Školní časopis 1 - 2010 - ISŠ

23
BABA, EPOS, FOTKA, KELT, LÁTEŘIT, LILA,
LKÁTI, MOLI, MANA, NÁVAL,
NELA, NIKL, OKOS, OLIN, PAVUČINA,
PRSA, PŮVAB, SOVA, STOA, ŠPERK,
TAMTO, VTOM ZÁBAV
BAJT, BYTE, DISK, RISC, ŘADIČ,
SCSI, SDRAM, SLIM, SONY
Dočetli jste 1. číslo školního časopisu. Doufáme, že se vám líbilo. Vzhledem k tomu, že se
jedná o studentský časopis, jste jistě zaznamenali, že ne zrovna všechny jazykové
prostředky jsou v souladu s Pravidly českého pravopisu. Na naši obhajobu ­ tvoříme
studentský časopis, tak že jsme volili jazyk nás ­ studentů.
Děkujeme za shovívavost :­)
Redakční rada
Kateřina Ksiažková G1M; Denisa Kovařčíková G1M; Daniel Rusek E2M; Soňa Křenková
KČ2M; Michaela Drdáková KČ2M; Jana Icelová KČ2M; Žaneta Palátová KČ2; Margareta
Resselová KČ2; Ondřej Kadlec KČ3M; Václav Kusík KČ3M; Ladislav Icela E3M; Eva
Klimková K3; Vojta Havlík S3M; Daniel Krumpoch N2A
Mgr. Petr Pavlůsek; Mgr. Marek Kundrát; Mgr. Ivana Fonioková; Ing. Eva Hozáková
Šéfredaktoři: Mgr. Renata Chýlková; Mgr. Petra Víchová; Mgr. Pavel Holman
"
1
Slovo ředitele
Milé kolegyně, kolegové, studentky, studenti, vážení čtenáři,
máte před sebou první číslo „novino­časopisu“, které jsem
pracovně nazval „Jarní vlaštovka“. Nejenom, že zvěstuje počátek
jara, ale svým podtextem naznačuje, že k nám do školy přichází
nový způsob komunikace mezi vedením školy, pedagogy, žáky,
studenty i přáteli školy.
Od chvíle mého nástupu do funkce ředitele naší školy jsem fascinován a mile potěšen, s jak velkým
potencionálem schopných lidí ochotných pracovat i na projektech mimo svou náplň práce se
setkávám. Hlavně díky nim Vám všem mohu představit jeden z prvních výstupů práce této skupiny a
pevně věřím, že nebude posledním.
Pro mě osobně, jako ředitele, se tak nabízí neopakovatelná možnost vyjádřit některé ze svých
myšlenek, postřehů nebo vizí, vztahujících se k životu naší školy. Již několikrát jsem vyjádřil své
přesvědčení o nezastupitelném místě naší školy ve vzdělávací nabídce regionu, mimochodem
nejenom jedné z největších, ale z mého pohledu i nejlepších škol ve Zlínském kraji. Jsem pevně
přesvědčen, že právě střední odborné školství má perspektivu, jde jen o to, abychom uměli
pozdvihnout renomé řemeslné práce, občas vnímané veřejností s nepříliš lichotivou nálepkou něčeho
méně důležitého či podřadného.
Pokud však chceme, aby nás ti ostatní brali vážně a vážili si toho, co vytváříme, je dobré začít
přemýšlet o tom, jaký postoj zaujímá každý z nás – pracovníků školy či jejich studentů. Jsme hrdi na
to, kde pracujeme, kde získáváme své vzdělání, jsme hrdi na to, že jsme součástí života právě této
školy?
Měl jsem tu milou možnost zúčastnit se několika soutěží, ve kterých bojovali i naši studenti. Nejen,
že jsem byl ohromen jejich schopnostmi a dovednostmi, ale zároveň jsem cítil jejich snahu vybojovat
pro naši školu co nejlepší umístění, jejich hrdost na to, co se u nás naučili. Soutěž však skončí, euforie
z úspěchů pomine a máme před sebou zase každodenní povinnosti, každodenní život. A ten se
odehrává ve velké míře jak pro pracovníky tak především pro studenty v prostorách naší školy. A
najednou jako by to bylo jedno, kam vlastně chodím, jak to kolem mne vypadá, jestli se zde cítím
dobře, jestli se mi tady líbí a jsem vlastně hrdý na to, že tady jsem, že jsem součástí….?
Dovolte mi alespoň jednu z mála věcí, kterou bych chtěl společně s Vámi hned od začátku změnit.
Škola je prostředí, ve které ať vy, jako žáci, nebo my, jako pedagogové trávíme jednu třetinu
aktivního denního času. Snahou nás všech by tedy mělo být, aby toto prostředí bylo co možná
nejkvalitnější, hygienicky a zdravotně nezávadné a splňující kulturní nároky člověka 21. století. Škola
usiluje a bude usilovat o zkvalitňování tohoto prostředí, ale pokud to je jen jednostrannou záležitostí,
pak nikdy nedosáhneme společně cíle – školy, ve které se všichni budeme cítit dobře, která se nám
všem bude líbit, na kterou můžeme být hrdi. Všímejme si proto, prosím, lidí, kteří – nevím, z jakého
důvodu – rozbíjejí okna, dveře, ničí sociální zařízení a likvidují prostředky, určené k naší ochraně,
např. hasicí přístroje apod., popřípadě ničí, devastují prostředí pro nás nepochopitelným způsobem.
Věřím, že společnými silami dosáhneme toho, že nebudeme muset být na svou školu hrdi jen na
soutěžích, ale kdykoliv, kdy se projdeme v jejích prostorách, kdy se zde budeme učit, pracovat nebo
odpočívat. A předem děkuji všem, kterým nebude lhostejné, co se u nás děje.
Závěrem chci přislíbit, že „Jarní vlaštovka“ nezůstane sama, ale že se z ní postupně stane hejno, které
přinese informace o našem životě, o nás, o škole. K tomu přeji nám, ale hlavně těm, kteří budou
časopis spoluvytvářet hodně síly, skvělých myšlenek a spoustu lidí, ochotných pracovat někdy i nad
Mgr. Petr Pavlůsek
rámec svých povinností. Přeji vám hodně zábavy, ale i poučení.
22
Lyžařský kurz očima studentů
Dne 15. 2. 2010 jsme se sešli před školou, abychom společně strávili týden na lyžích
a snowboardech ve Velkých Karlovicích. Lyžařského výcviku se zúčastnilo 69 žáků prvních
ročníků a 7 učitelů naší školy. Tento kurz vedl Vladimír Štěpán.
Okolo 8. hodiny přijely autobusy, my jsme se rozdělili podle tříd a odjeli. Po příjezdu jsme se
ubytovali do 3 chat. Jednou z nich byla Restaurace U Muzea, kde jsme taky chodili na snídani,
oběd i večeři a další dvě byly u hned naproti sobě, takže jsme věděli o všem, co se v protější chatě
děje. Svah byl asi pět minut od chat.
Hned první den jsme se po příjezdu převlékli a vyrazili na svah, kde jsme se rozdělili do skupin
snowboarďáků, jejichž styl vylepšovali Marek Kundrát, Renata Chýlková a Kamil Plešek a na
skupinu klasických lyžařů, s nimiž oblouky řezali Jan Ptáček, Blanka Ottopalová a Vladimír
Zamazal. Na svahu byl krásný bílý prašan, ale od čtvrtka jsme už moc nejezdili, protože sníh byl
mokrý.
