Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
katedra informatiky
Bakalářská práce
Projekt Pandora
Petr Palička
© 2010 ČZU v Praze
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci "Projekt Pandora" jsem vypracoval samostatně pod
vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které
jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené bakalářské
práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušil autorská práva třetích osob.
V Praze dne 30. března 2010
___________________________
Poděkování
Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Alexendru Vasilenkovi
za rady a vedení, manželce Renátě za podoru a péči o mě, dětem za trpělivost s jakou snášely chvíle,
kdy jsem se jim nemohl příliš věnovat a kolegům v zaměstnání za toleranci nedostatků v práci
během studia.
Projekt Pandora
Souhrn
Předmětem práce Projekt Pandora jsou možnosti využití kapesního počítače Pandora
s operačním systémem Linux. Pandora je vyvíjena původně jako kapesní konzole pro hry a emulátory.
Pro podporu emulace 8bit a 16bitových počítačů z období 80. let 20. Století, je do návrhu začleněna i
klávesnice. Tímto se z Pandory stává obecně využitelný počítač. Pro naši práci je stěžejní zjistit a popsat
hardwarovou a softwarovou výbavu, zhodnotit obecné možnosti využití v roli kapesního počítače a na
závěr vyslovit zda je, či není možné použít Pandoru jako běžný počítač.
Při sběru informací vycházíme především z informací od samotných tvůrců. Částečně
z oficiálních webových stránek, převážně však z příspěvků diskusního fóra, na kterém vývojáři
komunikují s veřejností. Dále jsme udělali průzkum, jakým způsobem chtějí uživatelé Pandoru využívat.
Z tohoto průzkumu vyplynulo, že obecné možnosti počítače, alespoň částečně, využijí všichni
respondenti. Michaela Mrozka jsme se zeptali, jaký přeinstalovaný software bude dodáván. Tento
software jsme vyzkoušeli a ověřili jeho schopnosti.
V závěru, z předchozího zkoumání vyvozujeme, že Pandoru lze prakticky použít jako běžný
počítač. Zvláště v porovnání s ostatními kapesními zařízeními se jeví jako velmi schopné řešení. Může
posloužit i jako kancelářský počítač, ale je nutno počítat s určitým nižším komfortem.
Klíčová slova: Pandora, kapesní, mobilní, počítač, herní, hardware, konzole, Linux
Project Pandora
Summary
Subject of Project Pandora dissertation is the potential of use of Pandora handheld computer
with Linux operating system. Pandora was originally developed as a handheld console for games and
emulators. To support 8bit emulation and 16-bit computers from the 80th let 20th century, was
incorporated a keyboard. With this The Pandora becomes a general-purpose computer. For our work is
crucial to identify and describe the hardware and software equipment, to assess the possibility of a general
using in the role of a handheld computer, and finally say whether or not it is possible to use Pandora as a
normal computer.
When gathering information we primarily results from information from the creators themselves.
Partly from official web sites, but predominantly from contributions on discussion board in which
developers communicate with the public. We also did a survey on how users want to use Pandora. From
this survey showed that all respondents benefit from the general-purpose computer abilities. Se asked
Michael Mrozek what software will be available pre-installed. This software we tried and verify its
capabilities.
In conclusion, based on our previous study, we stayed that Pandora can be practically used as a
standard computer. Especially in comparison with other handheld devices seems to be very capable
solution. It can serve as a desktop computer, but must be certainly regarded as less comfortable.
Keywords: Pandora, pocket, mobile, computer, gaming, hardware, console, Linux
6
Obsah
Úvod ......................................................................................................................................................... 8
Cíl práce a metodika ............................................................................................................................... 10
Cíl práce ............................................................................................................................................. 10
Metodika ............................................................................................................................................ 10
Dotazník ............................................................................................................................................. 11
Popis hardware ....................................................................................................................................... 11
Mechanická konstrukce ...................................................................................................................... 12
Vstupně výstupní rozhraní ................................................................................................................. 13
Základní deska ................................................................................................................................... 17
Technická specifikace ........................................................................................................................ 19
Popis software ........................................................................................................................................ 20
Úvod do problematiky ........................................................................................................................ 20
Předinstalovaný software ................................................................................................................... 22
Midori................................................................................................................................................. 22
Poštovní klient Claws-Mail ................................................................................................................ 22
Tabulkový procesor Gnumeric ........................................................................................................... 23
Textový procesor AbiWord................................................................................................................. 24
Ohlédnutí za kancelářskými aplikacemi ............................................................................................. 25
Textový editor Leafpad ...................................................................................................................... 25
Správce souborů Thunar ..................................................................................................................... 25
Kalendář Orage .................................................................................................................................. 26
Rychlé zprávy Pidgin ......................................................................................................................... 26
IRC klient XChat ................................................................................................................................ 27
Hudební přehrávač XMMS ................................................................................................................ 27
Hudební přehrávač Exaile .................................................................................................................. 28
Zamyšlení se nad dostupností softwaru .............................................................................................. 28
Praktické použití..................................................................................................................................... 31
Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................................................... 31
Instalace dalšího SW .......................................................................................................................... 35
Využití jako běžný počítač ................................................................................................................. 36
Trocha hraní ....................................................................................................................................... 37
Multimédia ......................................................................................................................................... 38
Závěr ...................................................................................................................................................... 39
Seznam literatury ................................................................................................................................... 40
7
1. Úvod
Pandora je malý kapesní počítač, původně vyvíjený jako otevřená herní konzole s
klávesnicí, pro možnost snadné emulace starých 8 a 16bitových počítačů a herních
konzolí. Jako operační systém byl zvolen Linux. Díky vestavěné klávesnici a
zvolenému systému, však bylo od počátku zřejmé, že využití nebude rozhodně jen pro
hry. Ostatně i samotný vývoj probíhal za široké diskuse v rámci komunity.
Budeme-li nadále psát obecně o komunitě bez bližšího upřesnění, je tím myšlena
komunita vývojářů a uživatelů sdružujících se převážně na diskusním fóru GP32x. Tato
komunita vznikla původně okolo herní konzole GP32 (výrobce GamePark), nahrazené
novější GP2x F100, později mírně vylepšenou GP2x F200 a nakonec nejnovější GP2x
Wiz (vše v režii GamePark Holdings). Projekt Pandora pochopitelně přilákal i další
zájemce mimo původní uskupení. Především poté, co se mezi širší veřejnost dostali
první zmínky o předpokládané podobě Pandory. Hlavně však proto, že díky klávesnici a
operačnímu systému se jedná o plnohodnotný počítač.
Popud k tomuto počinu vyvstal z problémů kolem zařízení GP2x. Především
proměnlivá a neuspokojivá kvalita, rozdílné revize HW v jednotlivých sériích téhož
produktu, ale hlavně komunikační problémy s výrobcem, korejskou firmou GamePark
Holdings.
Někdy v roce 2006 se tři distributoři GP2x (Michael Mrozek z Německa, Craig
Rothwell ze Spojených Království a Mehmet Fatih Kilic z Turecka) rozhodli korejskou
firmu osobně navštívit. Chtěli dosáhnout vylepšení konzole GP2x podle nejčastějších
požadavků komunity, která kolem GP2x vznikla. Rovněž další drobná vylepšení pro
zvýšení prodejnosti konzole, jako například předinstalované hry. Protože nedošlo ke
kýžené dohodě, napadlo tyto tři obchodníky, vyvinout vlastní zařízení podle požadavků
komunity. Nadále budu tyto tři obchodníky řadit mezi vývojáře Pandory, respektive její
kmenové vývojáře, protože vývoj a výrobu nejenom financují, ale přímo se jej účastní.
[1].
Mezi základními požadavky byla otevřenost, rozměry mírně menší a cena jen o málo
větší, než GP2x. Postupem času se ukázalo, že většina uživatelů by i na úkor vyšší ceny,
uvítala výraznější navýšení výkonu procesoru. Další vlastnosti vyvstaly z rozsáhlé
diskuse. Výběr vlastností byl podřízen primárnímu určení konzole při zachování
minimální ceny. Vzhledem k tomu, že mezi požadavky patřila i emulace různých
historických počítačů (ZX-Spectrum, Commodore C64/Amiga, Atari 800/XL/ST…),
8
včetně emulace MS-DOS, byla velmi záhy zahrnuta klávesnice QWERTY. Tímto
krokem se možné využití Pandory dostalo na zcela novou úroveň. Naopak nedošlo k
implementaci mnoha jiných požadovaných periférií, protože by neúměrně navyšovaly
cenu. Upuštěno bylo například od modulu GPS, pohybového čidla, infračerveného
rozhraní, výstupu pro externí monitor. Původně neměl být přítomný ani bluetooth
modul, ale podařilo se sehnat cenově dostupný modul kombinující WiFi a BT v jednom
pouzdru.
Otevřenost znamená, jednak otevřenost požadavkům komunity, ale hlavně vůči všem
vývojářům a kutilům. Především možnost vývoje nezávislého SW, bez licenčních
poplatků výrobci konzole, jak je jinak u herních konzolí běžně zvykem (velké firmy
totiž zpravidla prodávají herní konzole pod výrobní cenou a zisk generují právě z
poplatků za každý vydaný titul). V rámci možností (ochrana před levnými čínskými
napodobeninami) by měla být dostupná dokumentace hardware, přinejmenším
veškerých vstupů a výstupů. Programové vybavení je postaveno na operačním systému
Linux a na svobodném softwaru. Výjimku, tvoří zlomek kódu ovladačů, který zůstává
dostupný jen úzké skupině kmenových vývojářů, smluvně vázaných mlčenlivostí.
Uzavřenost ovladačů je dána politikou dodavatelů HW. Nicméně klíčová je dostupnost
zdrojových kódů těchto ovladačů kmenovým vývojářům, kteří tak mohou řešit případné
problémy s výskytem chyb a kompatibilitou s novějšími verzemi OS.
Zvolená hardwarová platforma je založena na SoC (System on Chip) firmy Texas
Instruments (TI), OMAP 3530 s 256 MB RAM a 512 MB FlashROM. Pandora má
kvalitní zvukový subsystém, klasická herní tlačítka (A, B, X, Y + zadní L a R) a 2
analogové ovladače vyvinuté na zakázku. Velký dotykový displej 800 x 480 a již
zmíněnou klávesnici. Dále je vybavena dvěma SDIO sloty, vysokorychlostním
rozhraním USB 2.0 a USB OTG, výstupem pro sluchátka a náhlavní soupravu,
mikrofonem a rozšiřujícím portem. Rozšiřující port obsahuje výstup audio a SVideo,
vstup audio, 2x UART s úrovní signálu CMOS a 2,8 V napájení pro případné
převodníky úrovní signálu. Zdroj energie zajišťuje LiPol akumulátor o kapacitě 4000
mAh; doba běhu je zhruba 10 hodin. [2].
