č a s o p i s pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery

Transkript

č a s o p i s pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery
3/2010
59 Kč/2,49 €
www.rescue.cz
obsah
editorial
tiráž
Vydává:
IKARIA CZ a. s., MUDr. Jana Bradáčová, MBA
Šéfredaktor:
Jaroslav Čuřík, tel.: +420 721 278 811,
[email protected]
Předseda redakční rady:
Ing. Jindřich Lesný
Redakční rada:
Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, prof. MUDr. Miloš
Janeček, CSc., MUDr. Jiří Franz, Ing. Roman Váňa,
MUDr. Jiří Štětina, Mgr. Jiří Brožek, pplk. Ing. Milan Fiala
Adresa redakce:
IKARIA CZ a.s., Lidická 51, 602 00 Brno
Tel.: +420 531 010 910, fax: +420 531 010 919,
[email protected]
Inzerce:
Bc. Zuzana Kozáčková, tel.: +420 774 615 140,
[email protected]
Cena výtisku:
59 Kč/2,49 €
Celoroční předplatné:
330 Kč/13,93 €
Jazykové korektury:
Vilém Kmuníček
Fotografie na titulní straně:
Štěpán Mikulka (digitálně upraveno)
Fotografové redakce:
Michaela Žabžová
Ilustrační foto:
Fotobanka Istockphoto
Předplatné ČR a SK:
IKARIA CZ a. s., Petra Prokopová,
tel.: +420 531 010 910, tel. SK: +421 911 911 012,
[email protected]
Grafická úprava:
Jiří Doležal, [email protected]
Registrační číslo:
MK ČR 7905, ISSN 1212-0456
Vychází 6x ročně. Příští číslo vyjde v srpnu 2010.
Tituly u jmen jsou uváděny pouze na výslovnou žádost
autorů.
Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí
se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce.
Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoli
části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo
na stylistické úpravy a krácení článků. Za obsah inzerce
redakce nezodpovídá.
Milí čtenáři,
od doby, kdy se vám dostalo do rukou
předchozí číslo Rescue reportu, se toho
hodně událo – což mimo jiné znamená, že
i v tomto čísle časopisu toho budete mít
hodně ke čtení.
V čísle, které máte v rukou, najdete například shrnutí výsledků Rallye Rejvíz spolu
s reportážními fotografiemi Davida Modrého a s galerií vítězů. K Rallye Rejvíz patří
i zamyšlení ředitelky odboru krizové připravenosti ministerstva zdravotnictví Dany
Hlaváčkové nad (ne)přípravou studentů
lékařských fakult na lékařské zásahy
v rámci přednemocniční péče o pacienty
v akutním ohrožení života.
Na dalších stránkách najdete text věnovaný letošnímu lipskému veletrhu Interschutz a představení jedné z mnoha
tamních novinek – fólie vyvinuté britskou
firmou k zajištění skla při vyprošťování po
autohaváriích.
Barbora Drachovská pro vás pak připravila
informace z červnových litoměřických hasičských slavností, na které zavítalo více
než 15 tisíc lidí.
Problematiku speciálních přestaveb vozidel pro hasiče, zdravotníky či policisty
přibližuje rozhovor s jednatelkou jedné
z firem, která se touto činností zabývá.
Renata Kortusová zjistila spoustu informací o e-learningu určeném pro záchranáře,
za nímž stojí Tomáš Ježek, záchranář
ve výjezdové skupině rychlé záchranné
pomoci na královéhradecké záchrance
a především David Machálek, zdravotnický záchranář Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje
Ostrava, v jehož hlavě se nápad zrodil.
Vše o e-learningu si můžete přečíst na
stranách 14 a 15.
Tématem čísla na následujících stranách
je zajímavý materiál Reakce nemocnice
na kolaps kritické infrastruktury od docentky Jarmily Drábkové, vedoucí oddělení
chronické resuscitační a intenzivní péče
pražské motolské fakultní nemocnice.
K další nabídce už jen telegraficky – můžete si přečíst, že na cvičení Rozkoš rescue
2010 přijel rekordní počet účastníků, o tom,
že potravinové dávky nemusí být jen pro vojáky, o policejních ochranných prostředcích
sloužících k ochraně sluchu a zraku, Pavel
Černý vám poradí, jak v případě potřeby
komunikovat se sebevrahem a duševně
nemocným člověkem, a Tibor A. Brečka
zase osvětlí, jak funguje strach a stres.
I v tomto čísle samozřejmě najdete také
obvyklé seriály zaměřené na hasičskou
techniku či recenzi nože a svítilny a na
konci vás opět čekají oddechové Reskáčkovy historky.
P. S. Stále platí, že vítáme vaše podněty
a tipy na zajímavá témata – psát můžete na
e-mailovou adresu [email protected].
Partner časopisu:
Přeji zajímavé počtení.
Jaroslav Čuřík
šéfredaktor
Vítězi Rallye Rejvíz
se stali studenti medicíny
...4
Mladí lékaři nejsou připraveni
na péči o akutně ohrožené pacienty
...6
Galerie vítězů Rallye Rejvíz 2010
...7
Interschutz 2010 – roboti, software
i simulace nehod
...8
Interschutz 2010 – fólie jako novinka
v zabezpečení skla
...9
Hasiči slavili v Litoměřicích
...10
Dobrovolní hasiči znají své
nejlepší weby
...11
Speciální přestavby vozidel – hasiči
přesně vědí, co chtějí. Jako jediní
...12
E-learning pro záchranáře
...14
Reakce nemocnice na kolaps
kritické infrastruktury
...16
Na Rozkoš rescue 2010 přijel rekordní
počet účastníků
...20
Potravinové dávky nemusí být jen
pro vojáky – test vybraných
potravinových balíčků
...22
Policejní ohlédnutí
...24
Sprejová svítilna ESP Huricane –
pomocník do každé kapsy
...25
Policejní ochranné prostředky –
ochrana sluchu a zraku
...26
Komunikace v krizových situacích –
specifika komunikace se sebevrahem
a duševně nemocným člověkem
...28
Využívání psů integrovaným záchranným systémem je podceňováno ...31
Činnost policistů skupiny dopravních
nehod – způsoby řešení
dopravních nehod
...32
Recenze navigace
Garmin Nüvi 1490 TV
...34
Strach a stres –
dobrý sluha, špatný pán
...36
Podnikoví hasiči – Hasičský
záchranný sbor Spolana
...38
Ohlédnutí za požárními automobily
z let 1945–1990 – Praga V3S
...40
Přestavby po česku –
„Mates“ z Čimelic
...42
Victorinox Dual Pro – další záchranářský speciál z rodiny Victorinox ...44
Svítilna Mag-LED 4D Cell – obr, který
zaspal dobu
...46
Příběh rekordu
v dopravě vody na dálku
...48
Reskáčkovy historky – ze života
záchranáře Pepy
...49
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
3
cvičení
cvičení
Vítězi
Rallye Rejvíz
se stali studenti medicíny
Vítězný tým nazvaný Moravští nadšení záchranáři
si možnost startovat v soutěži pro profesionální
záchranáře vybojoval letos v lednu v soutěži Rescue ski. Soutěž pro posádky bez lékaře (RZP)
vyhrál tým středočeských záchranářů z Jesenice
a v mezinárodní části zvítězili záchranáři z chorvatského Splitu.
Čtvrtého ročníku soutěže Zlaté sluchátko určené
dispečerům zdravotnických operačních středisek
obsluhujících tísňové linky 155 se zúčastnilo přes
třicet soutěžících. Nejlépe se vedlo Daně Bejrové
ze Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje. Klání MUC. RR určené medikům
vyhráli studenti 2. lékařské fakulty z Prahy.
Záchranáři řešili porod,
pokousání i nehodu
Rallye Rejvíz je automobilová soutěž, při které posádky záchranných služeb z různých zemí
4
RESCUE
REPORT
3/2010
s rozdílnými systémy organizace přednemocniční neodkladné péče plní na trase odborné úkoly
z oboru urgentní medicíny, se kterými se setkávají
ve své denní záchranářské praxi. „Organizátoři
a autoři soutěžních úkolů kladou důraz na opravdovost, a tak plnění úkolů vypadá přesně jako
výjezd záchranky,“ řekl mluvčí Rallye Rejvíz Jiří
Pavlík.
Téměř všechny připravené úkoly mají svůj reálný
základ ve skutečných výjezdech záchranné služby. Letos se záchranáři museli vypořádat ve dne
i v noci se dvanácti různými úkoly a několika etapovými vsuvkami.
„V okolí Koutů nad Desnou na Šumpersku tak
například radili přes vysílačku hasičům, jak vést
porod, a potom za nimi museli slanit a porod dokončit. Ošetřovali také dva pacienty po pokousání
pitbulem, paraglidistu po pádu z výšky, pacienty
otrávené oxidem uhelnatým, či šest lidí zraněných
při dopravní nehodě,“ uvedl Pavlík. Pořadatelé
nachystali také několik netypických úkolů – například výjezd ke zcela zdravému pacientovi zaměře-
Studenti Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Stanislav Popela a Roman
Remeš pod vedením lékařky
Martiny Polanské z Kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní
nemocnice Olomouc se letos
stali překvapivými vítězi národní
části Rallye Rejvíz v kategorii
lékařských posádek (RLP).
Výsledky soutěže
Národní soutěž posádek RZP (bez lékaře):
3. místo:
Falck Záchranná – Košice (Slovensko)
1. místo:
Moravští nadšení záchranáři (dva studenti lékařské fakulty plus lékařka z fakultní nemocnice – Olomouc)
2. místo:
Nemocnice Poprad – RLP Vysoké Tatry (Slovensko)
3. místo:
Air Transport Europe – Kežmarok (Slovensko)
Mezinárodní soutěž:
Video ze cvičení
Rallye Rejvíz lze zhlédnout
hlédnoutt
na internetových stránkách
Rescue reportu.
www.rescue.cz
1. místo:
EMS Split (Chorvatsko)
2. místo:
Flagler County Local 4337 (USA)
3. místo:
Hungarian Air Ambulance (Maďarsko)
Zlaté sluchátko (Soutěž dispečerů zdravotnických operačních středisek):
ný na precizní vyšetření nebo navádění vrtulníku
letecké záchranné služby na přistání v terénu.
„Ověřili jsme si, že formát soutěže jako součást prohlubování odbornosti profesionálních
záchranářů včetně lékařů je správná cesta
a budeme v tom pokračovat. Rallye Rejvíz je
samozřejmě soutěž, ale hlavním cílem je praktický nácvik a výcvik. I proto je již nedílnou
součástí dalšího vzdělávání zdravotníků,“ řekl
mluvčí soutěže.
Svou vlastní soutěž MUC. RR měli letos poprvé
studenti lékařských fakult českých a slovenských
vysokých škol. MUC. kvůli tomu, že to je titul studenta 4. a vyššího ročníku lékařské fakulty.
Studenti absolvovali několik úkolů připravených
pro profesionální záchranáře a v den samotné ral-
ÚSZS Středočeského kraje – Jesenice
Falck Záchranná – Martin (Slovensko)
Národní soutěž posádek RLP (s lékařem):
Video
Budoucí lékaři měli vlastní
soutěž
1. místo:
2. místo:
1. místo:
Dana Bejrová (ZZS Královéhradeckého kraje)
2. místo:
Róbert Nádaský (Operačné stredisko ZZS SR – Slovensko)
3. místo:
Marie Stránská (ÚSZS Středočeského kraje)
MUC. RR (soutěž studentů lékařských fakult):
lye se stali figuranty v simulovaných úkolech přichystaných pro zdravotníky. Do studentské části
se přihlásilo deset týmů.
Rozhodčí z týmu doktorky Milany Pokorné,
kteří výkon mediků hodnotili, se shodli, že si
studenti vedli velmi dobře a v mnohém se vyrovnali svým kolegům ze záchranných služeb.
Umí pacienta vyšetřit a ošetřit, zvládají složitost
situace, stejně jako odlišnost prostředí v rámci
přednemocniční péče od nemocničního, vědí,
jak se k pacientům chovat. Bylo vidět jejich na-
1. místo:
2. lékařská fakulta UK Praha
2. místo:
LF Univerzity Palackého Olomouc
3. místo:
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno
sazení, zájem, navíc vysoké právní povědomí
a důkladná příprava.
Soutěž MUC. RR je vyvrcholením víkendových
kurzů přednemocniční neodkladné péče pro studenty lékařských fakult. „Letošní nultý ročník studentské soutěže nám ukázal, že výuka formou
nácviku a výcviku je správnou cestou,“ řekl mluvčí
Pavlík.
Letos se Rallye Rejvíz zúčastnilo zhruba osmdesát lékařských či nelékařských záchranářských
týmů z Česka, Turecka, Japonska, Srbska, Slo-
venska, Polska, Chorvatska, USA, Maďarska,
Slovinska, Rakouska, Nizozemska a Řecka. Rallye připravuje Sportovní klub Rallye Rejvíz, jehož
členové jsou zaměstnanci mnoha záchranných
služeb z celého světa a mnozí platí ve svém oboru
za uznávané odborníky.
Text: Jaroslav Čuřík
Foto: David Modrý
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
5
názor
Mladí lékaři
Galerie vítězů
nejsou připraveni
na péči o akutně
ohrožené pacienty
Rallye Rejvíz 2010
Zaujalo vás téma?
Diskutujte na
www.rescue.cz
Výběr zajímavých
h názorů
uveřejníme v příštím čísle
Rescue reportu.
Společné foto oceněných
Posádky RLP – národní
Vzdělávání a příprava studentů lékařských fakult na lékařské zásahy v rámci přednemocniční
péče o pacienty v akutním ohrožení života nebo
při řešení hromadných úrazů, toxických, biologických a psychických postižení většího počtu osob
nejsou systematicky zařazovány do vzdělávacích
programů na lékařských fakultách.
Při poskytování neodkladné zdravotní péče při
velkých dopravních nehodách, chemických haváriích, násilných teroristických činech a podobně
je zasahující nucen reagovat rychle a pružně, ale
především odborně. Mladý lékař po získání diplomu však není schopen vyhodnotit počty, rozsah
a závažnost poranění, nebezpečnost vyvolávající
příčiny úrazu nejen pro pacienta, ale i pro zasahující zdravotníky, zhodnotit prognózu a určit priority
ošetření při postižení velkého počtu osob.
Jediným medicínským oborem, který má tuto problematiku ve svém vzdělávacím programu, je urgentní medicína a medicína katastrof. Tedy obor,
který se zabývá především léčbou závažných a život ohrožujících stavů a náhlých závažných změn
zdraví. V tomto oboru promovaný lékař získává
znalosti a dovednosti pro poskytování neodkladné zdravotní péče v terénních podmínkách, především prostřednictvím zdravotnické záchranné
služby nebo na takzvaném centrálním vstupu do
nemocnic – odděleních urgentních příjmů.
6
RESCUE
REPORT
3/2010
Aby tato mezera ve vzdělávání mediků byla vyplněna, uskutečnil organizační tým Rallye Rejvíz na
základě požadavku odboru krizové připravenosti
ministerstva zdravotnictví od roku 2008 několik
víkendových kurzů s teoretickou, nácvikovou i výcvikovou náplní v oboru urgentní medicíny, včetně
medicíny katastrof.
Dosud prošlo tímto vzdělávacím programem několik stovek mediků. Obrovský zájem o kurzy ze
strany studentů nebylo možné z kapacitních důvodů vždy uspokojit, proto budou i nadále pokračovat.
K medikům z Olomouce a Brna se přidali kolegové
z lékařských fakult v Plzni, Hradci Králové a Praze. Kurzy jsou pořádány pod odbornou záštitou
České společnosti urgentní medicíny a medicíny
katastrof – České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Lektory jsou přední čeští a slovenští odborníci tohoto oboru.
Letos poprvé se vybraní studenti účastní také
své medické soutěže při Rallye Rejvíz. Tato část
je nazvána MUC. RR (MUC. je titul studenta 4.
a vyššího ročníku lékařské fakulty) a odborně ji
připravuje tým lékařky Milany Pokorné z Prahy.
Při „rallye mediků“ plní studenti stejné úkoly, jako
později skutečné profesionální posádky.
Po vyhodnocení soutěže se celý projekt podrobí
průběžnému vyhodnocování potřeb pregraduální-
ho vzdělávání mediků v oboru urgentní medicína.
Aby si studenti mohli vyzkoušet pocity, dojmy
a zážitky pacientů, kterým neodkladnou zdravotní
péči poskytuje profesionální tým záchranné služby, přichystali jsme pro ně role figurantů – „pacientů“ v hlavní soutěži národních i zahraničních týmů.
I tyto zkušenosti se budou vyhodnocovat.
Zájem a nasazení studentů při víkendových kurzech je známkou atraktivity oboru urgentní medicíny a medicíny katastrof. Jejich začlenění do
soutěže a možnost zažít práci posádek záchranné
služby na vlastní kůži je novým prvkem mezinárodního odborného zaměstnání zdravotnických
záchranných služeb a pomáhá překlenout propast
mezi nedostatkem výuky urgentní medicíny na
vysokých školách a nezbytností zajistit profesionální neodkladnou lékařskou pomoc při záchraně
životů.
Záchrana života je totiž jedním ze základních lidských práv a priorita zdravotnických systémů kdekoliv v civilizovaném světě.
Text: MUDr. Dana Hlaváčková,
ředitelka odboru krizové připravenosti
ministerstva zdravotnictví,
hlavní rozhodčí národní soutěže Rallye Rejvíz
Foto: David Modrý
Ocenění v soutěži Zlaté sluchátko
Vítězové mezinárodní soutěže
Posádky RZP – národní
Foto: Jiří Holý, RCS
Nové knihy
Manuál dispečera zdravotnického
operačního střediska
Stručná historie profesionální požární ochrany
v českých zemích
Autor: MUDr. Ondřej Franěk
Autor: JUDr. Zoltán Szaszo
Vydal: Computer Press a. s. Brno
Objednávky:
www.zachrannasluzba.cz
Vydal: Hasičský záchranný sbor
České republiky
Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska je prvním
uceleným návodem pro zdravotníky
dispečinku záchranné služby, navíc
zasazeným do českých reálií. Autorem je Ondřej Franěk, který už více
než deset let pracuje jako vedoucí
lékař operačního střediska Zdravotnické záchranné služby hlavního
města Prahy.
Cena: 299 Kč
Kniha přináší ucelený přehled vývoje
profesionálních hasičů v českých zemích
od roku 1853 až do současnosti.
Cena: 690 Kč
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
7
veletrh
veletrh
Fólie jako novinka
Veletrh
Interschutz
roboti, 2010
software
i simulace nehod
v zabezpečení
skla
Jak efektivně zabezpečit sklo při autonehodách? Moderní řešení tohoto problému přichází z Velké Británie, kde byla
vyvinuta samolepicí fólie určená k zajištění skla používaná při vyprošťování
po autohaváriích – nejčastěji po bočním
nárazu. Výrobce ji představil na lipském
veletrhu Interschutz.
Britská firma Packexe, specializující se
původně na výrobu ochranných fólií na
nábytek, podlahové krytiny, okenní skla
a podobně, se nechala inspirovat návr-
žít rovněž
ěž při
ři zabezpečení
b
č í skla
kl po
využít
vloupání do bytů.
Díky těmto svým výhodám se fólie stává stále více populární a je pozitivně
přijímána záchranáři a hasiči na celém
světě. Tento systém postupně nahrazuje
stávající metody užívající například plechy či ochranné štíty.
Více informací na
www.interschutz.de
Nejaktuálnější novinky ze světa hasičů
a záchranářů představil lipský Mezinárodní
veletrh Interschutz 2010, který se konal
v první polovině června. „Interschutz byl
opět prezentací inovací pro návštěvníky
z celého světa,“ řekl Stephan Ph. Kühne,
člen správní rady Deutsche Messe.
Robot, který projde ohněm
Jednou ze zajímavých novinek, které vystavovatelé do Lipska přivezli, je robot, který dokáže projít skrz plameny. Robot vypadá jako kříženec tanku s futuristickým vozidlem.
Robot MVF-5 firmy Dok-Ing z chorvatského Záhřebu může
být snadno nasazen tam, kam nelze z bezpečnostních důvodů poslat lidi. Devítitunové pásové vozidlo je vybaveno
nádrží, která pojme až 1 400 litrů vody nebo 500 litrů pěny.
Jeho vodní dělo má dosah až 90 metrů. Robot je ovládán
dálkově a může být převezen na místo zásahu na nákladním automobilu.
Životy zachraňující
software
Při vážných dopravních nehodách rozhodují o životě nebo
smrti doslova vteřiny. Některé nové materiály a systémy
v automobilech však mohou práci záchranářů ztížit. Potenciálními zdroji nebezpečí jsou airbagy, které nevystřelily,
hybridní plynové generátory nebo řídící systémy. Proto je
velmi důležité rozeznat tato nebezpečí ještě před zahájením
záchranné akce. Řešením potíží je Crash Recovery System
(CRS) nizozemské firmy Moditech Rescue Solutions.
CRS je softwarová databáze, která obsahuje veškeré informace o všech v současnosti dostupných vozidlech.
Databáze byla vyvinuta speciálně pro záchranářské týmy
a pomáhá velmi efektivně co nejrychleji osvobodit lidi, kteří
uvíznou v nabouraných autech. Databáze může být nainstalována do téměř všech moderních počítačů, notebooků
a tabletů.
8
RESCUE
REPORT
3/2010
Trénink pro nehody
v tunelu
Oheň v silničním tunelu se může rychle
změnit v katastrofu. Dolnosaské ministerstvo vnitra, sportu a integrace představilo
speciální tréninkový program připravený
přesně pro tyto případy. Nový systém
může být využit pro simulaci podmínek po
nehodě v silničním tunelu. Mobilní tréninkový systém obsahuje dvanáctimetrový
tunel, vjezd do tunelu a úsek silnice. Systém je určen pro tréninky jednotek nejen
v Dolním Sasku, ale i v celém Německu.
Výstavní plocha letošního veletrhu Interschutz zabrala více než 90 tisíc
čtverečních metrů. Třiadvacet procent
návštěvníků veletrhu bylo ze zahraničí –
z 53 zemí. Více než 1 300 vystavovatelů
reprezentovalo 46 států včetně České
republiky. „Z hlediska hasičské asociace
byl tento ročník velmi úspěšný,“ zhodnotil prezident Německé hasičské asociace
Hans-Peter Kröger.
Text: Barbora Drachovská
Foto: (c) 2010 Deutsche Messe AG
hem hasiče, který používal fólii této společnosti při vedlejším pracovním úvazku
malíře. Tohoto hasiče-malíře napadlo,
že by dosud vyráběné fólie mohly být
využity na výrobky sloužící záchranářům
k zajištění skla, a staly se tak řešením při
vyprošťování.
Poté byla zahájena dvouapůlroční
spolupráce s britskými hasičskými stanicemi, na základě níž vznikl výrobek
nazvaný Packexe Smash. Při vývoji
fólie výrobci použili speciální lepidlo,
dostatečně silné na to, aby udrželo
rozbité sklo pohromadě. Přizpůsobena
byla také šířka role na rozměry vhodnější k polepení vozidla. Dále muselo být
vyvinuto speciální zařízení na nanášení
fólie, které by umožnilo snadnou aplikaci jediným záchranářem.
„Je fantastické, že jsme mohli spolupracovat s hasiči a vytvořit tak výrobek
odborníkům na míru. Jsme hrdi na to,
že inovujeme a vyrábíme produkt, který umožňuje nejvyšší standard ochrany
s nespornou a bezkonkurenční snadností použití,“ řekl hlavní výkonný ředitel
firmy Packexe Andrew Orchard.
Testováním výrobce zjistil, že vyvinutý systém zdvojnásobuje pevnost skla
a snižuje riziko rozbití o 42 procent.
Zkoušky dále ukázaly, že fólie funguje
dobře i za vlhkého a větrného počasí.
Doporučováno je použití fólie ještě před
rozřezáním karoserie. Metodu je možno
Hlavní výhodou je rychlejší a snadnější
pomoc pasažérům, neboť umožňuje hasičům odstranit sklo rychle a najednou,
čímž snižuje riziko dalšího poškození
skla a možného následného zranění.
Text: Aneta Hyrníková
Foto: Packexe Ltd.
Video s možnostmi
použití lze
zhlédnout na
www.packexesmash.com/
sh com/
en/in_action
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
9
hasiči
hasiči
Více než 15 tisíc lidí zavítalo druhý červnový pátek a sobotu na
litoměřické hasičské slavnosti.
Unikátní akce, která se koná jednou za tři roky, se zúčastnilo přes
200 vystavovatelů s technikou a ve
slavnostním průvodu šlo zhruba
300 hasičských sborů. Už pátý
celorepublikový sraz hasičů doplnila také výstava moderní i historické
techniky.
Hasiči na srazu zároveň oslavili
10. výročí Hasičského záchranného sboru České republiky, 20 let
České hasičské jednoty a 160 let
od vzniku 1. rakousko-uherského
dobrovolného hasičského sboru
v Zákupech.
Hasiči slavili
v Litoměřicích
V programu hasičských slavností nechyběly akce pro veřejnost ani odborné přednášky. Součástí sobotního slavnostního nástupu a průvodu hasičů s technikou byla rovněž ukázka hašení podle dobových povelů, kterou předvedli hasiči
z obce Jamnice u Opavy, a přehlídka historických praporů.
„Vystavena je především historická hasičská technika z majetku dobrovolných hasičských sborů, doplněná o prezentaci
současné nejmodernější techniky Hasičského záchranného
sboru České republiky i armády. Podobné akce mají kořeny
v první polovině minulého století, kdy nad všeslovanskými
sjezdy hasičstva měl záštitu sám T. G. Masaryk,“ řekla místopředsedkyně pořádajícího sdružení Alena Borlová.
Právě rozsáhlá výstava hasičské techniky byla nosným
prvkem oslav. Nechyběly historické ruční a parní stříkačky,
historické automobily, expozice hasičských uniforem, přileb,
tiskovin a modelů. Vystavena byla také nejnovější hasičská
a záchranářská technika včetně speciální techniky užívané
při chemických haváriích a moderní policejní i armádní vrtul-
10
RESCUE
REPORT
3/2010
níky. „Slavnosti spojují dobrovolné a profesionální hasiče, kteří jsou nedílnou
součástí integrovaného záchranného systému,“ uvedla Borlová.
Vrcholem programu pro veřejnost byl sobotní večer na Lodním náměstí,
který byl zaměřen na ukázky speciální techniky nasazované v boji proti
živelním katastrofám. Závěrem večera pak představili dobrovolní hasiči
hasičskou hudební fontánu. Návštěvníci slavností mohli rovněž navštívit
stanici profesionálních hasičů v Litoměřicích, která se nachází přímo naproti výstavišti.
Akci pořádalo Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských
tradic. První hasičské slavnosti se v Litoměřicích uskutečnily už v roce
1998 a od té doby se celorepublikový sjezd hasičů koná každé tři roky.
