ether fosfolipid

bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 1
ETHER FOSFOLIPID
PNAE
proti nádorovým buňkám:
Prevence a terapie metastáz
Jindřich Kára
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 2
Ether−fosfolipid PNAE proti nádorovým buňkám:
Prevence a terapie metastáz
Jindřich Kára
RNDr. Jindřich Kára, DrSc.
Netoxický ether−fosfolipid PNAE, inhibitor protein kinázy C
se selektivním protinádorovým účinkem a možnost prevence
a terapie metastáz u pacientů s kolorektálním karcinomem
© Jindřich Kára, 2000
Třetí upravené vydání, květen 2004
Graphic design © STUDIO TYFO, 2004
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 3
Obsah
1.1
Protein kináza C (PKC) − vlastnosti, izoenzymy,
lokalizace v buňce.......................................................................4
1.2
Aktivace protein kinázy C diestery phorbolu − promotory
růstu.............................................................................................5
1.3
Protein kináza C a zvýšení metastatické kapacity nádorových
buněk. Zvýšená aktivita PKC v lidských nádorových
buňkách.......................................................................................6
2.1
Ether−fosfolipidy s protinádorovým účinkem inhibují aktivitu
protein kinázy C a indukují selektivní destrukci membrán
nádorových buněk.......................................................................7
2.2
Indukce apoptozy v nádorových buňkách působením
ether−fosfolipidů...........................................................................9
3.
Prevence metastáz experimentálních nádorů ether−fosfolipidy,
syntetickými preparáty (CAI, Cicaprost) a inhibitory
angiogenezy...............................................................................10
4.
Geny kontrolující metastatickou kapacitu
nádorových buněk.....................................................................11
5.1
Přírodní netoxický ether−fosfolipid PNAE
(plasmanyl−(N−acyl)−ethanolamin), jeho chemická struktura,
protinádorový účinek in vitro a in vivo a jeho mechanismus
účinku........................................................................................12
5.2
Farmakokinetika a metabolismus 14C−PNAE(s) in vivo.............19
5.3
Nová průmyslová technologie výroby preparátu OVOSAN
obsahujícího PNAE....................................................................20
5.4
Možnost prevence metastáz do jater u pacientů
po operaci kolorektálního adenokarcinomu dlouhodobou
perorální aplikací preparátu obsahujícího PNAE.
Možnost kombinace regionální hypertermie a parenterální
aplikace PNAE(s) v terapii metastáz. Další perspektivy............21
Literatura − reference...............................................................................23
3
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 4
1.1 Protein kináza C (PKC) − vlastnosti, izoenzymy,
lokalizace v buňce.
Protein kináza C byla objevena Y. Nishizukou a spolupracovníky v roce
1977 a charakterizována jako proteolyticky aktivovaná kináza (1). Touto
výzkumnou skupinou byla charakterizována jako "calcium−activated and
phospholipiddependent protein kinase" (2). Dva další významné objevy
ukázaly důležitost protein kinázy C v přenosu signálů uvnitř buňky, akti−
vaci PKC 1,2−diacylglycerolem a její vztah k metabolismu fosfatidyliosito−
lu (3) a její funkci receptoru pro phorbol−diestery, promotory růstu nádorů
(4).
Aktivní protein kináza C je lokalizována především v buněčné membrá−
ně a také v cytoplasmě a v buněčném jádře. V těchto strukturách kataly−
zuje PKC fosforylaci buněčných proteinů, což vede k důležitým biologic−
kým změnám, proliferaci, diferenciaci buněk a také k indukci maligního
fenotypu.
Diacylglycerol, který stimuluje enzymatickou aktivitu protein kinázy C
v přítomnosti fosfatidylserinu a Ca2+ iontů, vzniká v buňce při hydrolýze
fosfatidylinositol−4,5−bifosfátu. Jak objevili Berridge M.J. a Irvine R.F. (5)
důležitým produktem této reakce je inositol−1,4,5−trifosfát, který v buňce
uvolňuje kalciové ionty Ca2+ z endoplasmatického retikula. Dalším pro−
duktem hydrolýzy fosfatidylinositol−4,5−bifosfátu je 1,2−diacylglycerol.
Systém metabolismu fosfatidylinolsitol−1,4,5−trifosfátu a Ca2+ je propojen
1,2 diacylglycerolem s aktivací PKC a fosforylací buněčných bílkovin (3).
Tyto enzymové systémy hrají důležitou roli v regulaci buněčné proliferace
(intercellular signaling) a jsou také aktivovány onkogeny v procesu
maligní transformace buňky (63).
V průběhu studia protein kinázy C, zvláště klonováním jejich genů
(cDNA−PKC) (7,8,9) bylo zjištěno, že protein kináza C tvoří skupinu deseti
izoenzymů označených řeckými písmeny PKC α, βΙ, βΙΙ, γ, δ, ε, η, ξ, θ, ϕ.
Tyto izoenzymy PKC se vzájemně liší svou molekulární charakteristikou,
odlišností exprese svých genů v různých tkáních a intracelurální lokaliza−
cí (6). Z této rodiny protein kináz C se v buňkách nejčastěji exprimují izo−
enzymy PKC α, βΙ, βΙΙ a γ (6,11). Weinstein a spolupracovníci (10) zjistili,
že transformace krysích embryonálních fibroblastů onkogeny ras, src
a fos, mění expresi některých izoforem protein kinázy C. Podrobnější
údaje o regulaci izoenzymů PKC uvádějí také G.C. Blobe, L.M. Obeid
a Y.A. Hannum. (11). Zvýšená exprese izoenzymu PKC α byla zjištěna
v nádorových buňkách rezistentních k chemoterapii, zvláště v buňkách
linie MCF−7 ("multidrug" rezistentní linie buněk lidského karcinomu
mammy) (12).
4
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 5
1.2 Aktivace protein kinázy C diestery phorbolu − pro−
motory růstu.
Zvláště zajímavými aktivátory protein kinázy C jsou estery phorbolu, pří−
rodní produkty z rostliny Croton tiglium, které byly studovány jako promo−
tory (aktivátory růstu) kožních nádorů u myší, kde urychlují proliferaci
nádorových buněk transformovaných kancerogenem (15). Ukázalo se, že
phorbol−diester, phorbol myristát−acetát (PMA) se váže specificky na pro−
tein kinázu C, a tím významně zvyšuje enzymovou aktivitu PKC (13, 15).
Protein kináza C tedy funguje jako receptor pro PMA. Komplex PKC +
phorbol−12,13−dibutyrát (3H) byl izolován při purifikaci protein kinázy C
z krysích mozků (13) jako přímý důkaz vazby phorbol−diesteru na protein
kinázu C (15). Je zajímavé, že diestery phorbolu mohou indukovat
diferenciaci lidských leukemických buněk linie HL60 a tato diferenciace
může být blokována bryostatinem (makrocyklický lakton izolovaný
z mořských řas) (15).
Tyto experimenty dokazují, že protein kináza C hraje centrální roli
v diferenciaci lidských leukemických buněk HL60. Pravděpodobně
stejným způsobem, t.j. aktivací PKC, mohou indukovat diferenciaci HL60
buněk na granulocyty také stopové koncentrace alkyl−fosfolipidů, jak
experimentálně prokázal Honma Y. a spol . (14).
Thomas T.P., Talwar H.S. a Anderson W.B. (16) pozorovali, že 12−0−
−tetradecancylphorbol−13−acetát (tumor promoter) může indukovat spoje−
ní protein kinázy C s buněčnými jádry v buňkách NIH−3T3. Autoři soudí,
že spojení protein kinázy C s buněčnými jádry normálních buněk NIH−3T3
může vést k fosforylaci jader bílkovin jako substrátu protein kinázy C.
Izolovaná jádra z leukemických buněk HL60 obsahují vyšší enzymovou,
aktivitu PKC ve srovnání s izolovanými jádry buněk NIH−3T3 a působe−
ním phorbol−diesteru na buňky HL60 se aktivita PKC v jádrech těchto
leukemických buněk nezvýšila. Autoři se pokoušejí objasnit složitou otáz−
ku odlišných biologických odpovědí normálních a leukemických buněk na
působení phorbol diesterů. Není pochyb o tom, že protein kináza C a její
lokalizace v buňce hraje významnou roli v mechanismu diferenciace lid−
ských leukemických buněk HL60.
5
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 6
1.3 Protein kináza C a zvýšení metastatické kapacity
nádorových buněk.
Zvýšená aktivita PKC v lidských nádorových buňkách.
Protein kináza C je kritickým enzymem v regulaci buněčného růstu.
Svědčí o tom vysoká exprese PKC v nádorových buňkách a také v nádo−
rových metastázách. C.A. O´Brianová a spolupracovníci (17) studovali
enzymovou aktivitu PKC v chirurgických vzorcích karcinomu mammy
a v normální tkáni prsní žlázy od týchž pacientek a zjistili, že celková
enzymová aktivita izoenzymů je několikanásobně vyšší ve srovnání
s normální tkání (17). Autoři soudí, že PKC izoenzymy exprimované
v nádorových buňkách se mohou lišit od izoenzymů PKC v normální
tkáni a s použitím monoklonálních protilátek mohou být použity jako
markery v diagnostice karcinomu mammy.
B. Korczaková, C. Whale a R.S. Kerbel (18) publikovali experimentální
důkazy, že uvolnění iontů Ca2+ působením ionoforu A23187 na buňky
myšího adenokarcinomu mammy linie SP1 rostoucího subkutánně
a aktivace protein kinázy C phorbol−12−myristát−13−acetátem indukují
zvýšenou schopnost těchto buněk metastazovat. Oba tyto "signalizační
systémy" (uvolnění intracelulárních Ca2+ iontů a aktivace PKC) zvyšují
nezávisle na sobě schopnost SP1 buněk matastazovat do plic experi−
mentálních myší (18). Autoři také zjistili, že buňky takto indukovaných
metastáz projevují geneticky zakotvenou kapacitu metastatické aktivity.
To otevírá otázku identifikace genů zodpovědných za schopnost nádoro−
vých buněk metastázovat a faktorů, které způsobují expresi těchto genů
(viz dále 4.).
