Zi nvska ObBC Brn

• •
Zi
Aktuality
nvska
ObBC
•
Brn
Domu
Zajf mavo sti
Glanky
Humor
Makkabi Bma / Blue Star 1922 - 1925*
Kult ura
- Cesko-zidovsko-rnada rsky fotbalovy projekt
Os obnos ti
PFednasky Brno
Prednasky Praha
Kurzy moderni hebrejst iny
Seminate pro ucit ele
Hledan l ptedku
Zidovske svatky
Fotog alerie
Makkabi Brno nepatFi ani v Ges ke republice, ani v Mad'arsku mezi znarne fotba love kluby . Brnensky
zidovsky sportovn i klub pFitom v letech 1922 az 1925 , posilen pfedevsim importem hrac u z Budapest:
nepFedstavoval pouze vyborny fotbalovy tyrn, ale v debe nap lnene antisemitizmem, protirnad'arskyrni a
proticeskyrni pocity , byl pfikladem souzitl ruznych skup in ve StFedni Evrope , Bllzka poloha rnesta a
vyznarnna role budapest'skych hracu v Brne rnely za nasledek, ze dobovy rnad'arsky sportovni tisk
venoval Makkabi obzvlastnl pozornost. Ve svern stud iu jsem vychazel z clanku, otistenych ve sportovnich
casopissch , ze sbirky 1 J6zsefa Selmeciho , ve ktere zmapoval kariery rnad'arskych fotbalistU v em igrac i,
respektive z nekol ika clanku , vydanych v Geske republi ce (touto cestou bych chtel podekovat JindFichovi
Bauero vi a Jaroslavovi Kleno vskernu , ktefi me upozorn ili na tylo studie).
Obrazek z galerie
Zidovske sportovnfkluby ve Sti'ednf Evrope
Syn agoga
V posledni tret ine 19. se stoleti do rozvijej iciho se rnadarskeho (a kont ine ntalnlho) moderniho
sportovniho zivota relativne brzy zacali zapojovat zldovstl sporto vci. Pozdej i se obj evily prvni sportovni
svazy zi dovske, respektive povazovane za zidovske. I kdyz se 0 puvodu sportovcu neza chovaly zadne
analyzovatelne statisticke udaje , rnuzerne predpokladat, ze se Zide na pFelomu stoleti ve StFedni Evrope
zucastnlli sportovniho zivota v miFe pfesahujfci jejich ci selny porner . Toto souvis l s vedorne pfijatou
modernizujfci roli Zid u ve velkych rnestech , s pfijet im rnestskeho zpusobu zivota , ale jako prvoprtcinu
rnuzerne oznacit i relativne vysoky stupen odklonu od nabozenstvl, a soubezne s tim zavrzenl urcitych
.t radicnlch" norem , coz poskylovalo dulezite za klady pro vzn ik kultu tela 20 . stolet f.
AZ do zacatku 20 . stoleti ovsern nernuzerne mluvit 0 . deklarativne zidovskych sportovnich klubech". Zide
sportovali spolu se svymi nezidovskyrni druhy a ve vetslm poctu byli zastoupen i jen v nekterych
lokalnlch , oborove spec ifikovanych klubec h (napf. "zidovska cast rnesta", nebo sportovni klub
ob chod nlku). Diky sionistickernu hnuti se obje vil jed en novy typ "z idovskych klubu ". Sioniste a antisemite
rneli prekvapive podobny nazor na "telesnou zaosta lost" Zid u, ale zatimco antisemite kvuli te dornne le
. nernot ornosti" shl lzel i na Zidy s opovrZenim a pohrdanlrn, sioniste zvolili heslo Muske l-Judentum, heslo
na vychovu svalnateho zidovstvl, Pod vede nim Maxa Nordaua po 6. sion istlckern kongresu v roce 1903
byl zal ozen JOdische Turnerschaft, ktery fidil v pozdejslch letech z Berlina zidovske sportovni kluby .
Hnuti se rozvijelo velmi rychle - do vypuknuti prvni svetove va lky pusobilo ve svete vice nez sto
sionisti ckych sportovnich svazu, Fotba liste tecnto klubu hral i v rnodro-bllych dresech a tvofili deklaralivne
zidovska muzstva. Na dresy nasili Davidovu hvezdu , pouz fvali hebrejska jrnena pfipominajfci . slavnou
rninulost", nebo vyzafujfci silu a hrdinstvi, podle jejich pfedstav oni nebyli . prurnernymi' zastupci
sportovniho zivota, ale iiaovst! sportovci. Idea sionlstickeho sportu V Geske republice padla na
pfekvapive urodnou pudu . Na zacatku stoleti uz v kazdern vetslrn meste vznikly zidovske/ sionisticke
kluby : Bar Kochba (Ost rava 1899 , Olomouc a Uherske Hradiste 1901 , Prost ejov 1903, Pfivoz 1905 ,
Znojmo 1906, Brno , Praha a Bosko vice 1908 , Jihlava a Mikulov 1910) , Hagibor(Praha 1912 , Bfe clav ,
Mislice , Miroslav) a Hakoah (O lomouc 1913, Chomutov, Hodonin a Kromeriz 1914 ). 2
Po prvn i sveto ve valce pocet sionistickych sportovnich svaz u na celem svete rapidne stoupl (i kdyZ nelze
dokazat, ze kazdy z tech svaz u byl spojen se sion istickym hnutim). Napfiklad ve Vid ni na za catku
dvacatych letjiz existovalo 20 zidovskych klubu (Hakoah, Hecha wer, Kadima , Unitas, Hasmonea, atd. ).
Nebyla to nahoda , protoze pro sionisti cky sport hrala mnohonarodnostni mesta monarchie, ve kterych
hledaly v povalecnem obdobi masy Iidi svoji (casto novou) ident it u, vyznamnou roli. Tudiz neni nahoda
ani to , ze v mnoha ceskych mestech pusobi ly i dva az tfi kluby , organ izovane ruznymi narodnostmi
(napfiklad v Brne Makkabi Brno , Vorwarts BrOnn, nebo Moravska Siavia Brno) . Ale - a tady je prave role
Makkabi Brno vyznamna - neko lik z tech klubu se aktiv ne zapojilo do prave se rozv ij ejfciho fotbaloveho
hospodarstvf. Vzn ik (obcanskeho) volneho casu, nove formy jeho straveni, respektive pro tento region
charakteristicke hledani identity - toto vse dohromady behem kratke doby zp usobilo, ze fotbal, jako
vynikajfci misto pro pocit identity, ziskal vyznamno u pozic i. V povalecnych letech se nasta l nev idany
nar ust poctu divak u fotbalovych utkan f. Aby zajem techto divaku prubezne udrZeli, museli pfedvadet
kvalitni hru. Pfed valkou diky rivalite klub u FTC a MTK, respekti ve Sparty a Siavie , se BUdapest' a Praha
staly centrem kontinentalniho fotbalu . Jenze po skonceni valky se spickovi budapest'sti fotbaliste ocitli ve
meste , kde muse li bojovat s kazdodennimi existencialnimi problemy. Mnoho z nich proto pFestoupilo do
nektereho z venkovskych muzstev, nebo vyuzivaje svuj fotbalovy talent a s virou v leps i z ivot odeslo do
zahranicf. 3
1. ob razek Mad'arSt[ fotbaliste v zahranlcl 1919-1944 4
Mecenasove totbalovych rnuzstev por us lli pravid la arnaterskeho sportu a hrace, kte fl nemohli najit praci
v Budapesti zarnestnali ve v lastnfch podnic fch a obchode ch. Do roku 1924 byly pro madarske fotbalisty
.nejla kavejs ]" ces ke a slovenske tyrny (pozd eji , v lete ch 1924 az 1926 rakouske a italske, pak od roku
1932 francouzske a svycarske, kde zahaj ili profesionalnl mistrovstvi) . Mad'arsky hrac , se kteryrn by li
spokojeni , se vratil do Budapest! a snazf se ptesved cit nekolik svych byva lyc h spoluhracu , aby sli s nfm .