Musím říct, že si lyžák všichni moc užili, protože o zábavu bylo postaráno. Ať už jsme se smáli
pouhým pádům na svahu, nebo vtipům a hloupostem, které jsme vymýšleli. Já za sebe můžu říct,
že jako začínající snowboarďák, jsem se toho docela hodně naučila, takže tím chci poděkovat
panu Pleškovi a nemyslím, že ti, co na lyžích nebo prkně už uměli, si parádně nezajezdili.
K dispozici bylo večerní lyžování, ale toho se nikdo neúčastnil. Poslední den jsme šli ráno na
snídani a pak zpět se balit a připravit na odjezd, který byl v 11:00. Určitě nejsem jediná, která si
myslí, že lyžák se velice vydařil a všichni byli spokojeni a dokonce se jim se smutkem odjíždělo.
Bylo to parádních 5 dní na které budeme určitě rádi vzpomínat. Taky děkujeme, že jsme se mohli
zúčastnit a děkujeme všem učitelům a učitelkám za jejich trpělivost a doufám, že si to užili stejně
jako my.
Kateřina Ksiažková, Denisa Kovařčíková, G1M
2
21
Lyžařský kurz 2. a 3. ročníků
Náš lyžařský kurz se konal ve dnech 11. ­ 15. ledna 2010 ve Velkých Karlovicích. Ráno jsme
dorazili k chatám a hned jsme si rozdělili pokoje. Když jsme se zabydleli, šli jsme na oběd.
Jídla, která nám vařili, byly dobré. První den jsme se domluvili, v jakých skupinách budeme
jezdit a na jakých vlecích. Jezdili jsme na boardech a lyžích od devíti rána do jedenácti a po
obědě od 14:00 do 16­17:00.
Večerka sice byla v 10 hodin večer, ale učitelé byli tak hodní a chápaví a nechali nás
v pohodě, ať se můžeme bavit.... Oni se taky určitě bavili..:).
Kluci, co jezdili na prknech, si postavili i skokánek, aby si to trochu oživili. Skákali na něm i
ti, co si ho nepostavili, takže naši podnikaví spolužáci rozhodli, že budou vybírat peníze... 5
Kč za skok..:).
Byly i úrazy.... Naše Terezka si hned první den zlomila ruku a jela domů, další spolužák si
domů odvezl naražený nos, jiného nechtě kopnuli lyžákem do hlavy.
Většinou jsme po obědě spali nebo odpočívali, protože i takhle po ránu jezdit je namáhavé,
hlavně když v noci se jde pozdě spát. Učitelé, s kterými jsme tam byli, byli skvělí, nehádali
jsme se s nimi, dobře jsme s nimi vycházeli a bylo fajn, že některé z nás
dovezli k vleku nebo do chaty, když se nám nechtělo jít pěšky.
Byl to báječný lyžařský kurs, kde rozhodně nebyla nuda. Hodně jsme si to určitě všichni
užili!!! Příští rok se pojede znova.
Soňa Křenková, KČ2M
Třetí zasedání žákovského senátu
Dne 24. 2. 2010 proběhlo 3. zasedání žákovského senátu Integrované střední školy – Centra
odborné přípravy. Hlavním cílem tohoto zasedání byla volba rady žákovského senátu a
představení nové organizační struktury školy. Na 3. senátu byl vyhrazený čas také na
připomínky z řady studentů na chod školy.
Volba rady žákovského senátu proběhla formou hlasovacích lístků z 12kandidátů, na kterých
se dohodlo vedení školy s učiteli. Do rady postupovalo 6 kandidátů, kteří si mezi sebou po
ukončení tohoto zasedání zvolili předsedu, místopředsedu a tajemníka. Při volbě byli tito
kandidáti prezentování např. vlastnostmi: zodpovědná/ý, starostlivá/ý, organizační typ,
pracovitá/ý, spolehlivá/ý, energická/ý, zralá osobnost a další. Členy rady školního senátu se
stali:
Miroslav Špinka – předseda, Martin Jirka – místopředseda, Jana Icelová – tajemnice,
Ladislav Icela – člen, Marie Bartošová – člen, Lucie Navrátilová – člen.
V organizační struktuře školy nastaly oproti minulému roku velké změny. Největší asi v tom,
že Ing. Josef Vrátník odchází z naší školy a jeho funkci přebírá Ing. Zdeněk Hadaš.
V připomínkách především zaznělo to, že jsou blokované vybrané internetové stránky na
škole (facebook.com, ICQ,…). Dále senát probíral nedostatky nového školního webu, kouření
v šatnách, nevhodné stojany na TV, chybějící topení ve spojovací chodbě na odborný výcvik
atd.
Dále ředitel školy Mgr. Petr Pavlůsek oznámil, že v červnu a v době letních prázdnin škola
změní svůj kabát, protože dojde k zateplení fasády.
Příští zasedání žákovského senátu proběhne 12. 5. 2010 ve 12:30 hodin v aule školy.
Ladislav Icela, E3M
3
20
Rozhovor s učitelkou roku
Bc. Marií Paprstkářovou
Co vás vedlo k tomu stát se kuchařkou?
Klasicky jednoduše. Nedostala jsem se na zdravotní
školu, takže přišel učební obor kuchař ­ číšník
a
následně
dvouletá
nástavba
podnikání.
Neměl s tím bývalý režim nic společného?
Bývalý režim nevím, ale dříve nebylo tolik středních
škol a žáků bylo daleko více. Dnes si žáci mohou
vybírat z většího množství středních škol. Třeba pro
kuchaře – číšníky byla škola v Ostravě, pro spotřební družstva byla škola v Šilheřovicích
a pak byla ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jinak se na celé Moravě kuchaři – číšníci neučili.
Dnes co třicet kilometrů to jedna škola kuchařů – číšníků.
Jak se člověk stane učitelem roku?
Učitele roku musí navrhnout nějaká jiná osoba. Já jsem to zřejmě dostala za to, že pracuji již
třicet let v oboru. Dále se věnuji různým kuchařským disciplínám ­ ať je to teplá nebo studená
kuchyně a vyřezávaná zelenina. Myslím si, že jsem dosáhla se žáky i sama mnoha úspěchů.
A také si myslím, že mě moje práce baví a že to je vidět.
Jak jste se cítila, když jste se dozvěděla, že jste byla zvolena učitelkou roku?
Moc mě to potěšilo.
Změnil se nějak Váš postoj vůči kuchařinědíky Vašim úspěchům?
Ano, změnil. Soustavně vím, že nic nevím. Jde to tak strašně rychle, surovinově i vzhledově
do takových krásných záležitostí, že člověku nezbývá nic jiného, než trvale studovat.
Co vás vedlo k vyřezávání zeleniny?
Byla jsem na výstavě Igeho ve švýcarské Basileji před deseti lety a tam jsem to viděla.
Strašně se mi to líbilo. Dostala jsem jako dárek ke svým čtyřicátým narozeninám sadu, asi tři
roky jsem se učila sama a pak jsem začala učit. Začala jsem s Aničkou Strnadovou, která je
v současné době mistryně a porotkyně v soutěžích ve vyřezávané zelenině.
Z jakého ovoce nejraději vyřezáváte?
Z čerstvého a kvalitního.
Myslíte si, že ve vyřezávání budete mít nějakého nástupce, kterého byste si vychovala k
obrazu svému?
Každý, než začne být dobrý vyřezávač, musí vyřezávat minimálně dva, tři roky. A když je
tady ten žák čtyři roky a potom mi odejde, tak já musím vychovávat někoho dalšího. Mám
Aničku, Radka Vránu, všichni dobře vyřezávají.