„Jedná se o největší setkání tohoto druhu u nás. Už v roce 2007 se dvoudenních oslav zúčastnilo na patnáct tisíc návštěvníků. Akce si získala své
jméno také v zahraničí. Mezi vystavovateli se objevily i hasičské sbory
z okolních států,“ dodala místopředsedkyně pořádajícího sdružení Alena
Borlová.
Foto: GŘ HZS ČR
Dobrovolní hasiči znají své nejlepší weby
Vítězné internetové stránky. Zdroj: www.sdhtopolany.cz
Zlepšit dostupnost elektronických informací o dobrovolných
hasičích, podpořit komunikaci
s nimi, přiblížit hasičské tradice veřejnosti a navázat kontakt s mladou generací, která
patří mezi nejčastější uživatele internetu – právě takové
jsou cíle soutěže o nejlepší
internetové stránky sboru
dobrovolných hasičů.
Výsledky letošního třetího
ročníku soutěže zveřejnili organizátoři v sobotu 12. června na litoměřickém výstavišti,
kde se v té době konaly celorepublikové hasičské slavnosti.
Nejlepšími
internetovými
stránkami roku 2010 se stal
web Sboru dobrovolných hasičů Topolany (www.sdhtopolany.cz). Na druhém místě se
umístilo Nové Město na Moravě (sdh.nmnm.cz) a třetí příčku obsadil Třebotov (sdhtrebotov.net).
Konečné pořadí sestavila
porota složená z odborníků
i laiků z vybraných deseti webových stránek, které postoupily do užšího výběru. Komise
rozhodovala podle následujících kritérií:
·
·
·
·
·
rozsah informací o sboru,
rozsah úvodní stránky, intuitivní navigační lišty,
historie sboru,
aktuální informace, informace pro případ krizové
situace,
originalita zpracování, jednotný vizuální styl,
zajímavé nápady, možnost
·
·
·
·
občanů aktivně se zapojit do požární prevence,
přehlednost a funkčnost www,
využití odkazů, vlastnosti vyhledávacího nástroje „search/vyhledat“,
provázanost stránek s jinými weby,
kontakt na sbor dobrovolných hasičů (poštovní adresa, e-mail, telefon, dopravní spojení, mapa a podobně),
fotografie, audio, video, způsoby
poskytnutí samostatných dokumentů.
Soutěž o nejlepší web dobrovolných
hasičů byla poprvé představena na
Hasičských slavnostech v Litoměřicích v roce 2004. V roce 2007 se konal druhý ročník, ve kterém zvítězili
dobrovolní hasiči ze Slatiny (hasici.
obecslatina.cz/).
Internetové stránky, které se umístily na 2. místě. Zdroj: sdh.nmnm.cz
Celkové pořadí finalistů
1.
SDH Topolany
2.
SDH Nové Město na Moravě
3.
SDH Třebotov
4.
SDH Dobroslavice
5.
SDH Suchý
6.
SDH Myslejovice
7.
SDH Blížkovice
8.
SDH Věžnice
9.
SDH Topol
10.
SDH Minice
Internetové stránky, které se umístily na 3. místě. Zdroj: www.sdhtrebotov.net
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
11
rozhovor
rozhovor
Speciální
přestavby vozidel
Hasiči přesně vědí, co chtějí.
Jako jediní
Výrobou nástaveb a vestaveb speciálních požárních, sanitních a jiných
automobilů se v tuzemsku zabývají
desítky firem. Protože český trh je
malý, mnohé z nich se specializují.
„Nedá se říct, že bychom si zasahovali do svých rybníčků. Existují
například zástavbáři hlavně na sanitky, k tomu třeba dělají pohřebáky
a podobně – a mají zmapovaný trh,
umí svou práci dokonale. My kdybychom udělali třeba jednu sanitku za
rok nebo za půl roku, nemůžeme jim
konkurovat,“ řekla jednatelka společnosti Vesta auto Jana Vychánková.
Vesta auto, společnost založená
v roce 2004, je jednou ze zmíněných
firem. Vyrábí na zakázku především
pro státní organizace, jako je například policie, hasiči, celníci, složky
patřící pod ministerstvo obrany
a podobně. „Z devadesáti procent
děláme státní zakázky,“ uvedla Vychánková.
12
RESCUE
REPORT
3/2010
Vědí vždycky vaši zákazníci, co přesně
chtějí?
Bohužel někdy zadavatelé nevědí, co
chtějí. Zjistili jsme, že někdy jsou v technických specifikacích při výběrových řízeních nesmysly. Nebo je tam špatná technická specifikace pro ten účel, na který to
potřebují. Například když bude vůz jezdit
jenom po Berouně, nepotřebuje mít pohon
4 x 4.
Neexistují třeba nějaké sjednocené požadavky například na policejní vozy?
Jediní, kteří mají zákonem popsaná vozidla,
jsou hasiči. Nikdo jiný to nemá. Takže když
je vyhlášeno výběrové řízení na dopravní
automobily pro hasiče, stačí nalistovat příslušnou vyhlášku a je jasné, jak má to auto
vypadat a co v něm asi tak má být. Hned lze
také zjistit, zda je v poptávce zodpovězeno
všechno.
Takže taková jasná pravidla vám usnadňují
práci…
Specifika by měla být někde stanovena. Za
prvé to usnadňuje práci, za druhé jsou si ta
upravená auta podobná. Myslím, že něco takového by potřebovala třeba i policie a celníci.
Například každé auto pyrotechniků vypadá jinak. Pomalinku se to ale mění. Máme otevřený
trh, takže se někdy „opisují“ auta ze zahraničí.
Přijde nám poptávka s technickou specifikací
a sami policisté nebo i hasiči se přiznají, že to
mají z Německa nebo z Rakouska. Ovšem samozřejmě si tam přidají i něco svého, takže se
nám pak přijdou pochlubit, že to zase Němci
koukali.
Sjednocení neexistuje ani v rámci Evropské
unie? Říká se, že unie má normy na všechno.
Jsme sice v Evropské unii a měly by existovat
i jednotné zákony, jak má vypadat auto. Ovšem
ne vždy, když přijde auto z unie, je v Česku
postavitelné na silnici. Někdy si říkám, že jsme
papežtější než papež, ale co se týká bezpečnosti v autech, zaplaťpánbůh za ty naše přísné zákony. Jde přece o bezpečnost člověka
a technika, co je zapotřebí do auta, to je až
druhotná věc. Třeba v Německu, když člověk
kouká, co tam všechno mají v autě například
policisté, to nemá s bezpečností co dělat. Jenže oni jsou policisté a kdo je víc. Ale i oni jsou
jenom lidi a bezpečnost člověka by měla být na
prvním místě.
Říkáte, že v České republice jsou přísné zákony. Nemáte kvůli tomu potíže při schvalování přestavěných automobilů?
Snažíme se problémům vyhnout. Už víme, co
se smí a co se nesmí, víme třeba, jaká musí
být úchytová místa na sedačky, kde se musí
dát pevná přepážka a podobně. Například když
je auto dělené na část pro posádku a část pro
zástavbu, musí být obě části vždy odděleny
pevnou přepážkou, v prostorách, kde sedí lidé,
nesmí být žádný ostrý úhel, aby se nezranili,
a tak dále. Pokud tohle zástavbář ví, ví také
dopředu, čemu se vyhnout. Nebo když děláme
něco, co jsme ještě nedělali, už dopředu raději konzultujeme s ministerstvem dopravy, co si
můžeme dovolit a co ne. Protože pokud bychom už něco postavili, přišel by schvalovatel
a řekl, no to jste se zbláznili, to už by bylo těžké
s tím něco dělat...
Který typ vestaveb děláte nejčastěji?
Speciály pro policii – například takzvané
schengenské kontrolní vozidlo. Nebo různé
mobilní kanceláře.
Máte hodně práce – kolik uděláte za rok vestaveb?
To záleží na tom... Někdy je to vestavba celého auta,
někdy jen zadní část. Já nevím, šedesát až sto...
Jak dlouho práce na automobilu podobného typu trvá?
Těžko se to odhaduje, protože většinou toho
děláme víc najednou. Ale dejme tomu, že jedno auto děláme měsíc. Protože jde nejenom
o zástavbu různých stolečků a skříněk, ale dovnitř montujeme i různou techniku, počítačové
rozvody a podobně.
Projevila se ve vašem oboru nějak ekonomická
krize?
My děláme hlavně takzvaně čistou práci, nástavby
a uložení věcí do nástavby. Ale i do toho našeho
ranku vnitřních zástaveb se teď vrhli nástavbáři, kteří dosud dělali valníky, sklápěčky a boudy.
Někteří se to učí stylem pokus–omyl, takže třeba
nakonec postaví příšerný hybrid a pak těžce dopadnou na zadek a zase od toho jdou pryč. Pro zákazníka někdy může být těžké si vybrat. Zákazník
například zná jednu firmu, ale jiná, kterou nezná,
mu nabídne mnohem lepší cenu. Své zákazníky
se proto snažíme naučit, že nejde jenom o cenu.
Jde o kvalitu, o volitelné materiály, které lze použít, a podobně. Třeba zrovna materiály jsou hodně
dopředu, už lze poskládat dokonalé auto, aniž je
potřeba jediný svar.
Vyznáte se v tom, když pokaždé děláte
něco trochu jiného?
Někdy to není jednoduché. Například u toho
schengenského kontrolního vozidla byly
přístroje, o kterých jsme v životě neslyšeli,
skoro jsme to ani neuměli přečíst – třeba
videospektrální komparátor. Je to zařízení,
které slouží ke zkoumání pasů, víz, průkazů a podezřelých dokumentů.
K čemu to schengenské vozidlo slouží?
Vůz není policejně označen, slouží cizinecké
policii ke kontrole osob. Hodně lze taková vozidla potkat u vietnamských tržnic nebo u státních hranic.
A kolik taková přestavba, třeba toho schengenského automobilu, stojí?
Tohle stálo ke dvěma a půl milionu korun.
Celé auto včetně přestavby. Cena auta je
tak osm set devět set tisíc a zbytek je vestavba včetně techniky, kterou jsme tam
dodávali.
Co všechno tedy jste schopni udělat?
Ze zástaveb takřka všechno. To znamená všechno,
co je schvalitelné na českém trhu. Téměř veškeré
naše vestavby podléhají homologaci ministerstva
dopravy. Pokud je to schvalitelné, na základě poptávky jakéhokoliv zákazníka uděláme nabídku.
I s konstruktérským výkresem, pokud si nedokáže
představit, jak to bude vypadat. Jsme schopni opravdu na přání postavit auto, jaké si zákazník přeje.
To musíte mít k dispozici hodně dobrých specialistů.
Někdy s tím jsou problémy. Spousta pracovníků třeba neumí číst ve výkresech. Například když sháním
zámečníka nebo svářeče, beru už jenom toho, kdo
to umí. Ze sta jsou to tři.
Opravdu?
Ano. Mnozí řeknou, udělejte mi prototyp a já už
to podle toho sfouknu. My třeba sami neděláme
s nerezem a hliníkem, ale máme na to člověka,
který to pro nás dělá. Je to fachman, super. Ale
když od něj chceme něco nového, musíme mu
to nejprve udělat ze železa a teprve podle toho
nám to on vyrobí z nerezu. Ale podle výkresu,
to ne…
Na předváděcí terénní akci Firefighting Off
Road Day, kterou jste dělali pro hasiče, policisty a další budoucí či stávající klienty, bylo
možné vidět mimo mercedesy, fordy, suzuki,
mitsubiši či nissany také ruský vůz Lada Niva.
Jaké to je dnes auto?
Je to stejné auto jako dřív, ale dnes už má třeba
posilovač řízení, takže už to není takový hybrid,
který jste ani pořádně nemohl zaparkovat. Už
se s ní jezdí líp. Je to takové obyčejné pracovní terénní auto, o které se ale nemusíte bát. Do
terénu je ideální. Jenom říkáme, že s tím nikdo
ze státních služeb nechce jezdit, protože to není
kočkolap. Jiný problém v tom není. Třeba starší
policajti, kteří v Brně objíždějí přehradu a chatové oblasti, si to nemohou vynachválit. Ale říkají,
že mladí se jim do toho neposadí. To si raději
vezmou oktávku a při první příležitosti na ní v takových podmínkách něco urvou. S tím ale bohužel nic nenaděláme.
Foto: autor
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
13
nové trendy
E-learning
pro
záchranáře
Více informací na
www.studium.komorazachranaru.cz
E-learning neboli elektronické vzdělávání vstoupilo
v posledních dvou desetiletích na území české
kotliny a razantně se rozvíjí.
Postupně se daří zavádět
tento progresivní typ vzdělávání do mnoha oblastí
a oborů.
E-learning pro záchranáře
má jako každé dítě své
rodiče a ti mají představy
o tom, kam by mělo jejich
dítko směřovat a jak by se
mělo vyvíjet. Za projektem
elektronického vzdělávání
Komory záchranářů zdravotnických záchranných
služeb České republiky
stojí Tomáš Ježek, záchranář ve výjezdové skupině
rychlé záchranné pomoci na
královéhradecké záchrance,
a především David Machálek, zdravotnický záchranář
Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje Ostrava,
v jehož hlavě se nápad
zrodil.
14
RESCUE
REPORT
3/2010
Všichni registrovaní zdravotničtí pracovníci mají nepopulární povinnost dokládat své vzdělávání kredity,
které se přidělují za jednotlivé vzdělávací aktivity.
Minimální počet kreditů za registrační období čtyř až
šesti let je čtyřicet. „E-learning, který považuji za moderní formu vzdělávání, je jedním ze způsobů, a velice elegantním, jak tyto kredity získat a dozvědět se
něco nového a zajímavého,“ řekl David Machálek.
Podle současné platné úpravy (vyhlášky ministerstva
zdravotnictví č. 4/2010 Sb.) lze za e-learningovou
formu vzdělávání získat dva nebo tři kredity. „A to už
je podle mne zajímavé,“ míní Machálek. E-learningem lze podle něho minimálně ušetřit čas i peníze
oproti běžnému semináři, na němž musí být člověk
fyzicky přítomen.
Hlavním smyslem či cílem e-learningu je podle Davida Machálka nabídnout členům komory záchranářů
další benefit za jejich členství a přízeň, kterou komoře záchranářů projevují. „A protože jsme profesní
organizací, chceme členům nabízet i vzdělávací aktivity. Hlavním cílem je tedy vzdělávání. Alespoň tomu
věříme,“ shrnul Machálek, který pracuje ve vedení
komory záchranářů.
Výhody e-learningu
E-learning má několik významných výhod, které
napomáhají jeho vzrůstajícímu využití. Flexibilita,
uspořádání do malých přehledných modulů, možnost
doplnění multimediálními prvky, jež napomáhají zapamatování, přináší studujícím vyšší efektivnost výuky.
Student může studovat tehdy a tam, kde se mu to
nejvíce hodí, e-learning je dostupný kdykoliv (just-intime).
Další výhodou je individuální přístup k uživateli ze
strany tutora (lektora), což umožňuje vytvořit každému uživateli profil odpovídající jeho životnímu
i studijnímu stylu, konkrétním potřebám či zájmům.
Nemalou výhodou jsou také menší náklady na vzdělávání, a to nejen pro studujícího, ale i pro společnost jako celek. Odpadávají například náklady na
distribuci a tisk materiálů, doprava, ubytování nebo
náhrada ušlého zisku.
Student má dále větší možnosti testování znalostí
a vyšší míru interaktivity. Pro vzdělavatele a studenta současně platí snadná aktualizace vzdělávacího
obsahu i použitých metod a zvyšování znalostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních
technologií. Vzdělavateli e-learning přináší výhodu
ve formě snadné administrace.
Nevýhody e-learningu
Stejně jako mince, i elektronické vzdělávání mě dvě
strany. Vedle výhod existují i určitá omezení či nevýhody, které e-learning doprovázejí.
Nejčastějším omezením bývá závislost na technologiích. Software ani hardware nejsou levnou záležitostí
a jejich nižší úroveň může výrazně ovlivnit efektivitu
výuky. Lze jmenovat například nízkou přenosovou
rychlost, limitovaný objem obsahu nebo cenu internetového připojení, které musí být pro e-learning trvalé.
Druhou nejčastěji zmiňovanou nevýhodou e-learningu je nevhodnost pro určité typy studujících. Obvykle
jde o cílové skupiny s nižším dosaženým vstupním
vzděláním, s chybějícími dovednostmi práce s počítačem, je třeba počítat také s věkem. Studující si
často stěžují na fyzickou nepřítomnost a chybějící
zpětnou vazbu spolužáků.
„Záchranářský“ e-learning
bude pro všechny
E-learning je benefitem pro členy komory záchranářů. Zdaleka ne všichni záchranáři jsou ale členy
komory záchranářů.
„Prozatím je vzdělávací portál určen jen členům komory, kteří mají přístup zdarma, nicméně na přelomu
roku chceme portál za poplatek zpřístupnit všem zájemcům. Do té doby budeme systém zkoušet a vylepšovat. Snažíme se vyřešit také otázky administrace certifikátů, účetnictví a podobně,“ vysvětlil David
Machálek.
Členové komory záchranářů mohou již nyní bezplatně studovat otevřené kurzy a zkoušet testy na webových stránkách http://studium.komorazachranaru.cz.
Americká kolébka
e-learningu
Elektronické vzdělávání vzniklo v USA. Základní
americké pojetí e-learningu neboli CBT (Computerbased training) znamená vzdělávání za podpory
počítačů.
Druhý užívaný termín TBT (Technology-based
training)
neboli
vzdělávání
podporované
technologiemi je širší a vysvětluje e-learning jako
podskupinu distančního vzdělávání. Vzdělávací
proces pojímá jako interakce mezi studentem
a zdrojem informací, který je fyzicky uložen ve
vzdáleném místě.
Třetí termín, se kterým se lze setkat, je WBT (Webbased training) neboli vzdělávání za pomoci webových technologií.
E-learning určený záchranářům na stránkách Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb
České republiky zahrnuje všechny tři původní definice. Představuje něco zásadně nového, přístupného,
pružného a potřebného. Zavedení e-learningu do
vzdělávacího systému pro záchranáře přináší nové
možnosti, jak splnit povinnost celoživotního vzdělávání a získat potřebné kredity příjemnou cestou za
poměrně nízké nároky na peníze a volný čas.
nové trendy
a tvůrce jsem dospěl k názoru, že tento systém
by našel využití i pro vzdělávání členů komory,
potažmo všech záchranářů,“ vysvětlil Machálek.
Oslovil Tomáše Ježka, spolužáka z vysoké školy, který měl se systémem Moodle dostatečné
zkušenosti a navíc sdílel jeho názory, a společně
začali vytvářet e-learningový portál záchranářské komory. Ježek nyní pracuje jako systémový
správce portálu.
Vzdělávací portál v podobě, v jaké ho komora nabízí na svých stránkách, zapadá do její koncepce
tím, že participuje na principu vzájemné pomoci
a svépomoci. Podle názoru tvůrců e-learningové
vzdělávání pro záchranáře navazuje na motto
z konferencí komory „Nepoučujme se, ale učme
se jeden od druhého“ či „Komorníci sami sobě“.
„Právě v nezávislosti a soběstačnosti vidíme naše
největší know-how. Je to jeden ze způsobů, jak
nabídnout členům komory a později i dalším záchranářům kvalitní vzdělávací akce při nízké finanční spoluúčasti. Součástí know-how je i ochota lektorů, bez nichž by výuka nemohla kvalitně
fungovat,“ shrnul s úsměvem David Machálek.
Text: Renata Kortusová
Foto: David Michálek, Tomáš Ježek
Projekt nestál komoru
ani korunu
Celý projekt nestál komoru záchranářů ani korunu. „Vše zatím dotujeme s Tomášem vlastním
časem. Neobešli bychom se ale bez ochoty a pomoci lektorů, kteří nám své materiály poskytují
rovněž zdarma. Je to jedna ze součástí našeho
know-how,“ uvedl David Machálek.
Prakticky systém funguje tak, že po schválení tématu a materiálu lektor (autor studijního materiálu) nahraje studijní oporu (studijní text), vytvoří
jednotlivé kapitoly a testové otázky. Ty se generují
náhodně.
Po nastudování tématu má studující na zpracování testu 40 minut. Do budoucna tvůrci uvažují
o zkrácení limitu na 20 až 30 minut. Aby se záchranář testující své znalosti nemusel stresovat
pohledem na hodinky, na obrazovce je časovač
ukazující zbývající dobu. Kurz je úspěšně završen, pokud studující odpoví správně alespoň na
70 procent otázek. „Kurz se musí s časovým odstupem opakovat, stejně jako ve škole,“ upřesňuje
Machálek.
Virtuální prostředí kurzů zároveň funguje na podobném principu jako sociální sítě. Je možné blogovat, komunikovat on-line s lektorem i se spolužáky. Lze také vytvářet fóra, komentovat jednotlivé
odpovědi a podobně. Lektor může komunikovat
se všemi studujícími nebo jen s jednotlivci.
Jak to všechno začalo
Vytvořit funkční a kvalitní e-learningový portál není
vůbec snadné. Davida Machálka inspirovala jeho
osobní zkušenost s elektronickým vzděláváním,
kterou získal na portálech NATO School Oberammergau, Germany, The Advanced Life Support
Group a The Partnership for Peace Consortium of
Defense Academies and Security Studies Institutes. Při studiích na Ostravské univerzitě pak měl
Machálek možnost seznámit se blíže s e-learningem v systému Moodle z pozice tvůrce a lektora.
„Po absolvování kurzů pro studenty, lektory
E-learning
v České republice
Pojem e-learning se dostal do České republiky koncem minulého století a jeho nástup byl velmi rychlý. Razantně se rozvíjel především na akademické
půdě a v oblasti firemního vzdělávání.
E-learning je tedy v českých poměrech někde na
konci puberty a jako každý náctiletý má trochu mezigenerační problémy. Stále ještě vázne i správné
chápání této specifické formy vzdělávání. Mezi
nejčastější nedorozumění patří v současné době
zaměňování e-learningu s pouhou distribucí elektronických výukových materiálů prostřednictvím počítačové sítě. Ovšem e-learning musí být vždy řízen.
Pouhá distribuce materiálů po síti se zpravidla označuje jako e-reading, tedy materiály určené ke čtení.
V současné době má e-learning dvě základní podoby:
On-line e-learning, který umožňuje reálné propojení
mezi lektorem a studujícím v čase (nikoli v prostoru). Off-line e-learning nevyžaduje připojení počítače studenta prostřednictvím sítě, materiály se předávají prostřednictvím nosičů.
On-line forma je plná interakce, a proto je výhodnější především pro studujícího. Tuto formu zvolili
i tvůrci e-learningu komory záchranářů.
Miniinterview
David Machálek
David Machálek doufá, že se e-learning
záchranářské komory bude záchranářům líbit a budou portál používat. A že
bude v něčem výjimečný.
Co bylo vaší osobní motivací k zahájení projektu?
Těžká otázka... Asi přesvědčení, že by
to mohlo vyjít. A taky trochu ega – je
to dobrý pocit, když se něco povede.
Snaha dělat vzdělávání lépe než konkurence a vylepšit curriculum vitae
komory záchranářů. Věřím, že to bude
další z důvodů, proč někteří kolegové
záchranáři začnou uvažovat o vstupu
do komory a začnou věřit, že jsme
opravdu odborná společnost a ne politická.
Kolik času věnujete projektu vy a Tomáš Ježek?
Na portálu jsme oba prakticky každý den alespoň hodinu. Pokud se ale nahrává nějaký kurz, je to více.
Jak dlouho jste záchranářem a jakou máte za sebou
praxi?
V oboru pracuji od roku 1993. Mám za sebou civilní službu, byl jsem řidičem, sestrou a nyní pracuji jako zdravotní záchranář.
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
15
téma
téma
Reakce nemocnice
na kolaps kritické
infrastruktury
Infrastruktura velké nemocnice má
občasné dysfunkce, z nichž lze usuzovat i na kritické výpadky.
Například v době takzvaných delších
víkendů o svátcích nemusí být dostatek čistého prádla pro lůžka anesteziologicko-resuscitačního oddělení
(ARO) či pro jednotku intenzivní péče
(JIP). Pak je třeba si prádlo přerozdělit s odděleními standardní péče,
která nemají urgentní příjmy.
Nebo se zahltí či je zastavena potrubní pošta v době špičkového provozu,
když je do laboratoře dodána kapsle
s „bílým práškem“ (až ex post se
zjistí, že se jednalo o recesi a ne
o antrax).
Další problém může nastat, když se
před víkendem porouchá počítačový
tomograf (CT), ale servis je dostupný
až v pondělí – traumacentrum dětí
a dospělých je potom odkázáno na
převoz pacientů za náhradním přístrojem.
Anebo jsou všechna lůžka JIP obsazena už v pátek večer a časový
skluz umístění pacienta z urgentního
příjmu pak velmi zkrátí takzvané úzké
terapeutické okno optimální léčby.
Uvedené body jsou sice občasnou
realitou, ale úspěšná a procvičovaná
improvizace vždy situaci „nějak“ – to
znamená nesystémově – vyřeší.
16
RESCUE
REPORT
3/2010
Podstatně náročnější než uvedené příklady nebo plánované odstávky vody,
kontrola rozhlasu, prověření IT systému, proplach stoupaček nárazy horké
vody, které brání usídlení Legionelly
pneumophily, kdy časový plán pomáhá
v hledání alternativ, jsou náhlé a nečekané výpadky, které postihují některý
článek kritické infrastruktury dané nemocnice a zasahují tak velmi nepříznivě
do provozu.
Zaujalo vás téma?
Diskutujte na
www.rescue.cz
Výběr zajímavých
h názorů
uveřejníme v příštím čísle
Rescue reportu.
Část problémů lze zmírnit preventivní
připraveností se zásadou nazývanou
back to basics. Připravenost se cíleně
zaměřuje na rizika výpadků, na zajištění nejnutnějších podmínek pro náhradní
činnost na konkrétním pracovišti. Personál je informován o zjednodušené,
ale cílevědomé a přitom nechaotické
činnosti při možném výpadku. Předpokladem úspěšného zvládnutí nečekané
a výjimečné situace je disciplína.
Několik příkladů kritických
výpadků:
Výpadek kyslíku ohrožuje zejména
intenzivní a resuscitační péči, urgentní
příjem a operační sály. Preventivně jsou
na všech exponovaných pracovištích
deponovány kyslíkové lahve v kombinaci s ručními dýchacími přístroji u všech
pacientů. K nim je třeba rychle rozmístit
dostupný a instruovaný zdravotnický personál, dohlížet na nouzový provoz, informovat se o délce výpadku a ohlásit jej
vedení zdravotnického zařízení.
Výpadek stlačeného vzduchu je
rovněž vysoce rizikový – vzduch ovládá
pohon dýchacích přístrojů a centrálních
