PDF ke stažení, 8 MB

Komentáře

Transkript

PDF ke stažení, 8 MB
š š
Úspešne
š
ucit
solidární
ekonomii
témata, teze, nástroje
1
INDEX
KIFAS
.
Férová (faire) obec
Ekonomie veřejného blaha
Alternativní formy financování
Družstva v Německu
Malé jaro naděje
Družstevní hospodaření
Krátká informace: zpráva o ekonomii obecného dobra
Definice solidární ekonomie
Družstva důchodců Riedlingen / Německo
Sousedi pro sousedy
Organizované sousedské pomoci
Solidární ekonomie – být sám aktivní
Půvab a naděje solidární ekonomie jako odpověď
na hospodářskou krizi
Porozumět ekonomii hrou
Příklad simulační hry: cesta džín (Jeans) kolem světa
s.3
s.4
s.4
s.5
s.6
s.6
s.7
s.8
s.9
s.10
s.11
s.12
s.13
s.14
s.15
KWB
Akce „řidičský průkaz“
Kwb a čisté šaty
Repair Café
Velo Projekt
Slevy a společné nákupy
s.18
s.19
s.21
s.22
s.24
MSKA
Radio Proglas
TV Noe
s.26
s.27
OEW
Interview
Kreiskultur / Kultura kruhu
Družstevnictví v Jižním Tyrolsku:
mezi tradicí a modernitou
Solidární ekonomie v Jižním Tyrolsku
s.29
s.32
s.37
s. 41
SPES
Foodcoop na příkladu GüterWeGe v Kirchdorfu
Ekonomie veřejného dobra
The Art of Hosting
s.42
s.43
s.44
KAP
Crowdfunding
Družstevnictví
s.45
s.47
2
KIFAS
kifas gemeinnützige GmbH
Hofgartenstr. 2, 93449 Waldmuenchen, DE - GERMANY
www.kifas.org / [email protected]
Férová (faire) obec
Nízkoprahový projekt pro zlepšení
ekologického a solidárního povědomí
Cílová myšlenka: akce podle Společenskopolitické
plánu v 5 bodech
souvislosti
Férová obec je nízkoprahový projekt pro zlepšení
ekologického a solidárního povědomí. Je zaměřen na
organizace, které chtějí zahájit konkrétní projekt zaměřený
na podobnou problematiku. Takovými organizacemi třeba
mohou být: farnosti, vzdělávací domy, vzdělávací spolky. Ale
beze všeho také organizace, která chce uskutečnit těchto pět
bodů, je pozvána realizovat tento projekt.
Děje se tak podle následujícího plánu:
• Na počátku stojí oficiální rozhodnutí tohoto projektu
se zúčastnit: Obec, instituce, farnost, aktivní skupina
se oficiálně rozhodne podílet se na projektu férová
obec.
• Dovoz „férové“ kávy nebo kakaa jako příkladu
„Fairtrade“ výrobku: V obci, farnosti, zařízení,
instituci, skupině nebo spolku se podává jako
příkladový produkt „férová“ káva nebo kakao.
• Uskutečnění projektu pro zlepšení v oblasti energie a
mobilita, finance, zajišťování materiálu, nebo potravin.
Uskuteční se nejméně dvou ze čtyř nabízených oblastí:
Potraviny, Zajištění materiálu, Energie a mobilita a
Finance.
• Dále se uskuteční jiné akce prospěšné pro veřejnost:
Uskuteční se alespoň jedna akce věnovaná
udržitelnému rozvoji obce a případně ještě věnovaná
mezinárodnímu porozumění.
• Součástí je i mediální propagace: Obec, zařízení,
instituce, či spolek budou o uskutečněné akci pro
„Fairtrade, či férová obec“ referovat ve vlastních nebo
veřejných médiích.
V základu akce stojí následující úvahy: Naše konzumní
chování má dalekosáhlé důsledky jak pro člověka, tak pro
přírodu – tím je každé naše rozhodnutí o nákupu pro nebo
proti sociálním a ekologickým výrobním podmínkám.
To platí nejen pro jednotlivce, ale i pro organizace: denně se
rozhodujeme o nákupech počínaje materiálem do kanceláře,
odběrem elektrické energie, nákupem potravin, květinové
výzdoby atd.
Kontaktní adresa:
Projekt je uskutečňován v arcibiskupství Paderborn, v centru
i jednotlivých jejích organizačních strukturách katolické
církve. Zde je adresa k akci:
www.faire-gemeinde.de/faire-gemeinde/
Zde jsou uvedeny různé další kontaktní adresy.
Pot ř eby a podmínky pro
přenesení projektu
Projekt je možné bez problémů přenést do jiných zemí a na
jiné organizace, když se zachovají následující podmínky:
• Větší organizace či sdružení více organizací s nižší
strukturou místních skupin
• Jasná a snadno měřitelná kritéria pro ekologickou
pečeť
• Vyhodnocení odbornou porotou
• Vyhlášení výsledků a ocenění přiměřenou formou –
Public Relation
• Je užitečné, když nad projektem převezme záštitu
nějaká známá osobnost.
3
KIFAS
sociální spravedlnost, ekologická
udržitelnost, demokratické
spolurozhodování a průhlednost.
Dosažený stupeň na stupnici uvedených
hodnot je pak základem pro získání
zvýhodnění při jednotlivých odvodech.
Ekonomie veřejného blaha
Ekonomie veřejného blaha je takový
koncept hospodářského jednání, který
definuje jako základní ekonomické
principy orientaci na veřejné blaho a
spolupráci.
Podniky, které jednají podle těchto
zásad, mají být odměněny motivačním
systémem. Kdo přesvědčivě přispívá
k plné zaměstnanosti, ochraně
životního prostředí, má být odměněn.
Kdo přispívá k plné zaměstnanosti,
spravedlnosti, účasti na rozvoji,
ochraně životního prostředí, má být
odměněn. Takové podniky by měly
Půvabem této koncepce spočívá v tom,
že je odměněno to, co si všichni
přejeme, totiž solidární hospodaření.
platit menší daně, cla a úroky z úvěrů.
Taková orientace a směřování podniků
má byt doloženo v tzv. „bilanci
obecného blaha“. Orientace na obecné
blaho určitého podniku v celé jeho
struktuře a ve všech etapách práce má
být zkoumáno a posuzováno na
základě stupnice kritérií. Přitom se
zkouší, nakolik jsou doložitelně
realizovány ty fáze a kategorie jako
jsou : dodavatelé, sponzoři, zákazníci,
výrobky, služby, spolupodnikatelé; a
stejně se zkouší společenské prostředí:
hodnoty lidské důstojnosti, solidarita,
Tato koncepce ekonomie obecného
blaha je zatím k dispozici. Nic více a nic
méně. Zatím (ještě) není hospodářskopolitickou strategií, a zdaleka není
hospodářsko-právní praxí. Ale přesto již
více je 1000 podniků si nechalo sestavit
takovouto bilanci obecného dobra.
Koncept ekonomie obecného blaha byl
v základní vizi vyvinut Christianem
Felberem, publicistou a zakládacím
členem společnosti ATTAC v Rakousku.
Alternativní formy financování
Peníze vládnou světu. V podstatě stejně banální jako
skutečná výpověď. Peníze jsou základním nástrojem k řízení
ekonomických procesů a k dosažení politických cílů. A to
v dobrém i ve zlém. Peníze jsou investovány do
smysluplných, stejně jako eticky neakceptovatelných
výrobků. Peníze slouží korupci, stejně jako základní péči o
bytí obyvatel.
Kdo vlastní peníze, má moc, ekonomickou a politickou moc.
Co by bylo, kdyby se peníze vydávaly jen pro smysluplné
investice? Mnohé by bylo v základech lepší. Jistě to působí
jako sen. Ale v malém je to již skutečností. Existují lidé, kteří
své úspory investují do smysluplných projektů, například do
ekologických projektů.
Byly p ř edstaveny dva konkrétní
praktikované projekty:
Crowdfunding působí podle afrického přísloví:
když mnoho malých lidí na mnoha malých místech koná malé
věci, mohou změnit tvář světa. Mnoho lidí investuje malé
finanční částky do eticky smysluplného projektu a přispěje
tak ke zlepšení světa.
MehWerGeld je projekt k financování regionálních
aktivit.
Pro oba platí: peníze jsou
usměrňující nástroj pro
úspěšné uskutečňování
projektů solidární ekonomie,
u nichž ve středu zájmu stojí
člověk a životní prostředí.
4
KIFAS
Družstva
v Německu
Družstva jsou v Německu „in“ – ve středu zájmu. V
posledních letech zažíváme malou, ale viditelnou vlnu
zakládání družstev v nejrůznějších oblastech: energie,
vzdělávání, média, bydlení, spotřeba, regionální obchod,
kultura. K tomu několik příkladů: v malých obcích na venkově
zakládají aktivní občané tzv. vesnické obchody. Jedná se o
multifunkční zařízení složená z obchodu se zbožím pro
každodenní spotřebu, a současně jako místo setkávání všech
generací a skupin. Lidé, kteří chtějí žít společensky více
dohromady, zakládají družstva se zásobováním oblasti
společně bydlících. Podniky a samotní živnostníci se
navzájem spojí do společných praxí např. v oblastní
zdravotnictví.
V 70. a 80. letech 20. století jsme byli v souvislosti s
alternativními hnutími v západním Německu svědky
zakladatelského nadšení samostatně řízených podniků. Byly
vnímány a vnímaly tak i samy sebe, jako konkrétní
společensko kritické alternativy k hierarchicky
strukturovaným podnikům a zabezpečovaly rozhodovací
pravomoci podle konsenzu. Mnohé z tehdy vytvořených
podniků existují i navzdory určitým problematickým fázím
dodnes. Ukázkovým příkladem je deník „die taz“
http://www.taz.de.
Zvýhodnění pro novou vlnu zakládání družstev přinesla
novela zákona o družstevnictví z roku 2006. Značně byly
zmenšeny překážky pro založení nového družstva. Do
budoucna stačí pouze tři zakládající členové proti
dosavadním sedmi. Rozšířila se oblast podpory. Základem
pro družstevní organizace mohou být i kulturní a sociální
důvody, takže vznikají dětské školky, pečovatelská zařízení,
kulturní organizace.
Rundul Betreuung eG:
Na novou vlnu zakládání družstev má vliv jednak nová právní
úprava, ale především aktuální společenský vývoj. Stát
redukuje výkon sociální péče. Sociální rozdíly se zvětšují.
Podporou pro zakotvení a etablování družstev jsou jednak
novinky jako alternativní energie a ekologické potraviny,
stejně jako nové požadavky – např. alternativní medicína.
V roce 2012 bylo v Německu 7881 družstevně organizovaných
podniků s 21.459 členy a 906.700 spolupracovníky.
Historicky družstva vznikla v kontextu kapitalistické
industrializace v 19. století, a to na základě principu pomoci
sám sobě, samostatnou organizací a řízením a vlastní
odpovědností. Vznikla spotřební, bytová i výrobní družstva.
Přinesla materiální a ideovou podporu pro trpící lidi: dělníky,
řemeslníky, obyvatelstvo na venkově.
Další příklady družstev
Osobní služby (nejen) lidem s migrační minulostí.
www.quartierforschung.de/download/brachmann.pdf
Rodinné dru ž stvo eG:
Servisní družstvo, založené kvalifikovanými vychovatelkami a
podniky, s cílem pomáhat rodinám spolupracovníků z
hlavním cílem sloučení povolání a rodiny.
www.familiengenossenschaft.de
FairKauf eG:
Opětovná integrace dlouhodobě nezaměstnaných
spoluobčanů prostřednictvím obchodního domu. Jde o
snahu usnadnit lidem s nízkými příjmy začlenění do života
společnosti tím, že si mohou důležité zboží (nábytek, zboží
pro domácnost, oblečení) zakoupit za dostupné ceny. Jedná
se o alternativní využití proti zničení: darované věci, které
dárce již nepotřebuje, najdou u svého nového příjemce
využití.
www.fairkauf-hannover.de/konzept.php
5
KIFAS
Malé jaro naděje
Německou v současné době zažívá
renesanci solidární ekonomie v
rozdílných přístupech a projektech.
občanského setkávání. Často takto
najdou využití uprázdněné historické
budovy.
V posledních desetiletích byla založena
mnohá družstva, v oblasti energie,
konsumu, v sociálním a kulturním
sektoru. Družstevní zákon z roku 2006
umožnil vznik nových družstev. Jako
důvody vzniku byly rovnocenně vedle
sebe uznány nejen podněty
ekonomické, ale i kulturní a sociální.
V současné době existuje boom
organizované sousedské pomoci.
Pokrývají tak oblast, která není
zajištěna profesionální pečovatelskou
službou nebo dalšími službami.
Na venkově vznikly v centrech vesnic
takzvané vesnické obchody. Jsou to
multifunkční organizace se směsicí
malého obchůdku, kavárny a místa
V některých oblastech Německa se
uplatnila speciální regionální měna.
Na politické úrovni se diskutují
alternativy nucenému růstu. Diskutuje
se o koncepci udržitelného „zeleného“
rozkvětu a koncepci tzv. „ekonomie po
rozkvětu“.
Renesance
solidární
ekonomie
v Německu
Tyto aktivity jsou výrazem rostoucí
atraktivity a relevance hodnot
vztahujících se ke společnosti. Dělat
něco společně s ostatními se pro
mnoho lidí stává velmi důležitým.
Hodnoty „spravedlnost“ a „solidarita“
nacházejí široký souhlas. Podle
reprezentativního průzkumu veřejného
mínění z roku 2010 žádá téměř 90 %
dotázaných nový hospodářský řád, v
němž má mnohem vyšší hodnotu než
dosud ochrana životního prostředí a
který usiluje ve společnosti o sociální
rovnováhu.
Družstevní
hospodař ení
Družstevní hospodaření je souhrnný výraz pro nejrůznější koncepce a projekty
ekonomického jednání, které mají jedno společné: jednotliví hráči jednají ve
spolupráci ne konkurenčně.
Zatímco kapitalistické tržní hospodářství sází na vzájemný zápas, na konkurenci
jednajících hospodářských subjektů, staví kooperativní hospodaření na spolupráci
účastníků.
V pozadí stojí poznatek, že hospodářský život má být určován těmi hodnotami, které
jsou důležité pro zdařilé soužití. Pro všední dny, pro soužití s přáteli jsou důležité
hodnoty jako úcta, spolupráce, sdílení a vzájemná pomoc. Když jsou tyto hodnoty
tak důležité a správné, proč by neměly platit také pro ekonomický život?
6
KIFAS
Krátká informace:
zpráva o ekonomii
obecného dobra
Zpracovat zprávu o obecném
dobru: Proč, k čemu a jak?
Co?
Prostřednictvím bilance obecného dobra měří podnik (ať
soukromý, nebo veřejný, ať charitativní nebo orientovaný na
zisk, ať velký nebo malý, každé odbornosti) svůj příspěvek k
veřejnému dobru demokratické společnosti. Konkrétně
hodnotí, jak naplňuje pět základních ústavních hodnot
demokratických států: lidská důstojnost, solidarita,
udržitelnost rozvoje, spravedlnost a demokracie. Za to může
získat maximálně 1000 bodů, kterými pak označuje své
výrobky v podobě pětibarevného semaforu. O co lepší je
výsledek bilance obecného dobra, o to větší pak mohou být
právní přednosti takového podniku: v oblasti snížené daně z
přidané hodnot, nebo nízkých celních tarifů až po přednost
při veřejném nákupu.
K čemu?
Vyhotovení přehledu obecného dobra přináší následující
výhody:
Smysluplnost: Přemýšlení a zabývání se ekonomií
obecného dobra může organizaci pomoci opětovně najít svůj
smysl a účel: Co je účelem mého podniku a jak jeho
prostřednictvím přispívám k obecnému dobru?
Rozvoj organizace podniku: Etický pohled
z úhlu 360 stupňů utváří vědomí toho, co podnik konkrétně
dělá a jak může dosáhnout vyššího stupně odpovědnosti a
věrnosti hodnotám.