Okrskové kolo ve florbalu kluků
V úterý 9. března 2010 se na Obchodní akademii ve Valašském Meziříčí uskutečnilo okrskové
kolo ve florbalu kluků. Turnaj pěti středních škol se hrál systémem každý s každým. Naši
kluci v prvním zápase vyprovodili Gymnázium poměrem 6:1. S domácí obchodní akademií to
už tak jednoduché nebylo, přesto přes mnoho neproměněných šancí jsme odešli jako vítězové
v poměru 4:3. Zápas o první místo mezi námi a Střední školou stavební vyzněl ve prospěch
soupeře 2:6. V posledním zápase se naši kluci už příliš nesoustředili a prohráli 5:6 se Střední
školou pro sluchově postižené. Vzhledem k vývoji zápasů ve skupině jsme i tak uhájili druhou
příčku. Kluci předvedli kolektivní výkon a prezentovali se velmi pohlednou kombinační hrou.
Vyzdvihnul bych vynikající výkon brankáře Jana Pospíšila z KČ2M. Doplatili jsme však na
neskutečné zahazování 100% šancemi. Těším se na příští ročník.
Naši školu vzorněreprezentovali: Blaha Marek, Rýpar Josef, Štefela Ondřej (všichni S2M),
Gajdoš Miroslav (S1M), Kabeláč Jiří, Liška David (S3), Kouřil David, Krčma Jaromír,
Stodůlka David (všichni CHS1M), Mareček David (S3M), Pospíšil Jan (KČ2M), Radko
Lukáš (E4M).
Mgr. Marek Kundrát
19
4
Anketa
5. Chutná ti zdejší strava?
Ano
7
Zúčastnilo se 80 studentů
Někdy
29
1. Jaký máš vztah k této škole?
Nechodí na obědy
8
Neutrální
57
Kladný
16
Ne
36
6. Jsi spokojen s kantýnou ISŠ­COP?
Záporný
7
4
2. Co se ti na škole líbí a nelíbí, a proč?
Kantýna a bufet
Holky
Aula
Zájezdy a akce
9
5
2
2
Přístup učitelů k žákům
16
Zima ve třídách
14
Posunutí začátku výuky
4
Nekázeň studentů
4
Žáci pod vlivem alkoholu a drog 4
Strava
3
Parkování
3
Nepořádek ve třídách a šatnách 3
Tělocvična
3
Rozvrh hodin
3
3. Co těmotivovalo chodit právěna tuto
školu?
Bylo to blízko mého bydliště
18
Chtěný obor studia
17
Nebyly přijímací zkoušky
12
Touha získat vzdělání
10
Nezbylo nic jiného
5
Již jsem zde vystudoval/a učební obor 5
Kamarádi
3
4. Co ti zde ve škole chybí?
Parkoviště
Kuřárna
WI­FI
Výtah
Kulturní akce
Samostatná šatna pro každého
9
7
7
5
4
4
Michaela Drdáková, Jana Icelová, KČ2M,
Daniel Krumpoch, N2A
7. Kdybys měl tu moc, co by jsi na škole
vylepšil?
Parkoviště
11
Teplo ve třídách
7
Záchody
7
Obědy
4
Wi­fi
4
Vybavení tříd
3
Tělocvična
3
Hygiena v kuchyni
3
Kontrola alkoholu a drog
2
Kuřácká místnost
2
Barevně vymalované třídy
2
8. Jaký je kolektiv ve tvé třídě, jsi s ním
spokojen?
Ano
74
Ne
6
9. Chcete mít ve školním časopise nějakou
rubriku podle vašeho přání? A jakou?
Zajímavosti o učitelích – práskač 3
Vtipy
2
Sport
2
Program akcí ve VM a okolí
2
Úspěchy žáků ve škole
Recenze filmů a hudby
Osmisměrky
Dřívější ředitelka x stávající ředitel
Tuning Car
Aktuality ve světě
Kolik studentůnyní učíte a máte mezi nimi nějaké odborníky?
V prvním ročníku máme asi patnáct, šestnáct studentů a osm studentů maturitního ročníku. Šanci mají
všichni, otázka je, jestli u toho vydrží. Myslím si, že na naší škole je spousta dobrých děcek, akorát
některé neměly šanci se potkat a myslí si, že to nedokážou. Ale je tady spousta dobrých žáků, kteří
mají rádi svůj obor.
Co byste změnila na oboru kuchař – číšník na naší škole?
Chtěla bych změnit dvě věci. Úctu k tomuto povolání, kterou mnozí nemají. Někteří si myslí „jsem
jenom kuchař, nebo číšník, tak to nějak roznesu“. Protože jsem pracovala i v jiných školách, nebudu
jmenovat, ale toto je moje čtvrtá škola, vím, že všude jsou s tím problémy. Třeba v zahraničí je to tak,
že ty děti mají větší úctu ke škole, kde studují. Dokud odsud neodejdete a neuvidíte, jak to chodí ve
světě, tak to nemůžete srovnávat. Jelikož se spousta lidí nesnaží někam dostat, tak ani nevidí, že je
zde spousta věcí dobrých. Takže proto doporučuji cestovat a zajímat se o to, co je někde jinde.
Jaké plány – týkající se školy – máte do budoucna?
Spoustu akcí. Třeba teď se připravujeme na „Gastro festival Hradec“ – zde předvedeme vyřezávanou
zeleninu, možná i studenou kuchyni, dále pak „Tradice bez hranic“, což je družba se slovenským
městem Martin, dále Třebíč „Gastro junior“. Jinak pracuji na maturitních pracech čtvrtých ročníků
a těším se, až budou prázdniny.
Nemáte nějaký plán s rozšířením nabídky kurzůkroměvyřezávání?
Kurzy bych mohla vést, ale nejsem akreditovaná MŠMT, takže ti žáci nedostanou certifikát. To je ale
v plánu ředitelství školy.
A co nějaké hobby kursy v rámci sebezdokonalení?
Říkám všem mým žákům, se kterými jsem se potkala, kdykoli budou něco potřebovat, můžou přijít.
Ráda tomu věnuji i svůj čas, není to problém. Ať už se to týká číšníků i kuchařů.
Co si myslíte o kuchařiněv našem státě?
V současné době je naprostým hitem v Asociaci kuchařů a cukrářů, že pan Miroslav Kubec se stal
středoevropským zastupitelem pro WACS. Jinak si myslím, že jsme na tom čím dál lépe. Čím dál lépe
se umisťujeme na soutěžích. Jsou to většinou stříbrné, bronzové umístění a já si myslím, že se naše
soutěžní týmy snaží.
A jak byste hodnotila naše restaurace?
No, to už je něco jiného. Je málo dobrých restaurací. Jezdím po celé republice a je málo restaurací,
které mají svůj image. A co mně ještě mrzí je, že nejsou sezónní jídelní lístky. Ty by mě zajímaly.
A mohla byste nám na závěr říct nějakou zajímavost, veselou příhodu co se Vám stala?
Jednu starší příhodu bych měla. Říkala jsem jedné dívence – vezmi šlehačku z lednice, dej do ní
ztužovač, jeden vanilkový cukr a ušlehej to. A za chvíli slyším, jak dívenka vystříká šlehačku ve
spreji do misky, přidá tam ztužovač, nasype vanilkový cukr a začne to šlehat.
Děkujeme za rozhovor.