odsávacích zařízení. Na rozdíl od tlakových lahví kyslíku není výpadek zajištěn
tlakovými lahvemi vzduchu, ale kompresory s předepsanými filtry. Pokud si uvědomíme, že pohon dýchacího přístroje vyžaduje pro vdech pacienta krátký
proud až 60 litrů za minutu, že hyperbarická komora vyžaduje při kompresi 100
litrů kyslíku za minutu a při izopresi 16
litrů kyslíku za minutu, je zřejmé, že největší rizika postihnou pacienty v závažném stavu, při operacích, při diagnostických a urgentních léčebných výkonech.
Výpadek elektrického proudu je
velmi obáván v době, kdy je tma, kdy
se pracuje v prostorách bez venkovního
osvětlení. Je třeba se omezit v činnosti
pouze na náhradní zdroje, které neumožňují větší využití sítě a její zatížení
(zobrazovací metody, činnost na angiolinkách). Je ohrožen přenos elektronické dokumentace včetně rentgenových
snímků pro operativu a podobně. Monitory, perfuzory pro nitrožilní podávání
potentních léků mají časovou rezervu
bateriového pohonu na několik málo desítek minut. Kvůli úspoře energie se zastaví automatizovaný dopravní vozíkový
systém a velká část výtahů.
Největší omezení léčebné a ošetřovatelské péče se dotýká intenzivních a urgentních pacientů. Na ostatní pacienty
působí nejistota, tma, zákaz splachování WC, zákaz dobíjet mobily, nutnost
přejít na jinou lůžkovou stanici bez pohodlí vlastního lůžka, obava z krádeže
osobních věcí a tak dále. Zdravotnický
personál se snaží improvizovaně zvládnout provoz, uklidnit pacienty, případně
i návštěvy a očekává informace o situaci
a o časovém výhledu.
Pokud se energetický výpadek, omezení světla, nedostatečný přívod vzduchu
a kyslíku vyřeší do 20 až 30 minut, je
možno situaci pohotovou a kreativní improvizací zvládnout. Delší výpadky jsou
Kritická infrastruktura má v obecném pojetí i v nemocnici – včetně
nemocnice velké, s traumacentrem, kardiocentrem, ozařovnami
a podobně – osm sektorů:
1. Energie: elektřina, plyny včetně medicinálních, teplo, pohonné hmoty.
2. Zásobování: voda, strava, prádlo, léky,
zdravotnický materiál.
3. IT: jednotné systémy databází o pacientech
– UNIS, ULIS a PACS, to znamená přenos
rentgenových obrazů a nálezů, objednávání
konzilií, prádla, léků, jídla ze stravovacího
provozu.
4. Management: součinnost a integrace činností, organizace za omezených a improvizovaných podmínek.
5. Doprava a přeprava v areálu nemocnice:
převozy pacientů, ale i zemřelých.
6. Pojištění, finance: vztah ke zdravotním pojišťovnám, úhrady, servis včetně nouzového
servisu pro techniku a IT.
7. Speciální látky: speciální zdravotnický materiál.
8. Ostatní: profesionální zdravotnický personál, pacienti včetně dětí a specifických pacientů – závislých na přístrojích, na podávání
anestezie a na chodu operace, na chodu
inkubátorů, hemodialyzačních přístrojů, na
přístrojích robotické chirurgie a podobně.
obecně pojednány v havarijním plánu, který
však neuvádí konkrétně a podrobně jednotlivé situace – kolik a kterých energeticky
náročných zobrazovacích přístrojů lze zapnout, kolik defibrilačních výbojů je možno
provést, není-li přístroj možno ihned zapojit
do sítě k dobití, a podobně.
Kolaps infrastruktury ohrožuje chod zdravotnického zařízení – nemocnice různou
měrou a jeho závažnost má určitou hierarchii a časovou naléhavost.
Velká nemocnice s rozsáhlou činností, monobloková, s využitím prostor bez přímého
osvětlení a obtížněji přístupných – zahloubených do více minus podlaží, s automatizovanou dopravou, závislá na systému databází o pacientech UNIS, IT technologiích,
s početnými centralizovanými operačními
sály a mnoha desítkami intenzivních lůžek,
je kolapsem infrastruktury více zranitelná.
Malé nemocnice pavilonového typu mají větší možnosti přejít takzvaně back to basics,
improvizovat v systému psané zdravotnické
dokumentace, donáškové služby léků, ručního ovládání vozíků a tak dále a mezitím
případně přesunout své pacienty a činnosti
podle havarijního plánu.
Závažnost a časová
naléhavost
V akutní fázi, to znamená již v prvních chvílích,
ohrožuje výpadek kyslíku, tlakového vzduchu,
elektřiny, vody, selhání jednotných IT systémů
databází o pacientech – UNIS a ULIS.
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
17
téma
www.singingrock.cz
V zimě se jedná o výpadek dodávky tepla,
zejména na dětských odděleních a na operačních sálech. Nejzávažnější jsou výpadky
v době noční a o víkendech, kdy je poměrně
málo zdravotnického personálu pro rychlé
zahájení zástupných činností a vedoucí pracovníci nemocnice nejsou přítomni.
Personál není o zástupných činnostech na jednotlivých exponovaných pracovištích informován a není pro ně školen. Improvizace závisí
v dané chvíli na vedoucím zdravotnickém pracovníku, na jeho znalosti prostředí, jeho pohotovosti, na správném určení priorit, na schopnosti
rychle najít vhodnou improvizaci a podobně.
SINGING ROCK
POSTROJE
- NOVÁ DIMENZE
V další časové kategorii do několika hodin se jedná o výpadek stravovacího provozu, úklidu operačních a intervenčních sálů,
o rozvoz stravy a léků, zdravotnického materiálu v areálu nemocnice, odvoz zemřelých
a vyřešení akutních příjmů do nemocnice,
zajištění servisu pro výpadky důležitých přístrojových celků.
V časově poslední kategorii několika
málo dnů je vystavování účtů pacientům,
doplňování rezerv ústavní lékárny, doplnění
rezerv nemocničního prádla a tak dále.
Jako příklad může sloužit třeba prověřování pohotového dodání léků – antivirotik,
antibiotik – do dvou dnů, navýšení kapacity
servisní prádelny po uvolnění nemocničních
rezerv prádla a podobně.
Rozhodují i mnohdy podceňované
drobnosti:
·
·
·
·
dostupné bateriové svítilny v provozech
mimo přímé osvětlení, kde nepostačují
nouzová světla; jasné informace, které
přístroje je možno zapojit;
jak dlouhou dobu přemostí bateriový pohon monitorů a perfuzorů;
jak zajistit pacienty na dýchacích přístrojích současně ručními dýchacími přístroji;
znalost přesných instrukcí pro inkubáto-
inzerce
·
·
ry, pro hemodialyzační přístroje v chodu,
pro výtahovou službu;
systém přesměrování akutních příjmů na
určitou dobu mimo urgentní příjem dané
nemocnice;
seznam přístrojů, které je možno na operačních sálech užít bez přetížení náhradního zdroje dodávky elektřiny atd.
Havarijní plány jako součást plánů krizové
připravenosti většinou neobsahují instrukce
pro případy méně rozsáhlé, a přesto ohrožující při kolapsu kritické infrastruktury.
Česká republika je považována za low risk
country z hlediska přírodních katastrof, větších průmyslových havárií a výpadků i teroristických akcí. Opakované záplavy v Praze a na
Moravě nebyly komplikovány překvapivými
výpadky kritické infrastruktury nemocnic.
Zásada nácviku na back to basics rozšiřuje
připravenost na nečekané provozní výpadky a problémy. Za těchto situací rozhoduje
pohotová nacvičená improvizace, přechodné poskytování pouze základní medicínskoošetřovatelské péče standardní i intenzivní
a zachování sanitační péče, které zajistí instruovaný personál pracoviště.
Dosud je personál školen v kardiopulmonální resuscitaci (KPR), v požární bezpečnosti,
v nácviku akutní fáze traumaplánu a havarijního plánu. Má informace o pandemickém
plánu, o povinnostech a postupu, o vlastní
ochraně.
Systém alternativních činností při kolapsu
kritické infrastruktury ale není zpracován
pro charakter a činnosti konkrétní nemocnice. Přitom se liší se od traumaplánu i od
havarijního plánu a je reálně potřebný. Je
důležitý zejména v případě akutních výpadků hlavních zdrojů energií, pro specifické
a dětské pacienty, je životně důležitý pro rizikové pacienty, závislé na současných medicínských technologiích. Mění i standardní
činnosti – je nutná pohotová improvizace
a zjednodušení, aniž by byla ohrožena kvalita péče.
Text: Jarmila Drábková,
Fakultní nemocnice Motol
Foto: archiv Fakultní nemocnice Motol
Připojovací body pro slanění.
Speciálně tvarované polstrování
a popruhy v oblasti krku pro větší
komfort při práci ve visu.
Elastické popruhy.
Sloty pro karabiny.
Jmenovka + místo pro identifikaci.
Polohovací body:
Park (parkovací poloha)
Připojovací body podle EN 361.
Kovový připojovací bod. Minimální
pevnost 15 kN.
Práce (pracovní poloha)
Polohovací body jsou umístěny
symetricky dle EN 358, testovány
na 15 kN. Tyto body z lehké
slitiny jsou konstruován tak, aby
umožňovaly zaklapnutí do tzv.
polohovací polohy. V této pozici
nepřekážejí při práci.
EASY LOCK – unikátní spona s pohyblivou příčkou je v souladu s přísnými americkými standardy (ANSI,
NFPA). Její minimální pevnost je
17,2 kN. Popruh ve sponě optimálně prokluzuje. Konstrukce spony
zaručuje dlouhodobé fungování
a efektivitu (snadné uvolňování
a zapínání, dokonce i když je popruh špinavý a tuhý). Odolnost vůči
korozi je testována nástřikem v
solné komoře po dobu 48 hodin.
HYPNOS key lock karabina K0007
pro připojení ramenních popruhů
s pasem.
Přední a zadní připojovací body dle
EN 813.
Zadní část: sloty na pase poskytují
bezpečné a dostatečně pevné body
pro zavěšení těžkého vybavení
(např. motorová pila, vrtačka,
apod.) Tyto sloty jsou ideální pro
plastovou karabinu PORTER.
Doplňkové oka s garantovanou
pevností 5 kg pro lepší organizaci
materiálu na postroji.
Oplétaná poutka s garantovanou
pevností 10 kg poskytují dostatečný prostor pro uložení 10 ks
HMS karabin.
Anatomicky tvarované nohavičky
18
RESCUE
REPORT
3/2010
fotoreportáž
fotoreportáž
Na Rozkoš
rescue 2010
přijel rekordní
počet účastníků
Hromadná dopravní nehoda, zavalení dělníci,
chlapec zraněný po pádu z horolezecké stěny,
zastřelený milenec a postřelený manžel. To jsou
jen některé z případů, které museli řešit účastníci
záchranářského cvičení Rozkoš rescue.
Cvičení, které už pátým rokem pořádá Vodní
záchranná služba Náchod, se letos o posledním dubnovém víkendu zúčastnil rekordní počet
soutěžících. K přehradní nádrži Rozkoš u České
Skalice se sjelo sedmatřicet družstev.
„Například v pátek jsme při nočním cvičení soutěžícím nasimulovali hromadnou dopravní nehodu sedmi osobních automobilů na smyšlené
dálnici. Záchranářům při tomto zásahu asistovala
Městská policie Červený Kostelec a Sbor dobrovolných hasičů Zájezd, Malá Skalice a Červený
Kostelec,“ řekla vedoucí cvičení Milena Vrábelová. Soutěžící tak měli možnost vyzkoušet si
zásah ve spolupráci s ostatními složkami integrovaného záchranného systému v nelehkých
podmínkách – potmě, v minimálním prostoru
a za účasti dalších nežádoucích účastníků.
20
RESCUE
REPORT
3/2010
Denní stanoviště byla rozmístěna v autokempu
Rozkoš a po celé České Skalici. Na celkem jedenácti stanovištích si družstva vyzkoušela zásah ve vodě, kdy bylo potřeba pomoci vytáhnout
potápěče, kterého při vynořování postihl akutní
infarkt myokardu, cestou pak záchranáři potkali cyklistku s cukrovkou v bezvědomí, kdy bylo
hlavním úkolem objasnit a odstranit příčinu bezvědomí.
V
další
závažné
simulované
nehodě
v Maloskalické ulici dominovali dva dělníci, které
při výkopu sklepa zavalily kameny a suť. Jeden
z nich vyvázl s lehkým zraněním a byl schopen
přivolat pomoc pro kamaráda, který byl zavalen
celý a jen tiše sténal.
V Maloskalické tvrzi se při prohlídce krás zhoršil
stav mladého cizince, s nímž se nebylo možné
domluvit kvůli jazykové bariéře. Při detailním vyšetření však vyšlo najevo, že potíže přetrvávají
už několik dní a předcházel jim pád s úrazem
hlavy, který nebyl vyšetřen lékařem.
„Dalším úkolem bylo ošetřit asi desetiletého
chlapce, který spadl z horolezecké stěny z výšky
šesti metrů a vážně si poranil hlavu i krční páteř
a měl otevřenou zlomeninu bérce. Velký důraz se
zde kladl na ošetření ran, znehybnění končetin,
krční páteře a přípravu pacienta k transportu do
traumacentra. Zároveň bylo potřeba sehnat kontakt na rodiče a uvědomit je co nejšetrněji o úrazu syna,“ vysvětlila Vrábelová.
Na následující stanoviště záchranáře přivolali
sousedé, kteří slyšeli hádku, snad i střelbu a zoufalý pláč. Soutěžící řešili manželský trojúhelník –
manžel načapal manželku in flagranti. Mladému
milenci už nebylo možno pomoci a manžel byl
postřelen do hrudníku.
Nehoda se soutěžícím nevyhnula ani ve dne.
Tentokrát to byla srážka dvou osobních automobilů, při níž řidič, který nehodu zřejmě zavinil,
vyvázl bez poranění a utekl. V druhém autě však
cestovala rodina s malými dětmi.
„Po tomto fyzickém výkonu, kdy soutěžící museli zraněné imobilizovat a vyprošťovat z vraků
osobních automobilů, je čekal úkol méně fyzicky
náročný, museli však prokázat odborné znalosti,
vyznat se v projevech srdečních nemocí a správně diagnostikovat vzácný druh srdeční arytmie,“
uvedla organizátorka cvičení.
Při přechodu mostu přes přivaděč pak bylo nutno
pomoci mladíkovi na šlapadle, který se zdál být
v bezvědomí. Po slanění z mostu přímo na šlapadlo to bylo jasné – turista na šlapadle pouze
usnul a nechal se houpat ve vlnách.
V předposledním úkolu soutěžící pomohli mladé ženě, která byla nalezena v křoví u nádraží.
Předchozí noc byla přepadena a znásilněna cizím mužem. Byla v šoku, podchlazená a vystrašená. Nakonec se soutěžící museli co nejrychleji
přemístit do centra města, kde bylo na dispečink
záchranné služby ohlášeno napadení a pokousání dítěte neznámým psem.
„Výkony hodnotili lékaři a záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého
kraje. K tomu, aby vše vypadalo reálně, bylo
nutno stanoviště umístit tam, kde by se příslušná událost mohla skutečně stát. Dovezli jsme
pouze velké množství rekvizit a realitu dotvářely
i zkušené maskérky,“ řekla šéfka cvičení Milena
Vrábelová.
Letos si na cvičení prověřovali své znalosti a dovednosti například profesionální záchranáři ze
Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, Středočeské záchranné služby, studenti z pardubické a českobudějovické univerzity
a studenti několika vyšších odborných zdravotnických škol.
Ze Slovenska přijeli studenti Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře a dvě družstva profesionálních záchranářů.
Z řad dobrovolných záchranářů se pak účastnili
členové Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Náchod a několika dalších, zástupci
Českého červeného kříže z Jaroměře a Kladna,
studentky ze Střední zdravotnické školy v Hradci
Králové, 121. pěší rota armádních aktivních záloh a zástupci libereckého policejního ředitelství.
Vítězem záchranářského cvičení Rozkoš rescue 2010 mezi profesionály se stalo družstvo
mladých záchranářů ze Slovenska nazvané Bratislava Ultimate – Slovakia team, druhé místo
patří studentům Univerzity Konštantína Filozofa
v Nitře a třetí záchranářům z různých míst České
republiky, kteří se cvičení účastní už potřetí pod
názvem Bogni-team.
Řadu dobrovolných záchranářů s přehledem
porazilo družstvo Poldové z Liberce – PČR 158,
druhé místo obsadily armádní zálohy soutěžící
pod názvem RES to death a třetí byl tým Antonki
složený ze studentů 1. ročníku pardubické vysoké školy.
Foto: David Modrý
Více informací na
www.vzs-nachod.cz
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
21
recenze
recenze
Potravinové dávky
nemusí být jen pro vojáky
Test vybraných
potravinových
balíčků
Potravinové dávky bývají určeny na jeden nebo na dva dny. Jedná se o kvalitní
zdroj energie pro člověka, který se nachází
v prostředí, které neumožňuje zajistit přísun stravy standardním způsobem. Takové
podmínky jsou nejenom ve válce, ale také
například při živelních pohromách. Potravinové dávky tak lze využít i na úrovních
státních a krajských plánů řešení krizových
situací.
Potravinové dávky.
Mnozí si při vyslovení
tohoto pojmu zřejmě
představí nevábně
vypadající hmotu,
kterou například voják
sní z donucení nebo
z hladu. Ovšem opak je
pravdou.
V České republice si
potravinové balíčky
řada mužů zapamatovala z dob povinné vojenské služby pod zkratkou
KD. Takzvané kádéčko
se skládalo z konzerv,
v nichž bylo připravené
jídlo a také cigareta
se zápalkami, toaletní
papír a podobně.
Ze zahraničí jsou asi
nejznámější dávky pro
vojáky americké armády označované jako
MRE – Meal, Ready-to-Eat, Individual.
Odlišnost zahraničních
dávek je zejména ve
způsobu ohřevu hlavního menu lihovým vařičem, tedy otevřeným
ohněm, nebo pomocí
ohřívače, který funguje
na základě chemické
reakce.
22
RESCUE
REPORT
3/2010
Francouzská varianta
Francouzská varianta potravinové
dávky je v kartonové krabičce velikosti
30 x 16 x 7 cm, která je zabalena do
průhledné zpevněné fólie. V nabídce
je několik typů jídel
(vegetariánské, kuřecí maso, hovězí
maso).
Expirace balení je v rozmezí 3 až 5 let. Váha je 1 500 g a energetická hodnota činí 3 200 kcal / 13 380 kJ. Cena balení je 250
korun.
Dávka po osobním vyzkoušení velice pozitivně překonala očekávání. Jedná se opravdu o propracovanou skladbu potravinových doplňků a velice chutných jídel. Tato potravinová dávka
v uvedeném složení zcela jistě zaručí velmi kvalitní a chutný
příjem potravy po dobu dvou dnů.
Mírnou nevýhodou je velikost dávky, ale není problém ji rozbalit
a do batohu rozložit jednotlivě. U tohoto typu je přiložen skládací lihový vařič pro ohřátí hlavních jídel. Po mírné úpravě lze
vařič využít i jako svítilnu.
Americká varianta
V neposlední řadě lze potravinové dávky použít i při rekreačních a sportovních aktivitách.
Potravinová dávka obsahuje základní potraviny v takovém složení, aby pokryly denní kalorickou a nutriční potřebu jednotlivce vykonávajícího fyzicky i duševně náročnou činnost.
Každá dávka je také složena z komponentů,
které lze podle potřeby kombinovat při současném zachování celkové nutriční i kalorické
hodnoty.
Francouzská potravinová dávka
Množství
2 kusy
1 kus
1 sáček
1 kus
1 balení
2 kusy
1 kus
1 balení
1 balení
4krát
1 balení
3krát
1krát
1 balení
1krát
2krát
1krát
1 balení
Popis obsahu jedné dávky
velká konzerva s hlavním vařeným
jídlem plus 2krát sůl, 2krát pepř
menší konzerva – předkrm – ryba
instantní polévka
konzerva – tavený sýr, paštika
větší obal se sušenkami/keksy
(3krát balení slaných, 3krát
sladkých)
nugátová/ovocná tyčinka
čokoládová tyčinka
žvýkačky
karamelky
bonbony
papírové ubrousky/kapesníky
instantní káva
cappucino
instantní smetana
instantní čaj
cukr
skládací lihový vařič esbit (plus
tuhý líh a sirky)
tablety k dezinfekci vody
Americká armádní potravinová dávka je
uložena ve velmi praktickém balíčku. Na
výběr je celkem z 24 druhů menu – každé
z nich má svoje číslo pro lepší orientaci
při výběru. Lze si vybrat bezmasou dávku, dávku s kuřecím či hovězím masem
a podobně. Obsah balení vystačí pro jednu osobu na celý den a zaručuje dodávku velmi kvalitní a hlavně chutné potravy.
Hlavní jídlo se ohřívá opět pomocí chemického ohřívače.
Ze všech vyzkoušených typů jídel je tato
dávka nejkvalitnější. V porovnání s francouzskou variantou je obsahově chudší,
ale jde o jednodenní dávku (francouzská
je na dva dny). Všechny části balíčku jsou
jednotlivě vakuově balené, a tak i po rozbalení hlavního obalu jsou všechny části
odolné vodě. Na rubové straně každého
výrobku je rozepsané složení a energetická hodnota s procenty denního příjmu
energie. Pořizovací cena dávky je v rozmezí 120 až 180 korun.
Americká potravinová dávka
Množství
Polská varianta
Polská potravinová dávka i jednotlivé potraviny v ní jsou vakuově zabalené v pogumovaných sáčcích, čímž se prodlužuje expirace.
Rovněž v tomto případě si lze vybrat z několika druhů jídel. Výběr je však menší než
u francouzských či amerických dávek. Ohřev
je zajištěn pomocí chemické reakce. Jídlo
je přitom potřeba v sáčku vložit do dalšího
sáčku, který je součástí balení, a nalít vodu
po rysku. V ohřívacím sáčku jsou čtyři menší
polštářky, které při kontaktu s vodou začnou
uvolňovat teplo. Pro dostatečné ohřátí stačí 15 minut.
Opět po osobním vyzkoušení lze říci, že hlavní jídlo je velmi chutné,
ale příslušenství k samotné dávce je základní a nikterak bohaté. V porovnání s nabídkou jiných typů potravinových dávek (obsahu a ceny)
se tato dávka řadí ze všech zkoušených na poslední místo. Pořizovací
cena tohoto typu balení je 230 korun.
Polská potravinová dávka
Množství
1 balení
1krát
1 kus
1 kus
1krát
1krát
1 sáček
1krát
1krát
1krát
1 kus
1krát
1 kus
1krát
Popis obsahu jedné dávky
hlavní jídlo – kuřecí se
zeleninou (300 g)
suchary (90 g)
bonbon kávový
bonbon s vitamínem C
žvýkačka
kávový extrakt
rozinky
čaj
lžíce, vidlička a nůž
sáček PE
hygienický ubrousek
sůl a pepř
toaletní papír (1 metr)
cukr (10 g)
1 balení
1 kus
1 balení
1krát
1krát
1krát
1 kus
1 balení
Popis obsahu jedné
dávky
hlavní jídlo (podle výběru,
například hovězí mleté
v barbecue omáčce)
sladká buchta (čokoládová)
džus v prášku (objem
0,5 l)
něco na zakousnutí (
m&m, slané tyčinky, mix
oříšků a podobně)
něco na styl toastu
sýrová pomazánka
plastová lžička
sirky, koření (tabasco),
sůl, cukr, káva, pevný líh,
ubrousek na utření rukou
Přehled menu amerických potravinových dávek
MENU 1
MENU 2
MENU 3
MENU 4
Chili w/Beans
Mexican Style Corn
Crackers
Jam
Dairy shake
Candy III
Red Pepper
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Pork Rib
Clam Chowder
Raisin Nut Mix w/Chocolate
Candies
Tortilla
Cheese Spread, Plain
Beverage Base, CHO Fortified
BBQ Sauce
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Beef Ravioli
Beef Snacks
Toaster Pastry
Cookie
Vegetable Crackers
Cheese Spread, JalapenoCHO
Electrolyte Beverage
Hot Sauce
Accessory Packet D
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Cheese & Vegetable OmeletGranola w/blueberries
Toaster Pastry
Crackers
Apple Butter
Cinnamon Scone
Coffee, French Vanilla
Salsa Verde
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
MENU 5
MENU 6
MENU 7
MENU 8
Chicken Breast
Corn Bread Stuffing
Caramel Apple Bar
Wheat Snack Bread
Cheese Spread, Jalapeno
Coffee, French Vanilla
Candy II
BBQ Seasoning
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chicken w/Noodles
Fig Bar
Crackers
Cheese Spread
Candy II
Cocoa Beverage
Hot Sauce
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Meatloaf w/Gravy
Mashed Potato
Cookie
Jelly
Crackers
Cocoa Beverage
Candy I
Butter Buds
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Beef Patty
Mexican Macaroni & Cheese
Nacho Cheese Pretzels
Cheese Spread w/Bacon
2 Wheat Snack Bread
Jalapeno Ketchup
Hot Sauce
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
MENU 9
MENU 10
MENU 11
MENU 12
Beef Stew
Cheese Spread
Crackers
HooAH! Bar
Dairy Shake
Hot Sauce
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chili & Macaroni
Wet Fruit Pack
Toaster Pastry
Jalapeno Cheese Spread
Wheat Snack Bread
Candy III
Sugar Free Beverage
Red Pepper
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Vegetable Lasagna
Pound Cake
Wet Pack Fruit
Peanut Butter
Crackers
Cocoa, Hazelnut
Hot Sauce
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Veggie Burger w/BBQ Sauce
Dried Fruit
Chocolate Banana Muffin Top
2 Wheat Snack BreadCHO
Hot Sauce
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
MENU 13
MENU 14
MENU 15
MENU 16
Cheese Tortellini
Spiced Apples
HooAH! Bar
Peanut Butter, Chunky
Crackers
Candy II
Sugar Free Beverage
Seasoning Blend
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Spicy Penne Pasta w/ Vegetarian Sausage
Dried Fruit
Pound Cake
Peanut Butter
Crackers
Seasoning Blend
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Beef Enchiladas
Refried Beans
Cookies
Vegetable Crackers
Picante Sauce
Red Pepper
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chicken Fajita
Tortilla
Chocolate Pudding
Baked Snack Cracker, cheese
Cheese Spread
Coffee, Irish Cream
Seasoning Blend
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
MENU 17
MENU 18
MENU 19
MENU 20
Sloppy Joe Filling
Tortilla
2 Wheat Snack Bread
Nut Raisin Mix
Fudge Brownie
CHO Electrolyte Beverage
Hot Sauce
Accessory Packet D
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Meatballs w/Marinara
Nuts
Cheddar Cheese Spread
