Stáhnout

JIMRAMOVSKY
ZPRAVODAJ
Zipis i. 5/2008z jednilni
zastupitelstvaM6styseJimramov
Pl6n financov{ni obnovy vodovodu a
kanalizace
Zastupitele byli seznrlmeni s materi6lem
financoviinf obnovy vodovodu a kanalizace
na dobu 10 let dle poZadavku zilkona E.
27412001Sb., o vodovodech akanalizacich
pro veiejnou potiebu. Z piedloZen6ho
materi6lu a v souladu se ziikonem vyplyvri
poZadavek vytvoienf fondu pro obnow
vodovodu a kanalizace. Dfisledkem
vytvoieni tohoto fondu by byl nilrtst ceny
vodndho na36,76 Kd/m3 a stodn6ho35.64
Kd/m3.
Po diskusi zastupitelstvo rozhodlo tento
plan rozvoje vodovodu a kanalizace
schviilit, ale takovyto cenovy n6nist je
v soudasnddobE netinosny, a proto budou
opravy a roztoj kanalizace financovilny
jako doposudv r6mci rodni kalkulace.
t2-0-l
Na pffSti schrizi ZM budou zastupitel6
informovrini
piipravovand
o
zm6n1
v oblasti fakturace vodn6ho, stodndho.
tykajici se DPH.
s/2008
ZmilnaIJPD
Ing. Caceksezn6mildleny zastupitelstva
s n6vrhy poiizeni zmlny d. I uzemniho
plinu Jimramov - vyhodnoceninilwhti
uplatndnlfch
v iijnu 2008:
V souladu s $ 44
46 zitkona d.
l$DA06 Sb. o rizemnim pllnovrinf a
stavebnim i6du (stavebnf zdkon) je
zastupitelstvu mdstyse Jimramov
piedkl6d6n materi6l, ve kter6m jsou
vyhodnocenyndwhy pro poffzeni zmdny
d. I fzemnfho pkinu Jimramovuplatn6n6
v ffjnu 2008.
Vyhodnoceniprovedl pofizovatel(odbor
RRUPSR) z hlediska $ 55 odst. (3)
zil<ona E. 183/2006 Sb., o rizemnim
pldnovrinf a stavebnim i6du - dal5i
zastavdnfplochy lze z:.n€nourizemniho
planu vymezit pouze na zilkladd
prokf";;ini nemoZnosti vphit
jiZ
vymezen6zastaviteln6plochy a potieby
vymezeninornichzastavitelnychploch.
Dal5f vyhodnocenf s doporudujfcim
stanoviskemprovedli zastupitel6urdeni
ZM
Jimramov
pro
spolupr6cis poiizovatelempiipoiizovini
zmdnyd. I uzemnfhoplanu JimramovPavelKal65ek.Libor Vondra.
N6vrh i. I
Ing. Jiii VyslouZil
a ing. Vladimir
Rrlkos uplatnili n6vrh na zmEnu rizemniho
plinu:
- pozemek p.t,. 973133(vjmdra 599 m2,
druh pozemku - twaly travni porost) v k.ri.
Jimramov ve vlastnictvi ing. Jiiiho
VyslouZila zmdnit ze soudasnlho zaiazeni
/do ploch trvalych travnfch porostrV do
ploch rekreadnichchat.
Piedm6tn;f pozemek lze definovat jako
proluku
mezi
st|vajici
vystavbou
rekreadnichchat.
Stanovisko polizovatele:
Doporuiuje
jednd
se o proluku mezi stdvaj{c{
zaFadit,
vystavbou relcreain{ch chat.
Stanovisko zastupitelfi urienych ZM
Jimramov pro spoluprdci s poiizovatelem
pii poiizovdnf zmdny i. I UP Jimramov :
doporuEujf zaiadit, jednd se o proluku
mezi stdvaj{c[ vystavbourelcreainich chat.
Nrivrh i.2
M6stys Jimramov
uplatnil n6vrh na
zmdnu rizemniho pl6nu:
v kapitolec. zAvazNA iAsr
vE
FORME REGULATIVU zmdnit:
- v kapitole I.2 Koncepce dopraly
pieformulovat jednotlivd body do obecnEjSi
podoby
- v kapitole 1.3 Koncepce technick6
infrastruktury pievzit ridaje z nov6
schv6len6ho PRVaK kraje Vysodina,
stfvajici zndni k vodovodrim a kanalizacim
nebudou uvilddna
- v kapitole 2.1 Funkdni rozddleni ploch
doplnit do v5ech funkdnich ploch jako
piipustn6 (podmindnd piipustnd) stavby
technick6
vybavenosti
(technick6
infrastruktury)
- v kapitole 3. Veiejnd prospE5n6stavby a
opatieni, asanadnitipravy ponechatpouze:
1.1 Sportovni a kulturni
ar.eii
v Jimramovd
1.2 Hibitov
2.2 Parkovi5tE
2.3 Opravy kiiZovatky (silnice II. tiidy)
2.5.Udelov6komunikace
Piislu5n6 zmdny
vykresov6 d6sti.
prov6st v
textu
i
U n6vrhov6 plochy bydleni venkovsk6ho
typu v mistni d6sti Sedli5td vypustit
n6vrh mistni
komunikace vdetnd
inZenlfrskfchsiti.
ploch
U
nrlvrhovych
bydleni
piedmdstsk6ho typu v mistni ddsti
Jimramov vypustit n6vrh mistnich
komunikacf vdetnE inLenyrskych siti.
Stanovisko poiizovatele: doporuiaje
zaiadit
Stanoviskn zastupitelfi urienych ZM
Jimramov
pro
spoluprdci
s 7ofizovatelem pii polizovdnl zmdny i.
I UP Jimramov: doporuiujf zaiadit
Byly zodpovdzenydopliujicf souvislosti
a dotary. Drivodem k n6vrhu (,. 2 je
vyiazeni detaihi ze st6vajici rizemnd
pl6novacf dokumentace tak,
aby
nedochazelok probldmrim pii fzemnim
di stavebnim iizeni z drivodu nesouladu
plilnovaci
rizemnd
dokumentace
s poZadavkem.
Zastupitelstvo
MEstyse
Jimramov
schvaluje zaiazeni dal5ich n6vrhri
v souladu s doporudenim zastupitehi
urdenych pro spolupr6ci s poiizovatelem
pfi poiizovini zmdna d. I rizemniho
pl6nu Jimramov v piiloZendm materi6lu
* poiizeni zmdna d. I rizemniho pl6nu
Jimramov
nilvrhri
whodnoceni
uplatndnychv i{jnu 2008.
t2-0-r
Smdna pozemkri v k f. Sedli5ti
Projedn6na otflzka smdny pozemkri
v
majetku manZelt
Lidmiloqich,
SedliStE11, d6st pozemku PK 100 novd
oznadeno KN 880 (cesta ze Sedli5t'
smdrem na Borovnici) o vym6ie 429 m2
za pozemek v majetku Mdstyse
Jimramov KN p.d. 29 (zabrada pied
domem Lidmilovych) o vfmdie 504 m2
v5ev k.ri. Sedli5t6.
V piipadd realizace t6to sm6ny bude
piipadn6 vedeni inZenlfrs$fch siti apod.
po pozemkup.d. 29, p.(. 25, 3ll2 v k.ri.
SedliStdsmluvnd o5etieno.
ZMrozhodlo o zveiejn6ni z6mdru smdny
pozemkri.
13-0-0
Kalkulace vodn6, stoin6, rok 2009
Zastupitelstvo projednalo n6vrh kalkulace
cen vodn6ho a stodn6hona rok 2009.
Vodn6 19,-K(1m3. Stodnd16,- Kd/m3
O n6vrhu bylo hlasoviino.
9-r-3
MoZnost vypoiiddnf
pozemku p.i.
527114v k.rt. Jimramov
Na zikladl poZadavku zastupitehi byl
udin6n dotaz na majitele pozemkt pod
tenisovymi kurty v Jimramov6 o moZnosti
odkupu a piipadnou piedstavu fin.
vyrovnrini. Majitel6 pozemku s odprodejem
souhlasi za cenu 200"- KElm2. ZM bere na
vddomi.
Projednrflni Zridosti
o pronijem
zem6ddlslcfchpozemkri v k r[. Ubu5fn
PK662t2, PK 199/3, pK199t2, pK 196/1,
PK 195,PK 197
Po projednini t6to Z6dosti se soudasn;fm
n6jemcem, bylo rozhodnuto t5rto pozemky
pronajmout Rodinn6 ekofarmd Hus6k,
Javorek39, za cenu 400,- Kdlha.
13-0-0
Odkup i6sti pozemku p.i. 830/1 v k.f.
