Frank Fournier - Omayra Sánchez

Komentáře

Transkript

Frank Fournier - Omayra Sánchez
Frank Fournier Omayra Sánchez
Úvod do multimédií - 4ME100
Rešerše na téma jednoho z nejznámějších, ale zároveň i
nejkontroverznějších fotografických snímků 20. století,
který vyvolává řadu otázek i dnes.
Lukáš Zídka
1.12.2011
Úvod
„Bylo to neuvěřitelně roztomilé 12tileté děvčátko, velmi milé a něžné. Mluvila o tom, odkud
pochází. Když si uvědomila, že jsem cizinec, pokusila se se mnou prohodit i pár anglických
slov. „Pomůžeš mi se odsud dostat? Nechci přijít pozdě do školy - začíná v 8:30“ řekla…“;
uvedl v roce 2005 v rozhovoru s Christinou McQuade uznávaný dokumentární fotograf Frank
Fournier1, jehož jedinečná fotografie ve mně při každém pohledu vyvolává velice smíšené a
rozporuplné pocity. Dílo často označované za kontroverzní jsem si však nevybral náhodou,
neboť událost odehrávající se na pozadí této fotografie spolu jedinečným momentem
zachycení reality v její nejsurovější podobě činí z tohoto snímku příběh, který na světě nemá
obdoby - příběh o ignoraci, ukvapenosti, lhostejnosti a bezmoci, ale také o odvaze, lidskosti a
touze pomoci! Snímek, jakožto důkaz, že i jeden člověk svým chováním může ovlivnit životy
miliónů jiných. V tomto případě to byl samotný francouzský fotograf a především poté mladá
dívka jménem Omayra Sánchez nedlouho po výbuchu sopky Nevado del Ruiz roku 1958
v Kolumbii.
Obrázek 1: Frank Fournier
1
Frank Fournier se narodil roku 1948 v Saint-Sever, Francie
1
Obrázek 2: Omayra Sanchéz, Armero, Kolumbie roku 1985
Použité výrazové prostředky
Cílem Franka Fourniera byla zejména snaha o maximální výpovědní hodnotu výsledného
snímku. Třebaže v době pořizování snímku se jeho morální normy otřásaly v samých
základech a ruce se mu chvěly, jakožto zkušený fotograf věděl jak si počínat a jal se úkol,
který si stanovil, splnit. Aby onoho cíle dosáhl, zvolil středovou kompozici tolik typickou pro
portrét. Pro zachycení situace v jejím celistvém kontextu vybral
klasický horizontálně
situovaný formát 3:2, který díky svému širokému záběru dokázal využít přiléhajících trosek
z bývalé kavárny a téměř všudypřítomné znečištěné vody podtrhující dramatičnost a vážnost
celé situace. Snímek má za dané situace optimální vyvážení bílé barvy a i přes nepříznivé
světelné podmínky2 je Omayra dobře nasvícena. Podrobnosti o použitém fotoaparátu a
objektivu nejsou svévolně k dispozici, avšak dobrá světelnost dává tušit použití objektivu
s pevnou ohniskovou vzdáleností. Pomocí mělké hloubky ostrosti autor odfiltroval nechtěné
prvky (odpad, sutiny) do pozadí a navádí divákovu pozornost na přesně určené místo a
základní kámen atmosféry celé fotografie - oči. Kdysi zářící oči plné energie zde v okamžik
vyfotografování představují černý symbol vyhasínajícího života. Pan Fournier scénu ničím
nepřikrášloval a myslím, že surovost reality v jaké jí zachytil, dělá z tohoto snímku více než
jen „dobrou“ fotografii. Vždyť co může být děsivějšího nežli obraz, na němž je zvěčněný
příchod velkého neznáma – smrti?
2
Snímek byl pořízen 3 dny po výbuchu nedaleké sopky a ve vzduchu se ještě dlouho poté vznášel sopečný
popel
2
Podstata předané informace a způsob komunikování
Jak jsem již předznamenal, fotografie Omayry Sanchézové v posledních vteřinách jejího
života je mnohem více než jen běžným snímkem. Je především zářnou ukázkou mistrné
dokumentární fotografie, jejíž podstatou je zachytit situaci věrně a přesvědčivě. Statický
obraz, který pouhým jediným pohledem dává průchod více než jen slovům, otázkam, ale i
emocím je tu doveden k dokonalosti. Stěží si lze představit člověka, jenž by se při pohledu na
tuto fotografii byť jen na zlomek vteřiny nerozechvěl, či kterému by při pohledu do
Omayřiných mrtvolných očí neprojel mráz zády. Ani při bližší analýze tohoto díla nejsme
schopni říci, čím na nás působí nejvíce. Je to onen upřený a prosebný pohled plný beznaděje
ale i odhodlání? Či snad příběh skrývající se za celou scénou? Nebo jsou to v neposlední řadě
citlivá ruka a oko fotografa? Odpověď si najde každý z nás sám. Jisté je však to, že na nás tato
fotografie působí a o tom jak, rozhodujeme my sami. V době kdy pan Fournier situaci
fotografoval, si přál jediné – informovat pomocí tisku širší veřejnost o katastrofě která zemi
postihla a o nezodpovědnosti vlády vůči obyvatelům městečka Armero a nejen jich, co se
pohotovosti humanitárních akcí týče, neboť již 24 hodin po výbuchu sopky Nevado del Ruiz
byla celá oblast bez jakéhokoliv evakuačního plánu a pomoci prohlášena za „Národní
hřbitov“. Tímto oficiálním postojem vláda upustila od záchranných operací a hlasy tisíců
uvězněných lidí zůstaly nevyslyšeny. V okamžiku stisknutí spouště si Frank doufal v jediné –
změnu… a ta přišla. Pro Omayru Sánchezovou však již příliš pozdě.
