MAGAZÍN Česká rafinérská jaro 2005

MAGAZÍN
Česká rafinérská
jaro 2005
obsah / table of contents
aktuálně
02
Tři otázky pro Ing. Ivana Součka, předsedu představenstva a generálního ředitele
Three questions for Ivan Souček, Chairman of the Board of Directors and CEO
04
petroleum
04
Náročný program Čistá paliva 2005 byl splněn
Dodáváme paliva na evropské úrovni
Clean Fuels 2005 – A Challenging Program
Supplying Fuels of European Quality
06
07
08
10
Jen špetka síry
Just a Pinch of Sulfur
06
Náš cíl: Patřit mezi nejlepší
Our Goal: To Be Among the Best
Kulatý stůl o přípravě mladých odborníků
Round Table On Training Young Experts
08
Mozaika
Mosaic
fokus
11
12
14
15
Kaleidoskop
Kaleidoscope
Světový trh s ropou
World Oil Market
Projekt Sachalin: Ropné bohatství na ostrově Ztracenců
Project Sakhalin: Oil Wealth on the Island of Outcasts
Ropné tankery (1)
Oil Tankers (1)
14
forum
18
Německé muzeum v Mnichově
Ropa v proměnách času
German Museum in Munich
Oil in the Changes of Time
19
Autoshow v Detroitu: Diesel nebo hybrid?
Autoshow in Detroit: Diesel or Hybrid?
Magazín
Vydává:
Produkce:
Uzávěrka:
Informační čtvrtletník České rafinérské
Česká rafinérská, a. s
Tercie Praha spol. s r. o., Tuchoměřická 343, Praha 6
18. března 2005, registrace MK ČR pod číslem E 81 03
19
Předseda redakční rady: Ing. Aleš Soukup, vedoucí sekce vztahů s veřejností
Šéfredaktor: Karel Sedláček
© Česká rafinérská, a.s., 2005
aktuálně
3
Tři otázky pro
Ing. Ivana Součka
předsedu představenstva
a generálního ředitele České rafinérské, a.s.
Které ukazatele považujete při hodnocení uplynulého roku za nejdůležitější?
Pfiedev‰ím je to bezpeãnost práce. V loÀském roce jsme zaznamenali jen tfii pracovní
úrazy, kvÛli nimÏ jsme nesplnili oãekávání
na‰ich akcionáfiÛ, pro které je tato problematika rovnûÏ jednou z priorit. Vzniklé registrované pracovní úrazy s následnou absencí sice
nebyly zpÛsobeny ‰patn˘mi pracovními podmínkami nebo hrubou nedbalostí, spí‰e nepozorností, ale pfiesto se staly. Nicménû musím
poznamenat, Ïe v tomto ohledu patfiíme dlouhodobû mezi pfiední firmy v âeské republice.
Je potû‰itelné, Ïe âeská rafinérská, která
prvním kalendáfiním rokem fungovala
v novém, tedy ve zpracovatelském reÏimu,
dosáhla pozitivního hospodáfiského v˘sledku. Pfied zdanûním to bylo 50 milionÛ korun
a po zdanûní 18 milionÛ korun. Tato ãísla
jsou sice pod pÛvodnû plánovan˘mi, ale jsou
kladná a to je dÛleÏité. Obrat ãinil skoro
9 miliard korun. Souãasnû musím pfiiznat,
Ïe rafinérie mûla vy‰‰í nákladovost, neÏ se
oãekávalo, a na tuto oblast budou zamûfiena
úsporná opatfiení v nadcházejících letech.
V˘znamn˘m ekonomick˘m ukazatelem
jsou i investice. Vloni jsme uzavfieli první
ãást programu âistá paliva, jak o tom pí‰eme
uvnitfi ãasopisu. Celkem spoleãnost vynaloÏila na investice více neÏ 1 miliardu korun.
Do‰lo ke stabilizaci nové organizaãní
struktury spoleãnosti a k men‰í redukci pracovních míst. Závûrem roku 2004 jsme mûli
698 zamûstnancÛ, jimÏ patfií mé upfiímné
podûkování za dobrou práci.
Jaké investice plánujete?
Kromû bûÏn˘ch provozních investic, které
jak rafinérie v Litvínovû tak v Kralupech
potfiebují, stojí pfied námi dva v˘znamné projekty. Prvním je dokonãení programu âistá
paliva 2009, kter˘ navazuje na âistá paliva
2005 a umoÏní v˘robu motorov˘ch paliv
s obsahem síry maximálnû 10 ppm i v Kralupech. Druh˘m je program Biopaliva 2005
– 2006, kter˘ odpovídá souãasn˘m trendÛm
ochrany Ïivotního prostfiedí a vyuÏití obnoviteln˘ch pfiírodních zdrojÛ. Zahrnuje zmûny
na nûkter˘ch technologick˘ch zafiízeních, aby
mohl b˘t do paliv pfiimícháván methylester
fiepkového oleje, bioetanol (resp. aby slouÏil
pro v˘robu ETBE) nebo jiné biomateriály.
Vloni jste zpracovali rekordní množství
ropy. Bude tento trend pokračovat?
V roce 2004 jsme zpracovali pfies 6 milionÛ tun ropy, coÏ je nejvíce od roku 1999, ãili
je to jen relativní rekord. Souãasnû to znamená, Ïe jsme ve spolupráci se spoleãností
MERO zajistili pfiepravu takového mnoÏství
ropy, které odpovídá objemu, na nûÏ je systém efektivnû dimenzován. Na leto‰ní rok je
plánováno na základû poÏadavkÛ na‰ich procesorÛ zpracovat více neÏ 7 milionÛ tun
ropy, coÏ by bylo nejvíce za celou dobu existence na‰í spoleãnosti (zaloÏené v roce 1995
a fungující od roku 1996). V roce, kdy slavíme prvních deset let âeské rafinérské, by to
nepochybnû nebyl ‰patn˘ v˘sledek. Naopak,
spí‰ symbolické zhodnocení uplynulého
desetiletí.
Three questions for Ivan Souček, Chairman of
the Board of Directors and CEO
When evaluating last year’s results, the most important indicators of the performance of Česká rafinérská
proved to be labor safety, cost-effectiveness, and the
completed investment program. Operating in its first
full calendar year within a new, processing, regime,
Česká rafinérská has stabilized its organizational
structure and accomplished positive economic
results. Its sales totaled almost 9 billion Kč. In 2004,
the company processed over 6 million tons of crude
oil, the highest volume since 1999.
Náročný program
Čistá paliva 2005 byl splněn
V kralupské rafinérii
České rafinérské byl v pátek
4. února 2005 slavnostně
zahájen provoz nové jednotky
dělení benzinu. Tím vyvrcholila
první etapa programu Čistá
paliva, jež si vyžádala investiční
náklady přesahující jednu
miliardu korun.
Generální ředitel České rafinérské Ing. Ivan Souček a náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Martin
Pecina při slavnostním zahájení provozu nové jednotky dělení benzinu
Slavnostního okamÏiku se zúãastnil námûstek
ministra prÛmyslu a obchodu âR Ing. Martin
Pecina a dal‰í pfiedstavitelé státní správy,
samosprávy a zastupitelsk˘ch orgánÛ. Pfiítomni byli také zástupci akcionáfiÛ a partnerÛ
spoleãnosti, ãlenové pfiedstavenstva âeské
rafinérské a zástupci dodavatelÛ – francouzské firmy Litwin a ãesk˘ch spoleãností Cheming Pardubice a ABB Lummus Global Brno.