Gopanakrishna R. a Barsky S. (18 b) na modelu myšího melanomu B16
ukázali, že buněčné linie nádorových buněk s vysokou metastatickou
aktivitou vykazovaly vyšší enzymovou aktivitu protein kinázy C vázané na
buněčnou membránu nežli sublinie nádorových buněk se slabou metas−
tatickou aktivitou, kdežto enzymové aktivity PKC v cytosolu těchto
buněčných liníí se nelišily (18 b). Tyto výsledky naznačují, že asociace
PKC s buněčnou membránou nádorových buněk zvyšuje metastatický
potenciál těchto buněk.
Autoři J.A. Dumont, W.D.Jones a A.J. Bitonti (19) zjistili, že experimen−
tální metastázy buněk myšího melanomu B16F1 jsou potlačovány půso−
bením inhibitorů protein kinázy C, t.j. syntetickým preparátem
MDL 27,032 (4−propyl−5−(pyridinyl)−2−(3H)−oxazolon) nebo staurospori−
nem. Preparát MDL 27,032 rovněž signifikantně snižoval adhezi buněk
B16F1 k fibrinogenu a kolagenu v plastických miskách. Autoři vyslovují
hypotézu, že protein kinázou C katalyzovaná fosforylace bílkovinných
6
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 7
receptorů na povrchu nádorových buněk hraje kritickou roli ve schopnos−
ti těchto nádorových buněk tvořit metastázy. I v tomto případě jde
o enzymovou aktivitu PKC spojenou s buněčnými membránami nádoro−
vých buněk.
Američtí autoři B. Liu, R.J. Maher, Y.A. Hannum, A.T. Porter a K.V. Honn
(20) publikovali experimentální výsledky svědčící o tom, že nenasycená
mastná kyselina 12(S)hydroxyeicosatetraenová (12(S)HETE) zvyšuje
metastatický potenciál buněk krysího karcinomu prostaty Duning R3327
aktivací protein kinázy C. Autoři navrhují, aby enzymy 12−lipoxygenáz
(jejímž produktem je 12(S)HETE) a protein kináza C byly použity jako
cílové enzymy pro hledání látek blokujících aktivity těchto enzymů, které
by mohly být využity k potlačení metastáz lidských karcinomů prostaty.
Naopak omega−3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina docosapenta−
enová a kyselina docosahexaenová) obsažené v rybím oleji a podávané
v dietě bezthymovým holým myším s transplantovanými lidskými nádoro−
vými buňkami MDA−MB−435 karcinomu mammy, inhibovaly růst
i metastázy těchto buněk do plic pokusných zvířat (20b). Inhibiční účinek
těchto omega−3 mastných kyselin na metastázování nádorových buněk
v tomto modelu vysvětlují autoři inhibicí biosyntézy kyseliny 12−hydroxy−
eicosatetraenové (20 b).
V této souvislosti je pozoruhodné, že kyselina docosahexaenová zvy−
šuje velmi signifikantně permeabilitu nádorových buněk linie T24A (myší
leukemie) a může mít proto přímý protinádorový účinek (20 c).
2.1 Ether−fosfolipidy s protinádorovým účinkem inhibu−
jí aktivitu protein kinázy C a indukují selektivní
destrukci membrán nádorových buněk.
Protinádorové účinky ether−fosfolipidů byly popsány v řadě publikací
(21−35). Nejvíce byl studován syntetický analog lysofosfatidylcholinu
(lyso−lecithinu), 1−0−oktadecyl−2−methoxy−glycero−3−fosfocholin (ET−18−
−OCH3) (21−28). Tento preparát selektivně ničí nádorové buňky a jeho
účinek se projevuje destrukcí buněčných membrán nádorových buněk,
jak bylo prokázáno elektronovou mikroskopií (24,25,26). Preparát ET−18−
−OCH3 (Edelfosfin) zvyšuje rovněž imunologickou obranu organismu,
aktivuje protinádorovou aktivitu makrofág a má významný účinek proti
nádorovým metastázám v experimentálních modelech (21−24,48).
Podobné protinádorové účinky má také další syntetický analog lysolecit−
hinu, thioether 1−hexadecylmercapto−2−methoxy−methyl−rac−glycero−3−
7
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 8
−fosfocholin, (BM 41,440, Ilmofosin) (28). Byla připravena i další syntetic−
ká analoga fosfatidylcholinu s protinádorovým účinkem (27,32). Klinické
zkoušky prokázaly terapeutický účinek těchto preparátů (27,28,50), ale
také vedlejší toxické účinky na organismus, omezující jejich klinické využití.
Objev nového alkyl−fosfolipidu se selektivním protinádorovým účinkem
(29), 1−0−alkyl−2−acyl−sn−glycero−3−fosfo−(N−acyl)−ethanolaminu (PNAE),
který je přírodním derivátem fosfatidylethanolaminu a nemá žádné ved−
lejší toxické účinky na organismus při perorálním a také parenterálním po−
dání (29−35), otevírá novou perspektivu klinického využití tohoto netoxic−
kého ether−fosfolipidu, zvláště v prevenci metastáz lidských nádorů do
různých orgánů, obzvláště metastáz do jater (33,35). Na rozdíl od synte−
tických preparátů (ET−18−OCH3, BM 41,440), které představují směs
racemických stereoisomerů, má preparát PNAE (i PNAE(s)) přírodní
stereokonfiguraci a neobsahuje ve struktuře své molekuly žádné
nepřirozené skupiny. Proto PNAE a jeho metabolity nejsou toxické pro
organismus a PNAE je proto mimořádně vhodný pro dlouhodobou pero−
rální aplikaci a prevenci lidských nádorových metastáz (33, 35). Vývoj
a příprava semisyntetického ether−fosfolipidu PNAE(s) byly popsány (30,
34, 35), protinádorový účinek PNAE(s) in vitro a in vivo (30,31) farmako−
kinetika a metabolismus in vivo (33) byly publikovány (viz dále v části 5).
Mechanismus protinádorového účinku ether−fosfolipidů, který se proje−
vuje destrukcí buněčných membrán nádorových buněk (24−26,30,35)
není dosud zcela objasněn, obsahuje však jistě inhibiční účinek ether−fos−
folipidů na protein kinázu C v nádorových buňkách. Všechny studované
ether−fosfolipidy inhibují enzymatický systém PKC (36−39). Také alkyl−
−diglyceridy, které mohou vzniknout jako štěpné produkty alkyl−fosfolipidů
v organismu (41), inhibují aktivitu protein kinázy C (40,41). L.W. Daniel
a spolupracovníci (40) zjistili, že syntetické 1−0−alkyl−2−acyl diglyceridy
a také 1−0−alkenyl−2−acyl diglyceridy (s nenasyceným alifatickým řetěz−
cem v poloze 1−0− na glycerolu), inhibují protein kinázu C. Tito autoři
zjistili také, že dietherglyceridy s krátkým alifatickým řetězcem v poloze
2−0− na glycerolu, jsou rovněž účinnými inhibitory protein kinázy C. Tento
poznatek byl také potvrzen holandskými výzkumníky (41) exaktní analy−
zou štěpů preparátu ET−18−OCH3. Také protinádorový preparát
hexadecylfosfocholin je inhibitorem protein kinázy C (42). Inhibice
enzymové aktivity PKC je patrně důležitým bodem v mechanismu proti−
nádorového účinku ether−fosfolipidů. Také preparát PNAE inhibuje
enzymatickou aktivitu protein kinázy C, částečně purifikované z buněk
myších mozků (39). Byla zjištěna kompetitivní inhibice PKC semisyntetic−
kým preparátem PNAE(s) vzhledem k fosfatidylserinu, který protein kiná−
zu C aktivuje (39). Tato vlastnost netoxického ether−fosfolipidu PNAE(s)
8
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 9
hraje rovněž významnou roli v použití tohoto preparátu k prevenci vzniku
nádorových metastáz.
Protein kinázu C inhibují také další látky s protinádorovým účinkem,
např. tamoxifen (43), adriamycin (44), calphostin C (47), které jsou pou−
žívány v klinické terapii rakoviny. Je tedy inhibice PKC jedním z důležitých
mechanismů protinádorového účinku těchto látek a také celé skupiny
ether−fosfolipidů. Je pozoruhodné, že protein kinázu C inhibují také anor−
ganické sloučeniny selenu, kysličník seleničitý a kyselina seleničitá (89).
Vedle inhibice protein kinázy C projevují ether−fosfolipidy inhibiční
účinek také na systém fosforylace inositol−fosfátů a aktivace cytoplasma−
tických iontů kalcia (60, 62−64). G. Powis a D.S. Alberts v přehledném
článku (63) hodnotí význam inhibice těchto buněčných signálních systé−
mů ether−fosfolipidy jako strategii chemoprevence rakoviny. Buněčné
membrány nádorových buněk s enzymatickými systémy spojenými
s těmito buněčnými strukturami, jsou v posledních letech předmětem sou−
středěného zájmu ve vývoji nových protinádorových léčiv (65, 66).
Kombinace tumoricidních ether−fosfolipidů s liposomy (51) zmírňuje toxic−
ké vedlejší účinky např. ether−fosfolipidu ET−18−OCH3 a zlepšuje možnosti
terapeutického využití tohoto ether−fosfolipidu. Podobně konjugát thio−
ether−fosfolipidu s cytosin arabinosidem, preparát Cytoros (ara−CPD−1−S−
−octadecyl−2−0−palmitoyl−thioglycerol), se osvědčuje proti experimentál−
ním metastázám u krys (52).
