9 Květy a květenství (rozmnožovací orgány)

9
Květy a květenství (rozmnožovací orgány)
9.1 Stavba květu
1
2
3
4
5
-
podkvětní listy: b - listen b1 - (braktea), listeny 2. řádu, α, β - listénce (profyla)
gynofor (G)
androgynofor (AG): A - tyčinky, G - gyneceum, C - koruna, K - kalich, k - kalíšek
perikladium (PC): St - stopka, P - okvětí (perigon), G - gyneceum, A - tyčinky
antofor (AF): K - kalich, C - koruna
9.2 Květní lůžko (torus)
1
2
3
4
-
číška (cupula): a - šupinatá, b – ježatá
češule (receptaculum) (R): K - kalich, C - koruna, A - tyčinky
vyklenuté lůžko (Ranunculus)
zdužnatělé lůžko (Rubus)
9.3 Tyčinky a blizny
1 – fornices
2 – heterostylie (Primula)
3 – tyčinky na bázi srostlé
4 – tyčinky do poloviny srostlé
5 – tyčinky po vrchol srostlé
6 – tyčinky po celé délce srostlé
7 – plochá nitka
8 – nitka na bázi rozšířená
9 – oboustranně vroubkovaná nitka
10 – žláznatá nitka
11 – vrtivé prašníky
12 – chlopňovitě pukající prašníky
13 – růžkaté prašníky
14 – přisedlé prašníky
15 – srostlé prašníky
16 – prašník se 4 otvroy na apikální části
17 – listovitá čnělka
18 – rozeklaná 3zářezová blizna
19 – stylopodium (SP)
20 – pérovitá blizna
9.3.1 Struktura a metamorfózy
1 – petalizace tyčinek
2 – tyčinka: n – nitka (filamentum), p – prašník ze dvou pouzder, s – spojidlo (konetkiv)
3 – rozšířená nitka u tyčinky
4 – epipetální tyčinky
5 – episepální tyčinky
6 – pelorie (Digitalis)
7 – adelfie
9.4 Semeníky, semeno, typ pohlavnosti
1 – 8 – gyneceum (3-5 příčný průřez)
1 – gyneceum apokarpické
2 – gyneceum cenokarpické
3 – gyneceum synkarpické
4 – gyneceum parakarpické
5 – gyneceum lysikarpické
6 – gyneceum jednoplodolistové (a-příčný p.)
7 – dvouplodolistové (a-příčný p.)
8 – trojplodolistové
9 – 14 placenta (semenice)
9 – placenta apikální
10 – placenta bazální
11 – placenta nákoutní (středoúhlá, axilární)
12, 14 – placenta nástěnná (parietální)
13 – placenta středová
15 – semeno: PK – perikarp (oplodí)
T – testa (osemení)
P – perisperm
E – endosperm
EM – embryo (klíček)
16 – oboupohl.