Někteří účastníci diskuze záhy zaujali stanovisko, že Pandora je spíše ultramobilní
osobní počítač. Nehledě na bouřlivé debaty, je zřejmé, že toto zařízení má skutečně
velký potenciál i mimo herní oblast. Vzhledem k tomu, že standardní systém je
distribuce Linuxu Ångström a z SD karty je možné nabootovat teoreticky libovolný
operační systém, lze očekávat opravdu široké možnosti uplatnění. Ostatně to je i důvod
mého osobního zájmu o Pandoru. Doufám v plné nahrazení PC při činnostech, na které
9
se dnes zpravidla nasazují počítače typu netbook či nettop, nebo i PDA. Tedy především
rychlý a pohotový přístup na internet (web, email, fóra, IM), rychlé zaznamenání
momentálních nápadů, ad-hoc poznámek apod. Rovněž mě zajímá pořizování delších
textů a přehrávání médií. Hraní počítačových her se nepovažuje za seriózní využití
počítače, přesto bude zajímavé prověřit možnosti Pandory a Linuxu, coby herní
platformy.
2. Cíl práce a metodika
2.1.
Cíl práce
Cíl práce by se dal shrnout pomocí otázky: “Jak dalece je použitelný kapesní počítač
s operačním systémem Linux jako pracovní nástroj a pro ukrácení volného času?” Ono
použitelný je myšleno především s ohledem na rozměry, výkon procesoru, funkčnost
operačního systému, dostupnost softwaru apod.
Tento obecný cíl, je rozdělen do tří nosných částí. Tyto části jsou:
Zevrubný popis hardwaru.
Základní softwarové vybavení.
Praktické zkušenosti.
2.2.
Metodika
Potřebné informace je třeba získat na diskusních fórech, kde se vyskytují uživatelé i
samotní Pandořini tvůrci. Jednak čtením a monitorováním diskuze, ale i osobním
kontaktem. Účastníci fóra byli požádáni o vyplnění dotazníku zaměřeného na
předpokládané využití zařízení.
Výroba Pandory vlivem nepříznivých okolností, převážně způsobených finanční krizí
2008/2009, dostala do skluzu. Ztrátou nasmlouvaných výrobních kapacit a nutností
vyjednat nový výrobní plán, spolu s časově náročným procesem modelování pouzdra,
došlo k dalšímu zdržení. Přeze všechna očekávání a snahu všech zúčastněných se
Pandora nedostane do distribuce dříve než ve 2. čtvrtletí roku 2010.
Toto zdržení mělo vliv i na tuto práci. Původním záměrem bylo, využití z převážně
osobních zkušeností a zkušeností běžných uživatelů. Namísto toho musíme spoléhat na
zprostředkované informace od vývojářů a několika málo jedinců, kteří již obdrželi
produkční prototyp (stav k březnu 2010).
10
2.3.
Dotazník
Vzhledem k jazyku diskusního fóra byl dotazník vypracován v Angličtině. Účastníci
cizojazyčných fór byli požádáni o spolupráci a zveřejnění překladu tohoto dotazníku i
na jiných fórech. Iniciativy se chopil pouze jediný uživatel z německého fóra. Autor
práce umístil českou verzi dotazníku na české fórum Emulátory
Byly vybrány 3 hlavní kategorie Použití Pandory a v každé z nich vytvořeny 3
podkategorie. Dále bylo určeno celkem 9 bodů k rozdělení do hlavních kategorií. V
podkategorii potom jen tolik bodů, kolik bylo přiděleno hlavní kategorii.
Kategorie (9 bodů k rozdělení) a podkategorie (tolik bodů, kolik je v hlavní
kategorii) jsou:
přehrávač médií (video, audio, fotky)
osobní video (jeden či dva uživatelé sledující video na vestavěném displeji)
osobni audio (jako kapesní přehrávač kompaktních kazet, cd či mp3)
domácí přehrávač (doma, na koleji, na prezentaci, připojený k TV, Hi-Fi či
projektoru pro sledování více lidmi)
herní konzole (na hraní her)
jednoduché či logické hry (příležitostné oddychové hraní, zpravidla krátké hry)
emulované systémy (počítače, konzole, retro)
původní hry (nové pěkné a složité hry)
počítačový pomocník (malý osobní počítač)
internet (web, blog, email, Gogole, Wikipedia, IM,…)
pracovní nástroj (vzdálená správa, psaní, programován,… pro práci za peníze)
osobní volno (čtení, učení, malování, (programování),… pro zábavu (zadarmo))
3. Popis hardware
Vývojáři věnovali celému zařízení značnou pozornost. Chtěli se vyvarovat problémů,
které byly kritizované u jiných zařízení. Celý projekt byl od počátku koncipován jako
vyloženě nekomerční, s cílem vytvořit zařízení podle představ komunity, v prvotřídní
kvalitě, přitom s přijatelnou cenou.
11
3.1.
Mechanická konstrukce
Konstrukce zapouzdření je koncipována jako lastura, tedy podobně jako klasický
notebook. Spodní část s ovládacími prvky a základní deskou je s horní částí, obsahující
displej a reproduktory, spojena širokými panty. Tyto panty jsou dostatečně tuhé, aby
udrželi uživatelem nastavený sklon displeje. Navíc je při plném rozevření poloha jištěna
precizním prolisem. Zvoleným materiálem je velmi odolná směs ABS + PC
(akrylonitril-butadien-styren a polykarbonát). [1, CraigIX 6. 9. 2009]
Horní část krytu má na vnější straně vystouplé logo symbolizující kostku. Na vnitřní
straně jsou jednak otvory pro výstup zvuku z reproduktorů, ale především průhled pro
displej. Ve vnějších rozích vnitřní strany jsou ještě opěrky, které při zavření víka chrání
displej před kontaktem s ovladači a klávesami.
Spodní část pouzdra je nejsložitější. Také přinesla nejvíce problémů a zdržení při
výrobě lisovací formy. Kromě vnitřního vyztužení a úchytů základní desky, je zde
prostor akumulátoru, řada otvorů pro vstupy, výstupy, paměťové karty, ovládací prvky a
pouzdro pro dotykové pero. Vrchní část, kterou prostupují ovladače a klávesnice, navíc
fixuje analogové ovladače proti jejich vylomení ze základní desky.
Celkově bylo dbáno na perfektní návrh, dílenské zpracování a maximální uživatelský
komfort. Hrany jsou zaobleny pro pohodlnější držení. Ovládací prvky byly rovněž
podrobeny několikerému testování a úpravám, dokud nebyly vývojáři naprosto
spokojeni s výsledkem.
Návrh a vyladění herních ovladačů bylo svěřeno DaveC (účastník fóra GP32x),
známému svými úpravami tovární konzole GP2x. Křížový ovladač byl několikrát
upravován, aby bylo dosaženo jistoty při ovládání her, dobrého polohování šikmých
směrů a snadného provedení tzv. kruhového pohybu. Zadní tlačítka L a R byla rovněž
upravována tak, aby jejich chod měl dostatečný krok a poskytoval hráčům dobrou
odezvu.
Kromě herních ovladačů, na které byl díky původnímu zaměření přístroje kladen
velký důraz, měl DaveC na starosti i testování a doladění klávesnice. Klávesnice je
tvořena gumovou membránou, podobně jako například klávesnice v dálkových
ovladačích spotřební elektroniky. Tato membrána je vhodně vytvarovaná tak, aby
stisknutí tlačítka mělo příjemný průběh s dobře rozpoznatelným okamžikem sepnutí.
Povrch membrány tvořící tlačítka je opatřen potiskem a překryt akrylátovou pryskyřicí
zajišťující vysokou odolnost a trvanlivost kláves.
12
Další částí, spíše na pomezí mechaniky a elektroniky, jsou analogové ovladače.
Původně měly být vybrány standardní produkty dostupné skladem, ale žádný z
oslovených výrobců nebyl schopen dodat požadované množství 8000 kusů pro první
sérii. Čínské napodobeniny analogových ovladačů konzole SONY Playstation Portable
byly zamítnuty kvůli nízké kvalitě a možným soudním sporům. Nakonec došlo k
objednání vývoje ovladačů podle zadání, přičemž bylo upuštěno od integrované funkce
tlačítka, která se ukázala být příliš velkou komplikací. Délka dráhy ze středu do
maximální výchylky je 2 mm (tedy 4 mm z plné krajní do opačné krajní polohy).
Ovladače jsou posuvné, nikoli výklopné (nejsou to miniaturní páčky).
Posledními prvky spadajícími k vnějším mechanickým prvkům jsou 3polohový
spínač a otočný regulátor hlasitosti. Spínač má aretovanou středovou a jednu z krajních
poloh. Středová poloha je neaktivní, aretovaná krajní poloha slouží jako zámek ovládání
(například při funkci kapesního přehrávače). Opačná krajní poloha funguje jako
mžikový spínač pro zapnutí či vypnutí. Provedení ovladače hlasitosti bylo, na základě
požadavků, navrženo v podobě otočného potenciometru. Podobně jako u starších
tranzistorových přijímačů. Výhodou tohoto řešení je, že i při malých rozměrech má
dostatečně dlouhý chod umožňující pohodlné nastavení hlasitosti. Z principu věci lze
hlasitost regulovat nezávisle na aktuální činnosti přístroje, a to i ve vypnutém stavu.
Požadavek tohoto provedení byl reakcí na špatné zkušenosti s elektronickou regulací,
která selhává při zatuhnutí či náběhu systému. Miniaturní posuvné potenciometry zase
mají příliš krátkou dráhu na to, aby regulace byla dostatečně pohodlná.
3.2.
Vstupně výstupní rozhraní
Grafické zobrazení zajišťuje transmisní (podsvícený) displej s rozlišením 800 x 480
bodů, úhlopříčkou 109 mm (93,6 x 56,2 mm), dotykovou vrstvou, jasem 300 cd/m2 a
odezvou 30 ms (přechod z černé do bílé a zpět). Dotyková vrstva je založena na
odporové technologii. Tato technologie neumožňuje rozpoznat více doteků jako
technologie kapacitní. Na druhou stranu však dosahuje vyšší přesnosti, umožňuje
použití plastového (nevodivého) dotykového pera a do určité míry rozpoznávat sílu
přítlaku. Díky tomu je možné malovat a snadněji pořizovat různé skici či náčrtky.
Po stranách displeje jsou umístěny malé reproduktory zajišťující základní ozvučení.
Toto je v rámci možností dostatečné, nicméně se spíše předpokládá připojení sluchátek.
Magnety v reproduktorech slouží i k detekci zavření víka pomocí Halovy sondy
umístěné ve spodní části. Tímto odpadla konstrukční komplikace s provedením pomocí
mechanického spínače.