Ondřej Kadlec, Václav Kusík, KČ3M
5
18
2. ples ISŠ ­ COP
Pohodáři ­ Indonesia
Dne 6. března 2010 proběhl již dlouho očekávaný 2. školní ples. Program plesu byl opravdu
zajímavý. Ve velkém sále KZ Valašské Meziříčí provázela zábavou skupina Lážo plážo, která se
střídala se skupinou Faunus. Návštěvníci mohli obdivovat každou hodinu vystoupení různých
tanečních skupin, které výborně odstartovaly jedinečnou taneční atmosféru na parketě. Kapacita sálu
byla zaplněna brzy po zahájení plesu. To v M­klubu, kde byla diskotéka, tak nebylo.
„M­klub se začal plnit až kolem 21:00 hodiny,“ říká Jiří Málek z E2M. Po deváté večerní se
atmosféra skvěle rozjela. V jednu chvíli parket zaplnila starší generace, která sedícím studentům
předváděla kousky :­). „I pár odvážlivců z řad studentů se podle jejich vzoru vydalo na cestu
písněmi,“ opět říká Jiří Málek z E2M. V průběhu diskotéky vládli mixážnímu pultu DJ Clark, DJ
Luky a DJ Vacza, kteří hráli jak písně z dnešní hudební scény, tak klasické disko písně, především od
Michala Davida.
Od půlnoci zde předvedl půlhodinové vystoupení host DJ Josh. Tento hudební vstup měl ovšem také
dost odpůrců. Jeden z nich například prohlásil: „Od 24:00 hodin, co změnili DJ, tak nic moc.“ Tohoto
studenta jsme se také zeptali, co od plesu očekával. Na to vypálil: „Všechno možné, například že
dojdu po čtyřech domů.“ Na otázku, které očekávání se mu splnilo, konstatoval: „Splnilo se mi jedno,
vyhrál jsem slivovici.“ Po rozhovoru s tímto mladým studentem, nám neuniklo, jak jsou někteří
učitelé veselí a jaký mají usměvavý výraz ve tváři. Byl to nezvyklý pohled :­). Největší nával v
M­klubu vypukl ve 2 hodiny, kdy se všichni, i z velkého sálu, nahrnuli a vypukla tak nádherná
diskotéková atmosféra. Diskotéka skončila ve 3 hodiny, ale nikomu se nechtělo jít domů.
Nyní ještě trochu časově zpět do velkého sálu. Na správném plese nesmí chybět tombola, a na tom
našem určitě nechyběla. Oproti ostatním plesům byla opravdu velmi bohatá a hlavně praktická. Mohli
jsme zde najít přes 300 cen, např.: hasicí přístroj, knížky, dárkové koše, odvoz domů taxíkem atd.
Slosování začalo ve 23:00 hodin, a to největší, o hlavní ceny, proběhlo ve 24:00 hodin. Po celou dobu
plesu hrála také v kavárně cimbálová muzika Od Meziříča, při téhle muzice se dalo nejen dobře
zatančit, ale také pokecat s přáteli.
„Letošní ples byl velmi vydařený s velkým počtem
lidí. Hudba byla senzační, všichni se uvolnili
a odvázali od každodenních starostí. Především
pochvala pro DJ, kteří byli sehraní a hráli velice dobře,
i písničky na přání, což mnohé potěšilo.“ pochvalovaly
si Natálie Seidlová z PC1 a Barbora Halušková
z CHS2M.
„Měl jsem nervy a skoro jsem nespal několik dní před
plesem, ale nakonec, až na rvačku, při které se pobili
dva mladící a musela zasáhnout záchranka, ples
považuji za úspěšný.“ sdělil jeden z organizátorů Mgr. René Camfrla.
„Nám se to moc líbilo a vůbec jsme nečekali, že to bude takhle probíhat. Jen učitelé se mohli více
zapojit do tance s žáky. Velmi nás potěšila tombola, která byla opravdu bohatá. Radost nám také
udělalo, že jsme viděli na plese bývalé žáky naší školy, kteří si ples samozřejmě také vychvalovali.
Atmosféra byla skvělá, a rádi bychom podobnou akci zopakovali již v nejbližší době. Myslíme si, že
by to mělo stejný úspěch, ne­li větší.“ doplňuji se studentky Nikola Kašparová, Gabriela Horáková,
Nikola Tamborská a Lucie Tarabusová. Dále konstatují: „Taky bychom chtěli poděkovat pekařům
a řezníkům, kteří odvedli výbornou práci, protože občerstvení připravené na stolech bylo opravdu
výborné.“ Na závěr bychom měli asi poděkovat všem účastníkům a taky organizátorům, protože bez
nich by to nebylo.
Eva Klimková, K3, Ladislav Icela, E3M
Dne 26. listopadu 2009 jsme s naší třídou byli v kině Svět na naučném dokumentu o Indonésii
od skupiny čtyř cestovatelů, kteří si říkají „Pohodáři“. Celým dokumentem nás provázel jeden
z cestovatelů, Martin Dufek. Dokument se skládal z prezentace fotek a videí, doprovázených
indonéskou hudbou. K té nám Martin Dufek každý snímek či video z jejich cesty pečlivě
popisoval. Jejich cesta touto zajímavou krajinou trvala pět týdnů.
Indonésie je čtvrtým největším státem na světě a největším světovým souostrovím. Rozkládá
se v dlouhém tropickém pásu od Asie až po Austrálii. Má 17 tisíc ostrovů, nádherné moře,
tektonicky neklidné sopky, pralesy, historické a kulturní památky. Cestovatelé nás provedli
třemi indonéskými ostrovy ­ hinduistickým Bali, muslimskou Jávou, či divokým Lombokem.
Prohlédli si podmořský svět, navštívili pralesy, lezli na sopky. Podívali se i do klášterů, paláců
a ostatních památek. Rozprávěli s tamějšími lidmi a pobývali v jejich rodinách.
Lidé zde mluví pěti sty jazyky a dialekty, vyznávají hinduistické, muslimské a animistické
náboženství. Najde se i větší skupina lidí, vyznávající křesťanství. I když zde většina lidí žije
chudobně a skromně, jsou dobrosrdeční a milí. Nalezneme zde velký počet nejrůznějších
historických i současných kulturních památek. Kromě toho je zde i nepřeberné množství
hudebních, tanečních a uměleckých stylů. Lidé jsou zde i výtečnými kuchaři. Základní
potravinou je zde rýže, která nechybí v žádné jejich místní specialitě.
Na dokumentu se mi líbil způsob, jakým byl dokument pojat. Byl poučný a přitom veden
zábavnou formou. Bylo vidět, že tyto cestovatele tvorba těchto dokumentů baví a v cestování
se opravdu vyznají. Jen videí mohlo být trochu více, nicméně i to Martin Dufek dokázal
kompenzovat svým povídáním.
Celkově se mi dokument velice líbil a jeho shlédnutí bych mohl doporučit každému.
Daniel Rusek, E2M
17
Rozhovor s Adamem Hrabovským
Připravil jsem si pro Vás menší rozhovor s Adamem Hrabovským, žákem naší školy. Adam
vyniká ve sportovní střelbě, tudíž jsem mu položil pár otázek ohledně tohoto sportu. A proč vůbec
tenhle rozhovor? Jednoduchá odpověd' ­ Adam je zajímavá osobnost. Více o něm se máte
možnost dozvědět v našem rozhovoru:
1) Čím Tě tento sport zaujal a kdy poprvé jsi o něm
slyšel?!