Trhonice (cestado Hory)
Zastupitel€ na zikladl piedchozich jedndnf
rozhodli o odkupu pozemku (cesta) p.d.
830/4 o qinndie 795 m2 v k.ri. Trhonice,
kterri je nyni soudristfparcely 830/1 v k.ri.
Trhonice, odddlendGP.
Cenaodkupu pozemku 20,-Kdlm2. 13-0-0
V souvislosti s touto piipravovanou koupi
byl piednesen poZadavekobyvatel bytovek
d.p. 51, 55, 56, aby soudasnd byla
odkoupena cesta p.d. 826126 v k.f.
Trhonice. V soudasn6dob6 oba grto odkupy
neni vhodn6 realizovat soudasnE,nebot'
odkup cesty do Hory je jiZ piipraven vdetnE
kupnich smluv a do5lo by ke znadn6mu
dasov6mu posunu. Zildost bude evidovilna
a odkup
bude rcalizovin v pii5tim
obdobi..
Odkup pozemkri p.8.66014a 66lll
v k ri. Jimramov (komunikace Cihelna)
Zastupitel6 projednali odkup zbytajici ia;sti
cesty do Cihelny po vy5e uvedenych
pozemcich. Cena odkupu pozemku 20,Kdlm2. Pozemekp.L 66014o qimdie 192
m2, pozemek p.d. 661/l o qfmdie 348
m2.
O n6whu bylo hlasovdno.
13-0-0
Kronika Jimramovan z6pis za rok 2007
Na minul6m zaseddniZM byI piedloZen
n6vrh zdpisu do kroniky 2arck2007.
K dne5nfmu dni nebyly zaznamenhny
Zednepiipominky.
Zastupitelstvo schv6lilo nrlvrh z6pisu do
kroniky MdstyseJimramov za rok 2007.
13-0-0
Program regenerace MPZ Jimramov
rok 2008 -2010
Platnost
soudasn6ho
Programu
regenerace MPZ Mdstyse Jimramov
kondi rokem 2008. Z tohoto drivodu
regeneradnf skupina piipravila n6vrh
aktualizace.
Zprisob
zpracovfni
programri i jejich platnd aktualizace
ovlivf,uji hodnoceni podkladri a n6sledn6
i vy5i kv6ty piiznane obci z programu
Ministerstva kultury.
Zastupitel1 projednali
a
schv6lili
aktualizovany Program regeneraceMPZ
Jimramovna rok 2008 - 2010.
13-0-0
Akce obnovy kulturnich pamitek
piipravovand na rok 2009 z programu
regeneraceMK
Zastupitell byli sezntimeni s Z6dostmi na
pam6tek
obnovy
kulturnich
piipravovanych na rok 2009. Jedn6 se o
tSrtoakce:
- Rimskokatolick6 farnost Jimramov,
obnova omftek vEZe kostela, nrikladv
500.000,-Kd.
- Jimramov, N6mdsti Jana Karafiilta t,.p.
67 (Jiiidkovi), oprava omitky a n6t6ru
lev6 strany Stitu hlavni obyn6 budovy,
oprava a ukondeni koruny dElfci zdimezi
dvorem objektu d.p. 67 a sousedni
zahradou, oprava omitky a n6tdr Stitu
slpky, nhtdr atikoq.ich plechri sypky,
n6tEr stiechy na hlavni budovd - cena
250.000,-Kd.
- Jimramov, Nrimdsti Jana Karafiilta 69
(Mazlovi), vysu5enivlhklich nosn;fchzdi
- technologie, oprava naru5en6 statiky,
zqiitlni stiech - krltina - pifp. nosn6
konstrukce, oprava schodi5t', nrlklady
900.000.-Kd.
- Jimramov, N6mdsti Jana Karafiilta 65
(z{nek, rodina Belcredi), oprava oken,
sejmuti staqich n6t6ru, oprava a opatieni
novymi nfttlry, u vdt5iny oken bude nutn6
vymdna vn6j5ich kiidel. Naklady 492.000,Kd.
ZMbere na v6domi.
V tdto souvislosti piipomenuto piipravit
pro dal5i Zridosti na rok 2010 projekt na
opravu dvorniho traktu d.p. 41.
Rozpoitovf opatieni i. 4
Zastupitel6 spolednd s pozv6nkou obdrZeli
n6vrh rozpodtov6hoopatieni E. 4.
Byly prodiskutov6ny a upiesndny ndkter6
poloZky. Naqi5eni piijmri dini 1.811.000,Kd. Navf5eni vjdajti iini 1.562.000,-Kd.
Po promitnuti do rozpodtu bude rezerva
naqf5ena973,2tisic Kd.
ZM schv6lilorozpodtov6opatieni. 13-0-0
V souvislosti s projednhvfnim tohoto bodu
zaznEla piipominka zalistit poditadov6
vybaveni pro zpracovini pii5tfch voleb
(piedev5im notebook).
D6le starosta informoval o postupu
piipravy dotadnichtitult k podrini Z6dosti.
Piiprava jedn6 Z6dosti vyZadujen6sledujici
rikony:
- zpracovfuni povinn6 struktury Z6dosti
benefil1 (zaloleni, vyplndnf, administrace)
- zpracov{ni frn. arralyzy
- zpracovftni el. Zhdosti benefill, d6st
projekt
- zpracovhni rozpodtu
- zpracovhni odborn;fch posudkfi
- odborn6 poradenstvi
- kompletacepovinn;fch piiloh
- administrace zadiwacihoiizenf
- atd.
Zaji(tdni tdchto podkladri se pohybuje od
200.000,-Kd do 250.000,-Kd, k tdto dristce
budou piistupovat d6stky za zpracovfini
projektri napi. rekonstrukce n6mdsti
350.000,-Kd
V souladu s diivdj5im usnesenim ZM o
zaji5tEni v5ech podkladri nutn;ich pro
stavebni iizeni
budou podepsany
piislu5n6 smlouvy. eilst z nrikladri t6to
piipravy bude uznatelnym vydajem.
Rozpoitovy vfhled 2008 - 2010
Byl piedloZen n6vrh, zastupitel6rozhodli
zfilelitost projednat ve finandnim vyboru
a pot6 projednat ZM. Soudasndprob6hne
pfi zasedfini fin. vyboru piiprava
rozpodtu na rok 2009. ZM navrhuje
obdobny postup sestaveni rozpodtu jako
dosud. Piedsedkynd fin. qiboru Ing.
Lorencov6 byla poLhdina o svoldni fin.
qfboru.
Proti tomuto postupu nebyly vzneseny
n6mitky.
Vicerlielov6 hfi5t6 v Trhonicich
Na zrikladd poLadavku obdanri Trhonic
zastupitelstvo rozhodlo piipravit do fine
stavebniho povolenf viceridelov6 hii5tE.
Jako zinemi bude upravena hasidskri
zbrojnice. Realizace cel6 akce je z6visl6
naziskdni dotace.
r3-0-0
Vitfni obifnkri
ZM v souvislosti s piipravovanym
vitinim
obd6nkri dne
12.11.2008
projednalo oti.zku piispdvku m6styse u
piileZito sti narozeni ditdte.
ZM rozhodlo piispdvek poslgrtnout
formou
hodnotn6ho upominkov6ho
drlrku (piiv6sek apod.)v cend cca 1500,Kd a finandnihodaru 5.000,-Kd. TI-2-0
Kontrola matriky
Zastupitele byli sezn6meni s vysledkem
kontroly zarok 2008 provedendna riseku
matriky dne 23.10.2008 dle zik. d.
301/2000
sb.
Ke dni kontroly nebyl zji5tdn Lhdny
nedostatek,. ktery by byl navrLen
k oprav6. Urovei vedeni matridnich knih
i sbirek listin je dobr6. V5echny zhpisy
byly poiizeny ve lhtt6
stanoven6
z6konem
v souladu s piedloZenousbirkou.
ZMberc vysledek kontroly na vEdomi.
Rfizn6:
- Bytovy dtm d.p. 51
probih6
pasportizace bytri, po ukondeni bude drino
najednani ZM a schv6len6cena odprodeje
jednotliqich byt.
Okrsek i. II: Sedli5ti,Trhoniceo
UbuSin
Celkoqfpodetvolidt: 250
Volilo:
143
Platn6hlasy:
136
- Bjvalf hostinec Koruna * objekt byl
odprod6n novdmu majiteli, kte4i poditti
s opravou cel6ho objektu.
KSEM35
SNK EvropStidemokrat66
KDU-ESL 5
Stranazelenych1
Pravyblok I
DOHODApToVysodinu 3
ODS 25
- Protipovodf,ov6 opatieni
M6stys
obdrZel v!,zvu min. zemdddlstvi, spr6vce
programu na pokradovdni ve zpracovini
dokumentace k rizemnimu iizeni. Schuzka
s obdany bude svol6na po dokondeni vice
alternativ a po vy'jasnEni piipadnlfch
zfibor&,.