13
V přední části přístroje se nachází dva standardní SDIO sloty akceptující i paměťové
karty SDHC, tedy až do kapacity 32 GB. Navíc se předpokládá, že jakmile se do jádra
operačního systému dostanou řadiče pro karty SDXC, bude možné používat i je.
Přenosová rychlost, daná hardwarem by pochopitelně zůstala na úrovni karet SDHC.
Teoreticky by však bylo možné získat datové úložiště o úctyhodné kapacitě až 4 TB (2 x
2 TB).
Kromě slotů na karty se v přední části nachází ještě zdířka pro připojení
stereofonních sluchátek, případně i s mikrofonem. Jedná se o standardní 4pólový jack
3,5 mm. Přítomnost mikrofonu je detekována elektronicky a podle toho dochází
automaticky k přepnutí vestavěného mikrofonu na připojený.
Vzadu jsou zdířky pro připojení externího napájení (5 V, 2 A), USB 2.0 (standardní
USB A samička), USB OTG (standardní mini USB AB samička) a rozšiřující port.
Kromě zdířky externího napájení, je možné Pandoru nabíjet i skrze USB OTG port
(například běžnou nabíječkou na mobilní telefon).
Jak již bylo zmíněno, USB rozhraní jsou k dispozici celkem dvě. USB OTG
umožňuje nastavit, má-li fungovat jako zařízení či jako hostitel. V režim zařízení složí
zpravidla pro připojení ke stolnímu PC přenosu dat či nabíjení. Je k němu potřeba USB
kabel sameček A ↔ sameček mini-B. V režimu hostitele je možné připojit libovolné
zařízení splňující specifikaci USB 1.1 či 2.0, ale navíc je třeba vhodný propojovací
kabel s příslušným zakončením na straně zařízení a se samečkem mini-A na straně
Pandory. Navíc je nutné dodržet maximální proudovou zátěž do 100 mA.
Druhým USB rozhraním je vysokorychlostní USB 2.0. Je nutno podotknout, že jiné
zařízení nelze připojit. Ačkoli se zdá běžné, že USB 2.0 je zpětně kompatibilní s USB
1.1 a je možné připojit zařízení 1.1 do 2.0 a naopak, přičemž výsledná rychlost bude ta
nižší, není to pravda. Počítače a rozbočovače ve skutečnosti obsahují dva obvody. Jeden
pro novější USB 2.0 a druhý pro starší USB 1.1. Pandora má pouze jediný obvod pro
USB 2.0, tudíž přijme pouze zařízení s novějším rozhraním. Tato zařízení lze poznat
podle označení vysokorychlostní (High Speed Certified) USB 2.0. Je-li potřeba k
Pandoře připojit zařízení se starší normou USB, je to možné buď pomocí příslušné
propojky do USB OTG, nebo je nutné do USB 2.0 připojit USB rozbočovač a teprve do
něj připojit ono zařízení. Toto se týká především klávesnic a myší, které se často i dnes
vyrábí s levnějšími USB 1.1 obvody.
Přestože USB OTG v Pandoře technicky vyhovuje specifikaci, formálně není splněn
požadavek, že USB OTG je jediné USB rozhraní v zařízení (je zde ještě USB 2.0). Z
14
tohoto důvodu nemůže být zdířka na pouzdře označena příslušným logem. Vzhledem k
tomu, že Pandora neumožňuje do zdířky USB A připojit jiné, než vysokorychlostní
zařízení verze 2.0, nelze ani zde uvést oficiální USB označení. Tyto skutečnosti můžou
běžného uživatele zaskočit a je proto nutné o nich zřetelně informovat.
Posledním
rozšiřující
rozhraním
port. Tento
port
je
je
vyveden na 14pólový konektor.
Standardně lze zakoupit A/V kabel,
který umožňuje připojení Pandory
na SVideo, nebo kompozitní vstup
TV či projektoru, má stereofonní
linkový výstup i vstup. Na konektor
jsou dále vyvedeny dvě sériová
linky UART3 (RD, TD) a UART2
(RD, TD, RTS a CTS). Nakonec je
zde vyveden zdroj napětí 1,8 V až
2,8 V zatížitelný do 200 mA
(například pro převodníky úrovní či
nenáročné periferie) a společná
zem.
Rozšiřující port je hlavním místem pro kutilské aktivity. UART3 je připojen na
sériovou konzoli v Linuxu a má hardwarovou podporu pro CIR (Consumer IR, tedy
ovládání spotřební elektroniky pomocí infračervených paprsků). Pokud by uživatel chtěl
využít podpory CIR, zároveň se sériovou konzolí, muselo by se přebudovat jádro a
přehodit konzoli na UART2. UART2 může také sloužit jako 4 obecně využitelné vstupy
či výstupy. Například jako softwarové I²C či SPI (sériové komunikace mezi
integrovanými obvody či periferními rozhraními), nebo prostě jako další tlačítka
dostupná bez zásahu do vnitřního zapojení. Navíc je port chráněn proti zkratu a
elektrostatickému výboji do 15 kV (dle modelu lidského těla), aby byl tak robustní, jak
to je jen možné.
Další využitelné vstupy a výstupy se nalézají přímo na základní desce, o které bude
řeč dále. Jedná se od pájecí plošky pro případné zájemce o rozšiřování Pandory.
Pochopitelně, pájením na základní desku uživatel ztrácí záruku. Nicméně, na desce jsou
dostupné vývody označené jako L2 a R2, které se nachází poblíž mikrospínačů tlačítek
L a R. Ty jsou zde hlavně pro uživatele, kteří tolik chtějí druhý pár zadních tlačítek, že
15
jsou ochotni si je nějak sami vyrobit. Dále je zde vývod KP BL. Tento je připojen na
obvod řízení napětí a je schopen poskytnout proud až 160 mA. Podle návrháře se jedná
o nevyužitý vývod, který by bylo možné použít například k podsvícení kláves. Ovšem
jedním dechem dodává, že vyvedení páru pájecích ploch a návrh světlovodných tlačítek
jsou dvě naprosto odlišné věci. [1, MWeston 25. 2. 2009]
Poměrně zajímavý je i zvukový subsystém. Ten je navržen tak, že maximálně
využívá možností poskytované použitými obvody. Vstupní a výstupní linky jsou
zpracovány odděleně. Je tedy možné provádět záznam a zároveň přehrávat něco jiného.
Provedení výstupních linek, které kromě standardního sdíleného výstupu pro sluchátka
a linkový výstup na rozšiřujícím portu, umožňuje využít samostatný výstup na rozhraní
USB OTG a případně další ještě přes bluetooth. Teoreticky tak lze dosáhnout
6kanálového výstupu, prakticky spíše 4kanálového, neboť kombinace 4 kanálů po
metalickém vedení a 2 přes bluetooth by byla značně krkolomná. Každopádně i
zprovoznění 4kanálového výstupu vyžaduje napsání příslušného jaderného ovladače.
Prozatím se jedná o 3 samostatné 2kanálové (stereofonní) výstupy, nikoli 1 4kanálový,
respektive 6kanálový.
Připojení ovládacích prvků je řešeno trojím způsobem. Tlačítka klávesnice jsou
řešena zapojením do matice. Tato matice je připojena na příslušný vstup obvodu
TPS65950, který umožňuje matici až 8 x 8 kláves. Tlačítka pro hry, křížový ovladač a 3
speciální klávesy Start, Select a Pandora, jsou připojeny přímo na vstupně výstupní
linky procesoru (GPIO), takže jejich stisk generuje tzv. přerušení. Tímto je zajištěna
nejrychlejší možná odezva a tudíž i komfort při ovládání her. Kromě toho, tato tlačítka a
klávesy fungují nezávisle na běhu operačního systému. A nakonec, analogové ovladače,
16
jejichž elektronika je založena na mikrokontroléru Atmel obsahujícím zvláštní
firmware, komunikují s procesorem prostřednictvím I²C.
3.3.
Základní deska
Základní deska, vyjma displeje, reproduktorů a antén, nese veškerou elektroniku
potřebnou k fungování Pandory. Jejím srdcem je tzv. SoC (System on Chip) OMAP
3530 firmy Texas Instruments. Jedná se o komplexní obvod integrující jak samotný
procesor, tak některé základní periférie, nebo alespoň rozhraní pro jejich podporu.
OMAP 3530 je v současnosti nejpokročilejším a nejvýkonnějším SoC firmy TI.
OMAP 3530 je shora osaditelný vlastní pamětí. Tato koncepce umožňuje vyrábět
jedno provedení SoC a osadit jej pamětí dle požadavků zákazníka. Pandora měla
původně mít osazeno 128 MB RAM a 256 ROM. Vlivem zdržení projektu a poklesu
cen pamětí, došlo k navýšení paměti na 256 MB RAM a 512 ROM. Ačkoli se, v
porovnání s x86 systémy, může jevit velikost paměti jako velmi malá, je to 4 x více, než
kolik měl ideový předchůdce GP2x. Pro srovnání, v současnosti nejrozšířenější a
nejnovější kapesní herní konzole Nintendo DS (DSi) a SONY PSP, mají pouze 4 (16)
MB a 32 MB paměti. A i současné kapesní počítače a telefony s operačním systémem
Windows Mobile mívají 64 až 256 MB.
Z obrázku je vidět, že horní strana základní desky slouží zároveň jako deska
klávesnice. Kromě nezbytné elektronické bižuterie, jsou v horních rozích svítivé diody
(označené LED1 až LED8). Diody 1 až 6 slouží k indikaci přístupu na karty SD1 a
SD2, aktivaci bezdrátových technologií WiFi a bluetooth, a k indikaci stavu baterie,
17
nabíjení, napájení a provozu přístroje. Diody 7 a 8 nejsou osazeny a jsou k dispozici pro
individuální úpravy a využití. Dobře patrný je interní mikrofon vpravo nahoře. Na místa
vyznačená bílými kružnicemi NUB1 a NUB2 přijdou osadit analogové ovladače.
K nejvíce nápadným prvkům spodní strany desky patří dva sloty na SD karty. Je v
nich možné použít standardní paměťové karty SD (Secure Digital), SDHC (SD High
Capacity) či MMC (MultiMedia Card). Kromě paměťových karet pak lze použít ještě
karty označované jako SDIO (SD Input Output), což jsou různá vstupně výstupní
zařízení. Například snímače čárových či RFID kódů, digitální fotokamery, přijímače
VKV rozhlasu, síťové karty apod.