Hlav nfm i "pretahovaci" by la zpocatk u cesko-nernecka fot balova rnuzstva, jejichz age nti pusobili ve V fdni,
Drazd'anech a take v Lipsku. A le Rakusaci a Ne mc i uzavfeli s cesko-nerneckym fotbalovyrn svazem
karte l reg ulujicf po hyb hracu, cfmi: zabra nili v pretaze nl svy ch hrac u. Do zorneho po le ceskych klub u se
dostali fotbaliste v Budapest! Na pocatku roku 192 1 zastupce praz skeho nerneckeho rnuzstva
(Deutscher Fussba ll Club Prag - DFC) jednal se sestl madarskymi hrac i. Dundy Go ldman n, jeden
z vedoucfch Hagiboru Praha se set ka l s budapest'skyrni hraci , zaplatil j im ta xi a veceri a chtel je
pres vedcit, aby s nfm cdesf do Prahy. 5
Mad'ari - na rozdil od Nemcu a Rakusanu - nedo kaza ll zab ranit tom u, aby jejich hracl odchaze ll. Srner
pohybu fotbalistU se postupne otocl l k moravskyrn rnesturn , V roce 1923 "Do Budapesti prijeli nev ftanf
hoste z Proznitzu (Prostejov-pozn . pfekl.) . Pan Neuma nn a je ho dopr ovod hledaji »pornocne de lnfky « do
prostejovske soukenky. Kupodivu se pro t uto praci hodf je n dobf utocnlci a v Cesku, zda se, nenasli
odpo vfdajicf odbo rno u pracovnf sflu."6 Kdyz v roce 1923 nabyl od liv rnad'arskych hracu do ces kych zemf
kritickych rozrneru , psa l uz budapest'sky sportovnf tisk 0 ceskern preta hovanl s nucenou zl omysl nosti.
V srpn u 1923 Ern e Rosn er, hrac Hakoah Olomo uc , spo lu s dvern i cle ny vedenf to hoto klu bu prijel do
Budapesti a odvez li s sebou zpet Je no Se idena z repreze ntace UTSE. V casopise Nemzeti Sport se
objevil clanek psany s trpkyrn humorem: "Kdyz vyslo najevo, ze Seiden je mec hanikem, spolec nos t
.objevitelu" konstatova la, ze v olornouckem Makkabi (spra vne .Hakoah - P.Sz .) potfebuji mechanika , jako
suI. Priz nal to i Se iden , as ohlede m na velkou nouzi mec haniku v Olomouci v sobotu veoer odcestova l."7
2. obrazek Budapest'sti fot ba liste v Ceske republi ce 1919 -19288
Puso ben f nerneckych, respektive zidovs kych sportovn fch klub u v ceskych zemfch a na Siovensku
podporova la take ceska sportovnf polit ika . V Evrope se roz hodli pro jedin ecne resenf a spolky vz nikle a
priori na narodnostnlch zak ladech rozdellf do spo rtov nfch klubu podle stej nych predpokladu. s Spo rtovn f
zlvot v zem i rfdila Ceskoslovenska Sportova obec , pod kterou spada lo pet narodnostnlch spolku .
Sportovnf svaz ces koslove nsky mel cen tralu v Praze, nemecky v Brne, rnadarsky v Bratislave, z ldovsky
(Svaz Makkabi Ces koslovensky) od roku 1924 v Praze a od roku 1933 v Brne , a je n na pap lre existuji
polsky svaz v Tfi nci . Pod hlavicku tech to svazu spadaly totbalove sp olky, ktere potada ly narodnostnl
mistrovstvi (zidovsky fotba lovy spolek byl za lozen v roce 1919 v Brne) . Narodnostn l dimenz i ale protf nala
dimenze reqionalnl, protoze tyto mistrovstvi se konaly v z upach,
V ZNIK M AKKABI BR NO
V roce 1908 brnensky akadernicky spolek Ver itas za lozi l zidovskou te lovy chovnou jednotu pod nazvern
JOdischer Turnverein . Dr fve lide sportovali prevazne v klubech nemeckych (Deutscher Turn verein,
BrOnner T urnverein, Deutscher Fussba llklub ). lidovsky klub pod ve denfm Dr. Beera za clna l za ponekud
skrornnych podmfne k. Prvnf clenove klubu trenovali v chtapecke sko le na Nove ulici a fotbal iste hrali na
nlzke urovn i, V roce 1913 se sesli zastupci zapadorakouskych zido vskych organizacf ve Vf dni , kde se
rozho dli pojme novat sve kluby Makkabi, ale Makkabi Brno bylo zaloze no az v roce 1919 .10 Za nekolik let
do zivota to hoto rnaleho zl dovskeho klubu vyz narnne zasah li bohat f text ilnf tova rnlci mora vske ho mesta
a mad'arstl , forma lne a mate rstf fot baliste. Na pre lom u sto leti existova lo v Brne na 6 0 textil nfc h zavodu ,
jejichz majit ele hrali v roz kvetu Makka bi klfcovou roli. Sportovnf spolek Mak ka bi Brno byl rovn ez jed nou z
organizacf , kter e vz nikly dfky sionisticke sportovnf polit ice , ale puvod ne ideologicky charakter klubu byl
zastfne n konj unkt urou fotbalu v nasledujicfch letech. Hugo Meisl, tehdejsf vel ka osob nost rakouskeho
fotba lu a puvodem take lid , mohl v roce 192 1 prave m deklarovat , ze po valce " v zidovs kem
narodn ostn fm sportovn fm hnut f, disponujicfm neomezenym kapitalem zacal bezp recedentni rozmach".11
Na poca tku dese tiletf lakala brnenska muzstva hrace z Prahy a z Vfdne a po boku do mac fch hralo i
nekolik mene schopnych mad'arskych a rak ous kych zidovs kych fotbalistU . V lete 1921 se Makkabi Brno
poprve objevilo v mad'arskych zpravach , kdyz na bratislavskych slavnostech z idovskeho sportovnfh o
svazu vyhrali utka nf s brat islavskym Makkabi 3:1. V brne nskem muzstv u byrD 5 hracu z Budapesti, 3
z Vfd ne, 2 z Prostejova a 1 z Prahy.12 Zahra nic nf hraci samozrejme ne hrali za darmo. Kdyz napffklad po
vftez nem utkan f m fstopredseda Makkabi v sat ne podek oval fotba listum za pek nou hr u, Sand or NemesNeufe ld, repr ez entant Mad'arska a pozdeji i Rakouska odv etil: "W as beda nke n Sie das Spie l, wir
beko mmen dafOr Zah lung !" (Co dekujete za hru, vZdyt' nas za to platf !"). 13
Rok 1921 by l uz te mer jen 0 uspechu. Makkabi Brno seh ralo 16 utkan f a ani jednou ne narazilo na lepsf
muzstv o. V roce 1922 zakoupili pro svuj sportovnf objekt pozemek v Pisar kach , kde vyb udovali skutecny
"sportovnf kombi nat' : dal se zde hrat fotba l, te nis, kosfkova , prostor dosta la i atletika a jiz da na koni , ale
organizovaly se tu i letn! ta bory pro deti. 14 Klub se tedy zpro fesionalizoval a pod le vfderiskeho Iistu
Sporttagblatt "Makkabea za pUI milionu (rakouskych korun - Sz .P.) postavi lo obrovskou tribunu , satnu a
kavarnu , zkrachovalo , a na jare (pravdepodobne v lete-SzP.) 1922 muselo sve hrace propustit. Nekolik
mes!cu se Ma kkab ea pokouselo postavit hrace z vlastnf "li hne", ale utrZilo jen jednu ostudu za druhou.