2.2 Indukce apoptozy v nádorových buňkách působe−
ním ether−fosfolipidů
Ether−fosfolipidy indukují apoptozu v lidských leukemických buňkách,
nikoliv však v normálních buňkách v kostní dřeni (57, 58). Apoptoza ("pro−
grammed cell death") je podstatou přirozeného stárnutí a odumírání bu−
něk v organismu (68). Apoptoza je forma buněčné smrti charakterizova−
ná morfologickými a biochemickými změnami, jako např. kondenzace
chromatinu, fragmentace DNA způsobená aktivací endonukleázy
(57,58,69). Stimuly, které zvyšují fluiditu buněčných membrán nádoro−
vých buněk (např. hypertermie nebo 5%ní ethanol) (70) nebo působení
ether−fosfolipidů ET−18−OCH3 (57, 58), mohou indukovat apoptickou smrt
nádorové buňky. Ether−fosfolipidy indukují apoptozu pouze v nádorových
buňkách, nikoliv však v normálních fyziologických buňkách (58). V buňce
existují regulační geny, jejichž exprese může zabránit apoptické smrti
buňky (např. mitochondriální protein Bc1−2 (58, 71, 72). Pravděpodobně
9
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 10
všechny protinádorové ether−fosfolipidy indukují apoptozu v nádorových
buňkách. M. Modolell a spolupracovníci (58) na základě svých experi−
mentů uzavírají, že indukce apoptozy ether−fosfolipidem ET−18−OCH3
zahrnuje tři hlavní stupně: a) vazbu ether−fosfolipidu na povrchu buněčné
membrány; b) inkorporace ether−fosfolipidu do buňky; c) spuštění signali−
začního mechanismu pro apoptozu, který může být zrušen zvýšenou
koncentrací bílkoviny Bc1−2. Jde tedy o parametry, které mohou být
různé v různých typech nádorových buněk. To vysvětluje také různou cit−
livost nádorových buněk k cytotoxickému účinku ether−fosfolipidů.
Rezistence nádorových buněk k některým cytostatikům může být
odstraněna inhibicí protein kinázy C (45). V souladu s těmito závěry je
fakt, že kombinace thioether−fosfolipidu BM 41,440 s cis−platinou zvyšuje
cytostatický účinek cis−platiny na nádorové buňky (37).
Selektivní inhibitor protein kinázy C, preparát CGP−41251, derivát anti−
biotika staurosporinu (109), prokázal protinádorový účinek in vivo proti
buňkám lidských nádorů mozku (glioblastomů) na modelu bezthymových
myší při perorální nebo i.v. aplikaci (110). V současné době jsou studová−
ny inhibitory protein kinázy C na modelu lidských nádorových buněk
astrocytomu s cílem použít vybrané inhibitory protein kinázy C v terapii
maligních mozkových nádorů (111, 88).
3. Prevence metastáz experimentálních nádorů ether−
−fosfolipidy, syntetickými preparáty (CAI, Cicaprost)
a inhibitory angiogenezy.
Kolorektální karcinomy a jejich metastázy do jater i jiných orgánů jsou
příčinou vysoké úmrtnosti na tento častý typ rakoviny. I po chirurgickém
odstranění primárního nádoru se objevují metastázy v játrech téměř
u 90% pacientů. Léčba metastáz v játrech cytostatiky (intravenozní apli−
kace nebo regionální infuze fluorouracilu a dalších cytostatik) není příliš
účinná a nezvyšuje podstatně dobu přežití pacientů. Chirurgické odstra−
nění metastáz je obtížné a v případě mikrometastáz není možné. Hledání
způsobu prevence vzniku nádorových metastáz do jater je tedy naléha−
vým úkolem výzkumu, velmi důležitým pro záchranu života pacientů.
Po operaci kolorektálního karcinomu cirkulují v krevním oběhu pacientů
značné počty nádorových buněk (59). Mnoho těchto buněk zahyne půso−
bením imunitního obranného systému organismu, některé nádorové buň−
ky však přece jen "zakotví" v játrech a vytvoří metastázy. Kaskádu
metastatických stupňů, kterými procházejí nádorové buňky při vzniku
10
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 11
metastáz, podrobně popsal I.J. Fidler (73).
Pro růst sekundárních nádorů (metastáz) je nezbytné vytváření nových
krevních kapilár v nádorové tkáni (angiogeneze), které v krvi přivádějí
výživné látky potřebné pro růst nádorových buněk.
Důležitým hlediskem prevence metastáz je proto výzkum inhibitorů angio−
geneze (74−77). Na experimentálním modelu buněk lidského kolorektál−
ního karcinomu transplantovaného bezthymovým myším (BALB/c nude
mice) byl potvrzen inhibiční účinek inhibitoru angiogenezy, preparátu
TNP−470 na růst metastáz lidského karcinomu v játrech myší BALB/c
(holých myší) (77).
Vedle inhibitorů angiogenezy je však třeba hledat pro prevenci metastáz
další netoxické látky vhodné pro dlouhodobou perorální aplikaci a pre−
venci metastáz. V poslední době, v rámci výzkumu prevence metastáz,
byly v USA syntetizovány inhibitory invazivity a disseminace nádorových
buněk, které jsou již klinicky testovány. Je to např. carboxyamidotriazol
(CAI), syntetický inhibitor signalizace iontů Ca2+ v nádorové buňce, který
rovněž inhibuje reverzibilně angiogenezu, proliferaci nádorových buněk
a jejich matastatický potenciál (93,95). CAI blokováním průniku Ca2+ kal−
ciovými kanálky do nádorové buňky inhibuje rovněž syntézu
matrix−metaloproteináz, a tím snižuje jejich invazivitu (95).
Syntetický analog prostacyklinu, preparát Cicaprost (firmy Schering
A.G., Berlín) (96,97) inhibuje metastázy mammárního karcinomu SMT2A
a metastázy karcinomu prostaty na krysích modelech. Jeho perorální apli−
kace u lidí byla farmakologicky testována (97) a dává možnost klinického
využití. Cicaprost je metabolicky stabilnější nežli prostacyklin, jehož anti−
metastatický účinek byl zjištěn již v roce 1981 (98, 99).
4. Geny kontrolující metastatickou kapacitu nádorových
buněk.
Fatální význam metastáz pro osud pacientů nemocných rakovinou pří−
mo nutí pracovníky ve výzkumných ústavech studovat patogenezi metas−
tatického procesu. Nové poznatky v tomto směru mohou přinést zlepšení
terapie a prevence metastáz.
Mnoho úsilí je v posledních letech věnováno studiu a identifikaci genů
kontrolujících metastázy nádorových buněk (78−85). S.E. Egan
a spolupracovníci došli k závěru, že metastatický fenotyp nádorové buň−
ky je indukován onkogeny s protein kinázovou aktivitou (79). Buňky
krysího karcinomu mammy projevily zvýšenou schopnost metastazovat
11
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 12
po transfekci H−ras onkogenem (80).
Nedávno byl objeven gen nm23, identifikovaný jako gen suppressor
metastatického procesu (82,83,86). Nízká exprese tohoto genu vede ke
vzniku nádorových buněk lidského mammárního karcinomu s vysokým
metastatickým potenciálem (86). Nádorové metastázy jsou tedy nepo−
chybně kontrolovány specifickými geny (82−84,87).
Studium genu nm23, v poslední době již poskytuje možnost selektivní−
ho potlačení buněk lidského karcinomu mammy s vysokou metastatickou
kapacitou (87).
5.1 Přírodní netoxický ether−fosfolipid PNAE (plasma−
nyl−(N−acyl)−ethanolamin), jeho chemická struktura,
protinádorový účinek in vitro a in vivo a jeho mecha−
nismus účinku.
Objev nového netoxického alkyl−fosfolipidu PNAE (plasmanyl−(N−acyl)−
−ethanolaminu) s protinádorovým účinkem, izolovaného z ischemické tká−
ně kuřecích embryí a z biopreparátu cACPL (zkratka z "crude anticancer
phospholipid") byl publikován již dříve (29,30,35).
Tento alkyl−fosfolipid izolovaný z uvedeného biologického materiálu byl
čištěn chromatograficky na kolonách silikagelu a také preparativní
chromatografií na tenké vrstvě silikagelu. Chemická struktura nového
fosfolipidu, byla studována chromatografickou analýzou degradačních
produktů po enzymatické hydrolýze alkyl−fosfolipidu PNAE fosfolipázou C
z buněk Bacillus cereus a také po hydrolýze fosfolipázou D, dále dvou−
rozměrnou chromatografií v tenké vrstvě silikagelu, infračerveným spekt−
rem a hmotově spektrometrickou analýzou (29). Protinádorová účinnost
čistého alkyl−fosfolipidu PNAE byla testována v tkáňových kulturách
lidských nádorových buněk (linie Hep−2 a T24) kvantitativním měřením
inkorporace radioaktivního thymidinu−3H do buněčné DNA při stoupajících
mikrogramových koncentracích PNAE v 1 ml media kultury (29).
Nový fosfolipid byl identifikován jako 1−0−alkyl−2−acyl−sn−glycero−3−
−fosfo−(N−acyl)−ethanolamin, neboli plasmanyl−(N−acyl)−ethanolamin
(PNAE) (29).
Hlavní molekulární species PNAE má strukturu 1−0−oktadecyl−2−oleoyl−
−sn−glycero−3−fosfo−(N−palmitoyl)−ethanolamin (29,30) (viz vzorec, obr.1).
12
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 13
Obr. 1: 1−0−alkyl−2−acyl−sn−glycero−3−phospho−(N−acyl)−ethanol−amine
nebo plasmanyl−(N−acyl)−ethanolamine, PNAE (Kára et. al. 1986).
R−oktadecyl; R´−CO − oleoyl; R´´−CO − palmitoyl
Alkyl−fosfolipid PNAE působí selektivně cytolyticky na lidské nádorové
buňky linie Hep−2 a T24 (lidský nádor močového měchýře)
v tkáňových kulturách při koncentraci 50 mikrogramů PNAE/ml a inhibu−
je proliferaci těchto nádorových buněk již při koncentraci 2 mikrogramy
PNAE/ml, avšak neinhibuje biosyntézu DNA v normálních buňkách při
50ti násobně větší koncentraci v tkáňové kultuře lidských fibroblastů
(29,30) (obr.2). Tento obdivuhodně selektivní účinek PNAE pouze proti
nádorovým buňkám indikuje vynikající terapeutický index PNAE a jeho
netoxičnost pro organismus.
Růst myšího sarkomu Mc11 a Crockerova sarkomu S 180 in vivo je vý−
znamně inhibován alkyl−fosfolipidem PNAE (29,30,31), a také růst buněk
lidského karcinomu rekta rezistentních k fluorouracilu na bezthymových
holých myších byl signifikantně potlačen při s.c. dávkách 4,5 mg
PNAE/myš po dobu 21 dní (P.Poučková a sp.−100).