Vlevo, hned vedle slotů na karty, je vidět černé kolečko regulátoru hlasitosti. Vpravo
je zdířka sluchátek. Ještě více vpravo, se pak nachází hlavní spínač. Na horní
(respektive zadní) hraně jsou vidět 4 konektory, na fotografii, v pořadí zleva doprava,
mini USB, rozšiřující port, USB a napájení. Téměř v rozích jsou umístěny mikrospínače
zadních tlačítek. Bílé kruhy slouží jako izolace a ochrana desky. V těchto místech je
deska podepřena plastovým pouzdrem, aby nedocházelo k nežádoucím průhybům při
předpokládaném intenzivním používání křížového ovladače a herních tlačítek. V
kovovém pouzdru je sdružený modul bezdrátových technologií WiFi a Bluetooth a
poblíž jeho levého horního rohu anténní vývod. Samotná anténa je vyvedena do horní
části víka. Směrem doprava od bezdrátového modulu jsou vidět procesor a podpůrné
18
obvody. Displej se připojuje plochým kabelem do ZIF (Zero Insertion Force) konektoru
umístěného mezi zdířku napájení a levé zadní tlačítko (na obrázku vpravo nahoře).
3.4.
Technická specifikace
Kompletní specifikace převzaté, přeložené a okomentované ze stránek projektu
http://openpandora.org k 1. 1. 2010.
Texas Instruments OMAP3530 procesor na 600 MHz (Vývojáři ve fóru potvrzují
stabilní chod na 800 MHz, avšak výrobce toto nezaručuje).
256MB DDR-333 SDRAM.
512MB NAND FLASH memory.
IVA2+ audio a video procesor využívající TI technologii DaVinci™ (430 MHz C64x
DSP).
Superskalární mikroprocesorové jádro ARM® Cortex™-A8.
3D hardware PowerVR SGX530 110 MHz vyhovující OpenGL ES 2.0.
Integrovaná WiFi 802.11 b/g (výstup až 18 dBm).
Integrovaný Bluetooth 2.0 + EDR (3Mbps, Class 2, + 4 dBm).
Obrazovka LTPS LCD s rozlišením 800 x 480, dotyková vrstva, 109 mm širokoúhlá,
16.7 milionů barev, jas 300 cd/m², kontrastní poměr 450:1.
Dva analogové ovladače.
Úplné herní ovládání včetně zadních tlačítek.
Dva SDHC sloty na karty (až 64 GB úložné kapacity) (SDHC umožňuje velikost
karet do 32 GB. Předpokládá se možnost podpory i SDXD karet. Potom by bylo možné
mít úložný prostor až pro 4 TB dat!)
Sluchátkový výstup až 150 mW / kanál v 16 Ω, 99 dB SNR, až 24 bit / 48 kHz.
TV výstup, kompozitní a SVideo.
Vestavěný mikrofon s možností připojení externího mikrofonu náhlavní soupravy.
Stereofonní linkové vstupy a výstupy.
43tlačítková klávesnice QWERTY včetně číselné řady.
USB 2.0 OTG port (1.5/12/480 Mbps) s možností nabíjení Pandory (Tento port je
schopen poskytovat maximální proud 100 mA).
19
USB 2.0 HS HOST port (pouze 480 Mbps) schopný připojeným zařízením dodávat
plných 500 mA (například USB paměť, klávesnice, myš, 3G modem, GPS…)
Až dva externě dostupné UART a/nebo 4 šířkou pulsu modulované (PWM) signály
pro připojování hardware, řízení robotů, ladění apod.
“Neumrtvitelné” provedení s vestavěným zavaděčem systému pro bezpečné
programátorské experimenty. (V angličtině se používá termín “bricked”, zcihlený (je z
toho cihla). Byl to závažný problém, který občas provázel upgrade systému na GP2x. K
oživení, “unbricking”, bylo potřeba speciálního kabelu a znalostí).
Spínač a zámek kláves, určený pro zapnutí Pandory a zamknutí kláves. Kupříkladu
jako pomoc aplikacím pro přehrávání médií na cestách.
Používá operační systém Linux (verze jádra 2.6.x)
Rozměry: 140 x 83,4 x 27,5 mm
Hmotnost: 335 g (včetně 4000 mAh akumulátoru)
4. Popis software
4.1.
Úvod do problematiky
Softwarová základna je daná operačním systémem GNU/Linux a procesorem ARM.
GNU/Linux znamená spojení široké základny svobodného softwaru, především
nahrazující uzavřené a komerční nástroje ze světa operačního systému UNIX, a
samotného jádra operačního systému unixového typu, původně vyvinutému Linusem
Torvaldsem. V běžné mluvě se zpravidla používá slovo Linux ve smyslu GNU/Linux,
častěji přímo k obecnému označení distribuce GNU/Linuxu. Nebudeme se snažit plout
proti proudu přirozeného vývoje jazyka a nadále rovněž použijeme pojem Linux v
tomto širším slova smyslu.
V současné době je již na platformě ARM s Linuxem založeno několik počítačů.
Tomu odpovídá i značně široká základna softwaru. Velká množina softwaru pro Linux
je dostupná se zdrojovými kódy. V drtivé většině případů stačí zdrojový kód pouze
přeložit pro daný procesor. Jako poněkud problematické se v tomto případě jeví to, že
laický uživatel, není zvyklý brát ohled na procesor. Podobně, jako třeba při nákupu
zimních pneumatik, kdy je každému jasné, že pneumatiky musí mít určité parametry.
Navíc, u tzv. dynamicky linkovaných překladů, je nutné mít v systému nainstalovány i
správné verze knihoven, na kterých daný software závisí. Tyto knihovny opět mohou
mít nějaké závislosti. Vyřešení závislostí rozhodně nemusí být triviální záležitost a nelze
20
očekávat, že by laický uživatel byl schopen tyto problémy samostatně řešit. Z tohoto
důvodu vznikly takzvané balíčkovací systémy, distribuce a skladiště (repository).
Linuxová distribuce je jakási předpřipravená sbírka knihoven, nástrojů a programů.
Zpravidla mají tyto distribuce i určitým způsobem nastavené výchozí grafické prostředí
(dekorace, ovládací prvky, výchozí správce oken,…). Pokud je software distribuován
jako funkční v určité distribuci, uživatel s touto distribucí nemusí nic řešit, software mu
bude fungovat.
Snad všechny alespoň trochu uživatelsky přívětivé distribuce používají některý z
balíčkovacích systémů. Tyto systémy slouží k vytváření distribucí software ve formě
balíčků. Tyto balíčky v sobě kromě přeloženého kódu nesou informace o závislostech.
Pokud vývojář vytvoří distribuční balíček v daném balíčkovacím systému, lze takový
balíček snadno nainstalovat pomocí nástroje, jenž za uživatele vyřeší problémy se
závislostmi. Například sám doinstaluje chybějící knihovny.
Pandora
přichází
s předinstalovaným
Linuxem
Ångström-distribution.
Tato
distribuce vznikla zvláště pro kapesní počítače. U Pandory je navíc zásadní omezení
oproti jiným počítačům v tom, že Pandora má pouze 512 MB FlashROM pro uložení
systému. Není zde žádný pevný disk. Pro software a data jsou určeny paměťové karty
SDHC. Vzniká tak problém s používáním skladiště a standardního balíčkovacího
systému. U paměťových karet se předpokládá, že je uživatel bude měnit. Pokud by se
knihovny a další potřeby softwaru, ukládaly na karty, pak výměnou karty může dojít k
porušení závislostí. Na druhou stranu, ukládáním těchto knihoven do integrované
paměti by mohlo dojít k jejímu zaplnění a nadbytečnému opotřebení. Zatímco u
paměťové karty je možné opotřebovanou kartu nahradit, u integrované paměti toto
možné není.
Z výše uvedených důvodů se u Pandory nepředpokládá používání standardních
balíčků a skladišť. Jako náhrada balíčkovacího systému byly navrženy PND soubory.
Jedná se o standardní obraz disku ve formátu ISO nebo squash-FS. V tomto obrazu musí
být zabaleno vše potřebné pro běh programu a doprovodný PXML soubor. PXML
soubor obsahuje informace o příkazu, kterým se software spouští, jakou použít ikonu,
začlenění do kategorií, náhledy. PND soubory stačí umístit na kartu do nastavených
složek. Ihned po zasunutí karty do Pandory dojde k načtení obsahu těchto složek a
zobrazení ikon na ploše a začlenění do nabídky dle příslušných kategorií.
Pro potřeby běžných uživatelů, vzniká Appstore (pracovní název). Jedná se jakousi
kombinaci skladiště a internetového obchodu. Appstore je přístupný z libovolného
21
prohlížeče i přímo z Pandory. Je možné v něm vyhledávat a stahovat software jak
svobodný, tak placený. Placený software je možné přímo zakoupit. Dále je zde možné
dobrovolně přispívat vývojářům či na konkrétní projekty. Cílem je poskytnout snadné
rozhraní pro získávání software s jistotou jeho fungování na Pandoře.
4.2.
Předinstalovaný software
Prostý výčet základního předinstalovaného softwaru je následující: webový prohlížeč
Midori, poštovní klient Claws-Mail, tabulkový procesor Gnumeric, textový procesor
AbiWord, textový editor LeafPad, správce souborů Thunar, kalendář Orage, rychlé
zprávy Pidgin, IRC klient XChat, přehrávač médií XMMS (bude nahrazen přehrávačem
Exaile), a další drobné programy a nástroje. Dodávaný software si v následujících
kapitolách blíže představíme.
4.3.
Midori
Nenáročný, avšak plnohodnotný prohlížeč webových stránek. Jako
takový je zaměřen na minimální nároky na systémové zdroje a maximální
rychlost. Vykreslování stránky zajišťuje motor WebKit, o jehož kvalitách
svědčí i to, že jej používá firma Apple ve svých prohlížečích Safari pro Mac Os X a
iPhone. Emblém Midori představuje jednak tlapku zelené kočky, a také písmeno M ve
slově Midori. Jeho křivky mají zdůrazňovat rychlost.
Okno prohlížeče neobsahuje žádné
nadbytečné ovládací prvky. Na malém
displeji je to vítaná vlastnost, která
maximalizuje plochu využitelnou pro
zobrazení stránky. Prohlížeč disponuje
dnes
běžnými
vymoženostmi
jako
například uživatelskými scripty a styly,
přizpůsobitelným
a
rozšiřitelným
ovládáním či rozšířeními jako blokování reklam, formulář histori či gesta myší. Dále je
možné použít zásuvné moduly pro prohlížeč Firefox, například Adobe Flash.
4.4.
Poštovní klient Claws-Mail
Jak tvrdí autorské stránky, rychlý, nenáročný a uživatelsky přívětivý
emailový klient. Claws Mail, je emailový klient a čtečka novinek
poskytující rychlou odezvu, příjemné a propracované uživatelské rozhraní.
22
Vyznačuje
se
snadným
nastavením,
intuitivním
ovládáním,
hojností
funkcí,
rozšiřitelností, robustností a stabilitou. [3].
