu se v posledním
období výrazně zlepšila. Na počátku 90. let byly dvě pětiny vod silně nebo nadměrně znečištěny (třída kvality
vody III a horší). Dnes není žádný velký vodní tok hodnocen hůře než třídou kvality vody III. Dokazuje to také
návrat lososa do Labe.
Hospodářství
Hospodářská situace saské části euroregionu
Elbe/Labe je v celoněmeckém hodnocení podprůměrná.
Hodnoty nezaměstnanosti přesahují průměr SRN a hodnota HDP leží pod průměrem SRN, ale nad průměrem
regionů východního Německa.
Měnová unie a tržní hospodářství po roce 1990 způsobily rozpad nekonkurenceschopné ekonomiky a tím
došlo ke zrušení řady nerentabilních pracovních míst.
Probletická v regionu zůstává stále vysoká nezaměstnanost, která je ve většině okresů na saským průměrem
(18%). Nejnižší nezaměstnanost zaznamenávají Drážďany. Podtrhuje to tedy pozitivní hospodářský vývoj posledních let. Hlavní zemské město se stalo etablovaným místem High Tech. Vedle polovodičů a elektrotechniky přispívají také automobilový průmysl a biotechnologie k
Ab Pirna Elb-aufwärts in Richtung tschechischer Grenze sind entlang der Elbe die Sandsteinformationen der
Sächsischen Schweiz gelegen. Zusammen mit der auf
tschechischer Seite gelegenen Böhmischen Schweiz ergeben sie eine unverwechselbare Mittelgebirgslandschaft.
Neben den bizarren Felsformationen verleihen mächtige
basaltische Tafelberge und Kuppen von bis zu 500 m Höhe
der Landschaft ihr einmaliges Aussehen. Die Sächsische
Schweiz ist daher ein beliebtes Ziel für Wander- und
Kletterfreunde. In den tiefen Schluchten des Elbsandsteingebirges findet man zudem aufgrund des besonderen
Mikroklimas viele seltene Pflanzenarten.
Die höchsten Berge im sächsischen Gebiet der Euroregion sind die des Erzgebirges. Der Kahleberg im Osterzgebirge erreicht eine Höhe von 905 m. Im Sommer lädt das
Gebirge zu ausgiebigen Wanderungen ein; im Winter ist es
ein beliebtes Skigebiet.
Gewässer
Die Elbe ist das wichtigste Gewässer der Region. Der
mächtige Strom verläuft quer durch die gesamte Euroregion.
Auf sächsischer Seite tritt er in Schmilka in den sächsischen
Raum ein und verlässt die Euroregion flussabwärts nördlich
von Meißen. Das Einzugsgebiet erstreckt sich weit bis über
die Grenzen der Euroregion. Die Elbe prägt sowohl den
Naturraum als auch das Leben der Menschen. Seit jeher dient
sie als Lebensraum und wichtige Wasserstraße.
Die Wasserbeschaffenheit im sächsischen Teil der Grenzregion hat sich im vergangenen Jahrzehnt deutlich verbessert.
So ist beispielsweise auch die Wiedereinbürgerung des
Lachses in die Elbe ein Indikator für die Verbesserung der
Wasserqualität des Flusses.
Wirtschaft
Die wirtschaftliche Situation im sächsischen Grenzraum
der EEL ist im gesamtdeutschen Vergleich als unterdurchschnittlich zu bewerten.
Nach der Währungsunion erfolgte ein tiefgreifender
Strukturwandel. In dessen Folge kam es zum Zusammenbruch vieler nicht wettbewerbsfähiger Betriebe und mithin
zum Wegfall zahlreicher Arbeitsplätze in Industrie und Landwirtschaft. Inzwischen sind jedoch erste positive Ergebnisse
der wirtschaftlichen Umstrukturierung und bei der Erreichung einer höheren Wettbewerbsfähigkeit zu verzeichnen.
Allerdings ist die hohe Arbeitslosigkeit nach wie vor ein
großes Problem. In den meisten Kreisen liegt sie sogar über
dem sächsischen Durchschnitt von 18%. Die niedrigste
Arbeitslosenquote im sächsischen Teilraum der Euroregion
hat Dresden zu verzeichnen. Dies schlägt sich auch in der
guten wirtschaftlichen Entwicklung der Landeshauptstadt in
den letzten Jahren nieder. Sie hat sich mittlerweile zu einem
etablierten Standort von Halbleiterindustrie und Elektrotechnik sowie auch des Fahrzeugmaschinenbaus und der Biotechnologie entwickelt.
In den Städten Pirna, Neustadt und Sebnitz sind Firmen
aus den Bereichen der Metallherstellung, der Fahrzeugtechnik, der Gummi- und Kunststoffverarbeitung sowie des
Maschinenbaus angesiedelt. Im Landkreis Meißen werden
traditionell Feinkeramik, Porzellan und Glas produziert.
11
budoucímu pozitivnímu vývoji. Tento vývoj je podpořen
také spoluprací průmyslu a vědy.
Vysoký stupeň produktivity a specializace v terciálním sektoru je možné zaznamenat v celém saském hraničním regionu. V podnicích je možné pozorovat specializaci a automatizaci výroby s vysokými investičními
náklady.
Podíl zemědělství hraje zanedbatelnou roli. Méně než
tři procenta lidí jsou zaměstnána v zemědělství a lesnictví. Východní Krušnohoří a Saské Švýcarsko se orientují
především na cestovní ruch. Tyto oblasti jsou svou mimořádnou atraktivitou významné službami pro cestovní
ruch. Cestovní ruch je také nositelem silných nadějí v
řadě hraničních obcí. Pohraničí disponuje totiž řadou
potenciálů jako atraktivní krajina, zvyky, tradice lázeňství
a zimní sporty. V Sasku připadá polovina počtu přespání
právě na hraniční regiony.
Doprava
Dopravní infrastruktura regionu je díky síti silnic
a železnic velmi dobrá. Jako tranzitní region je odkázán
na dobrou dopravní síť, požadavky budou stále narůstat
s rozvojem hospodářství.
Velká hustota dopravní sítě zajištuje také dobré spojení. Regionem vedou také dvě nadregionální dopravní
tepny do Čech (B170 a B172). Dále disponuje železničním přechodem Bad Schandau – Děčín a přechodem pro
nákladní dopravu na Cínovci-Zinnwald, tedy dvěma nejdůležitějšími přechody do ČR. Stavba dálnice A17/D8
má velký strategický význam. Stavbou dálnice A17/D8 z
Drážďan do Prahy bude uzavřena jedna mezera v transevropské dopravní síti. Zároveň dojde k ulehčení hlavnímu městu a hornímu Polabí odkloněním nákladní dopravy.
Také železniční sít je hustě vystavěna. Drážďany jsou
dopravním uzlem evropského významu. Údolím Labe
probíhá železniční koridor Drážďany – Praha. V posledních letech dochází k technickým úpravám trati. V údolí
Labe se začalo s tratí a nádražími.
Velký hospodářský potenciál pro saskou část euroregionu vykazuje letiště hlavního zemského města Drážďany. Toto výkonné dopravní letiště zajištuje konkurenceschopnost regionu především dobrým spojením na národní a mezinárodní leteckou dopravu.
Také Labe vykazuje pozici dopravní tepny. Protéká
celým euroregionem a je významnou vodní cestou jak pro
cestovní ruch, tak pro nákladní dopravu. Významný vnitrozemský přístav Drážďany je důležitým rozhraním mezi
vodní, železniční a silniční dopravou. Jako významná
atrakce slouží nejstarší flotila kolesových parníků na
světě. Flotila má sídlo v Drážďanech a tisíce návštěvníků
každoročně využívá této nabídky.
12
Die Landwirtschaft spielt im sächsischen Teil der Euroregion heute nur noch eine untergeordnete Rolle. Jedoch werden die traditions- und ertragreichen Gebiete des sächsischen
Lößhügellands (z.B. im Landkreis Meißen) nach wie vor
bewirtschaftet. Landwirtschaftlich weniger einträgliche
Gebiete wie das Osterzgebirge oder die Sächsische Schweiz
sind hingegen beliebte und touristisch attraktive Ziele des
Naherholungs- und Fremdenverkehrs.
Durch die landschaftliche Attraktivität der Region ist der
Tourismus in vielen Gemeinden ein bedeutender Wirtschaftsfaktor. In Sachsen entfällt mehr als die Hälfte der
Übernachtungen auf die Grenzkreise des Freistaats.
Verkehr
Der sächsische Teil der Euroregion Elbe/Labe ist durch
einen gut ausgebauten öffentlichen Personennahverkehr
sowie ein leistungsfähiges Eisenbahn- und Straßennetz
gekennzeichnet.
Durch das Gebiet führen zwei wichtigen Fernstraßen
nach Tschechien (B 170 und B 172). Weiterhin verfügt es
mit den Grenzübergängen Bad Schandau – Děčín für Eisenbahnverkehr, sowie Zinnwald – Cínovec für LKWs über
zwei weitere wichtige Übergänge nach Tschechien. Besonders der Bau der Autobahn A17/D8 von Dresden nach Prag
ist von großer verkehrspolitischer Bedeutung. Mit ihrem
Bau wird eine Lücke im transeuropäischen Autobahnnetz
geschlossen.
Desweiteren verfügt die Region mit der Landeshauptstadt
Dresden über einen Eisenbahnknotenpunkt von europäischem
Rang. Durch das Elbtal verläuft die Hauptstrecke Dresden –
Prag. Diese Trasse ist sowohl für den grenzüberschreitenden
Schienenverkehr als auch für die touristische Erschließung
und den täglichen ÖPNV der Region von Bedeutung.
Der Flughafen in Dresden sichert die gute Anbindung
der Region an den nationalen und internationalen Luftverkehr. Auch die Elbe besitzt als bedeutende Wasserstraße –
sowohl für den Tourismus als auch den Massenguttransport
– einen großen Stellenwert. Sie durchfließt die gesamte
Euroregion. Der leistungsfähige Binnenhafen in Dresden
stellt eine wichtige Schnittstelle zwischen der Binnenschifffahrt und den Verkehrsträgern Schi ene und Straße
dar. Als besondere Attraktion gilt die größte und älteste
Schaufelraddampferflotte der Welt, die ihren Sitz in Dresden hat. Jedes Jahr genießen Tausende dieses besondere
Ausflugsvergnügen auf der Elbe.
Pamětihodnosti
Rozmanitost krajiny a kulturního bohatství měst
poskytuje hostů i domácím turistům nepřeberné množství
cílů pro výlety. Nádherná příroda Saského Švýcarska,
honosné rezidentní město Drážďany nebo manufaktura na
výrobu porcelánu v Míšni jsou pouze zlomkem možných
cílů saského příhraničí.
Nabídka turistických cílů je na saském území euroregionu opravdu velmi bohatá: vinuté říční údolí a impozantní horské masivy, hluboké lesy a zelené louky, na kulturu bohatá malá i velká města, hrady a zámky, století
stará umělecká řemesla.
Saské Polabí zve k návštěvě svých honosných
hradů, zámků, zahrad, přírody a umění. Na svazích, rozprostírajících se nad Labem, zrají, v kulturní krajině
s 800-letou tradicí, vynikající vína.
Saské Švýcarsko patří k nejtajemnějším přírodním
krásám Německa. Jeho území je jediným národní parkem
na území Svobodného státu Sasko a jedním z nejdůležitějších parků v celém Německu. Labe protéká krajinou
divokých romantických skal s hlubokými soutěskami,
vysokými stěnami, krajinou hlubokých lesů a mocných
stolových hor.
Ráj turistů a horolezců nabízí 1 200 km turistických
cest – od lehké cesty až po horolezeckou cestu. Průzkumná cesta fascinujícím světem hor s jedinečnými skalními
útvary nabízí možnosti objevení vzácných druhů fauny
a flory. V hlubokých soutěskách se totiž vyskytují druhy,
které jsou ve střední Evropě jen zřídka k vidění.
Východní Krušnohoří, které je velmi bohaté na lesy,
tvoří další turistickou oblast na saské straně. Především se
jedná o zimní sporty v oblasti Altenbergu a Geisingu.
Návštěvníci zde najdou jak prudké svahy pro sjezdové
lyžování, tak stopy pro lyžování běžecké. V létě nabízejí
možnost turismu až do výšky vrcholků kolem
900 m n. m. nebo kouzelnou krajinu rašelinišť se specifickou florou. Vedle své krásné přírody je Krušnohoří po
staletí známo řemeslem soustružení do dřeva a dřevorytectvím. V ukázkových dílnách je možné shlédnout, jak
vzniká ruční prací dřevěná hračka nebo umělecký předmět pro malé i velké.
Sehenswürdigkeiten
Das vielfältige und abwechslungsreiche touristische Angebot auf dem sächsischen Gebiet der Euroregion hat Besuchern
und Einheimischen viel zu bieten: geschlungene Flusstäler
und eindrucksvolle Felsmassive, weite Wälder und grüne
Wiesen, kulturreiche große und kleine Städte, historische
Schlösser und Burgen, Jahrhunderte altes Kunsthandwerk und
eine phantastische Musiklandschaft. Die einzelnen Landschaftsräume werden im Folgenden kurz dargestellt.
Das Sächsische Elbland lädt zum Kennenlernen seiner
prunkvollen Schlösser und Burgen, lieblichen Gärten und
ihrer Natur und Kunstschätze ein. Auf den steil über der Elbe
aufragenden Weinbergen reifen kostbare Weine, die man in
Weinstuben und Gaststätten entlang der Weinstraße verkosten
kann. Besucher können das Sächsische Elbland zu Fuß bei
einer Weinbergswanderung, mit dem Rad auf dem Elberadweg zur weltbekannten Porzellan-Manufaktur Meißen, an
Bord eines Raddampfers auf der Elbe oder auch mit der
Schmalspurbahn erkunden.
Die Sächsisches Schweiz zählt zu den eigenwilligsten
Naturschönheiten Deutschlands. Sie ist der einzige im Freistaat Sachsen befindliche Nationalpark und darüber hinaus
auch einer der bedeutendsten in Deutschland. Die Elbe durchzieht eine Landschaft von wildromantischen Felsen mit tiefen
Schluchten, weiten Hochflächen, großen Wäldern und
mächtigen Tafelbergen.
Mit einem 1.200 km langen Netz an Wanderwegen ist sie
ein Paradies für Wanderer und Kletterer. Eine Tour durch die
faszinierende Bergwelt bietet zudem die Möglichkeit zum
Entdecken seltener Tier- und Pflanzenarten, die in den tiefen
Schluchten zwischen den bizarren Sandsteinformationen vorkommen.
Das Osterzgebirge mit seinen waldreichen Bergen und
Hochflächen bildet einen weiteren touristischen Schwerpunkt. Für den Wintersport in der Region sind vor allem
Altenberg und Geising von großer Bedeutung. Skibegeisterte
finden sowohl Hänge für spritzige Abfahrten als auch Loipen
für ausgiebige Skiwanderungen. Im Sommer bietet sich die
Möglichkeit für Wanderungen auf die bis zu 900 m hohen
Gipfel oder in die bezaubernde Naturlandschaft des Hochmoors mit seiner spezifischen Pflanzenwelt. Neben seiner
schönen Landschaft ist das Erzgebirge auch für die Jahrhunderte alte Handwerkskunst des Holzdrechselns und
-schnitzens bekannt. In Schauwerkstätten kann man miterleben, wie in liebevoller Handarbeit Holzspielzeuge und
-dekoration für Groß und Klein entstehen.
13
Rozloha
Euroregionu Elbe/Labe
k 31. 12. 2002
Fläche
der Euroregion Elbe/Labe
zum 31. 12. 2002
Česká část/Tschechischer Teil
Ústí nad Labem
14%
Teplice
17%
Děčín
32%
Litoměřice
37%
Německá část/Deutscher Teil
Sächsische
Schweiz
34%
Weißeritzkreis
29%
Dresden, Stadt
13%
Meißen
24%
Euroregion Elbe/Labe
Weißeritzkreis
14%
Děčín
17%
Sächsische
Schweiz
16%
Meißen
12%
14
Litoměřice
19%
Dresden,
Stadt
6%
Ústí nad
Labem
7%
Teplice
9%
Obyvatelstvo
v Euroregionu Elbe/Labe
k 31. 12. 2002
Bevölkerung
in der Euroregion Elbe/Labe
zum 31. 12. 2002
Česká část/Tschechischer Teil
Litoměřice
23%
Ústí nad Labem
24%
Teplice
26%
Děčín
27%
Německá část/Deutscher Teil
Sächsische
Schweiz
16%
Weißeritzkreis
14%
Meißen
17%
Dresden, Stadt
53%
Euroregion Elbe/Labe
Meißen
11%
Sächsische
Schweiz
10%
Weißeritzkreis
9%
Děčín
10%
Litoměřice
8%
Dresden, Stadt
35%
Teplice
9%
Ústí nad Labem
8%
15
Altenberg
Byl písemně zmíněn jako sídliště na „šlechtickém“
vrchu v roce 1446. Bohaté zásoby cínu přitahovaly
mnoho horníků a řemeslníků. V roce 1451 získal Altenberg městské právo.
Altenberg má dnes 12 místních částí. Město patří do
okresu Weißeritz a leží asi 20 km od okresního města
Dippoldiswalde.
Hospodářská struktura byla do roku 1991 velmi
podstatně ovlivňována hornictvím. S politickou změnou v Německu přichází také konec této průmyslové
oblasti. Po 550 letech byla tato změna v regionu velmi
těžká.
Altenberg se stal turistickým a sportovním centrem
jižního Saska. Celá řada turistických pamětihodností,
letní sáňkařská dráha nebo mnoho možností turistických výletů v blízkosti města nabízejí každému
návštěvníkovi možnost vyžití podle svého přání.
Na místě hornických zařízení vznikla nová průmyslová zóna. „Europark“ nabízí možnosti rozvoje zpracovatelského průmyslu nebo služeb.
V Německu, ale také jinde, je Altenberg znám jako
město sportu.
Sáňkařská a bobová dráha jsou pravidelně místem
světových a evropských mistrovství a nově vybudovaný areál pro biatlon na Cínovci přivítá v blízké
budoucnosti náročné soutěže tohoto tradičního sportu.
Tradice 550 let hornictví zanechala celou řadu hornických památek. K nejdůležitějším patří hornické
muzeum, propadlina (po dolování) nebo prohlídková
štola na Cínovci.
V lednu 2004 získal Altenberg přívlastek „Kneipovy lázně“. Mnoho zařízení, např. rehabilitační klinika
Raupennest, nabízejí možnost rehabilitace podle Kneipových zásad.
Altenberg je konečnou stanicí dráhy Müglitztalbahn, součásti Německých drah. Poloha na silnici E 55
umožňuje rychlé spojení do Drážďan nebo Prahy. Připojení na dálnici A14/D8 je plánováno v roce 2007.
Partnerskými městi jsou Sulz a Isny.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
16
Altenberg wurde 1446 erstmals als Ansiedlung am „alden
Berge“ urkundlich erwähnt. Die reichen Zinnerzvorkommen
zogen eine große Zahl von Bergleuten und Handwerkern in die
Region, so dass Altenberg bereits im Jahr 1451 das Stadtrecht
verliehen bekam.
Altenberg hat heute 12 Ortsteile. Es gehört zum Weißeritzkreis und liegt rund 20 km von der Kreisstadt Dippoldiswalde
entfernt.
Die wirtschaftliche Struktur war bis 1991 im Wesentlichen
vom Bergbau geprägt. Mit dem politischen Umbruch in
Deutschland kam auch das Ende für diesen Industriezweig.
Nach 550 Jahren war diese Veränderung in der Region nur
schwer zu verkraften.
Seitdem hat sich Altenberg zum touristischen und sportlichen Zentrum im Süden von Sachsen entwickelt. Viele
Sehenswürdigkeiten und Wandermöglichkeiten rund um die
Stadt bieten allen etwas, die die schöne Natur auf verschiedenste Art genießen möchten.
Auf dem Gelände der alten Bergbauanlagen hat sich ein
neues Gewerbegebiet angesiedelt. Der „Europark“ bietet
Gewerbeflächen für das produzierende als auch für das Dienstleistungsgewerbe an.
Über Deutschland hinaus bekannt ist Altenberg als Sportstadt. Die Rennschlitten und Bobbahn ist regelmäßig Veranstaltungsort für Welt- und Europameisterschaften und mit der
neu geschaffenen Biathlonanlage in Zinnwald werden in naher
Zukunft auch in dieser traditionsreichen Sportart wieder
anspruchsvolle Wettkämpfe zu erwarten sein.
Die 550 Jahre Bergbau haben natürlich viele Sehenswürdigkeiten hinterlassen. Die Wichtigsten sind das Bergbaumuseum, die Pinge und das Besucherbergwerk in Zinnwald.
Im Januar 2004 wurde Altenberg das Prädikat „Kneippkurort“ verliehen. In zahlreichen Einrichtungen, wie z.B. der
Rehaklinik Raupennest, gibt es nun die Gelegenheit, sich nach
den Regeln von Kneipp behandeln zu lassen.
Altenberg ist Endpunkt der Müglitztalbahn und somit
günstig an das Bahnnetz der Deutschen Bahn angebunden. Die
Lage an der E 55 ermöglicht ein schnelles Erreichen von Dresden oder Prag.
Eine Städtepartnerschaft verbindet Altenberg mit Sulz und
Isny.
1998
6 183
1999
6 021
2000
5 848
2001
5 592
2002
5 401
2003
6 312
3 075
3 108
3 005
3 016
2 922
2 926
2 803
2 789
2 718
2 683
3 175
3 137
16,1
70,1
13,7
85,2
-168
-26,8
80
481
15,2
70,4
14,4
95,0
-162
-26,6
77
479
14,8
70,2
14,9
100,7
-173
-29,1
75
454
13,5
70,4
16,1
119,2
-256
-44,7
72
467
12,3
70,7
17,0
138,6
-191
-34,8
69
373
11,5
69,8
18,7
162,6
-83
-13,1
70
478
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Bad Gottleuba-Berggießhübel
Jméno Bad Gottleuba-Berggießhübel vzniklo teprve po reformě obecního zřízení, provedené ve Svobodném státě Sasko v roce 1999. Obce, které předtím existovaly, město Bad Gottleuba, město Berggießhübel,
obec Langenhennersdorf a obec Bahratal, byly sjednoceny do „města mezi Labskými pískovci a Krušnými
horami“.
Bad Gottleuba byla v listinách zmíněna poprvé
v roce 1363. Na město byla povýšena v roce 1463.
První písemná zmínka o Berggießhübelu pochází
z roku 1450 a na město byl povýšen v roce 1548. První
písemní zmínka o obci Langenhennersdorf pochází
z roku 1296. Místní část Markenbach byla zmíněna
poprvé v roce 1363 a místní část Hellendorf v roce
1379.
Bad Gottleuba navazuje na dlouhou tradici regionu.
Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství jsou hlavní zdrojem „města mezi Labskými pískovci a Krušnými horami“.
Nadmořská výška města je 300 - 450 m n. m.
Turisticky zajímavé pamětihodnosti Bad GottleubyBerggießhübelu jsou vlastivědné muzeum v Obecním
domě (Bürgerhaus), vlastivědná jizba (Berggießhübel),
historicko-medicínské sbírky v německo-českém
vzdělávacím centru, údolní přehrada v Bad Gottleubě,
vyhlídka s Bismarckovou věží a aquapark Billy v Berggießhübelu.
Partnerskými městy jsou Aulendorf (BádenskoWürtembersko), Jílové (ČR) a Bad Lauterberg (Dolní
Sasko).
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die vormals bestehenden Kommunen Stadt Bad Gottleuba,
Stadt Berggießhübel, Gemeinde Langenhennersdorf und
Gemeinde Bahratal wurden im Jahre 1999 zu Bad GottleubaBerggießhübel vereinigt. Bad Gottleuba wurde 1363 erstmals
urkundlich erwähnt und im Jahr 1463 zur Stadt erhoben. Berggießhübel wurde 1450 erstmals urkundlich erwähnt und 1458
zur Stadt erhoben. Die Entwicklung des Fremdenverkehrs als
auch des Kurwesens sind die natürlichen Ressourcen der Stadt
zwischen "Elbsandstein- und Erzgebirge".
Die Stadt liegt in einer Höhe zwischen 300 und 450 m über
NN.
Zu den touristisch interessanten Sehenswürdigkeiten von
Bad Gottleuba-Berggießhübel zählen das Heimatmuseum im
Bürgerhaus
(Bad
Gottleuba),
die
Heimatstube
(Berggießhübel), die medizinhistorischen Sammlungen im
deutsch-tschechischen Bildungszentrum, die Talsperre, die
Panoramahöhe mit Bismarckturm und das Erlebnisbad „Billy“
in Berggießhübel.
Partnerstädte von Bad Gottleuba-Berggießhübel sind
Aulendorf (Baden Württemberg), Jílové (Tschechien) und Bad
Lauterberg (Niedersachsen).
1998
6 629
1999
6 533
2000
6 448
2001
6 376
2002
6 277
2003
6 235
3 228
3 401
3 199
3 334
3 159
3 289
3 120
3 256
3 086
3 191
3 090
3 145
14,5
67,0
18,5
127,8
-17
-2,6
75
497
13,6
67,4
19,0
139,4
-96
-14,6
74
458
13,1
67,4
19,5
148,3
-85
-13,1
73
430
12,6
66,7
20,7
164,5
-72
-11,2
72
415
12,0
66,6
21,4
177,4
-99
-15,6
71
365
11,4
66,3
22,3
195,2
-42
-6,7
70
380
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
17
Bad Schandau
Založení města proběhlo patrně v polovině 14. století, kdy němečtí kolonisté obsadili území mezi řekami
Labem a Sálou. Písemně je Schandau poprvé zmíněno
25. 5. 1430 ve smlouvě o koupi labského svahu.
Schandau, založené podle plánu na úzkém břehu, bylo
poprvé zmíněno jako městečko v roce 1445. V roce
1497 obdrželo místo městské právo a stalo se významným překladištěm.
Titul lázně (Bad) získalo Schandau teprve v roce
1920. Od poloviny 14. století do roku 1920 prošlo
město velkolepým rozvojem. Rok od roku navštěvovalo toto místo více prázdninových návštěvníků. Po roce
1836, kdy přistál u labské promenády první parník,
a po roce 1848, kdy přijela do Schandau první parní
lokomotiva, začíná do města proudit stále větší příliv
návštěvníků z Drážďan, Lipska, Berlína a dalších měst,
aby mohli vidět kousek země s velmi divokou romantickou přírodou.
Díky své krásné poloze na Labi je Bad Schandau
nejstarším a ústředním místem pro dovolenou v Saském Švýcarsku. Za labskou promenádou je centrum
města s typickou středověkou městskou dispozicí.
V Saském Švýcarsku panuje mírné středohorské
klima. Většina míst leží v nadmořské výšce 125 až
254 m n. m.
V Bad Schandau najdete celou řadu historických
pozoruhodností. V roce 1898 byla založena Křinická
dráha (Kirnitzchtalbahn) a v roce 1904-1905 byl postaven osobní výtah na Ostrau Rudolfem Sendigem. Technická památka sestává z 50 m vysoké železné konstrukce a umožňuje návštěvníkům fantastický pohled
na údolí Labe.
Cestovní ruch je v Bad Schandau hlavním hospodářským faktorem. Vedle podniků orientujících se na
cestovní ruch se rozvíjejí malé a střední řemeslnické
podniky, jakož i početná obchodní zařízení a služby.
Velký význam zde mají kliniky a fyzioterapeutická
zařízení jako jsou Toskánské lázně stejně jako turistická a ubytovací zařízení všech typů.
Partnerskými městy jsou Česká Kamenice (ČR),
Überlingen, Gößweinstein a Fichtenau v Německu
a Ladek Zdrój (PL)
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
18
Die Gründung der Stadt erfolgte vermutlich in der Mitte des
14. Jahrhunderts, als germanische Stämme das Land zwischen
Elbe und Saale besiedelten. Ursprünglich auf einem schmalen
Uferstreifen geplant und angelegt wurde Schandau 1445 erstmals als Städtchen erwähnt. 1497 erhielt der Ort das Stadtrecht
und entwickelte sich zu einem wichtigen Elbumschlagplatz.
Den Titel "Bad" erhielt Schandau erst 1920. Von Mitte des
14. Jahrhunderts, als Bad Schandau als spätmittelalterlichen
Anschiffungsplatz diente, bis zum Jahre 1920 vollzog der Ort
eine großartige Entwicklung. Spätestens nachdem im Jahre
1836 das erste Dampfschiff an der Elbpromenade anlegte und
1848 die erste Dampflok in Schandau halt machte, kamen auch
Besucher aus Dresden, Leipzig, Berlin und von weiter her, um
dieses schöne Fleckchen Erde mit seiner wildromantischen
Natur zu erleben.
Wunderschön an der Elbe gelegen ist Bad Schandau der
älteste Urlaubsort der Sächsischen Schweiz. Hinter der Elbpromenade befindet sich das Stadtzentrum mit seiner typisch mittelalterlichen Stadtanlage.
In der Sächsischen Schweiz herrscht ein mildes Mittelgebirgsreizklima. Die meisten Ortschaften liegen auf einer Höhe
von 125 - 250 m über NN.
Bad Schandau hat viele historische Besonderheiten, wie die
1898 gegründete Kirnitzschtalbahn und den 1904 bis 1905
durch Rudolf Sendig erbauten Personenaufzug nach Ostrau. Das
technische Denkmal besteht aus einem 50 m hohen Stahlgerüst
und ermöglicht den Gästen einen phantastischen Blick über das
Elbtal.
Der Fremdenverkehr ist in Bad Schandau der Hauptwirtschaftsfaktor. Von touristischem Interesse sind z.B. die Toskana
Therme oder das Nationalparkhaus. Neben touristisch orientierten Betrieben entwickelten sich vor allem kleinere und mittlere
Handwerksbetriebe sowie zahlreiche Handels- und Dienstleistungseinrichtungen.
Bad Schandau hält zu fünf Partnerstädten freundschaftliche
Beziehungen: Überlingen, Gößweinstein und Fichtenau in
Deutschland sowie Česká Kamenice in der Tschechischen
Republik und Ladek Zdrój in Polen.
1998
3 441
1999
3 440
2000
3 416
2001
3 306
2002
3 190
2003
3 134
1 639
1 802
1 635
1 805
1 636
1 780
1 594
1 712
1 549
1 641
1 533
1 601
12,8
66,8
20,5
160,6
-117
-33,4
96
351
12,2
66,4
21,4
175,2
-1
-0,3
96
354
12,4
65,5
22,1
178,3
-24
-7,0
95
347
11,5
65,2
23,3
202,4
-110
-32,6
92
357
11,7
65,4
22,9
196,8
-116
-35,5
89
266
10,7
64,8
24,5
229,0
-56
-17,7
87
301
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Bärenstein
Historiografie se zmiňuje o Bärensteinu poprvé již
v roce 1165 v souvislosti s rytířem Albrechtem z Bernsteinu. Do roku 1659 se na bärensteinském zámku
usídlili páni z Bernsteinu a ovládali okolí. Do roku
1995 měnil zámek majitele. Dnes je opět v soukromých
rukách a v budoucnu by měl být přístupný veřejnosti.
Bärenstein se dlouho dělil na město Bärenstein
a obec Bärenstein. Obec byla založena současně se
zámkem. Po oddělení malých horských měst Geising
a Altenberg od Bärensteinu bylo v roce 1500 založeno
město Bärenstein.
Bärenstein je dnes nejmenším městem Saska a od
roku 2004 patří ke katastrálnímu území Altenberg.
Geograficky leží Bärenstein v nadmořské výšce
400-663 m n.m. Přirozené hranice jsou na východě
vymezeny tokem říčky Müglitz, na jihu Saskou výšinou (632 m n. m.) a na západě Hegerovou výšinou (655
m n. m.). Klimatické podmínky jsou ovlivněny drsným
podnebím východního Krušnohoří. Zima trvá déle
a léto je kratší než v níže položených regionech. Díky
této kombinaci zde vznikla rozmanitá charakteristická
fauna a flora, která je jen zřídka k vidění.
Sportovním centrem města je nově vybudovaný stadion s fotbalovým hřištěm, kuželkami a dalšími zařízeními, která jsou využívána různými sportovními kluby.
Po obnovení provozu Müglické dráhy (Müglitzbahn) 20. 12. 2003 je Bärenstein dosažitelný z Drážďan
vlakem za 50 minut a je tak ideálním výchozím bodem
pro pěší turistiku po východním Krušnohoří.
V Bärensteinu je řada malých a středních podniků,
které se zabývají zpracováním kovů a dřeva. Vedle
domova pečovatelské služby jsou tyto podniky největšími zaměstnavateli ve městě.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
In der Geschichtsschreibung fand Bärenstein bereits 1165
mit einem Ritter Albrecht von Bernstein die erste Erwähnung.
Bis 1659 bewohnten und regierten die von Bernsteins vom
Bärensteiner Schloss aus das Umland, welches sich im Laufe
der Zeit immer wieder veränderte. Seit dieser Zeit bis 1995
wechselten die Besitzer der Schlosses mehrfach. Das Schloss
befindet sich heute wieder in Privathand und soll in Zukunft
für die Öffentlichkeit zugänglich werden.
Bärenstein war lange in Stadt Bärenstein und Dorf Bärenstein getrennt. Dorf Bärenstein wurde mit der Errichtung des
Schlosses gegründet. Nachdem die Bergstädte Geising und
Altenberg nicht mehr zu Bärenstein gehörten, wurde um 1500
die Stadt angelegt, um dem Schloss die städtischen Privilegien
auch weiterhin zu sichern. Bärenstein ist heute die kleinste
Stadt Sachsens und gehört seit 2004 zum Gemeindegebiet von
Altenberg.
Geographisch liegt Bärenstein auf einer Höhe zwischen
400 und 663 Metern über NN. Die natürlichen Grenzen sind
im Osten der Lauf der Müglitz, im Süden die Sachsenhöhe
(632 m) und im Westen die Hegelshöhe (655m). Die klimatischen Bedingungen sind vom rauhen Charakter der Witterung
des Osterzgebirges geprägt. Die Winter dauern länger und die
Sommer sind folglich kürzer als in den tiefer gelegenen Regionen. In dieser Kombination ist eine für diese Region typische
Fauna und Flora entstanden, die über eine Vielfalt verfügt, die
nur noch selten anzutreffen ist.
Das kulturelle Zentrum der Stadt ist der neu errichtete
Sportplatz mit Fußballplatz, Kegelbahn und anderen Einrichtungen, die von verschiedenen Vereinen genutzt werden können.
Mit der Wiederinbetriebnahme der Müglitztalbahn im Jahre
2003 ist Bärenstein in ca. 50 Minuten von Dresden aus zu erreichen und somit ein idealer Ausgangspunkt für Wanderungen
durch das Osterzgebirge.
In Bärenstein haben sich mehrere mittelständige Unternehmen der Metall- und holzverarbeitenden Industrie angesiedelt
und gelten neben dem neu errichteten Pflegeheim als größte
Arbeitgeber der Stadt.
1998
1 067
1999
1 056
2000
1 032
2001
1 006
2002
994
2003
.
534
533
534
522
522
510
510
496
507
487
.
.
14,9
69,1
16,0
107,5
-4
-3,7
89
82
14,5
68,6
17,0
117,0
-11
-10,4
88
101
14,0
67,6
18,4
131,9
-24
-22,9
86
71
14,3
66,9
18,8
131,3
-26
-25,5
84
87
13,4
67,1
19,5
145,9
-12
-12,1
83
74
.
.
.
.
.
.
.
.
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
19
Coswig
Město Coswig se svými místními částmi Brockwitz,
Sörnewitz a Neusörnewitz leží v údolí řeky Labe mezi
městem Drážďany, hlavním městem Saska, a městem
Míšeň s tisíciletou tradicí.
V roce 400 před naším letopočtem začala téměř tisíciletá nadvláda germánských kmenů, po kterých se zde
usadily slovanské národy. Ještě dnes nezapřou svůj slovanský původ místní jména jako Coswig- Mosaik (kosík,
mladý kos), Kötitz - Kothenewicz (kočka), Sörnewitz
(zornowica - místo, kde stával mlýn), Brockowitz - Brochotina cethla (Brochotův dvůr), Clieben - Clewan (lidé z
chlévů). Již v roce 965 v souvislosti s německou východní expanzí byla nově získaná území (slovansky nazývaná
Nisani) začleněná do markrabství míšeňského.
První zmínka o Coswigu a Kötitz pochází z lenní
knihy Fridricha II. Přísného, markraběte míšeňského, z
roku 1350. Teprve roku 1939 získal Coswig městské
právo.
Hospodářská struktura města se vyznačuje rozmanitostí odvětví strojírenských, kovozpracujících, elektrotechnických a elektronických, zastoupeno je zpracování
umělých hmot, produkce tapet a laků, stavební firmy, ale
i kosmická zařízení. V Coswigu najdeme školky, základní školy i moderně vybavené gymnázium, množství sportovních zařízení a sportovních klubů. Bohatý je koncertní
program občanského domu Börse. Na dobré úrovni je
obchodní síť i lékařská péče. Coswig je dosažitelný po
železnici, po silnici, přívozem po Labi i ze vzduchu (drážďanské letiště je vzdáleno 18 km).
K pamětihodnostem patří především Starý kostel z
roku 1497, jeden z nejkrásnějších vesnických kostelů
Saska s renesančními varhanami. V místní části Brockwitz je hezký barokní kostel z roku 1737 s pozdně gotickou farou. Kulturně-historickým pokladem je vila Teresa,
postavená v roce 1874.
Coswig je výchozím bodem, jak pro rozmanité výlety
po vyznačených turistických stezkách mezi lesy a vinicemi, tak pro cyklovýlety po labské cyklostezce nebo pro
plavbu po Labi kolem výrazné kulovité skály směrem k
Míšni. Vynikající víno můžeme ochutnat přímo u vinařů.
Partnerskými městy jsou Lovosice (ČR), Ravensburg
(od 1990 Bádensko-Württembersko)
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
20
Die Stadt Coswig mit ihren Ortsteilen Brockwitz, Sörnewitz und Neusörnewitz liegt in wunderschöner Lage im Elbtal zwischen der Landeshauptstadt Dresden und der 1000jährigen Stadt Meißen. 400 vor unserer Zeit begann eine fast
1000-jährige Herrschaft germanischer Stämme, denen im
sechsten Jahrhundert slawische Völker folgten.
Die Ersterwähnung von Coswig und Kötitz im Lehnbuch
Friedrichs III. des Strengen, Markgraf von Meißen stammt
aus dem Jahr 1350. Jedoch erhielt Coswig erst 1939 das
Stadtrecht.
Die wirtschaftliche Struktur der Stadt ist durch einen
Mix verschiedenster Unternehmen geprägt: Maschinen- und
Anlagenbau, Metallverarbeitung, Elektrotechnik und Elektronik, Kunststoffverarbeitung, Tapeten- und Lackproduktion, Baugewerbe bis hin zur Weltraumtechnik. Einkaufsmöglichkeiten und medizinische Betreuung sind gut ausgebaut. Coswig ist gut per Straße und Schiene, mit der Fähre
über die Elbe und aus der Luft (über den 18 km entfernten
Dresdner Flughafen) erreichbar.
Sehenswert ist vor allem die Alte Kirche mit ihrer restaurierten Renaissance-Orgel aus dem Jahr 1497, eine der
schönsten Dorfkirchen Sachsens. Im Ortsteil Brockwitz
befindet sich eine hübsche Barockkirche aus dem Jahre 1737
mit spätbarockem Pfarrhaus. Ein kulturhistorisches Kleinod
ist die 1874 erbaute Villa Teresa.
Coswig ist als Ausgangspunkt für vielfältige Ausflüge
geeignet: ob auf ausgeschilderten Wanderwegen durch
Weinberge und Friedewald, mit dem Fahrrad auf dem Elberadweg oder bei einer Elbefahrt vorbei am markanten Boselfelsen in Richtung Meißen. Die hervorragenden ElbtalWeine kann man direkt beim Winzer verkosten.
Städtepartnerschaften verbinden Coswig seit 1990 mit
Ravensburg in Baden-Württemberg und mit Lovosice.
1998
25 040
1999
24 673
2000
24 035
2001
23 435
2002
22 937
2003
22 621
12 031
13 009
11 878
12 795
11 593
12 442
11 287
12 148
11 060
11 877
10 902
11 719
12,7
70,9
16,4
128,5
-220
-8,8
969
2 006
12,0
70,8
17,2
142,7
-367
-14,8
954
1 874
11,5
70,4
18,0
156,1
-638
-26,2
930
1 956
11,0
70,0
18,9
171,5
-600
-25,3
907
1 941
10,6
69,6
19,8
187,1
-498
-21,5
887
1 876
10,1
69,0
20,8
205,3
-316
-13,9
875
1 915
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Dippoldiswalde
Nejstarší známá listina, ve které je Dippoldiswalde
zmiňováno, je datována 12. 6. 1218.
Již ve 13. století získalo Dippoldiswalde městské
právo. Od přelomu minulého století plní Dippoldiswalde funkci okresního města.
Dippoldiswalde je idylicky položené na úpatí Krušných hor v údolí červené řeky Weißeritz.
Za své jméno vděčí podle pověsti poustevníkovi
Dippoldovi, který měl v 10. století žít v okolí. Jelikož
vedl zbožný život, získal kněžský úřad. Znak města
Dippoldiswalde, který ukazuje bustu Dippolda, uchovává vzpomínku na tohoto světce.
Významný vliv na vývoj města měla těžba železných rud.
Ve 14. století získalo Dippoldiswalde hradby
a věže. Na zámku jsou i dnes k vidění zbytky městkých
hradeb. Sedmiletá válka zanechala město silně poničené.
Po celá staletí se ve městě usazovali řemeslníci jako
např. hrnčíři, cínaři, jircháři. V 19. století se vyvíjel
lehký průmysl, např. výroba slamáků, zpracování
dřeva, strojírenství a jemná mechanika.
Dodnes si Dippoldiswalde uchovává svůj historický
městský vzhled. Protože jádro města je pod památkovou ochranou a podléhá programu památkové sanace,
byly komunální i soukromé pozemky podpořeny dotacemi ze státních fondů a získaly nový vzhled. K nejznámějším historickým stavebním památkám patří radnice, zámek, městský kostel a kostel sv. Mikuláše.
Výjimečným zážitkem je jízda úzkokolejnou železnicí Weißeritztalbahn. Ještě dnes jezdí půvabnou krajinou parní lokomotivy na trati, na které zahájily provoz
již v roce 1882. Bohužel v současné době není trať v
provozu, protože byla zničena záplavami v roce 2002.
Každoročně se zde konají tradiční městské slavnosti na Tržním náměstí (Marktplatz). Na kraji Dippoldiswaldského vřesoviště (Dippoldiswalder Heide) leží v
údolí říčky Weisseritz přehrada Malter z roku 1913,
kde je možné se koupat, surfovat, jezdit na lodi, lovit
ryby a kempovat. Aquapark, který je přímo u přehrady
Malter, nabízí koupání jak v létě, tak i v zimě.
V Dippoldiswalde a jeho místních částech jsou zařízení pro děti, základní školy, gymnázium a střední
odborné školy jakož i hudební škola.
Město Dippoldiswalde má partnerské vztahy
s městy Stronie Śląskie (PL) a v oblasti sportu rozvíjí
spolupráci s českou Bílinou.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die älteste uns bekannte Urkunde, in der Dippoldiswalde
erwähnt wird, ist auf den 12. Juni 1218 datiert. Bereits im 13.
Jahrhundert erhielt Dippoldiswalde das Stadtrecht. Seit der
Jahrhundertwende erfüllt Dippoldiswalde die Funktion einer
Kreisstadt.
Dippoldiswalde ist eine idyllisch gelegene Stadt am Fuße
des Osterzgebirges im Tal der Roten Weißeritz. Bis zur Landeshauptstadt Dresden und zur Tschechischen Republik sind es
jeweils nur ca. 25 Straßenkilometer.
Ihren Namen verdankt die Stadt, so erzählt die Sage, einem
Einsiedler namens Dippoldus, der in der Mitte des 10. Jahrhunderts in der Gegend gelebt haben soll. Da er ein so heiliges
Leben führte, wurde ihm ein Priesteramt übertragen. Das Wappen der Stadt Dippoldiswalde, welches ein männliches Brustbild zeigt, bewahrt das Gedenken an den heiligen Dippoldus.
Bedeutenden Einfluss auf die Stadtentwicklung nahm der
Erzbergbau. Im 14. Jahrhundert erhielt Dippoldiswalde eine
Stadtmauer mit Toren und Türmen. Reste der alten Stadtmauer sind noch heute am Schloss zu sehen. Über Jahrhunderte
waren zahlreiche Handwerkszünfte ansässig, wie z.B. Töpfer,
Zinngießer und Lohgerber. Im 19. Jahrhundert entwickelte
sich die Kleinindustrie wie z.B. die Strohhutfertigung, die
Holzverarbeitung, der Maschinenbau und die Feinmechanik.