- Poddkovrini Famiho sboru eCP
Jimramov za podporu a finandni pomoc pii
ryd6ni knihy,,Pam6ti pana vikrlie Sed6ho".
- PoZadavek na piipomenuti oprav riseku
silnic v Trhonicfch a Ubu5ind.
VYSLEDKY
VOLEB
DO
ZASTUPITELSTVA
KRAJE
VYSOEINA
konanfchve dnech17.10.- 18.10.2008
Okrsek i.I: Jimramov,Benitky
Celkovypodetvolidri:734
Volilo:
345
Platn6hlasy:
329
KSCM37
SNK EvropStidemokratd8
KDU-ESL 51
Stranazelenych 6
Stranazdravehorozvtrn 2
SdruZegipro republiku- Republikrinskd
stranaCeskoslovenskaI
Praqf blok 2
DOHODApToVysodinu 5
ODS 62
essprsr
Ddlnick6 strana- zazruSenipoplatkri ve
zdravotnictvi 2
issr sz
DElnick6strana- zazruSenipoplatkrive
zdravotnictvi I
v.fsr,nnry voLEBDo SENATU
PARLAMENTU ER
konanychve dnech17.10.- 18.10.2008
I. kolo voleb
I.
Okrsek i.I: Jimramov, Benitky
Celkovf podetvolidri:
734
Volilo:
Platn6hlasy:
345
326
Kand. d. 1. Jan Sl6medka44
Kand. d. 2. JosefNovotny 58
Kand. d. 3. Kvdtoslav Safr6nek6
Kand. d. 4. Zdenlk Tom65ek 7
Kand. d.5 JaromirBrychta 36
Kand. d. 6. JosefMach 45
Kand. d. 7. Dagmar Zvdiinovt 130
Okrsek i. II: Sedli5t6,Trhonice,
UbuSfn
Celkoqf podet volidti
250
Volilo:
136
Platndhlasy:
124
Kand. d. 1. Jan Skimedka 26
Kand.d.2. JosefNovotny 35
Kand. d. 3. Kvdtoslav Safr6nek 1
Kand. (,.4. ZdendkTom6Sek7
Kand. d. 5 Jaromir Brychta 14
Kand. d. 6. JosefMach 4
Kand. d. 7. DagmarZvdiinov63T
vrfsr.nury VOLEBDo SENATU
PARLAMENTU ER
konanychve dnech24.10.- 25.10.2008
IL kolo voleb
Okrsek i. 1: Jimramov,Bendtky
Celkovfpodetvolidri: 734
Volilo:
266
Platn6hlasy:
266
Kand. d.2: JosefNovotny
Kand. d. 7: Dagmar Zvdiinovh
106
160
Okrsek i.2: Sedli5t6,Trhonice, Ubu5in
Celkovy podet hlasri:
249
Volilo:
89
Platn6hlasy:
89
Kand. d.2: JosefNovotny
26
Kand. d. 7: Dagmar ZvEiinov|
63
Co nov6ho na Vysoiin6 - fijen
kr6dime, nejsou
reformnim cihim
dostatedn6vysv6tleny a obraznd iedeno
oznaleny.
VSichni vime, Le kdyl, je svah piili5
strmy, m6lokdy je molne jit piimo
k vrcholu. Je tieba traveruovat. mit
moZnost si odpodinout a mit motivaci vEddt,jak6 odmdna n6s na vrcholu dek6.
Hlasity pokyn: ,,Hybaj na vrchol!" u
v6t5iny lidi nefunguje. Pr6v6 naopak,
qisledkem takov6ho hlasitdho kiiku byv6
piesn6
opadn6.
reakce
Vysledky krajskych voleb nrlm to
uki.z;alynadev5i pochybnost.
I z tohoto drivodu chci opravdu moc
poddkovat tdm, kteii n6m v krajskfch
volbrich dali hlas, zvlflStd potom md
potd5ily hlasy preferendni, dostal jsem je
od kaZd6ho sedm6ho na5eho volide.
Velmi si toho vffiim.
Milo5 Vystrdil
hejtman Vysodiny v letech 2004 -2008
www.wstrcil.cz
2008
Tak mfme po krajskych volbich
Piizniw|n, Le to pro mE bylo piekvapenf.
Takovj vyprask jsem opravdu nedekal.
Volidri piiSlo ke krajsklfm volb6m mnohem
vice, neL se dekalo a p6knd n6m to
spoditali. Na Vysodind byla ridast vribec
nejvy55i(44,88 %\
PiestoZe vSe nasvddduje, Le volidi
v krajs\fch
volb6ch ani tak moc
nehodnotili kvalitu priice krajskych radnich
a hejtmanri, nem6 cenu se tim moc
utd5ovat. Prohr6li jsme a hotovo. Je tieba
hledat chyby a poudit se z nich.
V5echno napovidrl tomu, Ze pokud nezadne
na5e soudasntivl6da 16pevdci vysvdtlovat,
zdrivodiovat a moln6 i ndkter6 zvolen6.
postupy realizace reforem m6nit nebo
upravovat, nemii ODS Sanci obst6t ani za
dva roky ve volb6ch do Poslaneck6
sndmovny.
Vtbec
nemilm nyni v rimyslu se
distancovat od cihi, kterych je potieba
dos6hnout (sniZit zadluleni, reforma
dtchodov6ho syst6mu, sniLeni naduliv ini
zdravotni p6de a vyd6van;fch l6kt atd.). O
demjsem ale po tdchto volb6ch piesvddden,
je, Le cesty, po kter'-ich zejmlna k ndkterym
Vypsfno z kroniky mEstyse
Jimramov
Stalosepied50lety(1958)
V roce 1958 se stal jimramovskym
kronik6iem
Ladislav
Prochtnka,
drichodce, byvaly ieditel mistni Skoly
(tehdy osmilet6 stiedni). Prvni str6nku
sv6ho z6pisu zadal kresbou - pohled na
Jimramov od Hol6ho wchu - a b6sni:
Ndi Jimramov
V malebndmleZ{ildol{,
lesyjej vroubi kolem
hezkejejeho okolf,
af lesyjdef ii polem.
Je to ndi Merdn - Jimramov,
mdsteikojako z bdje,
popsatjej, marnd hleddf slov,
vidyf ciz{ takhle zndje.
Liddjsou v ndmjako vYude,prostf, Zddni
anddld,
tak to je, bylo a bude, jen tak je to
vesel| !
Pan Proch6zkabyl vybornli kreslii a
zfrpisyv kronice z doby,kdy ji psal (1958
- 1969),jsoudoplndnymnoha kresbami.
V roce 1958 Zilo v JimramovE1070
obyvatel.
Piedsedou mistniho n6rodniho qiboru
byl JosefHalva.
V obci prisobil v zemdddlsk6vytobd
st6tni statek a jednotn6 zemdddlsk6
druZstvo.Na 50 hektarechje5td hospodaiili
drobni zemdddlci.
Mistni JZD hospodaiilo patl,m rokem.
SdruZovalo24 hospodaistvia mdlo 158 ha
ptdy. MElo 32 dlenri, jqichl v6koqf
prumdrbyl 54 let (2 do 40let,6 do 55, 12
do 60 a 4 pies 60 let). Ndkteii staii dlenov6
nebyli prhce schopni nebo mEli sniZenou
pracovni
schopnost. DruZstvo bylo
hodnoceno jako ripadkovd, zaostiwalo za
hospodaienim statku, ktery byl l6pe
materi6lnd vybaven. VyuZivalo hlavnd
hospodaiskou d5st d.p. 25.
V tomto roce se za(,alo se stavbou
drubeZ6rny(u Fry56vky). Situace v JZD se
v tomto roce zlep5ila oproti minulym
letrim: byly plnd vyplaceny odmdny za tzv.
pracovni jednotky
10 Kd
v pendzich a 5,02 Kd v natuniliich.
Pracovni jednotka znarrcnala ndkdy i
celodennipr6ci.
