ocelové svodidlo fracasso - Ocelová svodidla Fracasso

Transkript

Ministerstvo dopravy
TP 166/2010
HRADIL
Metalmeccanica Fracasso Spa
zastoupená v ČR firmou
HRADIL CZ s. r. o.
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ
TECHNICKÉ PODMÍNKY
Schváleno MD - OSI čj. 893/2010-910-IPK/1
ze dne 12. 10. 2010
s účinností od 1. listopadu 2010
Současně se ruší TP166, schválené MD-OPK č.j. 355/04-120-RS/3 ze dne 9. 8. 2004
říjen 2010
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
OBSAH
1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK, VZTAH K TP 203 ....................................................3
2 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY ...............................................................................................................................4
3 ROZDÍL MEZI SVODIDLEM FRACASSO A JINÝMI OCELOVÝMI SVODIDLY...............................5
4 NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDLA......................................................................................................7
5 POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ SVODIDLA .............................................................................................10
5.1 SPOLEČNÉ DÍLY PRO VŠECHNY TYPY SVODIDLA FRACASSO .............................................................................10
5.2 SVODIDLO JSFR/N2/1 (B 22435) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ N2 – OBR. 2 ............................................11
5.3 SVODIDLO JSFR/N2/2 (B 29707) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ N2 – OBR. 3 ............................................11
5.4 SVODIDLO JSFR/H1/1 (B 21300) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H1 – OBR. 4 ............................................11
5.5 SVODIDLO JSFR/H1/2 (B 33061) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H1 – OBR. 5 ............................................12
5.6 SVODIDLO JSFR/H2/1 (3N 24872) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 – OBR. 6 ..........................................12
5.7 SVODIDLO JSFR/H2/2 (3N 24156) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 – OBR. 7 ..........................................12
5.8 SVODIDLO JSFR/H3 (3N 21756) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H3 – OBR. 8 .............................................13
5.9 SVODIDLO OSFR/H1 (B 22478) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H1 – OBR. 9..............................................13
5.10 SVODIDLO OSFR/H3 (3N 22051) PRO SILNICE – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H3 – OBR. 10 ........................................13
5.11 ZÁBRADELNÍ SVODIDLO ZSFR/H2/1 (3N 24335) – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 – OBR. 11 ....................................14
5.12 ZÁBRADELNÍ SVODIDLO ZSFR/H2/2 (3N 32920) – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 – OBR. 12 ....................................15
5.13 ZÁBRADELNÍ SVODIDLO ZSFR/H3 (3N 24409) – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H3 – OBR. 13 .......................................15
5.14 SVODIDLO OSMFR/H4 (3N 23388) PRO MOSTY – ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H4 – OBR. 14......................................16
5.15 ZÁBRADELNÍ SVODIDLO ZSFR/H2/PHS (ISB 26482) – ÚR. ZADRŽENÍ H2 – OBR. 15 .....................................17
5.16 ZÁSADY ÚPRAV VŠECH TYPŮ .........................................................................................................................18
6 SVODIDLO NA SILNICÍCH .........................................................................................................................33
6.1 VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU .....................................................................................33
6.2 PLNÁ ÚČINNOST A MINIMÁLNÍ DÉLKA SVODIDLA .............................................................................................38
6.3 SVODIDLO NA VNĚJŠÍM OKRAJI SILNIC (NA KRAJNICI) ......................................................................................39
6.3.1 SVODIDLO PŘED PŘEKÁŽKOU A MÍSTEM NEBEZPEČÍ (HORSKÉ VPUSTĚ, PROPUSTKY).....................................39
6.3.2 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA .......................................................................................................................41
6.3.3 SVODIDLO U TELEFONNÍ HLÁSKY ..................................................................................................................46
6.3.4 PŘERUŠENÍ SVODIDLA ...................................................................................................................................46
6.3.5 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY ..............................................................................................................46
6.3.6 SVODIDLO U ODBOČOVACÍCH RAMP ..............................................................................................................46
6.4 SVODIDLO VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU ...........................................................................................................47
6.4.1 ZÁSADY UMÍSŤOVÁNÍ SVODIDLA...................................................................................................................47
6.4.2 SVODIDLO U PŘEKÁŽKY ................................................................................................................................47
6.4.3 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA ......................................................................................................................50
6.4.4 PŘEJEZDY STŘEDNÍCH DĚLICÍCH PÁSŮ ..........................................................................................................50
6.5 SVODIDLO U PODPĚR PORTÁLOVÝCH KONSTRUKCÍ SVISLÝCH DOPRAVNÍCH ZNAČEK ......................................50
7 SVODIDLO NA MOSTECH ..........................................................................................................................51
7.1 VŠEOBECNĚ .....................................................................................................................................................51
7.2 VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU ....................................................................................51
7.3 POKRAČOVÁNÍ SVODIDLA MIMO MOST ............................................................................................................53
7.3.1 SVODIDLO NEPOKRAČUJE MIMO MOST ..........................................................................................................53
7.3.2 SVODIDLO POKRAČUJE MIMO MOST ..............................................................................................................54
7.4 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY ................................................................................................................54
7.5 VÝPLŇ ZÁBRADELNÍCH SVODIDEL ...................................................................................................................62
7.6 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY NEIZOLOVANÝ ...............................................................................................62
7.7 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY IZOLOVANÝ ...................................................................................................62
7.7.1 VŠEOBECNĚ, POŽADAVKY NA MATERIÁL IZOLAČNÍHO POVLAKU ..................................................................62
7.7.2 SVODNICE A SPOJOVACÍ MATERIÁL ...............................................................................................................62
1
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
7.7.3 MADLO, TYČ A ZADNÍ PÁSEK ........................................................................................................................63
7.7.4 VÝPLŇ ..........................................................................................................................................................63
7.8 KOTVENÍ SLOUPKŮ ..........................................................................................................................................63
7.9 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODPORUJÍCÍCH SVODIDLO ..........................................................................................63
7.10 KOTVENÍ ŘÍMSY DO NOSNÉ KONSTRUKCE A DO KŘÍDEL MOSTU .....................................................................64
8 PŘECHOD SVODIDEL FRACASSO NA JINÁ SVODIDLA.....................................................................67
8.1 PŘECHOD NA OCELOVÉ SVODIDLO JINÉHO VÝROBCE .......................................................................................67
8.2 PŘECHOD NA BETONOVÉ SVODIDLO .................................................................................................................67
9 OSAZOVÁNÍ SVODIDLA NA STÁVAJÍCÍ SILNICE A MOSTY............................................................69
9.1 SILNICE ............................................................................................................................................................69
9.2 MOSTY.............................................................................................................................................................69
10 UPEVŇOVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH KONSTRUKCÍ NA SVODIDLO......................................................69
11 PROTIKOROZNÍ OCHRANA .....................................................................................................................69
12 PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA...........................................................................................69
13 ZNAČENÍ JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ SVODIDEL ...................................................................69
2
OCELOVÉ SVODIDLO
TP 166/2010
HRADIL
FRACASSO
1 Úvod, předmět technických podmínek, vztah k TP 203
Tyto TP jsou revizí TP 166 z roku 2004. Po zkušenostech s požadavky trhu se dovozce
rozhodl ponechat 7 typů uvedených v TP 166 a nabídnout dalších 7 typů, takže předmětem
těchto TP je 14 typů svodidel uvedených v tabulce 1.
TP z roku 2004 se vydáním těchto TP ruší.
Výrobce uvedených 14 typů je Metalmeccanica Fracasso Spa, Via Barbariga 7, 30032 Fiesso
d´Artigo, Venezia, Italia.
Tabulka 1 - Předmět TP
Č.
Zkratka v SR
JSFR/N2/1
Zkratka uváděná
výrobcem
B 22435
1
Typ svodidla
Silniční jednostranné
2
JSFR/N2/2
B 29707
3
JSFR/H1/1
B 21300
4
JSFR/H1/2
B 33061
5
JSFR/H2/1
3n 24872
6
JSFR/H2/2
3n 24156
7
JSFR/H3
3n 21756
8
OSFR/H1
B 22478
Silniční oboustranné
9
OSFR/H3
3n 22051
10
ZSFR/H2/1
3n 24335
Mostní zábradelní
11
ZSFR/H2/2
3n 32920
12
ZSFR/H3
3n 24409
13
OSMFR/H4
3n 23388
Mostní oboustranné
14
ZSFR/H2/PHS
ISB 26482
Mostní zábradelní,
integrované s PHS
Technické podmínky mají dvě části:
- Prostorové uspořádání (včetně návrhových parametrů a podmínek pro použití).
- Konstrukční díly (obsahují přehledné výkresy jednotlivých typů svodidel včetně
3
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
zábradelních výplní u zábradelních svodidel, výkresy jednotlivých konstrukčních dílů včetně
elektroizolačních, požadavky na kvalitu materiálu a kvalitu provedení ocelových částí).
Tyto TP jsou zpracovány v souladu s TP 114/2010 a TP 203.
Technické podmínky platí pro silnice, dálnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty,
ve smyslu předpisů 1, 2 a 3.