Bis heute hat sich Dippoldiswalde sein historisches Stadtbild bewahrt. Zu den bedeutendsten historischen Bauwerken
gehören das Rathaus, das Schloss, die Stadtkirche und die
Nicolaikirche.
Ein besonderes Erlebnis ist eine Fahrt mit der Weißeritztalbahn. Noch heute fahren auf der 1882 eingeweihten Schmalspurbahn Dampflokomotiven durch eine reizvolle Landschaft.
Leider ist eine Fahrt bedingt durch große Hochwasserschäden
zur Zeit nur eingeschränkt möglich. Jährlich finden auf dem
Marktplatz traditionell das Stadtfest und der Weihnachtsmarkt
statt. Am Rand der Dippoldiswalder Heide liegt die 1913 eingeweihte Talsperre Malter, wo man Baden, Surfen, Boot fahren, Angeln und Campen kann. Das Erlebnisbad direkt an der
Talsperre Malter im Weißeritztal sorgt im Sommer wie im
Winter für Badespaß. Im Gewerbegebiet in Dippoldiswalde
und im Industriegebiet im Ortsteil Reichstädt sind Produktions- und Dienstleistungsbetriebe sowie Handelseinrichtungen angesiedelt.
Die Stadt Dippoldiswalde hat einen Partnerschaftsvertrag
mit der polnischen Gemeinde Stronie Slaskie. Im Bereich
Sport pflegt Dippoldiswalde Beziehungen zu der tschechischen Stadt Bílina.
1998
8 339
1999
8 435
2000
8 525
2001
8 557
2002
10 947
2003
10 955
4 005
4 334
4 049
4 386
4 058
4 467
4 067
4 490
5 295
5 652
5 298
5 657
14,4
68,6
17,0
118,1
-12
-1,4
163
535
13,7
68,4
18,0
131,5
96
11,5
165
551
12,7
67,6
19,7
155,1
90
10,6
166
574
12,2
67,3
20,5
167,4
32
3,7
167
695
12,2
67,9
19,9
162,7
-29
-2,6
173
742
11,5
67,9
20,6
178,8
8
0,7
173
721
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
21
Dresden
Založeny na místě slovanské rybářské vesnice. Jako
obchodní sídlo a hrad byly „Drezdany“ poprvé zmíněny
v roce 1206, od 15. století byly sídlem saského knížete, kurfiřta a později krále. Drážďany byly především
v 18. století nádherným centrem evropské politiky, kultury a hospodářství. V roce 1945 bylo vnitřní jádro
města zcela zničeno. Od té doby a od roku 1990 s větší
intenzitou jsou rekonstruovány městské prostory, architektonické soubory a významné samostatné stavby. Nejznámější světově podporovaný projekt je obnova drážďanského kostela Frauenkirche, která byla ukončena
v roce 2005.
Drážďany leží v údolí Labe mezi Pirnou a Míšní.
Jako hlavní zemské město jsou sídlem saské vlády
a zemského sněmu. Stavby jako Semperova opera,
Zwinger, významné přírodovědecké, technické a umělecké sbírky stejně jako slavná hudební tělesa jako Křížový sbor, státní kapela a filharmonie utvářejí obraz
Drážďan jako města umění a kultury. Půvabné okolí
Drážďan přitahuje ročně kolem sedmi milionů návštěvníků této „Florencie na Labi“.
Dráždany patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v Evropě. Příchod světových podniků jako AMD
a Infineon přivedly Drážďany v roce na 1990 na špici
high-tech. Hospodářské těžiště tedy leží v mikroelektrotechnice, informačních a komunikačních technologiích, biotechnologii, výrobě nových materiálů, strojírenství, jakož i letectví a automobilovém průmyslu. Řada
výzkumných ústavů (tři Instituty Maxe Planka, čtyři
Leibnitzovy instituty, devět Frauenhoferových institutů
a 120 dalších) potvrzují, že Drážďany jsou městem vědy
a podporují vědecký potenciál města. Vedle Technické
univerzity je ve městě dalších devět univerzit a vysokých škol.
Vedle nejmodernější komunikační sítě v Evropě disponují Drážďany také dobrou dopravní infrastrukturou.
Dálnice A 17 je ve výstavbě a spojí Prahu s Drážďanami. Město na Labi má dále k dispozici nejmodernější
letiště v Německu. Letiště je přímo napojeno na dálniční síť.
Drážďany mají dvanáct partnerských měst: Coventry, Wroclaw, Petrohrad, Skopje, Brazzaville, Florencii,
Hamburg, Rotterdam, Štrasburk, Salzburg, Columbus/Ohio a Ostravu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
22
Am Ort eines slawischen Fischerdorfes als Kaufmannssiedlung und landesherrliche Burg gegründet, wurde „Drezdany“
1206 erstmals erwähnt und ab dem 15. Jahrhundert Residenz
der sächsischen Herzöge, Kurfürsten und späterer Könige.
Dresden war vor allem im 18. Jahrhundert ein prächtiges Zentrum europäischer Politik, Kultur und Wirtschaft. 1945 wurde
Dresdens Innenstadt weitgehend zerstört. Seitdem und verstärkt
ab 1990 wurden verloren gegangene Stadträume, Architekturensembles und bedeutende Einzelbauten rekonstruiert bzw. neu
geschaffen. Das bekannteste Projekt, da weltweit beachtet und
unterstützt, ist die Rekonstruktion der Dresdner Frauenkirche,
die 2005 vollendet sein wird.
Dresden liegt im Elbtal zwischen Pirna und Meißen. Als
Landeshauptstadt ist Dresden Sitz der sächsischen Staatsregierung und des Landtages. Bauten wie der Zwinger und die Semperoper, bedeutende naturkundliche, technische und bildkünstlerische Sammlungen sowie berühmte Klangkörper wie der
Kreuzchor, die Staatskapelle und die Philharmonie prägen
Dresdens Image als Kunst- und Kulturstadt. Das und das reizvolle Umland locken jährlich rund sieben Millionen Besucher
nach „Elbflorenz“.
Dresden gehört zu den größten Wachstumsregionen Europas. Die Ansiedlung von Weltunternehmen wie AMD und Infineon brachte Dresden ab 1990 an die Spitze der High-TechBranche. Die wirtschaftlichen Schwerpunkte liegen in den
Bereichen der Mikroelektronik, der Informations- und Kommunikationstechnik, Biotechnologie, der Herstellung neuer
Werkstoffe, im Maschinen- und Anlagenbau sowie im Flugzeug- und Fahrzeugbau. Zahlreiche Forschungseinrichtungen
(drei Max-Planck-, vier Leibniz-, neun Fraunhofer-Institute und
über 120 weitere) prägen die Wissenschaftsstadt Dresden und
stehen für deren innovatives Potenzial. Außer der Technischen
Universität gibt es in Dresden neun weitere Universitäten und
Hochschulen.
Darüber hinaus hat die Elbestadt einen der modernsten
Flughäfen der Bundesrepublik, da er ist direkt an das Autobahnnetz angebunden ist.
Dresden hat zwölf Partnerstädte: Coventry, Breslau, St.
Petersburg, Skopje, Brazzaville, Florenz, Hamburg, Rotterdam,
Straßburg, Salzburg, Columbus/Ohio und Ostrava.
1998
478 310
1999
476 668
2000
477 807
2001
478 631
2002
480 228
2003
483 632
230 214
248 096
229 565
247 103
230 217
247 590
230 806
247 825
232 021
248 207
234 239
249 393
12,9
70,4
16,7
129,8
-5 241
-10,9
1 457
34 442
12,4
70,4
17,2
138,5
-1 642
-3,4
1 452
36 503
12,0
70,2
17,8
148,2
1 139
2,4
1 455
36 326
11,6
70,1
18,3
158,3
824
1,7
1 458
37 189
11,2
69,9
18,9
169,2
1 597
3,3
1 463
36 108
10,9
69,7
19,4
178,7
3404
7,1
1473,05
34 101
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Freital
Freital je velmi mladé město, které vzniklo v roce
1921 spojením tří obcí Deuben, Döhlen a Potschappel.
V následujících letech se připojily další obce, naposled
v roce 1999 obec Pesterwitz. První písemná zmínka
o místních částech pochází z 11. století.
V minulých stoletích byl vývoj obcí dnešního Freitalu ovlivněn těžbou uhlí. Výstavbou silnice z Tharandtu do Drážďan kolem roku 1910 jakož i zahájením
provozu na dráze Albertových drah (Albertbahnen)
z Drážďan do Tharandtu v roce 1855 byl silně ovlivněn
sídelní i průmyslový rozvoj údolí říčky Weißeritz, takže
se tehdy vyvinula na Drážďanech nezávislá průmyslová
oblast. Těžba byla ve Freitalu zastavena již na konci 50.
let. Poté vývoj města ovlivňovala výroba strojů, zpracování ušlechtilých kovů, sklářství, drážďanská porcelánka a papírna. Největším zaměstnavatelem ve městě je
slévárna ušlechtilých kovů BGH Edelstahlwerke
GmbH. Se změnami politických poměrů v roce 1990
došlo také ke změnám v hospodářské oblasti. Dnes
dominují malé a střední podniky a oblast služeb a řemeslné výroby. Vznikla moderní cihelna, tři nová nákupní
centra a sídliště. Na okraji města existuje také zemědělská výroba, nadále pokračuje dlouhá tradice pěstování
vína v Pesterwitz.
Město Freital patří k okresu Weißeritz a hraničí s
hlavním zemským městem Drážďany. Napojení na
Drážďany je tedy velmi silné. Díky spojení tramvají a
autobusem jezdí řada obyvatel Freitalu do Drážďan za
prací, za kulturními a sportovními nabídkami i za nákupy.
S obnovením úzkokolejné dráhy Freital-Hainsberg
do Kipsdorfu zvané Weißeritztalbahn, poškozené
povodní v roce 2002, získalo město opět atrakci, která
přitahuje řadu návštěvníků-turistů. Město v posledních
letech zdokonalilo síť cyklistických stezek, a nabízí tedy
celou řadu možností k různým výletům.
Dopravně existuje dobré spojení na budovanou dálnici A 17, čtyři kilometry od Freitalu je dálniční přivaděč Dresden-Gorbitz, silnice B 173 a B 170, moderní
železniční trať Drážďany-Chemnitz-Norimberk-Stuttgart-Karlsruhe.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Freital ist eine sehr junge Stadt, die am 1. Oktober 1921
durch den Zusammenschluss der drei Gemeinden Deuben,
Döhlen und Potschappel gegründet wurde. In den darauf folgenden Jahren schlossen sich weitere Gemeinden der Stadt
Freital an, zuletzt Pesterwitz im Jahr 1999. Die erste urkundliche Erwähnung eines Ortsteiles erfolgte bereits im 11. Jahrhundert.
In den vergangenen Jahrhunderten wurde die Entwicklung
der Freitaler Ortsteile durch den Steinkohlebergbau geprägt.
Mit dem Bau der Straße von Dresden nach Tharandt um 1810
sowie der Albertbahn von Dresden nach Tharandt im Jahr 1855
wurde die Siedlungs- und Industrieentwicklung im Tal der
Weißeritz stark vorangetrieben, so dass sich damals eine von
Dresden unabhängige Industrie entwickeln konnte. Der Steinkohlebergbau in Freital wurde bereits Ende der 50iger Jahre
eingestellt. Danach prägten Industriebetriebe wie das Edelstahlwerk, Betriebe des Maschinen- und Gerätebaus, das Glaswerk, die Porzellanmanufaktur Dresden und die Papierfabrik
die Stadtentwicklung. Größter Arbeitgeber der Stadt Freital ist
die BGH Edelstahlwerke GmbH. Mit den Veränderungen der
gesellschaftlichen Rahmenbedingungen nach 1990 ging eine
Umstrukturierung der Wirtschaft einher. So dominieren heute
klein- und mittelständische Betriebe sowie viele Dienstleistungsbetriebe den gewerblichen Bereich. Es entstanden ein
modernes Ziegelwerk, drei große Einkaufszentren und zahlreiche neue Wohngebiete. In den Stadtrandbereichen wird noch
Landwirtschaft betrieben, wobei der Weinanbau in Pesterwitz
eine alte Tradition fortsetzt.
Die Große Kreisstadt Freital gehört zum Weißeritzkreis mit
der Kreisstadt Dippoldiswalde.
Mit der Wiederherstellung der durch das Hochwasser der
Weißeritz im August 2002 stark zerstörten Weißeritztalbahn
von Freital-Hainsberg nach Kipsdorf erhält die Stadt einen touristischen Anziehungspunkt zurück. Die Stadt Freital hat ihr
Radwegnetz in den letzten Jahren ausgebaut und bietet somit
auch Radtouristen viele Ausflugsmöglichkeiten an.
Überregional sehr günstige Verkehrsanbindungen bestehen
durch den Neubau der A 17 und die modern ausgebaute Eisenbahnstrecke Dresden-Chemnitz-Nürnberg-Stuttgart-Karlsruhe.
1998
40 110
1999
40 224
2000
40 129
2001
39 937
2002
39 567
2003
39 302
19 418
20 692
19 539
20 685
19 548
20 581
19 496
20 441
19 337
20 230
19 256
20 046
13,1
70,3
16,6
126,5
206
5,1
989
3 563
12,9
70,1
17,0
132,4
114
2,8
992
3 818
12,5
70,1
17,4
138,8
-95
-2,4
990
3 947
12,1
69,9
18,0
149,1
-192
-4,8
985
4 201
11,6
69,7
18,8
162,0
-370
-9,3
976
3 865
11,1
69,4
19,6
176,4
-265
-6,7
970
3 605
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
23
Geising
V širokém údolí východního Krušnohoří, jižně od
hlavního zemského města Drážďany, leží město Geising.
Dnes je obstoupeno místními částmi Löwenhain, Fürstenau, Fürstenwalde, Liebenau, Müglitz, Gottgetreu
a městskou částí Lauenstein. Město má bohatou historii,
ve které se střídala období bídy a chudoby s obdobími
bohatství a rozkvětu. Všechny tyto události zanechaly
své stopy.
Osídlování východního Krušnohoří až do nadmořské
výšky 800 m n. m. bylo zahájeno zemědělskou kolonizací ve 13. století. Osady jako Löwenhain, Fürstenau, Fürstenwalde, Liebenau a Lauenstein vznikly v této době.
Teprve o 150 let později byly objeveny železné rudy.
To bylo velkým podnětem k rozvoji těžby. Díky nálezům rudy vznikly v Geisingu a v okolí hamry. Tato etapa
byla zastavena až nálezy cínu v Altenbergu a Cínovci.
Byla tím zahájena nová etapa činnosti osídlenců. V čase
po roce 1436, po husitských válkách, došlo také k osídlení údolí Geisingu. Poloha Geisingu byla předpokladem
pro koncentraci hutnictví a přípravu hornin pro další
zpracování. Velkou roli hrál ve městě také obchod
z cínem.
Původně existoval na západě od potoka starý Geising
a na východě potoka nový Geising. Potok byl totiž hranicí okresu a panství. Starý Geising obdržel městské
právo v roce 1453, Nový Geising v roce 1462. V roce
1857 došlo ke spojení obou částí pod názvem Geising.
Celkové výnosy z hornictví nebyly vysoké, životní úroveň obyvatelstva tedy jen mírně zlepšovalo domkářské
hospodářství. Život obyvatel Geisingu zlepšil až cestovní ruch, vedle něhož vytváří hospodářskou strukturu
města Geising dnes nezanedbatelný počet řemeslných a
průmyslových podniků.
Památky na dobu rozvoje hornictví najdeme v centru
města Geising a místní části Lauenstein, stojících pod
památkovou ochranou. K návštěvě dále zve muzeum
východního Krušnohoří „Zámek Lauenstein”, Park
Východní Krušnohoří, krasobruslařský stadion, množství cílů pro pěší turistiku a celá řada jiných zařízení.
Město Geising udržuje partnerství s městem Schiltach ve Schwarzwaldu (Baden Württemberg) a intenzivní partnerství se sousedním českým městem Krupka.
Obě města spojuje po staletí společná historie a spolupráce s Krupkou probíhá téměř ve všech oblastech společenského života.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
24
Im östlichen Erzgebirge und südlich der Landeshauptstadt
Dresden liegt die Stadt Geising in ein breites Tal eingebettet.
Die Besiedlungsgeschichte des Osterzgebirges begann im 13.
Jahrhundert mit der bäuerlichen Kolonisierung bis auf die
Kammhöhen in 800 m über NN.
Erst 150 Jahre später fand man Erze. Dies gab zur bergmännischen Erschließung Anreiz. Durch Eisenfunde entstanden Hammerwerke in Geising und Umgebung. Diese wiederum wurde
später durch reichhaltige Zinnfunde in Altenberg und Zinnwald in
den Schatten gestellt und somit eine neue Phase der ökonomischen
Entwicklung der Region eingeleitet. In die Zeit nach dem Ende der
Hussitenkriege fiel auch die Entstehung der Talsiedlung Geising
(um 1436). Die geographische Lage ließ Geising zum Zentrum für
die Aufbereitung und die Verhüttung des Gesteins werden. Ursprünglich bestand Geising aus den zwei selbständigen Städten
Altgeising westlich und Neugeising östlich des Geisingbaches.
Der Bach war gleichzeitig Kreis- und Herrschaftsgrenze. Altgeising erhielt 1453 das Stadtrecht, Neugeising 1462. Im Jahre
1857 erfolgte der Zusammenschluss zur Gesamtstadt Geising.
Der gesamte Bergbau hat in Geising nie hohe Erträge gebracht, die Verdienstmöglichkeiten wurden durch ertragsarme
Häuslerwirtschaft gering aufgebessert. Die Erwerbslage der
Bevölkerung verbesserte sich erst durch den aufkommenden Tourismus.
Daneben bilden heute eine nicht unerhebliche Zahl von Handwerks- und Gewerbebetrieben, mittelständische Betriebe und
zahlreiche Verkaufseinrichtungen die Wirtschaftsstruktur Geisings.
Zeitzeugen des Bergbaus, die denkmalgeschützten
historischen Stadtkerne von Geising und Lauenstein, das Osterzgebirgsmuseum „Schloss Lauenstein“, der Wildpark „Osterzgebirge, das Kunsteisstadion, zahlreiche Ausflugs- und Wanderziele und noch viele andere Einrichtungen runden heute das
kulturelle und sportliche Angebot ab.
Die Stadt Geising unterhält eine Städtefreundschaft mit der
Stadt Schiltach im Schwarzwald (Baden Württemberg) und eine
intensive Städtepartnerschaft mit der benachbarten tschechischen
Stadt Krupka. Positiv wirkt hierbei die jahrhundertelange
wechselvolle gemeinsame Geschichte beider Städte. So wird die
Partnerschaft mit Krupka in nahezu allen Bereichen des gesellschaftlichen Lebens gepflegt.
1998
3 534
1999
3 606
2000
3 569
2001
3 517
2002
3 407
2003
3 345
1 734
1 800
1 776
1 830
1 745
1 824
1 728
1 789
1 674
1 733
1 664
1 681
15,0
65,9
19,1
127,1
-19
-5,4
63
256
14,7
66,6
18,7
126,7
72
20,2
64
256
14,0
66,6
19,5
139,6
-37
-10,3
64
231
13,4
66,5
20,1
149,3
-52
-14,6
63
304
12,8
66,7
20,5
159,5
-110
-31,8
61
200
12,4
67,2
20,4
165,0
-62
-18,3
60
241
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Glashütte
Glashütte se návštěvníkům představuje jako půvabné městečko, rozkládající se na ploše 41,7 km2 v údolí
říček Müglitz a Prießnitz uprostřed lesů v klínu
východního Krušnohoří. Glashütte tvoří místní části
Dittersdorf, Johnsbach, Luchau a Schlottwitz.
Glashütte vzniklo jako sídliště v polovině 15. století na místě nálezu stříbra. V roce 1506 získalo městské
právo. Po zastavení těžby stříbra byla zahájena v roce
1845 produkce kapesních hodinek a později byla zahájená výroba náramkových hodinek, jakož i jemné
mechaniky, která proslavila krušnohorské městečko po
celém světě.
Dnes existuje v Glashütte šest firem na výrobu
hodinek (pět výrobců mechanických a jeden výrobce
quarzových hodinek), které pokračují v téměř 160leté
tradici. Jméno Glashütte je synonymem nejvyšší preciznosti tradičních, ale i nových podniků na výrobu
mechanických hodinek.
Prohlídka muzea hodinek zprostředkuje pohled na
historii výroby malých přístrojů na měření času od
počátku do dnešních dnů. Na Tržním náměstí (Marktplatz) je pomník F. A. Langeho. Dřívější těžbu připomínají až 500 let staré štoly, které jsou ještě k vidění na
různých místech ve městě. Kostel sv. Wolfganga, pozdně gotická památka z let 1522-1535, přitahuje historiky a přátele umění.
Stezky okolo Glashütte a okolí zvou k aktivnímu
odpočinku. Z vrcholků se nabízí nádherné pohledy na
údolí a zalesněné kopce východního Krušnohoří.
Veřejný život v Glashütte ovlivňuje množství spolků, z nichž některé jsou nově založené, ale mohou se
opírat o bohatou tradici.
Partnerské město je Schramberg ve Schwarzwaldu.
Místní část Johnsbach udržuje partnerství s obcí Pollhagen.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Reizvoll in den Tälern der Müglitz und Prießnitz gelegen
und umgeben von den waldreichen Hängen des Osterzgebirges
präsentiert sich Glashütte mit seinen Ortsteilen Dittersdorf,
Johnsbach, Luchau und Schlottwitz dem Besucher.
Glashütte, welches Mitte des 15. Jahrhunderts aufgrund
von Silberfunden zunächst als Siedlung entstanden war, erhielt
vom sächsischen Herzog Georg den Bärtigen im Jahr 1506 das
Stadtrecht verliehen. Nach Erliegen des Silberbergbaus begann
mit der Einführung der Taschenuhren- und später der Armbanduhrenproduktion sowie der Präzisionsmechanik 1845 eine
Entwicklung, die das osterzgebirgische Städtchen in der ganzen Welt bekannt machte.
Heute existieren in Glashütte wieder 6 Uhrenfirmen (5
Hersteller mechanischer Uhren und 1 Hersteller von QuarzUhren), welche die Tradition einer fast 160-jährigen Uhrenfertigung fortsetzen.
Ein Rundgang durch das Uhrenmuseum vermittelt Einblicke in die Herstellung der kleinen kostbaren Zeitmesser von
ihren Anfängen an. An den früheren Bergbau erinnern die bis
zu 500 Jahre alten Bergstollen, die an verschiedenen Stellen
der Stadt noch zu finden sind. Die von 1522-1535 errichtete St.
Wolfgangs-Kirche, ein spätgotisches Bauwerk, ist ein Anziehungspunkt für Historiker und Kunstfreunde.
Wanderwege rings um Glashütte und die Ortsteile laden zur
aktiven Erholung ein. Auf den Höhen hat der Betrachter einen
wunderschönen Blick auf Täler und bewaldete Bergrücken des
Osterzgebirges.
Partnerstadt von Glashütte ist Schramberg im Schwarzwald. Der Ortsteil Johnsbach unterhält eine Partnerschaft mit
der Gemeinde Pollhagen.
1998
5 015
1999
4 974
2000
4 894
2001
4 852
2002
4 761
2003
4 681
2 443
2 572
2 427
2 547
2 396
2 498
2 401
2 451
2 350
2 411
2 314
2 367
13,5
67,4
19,1
141,9
-73
-14,5
120
375
13,0
67,4
19,6
151,2
-41
-8,2
119
373
12,8
67,1
20,1
157,3
-80
-16,2
117
345
12,0
67,5
20,5
171,3
-42
-8,6
116
385
11,3
67,2
21,5
190,0
-91
-18,9
114
269
10,8
66,6
22,6
208,7
-80
-16,9
112
333
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
25
Heidenau
Heidenau, ležící mezi Drážďanami a Saským Švýcarskem, bylo poprvé zmíněno písemně v roce 1347
a v roce 1924 získalo městské právo. Město o délce
5 km a šířce 1,5 km, bylo v roce 1989 významným průmyslovým městem a dnes se především díky příznivému dopravnímu spojení (letiště, dálnice a železnice)
a výhodné poloze stává důležitým hospodářským centrem.
Poloha na Labi, do kterého ústí v Heidenau řeka
Müglitz, a výběžky východního Krušnohoří na druhé
straně dělají z města výhodný výchozí bod pro pěší
turistiku a návštěvy památek.
Město Heidenau leží na jihovýchodě Německa,
přesněji ve Svobodném státě Sasko, na křižovatce tří
cest. Z Heidenau jsou dosažitelné Drážďany, město
umění a kultury, Saské Švýcarsko s národním parkem,
východní Krušnohoří s bobovou dráhou a prohlídkovým dolem. Stejně lehce dosažitelná je místní část
Großsedlitz, známá i za hranicemi Saska barokní
zahradou Augusta Silného s 12 ha parkové plochy. Přírodní terasy, partery, schody, oranžérie a vodotrysky
byly budovány v letech 1719-1932.
Doporučit je nutno rovněž krásné zámky, hrady
a zahrady v okolí, jako např. zámek Weesenstein nebo
zámecký park Pillnitz. Díky dobrému dopravnímu spojení jsou z Heidenau dobře dostupné.
Již v roce 1992 bylo uzavřeno partnerství s městem
Benešov nad Ploučnicí. V roce 1995 bylo uzavřeno
partnerství s městem Lwowek Śląski (PL).
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
26
Heidenau, zwischen Dresden und Sächsischer Schweiz
gelegen, wurde erstmals 1347 urkundlich erwähnt und erhielt
1924 das Stadtrecht. Die fast 16.500 Einwohner zählende Stadt
war bis 1989 eine bedeutende Industriestadt und entwickelte
sich bedingt durch die günstige Verkehrsanbindung (Flughafen, Autobahn und Eisenbahn) zu einem günstig gelegenen
Wirtschaftsstandort.
Die Lage an der Elbe, in die auch die durch Heidenau
fließende Müglitz mündet, und zur anderen Seite zu den Ausläufern des Osterzgebirges macht sie zu einem günstigen Ausgangspunkt für Wanderungen und Fahrten zu Sehenswürdigkeiten.
Die Stadt Heidenau liegt im Südosten Deutschlands, genauer im Freistaat Sachsen, an einem Dreier-Kreuzpunkt, von
dem z.B. die Kunst- und Kulturstadt Dresden, die Sächsische
Schweiz mit dem Nationalpark, das Osterzgebirge mit Bobbahn und Schaubergwerk, leicht erreichbar sind. Ebenso leicht
zu erreichen ist der im Heidenauer Ortsteil Großsedlitz gelegene und weit über Sachsen hinaus bekannte und in seiner Art
einmalige Lustgarten von August dem Starken, der „Barockgarten Großsedlitz“ mit seiner 12 ha großen Parkanlage. Die
mit der Natur verbundenen Terrassen, Parterres, Freitreppen,
Orangerien und Wasserspiele wurden 1719 – 1932 angelegt.
Die schönen Schlösser, Burgen und Gärten in der Umgebung wie z.B. das Schloß Weesenstein oder der Schlosspark
Pillnitz sind ebenfalls zu empfehlen und durch die günstige
Verkehrsanbindung in Heidenau schnell zu erreichen.
Bereits 1992 hatten die Stadtväter von Heidenau und Benešov nad Ploučnicí (Tschechien) eine Vision, die das Zusammenwachsen beider Städte über Landesgrenzen hinaus beinhaltete. Die Stadtväter von Heidenau entschlossen sich 1995
im Zuge des Europäischen Zusammenwachsens die städtepartnerschaftlichen Aktivitäten auch auf die polnische Stadt Lwowek Slaski auszuweiten.
1998
17 734
1999
17 405
2000
17 171
2001
16 888
2002
16 836
2003
16 799
8 618
9 116
8 454
8 951
8 347
8 824
8 240
8 648
8 223
8 613
8 221
8 578
13,4
68,8
17,8
132,5
-293
-16,4
1 602
1 689
12,6
69,0
18,4
146,6
-329
-18,7
1 572
1 592
11,9
68,7
19,4
163,1
-234
-13,5
1 551
1 650
11,3
68,0
20,7
182,6
-283
-16,6
1 526
1 633
11,0
67,5
21,5
195,3
-52
-3,1
1 521
1 555
10,7
67,1
22,2
207,2
-37
-2,2
1 517
1 736
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Hohnstein
Nad údolím Polenze se nachází hrad a městečko Hohnstein, které dostalo roku 1444 městské právo.
Pod ochranou hradu zmíněného již roku 1353 stavěli
přistěhovalci svá obydlí a tím vytvořili základ osídlení.
Město se nachází v Sasku v oblasti Saského Švýcarska a je vzdáleno asi 15 km od měst Pirna a Sehnut,
popř. 40 km od města Drážďany.
Hlavním zdrojem hospodářství je cestoví ruch. Vedle
restaurací a ubytovacích zařízení zde můžeme najít
také početné řemeslné a hospodářské podniky a služby.
Dále pak zařízení pro volný čas jako mládežnické
kluby a koupaliště.
Jedinečná poloha v pohraniční oblasti mezi divoce
romantickou krajinou soutěsek a na lesy bohatou krajinou pískovců vytvořila pro Hohnstein jméno „Perla
Saského Švýcarska“. Osada Hohnstein ležící uprostřed
Saského Švýcarska je ideální turistickou oblastí s přes
70 km dlouhými trasami a mnoha vyhlídkovými místy
např. Brand nebo Hockstein.
Za zmínku stojí hrad Hohnstein se svou bohatou historií. Dnes se nachází na hradě dům přátel přírody, který
má charakter jak mládežnické ubytovny, tak i ceněného rodinného hotelu.
V Hohnsteinu lze nalézt spoustu malířských koutků a
historických budov. Jedním z nich je kostel, dílo Jiřího
Bähra, architekta drážďanského kostela Nanebevzetí
Panny Marie. Nejstarší budovy se seskupily kolem
prudce do kopce stoupajícího trhu. Za zmínku stojí
bohatě zdobené štíty bývalé lékárny na náměstí a radnice, nejstarší budova města.
Další pamětihodností je dům s panenkami. Vlajka na
počasí na věžičce představuje hohnsteinského kašpárka. Byl založen v roce 1938 a Max Jakob, který se
tímto domem proslavil, v něm chtěl ukázat své kousky. Ještě dnes se v místě nachází ruční dílna na výrobu
panenek.
Hohnstein je dosažitelný z Pirny S165 nebo také ze
Sebnitz, Neustadtu nebo Bad Schandau.
Partnerskými městy jsou Meerburg u Bodamského
jezera a Louveciennes ve Francii.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Über dem Polenztal erhebt sich die Burg und das Städtchen
Hohnstein, welches 1444 das Stadtrecht erhielt. Im Schutze
der 1353 erstmals erwähnten Burg bauten Ansiedler ihre Hütten und bildeten somit den Grundstein zur Besiedlung.
Hohnstein bildet mit 10 Orten eine Gemeinde und hat ca.
4000 Einwohner. Die Stadt befindet sich in Sachsen im Landkreis Sächsische Schweiz und ist ca. jeweils 15 km von den
Städten Pirna und Sebnitz bzw. ca. 40 km von der Landeshauptstadt Dresden entfernt.
Die wirtschaftliche Haupteinnahmequelle ist der Tourismus. Neben Restaurants und Beherbergungsstätten gibt es
auch zahlreiche Handwerksbetriebe, Dienstleistungsunternehmen und Landwirtschaftsbetriebe.
Die einmalige Lage im Grenzbereich zwischen einer wildromantischen Schluchten- und waldreichen Sandsteinlandschaft, haben Hohnstein den Namen „Perle der Sächsischen
Schweiz“ eingebracht. Die Gemeinde Hohnstein inmitten der
Sächsischen Schweiz ist ein ideales Wandergebiet mit über
70 km ausgewiesenen Wanderwegen und vielen Aussichtspunkten, z.B. dem Brand oder dem Hockstein.
Besonders erwähnenswert ist die Burg Hohnstein mit ihrer
wechselvollen Geschichte. Heute befindet sich auf der Burg
ein Naturfreundehaus, das sowohl dem Jugendherbergscharakter Rechnung trägt als auch ein geschätztes Familienhotel ist.
Viele malerische Winkel und historische Gebäude gibt es in
Hohnstein. Eines davon ist die Kirche, ein Werk von George
Bähr, dem Baumeister der Dresdner Frauenkirche. Die ältesten
Gebäude gruppieren sich um den schräg ansteigenden Markt.
Besonders sehenswert sind der reich gegliederte Giebel der
ehemaligen Apotheke am Markt und das Rathaus, das älteste
Gebäude der Stadt. Eine weitere Sehenswürdigkeit ist das Puppenspielhaus. Die Wetterfahne auf dem Türmchen zeigt den
Hohnsteiner Kasper. 1938 wurde es errichtet und darin zeigte
Max Jacob, welcher durch das Puppenspiel Hohnstein weltbekannt machte, seine Stücke. Heute befindet sich noch eine
Handspielpuppenwerkstatt im Ort.
Hohnstein ist mit dem gut ausgebauten öffentlichen Nahverkehr oder über die S 165 zu erreichen.
Städtepartnerschaften bestehen zu Meerburg am Bodensee
und Louveciennes in Frankreich.
1998
3 984
1999
3 938
2000
3 901
2001
3 867
2002
3 839
2003
3 823
1 962
2 022
1 938
2 000
1 921
1 980
1 896
1 971
1 894
1 945
1 900
1 923
14,5
68,1
17,4
119,9
-11
-2,8
62
359
14,0
68,2
17,8
127,5
-46
-11,6
61
384
13,1
68,4
18,5
141,4
-37
-9,4
60
390
12,7
68,1
19,2
150,6
-34
-8,8
60
401
12,1
68,3
19,6
161,9
-28
-7,3
59
378
11,9
68,4
19,7
165,5
-16
-4,2
59
382
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
27
Königstein
Město Königstein leží uprostřed okresu Saské Švýcarsko, mezi okresním městem Pirnou a hranicí sousedního Česka.
Podle nejistých údajů mělo být „město u kamene“
založeno v době markraběte z Míšně Heinricha (doba
vlády 1221-1288) a roku 1364 bylo povýšeno na město.
Veškeré spolehlivé podklady o historii shořely zřejmě
za požárů založených Švédy 1639 nebo při posledním
požáru v roce 1810.
Hrad a pozdější pevnost Königstein je podstatně
starší. Ty byly poprvé zmíněny v listině z roku 1241. Je
ale prokázáno, že již v 9. století byla skála osídlena slovanským kmenem.
Nejdůležitějším zdrojem obživy v Königsteinu je
dnes zpracovatelský průmysl. Nejdůležitějším zaměstnavatelem ve městě je továrna na papír Louisenthal v
Gemarkung Hütten.
Existuje zde ale také množství obchůdků se sortimentem denní potřeby a s artiklem zaměřeným na turisty.
Cestovní ruch jako hospodářský sektor získává od
roku 1990 stále větší význam. Na jedné straně se jedná
o rozsáhlou výletní a denní turistiku během víkendů,
přičemž počet návštěvníků pevnosti Königstein je
kolem 650 000 (rok 2000), a na druhé straně je to labská lodní doprava s přibližně 60 000 hosty ročně.
Pozoruhodnou pamětihodností je evangelický městský kostel na Schreiberbergu z let 1720-1724. Chrámová stavba byla původně postavena pod vlivem stavitele
drážďanského kostela Frauenkirche. Poté, co roku 1810
vyhořel do základů, byl v letech 1810 až 1823 opět
postaven v barokním stylu – ovšem s klasicistním vybavením. Dominantou v nížině je směrem na Hütten je
katolický kostel z roku 1910-1912. Významný je obrázek madony z roku 1891 od Anny Marie von Oer
a cyklus křížových cest (1960) drážďanského malíře
Rudolfa Teufla. V Mühlgasse se nachází „malířský koutek“ se dvěmi vysokými pískovcovými kulatými oblouky z 18. století. Státní poštovní sloup z roku 1727 na
začátku Pfaffenbergu připomíná kurfiřtskou saskou
dopravu, památník povodní (dům Pirnaer Straße 5) připomíná množství potop na řece Labi. Ukazuje také hladinu vody ze srpna 2002.
Protože město leží uprostřed Saského Švýcarska,
nachází se v okolí množství pamětihodností. Samozřejmě největší je pevnost Königstein. Ale také Pfaffenstein, Lilienstein und Quirl jsou oblíbenými výletními
místy.
Partnerskými městy jsou Taunus v Horní Falci
a české město Trmice.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
28
Die Stadt Königstein liegt mitten im Landkreis Sächsische
Schweiz zwischen der Kreisstadt Pirna und der Grenze zum
benachbarten Tschechien.
Nach nicht gesicherten Aussagen soll das „Städtchen am
Stein“ zur Zeit des Markgrafen von Meißen, Heinrich dem
Erlauchten gegründet und 1364 zur Stadt erhoben worden sein.
Aber darüber gibt es keine verlässlichen Unterlagen. Möglicherweise sind diese bei den durch die Schweden veranlassten
Niederbrennungen der Stadt 1639 oder dann beim letzten
großen Stadtbrand im Jahre 1810 verlorengegangen.
Die einstige Burg und spätere Festung Königstein ist
wesentlich älter. Diese wurde erstmalig urkundlich im Jahre
1241 erwähnt. Es ist aber erwiesen, dass erste Besiedlungen des
Steins durch slawische Stämme bereits im 9. Jahrhundert
erfolgten.
Der weitaus wichtigste Erwerbszweig in Königstein ist
heute der produzierende Bereich. Der wichtigste Arbeitgeber
der Stadt ist die Papierfabrik Louisenthal in der Gemarkung
Hütten.
Der Tourismus als Wirtschaftsfaktor hat in der Stadt Königstein seit 1990 immer weiter an Bedeutung gewonnen, wobei
dem Ausflugstourismus mit Besuch der Festung Königstein
und der Elbeschifffahrt grosser Stellenwert zukommt.
Sehenswert in Königstein ist die evangelische Stadtkirche.
Das domartige Gebäude wurde ursprünglich unter Mitwirkung
des Erbauers der Dresdener Frauenkirche 1720/24 auf dem
Schreiberberg errichtet. Nachdem sie 1810 bis auf die Umfassungsmauern abgebrannt war wurde sie von 1810 bis 1823 in
barocker Gestalt wieder aufgebaut – allerdings mit klassizistischer Innenausstattung. Die Katholische Kirche (1910/12) im
Tal der Bila in Richtung Hütten enthält mehrere bedeutende
Malereien. In der Mühlgasse entdeckt man den „Malerwinkel“
mit zwei hohen Sandstein-Rundbögen aus dem 18. Jahrhundert.
Die staatliche Postmeilensäule (Postdistanzsäule) von 1727 am
Fuße des Pfaffenberges erinnert an das kursächsische Verkehrswesen, die „Hochwassersäule“ (Haus Pirnaer Straße 5) hingegen an das Ausmaß zahlreicher Hochfluten der Elbe.
Da die Stadt mitten im Zentrum der Sächsischen Schweiz
liegt, gibt es natürlich auch zahlreiche Sehenswürdigkeiten in
der Umgebung. Besonders hervorzuheben ist hier natürlich die
Festung Königstein. Aber auch Pfaffenstein, Lilienstein und
Quirl sind beliebte Wanderziele.
Städtepartnerschaften bestehen zu den beiden Königsteins
im Taunus und in der Oberpfalz sowie zu der tschechischen
Stadt Trmice.
1998
3 256
1999
3 140
2000
3 065
2001
3 085
2002
2 994
2003
3 003
1 618
1 638
1 572
1 568
1 547
1 518
1 582
1 503
1 539
1 455
1 596
1 407
12,6
68,4
19,1
151,8
77
24,0
121
321
12,3
67,5
20,1
163,3
-116
-36,3
117
280
12,1
68,1
19,7
162,6
-75
-24,3
114
303
12,1
67,8
20,1
166,0
20
6,5
115
310
11,6
68,1
20,3
175,7
-91
-30,0
111
233
10,7
69,2
20,1
188,8
9
3,0
112
260
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Nossen
Leží v rozmanité krajině Freiberské Muldy, zeměpisně v centru Svobodného státu Sasko. K dispozici má
řadu výborných dopravních spojení.
První listinná zmínka pochází z roku 1185, když
markrabě Otto Bohatý stanovil hranice kláštera Altzella.
V dnešním příjemném městečku se nacházejí kulturně historická místa. Mezi jinými i ruiny bývalého
cisterciáckého kláštera Altzella, které se počítají k nejhodnotnějším architektonickým památkám na území
Saska. Další pamětihodností je zámek, který dnes slouží jako muzeum, katolická kaple a obytná místnost.
Znalce umění upoutá také městský kostel s oběma portály pocházející z klášteru Altzella. Zajímavý je také
most architekta Pöppelmanna z roku 1714. Samotná
radnice je také pozoruhodným stavebním dílem, byla
vytvořena známým Dr. Beckem.
Nossenská turistická oblast je pahorkaté území
s vrcholky až 300 m nad mořem. Nádhera této krajiny
spočívá v širokých, mírně se svažujících říčních údolích, která jsou občas střídána hluboce zakrojenými
úzkými úbočími.
Město je hospodářským centrem s převážně malými
a středními podniky různých odvětví, které se usídlily
v průmyslové zóně. Nabídka obchodů a služeb je
velmi rozmanitá. Do občanské vybavenosti patří nejrůznější nákupní centra, sociální zařízení, lékařské
praxe, jakož i zařízení pro děti, školy a dům pro seniory.
Město Alsheim ležící v Hesensku, které proslulo
pěstováním vína, je partnerským městem již od 19. století.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Nossen ist im Gebiet der Freiberger Mulde gelegen und verfügt über ausgezeichnete Verkehrsanbindungen.
Die erste urkundliche Erwähnung erfolgte 1185 als Markgraf
Otto der Reiche die Grenzen des nahen Klosters Altzella festlegte.
In der heutigen gemütlichen Kleinstadt befinden sich zahlreiche kulturhistorisch bedeutsame Sehenswürdigkeiten, wobei
an erster Stelle die Ruine des ehemaligen Zisterzienserklosters
Altzella zu nennen ist. Es gehört zu den wertvollsten architektonischen Zeugnissen im sächsischen Raum. Eine weitere
Sehenswürdigkeit ist das Schloss (in welchem heute das
Museum untergebracht ist), die katholische Kapelle, die Stadtkirche mit ihren aus dem Kloster Altzella stammenden Portalen, die 1714 von Pöppelmann erbaute Steinbrücke oder das
von Dr. Beck geschaffene Rathaus.
Im Nossener Gewerbegebiet sind vorwiegend kleine und
mittelständige Unternehmen angesiedelt. Die von Geschäften
und Gewerbetreibenden angebotenen Waren und Dienstleistungen sind sehr vielseitig.
Schon seit dem 19. Jahrhundert ist die Stadt Alsheim in Hessen die Partnergemeinde von Nossen.
1998
6 552
1999
6 562
2000
6 487
2001
6 345
2002
7 781
2003
7 685
3 130
3 422
3 144
3 418
3 087
3 400
3 010
3 335
3 731
4 050
3 722
3 963
12,7
66,7
20,6
162,3
-216
-32,4
224
512
12,3
66,8
20,9
170,5
10
1,5
224
519
12,1
66,1
21,7
179,0
-75
-11,5
222
545
11,6
65,7
22,7
196,1
-142
-22,2
217
588
12,0
66,0
22,0
183,0
-41
-5,3
154
697
11,5
65,9
22,7
197,4
-96
-12,5
152
752
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
29
Pirna
Okresní město Pirna leží na obou březích Labe,
řeky, které stejně jako staré obchodní stezce do Čech a
jako hradu vděčí Pirna za své založení ještě před rokem
1233, což je první písemná zmínka.
Během kolonizace vzniklo pod ochranou hradu sídliště Sonnenstein, které bylo již v roce 1291 označeno
jako město. Od roku 1294 patřila Pirna ke Království
českému a patrně přešla v roce 1405 opět pod panství
Míšeňské marky. V průběhu třicetileté války a po ní
poskytovala Pirna útočiště řadě exulantů z Čech, kteří
museli jako protestanti opustit zemi.
Radnice, jejíž původ sahá až do tohoto období, se
nachází uprostřed náměstí. Za povšimnutí stojí pozdně
gotický halový kostel sv. Marie, největší kostel na horním toku Labe, jehož restaurování bude dokončeno v
roce 2005. Z bývalého dominikánského kláštera zbyl
pouze dvojlodní gotický kostel sv. Jindřicha a budova
kapituly, kde je dnes městské muzeum.