Podobně jako syntetické alkyl−fosfolipidy, analoga lysofosfatidylcholinu
(24−26), alkyl−fosfolipid PNAE způsobuje selektivní destrukci buněčných
membrán lidských nádorových buněk (30,35). Ve spolupráci
s Dr.Z. Pelcbauerem (Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha), byl
s použitím rastrovací elektronové mikroskopie prokázán destrukční
účinek alkyl−fosfolipidu PNAE na buněčné membrány lidských nádoro−
vých buněk Hep−2 za 24 − 48 hodin inkubace těchto buněk v tkáňových
kulturách v přítomnosti 50 µg PNAE/ml (30,35). (viz obr. 3, 4, 5).
13
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 14
TdR − [3H]/cpm . 103
10
1
8
2
6
4
2
0
0
0,78
1,56
3,12
6,25
12,50
µg PNAE/ml
Obr. 2: Selektivní tumoricidní účinek alkyl−fosfolipidu PNAE na lidské
nádorové buňky HEp−2 v kultuře bez cytostatického účinku na diploidní
lidské fibroblasty (linie LEP) za stejných podmínek v paralelním experi−
mentu.
Buňky HEp−2 a LEP byly inkubovány v kultivačních mikromiskách v mé−
diu obsahujícím uvedené koncentrace alkyl−fosfolipidu PNAE po dobu 48
hodin. Po odstranění média s PNAE byla měřena inkorporace thymidinu−
−6−3H do DNK buněk HEp−2 a buněk LEP. Proliferace nádorových buněk
HEp−2 byla zastavena při koncentraci PNAE 12,5 µg/ml, zatímco růst nor−
málních fibroblastů LEP nebyl zastaven alkyl−fosfolipidem PNAE ani při
koncentraci 10× vyšší (125 µg/ml).
1 − inkorporace thymidinu−6−3H do DNK nádorových buněk HEp−2.
2 − inkorporace thymidinu−6−3H do DNK fibroblastů LEP.
Selektivní působení alkyl−fosfolipidu PNAE na membrány nádorových
buněk bylo potvrzeno také Dr. A. Kotykem (Fyziologický ústav ČSAV,
Praha), který se spolupracovníky experimentálně potvrdil zvýšenou
permeabilitu buněčných membrán nádorových buněk vystavených
účinku alkyl−fosfolipidu PNAE. Difuze 2−deoxy−D−glukozy značené radio−
isotopem 3H membránami těchto buněk se značně zvýšila ve srovnání
s kontrolními nádorovými buňkami, které nebyly inkubovány v přítomnos−
ti PNAE. Permeabilita buněčných membrán normálních fyziologických
14
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 15
buněk nebyla za stejných podmínek inkubace s PNAE změněna
(101,102).
Významnou roli v protinádorové a antimetastázové účinnosti PNAE
může hrát také inhibiční účinek PNAE na enzymovou aktivitu protein
kinázy C, který byl experimentálně prokázán (39). Vzhledem k významu
protein kinázy C pro metastatickou kapacitu nádorových buněk
(11,18,19), může mít dlouhodobé systémové působení alkyl−fosfolipidu
PNAE na protein kinázu C nádorových buněk in vivo významný preven−
tivní účinek proti disseminaci nádorových buněk v organismu a proti vzni−
ku metastáz zvláště v játrech, kde se PNAE při opakované aplikaci nejví−
ce kumuluje (33). (viz. tab. 1)
Obr. 3: Elektron−scanning mikrografie lidské nádorové buňky HEp−2
v tkáňové kultuře. Výběžky (microvilli) na povrchu buňky jsou typické pro
živou buňku.
15
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 16
Obr. 4: Elektron−scanning mikrografie lidské nádorové buňky HEp−2,
vystavené po dobu 24 hod. působení PNAE (50 µg/ml). Jsou patrné
otvory v buněčné membráně.
Obr. 5: Elektron−scanning mikrografie nádorové buňky HEp−2, po půso−
bení PNAE (50 µg/ml) po dobu 48 hod. v kultuře. Značně poškozená
buněčná membrána, buňka je mrtvá.
16
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 17
Abychom zvýšili výtěžek PNAE, vypracovali jsme semisyntetickou
metodu přípravy preparátu PNAE(s) (34). Výchozím materiálem pro tuto
semisyntézu jsou fosfolipidy izolované z vaječných žloutků normálních
slepičích vajec, z nichž byl izolován prekursor, 1−0−alkyl−2−acyl−fosfatidyl−
−ethanolamin a chemickou N−acylací kyselinou palmitovou in vitro s pou−
žitím organických katalyzátorů byl syntetizován PNAE(s) s dobrým
a reprodukovatelným výsledkem. Protinádorová aktivita semisyntetické−
ho preparátu PNAE(s) in vivo byla prokázána na myších ICR
s Crockerovým sarkomem S−180 a také na myších C57B1/10 nesoucích
sarkom Mc11 (30,31). Protinádorový účinek PNAE(s) a lyso−PNAE(s) byl
potvrzen také v tkáňových kulturách lidských nádorových buněk T24
(30,31).
Chemická charakteristika PNAE(s), infračervené spektrum, chromato−
grafické hodnoty a také protinádorová účinnost na uvedených modelech
jsou stejné jako vlastnosti přírodního alkyl−fosfolipidu PNAE izolovaného
z biopreparáru cACPL (29). Těmito fakty byla chemická struktura PNAE,
kterou jsme publikovali dříve (29), plně potvrzena.
Námi navrženou strukturu PNAE potvrdili také prof. Dr.H.K. Mangold
a spolupracovníci (103), kteří připravili preparáty PNAE s použitím synte−
tických alkyl−etherů glycerolu a biotechnologie tkáňových kultur rostlin−
ných buněk. Touto stereospecifickou semisyntézou připravili deriváty
s různou délkou 1−0−alkylového řetězce (1−0−tetradecyl, 1−0−hexadecyl
a 1−0−(Z)−9−octadecenyl) − PNAE, které mají podobnou protinádorovou
aktivitu jako náš semisyntetický alkyl−fosfolipid PNAE(s) (103). Tyto
výsledky potvrzují správnost chemické struktury PNAE (29,30).
Experimentálním studiem jsme získali také důležitý nový poznatek, že
protinádorová aktivita biopreparátu PNAE a také semisyntetického alkyl−
−fosfolipidu PNAE(s) je významně zvyšována kalciovými ionty.
Tumoricidní účinnost PNAE(s) aplikovaného intraperitoneálně myším
C57B1/10 se sarkomem Mc11 je velmi významně zvýšena současnou
perorální aplikací kalcium glukonátu v pitné vodě (30,31).
Tento stimulační účinek Ca2+ iontů na protinádorovou aktivitu alkyl−fos−
folipidu PNAE(s) je možno vysvětlit již dříve publikovanými fakty (104,
105), že savčí buňky s poškozenou buněčnou membránou jsou citlivé ke
kalciovým iontům a 2mM koncentrace Ca2+ iontů je pro tyto buňky toxická
(104). V cytosolu normálních savčích buněk se koncentrace kalciových
iontů udržuje na úrovni 10−6 až 10−7 molární a je regulována neporuše−
nou buněčnou membránou, která reguluje průnik Ca2+ iontů do buńky
a také vylučování Ca2+ z buňky. Jestliže však kalciové ionty proniknou
v přebytku porušenou membránou do buněčného cytosolu, zvýšená kon−
centrace Ca2+ uvnitř buňky působí toxicky, aktivuje katabolické enzymy,
17
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 18
endonukleázy, proteázy a fosfolipázy (105, 106). Tyto změny, způsobené
vysokou, nefyziologickou koncentrací kalciových iontů v buňce, vedou
nakonec k zániku buňky (apoptoze) (106).
Tab 1: Distribuce radioaktivity 14C−PNAE(s) a 14C−značených metabolitů v
orgánech myší po opakovaných i.v. injekcích 14C−PNAE(s) myším BSF1
nesoucích sarkom Mc11. (Kára J. a sp., 33)
tkáň
krev
ledviny
testis
slezina
thymus
srdce
plíce
adiopóza tkáň
lymfatická tkáň
kosti
svaly
krev*
játra*
mozek*
nádor Mc11*
Radioaktivita 10−3 x dpm/g tkáně
1.den
2.den
3.den
5.den
290
370
490
880
650
1480
2100
2790
230
430
600
990
1180
2400
2770
6000
500
1270
1430
1720
390
840
1090
1580
1760
2630
2660
3080
190
940
2740
4270
620
1610
2150
2180
300
590
880
1820
130
300
410
630
250
290
374
830
4120
4620
5020
9280
83
131
188
557
430
786
1100
1745
* každodenní intravenózní injekce 0,9 mg 14C−PNAE(s) (25,6×106 dpm)
byla aplikována každé z pěti myší BDF1 nesoucí sarkom Mc11.
Radioaktivita v orgánech zvířat byla stanovena 24 hodin po poslední
injekci. Nejvyšší kumulace 14C−PNAE(s) a 14C−metabolitů po opakovaných
i.v. dávkách byla zjištěna v játrech myší. Další metabolické podrobnosti,
farmakokinetika a metabolismus 14C−PNAE(s) jsou uvedeny v publikaci J.
Kára a sp. (33)
Je možno říci, že alkyl−fosfolipidy selektivně indukují apoptozu v nádo−
rových buňkách, jak bylo prokázáno působením alkyl−fosfolipidu ET−18−
−OCH3 na lidské leukemické buňky (57,58). Protože alkyl−fosfolipid PNAE
selektivně zvyšuje permeabilitu a vede k destrukci pouze buněčných
membrán nádorových buněk a ponechává buněčné membrány normál−
ních fyziologických buněk nedotčené, působí v přítomnosti PNEA kalcio−
18
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 19
vé ionty toxicky pouze na nádorové buňky. Tento selektivní účinek kom−
binace PNAE(s) a Ca2+ by mohl být využit v klinické terapii nádorů.
5.2 Farmakokinetika a metabolismus
in vivo.