2 Související předpisy
1 ČSN 736101 “Projektování silnic a dálnic”
2 ČSN 736110 “Projektování místních komunikací”
3 ČSN 736201 “Projektování mostních objektů”
4 ČSN EN ISO 1461 “Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových
výrobcích”
5 ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 – 7: Obecná zatížení –
Mimořádná zatížení
6 ČSN EN 1991-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 2: Zatížení mostů dopravou
7 ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 2: Betonové mosty
– Navrhování a konstrukční zásady
8 ČSN EN 1317-1 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná
kritéria pro zkušební metody
9 ČSN EN 1317-2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy,
kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
10 ČSN EN 1317-3 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční
třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
11 ČSN P ENV 1317-4 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 4: Koncové a přechodové
části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
12 ČSN EN 1317-5 Silniční záchytné systémy - Část 5: Požadavky na výrobky a posuzování
shody záchytných systémů pro vozidla
13 PrEN 1317-6 Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní
zábradlí
14 Typizačná smernica pre osadzovanie zvodidiel - Bratislava 1990 *
15 TP 58 Směrové sloupky a odrazky z r. 2008, SV Brno
16 TP 63 Ocelová svodidla na PK, 1994, Dopravoprojekt Brno *
17 TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK z r. 2003, CDV
18 TP 104 Protihlukové clony PK z r. 2008, PGP
19 TP 106 Lanová svodidla na pozemních komunikacích z r. 1998, Dopravoprojekt Brno,
Dodatek 1 – 2001, Dodatek 2 - 2010
20 TP 114/2010 Svodidla na pozemních komunikacích
21 TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty
a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací z r. 2008, JEKU Praha
22 TP 128 Ocelové svodidlo NH4 z r. 1999, Dopravoprojekt Brno *
23 TP 140 Dřevoocelové svodidlo z r. 2000, Dopravoprojekt Brno – revize v r. 2010
24 TP 156 Mobilní plastové vodicí stěny a ukazatele směru z r. 2009, ASPK
25 TP 158 Tlumiče nárazu z r. 2003, Dopravoprojekt Brno
26 TP 159 Vodicí stěny z r. 2003, ASPK
27 TP 166 Ocelové svodidlo Fracasso z r. 2004, SOK Třebestovice (v revizi)
28 TP 167/2008 Ocelové svodidlo NH4 z r. 2008, ArcelorMittal Ostrava, a. s.
4
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
TP 166/2010
HRADIL
TP 168/2008 Ocelové svodidlo Voest - Alpine z r. 2008, SVITCO
TP 185 Ocelové svodidlo ZSSK/H2, Skanska DS z r. 2007
TP 190 Ocelové svodidlo ZSODS1/H2, ODS Dopravní stavby Ostrava, a. s. z r. 2007
TP 191 Ocelové svodidlo MS4/H2, Jaroslav Číhal – OMO z r. 2008
TP 195 Otevírací ocelové svodidlo S-A-B, PPS z r. 2008
TP 196 Ocelové svodidlo Varioguard, PPS z r. 2008
TP 203 Ocelová svodidla svodnicového typu, 2010, Dopravoprojekt Brno
TP 206 Betonové svodidlo kotvené MSK 2007, z r. 2009, Skanska Prefa
TP 223 Betonová svodidla SSŽ S97, Eurovia CS z r. 2010
TP 227 Ocelové svodidlo ZSSAM/H2, SaM silnice a mosty, a. s. z r. 2010
TKP 11 - 2010
TKP 18 - 2005
TKP 19 - 2008
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické
požadavky na stavební výrobky označované CE.
Vzorové listy staveb PK - VL4 Mosty z r. 2010, PGP
Metodický pokyn Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) – úplné znění VD 18/08,
www.pjpk.cz
* Předpisy jsou neplatné a mají význam pouze jako informativní materiál z důvodů
dohledatelnosti původu svodidel a pro opravy.
3 Rozdíl mezi svodidlem Fracasso a jinými ocelovými svodidly
Pro investory, projektanty a pracovníky údržby PK může být potřebné znát, jak se liší
svodnice svodidel Fracasso od svodnic jiných ocelových svodidel. Na obr. 1 jsou uvedeny
příčné řezy svodnic ocelových svodidel známých v ČR.
Svodidla Fracasso používají dva typy svodnice.
Svodnici B vysokou 311 mm z plechu tl. 3 mm.
Svodnici 3n vysokou 508 mm z plechu tl. 3 mm.
Jak ukazuje obr. 1, tyto svodnice se odlišují od všech ostatních svodnic a proto pro přechod
přímým napojením na odlišné ocelové svodidlo je třeba použít speciální přechodový díl
(přechody na jiná svodidla viz kapitola 8).
Pro vzájemný přechod obou svodnic Fracasso výrobce nabízí přechodku.
5
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 1 - Příčné řezy svodnic různých ocelových svodidel
6
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
TP 166/2010
HRADIL
FRACASSO
4 Návrhové parametry svodidla
Tabulka 2 - Návrhové parametry svodidla
Č.
1
Název a zkratka
Úroveň
svodidla
zadržení
Zkratka uváděná
výrobcem
Silniční
N2
jednostranné
JSFR/N2/1
2
B 22435
Silniční
jednostranné
JSFR/N2/2
3
B 29707
Silniční
jednostranné
JSFR/H1/1
Dynamic- Pracov-ní
ký průhyb
šířka
[m]
w [m]
2,02
2,09
Tam, kde je za lícem svodidla rovinná plocha (příčného sklonu
do 10 %) šířky nejméně 2 m.
Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem
výšky do 70 mm dle obr. 18.
0,70
0,80
Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1 m,
dle čl. 6.1;
H1
1,40
1,59
Pro úroveň zadržení N2
Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň
1,00 m;
Pro úroveň zadržení H1
do 10 %) šířky nejméně 1,20 m.
Ve středních dělicích pásech šířky nejméně 2,60 m jako dvě
souběžná svodidla dle obr. 19.
H1
1,00
1,30
H2
1,60
1,70
1,00 m;
1,00 m;
souběžná svodidla dle obr.19.
1,00 m;
1,00 m
N2
B 21300
4
Silniční
jednostranné
JSFR/H1/2
B 33061
5
Silniční
jednostranné
JSFR/H2/1
3n 24872
Použití
7
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
6
Silniční
jednostranné
JSFR/H2/2
2,26
2,41
2,11
2,50
H2
3n 24156
7
Silniční
jednostranné
JSFR/H3
H3
3n 21756
8
9
Silniční
oboustranné
OSFR/H1
B 22478
Silniční
oboustranné
OSFR/H3
H1
1,50
1,95
H3
neměřeno
2,78
H2
1,08
1,65
H2
1,30
1,70
3n 22051
10 Mostní
zábradelní
ZSFR/H2/1
3n 24335
11 Mostní
zábradelní
ZSFR/H2/2
3n 32920
TP 166/2010
HRADIL
1,00 m;
1,00 m;
1,00 m
Střední dělicí pásy šířky nejméně:
pro H1 – 2,10 m
Střední dělicí pásy šířky nejméně:
pro H1 – 2,00 m
pro H2 – 2,00 m
pro H3 – 3,70 m
Na římsách mostů a opěrných zdí s výškou obruby 0 mm 120 mm dle 7.1.
Silnice, pokud se osazení provede na betonový základ s římsou,
jejíž obruba je stejná, jako na mostech.
Minimální délka svodidla se nestanovuje.
8
OCELOVÉ SVODIDLO
TP 166/2010
HRADIL
FRACASSO
12 Mostní
H3
2,10
2,80
H4
neměřeno
2,90
H2
0,70
2,90
zábradelní
ZSFR/H3
3n 24409
13 Mostní
oboustranné
OSMFR/H4
3n 23388
14 Mostní
zábradelní
ZSFR/H2/PHS
ISB 26482
Na římsách mostů a opěrných zdí s výškou obruby do 70 mm
dle 7.1.
Ve středních dělicích pásech mostů s výškou obruby do 70 mm
dle 7.1. Střední dělicí pásy šířky nejméně:
pro H1 a H2 – 2,00 m
pro H3 – 2,90 m
pro H4 – 3,90 m
Tabulka 3 – Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky
Č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Název a zkratka svodidla
Zkratka uváděná výrobcem
JSFR/N2/1
B 22435
JSFR/N2/2
B 29707
JSFR/H1/1
B 21300
JSFR/H1/2
B 33061
JSFR/H2/1
3n 24872
JSFR/H2/2
3n 24156
JSFR/H3
3n 21756
OSFR/H1
B 22478
OSFR/H3
3n 22051
ZSFR/H2/1
3n 24335
ZSFR/H2/2
3n 32920
9
Úroveň
zadržení
N2
Vzdálenost líce svodidla od
pevné překážky [m]
2,10
N2
0,80
N2
*1,20
H1
1,60
N2
*0,80
H1
N2
H1
H2
N2
1,30
*0,90
*1,20
1,70
*1,20
H1
*1,60
H2
2,40
N2
H1
H2
H3
H1
*0,90
*1,20
*1,60
2,50
1,95
H1
H2
H3
N2
H1
H2
N2
H1
H2
N2
*1,30
*1,90
2,75
*1,00
*1,20
1,65
*1,00
*1,30
1,70
*1,00
OCELOVÉ SVODIDLO
TP 166/2010
HRADIL
FRACASSO
ZSFR/H3
3n 24409
13
Mostní oboustranné
OSMFR/H4
3n 23388
14
ZSFR/H2/PHS
ISB 26482
* Hodnota stanovena odborným odhadem
H1
H2
H3
H1
H2
H3
*1,20
*1,70
2,80
*1,10
*1,70
*2,40
H4
2,90
H2
2,90
5 Popis jednotlivých typů svodidla
5.1 Společné díly pro všechny typy svodidla Fracasso
Svodnice – dvojvlna
Svodidla, která používají tuto svodnici, mají označení, které začíná písmenem „B“, např.
B 21300.
Svodnice má tvar dvojvlny a vyrábí se z plechu tl. 2,5 mm (u typu B 29707 a B 33061) nebo
3 mm (u typu B 22435, B 21300 a B 22478). Svodnice je vysoká 311 mm a půdorysnou
šířku má 82,5 mm. Délka svodnice je 4,32 m a vytváří se modul pro sloupky 2 a 4 m.
Vzájemné spojení svodnic je 8 šrouby s polokruhovou hlavou M16 a spojení je u sloupků
(přesah svodnic ve spoji je 320 mm).
Svodnice se připevní ke sloupku u typu B 22435 a B 33061 jedním šroubem M10, u typu
B 29707 jedním šroubem M16 ke sloupku a u B 21300 a B 22478 jedním šroubem M16
k distančnímu dílu. Aby mohly být použity šrouby jak M10, tak M16, je otvor ve svodnici
šířky 19 mm a pod hlavu šroubu v líci svodnice se použije velká obdélníková podložka.