Město, které leží ve výšce 110 m n. m. na jihovýchodním konci labského kotle, má vhodné klimatické
podmínky.
Kulturní a rekreační vyžití zajišťuje široká nabídka
zařízení, např. malá scéna, galerie, muzeum Richarda
Wagnera, botanické sbírky v zámku Züschendorf.
Hospodářství města ovlivňuje řada středních podniků, množství řemeslnických a živnostenských podniků
a služeb. Dostupnost se ještě zlepší zahájením provozu
dálnice A17. Předpokládá se vznik nových filiálek.
Pouhých 20 km po proudu Labe leží hlavní zemské
město Drážďany, které umožňuje obyvatelům Pirny
zaměstnání na úřadech či v moderních průmyslových
podnicích nebo možnost studia na univerzitě a vysokých školách.
Pro turisty, horolezce a všechny přátele přírody
začíná východně od Pirny bizarní skalní svět Labských
pískovců s národním parkem Saské Švýcarsko.
Od roku 1975 existuje partnerství se sousedním
okresním městem Děčín. Příspěvek k česko-německému porozumění tvoří také binacionální a bilinguální
gymnázium Friedricha Schillera v Pirně, ve kterém
vedle sebe studují v jedné třídě čeští a němečtí žáci od
sedmé do dvanácté třídy. Studium je zakončeno maturitou.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
30
Die Große Kreisstadt Pirna ist eine Stadt mittlerer Größe
und liegt zu beiden Seiten der Elbe/Labe. Dem Fluss hat sie
neben einem alten Handelsweg nach Böhmen und einer Burganlage auch ihre Gründung noch vor 1233 zu verdanken.
Im Zuge der Ostkolonisierung entstand im Schutze der
Burg „Sonnenstein“ eine planmäßig angelegte Siedlung, die
bereits 1291 erstmals als Stadt erwähnt wurde. Ab 1294 gehörte Pirna zum Königreich Böhmen; erst 1405 kam es wieder
unter die Herrschaft der Mark Meißen. Während und nach dem
Dreißigjährigen Krieg gewährte Pirna einer Vielzahl von böhmischen Exilanten Zuflucht, die als Protestanten ihre Heimat
verlassen mussten.
Das Rathaus, dessen Ursprünge auf diese Zeit zurückgehen, befindet sich in der Mitte des Marktes. Besuchenswert
ist die spätgotischen Hallenkirche St. Marien, die größte Kirche im oberen Elbtal. Ihre Restaurierung wird 2005 beendet
sein. Von dem einstigen Dominikanerkloster sind die zweischiffige gotische Klosterkirche St. Heinrich und das Kapitelsaalgebäude erhalten. In letzterem ist das Stadtmuseum untergebracht.
Da die Stadt nur 110 Meter über NN und zudem am südöstlichen Ende des Elbtalkessels liegt, sind die klimatischen
Gegebenheiten sehr günstig. Nur 20 Kilometer Elbabwärts
liegt die Landeshauptstadt Dresden.
Der Kultur- und Freizeitbereich zeichnet sich durch vielfältige Angebote, so u.a. eine Kleinkunstbühne, Galerien, das
Richard-Wagner-Museum, den Botanischen Sammlungen im
Landschloss Zuschendorf.
Die Wirtschaft der Stadt wird durch verschiedene mittelständische Unternehmen und eine Vielzahl von Gewerbe-,
Handwerks- und Dienstleistungsbetrieben geprägt.
Für Wanderer, Bergsteiger und alle Freunde der Natur
beginnt östlich Pirnas die bizarre Felsenwelt des Elbsandsteingebirges mit dem Nationalpark Sächsische Schweiz.
Seit 1975 besteht eine Städtepartnerschaft mit der benachbarten Kreisstadt Děčín in Tschechien, die auf verschiedensten
Gebieten zu Kontakten geführt hat. Einen Beitrag zur deutschtschechischen Verständigung leistet das erste binationale und
bilinguale Friedrich-Schiller-Gymnasium in Pirna.
1998
42 728
1999
42 553
2000
42 108
2001
41 432
2002
40 853
2003
40 593
20 489
22 239
20 440
22 113
20 225
21 883
19 927
21 505
19 624
21 229
19 524
21 069
12,6
68,3
19,1
151,1
-223
-5,2
806
3 792
12,3
67,9
19,9
161,7
-175
-4,1
803
3 796
11,8
67,4
20,8
175,9
-445
-10,5
794
3 685
11,2
66,9
21,9
194,9
-676
-16,2
782
3 793
10,5
66,8
22,7
215,2
-579
-14,1
771
3 413
9,9
66,4
23,7
239,8
-260
-6,4
766
3 482
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Rabenau
V okolí města Rabenau se rozléhají hory, lesy a
louky. Samotného město Rabenau se skládá z pěti místních částí Oelsa, Obernaundorf, Karsdorf, Spechtritz a
Lübau.
Rabenau leží v nadmořské výšce 250 až 357 m na
kopcovitých výběžcích východního Krušnohoří jižně od
Drážďan a severně od české hranice. Přísluší k okresu
Weißeritz.
Město Rabenou bylo poprvé písemně zmíněno v roce
1235. Před staletími bylo obklopeno obrovskými lesy.
Obyvatelé využívali toto bohatství a vyráběli stolice,
sedátka, truhly a židle. Do poloviny 19. století se vyrábělo rukodělně. Od roku 1870 podle vzoru Michala Thoneta (Vídeň) dochází nejprve k výrobě z ohýbaných
bukových tyčí, tzv. rabenauská výroba židlí thonetek,
čímž byla zahájena pozdější průmyslová výroba židlí.
Jedinečný pohled na původ, vývoj a současnost nabízí domácím i zahraničním hostům každou neděli nebo
po domluvě Muzeum výroby židlí a vlastivědných sbírek města Rabenau, které bylo přestavěno v roce 1978,
rozšířeno a modernizováno v roce 1997. Jedná se o jediné muzeum svého druhu v Německu.
V místě, kde stál rabenauský hrad, sídlí dnes největší průmyslový podnik Polstermöbel GmbH Oelsa –
Rabenau. Podnik byl v posledních letech restrukturalizován a dnes disponuje nejmodernější technikou, jako
jsou moderní šicí stroje a plně automatický sklad látek.
Jako specialista na funkční komfortní nábytek má společnost zákazníky v Německu, Holandsku, ČR a Polsku.
Vedle tradičního nábytku k sezení je možné zmínit
také další nábytkářský průmysl. Je zde vyráběn nábytek
přímo na míru, a to hlavně v nových moderních prostorách v místní části Oelsa.
V radnici, postavené v roce 1893 v novorenesančním
stylu na východní části Tržního náměstí, jsou všechny
odbory městského úřadu. V roce 2001 bylo náměstí zrekonstruováno a připomíná svou „kašnou stavitelů židlí”
dlouholetou tradici této výroby v regionu.
Zvláštním zážitkem pro všechny generace je jízda
nejstarší veřejnou úzkokolejkou v Německu, zvanou
Weißeritztalbahn, která je státem chráněnou památkou.
Bohužel dráha byla poničena při záplavách v srpnu
2002. V současné době fungují pouze zvláštní jízdy.
Obnova poničené dráhy se však plánuje.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
In 250 m bis 357 m Höhe gelegen erstreckt sich Rabenau
an den hügeligen Ausläufern des Osterzgebirges. Zum
Weißeritzkreis gehörend befindet sich die Stadt zwischen
Dresdens Süden und Tschechiens Norden.
Rabenau wurde 1235 erstmals urkundlich erwähnt. Die
Bewohner Rabenaus nutzten den Waldreichtum und stellten
Schemel, Hocker, Truhen und Stühle her. Die Herstellung der
Stühle erfolgte bis Mitte des 19. Jahrhunderts in Handarbeit.
Ab 1870 wurden zumeist Stühle aus gebogenen Bugholzstäben
nach dem Vorbild der Fabrikation von Michael Thonet (Wien)
- auch "Rabenauer Thonetstuhlbau" genannt - hergestellt.
Damit wurde der Grundstein für die industrielle Produktion
der Stühle gelegt.
Die einzigartige Schau über den Ursprung, die Entwicklung
und die Gegenwart der Rabenauer Stuhlbaukunst können Einheimische sowie auswärtige Gäste sonntags oder nach Voranmeldung im 1978 umgebauten und 1997 erweiterten, modernisierten „Stuhlbaumuseum und Heimatsammlung der Stadt
Rabenau“ besichtigen. Es ist das einzige Museum seiner Art in
Deutschland.
Dort wo Rabenaus einstige Burg stand, befindet sich heute
der größte Arbeitgeber im industriellen Bereich, die Polstermöbel GmbH Oelsa – Rabenau.
Neben dem traditionellen Sitzmöbelbau ist noch die
Möbelherstellung zu erwähnen. Hier werden in den neu errichteten modernen Möbelwerkstätten im Ortsteil Oelsa Einbaumöbel nach Maß und gemäß Kundenwunsch gefertigt.
Im an der Ostseite des Marktplatzes befindlichen Rathauses, welches 1893 im Neo-Renaissancestil erbaut wurde,
sind alle notwendigen Bürgerämter untergebracht. Der im
Jahre 2001 neu gestaltete Marktplatz erinnert mit seinem
sehenswerten Stuhlbauerbrunnen ebenfalls an die große Stuhlbautradition dieser Region.
Neben der Stuhlbaugeschichte zieht auch die landschaftlich
schöne Umgebung Rabenaus mit ihrem sagenumwobenen
Rabe-nauer Grund, der reizvollen Dippoldiswalder Heide, dem
Poisenwald und dem geologisch interessanten Naturdenkmal
Götzenbüschchen immer wieder Reisende und Erholungssuchende an.
Ein besonderes Erlebnis für Jung und Alt sind die Fahrten
durch die unberührte Natur des unter Landschafts- und Naturschutz gestellten Rabenauer Grundes mit Deutschlands ältester
dampflokbetriebener öffentlicher Schmalspurbahn, der
Weißeritztalbahn. Leider hat das verheerende Hochwasser im
August 2002 auch erhebliche Schäden am Schienennetz der
Kleinbahn hinterlassen.
1998
4 743
1999
4 754
2000
4 748
2001
4 737
2002
4 743
2003
4 740
2 347
2 396
2 359
2 395
2 354
2 394
2 363
2 374
2 372
2 371
2 370
2 370
14,3
69,0
16,7
116,5
97
20,7
154
324
14,1
69,0
17,0
120,7
11
2,3
155
354
13,9
68,8
17,3
124,4
-6
-1,3
155
350
13,0
69,8
17,2
131,7
-11
-2,3
154
419
12,4
69,8
17,8
144,1
6
1,3
154
374
11,8
70,0
18,2
154,3
-3
-0,6
154
362
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
31
Radebeul
Idylické okresní město Radebeul v horním Polabí
nalezneme ve Svobodném státě Sasko blízko hlavního
zemského města Drážďany. Město obdrželo městské
právo v roce 1935. Zvláštní atmosféra zdejší krajiny
přitahovala celou řada umělců i vědců.
V Radebeulu vytvořil své dílo spisovatel Karel
May. Přírodnímu léčiteli Friedrichu Eduardovi Bilzovi
vděčí hosté i domácí obyvatelé za Bilzovy lázně s nejstarším přístrojem na umělé vlny UNDOSA. Vhodné
klimatické podmínky umožňují pěstování vína na slunných labských stráních. S vinařstvím je spojena řada
vinných sklípků, vinných dvorů a bývalé ‚‚horské a
kratochvilné” domy.
Díky svým kulturním a rekreačním zařízením a
díky řadě společenských akcí je Radebeul místem, kde
se snoubí kultura s přírodou, a to přímo před branami
Drážďan. Úzkokolejkou z nádraží Radebeul Ost do
Radeburgu je dosažitelný také zámek Moritzburg.
Výlety do Saského Švýcarska, do Míšně nebo do Krušnohoří jsou snadné i díky veřejné dopravě.
Na jaře se město probouzí barevnými květy stromů
a o víkendu po svátku Nanebevzetí se koná slavnost
Karla Maye v Lößnitzgrundu. V létě je zde k dizpozici koupaliště, cyklistické stezky kolem Labe a mnoho
turistických cest. Také je možné doporučit jízdu kolesovým parníkem do Míšně nebo Diesbar-Seußlitz.
Podzim je rájem pro milovníky vína. Státní vinařství Zámek Wackerbarth a mnoho jiných vinařství
nabízejí ochutnávky vín. Vrcholná událost se koná koncem září - podzimní vinobraní.
Ve všech ročních obdobích lze doporučit návštěvu
muzea Karla Maye, muzea vinařství Hoflößnitz nebo
návštěvu městské galerie.
Partnerská města Radebeulu jsou St. Ingbert v Sársku, Sierra Vista (Arizona, USA) a Obuchov na Ukrajině.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
32
Die idyllische Große Kreisstadt Radebeul im Oberen Elbtal
liegt im Freistaat Sachsen nahe der Landeshauptstadt Dresden
an der Elbe. Die Stadt erhielt 1935 das Stadtrecht.
Der Schriftsteller Karl May schuf sein Lebenswerk in
Radebeul. Dem Naturheilkundler Friedrich Eduard Bilz verdanken Einwohner und Gäste das Bilz-Bad, mit der ältesten
noch in Betrieb befindlichen UNDOSA Wellenmaschine.
Günstige klimatische Bedingungen erlauben den Weinanbau
an den sonnigen Hängen des Elbtales. Eng verbunden mit dem
Weinanbau ist eine Vielzahl vorhandener Winzerhöfe, Weingüter und ehemaliger Berg- und Sommerpavillons.
Moritzburg ist per Schmalspurbahn vom Bahnhof Radebeul-Ost aus erreichbar. Ausflüge in die „Sächsische
Schweiz“, nach Meißen oder in das Erzgebirge sind von Radebeul aus bequem mit Nahverkehrsmitteln möglich.
Jedes Frühjahr findet am Wochenende nach Himmelfahrt
das Karl-May-Fest im Lößnitzgrund statt. Im Sommer ermöglichen Freibäder, der nahe Elbradweg und eine Vielzahl an
erholsamen Wanderwegen eine aktive Erholung. Ebenso empfehlenswert ist eine Fahrt mit einem Schaufelraddampfer
nach Meißen oder Diesbar-Seußlitz.
Im Herbst ist Saison für Weinliebhaber. Das Staatsweingut
Schloss Wackerbarth und viele weitere Winzer laden ein, die
edlen Tropfen zu genießen. Einen besonderen Höhepunkt
bildet das Ende September stattfindende Herbst- und Weinfest.
Sommers wie Winters lohnt es sich dem Karl-MayMuseum, dem Weingutmuseum Hoflößnitz oder der Stadtgalerie einen Besuch abzustatten.
Partnerstädte von Radebeul sind St. Ingbert im Saarland,
Sierra Vista (Arizona, USA) und Obuchov in der Ukraine.
1998
31 816
1999
32 162
2000
32 246
2001
32 241
2002
32 406
2003
32 531
15 505
16 311
15 634
16 528
15 657
16 589
15 675
16 566
15 715
16 691
15 800
16 731
13,2
69,2
17,6
132,6
484
15,3
1 221
2 056
13,1
68,9
18,0
137,7
346
10,8
1 234
2 181
12,8
68,5
18,6
145,3
84
2,6
1 237
2 073
12,8
68,1
19,1
149,8
-5
-0,2
1 237
2 020
12,6
67,8
19,6
155,5
165
5,1
1 244
1 910
12,5
67,2
20,2
161,8
125
3,8
1 248
1 836
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Radeburg
Radeburg je malé město s přilehlými venkovskými
částmi bohatými na lesy a vodní plochy. Leží na východě okresu Míšeň, asi 25 km od Míšně a jen asi 20 km
od města Drážďany.
Poprvé bylo město zmíněno roku 1288 v majetkovém přípisu landkrabství Míšeň falckému hraběti Friedrichovi.
10. ledna 1858 se zde narodil významný malíř
Heinrich Zille, který se stal známým hlavně díky ztvárnění berlínského dělnického „Milljöhs“ (prostředí). Ve
vlastivědném muzeu si můžeme prohlédnout výstavu
tohoto malíře.
Pozoruhodností je středověké městské jádro
s náměstím a kašnou, dobře zachovalý systém rozvodu
plynu, městský zámek (dnes sídlo stavebního a pořádkového úřadu města) s poštovními sloupy, jakož
i úzkokolejka.
Okolí Radeburgu nabízí obrovské možnosti pro pěší
turistiku, pro cyklistiku nebo také pro jízdu na koni.
Díky velice dobrému dálničnímu spojení A13 (spojnice Drážďany – Berlín) a blízkosti letiště DresdenKlotzsche, se z Radeburgu stává živé město, nabízející pracovní příležitosti i možnosti bydlení.
Plochy pro výstavbu jsou v prostoru Radeburg-Süd
a v zámeckém a průmyslovém parku Berbisdorf.
V Radeburgu se nachází pět školek, základní škola,
dvě koupaliště, dva kempy, knihovna, vlastenecké
muzeum, rehabilitační klinika, dům s pečovatelskou
službou, sportoviště, haly, kuželkářská dráha, dobré
lékařské zázemí, obchody a spotřební trhy.
Partnerskými městy jsou Frýdlant nad Ostravicí
v Česku a Edenkoben ve Falcku, dále pak Argenbühl
v Allgäu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Radeburg ist eine Kleinstadt mit ländlichen Ortsteilen in
wald- und gewässerreicher Umgebung. Sie liegt nur ca. 25 km
von Meißen und in etwa 20 km von der Landeshauptstadt
Dresden entfernt.
1288 wird Radeburg in einer Übereignungsurkunde der
Landgrafschaft Meißen an den Pfalzgraf Friedrich erstmals als
Stadt erwähnt.
Am 10. Januar 1858 wurde der bekannte Maler Heinrich
Zille in Radeburg geboren, der besonders durch Darstellungen
des Berliner proletarischen „Milljöhs“ bekannt wurde. Im
Heimatmuseum der Stadt kann man eine kleine Zille-Ausstellung besichtigen.
Einen Ausflug Wert sind der mittelalterliche Stadtkern mit
Markt und Brunnen, das gut erhaltene Gassensystem, das
Stadtschloss mit der Postmeilensäule sowie die Schmalspurbahn.
Auch Radeburgs nähere Umgebung bietet zahlreiche Möglichkeiten für Erkundungen zu Fuß, per Rad oder auch zu
Pferde. Von Radeburg aus bieten sich als weitere Ausflugsziele Dresden, Meißen, Radebeul oder die Sächsische Schweiz
an.
Durch die verkehrsgünstige Lage an der Autobahn A13
(Verbindungsachse Dresden-Berlin) und nahe am Flughafen
Dresden-Klotzsche entwickelt sich Radeburg zu einem lebenswerten Arbeits- und Wohnort.
In Radeburg gibt es Kindereinrichtungen und mehrere
Grund- und Mittelschulen, Badegewässer, Campingplätze,
eine Bibliothek, das Heimatmuseum, eine Reha-Klinik und ein
Altenpflegeheim mit betreutem Wohnen.
Die Partnerstädte Radeburgs sind Frýdlant nad Ostravicí in
Tschechien und Edenkoben in der Pfalz; eine weitere Partnergemeinde ist Argenbühl im Allgäu.
1998
7 902
1999
7 854
2000
7 903
2001
7 915
2002
7 874
2003
7 844
3 927
3 975
3 922
3 932
3 927
3 976
3 938
3 977
3 916
3 958
3 895
3 949
14,4
69,3
16,3
113,2
119
15,2
146
526
13,8
69,8
16,3
118,3
-48
-6,1
145
589
13,0
70,0
17,0
131,0
49
6,2
146
592
12,6
69,7
17,7
140,6
12
1,5
147
604
11,9
70,4
17,7
148,7
-41
-5,2
146
604
11,4
70,3
18,2
159,1
-30
-3,8
145
609
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
33
Sebnitz
O založení města hovoří hornolužická hraniční listina z roku 1241. Text listiny byl připraven již v roce
1223, ale až 7. května 1241 byla na Königsteinu podepsána.
Sebnitz patří k okresu Saské Švýcarsko a leží
v bezprostřední blízkosti českých hranic. Sebnitz je
okresní město a státem uznané lázně. Hospodářská
struktura je určována především malými a středními
podniky a bohatou nabídkou obchodu a služeb.
V Sebnitz sídlí rovněž největší zaměstnavatel
v okrese Saské Švýcarsko, Robert Bosch Elektrogeräte
GmbH. Tři průmyslové zóny na východě města poskytují dostatek prostoru pro nové podnikatele.
Sebnitz má rekonstruované jádro města s náměstím
a atraktivními měšťanskými domy včetně dobře vyřešených příjezdových silnic.
Město je sídlem Národního parku Saské Švýcarsko
a výchozím bodem pro cestovní ruch. Z dalších nabídek
se jedná o jedinečné Muzeum umělých květin, Dům
německé umělé květiny s možností prohlídky výroby
a prodeje umělých květin, bylinná koupel Dr. Petzolda,
plavba na pramici po Obere Schleuse, vyhlídková věž
Weifbergturm v Hinterhermsdorfu, pravěký park,
muzeum Afrikahaus, motorest Forellenschenke (pstruží
speciality), jakož i vlastivědné muzeum Prof. Alfreda
Meiche nebo muzeum modelů lokomotiv.
Sebnitz udržuje partnerství s Montabaur ve Westerwaldu, Cascina v Itálii a s Bruntálem v ČR. Dne 1. 5.
2004 podepsalo Sebnitz dohodu o přeshraniční spolupráci se sousedním českým městem Dolní Poustevna.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
34
Von der Gründung der Stadt zeugt die Oberlausitzer Grenzurkunde aus dem Jahr 1241. Der Text der Urkunde war bereits
1223 niedergeschrieben, aber erst am 07. Mai 1241 auf dem
Königstein unterzeichnet worden.
Sebnitz gehört zum Landkreis Sächsische Schweiz und liegt
unmittelbar an der tschechischen Grenze.
Die wirtschaftliche Struktur von Sebnitz ist überwiegend
von kleinen und mittelständischen Unternehmen geprägt. Diese
gewährleisten ein ausgewogenes Angebot an Waren und
Dienstleistungen.
In Sebnitz ist der größte Arbeitgeber im Landkreis Sächsische Schweiz – die Robert Bosch Elektrowerkzeuge GmbH –
angesiedelt. Drei Gewerbegebiete am Ortsausgang der Stadt
bieten den angesiedelten Unternehmen die erforderlichen
Gewerbeflächen.
Sebnitz verfügt über einen hervorragend sanierten Altstadtkern mit zentral gelegenem, rekonstruierten Marktplatz und
attraktiven Bürgerhäusern.
Am Nationalpark Sächsische Schweiz gelegen ist die Stadt
eine namhafte Adresse im Fremdenverkehr. In Deutschland einzigartig ist das Haus “Deutsche Kunstblume” mit Schauwerkstatt für die Herstellung und den Verkauf von Sebnitzer
Seidenblumen, das Dr.-Petzold- Kräutervitalbad. Weitere lohnenswerte Sehenswürdigkeiten stellen die Obere Schleuse, der
Weifbergturm in Hinterhermsdorf, der Urzeitpark, das AfrikaHaus, das Erholungshaus Forellenschenke, das Kunstblumenund Heimatmuseum Prof. Alfred Meiche und das Modelleisenbahnmuseum dar.
Sebnitz unterhält Städtepartnerschaften zu Montabaur im
Westerwald, Cascina in Italien und Bruntal in Tschechien.
Darüber hinaus unterzeichnen Sebnitz und seine tschechische
Nachbarstadt Dolní Poustevna am 1. 5. 2004 eine Vereinbarung
zur gemeinsamen grenzüberschreitenden Zusammenarbeit.
1998
10 203
1999
10 063
2000
9 882
2001
9 670
2002
9 496
2003
9 304
4 821
5 382
4 778
5 285
4 718
5 164
4 614
5 056
4 547
4 949
4 479
4 825
12,9
66,9
20,2
156,8
-197
-19,1
232
934
12,0
67,2
20,8
173,5
-140
-13,8
229
934
11,4
66,8
21,7
190,1
-181
-18,1
225
973
11,2
66,0
22,9
205,0
-212
-21,7
220
1 049
10,5
66,0
23,5
222,9
-174
-18,1
216
1 012
10,0
65,6
24,4
243,7
-192
-20,4
212
1 001
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Stolpen
Stolpen patří k okresu Saské Švýcarsko a leží v jeho
bezprostřední blízkosti. Hlavní zemské město Drážďany je vzdáleno od Stolpenu jen 25 km. Je dobrým
výchozím bodem pro výlety do Lužice a Budyšína.
Ve 12. století byl poprvé zmíněn hrad a z roku 1212
pochází první písemná zmínka. V roce 1429 proběhlo
bezúspěšné obléhání hradu husity. Město Stolpen
vzniklo přibližně v roce 1429 a 7. května 1503 obdrželo městské právo, městský znak až v roce 1549. O 10
let později se Stolpen dostává do vlastnictví Wettinů a
roku 1634 se stává kurfiřtským saským městem a hradem. 4. března 1723 byly město a hrad z větší části zničeny požárem. Tak, jak se město rozvíjelo po požáru,
existuje dodnes. Hrad získal proslulost díky hraběnce
von Cosel (1680 – 1765), která zde žila v letech 1716
až 1765 jako zajatec saského kurfiřta Augusta Silného.
K pozoruhodnostem hradního města patří středověká poloha hradu s jejími dominantními, z dálky viditelnými věžemi. Hrad sloužil míšeňským biskupům a saským kurfiřtům jako vedlejší rezidence. Stálá výstava v
Janově věži a pohřebiště v hradní kapli vyprávějí o
životě hraběnky von Cosel.
Evangelicko-luteránský kostel byl postaven roku
1470. Také kostel byl zasažen požárem města. Po požáru následovala barokní přístavba. Za zmínku stojí
dodnes zachovaný gotický chór.
Významným znakem Stolpenu je mimo jiné čtvercovité svažité náměstí. Okolo něj stojí měšťanské domy
z 18. a 19. století.
Pozoruhodný je také poštovní sloup na náměstí, historické městské hradby, zdi zoologické zahrady a přírodní památka Stolpenského čediče.
V Stolpenu a okolí existuje dodnes množství středních podniků, které zlepšují situaci na pracovním trhu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Stolpen gehört zum Landkreis Sächsische Schweiz und
liegt in unmittelbarer Nähe zur Sächsischen Schweiz. Die
Landeshauptstadt Dresden ist nur 25 km von Stolpen entfernt.
Von Stolpen aus hat man zudem einen guten Ausgangspunkt
für Touren und Ausflüge in die Lausitz und nach Bautzen.
Im 12. Jahrhundert wurde die Burg erstmals erwähnt und
im Jahre 1212 gab es die erste sichere urkundliche Erwähnung.
1429 erfolgte eine erfolglose Belagerung der Burg durch die
Hussiten.
Die „Stadt Stolpen“ entstand ungefähr im Jahre 1429. Am
7. Mai 1503 erhielt Stolpen eine Stadtverfassung, erst 1549
kam das Stolpener Wappen hinzu. 10 Jahre später kam Stolpen
in den Besitz der Wettiner und wurde 1634 kursächsische Stadt
und Burg. Durch den großen Stadtbrand am 4. März 1723 wurden Stadt und Burg zu großen Teilen vernichtet. Die Struktur
der danach wieder aufgebauten Stadt prägt noch heute
erkennbar das Stadtbild.
Bekannt geworden ist die Burg durch Gräfin von Cosel
(1680 – 1765), die von 1716 bis 1765 als Gefangene des Kurfürsten von Sachsen (August dem Starken) auf der Burg gelebt
hat. Eine ständige Ausstellung im Johannisturm und die Grabstelle in der Burgkapelle erzählen vom Leben der Gräfin von
Cosel auf der Burg.
Zu den Sehenswürdigkeiten der Burgstadt Stolpen gehört
die mittelalterliche Burganlage mit ihren weithin sichtbaren
und markanten Türmen; sie diente ehemals den meißnischen
Bischöfen und den sächsischen Kurfürsten als Nebenresidenz.
Die Evangelisch-Lutherische Stadtkirche wurde um 1470
erbaut. Später erfolgte ein barocker Anbau. Der bis heute
erhaltene gotische Chor ist besonders sehenswert.
Markant für Stolpen ist unter anderem der quadratische,
steil ansteigende Marktplatz. Er ist umgeben von Bürgerhäusern, die im 18. und 19. Jahrhundert entstanden sind. Ebenfalls sehenswert sind die Postmeilensäule auf dem Marktplatz,
die historische Stadt- und Tiergartenmauer und das Naturdenkmal des Stolpener Basalts.
In Stolpen und den Ortsteilen gibt es heute zahlreiche mittelständische Unternehmen.
1998
6 217
1999
6 226
2000
6 291
2001
6 240
2002
6 225
2003
6 256
3 084
3 133
3 091
3 135
3 103
3 188
3 087
3 153
3 100
3 125
3 086
3 170
15,8
67,6
16,6
104,6
90
14,6
102
452
15,5
67,5
17,0
110,1
9
1,4
102
448
14,8
67,4
17,8
120,7
65
10,4
103
505
14,5
67,2
18,3
126,2
-51
-8,1
103
511
14,0
67,4
18,7
133,8
-15
-2,4
102
486
13,4
67,0
19,5
145,3
31
5,0
103
529
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
35
Wehlen
Přes 700 let staré město patří k nejmenším městům
Svobodného státu Sasko. „Wehlstädtl“ patří díky své
chráněné poloze v hluboké labské nížině k vyhledávaným místům, neboť se zde nenachází žádný průmysl
a je zde garantován klid a odpočinek. Toto město
s malebnými domy kolem labského úbočí je výchozím
místem pro výlety do romantického světa skal Labským pískovců. Autu zde můžeme dopřát odpočinek,
vytyčených výletních cílů a pamětihodností dosáhneme
pohodlně a bez stresu pomocí rychlodráhy, Saské paroplavby nebo labské cyklistické stezky. Za parného léta
je zážitkem procházka stinnými lesy, soutěskami a údolími.
Velké množství restaurací a kaváren, hotelů, penzionů a ubytování v soukromí nabízí prvotřídní servis.
V místě se nachází koupaliště s vyhřívanou vodou,
alpínská botanická zahrada, vlastivědné muzeum,
miniatura „Malé Saské Švýcarsko“, chrám cyklistů
jakož i krásně položený park. „Basteikraxler“ doveze
návštěvníky každou hodinu ke známé vyhlídce Bastei.
Můžete také využít nabídku jízdy na koních na březích
Labe nebo na loďce po Labi.
Partnerským městem je Wangen v Allgäu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
36
Die über 700 Jahre alte Stadt zählt zu den kleinsten Städten
des Freistaates Sachsen. Das „Wehlstädtl“ weist sich durch
seine geschützte Lage im tiefen Elbtal als besonders günstig
für Erholungssuchende aus. Durch das Fehlen jeglicher Industrie sind Ruhe und Erholung garantiert. Wehlen ist ein
günstiger Ausgangspunkt für Wanderungen in die romantische
Felsenwelt des Elbsandsteingebirges.
Das Auto hat hier Schonzeit: S-Bahn, Sächsische Dampfschiffahrt, Basteikraxler und Elbradweg ermöglichen es, bequem und stressfrei die gewünschten Ausflugsziele und
Sehenswürdigkeiten zu erreichen. Und selbst bei hochsommerlichen Temperaturen ist eine Wanderung in den schattigen
Wäldern, den Gründen und Schluchten rund um Wehlen von
besonderem Reiz.
Zahlreiche Hotels, Pensionen, Gaststätten, Cafes und
Privatunterkünfte laden zum Verweilen ein und bieten ihren
Service an.
Im Ort befindet sich ein solarbeheiztes Erlebnisbad, ein
alpiner Pflanzengarten, ein Heimatmuseum, die Miniaturschauanlage “Die kleine Sächsische Schweiz“, eine Radfahrerkirche sowie schön angelegte Parkanlagen. Der „Basteikraxler“ bringt die Gäste stündlich auf die berühmte Bastei. Auch
kann man auf dem Rücken der Pferde oder mit dem „Drahtesel“ entlang der Elbe bzw. mit dem Kanu auf der Elbe die
bizarre, unberührte Felslandschaft der Sächischen Schweiz
erkunden.
Städtepartnerschaften bestehen zu Wehlen an der Mosel
und zu Wangen im Allgäu.
1998
1 800
1999
1 817
2000
1 801
2001
1 766
2002
1 724
2003
1 729
908
892
908
909
898
903
890
876
876
848
871
858
12,7
69,0
18,3
143,7
20
11,2
167
169
13,4
68,2
18,4
137,9
17
9,4
168
161
12,5
68,5
18,9
150,9
-16
-8,9
167
160
11,6
68,6
19,8
170,2
-35
-19,5
163
152
11,9
69,5
18,6
155,3
-42
-24,2
160
123
11,5
69,5
19,0
164,8
5
2,9
160
143
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Wilsdruff
Město se skládá ze 13 čtvrtí. Wilsdruff leží nad labskou nížinou, cca 20 km západně od Drážďan, v těsné
blízkosti dálnice A4. Území města sahá na jihu až
k Tharandtskému lesu, na západě až k Triebischi, na
východě až k Drážďanům a Freitalu a na severu hraničí s dálnicí A4.
Od roku 1998 patří město k okresu Weißeritz se sídlem v Dippoldiswalde a tvoří severní hranice okresu.
Wilsdruff byl založen mezi lety 1160 a 1170 stavbou románského kostela sv. Jakuba. První zmínka
z roku 1259 o něm hovoří jako o městě. Na počátku 15.
století se na dalších více než 400 let stali pány Wilsdruffu členové rodiny Schönbergů. Zámek z roku 1543
o tom ještě dnes svědčí.
V průběhu tisíciletí město několikrát vyhořelo. Po
požáru v roce 1744 bylo vybudováno podle plánů saského vrchního stavitele Knöffla, tím získalo svou dnešní podobu. V nové radnici na severovýchodním rohu
náměstí září rekonstruovaná (2003) restaurace pro
labužníky. V této radnici byla roku 1762 po bitvě
u Kesselsdorfu podepsána smlouva o příměří mezi
Rakouskem a Pruskem.
Po zahájení výstavby sítě úzkokolejek do Počápel
(Freital), do Nossenu a do Míšně se začalo město rozvíjet jako průmyslové a obchodní centrum.
Wilsdruff má k dispozici kvalitní síť silnic. Moderní školky a nová základní škola lákají mnoho mladých
rodin. Pro volný čas je k dispozici městská knihovna,
kuželkářská dráha, lesní koupaliště se solárním ohřevem v místní části Grund, nová sportovní hala a parkoviště.
Město Wilsdruff a jeho okolí jsou díky své poloze
bohaté na památky. Vedle historických staveb jako je
radnice, různé kostely a velký počet historických
mlýnů jsou zde také přírodovědecké památky (zpracování porfyritu a geologické muzeum pod širým nebem
v Mohornu).
Zajímavé jsou možnosti výletů pro pěší i cyklisty
do velkého Triebischtalu, Landbergu v Tharandském
lese, do vlastivědného muzea ve Wilsdruffu, lesního
koupaliště v Mohorn-Grund a v Evropě jedinečná skleněná zvonkohra na radnici ve Wilsdruffu.
Partnerskými městy jsou Graben-Neudorf a Bisingen v Bádensku–Württembersku a Postbauer-Heng,
Stamsried a Aiterhofen v Bavorsku.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt besteht aus 13 Ortsteilen. Wilsdruff liegt ca.
20 km westlich der Landeshauptstadt Dresden oberhalb des
Elbtales und unmittelbar an der Bundesautobahn A 4. Das
Stadtgebiet reicht im Süden bis zum Tharandter Wald, im
Westen bis an die Triebisch, im Osten bis an die Stadtgrenzen
von Dresden bzw. Freital und im Norden grenzt es an die A 4.
Wilsdruff selbst wurde zwischen 1160 und 1170 mit dem
Bau der romanischen Jakobikirche gegründet und nach der
ersten urkundlichen Erwähnung im Jahr 1259 bereits im 13.
Jahrhundert als „Stadt“ bezeichnet. Seit Anfang des 15. Jahrhundert waren Mitglieder der Familie von Schönberg über
vierhundert Jahre die Stadtherren von Wilsdruff. Das 1543
erbaute Schloß zeugt noch heute davon.
Im Laufe der Jahrhunderte brannte die Stadt mehrmals nieder. Nach dem Stadtbrand von 1744 wurde Wilsdruff nach
dem Plan des Sächsischen Oberlandbaumeisters Knöffel wieder aufgebaut und erhielt damit im wesentlichen die heutige
Form. Das 1758 eingeweihte neue Rathaus an der Nordostecke des Marktplatzes, erstrahlt nach sachkundiger Restaurierung im Jahr 2003 in neuer Schönheit. In diesem Rathaus
wurde 1762 nach der Schlacht bei Kesselsdorf der Waffenstillstandsvertrag zwischen Österreich und Preußen unterzeichnet.
Nach dem Beginn des Aufbaus eines Schienennetzes der
Schmalspurbahn nach Potschappel (Freital), nach Nossen und
nach Meißen entwickelte sich Wilsdruff zu einem gefragten
Gewerbestandort und beliebten Einkaufszentrum.
An Freizeitmöglichkeiten stehen u.a. die städtische Bücherei, die eine Kegelbahn und das solarbeheizte Waldbad im
Ortsteil Grund, die neu errichtete Dreifeldsporthalle und das
Parkstadion zur Verfügung. Reiten und Gespannfahren
werden zunehmend attraktiver.
Wilsdruff und Umgebung ist reich an Sehenswürdigkeiten.
Neben Baudenkmälern wie dem Rathaus Wilsdruff, verschiedenen Kirchen und einer großen Anzahl historischer Mühlen
gibt es auch Naturdenkmäler, wie den Porphyrfächer und das
dazugehörige geologische Freilichtmuseum in Mohorner
Grund zu bewundern. Beliebte Ausflugsziele für Wanderer
und Radfahrer sind das große Triebischtal, der Landberg am
Tharandter Wald, das Heimatmuseum Wilsdruff, das Waldbad
in Mohorner Grund und seit kurzer Zeit auch das einzige Glasglockenspiel Europas am Rathaus Wilsdruff.
Wilsdruffs Partnerstädte sind Graben-Neudorf und Bisingen in Baden-Würtemberg sowie Postbauer-Heng und Stamsried und Aiterhofen in Bayern.
1998
5 909
1999
6 011
2000
8 477
2001
13 541
2002
13 708
2003
13 743
2 880
3 029
2 962
3 049
4 275
4 202
6 804
6 737
6 912
6 796
6 906
6 837
16,3
67,6
16,1
98,8
233
40,3
116
416
15,6
68,3
16,2
103,7
102
17,1
118
448
15,1
68,8
16,0
105,8
154
18,4
118
637
14,7
70,1
15,2
103,8
50
3,7
166
1 083
14,3
69,9
15,8
110,5
167
12,3
168
1 029
13,5
70,1
16,4
121,3
35
2,6
168
917
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
37
Benešov nad Ploučnicí
Benešov nad Ploučnicí byl založen ve druhé polovině
13. století v údolí řeky Ploučnice, kudy vedla cesta
z Prahy do Saska a Lužice. Název Benessau je pravděpodobně odvozen od jména jednoho z členů rodu
Michaloviců - Beneše Věrného, který byl držitelem
hradu Ostrý. Původní osada byla na město povýšena
v roce 1392, kdy Jan III. z Michalovic propůjčil Benešovu Mladoboleslavské městské právo s právem městského znaku, právem hrdelním a hradebním, právem trhu
a právem odkazu majetku měšťana potomkům.
Největšího rozkvětu dosáhlo město v 16. století, kdy
byl vytvořen zámecký areál, sestávající z Horního
zámku, Dolního zámku, Wolfova křídla a dvou šlechtických domů. Byl postaven ve slohu vladislavské gotiky
a saské renesance. Je to poslední unikát saské architektury na území ČR. Ve městě se nachází řada dalších domů,
lidových stavení a objektů, které jsou nyní zapsány
v seznamu kulturních památek. Skutečnou okrasou
města je Mariánský sloup na náměstí, který byl vysvěcen
v roce 1745.
V letech 1826 - 1831 byly vybudovány nové komunikace, spojující Benešov s Děčínem a Českou Lípou
a město se tak stalo důležitou obchodní křižovatkou.
V roce 1850 se Benešov stal sídlem soudního a berního
okresu a centrem moderní státní správy s prosperujícím
průmyslem. V současné době je město střediskem textilního průmyslu a kovoprůmyslu. Nejvýznamnějšími průmyslovými podniky na území města jsou firmy Benar se
zaměřením na textilní výrobu a Interkov, zabývající se
kovovýrobou a patřící mezi největší vývozce v České
republice.
Dopravní zátěž ve středu města byla zmírněna nedávno vybudovaným silničním obchvatem.
Krásný pohled na město nabízí nedaleká Ploučnická
vyhlídka, příjemná je i návštěva termálního koupaliště,
kde je k dispozici ubytování v campu. Pro náročnější
návštěvníky je zde možnost ubytování v hotelu či v soukromých apartmánech.
Ke sportovnímu vyžití jsou připraveny kvalitně udržované tenisové kurty, hřiště na plážový volejbal, fotbalový
stadion a několik tělocvičen. Malebná krajina v okolí
města vybízí k procházkám a cyklistickým projížďkám.
Město partnersky spolupracuje s německým městem
Heidenau.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
38
Benešov nad Ploučnicí wurde in der zweiten Hälfte des 13.
Jahrhunderts im Tal des Flusses Ploučnice gegründet. Dort führte ein Handelsweg von Prag nach Sachsen und in die Lausitz.
Der Name Benessau wurde wahrscheinlich vom Namen eines
der Mitglieder der Adelsfamilie Michalovici – Beneš Věrný –
abgeleitet, der auch Besitzer der Burg Scharfenstein (Ostrý) war.
Die ehemalige Siedlung wurde 1392 zur Stadt erhoben. Damals
verlieh Jan III. von Michalovice Benešov das Stadtrecht mit
Wappen, das peinliche Recht (alter Begriff für Strafrecht), das
Markt- und das Erbschaftsrecht.
Ihre Blütezeit erreichte die Stadt im 16. Jahrhundert mit dem
Bau der Schlossanlage. Dieses Areal wurde im Stil der Spätgotik
und der Sächsischen Renaissance erbaut. Es ist das letzte Unikat
sächsicher Architektur auf dem Gebiet der Tschechischen
Republik. In der Stadt gibt es noch eine Reihe weiterer Häuser
und Bauten in volkstümlicher Bauweise. Eine besondere Sehenswürdigkeit der Stadt ist die Mariensäule, die 1745 eingeweiht
wurde.
In den Jahren 1826-1831 wurden die Straßen, welche Benešov mit Děčín und Česká Lípa verbinden, ausgebaut, wodurch
die Stadt zu einem wichtigen Handelszentrum wurde. 1850
wurde Benešov zum Sitz der Gerichts- und Finanzbezirksbehörde und somit zum Zentrum der modernen Staatsverwaltung mit
einer prosperierenden Industrie.
Heute ist die Stadt ein Zentrum der Textil- und Metallindustrie.
Die wichtigsten Industriebetriebe der Stadt sind Benar (Textilindustrie) und Interkov (Metallindustrie). Sie gehören zu den
größten Firmen ihrer Branche in der Tschechische Republik.
Einen schönen Blick auf die Stadt bietet die Aussichtsplattform Ploučnická vyhlídka. Besonders angenehm ist ein Besuch
des Thermalbades, wo auch Unterkunftsmöglichkeiten und ein
Campingplatz zur Verfügung stehen. Für anspruchsvollere Gäste
bieten sich auch Unterkunftsmöglichkeiten im hiesigen Hotel
oder in Privatpensionen.
Als Freizeiteinrichtungen können Tennisplätze, ein BeachVolleyballplatz, das Fußballstadion und die Turnhallen genutzt
werden. Die malerische Landschaft bietet die Möglichkeit zum
Wandern und Radfahren.
Die Partnerstadt von Benešov nad Ploučnicí ist Heidenau in
Sachsen.
1998
4 098
1999
4 089
2000
4 068
2001
4 075
2002
4 022
2003
4 043
2 041
2 057
2 034
2 055
2 028
2 040
2 038
2 037
2 012
2 010
2 020
2 023
17,5
70,8
11,7
67,1
-15
-3,7
419
.
