Zpravodaj

Transkript

Zpravodaj

ročník: XX
číslo: 4/2011
Zpravodaj
obce Rusava
LXV
cena: 10 Kč
OpraVy pO čerVnOVé pOVOdni
Oprava cesty Hořansko
pod Kocfeldovým
Odbagrování nánosu bahna,
Hořansko splav u č.p. 57
Hořansko pod Pardusem nad stávkem
Oprava cesty Prostředňansko za č.p. 188
Oprava přechodu vody i mostku
u Obecního úřadu
Oprava cesty Šmarhánky
k č.p. 224
Slovo má
starosta ...
Odstraňování povodňových škod a následné investice
P
rvořadým úkolem druhé poloviny letošního roku bylo odstraňování povodňových
škod. Některá opatření se provedla neprodleně, aby se zajistila průjezdnost či
zabezpečil poškozený majetek proti dalšímu znehodnocování. Další kroky bylo
možné učinit až po vyjasnění rozsahu zemních a stavebních prací, ale zejména po zajištění
finančních prostředků. Stavební práce se podařilo vyřídit přes pověřené úřady formou
ohlášení a následně je realizovat. Nákladnější stavby si vyžadují standardní postup pro
vydání povolení s vyjádřením dotčených účastníků řízení. Pro podání žádosti o dotaci také
nezbytný doklad a jedna z podmínek příloh. Nejdůležitější jsou však vždy peníze. Finanční
podpora na obnovu majetku obce byla poskytnuta ze Zlínského kraje ve výši 20.000,- Kč
organizátorům cyklomaratonu Drásal, kteří sami ochotně podali vstřícnou ruku.
Jak bylo naloženo s těmito finančními prostředky, vám přiblížím v následném přehledu:
oprava cesty ke Kašparově vile, rekonstrukce cesty na Šmarhánkách, oprava mostu
607.683,u hasičské zbrojnice, zabudování horských vpustí do cest na Grapy a Šmarhánkách
oprava příkopu a výusti propustku u stávku na Hořansku
172.412,-
oprava kanalizačních vpustí a úprava komunikace na Hořansku
93.493,-
zabezpečovací práce – bagr, doprava, materiál
50.000,-
inženýrsko–geologické vrty
Hořansko – sesuv v Mléčné
Ráztoka – most u Grúně
60.000,-
inženýrsko–investiční činnost (ing. Spilka)
cesta Grúň a most, sesuv Mléčná
88.800,-
projekční a inženýrská činnost (ing. Kučerka)
cesta Grúň a most
90.000,-
projekční činnost (ing. Štábl)
sesuv Mléčná, sesuv Šmarhánky
90.357,-
Zpravodaj obce Rusava
1
Další výdaje spojené s projekční, inženýrskou a investorskou činností budou i v příštím roce, neboť se vyčkává na vyjádření k žádosti, která byla podána na Ministerstvo pro
místní rozvoj.
Předkládám i celkové náklady na dvě nutné investiční stavby:
obnova komunikace a mostu na Grúni
6.170.515,-
sanace sesuvu - Hořansko
10.674.695,-
Dotace na obě stavby jsou ve výši 70 %, zbytek je nutné zajistit vlastním financováním. O realizaci obou staveb se bude jednat a rozhodovat na veřejných jednáních
zastupitelstva obce.
Bohumi Škarpich
Ocenění Ministerstva obrany České republiky
Obec Rusava obdržela od MO ČR pamětní plaketu
za příkladnou opravu válečného hrobu. Plaketu
převzal dne 11. 11. 2011 u příležitosti Dne válečných
veteránů starosta obce Bohumil Škarpich v obci
Lutopecny v rámci slavnostního aktu při odhalení
pamětní desky generála Aloise Šišky. Uctění památky legendárního pilota RAF československé
311. bombardovací perutě v jeho rodišti za účasti
významných osobností z celé České republiky bylo
doplněno předáním diplomů a plaket vybraným
zástupcům obcí.
Naše obec věnuje značnou a pravidelnou
pozornost péči pomníků, které nám připomínají
I. a II. světovou válku. Poděkování patří i paní Vlastě
Botíkové a rodině Baroňových na Ráztoce, kteří svou
prací přispívají ke zvelebení prostoru u památníků.
Bohumil Škarpich
Schválený rozpočet na rok 2012
- dle příjmových daňových položek
- odvětvového členění (paragrafů)
Pol
název položky
příjmy
1111
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti
880000.00
1112
Daň z příjmů FO ze samostatně výdělečné činnosti
2
výdaje
45000.00
1113
Daň z příjmů FO z kapitálových výnosů
135000.00
1121
Daň z příjmů právnických osob
855000.00
1122
Daň z příjmů právnických osob
200000.00
1211
Daň z přidané hodnoty
1337
Poplatek za provoz systému. odpadů
1341
Poplatek ze psů
20000.00
1342
Poplatek za rekreační pobyt
70000.00
1343
Poplatek za užívání veřejného
10000.00
1344
Poplatek ze vstupného
1345
Poplatek z ubytovací kapacity
1361
Správní poplatky
1511
Daň z nemovitostí
2460
Splátky půjčených prostředků
Daňové příjmy CELKEM
1980000.00
450000.00
200000.00
50000.00
6000.00
1230000.00
8400.00
6139400.00
FINANCOVÁNÍ:
8115
Změna krátkodobých prostř. na bankovních účtech
8124
Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých
vypůjčených prostředků
Par
název paragrafu
1039
Ostatní záležitosti lesního hospodářství
2122
Sběr a zpracování druhotných surovin
2141
Vnitřní obchod
2212
500000.00
1124000.00
200000.00
0.00
3000.00
0.00
15000.00
10000.00
Silnice, místní komunikace
0.00
90000.00
2219
Ostatní záležitosti pozemních komunikací
0.00
200000.00
2221
Provoz veřejné silniční dopravy
0.00
42000.00
2279
Záležitosti ostatních drah
35000.00
0.00
2310
Pitná voda
0.00
100000.00
2321
Odvádění a čištění odpadních vod
0.00
100000.00
3113
Základní školy
0.00
1000.00
3
3119
Ostatní základní předškolní výchova
a základní vzdělání
0.00
570000.00
3314
Činnosti knihovnické
0.00
30000.00
3315
Činnosti muzeí a galerií
2000.00
6000.00
3319
Ostatní záležitosti kultury
0.00
56000.00
3341
Rozhlas a televize
0.00
40000.00
3349
Ostatní záležitosti sdělovacích
4000.00
50000.00
3392
Zájmová činnost v kultuře
120000.00
0.00
3399
Ostatní záležitosti kultury
0.00
38000.00
3419
Ostatní tělovýchovná činnost
0.00
30000.00
3429
Ostatní zájmová činnost a rekreace
35000.00
523000.00
3612
Bytové hospodářství
96000.00
210000.00
3631
Veřejné osvětlení
0.00
170000.00
3632
Pohřebnictví
10000.00
20000.00
3639
Komunální služby a územní rozvoj
40000.00
218000.00
3721
Sběr a svoz nebezpečných odpadů
0.00
20000.00
3722
Sběr a svoz komunálních odpadů
30000.00
441000.00
3725
Využívání a zneškodňování komunálních odpadů
40000.00
0.00
3727
Prevence vzniku odpadů
1000.00
224000.00
3745
Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň
0.00
280000.00
3749
Ostatní činnosti k ochraně přírody
0.00
290000.00
5512
Požární ochrana - dobrovolná část
0.00
50000.00
6112
Zastupitelstvo obce
0.00
610000.00
6171
Činnost místní správy
150000.00
1240000.00
6310
Obecné příjmy a výdaje z finančních operací
3000.00
162000.00
6320
Pojištění funkčně nespecifikované
0.00
60000.00
6399
Ostatní finanční operace
0.00
200000.00
6409
Ostatní činnosti jinde nezařazené
0.00
38400.00
CELKEM:
7423400.00 7423400.00
Schválen na 6. veřejném jednání Zastupitelstva obce Rusava dne 12. 12. 2011
4
Do lesa s novým vybavením
V průběhu srpna letošního roku využila obecní společnost RUSAVAK, s.r.o., možnosti dotace na nákup nového vybavení pro lesní práce
z programu Evropského zemědělského fondu
pro rozvoj venkova.
Bylo nakoupeno toto vybavení: motorová
pila STIHL MS 460 W, motorová pila STIHL MS
362 W, křovinořez STIHL FS 410 2 ks, štípač
dříví 3 kW, lanový naviják KRPAN 7 V v celkové
hodnotě 224 400,- Kč s DPH.
Základní údaje akce:
Název:
Do lesa s novým vybavením
Dodavatel:
A.D.U. SERVIS, Kopřivnice
Poskytovatel dotace:
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)
Struktura financování:
Celkové náklady:
Dotace:
Vlastní zdroje:
224.400,- Kč
93.500,- Kč
130.900,- Kč
Ludmila Mikšánková
Očekáváte něco?
Očekávání je jedna z lidských emocí. Zpravidla přichází, když se člověk ocitne před
neznámou situací.
V současném světě je očekávání často pociťováno jako negativní. Jsou to starosti,
obavy o zítřek zastíněné ekonomickou i společenskou krizí. Z televize, novin i internetu
se na nás hrnou katastrofické scénáře bankrotů státních i osobních.
Všichni se bojíme krize, nezaměstnanosti, zdražování a s tím spojeného násilí, nepokojů
a výtržnictví. V určité míře provází očekávání člověka v podstatě po celý život. Jen tu a tam
se zmíníme o naději, konkrétní změně nás nebo našeho okolí, o uzdravení nebo narození
potomka. Křesťané jsou také v očekávání. Ani věřícím lidem se nevyhýbají starosti o zítřek.
Jak se církev sama uživí po odluce od státu, jak udržet odkaz otců víry, starosti
o kostely a církevní budovy i o příležitosti předávat evangelium. Proto věřící otvírají
Písmo, scházejí se k společným modlitbám i rozjímání, spolu slaví svátosti, aby hledali
východiska pro své soukromé i společné starosti, úzkosti i naděje.
V Bibli je trpělivé vyhlížení Boží pomoci a jeho spasitelných činů vyjadřováno výrazem
očekávat Boha, který s Izraelem uzavřel smlouvu. Ne nadarmo je Bůh nazýván nadějí.
5
Bůh je ten, od něhož lze očekávat milosrdenství a dokonalé vysvobození. Izrael a zbožný
jednotlivec proto očekává Hospodina ve všech těžkostech a úzkostech života. Toto vyhlížení Boha a jeho činů je zvláště živé tam, kde se vyplní dávná zaslíbení. Kdo očekává
Boha, nedá se zmást nepřátelskými silami, nabývá naopak nové síly a vytrvá v naději,
že Bůh své cíle uskuteční.
Křesťané se soustřeďují na příchod Krista. Období adventu (Kristova příchodu) nám
k tomu dalo mnoho možností. Pána Ježíše ale vyhlížíme nejen v předvánočním čase.
Hovoříme o naději, neboť Bůh své zaslíbení již vyplnil, když za námi přišel ve svém
Synu. Naděje je více než očekávání. Naděje věřících spočívá v Božím Synu Ježíši Kristu,
který za námi přišel v betlémském děťátku. Pro nás zemřel na kříži a pro nás byl vzkříšen,
aby naše životy měly orientaci i cíl. Byť by se hory převracely a otřásaly se společenské
a ekonomické systémy, Pán si svou církev zachová a dovede ji do Božího království.
farář Mgr. Leoš Mach
Portášská hlídka hlásí
Pro minulé vydání zpravodaje jsem nestačil připravit žádnou zprávu. Ne, že by nebylo
o čem psát, ale pro nával jiné práce nestíhám.