Kronikrii p. Prochazka nadSendpsal o
pod6tcich pdstov6ni kukuiice na silal:
,,Zvl63tni zminku zaslotrti kukuiice. JZD v
Jimramov6 ji naselo poprv6 letos na dvou
hektarech pozemku za ,,Domky", na druh6
strand silnice byl kukuiidny l6n dSSS Jimramov. Oba socialistick6 sektory
soutdZily o jeji lepii qinos. Pied zasetim
navezli druZstevnici na svrij pozemek
fek6lie z lump veiejnych budov i
soukromych dom6cnosti. Kukuiice vzesla
velmi kr6snd, avSak neodek6vanymrhz v
dervnu jeji porost znadnl po5kodil. Men5i
d6st kukuiidn6ho pole byla dokonce
zaorhna. Kukuiice se v5ak vzpartatovala a
piekrilsnd vyrostla, ndkter6 rostliny dosrihly
vy5ky 3,20 m. Ndkolik exempl6iti bylo
vystaveno na zemEdElsk6 vystavd v
Polidce. Jeji sklizei byla velmi dobr6: z
1,50 ha sklizeno 900 q zelene hmoty. Po
sklizni kukuiici zesilidovali: d6st v budovd
druZstva (d.p. 25), zbytek piimo v fvozu
cesty vedle pozemku, kde byla naseta.Pro
d6lku kukuiidqich stvohi nemohl kombajn
pii sklizni dobie pracovat, druZstevnici je
sekali rudnd a kombajn je iezal na sil61,.
V soutdZi o lep5i qfnos zvitdzili
druZstevnici nad pracovnfky eSSS.
Usp6ch je piesv6ddil o qihod6ch
pdstov6ni kukuiice, o moZnosti, jak
ziskat vfce hodnotndj5iho krmiva pro
vdt5i mnoZstvf dobytka".
Na Paddlku dostavdli sv6 domky
manLell Havlidkovi @9) a V6penikovi
(272), na SedliSt'skd Hegerovi a
Makovskych (dnes Sedli5td 50 a 49), na
Ben6tk6ch Ondrou5kovi (13), Kulkovi
(34), Klapdlkovi (36) a Boh. Pulgret
(35), na Borovnick6 Sedlerovi(259).
V iijnu byl zahf\en provoz na
vybudovan6 pieloZce silnice k Novdmu
Jimramovu - od ziimku piimo pies novy
most u S6la.Dosud sejezdilo
(i autobusy)rizkou Urbanovou ulidkou za
zbrnkema po Pansk6ulici.
Kino promitalo ve stiedu a v neddli.
Divadelni ochotnici sehrrili Moli6rova
Zdrav eho nemocn6ho, Skola dranatizaci
Babidky, Vesnick6 divadlo z Prahy
Hadri6na z R.imsu, svii piedstaveni
piedvedli ochotnici zBdl6 nad Svitavou,
Drnovic a Vlndny Brno. ilenov6 Sokola
hr51ipro ddti loutkovd divadlo.
Piedsedkyn6Vfboru Len L. Tich6 se
zridastnila piijeti
delegace Len u
prezidenta republiky
Antonina
Novotn6ho na PraZsk6mhrad6.
Mistni hasidi zalali stavdt sv6pomoci
novou hasidskouzbrojnici.
Je5tdbyl v provozu hostinec U Slunce
(i:.p. 7l - tam, co je pamdtni deska K.
Slavidka).
Chl6b a pedivo dod6valy dvd mistni
pek6rny (d.p. 5 Saurovi a d.p. 2I u
Librfi).
Osmiletka mdla od Skolnfho roku
1957158nov6hoieditele -Aloise Oheru.
PavelNovotny
Digitalizace kroniky
Kronika mdstyseJimramova od roku
1924 je zaps|na ve tiech knih6ch. Jsou
uloZeny v obecnim archivu. Dva
posledni dily byly letos pievedeny do
digit6lni podoby. Znatnendto, 2e jsou k
dispozici k prohliZeni na poditadich v
poditadov6
udebnd
Multimedi6lnfho
vzddlSvaciho centra v
Zilkladni Skole
v Jimramovd.
Z d6sti byla r,yrobena i tiskovd kopie,
kterou bude moZn6 pfijdit. Pro pouZiti na
poditadi byly zpracoviny tak6 ndkter6
Piilohy kroniky (dokumenty, tiskov6
zprhvy, fotograhe), hlavn6 z let po roce
1990.
Do digit6lnf podoby byla tak6 pievedena
velkd d6st rozs6hl6 Velk6 kroniky
jimramovskd, kterou podle kroniky Dr.
Cermtlka a Kroniky Zubii zemd piepsal,
doplnil a roz5iiil p. Karel Pohoiel;i.
Obsahujei iadu fotografickych dokumentri.
Zajimavt je napi. d6st o historii
jimramovsklich domri. Tato digit6lni kopie
je rovnEZ veiejnosti piistupn6
na
poditadich
v MCV.
V digitalizaci se st6lepokraduje.
Poditadovd udebna je v provozu pro
veiejnost od stiedy do p6tku od 16 do 18
hodin. V riterv odpolednese konaji
v udebnd pro veiejnost kurzlz poditadov6
gramotnosti.
Zajimavosti z Kroniky mdstyse
Jimramova mtZete takd vyhledat na
internetu na prozatimni webov6 str6nce
www. sweb.czlkronikaj im.
Pavel Novotny
Z historie
Pamdtn6 stromy na Jimramovsku
Na pod6tkuosidlov6nitzemi pii hornim
toku ieky Svratky na Jimramovskuve
druh6polovind 13. stoleti setkali se
prvni
osadnici s huslim
neproniknutelnlim pralesem.Piich6zeli sem
pod6l vodnich tokri smdrem od jihu z
uzemi ovl6dan6ho pdny z Pern5tejna.Prvni
snahou noqfch osadnikri bylo vymjrceni
pralesa, nejdastdji jeho vyptilenim. Dievo
stromri tryulivali piedev5im pro
stavby
obydlf a pozddji k tehdy primitivnf vlrobd
ve skl6rn6ch a tavicich pecich Leleznych
rud. Les a prilce v nEm pii tdZb6, ale i
p5leni dievdn6ho uhli v miliiich d6valy
obZivu mnoha zdej5im lidem. Privodni
skladba dievin byla jedlobukovy smi5eny
les. Ten se v privodni podobd dochoval
pouze v mal6m celku kolem Zakovy
hory. B6hem dal5ich staleti
do5lo
k postupn6mu vymyceni privodniho
porostu, kterf byl postupnd na}razovim
monokulturni smrkovou vysadbou.
Z obecndho hlediska jsou stromy
dtleZitym
zdrojem
fotosynt6zy,
odderp6v6nioxidu uhlidit6ho z atmosf5ry
a uvolriov6ni kysliku do ovzdu5i, coL je
dtleZitym zdrojem Livota na zemi. Lesy
jsou tak6 regul6torem klimatu a zdroji
vody. Nem6nd drileZit6 je produkovand
biomasa, vzrukqici spadem olistdni,
tvoiici zeminu nutnou k ztxodirovini
ptdv.
V neposledni iad6 jsou stromy, at'
jiZ v celistvych ploch6ch v lesich, nebo
men5ich skupin6ch v remizcich na
mezfch u poli, nebo i jednotliv6 solit6mi
stromy ve voln6 piirod6 vyznamnymi
krajinn;imi prvky, kterd tvoii celkovy rfn
krajiny, v jeji pestrosti a rozmanitosti.
Mezi mnoha stromy, kter6 tvoii celkoqi
porost jsou
stromovy
ndkter6
paranetry,
s
ryjimednymi
st5ff,
mohutnost, ojedindl;f vyskyt nebo maji
vazbu na nEjakou historickou uddlost.
Takov6 nuzyv{me ,,panhtnd stromy". Ty
zasluhuji zvy5enou p6di a ochranu, aby
byly zachovrinypro budouci generace.
Urdit objektirmE hranici pro zaiazeni
do t6to skupiny je velmi obtilne.
Jedinym kriteriem nemtZe byt pouze
staii stromu, ale je nutn6 br6t v rivahu
vazby k ndjak6 vyznamnd historick6
ud6losti. Takoqfmi stromy jsou na
piiklad
zasazenl
,,Lipy svobodyoo
v mnoha obcich na podest vzniku
eeskoslovenska v roce 1918. Takovri
lipa s oznadenim pamfttny strom je
napiiklad v NedvEdici. Podobnd byly
sineny lipy svobody tak6 pii obnovE
samostatnosti
republiky v roce 1945.
_ Seznampam6tnych stromt v oblasti
Ztirskych vrchri je uveden v publikaci o
chrrin6nych '6zemich v iR - Ztfurske
vrchy, kte4i obsahuje35 poloZek. Z nich
lze dvanfict povaZovat zaparnifin6 stromy
z
oblasti
Jimramovska.
V seznamu pievaLuji lipy (8x), javor klen
jednou je
se vyskyuje
dvakr6t a
v seznamu dub letni. Z toho je patrne, Le
tlto druhy maji znadnou odolnost a
dosahujf velk6 dlouhovdkosti. V seznamu
nenajdemebiizy b6lokord, piestoZejde o
stromy v na5emregionu bELn6.Nejsou zde
ani olSe, vrby a topoly. Chybi tak6 jasany,
jirovce (ka5tany)a ovocn6 stromy.