Mezitim rychle zbohatli obch od nfc i se suk ny , stojic r v cele Makkabea, dali do poradku finance spolku ,
nacez zaca l novY nakup hracu ."15 Ob liba mad'arskych hracu z drfvejska byla natolik velka , ze uz na
zacatku roku 1922 vedenf spo lku pora dne "nakoupilo" v mad'arskem hlavnfm meste . Prvnf "velke jmeno"
pricestovalo do Brna v breznu 1922 , a to v oso be desetinasobneho mad'arske ho reprezentanta Gyuly
Fe ldma nna. Jeh o klub MTK proti jeho odchodu neprotestoval, takZe fotb alista, v civilu krejcf , usedl na
pozici hrajicfho tre nera . Zaroveri nastoupil do zamestnan f v predem urcenem obchodu s konfekci. Jak se
tenkrat psa lo v mad'arskem tisku , byly i prfpady, kdy hraci byli ote vrene kupovani (v te dobe se to sta va lo
ve Strednf Evrope samozrejme nescetnekrat) . V kvetnu 1922 pricestoval do Budapesti brnensky
fotbalista J6zsef KOnst ler, kt er9 kdysi hra l v mad'arskem hlavnfm mes te, a pre da l hra ci klubu FTC Rezse
Niko lsb urgerovi za lohu ve vYsi 15.000 mad'arskych koru n. Pod le Iistu Sporthirlap "... nenf tezke si
predstavit , jaky dojem ude lala tato suma na hrace, kter9 do te doby nevlast nil dohromady ani 10.000
koru n."16 Na jare 1922 podepsali sm louv u s Vilm osem Zsigmon dem , bra nkafe m klubu KAO E, a Erne
Schwarzem (FTC ), kteff tvorili na dlouhou dobu hlavnf posi lu muzstva. Pateff moravskeho tymu v te dobe
uz byli hra ci z Budapesti. Zna cna cast fotba listU ale odes la bez povo lenf a bez souh lasu mad'arskych
klub u. Proto se v dubnu 1922 chystali Mad'ari bojkotovat Makkabi Brno , Kassai Torekves (Kosi ce) a
Ungvari T K (Uz horod), jako "nejvetSf profesionaln f pletichare a horlive patro ny pest'skych fot balistU".17
NA CESTE PROFESIONALITY
Avsak klub se dal do financne velm i narocneho podnlk anl, zkracho val a na pocatku roku 1923
obchodnici se sukny proved Ii jeho zasadn l reorganizaci. V te chvfli se Makkabi .zba vilo" svych
slonistlc kych korenu s konecnou platnostf : pouze z ciste . ldeoloqickych" duvodu by totiz neby lo zapotrebl
vytvorit jedno z nejlepsfch rnuzstev Evropy. Materialn l zis ky ale mohli ocekavat z vic e zdroj u. Vfm e, ze u
rnuzstev regionu, v klubovnach a kavarn ach se pravidelne sazely ve lke obnosy na jednotliva utkan l,
Prfjmy mohli ocekavat i z orqan izovanl utkanl - vzpomerime si, ze .vybudovali obrovskou tribunu ".
Nejvetsl zis ky ale slibovaly zahran icnl turnaje . Makkabi Brno se zanedlouho objevilo v nekolika v elkych
evrops kych rnestech. Tyto turnaj e ovsern vyzadovaly vyborns hrace a stav rnad'arske ekonomiky zdale ka
nebyl tak prizn iyY, aby dokazal odpovidajfc i pracovni nabfdkou prllakat mad'arske fotbal isty (mezi kteryrni
se navic objevoval stale vetsf pocet krest'anul). Podle rnych Odaju rnelo v roce 1923 Makkabi Brno 17 (I)
nasrnlouvany ch hrac u z Budapes ti, a tim padern se stale trvalyrn narnetern pro rnad'arsky sportovnf tisk .
Tfmto klubem se dlouho zabyval dokonce i nejvyznarm ejsl ultrapra vicovy denik (Magyarsag). Nlze
uvedeny cltat dobfe demonstruje, ja kyrn zpusobern tento list interpretoval otoceni Makkabi srnerern
k Mada nrm: "I sarnotny spolek vznikl pod svetovyrn sionistickyrn znakem, protoze nekolik fanat ickych
ortodoxnfch sionistU (sic!) si usmyslelo , ze pete, co zuzitkovali cizf pot a podloudne uspeli v Budapest] a
ve Vidni , zamavajl sionist ickou vlajkou na poli pro rasovou propagandu ze vseho nejvic e vyhovujici m, na
poli sportu . K tomu bylo sarnozrejme zapotrebl sporto vni ch uspechu a vltezstv l, ktere by hlasaly .rasovou
sll u", Na to by ale cesko-rnoravst l zide se svou slabou hrudi , spatnyrna nohama , vyzablou postavou a
velkyrn nose m (sic!) sami nesta cill. Jsou neduz ivl a po prvnfm do nich nastrelenern mici by byli okamzite
vyrazeni z boje. Proto poslali sve cobre placene agenty do Budapesti, aby odtud cdlakal i hrace pro cele
brnens ke muzstvo - zidy stejne ja ko ktest'any. Toto blle otrokajstvl, ktere pfipr avilo mnoho
budapest'skych klubu 0 nejlepsl hrace, zorgan izovali pomocf dobre placenych mist bez povinnosti
pracovat, jakozto se i pine postarali 0 oblecenl, stravu a ubytovan f."18
Na zacatku 1923 bylo Makkabi posil eno dalslmi hraci z Budapesti , a protoze jiz terne ] polovinu rnuzstva
tvo fili reprezentant i Mad'arska, list Nemze ti Sport vyslal do Brna sveho zpravodaje. Z Ovodni ku s nazvern
Mesto fotbalu 19 se dozvfme , ze clenove klubu jsou stalyrni hosty kavarny Cafe Toneth ot, predseda mluvf
nernecky , jmenuje se Kellner a je to "urazlive bohaty" obch odnik se sukny. "Z clenu klubu Makkabi jsem v
Cafe Tonethof poznal jen sportovc e s pans kyrn chovanlrn , vybranou eleganci a ocividn e zijicic h
v blahobytu , kteff - a to mne nejvic pfe kvapilo - hovof az prilis upnrnne. Nepop frajf, ze krorne importu
hracu z Budapest] nemajf ani rnlady ani jiny hracs ky material a netajf se tim , ze sfla jeji ch rnuzstva na
ja fe zavisl jen a jen na tom, ja kY19m se jim podaff sestav it v Budapest!" Fotbalist e dostavali za svoji hru
znacne sumy . Gyula Feldmann dostava l 3500 ceskych korun za mesi c, nekolik hracu 2000 korun .20 Tyto
penfze dostavali za fotba !. Prestoze jako cizinci nesrneli pracovat , zili ve velmi dobrych pornsre ch.