2 Wheat Snack Bread
Cheddar Cheese Pretzels
Pizza Seasoning
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Pot Roast w/Vegetables
Dried Fruit
Pound Cake
Chocolate Peanut Butter
Spread
Crackers
Steak SauceAccessory
Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Spaghetti w/Meat Sauce
Baked Snack Cracker, Hot
& Spicy
Cheese Spread
Chipotle Snack Bread
Cherry Blueberry CobblerCHO
Hot Sauce, Green
Accessory Packet ASpoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
MENU 21
MENU 22
MENU 23
MENU 24
Tuna in Pouch
Tortillas
Cookie
Pretzels
Fat Free Mayo
Candy I
Dairy Shake
Seasoning Blend
Accessory Packet C
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chicken w/Dumplings
Shortbread Cookie
Jelly
Wheat Snack Bread
Candy I
Dairy Shake
Hot Sauce
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chicken Pesto & Pasta
Wet Pack Fruit
Vanilla Pudding
Cheese Spread w/Bacon
Wheat Snack Bread
Red Pepper
Accessory Packet A
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Chicken w/Salsa
Fried Rice
Patriotic Shortbread CookieCheese Spread, JalapenoVegetable Crackers
Candy II
Coffee, MochaHot Sauce,
Green
Accessory Packet B
Spoon
Flameless Heater
Hot Beverage Bag
Text: Michal Petržela
Foto: autor
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
23
policie
policie
í
t
u
n
d
é
l
h
o
í
n
j
e
Polic
Tentokrát se za děním v policii ohlížíme
v době opravdu zlomové – skončily volby
do Poslanecké sněmovny a s nimi i dočasné obavy politiků, zda něco „nevyplave“.
Případ Kubice před čtyřmi lety ukázal, že
policie může mít zcela zásadní vliv na dění
mezi volebními cykly – politické špičky se
z vystoupení exšéfa Útvaru pro odhalování
organizovaného zločinu těsně před minulými volbami vlastně nevzpamatovaly dodnes
a do poslední chvíle trvaly obavy, zda se
něco podobného nebude opakovat.
Hodnotit, co konkrétně přinesou výsledky
voleb, je předčasné – nejde ani tak o to, co
slibují volební programy vítězných stran, ale
o to, zda jako obvykle budou znamenat personální obměny na důležitých postech uvnitř
policie, a pokud se tak stane, zda přinesou
větší autonomii či naopak větší závislost policie na vůli vládnoucích stran. Uvidíme, jak
živá bude „společenská rubrika“ policejního
ohlédnutí v následujících měsících...
Generálové v krajích,
plukovníci (ve výslužbě)
na kandidátkách
Když už jsme otevřeli toto téma, stojí za
připomenutí, že prezident Václav Klaus
jmenoval u příležitosti Dne osvobození
24
RESCUE
REPORT
3/2010
nové generály – krajské policejní ředitele z Ústí
nad Labem a Hradce Králové Jiřího Vorálka
a Petra Přibyla, oba do hodnosti brigádní generál. Budiž jim to přáno. Pokud správně počítáme, má policie v současné době v aktivní
službě čtyři generály – kromě dvou nově jmenovaných brigádního generála Miloslava Mašteru a policejního prezidenta, generálmajora
Oldřicha Martinů.
Do společenské rubriky zřejmě patří ještě jeden
postřeh. Mezi kandidáty do sněmovny se objevilo
několik bývalých policistů. Kandidát ČSSD sice
odstoupil po zjištění médií, že se účastnil zákroku
proti studentům na Národní třídě v roce 1989, ale
minimálně dva další kandidáti se slušnou šancí
na zvolení zůstali – za VV usiloval o poslanecký mandát ze sedmého místa kandidátky bývalý ředitel středočeské dopravní policie Stanislav
Huml, za SPOZ ze třetího místa bývalý dlouholetý ředitel policie v Jihočeském kraji Bohumil
Bezemek.
Byť o jejich osobních motivech ke kandidatuře
nevíme nic, v obecné rovině to lze určitě komentovat jako příznivý jev. Jedná se totiž o docela
přirozenou návaznost – stále se jedná o službu
státu, jen se mění působiště.
Huml uspěl, Bezemek nikoliv – uvidíme, zda
bývalý kolega bude policistům ve službě k užitku. Jeho strana má v programu v bezpečnostní
oblasti bezkonkurenčně nejdivočejší návrhy –
například zřizování metropolitních policií ve
velkých městech či sloučení ministerstev vnitra
a obrany.
Policie ve volbách
Zůstaňme ještě u voleb. Aspoň někdy se hodí, že
policie je pro politiky a jejich vzájemné pošťuchování
tak oblíbené téma – kromě toho, že mají jistě chuť
dostat policii pod svou kontrolu a využít její sílu či
sílu jejích informací v politickém boji, navzájem se
současně hlídají, aby tuto sílu nezneužíval některý
z oponentů. Hezky to dokresluje případ kontrol totožnosti politických odpůrců ČSSD, kteří na její mítinky chodili protestovat s transparenty nad hlavami.
Není podstatné, zda policie skutečně plnila něčí
přímou objednávku, nebo zda se jednalo jen o samostatnou akci několika nesoudných snaživců. Podstatné je, že podobný postup, k němuž podle všeho
neexistovaly důvody, si policie po kritice od médií
a zástupců ostatních politických stran napříště rozmyslela – a to i přesto, že bezprostředně po události
si policejní mluvčí stáli pevně za názorem, že policie
nedělala nic, co by bylo v nepořádku.
Budeme platit za zákroky
policie?
Už podruhé se aktivistům hnutí Greenpeace podařilo
proniknout na střechu Úřadu vlády. A to i přesto, že po
prvním úspěšném pokusu byla zesílena bezpečnostní opatření a aktivisté pronikli na střechu stejným způsobem – s pomocí auta s vysokozdvižnou plošinou.
Je jasné, že členové Greenpeace nemají na střeše
vlády co dělat, a stejně tak je jasné, že jsou si toho
dobře vědomi. Za ten mediální efekt
jim to zkrátka stojí. A „za to“ stály i velice rychlé reakce ze strany ministerstva
vnitra a policie.
Padly různé návrhy, jak situaci do
budoucna řešit – třeba legislativním
zpřísněním trestu za podobné činy či
posílením dohledu, terénními úpravami
a omezením vjezdu automobilů v okolí
Strakovy akademie. Na tom není nic
překvapivého. Překvapivé ale bylo vyjádření policejního prezidia, že účet za
akci pošlou přímo Greenpeace.
Nejedná se o nijak vysokou částku
(něco přes dvacet tisíc korun), navíc
Greenpeace akci policie svým jednáním skutečně přivolali, ale přesto je to
zarážející. Policie totiž dělala přesně to,
co se od ní v takovém případě očekává.
A v ničem se to nelišilo od reakce na
jiné přestupky nebo trestné činy. Není
zvykem, že by například odsouzený kriminálník zpětně dostal účet za to, že při
jeho zadržení asistovala zásahová jednotka. Tak proč v tomto případě?
Jediné vysvětlení, které se nabízí, je,
že se jednalo o velký trapas – sídlo
vlády by mělo být jednou z nejlépe
střežených budov v zemi – a takové
sdělení směrem k veřejnosti aspoň
trochu vyvolává dojem, že policie má
situaci stále pod kontrolou. Ve skutečnosti by policie měla Greenpeace spíš
poděkovat – pořád se jednalo o relativně bezpečnou prověrku kvality střežení
vládních budov. Kdyby ji takto „prověřoval“ někdo s opravdu zlými úmysly,
bylo by na posílání účtu už pozdě.
Celá věc má ještě trochu pikantní rozměr – vystavit účet za „služby“ policie
totiž zákon v jednom případě připouští. A sice tehdy, kdy pořadatel nějaké
akce nezajistí dostatečná bezpečnostní opatření. Policie se nové oprávnění
pokusila uplatnit zatím jenom v jednom
případě – po fotbalovém řádění baníkovců v Brně loni na jaře. Přesto, že
se všechno zdálo jasné, peníze policie
dodnes na účtu nemá a ani mít nebude. Předložený účet nakonec stáhla
a znovu se o to v jiných případech už
nepokusila.
Když to nešlo ani tehdy, kdy existovaly
zákonné nástroje k požadování peněz
za policejní „služby“, jenom těžko lze
očekávat, že to v případě Greenpeace
dopadne jinak. Případný soud by tak
pro policii spíše než zadostiučiněním
byl dalším kolem ostudy za fiasko při
ostraze Strakovy akademie.
Průlom: V kauze
„Pandury“ nikdo za nic
nemůže
V minulých měsících došlo na ještě
jedno doposud nebývalé vyjádření. Ač
to nemá ve zvyku, vedení policie se veřejně ohradilo proti vyjádřením nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké
na adresu policistů a jejich schopnosti
vyšetřovat korupci. Podstatou sporu
bylo vyšetřování některých závažných
kauz, které se v poslední době objevily
v médiích – nákup obrněnců Pandur
a pronájem stíhaček Gripen. Při obhajobě vlastního postupu Vesecká na
adresu policie uvedla, že práce v terénu, shromažďování informací i aktivní
vyhledávání problémů se zhoršily.
Policejní prezident Martinů přes média kontroval, že brzdou vyšetřování
podobných kauz je naopak státní zastupitelství, protože nedodržuje lhůty
a odrazuje policisty od vyšetřování.
Pozorovateli zvenčí by se nejspíše
chtělo spor uzavřít s tím, že pravdu
(a tedy svůj díl másla na hlavě) budou
mít nejspíše oba dva a jediné, co bychom si proto mohli přát, je další pokračování v debatě. Doložit to z konkrétních případů je pochopitelně těžké,
ale takový závěr potvrzuje dojem, který
ústavou předepsaná symbióza policie
a státního zastupitelství zanechává.
Často je – mírně řečeno – rozpačitý.
Návrat debaty
o policejním střelivu?
Debata o policejním střelivu se úplně
nevrací, ale vrátit by se měla. Na dotaz
novinářů totiž Státní zastupitelství pro
Prahu 1 nedávno potvrdilo, že loni na
podzim zastřelený pražský kriminalista
zemřel po zásahu odraženou částí policejní střely. Inspekce případ uzavřela
už v březnu, ale detaily si nechávala
pro sebe – pouze uvedla, že „ve věci
nejde o podezření z trestného činu
a není na místě vyřídit věc jinak“.
Může to tedy být tak, že střelu vypálil sám zastřelený – protože se ale
nejedná o první nešťastnou náhodu
podobného druhu, bylo by dobré se
z ní nějak poučit (stejně jako z jiných
případů zkratů ve fungování policie).
Tady by inspekce mohla hrát mnohem
aktivnější roli, než je zvykem – místo
sdělování nutného minima by měla
naopak zveřejnit vše, co zveřejnit lze.
A pokud možno i poukázat na klíčové
momenty, které vedly k tragédii.
Asi si lze jenom těžko představit, že by
se policii do posledního bodu chtělo jít
po takto naznačené cestě k prevenci
podobných průšvihů v budoucnu, ale
minimálně inspirovat by se mohla. A co
víc, iniciativa inspekce by umožnila
ptát se, co a proč policie v tomto směru
ne/udělala. Policie by tím získala větší
transparentnost, která podle průzkumů
přináší i větší důvěru ze strany veřejnosti. Porozumění vůči inspekci na
straně veřejnosti i samotných policistů
by nejspíš také vzrostlo. A to není vůbec málo.
Text: Michal Tošovský
Foto: Pavel Černý
Sprejová svítilna
ESP Huricane
Pomocník do každé kapsy
Jedním z účinných prostředků řešení
ní seeletálbeobranných konfliktů je použití neletálních zbraní, tedy zbraní, které dokážou
žou
vyřadit člověka z činnosti, aniž byy
ohrozily jeho život. Účinnou neletální, navíc bezkontaktní zbraní je takzvaný pepřový sprej.
Podstatná část konfliktů se
odehrává za snížené viditelnosti
nebo v noci. Řešením obou těchto
problémů najednou může být kombinace obranného spreje a kompaktní svítilny – sprejová svítilna.
Sprejová svítilna Huricane má
kompaktní rozměry a v kapse
nebo na opasku mnoho místa nezabere. Novější varianta je vybavená klipsem, kterým jde svítilna
připnout na opasek nebo na hranu kapsy. Díky malým rozměrům
a hmotnosti je její nošení opravdu
komfortní.
Miniaturní svítilna, napájená čtyř-mi knoflíkovými bateriemi, docela
slušně svítí, jde ji běžně používat
Základní parametry:
k osvětlení vstupu do domu, chodby,
Celková délka
82 mm
na které nesvítí světlo, a podobně.
Hmotnost s klipem 60 g
Případného útočníka s ní sice neoObjem nádobky
15 ml
slníte, od toho jsou taktické svítilny
s úplně jiným světelným výkonem,
ale siluetu zevlujícího nepřizpůsobivého spoluobčana nebo povalujícího se bezdomovce na vzdálenost několika metrů spolehlivě rozeznáte.
Účinný osvit, kdy spolehlivě rozeznáte obličej útočníka, je někde na
hranici tří metrů, což je současně největší vzdálenost, kam sprej účinně dostříkne. Pokud je sprejová svítilna správně sestavená, platí, že
kam svítíte, tam stříkáte, což výrazně zjednodušuje intuitivní zamíření.
Možná sebeobranná situace by mohla vypadat následovně: Jdu večer domů, odemykám vchod – už zase nesvítí světlo na společné
chodbě. Vytahuji sprejovou svítilnu, osvětluji prostor u výtahové šachty, vidím chlapa, svítím mu do obličeje.
Varianta a) – je to soused, který přišel minutu přede mnou a čeká
na výtah. Lekli jsme se oba stejně, pozdravím, zhasínám svítilnu,
cestou výtahem společně nadáváme na ne zcela ideálně fungující
správcovskou firmu. Spreje v mé ruce si soused nevšiml, považoval
ho za svítilnu.
Varianta b) – je to nepřizpůsobivý spoluobčan. Lekl jsem se jenom
já, na moji zdvořilou žádost, aby opustil dům, reaguje přímo hrozícím
útokem. Ze vzdálenosti dvou metrů mu vyprázdním půlku spreje do
obličeje a volím taktický ústup, volám policii. Spreje v mé ruce si útočník všiml, až když začal mít intenzivní zážitek z jeho působení.
Sprejová svítilna Huricane může být spolehlivým průvodcem každého, kdo přijímá odpovědnost za svoje bezpečí.
Text: vip
Foto: www.eurosecurity.cz
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
25
policie
policie
V každém povolání, zvláště v těch,
v nichž je vážně ohroženo zdraví
člověka, se používají prostředky,
které mají pomoci těmto hrozbám
čelit. V tak nebezpečné práci, jakou
je bezesporu profese policisty,
nastávají nezřídka situace, kdy je
nutné pomocí speciálních pomůcek
snížit riziko.
Leckdy tak lze přímo odvrátit bezprostřední hrozbu a ochránit zdraví
těch, kteří se rozhodli vykonávat
tuto náročnou službu. Lidské tělo je
křehké a zranitelné, a to přes jakýkoliv výcvik a osobní schopnosti.
Když v akci selže připravený plán či
máme jen prostý nedostatek potřebného štěstí, zbývá jako poslední
šance pasivní ochrana.
Střelecké brýle
Ochrana rukou
Jednou z nejzranitelnějších částí lidského těla
je lidské oko. Ač je každému jasné, že ztráta
zraku je jednou z největších možných tragédií, je stále používání ochrany očí v policejním
resortu poměrně opomíjenou záležitostí. To
je nejpatrnější zvláště při střeleckém výcviku,
a to přes velmi častá rizika a varující události
na střelnicích.
Lidský zrak je ohrožen nejen odletujícími nábojnicemi (které mají často dostatečnou energii
pro poškození oka), ale především zákeřnými
odrazy. Tím jsou míněny poměrně časté případy
zásahů přítomných osob buď celými vrácenými
střelami, nebo jejich odraženými letícími fragmenty. Je to běžné zvláště při střelbě na kovové
Na policisty při výkonu jejich nelehké profese číhají mnohá nebezpečí, která na první pohled nemusí být vždy patrná. Těžká zdravotní újma totiž
nemusí být, jak by někdo očekával, způsobena
jen bodnutím nože či výstřelem z pistole. Existují
mnohá, ne tak zřejmá, ale o to zákeřnější rizika.
Ta mohou být ve službě překvapivě četnější než
přímé násilné útoky.
Při své běžné činnosti jsou totiž příslušníci policie
nezřídka nuceni vést zákroky proti lidem, kteří je
mohou přímo ohrozit nějakou formou nebezpečné
nakažlivé choroby. Jde nejen o obávaný vir HIV,
ale také například o těžké formy tuberkulózy nebo
hepatitidy. Nákaza se může v takových situacích
stát neviditelným nepřítelem, který může v ex-
cíle (nebo na střeliště z pneumatik) a na kovové
terče (ty by nikdy neměly být od střelce vzdáleny méně než 8 až 10 metrů!).
Z vlastní zkušenosti autora (celkem bolestivé)
lze potvrdit, že zpět odražený projektil může mít
ještě více než dostatečnou energii (v jeho případě kupříkladu skončil čtyři centimetry hluboko ve
stehně).
Každý si asi umí přestavit následek podobného
zásahu v oblasti oka. Nemluvě o občasných destrukcích zbraně – nebyli byste prvními, komu
z rozličných příčin pistole doslova explodovala v ruce. Noste proto na střelecký výcvik vždy
vhodné brýle – pokud se vám dosud nic nestalo,
nemusí tomu tak být věčně… Nečekejte na to,
až se poučíte vlastní zkušeností, pak může být
už pozdě.
Při výběru podobného ochranného prostředku
by se rozhodně nemělo šetřit. Střelecké brýle
by neměly být nahrazovány například lacinými
cyklistickými typy. Měly by totiž nejen krýt oči
i ze stran (také odtud může přijít osudný zásah),
ale mají být vyrobeny ze speciálního netříštivého materiálu. Také by měly splňovat určitou
míru odolnosti proti létajícím tělesům. Kupříkladu ochranné střelecké brýle ESS (používané
třeba některými instruktory na policejních školách) jsou certifikovány i na zadržení zásahu
broků 3 mm o rychlosti 350 m/s. To dává jistotu,
že jednou neinkasujete tam, kde by to opravdu
už zamrzelo…
trémních případech mít za následek i nejzávažnější zdravotní újmu.
Nejlepší obranou bývá prevence – určitá míra
obezřetnosti a aplikace rutinních taktických úkonů. Tím je míněno například tipování zájmové
osoby (zda nepatří do nejčastěji ohrožených skupin – narkomanů, bezdomovců, osob živících se
prostitucí a podobně) a zjišťování potřebných informací o jejím zdravotním stavu.
Další prevencí je omezení přímého dotyku na minimum. Tomu se však při určitých úkonech (například při užití donucovacích prostředků, prohledávání osoby a podobně) zpravidla vyhnout nelze.
Proto je v praxi zapotřebí chránit si především ty
části těla, které nejvíce nesou daň přímého styku – především ruce. Jedním ze samozřejmých
ochranných prostředků by
tedy měly logicky být nějaké vhodné rukavice – mají
v praxi obvykle dvě podoby,
jednak jde o běžné silné
služební rukavice, vyrobené
z kůže, jednak o gumové rukavice, podobné těm, které
se používají ve zdravotnictví.
Kožená varianta rukavic by
se měla užívat nejen jako
ochrana rukou před chladem v zimním období a jako
alternativní prostředek proti
poranění u některých činností (například při rozbíjení
skla při násilných vstupech
do oken a automobilů), ale
y
k
d
e
ř
t
s
o
r
p
é
n
n
a
r
h
Policejní oc
O c h ra n a s lu c h u a z ra k u
Střelecká sluchátka
Vzhledem k nutné pravidelné střelecké přípravě policistů jsou jednou z nejpoužívanějších ochranných pomůcek střelecká „sluchátka“. Vzhledem k zvukovému efektu výstřelů
z nejobvyklejší služební ráže, tedy 9 milimetrů
Luger, je nanejvýš nutné použít toto vybavení
vždy při jakémkoliv výcviku, a to v kvalitním
vhodném provedení. Zvuk takového výstřelu (a zvláště u munice vzor 43 – 7,62 x 39
nebo 5,56 mm NATO) může způsobit nevratné změny na sluchu nejen samotných střelců,
ale i dalších přítomných osob.
Jakýkoliv výcvik by se proto neměl obejít bez
sluchátek (měla by být nasazena i při použití
pyrotechniky, například zásahových výbušek
P1 v místnostech). Střelba bez ochrany není
úctyhodnou frajeřinou či ukázkou osobní tvrdosti, ale trestuhodnou hloupostí.
Pravidelnější střelba bez ochrany může
zanechat následky na zdraví a mimo jiné
průvodní problémy pak často dochází k nemožnosti úspěšného absolvování lékařské-
26
RESCUE
REPORT
3/2010
ho audiovyšetření, nutného například pro
přijetí k některým zvláštním útvarům Policie
České republiky. Podobné potíže ale mohou
nastat i při pouhém použití „špuntů“ nebo
při nouzovém ucpání uší nějakým nábojem,
jak je často zvykem. Člověk totiž nevnímá
zvuk pouze ušním otvorem, ale i celou plochou boltců.
Příslušníci speciálních jednotek také čím dál
více používají ochranu sluchu i při samotných
zákrocích. Neúměrný hluk (zvláště v místnostech) totiž může mít nejen zdravotní následky,
ale také může výrazně omezit možnosti vzájemné komunikace. V akci totiž může nezřídka nastat nejen ohlušení vlivem střelby při
samotném použití zbraně, ale také při jiných
činnostech – například při vystřelování dveří
brokovnicí, případně při použití ohlušujících
granátů či vstupní pyrotechniky.
Do speciálních sluchátek, která díky vestavěnému elektronickému systému umožňují
slyšet jakýkoliv zvuk do určité výše decibelů,
bývají integrovány i příposlechové reproduktory radiostanice.
i jako nouzová pomůcka pro zamezení přímého
dotyku s rizikovou osobou, proti níž policista zakročuje. Ale nejen to, vrstva odolného materiálu
může také zamezit odření, či dokonce roztříštění kloubů při použití donucovacích prostředků –
hmatů, chvatů a úderů. Zvláště v případech střetu
s vážně nemocným člověkem může být i drobné
poranění pro policistu osudné.
Při používání rukavic pokud možno dbejte na
tyto dvě „maličkosti“:
1. Zažitá představa, že těmito rukavicemi
neprojde jehla injekční stříkačky (pozor –
možná infikovaná) je zcela mylná.
2. Po každém opravdu „důvodném užití“ je
třeba tuto část své výstroje důkladně vydezinfikovat.
Druhý typ rukavic –
tenké pryžové – jsou
cennou jednorázovou pomůckou, která je velmi skladná a přitom nanejvýš užitečná. A to
nejen z hlediska zachování kriminalistických stop
na místě trestného činu. Měla by proto být běžnou a zcela samozřejmou součástí každodenního vybavení všech příslušníků policie. Zvláště při
osobní prohlídce rukavice chrání zdraví policisty
a současně zachovávají schopnost hmatu, nutnou
pro odhalení i velmi drobných předmětů.
Text: Pavel Černý
Foto: autor
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
27
krizová komunikace
krizová komunikace
Život policisty by neměl být zbytečně
obětován při méně šťastném pokusu
o záchranu sebevraha. Ten totiž i po
momentálním „happy endu“ může
v nejbližší době svůj čin zopakovat
a dokonat jej.
Proto je třeba v takových případech
vždy především dbát o svou bezpečnost a vyvarovat se nevhodných hrdinských pokusů, zvláště ve výškách a nad
hloubkou – například při rizikových
pokusech o zachycení a podobně.
Jiná situace ale může nastat v případech takzvaných rozšířených sebevražd, kdy by policista z hlediska své
profese možná musel podstoupit nutné
riziko, zvláště kdyby hrozily sebevražedným jednáním nějakého člověka
nejen nedozírné škody (exploze, požár
a podobně), ale byli dokonce v bezprostředním nebezpečí i nevinní lidé.
Člověk, který jeví známky sebevražedného jednání, obvykle také může mít
úmysl zemřít, ale také se demonstrací
snahy o sebezničení často snaží:
·
·
·
·
dosáhnout něčeho pro něj významného,
upoutat pozornost ke své osobě,
manipulovat svým okolím, případně
zkoušet reakce,
často také „hrát si se smrtí“ nebo takzvaně „čekat na zachránce“.
Mezi nejběžnější důvody sebevražedného jednání patří:
·
·
·
·
nešťastná láska, partnerská krize,
ztráta zaměstnání,
nemoc (někdy i duševní, závislost na
drogách, alkoholu a podobně),
pocit viny, beznaděje, bezvýchodnosti.
Policista, který jedná s takovým jedincem, musí brát jeho proklamovaný úmysl vždy naprosto vážně (zejména nemá
nahlas zpochybňovat pravděpodobnost
činu a vůli osoby skutek vykonat). Naopak nesmí při vyjednávání přejímat
vlastní odpovědnost za rozhodnutí člověka vzít si život (pokud tak sebevrah
udělá, nesmí nikdo brát, že je to vina policisty, ale jen a pouze „svobodná vůle“
tohoto jedince).
·
·
·
·
·
·
·
·
zeptat na plán – „jak to chce udělat“);
kupodivu to patří k preventivním úkonům,
hledat klíčový důvod („povězte mi, co
se stalo, že…“), nebo člověka, který
má za jeho čin „nést odpovědnost
a trpět“,
zkoušet postupy jako „vše ještě může
být jinak, uvidíme, jestli společně na
něco nepřijdeme…“,
dát znát zájem a empatii „je mi jasné,
že teď asi hrozně trpíte, ale možná
něco ve vás snad ještě hledá naději“,
trvat na svém, ale snažit se nevyvolat
hněv na svou osobu, nepřít se a podobně,
zmiňovat se o tom, že sebevražda
může být jen „jedním z mnoha řešení, ale definitivní a neměnné“, možná
existuje ještě jiné – „to můžete udělat
vždycky, ale…“,
pokládat otázky jako „myslíte, že by
se něco stalo, kdybyste si zatím sedl
trochu dál od okraje?“,
získávat sliby („tak mi alespoň slibte,
že alespoň dokud se budeme bavit,
nic nepodniknete…“),
u žen se snažit poukázat na to, jak
po takové smrti budou vypadat („víte,
jak budete vypadat roztříštěná na té
zemi, viděla jste, jak pak vypadá ten,
kdo skočil z takové výšky?“) – je to
možná k nevíře, ale obvykle jim zále-
Komunikace
v krizových
situacích
5
Specifika komunikace se sebevrahem
a duševně nemocným člověkem
28
RESCUE
REPORT
3/2010
Hlavní úkoly:
· určit problém,
· podpořit účelné řešení.
·
Zásady jednání:
· nepoučovat,
· nemoralizovat,
· neudělovat rady.
Co tedy nejlépe dělat
v podobné situaci:
·