Svodnice tl. 2,5 mm umožňuje osadit sloupky v nejmenší vzdálenosti 2, svodnice tl. 3 mm
umožňuje osadit sloupky (je-li to třeba např. u přechodů na betonové svodidlo) po 1,33 m
nebo po 2 m.
Do půdorysného poloměru svodidla 30 m se svodidlo montuje z přímých svodnic. Při
menších poloměrech dodává výrobce poloměr dle potřeby na objednávku (žádná omezení
nejsou).
Svodnice – trojvlna
Svodidla, která používají tuto svodnici, mají označení, které začíná písmenem „3n“, např.
3n 24872.
Svodnice má tvar trojvlny a vyrábí se z plechu tl. 3 mm. Svodnice je vysoká 508 mm a
půdorysnou šířku má 82,5 mm.
Vyrábí a používají se dva typy této svodnice:
- pro svodidla 3n 24872 a 3n 23388 má svodnice délku 4,32 m a vytváří modul pro
sloupky 1,33 m a 2,00 m.
- pro svodidla 3n 24156, 3n 21756, 3n 22051, 3n 24335, 3n 32920, 3n 24409 a ISB
26482 má svodnice délku 4,82 m a vytváří modul pro sloupky 1,5 m a 2,25 m.
Vzájemné spojení svodnic je 12 šrouby s polokruhovou hlavou M16 a spojení je u sloupků
(přesah svodnic ve spoji je 320 mm).
10
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Svodnice se připevňují k distančním dílům dvěma šrouby M16.
Do půdorysného poloměru svodidla 40 m se svodidlo montuje z přímých svodnic. Při
menších poloměrech dodává výrobce poloměr dle potřeby na objednávku (žádná omezení
nejsou).
5.2 Svodidlo JSFR/N2/1 (B 22435) pro silnice – úroveň zadržení N2 – obr. 2
Jednostranné ocelové silniční svodidlo sestávající ze:
- Sloupků v osové vzdálenosti 4,00 m. Průřez sloupku má tvar „sigma“ 100 mm x 55 mm
(kolmo na svodnici má šířku 100 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 4,2 mm.
Délka sloupků je 1,90 m.
- Držáku svodnice z ohýbaného plechu tl. 5 mm. Držák má tvar U 200 mm x 85 mm délky
70 mm.
- Svodnice „dvojvlny“ – viz 5.1. K držáku a současně ke sloupku se svodnice přichytí
jedním šroubem M 10 x 30. Pod hlavu šroubu v líci svodnice se osadí obdélníková
podložka 115 mm x 40 mm x 5 mm, která má otvor ø 12 mm.
Svodidlo má horní hranu svodnice 0,75 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší
místo svodidla). Šířka svodidla je 0,190 m.
5.3 Svodidlo JSFR/N2/2 (B 29707) pro silnice – úroveň zadržení N2 – obr. 3
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Průřez sloupku má tvar U 120 mm x 80 mm (kolmo
na svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5 mm. Délka
sloupků je 1,50 m.
- Svodnice „dvojvlny“ – viz 5.1. Svodnice se připevní přímo ke sloupkům jedním šroubem
M 16 x 45. Pod hlavu šroubu v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
100 x 45 x 5 mm.
5.4 Svodidlo JSFR/H1/1 (B 21300) pro silnice – úroveň zadržení H1 – obr. 4
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m – stejné sloupky jako v 5.2.
- Držáku distančního dílu z ohýbaného z plechu tl. 4 mm. Držák se nasadí na hlavu
sloupku a přišroubuje k němu dvěma šrouby M 10 x 30.
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Délka dist. Dílu je 480 mm. Dist. Díl se
přišroubuje k držáku třemi šrouby M16.
- Svodnice „dvojvlny“ – viz 5.1. K distančnímu dílu se svodnice přichytí jedním šroubem
M 16. Pod hlavu šroubu v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
115 mm x 40 mm x 5 mm, která má kapkovitý otvor ø 18 mm.
- Zadního pásku 70 x 5 mm – dl. 4140 mm (vzájemný přesah pásků ve spoji je 140 mm.
Pásek se přišroubuje zezadu k distančnímu dílu vždy jedním šroubem M16. Vzájemné
spojení pásků je dvěma šrouby M16.
11
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
5.5 Svodidlo JSFR/H1/2 (B 33061) pro silnice – úroveň zadržení H1 – obr. 5
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Průřez sloupku má tvar C 120x80x30 mm (kolmo
na svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5 mm. Délka
sloupků je 1,50 m.
- Svodnice „dvojvlny“ – viz 5.1. Svodnice se přichytí přímo ke sloupku jedním šroubem
M 10x45.
5.6 Svodidlo JSFR/H2/1 (3n 24872) pro silnice – úroveň zadržení H2 – obr. 6
Jednostranné ocelové silniční svodidlo, které sestává ze:
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Průřez sloupku má tvar C 120 x 80 x 30 mm (kolmo
na svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5,9 mm. Délka
sloupků je 1,84 m.
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 5,9 mm, šířky 80 mm. Dist. díl se přišroubuje
ke sloupku dvěma šrouby M10.
- Svodnice „trojvlny“ délky 4,320 m – viz 5.1. K distančnímu dílu se svodnice přichytí
dvěma šrouby M 16x45. Pod hlavu šroubů v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
5.7 Svodidlo JSFR/H2/2 (3n 24156) pro silnice – úroveň zadržení H2 – obr. 7
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,25 m. Průřez sloupku má tvar U 120 x 80 mm (kolmo na
svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5 mm. Délka sloupků je
1,85 m.
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Dist. díl se přišroubuje ke sloupku dvěma
šrouby M16.
- Držáku svodnice z ohýbaného plechu tl. 5 mm. Držák se přišroubuje k dist. dílu dvěma
šrouby. Horní šroub je M16, spodní M10.
- Svodnice „trojvlny“ délky 4,820 m – viz 5.1. K držáku se svodnice přichytí dvěma šrouby
M 16x45. Pod hlavu šroubů v líci svodnice se osadí obdélníková podložka 100x45x5 mm,
která má kapkovitý otvor ø 18 mm.
- Zadního pásku 70 mm x 5 mm – dl. 4640 mm (vzájemný přesah pásků ve spoji je
140 mm. Pásek se přišroubuje zezadu k distančnímu dílu vždy jedním šroubem M16.
Vzájemné spojení pásků je dvěma šrouby M16.
12
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
5.8 Svodidlo JSFR/H3 (3n 21756) pro silnice – úroveň zadržení H3 – obr. 8
2,20 m.
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Dist. díl se přišroubuje k držáku dvěma
šrouby M16.
- Pomocné svodnice z ohýbaného plechu tl. 4 mm. Pomocná svodnice má profil
U 120x65 mm a je dlouhá 4590 mm. K dist. držáku se pomocná svodnice připevní jedním
šroubem M14x140, který se provleče přes celou pomocnou svodnici.
- Držáku pomocné svodnice z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Dist. držák má profil
U 95x65 mm. Dist. držák se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
- Výztuhy z ocelového pásku 70 mm x 5 mm. Výztuha vytváří půdorysně diagonály mezi
zadní částí sloupků a svodnicí.
- Zadního pásku 70 mm x 5 mm – dl. 4640 mm (vzájemný přesah pásků ve spoji je
140 mm. Pásek se přišroubuje zezadu k distančnímu dílu vždy jedním šroubem M16.
Vzájemné spojení pásků je dvěma šrouby M16.
místo svodidla). Osa pomocné svodnice je nad přilehlou vozovkou 0,400 m. Šířka svodidla je
0,650 m.
5.9 Svodidlo OSFR/H1 (B 22478) pro silnice – úroveň zadržení H1 – obr. 9
Oboustranné ocelové silniční svodidlo sestávající ze:
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m – stejné sloupky jako v 5.2.
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Délka dist. dílu je 780 mm. Dist. Díl se
přišroubuje k držáku třemi šrouby M16.
- Svodnice „dvojvlny“ – viz 5.1. K distančnímu dílu se svodnice přichytí jedním šroubem
M 16. Pod hlavu šroubu v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
5.10 Svodidlo OSFR/H3 (3n 22051) pro silnice – úroveň zadržení H3 – obr. 10
Oboustranné ocelové silniční svodidlo sestávající ze:
svodnice má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 6 mm. Délka sloupků
13
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
-
TP 166/2010
HRADIL
je 2,20 m.
Držáku distančního dílu stejného jako v 5.8. Držák se nasadí na hlavu sloupku a
přišroubuje k němu dvěma šrouby M 10 x 30.
Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Distanční díl se přišroubuje k držáku
dvěma šrouby M16.
Držáku svodnice z ohýbaného plechu tl. 5 mm. Držák se přišroubuje k dist. dílu dvěma
Svodnice „trojvlny“ délky 4,820 m – viz 5.1. K držáku se svodnice přichytí dvěma šrouby
M 16 x 45. Pod hlavu šroubů v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
Pomocné svodnice z ohýbaného plechu tl. 4 mm. Pomocná svodnice má profil
U 120 x 65 mm a je dlouhá 4590 mm. K dist. držáku se pomocná svodnice připevní
jedním šroubem M14 x 140, který se provleče přes celou pomocnou svodnici.
Distančního držáku z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Distanční držák má profil
U 95 x 65 mm. Dist. držák se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
Výztuhy z ocelového pásku 70 mm x 5 mm. Výztuha vytváří půdorysně diagonály mezi
svodnicemi.
0,860 m.