Naptlklad Erne Schwarz a Gabor Obitz platili za byt a stravu rneslcne 540 ceskych korun (bydleli na
adrese Calvariengass e 2 a byli stalyrni hosty Anton ie Chmelove zvane Mutter , ktera "je zahrno vala vslm
dobrym "), a jejich celkove rnesicnl vydaje cinily 700-750 korun. Jejich cisty zisk tak byl za jeden mesi c
1250 ceskych korun , a tuto castku "by v Budapest! po zaplacen i bytu a dokonale stravy nebyli schopni
usetfit ". Nejjednoduseji dokazali vzhledem k profesi clenu vedeni klubu vyresit osacenf hracu, protoze
"obchodnici se sukny j e zasobujf latkami te nejlep si kvality a ja kehokoliv barevneho odstinu, a zvlast' je
tesi , kdyz si toto oble cen i skutecne oblecou". Naprfkl ad Obitz 0 sobe na konci roku mohl rict , ze vlastn f
45 obleku a 3 zimn l kabaty ...
I?RITAZLIVOST J IZNi EVROPY
Na j are 1923 vyslo najevo , proc vlastne klub "nakupoval" a proc byl tak velkorysy ke syYm hrac um.
Makkabi tehdy zahajilo svoje prvn i velke evropske turn e: ve Span elsku behem 18 dnu odehrali 10
zapas u (z toho vyhrali 7 a j en ve trech byli porazen i). V utkani s Barcelonou sice prohrali 4:1 a 2:0, ale
muzstvo ve slozen i Zsigmond-Feldmann , Fischer-Tomson , Reiner, We isz-Razs 6, Schwarz , Obitz ,
Nikolsburger, Czeizler vyhralo nad Realem Madrid. Hrajici trener muzstva Gyula Feldmann rekl, ze
span elsti novinari "ve stylu Makkabi videli hratjen nejlepsi anglicke profesionaln i tymy". Nenl ani divu,
vZdyt' podle hracu v Makkabi bychom v tomto muzstvu mohli rozpoznat vlastne mad'arskou reprezentac i.
Erne Schwarz , kter9 v lete 1923 stravil svoji dovoleno u v Budapes ti v jednom rozhovoru21 uvedl, ze
Makkabi za rok odeh ralo 47 utkani a tim muze uzavfft opravdu Ospesny rok. Vedle Realu Madrid porazili
mnoho vynikajfci ch rakousk ych tymu: ve Vidn i porazili Viennu 5:2, v Brne pred jiz jednoznacne ceskomoravsko-mad'arsko-zidovskym muzstvem kapituloval Rapid , W acker a Hertha Wien . Schwarz pravem
mohl ricl: "Nas tym je natoli k sehran y a dobry, ze v Brne by ho napriklad zadne z mad'arskych muzste v
nedo kaza lo porazit." Potvrdilo se ito, z e jedno stredoevrops ke muzstvo s odpovid ajfcimi posilam i dokaze
vylvorit prosperujf cf klub: od Barcelony totiz krome uhrazen f vse ch vydaju dostal i 40.000 ceskych korun,
coz znamenalo behem dvo u utkan f vydelat zhruba na dvoum esicnf vy platu hracu, a to pri vysi mezd
srovnat elnych se zapadn imi kluby. Schwarz totiz rekl, ze ho Barcelona chtela pretahnout , ale on odmitl
nabfdku katalanskeho klubu , protoze v Brne vydelava dost a navic mu vyhovuje i vzdalenost do
BUdapesti.
Uspechy nutily vedenf klubu, aby svuj 19mdale posilovalo. Do Makkabi, ktere zrusilo uz nejen svoje
sionistick e, ale dokon ce i svoje zidovske koreny , se v I ~te 1923 prere~istrovali tri vynikaj ici hraci
predn iho mad'arskeho klubu Torekves (Ferenc Hirze r, Arpad We isz, Arpad Haj6s ). Tim padem uz byli
v zakladnf sestave jen Mad'ari, vesmes z reprezentacniho muzstva . List Magyars ag neopom enul
podotknout, ze novi hraci "mfsto dresu se statnim znak em si nasijf na hrud' mezinarodn l sesticipou
hvezdu". Deset hracu tymu behem sve kariery celkem triaosmdesatkrat (!) hralo v mad'arskem
reprezentacnim muzstvu (v zavorce pocet reprez enta cf): Zsigmond-Feldmann (10), Fischer (9) - Reiner
(1), Haj6s (2), Nikolsburger (1) -Razs6 (5), Schwarz (2), Obitz (15), Hirzer (32) , W eisz (6). Z tohoto
muzstva byli ctyri krest'ane (Zsigmond, Haj6s, Obitz , Hirzer), takZe z celkoveho poctu reprezent acnfch
startu vykaz ovali zidovstf hraci jen necelych 40 %. To znamen a, ze klub fungoval na profesionalnf ch
za kladech, kde ve vyberu fotbalist u uz nehral roli puvod ale hracske schopn osti.
V roce 1923 se z jednoho slonlstlckeho tyrnu podafilo vytvofit uspesny fotbalovy projekt, a s novyrni
reqlstrovanyrni hraci uz mohl dosahnout svych cflu. Podle listu Nemzeti Sport Makkabi naverbovalo
takovou hracskou gardu, se kterou jiz klidne muze odjet do Spanelska, Belgie, Holandska ci Svedska, a
jejich nejvyss! metou je dostat se i do Jizni a Severni Ameriky (pfed ocima Makkabi byl pravdepodobns
pfiklad cesko-nerneckeho Teplitzer FK , ktery v lete ana podzim roku 1922 posbiral na dlouhern
jihoamerickem turne tolik penez, ze dokazal zaplatit sve znacne dluhy). V lete 1923 zvyslli uz tak vysoky
plat hracu 0 dalslch 25 procent a Obitz a Nikolsburger si otevfeli prosperujici lakovnu.22 Na podzim byl
doplnen rnadarskyrni hraci i tyrn zalozniku a tim padern klub uz zarnestnavaltemef dvacet hraM
z Budapesti, V Brne pusobila take tzv. .rozdelovacl agentura", ktera zprostiedkovavala mad'arske hrace
do zidovskych klubu, Vysledky na sebe nenechaly dlouho cekat. V listopadu ve Vidni pfed 30.000 t!)
divaku porazili rakouskeho mistra Rapid Wien 4:1, a pote vyhrati utkanl v Praze proti bronzovernu Gehie
Karlin 7:1. Druhe rnuzstvo ceske Iigy Slavia Praha dokazala az v posledni chvili vyrovnat sk6re na 3:3.
List Nemzeti Sport se zminil i 0 tom, ze jeden olen vedeni klubu Slavia Praha, ktera jeste na jafe porazila
Makkabi 3:0, rnalern sundaval hrace z vlaku, aby si s nimi take zahrall jedno utkanl. 23
Muzstvo uz-uz zlskavalo evropsky vehlas. "Viderisky tisk plse 0 hfe chlapcu s nejvetslrn uznanlrn a tym
povazujs za lepsf, nez jsou budapest'sks kluby", a 0 utkanl proti Slavii se rnuzeme doclst, ze .dnesni
hostovanl brnenskeho tymu podle vseobecneho rnlneni pfineslo nejlepsi zapas sez6ny". 24 Madarstl
novinaf psali s rostouci hrdosti 0 rnuzstvu, ktere uz caste pfezdivali jrnenern .rnadarsky tyrn". Po jejich
vlderiskem uspechu se v Iistu Sporthirlap psalo, ze "hraci pod vlajkou Makkabi ziskavajl slavu a vehlas
rnadarskernu sportu. Protoze kdekoliv si Makkabi zahraje, vsude vedl, ze za cesko-nernecky (sic!) tyrn
hraji fotbaliste z Mad'arska."