(Zamyslí se... a po chvilkové odmlce se dá do řeči) Bylo to
na základní škole, kde se vybíraly kroužky, které by nás
(žáky) bavily. Nejvíce mě zaujala sportovní střelba a tak to
zůstalo dodnes. Zaujalo mne to také proto, že i doma jsem
rád střílel např. ze vzduchové pušky.
2) Vzpomínáš si na svoje první začátky a první úspěch?!
(Směje se) Tak začal jsem, když jsem byl na 1. stupni ZŠ , to mi bylo něco okolo 11let. Začátky
byly pro mě poměrně těžké a musel jsem do toho věnovat mnoho úsilí! Po nějakém tom pátku
přišly i první úspěchy a s něma i 1. místo v republice.
3) Když jsem u toho úsilí ­ tak kolikrát týdněmáš trénink a jak to stíháš se školou?!
Tréninky mám podle toho, jestli mám před sebou nějaký turnaj; to je potom i soustředění, ale
jinak 3­4x týdně a školu stíhám... (směje se)
4) Jak vůbec vypadá takový tvůj trénink?!
Ustrojím se, nachystám si zbraň (seřídím si ji) a jdu na věc! (Smích) Střílím 2 disciplíny ­ ta první
je vzduchová puška, tam je potřeba se připravit na 60 závodních ran a střílí se ve stoje. Ve druhé
disciplíně, tou je malorážka, je potřeba se připravit opět na 60 závodních ran, ale střílí se vleže,
a potom je u malorážky ještě 3x40 závodních ran, a to je 40x vleže, 40x ve stoje a 40x v kleče.
Když si to tak shrneme, tak jeden trénink vychází v průměru na 2­3hodinky.
5) Co po škole? Jaký je tvůj životní cíl?!
(Zamyslí se) Pokud se mi všechno vyvede tak, jak si to představuju, tak přemýšlím, že bych šel na
nějakou vyšší sportovní školu nebo na něco se střelbou, třeba by mě lákalo i být trenérem ve
střelbě, ale jak říkám, pokud mi všechno vyjde tak, jak chci, mým životním snem je se dostat na
olympijské hry a získat medaili jako např. Matthew Emmons
6) A co tvoje záliby mimo střelbu?!
(Pousměje se) Tak je toho hodně, téměř každý sport, ale nejvíc mě baví plavání, jízda na kole,
lyžování nebo bruslení, ale jak jsem řekl, je toho hodně. To by jsme tady byli do večera, kdybych
to měl všechno říct
7) Co ti vlastněvzal a naopak zas přinesl tento sport?!
Tak samozřejmě mi to vzalo spoustu času a hodně úsilí, ale naopak musím říct, že jsem poznal
skvělé lidi a hlavně jsem procestoval kus světa např.: Čínu, Rusko, Španělsko, Chorvatsko,
Švýcarsko atd.
Závěrem bych dodal, že za tu dobu, co Adam střílí, získal mnoho ocenění např.: 2. místo na
Mistrovství Evropy a překonal i několik českých rekordů v juniorské kategorii, tak mu
popřejme hodnězdaru v příštích letech!
Vojta Havlík, S3M
Mnichov
Návštěva automobilky BMW a podmořského akvária „Sea Life Center“
Ve středu 31. 3. 2010 se vydají žáci naší školy pod vedením Mgr. Renáty Chýlkové a Mgr. Ludvíka
Indráka do automobilky BMW, kde uvidí, jak probíhá výroba vozů této prestižní značky. Továrna je
umístěna ve městě Dingolfing, který je od Valašského Meziříčí vzdálený asi 600 kilometrů. Odborný
německý výklad během exkurze bude tlumočen do češtiny.
Odpoledne, po návštěvě BMW, se expedice vydá do obřího podmořského akvária. Zde mohou
návštěvníci procházet tunelem v 6metrové hloubce, která vede skrz obří nádrž s objemem 400 000
litrů vody a slouží jako útočiště pro různé mořské živočichy a rostliny. Chybět prý nebudou ani
žraloci, mořské želvy nebo věrná imitace zatopeného města.
Zbude­li po tak náročném programu čas, chystá se krátká prohlídka centra Mnichova. Odjezd zpět do
naší malebné země je plánován na osmnáctou hodinu; příjezd ke škole odhadují organizátoři kolem
třetí hodiny ranní.
Daniel Krumpoch, N2A
Několik fotografií z 2. plesu ISŠ ­ COP
6
7
Cham aneb 3týdenní praxe v Německu
Před měsícem nám nabídli, ať se zúčastníme praxe v Německu a zdálo se nám to jako pěkná
nuda. I přes odmítání a dlouhé domluvy jsme došli až k datu 22. února. Toho dne jsme stáli
všichni sbalení před naší školou. Cesta, která nám připadala úplně nesmyslná, se v autě
měnila až do pohřební nálady, kterou se neustále snažila zlepšovat naše učitelka odborného
výcviku Maruška Paprstkářová. Po 8 hodinách jízdy jsme konečně dorazili do krásného
městečka Cham. Naše první kroky vedly do místní školy, kde nás srdečně přivítali. Hned ve
vestibulu nás čekalo bohaté občerstvení a uvítal nás zde německý organizátor pan Fischer,
velmi schopný a ochotný učitel.
Po odpočinutí a doplnění našich hladových krků, jsme se posadili a probrali program na celé
tři týdny. Pak naše cesta vedla k hotelu Am Regenbogen, kde už nás očekávala naše úžasná
jazyková animátorka Regina Brossmann přímo z Tandemu. Po rychlém seznámení
a ubytování, jsme odjeli na nezapomenutelnou Dlouhou noc Gastronomie do Furt im Waldu
s panem Fischerem, Reginou a dalšími příjemnými lidmi. Zpestřením večera byly brazilské
tanečnice samby s velmi zajímavým vzhledem. Během večera jsme okusili nabídku
z bohatých rautových stolů s velkou škálou výběru pokrmů ve studené i teplé kuchyni. Zde
jsme měli také možnost ochutnat množství mořských plodů, mnohdy nevábného vzhledu.
Kolem půlnoci jsme se rozhodli pro odjezd na hotel, protože jsme byli hodně unavení.
Druhý den ráno jsme se vydali na další nekonečný den. Čekalo nás seznámení s německými
spolužáky, kteří nás hezky uvítali a společně s Reginou jsme si zahráli německo – české hry.
V poledne jsme se přemístili na městský úřad, kde jsme bohatě poobědvali. Načež
následovala prohlídka pracovišť našich dvou praktikantů ve čtyřhvězdičkovém hotelu
Ransberghof, ve kterém se nám tajil dech. Tento hotel měl svůj CineStar, Wellness centrum,
zkrátka všechno po čem člověk touží ve volném čase. Po prohlídce následovalo rozloučení
s naším panem ředitelem Petrem Pavlůskem a s Marií Paprstkářovou a my se odebrali nazpět
do školy a pokračovali v jazykové animaci. Večer jsme únavou padli do postelí a spokojeně
usnuli.
V našem třetím pobytovém dnu nás čekalo další dopoledne jazykové animace a následné
odebrání se do hotelu Ransberghof, kde jsme hráli zápas kuželek. Hlavní cenou byly
poukázky Subway. Tuto cenu po ukrutném boji získala skupinka pod vedením Michaely
Drdákové. Tímto jsme se rozloučili s naší úžasnou animátorkou Reginou, čímž nám odjela
většina dospělého dozoru. Zůstal nám jen náš skvělý mistr Miroslav Šťůrala, který nám byl
3týdenní oporou.