Průkopnická role: Podniky, které tento přehled
obecného dobra vypracovávají, se aktivně podílejí na
utváření alternativního hospodářského systému.
Síť a synergie: Díky vyhotovování hodnocení se
podnik zapojí do sítě stejně smýšlejících a s nimi může
rozsáhle spolupracovat, ať už jde o sdílení know-how, či
úvěry, nebo dokonce vlastní měnu.
Jak?
V bilanci obecného dobra se pomocí 17 ukazatelů se popíše
žiitá praxe obecného dobra. Základní otázka pro každý
ukazatel zní:
„Jak žiji danou hodnotu v kontaktu se skupinou s níž se
potkávám (zákazníci, spolupracovníci)? Co konkrétně se v mém
podniku dělá pro rozvoj hodnot?“
Přitom je třeba daný stav popsat tak, jak skutečně je. Popis
ukazatelů v návodu má sloužit jako pomůcka pro celou šíři
možností dalšího rozvoje nejrůznějších aktivit v podniku.
Příručka pro zprávu o obecném dobru je zamýšlena jako
podpůrná pomůcka; není to žádná „Bible“, kterou je nutné
doslovně následovat.
K získání prvního přehledu existuje asi 30 minutový
rychlotest. V případě, kdy podnik chce jít k hodnocení
hlouběji, ale ještě nemá dost zdrojů pro úplnou bilanci
obecného dobra, může navázat vstupní zprávou. 1
Zjišt ě ní statusu quo a kontrola:
Prostřednictvím vyhotovení zprávy o obecném dobru se
zdokumentuje aktuální „etický status quo“. A díky
vzájemnému vyhodnocení nebo externímu auditu získá
podnik kritický pohled zvenčí.
Průhlednost ve vztahu ke všem
partnerům: Bilance obecného dobra nabízí přehledný
pohled do podniku a může pomoci získat nové zákazníky či
spolupracovníky.
1
Všechny důležité dokumenty lze získat na webové
stránce Ekonomie obecného dobra:
https://www.ecogood.org/services/downloads nebo na
našem novém http://balance.ecogood.org/matrix-4-1de/veroeffentlicht-aka-finale-dateien
7
KIFAS
Body
Každý přínos podniku k obecnému dobru, který přesahuje
zákonem stanovené závazky, je positivně ohodnocen body.
Vzorové podniky dosáhnou maximálně 1000 bodů. Pro první
představu běžné podniky získávají ohodnocení 100 – 0 bodů.
Ty podniky, které zatím postoupily nejdále dosahují zatím
600 - 700 bodů. Cílem je nepřetržitý vývoj v malých krocích a
tím „plíživá proměna“ podniky od orientace JÁ k orientaci
MY.
Otázky k procesu
První významnou pomocí je, když si podnik prohlédne zprávy
podniků srovnatelné velikosti, které se vydaly na
průkopnickou cestu v oblasti ekonomie obecného dobra.
Podnik, který hledá zkušenosti a podporu pro zpracování
zprávy, se může obrátit na certifikované poradce nebo na
regionální hodnotitele.
Seznam certifikovaných poradců lze nalézt na stránce:
https://www.ecogood.org/allgemeineinfos/gwoebewegung/akteurinnen-kreise/beraterInnen.
Seznam regionálních skupin:
https://www.ecogood.org/allgemeineinfos/bewegung/regionale-energiefelder.
Cílem tohoto snažení je, aby se průkopnické podniky spojily
do „učících se skupin“ po pěti maximálně deseti podnicích a
společně vytvářely bilanci a společně také navzájem
vyhotovily hodnocení („Peer-evaluace“), dříve než se
následně obrátí na externího auditora.
Otázky k obsahu, zpětné
zprávy
K obsahu příručky nebo k otázkám k jednotlivým ukazatelům
existuje webová stránka fungující na principu wikipedie.
https://wiki.gwoe.net. Na této stránce lze vždy najít aktuální
stav hodnocení, a navíc existuje možnost klást otázky,
přicházet s poznámkami, zkušenostmi nebo návrhy změn.
Definice
solidární
ekonomie
Solidární ekonomie je pestrý pojem. Pestrý proto, že přináší barevné množství
nejrůznějších iniciativ a podniků. Všichni ale mají jedno společné: ve středu
pozornosti stojí člověk a životní prostředí.
Na prvním místě nestojí zisk, ale hodnoty jako lidská důstojnost, obecné dobro,
spolupráce , důvěra a spravedlnost.
Solidární ekonomie je konkrétní alternativou ke konkurenční ekonomii, které
vládne kapitál.
8
KIFAS
Svépomocná organizace
starších lidí pro starší lidi
Družstva důchodců v Riedlingen je svépomocná organizace
starších lidí pro starší lidi v Riedlingen, městě, které má 10
000 obyvatel a leží ve spolkové zemi BádenskoWürttembersko v Německu. Družstvo důchodců je v
Riedlingen existuje od roku 1991 a má v současné době asi
650 členů. Pracuje podle principů družstevního hospodaření,
ale právní postavení jako zapsaný spolek a je nezávislý a
finančně soběstačný.
Základní myšlenka
Mnoho lidí je po odchodu do důchodu ještě vitální a zajímá se
o různé aktivity.
Uvedené svépomocné zařízení nabízí těmto lidem zajímavé
aktivity a současně i možnost je jistou předpřípravou na stáří.
Tito lidé pracují v čase po zaměstnání v zařízení, které si sami
vytvořili, za velmi malou odměnu.
Když sami potřebují pomoc, využívají služby tohoto družstva
seniorů.
Heslo
Organizujeme pomoc starším lidem a využíváme přitom
potenciál starších lidí.
Služby
Družstvo důchodců nabízí množství služeb, aby jejich členové
mohli až do konce života zůstat ve svém dosavadním
životním prostředí: jde o pomoc s jídlem, dovozem,
odvozem, o návštěvy, pomoc v domácnosti a s malými
technickými problémy, péčí o zahradu, denní péči,
zabezpečení bezbariérového bydlení, péče o nemocné s
demencí.
Družstva
d u° chodc u°
Riedlingen /
Německo
Zvláštní zisk
Plán začal jako svépomoc starších lidí. Je to projekt
srovnatelný se stářím. Senioři se angažují pro seniory.
Služby jsou placeny. Podle tamních zkušeností není možné,
najít dost lidí, kteří by byli ochotni pracovat s pojištěním a na
čestném, neplaceném základě. Získat a motivovat potřebný,
poměrně značný počet lidí je možné jen za určitou odměnu.
Služby musí být pro uživatele, kteří v praxi nedisponují
žádným velkým příjmem, dostupné. Většina spolupracovníků
nesmí, podle speciálního sociálně-právního regulativu,
vydělat víc jak 2400 Euro a dostávají hodinovou mzdu 6,80
Euro. Spolupracovníci již většinou nejsou zaměstnaní a chtějí
si něco přivydělat k důchodu.
Pu° sobení a ohlas
Na projektu se podílí velký počet členů a uskutečňuje
nejrůznější aktivity. Jde o pilotní projekt, který našel značnou
odezvu a je podobně uskutečňován na řadě dalších míst. Je
vhodný k tomu, aby se snažil minimalizovat problémy, které
souvisí s demografickou proměnou. Projekt na vzorovém
místě v Německu, v Riedlingen ve venkovském prostředí
odstraňuje určitý nedostatek v potřebách lidí, ale za
specifických podmínek (mzda za vykonanou práci je na
finančně nízké úrovni).
Kontakt
Josef Martin, Färberweg 20, D88499 Riedlingen, Tel.: 0049
(0)7371-8394. [email protected]
www.martin-riedlingen.de
9
KIFAS
Organizovaná
sousedská pomoc
v Aldersbachu/Německo
Místo
•
•
•
•
•
•
Prosperující obec v kraji
Pasov/Passau
V místě jsou průmyslové podniky
s 2000 zaměstnanci
Zemědělské okolí
Obec Aldersbach je správně
tvořena centrální obcí a několika
místními částmi, které mají svlé
vlastní dějiny a svůj profil
V infrastruktuře nejsou žádné
problémy kromě nedostatečné
veřejné osobní dopravě
Obec Aldersbach dosáhla
nadregionálního významu
uspořádáním výstavy věnované
bratřím Asamovým (1986) a u
projektu „Bier in Bayern“/Pivo v
Bavorsku (2010)
•
•
•
•
Projekt
Organizovaná sousedská pomoc
„Sousedi pro sousedy“ chce
dobrovolnickým způsobem bezplatně
pomáhat pomoc potřebujícím osobám
všech věkových kategorií.
2.1. Vznik a d ě jiny
•
Koncem roku 2012 zorganizoval
Vzdělávací institut KIFAS
(obecně prospěšná společnost s
ručením omezeným) ve
Waldmünchenu v Německu
dotazníkovou akci v níž
zjišťovala potřebu služeb pro
zlepšení kvality života starších
lidí.
•
Sousedi pro
sousedy
• V březnu 2013 byly v
rámci „Dílny pro budoucnost“ ve
obci Aldersbach zveřejněny
výsledky této dotazníkové akce.
Při této akci bylo shromážděna i
řada nápadů, jak pomoc
realizovat.
Jako jeden z nejzajímavějších
nápadů se jeví založení
organizované sousedské
pomoci.
Pětičlenná organizační skupina
připravuje, za odborné podpory
Bernarda Edera z KIFASu
založení „Centra sousedské
pomoci“.
Obyvatelstvo Aldersbachu bylo
pozváno prostřednictvím
rozeslaných letáků a článků v
novinách k první veřejné akci.
Na této akci se sešlo 26 osob,
které vyjádřily ochotu aktivně se
podílet na akcích organizované
sousedské pomoci. Pomáhající
stejně jako potenciální příjemci
pomoci byli zaznamenáni do
přehledných tabulek, aby mohla
být koordinovaná pomoc
zahájena.
Pravidelně měsíčně se
uskutečňují setkání formou
stálého stolu, u nějž si účastníci
jednak setkávají, jednak si
vyměňují zkušenosti s touto
formou pomoci a svou
zkušenost sdělují dalším
zájemcům o pomoc. Tato setkání
se opakovaně konají podle
pravidelného harmonogramu v
jednotlivých částech města
Aldersbachu proto, aby žádná
část města nebyla zanedbávána.
2.2. Aktivity
sousedské pomoci
•
•
•
•
•
•
Služba dopravy - odvezení a
přivezení potřebné osoby
Pomoc s vyřizováním
úředních záležitostí
Sousedská návštěva
Dohlédnutí na dům/byt v
době cesty či hospitalizace
Zaopatření domácího
zvířete v době cesty či
hospitalizace
Malé řemeslné opravy v
domácnosti
Zkušenosti a
výhled rozvoje
•
•
•
•
•
Charitní služba vyzývá k
využití služeb této Sousedské
pomoci
Předsednictva různých
spolků upozorňují seniory na
možnost využité této pomoci
Je třeba početně navýšit
skupinu pomáhajících
V některých případech je
třeba potřebným ukázat i limity
této pomoci
Potřební v nás vidí záložní,
nouzovou pomoc, jako pomoc,
která je k dispozici, když není jiná
možnost k dispozici nebo selže.
Kontaktní adresa:
Heidy a Dieter Rabs, pověřenci seniorů
v obci Aldersbach,
E-Mail: [email protected]
Tel: 08543-624245 nebo 0170-6607544.
10
KIFAS
Organizované
sousedské pomoci
V posledních letech je v Německu patrný nárůst v zakládání
organizovaných skupin sousedské pomoci.
Tato sousedská pomoc v sobě spojuje naléhavou a důležitou
potřebu o zabezpečení pomoci a nabízenou ochotou a
potenciálem pomoci.
Východiskem se stává jakási mezera ve sféře péče a pomoci.
Stále více lidí potřebuje a chce služby, které jsou na jiné než
placené a profesionální úrovni služby. K tomu lze započítat
pomoc při nákupech, při vyřizování úředních záležitostí, také
pomoc při dopravě a konečně i naslouchání starostem a
radostem seniora.
To se týká především seniorů, kteří zůstávají v domácím
prostředí a jsou poměrně izolováni, také lidí s nízkými příjmy,
nebo rodin s mnoha dětmi. V návaznosti na to organizují
angažované občané skupiny jak ve venkovské oblasti, tak ve
větších městech organisovanou sousedskou pomoc.
Jsou pro ni vytvořeny tři
koncepty:
1.
Dobrovolnicky činní lidé poskytují bezplatnou
pomoc, aniž za ni přijmou jakoukoliv protislužbu
2.
Existuje dávání a přijímání: každý zúčastněný něco
dává a něco přijímá. Taková sousedská pomoc
funguje jako jakýsi výměnný kruh. Početní
jednotkou se zde stává vydaný čas.
3.
Aktivní lidé dostávají malou hodinovou mzdu mezi 6
– 8 Euro.
Následně byly představeny tři projekty sousedské pomoci: z
Aldersbachu, Mengkofen a z Riedlingen, vše menší obce v
jižním Německu. Pro založení podobné sousedské pomoci je
zapotřebí angažované skupiny občanů, kteří tuto myšlenku
naplánují formou projektu a krok za krokem ji pak
zodpovědně uskutečňují.
Taková skupina sousedské pomoci je natolik úspěšná nakolik
se zapojí lidé, kteří pomoc potřebují a kteří pomoc poskytují.
Na počátku je třeba uskutečnit analýzu daných potřeb,
abychom zjistili zda je v obci k uskutečnění sousedské
pomoci potenciál nebo zda náhodou již podobná pomoc v
obci neprobíhá. Následně je třeba se rozhodnou pro
některou z uvedených koncepcí pro realizaci sousedské
pomoci. V dalším kroku se dobře promyšlenou propagační
akcí pozvou občané k prvnímu setkání. Při tomto setkání se
ukáže, zda se najde dost osob, které se chtějí do projektu
sousedské pomoci zapojit.
V dalších krocích je třeba prodiskutovat a uvážit, jakou
strukturu pro sousedkou pomoc zvolíme, kdo převezme za
jakou část práce odpovědnost, jak budou organizována
setkání a jak se bude účtovat.
11
KIFAS
Solidární
ekonomie – být
sám aktivní
Otázky přenesení nápadu
do vlastní praxe
Solidární ekonomie je důležité společenské hnutí, které chce podnítit zcela konkrétní, jednoduché, demokratické
projekty a iniciativy. Uvedené příklady praxe nás chtějí podnítit k jejich uskutečňování i v našem okolí. Žádný
projekt neprobíhá zcela stejně. Proto zde nechceme uvádět žádný podrobný návod, ale formulovat otázky, které
podnítí promyšlení a uskutečnění podobných iniciativ. Jsme si vědomi toho, že je zapotřebí brát v úvahu
specifické lokální, regionální a národní podmínky.
Příklady praxe nám ukazují: mnoho je možné, mnoho je uskutečnitelné. Nechte se inspirovat!
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
Jaké téma mě zajímá?
Jakých lidí se téma týká jako zájemců a jako expertů?
Jaký časový rámec je třeba mít zvláště na paměti: Začátek? Konec? Přípravu?
Jaké partnery potřebuji pro uskutečnění?
Jako mohu nadchnout ostatní k účasti?
Jaké zdroje/ prostory/ materiál/ náklady/ reklamu potřebuji k uskutečnění?
Kdo nebo co může zabránit uskutečnění mého plánů? Jak na to mohu reagovat?
Kdy je pro mě projekt úspěchem? S jakými výsledky se projekt uzavře?
Co se mohu naučit z probíhajících projektů?
Co musím uvážit při přenášení konceptu projektu do mé situace?
12
KIFAS
P u° vab a
naděje solidární
ekonomie
jako odpověd´ na
hospodářskou krizi
Ve většině členských zemí Evropské
unie jsou za základní problémy
považovány nejistá hospodářská
situace (33 %) a nezaměstnanost (29
%). Není divu. Sociální propast,
sociální nerovnost se v celé
Evropské unii i v jednotlivých
členských zemích stále zvětšuje.
Rozdíly v příjmech a rozdíly v
majetku mezi bohatými a chudými
stále rostou. Střední skupina se
pomalu ztrácí. Stále více lidí žije v
problematických pracovních
podmínkách. Mnozí ztrácí tváří v
tvář rostoucí nejistotě a vysoké
nezaměstnanosti perspektivu na
vlastní plánování života.