Na konci roku 1923 se rnuzstvo vydalo na italsko-spanelske turne, na kterern melo odehrat 15 utkanl,
V prosinci proti Legnano a Spezia hrali s vysledkern 0:0, Sampierdarenese porazili 3:1 a stejnyrn sk6re
byli porazeni Alessandrii. Odcestovali do Turinu, kde je na stanici pfivitala vojenska kapela, naobedvaf
se v klubovne sveho hostitele Juventusu Turin, a pak (v te dobe jeste ne tak silny) nejuspesnejsl italsky
tyrn porazili 2:1. Protoze Barcelona by mohla Makkabi hostit az v unoru, hraci se vratili - do Budapestl,
Turne presto bylo uspesne. V Italii misty inzerovali Makkabi jako nejleps! rnuzstvo na kontinentu (v
italskem tisku se psalo i to, ze . rnuzstvo tvoff rnadarstl kluci, ktefi pfivandrovali do Brna a rnadarskym
srdcem a jazykem reprezentuji barvy Ceske republiky"). Imre Schaffer, rnadarsky trener klubu Legnano
fekl ito, ze .z e vsech tymu hostujicfch v ltalii nejvetsl zajern provazel hru Makkabi. [... J Opravdu byl
nadherny pohled na mistrovske zpracovanl mice, a na nespocet pro Italy doted' neznarnych triku, ktere
zde ex-mad'afi brnenskeho Makkabi pfedvedli."25 Podle vynikajiciho trenera ale Makkabi nernuze
aspirovat na titul . nejlepsiho rnuzstva Evropy", protoze ma vice nedostatku (hra je postavena jen na
hraclcn Weisz a Hirzer, na druhe strane jsou hlavou i telem slabi). Mozna pravs kvuli snaze odstranit tyto
nedostatky se zrodila jeste v lednu myslenka na ziskani noveho trenera v osobe symbolu rnadarskeho
fotbalu, Imry Schlossera...
MAKKABI V UPADKU -ZROD BLUE STAR
Po nekolikameslcnlm odrnlcenl Makkabi znovu dokazalo, ze patf na evropskou spicku; v Boloni sehrali
s italskym reprezentacnim muzstvem utkani s vysledkem 1:1 (v reportazi 0 utkani pafizsky list L'auto
uvadi jako jmeno klubu Makkabi Budapest). Na poli stfedoevropskeho fotbalu ale rok 1924 byl rokem
nastoleni pofadku. Na jaf e cesky fotbaloyY svaz zakazal zidovskemu svazu, aby zamestnaval kfest'anske
hrace ve vsech jimi spravovanych klubech. Makkabi Brno zbyvaly dye moznosti: bud'zrusi svuj
sionisticky charakter, nebo hrace nezidovskeho puvodu do 1. cervna 1924 vylouci z klubu (podle
v Mad'arsku rozslfeneho nazoru za timto zakazem stala Sparta Praha, protoze mela zajem 0 kfest'anske
hrace). Rozhodnutf svazu se tykalo ctyf mad'arskych fotbalistu, ktef i de facto tvofili patef celeho muzstva.
Obitz a Hirzer z klubu odesli, navic trener Gyula Feldmann pfesel do Brem. Nekolik hraM Makkabi si
narokoval i Svaz mad'arskych fotbalistu (MLSl). Hrace vybrane do reprezentacniho druzstva na
olympijske hry v Pafizi navstfvil v Brne Gyula Kiss, kapitan mad'arskeho muzstva. Ale jednotu
mad'arskeho tYmu ohrozoval jeste jeden moravsko-nemecky klub. V kvetnu 1924 se pod vedenim
Emmerlinga odchazejicfho z Makkabi jiz organizovalo muzstvo Hakoah Olomouc, ktere do prvniho utkani
postavilo 8 mad'arskych hracu. Vedelo se, ze toto muzstvo by se verbovalo z fad brnenskych
fotbalistU.26
V lete 1924 pffmo na olympijskych hrach ale fotbal obou zemi utrpel tezkou ranu. Obe muzstva
odcestovala do francouzskeho hlavniho mesta s nadejl na uspech a nakonec se nedostala ani mezi osm
nejlepsich. Jeden z pravicovych poslancu v parlamentu interpeloval kvuli mad'arskemu nezdaru v Pafizi a
ve sve feci se zminil take 0 Makkabi Brno jako 0 jednom z nepfatel mad'arskeho fotbalu. Gharakteristicky
je i komentar extremniho listu Magyarsag: "Fiasko mad'arskych barev zapffcinili hraci, ktefi se vratili ze
zahranici podplaceni penezi a bez mad'arskeho uvedomeni. Spolupachatelem je i ten, kdo v zajmu
prestize mad'arskeho fotbaloveho sportu misto poctivych a po zasluze vybranych mad'arskych hraM
postavil v Pafizi muzstvo z cizich, ceskozidovskych klubu, domu nahnanych bojovniku."27 V obou
zemfch museli "penez chtivi" fotbaliste celit silnym utokum, usetfeni nebyli ani kapitani reprezentacnich
muzstev.
Debakl obou zemi na olympijskych hrach ovlivnil zivot moravsko-zidovskych klubu hned z nekolika
duvodu. Nejmarkantneji se to ukazalo v tom, ze - i kdyz jen docasne- klesl zajem 0 mad'arske hrace.
Dale se zpochybriovala i dulezitost tajneho a zakazaneho financovani hracu, kdyz falesni amatefi na
olympiade vlastne propadli. Rakousko uz na podzim roku 1924 uspofadalo profesionalni mistrovstvi a
Cesi ho nasledovali v lednu 1925. Kdyi uvazime vsechny tyto vlivy, pochopime, proc se cesky svaz
snazil "sjednat pofadek" i v Makkabi a proc klesl vyznam sionistickych klubu, financujicfch sve hrace.