16,7
71,4
11,9
71,2
-9
-2,2
419
319
16,7
71,4
11,9
71,1
-21
-5,2
416
307
16,2
71,8
12,0
73,8
23
5,6
417
282
16,1
71,7
12,2
75,5
-53
-13,2
412
318
16,2
71,7
12,1
75,2
21
5,2
414
335
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Bílina
Území dnešní Bíliny bylo jedno z nejstarších osídlených míst v Čechách. První písemná zmínka o Bílině
„provincia Bilinensis“ se nachází v listině papeže Jana
XV. z roku 993. V 10. až 11. století byl vybudován
zdejší hrad, ve 13. a 14. století městské hradby a ve 14.
stol. byly také zakládány vinice. Až do začátku 13. století byla Bílina správním centrem provincie v čele
s knížecím kastelánem. Pod hradištěm se rozrůstala
trhová ves, postupně se měnící v městečko. Za panství
husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic byly postaveny gotické kostely svatého Petra a Pavla.
Město Bílina se rozkládá při severním okraji Českého středohoří, leží v nadmořské výšce 207 m n. m.,
podnebí je mírné a slunné. Dominantou města a okolí je
znělcový masiv Bořeň (539 m n. m.), největší těleso
tohoto typu ve střední Evropě, kde byla v roce 1977
vyhlášena národní přírodní rezervace o rozloze 23 ha.
Bílina je neodmyslitelně spojena s lázněmi a léčivými účinky alkalické minerální vody kyselky, jejíž objev
je Václavem Hájkem z Libočan datován dokonce již do
8. století. Export vody do celé Evropy je dokladován už
v 17. století. Rozhodující zásluhu na léčebném využití
tohoto zdroje měl balneolog a geolog Franz Ambros
Reuss (1761 - 1830). Lázně pak přivedly do města
i osobnosti jako je Ludvig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Alexander von Humboldt či Karel Havlíček Borovský.
Město má řadu historických památek, z nichž nejvýraznější je monument barokního lobkowiczkého
zámku, dílo italského architekta Antonia della Porty ze
17. století. Další památkou je secesní radnice z počátku
20. století, z plastik vyniká mariánský sloup na náměstí poblíž kašny se sochou svatého Floriána, obojí dílo G.
P. Toscana, z druhé poloviny 17. století. Klenotem je
soubor novorenesančních budov lázní a zřídel, který je
dílem architekta Sablicka z konce 19. století. Zajímavá
je i unikátní Lesní kavárna, která zdobí památkově chráněný lázeňský lesopark s řadou vzácných stromů.
V současné době je Bílina těžebním a také sklářským městem. Významnou úlohu zde hrají společnosti
Severočeské uhelné doly a eletrárna Ledvice. Textilní
průmysl je zastoupen pobočkou firmy SEBA Tanvald,
sklářský průmysl firmou Splintex Czech Chudeřice.
Zahraničními partnerskými městy jsou polské město
Bilgoraj a franzouzské Alés.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Das Gebiet von Bílina gehört zum ältesten Siedlungsgebiet in
Böhmen. Die erste schriftliche Erwähnung von Bílina als „provincia Bilinensis“ findet man in der Urkunde des Papstes Johannes XV. aus dem Jahre 993. Im 10./11. Jahrhundert wurde hier
eine Burg und im 13./14. Jahrhundert die Stadtmauer gebaut. Im
14. Jahrhundert wurden die Weinberge angelegt.
Bis Anfang des 13. Jahrhunderts war Bílina ein Zentrum der
Verwaltungsprovinz. Unterhalb der Burg erstreckte sich die
Marktsiedlung, aus welcher dann die Stadt entstanden ist. Unter
der Herrschaft des hussitischen Hauptmanns Jakoubek von Vřesovice wurden die Peter-Pauls-Kirchen im gotischen Stil erbaut.
Die Stadt liegt am Rande des Böhmischen Mittelgebirges. Sie
befindet sich 207 m über NN. Das Klima ist mild und trocken.
Besonders markant für Bílina ist der aus Basalt bestehende Berg
Bořeň (539 m). Es handelt sich um den größten Basaltkörper in
Mitteleuropa.
Die Stadt ist untrennbar mit der heilenden Wirkung ihrer
mineralhaltigen, alkalischen Heilquellen verbunden, deren Entdeckung nach Václav Hájek von Libočany (Chronist) noch vor
dem 8. Jahrhundert datiert werden kann. Der Export des Wassers
nach ganz Europa ist bereits für das 17. Jahrhundert belegt. Entscheidende Verdienste in Bezug auf die Nutzung der Heilquellen
hat der Balneologe und Geologe Franz Ambros Reuss (1761 1830). Die Bäder und Heilquellen der Stadt zogen berühmte
Persönlichkeiten an, wie Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang von Goethe, Alexander von Humboldt oder Karel Havlíček
Borovský.
Zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten gehört das barocke
Schloss des italienischen Architekten Antonia della Porta aus
dem 17. Jahrhundert. Eine weitere Sehenswürdigkeit ist das Rathaus im Jugendstil vom Anfang des 20. Jahrhunderts. Bedeutende Plastiken sind die Mariensäule auf dem Markt in der Nähe des
Brunnens und die Statue des Heiligen Florian, die den Marktbrunnen ziert. Beides sind Werke von G. P. Toscan. Ein Kleinod
ist auch das Ensemble von Kurgebäuden im Neorenaissancestil
des Architekten Sablick vom Ende des 19. Jahrhunderts. Interessant ist ausserdem noch das Wald-Café, das mit wertvollen Bäumen ausgestattet ist.
Heute ist Bílina eine von Bergbau und Glassindustrie geprägte Stadt. Eine wichtige Rolle spielen die Gesellschaft Severočeské uhelné doly und das Kraftwerk Ledvice. Die Textilindustrie ist durch die Filiale der Gesellschaft SEBA Tanvald und
die Glasindustrie Splintex Czech Chudeřice vertreten.
Partnerstädte sind die Stadt Bilgoraj in Polen und Alés in
Frankreich.
1998
17 175
1999
17 250
2000
17 125
2001
15 773
2002
15 756
2003
15 738
8 745
8 430
8 851
8 399
8 807
8 318
7 697
8 076
7 686
8 070
7 663
8 075
17,0
73,4
9,7
57,0
194
11,3
530
.
16,5
73,8
9,7
58,7
75
4,3
533
1 388
16,4
73,7
9,9
60,2
-125
-7,3
529
1 363
17,2
72,3
10,5
60,9
-155
-9,8
487
1 437
17,4
72,2
10,5
60,3
-17
-1,1
486
1 699
17,3
72,3
10,4
60,0
-18
-1,1
486
1 745
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
39
Bohušovice nad Ohří
Město Bohušovice nad Ohří leží v otevřené bezlesé
rovině na levém břehu řeky Ohře. Území města se
nachází v místě nejstaršího slovanského osídlení, které
bylo doloženo kosterními nálezy z 9. století. První
písemné zmínky o obci Bogušovců, jak byli starými
letopisci první obyvatelé Bohušovic nazýváni, pocházejí z roku 1057 a 1131. Svědčí o tom listiny vydané knížetem Soběslavem, které jsou uloženy v Olomouckém
archivu. Vedle nálezů cenných popelnic, objevených při
výkopech pro stavbu dráhy a cukrovaru, je v Národním
muzeu v Praze uložen místní historický nález tzv.
„bronzový meč bohušovský“.
Bohušovice ležely na důležité spojovací cestě
z Prahy přes Brozany a Litoměřice do Saska. V polovině 19. století byla uvedena do provozu železnice mezi
Prahou a Drážďany a byl postaven most přes řeku Ohři.
Nato nastal bouřlivý rozvoj obce, kdy vznikla řada
podniků především potravinářského průmyslu. Roku
1919-1920 byly Bohušovice povýšeny na město a jejich
růst pokračoval.
V období 2. světové války se železniční stanice
Bohušovice stala koncovou stanicí pro transporty do
Terezínského gheta a poslední českou stanicí okleštěného státu.
Z historických památek můžeme uvést kostel sv.
Prokopa z roku 1716, postavený na základech válkami
pobořených staveb, kdy nejstarší objevené základy jsou
z roku 1384, a pomník Mistra Jana Husa z roku 1911.
V současné době má město vybudovány všechny
potřebné inženýrské sítě včetně plynofikace a kabelové
televize, moderně vybavené zdravotní středisko a rozvíjející se síť obchodů a služeb. Ve městě sídlí několik
potravinářských firem, z nichž neznámější je Bohušovická mlékárna a. s., která svým bohatým výrobním
sortimentem přesahuje rámec regionu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
40
Die Stadt Bohušovice nad Ohří liegt auf der linken Seite
des Flusses Ohře (Eger). Das Gebiet der Stadt befindet sich an
der Stelle einer alten slawischen Siedlung, die durch Skelettfunde aus dem 9. Jahrhundert belegt ist. Erste schriftliche
Erwähnungen des Dorfes der Bogušovci stammen aus den
Jahren 1057 und 1131. Dies belegen Urkunden des Fürsten
Soběslav, die sich heute im Archiv in Olomouc befinden.
Bohušovice liegt an einer wichtigen alten Verbindungsstraße, die von Prag über Brozany und Litoměřice bis nach
Sachsen führte. Mitte des 19. Jahrhunderts wurde die Eisenbahnstrecke zwischen Prag und Dresden in Betrieb genommen
in deren Folge sich die Gemeinde wirtschaftlich rasch fortentwickelte (Entstehung einer Reihe von Lebensmittelbetrieben).
1919/20 wurde Bohušovice zur Stadt erhoben, was ihre Entwicklung weiter begünstigte.
An historischen Denkmälern ist die Kirche des Heiligen
Prokop aus dem Jahr 1716 erwähnenswert, die auf dem Fundamenten älterer, durch verschiedene Kriege zerstörter Bauten
errichtet wurde. Das Denkmal von Jan Hus stammt aus dem
Jahr 1911.
Heute kann die Stadt eine gut entwickelte Infrastruktur und
ein reiches Angebot an Waren und Dienstleistungen vorweisen. In der Stadt haben mehrere Lebensmittelfirmen ihren Sitz.
Zu den bekanntesten von ihnen gehört die Molkerei Bohušovice AG, die mit ihrem reichhaltigen Warenangebot auch überregional agiert.
1998
2 492
1999
2 513
2000
2 539
2001
2 551
2002
2 547
2003
2 544
1 206
1 286
1 212
1 301
1 219
1 320
1 219
1 332
1 206
1 341
1 214
1 330
19,2
70,3
10,4
54,3
-1
-0,4
289
.
19,3
70,4
10,3
53,3
21
8,4
291
159
19,7
70,1
10,2
52,0
26
10,2
294
138
18,6
70,8
10,6
56,8
14
5,5
296
145
17,9
71,4
10,6
59,3
-4
-1,6
295
158
17,5
71,6
10,9
62,1
-3
-1,2
295
138
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Budyně nad Ohří
Město Budyně nad Ohří leží na severozápadním
okraji podřipské krajiny uprostřed lužního lesa. První
zmínky o Budyni se v historických kronikách objevují
již v 9. století našeho letopočtu. Archeologické nálezy
však potvrzují existenci kultury na území dnešního
města Budyně nad Ohří již daleko dříve a to v období
přibližně tři tisíce let před naším letopočtem. Listina
o městských právech pro Budyni byla podle některých
historických pramenů vydána již v roce 1293. Tento
doklad se však nedochoval, a proto statut města byl
definitivně potvrzen až za krále Václava II. v roce
1302. V padesátých letech 20. století Budyně statut
města ztratila a byl jí navrácen až v roce 1996.
Město leží v oblasti nízkých srážek, které jsou rovnoměrně rozloženy do celého ročního období a to je
jeden z důvodů, proč tato oblast patří do tzv. „Zahrady
Čech“. Úrodná půda, která se v této oblasti vyskytuje,
pochází z naplavenin řeky Ohře. Její koryto velice
významně migruje, o čemž svědčí veliké množství slepých ramen v lužním lese, který je z velké části vyhlášen přírodním parkem.
Nejvýznamnější pamětihodností Budyně nad Ohří je
Vodní hrad, jehož kořeny sahají až do 9. století. V současnosti je tento rekonstruovaný hrad zpřístupněn veřejnosti a v jeho prostorách je nainstalována muzejní sbírka a autentická ukázka alchymistické dílny. V prvním
patře východního křídla je umístěna městská galerie,
která je celoročně přístupná veřejnosti. Vedle této pamětihodnosti je v centru města, které bylo vyhlášeno
městskou památkovou zónou, celá řada dalších historických památek jako je např. kostel svatého Václava, historická kašna, kostel Panny Marie Sněžné, socha Panenky Marie a Cyrilo - Metodějský kříž.
Ve městě je zastoupen elektrotechnický a strojírenský průmysl. Sídlo zde má významná elektrotechnická
firma ETEZET a ojedinělý výrobce segerových pojistek
firma SEGNOR.
Přeshraniční spolupráce je navázána s německým
městem Hohenstein, které se nachází nedaleko česko saských hranic. S tímto partnerským městem jsou připravovány festivaly a různá další setkání na úrovni
zastupitelstev měst a jiných společenských organizací.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Budyně nad Ohří liegt am Nordwestrand des
Gebietes um den Berg Říp inmitten des Auwaldes. Die erste
urkundliche Erwähnung stammt aus dem 9. Jahrhundert.
Archäologische Funde bestätigen allerdings die Existenz einer
Siedlung auf dem Gebiet der heutigen Stadt Budyně nad Ohří,
die auf weitaus früher, und zwar 3000 Jahre vor unserer Zeitrechnung, zurückreichen. Das Stadtrecht für Budyně soll nach
historischen Quellen bereits im Jahre 1293 per Urkunde erlassen worden sein. Diese Urkunde ist nicht überliefert, weshalb
Budynes Status als Stadt erst unter König Václav II. im Jahre
1302 belegt werden kann. In den 50er Jahren des 20. Jahrhunderts verlor Budyně den Stadtstatus wieder und erlangte ihn erst
1996 zurück.
Die Stadt liegt in einem Gebiet mit geringen und gleichmäßig auf das ganze Jahr verteilten Niederschlägen. Dies
zusammen mit den hiesigen fruchtbaren Böden sind auch die
Gründe, warum dieses Gebiet zum sogenannten “Garten vom
Böhmen” gehört. Der Auwald um die Stadt wurde zu großen
Teilen zum Naturschutzgebiet erklärt.
Die bedeutendste Sehenswürdigkeit von Budyně nad Ohří
ist die Wasserburg, deren Wurzeln bis ins 9. Jahrhundert
zurückreichen. Die der Öffentlichkeit zugängliche Burg beherbergt in ihren Räumlichkeiten eine Ausstellung, u.a. mit einer
authentischen Nachbildung einer Alchemistenwerkstatt.
Neben diesen Sehenswürdigkeiten befinden sich im Stadtkern
eine Reihe weiterer Sehenswürdigkeiten, wie z.B. die Kirche
des Heiligen Wenzels, den historischen Brunnen, die Kirche
der Jungfrau Maria, die Kirche Maria Schnee, die Statue der
Jungfrau Maria und das Kreuz der Slawenapostel Kyrill und
Method.
In der Stadt sind vor allem Elektroindustrie und der Maschinenbau ansässig (die Elektrotechnikfirma ETEZET und die
Firma SEGNOR).
Die Stadt hat partnerschaftliche Beziehungen zur Stadt
Hohenstein, die sich unweit der böhmisch-sächsischen Grenze
befindet.
1998
1 817
1999
1 806
2000
1 839
2001
1 908
2002
1 920
2003
1 964
907
910
900
906
922
917
928
980
930
990
955
1 009
14,2
68,3
17,5
123,3
17
9,4
54
.
13,7
69,1
17,2
125,0
-11
-6,1
54
138
14,4
68,6
17,1
118,9
33
17,9
55
134
15,1
68,9
16,0
105,5
37
19,4
57
129
14,7
69,5
15,8
107,1
12
6,3
57
139
15,5
69,2
15,2
98,0
44
22,4
58
177
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
41
Česká Kamenice
Město Česká Kamenice bylo založeno někdy
v poslední třetině 13. století, tedy za vlády krále Přemysla Otakara II. První písemná zmínka o městě je
z roku 1380 v Registru papežských desátků, kde stojí
napsáno Kamenycz oppidum, tedy město Kamenice.
Prvním známým držitelem panství a města Kamenice
byl rod Michaloviců. V dalších letech se zde vystřídaly
různé šlechtické rody a jako poslední držel panství rod
Kinských. Kamenice se může pochlubit Městskou knihou, založenou roku 1380 a vedenou do roku 1516.
Kniha se řadí k nejstarším dochovaným písemnostem
svého druhu v Čechách a je uložena v Okresním archivu v Děčíně.
Město se nachází v děčínském okrese na severu
Čech v údolí řeky Kamenice v nadmořské výšce 301 m
n. m. Klimatické podmínky zde převládají mírně teplé
a vlhké. Na území města se stýkají tři chráněné krajinné oblasti: Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří, což mimo jiné podtrhuje turistickou atraktivitu
města, jako vhodného výchozího místa k výletům do
okolní krajiny.
V roce 1992 byla v zachovalé části historického
jádra vyhlášena městská památková zóna. Dnes ji tvoří
celkem 35 kulturních památek. K nejvýznamnějším se
řadí: dominantní Děkanský chrám svatého Jakuba Staršího (goticko - renesanční stavba s přilehlou městskou
věží), vrcholně barokní poutní kaple Panny Marie,
zámek Kamenice se základy z 15. století, renesanční
budova radnice na náměstí, kamenná renesanční devítiboká kašna se sochou Panny Marie. Turisticky vděčná
je i zřícenina středověkého hradu Kamenice na vrcholu
Zámeckého vrchu s vyhlídkovou věží a vyhlídková
čedičová skála zvaná Jehla.
Prvním představitelem průmyslové výroby ve městě
byla výroba a zpracování textilu. Ve 2. polovině 19.
století zde vznikly strojírny, slévárny a další kovozpracující závody. V Kamenici byla také papírna, zpočátku
s vodním, později s parním pohonem. V okolí se také
dařilo sklářským rafinériím a obchodu se sklem.
V dnešní době vlivem společenských změn na konci
20. století dochází k útlumu průmyslové výroby. Nicméně podnikatelské aktivity na území města jsou dosti
pestré a stále zde funguje např. textilní výroba.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
42
Die Stadt Česká Kamenice wurde im letzten Drittel des 13.
Jahrhunderts unter der Regierung von König Přemysl Ottokar
II. (1253-1278) gegründet. Die erste schriftliche Erwähnung
stammt aus dem Jahr 1380, als Česká Kamenice im Register
des päpstlichen Zehnten unter Kamenycz oppidum verzeichnet
wurde. Als erste Herrschaftsfamilie ist in Česká Kamenice
Geschlecht der Michlesberger bekannt. Nach zahlreichen
Wechseln war das Geschlecht der Kinsky die letzte Herrscherfamilie der Stadt.
Die Stadt befindet sich im Kreis Děčín auf 301 m über NN
im Tal des Flusses Kamenice. Das Klima ist überwiegend feucht
und mild. Auf dem Gebiet der Stadt grenzen drei Landschaftsschutzgebiete aneinander: das Elbsandsteingebirge, das Lausitzer Gebirge und das Böhmische Mittelgebirge.
Zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehören
die Kirche des Heiligen Jakob des Älteren (ein Gothik-/Renaissancebau mit dazugehörigem Stadtturm), die barocke Wallfahrtskapelle der Jungfrau Maria, das Schloss Kamenice mit
einem Fundament aus dem 15. Jahrhundert, der Renaissancebau des Rathauses auf dem Markt und der neunseitige Steinbrunnen mit der Statue der Heiligen Jungfrau Maria im Renaissance-Stil. Touristisch sehr beliebt ist die Ruine der mittelalterlichen Burg Kamenice mit dem Aussichtsturm auf dem
Schlossberg sowie der Aussichtspunkt auf dem Basaltfelsen
Jehla (Nolde).
Ursprünglich war die Textilfertigung und-verarbeitung der
erste Česká Kamenice vertretene Industriezweig. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts entstanden Betriebe im Bereich
des Maschinenbaus, Gießereiwesens und der Metallverarbeitung. In Česká Kamenice gab es auch eine Papierfabrik, die
zunächst mit Wasser und später mit Dampf betrieben wurde. In
der Umgebung entwickelten sich die Glasindustrie und der
Glaswarenhandel.
Durch den Einfluss des gesellschaftlichen Wandels am Ende
des 20. Jahrhunderts kam es weitgehend zum Erliegen der
Industrieproduktion, jedoch produziert die Textilindustrie hier
noch immer.
Partnerstadt ist Bad Schandau in Sachsen.
1998
5 636
1999
5 607
2000
5 597
2001
5 435
2002
5 458
2003
5 475
2 736
2 900
2 733
2 874
2 725
2 872
2 667
2 768
2 683
2 775
2 703
2 772
18,4
69,0
12,6
68,4
6
1,1
145
.
18,1
69,4
12,5
68,9
-29
-5,2
145
395
17,7
70,0
12,3
69,4
-10
-1,8
144
330
16,9
70,6
12,5
74,2
-56
-10,3
140
353
16,7
71,0
12,4
74,3
23
4,2
141
443
16,18
71,36
12,46
77,0
17
3,1
141
512
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Děčín
Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na
obou březích Labe a je nejníže položeným městem
republiky. Leží na soutoku řeky Labe a Ploučnice.
Děčínská kotlina byla osídlena již od mladší doby
bronzové a v průběhu staletí se zde vystřídala řada
předhistorických kultur. Smísili se zde Germáni, Keltové a později Slované. První zmínka o Děčíně pochází
z roku 993. V polovině 13. století zde byl vystaven
kamenný hrad a ve třetí čtvrtině 13. století nechal Přemysl Otakar II. založit jižně pod hradem královské
město.
Hospodářský rozvoj v 19. století byl ovlivněn zahájením provozu na železniční trati Praha - Podmokly Drážďany. Na levém břehu řeky Labe, jehož osídlení
představovaly samostatné osady, z nichž nejvýznamnější byly Podmokly, vyrostla v 19. století řada průmyslových závodů. Kolem roku 1880 Podmokly předčily
Děčín jak počtem obyvatel, tak i hospodářským významem. V říjnu roku 1942 došlo ke sloučení Děčína, Podmokel a Starého Města v jeden celek.
V současné době je město Děčín průmyslovým
městem s pestrou strukturou firem. Největšími podniky ve městě jsou Severočeská energetika, Kabelovna
Děčín - Podmokly, Alcan Děčín Extrusions zaměřený
na výrobu a zpracování hliníku, Ferox, zabývající se
výrobou kovových kontejnerů a zásobníků aj. Kromě
průmyslu je město centrem obchodu, administrativy
a školství. Je sídlem několika středních škol a také
detašovaného pracoviště ČVUT Praha. Důležitou součástí jeho ekonomiky je odvětví dopravy. Děčín leží na
trase prvního železničního koridoru, na labské vodní
cestě a nedaleko plánované dálnice D8. Dalším výrazným rozvojovým potenciálem města je oblast cestovního ruchu. Střetávají se zde dvě chráněné krajinné
oblasti, Labské pískovce a České středohoří, a v blízkosti města se nachází Národní park České Švýcarsko.
Pro své malebné okolí i historické památky je Děčín
jedním z nejvýznamnějších turistických center Čech.
Chloubou města je zámek s Růžovou zahradou, synagoga, rozhledny na Děčínském Sněžníku a Velkém
Chlumu, Pastýřská stěna se zoologickou zahradou, plavecký areál a jiné.
Partnerským městem, se kterým Děčín spolupracuje již od roku 1975, je město Pirna ve Spolkové republice Německo.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Děčín liegt im Elbtal und ist die niedriggelegenste Stadt in Tschechien. Sie befindet sich an der Mündung
der Flüssen Ploučnice und Elbe.
Der Talkessel von Děčín wurde schon in der jüngeren
Bronzezeit (Germanen, Kelten, Slawen) besiedelt. Die erste
urkundliche Erwähnung Děčíns stammt aus dem Jahre 993. Im
13. Jahrhundert wurde hier eine steinerne Burg und gegen
Ende des 13. Jahrhunderts ließ Přemysl Ottokar II. hier eine
königliche Stadt gründen.
Die wirtschaftliche Entwicklung im der Region 19. Jahrhundert wurde durch die Inbetriebnahme der Eisenbahntrasse
Prag-Bodenbach-Dresden günstig beeinflusst. Eine der
wichtigsten Siedlungen war Bodenbach, wo im 19. Jahrhundert eine Reihe von den Industriebetrieben entstand. Um das
Jahr 1880 übertraf Bodenbach hinsichtlich der Einwohnerzahl
wie auch der wirtschaftlichen Bedeutung die Stadt Děčín. 1942
wurde Bodenbach, Děčín und Altstadt eingemeindet.
Heute gehören die Nordböhmische Energetik (Severočeská
energetika), Kabelwerke (Kabelovna Děčín – Podmokly),
Alcan Děčín Extrusions und Ferox zu den wichtigsten Industriebetrieben der Stadt.
Außerdem gibt es in Děčín noch eine Zweigstelle der Universität ČVUT Praha. Ein wichtiges Entwicklungspotenzial für
die Stadt stellt der Tourismus dar. Unweit Děčíns befinden sich
zwei Naturschutzgebiete: das Elbsandsteingebirge und das
Böhmische Mittelgebirge sowie der Nationalpark Böhmische
Schweiz.
Lohnenswerte Sehenswürdigkeiten der Stadt sind das
Schloss mit dem Rosengarten, die Synagoge, die Aussichtstürme am Schneeberg, die Schäferwand mit dem Zoo, der
Aquapark und viele andere.
Partnerstadt Děčín ist seit 1975 die Stadt Pirna in Sachsen.
1998
53 123
1999
52 951
2000
52 758
2001
52 333
2002
52 155
2003
52 058
25 657
27 466
25 526
27 425
25 461
27 297
25 418
26 915
25 270
26 885
25 227
26 831
17,1
69,8
13,0
75,9
-153
-2,9
450
.
16,9
70,0
13,1
77,8
-172
-3,2
449
3 827
16,5
70,4
13,2
80,0
-193
-3,7
447
3 538
16,0
70,8
13,3
83,0
-239
-4,6
443
3 418
15,8
70,8
13,3
84,1
-178
-3,4
442
3 859
15,7
70,9
13,4
84,8
-97
-1,9
441
4 171
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
43
Dolní Poustevna
Město Dolní Poustevna leží v nejsevernější části
České republiky, ve Šluknovském výběžku. První zmínka o tomto místě pochází z roku 1213, kdy se zeměměřiči, vytyčující hranici mezi českým královstvím
a míšeňským biskupstvím, setkali s poustevníkem, žijícím v místě dnešní obce. Kolem roku 1280 byla na
tomto místě, kde soutokem dvou potoků vzniká říčka
Sebnice, založena ves jako součást panství Hohnštejn.
Později ves drželi Berkové z Dubé a od roku 1556 Šlejnicové. V roce 1918 povýšil Dolní Poustevnu na město
rakouský císař Karel I., ale hned vzápětí město svůj
statut ztratilo. Zpět ho získalo až 1. června 1998
a Dolní Poustevna se tak stala nejmladším městem
okresu Děčín.
Roku 1570 vznikla v Dolní Poustevně papírna, vyrábějící kvalitní papír pro výrobu cenin, ale na počátku
20. století vyhořela. V současné době se na území Dolní
Poustevny nachází řada firem: IZOPOL, zabývající se
výrobou pěnového polystyrenu, OK-FORM vyrábějící
hliníkové formy, TILLIG zaměřený na výrobu her
a hraček a firmy, zabývající se výrobou bižuterie. Dlouho zde působila firma CENTROFLOR, založená roku
1948, která vyráběla umělé květiny. Na tuto tradici
v současné době navázalo několik menších podniků.
Dolní Poustevna leží v těsném sousedství saského
města Sebnitz, s nímž je spojena hraničním přechodem
pro osobní automobily, kterým projede více než 1 milion aut ročně.
Z historických památek je zajímavý kostel svatého
Archanděla Michaela z roku 1855, nedostavěný evangelický kostelík (myšlenkou jeho dostavby se město
v současné době zabývá), dále kostelík Panny Marie
z roku 1854, barokní sousoší Piety z 18. století a jiné.
Vzhledem k tomu, že se město nachází v blízkosti
chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, nabízí se
spousta různých výletů do příjemného a klidného prostředí krásné okolní přírody.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
44
Die Stadt Dolní Poustevna (Niedereinsiedel) liegt im nördlichsten Teil der Tschechischen Republik, im Schluckenauer
Zipfel. Die erste Erwähnung des Ortes (Niedereinsiedel) geht
auf das Jahr 1213 zurück. Um 1280 wurde dort, wo am Zusammenfluss zweier Bäche das Flüsschen Sebnitz entsteht, Dolní
Poustevna als ein Teil der Herrschaft von Hohenstein gegründet. 1918 verlieh der österreichischer Kaiser Karl I. Dolní
Poustevna die Stadtwürde, welche es aber unmittelbar darauf
wieder verlor. Erst 1998 wurde Dolní Poustevna erneut in den
Stand einer Stadt versetzt, sodass Dolní Poustevna die jüngste
Stadt des Kreises Děčín ist.
1570 entstand in Dolní Poustevna eine Papiermanufaktur,
die qualitativ hochwertiges Papier für die Herstellung von
Wertpapieren produzierte. Das Papierwerk ist Anfang des 20.
Jahrhunderts vollständig niedergebrannt. Heute befindet sich
auf dem Gebiet von Dolní Poustevna eine beachtliche Reihe
von Firmen; so z.B. IZOPOL (Styropor-Herstellung), OKFORM (Herstellung von Aluminiummatrizen), TILLIG (Spielzeugherstellung) sowie Firmen, die Schmuckgegenstände produzieren. Lange hat hier die 1948 gegründete Firma
CENTROFLOR gewirkt, die Kunstblumen produzierte. An
diese Tradition haben heute kleinere Firmen angeknüpft.
Dolní Poustevna liegt in der Nachbarschaft des sächsischen
Sebnitz. Diese zwei Städte verbindet ein Grenzübergang.
An historischen Sehenswürdigkeiten ist die Kirche des
Heiligen Erzengels Michael aus dem Jahr 1855, die nicht
fertiggestellte evangelische Kirche und die Kirche der Jungfrau Maria erwähnenswert.
Die Stadt und ihre Umgebung sind durch die Nähe zum
Nationalpark Elbsandsteingebirge geprägt und weisen eine
Vielzahl an Wandermöglichkeiten auf.
1998
1 739
1999
1 755
2000
1 756
2001
1 951
2002
1 956
2003
1 941
872
867
880
875
885
871
991
960
987
969
978
963
21,2
70,0
8,8
41,6
15
8,6
157
.
20,9
70,7
8,5
40,7
16
9,1
159
113
20,7
71,3
8,0
38,8
1
0,6
159
105
19,4
72,4
8,3
42,6
4
2,1
176
121
19,7
72,2
8,0
40,7
5
2,6
177
134
19,1
72,8
8,1
42,7
-15
-7,7
175
126
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Dubí
Nedaleko Teplic u mezinárodní silnice do Spolkové
republiky Německo leží poklidné město Dubí se zajímavou historií i současností. Jeho počátky spadají do
konce 15. století, kdy uprostřed lesů vznikla osada horníků, hutníků a dřevařů, která později těžila z výhodné
polohy při staré formanské cestě z Čech do Saska.
Největšího rozkvětu se však Dubí dočkalo v 19.
století, kdy tu byly založeny lázně, ale i významné průmyslové podniky, jejichž existence vyvolala příliv
nových obyvatel a s ním související rozsáhlou výstavbu. I když se v nedávné minulosti k městu od jihu
výrazně přiblížila hnědouhelná těžba, uchovalo si jádro
Dubí někdejší malebnost i atmosféru.
Pozoruhodnou raritou evropského významu je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který je nejseverněji položenou stavbou ve stylu benátské architektury v Evropě. Postavil jej italský architekt Pietro
Bigaglio v letech 1901 - 1906.
Počátky Dubí jako lázeňského místa spadají do
roku 1860, kdy se započalo se stavbou prvního vodoléčebného ústavu. V roce 1877 byly založeny dnešní
Tereziny lázně. Léčilo se v nich koupelemi, rašelinnými a parními lázněmi. Následně byla postavena inženýrem Nowakem železniční trať Dubí -Moldava, aby
se zvýšil cestovní ruch. Tato železnice je dnes kulturní
památkou. V současné době se v lázních léčí nemoci
nervové, pohybového ústrojí a duševní poruchy.
Na starou tradici průmyslu skla a porcelánu v Dubí
navazují současné podniky. Nejvýznamnější z nich je
Český porcelán a. s. specializující se na výrobu modrotisku s oblíbeným cibulovým vzorem. Dalším podnikem s více než staletou historií je Avirunion a. s.
Rudolfova huť, produkující čiré obalové sklo. Podnik
Glaverbel Czech a. s. Barevka vyrábí lité ornamentální sklo a drátosklo, Keraunion a. s. výrobky ze žáruvzdorných hlinitokřemičitých izolačních vláken. Union
Lesní Brána a. s. je producentem tepelné a zvukové
izolace.
Partnerskými městy, se kterými Dubí spolupracuje
na bázi společenské, kulturní a sportovní je německé
město Arnstadt a příhraniční město Altenberg.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Unweit von Teplice liegt Dubí an der internationalen Transitstraße nach Deutschland. Seine Ursprünge reichen bis in das
15. Jahrhundert zurück, wo mitten im Wald eine Ansiedlung
von Bergleuten, Hüttenarbeitern und Holzfällern entstand. Die
günstige Lage dieser Siedlung an einem alten Handelsweg
zwischen Böhmen und Sachsen wirkte sich dabei förderlich
auf ihre Entwicklung aus.
Den größten Aufschwung erlebte Dubí im 19. Jahrhundert,
als hier Bäder wie auch wichtige Industriebetriebe entstanden.
Auch wenn sich in jüngerer Vergangenheit der Braunkohletagebau von Süden her bedrohlich nah an die Stadt heranschob, konnte doch das Zentrum von Dubí in seiner besonderen Atmosphäre und malerischen Schönheit bewahrt werden.
Eine Sehenswürdigkeit von europäischem Rang ist die
Kirche der Jungfrau Maria. Sie ist die nördlichste im venezianischen Stil erbaute Kirche Europas. Errichtet wurde sie vom
venezianischen Architekten Pietro Bigaglio in den Jahren
1901-1906.
Der Anfang des Kurwesens in Dubí lässt sich auf die Zeit
um 1860 datieren. Damals hat man mit dem Aufbau des ersten
balneologischen Kurhauses begonnen. Im Jahre 1877 wurde
der Grundstein für die heutigen Theresien-Bäder (Tereziny
lázně) gelegt. Man kurierte hier mit Moor- und Dampfbädern.
In den Bädern werden heutzutage Erkrankungen des Nervensystems, der Bewegungsorgane und psychische Erkrankungen
behandelt. Die damals zur Belebung des Fremdenverkehrs
errichtete Eisenbahnlinie Dubí-Moldava ist inzwischen ein
technisches Kulturdenkmal.
An alte Traditionen der Glas- und Porzellanherstellung
knüpfen die in Dubí angesiedelten Firmen an. Das größte
Unternehmen ist Český porcelán a. s. (Böhmisches Porzellan
AG). Weitere Unternehmen sind die Avirunion AG RudolfHütte, die Firma Glaverbel Czech AG Barevka, die Firma
Keraunion AG und die Union Lesní Brána AG.
Partnerstädte von Dubí sind Altenberg und Arnstadt.
1998
7 759
1999
7 811
2000
7 910
2001
7 540
2002
7 573
2003
7 591
3 815
3 944
3 843
3 968
3 870
4 040
3 668
3 872
3 695
3 878
3 714
3 877
16,2
70,3
13,5
83,6
37
4,8
229
.
16,0
70,6
13,4
83,6
52
6,7
231
618
15,4
70,7
13,9
90,1
99
12,5
234
659
14,8
70,8
14,4
97,6
-112
-14,9
223
667
14,8
71,2
14,1
95,3
33
4,4
224
727
14,9
71,7
13,5
90,6
18
2,4
224
750
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
45
Duchcov
Město Duchcov je posazeno do příjemné krajiny
mezi Českým středohořím a masívem Krušných hor
v nadmořské výšce 217 m n. m. Historie Duchcova se
odvíjí od roku 1207 a je spojována s trhovou vsí Hrabišín, na jejímž místě dnes stojí. První písemná zmínka
o Duchcově pochází z roku 1240, kdy je ještě nazýván
„Tockczaw“. K rozvoji města došlo zejména za vlády
krále Jiřího z Poděbrad, který v roce 1460 povýšil
Duchcov na město a udělil mu městský znak a městskou
pečeť. Třicetiletá válka přinesla městu značné útrapy,
ale rod Valdštejnů se poté zasloužil o jeho velký stavební a kulturní rozvoj, což ještě dnes dokládá návštěvníky
vyhledávaný barokní zámek a historický střed města,
který byl po zásluze vyhlášen Městskou památkovou
zónou. Nejvýznačnější postavou duchcovských dějin je
Giacomo Casanova (1725 - 1798), který byl posledních
třináct let svého života zaměstnán jako knihovník v proslulé zámecké bibliotéce a zde i skonal.
Za Valdštejnů rozkvetla v Duchcově cechovní výroba (pekařský, ševcovský, sladovnický cech). V 19. století byl s výstavbou nových úseků železniční trati
a s rostoucí těžbou uhlí spojen další rozvoj města. Byly
zde založeny tři významné závody - cukrovar, první
sklárna v severozápadních Čechách a keramička. V 2.
polovině 20. století bylo město ohroženo těžbou uhlí,
ale zůstalo zachováno.
V současné době jsou nejvýznamnějšími podniky
Royal Dux Bohemia - výroba keramiky, Vitrablok výroba skleněných tvárnic a Kovosreal - výroba kovového a dílenského nábytku.
Návštěvníkům nabízí město řadu kulturních památek. K nejzajímavějším patří již zmíněný barokní zámek
se zámeckou zahradou a kostelem zvěstování Panny
Marie, sloup Nejsvětější Trojice a kašna svatého Floriana, kaple svaté Barbory s pamětní deskou Giacoma
Casanovy a secesní evangelický kostel s vyhlídkovou
věží. Světovým unikátem je freska Václava Vavřince
Reinera, přenesená ze zbouraného hospitalu a umístěná
do kopule pavilonu v zámecké zahradě.
K aktivnímu odpočinku slouží v Duchcově rozsáhlý
tenisový areál, sauna, kuželna, koupaliště s minerální
vodou a množství turistických, cykloturistických
a lyžařských tras v překrásné přírodě nedalekých Krušných hor. V Duchcově se také každý rok konají tradiční Casanovské slavnosti.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
46
Die Stadt Duchcov (Dux) liegt 217 m über NN zwischen dem
Böhmischen Mittelgebirge und dem Erzgebirge. Die Geschichte
Duchcovs ist seit 1207 belegt und eng mit dem mittelalterlichen
Marktplatz Hrabišín, auf dessen Platz Duchcov heute steht, verknüpft. Die erste schriftliche Erwähnung Duchcovs stammt aus
dem Jahr 1240, als es noch „Tockczaw“ hieß. Unter der Herrschaft des Königs Jiří z Poděbrad wurde Duchcov 1460 zur Stadt
erhoben und erhielt Wappen und Stadtsiegel verliehen. Durch
den Dreißigjährigen Krieg wurde die Stadt stark in Mitleidenschaft gezogen. Dem Geschlecht der Wallensteins verdankt sie
jedoch eine reiches kulturelles Erbe. Dies beweisen noch heute
das barocke Schloss und der historische Stadtkern.
Die wichtigste Persönlichkeit in der Geschichte der Stadt ist
Giacomo Casanova (1725 - 1798), der die letzten 13 Jahre
seines Lebens als Bibliothekar in Duchcov wirkte und hier auch
seine letzte Ruhe fand.
Unter der Herrschaft Wallensteins prosperierte das Zunfthandwerk (Bäcker-, Schuster- und Brauerzunft). Der Bau der
Eisenbahn und das Aufkommen des Bergbaus gaben der Stadt
im 19. Jahrhundert weitere Wachstumsimpulse. Drei wichtige
Betriebe wurden hier gegründet: die Zuckerfabrik, die Glasfabrik (die erste in Nordwestböhmen) und die Keramikfabrik.
Die wichtigsten Firmen der Stadt sind heute Royal Dux Bohemia (Keramikproduktion), Vitrablok (Produktion von Glasbausteinen) und Kovosreal (Metallmöbel).
Die Stadt bietet ihren Besuchern eine Reihe von Sehenswürdigkeiten. Zu den interessantesten zählt das schon erwähnte Barockschloss mit dem Schlossgarten, die Kirche der Jungfrau Maria, die Säule der Heiligen Dreifaltigkeit, der Brunnen
des Heiligen Florian, die Kapelle der Heiligen Barbara mit der
Gedenktafel für Casanova und die evangelische Jugendstilkirche mit einem Aussichtsturm.
Zur aktiven Entspannung dienen in Duchcov eine Tennisanlage, eine Sauna, eine Kegelbahn, ein Thermalbad, Wanderund Radwege sowie die Skiloipen des nahen Erzgebirges. Traditionell findet in Duchcov jedes Jahr das Cassanova-Fest statt.
1998
9 104
1999
9 166
2000
9 123
2001
8 805
2002
8 842
2003
8 937
4 448
4 656
4 499
4 667
4 490
4 633
4 311
4 494
4 315
4 527
4 350
4 587
17,1
70,3
12,6
73,9
55
6,0
591
.
16,8
70,8
12,4
73,5
62
6,8
595
786
16,7
70,9
12,4
74,0
-43
-4,7
592
830
16,9
70,6
12,5
74,2
33
3,7
572
803
17,1
70,7
12,2
71,1
37
4,2
574
885
17,2
70,9
12,0
69,9
95
10,6
580
963
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Chabařovice
Město Chabařovice leží v nadmořské výšce 180 m
n. m. v krajině s lehce zvlněným terénem pod
východním pohořím Krušných hor. První dochované
písemné zprávy jsou z roku 1352, kdy se v seznamu
farních kostelů pražské arcidiecéze objevuje také ves
Kagrnitz, tehdy poddanská ves panství Rýzmberg.
Název Chabařovice se ustálil až koncem 15. století.
V roce 1520 jsou již v písemnostech Chabařovice zmiňovány jako městečko s městskými právy vaření piva,
výroby sladu atd. Městem byly Chabařovice potvrzeny
Ferdinandem I. v září 1549, kdy bylo městu uděleno
právo užívání městského znaku a právo pečetit listiny.
Základní obživou obyvatel bylo zemědělství. Osudnou pro vývoj města a jeho okolí se staly zásoby hnědého uhlí, jehož těžba zahájila radikální zprůmyslnění
města. Souvislá éra dolování trvala plných 257 let
a byla ukončena až v roce 1997.
Mezi historické pamětihodnosti lze zařadit památník
bitvy Na běhání, jako připomínku bitvy, kterou svedlo
v roce 1426 husitské vojsko pod vedením Prokopa
Holého s přesilou křižáckých vojsk. Architektonicky je
zajímavá stará radnice z roku 1609, kostel Narození
Panny Marie z roku 1352 a kostel svatého Václava
v Roudníkách.
V blízkém okolí města se provádí rekultivace bývalého Lomu Chabařovice a vzniká tak jezero o ploše 240
ha a délce 2,5 km, které má sloužit k rekreačním účelům. V okolí města jsou příznivé terény pro turistiku
a cykloturistiku.
V současnosti je město Chabařovice sídlem řady
malých výrobních a obchodních firem. Ve městě se
nachází přírodní koupaliště s chatovou osadou a autokempem.
Město je v úzkém kontaktu s krajským městem
Ústí nad Labem a spolupracuje s obcemi sdruženými
v mikroregionu Trmice. V poslední době se rozvíjí spolupráce s německou obcí Drebach, ležící v Sasku.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Chabařovice liegt in einer Höhe von 180 m über
NN am Fuße des Osterzgebirges. Die erste schriftliche Erwähnung des Ortes stammt aus dem Jahr 1352 als in der Liste der
Pfarrkirchen der Prager Erzdiözese auch ein Dorf namens
Kagrnitz auftaucht. Der Name Chabařovice (Karbitz) stammt
aus dem 15. Jahrhundert. Bereits 1520 wurde es als Stadt mit
Brauereirecht erwähnt. Im September 1549 wurde Chabařovice
von Ferdinand I. auch als Stadt bestätigt und erhielt Wappen
und Stadtsiegel.
Der wichtigste Erwerbszweig für die Bevölkerung war die
Landwirtschaft. Schicksalhaft für die Entwicklung der Stadt
und der Umgebung waren die Braunkohlenvorkommen. Die
Förderung hat eine radikale Industrialisierung der Stadt verursacht. Der Abbau dauerte 257 Jahre und wurde erst 1997
beendet.