Nelíbí se nám (ale asi s tím nic nenaděláme):
Po převratu se původním majitelům mimo jiné vrátily i lesy a oni v nich začali hospodařit. Ale ne všichni jako opravdoví hospodáři. A tak jsou vidět porosty plné jedlových
souší, které hrozí, že na kolemjdoucí každou chvíli padnou. Někteří vykácené holiny
stihnou včas zasadit, ale už je nestíhají udržovat, takže zarůstají břízou a jiným plevelným
náletem. A ty krásné horské louky zarůstají břízou, lískovým křovím, bezem a stejně jako
obecní sad na Ohradách planým trním, hlohem a různým bodláčím. Je to samozřejmě
věcí majitelů, ale ukazuje to, jaký mají zájem o zděděný majetek.
Majitelé lesů, kteří se starají o lesní cesty, by se dali spočítat na prstech jedné ruky,
a tak chodíme a klopýtáme po cestách-necestách. Snad 99% cest je neudržovaných
a jsou takové, kde by se opravdu „mohl zakopat i kůň“. Hospodáři by měli lesu víc než
75% z tržby vrátit na cesty, oplocenky, údržbu atd. Tito novodobí majitelé jen těží, užívají,
ale zpět neinvestují a jsou to i majitelé deseti, ba i sto hektarových lesů. Jak jsem ale již
zmínil: portáši s tím asi nic neudělají.
portáš Juráš
Rusavské desátnictvo v roce 2011
Léta Páně 2011 byli tři čekatelé a deset řádných portášů ve službě rusavského desátnictva
vedeno. Úkoly desátnictvu velením či vrchností přidělené pod velením kaprála Jury Uruby
svědomitě plnili. Na celkovém počtu třiceti pěti akcí Valašského sboru portášského se
podíleli. Nejstarší člen desátnictva František Sklenář u příležitosti životního jubilea do hodnosti svobodníka povýšen byl. Na pořádek v lesích okolo Hostýna dohlíželi a i v noci se
na pochůzku vydali a nejeden projev neřáda škodlivého odhalili. S počestnými pocest-
6
nými rádi o našem kraji promluvili a pro
ty, jež nepotkali, ceduli s mapou a slovem
psaným v Rajnochovicích zřídili. Tu čest
konat stráž při pohřbu velkého učence
a přítele Valašska pana doktora Jaroslava
Štiky, emeritního ředitele Valašského muzea v přírodě, měli. I na hrad Lukov, hlavní
sídlo valašských rebelantů, u příležitosti
dvaceti let oprav zde prováděných, se
podívat přišli. Žádného z potomků odbojných Valachů, ani z těch na Rusavu
přesídlených, nepřistihli. Vrchnost ani lidé
se tak nemusí na cestách živla zbojnického obávat. Pro připomenutí událostí dávno minulých pak s celým sborem
inscenaci šarvátky s pruským vojskem
u Napajedel při Portášských slavnostech
ve Valašské Bystřici předvedli a potleskem mnohačetného obecenstva odměněni byli.
V roce příštím prezentovat Rusavu - obec svoji základní i historii portášů spojenou s naším
krajem nadále chtějí.
Martin Ryšica
Vítání občánků
Dění v obci ...
V sobotu 8. října opět vítali zástupci naší obce
mezi Rusavjany nové občánky (Roman Dudlák
a dodatečně Anna Žaloudíková).
K 30. 11. 2011 bylo v naší obci trvale přihlášeno 610 obyvatel.
Dle statistiky Úřadu práce bylo k témuž datu evidováno 38 nezaměstnaných osob z naší
obce.
7
Drakiáda
Jako každoročně i tentokrát (i když premiérově na novém místě) jsme uspořádali podzimní
drakiádu. Protože v předešlých letech „Nad Dúbkem“ příliš nefoukalo, přestěhovali jsme
akci směrem k Hořansku. Ukázalo se to jako správná volba, měli jsme štěstí na počasí. To
nejdůležitější – vítr - se dostavil měrou vrchovatou. Účast dětí i s rodiči krásného slunného
nedělního odpoledne byla hojná. Co víc jsme si mohli přát (pod hřbitovem bylo tentokrát
opravdu živo)! Létalo to téměř všem. Komu nejlíp, na to pečlivě dohlížela dámská porota.
Nejhezčího kupovaného draka měly holky
Daňkovy - Erička s Esterkou (díky přezdívce
tatínka Vladana „Sokol“ bylo téměř jisté, že
tato akce je jim šitá na míru a že nějakou
cenu určitě získají). Nejhezčího - doma
vyráběného draka - měla Eliška Luncarová.
Také tady to až tak nepřekvapilo, jedná se
o mysliveckou rodinu a drak je vzdáleným
bratrancem jelena a srnce. Nejzlobivějšího
draka měl Vojta Vaculík - o co hodnější rodiče, o to neposlušnější dráček. Kategorii
První drak na obloze vyhráli Martin a Michal
Bílkovi - vyplatilo se jim, že vstávali už v pět ráno. Nejvýš na obloze měl draka Dominik
Vrtělka. Porotkyni Nadi skoro nestačilo pásmo zakoupené na místní poště. Kategorii
Nejsnaživější dospělák vyhrál Franta Strýček - bylo poznat, že se na tuto akci šetřil a že
celý týden obsluhovala v obchodě pouze manželka Jana.
Občerstvení fungovalo během celé akce. Děti se zahřály teplým čajem, dospělí svařákem (tady jsme kategorii o nejlepšího draka nevyhlašovali, protože nikdo nezkonzumoval
víc než čtyři kelímky). Po vyhlášení výsledků jsme se sešli k hodnocení u ohně, kde měli
možnost opéct si špekáček malí i velcí, a ještě několik desítek minut se nám nechtělo se
rozejít. Každopádně nejen díky skvělému počasí - vydařený den.
Zapsala Renata Švehlíková - členka AK,
nadiktoval Daniel Krajcar - stínový ministr AK
Odpoledne pro děti
První říjnovou středu odpoledne se otevřela brána knihovny pro maminky, tatínky a jejich malé děti. Uskutečnila se prohlídka naší knihovny spojená se čtením dětské knihy.
Dohromady se nás sešlo patnáct (7 dospělých, 8 dětí). Protože někteří u nás v knihovně
byli poprvé, proběhlo krátké seznámení s prostorami knihovny, a hlavně s řazením knih
podle žánru, aby každý věděl, kde vyhledat tu správnou.
Po této miniaturní exkurzi se děti usadily, některé se uložily na zem na polštáře (které
nám do knihovny ušila paní Hanka Pavelcová, za což jí patří velké poděkování, jelikož kdo
zná naši knihovnu, ví, že usadit větší počet osob, třeba i dětí, je nemožné).
8
A začalo se číst. Příjemným hlasem paní Lidky Mikšánkové byl přečten úryvek z populární knihy O mašince Tomášovi. Kdo zná děti, však ví, že udržet jejich delší pozornost
je těžké. Po tomto opravdu krátkém čtení byly dětem vystaveny průkazy pro opravdové
čtenáře knihovny. Pak si každé dítko ve spolupráci s maminkou vybralo jednu či více knih
a tím se naše odpoledne nachýlilo ke konci.
Doufám, že toto naše společné odpoledne nebude poslední a že budu rodiče s dětmi
potkávat v knihovně pravidelně.
Eva Kerčáková - knihovnice
Lampionový průvod
Tak už tu máme zase čas lampionových průvodů, a proto jsme ani my nemohli zůstat
pozadu. Jak už bývá zvykem, tuto akci pořádá AK spolu s kluky z hospůdky Na Rozcestí.
Letošní procházka s lampiony se konala v pátek 4. 11. 2011 v 17.30 a sraz byl - jak jinak
než u hospůdky Na Rozcestí.
Přišly všechny věkové kategorie, od nejmladších až po babičky a dědečky. Když se rozsvítily všechny lampiony, mohli jsme vyrazit na Šmarhánky, kde nás čekal menší ohňostroj,
a pak se šlo zpátky k hospůdce, kde nám už hořel oheň. Pro všechny jsme připravili špekáčky, děti měly teplý čaj a dospělákům kluci
uvařili svařáček. Děti dostaly ještě sladkou
odměnu a nakonec kdo chtěl, mohl si napsat svoje přáníčko na lampion štěstí. Přání
bylo opravdu hodně, ale protože bylo velké
sucho a foukal vítr, nemohli jsme lampiony
vypustit. Avšak nikdo nemusel být smutný,
protože lampiony s přáníčky byly vypuštěny na Mikulášském jarmarku 26. 11. 2011.
Tak zase za rok a přejeme všem, ať se
jim jejich přání splní!
Za AK Hana Bednářová
Setkání seniorů
Začátkem listopadu jsme v obecním domě připravili odpoledne věnované především
našim starším spoluobčanům. Hlavním cílem bylo naše důchodce pobavit, navodit
příjemnou atmosféru.
Po úvodním slovu starosty obce se o to nejprve snažily děti z mateřské školky, které
si za pomoci svých učitelek připravily pásmo několika písniček a básniček (O jeřabince,
Listopad - v té kupodivu chybělo jak cinkání klíči, tak výstřel z Aurory :-)). V dalším vstupu
přistoupili malošci k osvětě. Nabádali babičky, aby se s dědečky vždy podělily (o jabka).
Po pohádce O veliké řepě, kde poukázaly na fakt, že v jednotě je síla, přišla poslední,
krásná báseň speciálně adresovaná babičce a dědečkovi. Po nejmenších nastoupili
9
na pódium školáci pod vedením paní učitelky Evy Kubišové. Také oni předvedli své
recitační a pěvecké schopnosti, navrch přidali v pohádce Budka i ty imitační (spousta
zvířátek, hlavně pejsek, byly k nerozeznání
od živých). Po krátké pauze se pod vedením Lídy Mikšánkové představil rusavský
Valášek. Holčičkám i klukům to v našich
lidových krojích moc slušelo. Předposlední
přišlo na řadu vystoupení Vladimíra Češka
s žáky Základní umělecké školy v Bystřici
pod Hostýnem. Tedy s žáky...., podle jejich
famózního výkonu je tohle jejich označení hodně zavádějící. Spolu se svým učitelem
nadchli všechny přítomné a určitě moc doufáme, že jsme je na Rusavě neslyšeli naposledy.
Finále obstaral náš Valašský krúžek Rusavjan za doprovodu cimbálové muziky Rusava.
Opět jsme se mohli přesvědčit, že máme dobře rostené ogary a šikovné cérky. Po jejich
pěveckém a tanečním příspěvku už přišla na řadu volná zábava, při níž měli jednoznačně
hlavní roli Jarek Pavelka se Staňou Urbanem. Zahráli našim seniorům spoustu krásných
písní nejen z dob jejich mládí, někteří s nimi vydrželi u harmoniky ještě drahnou chvíli
(především Petr Ozefát potvrdil svou pověst náruživého zpěváka, nepřekvapilo, že tento
junior mezi seniory má výdrž).
Za kulturní výbor doufám, že se vám sobotní odpoledne líbilo a že se za rok zase
ve zdraví sejdeme, třeba ještě v hojnějším počtu.
Daniel Krajcar
Mikulášský farmářský jarmark
V sobotu 26. 11., den před první adventní
nedělí, se konal v prostorách před obecním
úřadem už tradiční Mikulášský jarmark.
Přípravy samozřejmě trvaly několik
týdnů předem, ale i tak byly poslední dny
hodně hektické. Přesto se nakonec podařilo
naplnit čtrnáct stánků, tři trhovci si dovezli
svůj vlastní. K tomu musíme přičíst velký
stan našich myslivců a improvizovaný pult
s klobásami a ovarem, který zajišťovali rusavští hasiči. Navíc ve vestibulu obecního
úřadu se podávala výborná zelňačka, kterou připravili chlapi z Grúně. Ve stáncích
nechybělo zboží, které odedávna k předvá-
10
nočním trhům patří: perníky, koření, košíky, keramika, dřevěné výrobky, vlněné šperky,
frgály, sýry, papuče a jiné „domácí“ výrobky...