Generální fieditel âeské rafinérské Ing.
Ivan Souãek ocenil pfiístup jak projektov˘ch
pracovníkÛ âeské rafinérské, tak dodavatelsk˘ch firem, které se podílely na realizaci
programu âistá paliva, jenÏ byl v âeské rafinérské zahájen v roce 2002. V jeho rámci
byly v loÀském roce pro v˘robu nízkosirné
motorové nafty modernizovány jednotky
hydrogenaãní rafinace plynového oleje
v obou rafinériích spoleãnosti – v Litvínovû
a v Kralupech nad Vltavou. Pro úãely hlub‰ího odsífiení slouÏí i rekonstrukce litvínovské
hydrogenaãní komory, která byla rovnûÏ
ukonãena v roce 2004.
âeská rafinérská – v souladu s pfiedpisy
Evropské unie transponovan˘mi do ãeské
legislativy, které zaãaly platit poãátkem
leto‰ního roku – dodává ekologické pohonné
hmoty (benziny a motorovou naftu s obsahem síry do 50 ppm) s pfiedstihem - od fiíjna
loÀského roku. V omezeném rozsahu je vyrábûla i pfied tímto datem, ale od fiíjna se podle
nov˘ch zpfiísnûn˘ch ekologick˘ch norem
vyrábí jiÏ 100 procent dodávan˘ch motorov˘ch paliv. U ãásti v˘roby splÀuje âeská
rafinérská jiÏ nyní evropské normy pfiipravované pro rok 2009, které maximální obsah
síry urãují na 10 ppm.
petroleum
4-5
Dodáváme paliva na evropské úrovni
Nová technologie v˘znamnû zefektivÀuje
v˘robu automobilov˘ch benzinÛ se sníÏen˘m obsahem síry do 50 ppm. Zafiízení dûlí
benzinov˘ meziprodukt z jednotky fluidního
katalytického krakování (FCC) do tfií tzv.
fiezÛ, coÏ zjednodu‰uje odsífiení produktu.
Jednotka dûlení benzinu byla postavena za
necel˘ rok nákladem 300 milionÛ Kã.
Pohonné hmoty vyrábûné podle nové specifikace umoÏní zavedení nové generace
katalyzátorÛ v˘fukov˘ch plynÛ do automobilÛ, coÏ pfiispûje ke sníÏení plynn˘ch emisí
z motorov˘ch vozidel a tím i k v˘znamnému
zlep‰ení Ïivotního prostfiedí.
Dal‰í v˘znamné prostfiedky budou investovány do návazného programu âistá paliva
2009, kter˘ mj. zahrne v˘stavbu technologie
selektivní hydrogenace benzinu z FCC
a kter˘ spoleãnosti umoÏní pfiipravit se
na dal‰í zpfiísnûní ekologick˘ch parametrÛ
pohonn˘ch hmot pfiipravované v Evropské
unii od roku 2009.
Od svého vzniku v roce 1995 âeská rafinérská celkem vynaloÏila na svÛj technick˘
rozvoj více neÏ 20 miliard Kã.
Zástupce akcionáře ConocoPhillips Neil MacKay hovoří s vedoucím kralupské rafinérie Ing. Josefem Krchem
a technologem Ing. Akramem Mohanou
Clean Fuels 2005 – A Challenging Program
Supplying Fuels of European Quality
A new gasoline-separation unit was inaugurated in
Česká rafinérská’s Kralupy refinery on Friday, February 4, 2005. This was the climax of the first stage of
a program known as „Clean Fuels“, which has called
for overall investments worth more than a billion Kč.
Mr. Ivan Souček, the General Manager of Česká rafinérská, praised the attitude of all supplier companies involved in the implementation of the „Clean
Fuels“ program, launched back in 2002. Within its
framework, the gas oil hydrogenation refining units
for the production of low-sulfur diesel have been
modernized in the company’s both refineries – Litvínov and Kralupy nad Vltavou. Completed in 2004,
the reconstruction of the Litvínov hydrogenation
chamber is aimed at facilitating more thorough
desulfurization process. Other major investments
will go into the follow-up program called „Clean
Fuels 2009“ that will include, among other activities, the construction of a gasoline selective hydrogenation technology unit from FCC. The program will
also help the company in gearing up for stricter environmental parameters of fuels prepared by the EU
effective of 2009.
Pohled do řídicího velínu
Jen špetka síry
petroleum
6
Laboratořím přísluší v programu Čistá paliva nezastupitelná úloha - kontrolují a na základě získaných
výsledků ovlivňují technologický proces, aby v benzinu nebo v naftě bylo jen tolik síry, kolik připouští
norma Evropské unie. Tedy pouhá špetka.
âeská rafinérská má dvû laboratofie, v Litvínovû a v Kralupech, které zaji‰Èují vstupní,
mezioperaãní a v˘stupní kontrolu kvality produktÛ. Ov‰em v mimofiádn˘ch situacích, jako
je najíÏdûní nov˘ch jednotek, je paleta jejich
úkolÛ podstatnû ‰ir‰í. Pfiípravu na jejich plnûní má na starosti Technická podpora laboratofií. Vedoucí tohoto útvaru Ing. Jarmila Pe‰áková nám fiekla: „Museli jsme pfiipravit celou
metodiku jednotliv˘ch anal˘z, dále uskuteãnit v˘bûrové fiízení a v˘hodnû nakoupit technicky nejlep‰í a ekonomicky nejpfiijatelnûj‰í
pfiístroje, také vy‰kolit laboranty, uvést zafiízení do provozu a samozfiejmû vyzkou‰et anal˘zy. Celkem jsme investovali do nov˘ch pfiístrojÛ více neÏ 10 milionÛ korun.“
Ve vzorcích se potfiebují stanovit v˘sledky
v desetinách ppm, byly proto zapotfiebí pfiístroje mnohem citlivûj‰í, neÏ byly ty pÛvodní. „Je to pochopitelné,“ fiíká Ing. Pe‰áková,
„protoÏe dosud jsme v na‰ich produktech
potfiebovali mûfiit obsah síry jen ve stovkách
ppm a nyní jde o jednotky o dva fiády niωí.
Pfii nové v˘robû ãist˘ch benzinÛ a nafty je
z hlediska kontroly nejvût‰ím problémem
pfiesné zmûfiení minimálního obsahu síry.
Proto se musely nakoupit nové pfiístroje,
které to dokáÏou. Uplatnily se jak v Litvínovû, tak nyní i v Kralupech.“
Vzorky se analyzují na principu UV fluorescence, která umoÏÀuje stanovit obsah síry
i v nepatrném mnoÏství, tedy v miligramech
na kilogram, tzn. v jednotkách ppm.
Pfii ultrafialové fluorescenci se v peci pfii
vysoké teplotû 1050 °C spálí cel˘ vzorek na
elementární síru a ta se mûfií na UV detektoru. V˘sledkem je elektrick˘ signál, kter˘ se
dále zpracovává elektronicky na hodnoty,
které se porovnávají s hodnotami kalibrace.
Základem energiovû disperzní rentgenové
fluorescence je vyuÏití principu rentgenu.
Vzorek se ozáfií a v˘stupem je signál, kter˘
se mûfií na detektoru. V Litvínovû je zakoupen je‰tû nov˘ pfiístroj na principu vlnovû
disperzním. Ten je sice velmi drah˘, ale pro
síru poskytuje metodu referenãní a kromû
toho umoÏÀuje identifikovat a mûfiit kovy.