14
C−PNAE(s)
Byla rovněž studována experimentální farmakokinetika alkyl−fosfolipidu
14
C−PNAE(s) značeného v N−acylové skupině 14C−palmitovou kyselinou
(33). Chromatograficky čistý preparát 14C−PNAE byl připraven podle na−
šeho patentovaného postupu (34). Ve spolupráci s vědeckými pracovníky
Všesvazového onkologického výzkumného centra v Moskvě jsme zjistili,
že námi syntetizovaný preparát 14C−PNAE(s) s vysokou specifickou
radioaktivitou, aplikovaný intravenozně myším se sarkomem Mc11, se
kumuluje v nádorové tkáni a také v játrech, kde za tři dny dosahuje kon−
centraci v játrech šestnáckrát vyšší, nežli je koncentrace 14C−PNAE(s)
v krvi zvířat. Vylučování 14C−PNAE(s) v moči zvířat je nepatrné (přibližně
2% aplikované dávky) a intravenozně aplikovaný preparát setrvává dlou−
hodobě v krevním oběhu a ve tkáních. Nerozštěpený 14C−PNAE(s) byl
také zjištěn v mozku pokusných zvířat. 14C−PNAE(s) není in vivo zcela sta−
bilní, za 24 hodin se in vivo štěpí asi 60% PNAE(s) na menší metabolity,
které však nejsou toxické pro organismus a vzniklý metabolit 14C−lyso−
−PNAE(s), který byl rovněž chromatograficky detekován v orgánech
a v nádoru, působí společně s PNAE(s) proti nádorovým buňkám (31).
Ani při opakované i.v. aplikaci 14C−PNAE(s) nebyla pozorována hemolyza.
Je také důležité, že 14C−PNAE(s) se jen nepatrně vylučuje ledvinami a vět−
šina preparátu (PNAE(s) a jeho metabolity) zůstává proto v organismu
a štěpy jsou využity pro biosyntézu lipidů a fosfolipidů. Při opakovaných
i.v. aplikacích 14C−PNAE(s) se každou další dávkou 14C−PNAE(s) zvyšuje
koncentrace alkyl−fosfolipidu 14C−PNAE(s) a jeho metabolitů v orgánech
(játra, plíce, slezina, mozek, krev) a v nádoru. (viz. tab. 1) To svědčí
o možnosti dosažení takové koncentrace PNAE(s) a lyso−PNAE(s)
in vivo zvláště v játrech, která zlikviduje nádorové buňky. Důležité je, že
při tom není narušena funkce normálních orgánů, není narušen imunitní
systém ani krvetvorba.
Jak publikovali D.B.J. Herrmann a spolupracovníci (28), v klinických
zkouškách preparátu BM 41,440 (1−hexadecylmercapto−2−methoxy−
−methyl−rac−glycero−3−fosfocholin) aplikovaného pacientům perorálně,
byla zjištěna regrese nádorových metastáz v játrech a v několika přípa−
dech úplná likvidace těchto metastáz (28). Je možno předpokládat
19
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 20
podobný účinek preparátu PNAE(s), jehož předností je navíc naprostá
netoxičnost a absence vedlejších účinků i při dlouhodobé perorální apli−
kaci na rozdíl od syntetického preparátu BM 41,440. PNAE(s) by mohl být
aplikován perorálně pacientům preventivně po chirurgickém odstranění
primárního nádoru (kolorektálního adenokarcinomu), aby se zabránilo
vzniku metastáz v játrech.
Pravděpodobnost úspěchu léčebného použití PNAE(s) v indikovaných
případech se opírá o tato fakta:
1) Alkyl−fosfolipid PNAE(s) není toxický (na rozdíl od cytostatik) ani při
opakovaných i.p. dávkách a neoslabuje přirozené obranné síly organis−
mu, t.j. imunitní systém,
2) PNAE(s) při opakované i.v. nebo i.m. aplikaci se in vivo kumuluje hlav−
ně v játrech a také v nádorové tkáni,
3) Také při dlouhodobé (6−8 týdnů) každodenní perorální aplikaci PNAE
(v biopreparátu cACPL, třikrát denně 2 gramy cACPL v čaji) vedlo proka−
zatelně k dramatickému zlepšení klinického stavu u pacientů s metastá−
zemi v játrech, např. zmizení edemu jater, zvýšení tělesné váhy, ztišení
bolestí (analgetický účinek) (J.Kára a spolupracovníci, nepublikované
výsledky),
4) PNAE(s) podobně jako ostatní alkyl−fosfolipidy inhibuje protein
kinázu C, a tím snižuje metastatickou kapacitu nádorových buněk.
Jsme proto přesvědčeni, že netoxický alkyl−fosfolipid PNAE(s) je
mimořádně vhodný pro prevenci nádorových metastáz při dlouhodobé
perorální aplikaci.
5.3 Nová průmyslová technologie výroby preparátu
OVOSAN obsahujícího PNAE.
V poslední době byla vypracována nová technologie průmyslové výro−
by preparátu OVOSAN, který obsahuje vysoké procento ether−fosfolipidů
PNAE. Preparát OVOSAN ve formě želatinových kapslí obsahuje
suspenzi vaječných fosfolipidů s 30% PNAE a 60% vaječného lecithinu
(fosfatidylcholinu) v rostlinném oleji.
20
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 21
5.4 Možnost prevence metastáz do jater u pacientů po
operaci kolorektálního adenokarcinomu dlouhodobou
perorální aplikací preparátu obsahujícího PNAE.
Možnost kombinace regionální hypertermie a parente−
rální aplikace PNAE(s) v terapii metastáz.
Další perspektivy.
Účinky protinádorového působení alkyl−fosfolipidu PNAE(s) mohou být
zesíleny působením regionální hypertermie na lidské nádory jak bylo pro−
kázáno kombinací hypertermie se syntetickými ether−fosfolipidy (např.
ET−18−OCH3 a hypertermie) (27,90,91). Moffat F.L. a spolupracovníci
(107) na chirurgickém oddělení v Torontu (Canada) realizovali klinickou
studii léčení 178 pacientů s inoperabilními nádory jater kombinací regio−
nální hypertermie a chemoterapie. Zjistili významnou regresi nádorů
u 78% pacientů a stabilizaci klinického stavu u 8% pacientů. U všech
léčených pacientů došlo k dramatickému zmírnění bolestí a k podstatné−
mu zlepšení klinického stavu pacientů (autoři uvádějí "excellent quality of
life") (107). Přežití pacientů se prodloužilo v průměru až o 26 měsíců.
Sledování protimetastického, preventivního účinku preparátu obsahují−
cího PNAE u pacientů po operaci kolorektálního karcinomu dává naději
na účinnou prevenci metastáz do jater, naději na významné prodloužení
a záchranu života těchto pacientů.
Naše zkušenosti s perorálně aplikovaným biopreparátem cACPL (který
obsahoval pouze 0,2% PNAE) indikují také možnost účinné prevence
metastáz do mozku a také účinné adjuvantní léčby mozkových nádorů při
dlouhodobém perorálním podávání preparátu obsahujícího PNAE.
Optimální indikace preparátu obsahujícího PNAE je však v preventivní
perorální aplikaci proti nádorovým metastázám do jater u pacientů
s kolorektálním adenokarcinomem a také ihned po chirurgickém odstra−
nění tohoto zhoubného nádoru.
Naše koncepce prevence metastáz dlouhodobým podáváním netoxic−
kého alkyl−fosfolipidu PNAE se přibližuje strategii prevence metastáz
americkým preparátem carboxyamidotriazolem (CAI) navrhované
E.C. Kohnovou a L.A. Loittou (95). Výhodou PNAE a našeho českého
preparátu obsahujícího PNAE ve srovnání s CAI je naprostá absence
vedlejších toxických účinků, které naopak se objevují u pacientů při
dlouhodobém perorálním podávání syntetického preparátu CAI (94).
Vysoká selektivita tumoricidního účinku PNAE je rovněž předností tohoto
přírodního alkyl−fosfolipidu.
Prevence metastáz nepochybně může dát pacientům daleko lepší
21
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 22
perspektivu přežití, nežli jakákoliv terapie již existujících metastáz
v játrech. Je lépe předcházet, nežli léčit.
22
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 23
Literatura − reference
1. TAKAI Y., KISHIMOTO A., INOUE M. NISHIZUKA Y.; Studies on a cyc−
lic nucleotide − independent protein kinase and its proenzyme in ma−
malian tissues: purification and characterization of an active enzyme
from bovine cerebellum. J.Biol.Chem.,252, 7603−7609, 1977.
2. TAKAI Y., KISHIMOTO A., IWASA Y., KAWAHARA Y., MORI T. and NI−
HIZUKA Y.: Calcium−dependent activation of a multifunctional protein
kinase by membrane phospholipids. J.Biol.Chem.,254, 3692−3695,
1979.
3. KISHIMOTO A., TAKAI Y. MORI T., KIKKAWA U., NISHIZUKA Y.:
Activation of calcium and phospholipid−dependent protein kinase by
diacylglycerol, its possible relation to phosphatidylinositol turnover.
J.Biol.Chem.,255, 2273−2276, 1980.
4. CASTAGNA M. ,TAKAI Y., KAIBUCHI K., SANO K. KIKAWA U., NIS−
HIZUKA Y.: Direct activation of calcium−activated phospholipid−depen−
dent protein kinase by tumor−promoting phorbol esters. J.Biol.Chem.,
257, 7847−7851, 1982.
5. BERRIDGE M.J., IRVINE R.F.: Inositol triphosphate, a novel second
messenger in cellular signal transduction. Nature, 312, 315−321, 1984.
6. NISHIZUKA Y.: The molecular heterogenity of protein kinase C and its
implication for cellular regulation. Nature, 334, 661−665, 1988.
7. COUSENS L., PARKER P., RHEE L., YANG−FENG T.L., WATER−
FIELD M.D., FRANCKE U., ULRICH A.: Multiple distinct formes of bo−
vine and human protein kinase C suggest diversity of cellular
signaling path−ways. Science, 233, 859−866, 1986.
8. HOUSEY G.M., O´BRIAN C.A., JOHNSON M.D., KIRSCHMEIER P.
and WEINSTEIN I.B.: Isolation of cDNA clones encodimg protein
kinase C: evidence for protein kinase C − related gene family.