Čtvrtek jsme strávili povalováním, nákupy a prohlídkou města. Následné tři dny nás čekala
odborná praxe na třech pracovištích. Michaela Drdáková a Tomáš Jajtner byli umístěni do
hotelu D´Wasser Wirtschaft. Jana Icelová a Jana Kozubíková měly svou praxi na hotelu Am
Regenbogen a Michaela Hníková a Mikuláš Jelínek strávili svou praxi v hotelu Randsberger
Hof.
Na všech pracovištích nás srdečně přijali a jejich chováni se ani po celou dobu nezměnilo.
Naše praxe trvala do nedělního večera, pak následoval volný den určený k odpočinku. Úterý
jsme strávili ve škole při výuce stolničení, což pro nás bylo velmi neatraktivní z důvodu
jazykové bariéry. Zde jsme byly až do pozdních odpoledních hodin. Ve středu následoval další
volný den, který jsme si zpříjemnili návštěvou zdejšího bazénu. Následné čtyři dny jsme
strávili odbornou praxí.
Výzdoba auly ISŠ – COP
V březnu 2010 předali žáci Soukromého výtvarného oboru Hany Kocourkové řediteli ISŠ
Mgr. Petru Pavlůskovi poslední obraz z cyklu "Valašské Meziříčí ­ Praha ­ Vídeň", který má
dokončit výzdobu auly ISŠ.
Cyklus obrazů ­ projekt "Výzdoba auly ISŠ" ­ je propojen jak výtvarně ­ grafickým prvkem
barevných linií, tak i myšlenkou ­ spojení tří měst střední Evropy, která jsou si blízká jak
polohou, tak i kulturní atmosférou.
Největší z obrazů "Valašské Meziříčí" (110 x 170 cm) malovala celá skupina studentů
soukromého výtvarného oboru ve věku od devíti do cca devatenácti let. Jmenujme alespoň
některé, kteří odvedli největší díl práce: Denisa Kozáková, Tereza Hegerová, Nikola
Marková, Klára Hašová a další.
Druhý obraz "Praha" (85 x 60 cm) vytvořila velmi talentovaná osmnáctiletá studentka Klára
Vémolová.
Třetí obraz "Vídeň" (85 x 60 cm) vytvořily Iva Senohrábková a Klára Matuštíková, dnes už
studentky vysokých škol.
Spolupráce soukromého výtvarného oboru a ISŠ ­ COP tímto projektem nekončí. Plánujeme
další obrazy k výzdobě školy ­ tentokrát na téma "Afrika". Kromě obrazů se rozvíjí zcela
nová spolupráce ISŠ a SVO v oblasti příprav žáku na vysoké školy. ISŠ – COP nabídla
technické zázemí a ubytování studentům, kteří se zúčastní Festadu ­ prázdninového
výukového festivalu architektury a designu ­ pořádaného týmem Festadu a Soukromým
výtvarným oborem během prázdnin 15. ­ 20. 8. 2010 pro zájemce z celé České republiky.
Ing. Eva Hozáková
Očima odcházejících studentek...
Pro nás jako pro maturanty, kteří za pár měsíců ukončí své studium nejdůležitější zkouškou
v životě, jsou myšlenky na návrat do školy poněkud k pousmání. Skončí čtyřletá etapa, která
uzavírá naše „dětství“ a začíná rozhodování o vlastním životě.
Tímto příspěvkem bychom rády pozměnily názory lidí zvenčí na školu. Názory na ISŠ ­ COP
jsou totiž různé, bohužel převládají ty negativní. Mnoho lidí si myslí, že se na tuto školu
dostanou úplně všichni. Možná je to pravda, ale nikoho už nezajímá, jestli se každý na škole
udrží. Velmi často se totiž stává, že řada studentů nedokončí ani první ročník. Domníváme se
hlavně, že nikdo nemůže soudit nic, čím si sám neprošel. Hodně žáků, kteří mají zájem o
obory, jež nabízí ISŠ ­ COP, dává přednost jiným školám. Podle našeho názoru dělají tito lidé
špatně.
Mnozí studenti se po studiu dostali na velmi dobrá pracovní místa nebo na prestižní vysoké
školy. Škola se snaží zapojovat studenty do různých projektů a umožňuje stáže v zahraničí,
např. pracuje na projektu GLOBE a díky této spolupráci škola dostala ocenění z USA.
Elektrotechnické obory jezdí na studijní pobyty do Finska, vybraní potravináři tráví
každoročně čas na výměnné praxi v německém Chamu. Díky gastronomickým oborům má
naše škola řadu medailí ze soutěží barmanů, pekařů, cukrářů, máme nejen nejlepšího bourače
­ řezníka v ČR za rok 2009, ale také jsme byli vyhlášeni jako nejlepší valašská pekárna roku
2009. V součtu různých ocenění, která v minulosti obdrželi žáci, bychom mohly dlouze
pokračovat; je jich opravdu mnoho.
Na dobu ve škole se nedá zapomenout. Poznaly jsme zde spoustu dobrých kamarádů a učitelů,
na které se můžeme spolehnout.
Veronika Malá, Lucie Bystroňová, CH4M
16
8
15
Sexmise
V této rubrice se dočtete o té nejobyčejnější a nejpřirozenější člověčině ­ o sexu.
Budou tu postupně vycházet krátké články, které se dotýkají sexu, ale ani zdaleka
nevyčerpávají všechna témata.
Mám jen obavy, aby naši Sexmisi někdo nechápal jako příručku, jako závazná pravidla,
jako mustr ­ to by byl velký omyl.
Těmito články ale nepřebíráme odpovědnost za důsledky vzniklé napodobováním ­ tedy
za případné sňatky, těhotenství, selhání, úspěchy na poli citovém a erotickém apod. :­)
KDO NÁM DAL DO VÍNKU
Potkala jsem nedávno kamaráda z koleje, zdravíme se a já se zcela samozřejmě obracím na
jeho blonďatou ženu Evu a ptám se po dětech. \on nějak podivně ucouvl, zamžikal a pak to
řekl: to není Eva, moje nová žena se jmenuje Ivana…. Chtělo se mi zavrtat pod dlažební
kostky chodníku a rychle z toho hovoru vycouvat. \podařilo se jen to druhé. Trapas jako hrom.
Ten bláznivý Vladimír se rozvedl a oženil znova. Nepochopím proč. Vzal si kopii své první
ženy. \k nerozeznání stejnou.
Nepamatuji si přesná čísla, ale kdysi jsem v jedné studii četla, že většina z nás při vytváření
nové rodiny kopíruje model rodiny svých rodičů. Že z naší dětské zkušenosti zkrátka není
úniku. Neříkám tím samozřejmě nic nového, všichni známe starou dobrou radu: dříve než se
rozhodneš pro svatbu, prohlédni si její matku. Jen mne trochu děsí ta předurčenost a marnost
snah uhnout, vytvořit něco jiného, originálního. I Vladimír znovu spadl do toho, z čeho chtěl
utéct.
Je to tak i s naší sexualitou? Čím je vlastně vytvářena? Co a kdo vlastně způsobuje, že o
jednom se říká, že je v sexu náruživý, o druhém, že chladný, o třetím, že něžný? Není to
jednoduché a rodiče v tom samozřejmě mají prsty. Podobně jako celá osobnost, tak i sexualita
každého člověka je zvláštní kombinací prvků biologických a sociálních, tedy vrozených
vlastností rozvíjených výchovou. Biologický základ rozhoduje o intenzitě, o síle sexuálního
pudu. A výchova? Ta se pak postará o to, jak s tímto pudem zacházet, jak ho používat. A to je
moc důležité. Sexualita člověka totiž sama o sobě je nic. Funguje vždy ve spojení s druhým
člověkem. A tak se v ní nutně musí zobrazovat vlastnosti, jako je ohleduplnost, tolerance, úcta
– anebo sobeckost, nezodpovědnost, nedůvěra.