Zu den Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört das Denkmal
der Schlacht Na běhaní, die 1426 zwischen dem husitischen
Heer unter Führung von Prokop Holý und einem übermächtigen Kreuzritterheer stattfand. Architektonisch sehr interessant
sind das alte Rathaus aus dem Jahr 1609, die Kirche Maria
Geburt von 1352 und die Kirche des Heiligen Václav von
Roudníky.
In der nahen Umgebung wird der ehemalige Braunkohletagebau Chabařovice rekultiviert, wodurch ein See mit einer
Fläche von 240 ha und ca. 2,5 km Länge als Erhohlungsgebiet
entstehen wird.
Heute ist Chabařovice Sitz kleinerer Industrie- und Handelsunternehmen. In der Stadt befindet sich ein Freibad mit einer
Bungalowsiedlung und der Möglichkeit zum Autocamping. Die
Stadt steht in engem Kontakt zur Bezirkstadt Ústí nad Labem
und arbeitet darüber hinaus auch eng mit den Städten in der
Mikroregion Trmice zusammen.
Seit einiger Zeit entwickelt sich die Zusammenarbeit mit der
Gemeinde Drebach in Sachsen.
1998
2 061
1999
2 055
2000
2 085
2001
2 266
2002
2 296
2003
2 329
1 002
1 059
999
1 056
1 026
1 059
1 124
1 142
1 137
1 159
1 163
1 166
16,5
68,0
15,4
93,3
18
8,7
122
.
16,4
68,4
15,2
92,3
-6
-2,9
122
165
16,6
68,5
14,9
89,6
30
14,4
123
181
17,2
71,6
11,2
65,3
37
16,3
134
198
16,9
71,6
11,5
68,0
30
13,1
136
181
16,7
72,0
11,3
68,0
33
14,2
138
198
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
47
Jílové
Město Jílové se rozkládá na rozhraní Děčínské
vrchoviny a Českého středohoří v nadmořské výšce
276 m n. m. Vzniklo zřejmě podél obchodní lužické
cesty a navázalo tak na vývoj děčínské a ústecké oblasti. První doložená zmínka tehdejšího názvu města Eulow - pochází z roku 1348, kdy král Karel IV. listinou potvrdil, že ústečtí měšťané dobyli a zničili opevněné dvorce nejmenovaných majitelů v Jílovém. Tvrz je
pak bezpečně doložena až roku 1554. Ve 2. polovině 17.
století byla přestavěna na zámek. Park v romantickém
stylu s klasicistním pavilonem byl založen o dvě století později. V letech 1842 - 1922 sloužil zámek jako přádelna bavlny. Ve 30. letech 20. století nechala rodina
Thun - Hohensteinů zámek novorenesančně upravit.
Po 2. světové válce sloužil zámek do roku 1998 školským účelům, od roku 2000 je v majetku města. V současnosti prochází zámek rozsáhlou rekonstrukcí.
K historickým pamětihodnostem města patří barokní kostel Nejsvětější Trojice (1682), který byl přestavěn
po požáru v roce 1859, a kaplička Panny Marie na Sněžníku z roku 1909.
Městem protéká Jílovský potok. Pramení v oblasti
Nakléřovského průsmyku, v nadmořské výšce 713 m
n. m. Nad městem se vypíná stolová hora Děčínský
Sněžník, nejvyšší bod Děčínské vrchoviny. V roce
1864 zde byla postavena 33 m vysoká rozhledna, která
poskytuje nádherný rozhled do okolí. V části obce
Sněžník je celoročně otevřena turistická stezka do sousedního Saska (Rosenthal - Bielatal). Pro návštěvníky je
připravena síť značených turistických, cyklistických
a lyžařských běžeckých cest.
V roce 1963 získalo Jílové statut města a v současné době zde působí významné firmy jako např. SCA
Packaging ČR (výroba papírových obalů), SKANPAK
(dřevařské výrobky), PLAST (výroba plastového spotřebního zboží), Elektroinstala BBS (elektromontážní
a výrobní firma) a EM -ZPA (výroba krbových kamen).
Zahraničními partnerskými obcemi jsou RosenthalBielatal a Bad Gottleuba ve Spolkové republice Německo. Jílové je sídelním místem Mikroregionu Labské
skály, který sdružuje celkem devět okolních obcí v regionu mezi městy Děčín a Ústí nad Labem.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
48
Die Stadt Jílové liegt 276 m über NN und an der Grenze
zwischen dem Děčíner Hügelland von dem Böhmischen Mittelgebirge. Die Stadt entstand an der Lausitzer Handelsstrasse und
konnte somit an die Entwicklung der Gebieten um Děčín und
Ústí anknüpfen. Die erste urkundliche Erwähnung unter dem
damaligen Namen Eulow erfolge 1348. Damals bestätigte Karl
IV., dass Ausssiger Bürger die befestigten Höfe ungenannter
Besitzer in Jilové zerstört haben.
Ein befestigtes Anwesen in Jílové kann mit Sicherheit für
das Jahr 1554 belegt werden. Das Schloss wurde in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts umgebaut. Der Park im romantischen
Stil mit einem klassizistischen Pavillon wurde 200 Jahren
später gegründet. In den Jahren 1842-1922 diente das Schloss
als Baumwollspinnerei.
In den 30er Jahren des 20.Jahrhunderts ließ die Familie
Thun-Hohenstein das Schloss im Neo-Renaissancestil umbauen.
Nach dem zweiten Weltkrieg diente das Schloss bis 1998 als
Schule. Seit 2000 ist das Schloss Eigentum der Stadt.
Zu den Sehenswürdigkeiten kann man die Kirche der Allerheiligsten Dreier (1682) und die Kapelle der Jungfrau Maria am
Schneeberg aus dem Jahre1909 zählen.
Über der Stadt ragt der Děčínský Sněžník (Schneeberg), der
höchste Berg des Dečíner Hügellands, empor. 1864 wurde hier
ein 33 m hoher Aussichtsturm gebaut. Ausgehend vom Stadtteil
Sněžník existiert ein ganzjährig geöffneter Wanderweg nach
Sachsen (Rosenthal - Bielatal). Für die Wanderer gibt es rund
um Jilove ein Netz von Wander- und Radwegen bzw. Loipen.
1963 wurde Jílové zur Stadt erhoben. Heute wirken hier
bedeutsame Firmen wie z.B. SCA Packing CZ (Papierverpackungen), Skanpak (Holzerzeugnisse), Plast (Produkte aus
Plastik), Elektroinstala BBS (Elektroinstallationen) oder
EM-ZPA (Produktion von Kaminöfen).
Partnerstädte sind Rosenthal-Bielatal und Bad Gottleuba in
Sachsen. Jílové ist der Sitz von dem Gemeindeverband die
Mikroregion Labské skály (Elbsandsteine).
1998
5 329
1999
5 390
2000
5 332
2001
5 272
2002
5 298
2003
5 307
2 619
2 710
2 644
2 746
2 613
2 719
2 590
2 682
2 600
2 698
2 618
2 689
18,2
71,5
10,3
56,7
39
7,3
146
.
18,0
72,0
10,0
55,9
61
11,3
147
317
17,2
72,6
10,2
59,4
-58
-10,9
146
326
16,9
72,9
10,3
60,8
8
1,5
144
318
16,6
73,2
10,2
61,7
26
4,9
145
369
15,9
73,8
10,3
64,5
9
1,7
145
420
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Košťany
Město Košťany leží v nadmořské výšce 270 m n.
m. a rozkládá se zčásti na severním okraji teplické roviny a zčásti na úpatí Krušných hor, necelých šest kilometrů severozápadně od lázeňského města Teplice.
V historických pramenech jsou Košťany poprvé
zmíněny v roce 1394. Byla to původně slovanská ves,
která vznikla na soutoku potoka Bouřlivce a Střelenského potoka a patřila k rýzmburskému panství. Na
počátku 16. století se majiteli stali bílinští Lobkowiczové, kteří zde později zřídili sídlo správy svých lesů
a drželi Košťany až do jejich osamostatnění v roce
1850.
Významný rozvoj nastal až ve třetí čtvrtině 18. století, kdy růst průmyslových závodů spolu s rozvojem
těžby uhlí vyvolal velký příliv českého obyvatelstva
z vnitrozemí. Přicházeli sem především skláři, horníci,
ale i drobní živnostníci. Košťany byly ještě v roce 1842
nepatrnou vesnicí se 60 domy. Během několika desítek
let se však staly průmyslovým městečkem s bohatým
kulturním a společenským životem. Bylo zde šest skláren, tři textilní závody, strojírna, dvě továrny na šamotové zboží a dva povrchové uhelné lomy. Díky velké
koncentraci skláren se staly významným střediskem
českých sklářů. Slibný vývoj obce byl však zastaven
druhou světovou válkou a po ní intenzivní těžbou hnědého uhlí.
Košťany, které již před válkou měly městský charakter, získaly statut města až v roce 1994 a o čtyři roky
později, v roce 1998, byl městu udělen znak a prapor.
Mezi historické pamětihodnosti města patří zejména Lovecký zámeček Lobkowiczů. V současné době je
to rozlehlý komplex většinou jednopatrových budov
rozmístěných kolem čtvercového nádvoří. Pochází
z 18. století a byl vystaven ve slohu novogotiky a tzv.
"alpského" nebo též švýcarského stylu. Zámeček
původně sloužil pro pobyt majitele panství a jeho hostů
při lovu zvěře, později jako letní sídlo. V současné
době slouží jako sídlo firmy.
Partnerským městem, se kterým uzavřelo město
Košťany v roce 2001 dohodu o spolupráci, je německé
město Altenberg.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Košťany befindet sich am nördlichen Rand der
Teplitzer Ebene und am Fuße von Erzgebirge in der Höhe von
270 m über NN. Sie liegt 6 km nordwestlich von der Kurstadt
Teplice entfernt.
In historischen Quellen fand Koštany zum ersten Mal 1394
Erwähnung. Am Anfang des 16. Jahrhunderts bis 1850 war
Košťany im Besitz des Adelsgeschlechts der Lobkowiczer von
Bílina.
Mit Beginn des Industriezeitalters wurde gegen Ende des
18. Jahrhunderts die Kohleförderung aufgenommen und eng
damit verknüpft erfolgte die Gründung zahlreicher Industriebetriebe. Glaser, Bergleute aber auch Gewerbetreibende wanderten infolgedessen aus dem Landesinneren nach Košťany. So
kam es, dass aus dem kleinen Dorf, was es noch 1840 war, sich
innerhalb weniger Jahrzehnte eine kleine Stadt mit reichem
kulturellen und wirtschaftlichen Leben entwickelte. Die Stadtwürde erlangte es jedoch erst 1994.
Zu den Sehenswürdigkeiten der Stadt zählt vor allem das
Jagdschloss von Lobkowicz. Es wurde im 18. Jahrhudert im
neugotischen Stil und schweizerischen Stil erbaut. Das
Schlösschen diente ursprünglich als Jagdschloss und Sommerresidenz.
Partnerstadt von Košťany ist seit 2001 die Stadt Altenberg.
1998
2 507
1999
2 548
2000
2 592
2001
2 661
2002
2 676
2003
2 700
1 250
1 257
1 270
1 278
1 285
1 307
1 311
1 350
1 321
1 355
1 333
1 367
15,5
69,8
14,7
94,8
-2
-0,8
103
.
16,3
68,8
14,9
91,1
41
16,1
105
173
16,6
69,3
14,2
85,8
44
17,0
107
180
16,5
69,4
14,1
85,6
67
25,2
109
192
16,3
70,3
13,5
82,6
15
5,6
110
219
16,6
70,7
12,7
76,4
24
8,9
111
256
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
49
Krásná Lípa
Počátky města Krásná Lípa sahají do 13. století, kdy
údolní ves tvořily téměř čtyři desítky usedlostí. Písemně
je Krásná Lípa poprvé zmíněna roku 1361. Vzkvétající
ves se roku 1731 dočkala povýšení na městečko. Roku
1870 byla rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšena na město. V té době byla Krásná Lípa známým
textilním a obchodním střediskem. V roce 1910 žilo
v Krásné Lípě téměř sedm tisíc obyvatel. Po roce 1945
byla velká část z nich odsunuta a v současné době
nedosahuje počet obyvatel ani čtyř tisíc.
Město leží ve Šluknovském výběžku, při říčce Křinici, na rozhraní Národního parku České Švýcarsko,
chráněné krajinné oblasti Lužické hory a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Okolí Krásné Lípy je
díky zachovalému přírodnímu prostředí významnou
rekreační oblastí. Krásnolipsko je oázou nejčistšího
ovzduší v Ústeckém kraji. Část zdejší průmyslové
výroby po roce 1989 zanikla a turistický ruch představuje jednu z hlavních cest dalšího rozvoje.
Malebný vzhled zdejšího kraje dotvářejí typické
roubené domy s podstávkou. V jednom z nich, nazývaným Dům u Frinda, bylo vytvořeno Muzeum Českého Švýcarska a Krásnolipska. Do okolí města lákají
turisty hluboké lesy, divoké pískovcové skály a řada
rybníků. Turistické trasy návštěvníky zavedou k pozůstatkům středověkých strážních hradů Brtnický hrádek
a Krásného Buku zvaného Vlčí hrádek nebo k řadě rozhleden (Vlčí hora, Dýmník). Na své si přijdou i cyklisté,
horolezci a milovníci zimních sportů. K aktivnímu
odpočinku slouží krásnolipský sportovní areál s tenisovými kurty, minigolfem a víceúčelovým hřištěm. Kulturní vyžití nabízí multifunkční kulturní dům.
Od 1. 1. 2000 je Krásná Lípa sídlem Správy nejmladšího českého národního parku - České Švýcarsko.
Partnerskými městy, s nimiž Krásná Lípa spolupracuje,
jsou saská města Eibau, Sulzbach - Laufen a Hinterhermsdorf.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
50
Die Anfänge der Stadt Krásná Lípa reichen bis ins 13. Jahrhundert zurück, als das im Tal gelegene Dorf aus ca. vierzig
Bauernhöfen bestand. Die erste schriftliche Erwähnung ist auf
das Jahr 1361 zurückzuführen. Das Dorf wurde 1731 zunächst
zur Stadt ernannt und erhielt 1870 durch Kaiser Franz Josef I.
den Status einer Stadt. In dieser Zeit war Krásná Lípa ein
Zentrum der Textilindustrie und des Handels. 1910 lebten in
Krásná Lípa fast 7000 Einwohner. Nach 1945 wurde der
größte Teil der Bevölkerung vertrieben. Heute leben etwas
weniger als 4000 Einwohner in der Stadt.
Die Stadt liegt im Schluckenauer Zipfel am Fluss Křinice
(Kirnitsch) und an der Grenze zum Nationalpark Böhmische
Schweiz, zum Naturschutzgebiet Lausitzer Gebirge und zum
Naturschutzgebiet Elbsandsteingebirge. Die Umgebung der
Stadt Krásná Lípa ist aufgrund ihrer intakten Natur ein
bekanntes Erholungsgebiet; sie kann die sauberste Luft im
ganzen Bezirk Ústí aufweisen. Ein Teil der hiesigen Industrieproduktion ist nach 1989 stillgelegt worden. Somit erlangte
der Tourismus einen großen Stellenwert für die Weiterentwicklung der Region.
Das malerische Aussehen des hiesigen Landstrichs wird
auch durch die für die Region typischen Umgebindehäuser
geprägt. In einem dieser Umgebindehäuser, genannt Haus zum
Frind (Dům u Frinda), ist das Museum der Böhmischen
Schweiz beheimatet. Wanderwege führen die Besucher zu den
Überresten der mittelalterlichen Burgen Brtnický hrádek und
Krásný Buk oder den Aussichtstürmen Vlčí hora und Dýmník.
Zur aktiven Erholung dient ein Sportareal mit Tennisplätzen,
Minigolf und einem Mehrzweckplatz. Kulturelle Veranstaltungen bietet das Kulturhaus in der Stadt.
Seit dem 1. 1. 2000 ist Krásná Lípa Sitz der Verwaltung des
jüngsten tschechischen Nationalparks – Böhmische Schweiz.
Die Stadt Krásní Lípa arbeitet mit ihren sächsischen Partnerstädten Eibau, Sulzbach-Laufen und Hinterhermsdorf
zusammen.
1998
3 442
1999
3 496
2000
3 576
2001
3 657
2002
3 665
2003
3 666
1 671
1 771
1 690
1 806
1 724
1 852
1 756
1 901
1 770
1 895
1 772
1 894
19,3
67,6
13,0
67,4
88
25,6
110
.
19,0
67,8
13,2
69,5
54
15,4
111
308
18,8
67,3
13,9
73,6
80
22,4
114
299
18,2
67,4
14,3
78,6
29
7,9
116
260
17,6
68,4
14,0
79,7
8
2,2
117
342
17,2
69,2
13,6
79,1
1
0,3
117
386
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Krupka
Vznik starobylého hornického města Krupka je spojen s dobýváním cínu. První doložená písemná zmínka
o městě pochází z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský ve své listině daroval krupské panství a hrad míšeňskému šlechtickému rodu Koldiců. V 15. a 16. století
město díky prosperujícím dolům bohatlo, vzkvétalo
a hospodářsky se vyvíjelo. Koldicové posílili význam
Krupky novými právy: právem vaření a výčepu piva,
právem týdenního, výročního a solného trhu. Král Vladislav II. Jagellonský vydal roku 1478 erbovní list, kterým navíc přidělil městu vlastní znak a pečeť, právo
pečetit červeným královským voskem a právo dosazovat purkmistra, radní a městské úředníky. V 17. století
nastaly potíže s důlní činností a začal váznout i odbyt.
V 19. století vznikly v okolí Krupky první hnědouhelné doly a továrny.
Město Krupka leží na jihovýchodním úpatí Krušných hor a zahrnuje celkem jedenáct původně samostatných obcí. Nejstarší částí je městská památková zóna,
Husitská ulice, kde se nachází muzeum, městský kostel
Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí, špitální kostel
svatého Ducha, barokní socha svatého Františka Xaverského a nedaleko hřbitovní kostel svaté Anny. Centrem
města je Mariánské náměstí, jehož dominantou je
vznosná barokní bazilika z let 1701 - 1706.
Cílem mnoha výletníků a turistů je také hrad Krupka. Atraktivní je i jízda sedačkovou lanovkou na Komáří vížku, jejíž okolí je turistickým rájem i vyhledávaným
lyžařským areálem. Pod vrcholem najdeme nově zrekonstruovanou kapli svatého Wolfganga.
Velmi navštěvovaná je prohlídková štola Starý Martin, která je součástí příhraniční naučné stezky vedoucí
z Krupky přes Komáří vížku a Cínovec na německé
území. Nejvýznamnějšími podniky na území Krupky
jsou firmy ELPOR - Rauschert s. r. o., která vyrábí
keramiku a užitkový a ozdobný porcelán, a Šrouby
Krupka s. r. o.
Od roku 1995 Krupka spolupracuje s partnerským
saským městem Geising. Obě města se společně podílí
na pořádání společenských a sportovních akcí.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Krupka liegt im südöstlichen Erzgebirge. Die
Enstehung der alten Bergbaustadt Krupka ist mit der Förderung
von Zinn verbunden. Erste schriftliche Erwähnung stammt aus
dem Jahre 1330, als König Johann von Luxemburg Krupka
zusammen mit der Meißner Burg der Adelsfamilie von Koldic
schenkte. Im 15. und 16. Jahrhundert erlangte die Stadt Krupka
durch die Erzförderung großen Reichtum und prosperierte. Im
17. Jahrhundert begann der langsame Niedergang des Erzbergbaus, jedoch entstanden im 19. Jahrhundert in der Umgebung
erste Schacht-anlagen zur Förderung von Braunkohle.
Im historischen Stadtzentrum befinden sich das Museum, die
Stadtkirche Jungfrau Maria Himmelsfahrt mit dem Glockenturm, Spitalkirche des heiligen Geistes, die Statue von dem Heiligen Franz von Xaver und die Kirche der Heiligen Anna. Auf
dem Mariaplatz ist die barocke Basilika (1701-1706) zu bewundern.
Ein beliebtes Ausflugsziel ist die Burg Krupka, welche
heute eine Gaststätte beherbergt. Attraktiv ist desweiteren die
Fahrt mit dem Sessellift auf den Berg Komáří vížku (Mückenturm). Unterhalb des Gipfels findet man die Kapelle des Heiligen Wolfgang. Das gesamte Gebiet ist auch als Skiareal
bekannt und geschätzt. Gut besucht ist auch der Besucherstollen “Alter Martin”, der zugleich Bestandteil eines grenzüberschreitenden Lehrpfades ist.
Die bedeutendsten in Krupka ansässigen Firmen sind
ELPOR - Rauschert GmbH (Keramik) sowie Šrouby Krupka
GmbH (Schrauben).
Seit 1995 besteht eine Städtepartnerschaft zwischen Krupka
mit seiner sächsischen Partnerstadt Geising.
1998
13 395
1999
13 528
2000
13 670
2001
13 382
2002
13 513
2003
13 687
6 608
6 787
6 665
6 863
6 708
6 962
6 560
6 822
6 630
6 883
6 690
6 997
20,6
69,9
9,6
46,5
153
11,4
286
.
19,9
70,6
9,5
47,5
133
9,8
289
1 030
19,6
71,0
9,4
48,1
142
10,4
292
1 134
19,3
71,2
9,5
49,1
68
5,1
286
1 208
18,9
71,7
9,4
49,8
131
9,7
288
1 338
18,9
71,5
9,6
50,6
174
12,7
292
1 487
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
51
Litoměřice
Na soutoku řek Labe a Ohře, v malebné oblasti Českého středohoří, leží jedno z nejstarších a nejkrásnějších
českých měst, královské město Litoměřice. Na Dómském pahorku, místě nejstaršího osídlení města, byla
v roce 1057 založena kapitula litoměřická. Zakládací
listina je nejstarším dochovaným úředním dokladem
našeho státu a originál této listiny je uložen v místním
archivu. V roce 1219 se na Dómském pahorku nacházela osada, která byla základním kamenem nově konstituovaného právního města. Od raného středověku kvetlo v tomto kraji ovocnářství a vinohradnictví. Příznivé
klimatické podmínky, úrodná půda a v neposlední řadě
píle zdejších lidí se už v 17. století zasloužily o výstižný název pro tento kraj - Zahrada Čech.
Výraznou dominantou města je katedrála svatého
Štěpána, která byla vysvěcena roku 1681. V historickém městském jádru, ohraničeném dochovaným
gotickým opevněním, se nachází množství gotických,
renesančních i barokních staveb, které jsou chráněné
v městské památkové rezervaci vyhlášené v roce 1978.
Litoměřice se mohou pochlubit množstvím galerií, vlastivědným muzeem, přístupným historickým sklepením
i vyhlídkovými věžemi, z nichž je nejznámější věž
Kalich.
Litoměřice nejsou jen městem bohaté historie, ale
i městem kultury a sportu. Můžete navštívit koncerty
varhanního léta a na výstavišti některou z pořádaných
výstav. Mezi nejznámější patří Zahrada Čech, konaná
vždy na konci září. Milovníci sportu mohou využít širokou nabídku sportovních zařízení, zaplavat si, zahrát
tenis či squash. Malebné okolí města láká k výletům,
pěším i na kolech.
Litoměřice nejsou městem velkého průmyslu. Jsou
centrem státní správy, sídlem mnoha typů středních
škol, úřadů a institucí i duchovním centrem oblasti. Na
Dómském pahorku se nachází sídlo již osmnáctého litoměřického biskupa. Na polích v okolí města se pěstuje
hlavně ovoce a zelenina. Víno ze svahů Litoměřicka je
známo svou kvalitou.
Partnerskými městy Litoměřic jsou německá města
Míšeň a Fulda. V roce 1974 byl vytvořen svazek sesterských měst mezi Litoměřicemi a Filipínskou Calambou.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
52
Litoměřice ist an der Mündung von Elbe und Ohře (Eger)
im Böhmischen Mittelgebirge gelegen.
Die Gründungsurkunde des Litomericer Domkapitels gibt
Zeugnis von den ältesten nachweisbaren Ansiedlungen auf dem
Domhügel. Aus diesen entstand schließlich im Jahre 1219 die
Stadt Litomerice. Schon seit dem frühen Mittelalter florierten
Dank günstiger klimatischer Bedingungen und dem fruchtbaren
Boden Obst- und Weinbau. Der Wein von den Hängen um Litoměřice ist bekannt für seine hohe Qualität.
Eine eine bedeutende Sehenswürdigkeit der Stadt ist die
Kathedrale des Heiligen Stephan, die 1681 eingeweiht wurde.
Im historischen Kern Stadtzentrum befindet sich eine Reihe
von gotischen, Renaissance- und Barockbauten. Der Stadtkern
wurde 1978 unter Denkmalschutz gestellt.
In Litoměřice gibt es zudem eine Reihe von Galerien, ein
Heimatmuseum und Aussichtstürme, von denen Kalich (Kelch)
der bekannteste ist.
Auf dem Gebiet von Kultur und Sport sind die Konzerte des
Orgelsommers oder verschiedenste Ausstellungen auf dem
Messegelände besonders erwähnenswert. Begeisterte Sportliebhaber können zwischen Schwimmhalle, Tennisanlage oder
Squashhalle wählen. Die malerische Umgebung der Stadt lockt
zu den Wander- und Radausflügen.
Litoměřice ist keine Industriestadt, sondern vielmehr Sitz
von Verwaltungen, mehrerer Mittelschulen, Behörden sowie
ein geistliches Zentrum. Auf dem Domhügel befindet sich der
Sitz des Leitmeritzers Bischofs.
Partnerstädte von Litoměřice sind Meißen und Fulda. Seit
1974 gibt es auch eine Städtepartnerschaft zwischen Litoměřice und Calamba in Philippinen.
1998
25 691
1999
25 549
2000
25 417
2001
24 762
2002
24 608
2003
24 489
12 429
13 262
12 374
13 175
12 302
13 115
11 996
12 766
11 941
12 667
11 895
12 594
18,6
70,0
11,5
61,7
-99
-3,9
1 428
.
18,1
70,3
11,6
64,3
-140
-5,5
1 420
1 451
17,7
70,6
11,7
66,2
-132
-5,2
1 412
1 654
16,6
71,4
11,9
71,7
-150
-6,1
1 376
1 453
16,2
71,7
12,0
74,3
-154
-6,3
1 368
1 327
15,7
72,2
12,2
77,5
-119
-4,9
1 361
1 418
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Lovosice
Město Lovosice leží v malebné labské rovině na
úpatí Českého středohoří. První zmínka o obci Lovosice je z roku 1143. Toho roku ji věnoval kníže Vladislav
II. spolu s obcí Žernoseky strahovským premonstrátům.
Poté se vystřídala na Lovosicích řada majitelů, mezi
nimiž byl významný rod Valdštejnů. Dvorní komoří
císaře Rudolfa II. Adam z Valdštejna požádal v roce
1600 o povýšení Lovosic na město a jeho žádosti bylo
ještě toho roku vyhověno. Městu se nevyhýbaly ani
války. Významnou bitvou, která byla počátkem války
sedmileté, je bitva u Lovosic v roce 1756, kterou
dodnes připomíná kaplička Panny Marie Einsiedelské.
V období 2. světové války byly Lovosice zahrnuty do
posledního okupačního pásma, kdy zde zůstalo asi jen
600 Čechů.
Hlavní historické památky města leží na lovosické
tepně - ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné
i bývalé radnice, zámek a barokní kostel svatého Václava.
Lovosice jsou městem převážně průmyslovým.
Velký rozmach města nastal v 19. století, kdy byla uvedena do provozu nová silnice Terezín - Lovosice - Teplice a zahájen provoz na železniční trati Praha - Lovosice.
Značný význam měl i lovosický přístav. Největším podnikem je v současnosti akciová společnost Lovochemie,
hlavní výrobce umělých hnojiv v České republice. Dále
je tu odštěpný závod DELI, který vyrábí sušenky, oplatky a perníky pro celý svět. Ve městě je ještě ANIVEG,
podnik na výrobu olejů a tuků. V roce 2002 byly japonskými investory postaveny tři podniky na výrobu automobilových součástek. Město je také významným
dopravním uzlem. Je zde říční přístav, rozsáhlá síť železnic a dálnice. Díky těmto podmínkám schválilo městské
zastupitelstvo projekt Dopravně zbožového centra pro
aktivity výrobní, obchodní i skladové.
Chloubou města je krásný sportovní areál s krytým
plaveckým bazénem, zimním stadionem, kuželkářskou
dvoudráhou, tenisovými kurty, házenkářskou halou, fotbalovým i atletickým stadionem a krytou sportovní
halou včetně ubytovací kapacity.
Přímo nad městem ční vrch Lovoš, který je přírodní
rezervací. Prochází tudy naučná stezka a na vrcholu se
nachází turistická chata. Hojně se zde vyskytují chráněné druhy rostlin.
Město Lovosice partnersky spolupracuje s německým městem Cosswig.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Lovosice liegt im Elbtal am Fuße des Böhmischen Mittelgebirges. Die erste Erwähnung der Gemeinde
Lovosice geht auf das Jahr 1143 zurück. In diesem Jahr
schenkte Fürst Vladislav II. den Prämonstratensern von Strahov Lovosice zusammen mit der Gemeinde Žernoseky.
Danach gab es eine ganze Reihe von Eignern, unter ihnen war
auch das berühmte Geschlecht der Wallensteins. Der Hofkämmerer von Kaiser Rudolph II. Adam von Wallenstein bat um
die Erhebung Lovosices zur Stadt. Seinem Ersuchen wurde
noch im selben Jahr stattgegeben.
Die Stadt blieb auch von Kriegen nicht verschont. Die
berühmte Schlacht, die gleichzeitig den Beginn des Siebenjährigen Krieges dar-stellt, ist die Schlacht bei Lovosice im Jahr
1756. An sie erinnert bis heute die Kapelle der Jungfrau Maria
Einsiedel.
Die wichtigsten historischen Denkmale befinden sich an
der Hauptverkehrsader von Lovosice – der Straße ulice Osvoboditelů. Es sind dies die Gebäude des neuen und alten Rathauses, des Schlosses und der Barockkirche des Heiligen Wenzels.
Lovosice ist überwiegend eine Industriestadt. Großen Aufschwung nahm sie im 19. Jahrhundert als die Straße Terezín –
Lovosice – Teplice gebaut und die Eisenbahnlinie Prag –
Lovosice in Betrieb genommen wurde. Erhebliche Bedeutung
hatte auch der Hafen von Lovosice.
Das größte Unternehmen in Lovosice ist heute die Aktiengesellschaft Lovochemie, der größte Hersteller von Kunstdünger in der Tschechischen Republik. Weiterhin befindet sich
hier ein Zweigwerk von DELI, welches Kekse, Waffeln und
Lebkuchen produziert. In der Stadt ist noch ANIVEG angesiedelt, ein Unternehmen zur Herstellung von Ölen und Fetten.
2002 wurden von japanischen Investoren drei Unternehmen
zur Fertigung von Fahrzeugteilen errichtet. Lovosice ist auch
ein wichtiger Verkehrsknotenpunkt. Es gibt hier einen Binnenhafen sowie ein ausgedehntes Schienen- und Autobahnnetz.
Das Projekt eines Güterumschlagzentrums ist in Planung.
Der Stolz der Stadt ist ein multifunktionales Sportareal mit
überdachter Sporthalle und Schwimmbad, Eisstadion, Doppelkegelbahn, Tennisplätzen, Hand- und Fußballhalle und Leichtathletikstadion einschließlich Übernachtungskapazitäten.
Direkt über der Stadt ragt der Berg Lovoš auf, der zum
Naturschutzgebiet erklärt wurde. Dorthin führt ein Lehrpfad.
Auf dem Gipfel des Lovoš befindet sich eine Touristenbaude.
Die Stadt Lovosice arbeitet mit der deutschen Stadt Coswig
partnerschaftlich zusammen.
1998
9 553
1999
9 501
2000
9 451
2001
9 278
2002
9 246
2003
9 196
4 609
4 944
4 573
4 928
4 554
4 897
4 500
4 778
4 486
4 760
4 451
4 745
16,2
70,8
13,0
80,3
-5
-0,5
803
.
15,9
70,8
13,3
83,8
-50
-5,3
799
672
15,7
70,7
13,6
86,9
-50
-5,3
795
690
15,0
71,0
14,0
93,7
-50
-5,4
780
609
14,8
70,8
14,4
96,9
-32
-3,5
777
620
14,7
70,5
14,8
101,0
-50
-5,4
773
612
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
53
Mikulášovice
Mikulášovice jsou malým městem ve Šluknovském
výběžku na samém severu Čech. Původní ves dlouhá
přes sedm kilometrů byla vystavěna podél toku Mikulášovického potoka. Nejstarší písemné zprávy pocházejí z roku 1346. Obyvatelé se živili zejména jako uhlíři (milíři), později pak jako zemědělci a pláteníci. Koncem 18. století začaly vznikat první manufaktury, které
daly základ pozdějšímu průmyslu (nožířství a stuhařství). Nejstarší továrna na ocelové výrobky byla založena Ignácem Röslerem v roce 1794, je dodnes v provozu a je svou nožířskou výrobou známá po celé Evropě. V roce 1910 měly Mikulášovice 7 280 obyvatel
a byla to největší obec tehdejší Rakousko-Uherské
monarchie. Na město povýšil Mikulášovice císař František Josef I. dne 1. února 1916. Městský znak byl udělen o rok později již privilegiem císaře Karla I.
Významnou historickou památkou je kostel svatého
Mikuláše z roku 1555. Jeho dnešní podoba je datována
od roku 1750. Uvnitř se nachází bohatě zdobený vyřezávaný oltář a také velmi zajímavé staré varhany, které
mají přes dva tisíce píšťal a patřící údajně mezi největší nástroje v Čechách.
Průměrná nadmořská výška města je přibližně 450
m n. m., podnebí je zde mírné až chladné. Mikulášovice patří k vyhledávaným turistickým místům, zejména díky své výhodné poloze a okolní neporušené přírodě. Část města se rozkládá na území Chráněné krajinné
oblasti Labské pískovce, nedaleko je to i do Národního
parku Českosaské Švýcarsko, který pokračuje i v sousedním Německu. Pro pěší a cyklisty se zde nacházejí
hned tři hraniční přechody do Spolkové republiky
Německo. V okolí je celá řada značených turistických
stezek a cyklotras. K hlavním turistickým zajímavostem patří kamenná rozhledna Tanečnice z roku 1905,
která z věže vysoké 26 metrů nabízí panoramatický
pohled do okolní krajiny.
K aktivnímu odpočinku město také nabízí sportovní halu, vhodnou pro všechny druhy halových sportů,
přírodní upravené koupaliště s možností stanování
a sportovní areál s travnatým hřištěm a tenisovými
kurty. V zimě mohou řadu lesních cest využívat milovníci běhu na běžkách.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
54
Mikulášovice ist eine kleine Stadt im Schluckenauer Zipfel
im äußersten Norden Böhmens. Das Dorf wurde entlang des
Baches Mikulášovický potok erbaut. Das älteste schriftliche
Zeugnis stammt aus dem Jahr 1346. Die Einwohner verdienten
ihren Lebensunterhalt hauptsächlich als Köhler, später dann
als Bauern und Leinenweber. Ende des 18. Jahrhunderts entstanden die ersten Manufakturen (Messerschmiedewesen,
Bandindustrie), welche die Grundlage für die spätere industrielle Entwicklung Mikulasovices bildeten. Die älteste
Fabrik für Stahlerzeugnisse wurde von Ignaz Rößler 1794 gegründet. Sie ist bis heute in Betrieb und ihre Schmiedeprodukte
sind in ganz Europa bekannt. Im Jahr 1910 hatte Mikulášovice
7280 Einwohner und war das größte Dorf des damaligen
Österreich-Ungarn. Zur Stadt wurde Mikulášovice durch
Kaiser Fanz Josepf I. am ersten Januar 1916 erhoben. Das
Stadtwappen wurde ein Jahr später durch das Privileg Kaiser
Karls I. verliehen.
Ein bekanntes historisches Denkmal ist die Kirche des Heiligen Nikolaus von 1555. Innen befindet sich ein reich verzierter geschnitzter Altar und eine interessante alte Orgel, die über
2000 Orgelpfeifen verfügt und vermutlich zu den größten
Instrumenten in Böhmen gehört.
Die Stadt liegt in einer Höhe von ca. 450 m über NN. Das
Klima ist gemäßigt bis kühl. Ein Teil der Stadt erstreckt sich
im Landschaftsschutzgebiet Elbsandsteingebirge. Nah gelegen
ist auch der Nationalpark Böhmisch-Sächsische Schweiz, der
sich im benachbarten Deutschland fortsetzt. In der Umgebung
gibt es eine Reihe ausgeschilderter Wander- und Radwege. Zu
den wichtigsten touristischen Attraktionen zählt auch der 1905
erbaute, steinerne Aussichtsturm Tanečnice mit einer Höhe
von 26m, von dem aus man einen wunderbaren Panoramablick
in die umliegende Landschaft genießen kann.
1998
2 476
1999
2 464
2000
2 430
2001
2 377
2002
2 385
2003
2 375
1 226
1 250
1 217
1 247
1 199
1 231
1 170
1 207
1 179
1 206
1 179
1 196
17,1
70,6
12,3
71,9
16
6,5
96
.
16,8
71,2
12,0
71,1
-12
-4,9
95
216
16,3
71,4
12,3
75,1
-34
-14,0
94
182
15,6
72,4
11,9
76,5
-28
-11,8
92
203
15,3
72,2
12,5
81,9
8
3,4
92
246
14,7
72,8
12,5
84,6
-10
-4,2
92
257
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Roudnice nad Labem
Město Roudnice nad Labem tvoří již po staletí přirozené centrum Podřipska. Město leží na levém břehu
řeky Labe v části rovinaté České tabule zvané Dolnooharská tabule. Může se pochlubit jak bohatým životem
v současnosti, tak i zajímavou minulostí. Počátky osídlení této oblasti totiž sahají díky příhodným přírodním
podmínkám hluboko do pravěku. Hora Říp je tradičně
spojována s počátky slovanského osídlení v českých
zemích.
Město vděčí za svůj vznik obchodní cestě, která
směřovala z centra země na sever do Lužice a v místech dnešního mostu překonávala tok řeky. První písemné zmínky pocházejí z 12. století, městem se Roudnice stala v století následujícím. Nejstaršími známými
majiteli byli pražští biskupové a pozdější arcibiskupové, kteří se zasloužili o vzrůst významu města. Na
sklonku husitských válek přešla Roudnice do světských
rukou. Dlouhé období střídání majitelů ukončil na
počátku 17. století příchod Lobkowiczů. Příslušníci
tohoto starobylého českého šlechtického rodu úspěšně
spravovali podřipské panství až do nástupu moderní
doby.
K nejstarším architektonickým památkám ve městě
patří pozůstatky biskupského hradu a především
někdejší augustiniánský klášter. Rozlohou největší
památkou města je barokní lobkowiczký zámek, vedle
něhož se nachází Galerie moderního umění. Nejvýznamnější turistickou atrakcí v okolí města je hora Říp.
Oblast Podřipska patří tradičně k významným
zemědělským regionům. Kromě toho je Roudnice nad
Labem také průmyslovým centrem. K významným
podnikům současnosti patří Meva, výrobce nádob na
odpad a plynových spotřebičů, Johnson Controls vyrábějící automobilové součástky či firma Glazura, která je
zaměřena na produkci potřeb pro keramický průmysl.
Partnerství pojí Roudnici nad Labem s městy Ruelle sur Touvre ve Francii, Albaida ve Španělsku, Banbridge v severním Irsku, Amstetten v Rakousku a Rosslau v Německu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Roudnice nad Labem stellt ein bereits Jahrhunderte altes, natürlich gewachsenes Zentrum im Gebiet um den
Berg Říp dar. Die Stadt liegt am linken Elbufer im plateauförmigen Teil der Böhmischen Tafel (Dolnooharská tabule).
Die Anfänge der Besiedlung dieses Gebiets reichen dank der
günstigen natürlichen Bedingungen bis weit in die Vorgeschichte hinein. Der Berg Říp ist traditionell mit den Anfängen der slawischen Besiedlung auf böhmischem Gebiet verbunden.
Die Stadt verdankt ihre Entstehung dem Handelsweg, der aus
dem Zentrum Böhmens kommend nach Norden in die Lausitz
zieht. Die erste schriftliche Erwähnung Roudnices stammt aus
dem 12. Jahrhundert; im 13. Jahrhundert erlangte die Ansiedlung
das Stadtrecht. Die ältesten bekannten Herren in Roudnice waren
die Prager Bischöfe und späteren Erzbischöfe, die sich um die
Entwicklung der Stadt verdient gemacht haben. Nach einer
langen Zeit wechselnder Herrschaften verblieb Roudnice nad
Labem seit Beginn des 17. Jahrhunderts und bis zum Anbruch
der Moderne im Herrschaftsbereich der Adelsfamilie von Lobkowicz.
Zu den ältesten Architekturdenkmälern der Stadt gehören
die Ruinen der Bischofsburg und das ehemalige Augustinerkloster. Das größte Denkmal der Stadt ist das barocke Lobkowicz-Schloss. Gleich daneben befindet sich die Galerie für
moderne Kunst. Die bedeutendste touristische Attraktion der
Umgebung ist der Berg Říp.
Das Gebiet um den Berg Říp gehört traditionell zu den
bedeutenden Landwirtschaftsregionen. Darüber hinaus ist
Roudnice nad Labem auch ein Industriezentrum. Zu den
wichtigen Unternehmen von heute gehören Meva (Herstellung
von Abfallbehältern und Gaszählern), Johnson Controls (Fertigung von Automobilteilen) oder die Firma Glazura (Materialherstellung für die Keramikindustrie).
Städtepartnerschaftliche Beziehungen verbinden Roudnice
nad Labem mit den Städten Ruelle sur Touvre in Frankreich,
Albaida in Spanien, Banbridge in Nordirland, Amstetten in
Österreich und Rosslau in Deutschland.
1998
13 362
1999
13 311
2000
13 267
2001
13 042
2002
12 982
2003
13 084
6 510
6 852
6 495
6 816
6 466
6 801
6 351
6 691
6 312
6 670
6 360
6 724
16,5
70,2
13,3
80,2
-54
-4,0
801
.
16,2
70,4
13,5
83,4
-51
-3,8
798
915
15,8
70,7
13,5
85,8
-44
-3,3
796
782
14,8
71,4
13,8
93,4
-123
-9,4
782
774
14,5
71,5
14,0
96,4
-60
-4,6
779
779
14,2
71,7
14,1
98,9
102
7,8
785
778
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
55
Štětí
Nejstarší zmínka o Štětí pochází z listiny královny
Elišky z roku 1312. V této době zde bylo přibližně 24
usedlostí, stál zde kostel a poplužní dvůr. V roce 1549
bylo Štětí povýšeno na královské město a dostalo znak
i pečeť. Svého největšího hospodářského rozmachu
město dosáhlo na přelomu 16. a 17. století. Vzkvétalo
zemědělství a řemeslo. V první polovině 19. století zde
prosperoval zejména cech punčochářský se 75 mistry.
Ve druhé polovině 19. století byla ve Štětí zřízena pošta
a byl vybudován cukrovar. Kolem města byly postaveny dvě železniční tratě. Jedna na pravém a druhá na
levém břehu řeky Labe, jehož koryto bylo v této době
zregulováno.
Nebývalý rozmach města nastal po roce 1949, kdy
se začalo s výstavbou papírny na místě bývalého cukrovaru. Současně došlo k rozvoji a rozšiřování města.
V roce 1973 byl postaven most přes řeku Labe
a obchvatová komunikace, která vyřešila průjezdnost
městem ve směru Mělník - Litoměřice.
V současné době je město střediskem průmyslu,
obchodu a dopravy. Nejvýznamnější zastoupení zde má
již z historie průmysl papírenský. Dále jsou zde firmy
zabývající se strojírenstvím, kartáčnictvím, stavebnictvím a praním a chemickým čištěním prádla.
Necelé dva kilometry od města se nachází světový
unikát, umělý veslařský kanál, kde se konalo již několik
mistrovství světa ve veslování a kanoistice.
Město reprezentuje amatérský šedesátičlenný
dechový orchestr, známý po celé republice i v zahraničí, a stejně tak úspěšná skupina mažoretek. Ve městě se
koná každé dva roky festival dechových orchestrů.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
56
Die früheste Erwähnung von Štětí stammt von einer Urkunde der Königin Eliška aus dem Jahre 1312. In dieser Zeit
befanden sich hier ca. 24 Bauernhöfe, eine Kirche und ein
Meierhof. Im Jahr 1549 wurde Štětí zur königlichen Stadt
erhoben und erhielt Wappen und Siegel. Ihren größten wirtschaftlichen Aufschwung erlebte die Stadt im ausgehenden 16.
und beginnenden 17. Jahrhundert mit einer Blütezeit von
Landwirtschaft und Handwerk. In der ersten Hälfte des 19.