Stromy inspirovaly a dosud inspiruji
um6lce, spisovatele, b6sniky ale takd
maliie krajin6ie k umdleckjm dihim.
Vzpomeime na dila maliiri Mai6ka a jeho
pohledy do lesni krajiny, Slavidkovu
biezovou alej
na obraze ,,U nils
v Kamenidk6ch". Stromy byly dastfm
motivem tak6 maliie JosefaJambora,
napiiklad ,,Biezovh alej" u Blatin, ,,HruSka
v 5ir6m poli", ,,Jeiiiby u Kr5tk6" a dal5i
dila.
V dal5ich dl6ncich se pokusim popsat
vyznarnne a panffinl stromy v blizkdm
okoli Jimramova.
Josef Dobirl5
a topoly mE cestouprovini,
ka5tant svice ruZobil6.
UZ nechci dal5i stromy jmenovat,
nahoie vSakten, kde svdty iidf,
vi, Lejsem mdl a m6m je navLdy rfid
a jak stromy, Ze mfnn r6d i lidi.
Lukasova lipa - Teleci
Je nejstar5im stromem v regionu. Jeji
striii je odhadov6no na vice jak 700 let.
Tato starobyl|lipa velkolistri mil obvod
kmene 11,6m a vy5ku 27 metri. Lipa je
vedle usedlosti d. I02, kterou od roku
1724 vlastnil rod Luk65riv.K lipd se vitZe
povdst o tajn6m desk6m bratrovi
Jirou5kovi, ktery v prostorn6 dutinE
stromu opisoval Novy zitkon a zakinand
lalmy, kter6 si pii opisovdni polohlasnd
prozpdvoval. Proto seji ifkalo ,,Zpivajici
lipa". Dutina stromu je velmi prostornii,
prorustajicimi koieny se zmen5uje.Tento
starobyly strom je velmi Zivotaschopnf,
nejevi znlnrky odumirani.
Stromy
Vladimir Stdrba
Tot' piirostly mi k srdci jei6by,
co k podzimu se u cest rozhoii,
modiinri jarnich jemn6 hedv6bi,
list osiky jak Septemhovoii.
',8,t,:
I|lipy miluji, co vfini svou
vdel bzukotem a stinem chladivym,
hlavu nakiili hoji zmudenouodpodinek nabizi pocestnym.
I o15ezadumanejhmhmrdd,
nad stifbrem potokri jsou na str6Zi
a vtnfjehlidi se nech6mzv6t,
kde grandtoviirosa mech vlaLL
N65 Starkov mdzbukri depici,
jak chochol brndni rytfie,
miluji biizu, bilou sv6tici,
tou liiskou nejdist5i aZ k neviie.
Miluji duby, vrby nahrini,
j ablond, nevdstypiespanil6
V obci je je5td ndkolik velmi staqich
lip. Jednou z nich je lipa pied areillem
katolickdho kostelika, jeJiZ staii je
odhadovrlno na vice jak 250 let. Dal5i
starobyl6 lipa u Krejzkova staveni v
horni d6sti obce podlehla v roce 2005
siln6 vichiici, jeji zbytek ohroZoval
piilehl6 staveni a proto musela byt
poruLena. Torzo jejiho kmene je
umistdnov Jimramov6u domu (,.271. Tak6
tato lipa mdla vfce jak 250 let.
JosefDobi65
Jimramov a vyznamn6,rosmiikov6"
roky - 1848,1918,1938
V leto5nim roce se sddlovaciprostiedky
vraceji k ud:ilostem, kter6 se ud6ly v letech
kondicich na dislici 8 a mdly qfznam pro
deskf narod a jeho ddjiny. Piipominaly leta
1848, 1918, 1938, 1948 a 1968.V tdchto
letech se staly ud6losti, kter6 ovlivnily
nejen vyvoj historie desk6ho n6roda na
dal5i 16ta,ale lfkaji se tak6 Livota obdanri
na5ehoregionu a mdstedka.
Rok 1848 - zvany rokem revoludnim
zasithl celou Evropu. Jeho drisledkem bylo
zruSeni roboty a dosaZeni obdans[ich
svobod pro v5echny obdany. Co se
odehr6valo v Jimramovd se mriZemedodist
v kronikiich. Ty zaznartenilaji piedev5im
velkou piirodni katastrofu, kdy se po velk6
prutrZi mradenprotrhla
bouice s
v dervenci hr6z velk6ho rybnika ,,Kukly"
na Fry56vce. N6sledn6 povodef, ponidila
iadu domri v obcich na dolnim toku
Fry56vky. V samotn6m Jimramovd strhla
dva mosty na Fry56vce, st5j a stodolu u d.
56 a dtim t,. 54. Reka byla u Bludniku
zatarasenaa voda tekla dolt n6mdstim.
Tuto udiilost po l6ta pfipominala tabulka s
n6pisem: ,,KdyL Kukla pukla, aZ sem
na
umistdn6
voda tekla",
strome
v Bludniku.
Hlavnf ud6losti" kterS se dotkla v5ech
obdanri, bylo zruSenf roboty. S tim
souvisel i odkup pozemkti, kter6 do t6
doby n6leZely vrchnosti. Z vypodtend
kupni ceny pronajatych pozemkri st6t
zaplatil tietinu, vrchnost odpustila dal5i
tietinu, takZe zf\emce o pridu platil v
hotovosti pouze tietinu kupni ceny. Na
tuto pozemkovou reformu navazovala
reforma st6tni spr6vy. Bylo zruSeno
vrchnostensk6uspoi6dfni, ziizeny st6tni
Pro
uiady v okresech a krajich.
znamenalo znadnou
Jimramov to
degradaci, nejen Le pozbyl soudni
pravomoc, ale do5lo i k piesunu dalSich
kompetenci na okresni riiad.
V tomto roce do5lo i v Jimramovd ke
ziizeni Narodni gardy, kam byly
odvedeni v5ichni obdan6 ve vEku 19 aZ
50 let. Jejim velitelem byl z6mecky l6kai
Dr. Schleifer. Tato garda nebyla Lfidnym
revoludnim oddilem, mEla db6t na
dodrZov6ni veiejn6ho i6du a poi6dku.
gardistri vzpomind s
Na cvideni
odvol6nim na vypr6vdni sv6ho otce pan
viktli Sedy ve svych Pamdtech. Pfi
cvidenf gardy a pii piechodu l6vky pies
potok velel jeji velitel: ,,Uber Livka hop - hop!"
Rok 1918 - znatrrenalukondeni ritrap
1. svdtov6 v6lky a vznlk samostatn6ho
eeskoslovenskdho st6tu. Jeho vyhl65enf
piednesl mistni str6Znik pan Koza,
ozdobeny Sirokou dervenobilou Serpou
piehozenou pies rameno. Podkal po
zabubnovdni na sroceni obdanri a
pron65el:
slavnostnim
hlasem
,,Prohl65enideskoslovensk6host6tu, dle
Prahy, kde
riiedniho
hkl5eni z
samostatnost byla vyhl65ena 28. iijna
1918." Tuto ud6lost pohotovd zachytll
iidici uditel Josef Kheil na fotografii. Jeji
kopie se dochovaly do soudasnosti.
Jedna z nich je umistdna
v Sini rodrikri.
po dvacetilet6
Rok 1938
samostatnostido5lo ke stupiovani napdti
v pohranidi, kde ndmedti spoluobdan6
pod vlivem nacistick6 propagandy,vedeni
K. Henleinem, poZadovali odtrZeni od
republiky. Tomu mdla zabrfnit dne 23. zdii
lyhllSen6
v5eobecnd mobilizace. Ta
prob6hla s odhodlinim ubr6nit republiku
proti nepi6teltm. ltle jiL 30. zitii, vedeni
snahou o odvr6ceni v6ledndho konfliktu.
podepsali
zflstupcl
mocnosti
Mnichovskou dohodu.
Podle nf jsme mdli postoupit pohranidnf
tzemiNdmecku.
Kdo by tehdy tuSil, Ze Jimramov bude tak
blizko hranic. JiZ podrltkemiijna dochiizelo
k postupn6mu z6boru pohranidnich Sudet
ndmeckymi vojsky. Hranice se posunula aZ
do Polidky. Cel6 Horni piedmdsti bylo
zabr6no, hranice byla v Korouhvi na
kiiZovatce u Mlita. Tak se stalo, Ze vojska,
kter6 se vracela od jiZnfch hranic do svych
pos6dek, nemohla
projiZdEt
pies
Polidku.