Vzhled klienta se nijak zásadně neliší od jiných podobných programů. Podíváme-li
se na jeho funkce blíže, zjistíme,
že
se
jedná
o
vskutku
minimalistický program. Na rozdíl
od jiných, poněkud zbytnělých
řešení, neobsahuje například jádro
pro vykreslování HTML. V zásadě
tak
ctí
dobrý
mrav
UNIX
programů, které nedělají nic jiného, než to co mají dělat. Pokud by snad někomu
podpora HTML v emailech chyběla, lze ji doplnit pomocí příslušného rozšíření. Stejně
tak lze doplnit i další funkce, jako například šifrování a elektronické podpisy.
4.5.
Tabulkový procesor Gnumeric
Tabulkový procesor Gnumeric je jednou z částí desktopového prostředí
GNOME. Gnumeric si klade za cíl, být co možná nejlepším tabulkovým
procesorem, nikoli však opisováním od stávajících aplikací. Gnumeric
pochopitelně zvládá načíst a uložit data stávajících aplikací, aby byl případný přechod
snadný. Podpora formátů jiných podobných aplikací je rovněž nutná, pokud
potřebujeme vyměňovat tabulky s uživateli, preferujícími jiný tabulkový nástroj. Co se
týče samotných schopností Gnumericu, ty se vyrovnají jiným obdobným aplikacím z
konkurenčních kancelářských balíků. [4]
Gnumeric o sobě prohlašuje, že je
zdarma, rychlý a přesný. Přesnost se
odkazuje na nezávislé testy csda ssn Computational
Analysis
Statistics
Statistical
&
Data
Software
Newsletter, jež poukazují na opravu
chyb statistických funkcí, které jsou v
programu
Excel
dlouhé
roky,
a
doporučují, pro statistické analýzy
používat právě Gnumeric. Gnumeric nabízí na 520 funkcí, z nichž 154 je zcela
jedinečných. Většina těchto jedinečných funkcí je z oblasti teorie čísel, náhodných čísel
a statistiky. Další nemalá skupina se pak týká Black-Scholesových a finančních teorií.
23
Gnumeric dále umožňuje analýzu v oblasti telekomunikací, řešení lineárních i
nelineárních úloh.
Jako každý pokročilý tabulkový procesor nabízí funkce pro vkládání schémat,
diagramů a pochopitelně i grafů všech možných typů. Samozřejmostí je automatické
vyplňování polí či odhadování typu vstupních údajů. Vstupní údaje je možné načítat z
externích zdrojů, ať už se jedná o klasické soubory, databáze či datové proudy z
internetu. Jako vstupní soubory lze použít data z všemožných verzí Microsoft Excelu,
Applixe, HTML, CSV, Lotusu 1-2-3, GNU oleo, Qauttro Pro a OpenOffice.org.
Výstupy lze naopak uložit do souborů typů MS Excel (5, 95, 97, 2000 a XP), HTML
(3,2, 4, xhtml). LaTeX, Troff, PDF, EPS, DVI a CSV.
4.6.
Textový procesor AbiWord
AbiWord je součástí většího projektu zvaného AbiSource. Prvotním
záměrem projektu AbiSource, bylo vyvinout přenositelný kancelářský
balík s otevřenými zdroji. Počátečním dílem tohoto balíku se stal
AbiWord, jeho textový procesor. Jednou z významných předností AbiWordu je jeho
přenositelnost. Jeho zdrojový kód je psán tak, aby byl přenositelný takřka na každý
operační systém s minimálním úsilím. Spolu s významnou podporou lokalizace tak
AbiWord získává velikou uživatelskou základnu. V současné době lze AbiWord spustit
na většině systémů UNIX,
Windows, QNX Nutrino 6.2 a
MacOS X. [5].
Na snímku okna jsou vidět
nástroje obvyklé pro textové
procesory
z
běžných
kancelářských balíků. Ostatní
funkce, které nejsou na první
pohled
patrné,
rovněž
zahrnují většinu toho, co nabízí srovnatelné programy. Z pokročilých funkcí mi v
AbiWordu schází možnost pracovat s bibliografickými daty, seznamy tabulek či
obrázků. Na druhou stranu je zde například možnost on-line spolupráce více uživatelů
na jednom dokumentu. Rozšiřitelnost pomocí zásuvných modulů umožňuje doplnit
funkce, které jsou mimo plán vývoje.
24
4.7.
Ohlédnutí za kancelářskými aplikacemi
Porovnání s komerčním kancelářským balíkem Microsoft Office a jeho konkurentem
OpenOffice.org, se přímo nabízí. Toto se týká jak AbiWordu, tak Gnumericu. To, jak ze
srovnání software z GNOME desktopu vyjdou, do značné míry závisí na pozorovateli.
Jestliže potřebuje funkce, které AbiWord, respektive Gnumeric, nenabízí, budou mu
chybět nezávisle na tom, má-li je konkurence zabudované. Na druhou stranu, ne každý
kancelářský software lze spustit na kapesním počítači. Zvláště, přihlédneme-li k jeho
výkonu, v porovnání se stolním počítačem, není to ani vhodné. Software vybraný pro
Pandoru toto zohledňuje a zvolené programy se vyznačují nízkými nároky na výkon a
paměť počítače, při vysoké rychlosti zpracování dat a odezvy uživatelského rozhraní.
Pokud při srovnání sáhneme do kategorie kancelářských balíků pro kapesní počítače,
těžko budeme hledat některý konkurence schopný. Přestože existují kapesní počítače s
porovnatelnými parametry, co se výkonu, rozlišení displeje a vybaveností klávesnicí
týče, omezují se kancelářské programy především na úspěšné otevření a zobrazení
dokumentů a na jejich jednoduché úpravy. Při vytváření nových textových dokumentů
lze zpravidla požít několik málo typů a řezů písma, v lepším případě lze na odstavce
použít styly. Co se týče byť jednoduchých funkcí, jako například automatické vložení
obsahu, může na ně uživatel rovnou zapomenout
4.8.
Textový editor Leafpad
Leafpad je naprosto jednoduchý textový editor. Jednoznačně jej lze
přirovnat k Poznámkovému bloku z Microsoft Windows. Na rozdíl od něj,
však podporuje národní znakové sady a jejich částečné automatické
rozpoznávání. Dále umožňuje vzít neomezený počet kroků zpět a znovu je opakovat, má
automatické odsazování řádků a jejich číslování. Jedná se o minimalistický nástroj,
vhodný například pro úpravu konfiguračních souborů.
4.9.
Správce souborů Thunar
Výchozím správcem souborů je program jménem Thunar. Je pojmenován
podle vikinského boha Thóra, logem programu je Thórovo kladivo. Byl
navržen tak, aby bylo jednoduché s ním zacházet a aby byl rychlý. Nechce
nechat uživatele bloudit v nekonečných nabídkách, a tak sám ze své podstaty nenabízí
žádné převratné funkce. Neumí se připojit na FTP jako Nautilus nebo prohlížet web
jako Konqueror. [6]
25
Kromě základních operací se soubory, obsahuje Thunar další funkce, které jej
zařazují před jiné, v současnosti
v Linuxu dostupné, souborové
správce. Například má Thunar
funkci
zvanou
přejmenování.
zásuvného
Hromadné
Ta,
pomocí
modulu,
uživateli
umožňuje, snadné přejmenování
více
souborů
najednou.
Pravděpodobně nejzajímavějším
přejmenovávačem je Audio Tags
renamer, který sestavuje nové
názvy souborů podle značek přidružených ve zvukovém záznamu.
4.10. Kalendář Orage
Orange je moderní kalendářová aplikace pro prostředí Xfce desktop. Je
od počátku navržen tak, aby byl použitelný snadno a rychle. Uživatelské
rozhraní je jednoduché, intuitivní a neobsahuje žádné matoucí a
neužitečné volby. Orange je rychlý, s okamžitou
odezvou a minimálními nároky na systémové
zdroje. Doposud byl lokalizován zhruba do 25
jazyků. [7]
Do Orange lze ukládat události, a nastavit jak
zvukové,
tak
vizuální
upozornění
na
jejich
přiblížení. Orange umí jak opakované, tak celodenní
(například narozeniny) události. Veškeré časování je
prováděno v rámci časových pásem. Dále Orange obsahuje zásuvný modul pro Xfce,
který zobrazuje datum a čas v různých formátech a také příslušných časových pásmech.
Klepnutím na hodiny v zásuvném modulu se zobrazí či skryje hlavní okno kalendáře.
4.11. Rychlé zprávy Pidgin
Pidgin je program “kecálek”, který umožňuje přihlášení k účtům do
více komunikačních sítí najednou. To znamená, že si lze zároveň psát s
přáteli na MSN, mluvit se známým na Google Talku a viset v pokecu na
Yahoo chatu. To vše současně v jednu chvíli.
26
Pidgin je přímo po instalaci kompatibilní s následujícími
komunikačními sítěmi: AIM, ICQ, Google Talk, Jabber/XMMP, MSN
Messenger, Yahoo!, Bonjour, Gadu-Gadu, IRC, Novell GroupWise
Messenger, QQ, Lotus Sametime, SILC, SIMPLE, MySpaceIM, and
Zephyr. Mnoho dalších je možné přidat pomocí zásuvných modulů. V
podporovaných sítích jsou dostupné mnohé jejich funkce, jako třeba
přenos souborů, stavové zprávy, ikony přátel, uživatelské emotikony,
události psaní. Mnohé zásuvné moduly navíc rozšiřují funkcionalitu
Pidgina nad rámec standardních funkcí dané sítě. [8]
4.12. IRC klient XChat
Jedná se o malý program pro připojení ke službě IRC (Internet
Realy Chat), což je jedna z prvních služeb pro online komunikaci.
Vzhledem k tomu, že připojení na IRC zvládne i již dříve zmiňovaný
Pidgin, mohla by se přítomnost XChatu zdát nadbytečná. Na druhou stranu, ledaskomu
nemusí Pidgin, coby IRC klient, vyhovovat a rád sáhne po programu, k tomuto účelu
výhradně určenému.
4.13. Hudební přehrávač XMMS
Přehrávač XMMS je jeden z prvních následovníků proslaveného
přehrávače WinAMP. WinAMP byl snad úplně první přehrávač, tehdy
pouze cd a mp3 audia, který nerespektoval zažité zásady uživatelského
rozhraní. Namísto běžného formuláře se standardními tlačítky, editačními políčky,
seznamy apod, přinesl imitaci vzhledu Hi-Fi soupravy z moderního obýváku. WinAMP
je, jak název napovídá, pouze pro operační systém Microsoft Windows a navíc má
uzavřený kód.
XMMS je zcela původní aplikace, napsaná zcela od nuly,
avšak s otevřeným zdrojovým kódem. Přehrávač zvládne
přehrát většinu hudebních formátů, se kterými se lze setkat.