při nejistotě se zeptat rovnou „chcete
spáchat sebevraždu?“ (případně se
ží, jak i v takové chvíli mohou vyhlížet, využijte proto jejich zakořeněnou
péči o vzhled,
snažit se co nejvíce získat čas, aby
dotyčný měl šanci lépe se vyrovnat
s problémy a svými emocemi.
Co nedělat:
·
·
neproklamovat nevhodně vcítění
(„chápu, co asi zažíváte…“) – pro
tuto osobu to pochopit většinou nemůžete,
nepřistupovat na „poslední přání“
a „veřejná prohlášení“, pak obvykle
·
·
·
brzo následuje dokonání činu („nic nebudete nikomu
vzkazovat…“), také pro nikoho nikdy zásadně nepřebírat „odkázané dary“ (hodinky, řetízky a podobně),
pokud možno nevodit požadovanou osobu, která iniciovala tento problém (matku, přítelkyni, šéfa, který jej
vyhodil, a podobně) na místo incidentu, přestože to
dotyčný (i vehementně) vyžaduje. Může to být vítané
„obecenstvo“ pro jeho čin, nebo chce, aby si za to
trpěl „ten, kdo to celé způsobil“,
neumožnit to, že jeho čin bude zachycen médii (to
může být důvodem pro konečné rozhodnutí – s jeho
„obětí“ tak bude seznámena celá veřejnost),
ukvapené, příliš optimistické závěry, když se zdá, že
situace spěje ke zdárnému konci; vůle k sebepoškození kolísá a zvláště u případů sebevražedného jednání se může vývoj vždy nečekaně zvrátit,
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
29
krizová komunikace
·
·
nepoužívat výrazy jako „skončit
to“; pro dotyčného to může být
rozhodující impuls k osudovému
rozhodnutí,
snažit se nepoukazovat na to, že
„někdo tím bude trpět“ (například
manželka, rodiče, a podobně)
– je velmi reálné, že to zrovna
možná právě proto chce udělat.
Zvláštním případem může být takzvaná „sebevražda policistou“. Jde
o případy, kdy jedinec v krizi nemá
odvahu sám dokončit čin sebezničení a snaží se svým jednáním
(obvykle přímou agresí či napodobením aktu útoku) dohnat přítomné
policisty, aby to „udělali za něj“, to
znamená donutit policisty k použití služebních zbraní proti němu.
Na taková jednání, která se v praxi
mohou bohužel vyskytnout, je třeba
proto být vždy připraven.
V takových občasných, velmi nebezpečných případech zpravidla
dochází k přímému ohrožení přítomných policistů či okolních zúčastněných osob.
Komunikace
s duševně nemocným
člověkem
Jednou z nejsložitějších situací je
komunikace s duševně nemocným
člověkem. Je to přitom jedna z nejčastějších situací – například v USA
byly podle statistik situace s rukojmími až v 80 procentech zapříčiněny
duševně postiženými osobami.
Podstatným přínosem by byl v těchto případech zkušený psychiatr, který ale bude jen sotva brzy na místě
události. Bez podobného specialisty
se dá mnohdy jen těžko fundovaně
radit, jak postupovat. Nezbývá proto
než nastínit si alespoň pár nejtriviálnějších zásad:
·
·
·
·
·
·
30
vyslechnout, nechat mluvit – nepolemizovat, neoponovat v diskusi o politice, náboženství,
ekologii, ochraně zvířat, „očistě
světa“ a podobně,
nenechat se vtáhnout do „jejich
světa“, ani se je nesnažit nějak
„léčit“,
nepochybovat nahlas o logice
bludů nebo halucinací, které vám
líčí, nevymlouvat je, ale také nepotvrzovat,
nikam nepospíchat, mluvit srozumitelně, nechodit k nim příliš
blízko, nedělat příliš rychlé pohyby (když už, tak je na to dopředu
připravit, oznámit jim to),
v konverzaci se zaměřit na bezprostřední budoucnost a aktuální
fyzický stav,
nereagovat smíchem, posunky
RESCUE
REPORT
3/2010
·
kolegům, přezíravostí; nepůsobit
takovým dojmem, že je „neberete vážně“,
připravit se na neadekvátní reakce; pozor na zmínky o doktorech –
mnoho duševně nemocných k nim
může mít až nečekanou averzi.
Vliv alkoholu a drog
na komunikaci
Alkohol a drogy mohou pochopitelně velmi ovlivnit chování a tak zásadně ztížit policistům jednání. Pro
komunikaci s člověkem pod vlivem
alkoholu či drog lze uvést několik
pomocných bodů o tom, jak se v takových případech chovat:
·
·
·
·
·
·
·
odrazovat od další konzumace alkoholu, zjistit, co už vypil
(počítat ovšem, že možná bude
lhát o konzumovaném množství
a také o své případné závislosti),
počítat vždy s proměnlivostí nálad (euforie a veselost, pak lítost a pláč, jindy zase nadávky
a agrese),
nepřekřikovat osobu a nezvyšovat zbytečně napětí,
upozornit, že jde o běžný rutinní
úkon a dokud se bude s vámi bavit, nepodniknete žádnou akci,
slíbit rychlé vyřešení problému,
pokud bude akceptovat, co říkáte, a spolupracovat,
nenechat se vtáhnout do nekonečných diskusí, nepřesvědčovat v názorech, nehádat se, zbytečně neargumentovat,
pokládat otázky iniciující představivost, například: „co si myslíte, že bude, když se nedohodneme…“ nebo „představte si, co asi
bude následovat, když nepřestanete“,
kynologie
·
·
kvitovat ochotu a pochválit za pokroky: „tak vidíte, že se dokážeme domluvit…“,
ve větším kolektivu se snažit izolovat příslušnou osobu od
skupiny, což většinou podstatně zjednoduší situaci.
Splnit požadavek na alkohol se sice pro podobná jednání většinou ze zásady nedoporučuje, ale při jednání s hluboce závislým
člověkem mohou nastat patové situace, kdy sehnání alkoholu
může naopak pomoci k celkovému zklidnění situace a částečnému řešení problému.
Text: Pavel Černý
Foto: autor
Využívání psů
integrovaným
záchranným systémem
je podceňováno
V mnoha případech se stává, že psovodi nejsou
povoláni vůbec nebo až velice pozdě. Přitom pes
by měl být na zásahu jeden mezi prvními. Jeho
nos jsou oči záchranářů, jak poznamenal už před
lety podporučík Petr Vodička z pražského hasičského záchranného sboru.
Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě
na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidačních prací. V integrovaném
záchranném systému by měl každý vědět, za co
je zodpovědný, kam až sahají jeho pravomoci
a jaké jsou možnosti povolávání dalších složek.
V opačném případě ztrácí integrovaný záchranný
systém smysl.
Ve většině případů jsou na místě jako první hasiči. Právě z nich se v drtivé většině rekrutuje velitel zásahu, který by měl v maximální míře využít
všech možností, které mu integrovaný záchranný
systém nabízí k záchraně životů, zdraví a majetku.
Pes je přitom v některých případech jediný, kdo
může vstoupit do narušeného objektu, u kterého
hrozí zřícení. Jsou však známy případy, kdy velitel
zásahu ani neví o možnosti, že si může vyžádat
pomoc atestovaného psovoda.
V těch horších případech dokonce nechce, jak
dokazují některé případy z minulosti. Mám na
mysli především plošné vyhledávání a spolupráci
s policií.
Velitel by měl ovšem na druhé straně také zajistit,
aby se do terénu nedostal nějaký dobrodruh s neatestovaným psem.
Na základě zmíněných skutečností se členové
Sboru dobrovolných hasičů Hejnice dohodli ve
spolupráci s Lucií Wágnerovou na součinnostním
cvičení integrovaného záchranného systému, které se konalo koncem února v Bruntálu.
„Dala jsem dohromady profesionály z různých
oborů, kteří si vzájemně mohou vyměnit cenné
zkušenosti a seznámit se s možnostmi, které jednotlivé týmy při řešení dané situace nabízí,“ uvedla organizátorka cvičení Lucie Wágnerová.
Cvičení se zúčastnili psovodi hejnických hasičů,
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského
kraje a dobrovolní hasiči z Bruntálu. Cílem bylo
obeznámit ostatní složky integrovaného záchranného systému s možnostmi nasazení záchranných psů při katastrofách, například při zřícení objektu kvůli výbuchu, porušení statiky a podobně,
kdy je pravděpodobné, že v době neštěstí mohli
v budově být lidé. Nechyběla ani ukázka plošného
vyhledávání v lese, v těžko přístupných terénech
a v lavinovém poli.
„Živelné pohromy jsme tady už měli, víme, že
takový způsob prevence je na místě. Jsem
proto velmi rád, že se tato akce konala právě
Integrovaný záchranný
systém jako celek funguje spolehlivě. Přesto ale
existují nedotažené nebo
spíše podceněné situace –
jednou z nich je nasazování záchranných psů.
v Bruntále,“ uvedl místostarosta města Václav
Mores.
Hasiči mohli na vlastní oči vidět práci psů, takzvané překrývání, ověřování a následné vyproštění
nalezených zraněných osob. Cvičení trvalo tři dny,
takže všechny tři směny hasičského záchranného
sboru měly možnost pozorovat práci záchranného psa při prohledávání sutiny. Cvičení se konalo
v době dostatečného množství sněhu, takže na
řadu přišla i krátká ukázka hledání osob zavalených lavinou.
Výměna zkušeností byla oboustranná – hasiči
psovodům ochotně poskytli vysokozdvižnou plošinu pro nácvik slaňování psovoda se psem do
nepřístupných míst. Hasiči tak měli možnost seznámit se s manipulací se psem při jeho vykládání z koše nad volnou hloubku. Psovodi si zase
mohli vyzkoušet výcvik profesionálních hasičů na
polygonu.
V České republice bohužel přetrvává názor, že
dobrovolník rovná se amatér. Dobrovolní záchranáři ale cvičí stejně tvrdě a při zkouškách jsou na
ně kladeny stejné nároky jako na jejich profesionální kolegy.
Velká část atestovaných psovodů pochází právě z řad záchranářů, kteří se této činnosti věnují
dobrovolně bez nároku na jakoukoliv finanční náhradu. Jejich odměnou je zachráněný lidský život.
V tuzemsku je několik organizací zabývajících se
výcvikem záchranářských psů čítajících stovky
psovodů na různé úrovni vycvičenosti. Tyto organizace jsou líhně, ze kterých se rekrutují budoucí
držitelé kynologických atestů.
Další podobné cvičení se mělo konat v létě. Bohužel především květnové a červnové dny bičoval
postupně celou Českou republiku neustávající
déšť a i bruntálští hasiči museli věnovat své síly
záchraně životů a majetku obyvatel postižených
povodněmi. Proto bylo naplánované cvičení přesunuto na jaro příštího roku.
„Cvičení rozhodně mělo smysl. Setkání s kynology ze Sboru dobrovolných hasičů Hejnice bylo pro
členy naší jednotky přínosem profesním i lidským.
Navázali jsme kontakt s lidmi, kteří svou práci mají
rádi a je jim posláním. Vyhledávání osob je samozřejmě náplní činnosti i naší jednotky, ale v této
formě jsme to dělali poprvé. Zejména zajímavé
bylo vyhledávání osob v simulovaném lavinovém
poli. Uvítali bychom, kdyby se společná akce s kynology v budoucnu ještě někdy opakovala například s tématem práce na vodě,“ řekl Roman Bernát ze Sboru dobrovolných hasičů Bruntál.
Text: Martin Brandner
www.sar-dog.estranky.cz
Foto: autor, Martin Šíbl, Štěpán Mikulka
www.ordinaryangels.net
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
31
představujeme
představujeme
Kdy se nehoda musí
nahlásit
Činnost
policistů
skupiny
dopravních
nehod
Řidič je povinen neprodleně ohlásit dopravní
nehodu policistovi vždy, pokud byl někdo usmrcen nebo zraněn nebo nastala hmotná škoda
převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku sto tisíc korun. Tato povinnost platí i v případě, kdy při dopravní nehodě nastane hmotná
škoda na majetku třetí osoby, s výjimkou škody
na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě, nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle. Rovněž platí, byla-li poškozena nebo
zničena součást nebo příslušenství pozemní
komunikace a účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného
úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na
pozemních komunikacích.
V praxi činí největší problémy odhad škody,
která musí „zřejmě převyšovat 100 000 Kč“.
Pokud si některý z účastníků není výší škody jistý, je vhodné využít asistenčních služeb,
které poskytují některé pojišťovny a jejichž
pracovníci jsou schopni v těchto situacích pomoci. Protože škodu pak posoudí likvidátor
stejné pojišťovny, je tento postup vhodnější
a rychlejší.
Způsoby řešení dopravní nehody policisty
upravuje zákon o přestupcích 200/1990 Sb.
těmito základními variantami:
Způsoby řešení
dopravních nehod
1. Možnost policisty vyřešit dopravní nehodu
na místě za podmínek upravených v § 84
přestupkového zákona.
2. Policista přestupek oznámí podle § 58
zákona o přestupcích, anebo podle téhož
ustanovení odstavce třetího písmena a)
odevzdá, či podle odstavce třetího písmena b) odloží.
Pokud jsou policisté přivoláni k dopravní nehodě, mají k dispozici
několik možností, jak ji vyřešit. O tom, jak budou postupovat, však
nemohou rozhodnout sami, jsou vázáni zákonem.
Podle článku dva Ústavy České republiky, odstavce čtvrtého „Každý občan
může činit, co není zákonem zakázáno,
a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon
neukládá“.
Z toho vyplývá právo každého občana
na svobodné rozhodnutí, které však nesmí překročit meze stanovené zákonem,
a zároveň povinnost státních orgánů respektovat toto právo. Policie České republiky je vázána opačným principem,
který upravuje také článek druhý Ústavy
České republiky, avšak odstavec třetí:
„Státní moc slouží všem občanům a lze
ji uplatňovat jen v případech, v mezích
a způsoby, které stanoví zákon.“
Tímto článkem zákonodárce stanovil
zákonné meze, ve kterých nejen policisté, ale všechny orgány státní správy
vykonávají svou činnost a rozhodují. Policista je na místě dopravní nehody vázán zákonem a nemůže svévolně zvolit
způsob řešení, který se mu zrovna hodí,
nýbrž ten, který v dané situaci ukládá
zákon.
32
RESCUE
REPORT
3/2010
Účastníci nehody
se mohou dohodnout
Primárním právem účastníků dopravní nehody je
možnost dohody na místě bez přivolání policistů. Jedná se o případy, kdy nevznikne povinnost
oznámit nehodu policii. Účastníci dopravní nehody jsou v těchto případech povinni sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší
a neprodleně předají pojistiteli.
Záznam musí obsahovat identifikaci místa a času
dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její
příčiny, průběhu a následků. Důležité je nejen
vše správně popsat, ale i zakreslit tak, aby bylo
zřejmé, kdo byl na hlavní silnici, tvar křižovatky
či silnice, výhledové podmínky, zda se srážka
stala ve dne nebo v noci, klimatické podmínky,
roční období, povrch vozovky a zejména, a to je
velmi důležité, místo, kde nastal střet, a postavení vozidel po srážce.
K dokumentaci posledních údajů je doporučeno
používat fotoaparát – některé, zejména zahraniční pojišťovny přidávají k pojistce balíček, který obsahuje vše potřebné, včetně fotoaparátu na
jedno použití. Pokud jde o fotografie, měly by být
jasné, zřetelné a měly by obsahovat výše uvedené informace včetně rozsahu poškození vozidel.
Důležité je vědět, že tento způsob řešení je
založen na spolupráci účastníků, která je povinností řidiče upravenou v § 47 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích.
Základní úskalí, které by mohlo poškodit účastníka dopravní nehody, spočívá v nedostatku
relevantních informací o dopravní nehodě. Proto je v případě nespolupracujícího účastníka
vhodnější přivolat policisty, kteří zajistí důkazy,
nestranně posoudí situaci a pak zvolí příslušný
způsob řešení.
Na druhou stranu je možno konstatovat, že
v mnoha případech není přítomnost policistů nutná. Většinou se jedná o situace, kdy se
účastníci dohodnou na zavinění. Naopak vhodné
je policisty přivolat zejména tehdy, pokud je některý z účastníků pod vlivem návykových látek
– alkoholu nebo omamných či psychotropních
látek. Nebo také v případě, když řidič nezastaví a ujede, anebo pokud odmítne prokázat svou
totožnost.
První variantu policista použije za podmínek
upravených v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně
se jedná opět o § 47 upravující dopravní nehodu. Další podmínky vyřízení dopravní nehody
jako přestupku jsou upraveny v přestupkovém
zákoně, jedná se zejména o ustanovení uvedená v obecné, zvláštní části a třetí části upravující řízení o přestupcích.
Vyřízení přestupku na místě v blokovém řízení
upravuje § 84 zákona o přestupcích. Přestupek musí být spolehlivě zjištěn, což v těchto případech obvykle nečiní zvláštní potíže.
Další podmínkou je, že nepostačí domluva,
a poslední podmínkou je, že řidič je ochoten
pokutu zaplatit.
Domluvu nelze použít vždy
Vyřešit dopravní nehodu domluvou je přáním
každého řidiče, avšak skutečnost je taková,
že domluvu nelze použít vždy. Policisté takto
nemohou vyřešit přestupky s taxativní výší pokuty. Jde například o tyto případy:
·
Tomu, kdo drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové
nebo záznamové zařízení, se uloží pokuta
(v blokovém řízení) 1 000 korun.
·
·
·
Tomu, kdo nezastaví vozidlo na signál,
který mu přikazuje zastavit vozidlo podle
zvláštního právního předpisu, nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou
k řízení tohoto provozu podle zvláštního
právního předpisu, se uloží pokuta 2 500
korun.
Tomu, kdo nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinen dát přednost
v jízdě podle zvláštního právního předpisu,
se uloží pokuta 2 500 korun.
Tomu, kdo vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to podle zvláštního právního
předpisu zakázáno, se uloží pokuta 2 500
korun.
Tyto přestupky a další, kde je taxativně upravena výše pokuty v blokovém řízení, tedy
nemůže policista vyřešit domluvou, ale musí
uložit pokutu ve výši, kterou stanoví zákon.
Proti uložení pokuty v blokovém řízení se
nelze odvolat. Pokud přestupce nesouhlasí
s uložením pokuty v blokovém řízení, je policista povinen sepsat oznámení o přestupku a přestupek oznámit místně příslušnému
správnímu orgánu.
Opakované přestupky
Některé přestupky je sice možno vyřešit poprvé v blokovém řízení, což ale neplatí, pokud policista lustrací v evidenci řidiče zjistí,
že přestupek spáchal v uplynulých dvanácti
po sobě jdoucích kalendářních měsících
opakovaně, tedy dvakrát a vícekrát. Policista pak musí přestupek oznámit místně
příslušnému správnímu orgánu k projednání. Tyto přestupky nelze vyřešit na místě
v blokovém řízení! Pachatele v těchto případech čeká pokuta, kterou uloží správní
orgán v rozmezí od 2 500 korun do 5 000
korun, a zákaz činnosti od jednoho měsíce
do šesti měsíců.
V poslední době přibývá případů, kdy policista nezjistí, zda se přestupce nedopustil výše
uvedených přestupků opakovaně (viz následující odstavec), a uloží pokutu v blokovém
řízení. Vzhledem k tomu, že není přípustné
odvolání jako řádný opravný prostředek, je ke
zrušení neoprávněně uložené pokuty v blokovém řízení nutno použít přezkumné řízení
podle správního řádu, což znamená značnou
administrativní zátěž zejména pro nadřízené
funkcionáře.
Kdy se ukládá zákaz
činnosti
Některé nejzávažnější přestupky nelze vůbec projednat v blokovém řízení. Jedná se
o přestupky, za které se podle zákona o přestupcích ukládá zákaz činnosti. Například jde
o tyto přestupky:
·
je to podle zvláštního právního předpisu
(zákona 361/2000 Sb.) zakázáno.
Otáčení, jízdu v protisměru nebo couvání
v provozu na dálnici nebo na silnici pro
motorová vozidla v místě, kde to není dovoleno podle zvláštního právního předpisu
(zákona 361/2000 Sb.).
Za tyto přestupky uloží správní orgán pokutu od 5 000 korun do 10 000 korun a zákaz
činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. Povinností policisty je tyto přestupky podle § 58
odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. prošetřit a do
třiceti dnů oznámit správnímu orgánu k projednání.
Na místě dopravní nehody je policista povinen pořídit náčrtek jako základ budoucího
plánku, provést fotodokumentaci a pak zpracovat protokol o ohledání místa činu. Prošetřit znamená povinnost policisty provést
nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé
ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější
dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše policie úřední
záznam, který přiloží k oznámení.
Přestupky členů
bezpečnostních sborů
Jde-li o dopravní nehodu, při níž je účastníkem fyzická osoba, která vykonává službu
v bezpečnostním sboru (zákon č. 361/2003
Sb. o služebním poměru) – v Policii České republiky, Hasičském záchranném sboru České
republiky, v Celní správě České republiky, ve
Vězeňské službě České republiky, Bezpečnostní informační službě a v Úřadu pro zahraniční styky a informace – pak policie věc
odevzdá nadřízenému funkcionáři účastníka,
neboť hovoříme o takzvaném jednání majícím
znaky přestupku, které se projednává podle
zvláštních předpisů.
Odložení dopravní nehody
Poslední možností řešení dopravní nehody
podle přestupkového zákona, kterou policista disponuje, je, že věc odloží, není-li podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek
projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl,
skutečnosti odůvodňující podezření, že jej
spáchala určitá osoba; pominou-li důvody
odložení, věc oznámí, není-li na místě věc
vyřídit jinak. Odložení má takzvaně mezitímní charakter, proto pokud pominou důvody
odložení, například policista zjistí pachatele dopravní nehody, ve lhůtě jednoho roku
pokračuje ve vyšetřování přestupku a věc
oznámí. Po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupek nelze projednat.
Text: Jindřich Komárek
·
·
Překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo
dopravní značkou v obci o 40 km/h a více
nebo mimo obec o 50 km/h a více.
Předjíždění vozidla v případech, ve kterých
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
33
recenze
recenze
Navigace
Garmin nüvi 1490TV
Začátkem února letošního roku uvedla
společnost Garmin na trh nový model
nüvi 1490TV, který překvapí svými
mi doplňkovými funkcemi.
Úvodní obrazovka
Síla signálu
Připojení Bluetooth
Aktuální čas
Nabití baterie
Profil auto
Multifunkční zařízení do auta
Na první pohled nás navigace nepřekvapila ani
tolik svojí velikostí jako spíše množstvím příslušenství, které bylo v balení obsaženo. Výrobce
dodává na trh tento model také ve variantě Lifetime, tudíž s doživotní aktualizací map 42 zemí Evropy. V krabičce naleznete přísavný stojánek do
auta, lepicí disk na palubní desku, dvě antény na
příjem DVB-T signálu, USB datový kabel na propojení k počítači, autonabíječku, koncovku do sítě
220 V a napáječ do auta s přijímačem dopravních
informací FM TMC.
Pokud chcete ovládnout přístroj co nejdříve
s využitím všech jeho funkcí, vezměte si k ruce
uživatelskou příručku. Na první pohled vám sice
padnou od oka anglická hesla, v závorce za nimi
však najdete český překlad.
Handsfree
Navigace je vybavena dotykovým displejem. Během testování fungoval výborně a na všechny
příkazy obratem reagoval. Jelikož je zařízení vybaveno technologií Bluetooth, našli jsme rychlou náhradu za handsfree ke svým telefonům. Po připojení telefonu k navigaci se načte telefonní seznam
s kontakty a poslední hovory. Když máte v telefonu
uloženo na jeden kontakt více telefonních čísel,
zobrazí se u jména počet telefonních čísel a po
rozkliknutí si můžete ze všech čísel vybrat. Zkoušeli jsme připojit více typů telefonů. U Sony Ericssonu jsme na problém nenarazili, ovšem u starších
Nokií (N 70 a 6131) ani u HTC Desire nám naviga-
34
RESCUE
REPORT
3/2010
ce telefonní
ce
te
elle
effon
onn
níí seznam
se
ezzn
na
am s kontakty
ko
ont
ntak
aktyy nenačetla.
akty
nen
enač
aččet
etla
tla
la. Z
Za
ařříízze
en
níí
Zařízení
vvám
vá
ám zo
obr
b az
azzíí stav
ssttav
av ttelefonu
elle
effon
nu – sílu
ssíílu
lu signálu
sig
gná
nállu
u a hodnotu
ho
od
d
dno
notu
no
notu
tu
zobrazí
nabití baterie, telefonní hovory můžete ignorovat
nebo přijmout, pokud vám volá někdo, od koho nechcete být během jízdy rozptylován, jednoduše mu
hovor odmítnete. Telefonní spojení při rychlosti 120
km/h na rychlostní silnici v benzinovém autě bylo
na přijatelné úrovni. V autě bylo slyšet krásně (při
nastavení nejvyšší hlasitosti), na druhém konci trochu hůře. Hovor byl sice srozumitelný, ale účastník
na druhém konci slyšel kromě našeho hlasu i doprovodné hučení a šum z auta. Pro rychlé hovory
je to určitě dostačující.
Televizní a rozhlasový
přijímač
Další funkci, kterou jsme si vybrali k bližšímu
prozkoumání, byla televize. Lépe řečeno přijímání DVB-T signálu, neboť jeho prostřednictvím přijímáte
ímá
ímát
ím
átte jak
jak televizní,
ja
tte
elevi
ele
le
evi
vizn
zní,
zní,
í, tak
tak
ak rozhlasový
rozhl
ozzhl
o
hla
assov
ový
signál. Sílaa signálu