Tento pfiístroj slouÏí obûma laboratofiím.
V˘bûrového fiízení nákupu pfiístrojÛ se
zúãastnily tfii svûtové firmy, jeÏ se specializují na pfiístroje pro petrochemick˘ prÛmysl
a mají v âeské republice zastoupení. Kvalitativní poÏadavky splnily dvû a ty postoupily
do druhého kola, kde rozhodla niωí cena.
¤etûzec kontrolních anal˘z zaãíná pfii
vstupu surové ropy do rafinérie. Mûfií se
hustota, obsah síry, vody a chemick˘ch
neãistot. Specifika âeské rafinérské spoãívá
v tom, Ïe dostává jako základní surovinu
rÛzné druhy ropy s obsahem síry aÏ desetiny
procenta. To znamená, Ïe vstupní kontrola,
zji‰Èující obsah síry, je rozhodující pro stanovení technologick˘ch parametrÛ.
Ov‰em v programu ãist˘ch paliv se sleduje nejen obsah síry v ropû, ale také v jednotce fluidního katalytického krakování (FCC),
ãili v FCC benzinu, kter˘ je jednou ze sloÏek
pro ãistá paliva.
Dosavadní v˘sledky mûfiení odpovídají
pfiedpokladÛm a také garanãní test probûhl
bez problémÛ.
Nyní nastává bûÏná praxe: urãí se vzorkovací místa, kde se odebírají vzorky a podle
v˘sledkÛ se fiídí cel˘ provoz rafinérie,
pfiipraví se harmonogram odbûrÛ, jejich ãetnost a sloÏení sledovan˘ch parametrÛ a kontrolní program bûÏí automaticky. StûÏejní
neboli kritické parametry se mûfií dvakrát
dennû, tj. mnoÏství síry, destilaãní kfiivka
a hustota. Harmonogram odbûru vzorkÛ se
aktualizuje jednou za pÛl roku, kdy se buì
mûní frekvence odbûrÛ nebo sledované parametry. Laboratorní systém dále jiÏ sám vygeneruje ãas a parametry, které se mají v urãitém vzorku provádût. A v˘stupní kontrola
vyhodnotí v˘sledky anal˘z v˘stupního testu
a vytvofií se certifikát kvality.
Budoucí evropská norma EN 228 specifikuje obsah síry jen do 10 ppm. „Pfiístroje uÏ
máme, nebude to pro nás problém,“ uzavírá
svou informaci Ing. Pe‰áková. „Bude se jednat o stopovou anal˘zu a budeme moci hovofiit o bezsirném palivu. VÏdyÈ v jednom
kilogramu benzinu bude jen deset miligramÛ
ãili jedna setina gramu síry. A to je uÏ opravdu málo.“
Just a Pinch of Sulfur
Laboratories have an irreplaceable role to play in
the „Clean Fuels“ program, namely in checking and acting on the strength of the results thus achieved in adjusting the technological process to make sure
that the sulfur content in the company’s gasoline or
diesel is kept within the limits permitted by the European Union norms. Since samples have to be measured in tenths of ppm, much more sensitive instrumentation than the original devices is needed. All in
all, the company has invested over 10 million Kč
into the purchase of new measuring instruments.
Náš cíl:
petroleum
7
Patřit mezi nejlepší
„Patřit mezi nejlepší rafinérie v Evropě a stát se excelentním
střediskem služeb pro naše zákazníky, to je náš cíl,“ říká Ing. Tomáš
Palma, vedoucí oddělení měření a regulace, s nímž jsme však
hovořili jako s předsedou řídící rady projektu Best in Class II.
Mottem celého projektu je revize pfiípadnû
vylep‰ení klíãov˘ch
pracovních postupÛ,
jeÏ se t˘kají správy
a provozování jednotek. Nejde o pouhou
modifikaci smûrnic ãi
pfiedpisÛ, ale o skuteãnou zmûnu nûkter˘ch zabûhnut˘ch systémov˘ch procesÛ, nûkdy se jedná doslova
o zmûnu v my‰lení. A to neb˘vá jednoduché.
„Na‰í snahou je trvalé umístûní âeské
rafinérské mezi první ãtvrtinu evropsk˘ch
rafinérií podle klasifikace studie Solomon,
ãímÏ se staneme ekonomicky atraktivní volbou pro na‰e procesory, tedy pro obchodní
spoleãnosti akcionáfiÛ. Víme, Ïe tento cíl je
dosaÏiteln˘, a máme pomûrnû jasnou pfiedstavu jak toho dosáhnout,“ fiíká Ing. Palma.
Program navazuje na projekt Best in Class,
s nímÏ se v âeské rafinérské zaãalo asi pfied
ãtyfimi lety. Ov‰em souãasné pokraãování je
mnohem ko‰atûj‰í co do rozsahu, pole
pÛsobnosti i doby trvání. Best in Class II se
skládá z nûkolika projektÛ, jeÏ jsou zamûfieny na tfii hlavni tematické okruhy, a sice na
zlep‰ení integrity a spolehlivosti zafiízení,
dále na optimalizaci provozních nákladÛ
a iniciativy podporující zv˘‰ení efektivnosti
pracovní síly. V‰echna témata jsou vzájemnû
v rÛzné mífie provázaná.
První rok existence projektu Best in Class II
byl ve znamení definování pfiesného rozsahu
prací a provádûní rÛzn˘ch pilotních studií,
které mûly prokázat, Ïe nûkteré dlouhodobé
a finanãnû nároãné aktivity projektu budou
pro na‰i spoleãnost pfiínosné. Dále se podafiilo vypracovat návrh nov˘ch procesÛ fiízení
a organizace údrÏby a fiízení investiãních
akcí. U nûkter˘ch dal‰ích pracovních postupÛ byla provedena úvodní anal˘za poukazující na rozdíly mezi stávajícím stavem a znám˘mi nejlep‰ími praktikami. V˘znamnou
mûrou se rovnûÏ podafiilo sníÏit poãet regulaãních a bezpeãnostních obvodÛ pracujících
v manuálním resp. pfieklenutém reÏimu.
Nutno ov‰em zároveÀ podotknout, Ïe se projekt v roce 2004 pot˘kal s nedostatkem
finanãních a následnû i lidsk˘ch zdrojÛ,
a tak ne v‰echny aktivity mohly b˘t dokonãeny podle pÛvodního zámûru.
V leto‰ním roce se projekt Best in Class II
bude koncentrovat na dokonãení revize
v‰ech vytipovan˘ch pracovních procesÛ
a tyto nové ãi modifikované procesy budou
implementovány. V první ãtvrtinû tohoto
roku se navíc v obou rafinériích rozjede ãinnost hned nûkolika t˘mÛ sloÏen˘ch z pracovníkÛ âeské rafinérské, ale i z na‰ich hlavních dodavatelÛ. Tyto t˘my budou trvale po
dobu nûkolika let zaji‰Èovat aktualizaci
dokumentace, identifikaci náhradních dílÛ,
optimalizaci postupÛ preventivní údrÏby
a nûkteré dal‰í návazné ãinnosti.
„Aãkoli neexistuje Ïádné oficiálnû definované datum pro dokonãení projektu, na‰í
snahou je dokonãit v‰echny dnes definované
úkoly do konce roku 2007. Zku‰enosti
z uplynul˘ch 12 mûsícÛ v‰ak ukazují, Ïe
dosaÏení tohoto cíle bude nesmírnû nároãné,“ uzavírá Ing. Palma.