Vliv výchovy při vytváření sexuality je tedy naprosto zřejmý. Ač rodiče se svým potomkem o
sexu nepromluví jediné slůvko, přeci jen jeho příští sexuální vztahy výrazně ovlivní. Jasným
dokladem tohoto tvrzení budiž několikrát studovaná sexualita dětí z rozvrácených rodin , kde
hodnoty jako úcta, nezištná láska a jiné ztratily na významu. Děti z takových rodin nebo
z ústavů často nejsou schopny v dospělosti navázat trvalý partnerský vztah, sex konzumují
bez citové vazby, sexuální prožitek je chudý, je­li vůbec nějaký.
Mgr. Ivana Fonioková
V pondělí nás čekal další den volna. Ani jsme se nenadáli a bylo úterý ráno a my
chvátali do školy, kde nás čekala výuka s německou třídou. Večer jsme poseděli v
restauraci s panem Fischerem. Pomalu ale jistě jsme se propracovali až k dnešnímu
volnému dni, který využíváme k vytvoření tohoto článku a zatím plánované cestě do
obchodů. Teď nám schází tři dny do konce pobytu a shodli jsme se na tom, že si
nedovedeme představit, že bychom tu nebyli a jsme rádi, že jsme využili šanci zažít
tak skvělý a pro naši praxi přínosný výměnný pobyt.
Michaela Drdáková, Jana Icelová, KČ2M
9
Ples Prešov
Benefičního plesu v Prešově, u sousedů Slováků, jsme se účastnili nejen jako studenti, ale
i jako redaktoři školního časopisu. Pro upřesnění – jedná se o Daniela Krumpocha
a sourozence Janu a Ladislava Icelovy. Jednalo se o zájezd začínající v brzkých ranních
hodinách dne 13. února 2010, který organizoval učitel odborného výcviku Michal Kristek.
Cílem tohoto zájezdu bylo poznání kultury Slováků. Při časově náročné cestě jsme s sebou
vzali hudební skupinu FCM Radegast z Frenštátu pod Radhoštěm. A díky těmto super
muzikantům nám sedmihodinová jízda vcelku utekla. V žádném případě jsme se nenudili. Po
příjezdu do Prešova jsme se podíleli na přípravách plesu, protože jsme také dovezli nějakou
tombolu, např. frgály, které Slováci vůbec neznají a jsou jim vzácné.
Ples začal už v 18:30 hodin. Udivilo nás, že Slováci začali chodit asi hodinu předem,
vzájemně se přátelsky uvítali. Narozdíl od nás Čechů, kteří chodí s minimálně hodinovým
zpožděním. U vstupu byl na kostky nakrájený chleba se solí na přivítanou. Na každého, kdo
neodolal, čekala štamprle slivovice. Vstupné bylo mimochodem 30 euro, což je pro nás moc,
ale Slováci toto nijak neřeší. V ceně byly samozřejmě zahrnutá i dvě jídla. Největší náš údiv
vyvolalo to, že na plese nemají bufet, ale mají to, co si donesou. Nevěřili byste tomu, co jsme
viděli :­) Mnozí chodili tak, jak u nás důchodci z nákupů, kdy měli tašky narvané až po uši.
Nosili si vše od alkoholu, chlebíčků, jednohubek, …až po bábovky. My jsme to nazvali
,,žranice“.
Na úvod na každého ještě čekal slavnostní přípitek.
Poté následovalo vystoupení folklorního souboru
Rozmarija. Toto vystoupení bylo něco úžasného,
děvčata a hoši s sebou jenom „mrskali“. Tento soubor
s naší školou dlouhodobě spolupracuje.
Po jejich vystoupení se představila již zmíněná
skupina FCB Radegast, která se střídala s místním DJ,
a takto provázeli zábavu po celý večer a celou noc.
Slovensko je národ tanečníků, toto naznačuje snad i to,
že byl neustále taneční parket zaplněn, a to tak, že
mnohdy se nedalo ani tančit. Za zmínku asi stojí taky
to, že ples byl opravdu velký, s účastí asi cca. 200­250
lidí. Oproti naší tombole
však tombola v Prešově nebyla nijak velká. Lístek do
tomboly stál 0,5 eura. Co ještě více psát?
Asi ještě to, že slovenské dívky se nás, českých hochů, nebojí a je s nimi zábavy až až.
Po slovensky by se to dalo nazvat: „Jedno veľke šialenstvo“ :­)
Po náročné noci jsme byly ubytování v ABC Centrum volného času v Prešově, kde jsme se
symbolicky vyspali a ve 12 hodin jsme odjížděli domů. Po cestě jsme měli ještě různé aktivity
a vrátili jsme se v 11hodin večer.. Ráno hurá do školy :­)
Velké poděkování patří Danke Kovalčikovej, která měla vše na starosti, dále taky panu
Michalovi Kristkovi, který zorganizoval tento zájezd, a taky vedení školy, které tuto akci
povolilo.
Více fotografií najdete na: http://picasaweb.google.cz/michalkristek4/PresovPles2010
Ladislav Icela, E3M
14
Krátce, stručně, výstižně :­)
6. 1. prvním modulem bylo zahájeno vzdělávání pedagogických pracovníků
13. 1. reprezentovali studenti ISŠ – COP na šachovém turnaji
15. 1. učitelce angličtiny Bohdaně Skýpalové se narodil syn Martin
25. 1. proběhlo školní kolo soutěže ENERSOL
26. 1. se studenti ISŠ – COP zúčastnili soutěže Napájení sluncem v Ostravě
1. 2. byl slavnostně spuštěn nový školní web
13. 2. uspořádala třída D3A stužkovací večírek. Kéž by i jejich maturita proběhla ve stejně
veselém duchu :­)
17. 2. proběhlo školní kolo recitační soutěže ­ 1. místo obsadila: Kateřina Janečková,
S1M…2. místo si vyrecitoval: Martin Horák, S1M…o 3. ­ 4. místo se dělí: Jan Ševčík,
KČŘ1 a Ivo Zemánek, KČ1.
20. 2. zemřel učitel předmětů elektro Ing. Antonín Šindelka ve věku 63 let, který na
ISŠ – COP působil v letech 2004 – 2008.
21. ­ 22. 2. byla vyloupená laboratoř č.4, odcizen kompletní počítač, škoda se vyšplhala na
15.000 Kč
24. 2. proběhlo 3. zasedání žákovského senátu
6. 3. se uskutečnil 2. školní ples ve znamení vyprodaného sálu, luxusní tomboly a úžasného
setkání bývalých i současných studentů
9. 3. naši sportovci soutěžili v okrskovém kole ve florbalu
15. 3. si užili studenti z N1B a S2M zájezd do divadla
17. 3. proběhla zkouška češtiny pro cizince
18. 3. si měřili své matematické znalosti studenti v soutěži matematický KLOKAN
22. 3. přiletěla první jarní vlaštovka v podobě školního časopisu :­)
23. 3. obráběči kovu nás pojedou reprezentovat do krajského kola do Slavičína
24. ­ 25. 3. uspořádá ISŠ – COP mezinárodní soutěž oboru řezník uzenář – přijede asi
8 družstev ČR a 2 družstva SK
27. 3. je plánována svatba roku:­) – učitelka češtiny Petra Víchová se vdává a od tohoto dne
mění příjmení na Mrovcová.