sig
gnálu
nálu
ná
u a počet
počet
očče
o
ett sstanic
tan
ta
niic se
eo
odvíjí
dvííjjíjí o
dv
od
d
pokrytí dané
né
é lokality,
lok
okal
aliittyy,, ve
ve které
kktter
teré
erré se
e
se nacházíte.
na
acchá
ázzííte
te.
e.
Přístroj jsme
me testovali
test
te
stovval
ali převážně
přev
př
eváž
ážn
ně
ě na
na jižní
jjiižžn
ní MoMoMo
ravě. Navigace
ga
g
acce
e našla
naš
ašla
la 12
12 televizních
tele
te
levviizn
zníc
ích programů
ích
prog
pr
ogra
ramů
mů
a 8 rozhlasových
so
ový
výcch
h stanic.
sta
tani
nic.
c. Ke
Ke každé
kažžd
ka
dé stanici
dé
sttan
anic
nic
ici je
je
k dispozici také
také
ké aktuální
akkttuá
álln
ní program.
prog
pr
ogra
ram
ram.
m.. PřeklikáváPřekl
řekl
ře
klik
ikáv
ává
á-ní mezi programy
ogra
og
amy
my i změna
změ
měna
a hlasitosti
hlasi
la
asi
sito
tosstti jsou
jsou
js
ou užiuži
živatelsky velmi
elm
elm
el
mii jednoduché
jedno
ed
e
dno
nod
du
ucch
hé a příjemné.
příjíjem
příj
př
je
em
mn
né
é
é.
Připojený telefon
přes Bluetooth
Zobrazení mapy ve 2D
Zobrazení mapy ve 3D
Aktuální rychlost
(při překročení povolené
rychlosti se zobrazuje červeně)
Režim chodce, zobrazení turistické
mapy Topo Czech
Příchozí hovor
Nastavení TV
Televize
(zásuvný panel
pro nastavení hlasitosti, přepínání
kanálů)
Seznam kanálů
Příslušenství
Doživotní aktualizace map
Řazení do pruhů
Automaticky přístroj obsahuje sadu map 42
zemí Evropy. Pokud si připlatíte dva tisíce korun, dostanete společně s navigací kódy k registraci turistické mapy a automapy, které si
můžete doživotně aktualizovat. V tomto případě – verze Lifetime – si prostřednictvím webu
Garmin stáhnete na svůj počítač turistickou
mapu Topo Czech 3, automapu Atlas Czech
1 a Adresy 1, které si po instalaci potřebného softwaru následně přehrajete do navigace.
Jelikož jsme byli „skromní“ na množství stažených dat, vlezly se nám všechny mapy do originální 4 GB paměti. Rozšířit kapacitu přístroje
je však možné přidáním micro SD karty.
Drobným zádrhelem na tomto přístroji je řazení do
pruhů před křižovatkami. Tuto funkci se nám nepodařilo po dobu zapůjčení přístroje vyzkoušet, protože na
všech místech byla nedostupná, nevyzkoušeli jsme
si tak ani zobrazení tvaru křižovatky.
Vzhůru do cíle
Tlačítko pro
zahájení hovoru
Zobrazení příštího odbočení
Středem našeho zájmu u tohoto multifunkčního
přístroje byla samozřejmě navigace. Zajímala
nás efektivnost vybrané trasy, flexibilita při změně vytyčené trasy, přesnost navádění. Zařízení
nabízí několik možných nastavení navigace –
Rychlejší čas, Kratší vzdálenost, Méně paliva
a Mimo silnice. Nejvíce nás zajímala varianta
nejrychlejší a nejkratší trasy. U varianty Kratší
vzdálenosti jsme sice občas byli návrhem trasy
zaskočeni, leč neměli jsme důvod přístroji odporovat. U varianty Rychlejší čas jsme byli velmi
často vyvedeni z míry, neboť navigace nepočítala se zdržením na semaforech, o hustotě provozu v centru města ve špičce raději pomlčme.
Postrádali jsme variantu „optimální trasy“.
Pokud jsme se rozhodli navigaci odporovat
v naplánované cestě, museli jsme zadat na
trasu několik záchytných bodů, přes které
jsme se nechali vést. Uložit si můžete až 10
tras. Pro běžný provoz je to určitě dostačující.
Cílovou stanici můžete zadat několika způsoby
– přes GPS souřadnice, název města, přesnou
adresu (vč. ulice a čísla popisného), vybráním
cíle na mapě. Nejlépe se nám osvědčilo zadání cíle přes GPS souřadnice, u adresy jsme
skončili vždy tak o jeden dva vchody jinde.
Naváděcí funkčnost jsme zkoušeli také během
bouřek a silných dešťů. Když jsme se odchýlili od naplánované trasy i na vzdálenost více
než 500 m, přístroj nám trasu nepřepočítal. Za
slunného počasí jsme ale již tento problém neměli. Navigace „přepočítávala“ i při odbočení
na větší benzinku.
Body zájmu
Při příjezdu do cizího města jsme ale velmi ocenili
funkci Body zájmu. Navigace vám nabídne několik
okruhů – Palivo, Ubytování, Jídlo a pití, Nemocnice,
Parkoviště, Autoservisy... Po vybrání jedné z kategorií
můžete svůj požadavek buď konkretizovat, nebo si necháte vyhledat všechna zařízení této kategorie. Řadí
se podle vzdálenosti od vaší pozice od nejbližšího
místa až po nejvzdálenější. Následně vás už navigace navede. Výborné také je, že lze vyhledávat body
zájmu nejen kolem aktuálního místa, ale také kolem
jakéhokoliv jiného místa, které máte zadané mezi Oblíbenými.
Rychlý pomocník
Pokud se během cesty dostanete do nesnází, kliknete
na ikonu vašeho auta na trase a objeví se vám vaše
aktuální pozice v GPS souřadnicích, nejbližší adresa,
nejbližší křižovatka, přehled nemocnic, policejních stanic, čerpacích stanic v okolí a kontakt na asistenční
službu.
Pokud máte občas problém všímat si omezení rychlosti, tak jistě oceníte, že na displeji se vám zobrazuje
nejenom vaše aktuální rychlost, ale také maximální
povolená rychlost v daném úseku. Je třeba upozornit,
že ne všude jsou data aktuální, ve většině případů
skutečnosti ale odpovídala.
Navigace nejenom do auta
Garmin nüvi 1490TV je sice primárně určen do automobilu, avšak kromě profilu auta si můžete také vybrat
kolo nebo chodce. Po doinstalování map Topo Czech
3 jsme se nechali po vystoupení z auta vést po lesních
cestách a dorazili je až do naplánovaného cíle. Je třeba poukázat i na možnost dokoupení map cityXplorer
aktuální městské oblasti, které pomohou naplánovat
trasu v kombinaci chůze a použití městského hromadného prostředku.
Cena základního přístroje je 7 990 Kč, ve variantě
Lifetime uvádí společnost Garmin na svých webech
cenu 9 990 Kč.
Navigaci k recenzi poskytl výhradní dodavatel pro
ČR Picodas Praha spol. s r. o.
www.garmin.cz
Navigace nüvi 1490TV je multifunkční
přístroj, který v sobě spojuje televizní,
rozhlasový přijímač, handsfree, auto i turistickou navigaci, parkovacího asistenta
a hlásič dopravního zpravodajství.
Autor: ap
Foto: ap, Jiří Doležal
Hlavní funkce:
-
Vestavěný přijímač DVB-T digitálního televizního vysílání.
5“ displej, 2D nebo 3D zobrazení mapy.
Tloušťka pouze 16 mm.
Integrované Bluetooth handsfee.
Příjem dopravních informací TMC, TMC přijímač
součástí dodávky.
Kompatibilita s různými typy map, včetně
cityXplorer pro orientaci v městské dopravě.
Ovládání a hlasová navigace v češtině.
Možnost uložení až 1 000 vlastních bodů do
mapy.
Změna ikony vozidla.
Automatický přepočet při špatném odbočení.
Možnost vyhnutí se místům s problémovou dopravní situací.
Možnost nastavení omezení na trase.
Možnost volby trasy (nejrychlejší, nejkratší, ecoRoute atd.).
Nově možnost trasy ecoRoute, nejefektivnější
trasa vzhledem ke spotřebě automobilu.
Fotonavigace – po přiřazení souřadnic k fotografiím lze navigovat dle těchto fotografií.
Prohlížeč obrázků, kalkulačka, světový čas, konvertor měn...
Garmin Lock – možnost zabezpečení přístroje
PIN kódem.
Vnitřní paměť 4 GB, slot na micro SD karty.
U verze Lifetime doživotní aktualizace map
v ceně přístroje (aktualizace map jsou k dispozici v uživatelském účtu navigace ke stažení, nová
verze mapy Evropy každých čtvrt roku po celou
dobu životnosti navigačního přístroje).
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
35
psychologie
psychologie
Strach a stres
Dobrý sluha, špatný pán
Strach je jednou ze základních emocí, kterou
každý z nás prožívá. Strach (stejně jako stres,
o kterém bude pojednáno níže), může být pozitivní1 i negativní. Cítit strach v situaci ohrožení
(mimořádných, traumatických a podobně) je naprosto přirozené, naopak absence strachu se dá
klasifikovat jakožto určitá porucha emočního prožívání daného jedince.
Jak uvádí Kastová, „strach se vztahuje k budoucnosti a projevuje se nástupem nepříjemného napětí a vzrušení, obavnými fantaziemi, tělesnou
reakcí a v chování… Pokud nelze určit příčinu
nebezpečí, mluvíme o úzkosti, je-li příčina lokalizována, mluvíme o strachu.“2
Strach, jako každá emoce, nás ovlivňuje ve třech
rovinách. Je důležité si uvědomit, že tyto tři roviny
jsou propojené a dějí se (téměř) současně.
Strach v rovině fyziologické pracuje s velkým
množstvím energie, která se při jejím nedostatečném odbourání projevuje mnohými tělesnými obtížemi (třesem, potížemi s dýcháním a podobně).
V prožitkové rovině (poté, co cítíme strach) vyvolává různé myšlenky či obrazy, které nám tento
strach pojmenují (Bojím se dalšího deště, Co když
znovu nabourám, To nemůžu přežít, Co když se to
stane znovu…).
Tyto myšlenky pak také samozřejmě ovlivňují
tělesné reakce i naše chování. V rovině behaviorální se pak strach projevuje zpravidla chováním,
které můžeme jednoduše popsat jako útěk nebo
útok. Strach ovšem může fungovat v různých situacích u různých jedinců různě. U někoho může
strach vyvolat strnutí, neschopnost pohybu (mrtvý
brouk). Naopak, jelikož strach v nás mobilizuje
hodně energie, může někomu pomoci k vyšším
výkonům, než jakých by byl schopen bez subjektivního prožitku této emoce.
tepy za minutu … při této frekvenci se zhoršují
pouze jemné motorické schopnosti, jako je psaní. Ostatní motorika, kterou používáme například
při střílení z pistole, údery pěstí nebo kopání, zůstane v podstatě neovlivněna … je nutné udržet
tělo, aby se jeho tepová frekvence tváří v tvář extrémnímu nebezpečí nezvýšila příliš. Zvýší-li se
totiž nad oněch optimálních 145 tepů za minutu,
začnete pomalu ztrácet schopnosti reagovat na
nebezpečí.“3
Na každého z nás tedy strach působí individuálně. Ovšem se strachem, jako s jakoukoliv jinou
emocí, lze nadále pracovat. To znamená, že
i jedinec, který cítí velký strach například z opětovného řízení motorového vozidla, ho může
potlačit, snížit na únosnou míru tak, aby nebyl
blokem, ale naopak pozitivním elementem. Lze
použít zejména dvě strategie, využívané hlavně
v kognitivně-behaviorální terapii při léčbě fobií
(chorobných strachů), a těmi jsou desenzibilizace a expozice.
První (desenzibilizace) spočívá v tom, že jedinec
je vystavován postupně stále vyšším zdrojům strachu, postupně si na něj zvyká, druhá (expozice)
pracuje tak, že jedinec je vystaven podnětu, který
u něj strach vzbuzuje, a čím dále v něm setrvává,
tím méně strach pociťuje (strach je emoce, která
vyžaduje velkou energii, tudíž čím déle trvá, tím
méně energie se mu dostává a tím slábne).
Prožívání strachu je spjaté s previktimní osobností, a tudíž také s přípravou na mimořádné
události. Čím více informací má daný jedinec
k dispozici, tím připravenější a kompetentnější
se může cítit (viz takzvaná poučená oběť).
Fyziologické reakce na strach
Stres je další důležitý pojem, se kterým bychom se měli alespoň rámcově seznámit. Slovo stres používáme jako synonymum pro
situace, ve které máme podat
určitý (pro nás běžný) výkon,
ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum
pro spojení psychická
zátěž.
Zastavme se ještě na chvíli u fyziologických reakcí na strach. „Ve chvíli ohrožení vyplaví naše
tělo do krevního oběhu hormony a vy pocítíte nával, kterému se někdy říká adrenalinová pumpa.
To by ve vás mělo spustit uvědomění, že směřujete k fyziologicky nejlepšímu nastavení pro řešení krizových situací. Ano, ten nával, který máme
spojený se strachem, je ve skutečnosti užitečná
věc! Jak vaše tepová frekvence stoupá, velmi
rychle (během několika vteřin) se přehoupne k hormonálně podmíněnému vzestupu tepové frekvence,
což se projevuje 115 až 145
36
RESCUE
REPORT
3/2010
Jak funguje stres
S pojmy strach a stres se
lze setkat v problematice
psychologie katastrof poměrně často. Podívejme se
nyní alespoň na základní
penzum informací o prožívání strachu a stresu a jejich vlivu na kvalitu lidského
života, neboť i přesto, že
jsou tyto termíny součástí
našeho každodenního slovníku, ne vždy a ne všichni
úplně přesně vědí, co se
pod nimi vlastně skrývá.
Různé situace jsou pro různé jedince různě
zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než
pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus,
stres je individuální a teprve vlastní hodnocení
rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově
a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových
faktorech, stresorech. Tyto stresory můžeme
rozdělit do šesti skupin (první tři jsou vnitřní
a další jsou vnější stresory):
·
·
·
·
·
·
tělesné stresory (hlad, bolest, námaha, …),
emocionální stresory (obavy, strach, zlost, …),
kognitivní stresory (negativní myšlenky, fantazie, postoje, …),
fyzikální stresory (jasné světlo, tma, chlad, …),
biochemické stresory (alkohol, kofein, léky, …),
komplexní stresory (konfliktní situace, časový
tlak, přemrštěné požadavky na výkon, …).4
O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o takzvaném triggeru.
Pokud se chceme připravit na možnou situaci
konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy věci, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů)
či se na ně dostatečně připravit (což je otázka
spíše u stresorů vnějších).
Stres ovlivňuje schopnosti
Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To
vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené.
Je to jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku
a přípravě na tyto situace.
Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází:5
·
·
·
fáze aktivace,
fáze (pokusů o) zvládání zátěže,
fáze důsledková.
V první fázi dochází, jak už název napovídá,
k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na
trigger, stresor-spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou
situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace,
které se sice pokoušet zvládnout můžeme, ale
není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme
uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také
fází vyčerpání.
Je důležité si uvědomit, že i když náročnou
situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů
o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se
dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci,
že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit
energie ve druhé fázi a tím více vyčerpaní jsme ve fázi třetí.
Velmi důležité je tedy ztracenou
energii znovu dobíjet (například
odpočinkem, spánkem, jídlem
a podobně). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou
způsobit výrazné vyčerpání.
Stresovou situací je, jak
jsme již zmínili, taková
situace, kdy máme podat
určitý výkon za ztíže-
ných podmínek. Proto můžeme stresové situace
rozdělit podle stupně obtížnosti takto:
·
·
·
·
běžné okolnosti (situace pro daného jedince
běžná),
zvýšená zátěž,
hraniční zátěž (maximální možná zátěž pro
daného jedince, kdy je ještě schopen obstát,
druhá fáze reakce na stres může být úspěšná),
extrémní zátěž (tato zátěž přesahuje naše
možnosti, není možné daný výkon podat, druhá fáze bude vždy neúspěšná; zde nás zajímá
pouze doba, po kterou je tuto zátěž jedinec
schopen vydržet například bez závažných
zdravotních obtíží, či za jakou dobu již může
být ohrožen jeho život).
Stres jako výzva
Stres má i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je
to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás
posunuje ve vývoji. Kdybychom od narození žili
stále ve stejných či skoro stejných podmínkách,
nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom.
A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo.
Strach a stres tedy provázejí každého z nás.
Pokud se s nimi naučíme zacházet a vnímat je,
mohou nám velmi dobře posloužit. Je to jako s ohněm, i on je dobrý sluha, ale špatný pán.
Text: Mgr. Tibor A. Brečka
Použitá literatura:
Brečka, T. A.: Psychologie katastrof, vybrané kapitoly. Triton, Praha 2009. ISBN 978-80-7387-330-1.
Čírtková, L.: Policejní psychologie. Aleš Čeněk, Plzeň 2006. ISBN 80-86898-73-3.
Interní materiály OPS MV ČR.
Müller, L., Müller, A. (ed.): Slovník analytické psychologie. Portál, Praha 2006. ISBN 80-7178-863-5.
Ruge, R.: Bojovníkova mantra. Triton, Praha 2006.
ISBN 80-7254-850-6.
Strach může ochraňovat srdce, časopis Psychologie
dnes, ročník 14, 2008, č. 4, str. 33. ISSN 121-9607.
1
Pozitivní funkci strachu potvrzuje také studie Köllnera, který zjišťoval úzkostnost pacientů před vyšetřením cév a pak pacienty pět let sledoval. Bázliví
pacienti měli lepší šance na přežití… Bázlivější lidé
se doporučením lékařů řídí více než lidé bezstarostní. (Psychologie Heute, in: Strach může ochraňovat
srdce, časopis Psychologie dnes, ročník 14, 2008, č.
4, str. 33.)
2
Kast V., in: Müller L., Müller A. (ed.): Slovník analytické psychologie. Portál, Praha 2006, str. 390.
3
Ruge R.: Bojovníkova mantra. Triton, Praha 2006,
str. 49–50.
4
Materiály OPS MV ČR.
5
Viz Čírtková L.: Policejní psychologie. Aleš Čeněk,
Plzeň 2006, str. 127.
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
37
seriál
Akciová společnost Spolana
patří mezi nejvýznamnější
chemické společnosti v České
republice. Vznikla 1. května
1992 transformací ze
státního podniku. Od
konce roku 2001 do
listopadu 2006 byla
Spolana součástí holdingové skupiny Unipetrol, která od května
2005 patří polskému
koncernu PKN Orlen.
V listopadu 2006 pak Unipetrol prodal svůj podíl ve
Spolaně polské společnosti
Zakłady Azotowe Anwil SA,
která je rovněž součástí
koncernu PKN Orlen. Hlavním
předmětem podnikání Spolany
je výroba a prodej chemických
výrobků. Jedná se zejména
o produkty na bázi etylenu
(PVC), suroviny pro polyamidová vlákna a konstrukční
plasty (kaprolaktam), průmyslová hnojiva (síran amonný),
anorganické sloučeniny
a ostatní chemické výroby
(hydroxid sodný, chlor, kyselina chlorovodíková, kyselina
sírová), výrobu technických
plynů (kapalný dusík a kyslík).
V současné době firma
zaměstnává necelý tisíc lidí
a až 80 procent produkce jde
na export. Sídlem společnosti
jsou Neratovice, které leží 25
kilometrů severně od Prahy
na řece Labe.
Více o mateřském podniku se můžete
dočíst na www.spolana.cz
38
RESCUE
REPORT
3/2010
seriál
CAS 40 TATRA TERRNO
KHA 32 TATRA 815
Vozidlo se sedmimístnou kabinou je
určeno k přepravě
družstva
hasičů
a k technickým zásahům. Má nádrže
na 3 500 litrů vody
a 400 litrů pěny
a je vybaveno jako
technický automobil. Ve vozidle je hydraulické vyprošťovací zařízení, motorová rozbrušovací pila, motorová pila,
zdvihací nízkotlaké a vysokotlaké vaky, vybavení na úniky
nebezpečných látek (podtlakové ucpávky, klíny, sorbenty),
elektrocentrála s osvětlovacím stožárem. Vozidlo dodala
v roce 2006 firma THT Polička.
Kombinovaný hasicí
automobil s osádkou
1+1. Vozidlo je postaveno na standardním podvozku Tatra
815 a má jiný poměr
hasebních prostředků: 2 500 litrů vody,
4 000 litrů pěnidla, 1 000 kilogramů prášku. Rok výroby
1991, nástavba Rosenbauer.
CAS 40 TATRA 815
Letecký pohled
na areál podniku
Podnikoví
3
hasiči
Hasičský záchranný sbor Spolana
Vývoj firmy
Historie chemického průmyslu na území Neratovic
a dnešního průmyslového areálu Spolana sahá až do
19. století. První chemický podnik na území areálu
založil už v roce 1898 V. B. Goldberg. Se svým zetěm
tam začal vyrábět olej, stearin, mýdlo a svíčky. V roce
1905 pak zahájil své podnikání v chemické provozovně na zpracování čisticí plynárenské hmoty a čpavkové vody Gustav Šebor.
Pak chemii na několik desetiletí z areálu vytlačilo potravinářství. V roce 1917, tři roky po zániku Šeborovy
provozovny, získala prostory rakouská společnost
GEC (Grosseinkaufsgessellschaft österreichischer
Konsumvereine), která se zabývala potravinářskou
výrobou. V nové továrně se vyráběla marmeláda, kávové náhražky, sladkosti, čokoláda. Postupně se začalo s produkcí hořčice, polévkového koření, rybích
konzerv a octa. Potraviny se v Neratovicích vyráběly
do roku 1939, kdy společnost odkoupil Spolek pro
chemickou a hutní výrobu a zahájil výstavbu chemického komplexu.
Už v roce 1947 začal Spolek vyrábět viskózovou stříž.
Ještě za okupace byla vypsána soutěž na obchodní
ochrannou známku této stříže. Název měl vyjadřovat
příslušnost ke Spolku. Od 1. ledna 1950 se stal závod v Neratovicích samostatným podnikem s názvem
Spolana, národní podnik, Neratovice. Výroba ve Spolaně se postupně rozšířila o závod elektrolýzy produkující chlor a hydroxid sodný. Vznikly i další provozy
na výrobu kostního klihu, tuku, celofánu a kyseliny
chlorovodíkové. Počátkem června 1968 byl zahájen
zkušební provoz výroby kaprolaktamu.
Od roku 1972, kdy byla zpracována projektová dokumentace petrochemického komplexu, se vytvářely podmínky pro úspěšné uskutečnění této stavby.
V červnu 1975 byly vyrobeny první tuny PVC prášku
a objem produkce podniku se více než zdvojnásobil.
V roce 1977 se začalo s výrobou granulovaného PVC,
o deset let později bylo rozhodnuto o výstavbě výrobní
jednotky lineárních alfa olefinů. S výrobou alfa olefinů
se začalo v roce 1992. Jednotka na jejich výrobu byla
v červenci 2003 kvůli nízké efektivitě zastavena.
Areál společnosti se rozkládá na ploše 262 hektarů
a disponuje vlastním energetickým centrem a rozsáhlou energeticko-produktovou infrastrukturou v celém
areálu. Na svém území má 40 kilometrů kolejí železniční vlečky, meziblokové komunikace umožňující
kamionovou přepravu a pro přepravu zboží po Labi
i vlastní lodní přístav.
Historie hasičského sboru
Už za 2. světové války vznikla v podniku hasičská
jednotka složená z příslušníků Feuerschutzpolizei.
Po skončení války nahradili německou jednotku dobrovolní hasiči, z nichž v roce 1948 vznikl profesionální
hasičský sbor. Zprvu závodní požární útvar, dnes moderní hasičský záchranný sbor.
V dnešní budově je spolanská jednotka od roku 1973,
kdy začínala výroba PVC. Přístavba s dalšími sedmi
garážovými stáními, novým operačním střediskem,
posilovnou a protiplynovým polygonem vznikla v souvislosti s výstavbou nové výrobní technologie LAO
(lineární alfa-olefiny) v roce 1994.
Cisternová automobilová stříkačka je
využívána u zásahů,
kde je potřeba velké množství vody,
zejména v případě
úniků nebezpečných
látek či v případě
lesních požárů. Zásoba hasiva: 8 200 litrů vody, 800 litrů pěny. Vozidlo bylo
vyrobeno v roce 1985, opravu nástavby provedla THT
Polička.
KHA 12 MERCEDES-BENZ
automobil s osádkou 1+2 určený k prvotnímu zásahu. Je
vybaven všemi druhy hasiva, z toho je
1 200 litrů vody, 200
litrů pěnidla, 100
kilogramů
prášku
a 120 kilogramů CO2. Ve výbavě vozu je například bezkontaktní teploměr, megafon, vzduchové dýchací přístroje, detekční trubičky, nádoby na odběr vzorků a přiměšovač Deltamatic. Vozidlo na podvozku Mercedes-Benz 814
D dodala v roce 1994 firma Rosenbauer.
KHA 32 TATRA 815
automobil s osádkou 1+3. Vozidlo
je vybaveno všemi
hasebními prostředky, z toho je 2 000
litrů vody, 2 500
litrů pěnidla, 3 000
kilogramů prášku.
Podvozek Tatra 815 v provedení s jednoduchou montáží
pneumatik. Rok výroby 1991, nástavba Rosenbauer.
Postupem let se měnila i požární technika – od automobilových stříkaček a cisteren na podvozcích Škoda 256
a Praga RN v 50. letech minulého století, přes cisternové
automobilové stříkačky na podvozcích Praga V3S a Škoda 706 či motocykl Jawa 175 (pro spojku) v letech šedesátých až k požárním automobilům CAS 32 na podvozcích Tatra 138 a 148 v letech sedmdesátých.
Ve výbavě požárního útvaru byla také plošina PP-20 na
podvozku Škoda 706, plynový hasicí automobil a protiplynový automobil, oba na podvozku Avia. S ohledem na
rozvoj technologií a provozů (zejména petrochemie) byl
pořízen také kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer
na podvozku Tatra 148. Pro zásahy na etylenovodu byla
útvaru dodána cisternová automobilová stříkačka na podvozku ZIL 131. V osmdesátých letech získal útvar nové
požární vozy CAS 32 a PHA 32 na podvozcích Tatra 815,
hadicové automobily GAZ a novou sanitu Škoda 1203.
V roce 1987 byl zakoupen práškový hasicí automobil
PHA 40 TATRA 815
Pěnový hasicí automobil. Je určen zejména k zásahům při
požárech zásobníků, jímek, nádrží. Zásoba hasiva: 4 000
litrů vody, 5 000 litrů pěnidla. Rok výroby 1991, opravu nástavby provedla THT Polička v roce 2005.