Our Goal: To Be Among the Best
To figure among the best refineries in Europe and to
become an excellent customer service center – that
is the main objective pursued by the project known
as „Best in Class II“. This comprises several programs focused on three major topics, namely improving equipment integrity and reliability, optimizing
costs, and promoting initiatives conducive to raising
labor efficiency.
Kulatý
Studenti posledního, pátého
ročníku Ústavu technologie ropy
a petrochemie na Vysoké škole
chemicko-technologické v Praze
hovoří o svém studiu a o svých
perspektivách.
Myslíte si, že vás škola připravuje pro
život dostatečně?
Matou‰ Lískovec: Kvalita v˘uky je tu vysoká a podle mého názoru nás ‰kola pfiipravuje
velice dobfie. Tfieba laboratofie jsou vybavené
‰piãkov˘m zafiízením za spoustu penûz. Je
v nich dostatek pfiístrojÛ i pomÛcek.
Jakub Gleich: Profesofii jsou tu opravdu
skvûlí. Osobnû si myslím, Ïe bychom tûÏko
v této republice hledali nûkoho lep‰ího.
Kromû toho nám sem jezdí pfiedná‰et odborníci z prÛmyslu, ktefií mají znaãné teoretické
i praktické znalosti, konkrétnû mám na mysli
docenta Lederera z V˘zkumného ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem, je to vyhlá‰en˘ odborník na pyrol˘zu. KdyÏ se podívám
do literatury, na internet a do knihoven, je
tam mnoho publikací od na‰ich profesorÛ
a uãitelÛ. Uvítali bychom ale i úãast odborníkÛ z âeské rafinérské, fiada z nich má velké
zku‰enosti a znalosti rafinérsk˘ch v˘rob.
Vlastimil Pupík: Jsem v kontaktu s lidmi
z chemické fakulty Univerzity v Pardubicích
a shodli jsme se v tom, Ïe Pardubice jsou
chemiãtûj‰í, zatímco u nás se víc dûlá matematika a matematické modelování. Tady se
kladou na studenty vy‰‰í nároky. Byl jsem se
také podívat na chemické fakultû Technické
univerzity v saském Chemnitz a kdyÏ to
porovnám, na‰e ‰kola je opût na vy‰‰í úrovni
a dokonce i mnohem lépe vypadá.
Jifií Hájek: Co se t˘ãe vybavenosti ‰koly,
jsme na tom velice dobfie, ale chtûl bych
zdÛraznit je‰tû jednu zajímavou pfiednost:
TotiÏ, Ïe na‰i vyuãující nám ochotnû pfiedávají informace a diskutují je s námi. Vztah
profesor-student je tu na pfiátel‰tûj‰í úrovni
neÏ tfieba v zahraniãí, kde jsou ty vztahy
pfiece jen odtaÏitûj‰í.
Absolvovali jste praxi v podnicích?
ML: Na konci ãtvrtého
roãníku je povinná tfiít˘denní praxe. Já jsem ji
absolvoval v âeské rafinérské v Kralupech. Bylo to
zajímavé a hodnû nám to
dalo, protoÏe to bylo nûco
docela jiného, neÏ jsme
zvyklí ze ‰koly. „Hlavní sídlo“ jsme mûli
v centrálních laboratofiích, a k tûm já mám
vlastnû i ve ‰kole nejblíÏ, a v‰echno jsme si
tam pofiádnû prohlédli. A potom jsme si
povídali s odborníky z rÛzn˘ch sekcí - tfieba
s technology jsme procházeli cel˘m provozem a oni nám vysvûtlovali, jak to tam funguje.
JH: Moje praxe mûla tfii ãásti. Nejdfiíve
jsem byl bûhem zimního zkou‰kového období pût t˘dnÛ v technologické sekci rafinérie
v Litvínovû, kde jsem byl pfiítomen fie‰ení
problémÛ z technologického pohledu,
pfiedev‰ím jsem se blíÏe seznámil s nûkter˘mi specifick˘mi rafinérsk˘mi jednotkami,
napfiíklad VBU v Litvínovû. Obdobné
stůl
petroleum
8-9
o přípravě mladých odborníků
zamûfiení mûly i následující tfii t˘dny bûhem
letních prázdnin, kdy jsem svou pozornost
vûnoval zb˘vajícím jednotkám. Také jsem se
byl podívat na rafinérii v Kralupech, a to
právû v dobû, kdy tam probíhala plánovaná
odstávka. I toto bych hodnotil jako velmi
pfiínosné, protoÏe v dobû odstávky bylo
moÏné do vût‰iny zafiízení nahlédnout,
a taková pfiíleÏitost se neopakuje ãasto.Touto
cestou bych také rád podûkoval zamûstnancÛm technologické sekce v Litvínovû
a v Kralupech, Ïe mi tu velmi pfiínosnou studentskou praxi umoÏnili a obohatili ji cenn˘mi poznatky.
JG: Mnû byla uznána praxe z mého dosavadního zamûstnání v Kauãuku.
VP: Já jsem uÏ mûl praxi
z jednoho potravináfiského
podniku, kdyÏ jsem se rozhodl, Ïe zkusím vysokou
‰kolu. Bûhem studia jsem
byl na praxi v litvínovské
rafinérii, kde jsem se
zúãastnil provozu laboratofií, vedoucí provozu mû provedl po v‰ech
v˘robních jednotkách.
ML: Urãitû bych praxe studentÛ je‰tû roz‰ífiil, a to i do rÛzn˘ch chemick˘ch podnikÛ.
ProtoÏe ze ‰koly o vût‰inû tûch zafiízení
nemají ani ponûtí. Uãí se nûco, co je jen na
papíru, v kníÏce nebo ve skriptech, a ve skuteãnosti to nikdy nevidûli. Urãitû by pak
uãivo lépe chápali.
Měli jste možnost zahraničních stáží?
VP: Letos o prázdninách jsem byl na brigádû v nûmeckém Münchmünsteru, v rafinérii u Ingolstadtu, kde jsem asi mûsíc pracoval ve v˘robû polyetylénu. To také bylo
docela zajímavé, i tam jsem se mohl seznámit s celou v˘robní jednotkou.
JH: Po absolvování tfietího roãníku jsem
vyuÏil v˘mûnného vzdûlávacího programu
Erasmus, kter˘ umoÏÀuje vysoko‰kolsk˘m
studentÛm studovat v zahraniãí. Nevím
z jakého dÛvodu, ale na na‰í ‰kole se o nûj
uchází mnohem ménû studentÛ neÏ jinde
a to je ‰koda. Já jsem se rozhodl odjet na
deset mûsícÛ do Dánska studovat prospekci
ropy. Tamní studijní program nekopíroval
sice ten ná‰, ale urãitû mi to pomohlo roz‰ífiit
si profesní obzory. Z pohledu jazykové vyba-
venosti ‰lo samozfiejmû o neocenitelnou
zku‰enost. Navíc se setkáte s jin˘mi kulturami a s odli‰n˘m pfiístupem pfii fie‰ení praktick˘ch úloh.
Jak si představujete své uplatnění?
ML: MoÏnosti zamûstnání nám nabízí cel˘
chemick˘ prÛmysl. A protoÏe Ïijeme v globalizovaném svûtû, nejsme omezeni jen na
âeskou republiku.