17 – jednopohl. rostlina: a – jednodomá
b – dvoudomá
c - mnohomanželná
9.5
Složení květů a typy
1 – květ nahý (bez květních obalů)
2 – květ jednoobalný
3 – květ dvouobalný (různoobalný)
L – květní lůžko
K – kalich
C – koruna
A – tyčinky (androeceum)
G – semeník (gynaeceum)
4 – semeník svrchní
5 – semeník polospodní
6 – semeník spodní
7 – zkoucený semení (Orchidaceae): p – přílba (galea), o – ostruha (calcar), l – pysk
(labellum)
8 – schematický průřez květem: K – kalich, C – koruna, ž – žlaznatý hypognický terč, T –
tyčinka (ni – nitka, p – prašník, pp – průřez prašníkem), pla – placenta, F – funikulus
(poutko), I – integumentum, N – nucellus (vaječné jádro), s – semeník, pl – pylová
láčka, č – čnělka, b – blizna, zv – zárodečný vak
9.6
Koruna (corolla)
9.6.1
Různé typy korunních plátků
1
2
3
4
5
- dvoulaločný (nehet, čepel)
- zubatý
- pilovitý
- zastřihovaný
- dřípený
6 - srdčitý
7 - hluboce dvoulaločný
8 - hluboce dvoudílný
9 - dvouzářezový
10 - korunovitý
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
9.6.2
Různé typy koruny
11 - souměrná (Fabaceae):
p - pavéza (vexillum)
k - křídla (alae)
č - člunek (carina)
12 - prchavá (Vitis)
13 - neopadavá (C)
14 - volnoplátečná pravidelná
15 - srostloplátečná pravidelná
16 - baňkovitá (Erica)
17 - dvoupyská
18 - jazykovitá
19 - kolovitá
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 -
kyjovitá
nálevkovitá (Datura)
řepicovitá (Phlox)
šklebivá (Linaria)
tlamatá (Lamium)
trubkovitá (Cerinthe)
zvonkovitá (Campanula)
pakorunka (paracorolla)
pakorunka (paracorolla)
jednopyská (Ajuga)
kulovitá (Andromeda)
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
9.7 Kalich (calyx)
1
2
3
4
5
- okolosemeníkový k. (c. perigynus)
- podsemeníkový k. (c. hypogynus)
- nadsemeníkový k. (c. epigynus)
- šestiklaný k.
- pětidílný k.
6 - srostlý k.
7 - dvoupyský k.
8 - rourkovitě pětizubý k.
9 - kyjovitý k.
10 - za plodu zvětšený
1
2
3
4
7
8
9
10
5
6
9.8
Květenství
9.8.1 Jednoduchá květenství
A. HROZNOVITÉ (racemózní): hlavní osa (vřeteno) je prodloužená, postranní osy jsou
kratší. Rozkvétání nastává buď od báze k vrcholu (akropetální) nebo od okraje ke
středu (centropetální).
a) latovitý (thyrsoidní) typ: hl. osa je prodloužená, postranní větve jsou rozvětvené
1. l a t a (panicula): hlavní vřeteno je vyvinuté, postranní větve jsou rozvětvené a
kratší; terminální květ je položen nejvýše,
jednostranná lata (p. secunda) - boční větve jsou obrácené nebo převislé na
jednu stranu (např. Bromus tectorum, Melica nutans),
hroznovitá lata (p. racemiformis) - postranní větve jsou jednoduše a stejně
rozvětvené (např. Cimicifuga europea, Anthericum ramosum),
klubkatá lata (p. glomerata) - boční větvičky jsou velmi zkrácené (např.
Dactylis glomerata, Amaranthus retroflexus),
přeslenitá lata (p. verticillata) - boční větve tvoří přeslen (např. Alisma
plantago-aquatica),
stažená lata (p. contorta) - bazální části bočních větví jsou zkracovány (např.
Avena sativa, Festuca pratensis),
vstřícná lata (p. geminata) - boční větve jsou vstřícné (např. Ligustrum
vulgare, Catalpa bignonioides)
lata
vstřícná lata
přeslenitá lata
hroznovitá lata
stažená lata
jednostranná lata
chocholíková lata
(kytka)
klubkatá lata
2.
l i ch o k l a s (spicastrum); postranní větve téměř abortují, květy přisedají na
vřeteno; květenství připomíná vzhledem klas,
3.
b)
4.
5.
6.
7.
k y t k a (choličnatá lata, corymbothyrsus): postranní větve jsou prodloužené,
květy leží přibližně ve stejné rovině.
hroznovitý (botrytický) typ: hlavní osa je prodloužená nebo zkrácená, boční
větve jsou nerozvětvené:
h r o z e n (racemus): hlavní osa je prodloužená, boční větve jsou stejně dlouhé
jednostranný hrozen (r. secundus) - květy směřují na jednu stranu (např.