AP 42 TATRA 815
Automobilová plošina
s dostupnou výškou
40 metrů, s vyložením do strany 19
metrů a pod úroveň
terénu 5 metrů. Je
vybavena suchovodem, proudnicí v koši
a záchranným rukávem. Je určena k výškovým pracím, k zásahům ve výškách i k zásahům pod úrovní terénu. Mimo technické zásahy (uvolněné střešní krytiny, odstraňování rampouchů)
slouží k evakuaci ohrožených či zraněných osob a také
k výstupu a pro dopravu příslušenství a hasiva. Typ Bronto
Skylift 40-2T1, rok výroby 1991.
PPLA MERCEDES-BENZ
Protiplynový automobil na podvozku Mercedes-Benz 814
D. Slouží k dopravě záložních dýchacích přístrojů, chemických přetlakových obleků, protižárových obleků, zásobních tlakových lahví vzduchu pro dýchací přístroje. Ve
vozidle je i detekce pro měření koncentrací nebezpečných
látek v ovzduší a elektrocentrála s osvětlením. Automobil
byl vyroben v roce 1997 firmou Rosenbauer.
ZA AVIA A 21F
Záchranný automobil
určený k poskytování
první předlékařské
pomoci. Ve výbavě je
například ambuvak,
křísicí dýchací přístroj, vakuové dlahy,
obvazový materiál,
krční límce, nosítka
Sked, polohovací nosítka, převozová nosítka, dezinfekční
prostředky. Rok výroby 1989.
Rosenbauer na podvozku Tatra 815, který měl střešní
monitor a zásobu dvakrát 3 000 kilogramů prášku. Tento
automobil byl vyřazen v roce 2006.
Současnost hasičského sboru
Nejčastějšími výjezdy jsou zejména reakce na signál čidel elektronické požární signalizace a plynové detekce,
technologické a technické pomoci, různé drobné úniky
nebezpečných látek, požáry, dopravní nehody, výjezdy
záchranného automobilu a mnoho jiných. Mezi činnosti
sboru patří také pomoc při technologických odstávkách,
hlavně měření koncentrací látek před vstupem techniků
nebo zapěnění rizikových míst při sváření a dohledy při
prováděných pracích. Jednotka je vybavena i pro technickou pomoc a je využívána i k výjezdům mimo areál
podniku.
Součástí stanice je i výcvikový klecový
protiplynový polygon věrně simulující
prostředí požáru včetně kouře, sálavého
tepla nebo hluku, k dispozici mají hasiči
i polygon v areálu podnikové skládky, kde
nacvičují hasební postupy nebo testují
nová hasiva. Hasičský záchranný sbor
má v současné době 61 zaměstnanců,
z toho tři pracují v denním režimu.
S ohledem na chemickou výrobu
a množství chemických látek je nedílnou
součástí hasičského záchranného sboru
chemicko-technická služba. Významnou
roli v činnosti podnikových hasičů má
také spojová a informační služba. Z původních dvou telefonů vzniklo postupem
času moderní operační a dispečerské
středisko, které zajišťuje spojení, výjezdy jednotek, zpracování výstupů signálů
čidel elektronické požární signalizace
a plynové detekce i komunikaci a spolupráci s externími složkami.
Osobní výstroj hasičů sestává z obleků
Deva Fireman Tiger, přileb Rosenbauer
Heros, obuvi Haix Fire Flash, dýchací
technika je zastoupena vzduchovými
dýchacími přístroji Meva VDP 60 Pluto,
kyslíkovými Dräger BG 174 a BG 4. Také
ochranné obleky zastupuje hned několik
značek, a to protichemické – Trellchem
Super Extra, Dräger 720 PF, Dräger
Team Master Pro a OPCH-90 PO – i protižárové – Excalor, Dräger Isotemp, B-3S
a OL-2. Chemicko-technická služba disponuje několika přístroji na měření koncentrací škodlivých látek – Oldham MX21, Dräger Warnex, Multiwarn a CMS.
Ve vybavení je i bezkontaktní teploměr
Intratrace 801.
Do výčtu zásahů spolanských hasičů patří
například zásah při velkém bytovém požáru v Neratovicích v roce 1992, zásah při
požáru polymerace v roce 1993, pomoc
v postižených oblastech při povodních
na Moravě v roce 1997, likvidace požáru
kompenzačního transformátoru či zásah
při úniku chloru v roce 2000. Hasiči se
podílí i na záchraně lidských životů poskytováním účinné předlékařské pomoci.
Samostatnou kapitolou v historii Spolany
a jejích hasičů jsou povodně v roce 2002.
V roce 2008 oslavil Hasičský záchranný
sbor Spolana 60. let profesionální existence.
Moderní historie jednotky je spjata s inženýrem Oldřichem Lukšem, který se stal
velitelem jednotky v roce 1989 a který
položil základy dnešního moderního hasičského sboru. V roce 2002 se velitelem
jednotky stal inženýr Roman Hlinovský
a na podzim 2004 ho vystřídal inženýr
Jaroslav Vlašic.
V současné době jednotku vede Kamil
Daniš, který byl dlouhá léta náčelníkem
Chemické a technické služby a zástupcem velitele jednotky. Velitelé Hasičského
záchranného sboru Spolana byli zároveň
i aktivními členy Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků.
Text: Kamil Daniš a Ing. Jaroslav Vlašic
Foto: Jakub Seifert,
archiv Spolana, a. s.
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
39
požární technika
požární technika
Ohlédnutí
za požárními automobily z let 1945–1990
3
Dnešní ohlédnutí je věnováno nákladním automobilům Praga V3S, hovorově „vejtřaskám“,
odborně vojenským třítunovým speciálům. Tyto
automobily se staly legendou z hlediska množství vyrobených vozů a nástaveb i z hlediska
jejich řadu let trvajícího širokého uplatnění.
Mnoho řidičů nákladních automobilů má své
řidičské začátky spojené právě s těmito provozně jednoduchými a spolehlivými vozy. Tyto
střední terénní automobily byly na základě
požadavků armády zkonstruovány za několik
měsíců v druhé polovině roku 1951. První
prototypy byly vyrobeny již na počátku roku
1952 a sériová výroba automobilů Praga V3S
začala v roce 1953.
Největší počet vozů byl dodáván ve valníkovém provedení a v provedení se skříňovou
karoserií s různým interiérem a vybavením
podle potřeb armády. Na podvozku Praga V3S
vznikla i řada dalších nástaveb použitelných
nejen pro armádu, ale i pro civilní sektor,
například sklápěče, fekály, autojeřáby a také
požární automobily.
40
RESCUE
REPORT
3/2010
CAS 16 v původním khaki nátěru / Sbor dobrovolných
hasičů Kostelec u Křížků
CAS 16 v pozdějším červenobílém nátěru / Sbor dobrovolných hasičů Skochovice
CAS 16 po úpravě – odstranění zadní kabiny / Sbor
dobrovolných hasičů Tetín
CAS 16 po úpravě / Jednotka sboru dobrovolných
hasičů města Litvínova
CAS 16 vzniklá úpravou nástavby fekálního automobilu
/ Sbor dobrovolných hasičů Skomelno
Dopravní automobil – valník s plachtou / Sbor dobrovolných hasičů Penčice
Dopravní automobil – skřínová karoserie / Sbor dobrovolných hasičů Rokytnice v Orlických horách
Dopravní automobil – skříňová karoserie / Sbor dobrovolných hasičů Zvole
CAS 16 na podvozku Praga V3S
V národním podniku Továrny na hasicí zařízení se sídlem ve Vysokém Mýtě začala
v roce 1957 výroba cisternových automobilových stříkaček s původním označením
ASC – 16/3,5.
Na rozdíl od předchozího typu cisternových
automobilových stříkaček na podvozku Praga RN, kde se část posádky přepravovala
na venkovních lavicích, bylo u této nové
nástavby požadováno umístění posádky
v krytém prostoru. Konstrukce nástavby
byla ovlivněna také použitím terénního podvozku.
Vůz byl určen pro pětičlennou posádku
a měl nádrže na 3 500 litrů vody a 200 litrů
pěnidla. Velitel se strojníkem byli při jízdě
v kabině vozu a zbývající tři členové posádky se přepravovali v samostatné kabině v zadní části nástavby. K dorozumívání
velitele s mužstvem sloužila světelná signalizace. Čerpadlo poháněné klikovým hřídelem motoru bylo umístěno mezi kabinou
řidiče a cisternou. Otočná proudnice byla
na kuželovém stojanu na plošině nad čerpadlem. K uložení požárního příslušenství
sloužily skříně na bocích nádrže.
Postupem času dostala většina vozů nový
červený nebo červenobílý nátěr. U některých vozů hasiči s ohledem na místní
podmínky a své potřeby různě upravili ná-
stavbu, často odstranili zadní kabinu pro
posádku a rezervní pneumatiky. Velká část
vyrobených vozů se zejména díky odolnosti a spolehlivosti podvozku dochovala,
mnoho z nich je dosud v provozu.
Dalším požárním automobilem na podvozku Praga V3S byl sněhový hasicí automobil
S 1000 vyrobený pouze v několika kusech.
Jako hasivo u těchto vozů sloužilo 1 000
kilogramů oxidu uhličitého (CO2).
Na stejném podvozku postupně vzniklo
i několik cisternových automobilových stříkaček postavených svépomocí například
s využitím nástavby z trofejního hasičského vozu či s využitím nástavby z fekálu.
Potřebám dobrovolných hasičů posloužila
jako dopravní automobily i řada dalších
„vejtřasek“ ve valníkovém a skříňovém
provedení. Své uplatnění našly vozy Praga V3S také u profesionálních hasičů, kterým ve své době dobře posloužil například
autojeřáb či vyprošťovací automobil. Valníky byly u profesionálních hasičů používány jako nářaďové a ženijní vozy, skříňové
nástavby sloužily jako zázemí při velkých
požárech.
Text: Jakub Seifer
Foto: autor
www.pohledyseifert.cz
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
41
technický seriál
Přestavby
po česku
Při rekonstrukci byly
zachovány původní linie
nástavby. Výfuk je vyveden
nad plošinu a zbavuje tak
strojníka nepříjemného
pálení očí.
8
„Mates“ z Čimelic
Obec Čimelice leží při silnici (takzvané
strakonické) z Písku do Prahy na toku
říčky Skalice v nadmořské výšce 420
metrů a čítá 1 028 obyvatel.
První písemná zpráva o Čimelicích
pochází z roku 1352. Až do poloviny
15. století byla ves majetkem královské
komory. V 16. století přešla do majetku
Dejmů ze Stříteže, kteří začali s budováním rozsáhlé rybniční soustavy
v okolí. Po roce 1620 byly Čimelice
Dejmům zkonfiskovány a od roku 1840
přešly do majetku Schwarzenbergů.
Nejzajímavější památkou Čimelic je
stejnojmenný barokní zámek stojící přímo ve vsi. Zámek byl vystavěn v letech
1728 až 1730, do dnešní podoby byl
upraven při přestavbě po požáru v roce
1767. V jeho prostorách byla v období
1951 až 1982 umístěna střední průmyslová škola filmová, jediná v zemi
(studentem byl například bavič a moderátor Karel Šíp a další).
Na náměstí stojí empírový, původně
gotický kostel Nejsvětější Trojice, založený zřejmě ve 13. století. Kostel s morovým sloupem na náměstí byl nejdříve
barokně upravován, dnešní podobu
dostal při přestavbě v roce 1822.
V nedalekém mlýně U Diků (při silnici
z Čimelic do Orlíka nad Vltavou) byla 11.
května 1945 podepsána kapitulace německé Schörnerovy armády po porážce
spojeneckými vojsky u Slivice. Zde tedy
byly formálně skončeny poslední boje
druhé světové války v Evropě.
42
RESCUE
REPORT
3/2010
inzerce
technický seriál
Nad kolem vytvořené dveře
skrývají motorovou pilu
s příslušenstvím. V předních dveřích naleznete po
odsunutí svislého plata
s dýchacími přístroji vysouvací bednu s hadicemi.
V místě, kde byly původně
akumulátory, je nyní
elektrocentrála a plovoucí
čerpadlo.
Pravá strana nástavby – jak
je patrno, vytvořené prostory jsou plně dostačující pro
rozsáhlé vybavení jednotky,
stále ještě nějaké místo
zbývá. Bedna s hadicemi je
i na této straně.
Elektrický vyprošťovací
naviják je odnímatelný
V technickém seriálu o přestavbách starších
požárních automobilů se tentokrát vracíme
k dalšímu zástupci repasovaných CAS 25
RTHP Š706 a tím je „Mates“ z Čimelic.
Jednotka sboru dobrovolných hasičů Čimelice je zařazena do kategorie JPO III a vyjíždí ročně více než čtyřicetkrát. Většinou
jde o požáry lesa a trávy, budov, automobilů
a technickou pomoc (dopravu vody, čištění
vozovky či kanálů nebo odchyt a likvidace
obtížného hmyzu).
Jednotka disponuje dopravním automobilem Steyer Daimler Puch 1500A vyrobeným
v roce 1943, který je ve výjezdu od roku
1962, a hlavním zásahovým vozidlem CAS
25 Š706 RTHP.
V roce 2005 provedla firma Adamovičová –
Pečky přestavbu požární nástavby tohoto
vozidla. Důvodem byla potřeba renovace
a obměny techniky. Firma udělala kromě
závěrečného přelakování, montáže ochranného rámu a repase stávajících majáků na
zábleskové především generální opravu
čerpadla, výměnu vřetenových kohoutů za
kulové a přemístění vývodů čerpadla pod
nástavbu. Zvětšila také úložný prostor pro
umístění plovoucího čerpadla a elektrocentrály, vyrobila úložné schránky nad zadními
koly, namontovala výsuvné kufry na hadice, vyňala nádrž na pěnu a dorovnala nově
vzniklý prostor a rovněž namontovala osvět-
lovací stožár a hliníkový kufr na plošinu nástavby. Hodnota těchto úprav činila 635 tisíc
korun.
Jakmile to dovolily finanční možnosti obce,
začala v roce 2008 druhá etapa zhodnocení
vozidla, která spočívala ve výměně pohonné jednotky. Této zakázky se zhostila firma
Jonáš – Mimoň. Vyměnila stávající motor za
Liaz M 634, agregovaný s převodovkou Praga 10P80, řízení bylo vyměněno za servohydraulické, byly instalovány dvouokruhové
brzdy a přídavná převodovka pro čerpadlo.
Tato úprava, včetně výměny zadních listových per, kompletní sady pneumatik a montáže bočních zábleskových majáků stála
obec Čimelice dalších 456 tisíc korun.
Vlastními silami pak čimeličtí hasiči uvedli do
provozu zařízení pro prvotní zásah s elektricky ovládaným navijákem a tvarově stálou
hadicí a elektrický vyprošťovací naviják.
Ve voze nechybí ani vozidlová vysílačka
a ruční vysílačky Motorola, proudnice C52
Rambojet Turbo a Rambojet D25 Turbo, přiměšovač na kartuše s Pyrocoolem, úhlová
bruska, osvětlovací trojnožky a sorbenty pro
likvidaci následků dopravních nehod.
Text: Dušan Vokatý, SDH Čimelice
a Bohdan Kalina
Foto: SDH Čimelice
Zadní dveře nástavby se
odklápějí nahoru a i zde je
vidět, že by se sem díky
praktickému uspořádání
ještě něco vešlo
aramid
STATIC ROPE
Zcela přepracované pracoviště strojníka se zařízením
pro prvotní zásah. I zadní
maják je zábleskový.
Na míru vyrobená hliníková
bedna plošiny ukrývá přetlakový ventilátor. Vedle něj
je ukryt třímetrový výsuvný
osvětlovací stožár.
- průměr 10,0 mm a 11,0 mm
- unikátní lano s kevlarovým
opletem a polyamidovým jádrem
- krátkodobá odolnost proti
otevřenému ohni a sálavému
teplu (až 400 °C)
- speciálně vyvinuto pro rychlé
slaňování např. z budov
nebo vrtulníku
Planeta Země je pro nás lidi zatím jediné místo
k životu. Každý den můžeme všichni svou volbou
přispět k zachování tohoto jedinečného prostoru
pro další generace. Pošlete své staré nebo zničené
lano k nám do Bolatic a my bezplatně zajistíme
jeho recyklaci. Některá rozhodnutí jsou tak snadná.
www.lanex.cz
www.mytendon.com
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
43
recenze
recenze
Victorinox
Dual Pro
Další záchranářský
speciál z rodiny Victorinox
Švýcarská nožířská firma Victorinox působí na
trhu více než sto let. Za
tu dobu si vydobyla pozici
nejznámější světové firmy
v produkci víceúčelových
zavíracích nožů, současně je největší nožířskou
firmou sídlící a vyrábějící
v Evropě. Nože nesoucí
logo helvetského kříže jsou
skutečně vyráběny v Ibachu
v kantonu Schwyz. Červené
kapesní nože s délkou rukojeti 91 milimetrů se staly
etalonem v oblasti malých
zavíracích nožů. Z hlediska
profesionálního využití je
nejzajímavější řada zavíracích nožů Victorinox s délkou rukojeti 111 milimetrů,
ze které pochází i dnes
představovaný model.
44
RESCUE
REPORT
3/2010
Po nepřehlédnutelné
nepřehlédnutelném
m komerčním
k
úspěchu záchranářského nože Victorinox
Victor
Rescue Tool přichází firma Victorinox s dalším
specializovaným zádal
chranářským modelem
m nazvaným
n
Dual Pro. Oproti
modelu Rescue Tool jee Dual
D Pro lehčí, užší o jednu
řadu nástrojů, a po o
odečtení
de
ceny pouzdra, které
na rozdíl od modelu Rescue
Res
R
Tool není součástí dodávky, je o téměř 30 pro
p
procent levnější. Název Dual
dvo
ou rozměrově a konstrukčně
Pro je odvozen od dvou
podobných, proti sobě
ěu
uložených čepelí, které tvoří hlavní část funkčního
funkčníh
ho vybavení nože.
Testovaný nůž vychází
vychá
áz z osvědčené koncepce
ucelené řady kombinovaných
kombiin
zavíracích nožů
velikosti
likosti 111 milimetrů (délka v zavřeném stavu)
s pojistkou linerlock. Tato
řada využívá stavebniT
cové konstrukce, jednotlivé
jedn
typy se liší množstvím
a kombinací nástrojů.
Model Dual Pro je součástí inovativní řady Dual
Density, pro kterou je charakteristické použití nové
verze rukojeti s výraznými gumovými protiskluzovými prvky, které jednak dodávají rukojeti atraktivní vzhled, jednak se pozitivně projevují v komfortu
úchopu nože.
Kromě použití nového typu rukojeti vybočuje
testovaný model z dosavadní produkce značky Victorinox uložením dvou čepelí proti sobě,
takže se otevírají z opačných konců nože. Obě
čepele jsou vybaveny oky na otevírání jednou
rukou a obě jsou jištěny samostatnou pojistkou
typu linerlock.
Nůž obsahuje základní čepel s kombinovaným
ostřím, rescue čepel, otvírák na láhve se šroubovákem, otvírák na konzervy s malým šroubo-
vákem použitelným i na křížové šrouby, bodec
použitelný i jako nebozez, kroužek na uchycení
závěsné šňůry a vývrtku. Oproti většině podobných modelů nemá tento nůž pinzetu a párátko
uložené ve střenkách nože, což lze u profesionálního nože hodnotit kladně, protože se tím minimalizují vstupní brány pro nečistoty.
Vlastnosti jednotlivých nástrojů
Rescue čepel je dlouhá 78 milimetrů, ostří je mírně prohnuté dovnitř, tupě zakončené (nabroušeno
není posledních 5 milimetrů ostří). Toto tupé zakončení umožňuje pohodlnou manipulaci s čepelí na oděvu, případně pokožce zachraňovaného,
aniž by hrozilo jeho poranění ostrou špičkou nože.
Na ostří čepele jsou po celé její délce vybroušeny
pravidelné mělké pravostranně zkosené zuby.
Tyto zuby zajišťují vysokou řezivost materiálů ze
syntetických vláken, například bezpečnostních
pásů automobilů. Oproti rescue čepeli modelu Rescue Tool je čepel u Dual Pro vylepšená možností
otevírání jednou rukou a zvětšením zakřivení, které se pozitivně projevuje na zlepšení řezání pásů
a popruhů. Jestliže o řezivosti rescue čepele modelu Rescue Tool lze říci, že je vynikající, pak řezivost této inovované rescue čepele je bezpochyby
excelentní. Společně s jednoručním otevíráním
přestavuje tato inovace nepřehlédnutelný pokrok.
Kombinovaná hlavní čepel je provedena tak, že
na prvních dvou třetinách ostří od její špičky jsou
na ní vybroušeny drobné pravidelné pravostranně
Technický popis:
Délka čepele
85 mm
Délka rukojeti
111 mm
Hmotnost
154 g
Síla hřbetu čepele
2,4 mm
Materiál čepele
nerezová ocel, bližší údaje výrobce neuvádí
Výbrus hlavní čepele
symetrický „V“ výbrus s asymetrickou pravostranně zkosenou
fazetkou, kombinované ostří
Výbrus rescue čepele
symetrický „V“ výbrus s asymetrickou pravostranně zkosenou
fazetkou, zubaté ostří
Materiál střenek rukojeti
nylon v kombinaci s tvrzenou gumou
Pojistka obou čepelí
linerlock
Barva střenek
červená s černými protiskluzovými prvky
zešikmené zuby, na zbylé třetině je hladká, pravostranně zkosená fazetka. Od běžných kombinovaných ostří na nožích jiných světových výrobců
se ostří nožů Victorinox liší především záměnou
pořadí hladkého ostří a zubů (hladké ostří je obvykle použito u špičky čepele), záměnou poměru
hladkého ostří a zubů (hladké ostří zabírá většinou
dvě třetiny délky čepele, zuby pak jednu třetinu),
změnou orientace výbrusu zubů a fazetky (výbrus
je obvykle levostranný) a tvarem zubů.
Prostorově úsporné konstrukční uspořádání přenechává dvě třetiny prostoru čepelím, které tvoří
jednoznačnou funkční dominantu nože. Zbylou
třetinu konstrukce zabírají pro Victorinox typické
doplňkové nástroje, bez kterých by se záchranářský nůž asi obešel, nicméně v praxi je lze poměrně úspěšně využít.
Šroubováky opravdu šroubují, a pokud nejsou
vystaveny extrémnímu namáhání, povolit a utáhnout jimi například křížové šrouby na krytu motorové pily není žádný problém. Šídlo jde využít na
drobné opravy výstrojních doplňků nebo vrtání do
měkkých materiálů. Jakkoli to může být úsměvné,
podle mínění autora není lepší nástroj na propichování otvorů ve výložkách při osazování hodnostního označení než šídlo na noži Victorinox.
Jako poněkud zbytečná se na tomto modelu jeví
vývrtka. Háček tvořený hrotem vývrtky je sice ideální nástroj na vyčesávání nečistot ze suchých zipů
zásahového stejnokroje, nicméně malý křížový
šroubovák, který je místo vývrtky osazen například
na modelech Rescue Tool nebo Soldier, by na záchranářském speciálu asi posloužil častěji a lépe.
Tradičně výborná ergonomie nože modelové řady
111 milimetrů je v tomto případě významně ovlivněna otevíracími oky čepelí, které při zavřeném
stavu vystupují 12 milimetrů nad hranu rukojeti.
Při řezání kombinovanou čepelí tlačí vystupující
oko zavřené rescue čepele na ukazováček a malíček, což je zvláště nepříjemné při řezání tvrdších
materiálů.
Při uříznutí jednoho klacku na opékání uzeniny
tento problém asi nepocítíte, při řezání desátého
klacku už ovšem otlačování prstů o hranu oka
bude intenzivním zážitkem. Při použití pracovních
rukavic tento problém slábne.
U rescue čepele není problém s vystupujícím
okem zavřené kombinované čepele zdaleka tak
vážný. Rescue čepelí je obvykle veden jen jeden
razantní řez vedoucí k přetnutí pásu, popruhu
nebo lana a otlaky prstů vznikají spíše při dlouhodobém pižlání, navíc při řezání pásů nebo oděvu
na těle zachraňovaného je nůž obvykle držen ostřím směřujícím k palci, prsty se opírají o hladký
hřbet nože a vystupující oko zavřené kombinované čepele v úchopu nijak nepřekáží.
Koncept dvou proti sobě otevíraných čepelí s různým druhem ostří používají už řadu let některé
americké firmy, ovšem s podobnými problémy
s ergonomií. Někteří výrobci pravděpodobně právě kvůli ergonomii upustili od otevírání proti sobě
uložených čepelí výrazně vystupujícími oky a přešli na otevírací kolíčky, které při vhodné konstrukci
vystupují nad hranu čepele podstatně méně.
Možnosti nošení a otevírání
Victorinox Dual Pro není vybaven klipem k nošení na opasku nebo na hraně kapsy. Nošení nože
v zásahovém oděvu je možné buď v klasickém
pouzdře na opasku kalhot, nebo v kapse. Absence klipu komplikuje nošení nože na zásahovém
oděvu hasiče. Při nošení nože v pouzdře na opasku kalhot je po oblečení zásahového kabátu Fireman nůž obtížně dostupný, při současném nošení
kalhot Fireman pak zcela nedostupný, a tudíž při
zásahu nepoužitelný.
Další variantou – v praxi jedinou běžně používanou – je nošení nože v postranní kapse zásahového kabátu. Proti náhodné ztrátě nože (vypadnutí z kapsy) se lze pojistit přivázáním nože na
zhruba 70 centimetrů padákové šňůry, přičemž
druhý konec šňůry lze připevnit ke chlopni kapsy na předem přišité malé poutko ze stejného
materiálu nebo navléct na rovněž předem přišitý
masivní knoflík na vnitřní straně chlopně kapsy.
Díky přivázané padákové šňůře lze nůž vyjmout
z kapsy i v pracovních rukavicích, jinak je nutné rukavici sejmout a nůž vylovit z kapsy holou
rukou.
Obě čepele lze díky oku na hřbetu čepele poměrně snadno otevřít jednou rukou. Otevřít čepele
švihem zápěstí není kvůli konstrukci pojistky možné. Čepele lze dobře otevřít i v pracovních rukavicích, je k tomu však zpravidla nutné použití obou
rukou.
Operativnost nože je nadprůměrná právě při ovládání v rukavicích. Na ovládání je sice nutné použít
dvě ruce, ale právě díky výraznému oku na hřbetu
obou čepelí je schopnost otevřít kombinovanou
čepel prakticky v jakýchkoli běžně používaných
pracovních ochranných rukavicích obdivuhodná.
Oko rescue čepele je v zavřeném stavu naneštěstí z jedné strany částečně překryto sousední čepelí a je tak při současném úchopu palcem
a ukazováčkem o něco méně dostupné než oko
na kombinované čepeli. Tento handicap se ale
výrazněji projeví pouze v opravdu silných zásahových rukavicích.
Ostatní nástroje, mimo hlavní a rescue čepele,
se otevírají pomocí nehetníků. Otevření nástroje
vybaveného nehetníkem v pracovních rukavicích
je prakticky nemožné, je nutné rukavici sejmout
a nástroj otevřít holou rukou. Protože se ale jedná o nástroje v rescue režimu nepříliš využívané,
nepředstavuje to pro komfort ovládání vážný handicap.
žimu přijdou noži do cesty. Rescue čepel je proti
modelu Rescue Tool vylepšená především možností otevírání jednou rukou a v konstrukci rescue
čepelí na nožích Victorinox představuje jednoznačný pokrok.