JH: Podle mého názoru je ale pro nás nejperspektivnûj‰í zÛstat
v oboru. To znamená ucházet se o pozice v rámci
firem jako je âeská rafinérská, Chemopetrol, popfiípadû Paramo. Jestli do âeské
rafinérské nastoupím? Rád
bych, ale uvidím, jaké
budou moÏnosti. Také to závisí na tom, jaké
perspektivy nám âeská rafinérská mÛÏe nabídnout. Myslím, Ïe bychom – dokud jsme mladí
a nevázaní - mûli zpoãátku získávat informace
a zku‰enosti v ‰ir‰ím spektru. Úspû‰n˘m pracovníkem se stáváte jen tehdy, kdyÏ máte ‰ir‰í
zábûr vûdomostí neÏ konkurence.
JG: Mimo jiné se zajímám o práci v âeské
rafinérské. Rozhodla o tom pfiedev‰ím odbornost, protoÏe tenhle smûr mû baví, i kdyÏ
nemalou roli hraje také finanãní stránka,
vztahy mezi lidmi a péãe o zamûstnance.
Budu chtít zjistit, jestli âeská rafinérská
umoÏÀuje dal‰í studium, tfieba v doktorandském programu, nebo jestli umoÏÀuje rozvoj
jazykov˘ch znalostí.
VP: I já si myslím, Ïe se dokáÏeme uplatnit v jakémkoliv chemickém podniku, protoÏe máme v‰eobecné znalosti chemie. Samozfiejmû rafinérské a petrochemické podniky
by pro nás byly nejlep‰í, protoÏe tomu jsme
se intenzivnû vûnovali poslední dva roky.
JH: Jsem pfiesvûdãen, Ïe studenti na‰í chemické ‰koly mají v˘hodnûj‰í startovní pozice
pro budoucí uplatnûní neÏ tfieba studenti
ekonomie nebo práv. Dnes mÛÏeme profitovat z toho, Ïe na na‰i ‰kolu se donedávna
hlásilo velice málo zájemcÛ. Navíc procento
úmrtnosti je vysoké, coÏ nahrává tûm, ktefií
tuto ‰kolu dostudují. Máme tedy relativnû
více pfiíleÏitostí v porovnání s pfiesycen˘m
trhem práce v jin˘ch odvûtvích. Myslím, Ïe
mÛÏeme nastoupit i tfieba do ekonomick˘ch
úsekÛ, zatímco pro absolventy ekonomick˘ch ‰kol je nepomûrnû obtíÏnûj‰í porozumût v˘robnímu procesu na takové úrovni
jako je tomu u vystudovan˘ch chemikÛ.
JG: Urãitû si myslím, Ïe moÏnosti uplatnûní jsou. Mám spoustu znám˘ch a kamarádÛ aÈ z tohoto oboru, nebo z jin˘ch
oborÛ, ktefií nemûli problém
chytit se i v chemick˘ch
provozech, které s jejich
studiem vÛbec nesouvisely.
Znám absolventa této fakulty, kter˘ dûlá v souãasné dobû na v˘robû
polystyrénu, znám absolventku potravináfiství, která dûlá nákupãí u velké petrochemické firmy. Tato ‰kola nás pfiipravuje opravdu
dobfie.
Ing. Hana Petrová
Round Table On Training Young Experts
The last-year students of the Institute for the Technology of Crude Oil and Petrochemistry of Prague’s
Chemical Technology University met to discuss the quality of their studies and their professional prospects.
All of them confirmed that the quality of their courses was high and that their university trained them very
well for their professional careers. Its laboratories are well equipped with state-of-the-art instrumentation, the
lecturers are excellent, while experts from the petrochemical industry come to lecture as well. The
undergraduates have also appreciated the friendly relations existing between the faculty and students. Last
year, the undergraduates attended a compulsory three-week training course, mostly at Eeská rafinérská,
where they got acquainted with the company’s entire operations. The students say they have learnt a lot
during this hands-on training, and would, therefore, welcome an extension of such practical courses. Thanks
to fellowships and scholarships, some of the undergraduates stayed and worked abroad for a time. As for
their future employment, the students are positive that jobs will be offered to them by the whole chemical
industry, and not only in the Czech Republic. As the most promising course of action they perceive the
decision to stay in this industrial branch. Their options include Eeská rafinérská as well, but much will
depend on the actual offer the company will make. First of all, the students would like to gain some
experience and try out more jobs.
mozaika
JUBILEUM NA SNĚHU
Zasněžená Šumava přivítala letos
v únoru jubilejní 40. ročník MOGUL
Šumava Ralley Klatovy 2005. Po
technických přejímkách nastoupilo
na start 9 vozů skupiny A8 specifikace WRC a k nim přibylo 81 účastníků
Mistrovství Evropy a Mezinárodního
mistrovství České republiky. Vysokého favorita na celkové vítězství Václava Pecha jr. s vozem Ford Focus WRC
vpustil na trať Ing. Aleša Jakub, ředitel pro všeobecné záležitosti České
rafinérské, která byla jedním z významných partnerů tohoto závodu.
Po dvaceti rychlostních zkouškách,
petroleum
které se uskutečnily v okolí Klatov a na
Vimpersku, vjelo na cílovou rampu 58
posádek. Zimní podmínky zledovatělých vozovek na předhůří Šumavy byly
zkázou řady favoritů, včetně Václava
Pecha. Pro vavříny vítězství si dojely ve
stejném čase posádky Tomáš Vojtěch
– Horniaček a Štěpán Vojtěch – Ernst,
10
oba na vozech Peugot 206 WRC.
Letošní ročník se vydařil a všichni byli
rádi, že Česká rafinérská byla opět
u toho.
POHYB
S MALÝM MÍČKEM
Třetí ročník turnaje
zaměstnanců České rafinérské ve stolním tenise
se uskutečnil tentokrát
v prostorách krásné haly
v Dolních Beřkovicích.
Na třech stolech se rozehrál turnaj mužů a turnaj
žen z obou částí společnosti. Po krásných výměnách tvrdých úderů
a ještě lepších obranných zákrocích se celkovým vítězem v kategorii
mužů stal Pavel Burš
z Litvínova a v kategorii
žen Eva Bláhová. Při pěkné hře se rozhýbali všichni, bez ohledu na umístění.
V PLESOVÉM VÍRU
Už 8. reprezentační ples České rafinérské se konal v únoru tradičně v Kulturním
domě v Mostě. Zaměstnanci České rafinérské, jejich přátelé a hosté mohli tančit
a veselit se v několika sálech, kde pro ně byl připraven zajímavý program. V průběhu večera zazpívali mj. Hana Zagorová, Petr Rezek, Miro Žbirka. Vrcholem
plesu byla bezesporu bohatá tombola, kterou konferoval „božský“ Jan Čenský.
RODINA V PUBERTĚ
Primární protidrogová prevence je
významným faktorem společenského
boje proti toxikomanii a jiným závislostem, neboť působí na jedince,
kteří se ještě s drogou neseznámili
anebo nepocítili její zhoubné účinky.
V České republice je primární protidrogová prevence stále málo používána mezi těmi, kteří by o účincích
drog a o cestách, jak se vyhnout
jejich účinkům, měli být informováni.