Bohužel, od roku 2007 se dále nevyvíjí a z řady distribucí byl
proto již vyřazen. To je rovněž důvod, proč se plánuje jeho
nahrazení i na Pandoře. Kromě tohoto důvodu je zde ještě
nestandardní uživatelské rozhraní, které přeci jenom, nemusí vyhovovat každému. Pro
zastánce XMMS je zde však dobrá zpráva. Na projekt XMMS navazuje projekt
27
XMMS2, který bude multiplatformí s podporou více zvukových formátu a více
knihoven uživatelského rozhraní (příkazová řádka, GTK i KDE).
4.14. Hudební přehrávač Exaile
Exaile byl při svém vzniku inspirován přehrávačem a správcem
zvukových záznamů Amarok. Na rozdíl od něj však využívá knihovnu
rozhraní GTK+. Z Amaroku a dalších přehrávačů přebírá funkce jako
stahování informací k albům a interpretům, správu rozsáhlých audioték, stahování textů,
podporu kapesních přehrávačů apod.
Mezi další podporované funkce
patří například procházení adresáře
internetového
rádia
organizování
seznamů
záložkách,
SHOUTcast,
stop
vyloučené
stahování
prstokladu
vkládání
přehranných
v
seznamy,
pro
kytaru,
stop
do
kapesního přehrávače. Rozšiřování přehrávače o další funkce je možné i pomocí
systému zásuvných modulů.
4.15. Zamyšlení se nad dostupností softwaru
Ohledně dostupnosti programů je zřetelně vidět výhoda otevřeného software.
Otevřený software díky své podstatě umožňuje komukoli, kdo má zájem a znalosti,
provést přenos kýženého programu na novou platformu. Mnohdy stačí jen znovu
přeložit zdrojový kód pro cílovou platformu, někdy drobné úpravy. Další velkou
výhodou je prostředí Linuxu, kde se předem předpokládá potřeba přenositelnosti
softwaru na různé hardwarové platformy a často i přenositelnost mezi operačními
systémy. Veškerý platformově závislý kód tak bývá striktně oddělen samotného kódu
aplikace. To nadále usnadňuje přenositelnost a zvětšuje dostupnost programového
vybavení.
To neznamená, že není možné podobně snadno přenést komerční software. Avšak v
tomto případě často narazíme i na ekonomické bariéry. Vraťme se například k již
zmiňovaným kancelářským aplikacím. Zde je jedním z faktorů i to, že širokou škálu
kancelářských funkcí, obvyklých na desktopu, využije malý zlomek uživatelů.
Kancelářské aplikace pro kapesní počítače tak logicky obsahují pouze funkce
požadované významnou skupinou uživatelů. Co se týče případného přenesení aplikací
28
ze stolních počítačů, pak tomu brání silné provázání s původní platformou. Mnoho
funkcí je navázáno přímo na aplikační rozhraní operačního systému. Jestliže původní
návrh aplikace nepočítal s převoditelností na jiný operační systém, je následné
přepisování kódu časově náročné a tudíž nákladné. Vyplatí se tedy pouze pokud lze
očekávat dostatečnou poptávku po takovém softwaru.
Podíváme-li se na současné (rok 2009/2010) zastoupení operačních systémů a
hardwarových platforem, a operační systémy rozdělíme do skupiny komerčních a těch
“zdarma”,
můžeme
konstatovat
zhruba
následující.
Zřetelně
nejrozšířenějším
komerčním operačním systémem jsou Microsoft Windows na procesorech x86. Dalším
významným hráčem, rovněž z komerčního tábora je operační systém MacOS X firmy
Apple. Apple se relativně nedávno, zhruba v letech 2005 až 2006, přešel z platformy
Power PC na Intel x86. Nakonec, co se komerčních OS týče a jako minoritní, či spíše
speciální záležitost můžeme zmínit různé klony systémů unixového typu. Unixové
systémy hrají větší roli v serverovém sektoru a v sektoru speciálních řešení, jako různé
superpočítače apod. V tomto pojednání se však věnujeme především řešením
dostupných a využitelných běžným uživatelem.
Druhou skupinu operačních systémů velmi zjednodušeně označme “zdarma”.
Zdarma ještě neznamená nulové náklady na zavedení či provoz. Do této skupiny, jako
dva hlavní představitele, zahrneme rodinu systémů BSD a GNU/Linux se všemi
distribucemi. Ačkoli jsou některé distribuce Linuxu komerční, dovolíme si je pro
zjednodušení zahrnout mezi ty “zdarma”. Ony ty komerční se zpravidla liší doplněním
základního systému o podpůrný software a služby, jež jsou pak důvodem ke
zpoplatnění. Rovněž situace kolem BSD není zcela jednoznačná, protože díky licenční
politice vznikly i komerční odnože tohoto systému. Například právě MacOS X a některé
komerční unixy jsou založeny na BSD. Operační systémy “zdarma” se často označují
jako svobodné či otevřené. Svoboda spočívá především v tom, že kdokoliv se může do
vývoje zapojit, případně si vytvořit vlastní odnož či distribuci systému. Otevřenost pak
spočívá v tom, že jsou volně dostupné zdrojové kódy, které může kdokoliv studovat či
využívat v souladu s licenčním ujednáním.
O vznik Linuxu, jakožto jádra, se roku 1990 zasloužil Linus Torvalds. GNU, s
původním záměrem vyvinout svobodný unixový systém, založil Richard Stallman v
roce 1983. Vznik BSD je poměrně složitý a lze jej vysledovat až do počátku 70. let 20.
století. Samotné svobodné odnože se odvíjejí od verze 4.4 BDS-Lite Release 2 z roku
1995. Z hlediska běžného uživatele jsou nejvýznamnější moderní linuxové distribuce.
Slovním spojením moderní linuxové distribuce myslíme především takové, které se
29
zaměřují na laického uživatele, bez hlubších počítačových znalostí. Asi nejvíce v
současnosti viditelnou, uživatelsky přívětivou, distribucí je Ubuntu. Tato distribuce se
zhruba během pěti let vyšvihla do popředí a vepsala se do povědomí uživatelů jako
“Linux pro lidi”. Není to jediná uživatelsky přívětivá distribuce, ale je jednou z nejvíce
viditelných. Přesto, že se Linux dostává do povědomí laických uživatelů, že je stále
častěji dodáván na nových počítačích jako předinstalovaný systém, má Linux výrazně
menší zastoupení na poli stolních počítačů, než komerční OS.
Nyní do tohoto stavu začíná nastupovat řada malých počítačů, zpravidla s dobrým
připojením k internetu. Jednak to jsou malé a levné varianty notebooků, dále klasické
kapesní počítače a chytré mobilní telefony, a nakonec počítače blížící se kapesním
rozměrům, ale pořád ještě dost velké na to, aby se vešly do kapsy.
Co se týče kapesních počítačů a chytrých telefonů, situace ohledně operačních
systémů je značně nepřehledná. Mnoho výrobců se snaží prosadit vlastní řešení, někteří
se pokoušejí využít dostupnost a otevřenost svobodných systémů, jiní sází na silné
softwarové hráče jako Microsoft či Apple. Celé odvětví mobilních zařízení momentálně
prochází bouřlivým rozvojem. Existují projekty s miniaturními počítači na bázi
procesorů x86, které se snaží těžit z popularity a rozšíření MS Windows pro stolní
počítače. Tato zařízení však bohužel často trpí nedostatečnou výdrží při provozu na
baterii. Obrovskou výhodu však mají v okamžité dostupnosti softwaru ze stolních PC.
Na druhou stranu, je zde viditelná snaha o využití úsporných procesorů, zvláště těch
založených na architektuře ARM. V roce 2009 se vyrojilo poměrně hodně malých
počítačů, postavených na této architektuře. Mnoho jich zůstává ve fázi prototypů, ale je
vidět, že výrobci hardware hledají cestu k zákazníkovi. K zákazníkovi, který vyžaduje
dlouhou výdrž mimo elektrickou síť a přitom velmi rychlý náběh systému, rychlou
odezvu aplikací a stále dostupné internetové připojení.
Jedním z kamenů úrazu je i operační systém a uživatelský software. Výrobci
hardwaru potřebují takové řešení, které by vyhovovalo široké škále potencionálních
zákazníků, bylo snadno použitelné na široké škále zařízení a přitom je stálo minimum
nákladů. Někteří výrobci sahají po stávajících Windows Mobile, které jsou však
zaměřeny spíše na podnikovou sféru. Zcela novým hráčem na poli OS je společnost
Google se svým Androidem pro chytré telefony a Chromiem pro malé počítače. Tyto
systémy vychází z Linuxu. Linux je, díky své podpoře rozličných procesorů a
hardwarových platforem, poměrně snadno přenositelný, stejně jako jeho široká
programová základna. Dochází tak ke vzájemné podpoře svobodného software a
výrobců hardware. Tato podpora má různý charakter. Od finančního dotování vývoje
30
software, přes poskytování hardware vývojářům zdarma až po vývoj SW pro určitý
hardware z čirého nadšení vývojáře.
Pro nás je v tuto chvíli podstatné, že jestliže máme zařízení s dostatečným výkonem
a zobrazovací plochou, aby na něm šlo rozumně provozovat Linux, máme zařízení,
které dokáže teoreticky vše co běžný stolní počítač. Podíváme-li se na Pandoru,
zjistíme, že má jak solidní výkon, tak přijatelné rozlišení displeje. Ostatně, není to tak
dlouho, co na práci stačilo textové rozhraní, nebo VGA zobrazení (640x480 v 256
barvách). Podtrženo, sečteno, máme výkonný kapesní počítač, máme silný operační
systém a máme dostupnou základnu programového vybavení. Otázkou je, jak bude
takováto sestava reálně použitelná.
5. Praktické použití
5.1.
Vyhodnocení dotazníku
Dotázali jsme se uživatelů, kteří si Pandoru objednali, na jejich její zamýšlené
využití. Vzhledem k tomu, že Pandora byla původně navržena jako herní konzole a
přehrávač médií, byly výsledky šetření netrpělivě očekávány všemi zúčastněnými. I
ohlasy z fóra naznačovaly, že výsledek zřejmě nebude tak jednoznačný.
Při sestavování dotazníku jsme vycházeli z předpokladu, že část uživatelů bude
rekrutovaná z řad hráčů, část jich bude vidět především všeobecné využití a další část
bude zaměřena na přehrávání médií. Respektive lze očekávat kombinované využití s
různě častým využíváním různých funkcí. Stanovili jsme tedy 3 základní kategorie
využití Pandory jako: Multimediální přehrávač, Herní konzole a Počítačový pomocník.
Každou tuto kategorii jsme rozdělili na 3 podkategorie: Osobní video přehrávač, Osobní
audio přehrávač a Společenský audio-video přehrávač pro kategorii Multimediální
přehrávač; Jednoduchá a příležitostné hry, Emulované systémy a Původní komplexní
hry pro kategorii Herní konzole; Internet a komunikace, Pracovní využití a Osobní
využití pro kategorii Počítačový pomocník. Dané kategorie a podkategorie jsme volili
tak, abychom získali informace o rozložení zájmu uživatelů s ohledem na tuto práci a
její úhel pohledu na Pandoru. Z odezvy na diskusním fóru bylo znát, že rozdělení
nebylo zcela scestné, byť bylo nutné zadání upřesnit.