V clanku, ktery pfinesl zpravu 0 oslabeni klubu Makkabi v lete 1924, se pise: "Take ostatni ceskozidovske podniky v Olomouci, Prostejove jsou na tom podobne a dokonce i cesky svaz zacina pohlizet
na tyto kluby nepfatelsky, takZe pfivandrovali mad'arstf hraci v dohledne dobe zustanou pravdepodobne
»bez prace«". 28
Vyslo najevo, ze vice novych rnad'arskyc h fotba listu z klubu Makkabi je clenem nektere krest 'anske
konfese . Te ntokrat uz zidovsky svaz milosti neudeloval , jejich pravo na hrani v cervenci 1924 pozastavil,
takze se muse li zr fcl i svedskeho turns. 29 Zidovsti hraei prohlasllt, ze pokud krest 'ane budou muset pryc,
pUjdou i oni, takZe klub neme l na vybranou: bud' se zrekne sveho fotbaloveho rnuzstva nebo vystoupi
ze zidovskeho svazu . Veden i se rozhod lo pro rozpustenl fot baloveho tyrnu, ale east vyboru dala v zari
pod nazvern Blue Star znovu dohromady rnuzstvo , ktere bylo zareqistrovano do rad rnad'arskeho svazu
se sidlem v Bratis lave.30 TakZe klub , ktery byl nejdrlv pojrnenovany hebrejsky, pak ang licky , mel
zldovske vazby a byl sestaven z zidovskych a kfest 'anskyc h hraeu z Budapesti , se sta l cle nern
rnadarskeho fot baloveh o svazu na Slove nsku ...Chteli uzavtlt smlou vu s dalslrni hraci ; z Brescie unesli
t.aszloa Horvatha, z FTC prereq istrc val l Ja nose Hung lera a Nemce Borgera z Tesche nu. Mluvilo se i 0
pre reg istraci prv nih o mad'arskeho fotbaloveho vandrov nika, skutecneho svstoobcana a self-made-man
fotbalisty A lfreda Schaffera, ale Brfiane nedo kaza ll splnitjeho pozadavky (Schaffer udajne vydelaval
v roce 1923 ja ko hrae Spa rty Praha 6000 korun, eimZ byl pravdepodobne nejle pe placenyrn fot balistou
kontine ntu ). Ve lkolepe plany 0 prereqistraclch rnely za ell uskutecnit nove zahra nicnl turne . Ja k uz vi me ,
klub v lete nemo hl odcestovat na svedske tur ns a usle prij my by se daly nahradit jen na nejake vetsi
oeste . A rnericke turn e se ani te ntok rat neuskutecnilo, ale d lky rem lze s italskou reprezentaci na [ate
dokazali bez vetslch potlz ! dohodnout italska utka nl . Jejic h za me ry ale i tentokrat zh atil cesky fotb alovy
svaz . Protoze v Rako usku bylo na podzi m zavede no profes iona lnl mistrovstvi, nekol ik ceskych klu bu
svo lalo mirnoradne zasedan l, na kterern se doho dly, ze od 1. ledn a 1925 zavedou i tady profesionalnl
mistrovstvf. Kvuli novernu systernu si vyzadali dokumentaci jedn otlivych klub u a zjisti lo se, ze
prerepistrace nekollka hrae u Blue Star probehla nesp ravne a proto byla cinnost klubu na pUI roku
pozasta vena .
KONEC FOTBALOVEHO PROJEKTU
Na konc i Iistopa du 1924 Blue Star poraz il W iener SC 2:0 a potom za cal pulrocnl za kaz jeho cinnosti (z
ktereho nakonec byly 3 rneslce ). Klub se prihlasil do profesionalnl Iigy, ale nebyl pfija t. Discip linarn l
kom ise ceskos love nskeho svazu dokonce navr hova la, aby k tomuto nedoslo az do 1. ledn a 1926 . Podle
jednoho z clenu vedeni rnadarskeho fotb aloveho svazu na Siove nsku se prazske kluby baly 0 svoje
vedo uci pozice a "proto ochro mily cinnost brne nske ho Blu e Staru, sestaveneho z rnad'arskyc h hracu.
Vytvoi ily chaos v klubu. Nekteri hrac! odes li' Praha ceka la jen na to!"31
Hraci, ktef se vrati li dornu na zacatku prosince , se v Budapesti dozve deli 0 zda nlive os udovych
udalostech kole m jejich klub u. Hunglera okarnz ite anq azovalo FTC , do VAC by se hned vratili oba
Weiszove . Hrac! ale nejd fiv mu seli pre dstoupit pred disciplinarnl komisi fot baloveh o svaz u, aby
dosvedci ll, ze js ou am atefi. Z peti hracu etyri odpovida li obvyk lyrn zpu sobern: pracovali v Brne a za
kopa no u dostali pflpad ne jen rninlrnal nl obnos pe nez, nacez je komise uznala za arnaterske hrace. Anta l
Pruha se ale z nepochop ltelnych duvodu ke vsernu pfiz nal, Na rozdil od ostatni ch rekl, ze on nep racoval ,
a zi l stejne ja ko jeho spoluh raci jenom z fot balu (fotba liste byli zar azovanl do dvou platovych ttld : 3000 a
2200 koru n). 32 Poprve vyslo oficla lne najevo , ze Brnane si vyde lava li na chleba hranim fot balu (noviny
samoz tejme uz pred tlrn psa ly 0 platech fotbalistU, ale hraei dbali na to , aby zachovali zdan l, ze oni
vlast ne hraji fotbal ved le sve ho za mestnant). Disciplinarnl kom ise se ocitla v tezke situaci, vzdyt' kvuli
vypovedi Pruhy je osvobodit nem ohla a uznat je za profesiona lni hraee by z namena lo, ze nezustanou
v Mad'arsk u. Objevily se i takove dohady , ze Pruhu k dozna ni primelo brnenske vede ni , protoze by se tak
fotba listi even tue lne vrati li do eeskych zemf. Disciplinarn i komise nakonec neuznala hraee za
profesion aly, protoze to neudelala ani v prip ade falesnych amateru v Mad'arsku. 33
K tomu , aby hraei mohli opet hrat v Mad'arsku uz chybel o po uze povole ni eeskeho svaz u. Pro hlase ni
MLSZ 0 to m, ze hraei jsou amateri , se ale ukazalo nedostaeuji ci, protoze eeskY svaz pos lal t uto zp ravu:
tri hraei jeste v pros inci podepsali profesionalni smlouvu s Blue Star , a profesion alni fot balisty eesky svaz
nemuze vydat (of icia lne ) amaterskemu svazu . 34 Clenove vede ni mad'arskeh o sportovniho svaz u,
predsedove klub u a t reneri se dosta li do ponizujicf situace. Mnoho z nich stridave cestova lo do Brna a do
Prahy, aby z iska li hraee zpet (zatimco v BUdapest i se A rpad W eisz a Arpad Haj6s pokouseli znovu dat
dohromady muzstvo s cilem navratu do Brna) . Predseda Blue Star Edmund Lang proh lasi l, ze mad'arsti
hraei jsou zaregistro vani, oni je moh ou vydatjen za pen ize a pokud se v dohledne dobe nevrati do
mesta , udaji je eeskemu , mad'arskemu a mezinarodnimu fotbal ovemu svazu . Ani Blue Sta l neby l v lehke
situaci, vZdyt' do profes ionalni ligy nastoupit nemo hli a uz pres rok nebyli ani na zahranienim turne (za
podle nic h "nespravedliyY bojkot' poza dovali od eeskos love nskeho svaz u uhradit sko du ve vysi 120.000
eeskyc h korun) . Tym si na jare ani nezahral proti vaznemu sou peri a nakon ec byli nuce ni prijmout
kompromis ni na bidku mad'arske ho svaz u: z rekli se Razsy a Niko lsb ugera , kteri v te dobe byli
v Mad'arsku a na oplatku Mad'ari vydali povo leni ke hre Pruhovi a Horvathovi, kterf se mezitim vra tili do
Brna .35
Blue Star si jeste zahral s videnskym Cr icketterem, ale klub zkrachova l a byl donuce n fuzovat
s ne mecky m Brunner SK. Blue Sta r dodal mad'arske profes iona lni fotbal isty , zat imco Brunn er SK poskytl
pen fze, hriste a 3-4 hraee . Kdys i zidovske Makkabi, pak mad'arsky Blue Started' pod jmenem BSK-B lue
Star zazada l 0 prijeti do eesko- nemeckeho svazu .. . Zorga nizovali dalsi za hranie ni tu rne, ale uz nebyla
ree 0 Italii , Spa nelsku nebo 0 Spojenych state ch . Na zaeatku eervna bylo cilem jejich cesty
Sedmihra dsko , kde v Kolozvaru (Cluj-Napoca - pozn . prekl.) nast oupili proti tYmu Un iversitate a Hagibor.