Jakmile se zešeřilo, dočkaly se také děti. Nebeská družina - Mikuláš, anděl a dvě
čertice - přivezli na vrzajícím žebřiňáku pytel plný dobrot, které rozdali na improvizovaném pódiu (skvělá práce, Vlasťo Žaloudíku a Vašku Kopečný!) nedočkavým prckům.
Jakmile jsme všechny ratolesti odměnili, přišel tradiční slavnostní okamžik. „Mistr 220“
David Zelený (v přezdívce není myšleno, kolik dal za Rusavu gólů, ale spíš volty) rozsvítil
vánoční strom před obecním úřadem a pak už následoval zlatý hřeb večera - vystoupení
dětí ZŠ a MŠ na perfektně vyzdobeném pódiu. Ty menší děti z MŠ za pomoci učitelky
Lenky Matelové a také Lídy Mikšánkové předvedly živý betlém a společně s dětmi ze ZŠ
(pod taktovkou Evy Kubišové) zazpívaly pásmo vánočních koled. Pár závěrečných slov
pak patřilo evangelickému faráři Leoši Machovi.
Doufáme, že návštěvníci byli s letošním jarmarkem spokojeni, my docela ano.
Myslivcům z jejich vynikajícího guláše nezbyla ani trocha, holkám z Aktivního klubu
nezůstala z jejich svařáku ani kapka, u hasičů se po jejich dobrotách jen zaprášilo, no
a Valachům šla slivovice ve vestibulu taky na odbyt. Jo, šmakovala, když k ní krásně hráli
ogaři z Hořanska!
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří nám s touto velkou akcí pomáhali.
Hodně nám práci usnadnil obecní úřad, ale zapojily se také všechny spolky - už jmenovaní myslivci, Aktivní klub, snažili se i fotbalisté, samozřejmě Valaši, nejvíc práce určitě
odvedli hasiči. Kromě už výše jmenovaných jednotlivců bych ještě rád zmínil zvukaře
Ladika Pavelce (i když v některých momentech bych byl raději, kdyby mě nebylo vůbec
slyšet), Janu Mackovou, a hlavně šéfa hasičů Tondu Mikšánka. Bez vás by to nešlo! Úplně
na závěr pak patří dík Katce Luncarové, té rozhodně schopnější a odpovědnější půlce
našeho kulturního výboru. Věřím, že za rok to bude ještě lepší.
Za kulturní výbor Daniel Krajcar
P.S. Děkovačka mi docela šla. Asi příští rok napíšu něco Goťákovi na Slavíka, aby pozměnil:
„To jsem opravdu nečekal.“
Předvánoční knihovna
V předvánočním čase se 12. a 19. prosince konaly v knihovně dvě akce.
První bylo zdobení vánočního stromečku v knihovně dětmi z mateřské školky. Celá družina
těch nejmenších dorazila hned ráno a po přečtení pohádkového příběhu Nejkrásnější
stromeček se pustila do práce. Děti vytvářely papírové ozdoby – zvonečky, aby nejen ten
stromeček v knížce, ale i ten náš v knihovně, byl tím nejkrásnějším. Pak mu děti zazpívaly
vánoční koledu, prolistovaly pár knížek a pomalu se chystaly k odchodu, když v tom se
ozvalo cinkání!! Co to? Všechny tvářičky strnuly strachem. Že by zase čert? Po ujištění, že
jsou těmi nejhodnějšími dětmi, se všechny vrátily tam, odkud cinkot vycházel, ke stromečku. A ejhle! Nebyl to čert. To jim tam asi Ježíšek nechal překvapení, pro každého
dáreček, malý balíček.
11
Další akcí bylo pasování žáků druhé
třídy na čtenáře knihovny. Školáčci museli
předvést své znalosti v četbě. Dostali za úkol
přečíst každý jednu básničku. Následující
zkouškou byla znalost pohádek a jejich
postav. Děti se rozdělily na dvě skupiny,
jednu tvořili chlapci, druhou dívky. Každá
skupinka dostala rozstřižené dvojice či trojice pohádkových bytostí a měly je přiřadit
k sobě. Například Křemílek - Vochomůrka,
Hajný Robátko - jelen Větrník. Všichni to
zvládli, i když chvíli byl Smolíček považován
za Šmoulíčka a u děvčat přiřazen k dvojici taťka Šmoula - Šmoulinka. Chlapci zase dali
omylem za partnerku motýlu Emanuelovi Manku místo Makové panenky. Děti si ale chyby
uvědomily a daly vše do pořádku. Závěrečnou zkouškou byla společná četba pohádky
O červené Karkulce. Poté, co už nebylo pochyb, že všichni náročnými zkouškami prošli,
nastalo pasování, kdy byla dětem předána Pasovací listina na čtenáře knihovny. Pak už
zbývalo jen vyzvednout si balíčky pod stromečkem a celá třída se vydala zpět směr škola.
Eva Kerčáková - knihovnice
Valašský krúžek Rusavjan v roce 2011
Rusavjan vstoupil do 35. roku své činnosti a nutno podotknout, že všichni jeho členové
pokračují v tradici svých předchůdců se stejně vysokou kvalitou tance i zpěvu. A vzhledem
k tomu, že se tradice skutečně nemají porušovat, navázali jsme i na letité akce pořádané
naším souborem. V lednu jsme se opět sešli v sále obecního domu na Valašském bále – letos
už po třicáté čtvrté. Perfektní organizace a nasazení všech cérek i ogarů přinesly ty nejsladší
plody – troufám si říct, že maximální spokojenost všech účastníků bálu. Svůj vliv sehrálo
i vynikající předtančení VSPT Bača z Valašského Meziříčí a celovečerní hudební doprovod
CM Rusava. Téměř všichni si přáli, aby leden 2012 byl za dveřmi co nejdříve a mohli se bálu
zúčastnit znovu. Však nebojte, už na nás klepe! To čekání si Rusavjané krátili účastí na jiných bálech v regionu, ať už ve Vizovicích,
Bystřici pod Hostýnem nebo v Hovězí.
Druhou tradiční akcí letošního roku
bylo 35. kácání mája. Po velkém úspěchu
i ohlase loňského roku, kdy se kácání konalo
na Čecheru v jedinečné scenerii rusavských
hor, nám letos počasí opět nepřálo stejně
jako předloni, kdy jsme se na Čecheru měli
sejít poprvé. Už to tak vypadá, že se budeme
na Čecheru potkávat jen každý druhý rok .
12
Nicméně uplakané počasí nikomu neubralo na skvělé náladě. Máj, byť miniaturní, stál
v sále obecního domu a celé kácání se odehrálo zde. Ať už krojovaní nebo nekrojovaní
se nejprve naladili vtipnou scénkou v podání VSPT Beskyd Zubří a vlastní taneční zábavu
si užili za doprovodu CM Rusava, kterou v druhé části vystřídali ogaři z Rusavjanu - Staňa
Urban a Jarek Pavelka - se svou heligonkou a violou. Plný sál na této akci a kladná odezva
na ni nám všem byly největším díkem za vynaložené úsilí.
V letošním roce se Rusavjan zúčastnil tří mezinárodních festivalů. V červnu v Jihlavě,
v červenci v Bystřici pod Hostýnem a v srpnu ve Frenštátě pod Rad - hoštěm. Přestože
všechny tři akce doprovázelo extrémní počasí – v případě prvních dvou akcí to byl déšť
a ve Frenštátě tropická vedra – podali Valaši z Rusavjanu vynikající výkony. Rusava a její
folklor tak byly úspěšně reprezentovány na různých místech ČR. Konečně dokládají to
i zákulisní rozhovory s pořadateli akcí a novinové články některých regionálních novin.
Nesmíme však zapomínat ani na akce menších rozměrů, které však tímto neztrácejí
nic na své kráse. Rusavjané zatančili v červnu v Brusném u příležitosti založení SDH Brusné
a v srpnu předvedli své umění na festivale
v Napajedlech. Právě zde jsme dokázali, že nás
nerozhodí skutečně nic. Rusavské vystoupení
doprovázel opět déšť a ve chvíli, kdy se strhl
vyloženě liják a muselo být přerušeno naše
zbojnické pásmo, jsme zůstali na jevišti a„rozjeli“ zcela spontánní lidovou zábavu plnou
zpěvů, ke které se připojili i ostatní souboráci.
Další tradicí Rusavjanu, i když už ne
v jeho režii, je účast na dvou akcích pořádaných obecním úřadem – Beseda s důchodci
a Mikulášský jarmark. Na první z těchto akcí
tanečně a na druhé pak pracovní pomocí přiložili Valaši z Rusavjanu pomocnou ruku
a věřím, že tak také přispěli ke zdárnému průběhu obou akcí. Na obou z nich pak Staňa
Urban s Jarkem Pavelkou hráli k poslechu, zpěvu i tanci přítomných.
V letošním roce se podařila spousta věcí. Nejen úspěšná vystoupení, ale také další rozšíření krojové základny a technického vybavení. Na uměleckém poli se pak jedná o rekonstrukci
starých pásem a tvorbu pásem nových. V tomto ohledu bych rád poděkoval za spolupráci
na choreografických úpravách a tvorbě Janě Mackové, Staňovi Urbanovi a Evě Kubíčkové.
Přesto se letošní rok projevoval i v jiných aspektech. Hospodářská krize doléhá na veškerou činnost a folklor není výjimkou. Dokladem jsou rostoucí náklady na technický provoz souboru a realizaci vlastních vystoupení, především pak kompletní hrazení cestovních
nákladů na vystoupeních. Pevně bych si přál, aby příští rok byl v tomto ohledu lepší.
Výstupy naší činnosti jsou výsledkem nezměrného úsilí cérek a ogarů a také naší
cimbálové muziky. Obětují svůj volný čas, aby ve finále rozdali radost všem ostatním
a vykouzlili na jejich tvářích úsměvy. Za to jim patří velký dík. Mrzí mě však, že nás na tuto
krásnou práci nemůže být víc. Je velkou škodou, že naše řady nechtějí rozšířit jiné cérky
a ogaři z Rusavy, kteří by tak mohli šířit folklorní poselství naší obce. Vynikají atmosféra,
která vládne v našem kolektivu, by mohla být velkým lákadlem. Přijďte mezi nás!
13
V závěru bych rád poděkoval všem tanečníkům i muzikantům CM Rusava i CM
Bystřica, která s námi letos také spolupracovala, za jejich práci a úsilí. Bez nich by Rusavjan
své poselství šířit nemohl. Děkuji za vynikající spolupráci i obecnímu úřadu, který naši
činnost velmi podporuje. Děkuji sponzorům za podporu a konečně všem, kteří nám fandíte a také pomáháte. Jsem plně přesvědčen, že Rusavjan i CM Rusava také letos úspěšně
propagovaly naši obec a její folklorní bohatství a dokázaly zároveň zapálenost pro lidový
tanec a zpěv a nakonec i to, že jsou více než tři desetiletí schopny bavit diváky.
Jaroslav Pavelka - vedoucí VK Rusavjan
Přehled veřejných akcí plánovaných pro rok 2012
v obci Rusava
28. 1.
Valašský bál
Valašský krúžek Rusavjan
leden
Dětský karneval
JZŠ Rusava
únor
Pohnuté divadlo Loukov
Kulturní výbor obece Rusava
18 .2.
Vodění medvěda
JZŠ Rusava
25. 2.
Myslivecký ples
Myslivecké sdružení Rusava
Koláčové odpoledne
17. 3.
Maškarní bál
Aktivní klub Rusava
29. 4.
Kuličkiáda
26. 5.
Kácání mája
Valašský krúžek Rusavjan
3. 6.
Dětský den
16. 6.
Rybářské závody
Klub rybářů Rusava
23. 6.
Svatojánský oheň
Valašský sbor portášský
21. 7.
Dětský den + Pytlácká noc
Myslivecké sdružení Rusava
18. 8.
Rusavská 50ka
Sportovní klub Rusava
Drakiáda
Aktivní klub
26. 10.
Večerní procházka s lampiony
10. 11.
Setkání s důchodci
1. 12.