5.11 Zábradelní svodidlo ZSFR/H2/1 (3n 24335) – úroveň zadržení H2 – obr. 11
Mostní zábradelní svodidlo, sestávající ze:
svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5,9 mm. Délka sloupků
je 1,480 m včetně patní desky, která je součástí sloupku (tato délka je pouze za
předpokladu výšky obruby 70 mm, při jiné výšce se délka sloupku mění). Patní deska je
z plechu tl. 15 mm půdorysného rozměru 250 mm x 300 mm. Sloupek má u patní desky
dvě rohové výztuhy. Patní deska se přikotví k železobetonu čtyřma šrouby M18. Hloubka
vrtání do betonu je 140 mm. Patní deska je ke sloupku přivařena vždy kolmo a
nezohledňuje příčný ani podélný sklon římsy (vyrábí automat).
šrouby M16.
- Madla stejného profilu jako sloupek U 120 x 80 mm z plechu tl. 5,9 mm délky 4496 mm.
Vzájemné spojení madel se provádí mimo sloupky. Ke sloupku se madlo připevní
pomocí držáku madla a k tomuto držáku se madlo přišroubuje shora a zespodu celkem
dvěma šrouby M16x30.
- Spojky madla profilu U 102 x 70 mm z plechu tl. 5,9 mm délky 520 mm. Tento profil se
vloží do U-profilu madla a s madlem se sešroubuje 8 šrouby M16.
- Držáku madla profilu U 104 x 74 mm z plechu tl. 5,9 mm délky 80 mm. Držák madla se
přišroubuje ke sloupku jedním šroubem M16 x 45.
- Zadního pásku 70x5 mm – dl. 4640 mm (vzájemný přesah pásků ve spoji je 140 mm.
Pásek se přišroubuje zezadu ke sloupků jedním šroubem M16 x 30. Vzájemné spojení
14
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
pásků je dvěma šrouby M16 x 30.
Svodidlo má horní hranu svodnice 0,850 m nad přilehlou vozovkou a horní hranu madla
1,550 m nad přilehlou vozovkou. Šířka svodidla je 0,500 m. Svodidlo bylo zkoušeno na
mostní římse s přejezdnou obrubou výšky 70 mm a z toho důvodu jej lze osadit na římsu
s výškou obruby 0 mm až 120 mm.
5.12 Zábradelní svodidlo ZSFR/H2/2 (3n 32920) – úroveň zadržení H2 – obr. 12
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,25 m. Průřez sloupku má tvar C 120 x 80 x 30 (kolmo na
svodnici má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 5,9 mm. Délka sloupků
předpokladu výšky obruby 150 mm, při jiné výšce se délka sloupku mění). Patní deska je
z plechu tl. 20 mm. Sloupek je zepředu a zezadu ztužen u patní desky výztuhami. Patní
deska se přikotví k železobetonu třema šrouby M18. Hloubka vrtání do betonu je 140 mm.
Patní deska je ke sloupku přivařena vždy kolmo a nezohledňuje příčný ani podélný sklon
římsy (vyrábí automat).
- Distančního dílu z ohýbaného plechu tl. 5 mm rozměrů 415x80 mm, výšky 330 mm.
Dist. díl se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
- Svodnice „trojvlny“ délky 4,820 m – viz 5.1. K distančnímu dílu se svodnice přichytí
dvěma šrouby M 16x45. Pod hlavu šroubů v líci svodnice se osadí obdélníková podložka
100x45x5 mm, která má kapkovitý otvor ø 18 mm.
- Tyče ø 32 mm z materiálu Feb44k. Tyč se připevní ke sloupkům pomocí objímky
z kulatiny ø 16 mm, která má na koncích závit, a dvěmi maticemi M16 se přitáhne ke
sloupku. Tyče se podélně spojují převlečnou maticí. Po stranách této převlečné matice
jsou ještě kontramatky.
Svodidlo má horní hranu svodnice 0,900 m nad přilehlou vozovkou a osu tyče 1,100 m nad
přilehlou vozovkou. Šířka svodidla je 0,635 m. Svodidlo bylo zkoušeno na mostní římse
s výškou obruby 150 mm a z toho důvodu jej lze osadit na římsu s výškou obruby 100 mm až
200 mm.
5.13 Zábradelní svodidlo ZSFR/H3 (3n 24409) – úroveň zadržení H3 – obr. 13
1,550 m včetně patní desky, která je součástí sloupku (tato délka je pouze za předpokladu
výšky obruby 0 mm, tedy bez obruby, při jiné výšce se délka sloupku mění). Patní deska
je z plechu tl. 15 mm půdorysného rozměru 250 mm x 300 mm. Sloupek má u patní desky
jednu výztuhu. Patní deska se přikotví k železobetonu čtyřma šrouby M18. Hloubka vrtání
do betonu je 140 mm. Patní deska je ke sloupku přivařena vždy kolmo a nezohledňuje
příčný ani podélný sklon římsy (vyrábí automat).
šrouby M16.
15
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
-
TP 166/2010
HRADIL
Madla profilu C 180 x 50 x 40 mm z plechu tl. 3 mm délky 4496 mm. Vzájemné spojení
madel se provádí mimo sloupky. Ke sloupku se madlo připevní pomocí držáku madla a
k tomuto držáku se madlo přišroubuje shora a zespodu celkem dvěma šrouby M16 x 30.
Spojky madla profilu C 170 x 140 x 35 mm z plechu tl. 4 mm délky 370 mm. Tento
profil se vloží do C-profilu madla a s madlem se sešroubuje celkem 18 šrouby M16 (6
šroubů v čele, 6 šroubů shora a 6 zespodu).
Držáku madla profilu U 140 x 70 mm z plechu tl. 7 mm výšky 160 mm. Držák madla se
přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
Upevňovacího L-profilu madla profilu L 60 x 35 mm z plechu tl. 5 mm výšky 166 mm.
Tento L-profil se vloží do C-profilu madla a přišroubuje se k držáku madla dvěma šrouby
M16.
Ztužujícího profilu madla profilu U 170 x 23 mm z plechu tl. 4 mm délky 70 mm. Ten
se vloží vždy v polovině madla mezi sloupky a shora a zespodu se k madlu přišroubuje
celkem dvěma šrouby M16.
Zadního pásku 70 mm x 5 mm – dl. 4640 mm (vzájemný přesah pásků ve spoji je
140 mm. Pásek se přišroubuje zezadu ke sloupků jedním šroubem M16 x 30. Vzájemné
spojení pásků je dvěma šrouby M16 x 30.
mostní římse bez obruby a z toho důvodu jej lze osadit na římsu s výškou obruby nejvýše
70 mm.
5.14 Svodidlo OSMFR/H4 (3n 23388) pro mosty – úroveň zadržení H4 – obr. 14
Oboustranné ocelové mostní svodidlo sestávající ze:
svodnice má šířku 120 mm). Jedná se o ohýbaný profil z plechu tl. 6 mm. Délka sloupků
předpokladu výšky obruby 0 mm, tedy bez obruby, při jiné výšce se délka sloupku mění).
Patní deska je z plechu tl. 15 mm půdorysného rozměru 250 x 300 mm. Sloupek má u
patní desky dvě výztuhy. Patní deska se přikotví k železobetonu čtyřmi šrouby M18.
Hloubka vrtání do betonu je 140 mm. Patní deska je ke sloupku přivařena vždy kolmo a
- Držáku distančního dílu stejného jako v 5.8. Držák se nasadí na hlavu sloupku a
přišroubuje k němu dvěma šrouby M 10 x 30.
šrouby M16.
M 16 x 45. Pod hlavu šroubů v líci svodnice se osadí obdélníková podložka 100 x 45 x 5
mm, která má kapkovitý otvor ø 18 mm.
- Pomocné svodnice z ohýbaného plechu tl. 4 mm. Pomocná svodnice má profil
U 120 x 65 mm a je dlouhá 4 090 mm. K dist. držáku se pomocná svodnice připevní
jedním šroubem M14 x 140, který se provleče přes celou pomocnou svodnici.
- Distančního držáku z ohýbaného plechu tl. 3 mm. Dist. držák má profil U 95 x 65 mm.
Dist. držák se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
- Výztuhy z ocelového pásku 70 mm x 5 mm. Výztuha vytváří půdorysně diagonály mezi
16
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
svodnicemi.
0,860 m.
5.15 Zábradelní svodidlo ZSFR/H2/PHS (ISB 26482) – úr. zadržení H2 – obr. 15
- Sloupků v osové vzdálenosti 2,250 m. Průřez sloupku je HEA 160. Délka sloupků je
4,100 m včetně patní desky, která je součástí sloupku (tato délka je pouze za předpokladu
výšky obruby 70 mm, při jiné výšce se délka sloupku mění). Patní deska je z plechu tl.
20 mm půdorysného rozměru 250 mm x 350 mm. Patní deska se přikotví k železobetonu
čtyřma šrouby M24. Hloubka vrtání do betonu je 270 mm. Sloupek svodidla je současně
sloupkem protihlukové stěny. Patní deska je ke sloupku přivařena vždy kolmo a
- Držáku distančního dílu tvořený úhelníkem L 80x100 délky 300 mm z ohýbaného
plechu tl. 5 mm. Držák dist. dílu se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
šrouby M16.
- Madla profilu C 180 x 150 x 40 mm z plechu tl. 3 mm délky 4496 mm. Vzájemné spojení
madel se provádí mimo sloupky spojkou madla (vnitřní manžetou) 170x140x35 mm
z ohýbaného plechu tl. 4 mm. Ke sloupku se madlo připevní pomocí držáku madla a
k tomuto držáku se madlo přišroubuje jedním šroubem M16 x 30.
- Spojky madla profilu C 170 x 140 x 35 mm z plechu tl. 4 mm délky 370 mm. Tento
profil se vloží do C-profilu madla a s madlem se sešroubuje celkem 18 šrouby M16 (6
šroubů v čele, 6 šroubů shora a 6 zespodu).
- Držáku madla profilu U 140 x 70 mm z plechu tl. 4 mm výšky 160 mm. Držák madla se
přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M16.