Convallaria majalis),
lomený hrozen (r. rumpens) - vřeteno je zprohýbané, vychyluje se proti květní
stopce,
párový hrozen (r. geminatus) - boční větve s listeny a květními stopkami jsou
vstřícné,
přeslenitý hrozen (r. verticillatus) - květy jsou pomnožené (s listeny a květními
stopkami ve zdánlivých nebo skutečných přeslenech (např. Hottonia, Tofieldia,
Hippuris),
chocholičnatý hrozen (r. corymbiformis) - v mládí jsou květy s poupaty v
jedné rovině, později se prodlužují do hroznu (např. Iberis),
chocholovitý hrozen (r. comosus) - na vrcholu je chochol sterilních listenů
(např. Muscari comosum),
ch o ch o l í k (corymbus); postranní stopky květů jsou tak prodloužené, že
květy leží přibližně ve stejné rovině,
k l a s (spica): květní stopky abortovaly a květy jsou přisedlé na hlavní ose,
jednostranný klas - (květy jsou stočené na jednu stranu),
k l á s e k (spicula): silně zkrácený a redukovaný klas s málo květy,
lichoklas
hrozen
hrozen přeslenitý
hrozen párový
hr. jednostranný
hr. lomený
chocholičnatý
chocholovitý
chocholík
klas
kl. jednostranný
kl. přeslenitý
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
j e h n ě d a (amentum): klas v celosti opadavý s chabým vřetenem
p a l i c e (spadix): klas se ztlustlým vřetenem, někdy je obalen toulcem
(spatha):
přerušovaná palice - části vřetena jsou bez květů,
nahoře jalová palice - bez květů je horní část vřetena,
celá květonosná palice - květy jsou po celé délce vřetena,
palice obalená toulcem
palice bez toulce
o k o l í k (umbella); vzniká zakrněním hlavní osy (vřetena) hroznu a
následkem toho vyrůstají květní stopky paprskovitě z jednoho místa.
Rozkvétání je centripetální (od kraje ke středu). Obalem (involucrum) jsou
listeny okolíkových květů:
složený okolík - květní stopky nesou okolíčky
š i š k a (conus): klas se zdřevnatělým vřetenem i listeny, v jejichž paždí sedí
květy:
rozpadavá šiška - v době zralosti se rozpadá,
šiška vcelku opadavá - v době zralosti opadá celá,
složená šiška - je tvořena redukovanými vrcholíky,
šupinovitá šiška - listeny mají šupinovitý tvar
s t r b o u l (hlávka, capitulum): u okolíku se zkrátí květní stopky, takže květy
přisedají na rozšířeném konci stonku nebo větve; ve strboulu jsou blanité
listeny (plevky) a pod strboulem tvoří sterilní listeny zákrov,
ú b o r (anthodium): strboul se silně rozšířeným koncem stonku (lůžkem,
thalamus), na který přisedají květy (tzv. biologický květ - úbory napodobují
totiž jeden květ); v úboru jsou blanité listeny (plevky), pod úborem tvoří
sterilní listeny zákrov (involucrum):
oboupohlavný úbor (a. hermaphroditum) - tvořený oboupohlavnými květy
(např. Carduus),
jednodomý (jednopohlavný) úbor (a. monoicum) - v terči jsou květy samčí, v
paprscích samičí (např. Calendula officinalis),
polygamický úbor (a. polygamus) - květy v terči jsou oboupohlavné, v
paprscích samičí (např. Chrysanthemum spp., Matricaria spp., Achillea spp.),
k v ě t n í k o l á č (coenanthium): strboul, jehož lůžko je dužnaté nebo
masité, různého tvaru, na něhož přisedají květy, které jsou někdy ponořené,
uzavřený květní koláč (syconium).