Mikulášský jarmark
Turnaj v malé kopané
Sportovní klub Rusava
26. 12.
Štěpánská vycházka z Bystřice p.H.
31. 12.
Silvestrovská vycházka
březen
říjen
prosinec
14
Mlýny a valchy na toku Rusavy
Mlýn a pila v Dobroticích
Historie ...
(2. části/4) – Markův Mlýn č.p. 19
Byl postaven vpravo od silniční zatáčky při výjezdu z Dobrotic k Jankovicím. V roce 1781
je mlýn přepsán jako dědictví po Jiřím Závěšickém na syna Václava. Pak jej zdědila jeho
dcera Petromila, která jej roku 1795 odstoupila po zaplacení 250 zlatých svému manželovi
Pavlu Markovi, mlynáři lipovskému.
V roce 1813 je zde psána Augustina Stětinová a v roce 1831 Rolnická záložna
v Ludslavicích. Od 7. 12. 1832 byli majiteli mlýna Josef a Marie Koblihovi. V roce 1860
a také v roce 1887 je majitelem mlýna Anton Stucha. Dne 30. 11. 1898 jsou na mlýně psáni
František a Cecílie Ordeltovi a v roce 1923 Bohumil a Cecílie Koblihovi, kteří mleli s vodním
kolem o výkonu 6 KS při spádu 4,1 m. Mlýn byl zničen požárem v roce 1889, pak již nemlel.
Na pozemku mezi mlýnem a silnicí stojí také domek č.p. 89, na kterém je jako první
zaznamenán Polikard Pospíšilík, pak v roce 1923 Marie Koblihová a v roce 1935 Maxmilián
Kobliha. Zřejmě v tomto období se tato nemovitost s č.p. 89 stala také vlastnictvím majitelů mlýna, tj. manželů Koblihových, společně s nemovitostí č.p. 19, která byla po roce
1960 zbořena a jiným vlastníkem nově postavena v období let 1985 až 1991 v místě
mlýnské budovy. Tyto nemovitosti jsou však již řadu roků neobydleny. V blízkosti budov
č.p. 19 a 89 je v poli zděný čtyřboký objekt – Boží muka.
Vodní náhon od tohoto mlýna protékal můstkem pod silnicí a vtékal levým břehem asi
20 m před dobrotickým splavem do řečiště Rusavy. Nyní je poněkud níže, v těsné břehové
blízkosti splavu, zabudována vodní turbína dodávající elektrický proud do veřejné elektrické sítě. Na protějším pravém břehu toku Rusavy je část vody opět odváděna vodním
náhonem, původně tekoucím na dva mlýny v Dobroticích, pak na mlýn v holešovské
zahradě a na další mlýny v Holešově, Všetulích a Třeběticích. Po vodě, níže od mlýna
Markova, byly v Dobroticích další dva mlýny, mlýn Vantrocký a mlýn Přibylů.
Jaroslav Pospíšil
Malíř Adolf Kašpar a Šumava
Byl jsem s rodinou několikrát na Šumavě a v Železné Rudě. V muzeu jsem se dozvěděl, že
v pohraničním pásmu na hřebenu Jezerní hory je pomníček se jménem Adolfa Kašpara,
na místě, kde v červnu roku 1934 zemřel. Nebylo možné se k pomníčku pro přísný zákaz
vstupu do pásma dostat. Až letos při návštěvě Šumavy jsem u pomníčku byl a pro vás,
čtenáře Zpravodaje Rusavy, jej vyfotil.
Šumavský rodák, spisovatel Jindřich Šimon Baar, připravoval velkou trilogii o životě
na Chodsku - román ze života tamního lidu. Do tohoto díla připravoval ilustrace malíř
Adolf Kašpar. Ubytoval se v hotelu v Železné Rudě a po místech Baarova románu studoval
chodský folklor a do několika skicářů naplnil své představy, jak vyzdobit připravovanou
trilogii. Navštívil Klenčí, Domažlice, Draženov, Trhanov, Dobrou Vodu a mnoho dalších
míst. Maloval kroje, postavy z románu, chalupy, krajinu a vše mělo být sladěno s textem
15
románu. Poslední den pobytu se chtěl Adolf
Kašpar se Šumavou rozloučit a vyšel si
na procházku na Jezerní horu. Ve stoupání
po lesní cestě najednou upadl a ani rychlá
přítomnost lékaře mu již nemohla pomoci.
Právě na tomto místě je postaven malý
pomníček, asi metr vysoký, s vytesaným
jménem a datem 29. 4. 1934.
Do chodské trilogie se již Kašparovy
malby nedostaly. Teprve v roce 1940 paní
Hana Štěpánková s vydavatelstvím NOVINA
v Praze sestavila výběr povídek ze zmíněné
trilogie, doplněné o některé jiné příběhy z Baarova díla, a tak mohla být uplatněna většina Kašparových kreseb do knihy, která nese název Na Chodsku od jara do zimy. Byl tak
uskutečněn pietní akt, alespoň částečně byl realizován sen Kašparův a zároveń zachován
i neporušen charakter Baarova díla. Je to tedy poslední dar čtenářům, kteří milují oba
mistry, protože v nich cítí veliký kus českého srdce.
Trochu smutné pro mne bylo zjištění, že pracovník muzea věděl pouze, že Kašpar byl
malíř a kromě pomníčku a pojmenované ulice v Železné Rudě nemají v muzeu vůbec nic.
Milan Charvát
Zvláštní proměna názvu
Následujících pár řádků bude starší generaci Rusavjanů asi jasnou záležitostí, pro mladší to
však bude možná překvapení. I já jsem byl překvapen, když jsem si před časem v reklamě
či telefonním seznamu přečetl pojmenování bufetu na Ráztoce – U kůlu.
Když jsem začal provozovat téměř před půl stoletím myslivost v tehdejším Mysliveckém
sdružení Rusava – Ráztoka, často naše kroky po naháňkách či brigádách vedly do onoho
bufetu na občerstvení i čekání na autobus do Holešova, odkud byla většina členů. Původní
bufet stával tehdy poněkud výše ve svahu a byl podstatně menší a skromnější. Provozoval
jej pan Stanislav Kuhl, holešovský rodák, bývalý pilot, poněkud dobrodružný člověk;
bydlel v domku u silnice před hotelem Ráztoka. Podle jména provozovatele – možná
i dřívějšího majitele – jsme nazývali bufet U Kuhlů – vyslovováno „u kůlů“.
Uběhla desetiletí, střídali se provozovatelé bufetu, později majitelé, kteří možná ani
nevěděli pravý význam původního pojmenování. A asi proto se vyklubal dnešní název
„U kůlu“ a jako poutač je před bufetem opravdu vztyčen kůl.
Jiří Valenta z Holešova
Myslivecké srdce
Už jako děti v obecné škole rusavské jsme chápali, že přežít zimu dá lesním zvířátkům
mnohem více starostí než těm v domácích kurnících a chlívcích. Od našich spolužáků,
kteří denně chodili do školy ze samot na Grůni, Na Závrší a z Hořanska, jsme slyšeli, jak
16
cestou viděli postávat srnky u chalup, u cest, kde čekaly snad na cokoliv. Bylo nám jich
líto. Nosívali jsme do lesa seno, jablka, chléb. I formani, kteří pro dříví jezdili v zimě,
nechávali zbytek sena, co nezkrmili koně, jen tak pohozené na sněhu pro zvěř, která
postávala kolem. Poznali jsme krutost zimy v rusavské přírodě a získali jsme jakési povědomí a zkušenost, že je zvěř v lese i na krmítkách u chalup potřeba trochu přikrmovat,
aby přežila.
Samotný pobyt v přírodě od dětství byl školou poznání. Že to byl nejlepší způsob
výuky přírodopisu, věděli učitelé a jednou v týdnu nás vodili do přírody a učili poznávat
stromy, keře, květiny, motýly, vše, co bylo kolem. My kluci jsme navíc věděli o každém
hnízdě veverek, vran, sojek, ale také o norách králíků, lišek, jezevců, věděli jsme o úkrytech ježků, ještěrek, pstruhy a raky nevyjímaje. Tak s námi postupně rostl vztah k přírodě,
a zejména myslivce a lesáky jsme považovali za lidi pro les velmi užitečné a důležité a byli
jsme rádi, když nás někdy do lesa vzali s sebou.
Já sám jsem pak jako myslivec chodil do škol na besedy a vím, jak se na ně děti těšily
a měly o všechno velký zájem. Jako rusavští myslivci jsme se spolu s Ladikem Kocfeldou
a Jendou Vašíkem zúčastňovali příprav okresní soutěže ve znalostech o zvěři, stromech,
bylinách i dalších přírodních disciplín nazvanou O zlatou srnčí trofej. Pořádali jsme ji pak
několikrát na naší lovecké chatě na Ráztoce v měsíci červnu, který je Měsícem myslivosti
a ochrany přírody. Vzpomínám si, jak večer před touto soutěží přišel hulínský učitel, který
vedl za školu tříčlenné družstvo žáků, za synem Romanem, aby šel namísto nemocného
žáka do soutěže. Bez jakékoliv přípravy, kterou po tři měsíce ostatní ve škole absolvovali,
skončil syn na 2. místě, protože ze vzduchovky netrefil špalíček. Nikdy jsem ho tomu
neučil. Jeho vědomosti o přírodě byly značné, protože se mnou do lesa chodil velmi
často. Věřím však, že i znalosti mnohých dětí z rusavské školy jsou velmi dobré, v této
soutěží by obstály na výbornou.
Z těch, které se této soutěže zúčastnily, se mnohé přihlásily do kurzu myslivosti a stali
se z nich vzorní ochránci přírody.
V dnešní době počítačové mánie se jen málokteré děti samy dají na takového koníčka, i když by jim to velmi prospělo. Prospělo by to i společnosti, která se o vztah dětí
k přírodě jen velmi málo stará. Ze své vlastní zkušenosti vím, že je to i vlivem zájmu nebo
nezájmu o přírodu v rodině. Znáte řadu obrázků mého vnuka Michala ze Zpravodaje
Rusavy, a mohu proto tuto skutečnost potvrdit. Napsal jsem o přírodě do Zpravodaje asi
50 článků a do 13 z nich mi vnuk namaloval obrázky zvířátek. Určitě by to stejně pěkně
svedly i děti z rusavské školy.
Mnohé ze škol soutěží o název EKOŠKOLA. Vyučuje se předmět, který se učeně nazývá
environmentální výchova, což je velmi prospěšné, ale není to - jak se říká - to pravé ořechové. Myslím si, že to pravé, co formuje lásku k přírodě, je nejen péče o ekologii, ale hlavně
častější pobyt v přírodě, láska a péče o vše živé. Teprve tím se u chlapců i dívek za dlouhou
dobu vytvoří to pravé myslivecké srdíčko, které mu vydrží po celý další život.
Milan Charvát
17
Vědecká činnost Daniela Slobody
5. díl: Vývojová biologie
Daniel Sloboda nebyl přímo erudovaným znalcem vývojové biologie. Přesto si však
na její vývoj v 19. století utvářel vlastní názor. Stejně jako mnoho jiných vědních oborů,
tak i vývojová biologie procházela v 19. století mnoha zvraty, jež určovaly její vývoj
na dlouhou dobu a vlastně určují dodnes. Velkou změnu v této době představovala
i evoluční teorie britského biologa Charlese Darwina (1809 - 1882), tzv. darwinismus.
Darwinova teorie se zabývá vznikem a vývojem živočišných druhů, tedy i člověka.
Zjednodušeně praví, že jeden živočišný druh se vyvíjí z jiného a vždy přežívají jen ty
nejsilnější druhy. Charles Darwin svá pozorování a závěry shrnul ve své knize „On the
Origin of Species by Means of Natural Selection” neboli „The Preservation of Favoured
Races in the Struggle for Life” („O vzniku druhů přírodním výběrem“ neboli „Zachování
ras v boji o život“), publikované v roce 1859. Teorii přirozeného výběru, čili darwinismus,
lze shrnout do následujících bodů:
1. Jednotlivci každého druhu se mohou od sebe lišit tvarem, barvou, velikostí a mnoha
jinými charakteristickými znaky.