- Horní krytky profilu U 165x120 mm z plechu tl. 1,5 mm – dl. 2500 mm (vzájemný
přesah pásků ve spoji je 140 mm. Pásek se přišroubuje zezadu ke sloupků jedním šroubem
M16 x 30. Vzájemné spojení pásků je dvěma šrouby M16 x 30.
- Diagonály z ocelového pásku 70x5 mm dl. 2390 mm. Diagonály se osadí do prvního a
posledního pole a to na stejné šrouby jako se šroubuje svodnice k držáku svodnice a držák
distančního dílu ke sloupku.
V zadní (rubové části) se protihluková stěna (každý jednotlivý panel) prošroubuje šroubem
s okem, kterým se vede od kotevních šroubů svislé lanko ø 6 mm. Toto lanko se protáhne
otvorem ve stojině v horní části sloupku a vede se zpět stejnými šrouby opět ke kotevnímu
šroubu na stejné patní desce stejného sloupku, kde je speciální úhelník s okem osazený pod
matici kotevního šroubu.
Kromě uvedených pojistných lanek, které mají za cíl držet jednotlivé panely po nárazu, se
celá stěna propojí ještě lankem ø 14 mm, které vede od prvního kotevního šroubu šikmo ke
druhému sloupku do horního otvoru ve stojině a dále vodorovně všemi dalšími otvory ve
stojině a u posledního sloupku se opět zakotví ke kotevnímu šroubu.
17
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
mostní římse s obrubou výšky 70 mm a z toho důvodu jej lze osadit na římsu s výškou obruby
nejvýše 0 – 120 mm.
Vzhledem k hloubce vrtů pro kotvy 270 mm musí být tl. římsy alespoň 300 mm. Takovou
tloušťku římsy lze realizovat pouze snížením nosné konstrukce na jeho okraji – viz buňka 6
tab. 8. Nebo je možno použít vanovou izolaci (izolace se ukončí před kotvami). U opěrných
zdí není problém provedení silnější římsy.
Vzdálenost obruby od líce svodidla smí být 0 až 250 mm, u mostů se předpokládá, že obruba
bude lícovat se svodidlem.
5.16 Zásady úprav všech typů
Je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Z
toho důvodu se nedovoluje na žádném místě žádného typu přerušit svodnici (ani u mostních
závěrů). Dilatace těchto prvků v místě mostních závěrů je dovoleno provádět pouze v souladu
s těmito TP. U silničních typů není dovoleno jiné ukončení svodidla, než uvádí tyto TP.
Pokud se v odůvodněných případech vyskytne potřeba jiné délky svodnice, než uvádí tyto TP,
je třeba svodnici „na míru“ objednat u výrobce nebo dovozce. Dodatečné úpravy svodnice
řezáním, pálením nejsou dovoleny. Dovoleno na stavbě je pouze dodatečné vyvrtání otvorů a
to pouze v odůvodněných případech. Okraje dodatečně vyvrtaných otvorů se musí opatřit
vhodným nátěrem (např. s vysokým obsahem zinku).
Pokud nastane v odůvodněných případech potřeba zkrátit sloupek (může k tomu dojít zejména
u přesypaných mostů), je tak dovoleno učinit, avšak pouze za podmínky, že takové sloupky
budou obetonovány. Nejvíce je možno zkrátit 4 sloupky za sebou. Sloupky mohou být
zkráceny nejvíce tak, aby byly pod terénem alespoň 0,50 m. V tom případě se osadí
(zabetonují) do základu hloubky půdorysného rozměru nejméně 0,4 m x 0,4 m, hloubky
0,70 m. Lze použít i souvislý základový pás.
Pokud je zkrácení o 0,20 m a méně (nejvíce mohou být takto zkráceny v odůvodněných
případech 4 sloupky za sebou), sloupky se nemusí obetonovat.
Svislá výplň u mostních typů se řeší dle zásad uvedených v těchto TP.
Pokud se navrhují plotové nástavce, je třeba individuálně objednat mostní sloupky s otvory
pro jejich připevnění (viz TP 203).
Nelze požadovat jinou orientaci sloupků vůči nějakému směru jízdy, než jakou uvádí výrobce
a dovozce ve svých podkladech. To znamená, že průřez sloupků může být otevřenou i
uzavřenou stranou proti směru jízdy (je to dáno automatizací výrobního procesu).
Ze stejného důvodu (výroba pomocí automatů) nelze požadovat naklonění patní desky, ta je
vždy přivařena ke sloupkům kolmo.
18
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 2 – Svodidlo JSFR/N2/1 (B 22435)
19
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 3 – Svodidlo JSFR/N2/2 (B 29707)
20
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 4 - Svodidlo JSFR/H1/1 (B 21300)
21
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 5 - Svodidlo JSFR/H1/2 (B 33061)
22
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 6 – Svodidlo JSFR/H2/1 (3n 24872)
23
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 7 – Svodidlo JSFR/H2/2 (3n 24156)
24
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 8 – Svodidlo JSFR/H3 (3n 21756)
25
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 9 – Svodidlo OSFR/H1 (B 22478)
26
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 10 – Svodidlo OSFR/H3 (3n 22051)
27
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 11 – Svodidlo ZSFR/H2/1 (B 24335)
28
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 12 – Svodidlo ZSFR/H2/2 (3n 32920)
29
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 13 – Svodidlo ZSFR/H3 (3n 24409)
30
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 14 – Svodidlo OSMFR/H4 (B 23388)
31
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 15 – Svodidlo ZSFR/H2/PHS (ISB 26482)
32
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
6 Svodidlo na silnicích
6.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu
Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice a obecně platí, že musí být tak vysoko
nad zpevněním, nebo nad přilehlým terénem (podle vzdálenosti líce svodnice od zpevnění),
kolik uvádí obrázky 2 až 15. Má-li svodidlo spodní pomocnou svodnici, vrtání sloupků
zajišťuje automaticky její správnou polohu, má-li správnou polohu svodnice.
Výška jednostranných svodidel (typů) - viz obr. 16 - se měří v hraně zpevnění, je-li líc
svodidla od této hrany vzdálen 1,50 m a méně. Současně platí, že v místě přilehlého terénu se
nesmí výška svodidla od předepsané hodnoty lišit o více než 0,10 m. Při vzdálenosti větší než
1,50 m se výška svodidla měří přímo v líci svodidla. Platí to pro svodidlo umístěné na krajnici
i ve středním dělicím pásu.
Výška oboustranných svodidel (typů) - viz obr. 17 - se měří v hraně zpevnění, je-li líc
svodidla od této hrany vzdálen 2,00 m a méně. Současně platí, že v místě přilehlého terénu se
nesmí výška svodidla od předepsané hodnoty lišit o více než 0,10 m. Při vzdálenosti líce
svodidla od hrany zpevnění větší než 2,00 m se výška svodidla měří přímo v jeho líci.
U příčně skloněných středních dělicích pásů se obě svodidla osazují dle obrázku 17. Bez
ohledu na šířku středního dělicího pásu je možno je osadit pouze při výškovém rozdílu okrajů
středního dělicího pásu do 0,250 m včetně.
Hodnoty výšky svodidla uváděné v TP neplatí pro lokální nerovnosti.
Mezní odchylky polohy a rovinatosti svodidel při osazování – viz TP 203.
Umístění jednostranných svodidel (typů) v příčném řezu na krajnici uvádí obr. 18. Svodidlo
nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (s výjimkou místních komunikací).
Silniční svodidla je dovoleno kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky do
70 mm. Poloha obruby vůči líci svodidla se u přejízdného obrubníku ani u hrany
odvodňovacího rigolu nestanovuje.
Umístění jednostranných svodidel (typů) v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí
obr. 19. Pokud mají být ve středním dělicím pásu použita dvě souběžná jednostranná
svodidla, musí být mezi jejich líci vzdálenost dle tabulky 3.
Umístění oboustranných svodidel v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí obr. 20.
Oboustranná svodidla nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (ani u
místních komunikací). Je dovoleno je kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky
do 70 mm. Poloha obruby vůči líci svodidla se u přejízdného obrubníku ani u hrany
odvodňovacího rigolu nestanovuje.
Tato svodidla se mají osazovat do osy středního dělicího pásu. Krajní polohu dle obr. 20, kdy
svodidlo lícuje s hranicí volné šířky, je dovoleno použít pouze v nezbytných případech, např.
z důvodů potřebného rozhledu.
33
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 16 - Výška jednostranných svodidel
34
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 17 - Výška oboustranných svodidel
35
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 18 - Jednostranná svodidla na krajnici
36
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Obrázek 19 - Jednostranná svodidla ve středním dělicím pásu
37
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 20 – Krajní poloha oboustranných svodidel ve středním dělicím pásu
6.2 Plná účinnost a minimální délka svodidla
Všechny silniční typy mají plnou účinnost tam, kde mají předepsanou výšku dle čl. 6.1. To
znamená, má-li být v některém místě osazeno svodidlo, musí tam být (nepřerušené) svodidlo
plné výšky a výškový náběh je před nebo za tímto místem.
Minimální délky silničních typů uvádí tabulka č. 4. Výškové náběhy se do délky svodidla
nepočítají.
Tabulka 4 - Minimální délka svodidla
Minimální délka svodidla [m]
Č.
položky
Název svodidla
1
2
JSFR/N2/1 (B 22435)
Dovolená rychlost
≤ 80 km/h
60
Dovolená rychlost
> 80 km/h
100
JSFR/N2/2 (B 29707)
38
54
38
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
3
JSFR/H1/1 (B 21300)
48
80
4
JSFR/H1/2 (B 33061)
40
60
5
JSFR/H2/1 (3n 24872)
36
48
6
JSFR/H2/2 (3n 24156)
58
90
7
JSFR/H3 (3n 21756)
54
90
8
OSFR/H1 (3n 22478)
60
94
9
OSFR/H3 (3n 22051)
72
117
6.3 Svodidlo na vnějším okraji silnic (na krajnici)
6.3.1 Svodidlo před překážkou a místem nebezpečí (horské vpustě, propustky)
Zda je třeba svodidlo před překážkou umístit, se rozhodne na základě příslušných ČSN,
požadavků státních orgánů, event. jiných odůvodněných požadavků. Požadovanou úroveň
zadržení svodidla určují TP 114.