Obrázek 3: městečko Armero po katastrofě
Ekonomické aspekty realizace
Je velice obtížné psát o ekonomické podstatě přírodní katastrofy, která způsobila
nenapravitelné škody. A ještě těžší je psát o ekonomické podstatě fotografie, která si
vyžádala daň nejvyšší – život. Erupce vulkánu Nevado del Ruiz v Jihoamerické Kolumbii si
3
vyžádala 30 000 obětí na životech a pod sutinami zahynulo na 15 000 hospodářských zvířat.
Celé městečko Armero situované za přehradou na konci údolí bylo zničeno a následně
vyplaveno. Celková škoda na majetku byla vyčíslena na $1 000 000 000 což činí zhruba jednu
pětinu celého Kolumbijského HDP. Co se samotného pořízení fotografie týče, k její realizaci
byl použit barevný analogový fotoaparát, takže náklady na pořízení byly ve výši ceny jednoho
analogového kinofilmu – který ve své době vyšel v přepočtu na cca 150 korun.
Frank se v předcházejících dnech pohyboval v New Yorku, kde měl rozdělaný projekt
o AIDS pro agenturu Contact Press Images, a když se dozvěděl o počátečním nepokoji sopky,
téhož dne si zakoupil letenku z NY do Bogoty, kam nejbližším možným spojem na vlastní
náklady odletěl. Z hlavního Kolumbijského města mu cesta do Armera trvala zhruba 7 hodin
autem po nejbližší sjízdné silnici a další 2 hodiny chůze na místo zkázy. Frank samozřejmě
nejen že fotografoval, ale snažil se pomoci, kde to šlo. Odklízel trosky, rozdal své lékařské
potřeby, které s sebou měl, a vedle toho všeho odváděl výbornou fotodokumentární práci.
Publikování a prezentování díla
Jak jsem již zmínil, cesta na místo činu nebyla ani jednoduchá, ani krátká. Během cesty si jej
najal magazín Time, který chtěl mít fotografie z postižených oblastí na titulní straně, což se
nakonec podařilo. A nebyla to zdaleka jediná titulní strana, na které se snímek poté objevil.
Nicméně než se tak stalo, musel se nejprve dostat do redakce. Frank dal svůj film 3 různým
lidem, kteří opouštěli zničenou oblast, aby stihl kinofilm dodat včas na tisk, zatímco sám
zůstal a pokračoval ve fotografování. Dostat film do Evropy zahrnovalo téměř šestihodinovou
jízdu skrze hory a menší hádky s celními úředníky, kteří jej nechtěli pustit ze země. I přes tyto
potíže se nakonec snímek do redakce dostal včas.
Frank si po pořízení fotografie nebyl jistý, zda se mu snímek povedl, neboť se mu
během chaosu a náročném psychickém tlaku třásly ruce. V onen moment nevěděl, jestli
portrét Omayry bude nebo nebude slavný. Jen si chtěl, aby podával pravdivou výpověď o
stavu, jaký tam panoval a aby ztvárnil dívku co nejuctivěji. Nechtěl, aby se z ní stala
„senzace“. Agentura Contact Press Images zde sehrála významnou roli, neboť vybírala,
organizovala, zpracovávala všechny Frankem nafocené fotografie, které byly nakonec
výsledkem několika lidí. Proto se na fotografiích užívá jméno fotografa i název agentury,
která je vydala. Nejenže tato agentura řešila technické problémy přepravy filmu a jeho
distribuce do magazínů, ale také garantovala, že snímky budou řádně užívány. Autor byl za
4
dodané fotografie finančně ohodnocen v neznámé výši, avšak usuzuji, že ze slávy jaké
fotografií dosáhl, těží dodnes.