Aktuální hospodářská, dluhová krize
a krize Eura otřásla v Evropské unii
důvěrou v ekonomii, které dominuje
kapitál. Mnohé členské státy
prožívají dramatické dopady na
životní potřeby svých občanů.
Dramaticky roste nezaměstnanost a
chudnutí obyvatel.
Mnoho lidí chce, aby tomu bylo
jinak. Chtějí alternativní
hospodaření k ekonomice, která
spočívá na konkurenci a chiméře
stálého růstu. Chtějí společenství,
chtějí spravedlnost a solidaritu,
chtějí jiné principy jednání pro sebe
samotné i pro politiku.
Projekt hledá stopy solidární
ekonomie. A nalézá je. Nalézá
rozmanité konkrétní, tvůrčí a
praktické modely a projekty
solidární ekonomie.
Akce solidární ekonomie, které zde
představujeme, překonávají
bezmocnost našich občanů tím, že
se sami organizují a uskutečňují
projekty ve prospěch
znevýhodněných osob. Tímto
způsobem příkladně uskutečňují
evropské hodnoty jako je solidarita,
spravedlnost, vlastní iniciativa a
spolupráce.
Solidarita, taková je společná
zkušenost, je pak mocným
nástrojem, když existuje vnitřní
soudržnost a společné přesvědčení
o věci. To zakládá důvěru v to, že
náš společný zájem nebude
nabourán/narušen.
13
KIFAS
Simulační hra
1.
Porozumět
ekonomii hrou
Definice
3. Ohlédnutí na výsledek: výměna zkušeností,
vyhodnocení, kritika.
„Vyprávěj mi a já zapomenu, ukaž mi a já si vzpomenu, dovol
mi to dělat a já porozumím“. (Konfucius)
5.
Simulační hra je efektivní didaktická metoda jak poznávat
společenské souvislosti, struktury a procesy a jak procvičovat
vlastní strategické jednání. Je to možné, protože simulační
hry sice částečně abstraktně, ale přesto reálné odráží
komplexní systémy. Velkou měrou se zde daří samostatné
učení. Tato metoda se velmi osvědčila při rozvíjení
občanských kompetencí.
Použitím metody simulační hry se cvičí a zlepšují jak
poznávací, tak komunikační schopnosti. Komunikační
schopnosti („Soft Skills“) se především procvičují v
následujících oblastech: schopnost rozhodování, síťové
myšlení, schopnost vedení, schopnost vyjednávání,
schopnost prosazení se, schopnost týmové spolupráce a
dovednost moderování.
2.
Poznávací schopnosti se budou v tom či onom oboru
zlepšovat jak v jednotlivých fázích simulační hry, tak pomocí
prohloubení znalostí, využití znalostí, procvičování aktivity a
získávání zkušeností.
Formy simulační hry
Existuje řada forem simulační hry. Ty jsou závislé na
nejrůznějších parametrech, jako je rozsah rozhodování,
forma simulované instituce, stupeň svobody při rozhodování,
otevřenost a komplexnost, způsob vyhodnocování, místo
dění, zúčastněné osoby i způsob interakce. Prostřednictvím
proměny vyjádření zmíněných parametrů je možná změna
důležitých charakteristik jako je mechanismus, integraci a
výsledek učení.
3.
Didaktika
Simulační hru můžeme použít například pro uvedení do
tématu, pro vypracování učební látky či její prohloubení.
Rozlišujeme uzavřenou a otevřenou simulaci. Při uzavřené
simulační hře jsou problém a jednotlivé role předem dány,
zatímco při otevřené simulaci musí být stanovení problému a
rozdělení rolí utvářeno ve spolupráci s aktéry hry. Přičemž
jsou jistě možné i jisté varianty obou způsobů.
4.
Fáze
Při uskutečnění simulační hry se musí brát na zřetel a
zachovat následující fáze:
1.
6.
Zlepšování kompetencí
Zkušenosti
Simulační hra nabývá, jako metoda orientovaná na konkrétní
jednání a pro zprostředkování komplexních souvislostí
hospodářství, politiky a společnosti, stále více na významu.
Účastníci přitom přebírají roli jednotlivých herců v předem
vymezeném scénáři a může tak zažívat probíhající procesy.
Po zkušenostech ze vzdělávací práci se simulační hry velmi
dobře hodí pro zprostředkování klíčové kvalifikace ve třech
oblastech: odborná kompetence, metodická kompetence, a
sociální kompetence. Posílí se také schopnost k nesíťování
celostní myšlení a jednání.
Navzdory nezbytné značné didaktické redukci je možné
prostřednictvím metody simulační hry zprostředkovat a
porozumět komplexitě ekonomických a politických procesů.
Účastníci získají cit pro probíhající těžké procesy rozhodování
a pro všechny s tím související faktory. Prostřednictvím
simulace se probudí potřebné porozumění k pochopení
politického dění, protože průběh simulační hry je postaven
na napodobování reálných procesů rozhodování.
Přípravná fáze: organizační věci, stanovení problému a
cíle, přidělení rolí, zajištění a sestavení důležitých faktů
pro hru.
2. Fáze hry: improvizace, akce, výstup.
14
KIFAS
Příklad simulační
hry: cesta
džín (Jeans)
kolem světa
Stanovení úkol u° :
Tým tvoří představenstvo firmy, která vyrábí a prodává džíny. Máte za úkol prodat 12.500 kusů džín. Musíte je ale nejdříve
vyrobit. Pro výrobu je stanoveno několik výrobních kroků od plánování až po prodej, které musíte zadat výhodně a s dobrou
kvalitou.
Ke každému kroku výroby najdete v přiložených podkladech nejrůznější nabídky jednotlivých zemí. Každá země vám vyhotoví
návrh nákladů za provedení vaší zakázky. Návrhy nákladů jsou propočítány pro výrobu 12,500 kusů džín a zahrnují již nezbytné
dopravní náklady materiálu. Dále můžete z přiložené listiny vyčíst, zda daná země vykořisťuje své zaměstnance (dětská práce,
nejnižší mzdy), nebo zda se pracuje s jedovatými látkami (např. rakovinotvorným formaldehydem při barvení).
Když jste pro každý krok výroby zadali požadavek na příslušnou zemi, získáte celkovou kalkulaci, v níž jsou zahrnuty veškeré
náklady, získáte celkovou kalkulaci v níž jsou zahrnuty všechny výrobní kroky se vzniknuvšími náklady. Z této kalkulace má být
zřejmé následující:
•
•
•
Cena jedněch džín při výrobě 12.500 kusů
Vámi dosažený zisk pří prodeji 12.500 kusů džín.
Celková kvalita konečného výrobku (Průměr všech jednotlivých kvalitativních ukazatelů vámi zvolených zemí).
Při Vašem výběru zemí dbejte také na poměr ceny a výkonu a také na vaši pověst (důležité!).
Druhý úkol
Vyhotovte pro vaše džíny reklamní plakát, presentaci navazující na skupinovou práci. Plakát má ukázat následující:
•
•
•
•
•
Název vaší firmy,
prohlášení o neznečišťování životního prostředí vašimi džínami,
cena Vašich džín,
kvalita vašich džín
a pochopitelně úspěšně reklamní slogan!
Na závěr byste měli ostatním v dobré reklamní presentaci představit vaše džíny. Měli byste se pokusit pokud možno všechny
přesvědčit o vašich vynikajících džínách, tak že si je na závěr každý nejraději hned koupí.
Cestu, kterou vaše džíny prošly (cesta kolem světa), naznačujte pomocí barevných puntíků v rámci presentace na připravené
mapě světa (používejte pouze jednu barvu).
Promyslete si také, kdo převezme kterou část presentace. Každý člen předsednictva by měl dostat slovo.
© by Christoph Lauer/Birte Wenning
Mnoho zábavy a úspěchu!
15
KIFAS
Plánování
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Německo
Itálie
185 000 €
50 000 €
Ne
Ne
Ne
Ne
****
*
Francie
Design
150 000 €
Ne
Ne
****
Cena
220 000 €
Vykořisťování
Ne
Jedovaté látky
Ne
Kvalita
***
Německo
280 000 €
Česká republika 20 000 €
Ne
Ne
Ne
Ne
*****
*
Maďarsko
Francie
Ne
Ne
Ne
Ne
*
****
Pěstování a sklizeň bavlny
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Kazachstán
Indie
40 000 €
35 000 €
Ano
Ano
Ano
Ano
***
***
Čína
USA
30 000 €
200 000 €
Ano
Žádné informace
Ano
Ne
***
******
Tkání bavlny na přízi
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Turecko
Nigérie
30 000 €
15 000 €
Žádné informace
Ano
Ne
Ne
****
***
Velká Británie
Čína
150 000 €
10 000 €
Ne
Ano
Ne
Ne
******
***
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Taiwan
Maroko
15 000 €
30 000 €
Ano
Ano
Ano
Ano
***
****
Tajsko
Německo
10 000 €
185 000 €
Ano
Ne
Ano
Ne
***
******
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Irsko
Indie
20 000 €
15 000 €
Ano
Ano
Ne
Ne
***
**
Bangladéš
Německo
11 500 €
120 000 €
Ano
Ne
Ne
Ne
**
******
Ne
Ne
****
Francie
Cena
150 000 €
Vykořisťování
Ne
Jedovaté látky
Ne
Kvalita
****
Itálie
Německo
45 000 €
195 000 €
Ne
Ne
Ano
Ne
**
*****
Rakousko
20 000 €
145 000 €
Barvení příze
Tkaní látky
Polsko
40 000 €
Podšívka a etikety
16
KIFAS
Nýty a knoflíky
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
Německo
Francie
75 000 €
50 000 €
Ne
Ne
Ne
Ne
*****
****
Itálie
Sešití džín
20 000 €
Ne
Ne
***
Maroko
Cena
35 000 €
Vykořisťování
Ano
Jedovaté látky
Ne
Kvalita
***
Nigérie
Bangladéš
10 000 €
7 500 €
Ano
Ano
Ne
Ne
**
***
Filipíny
Německo
8 000 €
170 000 €
Ano
Ne
Ne
Ne
**
******
Cena
Vykořisťování
Jedovaté látky
Kvalita
USA
Švédsko
200 000 €
140 000 €
Ne
Ne
Ne
Ne
****
******
Velká Británie
Irsko
120 000 €
90 000 €
Ne
Žádné informace
Ne
Ne
****
**
Německo
Prodej
150 000 €
Ne
Ne
****
Cena
20 000 €
Cena za 1 kus
Zisk
Kvalita celkem
Nejlevnější
Celkové náklady 314 000 €
Nejdražší
Celkové náklady
1 580 000 €
Náklady na kus 34,89 €
Kvalita (hvězdy) 2,3
Náklady na kus
Kvalita (hvězdy)
176 €
4,4
Reklama
Německo
Existuje možnost
opatřit džíny
ekologickou pečetí
pokud je zcela bez
jedovatých látek
17
KWB
Kwb vzw
Urbain Britsierslaan 5, 1030 Brussel, BE - BELGIUM
www.kwb.be / [email protected]
Akce
°
u
č
„řidi ský pr kaz“
Umět jezdit s autem: možná nutné zlo pro to, aby se člověk mohl účastnit života společnosti. V každém případě jsou ročně
tisíce, převážně mladých lidí, kteří nastoupí do procesu učení se , tomu, aby mohli získat řidičské oprávnění. Ve Flandrech i
dnes existuje možnost, že uchazeče v rámci tohoto procesu učení doprovází dobrovolník.
Aby průvodce učení byl co nejlépe vybaven, vyvinul vlámský spolek kwb školící kurz. Nabídka je koncipována do dvou večerů.
V prvním večeru mohou účastníci kurzu (převážně jde o rodiče) osvěžit své znalosti dopravních pravidel. V druhém večeru se
účastníci seznámí, krok za krokem, s tím, jak stavět jednotlivé části praktických jízd. Je dosaženo několika cílů: jednak podpořit
aktivitu jednotlivců, držet náklady autoškoly na nízké úrovni, poskytnout možnost dostatečně dlouho jízdu cvičit, aby
novopečený řidič obstál v náročném dopravním provozu a dosáhlo se co největší dopravní bezpečnosti.
CO?
•
•
•
•
•
•
•
•
Každý rok chtějí téměř všichni mladiství (18+) získat řidičský průkaz
Připravit se k jeho získání mohou v autoškole
V Belgii je možné se na jeho získání připravit formou „volného provázení“
Kandidát řidičství má v tomto systému dobrovolnickou doprovázející osobu (otce, matku , …)
Hnutí kwb organizuje pro tyto dobrovolníky vzdělávací kurzy
Vzdělávací kurz má dvojí podobu:
Pravidla silničního provozu
Krok za krokem učit se řídit auto
PROČ?
•
•
•
•
•
•
Aktivovat lidi a vzdělávat je, aby mohli tuto doprovázející aktivitu vzít do svých rukou
Držet náklady na získání řidičského průkazu co nejníže – demokracie
Vztah dítě a rodič nese v sobě velkou důvěru. Tím je možné ovlivnit pohodu za volantem a tím zvětšit s bezpečí
v dopravě
Systém „dobrovolného“ doprovázení se ocitá pod značným tlakem. Sílí tendence k větší profesionalizaci
Jde o působit proti nátlaku trhu. Ne za vše je nutné platit
Jde o to předávat hodnoty (bezpečnost dopravy, úsporná jízda, vědomí zdravého životního prostředí
18
KWB
Kwb a
čisté
šaty
Kvíz Čisté šaty
Kwb a World Solidarity (Světová solidarita – organizace pro
třetí svět) spojili síly. Zvolili jsme si rezolutně vyzdvihnout
čisté šaty.
14. dubna 2013 se zřítila továrna na šaty v Bangladéši. 1 129
oděvních pracovnic zemřelo. Mnoho z nich v době pracovalo
na objednávkách pro západní oděvní řetězce. I vaše oblečení
je vyrobeno v Bangladéši, jen se podívejte na štítek na svém
svetru, blůze nebo tričko. Na tom není nic špatného, jen musí
byt bengálským oděvním pracovníků umožněno pracovat,
aniž by se při tom museli bát o své životy. Musí dostávat
dostatečnou mzdu k životu.
Následující dva roky, Kwb vkládá na toto téma zvláštní důraz.
Protože uznejte, nenacházíte často více Kwb v jednom
tématu: podporujeme naše přátele na jihu, usilujeme, aby
oděvní průmysl přizpůsobil svou politiku a věnujeme
pozornost svému vlastnímu oblečení.
Podpořeno organizací World Solidarity, Kwb se v
následujících nechá slyšet. V našich místních skupinách, s
kvízem Čisté šaty a se zkušenými cestovateli.
Místní kvíz Č isté šaty
Všechny naše místní skupiny jsou pozvány na leden, únor a
březen 2015, aby se připojili ke kvízu Čisté šaty. Je tu několik
možností
1.
Místní skupina organizuje kvíz Čisté šaty v průběhu
celé události.
2. Místní skupina organizuje každoroční kvíz a tento
rok bude na téma čistých šatů.
3. Místní skupina organizuje svůj vlastní obecný kvíz a
přidá jeden nebo víc o okruhů otázek na téma
čistých šatů.
4. Na členském setkání nebo jiné slavnostní událostí,
místní skupina věnuje prostor malému kvízu Čisté
šaty
Pro první dvě formule poskytne organizace World Solidarity
plnohodnotný kvíz a animační materiály.
Pro poslední dvě formule dá World Solidarity okruhy otázek s
odpověďmi.
Důraz je kladen na zábavu, ale s pevným základem obsahu.
Je to moderní kvíz s otázkami na znalosti, ale i s činnostmi a
předměty k sázení.
Je poskytnut také podpůrný materiál: prostírání a Kwb
ubrousky. Navíc je tu samozřejmě podpora organizace World
Solidarity, jak již bylo řečeno.
Výsledek
Plný kvíz nebo okruhy otázek s odpověďmi jsou poskytnuty
zdarma jako podpůrný a animační materiál. Účastnicky
poplatek je také zaznamenán autonomně místní skupinou.