Jahrhunderts prosperierte das Strumpfwirkerhandwerk. Mit
Beginn des Industriezeitalters in der zweiten Hälfte des 19.
Jahrhunderts wurde in Štětí eine Poststelle eingerichtet, eine
Zuckerfabrik gebaut und zwei Eisenbahnlinien wurden nahe
der Stadt in Betrieb genommen.
Mit der Inbetriebnahme einer Papierfabrik an der Stelle der
früheren Zuckerfabrik erhielt die Stadt nach 1949 erneut
Wachstumsimpulse.
Gegenwärtig ist die Stadt Zentrum von Industrie und Handel sowie ein Verkehrsknotenpunkt. Die größte Bedeutung
besitzt hierbei - geschichtlich bedingt - die Papierindustrie.
Weiterhin sind in Štětí Firmen aus den Bereichen des Maschinenbaus, der Bürstenherstellung und des Bauwesens vertreten;
darüber hinaus noch Wäschereien und chemische Reinigungen.
Ungefähr zwei Kilometer von der Stadt entfernt befindet
sich ein künstlich angelegter Ruderkanal, auf dem bereits
mehrere Weltmeisterschaften im Ruder- und Kanusport stattfanden.
In Štětí findet aller zwei Jahre ein Festival für Blechblasorchester statt.
1998
9 272
1999
9 283
2000
9 180
2001
9 206
2002
9 202
2003
9 165
4 542
4 730
4 544
4 739
4 497
4 683
4 528
4 678
4 526
4 676
4 528
4 637
18,6
72,2
9,2
49,6
11
1,2
172
.
18,5
72,0
9,5
51,5
11
1,2
172
823
18,0
72,1
9,9
55,0
-103
-11,2
170
802
17,8
72,2
10,1
56,7
15
1,6
171
821
17,9
72,0
10,1
56,7
-4
-0,4
171
817
17,3
72,3
10,4
60,0
-37
-4,0
170
889
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Teplice
Teplice leží v kotlině mezi Českým středohořím
a masívem Krušných hor. Patří k nejstarším lázním
v Evropě. Nález horkých léčivých pramenů je podle kronikáře Hájka z Libočan datován do roku 762. Nálezy
keltských mincí a šperků, či římských mincí z počátku
našeho letopočtu svědčí o tom, že léčivé prameny byly
známy již asi před 2 000 lety. Ve druhé polovině 12. století byl v blízkosti léčivých pramenů postaven benediktinský klášter. K velkému rozvoji lázeňství došlo v 16.
století, kdy také vznikly první lázeňské budovy.
V roce 1813 se v Teplicích setkali ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a pruský král Fridrich Vilém III., aby projednali společný postup proti
Napoleonovi. Po vítězství nad Napoleonem se zde léčili
vojáci všech armád. Začalo období největšího rozkvětu
lázní, kdy se zde setkávaly přední osobnosti vědy, umění
a diplomacie. Teplice byly označovány za „Salon Evropy“ či „Malou Paříž“ a byly známy po celé Evropě.
Upoutaly tak pozornost řady význačných osobností, z
nichž někteří lázně navštívili např. Goethe, Beethoven,
Wagner, Humbold, Chopin, Neruda a další.
Druhá polovina 19. století byla dobou prudkého průmyslového rozvoje, který umožnila rozsáhlá těžba uhlí.
Na předměstí a v okolí města začaly vyrůstat sklárny,
textilky, továrny strojírenské, chemické a keramické.
V současné době je zde nejvíce zastoupen průmysl
sklářský. Nejvýznamnější firma podnikající v tomto
oboru je Glaverbel Czech, která je největším výrobcem
plochého skla ve střední a východní Evropě. Další
významné podniky jsou Ideal Standart, výrobce sanitární keramiky a Český porcelán, zabývající se výrobou
porcelánu s cibulovým vzorem.
Na konci 20. století došlo k rozsáhlé obnově lázeňských budov a obnovení významu lázeňství. S tím je
spojen i velký rozvoj cestovního ruchu a město se opět
stává známým i mimo Evropu.
Teplice nabízejí klid parků, zajímavou architekturu
empírových i secesních staveb, mnoho přírodních i historických pozoruhodností. K nejznámějším patří
Zámecké náměstí se sochařským skvostem morového
sloupu od Matyáše Brauna z roku 1718, zámek, krásné
lázeňské budovy a kašny. Nad městem se vypíná zřícenina hradu Doubravka a Písečný vrch, na jehož vrcholu
najdeme hvězdárnu pro veřejnost a na úpatí botanickou
zahradu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Teplice liegt im Talkessel zwischen dem Böhmischen Mittelgebirge und dem Massiv des Erzgebirges. Sie
gehört zu den ältesten Kurbädern Europas. Der Fund heißer
Heilquellen wird nach dem Geschichtsschreiber Hájek von
Libočany auf das Jahr 762 datiert. Funde keltischer Münzen
und Schmuckstücke sowie auch römischer Münzen zu Beginn
unserer Zeitrechnung zeugen davon, dass die Heilquellen bereits vor ca. 2000 Jahren bekannt waren. In der zweiten Hälfte
des 12. Jahrhunderts wurde in der Nähe der Heilquellen ein
Benediktinerkloster errichtet. Zu einem großen Aufschwung
von Teplice als Kurbad kam es im 16. Jahrhundert, als auch die
ersten Badeeinrichtungen entstanden.
Im Jahr 1813 trafen sich in Teplice der russische Zar Alexander I., der österreichische Kaiser Franz I. und der
Preußenkönig Friedrich Wilhelm III., um eine gemeinsame
Vorgehensweise gegen Napoleon zu verhandeln. Nach dem
Sieg über Napoleon kurierten sich hier die Soldaten aller
Streitmächte. Später wurde Teplice auch als „Salon Europas“
oder „Klein Paris“ bezeichnet und war in ganz Europa
bekannt. Führende Persönlichkeiten aus Wissenschaft, Kunst
und Diplomatie waren hier zu Gast (z. B. Goethe, Beethoven,
Wagner, Humboldt, Chopin, Neruda).
Die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts war die Zeit eines
stürmischen industriellen Aufschwungs, welcher durch die
umfangreiche Kohleförderung stark beschleunigt wurde. In
Vororten und dem Umland von Teplice begannen Glas-, Textil-,
Maschinenbau-, Chemie- und Keramikfabriken zu wachsen. In
der heutigen Zeit ist hier die Glasindustrie am stärksten vertreten. Die bekannteste Firma, die in dieser Branche produziert, ist Glaverbel Czech. Weitere bedeutende Unternehmen
sind die Firma Ideal Standart (Herstellung von Sanitärkeramik) und die Firma Český porcelán (Herstellung von Porzellan).
Einen bedeutenden Wirtschaftsfaktor für Teplice stellt der
Tourismus und eng damit verknüpft das Kurwesen dar.
Zu den bekanntesten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehören
Schloss und Schlossplatz (mit der Pestsäule von Matthias
Braun aus dem Jahr 1718) sowie architektonisch interessante
Gebäude im Empire- und Jugendstil. Über der Stadt erhebt
sich die Ruine der Burg Doubravka und der Berg Písečný vrch,
auf dessen Gipfel sich eine öffentlich zugängliche Sternwarte
befindet. Am Fuße des Berges ist ein botanischer Garten angelegt.
1998
52 938
1999
52 964
2000
52 864
2001
51 039
2002
51 150
2003
51 223
25 562
27 376
25 618
27 346
25 623
27 241
24 385
26 654
24 451
26 699
24 512
26 711
16,1
70,6
13,2
81,9
127
2,4
2 226
.
15,6
71,3
13,2
84,5
26
0,5
2 227
3 782
15,3
71,4
13,3
86,9
-100
-1,9
2 223
3 908
15,3
70,8
13,9
90,9
-68
-1,3
2 146
4 060
15,1
71,0
13,9
91,7
111
2,2
2 151
4 436
14,9
71,2
13,9
92,9
73
1,4
2 154
4 512
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
57
Terezín
Terezín leží v nížině dolního povodí řeky Ohře
nedaleko města Litoměřice. Terezín vznikl jako mohutná pevnost na obranu proti pruskému nebezpečí.
Základní kámen pevnosti položil císař Josef II. v roce
1780. V průběhu následujících jedenácti let zde vyrostla nejdokonalejší pevnost 18. století a na počest Marie
Terezie dostala název Theresienstadt. Císařským výnosem z roku 1782 byl Terezínu udělen statut svobodného královského města.
Pevnost nikdy nesplnila své původní poslání a obležení se nedočkala. V roce 1888 bylo pevnostní určení
města zrušeno. Dokončila se výstavba města, postavila
se škola, spořitelna a pošta. Od poloviny 19. století
sloužila terezínská pevnost jako vězení pro mnohé
revolucionáře. Byli zde např. vězněni účastníci sarajevského atentátu v čele s Gavrilem Principem.
V roce 1940 zřídilo pražské gestapo v Malé pevnosti policejní věznici a na podzim roku 1941 byl Terezín vybrán jako místo vhodné ke zřízení sběrného tábora - židovského ghetta a české civilní obyvatelstvo bylo
přinuceno se vystěhovat. Terezín se stal přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů a do konce okupace jím prošlo na 192 tisíc lidí, z nichž zde téměř 38
tisíc zahynulo nebo bylo popraveno. Po 2. světové
válce byl Terezín opět využíván československou
armádou jako posádkové město a to až do počátku
devadesátých let, kdy odtud odešli poslední vojáci.
Pevnost i město jsou významnou památkou tzv.
mezierské školy. Mezi architektonicky cenné budovy
se řadí velitelství pevnosti, důstojnický pavilon, Wiesnerův dům, kostel Vzkříšení Páně z roku 1805 a radnice z roku 1841. K nejpodmanivějším prostorám patří
terezínská jízdárna s vnitřní dřevěnou obloukovitou
vazbou. Převládající panorama města tvoří domy
vystavěné v klasicistním slohu, pozdější stavby nesou
znaky empíru. Od roku 1992 je Terezín městskou
památkovou rezervací.
V roce 2002 město postihla ničivá povodeň, která
způsobila rozsáhlé materiální škody, ale na druhé straně nastartovala velkoryse pojatou obnovu města. V
současné době je Terezín častým cílem domácích
i zahraničních turistů, jejichž největšímu zájmu se
zatím těší především expozice Památníku Terezín.
Partnerskými městy jsou polské Debno a německý
Strausberg.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
58
Terezín liegt in der Niederung des unteren Flussgebietes
der Eger in der Nähe der Stadt Litoměřice. Terezín entstand
einst als mächtige Festung zur Abwehr der preußischen
Gefahr. Den Grundstein legte Kaiser Joseph II. im Jahr 1780.
Im Verlauf der folgenden elf Jahre entstand hier die vollkommendste Festung des 18. Jahrhunderts. Zu Ehren Maria Theresias erhielt die den Namen Theresienstadt. Durch kaiserlichen
Erlass erhielt Terezín im Jahr 1782 den Status einer freien
Königsstadt.
Die Festung wurde nie belagert. Daher wurde 1888 ihre
Nutzungsbestimmung für Zwecke der Verteidigung aufgehoben. Ab Mitte des 19. Jahrhunderts diente die Festung Terezín
als Gefängnis für viele Revolutionäre.
1940 richtete die Prager Gestapo in der Kleinen Festung ein
Polizeigefängnis ein. Im Herbst 1941 wurde in Terezín ein
Sammellager als Durchgangsstation auf dem Weg in die Vernichtungslager errichtet. Die gesamte tschechische Zivilbevölkerung musste die Stadt verlassen. Bis zum Ende der Okkupation durchliefen 192.000 Menschen das Lager. Von ihnen
kamen etwa 38.000 Menschen in Theresienstadt um oder wurden hingerichtet. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde Terezín
von der tschechoslowakischen Armee wieder als Garnisionsstadt genutzt. Die letzten Truppenteile zogen von dort erst zu
Beginn der 90er Jahre ab.
Festung und Stadt sind bedeutende Baudenkmäler der
sogenannten Mezier-Schule. Zu den architektonisch wertvollen Gebäuden zählen das Hauptquartier der Festung, der Offizierspavillon, das Wiesner-Haus, die Kreuzigungskirche aus
dem Jahr 1805 und das Rathaus von 1841. Zu den beeindruckendsten Räumlichkeiten gehört die Terezíner Reitschule
mit einer hölzernen Bogenverbindung im Innern des Gebäudes. Die Bauwerke der Stadt sind vorwiegend im klassizistischen Stil gehalten; später errichtete Gebäude tragen
Merkmale des Empirestils.
Heute ist Terezín ein viel besuchtes Ziel einheimischer und
ausländischer Touristen. Größten Interesses erfreut sich die
Gedenkstätte Terezín.
Partnerstädte sind das polnische Debno und Strausberg in
Deutschland.
1998
2 920
1999
2 919
2000
2 921
2001
2 953
2002
2 942
2003
2 992
1 406
1 514
1 402
1 517
1 403
1 518
1 436
1 517
1 432
1 510
1 466
1 526
15,3
68,1
16,5
107,8
19
6,5
215
.
15,3
68,2
16,4
106,9
-1
-0,3
215
196
15,7
68,0
16,3
103,9
1
0,3
215
191
15,1
68,7
16,2
107,4
34
11,5
218
210
15,3
69,2
15,5
101,8
-11
-3,7
217
242
15,4
69,4
15,1
98,1
50
16,7
221
220
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Trmice
Město Trmice leží v údolí řeky Bíliny na úpatí Českého středohoří. První písemně doložené zmínky
pocházejí z roku 1305. V roce 1664 dal hrabě Nostic
Trmicím trhové právo a v témže roce císař Leopold I.
udělil obci městský znak a povýšil ji na město. V 18.
století se převážně zemědělské a řemeslnické městečko
měnilo na průmyslové. Začal se rozvíjet obuvnický
a textilní průmysl. V důsledku nálezu hnědého uhlí na
konci 18. století se k němu přidaly další průmyslové
podniky jako dehtárna, pivovar, cukrovar a další. Na
počátku 20. století byla postavena výkonná elektrárna,
která zásobovala elektřinou téměř celé severní Čechy.
Město Trmice bylo samostatnou obcí až do podzimu
roku 1939, kdy se stalo Ústecko součástí Německa. Příkazem nacistické strany došlo k připojení Trmic k Ústí
nad Labem. Po 2. světové válce se žádný z pokusů
o samostatnost nepodařil, a tak se Trmice staly průmyslovou zónou krajského města. V roce 1991 se Trmice
staly samostatným obvodem statutárního města Ústí
nad Labem, v lednu 1994 se zcela osamostatnily
a v září roku 1996 znovu získaly statut města.
Nejvýznamnější historickou památkou je zámek
Trmice, který byl postaven v letech 1856 - 1863 hrabětem Nosticem v novogotickém tudorovském slohu.
V roce 1994 byl zámek zrekonstruován a v současné
době slouží jako veřejně přístupné reprezentační a kulturní centrum. Je zde zřízena obřadní a koncertní síň,
městská knihovna a v několika sálech jsou instalovány
stálé výstavy.
Půldruhé století převládal v Trmicích báňský průmysl, který výrazně ovlivnil jejich rozvoj. V současné
době se na území města nacházejí významné podniky
jako jsou např. Teplárna a. s., která zásobuje teplem
město Ústí nad Labem, firma Metal - Kollbenschmidt
- výrobna autopístů, firma Jotun Powder Coatings výrobna práškových barviv, SKD Průmstav, hypermarket Globus, firma Black and Decker, prodejna a servis
Renault, ofsetová tiskárna Formtech a mnoho dalších
výrobních a obchodních organizací.
Město spolupracuje s družebním městem Königstein v sousedním Sasku.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Trmice liegt im Tal des Flusses Bílina am Fuße des
Böhmischen Mittelgebirges. Die erste schriftliche Erwähnung
des Ortes geht auf das Jahr 1305 zurück. Im Jahr 1664 erteilte
Graf Nostic dem Ort Trmice das Marktrecht und noch im selben
Jahr erhob Kaiser Leopold I. Trmice zur Stadt. Im 18. Jahrhundert wandelte sich das von Landwirtschaft und Handwerk geprägte Städtchen zur Industriestadt. Zunächst begann die Entwicklung von Schuh- und Textilindustrie. Infolge der Entdeckung von Braunkohlevorkommen gegen Ende des 18. Jahrhunderts setzte eine rasante industrielle Entwicklung ein; weitere Fabriken wie z.B. eine Teerfabrik, eine Brauerei, eine Zuckerfabrik kamen hinzu. Anfang des 20. Jahrhunderts wurde ein leistungsfähiges Elektrizitätswerk errichtet, das fast ganz Nordböhmen mit Strom versorgte.
Die Stadt Trmice war immer eine selbständige Gemeinde,
bis das Gebiet um Ústí nad Labem 1939 Teil von Deutschland
wurde. Auf Anweisung der Nationalsozialisten kam es zum
Anschluss von Trmice an die Stadt Ústí nad Labem. Im Januar
1994 wurde die Gemeinde wieder selbständig und erhielt wenig
später, und zwar im Jahre 1996, erneut den Stadtstatus.
Bedeutendstes historisches Denkmal der Stadt ist das
Schloss Trmice, das Graf Nostic in den Jahren 1856 – 1863 im
neugotischen Tudor-Stil errichten ließ. Derzeit dient es als
öffentlich zugängliches Repräsentations- und Kulturzentrum
(mit Bibliothek und mehreren Ausstellungssälen).
In heutiger Zeit findet man im Stadtgebiet bedeutende Unternehmen wie z.B. die Wärmekraftwerk AG, die Firma MetallKolbenschmidt (Herstellung von Autokolben), die Firma Jotun
Powder Coating (Herstellung von Pulverfarbstoffen), SKD
Průmstav, der Supermarkt Globus, die Firma Black und Decker,
Renault und die Offset-Druckerei Formtech.
Die Stadt arbeitet mit ihrer Partnerstadt Königstein im benachbarten Sachsen zusammen.
1998
2 805
1999
2 994
2000
3 075
2001
2 721
2002
2 786
2003
2 862
1 361
1 444
1 443
1 551
1 491
1 584
1 339
1 382
1 368
1 418
1 402
1 460
21,2
66,4
12,4
58,2
165
58,8
421
.
22,6
65,8
11,7
51,6
189
63,1
449
279
23,0
65,3
11,6
50,6
81
26,3
462
299
22,6
67,1
10,3
45,8
50
18,4
409
322
22,3
67,6
10,1
45,5
65
23,3
418
349
21,9
68,4
9,7
44,4
76
26,6
430
358
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
59
Třebenice
Město Třebenice leží na úpatí západní části Českého
středohoří ve výšce 228 m n. m. Ve světě se proslavilo
českými granáty, které se na Třebenicku těží dodnes.
V bývalém luteránském kostele se nachází Muzeum
českého granátu, kde je možno si prohlédnout historii
těžby i kolekci šperků.
Před rokem 1173 byly Třebenice známy jako trhová
ves. Statut města získaly v roce 1224. V roce 1299 bylo
městu uděleno hrdelní právo a roku 1433 byly založeny
městské knihy.
Siluetu města dotváří zřícenina hradu Košťálov z 9.
století. Na tomto hradu sídlil na přelomu 14. a 15. století rod Kaplířů ze Sulevic. Další zajímavostí je třebenický graduál, ručně psaný a malovaný Matoušem
Ornysem z Lindperka, který vznikal v letech 1574 1578. Mezi další památky patří kostel Narození Panny
Marie, jehož stavba byla zahájena v 16. století, a morový sloup z roku 1705 (pomník MUDr. Václava Paříka).
Zajímavý je i areál starého hřbitova s dřevěnou zvonicí
a zvonem od Brikcího z Cinperka, také z 16. století.
Celá krajina je historicky spjata s pěstováním vinné
révy, což dokládá vinařská kniha z 16. století, která je
v současné době vystavena v muzeu. Ovocnářství zde
má rovněž bohatou historii a podstatná část jeho produkce se vyvážela v dřívějších dobách po Labi do
Německa. Už v roce 1895 zde vznikla první česká
továrna na zpracování ovoce.
Třebenice jsou ideálním výchozím místem pro turistické výlety do Českého středohoří, jsou i přirozeným
kulturním centrem s bohatým celoročním programem
včetně pravidelných koncertů vážné hudby v Muzeu
českého granátu. Pro milovníky koupání je k dispozici
přírodní nádrž v Mrsklesích s možností stanování.
Krajina je trvale obhospodařována zemědělsky,
v současné době spíše menšími podniky se zaměřením
na ovocnářství a na základní výrobu. Významnými firmami se sídlem v Třebenicích jsou stavební firmy
a pekárna.
Město je členem svazku obcí INTEGRO s partnerstvím s místní částí Lipska, Wiederitsch.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
60
Die Stadt Třebenice liegt im westlichen Teil des Böhmischen Mittelgebirges in einer Höhe von 228 m über NN. Weltweiten Ruhm errang Třebenice durch den sogenannten böhmischen Granat, der bis heute in Třebenice abgebaut wird. In der
ehemaligen evangelisch-lutherischen Kirche befindet sich das
Museum des böhmischen Granats, wo Exponate und Dokumente zur Geschichte des Granatabbaus sowie eine Schmuckkollektion ausgestellt sind.
Vor dem Jahr 1173 war Třebenice als Marktplatz bekannt.
Den Stadtstatus erhielt es 1224. Im Jahr 1299 wurde der Stadt
das peinliche Recht (alter Begriff für Strafrecht) verliehen.
1433 wurden erste Stadtbücher gestiftet.
Die Silhouette der Stadt wird von der Ruine der Burg Košťálov aus dem 9. Jahrhundert geprägt. Auf dieser Burg siedelte
an der Wende vom 14. zum 15. Jahrhundert das Geschlecht der
Kaplíři von Sulevice. Sehenswert ist das Gradual von Třebenice, eine zwischen 1574 – 1578 entstandene und von Matouš
Ornys von Lindperk illustrierte Handschrift. Von touristischer
Bedeutung sind gleichfalls die Kirche Mariae Geburt, die Pestsäule aus dem Jahr 1705 (ein Denkmal für den Arzt Václav
Pařík) und das alte Friedhofsareal mit seinem hölzernen
Glockenturm.
Das gesamte Gebiet ist traditionell mit dem Wein- und
Gemüsebau verbunden. Ein großer Teil der Ernte wurde in
früheren Zeiten entlang der Elbe nach Deutschland ausgeführt.
Schon 1895 entstand hier die erste böhmische Fabrik für
Gemüseverarbeitung.
Třebenice ist ein idealer Ausgangspunkt für touristische
Ausflüge in das Böhmische Mittelgebirge. Für Freunde klassischer Musik finden regelmäßig Konzerte im Museum des
böhmischen Granats statt. Badelustigen steht der Naturstausee
in Mrsklesy inklusive Campingmöglichkeit zur Verfügung.
Das Gebiet wird von kleineren Unternehmen, die auf
Gemüseanbau spezialisiert sind, landwirtschaftlich genutzt.
Wichtige Unternehmen mit Sitz in Třebenice sind Baufirmen
und eine Bäckerei.
Die Stadt unterhält eine Partnerschaft mit dem Leipziger
Stadtteil Wiederitsch.
1998
1 713
1999
1 709
2000
1 703
2001
1 707
2002
1 692
2003
1 723
853
860
850
859
849
854
858
849
847
845
848
875
16,6
68,4
15,1
90,8
-2
-1,2
78
.
16,9
68,2
14,9
87,9
-4
-2,3
78
115
16,4
68,2
15,3
93,2
-6
-3,5
78
95
15,9
68,2
15,8
99,3
22
12,9
78
100
15,5
68,9
15,7
101,1
-15
-8,9
77
93
15,2
68,8
16,0
105,3
31
18,0
79
85
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Úštěk
Město Úštěk vzniklo na pískovcovém ostrohu na
úpatí východní části Českého středohoří v blízkosti
hory Sedlo (726 m n. m.). Archeologické nálezy
dokazují, že ostroh byl osídlen již v 10. až 13. století.
Významnější postavení získal Úštěk až ve 14. století,
kdy páni z Michalovic začali přetvářet ves v město
a současně mu dali městská práva. Kdy přesně byl
Úštěk prohlášen městem, není doloženo, avšak v
dokumentech se uvádí, že statut města získal v roce
1361.
Úštěcká kotlina leží v malebné krajině severních
Čech na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí,
Českého středohoří a Kokořínska, mezi Litoměřicemi
a Českou Lípou. Podnebí je zde mírné a vlhké.
V současné době má Úštěk téměř 2 700 obyvatel.
Část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství, rozšířena je drobná kovovýroba, hlavně výroba kovového
nábytku. Na významu postupně získává sektor služeb,
zejména v návaznosti na rozvíjející se cestovní ruch.
Město Úštěk a jeho okolí jsou dnes nejen významnou městskou památkovou rezervací, ale také cílem
velkého množství návštěvníků z Čech i ze zahraničí.
Z množství turistických zajímavostí určitě stojí za prohlídku kostel svatého Petra a Pavla, Pikartská věž,
Ptačí domky, historické sklepení a nedaleká zřícenina
hradu Helfenburk.
Historicky zajímavé náměstí a přilehlé ulice slouží
každoročně jako kulisa již tradičních jarmarků, které
probíhají v historickém duchu, a mnohokrát posloužily i filmařům jako exteriéry v mnoha úspěšných českých filmech, např. Kolja, Rebelové… Nelze též opomenout rybník Chmelař (67 ha) s přilehlým kempem
a plážemi jako ideální místo letní rekreace, vodních
sportů a rybolovu.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
Die Stadt Úštěk ist im östlichen Teil des Böhmischen Mittelgebirges in der Nähe des Berges Sedlo (762 m) gelegen.
Archäologische Funde beweisen, dass dieses Gebiet bereits im
10. bis 13. Jahrhundert besiedelt war. Eine bedeutende Stellung erlangte Úštěk jedoch erst im 14. Jahrhundert, als die Herren von Michalovice begannen das Dorf in ein Stadt umzuwandeln. Aus verschiedenen Urkunden geht hervor, dass Úštěk
wahr-scheinlich im Jahre 1361 den Status als Stadt erhielt.
Úštěk befindet sich in der malerischen Landschaft Nordböhmens an der Grenze zwischen den zwei Landschaftsschutzgebieten České středohoří (Böhmisches Mittelgebirge)
und Kokořínsko sowie zwischen den beiden Städten Litoměřice und Česká Lípa. Das Klima ist gemäßigt und feucht.
Gegenwärtig hat Úštěk ca. 2700 Einwohner. Ein Teil der
Bevölkerung ist in der Landwirtschaft beschäftigt. In Úštěk
sind weiterhin Firmen aus dem Bereich der Metallverarbeitung
(Fertigung von Präzisionsmetallteilen) ansässig. Infolge
wachsenden Fremdenverkehrs gewinnt zunehmend auch der
Dienstleistungssektor an Bedeutung.
An touristischen Sehenswürdigkeiten sind die Peter-PaulsKirche, der Pikart-Turm, die Vogelhäuschen, das historische
Verlies und die nahe Burgruine Helfenburk erwähnenswert.
Auf und um den historischen Marktplatz finden jedes Jahr
historische Jahrmärkte statt. Der unweit der Stadt gelegene See
Chmelař (67 ha) mit einem Campingplatz und Badestränden
stellt einen idealen Ort für Sommerfrischler, Wassersportler
und Angler dar.
1998
2 683
1999
2 691
2000
2 709
2001
2 649
2002
2 640
2003
2 664
1 342
1 341
1 351
1 340
1 354
1 355
1 341
1 308
1 329
1 311
1 336
1 328
17,1
70,7
12,3
71,8
-22
-8,2
36
.
16,4
71,5
12,1
73,9
8
3,0
36
242
16,4
71,4
12,2
74,2
18
6,6
36
257
15,1
72,7
12,1
80,0
-9
-3,4
35
216
15,0
73,2
11,8
78,8
-9
-3,4
35
228
15,0
73,5
11,5
76,5
24
9,0
36
220
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
61
Ústí nad Labem
Základ budoucího královského města Ústí nad Labem
byl vytvořen již v 10. století, kdy došlo ke spojení osady
kolem celnice u dnes již zaniklého hradu na soutoku řeky
Labe s Bílinou a nedalekého sídliště. Jeho existenci dokládá listina Václava I. z roku 1249. V době středověku až do
poloviny 19. století nebylo Ústí zvlášť významným hospodářským nebo politickým centrem. Ještě v roce 1838 mělo
včetně předměstí pouze 341 domů a 2 081 obyvatel. Obyvatelé města se zabývali především obchodem s uhlím
a ovocem a využívali vodní cesty po Labi. V polovině 19.
století se začal bouřlivě rozvíjet průmysl a význam města
vzrůstal. Vyrostly chemické a textilní továrny, likérka,
sklárna, mydlárna a teplárna. Industrializaci podpořil železniční most přes řeku z roku 1872. K roku 1890 bylo již
evidováno 1360 domů a 23 646 obyvatel. Z někdejších přiléhajících obcí se staly městské čtvrti. Město bylo za 2. světové války připojeno k Německu a v roce 1945 byla velká
část jeho centra zničena bombardováním spojeneckými
silami. V letech 1945 až 1948 došlo k odsunu více než 50
000 obyvatel a následně přišli noví osídlenci. Byla ovšem
velmi narušena kontinuita vývoje a situace se stabilizovala
až po mnoha letech.
Ústí nad Labem leží v kotlině mezi Českým středohořím, Labskými pískovci a Krušnými horami. Dominanty
města jsou Mariánská skála, zámeček Větruše a hrad Střekov, založený roku 1310. Podnebí je zde mírně teplé
a vlhké. Díky odsíření teplárny, přechodu lokálního vytápění na ušlechtilá paliva a uzavření povrchových dolů došlo
ke zlepšení životního prostředí, které je vnímáno jako jedno
z nejpoškozenějších v republice.
Návštěvníci si mohou prohlédnout gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie s věží odchýlenou o dva metry, klášter svatého Vojtěcha, kostel apoštola Pavla, městské divadlo
z počátku minulého století. Za pozornost stojí i Mariánský
most se 75 m vysokým pylonem, který byl oceněn v mezinárodní soutěži, nebo nedaleká zoologická zahrada. Město
je sídlem Krajského úřadu, Severočeské vědecké knihovny,
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a mnoha středních
škol.
V Ústí nad Labem sídlí mnoho chemických a strojírenských firem, z nichž nejvýznamnější jsou Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Setuza a Severočeská armaturka.
Město udržuje partnerské vztahy s německým městem
Chemnitz, britským Haltonem a připravuje se obnovení
dohody s ruským Vladimirem.
Vybrané ukazatele
Obyvatelstvo celkem
v tom:
muži
ženy
Podíl obyvatel ve věku v %
0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Index stáří
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2
Uchazeči o zaměstnání
62
Der Grundstein für die Entstehung der späteren königlichen
Stadt Ústí nad Labem wurde bereits im 10. Jahrhundert gelegt.
Damals schlossen sich mehrere Ortschaften um das Zollhaus mit der
nahen Siedlung am Zusammenfluss von Elbe und Bílina zusammen.
Ihre Exis-tenz ist durch eine Urkunde von Václav I. aus dem Jahr
1249 belegt. Vom Mittelalter bis zur Mitte des 19. Jahrhunderts war
Ústí kein besonders bedeutendes wirtschaftliches oder politisches
Zentrum. Noch im Jahr 1838 hatte Ústí einschließlich der Vorstadt
lediglich 2081 Einwohner. Die Stadtbewohner lebten vornehmlich
vom Kohle- und Obsthandel und nutzten dafür die Elbe als Wasserweg. Mitte des 19. Jahrhunderts begann sich die Industrie rasant zu
entwickeln. Chemie-, Textil-, Likör-, Glas- und Seifenfabriken
sowie ein Wärme-kraftwerk entstanden. Die industrielle Entwicklung wurde durch die 1872 über die Elbe errichtete Eisenbahnbrücke stark befördert. Bereits 1890 zählte Usti nad Labem 23 626
Einwohner. Die Stadt wurde während des Zweiten Weltkrieges an
Deutschland angeschlossen. 1945 wurde ein großer Teil des
Zentrums durch das Bombardement der Alliierten zerstört. In den
Jahren 1945 bis 1948 kam es zur Vertreibung vom mehr als 50 000
Einwohnern; anschließend kamen neue Siedler. Damit wurde die
einstige Kontinuität der Stadtentwicklung jäh unterbrochen. Erst
nach mehreren Jahren stabilisierte sich die Situation allmählich.
Heute ist Ústí eine Stadt mit fast 100 000 Einwohnern.
Ústí nad Labem liegt in einem Talkessel zwischen dem Böhmischen Mittelgebirge, dem Elbsandsteingebirge und dem Erzgebirge.
Das Stadtbild wird entscheidend vom Marienfelsen (Mariánská
skála), dem Schlösschen Větruše und der Burg Schreckenstein (Střekov, erbaut im Jahr 1310) geprägt. Das Klima hier ist gemäßigt
warm und feucht. Dank der Entschwefelung der Wärmekraftwerke,
der Umstellung der lokalen Heizanlagen auf veredelte Brennstoffe
und der Schließung der Tagebaue kam es zu einer Verbesserung der
Umwelt in der Region, die zu den geschädigsten der tschechischen
Republik zählt.
Besucher können die gotische Kirche Mariae Himmelfahrt mit
dem sich um zwei Meter zur Seite neigenden Turm besichtigen,
weiterhin das Kloster des Heiligen Adalbert, die Kirche des Apostel
Paulus oder das Stadttheater vom Anfang des vergangenen Jahrhunderts. Besondere Aufmerksamkeit ziehen auch der nahe gelegene Zoo und die Marienbrücke auf sich. In Ústí nad Labem hat die
Bezirksbehörde ihren Sitz; desweiteren sind die Universität Jan
Evangelista Purkyně und die nordböhmische wissenschaftliche Bibliothek in der Stadt ansässig.
In Ústí nad Labem haben viele Chemie- und Baufirmen ihren
Sitz; die bekanntesten unter ihnen sind der Verein für chemische
Produktion und Hüttenwesen, die Firma Setuza und das Nordböhmische Armaturenwerk.
Die Stadt unterhält partnerschaftliche Beziehungen mit dem
deutschen Chemnitz und dem britischen Halton. Eine Erneuerung
des Vertrags mit der russischen Stadt Vladimir ist in Vorbereitung.
1998
96 493
1999
96 070
2000
95 491
2001
94 871
2002
94 544
2003
94 105
46 446
50 047
46 238
49 832
45 979
49 512
45 699
49 172
45 550
48 994
45 289
48 816
17,6
70,3
12,2
69,4
-413
-4,3
1 027
.
17,2
70,5
12,3
71,5
-423
-4,4
1 023
6 788
16,9
70,7
12,4
73,4
-579
-6,1
1 016
6 743
16,4
71,0
12,6
77,0
-694
-7,3
1 010
7 144
16,3
71,1
12,6
77,3
-327
-3,5
1 006
7 503
16,1
71,3
12,7
78,8
-439
-4,7
1 002
7 543
Ausgewählte Daten
Bevölkerung
davon:
männlich
weiblich
Bevölkerung im Alter in %
im Alter 0 - 14
im Alter 15 - 64
im Alter 65 +
Altersindex
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Einwohner je km2
Arbeitslose
Znaky měst / Stadtwappen
Altenberg
Bad Schandau
Bärenstein
Coswig
Dippoldiswalde
Dresden
Freital
Geising
Glashütte
Heidenau
Hohnstein
Königstein
Nossen
Pirna
Rabenau
Radebeul
Radeburg
Sebnitz
Stolpen
Wehlen
Wilsdruff
63
Znaky měst / Stadtwappen
64
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Děčín
Dubí
Duchcov
Chabařovice
Jílové
Košťany
Krásná Lípa
Krupka
Litoměřice
Lovosice
Mikulášovice
Roudnice nad Labem
Štětí
Teplice
Terezín
Trmice
Třebenice
Ústí nad Labem
Úštěk
Rozloha
k 31. 12. 2002
Rozloha v ha
Fläche in ha
Počet
Anzahl
Bärenstein
Benešov nad Ploučnicí
Bohušovice nad Ohří
Dolní Poustevna
Duchcov
Heidenau
Chabařovice
Litoměřice
Lovosice
Roudnice nad Labem
Stadt Wehlen
Terezín
Trmice
méně než 2 000
weniger als
13
Fläche
zum 31. 12. 2002
Coswig
Dohna
Königstein/Säschs.Schw.
Košťany
Mikulášovice
Neustadt in Sachsen
Radebeul
Teplice
Třebenice
2 000 - 2 999
Bad Schandau
Bílina
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Dubí
Jílové
Krásná Lípa
Liebstadt
Meißen
Rabenau
3 000 - 3 999
Freital
Geising
Glashütte
Krupka
Nossen
Pirna
Radeburg
Sebnitz
Štětí
4 000 - 5 999
Altenberg
Dippoldiswalde
Hohnstein
Lommatzsch
Stolpen
Tharandt
Úštěk
6 000 - 7 999
9
10
9
7
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Děčín
Ústí nad Labem
Wilsdruff
Dresden
8 000 - 11 999
12 000 a více
und mehr
4
1
65
66
Počet obyvatel
k 31. 12. 2002
Bärenstein
Budyně nad Ohří
Dolní Poustevna
Liebstadt
Stadt Wehlen
Třebenice
Počet obyvatel méně než 2 000
Bevölkerungstand weniger als
Počet
6
Anzahl
Bevölkerungstand zum
31. 12. 2002
Bad Schandau
Benešov nad Ploučnicí
Bohušovice nad Ohří
Geising
Glashütte
Hohnstein
Chabařovice
Königstein/Säschs.Schw.
Košťany
Krásná Lípa
Mikulášovice
Rabenau
Terezín
Trmice
Úštěk
2 000 - 4 999
Altenberg
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Česká Kamenice
Dohna
Dubí
Duchcov
Bílina
Jílové
Coswig
Lommatzsch
Dippoldiswalde
Lovosice
Heidenau
Nossen
Krupka
Radeburg
Litoměřice
Sebnitz
Meißen
Stolpen
Neustadt in Sachsen
Štětí
Roudnice nad Labem
Tharandt
Wilsdruff
5 000 - 9 999
10 000 - 29 999
Freital
Pirna
Radebeul
30 000 - 49 999
Děčín
Teplice
Ústí nad Labem
50 000 - 99 999
15
15
3
3
10
Dresden
100 000 a více
und mehr
1
Hustota obyvatel
na 1 km2
Altenberg
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Bärenstein
Budyně nad Ohří
Geising
Hohnstein
Liebstadt
Lommatzsch
Mikulášovice
Tharandt
Třebenice
Úštěk
Hustota obyvatel
méně než 100
Bevölkerungsdichte weniger als
Počet
13
Anzahl
Bevölkerungsdichte
je km2
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Dippoldiswalde
Dohna
Dolní Poustevna
Dubí
Glashütte
Chabařovice
Jílové
Königstein/Säschs.Schw.
Košťany
Krásná Lípa
Krupka
Nossen
Rabenau
Radeburg
Sebnitz
Stadt Wehlen
Stolpen
Štětí
Terezín
Wilsdruff
100 - 299
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Děčín
Neustadt in Sachsen
Trmice
300 - 499
22
5
Duchcov
500 - 699
Coswig
Lovosice
Pirna
Roudnice nad Labem
700 - 899
Freital
Meißen
Ústí nad Labem
900 - 1099
1
4
3
Dresden
Heidenau
Litoměřice
Radebeul
Teplice
1 100 a více
und mehr
5
67
68
Index stáří
Index stáří
Altersindex
Počet
Anzahl
Dolní Poustevna
Krupka
Trmice
méně než 50
weniger als
3
Altersindex
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Duchcov
Chabařovice
Jílové
Krásná Lípa
Litoměřice
Štětí
Úštěk
Ústí nad Labem
50 - 79
Budyně nad Ohří
Děčín
Dubí
Košťany
Lovosice
Mikulášovice
Roudnice nad Labem
Teplice
Terezín
Třebenice
80 - 109
12
10
Altenberg
Dohna
Stolpen
Wilsdruff
110 - 139
Bärenstein
Dippoldiswalde
Dresden
Freital
Geising
Hohnstein
Liebstadt
Neustadt in Sachsen
Rabenau
Radebeul
Radeburg
Stadt Wehlen
Tharandt
140 - 169
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Coswig
Glashütte
Heidenau
Königstein/Säschs.Schw.
Nossen
170 - 199
4
13
7
Lommatzsch
Meißen
Pirna
Sebnitz
200 a více
und mehr
4
Počet žen
na 100 mužů
Altenberg
Bärenstein
Benešov nad Ploučnicí
Dohna
Dolní Poustevna
Königstein/Säschs.Schw.
Liebstadt
Rabenau
Stadt Wehlen
Třebenice
Úštěk
Wilsdruff
Ženy na 100 mužů méně než 100
Frauen je 100 Manner weniger als
Počet
12
Anzahl
Anzahl der Frauen
je 100 Männer
Chabařovice
Radeburg
Stolpen
100 - 101
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Česká Kamenice
Geising
Glashütte
Hohnstein
Jílové
Košťany
Krupka
Mikulášovice
Štětí
Tharandt
Trmice
102 - 103
3
12
Bad Schandau
Bílina
Dubí
Duchcov
Freital
Heidenau
Roudnice nad Labem
Terezín
104 - 105
Budyně nad Ohří
Coswig
Děčín
Dippoldiswalde
Dresden
Krásná Lípa
Litoměřice
Lommatzsch
Lovosice
Neustadt in Sachsen
Radebeul
Ústí nad Labem
106 - 107
Nossen
Pirna
Sebnitz
Teplice
108 - 109
8
12
4
Bohušovice nad Ohří
Meißen
110 a více
und mehr
2
69
70
Podíl obyvatel
ve věku 0–14 let
Podíl obyvatel v %
Anteil der
Einwohner in %
Počet
Anzahl
Coswig
Meißen
Pirna
Sebnitz
méně než 11
weniger als
4
Anteil der Einwohner
im Alter von 0 bis 14 Jahren
Altenberg
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Dippoldiswalde
Dresden
Freital
Glashütte
Heidenau
Hohnstein
Königstein/Säschs.Schw.
Lommatzsch
Neustadt in Sachsen
Nossen
Rabenau
Radeburg
Stadt Wehlen
11 - 12,49
16
Bärenstein
Dohna
Geising
Liebstadt
Radebeul
Stolpen
Tharandt
12,5 - 13,9
Budyně nad Ohří
Dubí
Lovosice
Mikulášovice
Roudnice nad Labem
Teplice
Terezín
Třebenice
Úštěk
Wilsdruff
14 - 15,49
Benešov nad Ploučnicí
Česká Kamenice
Děčín
Chabařovice
Jílové
Košťany
Litoměřice
Ústí nad Labem
15,5 - 16,9
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Duchcov
Krásná Lípa
Štětí
17 - 18,49
7
10
8
5
Dolní Poustevna
Krupka
Trmice
18,5 a více
und mehr
3
Podíl obyvatel
ve věku 15–64 let
Bad Schandau
Liebstadt
Meißen
Nossen
Sebnitz
Podíl obyvatel v % méně než 66
Anteil der
weniger als
Einwohner in %
Počet
5
Anzahl
Anteil der Einwohner
im Alter von 15 bis 64 Jahren
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bärenstein
Geising
Lommatzsch
Pirna
66 - 67,19
Dippoldiswalde
Glashütte
Heidenau
Hohnstein
Königstein/Säschs.Schw.
Krásná Lípa
Radebeul
Stolpen
Trmice
67,2 - 68,39
5
9
Budyně nad Ohří
Neustadt in Sachsen
Stadt Wehlen
Terezín
Tharandt
Třebenice
68,4 - 69,59
Altenberg
Coswig
Dresden
Duchcov
Freital
Košťany
Rabenau
Radeburg
Wilsdruff
69,6 - 70,79
Benešov nad Ploučnicí
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Děčín
Dohna
Dubí
Chabařovice
Krupka
Litoměřice
Lovosice
Roudnice nad Labem
Štětí
Teplice
Ústí nad Labem
70,8 - 71,9
6
9
14
Bílina
Dolní Poustevna
Jílové
Mikulášovice
Úštěk
72 a více
und mehr
5
71
72
Podíl obyvatel
ve věku 65 a více let
Dolní Poustevna
Krupka
Podíl obyvatel v % méně než 10
Anteil der
weniger als
Einwohmer in %
Počet
2
Anzahl
Anteil der Einwohner
im Alter von 65 und mehr Jahren
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Duchcov
Chabařovice
Jílové
Litoměřice
Mikulášovice
Štětí
Trmice
Úštěk
10 - 12,49
Děčín
Dubí
Košťany
Krásná Lípa
Lovosice
Roudnice nad Labem
Teplice
Ústí nad Labem
12,5 - 14,9
12
8
Altenberg
Budyně nad Ohří
Dohna
Terezín
Třebenice
Wilsdruff
15 - 17,49
Bärenstein
Coswig
Dippoldiswalde
Dresden
Freital
Hohnstein
Neustadt in Sachsen
Rabenau
Radebeul
Radeburg
Stadt Wehlen
Stolpen
Tharandt
17,5 - 19,9
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Geising
Glashütte
Heidenau
Königstein/Säschs.Schw.