2. Druhy, které se pohlavně rozmnožují, mají mnohem více potomků, než vyžaduje
udržení populace tohoto druhu.
3. V průměru má samotný jedinec malou šanci na přežití do doby pohlavní zralosti.
4. Tato šance může být zvýšena tím, že jedinec má nějaký charakteristický znak – velikost,
tvar, barvu atd., který mu pomáhá přizpůsobit se prostředí; říká se, že má selektivní
výhodu před svými druhy.
5. Jedinci, kteří jsou dobře adaptovaní do doby pohlavní zralosti, zplodí s větší pravděpodobností potomky, na něž přenesou své výhodné charakteristiky.
6. Naopak jedinci, jejichž charakteristické znaky jsou nepříznivé pro přežití, budou mít
pravděpodobně méně potomků a jejich charakteristické znaky pak budou v příštích
generacích málo zastoupeny nebo budou chybět.
7. Po mnoho generací se počet potomků s výhodnými charakteristickými znaky zvýší
a počet potomků s nevýhodnými znaky se sníží.
V čem však spočívala podstata problému? Přirozeně vadila myšlenka, že se člověk
vyvinul z opice. Tato teorie totiž ohrožovala postavení církve. Narušovala tradiční dogma
o Božím stvoření světa, tzv. kreacionismus, podle něhož byly všechny druhy živých organismů stvořeny Bohem v jejich současné podobě, která je neměnná. Kněžské poslání
a povolání Daniela Slobody ani nedovolovalo, aby nový směr v názorech na vývoj člověka
přijímal, ačkoliv byl zároveň přírodovědcem. Není tedy divu, jak se ve svém dopise K. S.
Amerlingovi z 22. 10. 1883 k myšlenkám darwinismu staví. Přesto z jeho slov však lze vycítit
více osobní přesvědčení a pravou víru než ideu bránit postavení církve: „Kdo nemá víry
a upírá Kristu a duchu křesťanství zásluh o pravou civilizaci a kulturu člověčenstva, toho tak
zvané positivní vidění jest púhá výstřednost a zvrhlost (Schwindel), rafinovaný klam a ego-
18
dění v obci...
Drakiáda
Procházka s lampióny
Mikulášský farmářský jarmark
Posezení seniorů
Tvořivá odpoledne dětí a rodičů v MŠ
Říjen: dlabání dýní a lucerničkový průvod
Listopad: skřítkové Podzimníčci
Prosinec: vánoční zvonění
dění v knihovně...
Odpoledne pro děti
Vánoční knihovna
Pasování druháků na čtenáře knihovny
ismus. Nu Voltair, Heine atd. byli jistě učenci světoznámí, rád bych je věděl, kterak umírali.
………Nu pak Darwin a jeho nášlapníci. Dr. Thomassen ve své „Bibel und Natur“ dovozuje,
že mezi psem neb orangutanem a australským černochem není tolikého rozdílu, jako mezi
tímto a Šillerem. Avšak tuším, že Australanu neb Magellánčanu během jen 20 let možno jakús
civilisaci a kultúru vštěpovati, kdežto z orangutana a šimpanze třebas během celého století
ani jen austr[alského] négra nevytvoříme. Ať se pokusí Darwin nebo Thomassen orangutana
přiučiti nějaké řeči a přemýšlivosti. Dále, nepopiratelného důkazu, zdaliž pokolení lidské
ve všech částích zeměkoule súčasně vzniklo, nelze prý dati, a sice proto, poněv[adž] počátek
původ[u] člověka ještě nalezen není. To tu máme, takový mudrc všudy narazí, tak se vede všem,
již víru v Boha postrádají. ……….… Ale jsú ještě větší divy. Kdo vyzpytoval zdroje elektřiny,
kdo povahu přírodních sil, kdo odpudivost a přitažlivost světů magnetismu, galvinism, kdo
vyměřil dráhy sluncím a tělesům všehomíra? To prý jsú již odvěké zákony přírody. Ale kdo
ty zákony a samu přírodu ustavil? Ba, kdo nemá víry v Boha, ten ani jediného zákona světa
nevysvětlí, brzo se u konce octne.“
„Bylo v něm energie více než pro rusavskou faru. Ta byla malá a chudá jako její dědina.
S těžkostmi všelikými se tu pracovalo a zvláště pracovníku vědeckému. „Všeci ti evropští
a světoznámí veteráni a lumina mundi dobývali své slávy v městách, rezidencích, metropolách, po Vídeňských, Pražských, Petropolských, Pařížských, Vatikánských knihovnách – tak
věru snadno virtuozem být; ale koho osud zahodil mezi lesy a skály, mezi baráky a chalupy,
mezi hofery a sedláky, nu, dobrú noc, buď rád, že se sám nessedlačíš. V takovém okresku
jen běhaj vždy „kleine Tour“, dokola máš parkan, abys nevyskočil, a v prostredu ťa ještě cosi
na provázku, abysi sa neutrhl, drží. Chceš-li něco mít, musíš kúpit drahými penězi, a kde
jich vezmeš na dědině. Co sem sa já navypožičával knih k botanice v Kroměříži, Holomúci
a Bůh ví kde.“
Myslím si, že závěrečná citace dostatečně vystihuje strastiplné podmínky, jež pro
svou vědeckou práci Sloboda měl.
Jaroslav Pavelka, vedoucí Valašského krúžku Rusavjan
Použité zdroje:
edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Deníky. Dokumenty I. Katos, Kojetín, s. 355
edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Korespondence s přáteli I. Dokumenty II. Katos, Kojetín, s. 252
edice Fišer, Z. (2002): Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Hostýnem. Dokumenty VII. Katos,
Kojetín, s. 258
Odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi
V roce 2011 jsme si připomněli 50. výročí odhalení pamětní desky evangelickému faráři
Danielu Slobodovi, který za svého působení na Rusavě postavil evangelickou faru, kostel
a školu. Velmi se zasloužil o rozvoj obce Rusava, zejména po duchovní stránce.
Přepisujeme pro Vás záznam z místní kroniky:
„28. října 1961 konala se na Rusavě pietní slavnost odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi,
umístěné u vchodu do českobratrské evangelické fary.
19
Autorem této desky je akademický sochař Miloš Bublík. Výstižný text na desce - Zde
žil a pracoval v letech 1837 - 1888 Daniel
Sloboda, pokrokový vlastenec, významný
botanik, dobrý člověk - plně vystihuje pozoruhodnou osobnost 19. století, která výrazně
zasáhla do vývoje naší národní vzdělanosti
a byla přínosem pro československé dějiny na úseku česko-slovenské vzájemnosti
a vůbec na kulturním, veřejném i politickém
životě. V užším smyslu byla však příspěvkem
pro dějiny Rusavy na dobu delší než 50 let,
po které tento učenec na Rusavě působil.
Slavnostní projev na této slavnosti pronesl
a provedl odhalení této desky PhDr. Josef
Svátek z Holešova.“
Za evangelický sbor na Rusavě
Leoš Mach
20
Dotace EU – peníze školám
V tomto školním roce se naše škola zapojila
do projektu „EU – peníze školám“.
Za část finančních prostředků, které jsme
obdrželi, byly pořízeny dvě nové - bílé keramické tabule a jedna interaktivní tabule.
Škola tak získala jedno z nejmodernějších
vybavení, které přispěje k moderní výuce
žáků naší školy.
V příštím roce bychom rádi ještě zakoupili
z peněz EU další bílou tabuli a také interaktivní
tabuli. Snad se nám vše podaří a budeme
vyučovat v nových, moderně vybavených
třídách.
Mgr. Jana Podolová - ředitelka školy
naše škola ...
Kdo si hraje, nezlobí
Letošní školní rok jsme se rozhodly zpestřit
nejen dětem mateřské školy, ale i jejich
maminkám. Každý měsíc proto pořádáme
tvořivé akce pro maminky a dětem dopřáváme sportovní vyžití a soutěže. Zatímco
maminky uplatňují fantazii a dokazují nám
i sobě, jak jsou šikovné, děti si mezitím hrají
nebo soutěží pod dohledem paní učitelek.
V měsíci září jsme uspořádaly na školní
zahradě Jablíčkové odpoledne, na které maminky napekly jablíčkové dobroty – to kdyby
dětem při sportu vyhládlo – a určitě by cukrárna po všech výtvorech sáhla všemi deseti.
V říjnu se maminky profesionálně oháněly nožem a z dýní vytvořily krásná halloweenská strašidýlka. Děti si mezitím užívaly prostor tělocvičny a pod ostřížím dohledem paní
učitelek dováděly na nářadí. Největší úspěch však měly kruhy a prolézací pytel. Pak následovala podvečerní vycházka na hřbitov. Děti si nesly vlastnoručně vyrobené lucerničky,
a tak se jejich houf na chvíli proměnil v zástup svatojánských broučků. Jaké pak bylo
překvapení, když byly dýně na školní zahradě osvětlené a děti si je mohly prohlédnout
a proběhnout se mezi nimi!
V listopadu jsme se všichni sešli ve třídě naší školičky. Maminky si přinesly přírodní
materiály z lesů a zahrad, a pak už zapojily své šikovné ruce, které začaly vyrábět krásné
skřítky Podzimníčky. Ale ani děti nezůstaly pozadu a zanedlouho bylo v naší šatně krásných skřítků na rozdávání.
21
K měsíci listopadu patří i vystoupení dětí pro babičky a dědečky, na které jsme se
poctivě připravovali. A tak nebylo divu, že se nám všechno povedlo a děti sklidily veliký
potlesk a vyloudily úsměvy na tvářích všech přítomných.
Fotky z těchto odpoledních akcí je možno vidět na nástěnce u obecního úřadu.
Lucie Rýdlová - učitelka MŠ
Vyrábění vánočních perníčků
Návštěva sv. Mikuláše a čerta
Večerní čtení s přenocováním ve škole
V pondělí v podvečer 24. 10. jsme se sešli ve škole na Večerní čtení. Přišli žáci 3., 4. a 5.
třídy. A cože jsme četli? Nečetli jsme Harryho Pottera, jak jsem se mylně domnívala,
ale četly se klasické české pohádky a také
Šmoulové a Kluci, holky a stodůlky od Evy
Bernardinové.
Ve 22.00 jsme se uložili do svých spacích
pytlů a zalehli k slastnému spánku. Ráno
jsme se příjemně probouzeli a odcházeli
na snídani do školní jídelny. Paní kuchařky
nám připravily velmi chutnou snídani.
Vyučování začalo později, až v 9.00
hod., tak jako v Anglii a v jiných evropských
zemích.
Mgr. Jana Podolová
Práce dětí – Večerní čtení
Práce dětí jsou tentokrát opravdu bez jakýchkoliv korektur. Zpracovávali je na počítači
a jak je naťupali, tak Vám je předkládáme.
Večerní čtení ve škole
Nejhorší bylo jak Karel duchařil. Lepší bylo kdyby do nás holky neházeli papuče. Mohla být
věčí sranda.
Dominik Filipec. V třída
22
V pondělí jsme spali ve škole.Večer jsme přijeli rozdělali spacáky a karymatky a někdo i madrace. Dali jsme si čaj. Chvíli jsme četli ale potom jsme si říkali vtipy a hráli různé hry. Až když
nám paní učitelka řekla příběh všichni usnuli. Ale popár hodinách jsme se zase probudili a tak
jsme vydrželi až do svačiny. Svačina byla dobrá. Vrátili jsmese do třídy. Chvíli jsme poslouchali
pohádky a pak jsme se učili. vylepšil bych. Nenosit baterky a mobily nechal bych.Vše kromě
Karlovího duchaření.