Uprostred eervna ve V idni nastoupilo muzstvo s pet i Mad'ary (mezi nimi byl jeden zidovs keho puvodu )
proti Wiene r SC a vyhrali 5:2, ale klub uz nedokazal ani zap latit syYm hracum, kteri pak tuto skute enost
ohlas ili svazu . Vzhledem k to mu , ze klub byl i nada le nesolventn i, hraei se sta li vol ne
prere gistrova te lnymi. Ctvrteho eervence 1925 Blue Sta r prav depod obne za nikl. 36
Klub BSK-B lue Star zanikl , ale Makkabi zilo dal (nezapo menme, ze na podzi m roku 1924 Blue Sta r
vytvorila jedna skupi na, ktera se odtrhla od mate rske ho spolku, ale nez avisle na nich Makkabi
existovalo ). Klub se sta l jednou z lokaln ich organiza ci a zaradil se mez i dalsi nezn ame sionist icke kluby .
Spolek se stal amate rsky m ve vsech smyslech: je ho elenove sportovali je n pro radost a prestoze j ich
nebylo malo, neusilovali 0 dosazeni co nejlep sich vysledku. Sous tredi li se na te locv ik a na pestova ni
pocit u souna lezitosti. V roce 1937 se zde hral fot bal, te nis, provoz ovaly se zi mni spo rty, cho dilo se na
tury, jezdil o se na koni, hral se sto lni te nis a sac hy, a s vice nez pultisicovou elenskou zak ladnou patr ilo
Mak kabi mezi ve lke spolky. Tato organizace poradala i seminare s pedagogickou, anatom ickou ,
hygienickou a psycho logickou tematikou . V roce 1939 byla einnost Makkabi zakazana , v 1945 by! spolek
obnoven , v roce 1950 se jeho osud opa koval - byl opet zakazan. K posledn fmu obno ven i dos lo v roce
1990.
OSUD BRNENSKYCH MADARSKYCH HRAcO
Na vanooe roku 1925 list Nemzeti Sport uspotadal anketu mezi rnadars kyrni fotbalisty hrajfcfmi
v zahranicl, ve ktere se ptal na okolno sti jejich odchod u a na j ejich dals! plany. Mezi dotazanyrn i byl i
Vilmos Zsigmond, bran kaf Makkabi , Blue Staru a nakonec prazsk eho DFC: .J edinyrn rnyrn pranlm je
dostat se dornu. Ale jak ? V Brne, po rozpadu tamn fho rnad'arskeho rnuzstva , jsme cekali na slovo, ktere
by nas zavolalo dornu. Jakmile se sporto vni funkciona f z Rakouska , ltalie a cesky ch zem i doslechli 0
zrus enl naseho klubu , okarnzite pfij eli do Brna. Ale odtamtud, odkud jsme nejvic cekali na zavolanl,
z domova , pro nas nikdo nepfijel. Mohli jsme si vybfrat mezi cizf mi zernernl, ale cornu jsme se bohuzel
vratrt nemohli."37
Pro Zsigmonda a mnoho jeho druh u znamenalo brnenske pusobenl jen prvnf krucek v jeji ch zahranicn l
karlere . Sice byli i takovl, kteff do ceskych rnest pfijeli jen se .vybft" (Oszkar Schwarz ), byl i takovy, ktery
si to z Basileje do Hakoah Wi en vzal oklikou pfes Brno (Sandor Nemes-Neufeld ), nebo jen hostoval
v Brne z klubu Hakoah Olomou c (Jen6 Seiden ). Pro mnoho z nich ale Makkabi znamenalo pfll ezitost
dostat se na spicku, V roce 1924 Ern6 Schwarz a J6zs ef Eisenhoffer (ktery byl v tricatych letech sedm let
posilou Olimp ique Marse ille) pfestoupil i z Brna do Vidne. Do stejneho klubu nastoup il po kratke zasta vce
v Mad'arsku v roce 1926 Lajos Fischer a v roce 1927 Rezs6 Nikolsburger. Antal Pruha , ktery kdysi do
Makkabi pfestoupil z budapest 'skeho klubu (ze leznicaru) Torek ves , uz v roce kopal za barvy Hertha
Wien . Cesta Antala Sikl6ssyho vedla pres Wack er Wien do Vienny. Gabor Obitz se stal hracern Hoiste inu
Kiel. Vilmos Zsigmond zustal v ceskych zemich a branil sit' prazskeho nerneckeho klubu DFC. V roce
1926 uz stal v italske brance, a v polov ine tricatych let ho fotbal pfivedl nejdfiv do berlln ske Herthy a pak
do pai'lzs keho Racingu . Pro Gyulu Feldmanna (1890-1955) bylo Brno prvnfm tren erskyrn pusobistern . Od
roku 1926 trenoval v Nemecku, v sezone 1927/28 byl u Hunqarie, profesi onalnlho tyrnu klubu MTK , a po
dvouletern pusob enl v Mad'arsku se vratil do ltali e, kde trenov al rnuzstva takovych zvucn ych jmen jako je
Fiorent ina, Internazionale nebo Turin .
Pro mnoho hracu, odchazej lc lch k Hakoahu Wi en, pfedstav oval i tento vldensky klub jen jakysi odrazovy
rnustek. Hakoah uskutecnil to , co Makkabi Brno pouze planovalo: na jafe 1926 hraci odcestovali na turne
do Spojenych statu. Zidov ska msnsina New Yorku pfivitala Hakoah s obrovskyrn nadsenlrn (z fejrne s tim
pocltali i orqanlzat ofi). Z balkonu radnice dokonce pfivital fotbali sty i senator Nathan Strauss .38 Hodne
hracu ve Spojenych statech zustalo a ve svych karierach pokracovall v newyorskych, vetsinou
zidovs kych klubech (Brooklyn Wand erers, Brookl yn Hakoah, New York Giants , atd.). Z nekdejslch hracu
Makkabi Brno hrali od roku 1926 fotbal ve Spojenych statech Eisenhoffer, Schwarz a Nemes. Pozdeji , pfi
dalsich cestac h zde z ustal take Fischer a Nikolsburger. Kvuli krizi na burze se ale v race 1929 arnericky
protesionalni fotb al uplne zhrouti l. Anglican Nathan Agar, ktery organizov al turnaje a fotbalove deni stejne jako zahranicni hraci z velke casti obchodujfci na burze -, ztratil svoje jrneni,
Z nekdejslch hracu Makkabi dopadli nejlepe tfi fotbaliste, kteff pfes toupili do Brna v lete 1923 z klubu
To rekves. Ferenc Hirzer (1902- 1957) v roce 1924 podepsal smlouvu do Hamburgu, pozdeji se stal
hracem Juve ntusu a v roce 1926 pod ved enfm trenera Jen6 Karolya turinske muzstvo vy hralo ligu. Arpad
Haj6s (1902-1971) z Makkabi odjel do ltalie, kde hral nejdfiv v barvach Alessandr ie, pak Reggiany a
skonc il v Milane. Arpad Weisz (1898-1 941 nebo 1942) si v roce 1924 nejdfiv vyb ral take Alessan drii, ale
pak piesel do rnilanskeho Internazionale. Takze tf fotbaliste klubu Tore kves v roce 1923 odesl i do
Makkabi Brno a za nekolik let posilovali tfi italske tymy: Juvent us, AC Milan, Internazional e. Mozna ze
tyto tfi kluby nemusime pie dstavovat ani tern, kteff se ve fotbale vyz naji rnene .. .