Jednou z pomůcek tohoto programu
je seriál videokazet produkovaných
společností Pluto Film & Video, jehož
pátý díl byl pokřtěn 2. února a byl
nazván Rodina v pubertě. Věnuje se
komunikaci rodičů s jejich dorůstajícími dětmi a nabízí odpovědi na
otázky, které přináší život dnešní mládeže. Česká rafinérská se podílela
na vzniku již třetí kazety tohoto cyklu
a byla během veřejné projekce právem oceněna.
kaleidoskop
ROPOVOD UKRAJINSKÉ NADĚJE
Za provoz ropovodu z černomořského
přístavu Oděsa do města Brody na
hranici s Polskem je odpovědná ukrajinská firma Ukrtransnafta. Nyní podepsala úvěrový kontrakt s rusko-britskou ropnou společností TNK-BP na
přepravu až 9 milionů tun ruské ropy
ročně. Tříletý úvěr v podobě surové
ropy typu Ural v hodnotě 108 milionů
amerických dolarů má roční úrok 8 %
a funguje na principu „přepravuj nebo
zaplať.“ Pro Ukrajinu je ropovod důležitý jako garance nezávislosti. Je dlouhý 674 kilometrů a velice zvýraznil
strategický význam Ukrajiny, nemluvě
o ekonomickém přínosu.
Ukrajina se stala důležitou zemí pro
zásobování Evropy energetickými
surovinami.
fokus
V ASII ROSTOU DOVOZY
Největší indická rafinérská společnost
Indian Oil Corp. (IOC) chce v obchodním roce 2005/2006 dovézt 40,1
milionu tun ropy, což je o 6,66 milionu tun víc než v předchozím roce. Celkem 31,7 milionu tun zpracuje ve
svých sedmi rafinériích a dalších 8,4
milionu tun je určeno pro společnost
Chennain Petroleum Corp. Tempo
růstu dovozu se loni prudce zrychlilo
v Číně, a to o 31 procent. Nejlidnatější země světa, která vykázala hospodářský růst o 8,5 procenta (nejrychlejší za posledních šest let), v roce 2003
celkem dovezla 91,1 milionu tun ropy
(v průměru 1,87 milionu barelů
denně), informoval list International
Business Daily s odvoláním na čínskou celní statistiku.
EKONOMICKY VYUŽITELNÉ ZÁSOBY ROPY VZROSTLY
Vyplývá to ze zprávy energetické služby Energie-Informationsdienst (EID) se sídlem v Hamburku. Začátkem ledna vydala přehled za rok 2004, podle něhož se
zásoby ropy zvýšily o jedno procento na 173,3 miliardy tun. Nejvíce se o to
zasloužily vyšší zásoby v Africe, díky novým informacím především z Nigerie
a Libye.
Nejbohatší naleziště se nacházejí v Saúdské Arábii, kde existuje více než 20 %
všech známých zásob ropy. Potom následuje Kanada s 13,9 %, Írán s 9,9 %
a Irák s 8,9 %. Podíl OPEC na zásobách přesahuje 69 %. Údaje vypovídají
o ekonomicky výhodných zásobách ropy, čili o těch, jejichž těžba by podle
nynějších cen a za současného stavu těžební techniky byla rentabilní. Jedná se
tedy o ekonomicko-technické údaje, nikoliv geologické. Skutečné zásoby ropy
v zemské kůře jsou proto považovány za mnohem větší, ale jsou buď těžko
dostupné anebo dokonce ještě neobjevené. Uvedená statistika vychází z odhadů amerického odborného časopisu Oil & Gas Journal a z vlastních šetření
hamburské služby EID.
Ekonomické hledisko a stav současné techniky jsou však rubem pozitivní zprávy o zvýšení zásob ropy. Stoupající ceny ropy na světových trzích totiž zvyšují
tlak na oficiální ekonomičnost ropných zásob. Když cena ropy klesá, automaticky se snižuje také rentabilita těžby v různých částech světa a tím i objem
ložisek, v nichž by se vyplatilo těžit. Například Esso se domnívá, že v posledních dvou desetiletích se objem zásob zvětšil nikoliv nalezením nových ropných polí, ale zvýšením hodnoty ložisek známých už delší dobu.
ÍRÁN OZNÁMIL NOVÁ NALEZIŠTĚ
Íránské úřady oznámily nalezení nových
ropných polí, která významně rozšiřují
jeho ropné zásoby. Tři ropná naleziště
nedaleko přístavu Bušer by mohla
obsahovat přibližně 38 miliard barelů
ropy. Dosavadní zásoby íránské ropy
čítaly asi sto miliard barelů. Tuto informaci přinesla začátkem ledna BBC.
Podle jejího ekonomického zpravodaje
Andrewa Walkera by Írán mohl vedle
Saúdské Arábie a Iráku potvrdit roli velkého hráče na světových ropných trzích
- ale nebude to snadné. Nová ropná
pole mají tu výhodu, že leží nedaleko
od pobřeží, čímž se sníží náklady na
dopravu. Ale surová ropa v nových íránských nalezištích je příliš těžká. Bude
tudíž dražší ji zpracovat a bude se prodávat za nižší cenu než lehčí ropa, kterou Írán produkuje na řadě dalších
lokalit. Velká část nově nalezené suroviny nebude ani stát za těžbu – a potrvá, než ropa začne proudit z míst, kde
se to vyplatí. Na jiné lokalitě v Íránu,
objevené před čtyřmi lety, se dosud
nepokročilo k těžbě – a podle analytiků
to i tam potrvá ještě léta.
11
REKORDNÍ DOVOZ ROPY DO USA
Spojené státy americké, na které připadá více než čtvrtina světové spotřeby
ropy, dovážely loni podle předběžných údajů IEA v průměru 9,6 milionu barelů
denně, nejvíce ve svých dějinách. Rekordní byl také objem ropy zpracovávané
v amerických rafinériích – 15,3 milionu barelů denně. „Dovoz ropy dále poroste. Vzhledem k sílící poptávce v ekonomice i s ohledem na klesající domácí
produkci je to nezbytné,“ vyjádřil se pro agenturu Reuters George Beranek,
analytik washingtonské poradenské firmy Petroleum Finance. Vládní energetická agentura USA sdělila, že závislost země na dovozu ropy se zvyšuje. Loni
pocházelo 63 procent spotřebované ropy z dovozu, zatímco před dvaceti lety
to bylo jenom 28 procent.
BRITÁNIE BEZ ROPY?
Podle asociace firem těžících „mořskou ropu“ (UK Offshore Operators
Association – UKOOA), z jejíž zprávy
citovala agentura Reuters, britská produkce během deseti let klesne zhruba o polovinu. Letos by měla dosáhnout 3,7 milionu barelů ropného
ekvivalentu (včetně plynového kondenzátu) ve srovnání s více než čtyřmi
miliony barelů loni. Británie se stane
čistým dovozcem ropy a kolem roku
2030 tak bude její obchodní bilance
dodatečně zatížena sumou 20 až 25
miliard liber,“ míní Peter Odell z rotterdamské Erasmus University. Asociace
těžařů UKOOA dále uvádí, že z hlubin
britského sektoru v Severním moři se
zatím vytěžila asi polovina ropného
bohatství. K dispozici údajně ještě je
kolem 32 miliard barelů ropného
ekvivalentu.
Britská ekonomika je nyní méně
závislá na ropě než před třiceti lety,
neboť v ní poklesl význam zpracovatelského průmyslu, zefektivnilo se
využívání energie a vzrostl podíl
obnovitelných zdrojů, hlavně vodních
a větrných elektráren. Ropný a plynárenský sektor nyní vytváří dvě procenta britského HDP, zatímco například
cestovní ruch asi pět procent. Na celý
sektor služeb pak připadají zhruba
dvě třetiny hospodářského výkonu.
Přesto, že britská ekonomika roste
slušným tempem a zvyšuje se
i počet obyvatel, celková poptávka
po ropě v roce 2002 poklesla na
průměrných 1,6 milionu barelů
denně z 1,77 milionu v roce 1992.