Kdo si chce pořídit profesionální nůž za rozumnou cenu, pro toho může být Victorinox Dual Pro
dobrou volbou.
Nůž k recenzi poskytl dodavatel nožů Victorinox
do České republiky, firma Rösler Praha,
www.victorinox.cz
Text: Vít Pernica
Foto: Jan Kostík, www.victorinox.cz
Rodina nožů One Hand
z modelové řady Dual Density
Dual Pro
Využitelnost nože
v záchranářské praxi
Testovaný nůž je určen pro profesionální využití.
Tomu odpovídá kvalita zpracování a předpokládaná životnost – výrobce poskytuje doživotní záruku
na materiál a výrobní vady, prostřednictvím dodavatelské firmy zajišťuje rovněž kompletní servis. K noži lze dokoupit značkové příslušenství –
pouzdra, šňůry, doplňkové nástroje a podobně.
V případě zakoupení nože této značky má majitel
zajištěný slušný uživatelský komfort, zaručující,
že mu zakoupený nůž bude úspěšně sloužit řadu
let.
Dalším nezanedbatelným aspektem hovořícím ve
prospěch nožů Victorinox je jejich cena, zejména
proto, že vybavení tohoto typu si záchranáři obvykle hradí z vlastní kapsy. Poměr výkonu a ceny
je rozhodně nadprůměrný.
Nůž Victorinox Dual Pro je koncipován především
jako záchranářský speciál, umožňující příležitostné univerzální využití. Základní čepel Dual Pro je
stejná jako základní čepel modelu Rescue Tool,
díky kvalitnímu vlnkovitému ostří si čepel poradí
se všemi obvyklými materiály, které v rescue re-
Foerster One Hand
Soldier
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
45
recenze
recenze
jako alternativního sebeobranného prostředku. Při úchopu těsně nad reflektorem
může obránce koncem těla svítilny zasazovat intenzivní údery, které mohou vést
v krajním případě až k usmrcení útočníka.
Že takovéto zacházení svítilna vydrží, bylo
již v praxi mnohokrát ověřeno.
Výhodou použití svítilny pro sebeobranu
je předpoklad, že ani takto robustní svítilna není primárně posuzována jako zbraň.
Pokud půjdete uprostřed noci uklidňovat
nepřiměřeně hlučného souseda s baterkou,
je možné tvrdit, že jste si chtěli posvítit na
cestu. Pokud ho půjdete uklidňovat s teleskopickým obuškem, je situace zcela jiná
a každý, kdo bude vzniklou situaci posuzovat, může říci, že jste se cíleně vyzbrojili.
Svítilna
Mag-LED
4D Cell
Uživatelský komfort
není nijak vysoký
Absence závěsného řemenu diskvalifikuje použití svítilny při záchranných nebo
hasebních pracích, kdy každý zasahující
hasič nebo záchranář potřebuje většinou
mít volné obě ruce. Svítilnu jde použít pou-
Obr, který zaspal dobu
Když se do České republiky
v devadesátých letech minulého století začaly dovážet
svítilny Mag-Lite, představovaly naprostou špičku toho,
co mohl profesionální uživatel
na českém trhu získat. Perfektně vyrobené, výborně
fungující, s atestem do výbušného prostředí a s funkčními
doplňky, které jsme znali jen
z filmů.
Po dlouhou dobu byly svítilny
Mag-Lite tím nejlepším, co se
v dané kategorii dalo koupit,
a jejich většímu rozšíření
bránila jen poměrně vysoká
nákupní cena. Pak ale nastal
rozvoj diodových technologií
a firmě Mag-Lite jako by začal
ujíždět vlak.
V současné době se snaží
o návrat na výsluní s několika
diodovými modely a upgradem diodovými sety. Na jeden
z diodových modelů si „posvítíme“ v následujícím testu.
46
RESCUE
REPORT
3/2010
Svítilna Mag-LED 4D Cell používá standardní tělo Mag-Lite 4D z lehké slitiny. Kvalita
zpracování je tradičně špičková, stejně jako
předpokládaná odolnost. Všechny závity jdou
hladce, vůle ve spojích je z pohledu běžného
uživatele neviditelná. Tělo svítilny pojme čtyři
primární baterie velikosti D/LR20.
Povrch těla svítilny je v místě předpokládaného
úchopu zdrsněn rybinou. Pět palců (127 mm)
dlouhé zdrsnění je přesně v těžišti svítilny
a výrazně přispívá k ergonomii úchopu. Tlačítkový spínač je umístěn v přední části těla
svítilny, je dobře hmatný i v rukavicích a má
funkci taktického spínače momentary on/off.
Perfektně vyrobený reflektor svítilny umožňuje plynulé zaostření světelného paprsku.
Novinkou je výměnný
diodový modul
Testovaná svítilna je model vyráběný beze
změny už řadu let. Jedinou změnou je nahrazení žárovky diodovým modulem o výkonu
Led 3W světelný modul svítí velmi dobře, na to jsme ale v době rozmachu LED
technologií celkem zvyklí. Vzhledem
k nezanedbatelným rozměrům a hmotnosti svítilny působí použitý světelný
zdroj téměř titěrně. Při použití čtyř průměrných D/LR20 alkalických baterií
o kapacitě kolem 17 Ah vydrží teoreticky
svítilna v provozu nepřetržitě 34 hodin.
Tuto dobu nedokáže téměř žádný běžný uživatel efektivně využít. Svítilně se
zdrojem o takovéto nadstandardní kapacitě by více slušel výkonnější
ší světelný
modul, který by poskytoval
oval výrazně intenzivnější osvit a který by smysluplněji
využíval kapacitu
apacitu zdroje.
3 W. Modul má vnější rozměry shodné s běžnou kryptonovou žárovkou, takže pasuje do
lůžka žárovky bez nutnosti jakékoli úpravy původní svítilny.
Jde ho pořídit i samostatně jako náhradní
díl, jeho cena se ale blíží ceně celé svítilny.
V případě poruchy diodového modulu ho jde
jednoduše vyměnit za náhradní kryptonovou
žárovku, která se jako u všech modelů MagLite nachází v dutině pod přítlačnou pružinou
baterií ve víku bateriového pouzdra.
Na těle svítilny se nenachází žádná oka pro
uchycení závěsného popruhu, uživatel musí
svítilnu celou dobu svícení držet v ruce. Mometary on/off spínač umožňuje v omezené
míře i taktické využití, i když rozměry svítilny ho omezují na prohledávací techniku FBI
a její modifikace. Při taktickém použití spínače a jeho ovládání prostředníčkem nebo ukazováčkem je nutné posunout úchop výrazně
před těžiště svítilny, což při její hmotnosti
přes jeden kilogram může být po nějaké době
znát.
Jedinou příležitostí, kdy je možné účinně využít hmotnosti a rozměrů svítilny, je její užití
Technický popis:
Délka těla svítilny
375 mm
Průměr těla svítilny
40 mm
Průměr krytu paraboly
57 mm
Hmotnost bez baterií
484 g
Hmotnost včetně baterií
1 064 g
Zdroj
4 D baterie 1,5 V
Dioda
3W (typ nezjištěn)
Udávaná svítivost
až 140 lm
Doba svícení
34 hodin (záleží na kvalitě použitých baterií)
Diodový modul a standardní žárovka
Firma Mag-Lite je tradičně skoupá na
technické informace, v minulosti například neuváděla na náhradní žárovky
žádné údaje o výkonu, pouze do jakého modelu patří. Stejně tak o tomto upgradu diodového modulu se nepodařilo nic podstatného zjistit, kromě toho,
že je určen do modelů 4C/D a 6C/D
a je vybaven regulací výkonu, což je
u těchto modulů beztak naprostou samozřejmostí. Měřením proudu při svícení jsme ověřili výkon 3 W, udávaný
světelný výkon až 140 lumenů se jeví
jako nadsazený.
Svérázná, ale funkční montáž ponosového řemene na starší model svítilny
Otlučení reflektoru
je jedinou stopou
mnohaletého
intenzivního
používání
ze při vyhledávání, případně ji může využívat velitelský sbor.
Ačkoli je inovace svítilny minimální a svítivost použitého upgradu diodového modulu
není vzhledem k rozměrům a váze svítilny
nijak závratná, jedná se jednoznačně o vykročení správným směrem. V současné
konkurenci kvalitních a cenově dostupných
diodových svítilen se Mag-LED 4D Cell
bude pravděpodobně prosazovat velmi těžce. Lze jen doufat v další inovace, které by
značce Mag-Lite pomohly vrátit ztracené
postavení.
Text: Vít Pernica
Foto: Jan Kostík
Základní demontáž svítilny
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
47
ze záchranářských webů
záchranářské lapálie
Reskáčkovy
Záchranářské události
historky
Ze života záchranáře Pepy
A je to tady. Sen se stal skutečností – 7. května 2010 odpoledne se začaly sjíždět hasičské vozy se svými posádkami na ojedinělou
a rozsahem obrovskou akci. Celkem 288
sborů z celé republiky, mezi nimi i jeden ze
Slovenska, mělo sraz v atraktivním prostředí
westernového městečka Šiklův mlýn na Vysočině.
Náš sbor dobrovolných hasičů je totiž požádal
o pomoc při uskutečnění snu našeho velitele,
připravovaného již třetím rokem – pokusit se
překonat rekord v dálkové dopravě vody. Trasa byla vytyčena od nejníže položeného sboru
žďárského okresu z obce Dolní Loučky do nejvýše položeného bodu, na vrchol Žďárských vrchů Devět skal.
Tři obrovské rány z děla, kterými budil hasiče
do nového deštivého dne místní pyrotechnik 8.
května 2010 v 5.00, musely vzbudit i ty jedince,
kteří to večer trošku přehnali. Po snídani se začaly sbory postupně rovnat u výjezdu z areálu.
Rozjíždění vozidel bylo velice zdlouhavé, ale
i přesto byli v 8.30 všichni na svých stanovištích.
V 10.30 byla celá akce odstartována a voda se
začala pomalu hýbat. Ovšem první úsek byl asi
nějaký zakletý a chvílemi mi bylo jeho velitele
Mirka Mateji až líto. Vždyť co on musel vyměnit
stříkaček a hadic, to snad nikdo jiný na trati.
A vlastně většina velitelů celou akci zvládla na
výbornou. Jeden příklad za všechny. Velitel třetího úseku Karel Voneš perfektně zareagoval
na to, že dlouho nedostal vodu, a tak ji začal
48
RESCUE
REPORT
3/2010
dodávat z potoka v obci Strážek. Než se k němu
dostala z druhého úseku a mohl vedlejší zdroj
odpojit, stihl dotlačit vodu až na konec sedmého
úseku. To byla zásadní věc, která nás dovedla
k úspěchu.
Přiznám se, že kolem šestnácté hodiny jsem
ztrácel naději i já, věčný optimista, a vyrazil
jsem společně s Ivošem Němcem, Láďou Halíkem, Martinem Šmídem a Lenkou Neuvirtovou
řešit problémy s nedostatkem vody na druhém
úseku. Stanoviště po stanovišti jsme postupovali a na pár místech se snažili odstraňovat
drobné chybičky. Věřím, že jsme tím přispěli
tomu, že se voda začala opět hýbat. Ze všech
stran jsem cítil obrovskou nervozitu a strach ze
zklamání. Jako by to bylo před
pár vteřinami, slyším v uších
tu prosbu z prvního úseku, na
který se snášela bouřka: „Jirko, kluci jsou unavený a je tady
veliká bouřka, co kdybychom
to ukončili?“
A já věděl, že se voda blíží na
osmý úsek a ten byl perfektně
zavodněný. A tak jsem je prosil, ať to vydrží aspoň deset minut, že už jsme skoro tam. Pak
už to byl obrovský fofr. Malinko
nám těch deset minut protáhla praská hadice C těsně před
vrcholem a na poslední chvíli
i prasklá poslední hadice B
hned před parní stříkačkou.
Hlavně díky obrovskému odhodlání všech
hasičů a zejména těch na prvním úseku se
nám podařilo deset minut stříkat na vrcholku
nejvyšším. My jsme nervózně chodili po zasetém poli někde u stanoviště 115 a čekali na
oficiální uznání rekordu. A v 17.25 to přišlo.
Ten obrovský balvan, který nám všem spadl
ze srdíčka, když jsem do vysílačky všem velitelům hlásil, že rekord padl, ten si ani neumíte
představit.
Co potom nastalo, byl krásný pocit vítězství,
který byl cítit ze všech stran. Všude panovalo
nadšení, houkala hasičská auta a myslím, že
snad každému, kdo se pohyboval okolo, bylo
jasné, že jsme to dokázali. Pak už jen zbývalo
vyřídit papíry s agenturou Dobrý den, posbírat
vypůjčené vysílačky a jít na závěrečné vyhodnocení.
Co se dělo tam, to snad nemusím nikomu povídat a ten, kdo to nezažil, nikdy nemůže ani tušit,
co jsme tam prožívali. Ta neuvěřitelná energie,
radost a pocit dobře vykonané práce byly cítit
z každého přítomného hasiče.
Jsem si jist, že každý z nás odjížděl domů s obrovskou fůrou zkušeností a že v případě potřeby
u požáru vytvořit dálkovou dopravu vody nikdo
nezaváhá a bez problémů svůj úkol splní.
Z celého srdce vám děkuji, že jsme dokázali všem pochybovačům, kteří nás odsuzovali
a tvrdili, že zničíme spoustu stříkaček a hadic,
že neměli pravdu a že i nemožné věci se dají
obrovskou vůlí, vytrvalostí a odhodláním dokázat.
Text: Jiří Sáblík,
velitel SDH Nové Dvory
(redakčně upraveno)
Více informací na
www.novedvory.eu/hasici/
206-jak-se-dela-rekord-vdalkove-doprave-vody
M
alebné stotisícové město, v němž sídlí
záchranáři srovnatelní i se Supermanem,
raději nebudu jmenovat – místní obyvatelé se
bojí přílišného zvýšení turistického ruchu v jinak
poklidné české kotlině.
Vzhledem k nedostatku dispečerů začíná týden
ostřílených hochů ze záchranky u telefonu. I tam
mají dost příležitostí k využití dlouholetých zkušeností. Například včera v noci se ze sluchátka
představil jakýsi Standa. „Dobrý den, přijeďte
pro mě, mám zlomenou nohu,“ snažil se překřičet odkudsi hrající hudbu a hluk.
„A kdo volá?“ ptal se záchranář Pepa.
„No, Standa – mám zlomenou nohu.“
„Ale kdo volá?“
„No, víte, byla tu taková kočka, nevím, jak se
jmenovala…“
Pepa vzdal snahu dozvědět se jméno: „A jak se
vám to stalo s tou nohou?“
„Já jsem si zlomil nohu, když jsme spolu…“
„Mě nezajímá, co jste spolu dělali, ale jakým
způsobem jste si zlomil nohu,“ nenechal se
vyvést z trpělivosti zkušený záchranář Pepa.
„Tak já vám to nebudu vyprávět, když vás to
nezajímá,“ dopověděl Standa, zatímco se v telefonu ozýval smích z jeho okolí a v pozadí kdosi
objednával ještě jednu rundu.
„A myslíte to vážně?“
„Ano, asi jsem si vykloubil nohu a potřebuju to
ošetřit.“
„A nemůžete přijet třeba taxíkem? My jezdíme
jenom k vážným případům.“
„Aha, tak dobře, já přijedu,“ zakončil Standa
a zavěsil.
Směna na dispečinku skončila a ráno Pepa vyjel
k dušnému pánovi X. Záchranka
prudce zabrzdila u čísla popisného
666 nejmenované vesničky a Pepa
zabušil na dveře. Po chvilce
otevřel zavalitý šedesátník. Potáhl
z bezfiltrové startky a klidně pozval
záchranáře dál, mezi vylitá piva,
psí exkrementy a haldy starých
novin.
„Kde je pan X?“ ptal se Pepa.
„To jsem já, jen pojďte, ať mi nevynesete spaní.
Kafíčko?“ odpověděl tlouštík a oklepl cigaretu.
„Ne, díky, spěcháme. Máme se zout venku nebo
až v předsíni?“
„Nemusíte,“ odpověděl pan X a zakašlal: „To
víte, ten sopečný prach, mám ho plné plíce.
A jestli spěcháte, pojedeme,“ vypnul televizi
a nastoupil do sanitky.
Po příjezdu Pepa ani nestačil vyvětrat auto, když
se ozval znovu dispečink. Třiadvacetiletá dívka
– v záznamech několik napadení záchranářů
a pokus o sebevraždu – odmítala jít k lékařce.
A ošetřovatelka zavolala záchranku.
Pepa i s řidičem vyběhl do třetího patra: Policie
nikde, pacientka stála v kuchyni u otevřeného
okna, na stole rozložené nože na maso. Přesvědčování nepomáhalo, dívka stále opakovala, že
má jít na vyšetření až zítra. Plakala, vyhrožovala
sebevraždou, významně se dívala na stůl.
Situace neměla řešení – ani přivolaní strážníci
nic nezmohli. Jen zavolali posily. Nakonec,
ve chvíli, kdy po schodech přibíhal policejní
psycholog s posádkami několika vozů, se ozval
dispečink: ošetřovatelka si spletla týden v diáři.
Kromě několika dalších poklidných výjezdů
ke zlomeninám vezl Pepa toho dne už jen paní
s infarktem. Záchranka se přiřítila k chaloupce
u starého mlýna a ptala se stařenky okopávající
záhon na pacientku.
„Ale ano, to jsem já, pojďte,“ odložila stařenka
motyčku. „To víte, nerada čekám bez nějaké
činnosti.“
Před chalupou už měla připravenou taštičku
a balíček se županem a noční košilí. Z tašky
vyndala záznam naměřeného tlaku a ukazovala
Pepovi: „Podívejte se, pane doktore, tadyhle ten
tlak, já se z toho snad zblázním!“
Sloupeček čísel s aktuálním datem s každým
měřením stoupal: paní se lekla lehce zvýšeného
tlaku, a ten se kvůli strachu minutu po minutě
zvyšoval. Poslední hodnota byla dvakrát zakroužkovaná. „Tady jsem vás přece musela zavolat, aby se mi ještě něco nestalo!“ okomentovala
stařenka své počínání.
Pepa jí pomohl nastoupit, pět minut po konci
směny ji dovezl na příjem, osprchoval se
a odešel se najíst do místní hospody. Další nijak
výjimečná služba skončila...
Text: Vojtěch Pišl
Kresba: Alena Davídková
inzerce
Radiostanice:
občanské
PMR 446
profesionální
letecké
námořní
RCS Brno, s.r.o.
Mošnova 18, 615 00 Brno
tel. 548 216 942, fax 548 216 941
e-mail: [email protected]
Prodej - Montáže - Servis - Příslušenství - Půjčovna radiostanic
www.rescue.cz
RESCUE
REPORT
3/2010
49
komerční prezentace
Š P E C I Á L N E V O Z I D L Á
Zúčastniť sa výstavy, akou je IDEB, je dôležitým medzníkom pre ďalší rozvoj každej spoločnosti. Najdôležitejšie dôvody sú dva: na jednej strane stretnutie s odbornou verejnosťou, ktorá hodnotí prácu
vystavujúcej spoločnosti, na strane druhej nepochybne aj stretnutie s konkurenciou či ďalšími spoločnosťami pracujúcimi v danej oblasti, kde sa ukážu aj trendy, ktoré daným odborom hýbu.
Grand Prix pre bezpečnosť
v teréne. Z technologických noviniek azda najviac
zaujalo komunikačné vozidlo v podobe prototypu
na podvozku Mercedes Benz Zetros 1833 s pohonom 4x4, ktorý prešiel špeciálnou úpravou podľa
požiadaviek ministerstva obrany a ministerstva
vnútra ako pojazdné komunikačné stredisko. Vozidlo vzniklo ako spoločná objednávka silových
rezortov vnútra a armády s cieľom nahradiť zastaralú techniku. Prototyp je plne funkčný a je
schopný vytvoriť mobilnú komunikačnú stanicu
pokrývajúcu veľké územie. Spĺňa svetové parametre a dokáže vytvoriť technologicky najprogresívnejšie možné prepojenie voda – zem – vzduch
na prenos signálu – zvukového aj obrazového
z kritických miest.
Priorita je bezpečnosť
Letiskové špeciálne hasičské vozidlo TLF 16000
V prípade Medzinárodného veľtrhu obrannej techniky v máji v Bratislave spoločnosť Stražan s.r.o.
mohla s hrdosťou konštatovať, že záujem odbornej
verejnosti o viaceré z noviniek, ktoré predstavila,
bol veľký. A porovnanie s konkurenciou a partnermi ukázalo, že snahy spoločnosti Stražan s.r.o.
tvoria neraz technologický predvoj a často určujú
trendy, ktoré týmto segmentom hýbu.
Grand Prix pre hasičský špeciál
Spoločnosť Stražan s.r.o. sa dlhodobo venuje produkcii vozidiel, ktoré poskytujú zvýšenú ochranu posádke a zároveň sú určené
pre mimoriadne situácie. Na tohtoročnom
veľtrhu IDEB 2010 odbornú verejnosť najviac
zaujalo letiskové špeciálne hasiace vozidlo
postavené na podvozku Mercedes – Benz
Actros 4160K s pohonom 8x4. Toto vozidlo
je určené na mimoriadne udalosti a hasenie
na letiskách či v priemyselných podnikoch,
kde je nevyhnutný veľmi rýchly zásah a hrozí nebezpečenstvo výbuchov a extrémnych
požiarov. Výnimočnosťou vozidla sú jeho
vysoké výstupné parametre pri hasení vodou a penou, čo priaznivo vplýva na rýchlosť hasenia požiarov. Technická jednotka
vozidla je vyrobená z hliníkových panelov,
karosériu dopĺňajú úložné priestory pre výbavu hasičského vozidla. Nádrž na vodu je
z vysokopevnostného sklolaminátu, nápravy
vozidla sú chránené samostatnými chladiacimi vodnými tryskami. Celé vozidlo je ergonomicky upravené tak, aby sa dalo obsluhovať
aj v ochranných požiarnických rukaviciach.
Toto vozidlo si odnieslo z tohotročného veľtrhu IDEB ocenenie Grand Prix.
50
RESCUE
REPORT
3/2010
Najmodernejšie cisterny
Veľmi veľký medzinárodný záujem vyvolal aj ďalší
špeciál z dielne spoločnosti Stražan s.r.o., ktorý
mal v Bratislave svoju svetovú premiéru. Je to model cisterny určenej pre armádne účely na prevoz
palivových hmôt a iných tekutín vhodný aj na použitie v náročných bojových a terénnych podmienkach. Balisticky chránené cisterny sú postavené
na špičkových podvozkoch Mercedes Benz Zetros
2733 s pohonom 6x6. Svetová premiéra je v tom,
že doteraz sa nikomu nepodarilo vyrobiť na tomto
podvozku určenom pre vojenské účely a pre najnáročnejšie podmienky bezpečnú cisternu. Takéto
auto je výnimočné preto, že umožní prevážať pohonné hmoty alebo letecký petrolej do kritických
miest, do ktorých sa štandardné cisterny nedostanú, alebo ak aj dostanú, hrozila by im explózia
pri útoku protivníka. Vozidlo má nielen najväčšiu
priechodnosť vo svojej triede, ale je aj mimoriadne bezpečné, čo je pri prevoze paliva v bojových
podmienkach nevyhnutné. Jedinečnosť tohto modelu spočíva aj v tom, že od projektu a výkresovej
dokumentácie až po finalizáciu a skúšky prebehla
celá príprava na Slovensku.
Záujem o špeciálne vozidlá
Výstava IDEB 2010 ukázala aj medzi návštevníkmi a odbornou verejnosťou, že najväčší záujem
je o využitie bezpečnosti v kombinácii s najmodernejšími komunikačnými technológiami. V tomto
smere sa spoločnosť Stražan mohla pochváliť
pancierovými prevedeniami vozidiel napríklad na
podvozkoch Mercedes-Benz G, ktoré už overila
slovenská armáda aj v ťažkých podmienkach špeciálnych síl v Afganistane. Záujem vzbudili aj ľahké
malé štvorkolky a šesťkolky pre rýchle nasadenie
Spoločnosť Stražan s.r.o. sa v oblasti úpravy vozidiel a ich servisu pohybuje už druhé desaťročie.
Od svojich počiatkov sa špecializuje na prípravu vozidiel, ktoré z rôznych dôvodov potrebujú
osobitné úpravy – pre potreby armády, hasičov,
záchranných a bezpečnostných zložiek, polície.
Dnes je dôležitým partnerom štátu a silových zložiek pri efektívnej, kvalitnej a vysoko sofistikovanej
príprave vozidiel a techniky špeciálneho určenia.
„Vozidlá, ktoré pripravujeme v našej spoločnosti
Předplatné časopisu
Co získáte, když si nás předplatíte?
Kvalitně provedený časopis pouze pro sebe.
Odborný časopis, který ví o čem a pro koho píše.
Množství zajímavých článků, které se zabývají skutečným
životem hasičů, záchranářů, policistů a krizových manažerů.
V každém čísle drobný dárek a malý plakát.
Možnost vyhrát zajímavé ceny v našich soutěžích.
A k cteu d e n t y
Výsledky čtenářské ankety na www.rescue.cz
pro s
Anketní otázka:
Jak by měl být označovaný pracovník
zdravotní záchranné služby?
Předplatné časopisu
RESCUE report
s 20% slevou.
Zasláním platného potvrzení
o studiu mohou čtenáři z řad
studentů využít slevy na celoroční
předplatné odborného časopisu.
Zdravotník
Záchranář
Paramedik
38%
29%
33%
(výsledky hlasování k 28. 6. 2010)
objednací lístek
Objednávku zašlete
IKARIA CZ a. s., Lidická 51, 602 00 Brno, tel./fax: +420 531 010 910/919, e-mail:[email protected]
Objednávka:
Závazně objednávám
Lesný špeciál Zetros 2733/6x6, špeciálne cisternové
vozidlo na prepravu pohonných hmôt (ADR).
pre armádu, hasičov, políciu, horskú službu, slúžia ako nenahraditeľní pomocníci v extrémnych
podmienkach, neraz v situáciách, keď rozhodujú sekundy o bytí a nebytí,“ hovorí Ivan Stražan,
riaditeľ spoločnosti. „Prioritou a celosvetovým
trendom medzi výrobcami vozidiel aj medzi úpravcami je otázka bezpečnosti. Videli sme to aj na
tohtoročnej výstave IDEB 2010. Bezpečnosť ľudí
je tým najdôležitejším momentom, ktorý musí moderná mobilná technika poskytnúť. Sme radi, že
výstava, akou je IDEB, potvrdzuje naše dlhoročné smerovanie a filozofiu spoločnosti, kde je na
prvom mieste kvalita ochrany človeka v nebezpečných situáciách, či už ide o vojenské zásahy,
alebo katastrofy a požiare, kde je život človeka
v extrémnom ohrození.“
RESCUE report
roční předplatné, od čísla
(330 Kč/ 13,93 €/ 6 čísel), počet výtisků jednotlivých čísel
jednotlivá čísla
(59 Kč/ 2,49 €/ jedno číslo), počet výtisků jednotlivých čísel
Platba
fakturou
uplatnění studentské slevy 20%
poštovní poukázkou
Fakturační údaje
Časopis doručujte na adresu
Objednavatel:
(v případě, že odpovídá fakturační, nevypisujte)
Ulice:
Jméno:
PSČ, Město:
Ulice:
IČO:
PSČ, Město:
DIČ:
Tel.:
e-mail:
Datum:
Podpis:
Svým podpisem stvrzuji svůj souhlas se zpracováním osobních údajů v souladu s § 11 zákona 101/2000 Sb.
o ochraně osobních údajů a to pouze za účelem evidence předplatitelů spol. IKARIA CZ a. s., IKARIA SK, s. r. o.

č a s o p i s pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery

Transkript

Podobné dokumenty

Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty

názvosloví.

4°990`` Kč

PDF_1 - nurn.cz

Sborníku abstrakt z 5. Odborné konference KZ

Dum v dome, texty z dotazniku

Koncepce budování urgentních příjmů v ČR - atestační práce

PANICKÁ PORUCHA A AGORAFOBIE ÚZKOSTNÉ PORUCHY

Metodika o zásadách a metodách interpretace

Z ptačí perspektivy

PM 2 2016 - PragMoon

listy aromaterapie a fytoterapie

Ženy v řídících pozicích

Untitled - Karlovice

ventil 1/2013 - Mladí sociální demokraté

FM 5/2013 - Naše Frýdecko Místecko

magazín my volvo

Suit GoodPRO FR4 FireBull - firefighters

UP Kliny textova cast k vydaní

Ozařování potravin Kvasničková.indd

TRUCK ŽÁROVKY HELLA

Katalog COLLECTION 2015 - 2016 - zmenšená