Bylo žádáno, aby, krom předání obsahového příběhu, také
přiměli lidi reflektovat tento problém. Také je žádáno, a pro
tuto akci poskytli kreativními způsoby (finanční) podporu. To
můžou učinit například tak, že dají „virtuálnímu“ účastníkovi
z Bangladéše možnost se zúčastnit a zaplatí jeho/její
účastnický poplatek. Nebo že pro každou konzumaci, kterou
tým příjme, poskytne „extra nápoj“ pro tohoto účastníka
čistých šatů. Také vlastní kreativní způsoby jsou vždy možné.
Den Kwb: Sobota 21. b ř ezna
2015 – Národní kvíz
Č isté šaty
Z týmů, kteří se účastnili místního kvízu, mohou být vybrány
týmy, kteří se zúčastní Národního kvízu Čisté šaty. To mohou
být vítězné týmy, ale to není požadováno. Každý se může
zúčastnit.
Navíc krom týmů Kwb a týmů z World Solidarity, zde na dni
Kwb bude také řada dobře známých osob. S tímto mediálním
představením chceme přilákat pozornost a roznést naše
poselství. Také našim zkušeným cestovatelům je navrženo,
že budou vyslanci pro toto téma.
19
KWB
Zkušení cestovatelé
Množství lidí z Kwb a World Solidarity odjíždí na jaře 2015 do Bangladéše nasbírat zkušenosti. Nejsou to „dobře známí“
účastníci, ale lidé z místních skupin, kteří chtějí vyzdvihnout tyto problémy a chtějí ohledně nich zkutečně něco změnit. Tyto
zkušení cestovatelé budou, spolu s pracovníky místních hnutí, sledovat místní pracovní podmínky. Nejen, že budou sledovat
situaci, ale místní problémy bez pochyby také zažijí.
Po jejich návratu budou zorganizovány informační večery o těchto problémech. Tito zkušení cestovatelé budou sdělovat svůj
příběh po celých Flandrech. Tímto způsobem chceme probudit obyvatele ohledně tohoto problému. Cíl není jen zvýšit
povědomí, ale také vyjasnit, jak můžeme rozpoznat čisté šaty (a obzvlášť ty „ne-čisté šaty“). Takto můžeme přinést změnu
mentality: naučit zákazníka, jak se může rozhodnout pro čisté šaty.
Kampaň „chceme čisté šaty“
Nejen zákazník je důležitý. Západní spotřebitelské řetězce, kteří zadávají objednávky v Bangladéši jsou také zodpovědní za
pracovní podmínky na pracovišti. Chceme vyrábět co nejlevněji, abychom maximalizovali zisk? Nebo si vědomě zvolíme férový
nákup, s férovou placením a lidskými pracovními podmínkami.
Toto je mířeno na spotřebitelské řetězce, aby provedly aktivní kroky vstříc čistým šatům. Konkrétně k vytvoření bezpečných a
zdravých pracovních podmínek, k životu stačících mezd, svobody odborů a nezávislého dohledu nad oděvním průmyslem.
Za tímto účelem byla založena Fair Wear Foudation (FWF – nadace pro spravedlivou výrobu oděvů). Některé oděvní řetězce a
obzvlášť menší firmy již podepsaly jejich chartu. Ujednání s mnoha ostatními řetězci jsou již v pokročilé fázi, připravené k
dokončení. Proto jarní kampaň byla zahájena v roce 2014. Stále ale k vykonání zbývá mnoho.
20
KWB
Repair
Café
Repair Cafes (opravné kavárny) jsou přístupná setkání, která jsou
zdarma a kde si sousedé navzájem pomáhají na dobrovolné bázi
opravovat všemožné předměty. Ty jdou od oblečení ke spotřebičům,
nábytku a dokonce jízdním kolům a počítačům. Návštěvníci si
vezmou porouchané předměty domů a začnou pracovat spolu
s (dobrovolnými) experty, jako třeba elektrikáři, švadleny, tesaři, ….
V Repair Café jsou dostupné nastroje a materiály k provádění všech
možných oprav.
V Repair Café se návštěvníci učí, že opravovat věci je dobrou
alternativou k jejich vyhazovaní a že tato alternativa je pro ně
dostupna. Repair Café pomáhá snižovat množství odpadu. Navíc
přispívá ke změně postoje, což je potřeba pro motivaci lidí
k vytvoření udržitelné společnosti. Konečně Repair Café je také
sociální událost: sousedé se setkávají novým a překvapivým
způsobem. To vede k vytváření nových kontaktu v oblasti a
podporuje sociální soudržnost.
21
KWB
Velo
Projekt
Ve Flandrech (severní část Belgie) zhruba 26 000 osob pracuje v takzvané Sociální ekonomika. Cíle projektů sociální
ekonomika jsou: udržitelné začleňovaní do společnosti, boj proti sociálnímu vyloučení, právo na účast v společnosti
prostřednictvím dávání příležitostí k sebevyjádření a důstojnosti.
Velo projekt je specifický projekt sociální ekonomika, který se snaží splnit tyto cíle pro osoby hendikepované, s nízkým
vzděláním a staré pocházející z různých kulturních zázemí tak, že jim dá technický výcvik pro opravu jízdních kol. Zároveň je
stimulován jejich přístup k práci, takže jsou pracovníci posílení k tomu, aby si po nějakém čase našli práci v běžné ekonomice.
Momentálně má Velo projekt v Lovaňi (Leuven) 120 zaměstnanců.
Sociální ekonomika ve Flandrech (2012)
16 000 pracovníků (hendikepovaných, s nízkým vzděláním, starých, z jiných kultur)
Cíl
•
•
•
•
Udržitelné začleňování do společnosti
Proti sociálnímu vyloučení
Sebevyjádření, důstojnost
Právo na účast ve společnosti
Velo
Založeno v roce 1994
• městem Lovaň (Leuven)
• univerzitou
• katolická organizace práce
• studenty univerzity
Cíl
•
•
technický výcvik, pracovní postoj, dočasné zaměstnání s cílem nalézt po nějakém čase práci v běžné ekonomice
ekonomická aktivita: provoz jízdních kol
Organizace
•
•
± 120 zaměstnanců (± 1 rok)
Rozpočet 2014: 2 600 000 euro (56% prodeje; 43% dotace/podpora a opatření v oblasti zaměstnanosti)
Kdo?
•
•
•
•
Žáci středních škol (15-18): polovina času škola – polovina zaměstnání
Cizinci / uprchlíci
Lidé nezaměstnaní více než 2 roky
Lidé přicházející z psychiatrie (znovuzačlenění), vězení, …
22
KWB
Aktivity
•
•
•
•
Technicky výcvik / podpora / hledání práce (± 80 osob/rok)
Individuální pronájem kol (>15 000/rok) / opravy kol (>25 000/rok)
B2B: firemní kola (>5 000), školní kola (>250), poradenství / kurzy
Vývoj a inovace
◦ Místa s koly na nádražích
◦ Konzultace
Zodpov ě dnost ke spole č nosti
•
•
Jak informovat lidi žijící v okolí o tom, co děláme?
Jak zapojit lidi do naší práce
1.
Sběr starých nevyužívaných kol místní KWB skupinou
2.
Tvorba umění ve spoluprací s místním umělce - „recyklovaná bílá“
23
KWB
Slevy a
společné nákupy
Víceúrovňová motivace pro členství v Kwb
•
•
•
•
•
Místní a/nebo regionální Kwb-aktivity
Začlenení, osobní kontakt, přátelství
Pojištění pro účastníky a dobrovolníky v průběhu aktivit
Měsíční časopis
Členské benefity a skupinové nákupy
Proč?
•
•
•
Nový elán pro spolupráci mezi sociálním přínosem a podniky (něco přes 40 partnerských firem pro Kwb)
Doplňkový osobní přínos z členství (vnější motivace)
Odpověď Kwb na Zeigeist:
◦ Rozšířená potřeba pro uznání
◦ Ekonomická krize, dopadající na nižší a střední třídů
Co?
•
•
•
•
•
Skupinové nákupy (1 – 2 za rok)
Stálé výhody (internetová stránka & slevová brožůra)
Dočasné nabídky (e-letter, časopis)
Individuální i skupinové nabídky
Přitažlivé pro téměř všechny segmenty členské skupiny
P ř íklady skupinových nákup
•
•
•
•
•
•
•
•
Plenky & výrobky péče o děti
Ecover (mycí a čistící výrobky)
Elektrická kola
LED osvětlení
Izolace střech
Fotovoltaické solární panely
Volleyballové míče
Sanitarní solární panely na horkou vodu
Poznámka: spojení na místní skupiny & aktivity.
Příklady výhod
•
•
•
•
•
•
Recyklované inkoustové catridge
Hotely, restaurace a prázdninové domy
Jídlo & nápoje
Oblečení & příslušenství
Sportovní vybavení
Počítačový software
24
KWB
Sociální & udr ž itelný aspekt?
•
•
•
Trvalé kontrolovaní profilů a aktivit partnerských firem
Řídící výbor (dobrovolníci) s poradní úlohou
Demokratizující udržitelný konsumerismus (např. turismus s rodinami a nižší příjmy)
25
MSKA
Radio
Proglas
Příklad projektu, založeného na crowdfundingu (příspěvků
od lidí) realizovaného v Česko republice v minulosti, krátce
po Sametové revoluci, který je dnes dobře znám a slouží
dobře svému účelu
Historie Rádia Proglas
MSKA
Smetanova 14, 602 00 Brno, CZ - CZECH REPUBLIC
www.mska.biz / [email protected]
První celonárodní
České křesťanské rádio
Jak se to vztahuje ke
crowdfundingu?
Rádio Proglas je neziskové rádio a nevysílá žádné reklamy.
Je, a vždy bylo, financováno hlavně z dobrovolných
příspěvků od lidí a posluchačů.
Vysílání Rádia Proglas
•
Nyní má 16 vysílačů, které pokrývající okolo 1/3
plochy naší země v pásmu FM
•
Je vysíláno také přes internet, digitalní pozemní,
satelitní i kabelové vysílání
•
Některé staré pořady jsou udržovány dostupné v
online zvukovém archívu
•
Vše to začalo, když katolický kněz Martin Holík se
skupinou křesťanu, duchovních a laiků založil
Nadaci Rádia Proglas krátce po Sametové revoluci
Druhy vysílaného obsahu
•
Začali vysílat v polovině roku 1995 po získání vysílací
licence
Vysílání se skládá z:
•
První vysílač byl umístěn na Svatý Hostýn, poutní
místo na 735 m vysoké Hostýnské hoře
•
Hudba různých žánrů, často klasická, duchovní,
lidová, převážně od nezávislých autorů
•
První studia a sídlo rádia byly umístěny v budově
Biskupského gymnázia v Brně a zde je stále hlavní
kancelář rádia. V roce 1995 mělo rádio jen 8
zaměstnanců
•
Mluvené slovo. Například o zajímavých událostech,
zprávách, historických momentech, nebo rozhovory
s hosty
•
Programy pro děti, např. s vzdělávacím telefonním
kvízem s cenami
•
Zvukové přenosy ze mší svatých a důležitých
křesťanských událostí, případně doplněné
komentáři či simultánními překlady
•
Pravidelné přeložené vysílaní Rádia Vaticana
26
MSKA
Televize dobrých
zpráv
TV Noe („Televize dobrých
zpráv“)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Jediné nekomerční rádio v České republice
Vysílá česky a slovensky
Katolické vysílání (katechismu katolické církve)
otevřené i jiným křesťanským církvím
Orientované především na křesťanského diváka
Nezávislé na silných politických a ekonomických
hráčích
Žádná reklama
Nabídka programů pro všechny generace
Nabízí vzdělávací programy – akcentuje národní
kulturní dědictví
Zvláštní pozornost věnuje dětem a mládeži
TV Noe
Zahájení vysílání
•
•
•
Vysílání zahájeno na jaře 2006
Jako společný česko-slovenský projekt spolu se
slovenskou TV LUX
2007 rozloučení – TV Noe ekumenické akcent, TV
LUX katolické akcent
Spolupráce s podobně zaměřenými partnery v
Evropě
Vysílání internetem, přes satelit, kabel, a DVB-T
Ředitelem TV Noe je jeden z otců zakladatelů –
salesián P. Leoš Ryška
•
•
•
Vysílání
•
•
•
•
•
•
•
Značná část programu je vlastní výroby
Spolupracuje s českými a slovenskými nezávislými
producenty
Některé programy vznikají ve spolupráci s
Diecézními centry mládeže
TV Noe pracuje se mladými začínajícími umělci a
dává prostor pro prezentaci jejich tvorby
Nabízí dvě zpravodajské relace : Zprávy z Vatikánu –
Octava dies a vlastní zprávy z dění v domácí
katolické církvi Noeviny
Přináší zvláštní zpravodajství z velkých křesťanských
setkání – Národní pouť na Velehradě, Světové dny
mládeže ad.
Převzaté programy zahraničních partnerských
redakcí přináší často v ČR jako první
Leoš Ryška
Narozený 1963 ve Frýdku-Místku
Salesiánský kněz, režisér, filmový producent
Spoluzakladatel TV Noe, farář v Heřmanicích
Studium teologi v Litoměřicích, 1989 kněžské svěcení
1995 absolutorium na filmové vysoké škole v Zlíně
Založení společnosti Telepace, s.r.o.
Točí vzdělávací programy a dokumentární filmy
Provází na cestách České misijní dílo a točí filmy
v Ugandě, Malawi, Zambii, Oceánii, Indii nebo
Latinské Americe – Ekvádor a Paraguayi
27
MSKA
Proč jméno NOE?
Praotec NOAH
•
•
•
•
•
Činil dobro a měl naději (Gen 5,28 – 8,22)
Bůh uzavřel smlouvu s Noem a zpečetěnou duhou
Jméno Noe, hebrejsky Noah znamená pokoj a mír (Gen 5,29)
Dobrá zpráva – holubice přináší zelenou větvičku
Televize dobrých zprávy by stěží našla lepší symbol
Team TV Noe
•
•
•
Team tvoří spolupracovníci studia Telepa e a nadace Telepace
TV Noe úzce spolupracuje s Radiem Proglas
Podobně zaměření partneři se nachází doma i v zahraniční
Jak je mo ž né podpo ř it TV Noe?
•
•
•
•
•
•
Podpora modlitbou
Sponsorstvím
Členstvím v Klubu přátel TV Noe
Jako KANOE – Kamarád Noe
Dobrovolnou spoluprací a tvůrčími impulsy
Finančním příspěvkem
Proč má televize Noe smysl?
•
•
•
•
•
Je hlasem opomíjených
Nabízí přátelství osamělým
Dává šanci začínajícím tvůrcům
Nabízí alternativu (Ne-) Spokojeným
Otvírá perspektivy hledajícím
28
OEW
Organisation für Eine solidarische Welt (OEW)
Vintlerweg 22, 39042 Brixen, IT - ITALY
www.oew.org / [email protected]
Sekem:
Model budoucnosti
Jak vypadá podnik budoucnosti? Bude
se starat jen o působivé hospodářské
výsledky? Zcela jistě, domnívá se porota
alternativní Nobelovy ceny.
Vyznamenala egyptskou hospodářskou
skupinu Sekem za její příkladný přístup.
Redaktor periodika Schrot§Korn Petr
Gutting mluvil s jednatelem firmy
Sekem Helmy Abouleish.
Poprvé byla alternativní Nobelova
cena udělena podniku, říká Helmy
Abouleish a představuje hospodářský
model budoucnosti.
? Jak dalece je Sekem hospodářským
modelem pro 21. století?
! Tato formulace, kterou nás ocenila
porota alternativní Nobelovy, je pro nás
velkou poctou. Ale my sami jsme na
sebe takto nikdy nepohlíželi. Ale
uskutečňujeme hospodářský model, o
němž jsme přesvědčeni, že přináší
Egyptu trvalý rozvoj. Ale čím více se
bavím s lidmi z nejrůznějších oblastí
celého světa, o to víc se ukazuje, že
následující otázky jsou všude aktuální:
Jak vypadá podnik budoucnosti? Co
znamená sociální odpovědnost
podniku? Jaký kulturní přínos může
podnik mít? K čemu je to dobré, když to
vyžaduje podporu budování komunit?