jehněda
palice
šiška
okolík
prorostlý okolík
složený okolík
strboul
hlávka
úbor
květní koláč
vrcholík
kružel
B. VRCHOLIČNATÉ - CYMÓZNÍ: hlavní osa (vřeteno) je kratší, postranní osy
přerůstají. Totéž se opakuje i u postranních větví. Terminální květ rozkvétá první:
a) latovitý (thyrsoidní) typ: postranní větve jsou opět rozvětvené:
15. v r ch o l í k (cyma):
víceramenný vrcholík (pleiochasium) - hlavní osa má několik větví, znovu
větvených a znovu přerůstajících osu,
chlocholičnatý vrcholík (corymbopleiochasium) - větve a květní stopky jsou
tak prodloužené, že květy leží v jedné rovině,
16. k r u ž e l (anthella): dolní větve přerůstají větve horní a totéž se opakuje u
větví bočních,
17. t r o j a n (trichasium): z jednoho místa vyrůstají vždy tři větve, které
přerůstají květ,
b) vidlanovitý (brachyální) typ: postranní větve jsou v omezeném počtu
18. v i d l a n (dichasium, dibrachium): dvouramenný vrcholík, postranní větve
květenství jsou vstřícné, přerůstají terminální květ a opět se vstřícně větví,
19. l i ch o p ř e s l e n (verticillastrum): větve jsou zkrácené až zcela abortované a
z tohoto důvodu jsou květy nahloučeny v úžlabí vstřícných listů,
20. s v a z e č e k (fasciculus): zkrácený vidlan, květy jsou krátce stopkaté až
přisedlé,
21. k l u b í č k o (glomerulus): je podobné svazečku, ale květy přisedají
všestranně na konci květonosného stonku,
22. j e d n o r a m e n n ý v r ch o l í k (monochasium): z obou vstřícných větví se
vyvine jen jedna. Patří sem: vijan, šroubel, srpek, vějířek.
23. v i j a n (cincinnus): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to
střídavě vpravo a vlevo. Listeny stojí v jedné řadě a nad nimi v jedné řadě
květy,
24. š r o u b e l (bostrys): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to
vždy na stejné straně,
25. s r p e k (drepanium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine vždy jen jeden,
následující pár abortuje celý. Připomíná jednostranný hrozen,
26. v ě j í ř e k (rhipidium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine jen jeden a to
střídavě. Mezi nimi vždy abortuje celý pár listenů i s větvemi. Listeny i květy
stojí ve dvou řadách,
27. d v o j v i j a n (boragoid): jedno rameno vidlanu se vyvine v jednoduchý
vijan, druhé ve dva vijany (tvoří prakticky trojvijan).
vidlan
chocholič. vrcholík
trojan
vijan
šroubel
srpek
srpek
vějířek
9.8.2
Složená květenství
A. HOMOTAKTICKÁ: základní i druhotné květenství je stejného typu
a) racemózní: hroznovitá květenství jsou složena z hroznovitých typů, např. hrozen
hroznů, lata klásků, klas klásků, hrozen klásků, palice klásků, okolík okolíků,
hrozen úborů, strboul úborů, lata úborů,
b) cymózní: vrcholičnaté květenství je sdruženo do vrcholičnatého typu, např. vidlan
vijanů, vidlan šroubelů,
B. HETEROTAKTICKÁ: jsou složeny z hroznovitého i vrcholičnatého květenství,
1. c y m o b o t r y e: vrcholičnaté květenství je sdruženo do hroznovitého, např.
klas lichopřeslenů, klas srpků, klas vijanů, lata vijanů, okolík vijanů, strboul
vijanů, lata šroubelů, hrozen vidlanů,
2. c y a t h i u m : složité květenství, u něhož jsou větve hroznovitého květenství
ukončené okolíkem a jeho stopky nesou vidlany (1. cymobotrye). Vidlany jsou
složeny z okolíků, jejichž pět stopek nese vijany květů (2. cymobotrye).
3. b o t r y o c y m y : hroznovitá květenství jsou složená v cymózní typy, např.
vijan hroznů, kružel klásků, svazečky klásků.
vějířek
okolík okolíků
hrozen hroznů
chocholík úborů
vrcholík vidlanů
lata vidlanů
klas vidlanů
kružel úborů