V Jimramovd se zastavily vojensk6
jednotky ustupujfci od jiZnich hranic. Ty
nemohly projet pies zabranou Polidku do
svd pos6dky ve Vysok6m Mytd. Vracely se
po zpevndni mostri oklikou pies SndZn6a
Svratku. V Jimramovd na n6mEstf,tak6 v
Borovnici a dal5ich obcich byly umistdny
zdsoby munice ze skladri vojensk6 tovSrny
v Polidce.
Zilborem pohranidi byly
pieruSeny leleznidni i silnidni dopravni
spoje, takle okleStdnf zbytek republiky byl
znadndochromen.Trvalo iadu dni, neZ byly
dohodnuty konedn6 hranice Sudet.
V Polidce ustoupila ndmeck6 vojska aL za
kiiZovatku na Pomezi za Homi piedmEsti.
N6mci rovndZ ustoupili
z homi d6sti Korouhve aZ za kiiZovatku k
Nedvdzi. Tento stav netrval dlouho. JiZ 15.
biezna n6sledujiciho roku Ndmci obsadili
cel6 zbyvajici tzemi republiky a vznikl
Protektor6t eechy a Morava. lyto ud6losti
piedznamenalydruhou svdtovouvrilku.
Dal5i qh/oj ud6losti, kterd se odehrrilypo
roce 1945, v6t5ina z nhs prolivala a milme
je v Ziv6 pamdti.
Bude na na5ich
potomcich, aby je zhodnotili a bude-li to v
jejich moZnostech, se z minul;ich chyb
poudili.
JosefDobi65
Ze ZS
EKO hritky
V p6tek7.11.se Lirci pwniho stupnd
vdnovali cely den EKO hr5tk6m.
Tdlocvidna se zmdnila v les plny
odpadkri a ddti se staly pomocniky
piirody a formou hry tfidily odpad do
spr6vnych kontejneru. Cilem projektu
bylo obeznSmit ddti s problematikou
tifd6ni odpadri formou pohyboqfch her,
relaxace,pohybu a hudby.
Tento den se skl6dal ze dvoud6sti.
V jedn6 drlsti si Zdci vyzkouSeli tiiddni
odpadri do kontejnert v ekotEliku a za
pomoci nasbiranychodpadri vytvriieli erb
sv6 tiidy. Zbytek dne tr6vili qitvarnym
zpracovhnim odpadoqfch materi6hi a
qitvarn;im
dal5im
a
literdrnim
zpracovhnim t6matu.
priice
Kdyby v6s zajimaly qfsledky
EKO hr6tek, piijd'te se podivat do Skoly.
Ale pozor na plastoLrouta,mohl by v6m
skodit po knofliku. Nebo mriZete
Sl6pnoutna PET hada. A pokud se v6m
opravdu nic nestane, uvidite obrtnky o
tom, jak tiidit odpad.
Ukazky prdce ddtf literrlrnf d6sti
PlastoZrout Aniika
Mrij plastoZrout Anidka je moc hodn6.
Nejvfc ji bavi hr6t si s Mtinidkou a
panenkoZrouty.Chodi i do SkoloLrouty.
Ziie v plastov6m stromd
nebo
ji
v hlubin6chmoie. Moc se libi, kdyZ je
M6ia u nich doma a luaji si spolu na
ovedky, koniky a na pejsky. Jeji nejlep5f
kamanidkaje M5ia, maji se moc riidy.
Laryk
Mtij plstouZroutbydli v baZin6 a ji plast.
Jmenuje se Zaryk a m6 rdd lidi a bahno.
Chov6 plt6dka a m6 kamarhdaPl6ca.Mft
r6d glob6lni oteplovdni.
Vladimir Hejtm6nek, 3 . tiida
PlastouZrout
Bydli v PlastouZroutovda je mu 5 let.
RAd ji nastiihan6 brdka a hraje rdd
plastoZroutovejstolni tenis.
Ad6la Kubikov6" 3. tiida
Pifsp6vekod itenfie
Mijovi pusa
L6dil jsem se dtvrty mdsic z rakoviny
pfiteie - myelomu ve Fakultni nemocnici u
svat6Anny v Bm6.
Mdl jsem za sebou vy5etieni, operaci,
chemoterapii a proddl6val jsem ozaiovfmi
kobaltemC60.
Za onoho dasu ldkaii neiekli zhvainou
diagn6zu a progn6zu pacientovi, ale iekli ji
piibuznlfm. ,,Co iekli doktoii?" ptal jsem se
manZelky pii jedn6 n6v5tdv6.Chvili vt*tala
a pak pravila: ,,M6m se piipravit na
v5echno. I na nejhor5i." A za(ala ronit
(krokodfli ?) slzy. Dost mne zamrazilo.
,,Blbost! Je5td budu bdhat za kodkama!"
rykiikl jsem bolSevicky tvrdd. ManZelka se
lekla a zapomndlabredet.
Bdhal bych, bdhal, ale nebylo to snadn6.
Chodil jsem o vysok;ich dievEnych berlich
navledenaseSndrov6nvkovovdm
Williamsovd
korsetu, piipominajicim
rytiisk6 brndni, cudnd ukryt6 pod Zupanem.
Piesto jsem to bral s humorem.
Kaldy den hned po vizitd jsem bloumal
s vytrvalosti moiskych vln rozlehlym
are6lemnemocnice.Vribec jsem se nenudil.
Rozmlouval jsem s pacienty, sestrami i
l6kaii. Chodil jsem
se
divat
jak
k patologick6mu ristavu,
nakl6daji a
odvfrteji
neboZtiky. Budou nakl6dat a
odvfrtet i mne?
Klede v tr6vd jsem hledal dtyrlistky a
rczdhvalje pro Stdsti.
Obdas, kdyi. Sla kolem mihi nebo
zajimav| divka, jedna berla mi upadla na
zem. S fsm6vem mi ji pod6vala a jrl viele
d6koval.
Tak to bylo i 1. kvdtna L.P. 1986. Sel
jsem po obvykl6 trase. Z otevien6ho okna
piizemniho pavilonu se vykl6n6la hezkd
divka a volala: ,,Pane,pojd'tesem!"
Nest6v6 se mi to piili5 dasto.Proto jsem
se dobid rozhliLel a ot6del,jestli vol6 pr6vd
mne. Nikoho jin6ho jsem nevid6l, proto
jsem se odvrlZil piijit k jejimu oknu a
pozdravit. Myslel jsem, Le ji z okna vypadl
prslfnek nebo hodinky. Ale jeji slova mi
vyrazila dech: ,,Pane,dneskaje prvni m6j.
Nejsou n6v5tdvy a j6 jsem je5td nedostala
miljovou pusu."
Nevim, co jsem koktal, ale jejf pi6ni
jsem tld splnil.
Oplatila, pohladila a zmizela jak
Popelka.
Moje okoral6 srdcese orosilo radosti a
StEstim.
Berle piestaly vadit, korzet netladil a
svdt byl kr6sny.
Byl jsem si naprosto jist, Le neskondim
na patologii a pod kytidkama. 2e se
uzdravim.
Neznrlm6pozvedla moje sebevddomi.
Vysoko.
Cyril Koudela
Informace pro obiany
Piipomenuti pro orientaci v tiiddni
odpadu
Modr6 kontejnery
Papir - noviny, dasopisy,kancel6isky,
skartovany,letiky,knihy , se5ity,karton,
lepenka,krabice-ukkldrl se do modrdho
kontejneru,v na5iobci moZndzavlzti do
zikladni Skoly,kter6seo ndj postarii.
Do modrdhokontejnerunepatii:
mokrry, mastny nebo jinak znedi5tdny
papir, uhlovy voskovanypapir, poulitl
lepenkya hygienick6potieby.
Papir, ktery se netffdi, lze vyhodit do
smdsn6ho
odpadunebosbErn6ho
dvora.
Llute kontejnery
Plasty- l6hveod n6pojri,kelimky,s6dky,
f6lie, vyrobky a obaly z plastri,
polystyren,nSpojovdkartony.
Do Zlutfchkontejnerunepatif:
PVC/podlahov6krytiny, hradky,potrubi,
guma,
pneumatiky, obaly
od
nebezpednych16tek, od motorov6ho
oleje, od chemik6lii, od barev
oznadenlfchjako nebezpedny odpad,
nevymyvateln6lahve od oleje, obaly od
zubni pasty, pouZitd iasenky, plastovd
d6stiaut.
VSe, co neni nebezpednyodpad, lze
uloZitdo smdsn6ho
odpadu.
Zelenf kontejnery
sklo
Do zelendhokontejneru nepatii:
zrcadl4 Zfnovky, zfiivl<y, keramika
porcelAn,autoskla,dr6toskla.