U svodidel JSFR/H2/2 (3n 24156), JSFR/H3 (3n 21756) a OSFR/H3 ( 3n 22051) rozhoduje
pro stanovení délky svodidla před překážkou pouze min. dl. svodidla dle tab. č. 4 – viz obr.
21.
Obrázek 21 – Svodidlo JSFR/H2/2 (3n 24156), JSFR/H3 (3n 21756)
a OSFR/H3 ( 3n 22051) před překážkou
U svodidel JSFR/N2/1 (B 22435), JSFR/N2/2 (B 29707), JSFR/H1/1 (B 21300), JSFR/H1/2 (B
33061), JSFR/H2/1 (3n 24872) a OSFR/H1 (B 22478)
rozhoduje navíc i typ a vzdálenost překážky od líce svodidla.
Má se za to, že najede-li vozidlo svým podvozkem na
některé z těchto svodidel po výškovém náběhu, může být po
svodidle vedeno jako po kolejnici až do překážky - viz obr.
22. To může nastat je-li překážka vzdálena od líce svodidla
méně než 3 m a vystupuje-li současně nad terén více než
0,40 m. V takovém případě o vzdálenosti svodidla před
překážkou rozhoduje dovolená rychlost dle tabulky č. 5.
39
OCELOVÉ SVODIDLO
TP 166/2010
HRADIL
FRACASSO
Obrázek 22 - Nebezpečí nárazu vozidla do překážky najetím na výškový náběh
Naopak, vystupuje-li překážka nad terén méně než 0,40 m, nebo je-li vyšší, ale její vzdálenost
od líce svodidla přesahuje 3 m, k uvedenému efektu nemůže dojít a pak rozhoduje pouze
minimální délka svodidla dle tab. č. 4.
Tabulka 5 - Délka svodidla JSFR/N2/1, (B 22435), JSFR/N2/2 (B 29707), JSFR/H1/1 (B
21300), JSFR/H1/2 (B 33061), JSFR/H2/1 (3n 24872) a OSFR/H1 (B 22478)
před překážkou, která vystupuje nad terén více než 0,40 m a která je současně vzdálena
od líce svodidla nejvýše 3 m
Délka svodidla před překážkou [m]
Č.
Název svodidla
1
Silniční
JSFR/N2/1 (B 22435),
JSFR/N2/2 (B29707) , JSFR/H1/1 (B
21300), JSFR/H1/2 (B 33061) a
OSFR/H1 (B 22478)
JSFR/H2/1 (3n 24872)
2
Dovolená rychlost Dovolená rychlost
< 60 km/h
(60 – 90) km/h
28
60
22
54
Tabulka 6 – Svodidlo před překážkou - přehled řešení
40
Dovolená rychlost
> 90 km/h
100
72
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Délka svodidla před překážkou je souhrnně uvedena v tabulce 6.
Kromě výše uvedených případů existuje možnost nárazu do překážky nebo vjetí do
nebezpečného místa tím, že vozidlo opustí vozovku těsně před svodidlem - viz obr. 23. Tento
problém se řeší pouze u dálnic a rychlostních komunikací (s dovolenou rychlostí větší než
90 km/h), pokud je za svodidlem zpevněná plocha, která není schopna zbrzdit neovládané
vozidlo. Řešení spočívá v protažení svodidla před překážkou až na 200 m, nebo ve vhodné
povrchové či terénní úpravě (bez ohledu na typ svodidla).
Obrázek 23 - Nebezpečí nárazu vozidla do překážky vyjetím z vozovky před svodidlem,
je-li za svodidlem zpevněná plocha
U dlouhé souvislé překážky, kterou není třeba chránit a která je schopna přesměrovat vozidlo
(např. hladká zárubní betonová zeď), je nebezpečným místem pouze začátek a u silnic
směrově nerozdělených i konec překážky. Podél samotné zdi se pak svodidlo neosazuje a
z hlediska celkové délky svodidla se délka překážky uvažuje nulovou hodnotou.
U propustků a podobných míst, kde je nebezpečí pro osádku vozidla menší než např. u mostů,
je dovoleno celkovou délku svodidla (vycházející z obr. 21 a tab. 6) zkrátit avšak celková
délka svodidla musí odpovídat alespoň jeho minimální délce dle tab. 4.
6.3.2 Začátek a konec svodidla
Začátek a konec svodidla musí být (z důvodu únosnosti svodidla a bezpečnosti provozu) vždy
opatřen výškovým náběhem se zapuštěním do země. Zakončení svodidla zahnutou koncovkou
(kterou výrobce nabízí), není dovoleno. Základní přehled náběhů je uveden v tabulce č. 7.
U mostních typů se náběhy uvedené v tab. 7 provádějí pouze výjimečně – viz 7.3 Ve většině
případů pokračuje za mostem alespoň 12 m silniční svodidlo a náběh je tak u tohoto
silničního svodidla.
Pokud u některého typu existuje dlouhý i krátký výškový náběh, provádí se přednostně na
obou koncích svodidla náběh dlouhý. Ve zdůvodněných případech (např. u připojení, sjezdů a
křižovatek) je dovoleno použít krátký výškový náběh i u těch typů, u kterých existuje vedle
41
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
krátkého i dlouhý náběh – viz obr. 24.
U směrově rozdělených silnic je krátký výškový náběh dovoleno použít:
- na konci svodidla ve směru jízdy;
- na začátku svodidla ve směru jízdy, pokud je tento náběh překrytý svodidlem (např. u styku
dvou svodidel přesahem, u tísňové hlásky a u přerušení svodidla pro chodce).
Obrázek 24 – Svodidlo u připojení, sjezdů a křižovatek
U silnic s dovolenou rychlostí nad 90 km/h, pokud by vznikla mezera mezi koncem jednoho a
začátkem dalšího svodidla menší než 40 m, se doporučuje svodidlo nepřerušovat.
42
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Tabulka 7 – Přehled výškových náběhů
43
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
44
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
45
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
6.3.3 Svodidlo u telefonní hlásky
Postupuje se podle TP 203.
6.3.4 Přerušení svodidla
6.3.5 Svodidlo u protihlukové stěny
Vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny uvádí tab. 3 těchto TP.
6.3.6 Svodidlo u odbočovacích ramp
46
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
6.4 Svodidlo ve středním dělicím pásu
6.4.1 Zásady umísťování svodidla
6.4.2 Svodidlo u překážky
Na obr. 25 je vykreslen přechod z oboustranného svodidla OSFR/H3 (3n 22051) na dvě
jednostranná svodidla JSFR/H3 (3n 21756) kolem překážky ve středním dělicím pásu šířky
3,5 m. Z tabulky č. 3 je vidět, že min. vzdálenost mezi lícem svodidla a překážkou (pilířem) je
pro úroveň zadržení N2 0,90 m. To znamená, že u středních dělicích pásů šířky 3,5 m může
být šířka pilíře nejvýše 0,7 m.
Totéž platí při přechodu z oboustranného svodidla OZFR/H3 (3n 22051) na dvě jednostranná
svodidla JSFR/H2 (3n 24872) – viz obr. 26.
Jsou-li ve středním dělicím pásu osazeny sloupy osvětlení, nesnižuje se úroveň zadržení
svodidla a proto lze podél takových sloupů osadit pouze dvě souběžná svodidla úrovně
zadržení, kterou požaduje TP 114. Vzdálenost líce svodidla od sloupů musí splňovat
požadavky tab. 3.
Mezi svodnice oboustranných svodidel je dovoleno umístit deformovatelné skříňky a jiné
obdobné vybavení a dále sloupky pouze lehkých dopravních značek průměru do 80 mm, nebo
dřeviny s kmeny průměru do 100 mm.
47
Obrázek 25 – Přechod z OSFR/H3 (3n 22051) na dvě JSFR/H3 (3n 21756) u překážky ve středním dělicím pásu
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
48
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 26 – Přechod z OSFR/H3 (3n 22051) na dvě JSFR/H2 (3n 24872) u překážky ve středním dělicím pásu
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
49
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
6.4.3 Začátek a konec svodidla
Pro začátek a konec svodidla ve středním dělicím pásu platí stejné požadavky, jako pro
svodidlo na krajnice dle čl. 6.3.2. Přehled výškových náběhů je uveden v tabulce č. 7.
6.4.4 Přejezdy středních dělicích pásů
Na uzavření přejezdů středních dělicích pásů se používá nejčastěji betonové svodidlo a
ocelové svodidlo Varioguard.
U přímého napojení ocelového svodidla ne betonové se styk mezi svodnicemi a betonovým
dílcem provádí zásadně šroubovaný. Podmínkou je, aby únosnost styku byla stejná, jako je
vzájemné spojení svodnic. K tomu účelu nabízí výrobce speciální přechodovou svodnici (pro
přechod z betonového svodidla na ocelové i obráceně).
Dílec betonového svodidla, na který se koncovka přišroubuje, musí mít odpovídající
vyztužení. Přechod je atypický, protože je závislý na šířce betonového svodidla v místě styku.
Ocelové svodidlo oboustranné OSFR/H3, které se ve středních dělicích pásech používá
nejčastěji, se za betonovým svodidlem osadí s běžnou roztečí sloupků 1,5 m. Směrové zúžení
svodnic z oboustranného svodidla na jedno betonové svodidlo se provádí přibližně 1:36.