Liebstadt
Nossen
20 - 22,49
6
13
7
Bad Schandau
Lommatzsch
Meißen
Pirna
Sebnitz
22,5 a více
und mehr
5
Živě narození
na 1 000 obyvatel
Živě narození
Lebendgeborene
Počet
Anzahl
Bärenstein
méně než 5
weniger als
1
Lebendgeborene
je 1 000 Einwohner
Coswig
Glashütte
Heidenau
Lommatzsch
Stadt Wehlen
5 - 6,39
Altenberg
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Dohna
Meißen
Neustadt in Sachsen
Nossen
Pirna
Radeburg
Sebnitz
6,4 - 7,79
Bohušovice nad Ohří
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Dippoldiswalde
Dresden
Duchcov
Freital
Geising
Königstein/Säschs.Schw.
Liebstadt
Lovosice
Mikulášovice
Rabenau
Radebeul
Roudnice nad Labem
Tharandt
7,8 - 9,19
Děčín
Dubí
Hohnstein
Chabařovice
Jílové
Krásná Lípa
Litoměřice
Stolpen
Štětí
Teplice
Úštěk
Wilsdruff
9,2 - 10,59
Bad Schandau
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Košťany
Krupka
Třebenice
Ústí nad Labem
10,6 - 11,9
5
9
16
12
7
Dolní Poustevna
Terezín
Trmice
12 a více
und mehr
3
73
74
Zemřelí
na 1 000 obyvatel
Zemřelí
Gestorbene
Počet
Anzahl
Bärenstein
Dolní Poustevna
Mikulášovice
méně než 8
weniger als
3
Gestorbene
je 1 000 Einwohner
Altenberg
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Budyně nad Ohří
Děčín
Dohna
Dresden
Glashütte
Heidenau
Jílové
Krupka
Liebstadt
Litoměřice
Rabenau
Radebeul
Radeburg
Roudnice nad Labem
Stolpen
Štětí
Trmice
Wilsdruff
8 - 10,49
Benešov nad Ploučnicí
Coswig
Česká Kamenice
Freital
Hohnstein
Chabařovice
Königstein/Säschs.Schw.
Lovosice
Neustadt in Sachsen
Nossen
Sebnitz
Stadt Wehlen
Teplice
Tharandt
Ústí nad Labem
10,5 - 12,9
Dippoldiswalde
Duchcov
Geising
Meißen
Pirna
Úštěk
13 - 15,49
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Košťany
Lommatzsch
15,5 - 17,9
Krásná Lípa
Terezín
Třebenice
18 - 20,49
21
15
6
4
3
Dubí
20,5 a více
und mehr
1
Přirozený přírůstek (úbytek)
na 1 000 obyvatel
Přirozený přírůstek
Natürlicher Zuwachs
Počet
Anzahl
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Dubí
Krásná Lípa
Lommatzsch
méně než -10
weniger als
4
Überschuss Lebendgeborener bzw. Gestorbener
je 1 000 Einwohner
-10 až -7,51
Bärenstein
Dippoldiswalde
Duchcov
Meißen
Nossen
Pirna
Sebnitz
Stadt Wehlen
Terezín
Třebenice
-7,5 až -5,01
Bad Schandau
Coswig
Česká Kamenice
Dohna
Freital
Geising
Glashütte
Heidenau
Königstein/Säschs.Schw.
Košťany
Lovosice
Neustadt in Sachsen
Radeburg
Tharandt
Úštěk
-5 až -2,51
Altenberg
Benešov nad Ploučnicí
Bohušovice nad Ohří
Budyně nad Ohří
Děčín
Dresden
Hohnstein
Chabařovice
Liebstadt
Rabenau
Radebeul
Roudnice nad Labem
Stolpen
Teplice
Ústí nad Labem
-2,5 až -0,01
Bílina
Jílové
Litoměřice
Štětí
Wilsdruff
0 až 2,49
0
10
15
15
5
Dolní Poustevna
Krupka
Mikulášovice
Trmice
2,5 a více
und mehr
4
75
76
Přistěhovalí
na 1 000 obyvatel
Přistěhovalí
Zuzüge
Počet
Anzahl
Děčín
Benešov nad Ploučnicí
Roudnice nad Labem
Ústí nad Labem
méně než 20
weniger als
4
Zuzüge
je 1 000 Einwohner
Altenberg
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Glashütte
Hohnstein
Litoměřice
Lovosice
Mikulášovice
Sebnitz
Štětí
Třebenice
Úštěk
20 - 27,9
13
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Bärenstein
Budyně nad Ohří
Jílové
Liebstadt
Stolpen
Teplice
28 - 35,9
Dippoldiswalde
Dolní Poustevna
Dresden
Duchcov
Freital
Chabařovice
Košťany
Krásná Lípa
Lommatzsch
Neustadt in Sachsen
Pirna
Radeburg
Terezín
36 - 43,9
Coswig
Dubí
Geising
Krupka
Meißen
Nossen
Rabenau
Stadt Wehlen
Tharandt
Trmice
44 - 51,9
Dohna
Heidenau
Wilsdruff
52 - 59,9
8
13
10
3
Königstein/Säschs.Schw.
Radebeul
60 a více
und mehr
2
Vystěhovalí
na 1 000 obyvatel
Vystěhovalí
Fortzüge
Počet
Anzahl
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Děčín
Chabařovice
Lovosice
Roudnice nad Labem
méně než 22
weniger als
6
Fortzüge
je 1 000 Einwohner
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Dubí
Duchcov
Hohnstein
Jílové
Košťany
Krásná Lípa
Liebstadt
Litoměřice
Mikulášovice
Štětí
Teplice
Trmice
Třebenice
Úštěk
Ústí nad Labem
22 - 29,9
18
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Lommatzsch
Stolpen
Terezín
30 - 37,9
Bärenstein
Dippoldiswalde
Dolní Poustevna
Dresden
Glashütte
Krupka
Rabenau
Radeburg
Sebnitz
38 - 45,9
Freital
Meißen
Nossen
Pirna
Tharandt
Wilsdruff
46 - 53,9
Altenberg
Coswig
Heidenau
Neustadt in Sachsen
Radebeul
54 - 61,9
4
9
6
5
Bad Schandau
Dohna
Geising
Königstein/Säschs.Schw.
Stadt Wehlen
62 a více
und mehr
5
77
78
Přírůstek stěhováním
na 1 000 obyvatel
Přírůstek stěhováním
Überschuss der
Zu-bzw. Fortzüge
Počet
Anzahl
Überschuss der Zu - bzw. Fortzüge
je 1 000 Einwohner
Altenberg
Bad Schandau
Geising
Königstein/Säschs.Schw.
Stadt Wehlen
méně než -18
weniger als
Benešov nad Ploučnicí
Coswig
Glashütte
Neustadt in Sachsen
Sebnitz
-18 až -12,1
Dohna
Hohnstein
Litoměřice
Pirna
-12 až -6,1
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bärenstein
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Děčín
Dolní Poustevna
Freital
Lommatzsch
Dippoldiswalde
Lovosice
Dresden
Meißen
Heidenau
Radeburg
Jílové
Roudnice nad Labem
Mikulášovice
Stolpen
Nossen
Štětí
Rabenau
Tharandt
Teplice
Třebenice
Terezín
Ústí nad Labem
Úštěk
-6 až -0,1
0 až 5,9
5
5
4
17
10
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Duchcov
Košťany
Krupka
Radebeul
Wilsdruff
6 až 11,9
7
Dubí
Chabařovice
Krásná Lípa
Trmice
12 a více
und mehr
4
Celkový přírůstek
na 1 000 obyvatel
Celkový přírůstek
Gesamtveränderung
Počet
Anzahl
Altenberg
Bad Schandau
Coswig
Geising
Königstein/Säschs.Schw.
Stadt Wehlen
méně než -20
weniger als
6
Gesamtveränderung
je 1 000 Einwohner
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bärenstein
Benešov nad Ploučnicí
Dohna
Glashütte
Neustadt in Sachsen
Pirna
Sebnitz
-20 až -12,1
Freital
Hohnstein
Litoměřice
Lommatzsch
Meißen
Nossen
Radeburg
Roudnice nad Labem
Třebenice
-12 až -4,1
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Děčín
Dippoldiswalde
Dolní Poustevna
Dresden
Heidenau
Krásná Lípa
Liebstadt
Lovosice
Mikulášovice
Rabenau
Stolpen
Štětí
Teplice
Terezín
Tharandt
Úštěk
Ústí nad Labem
-4 až 4
8
9
19
Budyně nad Ohří
Česká Kamenice
Dubí
Duchcov
Jílové
Košťany
Krupka
Radebeul
4 až 12
Chabařovice
Wilsdruff
12 až 20
8
2
Trmice
20 a více
und mehr
1
79
80
Průměrná obytná plocha bytu
v m2
Průměrná obytná plocha
Durchschnittliche Wohnfläche
Počet
Anzahl
Bílina
Budyně nad Ohří
Duchcov
Lovosice
Teplice
Ústí nad Labem
méně než 40
weniger als
6
Durchschnittliche Wohnfläche je Wohnung
in m2
Benešov nad Ploučnicí
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Děčín
Dolní Poustevna
Dubí
Jílové
Košťany
Krásná Lípa
Krupka
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Štětí
Terezín
Trmice
Třebenice
Úštěk
40 - 46,9
Chabařovice
Mikulášovice
47 - 53,9
17
2
Heidenau
54 - 60,9
Coswig
Dresden
Freital
Meißen
Neustadt in Sachsen
Pirna
Sebnitz
61 - 67,9
Altenberg
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bad Schandau
Dippoldiswalde
Geising
Glashütte
Königstein/Säschs.Schw.
Lommatzsch
Nossen
Rabenau
Radebeul
68 - 74,9
1
7
11
Bärenstein
Dohna
Hohnstein
Liebstadt
Radeburg
Stadt Wehlen
Stolpen
Tharandt
Wilsdruff
75 a více
und mehr
9
Počet bytů
na 1 000 obyvatel
Dolní Poustevna
Trmice
Počet bytů
méně než 400
Anzahl der Wohnungen weniger als
Počet
2
Anzahl
Benešov nad Ploučnicí
Bílina
Bohušovice nad Ohří
Česká Kamenice
Děčín
Chabařovice
Jílové
Krásná Lípa
Krupka
Litoměřice
Lovosice
Mikulášovice
Radeburg
Roudnice nad Labem
Stolpen
Štětí
Terezín
Tharandt
Wilsdruff
400 - 439
19
Anzahl der Wohnungen
je 1 000 Einwohner
Dippoldiswalde
Dohna
Dubí
Duchcov
Geising
Hohnstein
Nossen
Rabenau
Úštěk
Ústí nad Labem
440 - 479
Bad Gottleuba-Berggiesshübel
Bärenstein
Coswig
Freital
Glashütte
Košťany
Liebstadt
Lommatzsch
Neustadt in Sachsen
Radebeul
Teplice
Třebenice
480 - 519
Altenberg
Budyně nad Ohří
Stadt Wehlen
520 - 559
Dresden
Heidenau
Königstein/Säschs.Schw.
Pirna
Sebnitz
560 - 599
10
12
3
5
Bad Schandau
Meißen
600 a více
und mehr
2
81
Obyvatelstvo a rozloha
k 31. 12. 2002
Města, obce
Städte, Gemeinden
Výměra
v ha
Fläche
in ha
Bevölkerung und Fläche
zum 31. 12. 2002
Hustota obyvatel
na 1 km2
Einwohner
je 1 km2
celkem
insgesamt
Obyvatelstvo k 31. 12. 2002
Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002
muži
ženy
ve věkové skupině v %
männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in %
0–14 15–64 65 +
Česká část euroregionu/Tschechischer Teil der Euroregion
Okres / Kreis DĚČÍN
Benešov nad Ploučnicí
Bynovec
Česká Kamenice
Děčín
Dobkovice
Dobrná
Dolní Habartice
Dolní Poustevna
Františkov nad Ploučnicí
Horní Habartice
Hřensko
Huntířov
Janská
Jetřichovice
Jílové
Krásná Lípa
Kunratice
Kytlice
Labská Stráň
Malá Veleň
Markvartice
Mikulášovice
Růžová
Těchlovice
977
636
3 876
11 804
575
882
557
1 107
537
727
1 990
1 423
536
4 421
3 657
3 139
1 366
2 677
288
502
854
2 585
1 787
1 048
412
35
141
442
113
47
99
177
70
54
14
50
37
9
145
117
18
16
66
86
70
92
19
46
4 022
221
5 458
52 155
651
414
549
1 956
378
389
273
716
196
384
5 298
3 665
249
432
189
431
602
2 385
343
478
2 012
107
2 683
25 270
342
215
271
987
187
194
167
379
102
210
2 600
1 770
127
245
98
218
307
1 179
178
258
2 010
114
2 775
26 885
309
199
278
969
191
195
106
337
94
174
2 698
1 895
122
187
91
213
295
1 206
165
220
16,14
16,29
16,65
15,85
17,97
21,50
16,94
19,73
13,76
14,14
16,12
20,67
15,31
14,84
16,55
17,60
24,90
10,19
14,29
14,15
17,44
15,26
16,33
13,60
71,68
72,85
70,98
70,82
72,81
70,29
70,86
72,24
70,11
71,47
77,29
68,30
78,06
72,40
73,24
68,38
65,06
75,46
77,78
73,78
71,59
72,24
73,18
74,69
12,18
10,86
12,37
13,33
9,22
8,21
12,20
8,03
16,14
14,40
6,59
11,03
6,63
12,76
10,21
14,02
10,04
14,35
7,94
12,06
10,96
12,49
10,50
11,72
862
564
1 468
218
3 358
555
454
372
705
1 239
269
331
428
755
1 879
738
999
704
385
585
1 031
1 108
295
73
70
40
57
50
45
72
191
28
41
73
71
37
76
71
62
27
34
69
88
126
2 547
414
1 032
88
1 920
280
203
266
1 345
350
111
240
305
276
1 429
527
618
189
130
402
909
1 393
1 206
208
510
42
930
144
103
139
704
176
58
125
147
143
687
275
312
88
75
187
428
718
1 341
206
522
46
990
136
100
127
641
174
53
115
158
133
742
252
306
101
55
215
481
675
17,94
15,46
15,89
18,18
14,74
18,57
18,23
18,42
18,74
14,00
8,11
9,17
19,67
13,04
19,38
17,84
14,24
17,99
16,92
14,68
14,19
13,85
71,42
73,91
69,38
55,68
69,48
67,50
70,44
69,55
69,52
69,14
68,47
74,17
72,13
71,01
69,49
66,79
71,20
63,49
72,31
70,90
59,96
71,57
10,64
10,63
14,73
26,14
15,78
13,93
11,33
12,03
11,75
16,86
23,42
16,67
8,20
15,94
11,13
15,37
14,56
18,52
10,77
14,43
25,85
14,57
Okres / Kreis LITOMĚŘICE
Bohušovice nad Ohří
Brňany
Brozany nad Ohří
Brzánky
Budyně nad Ohří
Býčkovice
Černěves
Černouček
Čížkovice
Děčany
Dlažkovice
Dolánky nad Ohří
Dušníky
Evaň
Hoštka
Hrobce
Chodouny
Chotiněves
Chudoslavice
Kleneč
Krabčice
Křešice
82
Města, obce
Städte, Gemeinden
Libochovany
Libotenice
Litoměřice
Lovečkovice
Lovosice
Lukavec
Malíč
Martiněves
Miřejovice
Mnetěš
Mšené-lázně
Nové Dvory
Oleško
Polepy
Prackovice nad Labem
Přestavlky
Radovesice
Rochov
Roudnice nad Labem
Siřejovice
Slatina
Snědovice
Straškov-Vodochody
Sulejovice
Štětí
Terezín
Travčice
Třebenice
Třebívlice
Třebušín
Úpohlavy
Úštěk
Velemín
Velké Žernoseky
Vchynice
Vlastislav
Vrutice
Žalhostice
Židovice
Výměra
v ha
Fläche
in ha
Hustota obyvatel
na 1 km2
Einwohner
je 1 km2
Obyvatelstvo k 31. 12. 2002
Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002
muži
ženy
ve věkové skupině v %
männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in %
0–14 15–64 65 +
celkem
insgesamt
830
572
1 799
2 272
1 189
335
142
2 012
198
765
3 721
723
327
1 832
808
561
510
330
1 667
616
694
3 012
844
371
5 386
1 356
791
2 186
1 402
1 563
397
7 493
4 024
296
521
564
701
233
356
66
71
1 368
20
778
93
97
34
86
62
43
52
28
63
64
39
82
33
779
46
31
24
109
189
171
217
70
77
58
29
54
35
36
164
61
26
37
213
81
544
407
24 608
446
9 246
311
138
683
170
476
1 582
374
93
1 156
521
219
417
108
12 982
282
212
716
920
701
9 202
2 942
552
1 692
808
460
216
2 640
1 444
486
318
145
256
497
290
266
203
11 941
226
4 486
167
74
348
100
235
798
184
50
590
258
101
207
54
6 312
138
105
380
457
360
4 526
1 432
273
847
399
234
101
1 329
705
239
159
64
133
251
157
278
204
12 667
220
4 760
144
64
335
70
241
784
190
43
566
263
118
210
54
6 670
144
107
336
463
341
4 676
1 510
279
845
409
226
115
1 311
739
247
159
81
123
246
133
15,26
16,22
16,22
14,35
14,82
16,08
17,39
14,06
17,65
18,91
16,37
16,84
13,98
14,79
14,78
19,63
13,91
12,96
14,49
14,18
16,51
18,58
15,00
16,98
17,88
15,26
15,58
15,48
12,62
17,61
21,30
15,00
14,54
15,02
18,87
14,48
17,97
13,28
11,03
69,49
69,04
71,73
73,99
70,83
70,42
69,57
67,94
71,76
65,13
69,79
72,99
67,74
71,97
71,59
68,04
66,67
71,30
71,54
70,21
69,81
69,69
71,09
67,76
71,98
69,20
68,84
68,85
71,29
68,91
66,20
73,18
68,14
70,16
67,30
73,10
69,14
69,01
72,76
15,26
14,74
12,05
11,66
14,35
13,50
13,04
18,01
10,59
15,97
13,84
10,16
18,28
13,24
13,63
12,33
19,42
15,74
13,97
15,60
13,68
11,73
13,91
15,26
10,14
15,53
15,58
15,66
16,09
13,48
12,50
11,82
17,31
14,81
13,84
12,41
12,89
17,71
16,21
3 239
3 386
1 540
2 432
4 686
374
2 378
486
224
574
110
288
611
2 151
15 756
7 573
8 842
2 676
13 513
2 287
51 150
7 686
3 695
4 315
1 321
6 630
1 140
24 451
8 070
3 878
4 527
1 355
6 883
1 147
26 699
17,36
14,76
17,12
16,29
18,90
14,91
15,11
72,16
71,17
70,71
70,25
71,69
73,46
71,04
10,47
14,06
12,17
13,45
9,41
11,63
13,85
1 689
2 801
5 234
2 557
990
1 186
666
136
63
12
86
60
59
418
2 296
1 751
639
2 195
591
703
2 786
1 137
908
328
1 090
304
357
1 368
1 159
843
311
1 105
287
346
1 418
16,90
17,19
19,87
16,58
13,87
18,92
22,25
71,60
72,24
72,93
70,52
74,11
69,84
67,62
11,50
10,57
7,20
12,89
12,01
11,24
10,12
Okres / Kreis TEPLICE
Bílina
Dubí
Duchcov
Košťany
Krupka
Proboštov
Teplice
Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM
Chabařovice
Libouchec
Petrovice
Povrly
Telnice
Tisá
Trmice
83
Města, obce
Städte, Gemeinden
Ústí nad Labem
Zubrnice
Výměra
v ha
Fläche
in ha
Hustota obyvatel
na 1 km2
Einwohner
je 1 km2
celkem
insgesamt
9 395
674
1 006
31
94 544
206
Obyvatelstvo k 31. 12. 2002
Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002
muži
ženy
ve věkové skupině v %
männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in %
0–14 15–64 65 +
45 550
107
48 994
99
16,31
15,05
71,08
70,39
12,61
14,56
Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion
Hlavní zemské město / LH DRESDEN
Dresden, Stadt
32 830
1 463
480 228
232 021
248 207
11,18
69,92
18,91
2 585
4 320
5 045
4 538
6 165
2 671
6 647
3 090
4 637
3 521
5 053
2 606
5 400
2 009
2 983
1 901
887
90
60
66
100
63
92
931
174
122
154
1 244
146
73
112
547
22 937
3 889
3 048
2 985
6 171
1 670
6 083
28 780
8 068
4 310
7 781
32 406
7 874
1 465
3 331
10 406
11 060
1 925
1 531
1 509
3 069
820
2 929
13 548
4 024
2 143
3 731
15 715
3 916
734
1 623
5 093
11 877
1 964
1 517
1 476
3 102
850
3 154
15 232
4 044
2 167
4 050
16 691
3 958
731
1 708
5 313
10,58
12,14
13,06
14,37
14,76
12,57
11,18
10,69
13,53
12,11
12,02
12,62
11,91
13,38
12,94
12,15
69,62
70,04
69,82
67,00
69,52
66,95
66,32
65,17
69,41
70,65
65,99
67,76
70,37
68,46
68,99
69,56
19,80
17,82
17,13
18,63
15,72
20,48
22,51
24,14
17,06
17,24
21,99
19,62
17,72
18,16
18,07
18,30
8 875
3 584
3 648
1 956
2 857
4 352
3 478
1 107
6 461
5 894
4 417
2 693
3 741
2 580
2 100
2 412
5 301
1 093
358
437
3 175
4 645
4 392
1 081
6 085
2 068
71
89
66
109
212
113
64
1 521
59
84
50
111
39
132
111
452
771
123
129
253
53
39
216
160
102
138
6 277
3 190
2 396
2 139
6 053
4 920
2 239
16 836
3 839
4 970
2 218
2 994
1 444
3 394
2 326
10 899
40 853
1 343
460
1 103
1 672
1 816
9 496
1 724
6 225
2 851
3 086
1 549
1 214
1 093
3 062
2 528
1 111
8 223
1 894
2 460
1 116
1 539
730
1 649
1 159
5 256
19 624
668
223
529
817
847
4 547
876
3 100
1 438
3 191
1 641
1 182
1 046
2 991
2 392
1 128
8 613
1 945
2 510
1 102
1 455
714
1 745
1 167
5 643
21 229
675
237
574
855
969
4 949
848
3 125
1 413
12,04
11,66
13,61
12,67
13,17
12,07
10,59
11,01
12,11
12,68
11,59
11,56
12,81
11,64
13,67
11,46
10,54
11,24
12,83
12,87
10,77
13,77
10,54
11,95
13,96
12,87
66,59
65,39
71,20
72,09
71,73
70,28
69,05
67,50
68,27
69,36
68,71
68,14
66,00
67,94
69,09
69,24
66,79
70,74
68,48
67,45
69,02
64,15
65,96
69,49
67,36
70,92
21,36
22,95
15,19
15,24
15,10
17,64
20,37
21,49
19,61
17,97
19,70
20,31
21,19
20,42
17,24
19,30
22,67
18,02
18,70
19,67
20,22
22,08
23,49
18,56
18,68
16,20
Okres / LK MEISSEN
Coswig, Stadt
Diera-Zehren
Käbschütztal
Ketzerbachtal
Klipphausen
Leuben-Schleinitz
Lommatzsch, Stadt
Meißen, Stadt
Moritzburg
Niederau
Nossen, Stadt
Radebeul, Stadt
Radeburg, Stadt
Taubenheim
Triebischtal
Weinböhla
Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ
Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt
Bad Schandau, Stadt
Bahratal
Dohma
Dohna, Stadt
Dürrröhrsdorf-Dittersbach
Gohrisch
Heidenau, Stadt
Hohnstein, Stadt
Hohwald
Kirnitzschtal
Königstein/Säschs.Schw., Stadt
Liebstadt, Stadt
Lohmen
Müglitztal
Neustadt in Sachsen, Stadt
Pirna, Stadt
Porschdorf
Rathen, Kurort
Rathmannsdorf
Reinhardtsdorf-Schöna
Rosenthal-Bielatal
Sebnitz, Stadt
Stadt Wehlen, Stadt
Stolpen, Stadt
Struppen
84
Města, obce
Städte, Gemeinden
Výměra
v ha
Fläche
in ha
Hustota obyvatel
na 1 km2
Einwohner
je 1 km2
celkem
insgesamt
7 777
2 582
1 197
6 337
625
4 054
5 607
4 176
2 831
2 014
3 665
2 897
4 990
3 073
5 381
4 076
7 123
8 159
69
410
83
173
205
976
61
114
45
54
87
153
95
154
57
129
80
168
5 401
10 573
994
10 947
1 279
39 567
3 407
4 761
1 283
1 082
3 197
4 431
4 736
4 743
3 083
5 263
5 700
13 708
Obyvatelstvo k 31. 12. 2002
Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002
muži
ženy
ve věkové skupině v %
männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in %
0–14 15–64 65 +
Okres / LK WEIßERITZKREIS
Altenberg, Stadt
Bannewitz
Bärenstein, Stadt
Dippoldiswalde, Stadt
Dorfhain
Freital, Stadt
Geising, Stadt
Glashütte, Stadt
Hartmannsdorf-Reichenau
Hermsdorf/Erzgeb.
Höckendorf
Kreischa
Pretzschendorf
Rabenau, Stadt
Reinhardtsgrimma
Schmiedeberg
Tharandt, Stadt
Wilsdruff, Stadt
2 718
5 189
507
5 295
648
19 337
1 674
2 350
621
539
1 579
2 234
2 458
2 372
1 534
2 706
2 815
6 912
2 683
5 384
487
5 652
631
20 230
1 733
2 411
662
543
1 618
2 197
2 278
2 371
1 549
2 557
2 885
6 796
12,28
11,53
13,38
12,23
12,12
11,59
12,83
11,30
12,39
14,42
12,98
12,30
11,89
12,38
14,14
10,96
12,61
14,30
70,71
71,12
67,10
67,86
68,49
69,65
66,72
67,23
70,62
64,23
68,28
71,23
69,19
69,79
69,90
69,03
68,40
69,90
17,02
17,36
19,52
19,90
19,39
18,76
20,46
21,47
16,99
21,35
18,74
16,47
18,92
17,84
15,96
20,01
18,98
15,80
85
Přirozený pohyb
obyvatelstva
v roce 2002
Natürliche
Bevölkerungsbewegung
im Jahr 2002
Města, obce
Städte, Gemeinden
Živě narození
Zemřelí
Lebendgeborene
Gestorbene
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
Přirozený přírůstek
Überschuss
Lebendgeborener bzw.
Gestorbener
celkem
na 1000
obyvatel
insgesamt
je 1000
Einwohner
Česká část euroregionu/Tschechischer Teil der Euroregion
Okres / Kreis DĚČÍN
Benešov nad Ploučnicí
Bynovec
Česká Kamenice
Děčín
Dobkovice
Dobrná
Dolní Habartice
Dolní Poustevna
Františkov nad Ploučnicí
Horní Habartice
Hřensko
Huntířov
Janská
Jetřichovice
Jílové
Krásná Lípa
Kunratice
Kytlice
Labská Stráň
Malá Veleň
Markvartice
Mikulášovice
Růžová
Těchlovice
47
1
47
515
11
6
9
25
2
5
5
10
0
4
54
34
4
0
1
3
3
21
3
3
11,7
4,5
8,6
9,9
16,9
14,5
16,4
12,8
5,3
12,9
18,3
14,0
0,0
10,4
10,2
9,3
16,1
0,0
5,3
7,0
5,0
8,8
8,7
6,3
48
3
64
543
6
3
8
15
3
4
3
6
2
6
46
72
2
6
1
3
7
13
3
3
11,9
13,6
11,7
10,4
9,2
7,2
14,6
7,7
7,9
10,3
11,0
8,4
10,2
15,6
8,7
19,6
8,0
13,9
5,3
7,0
11,6
5,5
8,7
6,3
-1
-2
-17
-28
5
3
1
10
-1
1
2
4
-2
-2
8
-38
2
-6
0
0
-4
8
0
0
-0,2
-9,0
-3,1
-0,5
7,7
7,2
1,8
5,1
-2,6
2,6
7,3
5,6
-10,2
-5,2
1,5
-10,4
8,0
-13,9
0,0
0,0
-6,6
3,4
0,0
0,0
23
2
9
1
15
4
1
2
18
2
1
4
2
5
16
5
7
1
9,0
4,8
8,7
11,4
7,8
14,3
4,9
7,5
13,4
5,7
9,0
16,7
6,6
18,1
11,2
9,5
11,3
5,3
26
4
11
2
18
4
1
5
17
5
2
3
3
2
7
5
3
1
10,2
9,7
10,7
22,7
9,4
14,3
4,9
18,8
12,6
14,3
18,0
12,5
9,8
7,2
4,9
9,5
4,9
5,3
-3
-2
-2
-1
-3
0
0
-3
1
-3
-1
1
-1
3
9
0
4
0
-1,2
-4,8
-1,9
-11,4
-1,6
0,0
0,0
-11,3
0,7
-8,6
-9,0
4,2
-3,3
10,9
6,3
0,0
6,5
0,0
Okres / Kreis LITOMĚŘICE
Bohušovice nad Ohří
Brňany
Brozany nad Ohří
Brzánky
Budyně nad Ohří
Býčkovice
Černěves
Černouček
Čížkovice
Děčany
Dlažkovice
Dolánky nad Ohří
Dušníky
Evaň
Hoštka
Hrobce
Chodouny
Chotiněves
86
Města, obce
Städte, Gemeinden
Živě narození
Zemřelí
Lebendgeborene
Gestorbene
celkem
insgesamt
Chudoslavice
Kleneč
Krabčice
Křešice
Libochovany
Libotenice
Litoměřice
Lovečkovice
Lovosice
Lukavec
Malíč
Martiněves
Miřejovice
Mnetěš
Mšené-lázně
Nové Dvory
Oleško
Polepy
Prackovice nad Labem
Přestavlky
Radovesice
Rochov
Roudnice nad Labem
Siřejovice
Slatina
Snědovice
Straškov-Vodochody
Sulejovice
Štětí
Terezín
Travčice
Třebenice
Třebívlice
Třebušín
Úpohlavy
Úštěk
Velemín
Velké Žernoseky
Vchynice
Vlastislav
Vrutice
Žalhostice
Židovice
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
Přirozený přírůstek
Überschuss
Lebendgeborener bzw.
Gestorbener
celkem
na 1000
obyvatel
insgesamt
je 1000
Einwohner
1
4
13
10
2
5
231
6
76
2
1
2
1
4
10
5
0
5
5
4
4
1
117
3
1
6
3
7
93
37
4
20
3
2
1
25
9
3
2
0
5
8
0
7,7
10,0
14,3
7,2
3,7
12,3
9,4
13,5
8,2
6,4
7,2
2,9
5,9
8,4
6,3
13,4
0,0
4,3
9,6
18,3
9,6
9,3
9,0
10,6
4,7
8,4
3,3
10,0
10,1
12,6
7,2
11,8
3,7
4,3
4,6
9,5
6,2
6,2
6,3
0,0
19,5
16,1
0,0
2
11
38
16
11
7
215
8
104
5
3
3
1
4
18
3
1
13
4
2
5
7
125
3
2
11
4
7
85
57
5
32
6
2
8
36
31
3
5
2
3
9
3
15,4
27,4
41,8
11,5
20,2
17,2
8,7
17,9
11,2
16,1
21,7
4,4
5,9
8,4
11,4
8,0
10,8
11,2
7,7
9,1
12,0
64,8
9,6
10,6
9,4
15,4
4,3
10,0
9,2
19,4
9,1
18,9
7,4
4,3
37,0
13,6
21,5
6,2
15,7
13,8
11,7
18,1
10,3
-1
-7
-25
-6
-9
-2
16
-2
-28
-3
-2
-1
0
0
-8
2
-1
-8
1
2
-1
-6
-8
0
-1
-5
-1
0
8
-20
-1
-12
-3
0
-7
-11
-22
0
-3
-2
2
-1
-3
-7,7
-17,4
-27,5
-4,3
-16,5
-4,9
0,7
-4,5
-3,0
-9,6
-14,5
-1,5
0,0
0,0
-5,1
5,3
-10,8
-6,9
1,9
9,1
-2,4
-55,6
-0,6
0,0
-4,7
-7,0
-1,1
0,0
0,9
-6,8
-1,8
-7,1
-3,7
0,0
-32,4
-4,2
-15,2
0,0
-9,4
-13,8
7,8
-2,0
-10,3
172
78
78
30
157
15
490
10,9
10,3
8,8
11,2
11,6
6,6
9,6
153
202
123
43
116
28
554
9,7
26,7
13,9
16,1
8,6
12,2
10,8
19
-124
-45
-13
41
-13
-64
1,2
-16,4
-5,1
-4,9
3,0
-5,7
-1,3
Okres / Kreis TEPLICE
Bílina
Dubí
Duchcov
Košťany
Krupka
Proboštov
Teplice
87
Města, obce
Städte, Gemeinden
Živě narození
Zemřelí
Lebendgeborene
Gestorbene
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
Přirozený přírůstek
Überschuss
Lebendgeborener bzw.
Gestorbener
celkem
na 1000
obyvatel
insgesamt
je 1000
Einwohner
Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM
Chabařovice
Libouchec
Petrovice
Povrly
Telnice
Tisá
Trmice
Ústí nad Labem
Zubrnice
23
12
7
21
8
5
36
1 037
2
10,0
6,9
11,0
9,6
13,5
7,1
12,9
11,0
9,7
28
17
6
19
3
3
27
1 055
5
12,2
9,7
9,4
8,7
5,1
4,3
9,7
11,2
24,3
-5
-5
1
2
5
2
9
-18
-3
-2,2
-2,9
1,6
0,9
8,5
2,8
3,2
-0,2
-14,6
Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion
Hlavní zemské město / LH DRESDEN
Dresden, Stadt
4 113
8,6
4 930
10,3
-817
-1,7
143
28
26
35
37
18
32
219
61
35
57
253
50
10
16
64
6,2
7,2
8,5
11,6
6,0
10,8
5,2
7,6
7,6
8,1
7,3
7,8
6,4
6,7
4,8
6,2
248
27
29
24
45
10
101
386
75
32
98
313
74
34
32
97
10,7
6,9
9,4
7,9
7,3
6,0
16,5
13,3
9,3
7,4
12,6
9,7
9,4
22,8
9,6
9,4
-105
1
-3
11
-8
8
-69
-167
-14
3
-41
-60
-24
-24
-16
-33
-4,5
0,3
-1,0
3,6
-1,3
4,8
-11,3
-5,8
-1,7
0,7
-5,3
-1,9
-3,1
-16,1
-4,8
-3,2
41
38
10
15
40
23
21
94
40
29
13
27
13
21
12
82
290
9
2
6,5
11,6
4,2
7,0
6,6
4,7
9,3
5,6
10,4
5,8
5,9
8,9
9,0
6,3
5,1
7,5
7,0
6,6
4,2
111
54
13
21
60
45
22
165
41
50
25
35
15
29
40
130
560
10
7
17,5
16,5
5,4
9,8
9,8
9,2
9,8
9,8
10,6
10,1
11,4
11,5
10,4
8,7
16,9
11,8
13,6
7,4
14,7
-70
-16
-3
-6
-20
-22
-1
-71
-1
-21
-12
-8
-2
-8
-28
-48
-270
-1
-5
-11,1
-4,9
-1,3
-2,8
-3,3
-4,5
-0,4
-4,2
-0,3
-4,2
-5,5
-2,6
-1,4
-2,4
-11,9
-4,4
-6,6
-0,7
-10,5
Okres / LK MEISSEN
Coswig, Stadt
Diera-Zehren
Käbschütztal
Ketzerbachtal
Klipphausen
Leuben-Schleinitz
Lommatzsch, Stadt
Meißen, Stadt
Moritzburg
Niederau
Nossen, Stadt
Radebeul, Stadt
Radeburg, Stadt
Taubenheim
Triebischtal
Weinböhla
Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ
Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt
Bad Schandau, Stadt
Bahratal
Dohma
Dohna, Stadt
Dürrröhrsdorf-Dittersbach
Gohrisch
Heidenau, Stadt
Hohnstein, Stadt
Hohwald
Kirnitzschtal
Königstein/Säschs.Schw., Stadt
Liebstadt, Stadt
Lohmen
Müglitztal
Neustadt in Sachsen, Stadt
Pirna, Stadt
Porschdorf
Rathen, Kurort
88
Města, obce
Städte, Gemeinden
Živě narození
Zemřelí
Lebendgeborene
Gestorbene
celkem
insgesamt
Rathmannsdorf
Reinhardtsdorf-Schöna
Rosenthal-Bielatal
Sebnitz, Stadt
Stadt Wehlen, Stadt
Stolpen, Stadt
Struppen
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
celkem
insgesamt
na 1000
obyvatel
je 1000
Einwohner
Přirozený přírůstek
Überschuss
Lebendgeborener bzw.
Gestorbener
celkem
na 1000
obyvatel
insgesamt
je 1000
Einwohner
5
8
11
66
9
58
27
4,5
4,7
6,0
6,9
5,2
9,3
9,4
13
20
36
117
19
62
25
11,6
11,9
19,7
12,2
10,9
10,0
8,7
-8
-12
-25
-51
-10
-4
2
-7,2
-7,1
-13,6
-5,3
-5,8
-0,6
0,7
39
53
1
88
4
318
29
28
10
10
25
51
30
39
35
42
48
137
7,1
5,0
1,0
8,0
3,1
8,0
8,4
5,8
7,7
9,2
7,8
11,6
6,4
8,2
11,4
8,0
8,4
10,1
50
83
7
155
14
482
46
45
19
8
38
27
39
46
26
56
67
131
9,1
7,9
7,0
14,1
10,9
12,1
13,3
9,4
14,5
7,4
11,8
6,1
8,3
9,7
8,5
10,6
11,7
9,6
-11
-30
-6
-67
-10
-164
-17
-17
-9
2
-13
24
-9
-7
9
-14
-19
6
-2,0
-2,9
-6,0
-6,1
-7,8
-4,1
-4,9
-3,5
-6,9
1,8
-4,1
5,5
-1,9
-1,5
2,9
-2,7
-3,3
0,4
Okres / LK WEIßERITZKREIS
Altenberg, Stadt
Bannewitz
Bärenstein, Stadt
Dippoldiswalde, Stadt
Dorfhain
Freital, Stadt
Geising, Stadt
Glashütte, Stadt
Hartmannsdorf-Reichenau
Hermsdorf/Erzgeb.