Novi Dopravni znaika
,rZimnivybavao'
a
Tyto patfi - men5f kusy do sm6sn6ho
odpadu,vdtSfdo sb6m6hodvora.
- v na5i obce ie5eno
Stavebnf sutt
individuSlnl, tzn. odvoz na skl6dku Bystr6
nebo recykladnf dvfir Novd Mdsto na
Moravd.
Pneumatiky - u prodejcenebo ve sbdmdm
dvoie.
Potraviny
L
bioodpad
do
velkoobj emov6ho kontejneru, komposti[rny
nebo individu.iln6 kompostovat.
L6try a chemikflie - nepouZit6 l6ky
mfiZete vri$it v l6k6rnd
Nebezpeinf
rozpouitddla,
odpad
kyseliny, fotochemie, pesticidy, zSiivky,
teplomEry a jiny odpad obsahujfcirtut', olej
a tuk, barvy a laky, lepidla a pryslqdice
obsahujicf nebezpednd l6tky, distici
prostiedky
a
kosmetika obsahujfcf
nebezpedn6 16tky, baterie, akumul6tory a
spreje- odevzddvat ve sbdrn6m dvoie.
Vdt5ina tdchto vjrobkt m6 na sv6m obalu
stupei nebezpednosti, vdetnE zptisobu
likvidace obalt nebo zbytkt.
Kovy - do velkoobjemovychkontejneni
- tlrto vyrobky
Elektro5rot a baterie
podl6hajf zpEtn6mu odbEru a to bud' u
prodejcri, nebo ve sb6rn6mdvoie.
Mezi elektro5rot mimo jin6 patif pradky,
televizory
r6dia" piehr6vade, spor6ky,
chladnidky, poditade, monitory Zirovky
atd.
MEstys Jimramov nem6 sbErnf dvrir
iako takoW. ale ie5i tento odb6r na
COV, a to kaZdf pftek od 15.00hodin do
17.00hodin, nebodle osobnidohody.
Libor Vondra
Co je to dopravni znaika ,rZimni
vybava(t?
Dopravnf zrraiky ,,Zirrl..ri vybava'' a
koneco' jsou nov6
,,Zin7ni qybava
dopravni znadky,kter6 platf od 1.7.2008.
Oznaduji riseky pozemni komunikace, na
vozidlo
kterych je povinnost mft
kategorie M a N vybaveno pro provoz za
podminek
zimnich povEtmostnich
z hlediskapouZitychpneumatik.
Co piikazuje tato novr[ znaika?
vybava'o
Dopravni
znadka ,,Zimni
pfikazuje iididi
motorov6ho vozidla
pokradovatv jfzdd jen zapotrtilj zimnich
pneumatik. A to na v5ech kolech (u
vozidel do 3 500 kg vdetnd) nebo pouze
na hnan;fchkolech (u vozidel nad 3 500
kg). Limitnf hmotnost 3 500 kg je pro
tdely t6to znalky my5lena pffpustnd
hmotnost vozidl4 podle star6 legislativy
hmotnost celkov6.
Co je to zimnf pneumatika?
Za zimlnn pneumatiku je povalov{na
pneumatik4 na jejfL
bodnici je
vyznadeno oznadenim M+S nebo M.S
nebo I\rIlS nebo MS di ter6nni
pneumatiky.
Co musi dile splfiovat tato zimnf
pneumatika ?
Hloubka vzorku hlavnich dezdnovych
dr62ek nebo zitiez:&pneumatiky musi byt
nejm6nd 4 mm na v5ech kolech (u
vozidel do 3 500 kg) a nebo nejm6nd 6
mm na v5ech hnacich kolech (u vozidel
nad 3 500 kg).
Proi priv6 4, piipadn6 6 mm?
Podle pruzkumri a takd na zitrdadl
zkuSenosti bylo zji5t6no, Le zimni
pneumatika s hloubkou dezdnu nilSi neL
4 mm (u vozidel do 3 500 kg) jiz rtrhci
sv6 vlatnosti na sndhov6 pokryvce, ztrhci
tzv. samodistfcfefekt.
protektorovan6
pouift
Mohu
pneumatiky?
Ano, musi bft oznadeny vy5e uvedenym
znadenim tj. M+S nebo M.S nebo M/S
nebo MS di ter6nni pneumatiky.
Jak je to s piivEsem?
Na vlastni pffpojn6 vozidlo se povinnost
vypljvajicf z t6to znaEky nevztahuje,
povinnost je vztaZenana motorov6 vozidlo
kategorie M a N, kter6 toto pifpojn6
vozidlo tahne.
Je moZn6 zimni pneumatilry nahradit
sn6hovymi iletF,zy?
Ano, v pffpadE, 2e vozovka je dostatedn6
pokryta sn6hovou nebo ledovou vrstvou.
Kdy plati tato znail<a?
Tato dopravni znadkaplati od 1. listopadu
do 30. dubna. Pod znadkou mriZe bit
pffpadnd umistdna
dodatkov6 tabulka
s uvedenim odli5n6 ripravy doby platnosti.
Kde konif platnost piikazu?
Platnost piikazu, t6to znadky ukonduje
pouze dopravni znaEka ,,Zimni vybavakoneco'(d.C15b).
Zjistim nEkde, na kter6 komunikaci je
znail<a umistdna?
Ministerstvo dopravy bude podporovat
zveiejn6ni informacf o umistdnf t6to
dopravni
znadky na pozemnich
komunikacich.
Rekvalifikaini kurzy
stiedisko
vzd6l6vaci
Soukromd
s akreditacfMSMT Miroslavy Synkov6
poskytuje rekvalifikadnikurzy:
Kosmetick6sluZby
9 600,-Kd
4 900,-Kd
Nehtov6modeliiZ
Mas6rskykurz
(sport.a rekondidnfmasirte) 5 400,-Kd
4 900,-Kd
Manikura
4 900,-K6
Pedikura
7 800,-Kd
Pedikura- manikura
Pedikura - manikura - nehtov6
12700--K()
modelaZ
Manikrira- nehtov6modeliiZ7 800,-Kd
BliZSiinformaceobdrZitena tel. disle
604463447.Ktxzy probihajf v areiilu
nemocnicePolidkav 1. patiebudovynad
l6krimou.
MiroslavaSynkov6
Hartmanice109
56992 Bystrd
tel.604463447
rio 68481454
cz
e-meil: Mirka.Synkova@seznam.
Kultumi komiseMdstyseJimramova
Vds srdedndzvena
PRODEJNi vANOiNi
WSTAW
Omluva:
Omlouv6m se za chybn6 uvedeni
poiadatehi
piedstaveni
divadelniho
,,Slov6cko sa stdi" v minul6m dfsle
zpravodaje, kdy jsem uvedla desklf svaz
Zen Michov. Spravndmdlo bjt desky svaz
ZenVdcov.
MiroslavaProch6zkov6
Inzerce
Koupim starou n6meckouhelmu a jin6
vojensk6vdci do roku 1960.
Tel.608420808
Vfstava bude zahijena v neddli
23.11.2008
v 10.00 hodin ve vfstavni
sini U Sv. Jana v Jimramovi a potrvf
do soboty29.11.2008.
Otevieno:
Neddle l0 - 12hod
Po-P6
13- 16hod
1 3- l 6 h o d
Piijem vyrobkri v sobotu22.11.2008
od 13.00hod. do 16.00hod ve Wstavni
sini.
Rimskokatolickf farnost Jimramov ve
.
J,-
Sociilni komise
w.
."-
spoluprici s Uiadem m6styseJimamov
Vfs zve na
pii Uiadu m6styseJimramov
Vds srdedndnre na
adventnf koncert brndnsk6ho
smyicov6ho kvarteta
vANoiNi nrsinru
Quartetto di Gion
sloZen6hoz posluchadriJAMU:
VSclav Zajic - prvnf housle
Kristina Czajkowsk6 - druhd housle
Klfua Hegnerov6- viola
David Hruby - violoncello
Koncert se kon6 2. adventri neddli
7. prosince 2008 v 15.00hodin
v kostele Narozenf Panny Marie
v Jimramovi.
T65ime se na VaSin6v5t6vu
Kulturnf komise mdsfyseJimramova
srdedndzve v5echnyddti na
vdnoinf merendu
se stromedkem a drlredky,
kter6 se uskutedni
v jimramovsk6 sokolovnE
v sobotu 13.12.2008.
pro star5iobdanyJimramov4 Ben6tek,
SedliSt',Trhonic a Ubu5ina
Setkfnf se uskuteini 17. prosince 2008
ve 14.00hodin v budovd
ZirHiadni Skoly v Jimramov6
Program:vystoupeniddtf MS a ZS
obderstvenf
bude oteviena kavrirnidka
SrdedndVas zveme na toto posezeni.