Priloh a
Madarst ! hraci Makkabi Brno39
Jmeno Posled ni mada rsky klub Brnenske pu soben l Obd. a pocet ucasti v ma d'. repro
And or Czeisler VAC 1923 J6z sef Eisenh offer Kispesti AC 1924 1920-24 (8)
Rezso Emm erling UTE 1923-25 1929 (1)
Gyula Feldmann MTK 1922-24 1910-20 (10)
Lajo s FischerVAC 1923-24 1924- 26 (9)
San dor Fried Terezva rosi TC 1923Arpad Haj6s Torekves 1923-25 1923 (2)
Jeno Hauser ? 1924 Ignac (KoIl6) Hermann FTC 1920-21 Ferenc Hirzer Torekves 1923-24 1922-32 (32)
Laszto Horvath III. ker. 192 4-25 1926 (1)
Janos Hungler FTC 1924 1920-28 (8)
Dezso Ivan ovszky FTC 1921 J6zsef Kautzky Torekv es 1923- 24 1925-30 (2)
Emanuel Klein BAK 1924-25Istvan (Kvasz) Koves VAC 1924-
Jozsef KOnsll er NSC 1921-22Gyozo Laszlo 33 FC, VAC, MTK 1923-24Laszlo Menczer Kispesli AC 1923-24Elemer MOiler BAK, Nemzeti 1920-21 Henrik Nadler MTK 1921 1924-26 (6)
Sandor (Neufeld) Nemes FTC 1921 1918-19 (3); +2 rak . repro
Mihaly Nikolsburg er FTC 1924-25
Rezso Nikolsbu rger FTC 1922-25 1920 (1)
Gabor Obilz FTC 1923-241 921-30 (15)
Zolt an Opal a MTK 1924 1920-24 (17)
Ferenc (o ntrnacner) Olvedi KAC 1924 Antal Pruha Torekves 1924-25 1924-28 (3)
Mor Razso Ekszeresz 1923-25 1922-28 (5)
Istvan ReinerVa sas 1923-24 1925 (1)
Ferenc Reisner UTE 1924-
oszxar Schwartz BTC 1923-251908-13 (13)
Emo Schwarz FTC 1922-23 1922 (2)
Jeno Seiden UTSE 1924 1922 (2)
Antal Siklossy MTK 1924-25 1923-27 (2)
Lajos Tlrnar Nemzeli 1923 Lajos Weber Tcre kves zacatex 2o-lych leI 1925-28 (6)
Armin We isz Bralislava 1923-24Arpa d Weisz Torekv es 1923-25 1922-23 (6)
Gyu la We isz VAC 1923-25 Jozsef Weisz VAC 1924-25
Zoltan Weisz Terezvarosi TC, MTK 1924 Vilmos Zsigmond KAOE 1922-25 -
Au tor clanku: Peter Szegedl
• Tato studie je pie pracovanou verzi rneho clanku "A cionizmust61 a futbal lqazdasaqiq , A Makkabi Brno
az else vilaqhaboru utan " IOd sionizmu k totbelovemu hospcae istv). Makkabi Brno po prvni svetove
valcel , uverejneneho v zidovs kern kulturnim casopise Mult es Jav a (200317)
1 Tamas Denes - Pal Pete rdi - Zojtan Rochy - J6zsef Se lmeci 1999: Kalandozo magyar labdarugok.
Budapest
2 Brull, Beda 19"37: Zidovsky kalendal 5698 (1937-38 ) . Praha; Pick, Jose ph C. 1943: Jewish Sport in
Czechoslovakia. New York.Frantisek Farber 1997 : Makab i: VYznamna telovychovna a spolecenskB
organ izace pled II. sv, velkou . In: Zide a Morava 1996 . Krornetlz. 60-63.
3 0 mad'arskych fotba listech zijic lch v zahran ici : Peter Szegedi 2003: A magyar futball europe!
expenz ioje (1919- 1939). Avagy hogyan lettek tanitok a ien ltoitskbol. In: Szocioloqie ! Szemle?
4 Na zak lade shrornazdenych udaj u J6zsefa Selmeciho, korekce provedena podle udaju v dobovern
sport ovnim tisku (Nernzeti Sport, Sporth irlap, Sportlap) .
5 Sportlap 21. 2. 192 1
6 Nemzeti Sport 28. 4. 1923
7 Nemzeti Sport 27. 8. 1923
8 4 Na zaklade shrornazdenych udaju J6zsefa Selmeciho. korekce provedena podle udaj u v dobovern
sporto vnim tisku . Cis la uvedena u jednotlivych mest v souCtu nevy daji pocet vsech madarskych
totba listu, ktef se pfistenovali do ceskych zemi, protoze nekte rl hrali ve vice mestech a vice muzstvech .
9 0 organ izaci sportovnlc h aktivit v Ceskoslovens ku: Lajos , Turczel1992: Magyar sporielet
Cseh szlo vekieben 1918- 1938. Bratislav a. 0 zidovs kern sporto vn im svazu : Frantisek Farb er : citov ane dilo
10 Jindfich Bauer: Sport a zide , In: Zide a Morava 1999. Krorne flz . 138-139 .
11 Nem zet i Sport 14.5.1921.
12 Brnenstl ostatne rnnohokrat vyhral i zidovska mistro vstv i , ktera meta velmi neobvykla pravidla
(zidov sky svaz urcil hlasovanl rn, ktera dve muZstv a mohou poole celorocni ho vy ko nu hrat finale ).
13 Nem zet i Sport 6 .2.1922.
14 Franti sek Farber: citovane di lo:63.str.
15 Sporthirlap 3.5.1923
16 Spor thirlap 15.4.1922
17 Spor thirlap 24.4.1922
18 Magyarsa g 21.5.1924
19 Nemze ti Sport 12.2.1923
20 Plat nej leps ic h prazskych hrac u dosahoval vy se 3000 korun (tento plat sa rnozjejme dostava li ilegalne,
protoze jinak by porus ili pravidla arnate rskeho fot balu) , tud iz plat brnenskych hracu Ize povazo vat za
vysoky,
21 Nem zeti Sport 23 .7.1923
22 Nemzeti Sport 27 . 8. 1923, 16 . 10. 1923
23 Nem zet i Sport 5. 12. 1923
24 Nem ze tiSport 14. 11 . 1923, 3. 12. 1923
25 Nem zeti Sport 2. 1. 1924
26 Sporthirlap 10 . 5.1924 .,15. 5.1924
27 Magyarsa g 29. 6. 1924
28 Nem ze ti Sport 16. 6. 1924
29 Sporthlrlep 24 .7.1924
30 Sporthirlap 19. 9. 1924, 20. 11. 1924
31 Nemzet i Sport 24-2 5. 1. 1925
32 Nem zet i Sport 5. 2. 1925
33 Nemzeti Sport 26. 2. 1925
34 Nemzet i Sport 21 . 2. 1925
35 Nem zet i Sport 29. 4. 1925
36 Nem zet i Sport 6.7.1925
37 Nem zet i Sport 23 . 12. 1925
38 Tamas Dene s - Pal Pete rdi - Zoltan Roch y - J6z sef Selmeci: citovane dilo : 16.str.
39 Na za klade shrornazdenych udaju J6zsefa Selmec iho, korekce provedena podle udaju v dobove m
sportov ni m tisk u (Nernzeti Spor t, Sporth irlap, Sportlap). Na sez namu je uv eden kazd y, jehoz j meno se v
nejake forme obje vilo v klubu (tudi z i ti, kte f treno vali s rnuzstvem, ale na za pasech nehrall, nebo se
objevili na zahrani cnlrn turne ja ko vy pujc enl hraci Hakoah u Olomouc).