Věřím, že se 26 lety našich zkušeností
můžeme něco ukázat a něčím přispět.
? Co pro vás znamená velký zájem
médií při slavnostním předávání ceny
Vašemu podniku? Je to krátkodobé
nadšení? Nebo se tímto ocenění
rozvine zásadnější diskuse?
! Rád bych při této otázce oddělil dvě
věci: hospodářský rozvoj Sekemu a
debatu o otázkách vytváření komunit.
Hospodářský rozvoj posledních pár let
Interview
je velmi úspěšný jak na místním trhu,
tak také při exportu. Zaznamenáváme
růst 30 – 40% ročně. Tak tomu bylo již i
před udělením ocenění. Co se nyní
připojuje, je otevřená diskuse o modelu
Sekem: co vlastně znamená, jak se jím
mohou ostatní inspirovat?
obrací řada lidí třeba ze Světové banky,
nebo z Mezinárodního měnového
fondu, nebo Světového ekonomického
fóra v Davidu. Chtějí vědět, jak se to
projevuje, když se podnik sám vnímá
jako učící se, sociální a kulturní
společenství.
? Mohou se ostatní z vašich zkušeností
učit?
Důležitou součástí pro utváření
společenství jsou ranní kroužky. Každý
spolupracovník sdělí ostatním, co dělal
včera a co bude dělat dnes.
! Velmi mě těší to, že k nám přichází
stále více egyptských podniků a kladou
otázky. Doufám, že tento zvýšený
zájem bude trvat delší dobu. Bude
zapotřebí ještě několika let, než se toto
shromažďování zkušeností a výměna
názorů promítne do praxe druhých
podniků.
? Je možné tento model kopírovat?
Sekem není recept, je to společenství.
Každé společenství potřebuje svou
vlastní formu, aby se mohlo rozvíjet.
Základní myšlenka Sekemu ale
přenositelná je: Chce-li podnik
podporovat trvalý rozvoj, musí být
aktivní i v sociální a kulturní oblasti.
? To vzbuzuje dojem charitativního
spolku?
! Podle našich zkušeností,
prostřednictvím utváření společenství
roste i sebemotivace spolupracovníků,
také vzdělání a kreativita. Krátce:
radost z práce. Samozřejmě to není
možné poměřovat jedna ku jedné.
Jsem ale přesvědčen, že mnoho z naší
účinnosti vychází vývoje nových
produktů, zvyšování kvality a
utužování společenství. Vzdělání,
výchova i další vzdělávání jsou pro
úspěšnost naprosto nezbytné. Jek je to
možné poměřovat, musí ekonomové
ještě prozkoumat. Ale již nyní se na nás
? Investujete mnoho peněz do vzdělání
a dalšího vzdělávání spolupracovníků.
Vyrovná se to?
! Když se zamyslíte například nad
národem, nebo zemí, tak je zcela
nepopiratelné, že nejlepší investicí je
investice do vzdělávání vlastních
občanů. Jsme přesvědčeni o tom, že
tato zásada platí i u menších
společenství. Investujeme až 15%
placené pracovní doby našich
spolupracovníků do vzdělávání. Neboť
zažíváme, že firmy jsou stále víc a víc
hodnoceny podle toho, co jejich
zaměstnanci umějí a znají. V době, jako
je ta naše, nemůže být nikdy dost
investováno do vzdělávání lidí. Je to
pro nás podnikatelským rozhodnutím,
jako je i každá jiná investice. Také
vzdělání a dovednosti jsou důležitými
faktory na hodnotové škále.
? Když byste německému podnikateli
řekl: Zaplať každému zaměstnanci
denně jednu hodinu vzdělávání; tak asi
odpoví: To nejde!?
!Já vím, ale o této otázce nerozhoduje
teorie. Ale ty podniky, které neuznají
hodnotu vzdělání, by si měly někdy
udělat pilotní projekt alespoň na nízké
úrovni. Pak uvidí, zda se to vyplatí. Při
29
OEW
investici do vzdělávání nejde o dárky či
lásku k bližnímu, ale jde o investici,
která se vrátí.
? Jak konkrétně v praxi znamená další
vzdělávání?
? Jeden z vašich nejmladších projektů
v oblasti vzdělávání je Sekemská
akademie věd a užitého umění, která
zahájila činnost v roce 2000. Jaké jsou
její cíle?
! Akademie je první fází plánované
soukromé university Sekem. V akademii
se mají vědeckým způsobem
zpracovávat problémy, které máme v
jednotlivých oblastech konkrétní práce.
Například postupy práce v zemědělství,
vývojové problémy ve farmaceutické
výrobě, otázky podnikového
hospodářství. Existuje ale také pracovní
skupina, která se zabývá vztahem
křesťanství a islámu. Kromě toho stále
pracují vědci z Egypta i Evropy na
inovativních výrobcích. Akademie tedy
je na jedné straně jakýmsi výzkumným
centrem, které bylo takzvaně
vyčleněno z podniku. Na druhé straně
nám umožňuje, přiblížit se
akademickému světu. Můžeme pozvat
vědce k jednotlivým projektům, a tak
získat okruh profesorů, s nimiž
můžeme v příštím roce otevřít
soukromou universitu. S nimi chceme
vytvořit učební plány pro nové
akademické vzdělávání v
oblasti podnikového
hospodářství, farmacie,
počítačové techniky. Toto
vzdělávání má být velmi
Narozený 1963 ve Frýdku-Místku
orientované na praxi.
Dr. Ibrahim Abouleisch, otec Helmy
Abouleische, založil Sekem. Dr. Ibrahim
? Finanční ocenění, které
Abouleisch vyrůstal v egyptské
souvisí s udělením alternativní
podnikatelské rodině, V 18 letech odešel
Nobelovy ceny ve výší 73.000
ke studiu do Štýrského Hradce. Pracoval
Euro věnoval Váš otec na
pak na universitě a později v medicínské
rozjezd této university.
firmě. V polovině 70. let navštívil
egyptskou vlast. Manželský pár byl
! Ano, peníze nám pomohou
šokován politikou vztahu k životnímu
uhradit náklady plánování a
prostředí. Rodina se následně do Egypta
celou plánovací fázi. Universita
vrátila a zde založila Sekem, což znamená
má být dobudována v časovém
něco jako „Životní síla Slunce“.Své
horizontu jedenácti let a má
zkušenosti shrnul v knize s názvem Die
být tvořena 12 fakultami. Počet
Sekem-Vision. ISBN 39323386779.
studentů by neměl přerůst
2500 – 3000.
! Existuje několik modelů vzdělávání.
Jeden model – my jej nazýváme učit se
prostřednictvím práce. Například při
práci u šicího stroje, se společně zkouší,
zda všechny operace – všechny pohyby
rukou, které pracovní dělá, jsou
opravdu ty správné a co nejefektivnější.
Druhý model se vztahuje na teoretické
učení mimo pracoviště. Vyžaduje ale
stálý kontakt k praxi. Začíná to již ve
škole. Chceme, aby teorie a praxe byly
vzdáleny jen minimálně. V opačném
případě se mnohé z toho, co se žák
teoreticky učí, nikdy nepřenese do
praxe. A naopak ponechá-li se praxe
sama sobě, nedochází onomu
potřebnému rozvoji, který dnes
potřebujeme, aby byla firma
životaschopná.
Zakladatel
? Němečtí příznivci přírodní stravy
nakupují již dlouho produkty firmy
Sekem, ale většinou to neví, protože
jméno Sekem se na obalech neuvádí.
Jak jsou značkou jsou dováženy
výrobky Sekem pro německý trh?
! Jmenovat můžu zvlášť Spielberger
Natura, Lebensbaum, Alnatura,
velkoobchod s ovocem a zeleninou
Eosta, ale také Rapunzel, Bauck,
Bingenjeimer Saatgut. Naše textilie
najdete nejspíše pod značkou Alana, a
mnohé další.
? Jakým způsobem přispěli k úspěch
Sekem němečtí bio spotřebitelé?
! Bez spolupráce s německým DemeterBund, s Demeterovými
velkoobchodníky a výrobci v Německu
by Sekem nedosáhl dnešní velikosti a
významu. Nároky na kvalitu výrobků,
které vzšly právě také ze školení
německého obchodního partnera, nám
umožnili, prosadit dobře naše výrobky
také na jiných trzích, například v
Americe a Japonsku, ale i na domácím
egyptském trhu. Udělení této
alternativní Nobelovy ceny rozumíme
vlastně tak, že se jedná o ocenění
biologicky-dynamického hnutí.
? Apropos vývoz: Jaký je poměr mezi
domácím a zahraničním trhem?
! V současné době zaujímá domácí trh
asi 70% naší výroby. Export v
posledních letechzaznamenává
procentuální pokles, i když v
absolutních číslech stále roste. Jsme
pyšní na to, že Egypt má nejvyšší podíl
biologických produktů ze všech
neprůmyslových zemí.
? Jak dopadá na každodenní život
v Sekemu Irácká a Blízkovýchodní
krize?
! Skutečnou krizí arabských zemí není
jen válka v Iráku nebo v Palestině.
Největší výzvou jsou hospodářské
30
OEW
otázky. Jen když vyřešíme tato problémy, podaří se nám
zvládnout politické konflikty. Naše obyvatelstvo roste příliš
rychle, máme 104 miliónů práceschopných obyvatel ve 22
arabských zemích. 15% z nich jsou nezaměstnaní. V příštích 16
letech budeme muset vytvořit dalších 85 milionů pracovních
míst. Musíme se zabývat otázkou, jak budeme moci být
konkurenceschopnější.
Kdo je Sekem?
Jde o farmu zřízenou v roce 1977 v Egyptě. Na počátku bylo
zúrodněno cca 70 ha půdy v pustině 60 km severovýchodně
od Káhiry. Podzemním zavlažovacím zařízením se vytvořil
prostor pro pěstování brambor, cuket, slunečnice, čaje,
léčivých bylin a bavlny. Dnes zaměstnává asi 2000 osob a
spolupracuje s 800 rolníky. Na projekt zúrodnění půdy
navázal projekt pro zabezpečení infrastruktury: zbudovány
školky, školy, nemocnice. Z projektu profituje asi 30 000 lidí v
17 sousedních obcích.
Další Informace
Přehled o hospodářském, sociálním a kulturním životě v
Sekem nabízí webová stránka www.sekem.com
31
OEW
Říjen 2011
Kreiskultur / Kultura kruhu
První kruhy se
objevily kolem
ohně našich
předků. Až do
dnešních dnů je
střed kruhu
místem, kde
můžeme naše
rozdílné pohledy
proměnit na
společnou vizi.
Předpokladem
toho je schopnost
hovořit nikoliv proti
sobě, ale spolu.
Kultura kruhu a komunikace
Základní forma udržitelných
sociálních struktur a
organizačních forem
Od Viviany Dittmar
V moha oblastech
společnosti je
patrné hledání jiné
formy společné
komunikace. Mimo
náboženská
dogmata nebo
morální tlaky je tato
„sametová
revoluce“ výrazem
globální změny ve
společenském
smýšlení jejíž dosah
dnes můžeme
nanejvýš tušit.
Základem tohoto
pohybu je odklon od
konkurenčního a
individualistického
smýšlení směrem ke
spolupráci,
vzájemné podpoře a
upřímnému
angažování se pro
obecné dobro jako
základu
udržitelného,
naplněného a
spravedlivého
životního stylu.
V tomto procesu
přeměny se nám
nabízí kruh jako
prototyp sociální
struktury života
našich předků.
Když budeme naše
sociální,
hospodářské a
sociální struktury
utvářet na principu
kruhu, vzniknou
životodárné modely,
které budou
vyhovovat naší
potřebě po nové
formě soužití a
spolupráce, a tím
nám umožní
blahobyt, který jde
za pouhé hromadění
materiálního
bohatství.
32
KULTURA KRUHU Základní forma udržitelných sociálních struktur
OEW
Komunikace v kruhu
Hovořit spolu místo proti sobě
Od Viviany Dittmar
I když je kruh prototypem lidské společenské
organizace, zdá se po staletích hierarchicky
organizovaného soužití, tato forma jako zcela
uzapomenutá. Ba ještě více, Hierarchické formy lidské
komunikace se do naší osobní i kolektivní psychiky vryly
tak hluboko, že většina z nás si komunikaci společenství
nedovede bez této hierarchické struktury představit.
Současně jsme již i století svědky trvalého vývoje k
pomalé ale stálé proměně od hierarchických struktur
směrem k větší účasti, společné odpovědnosti a hledání
rozhodnutí k solidaritě a spolupráci.
Nejedná se o lineární vývoj, při němž následuje krok za
krokem. Mnohem více dochází k této proměně při jistém
tápání a hledání, váhání, s moha chybnými kroky,
zjevnými kroky zpět, s blouděním, které v nás vzbuzují
dojem, že jsme zcela zabloudili. Přesto to byly často
nejtemnější místa našich dějin, které nám umožnily
rozhodující krok dopředu. Jako nejmladší příklad můžeme
vidět hrůzy tzv. Třetí říše a na jejich základě vzniklé
smlouvy o lidských právech jako je Ženevská konvence,
nebo v Jižní Africe po zániku apartheidu vzešlá „Truth and
Reconciliation Committee“, které začaly psát novou
kapitolu v dějinách mezinárodního práva.
Globální krize s níž je dnešní lidstvo konfrontováno, je
bezpochyby jedním z nejsmutnějších momentů, které jsme
zažili. A abychom tváří v tvář nesmírnému rozsahu
ekologických, sociálních a hospodářských výzev
neresignovali, potřebujeme určitý výhled a perspektivu.
Potřebujeme důvěryhodné modely, které nás přesvědčí o
tom, že je možná nová forma společenského soužití. A že je
možný rozhodný krok dopředu z této temnoty, a to v kultuře
solidarity a spolupráce, v níž žijeme společně i s ostatními
tvory ve vzájemné podpoře. Kultura kruhu je základní
forma těchto modelů.
Co je kultura kruhu?
První kruhy se tvořili u ohňů našich prapředků. Zde se
lidé shromaždovali, aby sdíleli teplo, ochranu a potravu. V
průběhu času se zde rozvíjely komplexní sociální struktury,
v nichž ale soudržný kruh byl základem jejich uvažování.
Christina Baldwin píše ve své knize Calling the Circle:
„Kruh je forma, která odolala nedokonalostem lidského
soužití a překonala dalekosáhlé sociální změny … Kruh
držel lidskou pospolitost pohromadě celých třicet tisíc let
… V epoše kruhu jsme prošli vývojem od lidí doby
kamenné žijících v jeskyních k občanům v rozvinutých
společnostech jako byla například miójská Kréta. Kruh nám
pomohl to vše zahrnout do sebe. (Baldwin 1998, s. 38)
Neporušené domorodé pospolitosti jsou živoucími
doklady takové kultury kruhu. Žijí v souladu se zákony
přírody a to po celá tisíciletí. Při diskusích nad otázkou, jak
můžeme my lidstvo dlouhodobě a trvale žít, poskytují nám
základní principy domorodého způsobu života jistý pevný
bod. A tak, i když pro nás životný styl domorodých národů
pro nás není životaschopnou alternativou, můžeme v jejich
základních principech odhalit základ udržitelného života a
využít je pro naše moderní společenské formy, hospodářské
a technické systémy.
Proč kruh?
Kruh je základní struktura všech přirozených procesů.
Udržitelné modely, ať v sociální, ekologické či ekonomické
oblasti mohou fungovat teprve tehdy, když se jim podaří
přetvořit lineální formu fungování na model kruhu.
Lineární model je konečný. Kruh se může stále obnovovat,
pokud je v rovnováze a je možnost se v něm stále učit, jak
nám to ukazuje po miliony let příroda. Kultura kruhu je
sociální ekvivalent přírodních modelů.