Olin Smahel.V třída
Večerní čtení s přenocováním probíhalo tak, že jsme přijeli do školy a udělali jsme si postele
Jarda Klimek s Jakubem Holloším si přivezli nafukovací postele a ostatní karimatky. Vylepšila
bych že místo karimatkypřivezla lehátko a větší polštář. Nelíbilo se mi že se kluci furt bavili
a Magda Janošová mě furt otravovala. Četli jsme si kluci holky a Stodůlky. Nemohli jsme
usnout,tak jsme hráli hry ale to nás taky neuspalo tak paní učitelka nám vyprávěla nějáké příběhy z mladí a najednou ticho. Všichni spali. Na snídani jsme měli chleba s máslem
a strouhaným sýrem. Moc jse mi to líbilo.
Adéla Stiborová.V třida
Na to spani jsem si vzal madračku,plyšaky a polštarky. JA s klukama jsme byli vzhuru do
3 hodin. Moc se mi tu líbilo.
Jaroslav Klimek
Perníkový betlém na Mikulášský jarmark
Námět na zhotovení betlému jsme našli v dětské knížce. Paní kuchařka Jana
Bílková nám upekla perníky, ušlehala
sníh ke zdobení a děvčata z páté třídy se
mohla pustit do práce. Nejprve si zkusila
nazdobit čtvrtku papíru a po zdařilém
pokusu začala zdobit perníčky. Moc se
jim to povedlo. Chlapci jenom netrpělivě čekali, jestli zůstane trochu té úžasně
sladké hmoty i na mlsání. Samozřejmě,
že zůstalo - i s velkým perníkem, který byl
jaksi navíc. To byla dobrota!
Paní Luncarová přinesla dřívka na betlém, hvězdu, větvičky z borovic a látku
na podklad. Celé aranžmá pak udělala
paní vychovatelka Jitka Biová a vánoční
betlém byl hotový.
Jana Vávrová
23
Okresní přebor
sport ...
Každý pondělní večer vysílá TV Nova seriál
Okresní přebor. Rusavské fotbalové fanoušky
ale mnohem víc zajímaly na podzim živé sobotní přenosy z našeho hřiště. Možná proto,
že se Honza Pavelka v útoku pohyboval mnohem rychleji než Jarda Kužel, možná proto,
že ve většině zápasů naši kluci hráli s podobným nasazením jako Jirka Lunák, možná jen
proto, že alespoň co se týká bodového zisku, to byla nejlepší půlka soutěže v historii
rusavské kopané. Ze třinácti zápasů jsme si pouze třikrát po zápase nezazpívali vítězný pokřik (ještě, že má tak jednoduchý text, jinak bychom si snad ani po utrápených
sezonách v I. B nevzpomněli na jeho slova). Jeden ze tří nevítězných zápasů se nám
taky povedl, remíza v Kyselovicích po dobrém výkonu byla pozitivní. Vyloženě jsme
zklamali pouze doma s Morkovicemi B (0:2). Gólové exploze doma s Rajnochovicemi
(7:2), Skašticemi (8:1) či Žeranovicemi (5:3)
udělaly našim fanouškům v čele s nejvěrnějším i nejhlučnějším „Slavkovjákem“ Jarou
„Šnelou“ Kratinohou velkou radost. Celkově
se díky dobrým výsledkům vrátila spousta našich fanoušků (nejen „ztracený syn“
Laďa Charvát) do ochozů našeho stadionu,
čemuž jsme moc rádi. Několikrát se nám
herně nedařilo, ale v těchto zápasech zase
fungovala obrana (v Mrlínku 1:0, v Holešově
2:0, doma s Roštěním 2:0, ve Střílkách 2:1).
Proto přezimujeme se ziskem 31 bodů při
skóre 40:14 na prvním místě s bezpečným
čtyřbodovým náskokem na druhé „kocůry“
z Žeranovic. Třetí Skaštice ztrácí šest, čtvrté Kyselovice sedm bodů. Střelecky se o to
nejvíc zasloužili s deseti góly Jan Pavelka a David Zelený, kteří se tím drží v první pětce
střelců přeboru. Ale soupeřovy obrany si musely dávat pozor i na ostatní, vždyť celkově
skórovalo na podzim dvanáct našich borců! Sestava byla konsolidovaná, i když pouze tři hráči odehráli všechny zápasy (Jan
Pavelka, Michal Vaculík, Ladislav Vašík), ale
dalších šest (Marcel Palát, Ladislav Vaculík,
Petr Pavelka, Petr Šimčík, David Zelený,
Jan Havránek) chyběli pouze jednou, Jan
Páník dvakrát, Eduard Regentík třikrát. Náš
gólman Marcel Palát udržel nejvícekrát (5x)
čisté konto i v minutové neprůstřelnosti je
v čele (a to kdyby neinkasoval v posledním
kole ve Střílkách, tak si do jara přenesl slušný
ranec „čistých“ minut). Trochu jsme zlobili
rozhodčí, hlavně Lukáš Vaculík (sedm žlu-
24
tých karet) s Michalem Vaculíkem (pět žlutých kartonků). K nim se řadí i čtyřikrát žlutý
a jednou červený Jan Páník. Přesto jsme s podzimní sezonou velmi spokojeni, Áda by
nejspíš řekl: „Ty kjávo, to je bomba!“
I v jiných fotbalových soutěžích máme naše fotbalisty. Nejvýše momentálně hrají
Radek Sumec s Martinem Charuzou. V krajském přeboru se v dresu Holešova drží na hezkém šestém místě, Sumi k tomu přispěl třemi góly, Chary spolehlivými výkony na postu
stopera a jednou brankou. Hůře se ve stejné soutěži vede Bystřici, díky sérii zranění
a úrazu jí moc nepomohl ani zkušený Mira Třasoň (3 góly). Nejvíc z našich odchovanců
je vidět v základní třídě v dresu Loukova Lukáš Kocman, s dvaceti osmi góly vede jasně
tabulku střelců. Pokud by mu stejná forma vydržela i na jaře, přiblíží se k hranici šedesáti
gólů za sezonu, což dával naposledy snad Pepi Bican. Široký zástup rusavských borců
(Jaromír Škarpich, Bohumil Škarpich) či našich bývalých hráčů (T. Podola, Lipold, J. Barot,
Wiesner) máme i v týmu Hlinska. Nestárnoucí Jara Škarpich byl na podzim nejlepším
střelcem týmu.
Daniel Krajcar
foto: Kateřina Charvátová (utkání Holešov B - SK Rusava)
SK Rusava - ŠACHY
Máme tady další šachovou sezonu, ve které oproti minulé nastala ta změna, že družstvo
Loukova postoupilo výš a sestoupil Šachový klub Holešov C. Začali jsme ji koncem října
v Postoupkách a nyní se nacházíme uprostřed rozehrané soutěže, v níž jsme v minulém
období skončili na třetím místě. Výsledky můžete sledovat na stránkách obecního zpravodajství, kde jsou také pravidelně aktualizovány.
Rusavský šachový oddíl si jako každý oddíl SK RUSAVA žije svým vlastním životem.
Hráči oddílu, kteří jsou zapsáni na soupisce, se snaží hrát tak, jak nejlíp umí. To víte, je
to jak ve fotbale i v ostatních sportech. Každý nerad prohrává, ale někdy jsme lepší my,
jindy soupeř. Máme na soupisce o dva nové hráče víc, protože někteří soutěžící nemohou dané utkání hrát třeba ze soukromých, studijních, pracovních či jiných důvodů.
Novými hráči jsou Karel Růdl a Lubomír Dědič. Jsme uprostřed sezony, takže nevíme,
jak se nakonec umístíme.
Nyní si vám dovolím předložít pár informací o tom, co sledujete na obecním infokanále. Jak jste si všimli, každý zápas hraje 16 hráčů: 8 domácích a 8 soupeřů. Je to hra
kolektivně individuální, kdy hráč hraje za sebe i za kolektiv a v závěru se výsledky sčítají.
To, že tam občas vidíte znaménko plus, znamená, že soupeř přijel se sedmi, místo osm
hráči, tudíž domácí družstvo získává automaticky kontumační bod na dané šachovnici.
Platí to však i opačně. Ale už dost strohých informací a nyní pár odlehčenějších informací
o hře v šachu samotné.
Podle pověsti byla před mnoha lety vytvořena ve starodávné Persii a tehdejšímu
vládci se natolik zalíbila, že vynálezce požádal o to, aby ho šachům naučil. To samozřejmě
nějakou dobu trvalo a potom se vládce autora zeptal, jakouže odměnu za svůj vynález
žádá. Ten mu odvětil, že deska, na kterou se dívá, má 64 polí a že by chtěl na první políčko jedno zrnko obílí, na druhé dvě zrnka a na každé další druhou mocninu zrníček
25
z předchozího políčka. Perský šach se podivil, že tak málo, ale když to jeho matematikové
po nějaké době spočítali, zjistil, že v celé říši není tolik obilí, aby mohl vynálezce zaplatit. Tolik pověst. Jinak se této hře říká královská, protože vyžaduje znalost matematiky,
logického myšlení i vojenské strategie a samostatného úsudku.
Snad jsem vás těmito informacemi příliš nenudil. Tak tedy zase někdy příště!
Zdeněk Bartošek
Sezona úspěšně za námi
Tak a jsme úspěšně u konce této hodně vydařené sezony 2011. O tom, jak se nám dařilo,
bychom vás rádi informovali v tomhle článku. Jako první vám přiblížíme, jak to na závodech chodí a v čem závodění spočívá.
Na závody většinou jezdíme v pátek odpoledne, abychom se v pohodě ubytovali
a ráno jsme se už mohli plně věnovat přípravě. V sobotu ráno si jezdci projdou trať, aby si
našli stopy a seznámili se s nástrahami tratě. Po přípravě následuje trénink, který probíhá
celou sobotu. V neděli ráno bývá trénink pouze do 11 hodin. Potom se trať uzavře a jede se
už závod. Jako první se jede semifinále aneb první měřená jízda. Odpoledne se jede finále,
ve kterém se už sviští naostro o medaile a tato jízda rozhoduje o umístění. Obě jízdy jsou
bodované podle získaného pořadí. Po skončení závodu následuje vyhlášení. V juniorech
je vždy vyhlášeno 5 nejlepších jezdců, ti dostávají trofej, věcné ceny a finanční prémie.
Na závodech vyváží jezdce na začátek tratě lanovka. Trať pro jezdce začíná startovací rampou, kde je startovací stánek se startéry a hodinami, na kterých se jezdci
odpočítává čas, kdy má vystartovat. Startuje se v třicetisekundových intervalech. Jede
se podle pořadí v každé kategorii od nejhoršího až po nejlepší. Trať je jasně vyznačena
pruhovanou páskou. Kolem tratě cca každých 200 metrů stojí v oranžové vestě pískač,
který signalizuje zapískáním projetí závodníka. V cíli většinou bývá cílový oblouk s fotobuňkou, která přesně na tisícinu sekundy změří čas, za který jezdec trať absolvoval.
Každá trať měří určitou délku. Ty nejkratší tratě mají cca 1 km, ty nejdelší až okolo 3 km.
Když je dlouhá trať, tak se jede při závodě i okolo 5 minut. Konkurence je ale obrovská,
takže o umístění rozhodují desetiny sekund. Na dlouhých tratích hraje velkou roli kondička. Ta se získává za řidítky závodničky
nebo v posilovně. Na každých závodech
je zdravotní zabezpečení. Velkou roli taky
hraje počasí. Na některých závodech se
práší, jindy si zase užíváme sluníčka a příjemných teplot. Někdy zase celý víkend
proprší a všude je hodně bláta. Pak se trať
promění v nebezpečnou stezku. Každá trať
je v něčem jedinečná. Na některé je hodně
skoků, někde zas naopak hodně kamenů
a kořenů. Tratě jsou rychlé, anebo naopak
pomalejší, kde je více zatáček. Toť vše o základních principech závodění.