Proc.Natl.Acad.Sci. USA, 84, 1065−1069, 1987.
9. ONO Y., KIKKAWA U., OGITA K., FUJII T., KUROKAWA T., ASAOKA
Y., SEKIGUCHI K., ASE K., IGARASHI K., NISHIZUKA Y.: Expression
and properties of two types protein kinase C. Alternative splicing from
a single gene. Science, 236, 1116−1120, 1987.
10.BORNER C., NICHOLS−GUADAGNO S., HSIAO W.W.L., FABERO
D., BARR I.M., WEINSTEIN I.E.: Expresion of four protein kinase C
isoforms in rat fibroblasts. J.Biol.Chem., 267, 12900−12910, 1992.
11.BLOBE G.C., OBEID L.M., HANNUM Y.A.: Regulation of protein kina−
se C and role in cancer biology. Cancer and Metastases Reviews, 13,
411−431, 1994.
12.BLOBE G.C., SACHS C.W., KHAN W.A., FABRO D., STABEL S.,
WETSEL W.C., OBEID L.M., HANNUM Y.A.: Selective regulation of
23
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 24
expression of protein kinaseC (PKC) izoenzyms in multidrug−resistant
MCF−7 cells. Functional significance of enhanced expression of
PKCα. J.Biol.Chem., 268, 658−664, 1993.
13.NIEDEL J.E., KUHN L.J., VANDENBAKK G.R.: Phorbol diester recep−
tor copurifies with protein kinase C. Proc. Natl.Acad.Sci. U.S.A., 80,
36−40, 1983.
14.HONMA Y., KASUKABE T., HOZUMI M., TSUSHIMA S., NOMURA H.:
Inducation of differentiation of cultured human and mouse myeloid
leukemia cells by alkyl−lysophospholipids. Cancer Res., 41,
3211−3216, 1981.
15.BLUMBERG P.M.: Protein kinase C as the receptor for phorbol esters
tumor promoters. Cancer Res., 48, 1−8, 1988.
16.THOMAS T.P., TALVAR H.S., ANDERSON W.B.: Phorbol ester−medi−
ated association of protein kinase C to the nuclear fraction in NIH 3T3
cells. Cancer Res., 48, 1910−1919, 1988.
17.O´BRIAN C.A., VOGEL V.G., SINGLETARY S.E., WARD N.E.:
Elevated protein kinase C expression in human breast tumor biopsies
related to normal breast tissue. Cancer Res., 49, 3215−3217, 1989.
18.KORCZAK B., WHALE C., KERBEL R.S.: Possible involment of Ca2+
mobilization and protein kinase C activation in the induction of
spontaneous metastasis by mouse mammary adenocarcinoma cells.
Cancer Res., 49, 2597−2602, 1989.
18b.GOPALAKRISHNA R., BARSKY S.H.: Tumor promoter−induced
membrane bound protein kinase C regulates hematogenous metas−
tasis. Proc.Natl.Acad.Sci. USA, 85, 612−616, 1988.
19.DUMONT J.A., JONES W.D., BITONTI A.J.: Inhibition of experimental
metastasis and cell adhesion of B16F1 melanoma cells by inhibitors
of protein kinase C. Cancer Res., 52, 1195−1200, 1992.
20.LIU BIN, MAHER R.J., HANNUM Y.A., PORTER A.T., HONN K.V.:
12(S)−HETE Enhencement of prostate tumor cell invasion: Selective
role of protein kinase C. J.Natl. Inst., 86, 1145−1151, 1994.
20b.ROSE D.P., CONNOLLY J.M., RAYBURN J., COLEMAN M.:
Influence of diete containing eicosapentaenoic or docosahexaenoic
acid on growth and metastasis of brest cancer cells in nude mice.
J.Natl., Cancer Inst., 87, 587−592, 1995.
20c.STILLWELL W., EHRINGER W., JENSKI L.J.: Docosahexaenoic
acid increases permeability of lipid vesicles and tumor cells. Lipids,
28, 103−108, 1993.
21.BERDEL W.E., BAUSERT W.R.E., FINK U., RSTETTER J., MUNDER
P.G.: Anti−tumor action of alkyl−lysophospholipids.Anticancer
Research, 1, 345−352, 1981.
24
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 25
22.BERDEL W.E. and MUNDER P.G.: Antineoplastic actions of ether
lipids related to platelet−activating factor. (in: Platelet−activating factor
and related lipid mediators, Editor F. Snyder, Plenum Publishing
Corporation, pp.449−467, 1987.
23.BERDER W.E., ANDREESEN R., MURDER P.G.: Synthetic
alkyl−phospholipid analogs: A new class of antitumor agents.
(in: Phospholipids and Cellular Regulation, editor J.F. Kuo, CRC Press
Inc., pp. 42−73, 1985.
24.ANDREESEN R.: Ether−phospholipids in the therapy of cancer.
Progress in Biochemical Pharmacology, 22, 118−131, 1988, Karger,
Basel.
25.NOSEDA A., WHITE J.G., GODWIN P.I., JEROME W.G. and
MODEST E.J.: Membrane damage in leukemic cells induced by ether
and ester lipids: An electron microscopic study. Experimental and
Molecular Pathology, 50, 69−83, 1989.
26.BERDEL W.E., GREINER E., FINK U., ZENKER K.S., STAVROU D.,
TRAPPE A., FAHLBUSCH R., REICHERT A., RASTETTER J.:
Cytotoxic effects of alkyl−lysophospholipids in human brain tumor cells.
Oncology, 41, 140−145, 1984.
27.BERDEL W.E.: Membrane − interactive lipids as experimental
anticancer agents. Brit. J. Cancer, 64, 208−211, 1991.
28.HERRMANN D.B.J., NEUMANN H.A., BERDEL W.E., HEIM M.E.,
FROM M., BOERNER D., BICKER U.: Phase I trial of the thioether
phospholipid analogue BM 41,440 in cancer patients. Lipids, 22, 962−
966, 1987.
29.KÁRA J., BOROVIČKA M., LIEBL V., SMOLÍKOVÁ J., UBIK K.:
A novel nontoxic alkyl−phospholipid with selective antitumor activity,
plasmanyl−(N−acyl)ethanolamine (PNAE), isolated from degenerating
chick embryo tissues and from an anticancer biopreparation cACPL.
Neoplasma, 33, 187−205, 1986.
30.KÁRA J., LIEBL V., PELCBAUER Z.: Natural and semisynthetic ether
phospholipids with selective antitumor activity; their chemical
structure and mechanism of action leading to tumor cell membrane
destruction. (in: Highlights of Modern Biochemistry, Prague,
Czechoslovakia, July 10−15, 1988) vol.2, pp.1459−1474 1989, Editors:
A. KOTYK, J. ŠKODA, V.PAČES, V.KOSTKA, VSP Utrecht,
The Netherlands, 1989.
31.KÁRA J., KONOVALOVA A.L., KRASNOVA M.A., LIEBL V.,
BEJŠOVCOVÁ L.: New tumoricidal semisynthetic ether phospholipid,
plasmanyl−(N−acyl)ethanolamine (PNAEs) and enhancement of its
tumoricidal activity by calcium ions. Neoplasma, 40, 213−217, 1993.
25
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 26
32.LAZENBY C.M., THOMPSON M.G., HICKMAN J.A.: Elevation of
leukemic cell intracellular calcium by the ether lipid SRI 62−834.
Cancer Res., 50, 3327−3330, 1990.
33.KÁRA J., ZIMAKOVA N.I., SEREBRYAKOVA E.A., DĚDKOVÁ V.,
ZOLOTARYOV A.F.: Pharmacokonetics and metabolism of a new
antitumor semisynthetic ether phospholipid, 14C−labeled plasmanyl−
−(N−acyl)ethanolamine in mice bearing sarcoma Mc11. J. Cancer Res.
Clin. Oncol:, 120, 662−667, 1994.
34.KÁRA J., LIEBL V., DĚDKOVÁ V., BEJŠOVCOVÁ L.: Způsob semi−
syntetické přípravy alkyl−fosfoplipidu se selektivním protinádorovým
účinkem. Čs. patent č. 275396, 1991.
35.KÁRA J.: Ether−fosfolipidy v onkologii. Chemické listy, 87, 58−63,
1993.
36.HELFMAN D.M., BARNES K.C., KINKADE J.M. Jr, VOGLER W.R.,
SHOJI M. and KUO J.F.: Phospholipid−sensitive Ca2+ −dependent
protein phosphorylation system in various types of leukemic cells from
human patients and in human leukemic cell lines HL60 and K562, and
its inhibition by alkyl−lysophospholipid. Cancer Res., 43, 2955−2961,
1983.
37.HOFMANN J., UEBERALL F., POSCH L., MALY K., HERMANN
D.B.J., GRUNICKE H.: Synergistic enhancement of the antiproliferati−
ve activity of cis−diamminedichloroplatinum (II) by the ether lipid ana−
logue BM 41,440, an inhibitor of protein kinase C. Lipids, 24, 312−317,
1989.
38.ZHENG B., OISHI K., SHOJI M., EIBL H., BERDEL W.E., HAJDU J.,
VOGLER W.R., and KUO J.F.: Inhibition of protein kinase C, (sodium
plus potassium)−activated adenosine triphosphatase, and sodium
pump by synthetic phospholipid analogues. Cancer Res. 50, 3025−
3031, 1990.
39.MIKHAEVICH I.S., GERASIMOVA G.K., KÁRA J.: Inhibition of protein
kinase C by semisynthetic phospholipid plasmanyl−(N−acyl)ethanola−
mine, a nontoxic antitumor preparation. Biochemistry International, 23,
215−220, 1991.
40.DANIEL L.W., SMALL G.W., SCHMITT J.D.: Alkyl−linked diglycerides
inhibit protein kinase C; activation by diacylglycerol. Biochem,
Biophys.Res.Commun., 151, 291−297, 1988.
41.van BLITTERSWIJK W.J., van der BEND R.L., KRAMER I.J.,
VERHOEVEN I.J., HILKMAN H., de WILDT J.: A metabilite of an anti
neopastic ether phospholipid may inhibit transmembrane signalig via
protein kinase C. Lipids, 22, 842−846, 1987.