Střed kruhu: důvěra a spolupráce
Abychom mohli pochopit kruh a ujasnili si, čím se liší
od hierarchické struktury, musíme si především uvědomit,
co jej drží zevnitř. Většina hierarchických modelů spočívá
na strachu. Lidé se na nich podílejí ze strachu, protože si
nedovedou představit, co by nastalo, kdyby se na nich
nepodíleli. Hierarchický sytém je udržován tlakem zvenčí.
Ne tak kruh. Kruh je formován a držen pohromadě
vnitřní přitažlivostí. Kruh našich domorodých předků je
dnes sdílenou vizí. To, co účastníky kruhu spojuje je stále
důvěra, vzájemný respekt a ochota ke spolupráci, a to je
uschopňuje převzít společnou odpovědnost.
Kultura kruhu vyjadřuje společnou
odpovědnost za celek
V hierarchické společnosti je pojem odpovědnost
vnímán negativně. Zpravidla se odpovědnost spojuje s
vinou. Ta je podle možností delegována z vrchu dolů a ze
zdola nahoru. Zcela v přirozenosti hierarchického systému
tkví, dosáhnout co největšího vlivu při co nejmenší
odpovědnosti. Čím víc se to zdaří, tím víc je moc a vliv
vykonáván, aniž se kdo stará o důsledky toho stavu. Fatální
důsledky tohoto modelu vidím dnes v plném rozsahu našich
globální enviromentálních a sociálních problémů.
V kultuře kruhu je odpovědnost definována zcela jinak.
Zodpovědnost znamená o něco převzít starost, o něco se
starat. Můžeme dokonce jít tak daleko a říci, že
33
KULTURA KRUHU Základní forma udržitelných sociálních struktur
OEW
Komunikace v kruhu
Hovořit spolu místo proti sobě
Od Viviany Dittmar
odpovědnost je zde vnímána jako žitá láska. A společně
nesená odpovědnost je základem pro solidaritu, spolupráci
a soudržnost, které společně tvoří kulturu kruhu.
Soudržnost proto, že skutečná kultura kruhu definuje celek
nejen jako kruh, ale jako život v úplnosti. A tento pocit
zodpovědnosti se vztahuje nejen k dnešnímu celému svět,
jak jej dnes známe, ale jde ještě daleko za něj, a zahrnuje
budoucí a minulé generace.
Vedoucí pozice v kultuře kruhu
Jako hierarchicky socializovaní lidé si pod pojmem
komunikace v kruhu představíme takové společenské
uspořádání, kde nikdo nemá vedoucí roli. Opak je ale
pravdou. Kultura komunikace v kruhu požaduje a
podporuje vedení. Ale i tento pojem, je zde zcela jinak
definován. Každý v kruhu je pozván a vyzván, aby převzal
vedení. Nejsilnější vedoucí roli převezme ten, kdo má
největší kompetenci a je ochoten převzít co největší díl
odpovědnosti. Tato role nemusí být definována, nemusí být
volena. Mnohem víc vzejde přirozeně ze schopností
jednotlivce, či požadavků dané situace. Protože každý v
kruhu má jiné přednosti, spočívá největší kompetence v
různých situacích u různých členů skupiny.
Protože zde vyžadovaná odpovědnost je všem
společná, váže se na celek, není ani konflikt mezi více
silnými vůdčími osobnostmi. Mnohem víc je tomu ve
skupině tak, že každá vůdčí osobnost ve skupině je vděčná
za každého druhého – dalšího, který přebírá odpovědnost.
Neboť čím více lidí nese odpovědnost za celek, o to snazší
je to pro každého jednotlivce. Čím více lidí převezme
odpovědnost, o to silnější je kruh. V ideálním případě
přebírá zodpovědnost za celek každý svým způsobem a
podle svých kompetencí.
udělat první kroky k novým paradigmatům? Začněme
úvahou o tom, jak v našem kruhu chápeme odpovědnost a
vedení? Zde jsou tři náměty, které se prolínají a pomůžou
nám novou formu vedení nejen pochopit, ale i uskutečnit:
funkční vedení
rotující vedení
sdílené vedení
Funkční vedení
V hierarchické sociální struktuře existuje autorita,
odpovědnost a rozhodovací pravomoc podle pozice, na níž
jednotlivá vedoucí osoba v řídícím modelu pyramidy stojí.
Petrovský princip zdůrazňuje pouze jeden aspekt
problematiky tohoto systému. Petrovský princip ukazuje, že
v hierarchickém systému každý člen může postupovat až
na úroveň na kterou nemá předpoklady – kompetenci.
Důsledkem toho je, že někteří lidé na jednotlivých
hierarchických úrovních, jsou častou svou odpovědností
přetíženi. To si ale neodvažují přiznat, často ze strachu, aby
na pyramidě nesestoupili níže, nebo z ní vůbec nebyli zcela
vyloučeni.
Funkční vedení znamená, že rozhodnutí učiní ta osoba,
která má největší kompetenci, kapacitu a ochotu převzít
odpovědnost.Z toho vychází vedení, které není vázané na
osobu, ale organicky rotuje.
Rotující vedení
Předpokladem pro rotující řízení je velká míra důvěry,
sounáležitosti a kooperace v kruhu. Každý člen kruhu
musí být ztotožněn s ideou ve středu kruhu a musí si být
vědom toho, že na jeho úspěchu záleží úspěch celého
kruhu a obráceně.
Vedlo volně rotujícího vedení, tak jak je popsáno výše u
Modely nového vedení ve společném
funkčního vedení, existuje možnost zavést rotující vedení
soužití i hospodářství
podle předem pevně stanovených schémat. Tak je možné
I když je poměrně snadné pochopit základy vedení ve třeba zavést, že vedení zasedání rotuje podle předem
smyslu komunikace v kruhu, o to těžší je její praktické
stanoveného schématu tak, aby každý člen kruhu dostal
uskutečnění. Velmi hluboko v nás i ostatních je zakořeněna příležitost, převzít tímto způsobem zodpovědnost.
nedůvěra k novému ve srovnání k zavedeným principům. Podobným způsobem je možné podřídit rotaci podle více či
Velmi pevná se jeví stará schémata, která odbourávají
méně pevných pravidel i jiné role, z čehož pak vychází
zodpovědnost a moc chtějí monopolizovat.
sdílené vedení.
Ale přesto v každém z nás je hluboce zakořeněna touha
vytrhnout se z tohoto omezení a vydat se do nové podoby
Sdílené vedení
společného soužití. Již jsme unaveni věčným bojem proti
Model sdíleného vedení spočívá v tom, že vedoucí
sobě navzájem a stále víc lidí je ochotno nejen odpovědnost pracovníci v klasickém slova smyslu vykonávají více pozic
převzít, ale i se o odpovědnost dělit.
ve vedení, které mohou být od sebe odděleny, a pak mohou
Ale kde začít? Kde začneme s vymaňováním se z
stát vedle sebe se zcela stejným hodnotovým oceněním.
omezení, která jsme na sebe sami naložili a jak se odvážíme
34
KULTURA KRUHU Základní forma udržitelných sociálních struktur
OEW
Komunikace v kruhu
Hovořit spolu místo proti sobě
Od Viviany Dittmar
Zůstaneme-li u výše uvedeného vzoru vedoucího
zasedání, dá se tato role rozdělit ještě do několika nižších
rolí. Christina Baldwin a AnnLinnea popisují ve své knize
The Cirkle Way, A Laeder in Every Chair role hostitele,
jakéhosi majordoma (zajišťuje místnost konání akce),
strážce a zapisovatele. Uvedené role chci v dalším ještě
přesněji popsat, abych princip sdíleného vedení mohla
přesněji popsat.
Hostitel (Der Gastgeber)
Úkolem tzv. hostitele je sdělit čas, místo, délku trvání a
téma plánovaného zasedání všem zvaným osobám. Může
to být osoba, která jednání iniciovala, ale nemusí. Hostitel
může navíc převzít odpovědnost za místo konání
společného zasedání, zajistí aby místnost byla pohodlná,
vyvětraná, dobře vytopená, zabezpečená technickými
pomůckami, že je k dispozici voda a že zasedání může
probíhat formou kruhové komunikace.
Moderátor (Der Raumhalter)
Napětí uvnitř kruhu:
Často brání efektivní komunikaci, spolupráci a dobrání
se k rozhodnutí nevyjádřená a neodstraněná napětí. Strážce
má za úkol na to upozornit. Může pak navrhnout různá
opatření k odbourání napětí, aby tak byl opět vytvořen
základ pro efektivní spolupráci Příkladem proto může být
minuta ticha, poradenství apod. K těmto bodům se ještě
vrátím v pasáži komunikační prvky.
Přechod k jinému způsobu komunikace:
Podle stanového cíle v kruhu využívají různé způsoby
projednávání. Strážce á za úkol, sledovat způsob jednání v
kruhu a upozornit na vhodnost jiného způsobu projednávání
dané věci, pokud se ukazuje, že zvolená metoda nepomáhá
dojít řešení.
Potřeba přestávky:
Úkolem strážce také je sledovat energii a únavu
jednajícího kruhu a navrhnout přestávku.
Zapisovatel (Der Protokollführer)
Jeho úkolem během zasedání je strukturovat setkání, dá
Úkol zapisovatele je všeobecně znám. Iv zde má
se tedy připodobnit roli moderátora. Při jednotlivých
zachytit jednotlivé názory na projednávané body a
jednáních rotuje tato role. Jinak než u klasického jednání, zaznamenat závěry jednání skupiny.
nepřipadne tato úloha automaticky nejsilnější vedoucí
osobě v kruhu. Rotuje od jedné osoby ke druhé mnohem
Přednosti sdíleného vedení pro
častěji, než jiné funkce v kruhu.
komunikační strukturu v podniku
Největší předností sdíleného vedení, ať v podobě
funkčního či rotujícího vedení, je společná zodpovědnost za
Jeho úkolem je sledovat jednání i vztahy členů kruhu z úspěch v komunikaci. To vytváří prostředí spolupráce a
jistého nadhledu a zasáhnout v případě potřeby. Může
vzájemného naslouchání. Zde uvedený scénář má být
použít i jistý akustický signál. Je vlastním kruhem pověřen, ovšem pouze příkladem pro jinou kulturu v podniku, kterou
aby zasáhl. Kruh se shoduje na tom, že při zaznění
právě umožní kultura kruhu. Principy sdíleného, rotujícího i
sjednaného signálu bude strážci věnovat výhradní
funkčního vedení, jak jsme je zde naznačili. je možné
pozornost. Strážce zasahuje především v následujících
všeobecně přenést i na řízení podniku.
případech:
Čím hlouběji se etabluje důvěra s ochota ke spolupráci v
rámci skupiny, o to schopnější je využít nejrůznějších
Diskuse se odklání od tématu:
nástrojů a o to zbytečnější se pak jeví strohé delegování. Na
Jestliže strážce zjistí, že se diskuse ubírá jiným směrem příkladě zasedání to znamená, že kruhu s dostatečným
než je téma zasedání, přeruší jednání krátkým signálem a
procvičením tohoto způsobu spolupráce již nepotřebuje
upozorní skupinu na to, co se stalo. Jeho úkolem není vrátit jednotlivé role ani definovat. Různé funkce často v kruhu
skupinu zpět k diskusi o tématu, ale upozornit, že se od
rotují, jsou vykonávány jednou tím podruhé jiným členem
tématu odchýlila a vydala se jiným směrem. Kruh pak má kruhu, bez toho, aby byly explicitně jako moderátor, strážce
sám možnost rozhodnout, zda se chce vrátit k původnímu a zapisovatel definovány. Funguje to ovšem pouze ve
tématu, nebo zda nově vzešlé téma musí vyjasnit dříve.
společenství (kruhu) s velmi vyspělými účastníky, kteří se
Případně se projednávání nového tématu odročí na jiné
vyznačují vysokou kulturou (úrovní) spolupráce, ve
zasedání, což protokolista patřičně zaznamená.
společenstvích v nichž je potřebná odpovědnost za celek
pochopitelně vnímána více osobami a je jimi vykonávána
samozřejmě a radostně.
Strážce (Der Hüter)
35
KULTURA KRUHU Základní forma udržitelných sociálních struktur
OEW
Viviant Dittmar je zakladatelkou nadace Be the Change pro kulturní změnu. Je autorkou knihyVivian
Gefühle, eine
Gebrauchanweisung (Pocity, návod k použití)
Dittmar
Dětství a mládí
a již víc jak jedno desetiletí předává v
strávené na
seminářích a při poradách své znalosti o
třech
rozvoji osobnostním rozvoji, kultuře
kontinentech,
spolupráce a udržitelném životním stylu.
ve třech velmi
Od roku 2011 úzce spolupracuje s institutem Terra a provází podniky při rozvíjení sociálních arozdílných
emocionálních
kulturách
již
kompetencích, které jsou nezbytné k proměně
velmi záhy
ke kultuře kruhu.
www.viviandittmar.net
www.be-the-change.de
www.terra-institute.eu
rozvinuly
citlivost
autorky k
sociálním a
ekologickým
výzvám naší
doby a k
moderní krizi
identity
průmyslových
národů.
Quellen:
I. http://de.wikipedia.org/wiki/
Genfer_Konvention#Die_Genfer_Abkommen_von_1949
II. http://en.wikipedia.org/wiki/
Truth_and_Reconciliation_Commission_(South_Africa)
III. Baldwin, Christina: Calling the Circle: The First and Future
Culture, Bantam, 1998
IV. Quelle Peter Prinzip einfügen
V. Linnea, Ann; Baldwin, Christina: The Circle Way, A
Leader in Every Chair, McGraw Hill Profesisonal 2010
VI. Growing a Life Together
36
OEW
Družstevnictví
v Jižním Tyrolsku:
mezi tradicí a modernitou
Sociální a hospodářská struktura jižních Tyrol se vyznačuje
značným počtem drobných podniků. Většina podniků v
zemědělství, obchodě, řemesle i průmyslu vznikla jako
rodinné firmy a mnohé z nich takovými také zůstaly.
V této souvislosti družstevnictví od svých počátků přispívalo
k rozvoji drobných podniků a k utváření širších družstevních
společností.
Tak vznikla například zemědělská družstva jako první základ
družstevnictví v Jižních Tyrolách, protože zemědělci
pochopili nutnost úzce spolupracovat při sklizni, zpracování i
prodeji svých produktů. Také úvěrová družstva vznikla na
základě potřeb a požadavků místních společenství: Dnes
existuje v Jižním Tyrolsku více jak padesát bank v družstevní
formě, které jsou rozmístěny v jednotlivých obcích a
pokrývají úvěrovou potřebu domácích drobných podniků.
První spotřební družstva vznikla také již v minulém století a
dnes představují velmi moderní organizační formu. V době
globalizace znovu naplňují přání spotřebitelů, kteří chtějí
znovu převzít aktivní roli a mít vliv na nabídku a tržní
podmínky.
K této rozsáhlé historické síti družstev v průběhu posledních
desetiletí přibývají družstva pro výstavbu bytů, družstva
služeb a sociální družstva. Jedná se o novou generaci
družstevního podnikání, která je výrazem nových potřeb
obyvatel především ve městech.
Data k dru ž stevnictví v
Jižním Tyrolsku
K 31. 12. 2013 bylo v zemském družstevním registru zapsáno
celkem 1003 družstev. V roce 2012 to bylo 955 družstev.
V registru zapsaná družstva mají celkem asi 165 000 členů,
přičemž je třeba mít na zřeteli, že je možné být členem více
družstev. 1003 družstva pracují v následujících oblastech:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
98 zemědělská pěstební a dodavatelská družstva
5 družstva pracovníků v zemědělství
1 zemědělské družstvo
14 spotřebních družstev
161 výrobních družstev
289 družstev v oblasti služeb
183 sociální družstva
197 stavební družstva
2 družstva garance
6 konsorcií družstev
47 Raiffeisenek resp úvěrových družstev
Různé typy družstev jsou výrazem sociální a hospodářské
struktury Jižního Tyrolska i výrazem dějinného vývoje
lokálního družstevnictví.