Vít Kucián - Slovenský pohár Plejsy
26
Závody jsme objížděli s naším profi týmem, a to v této sestavě: junioři: Jan Uruba
a Vít Kucián a v kategorii do 15ti let - Tomáš
Uruba. Asi nejhlavnější věc je, že se nikdo
z naší rusavské skupiny v průběhu sezony
nějak vážně nezranil. Díky tomu jsme se
mohli věnovat závodění naplno a nevynechali jsme ani jeden závod. Tuto sezonu
jsme se účastnili:
7 závodů Slovenského poháru – Polomka,
Jasná, Malá Lučivná, Bachledová, Plejsy,
Malá Lučivná a Rožumberok
DH cup - Bílá
7 závodů Moravskoslovenského DH Cupu
– Kálnice 2x, Velké Karlovice, Mariková, Donovaly, Bílá, Velká Rača
3 závodů Českého poháru – Monínec , Velké Karlovice, Rokytnice nad Jizerou
Mistrovství České republiky – Špindlerův Mlýn
Polského poháru – Wisla Stožek
Mistrovství Rakouska/Maďarska – Semering
Jan Uruba – Mistrovství světa ve Švýcarsku – Champéry – 12. místo
Konkurence byla velká. Průměrně na každém závodě startovalo 60 juniorů. Jan
Uruba se pohyboval celou sezonu do 3. místa, Vít Kucián okolo 5. místa a mladší rider
Tom Uruba stabilně do 3. místa. Co se týká Moravskoslovenského DH Cupu, v celkovém
pořadí, kde bylo v bodové tabulce 125 jezdců, obsadil Jan Uruba 1. místo a Vít Kucián
5. místo. Tomáši Urubovi patřilo v kategorii do 15ti let prvenství. Někde se dařilo více,
někde méně. Užili jsme si nezapomenutelný rok závodění, při kterém jsme se hodně
zdokonalili a posunuli naše hranice dopředu. S výsledky jsme byli všichni spokojeni.
V závěru bychom chtěli poděkovat našemu trenérovi Zdeňku Floriánovi, který se
o nás celou sezonu pečlivě staral. Napříště budeme „sedlat“ nové DH speciály od značky Mondraker, za něž děkujeme firmě Katmar, která nás materiálně podporuje. Teď už
nám zbývá přes zimu jenom pořádně posilovat a trénovat, aby sezona 2012 byla ještě
vydařenější - vždy je na čem „makat“. Děkujeme .
Vít Kucián a spol…
Fryštácký dog-trekking
zajímavosti ...
V prvních říjnových dnech mnoho z vás
jistě vidělo nebo potkalo v naší obci turisty
s batohy na zádech a v ruce vodítko, na jehož konci byl pes, většinou většího vzrůstu,
ale ani malí ratlíci nejsou vyjímkou (viz foto). Bylo to proto, že Rusavou procházel závod
Fryštácký dog-trekking. Protože ten den bylo zrovna chladno a deštivo, je vytrvalost
závodníků dojít až do konce obdivuhodná.
Zaujme-li vás tento „sport“, další informace, případně i přihlášky najdete třeba
na stránkách www.frystak.tombru.com.
27
Jak to vlastně u nás (myšleno v ČR) začalo (z článku Vladimíra Párala): dog- trekking
neboli orientační pochod se psem je v Česku jedním z nejmladších odvětví pejskařských
aktivit. Jeho historie se u nás začala psát v roce 2000, prvním závodem nazvaným Osamělý
vlk ve Žďárských vrších. Za tímto závodem i vůbec za myšlenkou přivést dog-trekking
do českých zemí stojí kamarád, spisovatel, obdivovatel aljašských malamutů, člověk
s neúnavnýma toulavýma nohama, Jaroslav Monte Kvasnica.
Co je to tedy dog-trekking (citace z oficiálních pravidel): dog-trekking je extrémním kynologickým vytrvalostním sportem, při němž jsou překonávány mimořádné
vzdálenosti v časovém limitu. Psovod je se psem při dog-trekkingu spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku
(či střídáním obou variant). V žádném případě není možno jít se psem „na volno“ (ani
krátkodobě). Dog-trekkingové akce jsou obvykle pořádány na 100 a více kilometrů.
Za nejkratší dog-trekking lze respektovat
podnik na 80 km. Jsou buď etapové (různé
místo startu a cíle), nebo respektují pouze
časový limit. Při etapovém dog-rekkingu je
doporučená délka etapy minimálně 40 km.
Účastníci jsou při dog-trekkingu odkázáni
sami na sebe a před započetím podniku
podepisují prohlášení, jímž ztvrzují, že
vstupují do akce výhradně na vlastní nebezpečí a že jsou si vědomí úplné vlastní
zodpovědnosti za sebe a svého psa.
V termínu 6. - 9. 10. proběhl již sedmý
ročník Fryštackého dog-trekkingu. Letošní
trasa vedla převážně po turistickém značení středně náročným terénem Hostýnských
vrchů. Závodníci musí projít několik kontrolních míst, na kterých jsou umístěny kleštičky, kterými si potvrzují průchod těmito body. Účastníci se při závodu po trati pohybují
samostatně, nejvíce ve dvojicích. Je povoleno a doporučeno doplňovat zásoby vody
a jídla u domorodců.
28
Na start tohoto extrémního závodu se letos postavilo v kategorii long 47 závodníků,
na turistickou 37 a kočárkovou trasu absolvovalo 10 účastníků. Absolutně nejrychlejším
závodníkem se stal René Nykš, který trať longového závodu o délce 83 km pokořil za 12
hod a 37 min. V ženské kategorii to byla Lucie Matrková v čase 13:12. Fryštacký dog-trekking byl poslední akcí sezony a vyhlašovalo se zde MČR v dog-trekkingu. Poděkování patří
městu Fryšták, za zázemí Patriot campu Držková a také všem sponzorům, kteří svými dary
přispěli k ocenění výkonů jak sportovců, tak těch, kteří absolvovali trať ve vycházkovém
tempu, avšak i dětí, které si zkusily trať kočárkovou.
Dog-trekking je otevřený účastníkům všech věkových skupin. Pro účast je nutný tým
člověk + pes, plemeno psa nerozhoduje.
Za rok na shledanou na dalším ročníku se těší pořadatelé.
Bronislav Růčka
Čína - země plná paradoxů IV
Kulinářské zvyklosti
Navštívit Čínu je zážitkem pro všechny
smysly a naplní vás rozporuplnými pocity,
ve kterých se odráží nádhera či bohatost
přírody a historie v protikladu s bídou,
negramotností a politikou. Tato charakteristika se plně odráží i v čínské kuchyni
a stolování. Abyste poznali pravou Čínu,
musíte si ji nechat projít i žaludkem.
Začněme u surovin. Připravit pokrm
se dá opravdu ze všeho, od nejrůznějších rostlinek přes nám známou zeleninu
a ovoce, dále pokračujme od bezobratlého hmyzu přes měkkýše, ryby, plazy a ptáky až po savce všech druhů. Suroviny si buď
pěstují či chovají a sbírají, nebo je možné vše koupit na místních trzích, a to buď živé,
nebo opracované, či dokonce ve formě určené přímo k snědku. Místní trhy nejsou zrovna
pro slabé povahy, jak jste se výše dočetli, sehnání k snědku je zde opravdu cokoliv a to
cokoliv na vás kouká nebo je již vyskládané na pultě. K rozporcovaným kusům masa se
vystavuje hlava se vším všudy, abyste měli jistotu, že nekupujete zajíce v pytli. Takové
malé trhy má před svými vchody i většina restaurací, kde je vystavená zelenina, akvária
s rybami, škeblemi, žábami, hady, klece se „surovinami“, ze kterých si vybíráte, na co
zrovna máte chuť. (Pozn. autora: někdy vás ta chuť na jídlo přejde.) Jen musíte odlišit,
co v klecích před restauracemi je považováno za potenciální jídlo, aby se vám nestalo,
že zrovna to morče, které jste si vybrali, je domácím mazlíčkem rodiny. Bohužel někdy
na talířích končí i ohrožené druhy, na což se upozorňuje i v průvodcích, a pokud se s něčím
takovým setkáte, je dobré to nepodporovat tím, že chcete zjistit, jestli ohrožený druh
chutná rozdílně od druhu nechráněného.
29
Nyní se věnujme způsobům přípravy jídla. Základní charakteristikou čínské
kuchyně je to, že ze surovin se zpracovává všechno, o nějaké vybíravosti spojené
s plýtváním tedy v Číně nelze vůbec mluvit.
V praxi to znamená, že v naservírované
polévce nalezneme slepičí hlavu i s hřebínkem nebo pařátky, na uličních stáncích vidíme pečená holoubátka či kačeny
celé, od pařátů po hlavu apod. Druhým
znakem čínské kuchyně je otevřený oheň
a rychlost přípravy. Na otevřeném ohni
ve všem dobře známé rozpálené pánvi wok
se připravuje zelenina, kousky masa, nudle
a vše, co vás napadne, rychlým opékáním,
takže vše je křupavé, šťavnaté a plné živin.
Neoddělitelným pomocníkem čínské kuchyni je samozřejmě sekáček.
Ani stolování nebylo ušetřeno způsobů, které v nás vyvolávají rozporuplné
pocity. Tradiční čínský „příbor“ v podobě
hůlek jistě všichni znáte. Jejich používání
je svázáno s přísnou etiketou, jejímž porušením způsobíte přinejmenším fau pax,
nebo někoho dokonce urazíte. Například
hůlky musí směřovat vždy dolů a jejich
konce nesmí na nikoho ukazovat, což se
považuje za silně nezdvořilé. Držení hůlek
v pěsti je dokonce chápáno jako výhružné
gesto, v žádném případě se hůlky neolizují.
Nejzávažnějším a hrubým přečinem při
používání hůlek je jejich odložení zapíchnutím do misky s rýží. Tímto způsobem se
rýže obětuje zesnulým. Zapíchnuté hůlky
vytvářející písmeno „V“ znamenají symbol
smrti. Tedy hůlky raději ukládáme vodorovně přes misku tak, aby jejich konce směřovaly vlevo. Hůlky doplňuje skoro evropská
lžíce na polévku, ze které ale pro získání
30
nabraného obsahu je nutno pít, jako byste pili z naběračky. U stolu se sedí na normální
židli nebo nižší variantu tvoří stolík a takový „bobek“ na sezení, na zemi se nesedává.
Stoly mají buď umyvatelný povrch, nebo jsou prostřeny papírovým ubrusem, který je ale
většinou k nalezení jen v lepších restauracích a má své opodstatnění, o kterém si povíme
za chvilku. U čínského stolování je zvykem, že se jí společně a ze společného. Tedy objednává se hromadně, ale každý, co chce, a pak se také hromadně jí. Svoji máte jen misku
s rýží, do které vám nikdo nesahá. Ze všech ostatních misek jí všichni to, co se jim zrovna
líbí. Je to takový způsob švédského stolu s tím rozdílem, že je pro omezenou společnost
a stolovníci si nenabírají jednotlivé pokrmy na talířek či misku, nýbrž hůlkami uchopí jednu
porci a nesou ji rovnou do úst. Při manipulaci s porcí by vám po cestě k ústům neměla
z hůlek vypadnout. Další rozdílností v čínském stolování oproti evropskému je servírování polévky až jako druhého chodu. A teď přijdou na řadu zvyklosti, které od nás občas
vyžadují sebezapření: co již jíst nechcete (buď jste si vybrali špatný kousek nebo máte
kost a podobně), odkládáte přímo na stůl nebo to hodíte až na zem. Proto jsou v lepších
restauracích papírové ubrusy, jelikož se po jídle sbalí se všemi zbytky a vyhodí. Jinak je
povrch stolu smeten a utřen. Jídlo, ať vám chutná sebevíc a v Evropě byste vyčistili talíř
do posledního drobečku, se nedojídá. Nechávají se rozvrtané zbytky na znamení, že vám
chutnalo a stačilo. Znamení, že jste spokojeni, se při jídle dává najevo mlaskáním. Tyto
zvyky obzvlášť v lepší společnosti, kterou
vidíme mlaskající a obklopenou zbytky, jež
jsou poházené i na podlaze, na nás mohou
působit přinejmenším zvláštně a tak trochu
neurvale.