Pokud se na betonové svodidlo napojují dvě jednostranná svodidla, sloupky se zahustí – viz
8.2 těchto TP (potřebný směrový odklon se doporučuje provést opět přibližně 1:36)
6.5 Svodidlo u podpěr portálových konstrukcí svislých dopravních značek
Kolem podpěry portálu (nebo jeho základu), která je nadimenzovaná dle TP 114, se osadí
svodidlo jako před překážkou podle čl. 6.3.1 event. čl. 6.4.2 (chrání se provoz na silnici před
nárazem na portál, nikoli samotný portál).
50
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
7 Svodidlo na mostech
7.1 Všeobecně
Způsob použití pro mostní typy uvádí tabulka č. 8.
Minimální délka svodidla se u mostních typů nestanovuje.
7.2 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu
Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice a u zábradelních typů navíc ještě od
horního podélného prvku – madla, tyče.
Zásady řešení některých detailů v souvislosti s mostními typy:
- Svodidlo ZSFR/H2/1 (3n 24335) a ZSFR/H2/PHS (ISB 26482) se osazuje na římsu s výškou
obruby 0 mm – 120 mm, svodidlo ZSFR/H2/2 (3n 32920) se osazuje na římsu s výškou
obruby 100 mm – 200 mm,
svodidla ZSFR/H3 (3n 24409) a OSMFR/H4 (3n 23388) používají výšku obruby 0 mm –
70 mm.
Zkosení hran není předmětem tvaru obruby (provádí se obvykle 10/10 mm až 30/30 mm).
Tvar obruby se předepisuje pouze pro typ ZSFR/H2/2 (3n 32920).
- U středních dělicích pásů, při šířce mezery do 250 mm včetně, nemusí mít svodidla výplň.
Pokud se zrcadlo překryje buď ŽB deskou, nebo roštem (ocelovým nebo z kompozitů) a
překrytí bude splňovat požadavky alespoň na revizní chodník a bude důkladně připevněno
proti pádu z mostu, nemusí mít svodidla výplň ani při šířce zrcadla nad 250 mm.
- Výškové změny - týká se zejména výšky svodnice u přechodů z mostních typů na silniční
typy – se řeší dle podkladů výrobce a dovozce svodidla, viz následující obrázky.
Pokud se vyskytne jiná, lokální potřeba výškové změny svodnice, řeší se sklonem svodnice
1 : 200, to je nejvýše 2 cm na délku jedné svodnice.
51
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Tabulka 8 - Přehled použití jednotlivých typů
52
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
7.3 Pokračování svodidla mimo most
7.3.1 Svodidlo nepokračuje mimo most
V takovém případě se svodidlo provede podle obr. 27 až 33 bez ohledu na to, zda je nebo není
na mostě chodník. Platí to pro silnice směrově rozdělené i nerozdělené. Nejméně na
vzdálenost 12 m za mostem (nebo za posledním mostním sloupkem) pokračuje silniční
svodidlo a pak následuje výškový náběh. Tento (nejméně 12 m dlouhý) přesah mimo most je
minimální a uplatní se pouze u nízkých a krátkých mostů, kde charakter překážky netvoří
velké nebezpečí pro vozidla. U mostů, které překračují železnici, silnici apod. je třeba se na
svodidlo před mostem dívat jako na svodidlo před místem nebezpečí – viz TP 203 a pro délku
svodidla použít čl. 6.3.1 těchto TP.
Na obr. 27 je vykresleno zábradelní svodidlo ZSFR/H2/1 (3n 24335), které za mostem
přechází na silniční typ JSFR/N2/2 (B 29707). U tohoto přechodu se za mostním svodidlem
osadí nejprve v délce alespoň 12 m typ JSFR/H1/2 (B 33061) a pak teprve následuje typ
JSFR/N2/2 (B 29707).
přechází na silniční typ JSFR/H2/1 (3n 24872).
přechází na silniční typ JSFR/H3 (3n 21756).
Na obr. 30 je vykresleno zábradelní svodidlo ZSFR/H3 (3n 24409), které za mostem přechází
na silniční typ JSFR/H1/2 (B 33061). U tohoto přechodu se za mostním svodidlem osadí
nejprve v délce alespoň 12 m typ JSFR/H2/1 (3n 24872) a pak teprve následuje
JSFR/H1/2 (B 33061).
Na obr. 31 je vykresleno zábradelní svodidlo JSFR/H2/2 (3n 32920), které za mostem
přechází na silniční typ JSFR/H1 (B 21300). Obdobně se postupuje, pokud je za mostem typ
JSFR/H1/2 (B 33061).
přechází na silniční typ JSFR/N2/2 (3n 29707).
53
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
přechází na silniční typ JSFR/H2/1 (3n 24872).
7.3.2 Svodidlo pokračuje mimo most
Pokračuje-li svodidlo mimo most, postupuje se stejně jako v předcházejícím článku, pouze se
neprovádí výškový náběh, ale silniční svodidlo pokračuje, eventuálně přechází na jiný silniční
typ.
Pokud je za svodidlem nouzový chodník, svodidlo se před ani za mostem nepřerušuje.
Pokud je za svodidlem veřejný chodník, který za mostem nepokračuje, svodidlo se přeruší dle
požadavků uvedených v TP 203.
7.4 Svodidlo u protihlukové stěny
Pokud se osazuje samostatná protihluková stěna, postupuje se podle TP 203. Minimální
vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny uvádí tab. 3 těchto TP.
Místo samostatné PHS a svodidla podél, lze osadit svodidlo ZSFR/H2/PHS (ISB 26482) - viz
obr. 15 a buňka 6 v tabulce 8.
54
Obrázek 27 – Přechod ze ZSFR/H2/1 (3n 24335) na mostě na JSFR/N2/2 (B 29707) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
55
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 28 – Přechod ze ZSFR/H2/1 (3n 24335) na mostě na JSFR/H2/1 (3n 24872) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
56
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 29 – Přechod ze ZSFR/H2/1 (3n 24335) na mostě na JSFR/H3 (3n 21756) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
57
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 30 – Přechod ze ZSFR/H3 (3n 24409) na mostě na JSFR/H1/2 (B 33061) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
58
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 31 – Přechod ze ZSFR/H2/2 (3n 32920) na mostě na JSFR/H1 (B 21300) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
59
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 32 – Přechod ze ZSFR/H2/2 (3n 32920) na mostě na JSFR/N2/2 (B 29707) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
60
TP 166/2010
HRADIL
Obrázek 33 – Přechod ze ZSFR/H2/2 (3n 32920) na mostě na JSFR/H2/1 (3n 24872) za mostem
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
61
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
7.5 Výplň zábradelních svodidel
Svislá, vodorovná, nebo jiná výplň zábradelních svodidel musí být v souladu s ČSN 73 6201.
Typy ZSFR/H2/1 (3n 24335) a ZSFR/H3 (3n 24409) nebyly zkoušeny s výplní a proto
výrobce nabízí pouze výplň ze sítí (ocelové pletivo). Podmínky pro provedení takové výplně
jsou stejné, jako pro plotové nástavce - viz čl. 5.9 TP 203.
Typy ZSFR/H2/2 (3n 32920) byl zkoušen s výplní a výrobce nabízí výplň svislou,
vodorovnou a ze sítí. Výplň je nabízena formou ocelových rámů, ve kterých je vevařena
příslušná výplň. Rámy se na jeden sloupek volně nasunou na vystupující trny a ke druhému
sloupku se přišroubují. Další pojistkou proti pádu z mostu jsou pojistná lanka – viz obr. 12.
7.6 Dilatační styk - elektricky neizolovaný
Jedná se o dilataci svodidla v souvislosti s dilatací mostu v místech mostních závěrů.
Výrobce standardně nabízí dilataci pro pohyb 160 mm. Dilataci pro větší pohyby je třeba
zvlášť objednat.
Vzdálenost mezi mostními sloupky se u mostní dilatace u žádného typu nemění.
Dilatují se svodnice, madla, tyče i zadní pásky a to na principu oválných otvorů na obou
stranách dilatace. Oválné otvory umožňují dilataci ± 80 mm, takže dohromady je to 160 mm.
Dilatace výplně (týká se typu ZSFR/H2/2 (3n 32920)) se mezi sloupky mezi kterými probíhá
dilatace osazují tak, že každý ze dvou rámů je připevněn pouze k jednomu svodidlovému
sloupku. Rámy mají přesah, aby i při největší požadované dilataci nevznikla mezi nimi
mezera.
7.7 Dilatační styk - elektricky izolovaný
7.7.1 Všeobecně, požadavky na materiál izolačního povlaku
V případě výskytu bludných proudů, je jedním z opatření ochrany mostu provedení
elektricky izolovaného dilatačního styku. Tento styk se provádí u všech vodorovných prvků
svodidla (svodnice, madla, tyče a zadního pásku).
U všech styků je dodržena zásada, že elektricky izolační styk je neposuvný, aby nedošlo
k odření elektroizolačního povlaku.
V části “Konstrukční díly” jsou vykresleny způsoby provedení, zajišťující splnění požadavků
na elektrický odpor styku.
Požadavky na materiál izolačního povlaku dilatačních dílů – viz TP 203.
7.7.2 Svodnice a spojovací materiál
Celá dilatační svodnice se opatří izolačním povlakem.
Výrobce nabízí potah z polyamidu PA 11.
Elektroizolační povlak se provádí na pozinkované díly, aby v případě porušení izolačního
povlaku byla zajištěna požadovaná životnost svodnice.
Obecně pro izolační dilatační styk platí, že izolační spoj je na neposuvné straně, na posuvné
62
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
straně je spojení neizolované.
Pro sešroubování v místě izolačního spojení se používají šrouby a matice, které jsou předem
potaženy polyamidem PA 11. Takto potažené šrouby a matice tvoří dokonalý izolant a navíc
mají vysokou antikorozní odolnost. Šrouby i matice se potahují pozinkované. Podložky se
používají buď opatřené povlakem jako u šroubů, nebo se použijí celoplastové podložky.
Pro sešroubování v místě oválných otvorů (tj. v místě posuvného spojení) se používá běžný
pozinkovaný spojovací materiál.