V Jižních Tyrolích najdeme dnes 4 uznávaná sdružení
družstev. Z oněch 1003 v registru zaznamenaných družstev je
•
•
•
•
•
341 členem Spolku Raiffeisenek Jižního Tyrolska
271 členem Confcooperative Bozen
173 členem Spolku družstev Jižního Tyrolska
83 členem A.G.C.I. Adelige- Südtirol
135 družstev není začleněno do žádného z
uvedených spolků
Co je družstvo?
Družstvo je společnost složená z fyzických nebo právnických
osob, která směřuje ke spolupráci a sleduje cíl nabídnout
vlastním členům zboží, služby, pracovní příležitosti za
přednostních podmínek, než je mohou opatřit na běžném
trhu. Tyto výhody mohou být různého charakteru, například
ve vyšší mzdě, nebo možnosti získat zboží za nižší ceny. V
protikladu k jiným společenským formám je družstevním
způsobem vytvořený majetek většinou nedělitelný, používá
se jako investice do rozvoje družstva a předává se dalším
generacím členů družstva. V centru snažení nestojí
maximalizace zisku, ale co nejlepší pokrytí potřeb členů
37
OEW
družstva. Družstvo je společnost v níž se členové aktivně
podílejí na podnikatelských rozhodnutích. Všichni členové
mají stejně velký podíl na rozhodování podniku, protože ve
družstvu se nerozděluje na vlastníky a zaměstnance. I
správcové musejí být ve většině členové družstva.
Na jakých zásadách a
hodnotách spočívá družstvo?
Družstevnictví má své kořeny v hodnotě děleného
podnikatelstva, svůj vývoj hledá v trhu a svůj účel spatřuje ve
zlepšení hospodářské a sociální situace vlastních členů a
společnosti obecně. Ve družstvo stojí člověk před penězi a
práce před kapitálem.
Družstvo dbá na základy demokracie, rovnosti,
transparentnosti a zavazuje se k jejich uskutečňování
prostřednictvím pravidel chování, která jsou závazná pro
všechny osoby činné ve družstvu, především pro jeho
správce.
Velký význam je přisuzován zásadám a hodnotám, o které se
družstva opírají (nezávislost, svébytná odpovědnost, rovnost
a solidarita) je připisován tak velký význam, že jsou chráněna
a uznávána i ústavou. Tak stojí v článku 45: „Republika
uznává sociální úkol družstevnictví z předpokladu že je
vystavěn na principu vzájemnosti a bez účelu soukromé
spekulace. Zákon požaduje a přiměřenými prostředky
zvýhodňuje vlastní rozvoj družstva a prostřednictvím
účelného dozoru zajišťuje vlastní svébytnost a sledování cíle.
9 principu° fungování
družstva
Jedna hlava jeden hlas
Družstvo je jedinou formou podnikání, která nepřipouští
soustředění družstevního majetku do několika málo rukou. V
členském shromáždění disponuje každý člen, bez ohledu na
velikost kapitálového podílu, jedním hlasem.
Demokratická a aktivní správa
č leny družstva
Družstvo je spravováno svými členy demokratickým
způsobem. Družstvo je povinno vyžadovat aktivní účast
všech členů na rozhodování, prostřednictvím jejich začlenění
do společenského života. Správní orgán musí být většinově
tvořen členy družstva.
Charakter vzájemnosti
(podporování č len u° )
Hlavní cíl družstva není maximalizace zisku, ale vzájemná
podpora a zvýhodňování členů. To znamená, že členům
družstva mají být poskytovány lepší podmínky (cena, mzda
ad.), než může každý jednotlivý člen sám pro sebe dosáhnout
na běžném trhu.
Nespekulativní charakter
Když se družstvo rozpouští, členové si nesmějí majetek
družstva rozdělit mezi sebou, ani jej nesmějí prodat jako
celek. Zákon zajišťuje výhodnější zdanění zisku, za
předpokladu, že tento zisk je investován do rozvoje družstva.
Otevřené dveře
Družstvo je otevřená společenská forma. Každý, kdo sdílí
zásady vzájemnosti a je schopen přispívat k účelu družstva,
může požádat o členství.
Solidarita mezi generacemi
Družstvo má být dlouhodobě zachováno i příštím generacím.
Trvání družstva je zabezpečeno nedělitelností družstevního
majetku a předáváním zkušeností a odpovědnosti za vedení
spolku starší generace těm mladším členům.
Nezávislost a vzájemná podpora
Každé družstvo je nezávislý podnik, který se sám spravuje, i
když zpravidla usiluje o začlenění do některého sdružení
družstev. Mezi družstvy existují různé formy vzájemné
podpory a spolupráce družstev a to kvůli podpoře při rozvoji,
ale také při prosazení se na trhu.
Propagace ven
K četným úkolům družstva také patří, podporovat přímou i
nepřímou pomocí vznik nových družstev. K tomuto účelu
odkládají družstva malou část svého ročního výtěžku k
podpoře rozvoje družstevnictví.
Sociální odpovědnost
Družstevnictví se zasazuje o rozvoj jednotlivých osob, rodin,
sociálních skupin a celé společnosti. Teritoriální charakter
družstev zhodnocuje kvalitativní potenciál, který každé
společenství má a nabízí vhodná řešení pro naplnění potřeb
jednotlivců i společenství.
38
OEW
Proč a kdy má být zvolena
forma družstva?
Volba formy družstevního podnikání je jednodušší a méně
riskantní pro založení podniku a dosažení hospodářské
svébytnosti. Založením družstva mohou být využity
podnikatelské záměry více osob: jejich náměty, jejich
zkušenosti, jejich zdroje se spojí k tomu, aby dosáhly
efektivního uskutečnění záměru. Družstvo může toto
všeobecné stanovení cíle sledovat prostřednictvím různých
přístupů:
•
•
•
Podpora členů vytvořením lepších pracovních
podmínek (ve vztahu k pracovní schopnosti a
zásluhám), než by je jednotliví členové našli na trhu
práce;
Získání výrobků za nižší ceny, nebo vyskladnění
výrobků za vyšší ceny, než jsou běžně nabízené na
trhu;
Snížení podnikových nákladů jednotlivého podniku a
zvýšení vlastní kupní síly a konkurenceschopnosti
prostřednictvím společenské iniciativy.
Družstvo mimo jiné umožňuje zahájení podnikatelské
činnosti bez velkých kapitálových investic. Zákon ukládá jako
nejnižší kapitálový vklad pro člena 25 Euro.
Kapitálové podíly společnosti představují jediný rizikový
kapitál, za který nesou členové družstva odpovědnost, neboť
družstva jsou společnosti s ručením omezeným. Družstva
podporující především členy nadto využívají příznivějšího
zdanění. Jako každá společenská formace, vyznačují se
družstva určitými vlastnostmi, přednostmi a omezeními. Zda
je vhodné využít pro zamýšlenou podnikatelskou iniciativu
právní struktury družstva, je třeba rozhodnout na základě
zvážení vykonávané činnosti, cílů a vlastností členů družstva.
Volba vhodné právní formy je důležitým krokem k úspěchu
iniciativy.
Jaké máme typy dru ž stev?
Družstvo může vykonávat prakticky jakoukoliv činnost,
ačkoliv se na základě svých vlastností přece jen k určité
činnost zvláště hodí. V následujícím budou popsány nejčastěji
využívané oblasti činnosti družstev.
Spot ř ební dru ž stva
Účelem těchto družstev je uspokojovat poptávku po
spotřebním a jiném zboží. Spotřební družstvo usiluje o
udržení co nejmenšího rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou
a tím umožnit členům získat zboží za nižší ceny, než jsou na
běžném trhu.
Typickými příklady konzumních družstev jsou velké nákupní
řetězce organizované družstevním způsobem, stejně jako
družstva na produkci a zásobování elektrickou energií.
Výrobní a pracovní družstva
Členové těchto družstev jsou současně podnikateli a
zaměstnanci svého podniku. Členové si mezi sebou rozdělí
práci a svou činnost organizují sami
Tato družstva působí převážně v oblasti řemesel a služeb.
Jsou vytvářena proto, aby utvářela pro své členy v kvalitativní
i hospodářské formě lepší pracovní podmínky, než jsou
běžné na pracovním trhu.
Družstva služeb
Společným znakem družstev služeb je, výkon určité činnosti
společným způsobem, aby tak mohly být využity společné
výhody. Jedná se o velmi pestrou skupinu družstev, které
pracují v nejrůznějších oblastech.
Bytová družstva
Účelem je výstavba a rozdělování bytů členům za
velkoobchodní cenu přičemž odpadá podnikatelský zisk a
jsou využity všechny plánované výhody. Pokrývají bytovou
potřebu lidí tím, že zbudují bytové domy, které pak přidělují
členům družstva: do vlastnictví, pokud se jedná o družstvo s
„děleným vlastnictvím“, nebo k využívání, pokud se jedná o
družstvo s „neděleným vlastnictvím“. Nejnižší počet členů
stavebně-bytového družstva je 9 osob.
Sociální družstva
Cílem sociálních družstev je všeobecný společenský zájem na
podpoře mezilidských vztahů a sociální integrace.
Rozlišujeme dva typy sociálních družstev:
•
•
Sociální družstva nabízející sociální, zdravotní a
vzdělávací služby (tzv. Sociální družstva typu A);
Sociální družstva, která konají různé činnosti (např. v
zemědělství, průmyslu, obchodě a v sektoru služeb),
za účelem pracovního začlenění sociálně
znevýhodněných osob. Jejich podíl v podniku musí
být minimálně 30% zaměstnanců družstva (tzv.
Sociální družstva typu B).
39
OEW
Zemědělská dodavatelská a
pěstební družstva
Jsou zakládána zemědělci a zajišťují zpracování a prodej
produktů vyrobených členy družstva.
Typickým příkladem této formy družstev jsou ovocnářská
družstva, mléko zpracující družstva a vinařská družstva.
Konsorcia družstev
Jsou tvořena družstvy a jinými podniky, které vytvoří
společnou organizační strukturu a společně vykonávají svoji
hospodářskou činnost.
Raiffeisenky (Úvěrová družstva)
Cílem těchto družstev je, zlepšit hospodářské podmínky
svých členů tím, že podporují tvorbu úspor a zajišťují úvěry
především místním malým podnikům. Raiffeisenky jsou
banky v družstevní podobě, které jsou těsně spjaté s oblastí
své působnosti, kde mají širokou členskou základnu. Členové
bydlí zpravidla v dané obci, či obcích sousedních a úvěry se
převážně poskytují domácím podnikům. Podle zákona jsou
Raiffeisenky povinny poskytovat úvěr především členům
družstva.
Záru č ní družstva.
Za normálních okolností jsou tato družstva zakládána
podniky určitého hospodářského zaměření, nebo z iniciativy
nějakého spolku, aby podnikům díky výkonnostním zárukám
umožnila přístup k úvěrům nebo jiným formám financování.
Zdroj: www.provinz.bz.it/genossenschaften
40
OEW
Solidární ekonomie
v Jižním Tyrolsku
Jižní Tyroly se v ohledu solidární ekonomie jeví jako otevřený
a prozíravý region.
Již v minulém. století vznikla v zemi první spotřebitelská
družstva, v posledních desetiletích přibila bytová, pracovní,
sociální družstva, stejně jako družstva služeb. V nich se nám
promítají potřeby obyvatel, převzít aktivní roli a vykonávat
vliv na nabídku a podmínky trhu.
Lidé, kteří se zasazují za uvědomělou a solidární spotřebu, se
připojují a tvoří tzv. „skupiny solidárního nakupování“
(Gruppi di acquisto solidale). V Jižním Tyrolsku je již 25
takových GAS-skupin, které nakupují u vybraných výrobců za
„férových“ a solidárních podmínek, a pak mezi sebou takto
získané potraviny rozdělují.
Během celé školní docházky jsou děti motivovány k
uvědomělému přístupu ke spotřebě. Školní projekt
„Čokoládový kufr“ na příkladu kakaa dává nahlédnout do
globálních souvislostí a podněcuje k „férovému – fair“
jednání a životu. V projektu „Verwoben und verfilzt“ se
prochází resp. popisuje dlouhá cesta džínových kalhot,
probírají se sociální, ekologické a zdravotní aspekty ve vztahu
k cenové politice výroby. Jen naše organizace OEW nabízí 20
takových školních projektů, ale i jiné organizace pracují v
oblasti vzdělávání dětí a mládeže.
Již řadu let připravují organizace tzv. večírky výměny oděvů,
při kterých se nenakupuje, ale směňuje. Účastníci s sebou
přinesou tak 10 dobře zachovaných kusů oblečení a smění je
za jiné použité kusy oblečení. Tato alternativa měla takový
úspěch, že ji již samostatně uskutečňují mnohé soukromé
osoby.
41
SPES
Co je Foodcoop?
Pod pojmem (Foodcoop potravinové
družstvo) rozumíme společenství osob
a domácností vytvořené ke
společnému nakupování.
Jak to konkrétně funguje, je případ od
případu jiné. Rozlišujeme mezi
potravinovými družstvy, kde se
objednává společně, mezi skladovými
Foodcoops, které mají společný sklad a
členskými Foodcoops, kde se o provoz
stará zaměstnaný personál.
Často sleduje Foodcops, vedle hlavní
možnosti získávat a nabízet potraviny z
ekologické produkce za výhodné ceny, i
jiné cíle, např.:
• Podpora ekologického
zemědělství, rezignace na
pesticidy, kejdu a genové
technologie.
• Podpora zemědělců regionu k
možnosti přímého odbytu v
regionu a krátkých odbytových
tras.
• Odpovědný přistup ke
konzumu s podporou
regionálních produktů
• Podpora obchodu fair trade
Co je GüterWeGe
(Güter - Werte Gemeinschaft /
zboží - hodnoty společenství)?
Spolek je platformou pro výrobce a
konzumenty regionálně a udržitelně
vyráběných potravin.
SPES GmbH
Panoramaweg 1, 4553 Schlierbach, AT - AUSTRIA
www.spes.co.at / [email protected]
Foodcoop na
příkladu GüterWeGe
v Kirchdorfu
Zbo ž í
•
•
•
Udržitelně vyráběné, sezónní
potraviny
Ve vysoké kvalitě
Z regionu
Hodnoty
•
•
•
•
Uvědomělé a šetrné zacházení
s potravinami
Transparentní a přímá cesta
zboží od výrobce ke
spotřebiteli
Převzetí zodpovědnosti
Jsou ochraňovány a
ošetřovány základní zdroje
života: půda, voda a vzduch
Spole č enství
•
•
•
Vzájemná zodpovědnost
Odpovědně brát a dávat
Spojení lidí vyznávajících stejné
hodnoty
Výhody pro
spot ř ebitele
•
•
•
•
Pohodlné online objednávání
Výrobek se bez komplikací
převezme v blízkém okolí
Uvědomělé nakupování¨
Podpora drobně
strukturovaného zemědělství
v blízkém okolí
Kdo se toho chce účastnit, stane se
členem a roční členský příspěvek 20
Euro. Společné nakupování probíhá
prostřednictvím odběru objednaného
zboží (Onlline-Shop).
To znamená:
•
•
•
Do čtvrtka každého týdne
online objednat.
Zboží vyzvednou a zaplatit v
členské prodejně v Kirchdorfu
v pátek v době mezi 14.00 –
19.00
Jako člen převzít v členské
prodejně 2 x ročně službu
(převzít, prodávat, zúčtovat
zboží)
Výhody pro výrobce
•
•
•
•
•
•
•
•
Férové ceny
Žádný nadbytečný
zprostředkovatel
Žádné vydání na reklamu
Žádné nadbytečné balení
Krátká cesta od výrobce ke
spotřebiteli
Časová nenáročnost
Žádné ztráty
Propojení s ostatními výrobci
Další informace na webové stránce
spolku: www.gueterwege.at
42
SPES
Ekonomie
veřejného dobra
Ekonomie veřejného dobra je koncepce takového
hospodářského chování, které definuje jako základní
ekonomické principy orientaci na veřejné dobro
(blahobyt) a spolupráci.
Podniky, které jednají podle těchto principů, mají být
odměňovány motivačním systémem. Kdo prokazatelně
přispívá k plné zaměstnanosti, spravedlnosti, partizipaci a
ochraně životního prostředí, má být odměněn. Takové
podniky mají platit nižší daně, cla, nižší úrok na půjčkách.