ÁZERBAJDŽÁN ZVÝŠIL TĚŽBU
Objem ropy přepravené z Ázerbajdžánu ropovodem Baku-Novorosijsk dosáhl
loni 2,559 milionu tun, citovala agentura RIA Novosti tiskové sdělení Státní
ropné společnosti Ázerbajdžánu. Za přepravu jedné tuny zaplatil Ázerbajdžán
Rusku 15,67 dolarů. Celkem vytěžila Státní ropná společnost Ázerbajdžánu
v uplynulém roce 8 976 400 tun ropy, čili o 0,6 procenta víc než v roce 2003.
Ve stejném období vytěžila 5,6 miliardy krychlových metrů plynu, což je o více
než 3 procenta méně než v roce 2003.
Světový trh s ropou
aneb Co nás potká
Světový trh ropy byl vloni ve znamení rekordních cen. Oscilovaly kolem 50 dolarů za barel. Vinu přičítají
experti jak válečným konfliktům, tak prudkému ekonomickému vývoji v některých částech světa,
například v Číně. A co nás čeká? Ekonomičtí experti se pokoušejí o analýzy, které však někdy
připomínají věštění z křišťálové koule.
Chceme-li pochopit zmûny, k nimÏ dochází
na svûtov˘ch trzích, musíme se vrátit nejménû o pût let zpátky.
IDYLICKÁ DEKÁDA
Koncem devadesát˘ch let panovaly, alespoÀ
podle nûkter˘ch kritérií, idylické ãasy. Cena
za barel ropy se toãila kolem 20 dolarÛ
a v nûkter˘ch momentech spadla dokonce
jen na 10 dolarÛ. Tím byl vytváfien finanãní
rámec dekády, na jejímÏ poãátku stála první
válka v Perském zálivu. Bûhem tûchto deseti
let umoÏnily pokroky v seismologii, v prÛzkumné a tûÏební technologii pracovat ve
vût‰ích mofisk˘ch hloubkách. K tomu musíme pfiiãíst také zmûny na svûtové politické
scénû. Není divu, Ïe v rámci v‰eobecné euforie chtûly firmy investovat v oblastech,
v nichÏ to dfiíve nebylo moÏné – v Rusku,
ve stfiední Asii, kolem Kaspického mofie
nebo v âínû.
Faktorem, kter˘ situaci zmûnil, bylo
v roce 2000 rozhodnutí ãlensk˘ch zemí
OPEC nastavit cenu v rozmezí 22 – 28 dolarÛ
za barel. Poptávka po ropû se v‰ak v roce
2003 v˘raznû zv˘‰ila, coÏ vedlo i ke zv˘‰ení
ceny. PfiipomeÀme, Ïe jen ãínsk˘ dovoz ropy
se bûhem posledních ãtyfi let zv˘‰il o 400
procent. A kolotoã se roztoãil.
OBLIBA ROPY ROSTE
V polovině ledna zahájila společnost BP těžbu ropy a zemního plynu z naleziště v Mexickém zálivu, asi 220 mil
jižně od New Orleansu (Louisiana, USA). Ložisko bylo objeveno v roce 1998. Výroba těžební plošiny začala
v roce 2001 v Pori ve Finsku a Morganu v Louisianě. K prvnímu vrtu v podmořské hloubce 4500 stop přibudou další a očekává se denně produkce 100 000 barelů a 60 milionů krychlových metrů plynu. Ropa bude
na pobřeží proudit ropovodem Cesar a plyn zase plynovodem Kleopatra. Společnost BP je největším
producentem ropy a zemního plynu v USA. Denně těží v Mexickém zálivu 300 000 barelů a do roku 2007
by se těžba měla zvýšit na 500 000 barelů ropy denně.
Poptávka po ropû roste v˘raznûji, neÏ se oãekávalo. Vloni musela Mezinárodní energetická agentura (IEA) pûtkrát zv˘‰it své odhady
spotfieby ropy a poãítá nyní s odhadem rÛstu
2,1 %. âtvrtina z toho pfiipadá na âínu
a Indii. Tím se pfiírÛstek spotfieby témûfi
zdvojnásobil proti prÛmûru pfied pûti lety.
Jen v âínû se oãekává zvût‰ení spotfieby
v dÛsledku zv˘‰ení prodeje aut a v˘stavby
elektráren na ropném základû o 13 % na
více neÏ 6 milonÛ barelÛ dennû. Poptávka
po ropû vzrÛstá i v USA díky rostoucí ekonomice a stoupající oblibû terénních automobilÛ s vût‰í spotfiebou.
fokus
12 - 13
a co nás nemine?
Svûtov˘ trh s ropou obná‰í 80 milionÛ
barelÛ dennû a je fiízen ãleny organizace
OPEC (bez Iráku) pouze z 32 procent. Vût‰í
ãást trhu je tedy zcela pod vlivem dal‰ích
velk˘ch producentÛ ropy, napfiíklad Ruska.
Na stranû nabídky hrají dÛleÏitou roli dva
aspekty. Zaprvé: TûÏba ropy v zemích, jeÏ
nejsou ãleny sdruÏení OPEC, je kaÏd˘m
rokem draωí. Od roku 1997 se investice na
otevfiení nového ropného pole témûfi zdvojnásobily a pohybují se kolem 7 dolarÛ na barel.
Pfiitom produkce neãlensk˘ch zemí OPEC
zÛstala na úrovni roku 1997. Zadruhé: TûÏba
v zemích OPEC se pohybuje na hranici moÏností, tedy kolem 95 %. Jen Saúdská Arábie
má k dispozici obrovské ropné rezervy.
oãekávat bûhem pfií‰tích tfií let pfiedev‰ím
v oblasti Kaspického mofie, v Angole a ve
velk˘ch hloubkách Mexického zálivu.
Podle nûkter˘ch studií by se bûhem tfií let
mohla zv˘‰it svûtová tûÏba o 30 milionÛ
barelÛ dennû. Potom by se cena mohla ustálit na 30 dolarech za barel.
Je ale jisté, Ïe se spotfieba ropy bude
v˘raznû zvy‰ovat, a to v závislosti na zvy‰ujícím se poãtu obyvatel. KaÏdou hodinu pfiibude na na‰í planetû 10 tisíc lidí, tedy témûfi
ãtvrt milionu dennû. Do deseti let se poãet
lidí zv˘‰í o jednu miliardu na 7,3 miliardy.
A v‰ichni potfiebují jíst, nûkde bydlet, mít
dostatek energie a dal‰ích sluÏeb. âili potfiebují více ropy.
TROCHA OPTIMISMU
VÝZNAM ROPY SE NESNIŽUJE
I kdyÏ k tomu zatím neexistují velké pfiedpoklady, pfiece jen by se mohlo napûtí na ropném trhu uvolnit. Na‰tûstí trh funguje velmi
úãinnû. V dÛsledku zv˘‰ení cen ropy se
30 nejv˘znamnûj‰ích spoleãností rozhodlo
zv˘‰it v˘daje na prÛzkum a pfiípravu tûÏby
o více neÏ 15 procent. Hovofií se témûfi
o 100 miliardách dolarÛ. V˘sledky mÛÏeme
Podle odhadÛ vydrÏí svûtové zásoby ropy
40 let a zemního plynu 60 let. Je to dÛvod
k radosti nebo k obavám? Na svûtovém trhu
s energiemi je ve hfie stále tolik promûnn˘ch
faktorÛ, Ïe nelze oãekávat jednoznaãnou
odpovûì. Nûkdy je v‰ak pro ãlovûka snesitelnûj‰í Ïít v bláhové nadûji, neÏ – fieãeno s klasikem – stra‰livou poznati jistotu.