7.7.3 Madlo, tyč a zadní pásek
Používají se stejné ocelové profily jako u elektricky neizolovaného styku, avšak dilatační
madlo a pásek se opatří stejně jako svodnice elektroizolačním povlakem. Na jedné straně
dilatace madla a pásku jsou běžné otvory a na této straně se provádí izolovaný styk (potažení
šroubů viz 7.7.2) a na druhé straně jsou oválné otvory, kde se používá běžný pozinkovaný
spojovací materiál.
7.7.4 Výplň
Princip elektricky izolované dilatace výplně je, že rámy s výplní (rámy jsou pouze mezi
dvěma svodidlovými sloupky, kde probíhá dilatace) se provedou s izolačním potahem.
7.8 Kotvení sloupků
Sloupky na mostech se kotví vždy tak, že se patní deska sloupku (patní deska je součástí
sloupku) přišroubuje k římse.
Výrobce a dovozce nabízí pouze takový způsob kotvení, které bylo odzkoušeno nárazovou
zkouškou a které dodává v rámci svodidla. Toto kotvení je uvedeno na obrázcích 11 až 15 a
popsáno v čl. 5.11 až 5.15.
Vzhledem k rozdílům povrchu betonu oproti patní desce (pokud jde o nerovnosti) a dále
z důvodů výškového vedení římsy, se patní deska klade na vrstvu polymerní malty nebo na
podložku z PVC (pouze se souhlasem investora). Tloušťka polymerní malty nemá přesáhnout
20 mm.
7.9 Zatížení konstrukcí podporujících svodidlo
Zatížení římsy od každého mostního typu tvoří spojité zatížení, které uvádí tabulka 9.
V tabulce uvedené zatížení se uvažuje jako jediné na jedné římse (bez ohledu na dilatace
římsy), může však působit kdekoliv od začátku římsy až po její konec.
Zatížení nosné konstrukce mostu tvoří přenos zatížení římsy do nosné konstrukce mostu.
Je dovoleno sílami uvedenými v tabulce 9 přímo zatížit konzolu mostní nosné konstrukce.
Navíc zde přistupuje svislé zatížení kolovou silou. Její hodnota a dosedací plocha je uvedena
v TP 114. Poloha této síly se uvažuje v místě obruby a v podélném směru uprostřed
zatěžovací délky 4 m.
63
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Uvedené zatížení se nesnižuje v závislosti na zvolené úrovni zadržení, protože podporující
konstrukce musí být zatížena největším možným zatížením, které od svodidla může
vzniknout.
Tabulka 9 - Zatížení římsy
7.10 Kotvení římsy do nosné konstrukce a do křídel mostu
Nejběžnější způsob kotvení římsy je uveden v tab. 11. Jsou uvedeny silové požadavky na
kotvení za předpokladů určité vzdálenosti kotvy od okraje nosné konstrukce.
Při odlišném způsobu kotvení římsy je třeba síly z tabulky 10 zachytit na délce, která
odpovídá vzdálenosti sloupků konkrétního typu.
Římsa musí být vyrobena z betonu třídy nejméně C25/30 pro prostředí XF4. Vyztužení římsy
musí být provedeno třmínky s podélnou výztuží uvnitř třmínků jako u běžného trámu.
U typu ZSFR/H2/PHS provedení římsy vyžaduje snížení nosné konstrukce mostu na svém
okraji (nebo provedení vanové izolace do tzv. fabiónu) – viz buňka 6 v tab. 8 (protože
hloubka vrtů 270 mm vyžaduje tl. římsy alespoň 300 mm a tuto tloušťku při výšce obruby do
120 mm nelze při celoplošné izolaci a běžném tvaru okraje NK realizovat).
Pro výpočet kotvení takové římsy se použijí hodnoty z tab. 10.
64
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
Tabulka 10 – Síly na jeden sloupek pro kotvení římsy
65
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Nejběžnější způsob kotvení římsy je uveden v tab. 11. Jsou uvedeny silové požadavky na
kotvení římsy za předpokladů určité vzdálenosti kotvy od okraje nosné konstrukce. Tahové
síly z tab. 11 lze pokrýt charakteristickou hodnotou únosnosti kotvy z nabídky dodavatelů
kotev (pozor - charakteristická únosnost kotvy není totožná s charakteristickou únosností
materiálu kotevního šroubu).
Při odlišném způsobu kotvení římsy je třeba síly z tabulky 10 zachytit na délce odpovídající
vzdálenosti sloupků.
Římsa musí být vyrobena z betonu třídy nejméně C25/30 pro prostředí XF4.
Tabulka 11 - Příklad kotvení římsy do nosné konstrukce mostu
66
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
8 Přechod svodidel Fracasso na jiná svodidla
8.1 Přechod na ocelové svodidlo jiného výrobce
V zájmu údržby je, aby na jedné stavbě bylo svodidlo jednoho výrobce a pokud se objeví
potřeba přechodu z ocelového svodidla jednoho výrobce na ocelové svodidlo jiného výrobce,
použije se přesah výškových náběhů tak, aby naproti sobě byly plné výšky obou svodidel.
Mezera mezi míjejícími se svodidly se nevyžaduje (svodidla se mohou dotýkat).
Pro případ, že investor vyžaduje přímé napojení některého ze svodidel Fracasso se svodidlem
jiného výrobce, nabízí Fracasso přechodky ze svodnice dvojvlny (viz čl. 5.1) na všechny
svodnice uvedené na obrázku 1. U svodidel Fracasso, které používají svodnici – trojvlnu, se
nejdříve použije přechodka na svodnici Fracasso – dvojvlnu a potom následuje výše uvedená
přechodka na svodnici jiného výrobce. U přímého napojení na svodidlo jiného výrobce musí
být splněn čl. 6.3.1 TP 203.
8.2 Přechod na betonové svodidlo
Přechod se provede:
- Přesahem výškových náběhů obou svodidel tak, aby naproti sobě byly plné výšky obou
svodidel. Mezi svodidly nemusí být mezera, mohou se vzájemně dotýkat.
- Přímým spojením svodidel, jak je uvedeno v čl. 6.4.4. Na obr. 34 je uveden příklad napojení
svodidla JSFR/H1/1 (B 21300) na betonové svodidlo. Obdobně se postupuje u napojení
jiných typů na betonové svodidlo. Ocelová svodidla jednostranná se za betonovým svodidlem
osazují se zahuštěnými sloupky tak, jak to dovoluje vrtání svodnic.
Typy JSFR/N2/1 (B 22435), JSFR/H1/1 (B 21300), OSFR/H1 (B 22478) a JSFR/H2/1
(3n 24872) používají svodnici, která umožňuje nejmenší vzdálenost sloupků 1,33 m. Proto se
v délce 8 m osadí sloupky po 1,33 m (6 mezer po 1,33 m). Následuje běžná vzdálenost
sloupků (pouze u typu JSFR/N2/1 (B 22435) musí být ještě 4 mezery po 2 m a teprve potom
následuje běžná vzdálenost sloupků 4 m).
Typy JSFR/N2/2 (B 29707) a JSFR/H1/2 (B 33061) používají svodnici, která umožňuje
osazení sloupků nejméně po 2 m, takže u těchto typů se sloupky nezahušťují.
Typ JSFR/H2/2 (3n 24156) má svodnici dl. 4,82 m, která umožňuje nejmenší vzdálenost
sloupků 1,50 m. Proto se v délce 9 m osadí sloupky po 1,50 m (6 mezer po 1,50 m) a dále
následuje běžná vzdálenost sloupků.
U typu JSFR/H3 (3n 21756) a OSFR/H3 (3n 22051) se sloupky nezahušťují, protože tento typ
používá vzdálenost sloupků 1,5 m a to je nejmenší vzdálenost, kterou svodnice umožňuje.
67
Obrázek 34 – Příklad přechodu svodidla JSFR/H1/1 (B 21300)
na betonové svodidlo přímým napojením
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
68
TP 166/2010
HRADIL
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
9 Osazování svodidla na stávající silnice a mosty
9.1 Silnice
Pokud šířka nezpevněné krajnice na stávající silnici odpovídá ČSN 73 6101 (1,5 m),
postupuje se dle těchto TP.
Pokud je nezpevněná krajnice užší, postupuje se individuálně po dohodě s příslušným
silničním správním úřadem. Doporučuje se, aby hrana koruny silnice (jde-li o osazování
svodidla na silnici v násypu) byla za lícem svodidla alespoň 0,75 m.
Vzdálenost sloupků není dovoleno měnit.
9.2 Mosty
Pro osazování svodidel Fracasso na stávající mosty, na kterých svodidlo není, platí v plné
míře tyto technické podmínky.
10 Upevňování doplňkových konstrukcí na svodidlo
11 Protikorozní ochrana
12 Projektování, osazování a údržba
13 Značení jednotlivých komponentů svodidel
Komponenty u všech nabízených typů jsou označeny značkou výrobce – viz obr. 35,
provedenou průrazem nebo protlačením do hloubky 2 mm. Umístění označení je na
viditelném místě a jeho poloha je uvedena na výrobních výkresech jednotlivých komponentů.
Obrázek 35 – Značka svodidel Fracasso
69
OCELOVÉ SVODIDLO
FRACASSO
TP 166/2010
HRADIL
Název :
Ocelové svodidlo Fracasso
Vydal :
HRADIL CZ s. r. o.
Zpracoval :
Dopravoprojekt Brno, a.s. - Ing. František Juráň, tel. 549 123 133
e-mail : [email protected]
Tisk :
HRADIL CZ s. r. o.
Tel.: 00420 731 602 060
Fax: 00420 325 538 531
E-mail : [email protected]
Internet : www.hradilcz.eu
70

ocelové svodidlo fracasso - Ocelová svodidla Fracasso

Transkript

Podobné dokumenty

OCELOVÉ SVODIDLO VOEST - ALPINE

Technické podmínky TP 168