42.UBERALL F., OBERHUBER H., MALY K., ZAKNUN J., DEMUTH L.,
26
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 27
GRUNICKE H.H.: Hexadecylphosphocholine inhibits inositol
phosphate formation and protein kinase C activity. Cancer Res., 51,
807−812, 1991.
43.O´BRIEN C.A., LISKAMP R.M., SOLOMON D.H., and WEINSTEIN
I.B.: Inhibition of protein kinase C by Tamoxifen. Cancer Res., 45,
2462−2465, 1985.
44.ZHAO F.K., CHUANG L.F., ISRAEL M., CHUANG R.Y.: Adriamycin
interacts with diacylglycerol to inhibit human leukemia protein kinase
C. Anticancer Research, 9, 225−230, 1989.
45.YAN−PING−HU, ROBERT J.: Inhibition of protein kinase C in multidrug−
resistant cells by modulators of multidrug resistance. J.Cancer Res.
Clin. Oncol., 123, 201−210, 1997.
46.HOFMANN J., DOPPLER W., JAKOB A., MALY K., POSCH L.
UBERALL F., GRUNICKE H.H.: Enhancement of the antiproliferative
effect of cis−diaminedichlorplatinum (II) and nitrogen mustard by inhi−
bitors of protein kinase C. Int. J.Cancer, 42, 382−388, 1988.
47.KOBAYASHI E., NAKANO H., MORIMOTO M., TAMAOKI T.:
Calphostin C (UCN − 1028C), a novel microbial compound, is a
highly potent and specifik inhibitor of protein kinase C. Biochem.
Biophys.Res.Commun., 159, 548−553, 1989.
48.BERDEL W.E., BAUSERT W.R., WELTZIEN H.U., MODOLELL M.L.,
WIDMANN K.H., and MUNDER P.G.: The influence of alkyl−lysop−
hospholipids and lysophospholipid−activated macrophages on the
development of metastases of 3−Lewis lung carcinoma. Eur. J.Cancer,
16, 1199−1204, 1980.
49.BREDEL W.E., DANHAUSER S., CHUNG IL HONG, SCHICK H.D.,
REICHERT A., BUSCH R., RASTETTER J., and VOGLER R.:
Influence of 1−b−D−arabinofuranosylcytosine conjugates of lipids on
the growth and matestasis of Lewis lung carcinoma. Cancer Res., 48,
826−829, 1988.
50.KHANAYKAR B., ULBRICH F., GATZEMEIER U., MEYER−SCHEIC−
KERATH E., LORENZ J., SCHREML W., BRUGGER R., SCHICK
H.D., von PAWEL J., NORDSTROM R., DRINGS P.: Treatment of non−
smoll cell lung cancer with alkyl−phospholipid Edelfosine. Contrib.
Oncol., 37, 224−235, 1989.
51.AHMAD I., FILEP J.J., CRAIG−FRANCLIN J., JANOFF A.S.,
MASTERS G.M., PATASSERY J., PETERS A., SCHOPSKY J.J.,
ZHA Y., MAYHEW E.: Enhanced therapeutic effects of liposome−aso−
ciated1−0−octadecyl−2−0−methyl−sn−glycero−3−phosphocholine.
Cancer Res., 57, 1915−1921, 1997.
52.KIM U., HONG C.I., NECHAEV A., WEST C.R.: Lymphotropic anti−me−
27
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 28
tastatic activity of ara−C conjugate of thioether phospholipid (CYTO−
ROS) and its combination with other lipophilic drugs.
Proc.Amer.Assoc.Cancer Res., 34, p. 334, Abstr. 1989, 1993.
53.DIOMEDE L., BIZZI A., MAGISTRELLI A., MODEST E.J., SALMONA
M., and NOSEDA A.: Role of cell cholesterol in modulating antineo−
plastic ether lipid uptake, membrane effects and cytotoxity.
Int.J.Cancer, 46, 341−346, 1990.
54.PETERSEN E.S., KELLEY E.E., MODEST E.J., and BURNS C.P.:
Membrane lipid modification and sensitivity of leukemic cells to the
thioether lipid analogue BM 41,440. Cancer Rse., 52, 6263−6269,
1992.
55.van BLITTERSWINK W.J., HILKMANN H., STORME G.A.:
Accumulation of an alkyl−lysophospholipid in tumor cell membranes
affects membrane fluidity and tumor cell invasion. Lipids, 22, 820−823,
1987.
56.HOFFMAN D.R., HOFFMAN L.H., SNYDER F.: Cytotoxity and meta−
bolism of alkyl−phospholipid analogues in neoplastic cells. Cancer
Res., 46, 5803−5809, 1986.
57.DIOMEDE L., COLOTTA F., PIOVANI B., RE F., MODEST E.J., and
SALMONA M.: Induction of apoptosis in human leukemic cells by the
ether lipid 1−octadecyl−2−methyl−rac−glycero−3−phosphocholine. A pos−
sible basis for its selective action. Int.J.Cancer, 53, 124−130, 1993.
58.MOLLINEDO F., FERNÁNDEZ−LUNA J.L., GAJATE C., MARTIN−
MARTÍN B., BENITO A., MERTINEZ−DALMAU R., MODOLELL M.:
Selective induction of apoptosis in cancer cells by the lipid ET−18−
−OCH3 (Edelfosine): Molecular structure requirements, cellular
uptake, and protection by Bc1−2 and Bc1−XL. Cancer Res., 57, 1320−
1328, 1997.
59.LEATHER A.J.M., GALLEGOS N.C., et al.: Detection and enumerati−
on of circulating tumor cells in colorectal cancer. Brit. J. Surg., 80, 777−
780, 1993.
60.SEEWALD M., OLSEN R.A., SEHGAL I., MEKDER D.C., MODEST
E.J., and POWIS G.: Inhibition of growth factor − dependent inositol
phosphate Ca2+ signaling by antitumor ether lipid analogues. Cancer
Res., 50, 4458−4463, 1990.
61.VERDONCK L.F., WITTEVEEN E.O., van HEUGTEN H.G., ROZE−
MULLER E., and RIJKSEN G.: Selective killing of malignant cells from
leukemic patients by alkyl.lysophospholipids. Cancer Res., 50, 4020−
4025, 1990.
62.POWIS L., SEEWALD M.J., GRATAS C., MELDER D., RIEBOW J.,
and MODEST E.J.: Selective inhibition of phosphatidylinositol phosp−
28
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 29
holipase C by cytotoxic ether lipid analogues. Cancer Res., 52, 2835−
2840, 1992.
63.POWIS G., and ALBERTS D.S.: Inhibition intracellular signalling as
a strategy for cancer chemoprevention. European J.Cancer, 30A,
1138−1144, 1994.
64.BERGGREN M.I., GALLEGOS A., DRESSLER L.A., MODEST E.J.,
and POWIS G.: Inhibition of the signalling enzyme phosphatidylinosi−
tol−3−kinase by antitumor ether lipid analogues. Cancer Res., 53,
4297−4302, 1993.
65.WORKMAN P.: The cell membrane and cell signals: New targets for
novel anticancer drugs. Annals of Oncology, 1, 100−111, 1990.
66.POWIS G., HICKMAN J., WORKMAN P., TRITTON T.R., ABITA J.P.,
BERDEL W.E., GESCHER A., MOSES H.L., NICOLSON G.L.:
The cell membrane and signals as targets in cancer chemotherapy.
AACR, EORTC, and BACR Special Conference in Cancer Research.
Cancer Res., 50, 2203−2211, 1990.
67.BOERYD B., HALLGREN B., and STALLBERG G.: Studies on the
effect of methoxy−substituted glycerol ethers on tumor growth and
metastasis formation. Brit.J.Exp.Pathol., 52, 221−230, 1971.
68.KERR J.F.R., WYLLIE A.H., CURRIE A.R.: Apoptosis: a basic biologi−
cal phenomenon with wide−ranging implications in tissue kinetics.
Brit.J.Cancer, 26, 239−257, 1972.
69.WYLLIE A.H.: Glucocorticoid−induced thymocyte apoptosis is associ−
ated with endogenous endonuclease activation. Nature, 284, 555−556,
1980.
70.LENNON S.V., MARTIN S.J., COTTER T.G.: Dose.dependent inducti−
on of apoptosis in human tumor cell lines by widely diverging stimuli.
Cell Prolif., 24, 203−214, 1991.
71.HOCKENBERY D.M., NUNEZ G., MILLIMAN C., SCHREIBER R.D.,
and KORSMEYER S.J.: Bc1−2 is an inner mitochondrial membrane
protein that blocks programmed cell death. Nature, 348, 334−336,
1990.
72.MIYASHITA T., and REED J.C.: Bc1−2 ocoprotein blocks chemothera−
py − induced apoptosis in a human leukemic cell line. Blood, 81, 151−
157, 1993.
73.FIDLER I.J.: Cancer metastasis. Brit.Med.Bulletin, 47, 157−177, 1991.
74.YANASE T., TAMURA M., FUJITA K., KODAMA S., TANAKA K.:
Inhibitory effect of angiogenesis inhibitor TNP−470 on tumor growth
and metastasis of human cell lines in vitro and in vivo. Cancer Res.,
53, 2566−2570, 1993.
75.GAST G., HERMANN T., STEURER M., ZMIJA J., GUNSILIUS E.,
29
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 30
UNGER C., and KRAFT A.: Angiogenesis as a target for tumor treat−
ment. Oncology, 54, 177−184, 1997.
76.VUKANOVIC J., ISAACS J.T.: Linomide inhibits angiogenesis, growth,
metastasis and macrophage infiltration within rat prostatic cancer.
Cancer Res., 55, 1499−1504, 1995.
77.KONNO H., TANAKA T. MATSUDA I., KANAI T., MARUO Y.,
NISHINO N., NAKAMURA S., BABA S.: Comparison of inhibitory
effect of angiogenesis inhibitor, TNP−470, and mitomycin C on the
growth and liver metastasis of human colon cancer. Int. J.Cancer, 61,
268−271, 1995.