Nejvíce kontroverzní se jeví rozdělení v podkategorii v kategorii Herní konzole.
Přeci jenom jsme se zde pohybovali na poli s velmi bohatou historií, širokou škálou
žánrů, stylů a dalo by se i říci subkultur. Navíc rozdělit hry, z pohledu hráče, na pouhé
tři základní kategorie se jeví jako nesmyslné. Nám šlo ale především o zachycení
31
skupiny příležitostných hráčů, kterou tvoří převážně uživatelé používající počítač spíše
k práci a studiu. Tito hrají málo, nepravidelně a počítač pouze pro hry pro ně nemá
valný význam. Dále jsme chtěli vyčlenit skupinu uživatelů, kteří patří k tzv.
emuholikům. Tedy skupinu hráčů emulovaných systémů a nostalgiků, kteří emulují
staré počítače, jako například ZX Spectrum, Commodore 64, Amiga, Atari XL, Atari ST
a další. V rámci obecné herní skupiny nás pak ještě zajímalo, je-li zde významná
skupina lidí, kteří uvažují především o hraní původních a převedených her přímo pro
OS Linux.
Jako další v pořadí, s ohledem na smysluplnost rozdělení do podkategorií, je
kategorie Počítačový pomocník. Podkategorie Internet a komunikace je celkem jasná.
Trochu problematické je další členění na Pracovní využití a Osobní využití. Oblasti se
zřetelně překrývají. Činnosti v obou podkategoriích mohou být totožné a liší se pouze
tím, vykonává-li je uživatel v rámci svého pracovního nasazení, nebo v rámci
volnočasových aktivit. Snadno si lze představit správce sítě, který tutéž činnost,
například vzdálenou správu, vykonává jednou jako službu zákazníkovi, jindy, při správě
své vlastní domácí sítě, soukromě. V tomto případě nám šlo především o zjištění, jaký
podíl uživatelů očekává použití Pandory jako mobilního internetového zařízení, kolik
jich plánuje používat Pandoru pro práci a kdo jako osobní počítač pro soukromé účely.
Nakonec, jako prakticky bezproblémová, zbyla kategorie Multimediální přehrávač.
Vzhledem k tomu, že kdo potřebuje kvalitní a všestranný multimediální přehrávač,
může sáhnout po široké nabídce již vyráběných zařízení, jevila se tato funkce spíše jako
podružná, byť ne nepodstatná. Ostatně tomu napovídají i výsledky šetření. Rozdělení na
přehrávání videa a audia je nasnadě. Vzhledem k audio-video výstupu na rozšiřujícím
portu, se nabízí i možnost využití pro projekci či reprodukci určené větší skupině lidí.
Například obchodní prezentace, promítání fotografií či videa z dovolené, ozvučení či
videoklipy při společenské události apod.
Pravidla pro rozdělování bodů byla následující. Každý respondent měl k dispozici 9
bodů, které rozdělil do jednotlivých podkategorií tak, jak si představoval, že bude
Pandoru využívat. Bodový zisk kategorie byl určen prostým součtem bodů v jejích
podkategoriích. Respondenti mohli postupovat i naopak. Nejprve rozdělit body do
kategorií a teprve potom, body přidělené kategorii rozdělit mezi její podkategorie.
Průzkumu se nakonec zúčastnilo 126 respondentů. Z toho 24 na německém fóru a na
českém 5. Němečtí a čeští účastníci se v domovském fóru účastnili pouze tehdy, pokud
se již neúčastnili na fóru anglofonním. Co se týče výsledků šetření, více méně došlo k
32
potvrzení očekávání, danému obsahem diskusních vláken. Podle reakcí některých
diskutérů na předložené výsledky, došlo zřejmě všeobecně k příjemnému překvapeným.
Jak jsme již dříve naznačil, očekávalo se, že přehrávání médií bude spíše podružná
záležitost. Rovněž se dalo čekat, že zde bude nezanedbatelná skupina uživatelů,
požadující standardní počítačové funkce. Rozhodně se však předpokládalo, že skupina
hráčů bude jasně nejsilnější. Tedy, že kategorie Herní konzole obdrží zdaleka nejvíce
bodů. Překvapujícím výsledkem bylo, že kategorie Herní konzole a Počítačový
pomocník jsou prakticky vyrovnané.
A nyní k samotným výsledkům. Nejprve základní rozdělení bodů mezi hlavní
kategorie. Z tabulky Body dle kategorií je jasně vidět, že se potvrdila podružnost funkce
přehrávače médií. Naopak se ukázalo, že je zde silná skupina lidí, která předpokládá
využití obecných počítačových funkcí. Mimo jiné to znamená, že péče věnovaná
přípravě operačního systému není zbytečná, a naopak lze očekávat kvalitní podporu i v
této oblasti. Původně primární určení zařízení, tedy hraní her, se tak stává “pouze”
stejně významným, vůči použití v roli malého počítače.
počet bodů podíl v %
celkem 126 respondentů
1134
100
Přehrávač médií
242
21
Herní konzole
450
40
Počítačový pomocník
442
39
Tabulka Body dle kategorií
V následujících tabulkách jsou uvedeny počty respondentů podle počtu přidělených
bodů. Ukazuje se, že je jen minimum vyhraněných uživatelů, kteří nepředpokládají
vůbec žádné využití funkcí v některé z kategorií Herní konzole a Počítačový pomocník.
Naproti tomu, 8% respondentů se domnívá, že nevyužije funkce Přehrávače médií.
počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky
8
0
0,0
7
1
0,8
▌
6
11
8,7
▌▌▌▌▌▌▌▌▌
5
15
11,9
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
4
31
24,6
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
3
39
31,0
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
33
počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky
2
24
19,0
1
5
4,0
0
0
0,0
celkem b. 442 celkem resp. 126 průměr b. 3,5
Tabulka Kategorie Počítačový pomocník
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
▌▌▌▌
▌▌▌▌
počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky
8
3
2,4
▌▌
7
1
0,8
▌
6
5
4,0
▌▌▌▌
5
22
17,5
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
4
29
23,0
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
3
38
30,2
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
2
22
17,5
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
1
5
4,0
▌▌▌▌
0
1
0,8
▌
celkem b. 450 celkem resp. 126
Tabulka Kategorie Herní konzole
průměr b. 3,6
▌▌▌▌
počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky
8
0
0,0
7
0
0,0
6
0
0,0
5
0
0,0
4
6
4,8
3
28
22,2
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
2
52
41,3
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
1
30
23,8
▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌
0
10
7,9
celkem b. 242 celkem resp. 126 průměr b. 1,9
Tabulka Kategorie Multimediální přehrávač
▌▌▌▌▌
▌▌▌▌▌▌▌▌
▌▌
Pochopitelně, výsledky je nutné brát s ohledem na relativně nízký počet
přidělovaných bodů. Je pravděpodobné, že při rozdělování 100 bodů, by jich do každé
kategorie, alespoň několik málo, přidělil každý. Záměrně jsme však zvolili takový počet
bodů, aby je bylo možné rozdělit rovnoměrně, ale přitom byla škála co možná nejmenší
a přehledná. Nakonec ještě tabulka s rozdělením bodů do jednotlivých podkategorií.
34
podkategorie
počet bodů
celkový podíl %
podíl % ve své kategorii
personal video
118
10%
49%
personal audio
97
9%
40%
house player
27
2%
11%
simple or logic games
67
6%
15%
emulated systems
245
22%
54%
native games
138
12%
31%
internet
202
18%
46%
work/job
88
8%
20%
personal
152
13%
34%
Tabulka Rozdělení bodů do podkategorií
5.2.
Instalace dalšího SW
Do Pandory lze velmi jednoduše nainstalovat další software. Jak jsme již dříve
zmínili, jednou z výhod svobodného software je jeho výborná přenositelnost napříč
systémy a zařízeními. Tomuto přenosu softwaru mezi platformami se říká portování.
Předpokladem úspěšného portu libovolného programu, je port všech jeho závislostí.
Typicky se jedná o knihovny základních funkcí, grafického rozhraní, zvuku apod.
Největší problém skýtají hardwarové závislosti. Například, SW využívající OpenGL
akceleraci grafiky, nelze jednoduše přenést, protože Pandora nemá HW podporu
OpenGL. Namísto toho nabízí zjednodušenou variantu OpenGL ES. Pokud potřebujeme
portovat SW závislý na OpenGL, máme v zásadě dvě možnosti. Jednou je přepsat
35
příslušnou část SW tak, aby využívala OpenGL ES. Druhá možnost je Napsat zcela
novou knihovnu, která bude volání OpenGL překládat na OpenGL ES.
Dalším kamenem úrazu může být asembler. Pokud se programátor snaží program
rychlostně optimalizovat, může v kritických částech programu napsat část v inline
asembleru. Tento kód je pak použitelný pouze na konkrétním procesoru. Portování
takových částí kódu vyžaduje poměrně hluboké znalosti o programování dvou naprosto
rozdílných platforem, případně úzkou spolupráci autora portu s autorem původního
programu.
Asi poslední větší překážkou portování skýtá grafické uživatelské rozhraní. Toto je
třeba přizpůsobit nejen menšímu rozlišení, ale i malým fyzickým rozměrům obrazovky.
Na rozdíl od problému HW nekompatibility je předělání grafického uživatelského
rozhraní relativně snadné.
Jak jsme již předestřeli v kapitole Popis software, části Úvod do problematiky,
teoreticky lze využít širokou softwarovou základnu ze skladiště distribuce Ångström,
ale z technických důvodů je to nepraktický a nedoporučený postup. Namísto toho
vývojáři vyvinuli PND balíčky. Tyto balíčky stačí nakopírovat do složky
/pandora/menu/, nebo /pandora/desktop/. Podle zvolené složky se pak ikona PND
balíčku objeví buď v menu, nebo na ploše. Do budoucna se předpokládá vytvoření
aplikace na způsob správce balíčků. Tato aplikace by pak sloužila jako grafický správce
balíčků a umožňovala snadnou instalaci a odinstalaci PND souborů přímo z internetu.
Nakonec je možné nainstalovat vhodný operační systém přímo na paměťovou kartu.
Pandora umí zavádět systém nejenom z interní flashROM, ale i z paměťové karty, USB
zařízení či ze sériové linky (UART na rozšiřovacím portu). Doposud byla tato vlastnost
ověřena několika experimenty. Uvolnění obrazů disků s některou oblíbenou distribucí se
očekává krátce po té, co se Pandora dostane do rukou koncových uživatelů. Prozatím
bylo otestováno spuštění Ubuntu ARM, Google Android a připravuje se Gentoo.