Prokazovat se mají tyto postoje prostřednictvím takzvané
„Bilance veřejného dobra“.
Pomocí souboru kritérií se sleduje a hodnotí orientace
podniku na zachovávání zásad ekonomie veřejného dobra.
Při tom se posuzuje do jaké míry podnik uskutečňuje tyto
zásady v oblastí dodavatelů, investorů, zákazníků,
výrobků, služeb, spolupodnikatelů a ve společenské
oblasti hodnoty jako lidská důstojnost, solidarita, sociální
spravedlnost, ekologická udržitelnost, demokratická
spoluúčast na rozhodování, a také transparentnost.
Uskutečňování zásad je pak základem pro získání
hodnocení.
Hodnotou této koncepce je, že je oceňováno žádoucí,
totiž solidární hospodaření.
Ekonomie veřejného dobra je nyní jako nový koncept k
dispozici. Nic více a nic méně. (Zatím) ještě není
hospodářsko-politickou strategií a vůbec zatím není
hospodářskou praxí. Ale přesto již více jak 1000 podniků si
pro sebe nechalo vyhotovit bilanci obecného dobra.
Koncepce ekonomie obecného dobra byly významnou
měrou formulována Christianem Felberem, publicistou a
zakládacím členem společnosti ATTAC Österreich.
43
SPES
The Art of Hosting
„Art of Hosting“ m u° žeme přelo
žit jako „Umění, jak být
hostitelem (moderátorem) pro
dobře vedené rozhovory.
Tento postoj umožňuje být spolu v autentickém a dobrém
rozhovoru, od srdce a důvěryhodně hovořit o důležitém
obsahu. Pestře namíchané skupiny mohou být snadno
aktivnější tím, že se vytvoří prostor, kdy spolu lidé mohou
skutečně otevřeně a efektivně hovořit. Na tomto základě se
vytvoří dobré, kvalitní výstupy, které jsou nejen inovativní,
ale najdou také široký souhlas, identifikaci a přijetí.
„Art of Hosting“ je víc jak
metoda, je to postoj, také praxe,
která se procvi č uje v denní
praxi a také se dále rozvíjí.
„Art of Hosting“ je nástrojem kolektivní inteligence,
spolupráce a sebeorganizování. Mnoho lidí v celém světě
rozvíjí „Art of Hosting“ stále dál a používají je ve své denní
práci a běžném životě – ať v Severní i Jižní Americe, v Evropě,
Africe a Asii. V rámci procvičování „Art of Hosting“ se
ponoříme do otázek a hledáme nové cesty spolupráce, které
nám pomohou najít tvůrčí a inovativní řešení naléhavých
otázek dnešního světa.
Obsah a znaky „Art of Hosting“
•
Na počátku je třeba ujasnit smysl a cíl daného
plánu/účelu, aby se stal pro všechny zúčastněné
sjednocujícím a hnacím motorem daného procesu.
Umění, jak vést
rozhovory směřující
k výsledku
•
Rozpracovat důležité otázky a najít kreativní řešení
skupinám pomůžou jednak podpůrné doprovázení
komunikačního procesu a uvážený design.
•
„Art of Hosting“pomůže plánovat a doprovázet
vlastní organizace a rozvoje.
•
Prostřednictvím „Art of Hosting“ je možné využít
kolektivní inteligence skupiny pro hledání nových
řešení.
•
Osm „kroků“ procesu otevře hluboké pochopení
různých fází a rolí v procesu a ukáže jak je možné
uvést strukturu a chaos do produktivní a kreativní
vyváženosti.
•
Efektivní a na cíl orientovanou práci umožní
nejrůznějším způsobem pestrá paleta
participativních metod organizace skupiny: Open
Space, World Café, Appreciative Inquiry,
Storytelling, Journaling / Circle, Pro Action Café,
Dinamic Facilitation a další. „Art of Harvesting“ –
umění „sklizně“ zajistí výsledek a vede skupinové
procesy ke konkrétním přenositelným
výstupům/výsledkům.
„Art of Hosting“ je vhodný pro
plánování a uskute čň ování:
•
Akce, konference, kongresy
•
Tréningy a semináře
•
Zkoušky a workshopy
•
Setkání
44
KAP
KAP
U Dub 23, 14700 Praha 4, CZ - CZECH REPUBLIC
www.hkap.cz / [email protected]
Solidární ekonomie –
alternativa pro 21. století
Crowdfunding – nová šance pro solidární financování
•
•
•
•
•
Je specifický způsob financování, který vychází z možností digitální ekonomie
Z tímto způsobem získaných peněz mohou být financovány nejrůznější projekty
Shromažďování peněz probíhá prostřednictvím internetu
Bez bank, bez nadbytečné byrokracie, bez přezkoumávání bonity klienta
Předností je internet a množství dárců
Co získá p ř ispívající?
•
•
•
Dobrý pocit
Přednostní právo prodeje na určitý výrobek nebo určitou službu
Originální dárek nebo originální službu
Kdo a kde?
•
•
V Evropské unii je cca 300 portálů, kde se sbírají peníze
Podle údajů Evropské komise se v zemích EU shromáždilo prostřednictvím Crowdfundingu téměř 1 miliarda Euro
45
KAP
Platformy pro Crowdfunding
Dotovací Crowdfunding
Odměnový Crowdfunding
Gofundme
Kickstarter
Crowdrise
indiegogo
Firstgiving
Startnext
Justgiving
Visionbakery
Betterplace
Evangelisch-Bildungsstark (první církevní
Crowdfunding platforma)
Hithit
Katalyzator
Země v nichž se prostřednictvím KICKSTARTERu získalo
nejvíc peněz (v milionech USD)
46
KAP
Družstevnictví
Anotace
Družstvo je demokratická společnost tvořená fyzickými nebo
právnickými osobami, která v duch vzájemnosti a sleduje cíl,
zaopatřit vlastním členům zboží, služby, pracovní příležitosti
za přednostních podmínek. Je to společnost, v níž se členové
aktivně podílí na podnikatelských rozhodnutích: všichni
členové mají stejně velký vliv na rozhodování podniku,
protože v družstvu není rozdíl mezi vlastníkem a
zaměstnancem.
Sociální podnik – Družstvo
Evropská unie v současné době velmi podporuje sociální
podniky. Definice takové instituce je zatím poměrně nová.
Sociální podnik je ekologická jednotka, autonomní ve vztahu
k veřejné sféře. V základních dokumentech deklaruje obecně
prospěšné případně charitativní cíle. Zisk tedy není hlavním
cílem podniku. Nejběžnější právní podobou sociálního
podniku je právě družstvo, se 100% vlastnictvím právě
družstvem, resp. členů družstva (družstevníků). Družstvo je
alternativní formou podnikání k takové formě podnikání, kde
je jediným účelem soustředění se na dosažení co nejvyššího
zisku.
Dru ž stvo – společenství stejn
ě smýšlejících
Není náhodou, že družstevnictví se začalo rozvíjet právě v 19.
století. V souvislosti s výrazným technologickým pokrokem
se objevilo také značné množství sociálních problémů.
Činnost družstev byla financována z členských příspěvků,
část zisku se pravidelně vkládá do rozvíjení družstva, nebo do
nákupu zařízení. Bylo samozřejmostí, aktivně se podílet na
dění v místě. Velký důraz byl kladen také na systematické
vzdělávání. Tento systém má i dnes velký význam pro
úspěšné podnikání všech družstev. Díky úsilí družstev vzniklo
v Čechách značné množství zajímavých institucí či staveb,
např.: Národní divadlo v Praze, Zoologická zahrada v Praze,
nebo lanovka na Petřín.
Obr. 1 a 2 : Konsum – Genossenschaft
Praktické p ř íklady
Systém družstev ve španělském Mandragon spatřil světlo
světa v 50. letech 20. století, když se několik výrobních
družstev v Baskicku ve Španělsku rozhodlo založit druhotné
družstvo v podobě banky. Toto družstvo (banka) tedy nebylo
tvořeno fyzickými osobami, ale dalšími družstvy. Banka (Caja
laboral) byla vlastnictvím výrobních družstev, a tím vlastně v
rukou zaměstnanců. Celoroční podíl na zisku byl připsán na
konto, část dividendy nesměla být hned vyplacena.
Sociální a hospodářská struktura Jižního Tyrolska se
vyznačovala a vyznačuje i dnes množstvím malých podniků.
Ať v zemědělství, v obchodě, i v řemesle, ale i v průmyslu
vzniklo mnoho podniků jako rodinné firmy, a mnohé z nich
47
KAP
takovými zůstaly dodnes. Také úvěrová družstva vznikla na
základě potřeb a požadavků lokálních společenství: dnes v
Jižní Tyrolsku existuje přes 50 bank ve formě družstva, které
jsou rozprostřeny v mnoha obcí země a pokrývají úvěrovou
potřebu domácích drobných podniků.
Mnohá konzumní družstva vznikla již v minulém století a
dnes představuje velmi moderní organizační formu. K této
rozsáhlé historické síti se přibyla v minulých desetiletích ještě
bytová družstva, družstva pro služby, pracovní družstva a
sociální družstva.
Pojem lokální ekonomie je sice moderní, ale poukazuje na
mnohem starší tradici. Mohu uvést jeden příklad: lokální
měna spjatá s lokálním hospodářstvím (např. ve 20. letech
20. století – v mnoha rakouských městech). Družstevnictví je
vlastně forma toho, jak udržet ekonomickou návaznost co
nejdéle v daném regionu, a tím zůstane v regionu více peněz
na delší období.
Závěr
Družstevnictví, mnohdy označované jako sociální podnik,
vytváří alternativu ke konvenční ekonomické struktuře
podniků. V družstevnictví se berou v úvahu požadavky
podílníků. Zvlášť se vyzdvihuje podpora lokální ekonomie.
Často se jedná o obchodní družstva, která zprostředkovávají
produkty místních výrobců. Prohloubení lokální produkce a
spotřeby může přispět k větší autonomii stáru, resp. regionu.
Družstva se opírají o demokratickou strukturu, která spočívá
na kolektivním rozhodování. Díky jejich aktivitám mohou
snáze uspokojit požadavky svých členů, lépe než je tomu u
centrálně řízených podniků, které usilují především o
maximalizaci zisku a maximalizaci růstu.
48
Úsp ě šn ě u č it
solidární ekonomii
témata, teze, nás troj e
Mention to use by the beneficiaries with the Education & Culture’s logos
BG
Този проект е финансиран с подкрепата на Европейската комисия.
Тази публикация [съобщение] отразява само личните виждания на нейния автор и от Комисията не може да бъде търсена отговорност за
използването на съдържащата се в нея информация.
CS
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.
Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá
za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
DA
Dette projekt er finansieret med støtte fra Europa-Kommissionen.
Denne publikation (meddelelse) forpligter kun forfatteren, og Kommissionen kan ikke drages til ansvar for brug af oplysningerne heri.
DE
Dieses Projekt wurde mit Unterstützung der Europäischen Kommission finanziert. Die Verantwortung für den Inhalt dieser Veröffentlichung
(Mitteilung) trägt allein der Verfasser; die Kommission haftet nicht für die weitere Verwendung der darin enthaltenen Angaben.
AE
Το σχέδιο αυτό χρηματοδοτήθηκε με την υποστήριξη της Ευρωπαϊκής Επιτροπής.
Η παρούσα δημοσίευση (ανακοίνωση) δεσμεύει μόνο τον συντάκη της και η Επιτροπή δεν ευθύνεται για τυχόν χρήση των πληροφοριών που
περιέχονται σε αυτήν.
EN
This project has been funded with support from the European Commission.
This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be
made of the information contained therein.
ES
El presente proyecto ha sido financiado con el apoyo de la Comisión Europea. Esta
publicación (comunicación) es responsabilidad exclusiva de su autor. La Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información
aquí difundida.
ET
Projekti on rahaliselt toetanud Euroopa Komisjon.
Publikatsiooni sisu peegeldab autori seisukohti ja Euroopa Komisjon ei ole vastutav selles sisalduva informatsiooni kasutamise eest.
FI
Hanke on rahoitettu Euroopan komission tuella.
Tästä julkaisusta (tiedotteesta) vastaa ainoastaan sen laatija, eikä komissio ole vastuussa siihen sisältyvien tietojen mahdollisesta käytöstä.
FE
Ce projet a été financé avec le soutien de la Commission européenne.
Cette publication (communication) n’engage que son auteur et la Commission n’est pas responsable de l’usage qui pourrait être fait des
informations qui y sont contenues.
GA
Maoiníodh an tionscadal seo le tacaíocht ón gCoimisiún Eorpach.
Tuairimí an údair amháin atá san fhoilseachán [scéala] seo, agus ní bheidh an Coimisiún freagrach as aon úsáid a d’fhéadfaí a bhaint as an eolas
atá ann.
HU
Az Európai Bizottság támogatást nyújtott ennek a projektnek a költségeihez.
Ez a kiadvány (közlemény) a szerzõ nézeteit tükrözi, és az Európai Bizottság nem tehetõ felelõssé az abban foglaltak bárminemû felhasználásért.
FI
Il presente progetto è finanziato con il sostegno della Commissione europea.
L’autore è il solo responsabile di questa pubblicazione (comunicazione) e la Commissione declina ogni responsabilità sull’uso che potrà essere
fatto delle informazioni in essa contenute.
NL
Dit project werd gefinancierd met de steun van de Europese Commissie.
De verantwoordelijkheid voor deze publicatie (mededeling) ligt uitsluitend bij de auteur; de Commissie kan niet aansprakelijk worden gesteld
voor het gebruik van de informatie die erin is vervat.
LT
Šis projektas finansuojamas remiant Europos Komisijai.
Šis leidinys [pranešimas] atspindi tik autoriaus požiūrį, todėl Komisija negali būti laikoma atsakinga už bet kokį jame pateikiamos informacijos
naudojimą.
LV
Šis projekts tika finansēts ar Eiropas Komisijas atbalstu. Šī publikācija
[paziņojums] atspoguļo vienīgi autora uzskatus, un Komisijai nevar uzlikt atbildību par tajā ietvertās informācijas jebkuru iespējamo izlietojumu.
MT
Dan il-proġett ġie finanzjat bl-għajnuna tal-Kummissjoni Ewropea.
Din il-publikazzjoni tirrifletti (Dan il-komunikat jirrifletti) l-opinjonijiet ta’ l-awtur biss, u l-Kummissjoni ma tistax tinżamm responsabbli għal
kull tip ta’ uzu li jista’ jsir mill-informazzjoni li tinsab fiha ( fih).
PL
Ten projekt został zrealizowany przy wsparciu finansowym Komisji Europejskiej.
Projekt lub publikacja odzwierciedlają jedynie stanowisko ich autora i Komisja Europejska nie ponosi odpowiedzialności za umieszczoną w nich
zawartość merytoryczną.
PT
Projecto financiado com o apoio da Comissão Europeia.
A informação contida nesta publicação (comunicação) vincula exclusivamente o autor, não sendo a Comissão responsável pela utilização que dela
possa ser feita.
RO
Acest proiect a fost finanţat cu sprijinul Comisiei Europene.<0}
Această publicaţie (comunicare) reflectă numai punctul de vedere al autorului şi Comisia nu este responsabilă pentru eventuala utilizare a
informaţiilor pe care le conţine.
SK
Tento projekt bol financovaný s podporou Európskej Komisie.
Táto publikácia (dokument) reprezentuje výlučne názor autora a Komisia nezodpovedá za akékoľvek použitie informácií obsiahnutých v tejto
publikácii (dokumente).
SL
Izvedba tega projekta je financirana s strani Evropske komisije.
Vsebina publikacije (komunikacije) je izključno odgovornost avtorja in v nobenem primeru ne predstavlja stališč Evropske komisije.
SV
Projektet genomförs med ekonomiskt stöd från Europeiska kommissionen. För
uppgifterna i denna publikation (som är ett meddelande) ansvarar endast
upphovsmannen. Europeiska kommissionen tar inget ansvar för hur dessa uppgifter kan komma att användas.
49

Podobné dokumenty