YilLeni a mili dtenarr
jsme r6di, 2e nfm zachovhvflte piizeir a
dtete Jimramovsky zpravodaj, nebo
dod6v6temateririly k jeho vytiStEnf.
DdkujemeVrim a vdffme, Le i v pffStfm
roce VilS zSjemzfistane.
ChcemeVdm tak6 popi6t pffjemn6
a pohodov6 vdnodni sv6tky a v nov6m
roce mnoho zdravi, dobrou pohodu a co
nejm6n6starostf.
A ndco pro pobaveni - ke slavnostnim
chvilim jako jsou Viinoce nebo Noqf rok
patfi tak6 ohriostroj:
Ohilostroj v promEnich stoletf
Prvni ohriostrujci se objevili prakticky ve
stejnd dob6,kdy lidstvo poznalo azadafo
vyrtivat ohei. UZ kdyZ jeskynnf dlovdk
zasyphvalohni5t6, musel si v5imnout, Ze
ndkter6 drohy zeminy vhozen6 do
jisKi.
plamenti
rfiznobarevnd
Tyto zprvn jen nrihodnl poznatky zatali
ziihy systematicky shromaZd'ovatSamani,
m6gov6 a daroddjov6,kteff znich udinili
soudast kultu. S trochou nadslzky lze
iici, Le takovj tanec neandrt6lct kolem
ohn6,jehoZ prostiednictvfm se boZstvfim
sddlovalojak6si poselstvi, byl v podstatd
prvni multimedi6lni show. Pr6vd proto,
Ze se k tlumodeni my5lenky vy:Zivalo
spojeni sv6tla, hudby a pohybu. OvSem
jak nejruzndj5f nriboZensk6 obiady a
')< *;t
"r_. *44+*
d6{ -:*::..*,
)r=l\J* -+"
v*
' *
sv6tky nabyvaly strile sv6tStdj5ipodoby
veselic, ztrficel i ohriostroj svuj ritu6lnf
chrakter a zatal slouZit k ridelu, ktery
ostatn6plni dodnes- tedy k z6bavE.U
kol6bky ohriostrojn6houmdnf v prav6m
slova smyslu stoji stieln;i, di piesnEji
iedeno dernf prach, ktery do stiedov6kd
Ewopy piivezli z einy arab5tf kupci.
Ov5emty pravdbarevn6efekty objevili ai
alchymist6 - a dluZno dodat, Ze nikoli
z{lrtilmd. Pfi hledrlnf kamene mudrct
mfchalindkolik l6tekdohomady,smdspak
zaffiivali nad plamenem. Nu, a n6kdyjim
to prost6 bouchlo! Nahodn6 objeveni
tiaskav6 smdsi 5lo velmi dobie zpenllit,
protoZepo efektnichohriostrojichbyla strile
v6t3f poptrivka. Vrcholu bohatosti a
zdobnostidosrihlyasi v obdobi baroka.K
tehdej5im velkolep;im piedstavenim
spojujfcfm svdteln6 efekty s vodnimi
gejziry tryskajfcimi z fontin a s prvky
zafuadrnarchitekturykomponovalihudebnf
doprovodpiednf skladatel6sv6doby.Tieba
GeorgFriedrich Handel, jehol orchestrillni
suitaHudbak ohriostrojije dnesklenotem
koncertnfho repertoiiru.
Jak to bylo (a je) s pffpitkem?
AZ se silvestrovsk6noc nachfli a hodiny
odbijf prilnoc,pozdvihnemediSek pffpitku
na podestnov6horoku.
Co v5echnosi v tuto chvili budemepi6t?
Zdravi, St6sti,rispdch,spokojenost.Snadi
to, aby i noqf rok piril li{scea porozumdnf
mezi lidmi vic neL ten piedchozi.Moinir
tak6 v duchupomyslfmena nEjak6docela
soukrom6atajndpiini, kter6platijen a jen
pro nas.
KaZdop6dn6 n6m
toho
v okamZiku,kdy sklenicecinknouo sebe,
probEhnehlavou hodnd.Nebudemeprvnf
ani posledni, kdo do slavnostniho
piit'uknuti vkl6d6tolik nad6je.Piipitek m6.
totiZvelmi dlouhouazajimavouhistorii.
Vino, jehoi, vjroba je zn6m| uZ dtyii a pril
tisice let bylo oded6vnaspojoviinos bohy
extize, kterou vyvol6valo (a dodnes
vyvol6v6), totiL budila dojem jist6ho
pfibliZeni se nadpozemslqimmocnostem.
Protobylo vino tak6soud6stin6boZenskych
ritu6lt (od staqfch Mezopotrimcri pies
hebrejsk6 a antickd obiady ai: ke
Kest'ans[fm m5im) a zdrovefise bdZnd
pod6valobohtm jako obdtnfdar.Pffpitek
jako takovy- spojenfs pi6nfm urdenym
oslavencinebosituace- se fdajnd zrodil
asi v osm6m stoleti pied na5im
letopodtemv ft.ecku.Odtud ho piivezli
Rfman6, kteif prf mdli ve zvyku vypit
tolik diSi, kolik oslavenci (nebo sobd
navzitjem)pi6li dal5ichlet. V t6to tradici
v6m v5aknedoporudujeme
pokradovat.
Odmftnout piipitek se odjakZiva
povaZovaloza urh1liv6 (voj6ci Karla
Velik6ho se kvfili tomu mezi sebou
tolikrdt do krve poprali, Ze jim bylo
nakonec rad5i ve5ker6piipijeni ripln6
zakig;ino. Toto riziko n{n neluozi.
Ostatnd prod bychom vlastnd mdli
pfipitl'y odmitat? Popularita tohoto
jako
spoledensk6ho
aktu (coZnech6pejte
euforismus pro opilstvf) v nej5ir5ich
vrstv6ch obyvatelstva se uZ, od
osmn6ct6ho
stoletfdrLi naznadn6WSi.
Pranostilqy:
M6-li sv. Barbora bilou z5stdru,bude
pffStirok hodndtrdvy.
Studenylistopad,zelenyleden.
KdyL krtek v listopadu ryje, budou na
Viinocel6tatkomrffi.
Jak6 zimy v
v dervnu.
prosinci, takov6tepla
O svat6mMikula5idastosnfZekpniSf.
Na StEdryveder hvdzdidky- ponesou
vajidkaslepidky.
O Ml6d'6tk6chdenseomlazuje.
Ledenjasny,rodekkrlsnf.
KdyZ nenf konec ledna studeny,rinor to
dvakr6tnahradi.
Piipadne-li 1. leden na dtwek,
piedpovid6se mirn6 zimu vdtrn6jaro,
parn6 l6to, krrisny podzimek, mnoho
ovocea hojnostobili.
Vydivf Obecni fiad Jimramov, Pod
registrainfm iislem MK 1292
Ktr
$ffi$nnffiffi*
wsffi
d *ffensd $dxs$or$
zobezpeienf
Zm6ny
v socidlnim
0 v nemocensk6m
poiiilEnf
od1.1.2009
Lektor:Ing.
Morlo
ieniskovti
ft Proho}
{MPSV
Mislo: D0m
kultury,
idtrnod
Stizovou
3r l 2.2|}(}$ {lt1
pifim0prdvnickich
osob
Aktudlnf
otdzhyzdofiovdni
Leklor. Ing.Vlostimil
Bochor
CR
Prohol
{MF
[4isto: D0m
kultury,
iddrnodSdzovou
I5.lI.2008
tpol
Novelo
zdkono
o DPH
(F[Brnol
lektor: Ing.Blonko
Boroiovd
lrt$o:
D0m
kultury,
idtr nodSdzovou
9.1.200t
ti,tl
Silniinf
dqfi
(F[Brno)
Lektor: Ing.Fronfiiek
Kreiiii
poiiifovno,
Mislo: Hosihkd
rzdiemnd
Komenskdho
l,i[ir nodSdzovou
| 2.1.2|}0$
{tro
Dqilze zi/visl6iinnostiu roinizriitovdni
dqn6
(F[Brno]
Lehor: Ing.Honui
Kytler
Mklo: D0m
kultury,
ZdtrnodSdzovou
Roinirf''ietnfuztiv6rko
(dofiovf
porodce)
Lektor: Ing.JiiiDuiek
poiilfovno,
Misto: Hosihkd
vzdiemnd
Komensk6ho
l, Zddr
nodSdzavou
| 5.t.1009
tftl
29.1.2009
{il}
ios:
9:00- 13:00hod
Ceno: 900,-Ki{vieln6
19%
DPHI
nebo
tel.566654913(poniPospicholovd!
Informoce:
[email protected]
Orgonizo(ni koncgl6f,s.r.o.