78.HART I.R., EASTY D.: Identification of genes controlling metastatic
behavior. Brit. J.Cancer, 63, 9−12, 1991.
79.EGAN S.E., WRIGHT J.A., JAROLIM L., YANAGIHARA K., BASSIN
R.H., and GREENBERG A.H.: Transformation by oncogenes enco−
ding protein kinases induces the metastatic phenotype. Science, 238,
202, 1987.
80.KYPRIANOU N., ISAACS J.T.: Relationship between metastatic stabi−
lity and H−ras oncogen expression in rat mammary cancer cells trans−
fected with v−H−ras oncogene. Cancer Res., 50, 1449, 1990.
81.RADLER−POHL A., POHL J., and SCHIRRMACHER V.: Selective en−
hancement of metastatic capacity in mouse bladder carcinoma cells
after transfection with DNA from liver metastases of human colon
carcinoma. Int. J.Cancer, 41, 840−846, 1988.
82.STEEG P.S., BEVILACQUA G., COPPER L., et al.: Evidence for
a novel gene associated with low tumor metastatic potential.
J,Natl.Cancer Inst., 80, 200, 1998.
83.McDONALD N.J., DE LA ROSA A., STEEG A.S.: The potential role of
nm 23 in cancer metastasis and cellular differentiation. Eur.J.Cancer,
31A, 1096−1100, 1995.
84.SOBEL M.E.: Metastasis suppressor genes. J,Natl. Cancer Inst., 82,
267, 1990.
85.ELVIN P., KERR I.B., McARDLE C.S., nad BIRNIE G.D.: Isolation and
preliminary characterisation of cDNA clones representing mRNA´s
associated with tumor progression and metastasis in colorectal can−
cers. Brit.J.Cancer, 57, 36−42, 1988.
86.BEVILACQUA G., SOBEL M.E., LIOTTA L.A., and STEEG P.S.:
Association of low nm23 RNA levels in human primary infiltrating
ductal breast carcinomas with lymph node involvement and other his−
tipathological indicators of high metastatic potential. Cancer Res., 49,
5185, 1989.
87.FREISE J.M.F., LAWRENCE J.A., STEEG R.S., et al.: Identification
30
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 31
of compounds with preferential inhibitory activity against low nm23
protein expressing human breast carcinoma. Nature Medicine, 3, 395−
401, 1997.
88.SHARIF T.R. and SHARIF M.: A high troughput system for the evalu−
ation of protein kinase C inhibitors based on Elk 1 transcriptional
activation in human astrocytoma cells. Int. J. Oncology, 14, 327−335,
1999.
89.HUAI−DE SU, SHOJI M., MAZZEI G.J., VOGLER W.R., and KUO J.F.:
Effects of selenium compounds on phospholipid /Ca2+ − dependent
protein kinase (protein kinase C) system from human leukemic cells.
Cancer Res., 46, 3684−3687, 1986.
90. ANDREESEN R., MODOLELL M., OEPKE G.H.F., COMMON H.,
LOHR G.W., and MUNDER P.G.: Studies on various parameters
influencing leukemic cell destruction by alkyl−lysophospholipids.
Anticancer Res., 2, 95−100, 1982.
91.FUJIWARA K., MODEST E.J., WELANDER CH.E., WALLEN C.A.:
Cytotoxic interactions of heat and ether lipid analogues in human
ovarian carcinoma cells. Cancer Res., 49, 6285−6289, 1989.
92.NOSEDA A., BERENS M.E., WHITE J.G., and MODEST E.J.: In vitro
antiproliferative activity of combination of ether lipid analogues and
DNA−interactive agents against human tumor cells. Cancer Res., 48,
1788−1791, 1988.
93.KOHN E.C., FELDER C.C., JACOBS J.,HOLMES K.A., DAY A.,
FREER R., and LIOTTA L.A.: Structure − function analysis of signal
and growth inhibition by carboxyamidotriazol, CAI. Cancer Res. 54,
935 − 942, 1994.
94.KOHN E.C., REED E., SAROSY G., CHRISTIAN M., LINK C.J.,
COLE K., FIGG W.D., DAVIS P.A. JACOB J., GOLDSPIEL B., and
LIOTTA L.A.: Clinical investigation of a cytostatic calcium influx inhibi−
tor in patiens with refractory cancers. Cancer Res., 56, 569−573, 1996.
95.KOHN E.C., and LIOTTA L.A.: Molecular insight into cancer invasion:
Strategies for prevention and intervention. Cancer Res., 55, 1856−
1862, 1995.
96. SCHIRNER M., and SCHNEIDER M.R.: The prostacyclin analogue
Cicaprost inhibits metastasis of tumours of R 3327 MAT Lu prostate
carcinoma and SMT 2A mammary carcinoma. J.Cancer Res.,
Clin.Oncol.,118, 497−501, 1992.
97. HILDEBRAND M., STAKC T., NIEUWEBOER B.: Pharmacokinetics
and pharmacodynamics of Cicaprost in healthy volunteers after oral
administration of 5 to 20 mg. Eur.J.Clin.Pharmacol., 39, 149−153,
1990.
31
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 32
98. SCHNEIDER M.R., TANG D.G., SCHIRNER M., and HONN K.V.:
Prostacyclin and its analogues: antimetastatic effects and
mechanism of action. Cancer and Metastasis Reviews, 13, 349−364,
1994.
99. HONN K.V., CICONE B., SKOFF A.: Prostacyclin: a potent
antimetastatic agent. Science, 212, 1270−1272, 1981.
100. POUČKOVÁ P., ZADINOVÁ M., NAVRÁTIL L., BLEHOVÁ Z.: Vliv
plasmanyl−(N−acyl)ethanolaminu na růst karcinomu recta xenotrans−
plantovaného na athymické nu/nu myši. Časopis lékařů českých,
126, 1569−1571, 1987.
101.KOTYK A., KÁRA J., BAUDYŠOVÁ M., KNOTKOVÁ A.,
DRAHOTA Z.: Effect of alkyl−phospholipids on mammalian cell
permeability. v knize: Molecular Aspects of Human Diseases,
(Gorrod J.W., Albamo O., Papa S editors), vol.1., pp. 41−43, Ellis
Horwood Ltd., Chichestr, 1989.
102.KOTYK A., KÁRA J., LIEBL V., DRAHOTA Z.: Internat Conf. on
Perspectives in Molecular Approaches to Human Diseases, Bari,
Italy,1987.
103. APTE S.S., WEBER N., MANGOLD H.K.: Biologically active ether
lipids. Biotransformation of rac−1(3)−0−alkylglycerols in cell suspensi−
on cultures of rape and semisynthesis of 1−0−alkyl−2−palmitoyl−sn−gly−
cero−3−phospho−(N−palmitoyl)ethanolamines, potent antitumor agents.
FEBS Letters, 265, 104−105, 1990.
104.SCHANNE A.X., KANE A.B., YOUNG E.E., FARBER J.E.: Calcium
dependence of toxic cell death" A final common pathway. Science,
206, 700−702, 1979.
105.ORRENIUS S., McCONCEY D.J., JONES D.F., NICOTERA P.:
Ca2+− Activated mechanismus in toxicity and programmed cell death.
ISI ATLAS of Science, Pharmacology, 319−324, 1988.
106.McCONKEY D.J., ORRENIUS S.: The role of calcium in the regulati−
on of apoptosis. J.Leukocyte Biol., 59, 775−783, 1996.
107.MOFFAT F.L., GILAS T., CALHOUN K., FALK M. et al.: Further
experience with regional radiofrequency hyperthermia and cytosolic
chemotherapy for unresectable hepatic neoplasma. Cancer, 55,
1291−1295, 1985.
108.STEWART J.R., GIBSS F.A.: Hyperthermia in the treatment of
cancer. Cancer, 54, 2823−2830, 1984.
109.MEYER T., REGENASS U., FABBRO D., ALTERI E., RÖSEL J.,
MÜLLER M., CARAVATTI G., and MATTER A.: A derivate of stauro−
sporine (CGP 41.251) shows selectivity for protein kinase C inhibiti−
on and in vitro anti−proliferative as well as in vivo anti−tumor activity.
32
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 33
Int. J. Cancer, 43, 851−856, 1989.
110.BEGEMANN M., KASHIMAWO S. A., GHOI Y. A., KIM S.,
CHRISTIANSEN K. M., DUIGOU G., MUELLER M., SCHIEREN I.,
GHOSH S., FABRO D., LAMPEN N. M., HEUTJAN D. F., SCHIFF P.
B., BRUCE J. N., WEINSTEIN I. B.: Inhibition of the growth of gliob−
lastomas by CGP 41.251, an inhibitor of protein kinase C, and by
a phorbol ester tumor promoter. Clinical Cancer Res., 2, 1017−
1030,1996.
111. SHARIF T. R. and SHARIF M.: A novel approach for examining the
anti−proliferative effect of protein kinase C inhibitors against human
astrocytoma cells. Int. J. Oncology, 13, 685−692,1998.
33
bro ura_kara_04.qxd
8.7.2004 12:46
StrÆnka 34
RNDr. Jindřich Kára, DrSc., (1923), doktor biologických věd a kandidát
chemických věd, pracoval jako vědecký pracovník v ústavech Českoslo−
venské akademie věd v Praze (Ústav organické chemie a biochemie
ČSAV, Laboratoř evoluční biologie ČSAV) ve výzkumu nukleových kyse−
lin, antimetaboliků, enzymových systémů biosyntézy nukleových kyselin,
studoval radiochemickými metodami biochemické změny v buňce při
interakci nádorových virů s buňkami v tkáňových kulturách.
Publikoval více než sto vědeckých prací v odborných vědeckých časopi−
sech. Spolupracoval s vědeckými pracovníky ve Švýcarském ústavu pro
experimentální výzkum rakoviny v Lausanne a s pracovníky v Onkologic−
kém centru akademie lékařských věd v Moskvě.
V posledních letech (1983−1995) objevil netoxický přírodní ether−fosfolipid
PNAE se selektivním protinádorovým účinkem. Využití PNAE v prevenci
a terapii lidských nádorů, zvláště metastáz je dnes reálnou možností
a znamená významný přínos české vědy v boji s rakovinou.
34