Höckendorf
Kreischa
Pretzschendorf
Rabenau, Stadt
Reinhardtsgrimma
Schmiedeberg
Tharandt, Stadt
Wilsdruff, Stadt
89
Pohyb obyvatelstva
v roce 2002
Bevölkerungsbewegung
im Jahr 2002
Města, obce
Städte, Gemeinden
Přistěhovalí
Zuzüge
celkem
insgesamt
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
Vystěhovalí
Fortzüge
celkem
insgesamt
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
Přírůstek stěhováním
Überschuss der Zubzw. Fortzüge
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Celkový přírůstek
Gesamtveränderung
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion
Okres / Kreis DĚČÍN
Benešov nad Ploučnicí
Bynovec
Česká Kamenice
Děčín
Dobkovice
Dobrná
Dolní Habartice
Dolní Poustevna
Františkov nad Ploučnicí
Horní Habartice
Hřensko
Huntířov
Janská
Jetřichovice
Jílové
Krásná Lípa
Kunratice
Kytlice
Labská Stráň
Malá Veleň
Markvartice
Mikulášovice
Růžová
Těchlovice
63
9
129
783
18
16
19
71
12
15
36
35
8
26
150
140
7
27
11
24
7
59
21
43
15,7
40,7
23,6
15,0
27,6
38,6
34,6
36,3
31,7
38,6
131,9
48,9
40,8
67,7
28,3
38,2
28,1
62,5
58,2
55,7
11,6
24,7
61,2
90,0
115
12
89
933
36
14
31
76
8
12
9
19
6
19
132
94
6
11
12
19
31
59
17
9
28,6
54,3
16,3
17,9
55,3
33,8
56,5
38,9
21,2
30,8
33,0
26,5
30,6
49,5
24,9
25,6
24,1
25,5
63,5
44,1
51,5
24,7
49,6
18,8
-52
-3
40
-150
-18
2
-12
-5
4
3
27
16
2
7
18
46
1
16
-1
5
-24
0
4
34
-12,9
-13,6
7,3
-2,9
-27,6
4,8
-21,9
-2,6
10,6
7,7
98,9
22,3
10,2
18,2
3,4
12,6
4,0
37,0
-5,3
11,6
-39,9
0,0
11,7
71,1
-53
-5
23
-178
-13
5
-11
5
3
4
29
20
0
5
26
8
3
10
-1
5
-28
8
4
34
-13,2
-22,6
4,2
-3,4
-20,0
12,1
-20,0
2,6
7,9
10,3
106,2
27,9
0,0
13,0
4,9
2,2
12,0
23,1
-5,3
11,6
-46,5
3,4
11,7
71,1
68
14
34
4
56
10
3
9
55
19
5
9
13
13
53
17
23
5
2
26,7
33,8
32,9
45,5
29,2
35,7
14,8
33,8
40,9
54,3
45,0
37,5
42,6
47,1
37,1
32,3
37,2
26,5
15,4
69
4
39
1
41
13
14
4
29
11
3
5
5
3
31
6
18
2
8
27,1
9,7
37,8
11,4
21,4
46,4
69,0
15,0
21,6
31,4
27,0
20,8
16,4
10,9
21,7
11,4
29,1
10,6
61,5
-1
10
-5
3
15
-3
-11
5
26
8
2
4
8
10
22
11
5
3
-6
-0,4
24,2
-4,8
34,1
7,8
-10,7
-54,2
18,8
19,3
22,9
18,0
16,7
26,2
36,2
15,4
20,9
8,1
15,9
-46,2
-4
8
-7
2
12
-3
-11
2
27
5
1
5
7
13
31
11
9
3
-7
-1,6
19,3
-6,8
22,7
6,3
-10,7
-54,2
7,5
20,1
14,3
9,0
20,8
23,0
47,1
21,7
20,9
14,6
15,9
-53,8
Okres / Kreis LITOMĚŘICE
Bohušovice nad Ohří
Brňany
Brozany nad Ohří
Brzánky
Budyně nad Ohří
Býčkovice
Černěves
Černouček
Čížkovice
Děčany
Dlažkovice
Dolánky nad Ohří
Dušníky
Evaň
Hoštka
Hrobce
Chodouny
Chotiněves
Chudoslavice
90
Města, obce
Städte, Gemeinden
Přistěhovalí
Zuzüge
celkem
Přírůstek stěhováním
Überschuss der Zubzw. Fortzüge
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Celkový přírůstek
Gesamtveränderung
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
celkem
insgesamt
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
20
42
53
18
13
493
38
199
11
0
16
2
23
45
15
4
40
15
7
7
10
223
7
4
16
39
21
195
114
7
39
33
18
0
71
70
19
6
5
7
28
9
49,8
46,2
38,0
33,1
31,9
20,0
85,2
21,5
35,4
0,0
23,4
11,8
48,3
28,4
40,1
43,0
34,6
28,8
32,0
16,8
92,6
17,2
24,8
18,9
22,3
42,4
30,0
21,2
38,7
12,7
23,0
40,8
39,1
0,0
26,9
48,5
39,1
18,9
34,5
27,3
56,3
31,0
10
29
33
11
1
663
13
203
9
3
21
2
7
29
8
0
22
19
14
7
4
275
2
3
11
19
27
207
105
22
42
16
13
6
69
37
15
6
6
6
13
12
24,9
31,9
23,7
20,2
2,5
26,9
29,1
22,0
28,9
21,7
30,7
11,8
14,7
18,3
21,4
0,0
19,0
36,5
63,9
16,8
37,0
21,2
7,1
14,2
15,4
20,7
38,5
22,5
35,7
39,9
24,8
19,8
28,3
27,8
26,1
25,6
30,9
18,9
41,4
23,4
26,2
41,4
10
13
20
7
12
-170
25
-4
2
-3
-5
0
16
16
7
4
18
-4
-7
0
6
-52
5
1
5
20
-6
-12
9
-15
-3
17
5
-6
2
33
4
0
-1
1
15
-3
24,9
14,3
14,4
12,9
29,5
-6,9
56,1
-0,4
6,4
-21,7
-7,3
0,0
33,6
10,1
18,7
43,0
15,6
-7,7
-32,0
0,0
55,6
-4,0
17,7
4,7
7,0
21,7
-8,6
-1,3
3,1
-27,2
-1,8
21,0
10,9
-27,8
0,8
22,9
8,2
0,0
-6,9
3,9
30,2
-10,3
3
-12
14
-2
10
-154
23
-32
-1
-5
-6
0
16
8
9
3
10
-3
-5
-1
0
-60
5
0
0
19
-6
-4
-11
-16
-15
14
5
-13
-9
11
4
-3
-3
3
14
-6
7,5
-13,2
10,1
-3,7
24,6
-6,3
51,6
-3,5
-3,2
-36,2
-8,8
0,0
33,6
5,1
24,1
32,3
8,7
-5,8
-22,8
-2,4
0,0
-4,6
17,7
0,0
0,0
20,7
-8,6
-0,4
-3,7
-29,0
-8,9
17,3
10,9
-60,2
-3,4
7,6
8,2
-9,4
-20,7
11,7
28,2
-20,7
391
381
345
101
606
107
1 669
24,8
50,3
39,0
37,7
44,8
46,8
32,6
427
224
263
73
516
82
1 494
27,1
29,6
29,7
27,3
38,2
35,9
29,2
-36
157
82
28
90
25
175
-2,3
20,7
9,3
10,5
6,7
10,9
3,4
-17
33
37
15
131
12
111
-1,1
4,4
4,2
5,6
9,7
5,2
2,2
insgesamt
Kleneč
Krabčice
Křešice
Libochovany
Libotenice
Litoměřice
Lovečkovice
Lovosice
Lukavec
Malíč
Martiněves
Miřejovice
Mnetěš
Mšené-lázně
Nové Dvory
Oleško
Polepy
Prackovice nad Labem
Přestavlky
Radovesice
Rochov
Roudnice nad Labem
Siřejovice
Slatina
Snědovice
Straškov-Vodochody
Sulejovice
Štětí
Terezín
Travčice
Třebenice
Třebívlice
Třebušín
Úpohlavy
Úštěk
Velemín
Velké Žernoseky
Vchynice
Vlastislav
Vrutice
Žalhostice
Židovice
Vystěhovalí
Fortzüge
Okres / Kreis TEPLICE
Bílina
Dubí
Duchcov
Košťany
Krupka
Proboštov
Teplice
91
Města, obce
Přistěhovalí
Zuzüge
Städte, Gemeinden
celkem
insgesamt
Vystěhovalí
Fortzüge
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
celkem
insgesamt
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
37,0
62,8
57,9
44,6
38,9
59,7
44,1
19,7
14,6
50
57
23
37
20
22
67
2 174
7
21,8
32,6
36,0
16,9
33,8
31,3
24,0
23,0
34,0
Přírůstek stěhováním
Überschuss der Zubzw. Fortzüge
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Celkový přírůstek
Gesamtveränderung
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM
Chabařovice
Libouchec
Petrovice
Povrly
Telnice
Tisá
Trmice
Ústí nad Labem
Zubrnice
85
110
37
98
23
42
123
1 865
3
35
53
14
61
3
20
56
-309
-4
15,2
30,3
21,9
27,8
5,1
28,4
20,1
-3,3
-19,4
30
48
15
63
8
22
65
-327
-7
13,1
27,4
23,5
28,7
13,5
31,3
23,3
-3,5
-34,0
Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion
Hlavní zemské město / LH DRESDEN
Dresden, Stadt
20 969
43,8
18 551
38,7
2 418
5,0
1 597
3,3
1 041
183
119
101
261
62
229
1 302
417
218
376
2 049
312
96
131
631
44,8
46,8
38,7
33,4
42,3
37,0
37,4
45,0
51,7
50,7
48,2
63,4
39,7
64,5
39,2
61,0
1 434
240
135
154
252
93
230
1 337
414
221
375
1 824
329
93
147
547
61,8
61,4
43,9
51,0
40,9
55,6
37,6
46,2
51,3
51,4
48,1
56,5
41,8
62,5
44,0
52,9
-393
-57
-16
-53
9
-31
-1
-35
3
-3
1
225
-17
3
-16
84
-16,9
-14,6
-5,2
-17,5
1,5
-18,5
-0,2
-1,2
0,4
-0,7
0,1
7,0
-2,2
2,0
-4,8
8,1
-498
-56
-19
-42
1
-23
-70
-202
-11
-2
-41
165
-41
-21
-31
51
-21,5
-14,3
-6,2
-13,9
0,2
-13,7
-11,4
-7,0
-1,4
-0,5
-5,3
5,1
-5,2
-14,1
-9,3
4,9
207
104
100
125
356
709
64
939
80
279
87
212
43
192
132
482
1 585
47
13
59
32,7
31,8
41,7
58,6
58,4
144,8
28,4
55,8
20,8
56,1
39,5
69,9
29,7
57,4
55,9
43,9
38,5
34,7
27,3
52,9
235
204
120
104
417
746
100
920
107
301
60
293
43
101
135
631
1 891
65
32
61
37,1
62,3
50,0
48,7
68,4
152,3
44,4
54,6
27,8
60,5
27,3
96,6
29,7
30,2
57,2
57,4
46,0
48,0
67,1
54,7
-28
-100
-20
21
-61
-37
-36
19
-27
-22
27
-81
91
-3
-149
-306
-18
-19
-2
-4,4
-30,6
-8,3
9,8
-10,0
-7,6
-16,0
1,1
-7,0
-4,4
12,3
-26,7
27,2
-1,3
-13,6
-7,4
-13,3
-39,8
-1,8
-99
-116
-23
15
-81
-57
-37
-52
-28
-44
15
-91
-3
82
-32
-197
-579
-19
-24
-10
-15,6
-35,5
-9,6
7,0
-13,3
-11,6
-16,4
-3,1
-7,3
-8,8
6,8
-30,0
-2,1
24,5
-13,6
-17,9
-14,1
-14,0
-50,3
-9,0
Okres / LK MEISSEN
Coswig, Stadt
Diera-Zehren
Käbschütztal
Ketzerbachtal
Klipphausen
Leuben-Schleinitz
Lommatzsch, Stadt
Meißen, Stadt
Moritzburg
Niederau
Nossen, Stadt
Radebeul, Stadt
Radeburg, Stadt
Taubenheim
Triebischtal
Weinböhla
Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ
Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt
Bad Schandau, Stadt
Bahratal
Dohma
Dohna, Stadt
Dürrröhrsdorf-Dittersbach
Gohrisch
Heidenau, Stadt
Hohnstein, Stadt
Hohwald
Kirnitzschtal
Königstein/Säschs.Schw., Stadt
Liebstadt, Stadt
Lohmen
Müglitztal
Neustadt in Sachsen, Stadt
Pirna, Stadt
Porschdorf
Rathen, Kurort
Rathmannsdorf
92
Města, obce
Städte, Gemeinden
Přistěhovalí
Zuzüge
celkem
Přírůstek stěhováním
Überschuss der Zubzw. Fortzüge
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
Celkový přírůstek
Gesamtveränderung
celkem
na 1000
obyvat.
insgeje 1000
samt
Einwoh.
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
celkem
insgesamt
na 1000
obyvat.
je 1000
Einwoh.
33
86
251
87
213
221
19,6
46,9
26,2
50,1
34,2
77,1
53
75
374
119
225
262
31,4
40,9
39,0
68,5
36,1
91,4
-20
11
-123
-32
-12
-41
-11,9
6,0
-12,8
-18,4
-1,9
-14,3
-32
-14
-174
-42
-15
-39
-19,0
-7,6
-18,1
-24,2
-2,4
-13,6
144
679
34
473
29
1 655
167
132
35
38
82
244
213
208
117
284
287
787
26,2
64,6
34,2
43,1
22,6
41,6
48,2
27,5
26,8
35,1
25,6
55,4
45,2
44,0
38,2
54,0
50,2
57,8
324
586
40
435
41
1 861
260
206
77
43
90
212
192
194
91
295
290
626
59,0
55,7
40,2
39,7
31,9
46,8
75,1
42,9
59,0
39,7
28,1
48,1
40,7
41,0
29,7
56,1
50,7
46,0
-180
93
-6
38
-12
-206
-93
-74
-42
-5
-8
32
21
14
26
-11
-3
161
-32,8
8,8
-6,0
3,5
-9,3
-5,2
-26,9
-15,4
-32,2
-4,6
-2,5
7,3
4,5
3,0
8,5
-2,1
-0,5
11,8
-191
63
-12
-29
-22
-370
-110
-91
-51
-3
-21
56
12
6
35
-25
-22
167
-34,8
6,0
-12,1
-2,6
-17,1
-9,3
-31,8
-18,9
-39,1
-2,8
-6,5
12,7
2,5
1,3
11,4
-4,8
-3,8
12,3
insgesamt
Reinhardtsdorf-Schöna
Rosenthal-Bielatal
Sebnitz, Stadt
Stadt Wehlen, Stadt
Stolpen, Stadt
Struppen
Vystěhovalí
Fortzüge
Okres / LK WEIßERITZKREIS
Altenberg, Stadt
Bannewitz
Bärenstein, Stadt
Dippoldiswalde, Stadt
Dorfhain
Freital, Stadt
Geising, Stadt
Glashütte, Stadt
Hartmannsdorf-Reichenau
Hermsdorf/Erzgeb.
Höckendorf
Kreischa
Pretzschendorf
Rabenau, Stadt
Reinhardtsgrimma
Schmiedeberg
Tharandt, Stadt
Wilsdruff, Stadt
93
Byty
a velikost bytů
Wohnungen
und Wohnfläche
Města, obce
Byty
Städte, Gemeinden
Wohnungen
Průměrná obytná
plocha 1 bytu
v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Wohnung in m2
Počet bytů na
1 000 obyvatel
Wohnungen je
1 000
Einwohner
Průměrný
počet osob na
1 byt
Durchschnittliche Personenzahl je
Wohnung
Průměrná obytná
plocha bytů na
1 osobu v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Person in m2
Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion1)
Okres / Kreis DĚČÍN
Benešov nad Ploučnicí
Bynovec
Česká Kamenice
Děčín
Dobkovice
Dobrná
Dolní Habartice
Dolní Poustevna
Františkov nad Ploučnicí
Horní Habartice
Hřensko
Huntířov
Janská
Jetřichovice
Jílové
Krásná Lípa
Kunratice
Kytlice
Labská Stráň
Malá Veleň
Markvartice
Mikulášovice
Růžová
Těchlovice
1 522
74
2 006
21 072
253
120
178
672
150
143
82
197
71
145
1 944
1 177
66
142
68
141
206
855
112
160
46,06
56,27
51,36
44,49
46,59
64,68
65,54
52,29
50,15
62,71
51,28
61,46
47,85
59,94
46,88
53,87
56,41
56,89
64,50
63,35
62,61
55,02
69,01
57,73
378,4
334,8
367,5
404,0
388,6
289,9
324,2
343,6
396,8
367,6
300,4
275,1
362,2
377,6
366,9
321,1
265,1
328,7
359,8
327,1
342,2
358,5
326,5
334,7
2,64
2,99
2,72
2,48
2,57
3,45
3,08
2,91
2,52
2,72
3,33
3,63
2,76
2,65
2,73
3,11
3,77
3,04
2,78
3,06
2,92
2,79
3,06
2,99
17,43
18,84
18,88
17,98
18,11
18,75
21,25
17,97
19,90
23,05
15,40
16,91
17,33
22,63
17,20
17,30
14,95
18,70
23,21
20,73
21,43
19,72
22,53
19,32
966
140
381
38
721
103
71
87
431
133
39
82
104
99
493
188
222
70
45
46,63
54,89
57,43
56,68
55,25
55,09
66,75
63,66
49,72
55,66
61,41
53,32
60,95
56,66
54,58
57,76
61,08
65,51
63,16
379,3
338,2
369,2
431,8
375,5
367,9
349,8
327,1
320,4
380,0
351,4
341,7
341,0
358,7
345,0
356,7
359,2
370,4
346,2
2,64
2,96
2,71
2,32
2,66
2,72
2,86
3,06
3,12
2,63
2,85
2,93
2,93
2,79
2,90
2,80
2,78
2,70
2,89
17,69
18,56
21,20
24,48
20,75
20,26
23,34
20,82
15,93
21,15
21,58
18,22
20,78
20,32
18,83
20,61
21,94
24,26
21,86
Okres / Kreis LITOMĚŘICE
Bohušovice nad Ohří
Brňany
Brozany nad Ohří
Brzánky
Budyně nad Ohří
Býčkovice
Černěves
Černouček
Čížkovice
Děčany
Dlažkovice
Dolánky nad Ohří
Dušníky
Evaň
Hoštka
Hrobce
Chodouny
Chotiněves
Chudoslavice
94
Města, obce
Byty
Städte, Gemeinden
Wohnungen
Kleneč
Krabčice
Křešice
Libochovany
Libotenice
Litoměřice
Lovečkovice
Lovosice
Lukavec
Malíč
Martiněves
Miřejovice
Mnetěš
Mšené-lázně
Nové Dvory
Oleško
Polepy
Prackovice nad Labem
Přestavlky
Radovesice
Rochov
Roudnice nad Labem
Siřejovice
Slatina
Snědovice
Straškov-Vodochody
Sulejovice
Štětí
Terezín
Travčice
Třebenice
Třebívlice
Třebušín
Úpohlavy
Úštěk
Velemín
Velké Žernoseky
Vchynice
Vlastislav
Vrutice
Žalhostice
Židovice
Průměrná obytná
plocha 1 bytu
v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Wohnung in m2
Počet bytů na
1 000 obyvatel
Průměrný
počet osob na
1 byt
Durchschnittliche Personenzahl je
Wohnung
Průměrná obytná
plocha bytů na
1 osobu v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Person in m2
150
308
505
194
140
9 756
169
3 750
116
54
266
52
166
574
129
33
414
191
87
166
39
5 175
100
78
219
323
270
3 458
1 037
205
653
306
151
82
951
456
173
107
55
97
195
120
62,87
59,41
56,34
61,10
64,33
45,35
55,52
41,31
47,14
45,24
61,49
79,83
62,40
57,57
60,14
51,36
63,83
53,16
49,78
54,20
55,97
48,50
65,14
56,14
56,08
59,71
52,63
43,18
53,07
64,94
58,73
58,23
67,40
58,09
54,58
58,80
54,72
58,21
52,20
64,03
52,93
52,88
373,1
338,8
362,5
356,6
344,0
396,5
378,9
405,6
373,0
391,3
389,5
305,9
348,7
362,8
344,9
354,8
358,1
366,6
397,3
398,1
361,1
398,6
354,6
367,9
305,9
351,1
385,2
375,8
352,5
371,4
385,9
378,7
328,3
379,6
360,2
315,8
356,0
336,5
379,3
378,9
392,4
413,8
2,68
2,95
2,76
2,80
2,91
2,52
2,64
2,47
2,68
2,56
2,57
3,27
2,87
2,76
2,90
2,82
2,79
2,73
2,52
2,51
2,77
2,51
2,82
2,72
3,27
2,85
2,60
2,66
2,84
2,69
2,59
2,64
3,05
2,63
2,78
3,17
2,81
2,97
2,64
2,64
2,55
2,42
23,46
20,13
20,42
21,79
22,13
17,98
21,04
16,75
17,58
17,70
23,95
24,42
21,76
20,89
20,74
18,23
22,86
19,49
19,78
21,58
20,21
19,33
23,10
20,66
17,15
20,96
20,27
16,23
18,71
24,12
22,67
22,05
22,12
22,05
19,66
18,57
19,48
19,58
19,80
24,26
20,77
21,88
6 520
2 907
3 606
1 153
4 977
866
22 111
41,71
50,42
41,97
45,38
48,58
58,44
43,63
413,8
383,9
407,8
430,9
368,3
378,7
432,3
2,42
2,61
2,45
2,32
2,72
2,64
2,31
17,26
19,35
17,12
19,55
17,89
22,13
18,86
856
601
51,23
57,18
372,8
343,2
2,68
2,91
19,10
19,63
Wohnungen je
1 000
Einwohner
Okres / Kreis TEPLICE
Bílina
Dubí
Duchcov
Košťany
Krupka
Proboštov
Teplice
Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM
Chabařovice
Libouchec
95
Města, obce
Byty
Städte, Gemeinden
Wohnungen
Petrovice
Povrly
Telnice
Tisá
Trmice
Ústí nad Labem
Zubrnice
215
827
221
240
915
39 451
76
Průměrná obytná
plocha 1 bytu
v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Wohnung in m2
Počet bytů na
1 000 obyvatel
51,52
44,53
56,36
57,39
47,80
41,37
59,07
336,5
376,8
373,9
341,4
328,4
417,3
368,9
Wohnungen je
1 000
Einwohner
Průměrný
počet osob na
1 byt
Durchschnittliche Personenzahl je
Wohnung
Průměrná obytná
plocha bytů na
1 osobu v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Person in m2
2,97
2,65
2,67
2,93
3,04
2,40
2,71
17,33
16,78
21,08
19,59
15,70
17,26
21,79
Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion 2)
Hlavní zemské město / LH DRESDEN
Dresden, Stadt
287 298
64,34
598,3
1,67
38,49
11 215
1 670
1 399
1 351
2 434
810
2 997
18 521
3 388
1 796
3 727
15 874
3 375
598
1 466
4 087
64,11
80,24
79,34
79,20
83,40
79,01
74,74
63,66
85,30
77,95
71,37
74,71
76,15
81,94
78,44
78,54
488,9
429,4
459,0
452,6
394,4
485,0
492,7
643,5
419,9
416,7
479,0
489,8
428,6
408,2
440,1
392,8
2,05
2,33
2,18
2,21
2,54
2,06
2,03
1,55
2,38
2,40
2,09
2,04
2,33
2,45
2,27
2,55
31,35
34,46
36,42
35,85
32,90
38,32
36,82
40,97
35,82
32,48
34,19
36,60
32,64
33,45
34,52
30,85
3 139
2 015
1 075
905
2 812
2 117
1 097
9 891
1 737
2 113
1 020
1 703
732
1 516
1 018
5 605
22 912
671
263
596
854
857
5 689
73,59
70,47
80,93
77,35
78,59
78,41
77,48
60,16
80,02
78,56
77,45
69,88
77,87
75,20
74,66
64,41
64,51
73,03
72,24
70,47
73,77
80,51
67,32
500,1
631,7
448,7
423,1
464,6
430,3
490,0
587,5
452,5
425,2
459,9
568,8
506,9
446,7
437,7
514,3
560,8
499,6
571,7
540,3
510,8
471,9
599,1
2,00
1,58
2,23
2,36
2,15
2,32
2,04
1,70
2,21
2,35
2,17
1,76
1,97
2,24
2,28
1,94
1,78
2,00
1,75
1,85
1,96
2,12
1,67
36,80
44,51
36,31
32,73
36,51
33,74
37,96
35,34
36,21
33,40
35,62
39,75
39,47
33,59
32,67
33,12
36,18
36,49
41,30
38,08
37,68
38,00
40,33
Okres / LK MEISSEN
Coswig, Stadt
Diera-Zehren
Käbschütztal
Ketzerbachtal
Klipphausen
Leuben-Schleinitz
Lommatzsch, Stadt
Meißen, Stadt
Moritzburg
Niederau
Nossen, Stadt
Radebeul, Stadt
Radeburg, Stadt
Taubenheim
Triebischtal
Weinböhla
Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ
Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt
Bad Schandau, Stadt
Bahratal
Dohma
Dohna, Stadt
Dürrröhrsdorf-Dittersbach
Gohrisch
Heidenau, Stadt
Hohnstein, Stadt
Hohwald
Kirnitzschtal
Königstein/Säschs.Schw., Stadt
Liebstadt, Stadt
Lohmen
Müglitztal
Neustadt in Sachsen, Stadt
Pirna, Stadt
Porschdorf
Rathen, Kurort
Rathmannsdorf
Reinhardtsdorf-Schöna
Rosenthal-Bielatal
Sebnitz, Stadt
96
Města, obce
Byty
Städte, Gemeinden
Wohnungen
Stadt Wehlen, Stadt
Stolpen, Stadt
Struppen
Průměrná obytná
plocha 1 bytu
v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Wohnung in m2
Počet bytů na
1 000 obyvatel
Průměrný
počet osob na
1 byt
Durchschnittliche Personenzahl je
Wohnung
Průměrná obytná
plocha bytů na
1 osobu v m2
Durchschnittliche
Wohnfläche je
Person in m2
903
2 648
1 267
77,52
79,31
81,29
523,8
425,4
444,4
1,91
2,35
2,25
40,60
33,73
36,13
2 850
3 998
491
4 878
545
20 112
1 586
2 447
572
496
1 432
1 876
2 180
2 182
1 209
2 355
2 463
5 827
70,53
75,54
75,36
72,98
73,39
65,58
74,40
69,47
82,17
76,61
75,42
75,69
74,77
71,04
82,71
70,49
75,52
75,34
527,7
378,1
494,0
445,6
426,1
508,3
465,5
514,0
445,8
458,4
447,9
423,4
460,3
460,0
392,2
447,5
432,1
425,1
1,90
2,64
2,02
2,24
2,35
1,97
2,15
1,95
2,24
2,18
2,23
2,36
2,17
2,17
2,55
2,23
2,31
2,35
37,22
28,56
37,22
32,52
31,27
33,34
34,63
35,71
36,63
35,12
33,78
32,05
34,42
32,68
32,44
31,54
32,63
32,03
Wohnungen je
1 000
Einwohner
Okres / LK WEIßERITZKREIS
Altenberg, Stadt
Bannewitz
Bärenstein, Stadt
Dippoldiswalde, Stadt
Dorfhain
Freital, Stadt
Geising, Stadt
Glashütte, Stadt
Hartmannsdorf-Reichenau
Hermsdorf/Erzgeb.
Höckendorf
Kreischa
Pretzschendorf
Rabenau, Stadt
Reinhardtsgrimma
Schmiedeberg
Tharandt, Stadt
Wilsdruff, Stadt
) Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001
) Daten aus der Volkszählung vom 1. 3. 2001
2
) Údaje k 31. 12. 2002
2
) Angaben mit Stand vom 31. 12. 2002
1
1
97
Nezaměstnanost
k 31. 12. 2002
Města, obce
Städte, Gemeinden
Arbeitslosigkeit
zum 31. 12. 2002
Celkem
insgesamt
ženy
z toho
darunter
muži
Frauen
Männer
dlouhodobě
nezaměstnaní
Langzeitarbeitslose
Podíl žen
v%
Podíl dlouhodobě
nezaměstnaných v %
Anteil der
Frauen
in %
Anteil der
Langzeitarbeitslosen in %
Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion *)
Okres / Kreis DĚČÍN
Benešov nad Ploučnicí
Bynovec
Česká Kamenice
Děčín
Dobkovice
Dobrná
Dolní Habartice
Dolní Poustevna
Františkov nad Ploučnicí
Horní Habartice
Hřensko
Huntířov
Janská
Jetřichovice
Jílové
Krásná Lípa
Kunratice
Kytlice
Labská Stráň
Malá Veleň
Markvartice
Mikulášovice
Růžová
Těchlovice
318
12
443
3 859
46
48
49
134
26
29
28
53
12
23
369
342
28
29
13
30
39
246
34
30
132
6
189
2 042
19
25
21
60
11
9
13
31
7
12
213
128
10
17
6
12
19
103
15
19
186
6
254
1 817
27
23
28
74
15
20
15
22
5
11
156
214
18
12
7
18
20
143
19
11
149
5
145
1 587
12
14
19
58
11
9
4
10
2
5
121
137
17
17
5
12
10
123
9
10
41,5
50,0
42,7
52,9
41,3
52,1
42,9
44,8
42,3
31,0
46,4
58,5
58,3
52,2
57,7
37,4
35,7
58,6
46,2
40,0
48,7
41,9
44,1
63,3
46,9
41,7
32,7
41,1
26,1
29,2
38,8
43,3
42,3
31,0
14,3
18,9
16,7
21,7
32,8
40,1
60,7
58,6
38,5
40,0
25,6
50,0
26,5
33,3
158
33
36
7
139
23
20
18
119
44
7
17
17
13
108
22
82
19
5
91
17
21
5
80
17
13
7
57
21
3
7
14
9
60
14
41
9
2
67
16
15
2
59
6
7
11
62
23
4
10
3
4
48
8
41
10
3
42
5
10
5
54
11
12
8
43
12
4
6
5
5
59
9
42
7
1
57,6
51,5
58,3
71,4
57,6
73,9
65,0
38,9
47,9
47,7
42,9
41,2
82,4
69,2
55,6
63,6
50,0
47,4
40,0
26,6
15,2
27,8
71,4
38,8
47,8
60,0
44,4
36,1
27,3
57,1
35,3
29,4
38,5
54,6
40,9
51,2
36,8
20,0
Okres / Kreis LITOMĚŘICE
Bohušovice nad Ohří
Brňany
Brozany nad Ohří
Brzánky
Budyně nad Ohří
Býčkovice
Černěves
Černouček
Čížkovice
Děčany
Dlažkovice
Dolánky nad Ohří
Dušníky
Evaň
Hoštka
Hrobce
Chodouny
Chotiněves
Chudoslavice
98
Města, obce
Städte, Gemeinden
Kleneč
Krabčice
Křešice
Libochovany
Libotenice
Litoměřice
Lovečkovice
Lovosice
Lukavec
Malíč
Martiněves
Miřejovice
Mnetěš
Mšené-lázně
Nové Dvory
Oleško
Polepy
Prackovice nad Labem
Přestavlky
Radovesice
Rochov
Roudnice nad Labem
Siřejovice
Slatina
Snědovice
Straškov-Vodochody
Sulejovice
Štětí
Terezín
Travčice
Třebenice
Třebívlice
Třebušín
Úpohlavy
Úštěk
Velemín
Velké Žernoseky
Vchynice
Vlastislav
Vrutice
Žalhostice
Židovice
Celkem
ženy
z toho
darunter
muži
insgesamt
Frauen
Männer
19
50
82
23
28
1 327
51
620
25
13
44
10
27
133
29
5
90
29
20
26
11
779
20
20
63
46
37
817
242
51
93
69
39
13
228
112
26
16
5
16
32
26
10
22
47
12
18
657
26
347
11
3
26
5
16
78
17
4
53
18
12
13
7
410
14
15
38
21
26
445
116
31
48
30
21
8
112
58
14
11
2
9
11
13
9
28
35
11
10
670
25
273
14
10
18
5
11
55
12
1
37
11
8
13
4
369
6
5
25
25
11
372
126
20
45
39
18
5
116
54
12
5
3
7
21
13
4
18
13
8
7
415
20
259
7
5
15
5
7
55
7
1
24
12
11
13
1
305
3
6
39
26
16
424
73
8
38
27
15
6
99
33
2
3
1
6
9
13
52,6
44,0
57,3
52,2
64,3
49,5
51,0
56,0
44,0
23,1
59,1
50,0
59,3
58,6
58,6
80,0
58,9
62,1
60,0
50,0
63,6
52,6
70,0
75,0
60,3
45,7
70,3
54,5
47,9
60,8
51,6
43,5
53,8
61,5
49,1
51,8
53,8
68,8
40,0
56,3
34,4
50,0
21,1
36,0
15,9
34,8
25,0
31,3
39,2
41,8
28,0
38,5
34,1
50,0
25,9
41,4
24,1
20,0
26,7
41,4
55,0
50,0
9,1
39,2
15,0
30,0
61,9
56,5
43,2
51,9
30,2
15,7
40,9
39,1
38,5
46,2
43,4
29,5
7,7
18,8
20,0
37,5
28,1
50,0
1 699
727
885
219
1 338
148
4 436
869
356
454
111
707
77
2 296
830
371
431
108
631
71
2 140
950
388
513
101
650
56
2 256
51,1
49,0
51,3
50,7
52,8
52,0
51,8
55,9
53,4
58,0
46,1
48,6
37,8
50,9
dlouhodobě
nezaměstnaní
Langzeitarbeitslose
Podíl žen
v%
Podíl dlouhodobě
nezaměstnaných v %
Anteil der
Frauen
in %
Anteil der
Langzeitarbeitslosen in %
Okres / Kreis TEPLICE
Bílina
Dubí
Duchcov
Košťany
Krupka
Proboštov
Teplice
99
Města, obce
Celkem
Städte, Gemeinden
ženy
z toho
darunter
muži
insgesamt
Frauen
Männer
181
141
54
187
51
37
349
7 503
18
93
79
31
89
25
18
183
3 894
10
88
62
23
98
26
19
166
3 609
8
dlouhodobě
nezaměstnaní
Langzeitarbeitslose
Podíl žen
v%
Podíl dlouhodobě
nezaměstnaných v %
Anteil der
Frauen
in %
Anteil der
Langzeitarbeitslosen in %
51,4
56,0
57,4
47,6
49,0
48,6
52,4
51,9
55,6
61,9
41,1
50,0
50,3
35,3
48,6
56,4
48,8
61,1
Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM
Chabařovice
Libouchec
Petrovice
Povrly
Telnice
Tisá
Trmice
Ústí nad Labem
Zubrnice
112
58
27
94
18
18
197
3 659
11
Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion
Hlavní zemské město / LH DRESDEN
Dresden, Stadt
36 108
16 477
19 631
14 242
45,6
39,4
1 876
290
295
266
441
175
526
2 711
398
301
697
1 910
604
108
265
686
967
155
167
147
217
84
291
1 402
183
161
391
919
306
60
142
343
909
135
128
119
224
91
235
1 309
215
140
306
991
298
48
123
343
825
105
106
104
186
74
232
1 263
119
119
270
760
232
57
99
241
51,5
53,4
56,6
55,3
49,2
48,0
55,3
51,7
46,0
53,5
56,1
48,1
50,7
55,6
53,6
50,0
44,0
36,2
35,9
39,1
42,2
42,3
44,1
46,6
29,9
39,5
38,7
39,8
38,4
52,8
37,4
35,1
365
266
195
126
402
393
183
1 555
378
518
209
233
111
260
202
1 333
3 413
114
43
98
171
134
93
58
185
185
106
795
202
252
116
132
56
138
89
692
1 731
63
22
54
194
132
102
68
217
208
77
760
176
266
93
101
55
122
113
641
1 682
51
21
44
119
83
67
44
134
142
66
622
125
214
70
68
40
106
55
584
1 395
44
12
52
46,8
50,4
47,7
46,0
46,0
47,1
57,9
51,1
53,4
48,6
55,5
56,7
50,5
53,1
44,1
51,9
50,7
55,3
51,2
55,1
32,6
31,2
34,4
34,9
33,3
36,1
36,1
40,0
33,1
41,3
33,5
29,2
36,0
40,8
27,2
43,8
40,9
38,6
27,9
53,1
Okres / LK MEISSEN
Coswig, Stadt
Diera-Zehren
Käbschütztal
Ketzerbachtal
Klipphausen
Leuben-Schleinitz
Lommatzsch, Stadt
Meißen, Stadt
Moritzburg
Niederau
Nossen, Stadt
Radebeul, Stadt
Radeburg, Stadt
Taubenheim
Triebischtal
Weinböhla
Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ
Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt
Bad Schandau, Stadt
Bahratal
Dohma
Dohna, Stadt
Dürrröhrsdorf-Dittersbach
Gohrisch
Heidenau, Stadt
Hohnstein, Stadt
Hohwald
Kirnitzschtal
Königstein/Säschs.Schw., Stadt
Liebstadt, Stadt
Lohmen
Müglitztal
Neustadt in Sachsen, Stadt
Pirna, Stadt
Porschdorf
Rathen, Kurort
Rathmannsdorf
100
Města, obce
Städte, Gemeinden
Reinhardtsdorf-Schöna
Rosenthal-Bielatal
Sebnitz, Stadt
Stadt Wehlen, Stadt
Stolpen, Stadt
Struppen
Celkem
ženy
z toho
darunter
muži
insgesamt
Frauen
Männer
141
154
1 012
123
486
194
81
87
490
73
238
92
60
67
522
50
248
102
51
50
407
34
190
67
57,4
56,5
48,4
59,3
49,0
47,4
36,2
32,5
40,2
27,6
39,1
34,5
373
728
74
742
67
3 865
200
269
101
63
205
298
312
374
206
365
348
1 029
205
337
38
347
33
1 816
111
139
64
26
88
141
158
183
109
173
167
515
168
391
36
395
34
2 049
89
130
37
37
117
157
154
191
97
192
181
514
146
298
30
279
25
1 831
68
115
32
25
77
114
128
177
57
145
142
419
55,0
46,3
51,4
46,8
49,3
47,0
55,5
51,7
63,4
41,3
42,9
47,3
50,6
48,9
52,9
47,4
48,0
50,0
39,1
40,9
40,5
37,6
37,3
47,4
34,0
42,8
31,7
39,7
37,6
38,3
41,0
47,3
27,7
39,7
40,8
40,7
dlouhodobě
nezaměstnaní
Langzeitarbeitslose
Podíl žen
v%
Podíl dlouhodobě
nezaměstnaných v %
Anteil der
Frauen
in %
Anteil der
Langzeitarbeitslosen in %
Okres / LK WEIßERITZKREIS
Altenberg, Stadt
Bannewitz
Bärenstein, Stadt
Dippoldiswalde, Stadt
Dorfhain
Freital, Stadt
Geising, Stadt
Glashütte, Stadt
Hartmannsdorf-Reichenau
Hermsdorf/Erzgeb.
Höckendorf
Kreischa
Pretzschendorf
Rabenau, Stadt
Reinhardtsgrimma
Schmiedeberg
Tharandt, Stadt
Wilsdruff, Stadt
*) Údaje dle úřadů práce
*) Gemäß Angaben der Arbeitsämter
101
Seznam adres městských úřadů
Adressliste der Stadtverwaltungen
česká část/tschechischer Teil
Městský úřad Benešov nad Ploučnicí
Náměstí míru 1, 407 22 Benešov nad Ploučnicí
Telefon
+420 412 589 811
Fax
+420 412 589 812
E-mail
[email protected]
Internet
www.benesovnpl.cz
Městský úřad Duchcov
Nám. Republiky 5, PO Box 21a, 419 01 Duchcov
Telefon
+420 417 514 411
Fax
+420 417 835 118
E-mail
[email protected]
Internet
www.duchcov.cz
Městský úřad Bílina
Břežánská 50/4, 418 31 Bílina
Telefon
+420 417 810 801
Fax
+420 417 810 809,
+420 417 810 815
E-mail
[email protected]
Internet
www.bilina.cz
Městský úřad Chabařovice
Husovo náměstí 183, 403 17 Chabařovice
Telefon
+420 475 225 412
Fax
+420 475 225 369
E-mail
[email protected]
Internet
www.chabarovice.cz
Městský úřad Bohušovice nad Ohří
Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice nad Ohří
Telefon
+420 416 781 137,
+420 416 781 122,
+420 416 781 164
Fax
+420 416 781 122
E-mail
[email protected]
Internet
www.bohusovice.cz
Městský úřad Budyně nad Ohří
Mírové náměstí 65, 411 18 Budyně nad Ohří
Telefon
+420 416 863 272
Fax
+420 416 863 273
E-mail
[email protected]
Městský úřad Česká Kamenice
Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice
Telefon
+420 412 709 655
Fax
+420 412 584 361
E-mail
[email protected]
Internet
www.ceska-kamenice.cz
Městský úřad Děčín
Mírové náměstí 1175/5, 405 38 Děčín IV
Telefon
+420 412 593 111
Fax
+420 412 530 057
E-mail
[email protected]
Internet
www.mudecin.cz
Městský úřad Dolní Poustevna
Vilémovská 77, 407 82 Dolní Poustevna
Telefon
+420 412 397 221
Fax
+420 412 397 136
E-mail
[email protected]
Internet
www.dolnipoustevna.cz
Městský úřad Dubí
Ruská 264, 417 01 Dubí
Telefon
+420 417 571 041-2
+420 417 571 033
Fax
+420 417 571 399
+420 417 514 411
E-mail
[email protected]
Internet
www.mesto-dubi.cz
102
Městský úřad Jílové
Mírové náměstí 280, 407 01 Jílové
Telefon
+420 412 550 201
Fax
+420 412 550 203
E-mail
[email protected]
Internet
www.mujilove.cz
Městský úřad Košťany
Teplická 297, 417 23 Košťany
Telefon
+420 417 568 183, 417 568 477
Fax
+420 417 568 027
E-mail
[email protected]
Internet
www.kostany.cz
Městský úřad Krásná Lípa
Masarykova 6/246, 407 46 Krásná Lípa
Telefon
+420 412 352 820
Fax
+420 412 354 821
E-mail
[email protected]
Internet
www.krasnalipa.cz
Městský úřad Krupka
Mariánské náměstí 22
417 42 Krupka
Telefon
+420 417 861 253
Fax
+420 417 861 309
E-mail
[email protected]
Internet
www.krupka-mesto.cz
Městský úřad Litoměřice
Mírové nám. 15/7, 412 01 Litoměřice
Telefon
+420 416 916 111
Fax
+420 416 916 211
E-mail
[email protected]
Internet
www.litomerice.cz
Městský úřad Lovosice
Školní 2-4, 410 30 Lovosice
Telefon
+420 416 571 111
Fax
+420 416 532 130
E-mail
[email protected]
Internet
www.meulovo.cz
Městský úřad Mikulášovice
Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice
Telefon
+420 412 394 289
Fax
+420 412 394 256
E-mail
[email protected]
Internet
www.mikulasovice.cz
Městský úřad Trmice
Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice
Telefon
+420 475 317 230
Fax
+420 475 620 567
E-mail
[email protected]
Internet
www.mesta.obce.cz/trmice
Městský úřad Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem
Telefon
+420 416 850 111
Fax
+420 416 850 171
E-mail
[email protected]
Internet
www.roudnicenl.cz
Městský úřad Třebenice
Paříkovo náměstí 1, 411 13 Třebenice
Telefon
+420 416 594 311
Fax
+420 416 594 485
E-mail
[email protected]
Internet
www.volny.cz/trebenice/mcg.htm
Městský úřad Štětí
Mírové náměstí 163, 411 08 Štětí
Telefon
+420 416 813 700
Fax
+420 416 812 356
E-mail
[email protected]
Internet
www.steti.cz
Magistrát města Ústí nad Labem
Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem
Telefon
+420 475 241 111
Fax
+420 475 211 047
E-mail
[email protected]
Internet
www.usti-ul.cz
Magistrát města Teplice
nám. Svobody 2, 415 01 Teplice
Telefon
+420 417 510 111
Fax
+420 417 570 629
E-mail
[email protected]
Internet
www.teplice.cz
Městský úřad Úštěk
Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk
Telefon
+420 416 795 609,
+420 416 795 610
Fax
+420 416 795 363
E-mail
[email protected]
Internet
www.mesto-ustek.cz
Městský úřad Terezín
Náměstí ČSA 179, 411 55 Terezín
Telefon
+420 416 782 227
Fax
+420 416 782 397
E-mail
[email protected]
Internet
www.terezin.cz
Seznam adres městských úřadů
Adressliste der Stadtverwaltugen
Stadtverwaltung Altenberg
Platz des Bergmanns 2, 01773 Altenberg
Telefon
+49 35056/333-0
Fax
+49 35056/33318
E-mail
[email protected]
Internet
www.altenberg.de
Stadtverwaltung
Hauptstraße 5, 01816 Bad Gottleuba
Telefon
+49 35023/668-0
Fax
+49 35023/668-72
E-mail
[email protected]
Internet
www.badgottleuba-berggiesshuebel.de
německá část/deutscher Teil
Stadtverwaltung Bad Schandau
Dresdner Straße 3, 01814 Bad Schandau
Telefon
+49 35022/501125
E-mail
[email protected]
Internet
www.bad-schandau.de
Stadtverwaltung Bärenstein
Markt 1, 01768 Bärenstein
Telefon
+49 35054/25490
Fax
+49 35054/28344
E-mail
[email protected]
Internet
www.altenberg.de
103
Stadtverwaltung Coswig
Karrasstraße 2, 01640 Coswig
Telefon
+49 3523/66330
Fax
+49 3523/66339
E-mail
[email protected]
Internet
www.coswig.de
Stadtverwaltung Heidenau
Dresdner Straße 4, 01809 Heidenau
Telefon
+49 3529/571-409
Fax
+49 3529/51 25 23
E-mail
[email protected]
Internet
www.heidenau.de
Stadtverwaltung Dippoldiswalde
Markt 2, 01744 Dippoldiswalde
Telefon
+49 3504/6499-0
Fax
+49 3504/613311
E-mail
[email protected]
Internet
www.dippoldiswalde.de
Stadtverwaltung Hohnstein
Rathausstraße 10, 01848 Hohnstein
Telefon
+49 35975/8680
Fax
+49 35975/86810
E-mail
[email protected]
Internet
www.hohnstein.de
Stadtverwaltung Dohna
Markt 11, 01809 Dohna
Telefon
+49 3529/5636-0
Fax
+49 3529/563699
E-mail
[email protected]
Internet
www.stadt-dohna.de
Adresa pro poštovní styk:
Postfach 10
01810 Dohna
Stadtverwaltung Königstein
Goethestr. 7, 01824 Königstein
Telefon
+49 35021/99750
Fax
+49 35021/99733
E-mail
[email protected]
Internet
www.koenigstein-sachsen.de
Landeshauptstadt Dresden
Dr.-Külz-Ring 19, 01067 Dresden
Telefon
+49 351/4880
E-mail
[email protected]
Internet
www.dresden.de
Stadtverwaltung Freital
Dresdner Straße 56, 01705 Freital
Telefon
+49 351/6476-0,
+49 351/6476-152
Fax
+49 351/6476-4821
E-mail
[email protected]
Internet
www.freital.de
Stadtverwaltung Geising
Hauptstraße 25, 01778 Geising
Telefon
+49 35056/3890
Fax
+49 35056/38922
E-mail
[email protected]
Internet
www.geising.de
Stadtverwaltung Glashütte
Hauptstraße 42, 01768 Glashütte
Telefon
+49 35053/45-0
Fax
+49 35053/47142
E-mail
[email protected]
Internet
www.glashuette-sachs.de
104
Stadtverwaltung Nossen
Markt 31, 01683 Nossen
Telefon
+49 35242/43430
Fax
+49 35242/68187
E-mail
[email protected]
Internet
www.nossen.de
Stadtverwaltung Pirna
Am Markt 1 – 2, 01796 Pirna
Telefon
+49 3501/556 219
Fax
+49 3501/556 288
E-mail
[email protected]
Internet
www.pirna.de
Stadtverwaltung Rabenau
Markt 3, 01734 Rabenau
Telefon
+49 351/64 98 2-0
Fax
+49 351/64 98 211
E-mail
[email protected]
Internet
www.stadt-rabenau.de
Stadtverwaltung Radebeul
Pestalozzistraße 6a, 01445 Radebeul
Telefon
+49 351/8311 50
Fax
+49 351/8311 902
E-mail
[email protected]
Internet
www.radebeul.de
Stadtverwaltung Radeburg
Heinrich-Zille-Straße 6, 01471 Radeburg
Telefon
+49 35208/9610
Fax
+49 35208/96125
E-mail
[email protected]
Internet
www.radeburg.de
Stadtverwaltung Sebnitz
Kirchstraße 5, 01855 Sebnitz
Telefon
+49 35971/840
Fax
+49 35971/53053
E-mail
[email protected]
Internet
www.sebnitz.de
Stadtverwaltung Stolpen
Markt 1, 01833 Stolpen
Telefon
+49 35973/280-0
Fax
+49 35973/280-25
E-mail
[email protected]
Internet
www.stolpen.de
Stadtverwaltung Stadt Wehlen
Markt 5, 01829 Stadt Wehlen
Telefon
+49 35024/70413
Fax
+49 35024/70434
E-mail
[email protected]
Internet
www.wehlen-online.de
www.stadt-wehlen.de
Stadtverwaltung Wilsdruff
Nossener Straße 20, 01723 Wilsdruff
Telefon
+49 35204/463-0
Fax
+49 35204/463-600
E-mail
post@wilsdruff
Internet
www.wilsdruff.de
105
106
kniha komplet.qxd
25.4.2005
9:12
Str. 1
MĚSTA DIE STÄDTE
EUROREGIONU DER EUROREGION
ELBE/LABE
Tento projekt je spolufinancován EU z programu Phare CBC.
Nazory uveřejněné v této publikaci vyjadřují názor autora a nemusí vyjadřovat názor EU.
ISBN 80-250-0928-9
© 2005 PrintActive, s. r. o.