Tamější lidé se stravují prakticky na ulici, čímž myslíme i ve stravovacích zařízeních. Ráno je vidíme dávat si přímo na ulici
vývar s knedlíkem (pečivo, které opravdu
vypadá a chutná, jako knedlík) nebo kaši,
kterou se nám nepodařilo identifikovat, či
vařená vejce v sójové omáčce, v poledne
navštíví některé z restaurací, jež tvoří polouzavřená místnost a působí jako fastfood,
a večer jí společně s rodinou, často ovšem
před svým krámkem či obchůdkem.
Přes všechny zvláštnosti, které nemusí
být pro Evropana zrovna lákavé, je čínská
kuchyně vynikající, sytá a velmi druhově i chuťově pestrá. I když si dáte jen zeleninu s rýží,
budete se po ní olizovat. Pestrost a složení jídelníčku se liší podle oblasti, ve které se nacházíte.
Někde se jí více masa, jinde zeleniny, někde se jí více kuřat, jinde více psů, někde se dělají
knedlíky, jinde omelety a placky, jinde chleba nebo není nic jiného než rýže, někde se dělají
nudle. I používání chilli se liší oblast od oblasti. Na jihu Číny abyste ostré jídlo pohledali.
31
Čínská kuchyně a stravování je úchvatné stejně jako země sama, ve které si každý
najde, co potřebuje, co by chtěl a která vám nedá odpočinout, protože zde v sebeevropštějším obchodě nekoupíte pečivo, máslo nebo sýr, ale můžete si být jisti, že tu seženete
vakuované pařátky.
Bára a Zdeněk Stachoňovi
Návraty k uzdravení
Začal další nový rok a s ním přichází mnohá přání všeho
dobrého…Zdraví, štěstí, spokojenosti.
Zdraví. Ano, zdravý člověk je také šťastný i spokojený.
Když se však ohlédneme kolem, zdraví je klenot, který je
často ztracený, zničený, ale také hledaný a mnohdy draze
získávaný zpět… Často ho nevnímáme, když jsme jím
naplnění a připadá nám samozřejmý. Až když se ztrácí,
začínáme vnímat jeho vysokou cenu.
Chraňme si pečlivě tento dar, starejme se o něj
s láskou. Dopřejme svému životu klid, radost, lásku
a pohlazení, to je ta nejlepší ochrana a péče. Uchopme
zodpovědnost do svých rukou a hledejme společně
cesty a cestičky, které vedou k plnému uzdravení našich
životů. Už nemusíme čekat jen na lékaře, další objevená
léčiva, nové přístroje a čekat a čekat, až i na nás třeba
přijde řada, a zdraví si za méně čí více peněz budeme
kupovat v lékárnách.
Použijme svůj zdravý selský rozum, nahlédněme
zpět do zkušeností našich babiček a prababiček, naslouchejme svému tělu a nechme se vést starou moudrostí.
Dnes se s vámi podělím o jednu z prastarých technik, nad kterou mnohdy zůstává
rozum stát. Přestože ji naši prapředci používali s úspěchem už velmi dávno, dnešní její
podobu můžete potkat pod názvem „tělové a ušní očistné svíce“.
Tato svíce je dutá tyčinka asi 20 cm dlouhá, vyrobená z kousku plátna, který se
máčí v rozehřátém včelím vosku. Namotá se na kovovou tyčinku a vykouzlí se dokonalá
pomůcka pro mnoho našich zdravotních problémů a bolístek. Tato „svíce“ se přikládá
na bolavá místa našeho těla. Je zapálená tak, aby plamen směřoval stejně jako svíce
kolmo vzhůru. Geniální jednoduchost tohoto komínového efektu probudí pod lehkým
podtlakem každou buňku ošetřovaného místa. Do okolí minimálně deseti centimetrů
kolem svíce se rozproudí tělní tekutiny, uvolní se zablokovaná energie a tělo se nastartuje
na cestu znovu uzdravení, kdy se podpoří jeho snaha o sebeléčení.
Použitá kurkuma a další esenciální oleje přináší velmi účinnou pomůcku pro každého,
koho trápí rozličné problémy.
32
S úspěchem se používají na bolesti jako analgetikum, které rovnou léčí (zuby, bolesti
hlavy, migrény, úrazy), otoky, záněty (angíny, zuby, záněty uši u dětí, gynekologické
problémy), rýma – uvolňuje a čistí dutiny, rozpouští žlučníkové kameny, pomáhá při
léčbě cyst a myomů, odstraňuje šumění v uších,… V případech, kdy je někomu„divně“od
žaludku, od hlavy, má zvláštní pocity a tlaky, užití svící vyrovnává energie v těle. Uvolňuje
napětí, přináší pocit stability a klidu. Na úrovni našeho vnitřního vývoje element ohně
spaluje a transformuje negativní energie, prosvětluje a čistí…
Je mnoho možností, jak a v jaké situaci se svící pracovat. Tuto dostupnou a velmi
účinnou techniku mohu vřele doporučit. Je možné poskytnout tuto metodu dětem
i dospělým.
Je však důležité pečlivě dodržet návod a důsledně postupovat podle pokynů terapeuta, pokud si budete tuto „léčbu“ dopřávat sami sobě, případně svým
blízkým. Doporučuji navštívit přednášky s ukázkou této techniky, případně se
poradit s terapeutem, který tuto techniku ovládá. V rukou terapeuta či léčitele je
tato pomůcka hotovým zázrakem!
I ve vašich rukou však může být tato svíce jednoduchou a účinnou pomůckou.
Přeji všem dny naplněné zdravím, láskou a Božím požehnáním.
Sylvie Králová
více na: www.kralovskaoaza.cz
Havárie nákladního automobilu 23. 11. 2011 na mostě u lomu
33
Jaké bylo počasí?
datum
nejvyšší
teplota
datum
nejnižší
teplota
datum
srážky
2000
říjen
14.
16 °C
22.
4 °C
4.
10 mm – déšť
listopad
7.,14.,24.
10 °C
19.
-4 °C
5.
27 mm – déšť
prosinec
13.
-8 °C
21.
-11 °C
31.
20 mm – sníh
8.
15 °C
27.
2 °C
29.
15 mm – déšť
listopad
1.,8.
7 °C
17.
-7 °C
26.
16 mm – sníh
prosinec
6.,7.
0 °C
13.
-17 °C
27.
14 mm – sníh
říjen
17.
10 °C
25.
-3 °C
28.
20 mm – déšť
listopad
17.
13 °C
6.
-8 °C
20.
10 mm – déšť
prosinec
1.
5 °C
10.
-17 °C
24.
13 mm – sníh
4.
9 °C
17.,24.
-5 °C
6.
27 mm – déšť
listopad
1.,27.
9 °C
12.
-8 °C
3.
24 mm – déšť
prosinec
1.
5 °C
24.
-15 °C
15.
20 mm – sníh
6.
11 °C
19.,20.
-2 °C
17.
27 mm – déšť
listopad
2.-4.
10 °C
26.
-6 °C
9.
17 mm – déšť
prosinec
1.,2.
4 °C
20.
-12 °C
27.
15 mm – déšť
říjen
24.
10 °C
19.
-5 °C
4.
10 mm – déšť
listopad
7.
8 °C
24.
-10 °C
23.
24 mm – déšť
prosinec
25.
3 °C
1.,2.
-11 °C
7.
29 mm – sníh
říjen
3.
15 °C
17.
-4 °C
29.
13 mm – déšť
listopad
28.
9 °C
4.
-9 °C
6.
24 mm – déšť
prosinec
9.
9 °C
27.
-8 °C
10.
15 mm – déšť
2001
říjen
2002
2003
říjen
2004
říjen
2005
2006
34
2007
říjen
3.,5.
12 °C
14.
-3 °C
6.
26 mm – déšť
listopad
3.
7 °C
28.
-7 °C
8.
15 mm
– smíšené
prosinec
3.,8.
4 °C
26.
-10 °C
8.
12 mm – déšť
říjen
16.
13 °C
5.,26.
-2 °C
17.
9 mm – déšť
listopad
5.
12 °C
18.
-8 °C
22.
26 mm – sníh
prosinec
1.
7 °C
29.
-13 °C
19.
23 mm – sníh
říjen
8.
16 °C
31.
-5 °C
11.
35 mm – déšť
listopad
9.
7 °C
1.
-7 °C
11.
28 mm – déšť
prosinec
4.
4 °C
19.
-15 °C
30.
12 mm – sníh
říjen
5.
10 °C
29.
-4 °C
26.
13 mm – déšť
listopad
5.
10 °C
28.
-5 °C
23.
20 mm – déšť
prosinec
24.
9 °C
4.,16.,31.
-15 °C
1., 2., 14.,
15.
18 mm – sníh
2008
2009
2010
Počasí na Štědrý den
rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
teplota
-9 °C
-10 °C
-10 °C
-15 °C
+2 °C
+1 °C
počasí
sníh
sníh
sníh
sníh
beze
sněhu
sníh
rok
2006
2007
2008
2009
2010
teplota
0 °C
-8 °C
-5 °C
+5 °C
+9 °C
počasí
beze sněhu
námraza
beze sněhu
sníh
beze sněhu
po sněhu
35
[Obsah]
Slovo má starosta
Odstraňování povodňových škod ...................................................... str. 1
Ocenění Ministerstva obrany ČR......................................................... str. 2
Schválený rozpočet na rok 2012 ......................................................... str. 2
Do lesa s novým vybavením................................................................. str. 5
Očekáváte něco?....................................................................................... str. 5
Portášská hlídka hlásí ............................................................................. str. 6
Rusavské desátnictvo.............................................................................. str. 6
Dění v obci
Vítání občánků........................................................................................... str. 7
Drakiáda ...................................................................................................... str. 8
Odpoledne pro děti ................................................................................ str. 8
Lampionový průvod ................................................................................ str. 9
Setkání seniorů ......................................................................................... str. 9
Mikulášský farmářský jarmark ...........................................................str. 10
Předvánoční knihovna .........................................................................str. 11
Valašský krúžek Rusavjan ...................................................................str. 12
Přehled plánovaných akcí v roce 2012 ............................................str. 14
Historie
Mlýny a valchy … Mlýn a pila v Dobroticích (2. část/4) ............str. 15
Malíř Adolf Kašpar a Šumava..............................................................str. 15
Zvláštní proměna názvu ......................................................................str. 16
Myslivecké srdce .....................................................................................str. 16
Daniel Sloboda … vývojová biologie, 5. díl ..................................str. 18
Odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi ...............................str. 19
Naše škola
Dotace EU .................................................................................................str. 21
Kdo si hraje, nezlobí ..............................................................................str. 21
Večerní čtení s přenocováním ve škole ..........................................str. 22
Práce dětí ..................................................................................................str. 22
Perníkový betlém ..................................................................................str. 23
Sport
Okresní přebor ........................................................................................str. 24
SK Rusava - šachy ...................................................................................str. 25
Sezona úspěšně za námi .....................................................................str. 26
Zajímavosti
Fryštácký dog-trekking .......................................................................str. 27
Čína – země plná paradoxů (4. část) ...............................................str. 29
Návraty k uzdravení ..............................................................................str. 32
Jaké bylo počasí .....................................................................................str. 34
36
Vydává:
Obecní úřad Rusava
Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková
Tel.: 573 392 066
e-mail: [email protected]
www.rusava.cz
Periodicita: vychází 4x ročně
Příspěvky prošly jazykovou korekturou,
nebyly redakčně upraveny.
Registrační číslo: MK ČR E 12061
Náklad: 400 ks
Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

Zpravodaj

Transkript

Podobné dokumenty

Obsah Blahopřejeme Slovo místostarostky

PDF, 21kb