29. ­ 31. 3. se uskuteční regionální kolo soutěže odborných dovedností oboru Mechanik
elektronik v Praze
30. 3. nás čeká krajské kolo soutěže oboru Nástrojář na ISŠ ­ COP
7. 4. proběhnou písemné maturity. Přejeme hodně nápadů a málo chyb :­)
14. 4. se uskuteční krajské kolo soutěže oboru Elektrikář na ISŠ ­ COP a zároveň proběhne
krajské kolo soutěže oboru Mechanik opravář pro stroje a zařízení v Rožnově pod Radhoštěm
15. ­ 17. 4. se vydají 3 studenti a 1 pedagog na zasedání Evropského parlamentu do Bruselu
7. 5. ­ 1. 6. skládají letošní maturanti praktickou maturitní zkoušku. Přejeme všem hodně
štěstí!!!
17. 5. ­ 2. 6. proběhnou ústní maturity ­ letošní maturity bude skládat 210 studentů z 6tříd
denního studia a 3 třídy dálkového studia. Jedná se o třídy: E4M, CH4M, S4M, KČ4M, N2A,
N2B, D3A, D3B, D3C. Všem přejeme pevné nervy a štěstí při výběru otázek.
18. ­ 25. 6.odjedou první ročníky na ozdravný pobyt do Itálie.
červen­září je plánováno zateplování celého areálu školy a pokácení topolů podél hřiště
Ladislav Icela, E3M
13
10
Jak jsme se měli v Budvě
Hledáme mladé technické talenty
Jak jistě všichni víte, v září v roku 2009 se rozhodovalo, kdo z žáků ISŠ ­ COP Valašské Meziříčí
pojede na výměnnou praxi do Budvy. Učitelé a mistři odborného výcviku potravinářských oborů
poctivě vybírali z celé školy a vybrali celkem 6 žáků oborů kuchař, kuchař ­ číšník. Pro nás byla
jistě velká zkušenost jet na výměnnou praxi. Mistři nám vymýšleli i různé hry. S jednou jsme se
setkali, když jsme se museli naučit německá slovíčka, nebylo to jednoduché, spíš to byla hrůza,
ale zvládli jsme to velmi dobře.
Večery jsme měli takové volnější, a tak jsme se chodili dívat na večerní Budvu. Prostě nádhera!
Byli jsme tam 10 dní a myslím si, že to bylo luxus. Chodili jsme po různých památkách.
Jeden večer jsme udělali program pro celou pláž my. Zorganizovali jsme další hru ­ překážkový
běh na pláži. Večer jsme šli na místní diskotéku ­ to jste nezažili ­ vstup zadarmo a pití luxus:­)
Pak jsme měli výměnnou praxi na Slovanské pláži v hotýlku. Myslím si, že ostatní, kteří tam
byli, se v pohodě dorozuměli, ale já? Já jsem rozuměla co druhému slovu :­), ale díky
spolužákovi Mikulášovi jsem věděla skorem vše :­):­):­). Pro mě to byl můj tiskový mluvčí.
Odpoledne jsme jezdili na pláže a užívali si sluníčka. Pak jsme byli pozvání mistry na slavnostní
večeři, kterou platila škola, někdo si dal krevety a někdo si dal steaky.
Barbora Nováková, K3
V průběhu ledna a února na ISŠ – COP proběhla školní kola soutěží oborů Elektrikář silnoproud,
Elektrikář slaboproud, Obráběč kovů, Mechanik opravář strojů a zařízení (zámečník) a Nástrojář.
Soutěže odborných dovednosti (dále jen SOD) oboru Elektrikář silnoproud se účastnilo 8 žáků.
Na 1.místě se umístil Martin Hendrych, na 2. místě Srba Šimon a na 3.místě Hladil Miroslav.
V SOD oboru Elektrikář slaboproud soutěžili 4 žáci, 1. místo obsadil Orság Jan, 2. místo
Procházka Tomáš a 3.místo Šulák Miroslav.
V SOD oboru Obráběč kovů reprezentovalo školu 7 žáků a medaile si odnesli za 1. místo
Škorvan Martin, za 2. místo Pšenica Radek a za 3.místo Holčák Tomáš.
V SOD oboru Mechanik opravář pro stroje a zařízení soutěžilo 8 žáků. Na 1. místě se umístil
Kašperlík Jakub, na 2. místě Fogl Petr a na 3.místě Kabeláč Jiří.
Nejvíce studentů soutěžilo v kategorii Nástrojář – celkem 11 žáků. Jedničkou mezi nimi byl
Toman Ondřej, na 2. místě skončil Boháč Jan a na 3. místě Žlebek Martin.
Na základě školního kola budou vybraní studenti reprezentovat naši školu i v Krajském kole této
soutěže. Poté se postupuje do dalších kol. Cena pro konečného vítěze je lákavá, držme jím proto
všichni palce.
Termíny krajských kol:
23.3. Krajské kolo oboru Obráběč kovu ­ ve Slavičíně
30.3. Krajské kolo oboru Nástrojář – ISŠ – COP Val. Meziříčí
14.4. Krajské kolo oboru Elektrikář – ISŠ – COP Val. Meziříčí
14.4. Krajské kolo oboru Mechanik opravář stojůa zařízení – v Rožnověpod Radhoštěm
Všechny tyto informace poskytl Ing. Zdeněk Hadaš
Ladislav Icela, E3M
11
12
Módní policie
Módní policie
Vyrázili jsme do chodeb naší školy a hledali jsme žáky zajímavé pro naši rubriku.
Vybrali jsme pro vás pět žákůkteří nás zaujali svým vzhledem a stylem oblékání. :­)
Tady jsou:
Tomáš Novosad, S3M
Tomáš na sebe prozradil, že se obléká podle toho co se
mu líbí. Jezdí na BMX a poslouchá punk.
Tomáš na první pohled zaujme zelenými kalhoty které
určitě není lehké sladit ale Tomáš si poradil :) košile se
ke kalhotám skvěle hodí a tričko s potiskem jen
podtrhlo celý model :­)
100 %
Jana Valentová, PŘ 3
Veronika dle svých se oblíká podle toho co se
jí líbí a co jí právě padne do oka :)
Nařasená tyrkysová halenka s tříčtvrtečním
rukávem by se hodila spíš na party.
Absolutně nehodící se doplňky a přehnaný
make­up. Dnes teda nic moc…. :­)
75 %
Markéta Knápková, KČ2
Markéta nám potvrdila, že je právě tohle její styl má
ráda elegantní oblečení a cítí se v něm pohodlně :)
Markéta vsází téměř na jistotu tmavý svetřík, bílé
kalhoty a jemný make­up. Kruhovými náušnicemi
tyky nic nepokazila dnes jí to opravdu sekne :)
SUPER !
Ondřej Kadlec, KČ3M
Ondřej na sebe prozradil, že oblečení nosí
proto, že se v něm cítí pohodlně a poslouchá
elektro :­)
99 %
Markéta Šajtarová, KČ1
K barevným copánkům mi řekla, příjdou
praktické a velice pohodlné.
Barevné Rasta copánky upoutají už na první
pohled Nádherně sladěné oblečení a bomba
doplňky. Tahle holka má svůj styl :­) Dobrý!
100 %
Ondru jistě všichni znáte. Je jedinečný svým
stylem. Dnes bychom mohli jen podotknout,
že místo černého svetru mohl volit černé
tričko:­)
90 %
Žaneta Palátová, Margareta Resselová, KČ2