Mediální a společenský dopad
Málokterá fotografie dokázala otřást srdcem tolika lidí jako tato. Snímek Omayry- dívky
uvězněné pod sutinami a bojující o holý život tváří v tvář smrti po celé dva dny a tři noci
s vytrvalou statečností a důstojností pohnuly celým světem. Během několika málo dní
snímek obletěl planetu a dostál svému původnímu účelu, kvůli kterému byl na začátku
pořízen. Fotografie zasáhla mnoho lidí a ze solidarity na kolumbijskou ambasádu dorazilo
značné množství peněz na pomoc těm, kteří katastrofu přežili a také na odstranění vzniklých
škod. Ve své podstatě Omayra spolu s dalšími obětmi zformovala skutečný evakuační plán
budoucnosti. Místní obyvatelé byli vytrénováni proti případné další sopečné erupci a
zemětřesení – jak se zachovat, kam se schovat a podobně. Nové přístroje na varování před
seismickými aktivitami byly zakoupeny pro rychlejší odhalení potencionálního nebezpečí a
byly učiněny mnohé další kroky k tomu, aby Kolumbijské obyvatelstvo nebylo příště
vystaveno zbytečným ztrátám na životech. Rok po vydání fotografie obdržel autor
renomovanou cenu World Press Foto (1985) a mnoho dalších ocenění po celém světě.
Snímek si také našel řadu odpůrců. Mnoho lidí odmítá způsob, jakým je dívka v okamžicích
před svojí smrtí vyobrazena, což vyvolává řadu nejen duchovních otázek. Do jaké míry je
možné ukazovat utrpení, aniž bychom porušili všeobecné morální zásady? Je správné
zachycovat realitu i za cenu porušování pravidel? Ale vzpomněl by si dnes někdo na tragickou
událost roku 1985 v Kolumbijském městečku Armero dnes nebýt tohoto kontroverzního
snímku?
Závěr
Svět fotografie se – stejně jako dnešní svět – posouvá překračováním hranic. Tvorba vázaná
pravidly se dá zdokonalovat, ale nikdy se neposune. Frank Fournier je výjimečný fotograf,
jehož snímek, který jsem zde popisoval, onu hranici překročil. Navzdory konfliktům, které
dílo provázely, se mu podařilo posunout hranice neznámého zase o trochu blíže. Pokud
někdy začneme mít pochybnosti o budoucnosti fotografie jakožto výpovědního média,
můžeme se znovu a znovu podívat na fotografii, která je sama o sobě nejen statickým
obrazem, ale především uměleckým dílem spojujícím zkušenost, jednotu místa, času, děje,
příběhu, náhod a nespočtu dalších faktorů v jeden jediný celek. Celek s pohledem statečné
dívky Omayry Sánchezové, tváří v tvář smrti.
5
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 1
Použité výrazové prostředky ................................................................................................................... 2
Podstata předané informace a způsob komunikování ............................................................................ 3
Ekonomické aspekty realizace ................................................................................................................. 3
Publikování a prezentování díla .............................................................................................................. 4
Mediální a společenský dopad ................................................................................................................ 5
Závěr ........................................................................................................................................................ 5
Zdroje ...................................................................................................................................................... 6
Odkaz na dílo ....................................................................................................................................... 6
Zdroje
Frank Fournier. Contact Press Images.com [online]. [cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW:
<http://www.contactpressimages.com/photographers/fournier/fournier_bio.html>.
Nevado Del Ruiz Volcano. How volcanoes work.Geology.sdsu.edu [online]. [cit. 2011-12-1].
Dostupný z WWW: < http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Nevado.html>.
The First 30 years. Contact Press Imagines.com [online]. [cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW:
<http://contactpressimages.com/about.html>.
Christina McQuade. ARTIST INTERVIEW: Frank Fournier. Seeing & Writing 3 [online]. 21. Dubna 2005,
č. [cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW:
<http://bcs.bedfordstmartins.com/seeingandwriting3/interviews/interview4.asp>.
JOSEPH B. TREASTER. COLOMBIA'S RESCUE OPERATION DRAWS DIVIDED ASSESSMENTS. Special to
the New York Times. Times.com [online]. 24.listopad 1985,Pozdní edice, sekce 1, str. 1, sl 4.[cit. 201112-1]. Dostupný z WWW: <http://www.nytimes.com/1985/11/24/world/colombia-s-rescueoperation-draws-divided-assessments.html?scp=1&sq=Omayra+S%E1nchez&st=nyt#>.
Odkaz na dílo
Frank Fournier’s photo of Omayra Sánchéz. Worldpressphoto.org [online]. 1985 [použit. 2011-12-1].
Dostupný z WWW:
<http://www.archive.worldpressphoto.org/search/layout/result/indeling/detailwpp/form/wpp/start
/5/q/ishoofdafbeelding/true/trefwoord/photographer_formal/Fournier%2C%20Frank?id=wpp%3Aco
l1%3Adat5923>.
6

Podobné dokumenty