5.3.
Využití jako běžný počítač
Co je to běžný počítač? Existuje široká škála stolních počítačů, přenosných
pracovních stanic, notebooků, nettopů a netbooků. Chápání toho, co které slovní
označení může znamenat, není jednoznačné. Marketingové materiály různých firem
kategorizují jejich výrobky různě a nejednotně. Zrovna tak odborné časopisy či
internetové magazíny. V zásadě platí, že čím je počítač menší a lépe přenosný, tím více
je nutné přijmout kompromisů při práci. Kompromisy v tomto případě znamenají ztrátu
36
optické mechaniky, nižší výkon procesoru, menší displej (pracovní plochu) a úložný
prostor. Ne každý takový kompromis znamená výrazné omezení. Optické mechaniky
jsou dnes na ústupu. Úložná kapacita v mnoha případech postačí v řádech GB. Výkon
procesoru, který nevyužijeme je spíše zbytečný luxus.
Výpočetní kapacita i softwarová základna je dostatečná pro provoz tzv.
kancelářských aplikací. Mezi tyto aplikace řadíme programy pro provoz emailu, přístup
na internet, otevírání dokumentů a práci s tabulkami. Z referencí na fóru GP32x a
videoukázek od Michala Mrozka [9] vyplývá, že práce s Pandorou je velmi příjemná a
pohodlná. Chod klávesnice je velmi tichý. Pandora, díky své větší tloušťce, dobře sedí v
rukou. Ovládání okenních aplikací je možné jednak přímo přes dotykový displej, a dále
pomocí jednoho analogového ovladače, který nahrazuje myš.
Za největší nedostatek Pandory (obecně kapesních počítačů) lze považovat malý
displej a klávesnici. V souvislosti s malým displejem pak i absenci výstupu na běžný
monitor. S-Video výstup může být sice postačující, ale je nutný buď speciální monitor s
příslušným vstupem, nebo konvertor signálu. Připojení standardního monitoru s
vysokým rozlišením je možné pomocí USB grafické karty. Potom lze použít monitor s
rozlišením až 1680 x 1050 bodů. Bohužel, takovýto provoz značně zatěžuje samotný
procesor. Prakticky to znamená, že sice získáme větší pracovní plochu, ale citelně se
sníží výpočetní výkon. Při zpracování dokumentů, to však nemusí příliš vadit. Znatelné
to může být při zpracování větších tabulek. Pochopitelně, že tímto způsobem nelze
přehrávat video či pouštět hry. Pomocí USB můžeme dále připojit standardní klávesnici
a myš, čímž získáme prakticky plnohodnotné pracoviště.
5.4.
Trocha hraní
Hraní her nebylo naší prioritou. Pandora však byla původně navržena právě pro tuto
činnost a proto se lehce podíváme i na toto téma.
Jedním z popudů pro vývoj Pandory, byla absence solidní a otevřené kapesní herní
konzole. Solidní jak ve smyslu kvality dílenského zpracování, tak ve smyslu
výpočetního výkonu. Otevřené ve smyslu volného přístupu vývojářů a možnosti vyvíjet
software jako koníček. Toto Pandora bezezbytku splňuje. Otevřený operační systém,
řada hardwarových rozhraní pro amatérská vylepšení a vývojářská podpora v rámci
diskusního fóra, to vše je k dispozici každému zájemci zcela zdarma.
Herních titulů pro operační systém Linux je relativně dost a přenos některých z nich
znamená pouhý překlad na nový procesor. Naopak řada titulů vyžaduje přepis na
37
odlehčenou variantu OpenGL ES či úpravy uživatelského rozhraní. Zájem o portování
či vývoj svých her projevilo i několik komerčních společností. Tyto však čekají na
skutečné uvedení Pandory na trh, respektive až budou mít finální produkt k dispozici.
Vzhledem ke skluzu zhruba jednoho a půl roku je již teď k dispozici několik
emulátorů. Řada z nich funguje v plné rychlosti i jen po hrubém překladu, bez vyladění
na Pandoru. To umožní řadě fanoušků, vrátit se o desítky let zpět a znovu si zahrát staré
hry. Ne, že by nebylo možné emulovat staré systémy na moderních stolních počítačích,
ale kapesní konzole s dobrým herním ovladačem je pro tyto nadšence doslova splněným
snem.
Několik vývojářů, kteří již mají prototyp finální Pandory (tedy kusy sestavené z
testovací série základních desek a zkušebních vzorků zapouzdření), si Pandoru velmi
pochvaluje. Ve svých příspěvcích na fóru zmiňují zejména výborný návrh ovladačů a
vůbec celého pouzdra. Dále chválí tichý a příjemný chod klávesnice i drobné detaily
jako “tak akorát” zapuštěný ovladač hlasitosti, lícující zasunuté SD karty apod.
5.5.
Multimédia
Aby naše zpráva byla kompletní, nemůžeme opomenout přehrávání multimedií.
Zobrazování obrázků a přehrávání audia nečiní nejmenší potíže. Co se týče přehrávání
videa, není v tuto chvíli dostupná hardwarová podpora. Veškeré dekódování probíhá jen
na úrovni softwaru. Díky tomu nelze prozatím přehrávat HD video s vyššími datovými
toky. Na řešení tohoto problému se intenzivně pracuje. Vypuštění hardwarově
urychleného videa se očekává krátce po vypuštění Pandory.
Zde se asi nejvíce projevuje, že za Pandorou nestojí silná společnost, ale spíše parta
nadšenců. Cílem bylo vyvinout a poskytnout hardware. Software je k dispozici jednak v
podobě stávajících opensource programů a dále se předpokládá spoluúčast komunity.
Jak ukazuje dosavadní zkušenost, pro řadu členů komunity je dostatečnou stimulací
vděk a poděkování jiných, jiné motivuje prostá touha dokázat něco víc. Komerční
společnost by si takový postoj a spoléhání se na komunitu samozřejmě dovolit nemohla.
Velikost displeje v tomto případě nehraje významnou roli. Pro přehrávání či
prohlížení fotografií ve společnosti lze Pandoru připojit k televizi. Při přehrávání videa
pro jednu osobu lze Pandoru držet v ruce a nastavit displej do pohodlné pohledové
vzdálenosti. Experimentálně lze snadno zjistit, že obrazovka ve vzdálenosti zhruba 50
cm od očí poskytuje stejně rozměrný obraz, jako televize s úhlopříčkou 70 cm, ve
vzdálenosti přibližně 4 m.
38
6. Závěr
Závěrem můžeme odpovědět na otázku položenou v úvodu: “Jak dalece je použitelný
kapesní počítač s operačním systémem Linux jako pracovní nástroj a pro ukrácení
volného času?”
Pandora je plnohodnotný počítač se vším všudy. Má kompletní klávesnici a displej s
dostatečným rozlišením. Operační systém a softwarová základna umožňují stejné
využití, jako u jakéhokoliv jiného počítače. Je pochopitelné, že malé rozměry vyžadují
určité kompromisy při práci. Je vidět menší část dokumentu, než na velkém monitoru,
nelze psát všemi deseti, jako na standardní klávesnici. Na druhou stranu je při práci u
stolu možné monitor a klávesnici připojit.
Jedinou slabinou je relativně nízký výkon ve srovnání se stolním počítačem nebo
notebookem. Vždy bude platit, že výkon kapesního počítače, je nižší než výkon
počítače stolního. Čím vyšší mobilita, tím více kompromisů je nutné přijmout.
Zaklínadlem dnešní doby je mobilita a parametry mobilního pracovního nástroje splňuje
Pandora dokonale. Do značné míry dokáže nahradit notebook a zastoupí i stolní PC.
Pochopitelně že práce na stolním PC bude komfortnější, lze se však bez něj obejít. Jako
zdroj zábavy poslouží Pandora bezesporu výborně. Ostatně pro zábavu byla přímo
stvořena.
Z hlediska pracovního nástroje ještě vyzdvihněme výborný poměr cena/výkon. Pro
nasazení v komerční sféře je Pandoru vhodné doplnit kvalitním telefonem s GPS
modulem. Případný uživatel tak získá konektivitu i na cestách. GPS modul pak využije
vhodný software pro navigaci v Pandoře. Přitom malé rozměry Pandory uživatele
neomezují tolik, jako například notebook. Důležitá a důvěrná data tak lze mít stále při
sobě. Přitom není nutné se omezovat vláčením aktovky s notebookem, bát se jeho ztráty
či poškození. Pandora není jediným zařízením svého druhu. Další podobné přístroje se
objevují čím dál častěji. S příchodem vyspělejších technologií, tak jen dojde k urychlení
nástupu zařízení nahrazujících klasické počítače.
39
7. Seznam literatury
1 GP32X. GP32 GP2X Pandora The Wiz - open source entertainment → Pandora
[online diskusní fórum]. Vystaveno prosinec 2007 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z:
http://www.gp32x.com/board/index.php?showforum=61
2 Rothwell Craig, Weston Michael, Mrozek Michael, Kilic Fatih Mehmet.
OpenPandora.org - Pandora The OMAP3 Powered Handheld Linux Console
[online].
Vystaveno
prosinec
2009
[cit.
2009-01-05].
Dostupné
z:
http://openpandora.org
3 Claws Mail Team. Claws Mail, The user-friendly, lightweight, and fast email client
[online]. Vystaveno 31. 1. 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.clawsmail.org
4 The GNOME Project. GNOME Office / Gnumeric [online]. Vystaveno 2005 - 2010
[cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://projects.gnome.org/gnumeric/
5 AbiSource community. AbiWord [online]. Vystaveno 1998 - 2010 [cit. 2010-03-21].
Dostupné z: http://www.abisource.com
6 Hrončok Miroslav. Linuxexpress, Xfce - správce souborů [online]. Vystaveno 28. 2.
2008 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/xfcespravce-souboru-editor-pruhledny-terminal
7 Kautto Juha. Orange [online]. Vystaveno 2007 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z:
http://www.kolumbus.fi/~w408237/orage/
8 Pidgin Contributors. About Pidgin [online]. Vystaveno 2009 - 2010 [cit. 2010-03-21].
Dostupné z: http://pidgin.im/about/
9 Mrozek Michael. EvilDragon1717’s Channel [online videotéka]. Vystaveno 2008 2010 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z: http://www.youtube.com/user/EvilDragon1717
10 Kolektiv autorů. The Ångström Distribution | Embedded power [online]. Vystaveno
28. 9. 2006 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z: http://www.angstrom-distribution.org
11 Kolektiv autorů. Pandora Wiki [online encyklopedie]. Vystaveno 25. 2. 2008 [cit.
2009-01-05]. Dostupné z: http://pandorawiki.org/Main_Page
40