World Oil Market
A mere 32 percent of the world oil market, accounting for some 80 million barrels a day, is controlled by
the members of the OPEC organization, excluding
Iraq. A greater portion of the global oil market is thus
in the hands of other large oil producers. Oil extraction in the non-OPEC member countries is getting
more and more expensive every year. Since 1997
the investments for opening a new oilfield have
almost doubled, now averaging out at 7 dollars per
barrel. At the same time, production of non-OPEC
members has remained at the 1997 levels. Meanwhile, extraction in the OPEC countries has reached
its limits, i.e. around 95 %. Only Saudi Arabia has at
its disposal vast crude oil reserves. As a result of the
rising oil prices, 30 leading companies have decided
to boost their spending on prospecting and extraction preparation by more than 15 percent. Nearly 100
billion dollars worth of oil is said to be involved. The
actual outcome of this investment project may be
expected within the next three years, primarily in the
region of the Caspian Sea, in Angola and in seabed
deposits in the Gulf of Mexico. World oil extraction
could rise by as much as 30 million barrels a day
within 3 years. Then, analysts say, oil prices could
stabilize at 30 US dollars a barrel.
Projekt: Sachalin
fokus
14
Velké bohatství
na Ostrově vyhnanců
Ostrovem vyhnanců nazval
Sachalin v Ochotském moři
ruský klasik Anton Čechov,
když jej navštívil v roce 1890.
Všude viděl jen bídu a zmar.
Podobný obrázek skýtalo
toto místo ještě nedávno.
To by se mělo brzy změnit,
protože zde existuje obrovské
bohatství ropy a zemního plynu.
Reportér deníku Die Welt referuje, Ïe projektanti s pravítkem uÏ pfied nûkolika lety na
mofisk˘ch mapách nar˘sovali ropná pole
a nazvali je Sachalin-1 aÏ Sachalin-6. Sem
jsou pfiitahováni nejvût‰í investofii v ruské
historii. Dohromady se má jednat o 100 miliard dolarÛ. Není divu, u Sachalinu leÏí nejvût‰í zásoby ropy a plynu na svûtû, jeÏ jsou
relativnû snadno vyuÏitelné. Rusko toto
bohatství potfiebuje, jestliÏe chce dostát své
povûsti „nejvût‰í ãerpací stanice na svûtû“.
A to uÏ v souãasné dobû je Rusko díky sv˘m
zásobám ropy a plynu na Sibifii nejvût‰ím svûtov˘m dodavatelem energetick˘ch surovin.
Podle listu bude konsorcium vedené koncernem Exxon-Mobil (podíl 30 %) investovat
jen v poli Sachalin-1 asi 12 miliard dolarÛ.
Dal‰ími ãleny jsou japonská firma Sodeco
(30 %), rusk˘ Rosnûft a indická spoleãnost
Oil & Natural Gas Corp. (po 20 %). U Sachalinu-2 se jedná o investici spoleãnosti Royal
Dutch/Shell (55 %) ve v˘‰i 10 miliard dolarÛ. Podílníky jsou dále Mitsubishi (20 %)
a Mitsui (25 %).
Americk˘ ropn˘ koncern Exxon-Mobil
nyní oznámil, Ïe tfii ze zku‰ebních vrtÛ na
poli âajvo, které patfií k nalezi‰ti Sachalin-1,
byly úspû‰né. Ameriãané poãítají uÏ v leto‰ním roce s tûÏbou, která by mûla odstartovat
závody o vyuÏití ropného bohatství a loÏiska
zemního plynu na ruském Dálném v˘chodu.
Jen na poli âajvo se pfiedpokládají zásoby
2,3 miliardy barelÛ ropy. Mûlo by tam b˘t
také 480 miliard krychlov˘ch metrÛ zemního plynu. Od roku 2008 by mûlo toto nalezi‰tû dávat zhruba tfii procenta celkové ruské
tûÏby ropy. TûÏební podmínky jsou u ostrova
extrémnû tûÏké. Musí se poãítat s vichfiicemi,
velk˘mi vlnami a zemûtfiesením.
Také ruská vláda to investorÛm nijak neulehãuje. Na pole Sachalin-3 získaly licenci
Exxon-Mobil a Chevron-Texaco uÏ pfied 11
lety. Loni ji Moskva stáhla. TakÏe Sachalin-3
je nyní kompletnû v rukou ruské firmy Rosnûft. Podle této firmy jde na poli Sachalin-3
o celkové investice ve v˘‰i 38 miliard dolarÛ. MoÏn˘ hrub˘ zisk z prodeje získané ropy
odhaduje Rosnûft na 116 miliard dolarÛ.
Sachalin se v tomto ohledu stal prubífisk˘m kamenem vûrohodnosti moskevské
vlády, která hodnû utrpûla pfiípadem firmy
Jukos. Exxon-Mobil pr˘ komplikacemi
s licencí pfii‰el o 80 milionÛ dolarÛ a mluvil
o vyvlastnûní.
„V Rusku mají ropní vlastenci sezonu,“
napsal rusk˘ odborn˘ ãasopis Ropná a plynná vertikála. Podle nûj se dá oãekávat
„postupné zestátÀování“ v sektoru energetick˘ch surovin. Nelze vylouãit, Ïe pole Sachalin-2, které je zatím kompletnû provozováno
zahraniãním konsorciem, mÛÏe b˘t dal‰ím
pfiípadem „vyvlastnûní“, i kdyÏ jde o investice ve v˘‰i desítek miliard dolarÛ.
Mezinárodní tûÏafiské spoleãnosti se v‰ak
nechtûjí stáhnout, protoÏe chtûjí vyuÏít
‰ance doplnit vlastní nalezi‰tû, a to pomûrnû
lukrativnû. Ropovody a tankery mohou
pomûrnû snadno dopravit ropu a plyn na
nejvût‰í asijské trhy, tedy do âíny a Japonska. První kontrakty s plynárnou v Tokiu uÏ
byly podepsány.
Project Sakhalin:
Oil Wealth on the Island of Outcasts
Sakhalin in the Sea of Okhotsk was called an island
of outcasts by the Russian classic writer Anton
Chekhov, who visited the region in 1890. He saw
nothing there but poverty and ruin. A similar picture
could be seen by anyone who visited the island
recently, since the local inhabitants still earn some
50 US dollars a month. But this is expected to change very soon as the island has an enormous wealth
of crude oil and natural gas. That is why the biggest
investors in Russian history are attracted to the region. Sakhalin’s deposits are estimated to be worth
about 100 billion US dollars. According to some studies, the world’s largest crude oil and natural gas
deposits are found off Sakhalin.
fokus
15
ROPNÉ TANKERY (1)
Světové oceány brázdí 6 000 tankerů nejrůznější velikosti, které z hlavních ropných polí světa do evropských, asijských a amerických rafinérií přepravují ročně 1,6 miliardy tun surové ropy - téměř 60 % celosvětové těžby. Jejich počet a velikost souvisí bezprostředně s rozvojem světové spotřeby kapalných
paliv a neustále roste. Po řadě katastrof přestárlých a špatně udržovaných tankerů s jedním pláštěm
s těžkými ekologickými důsledky se na prahu 21. století vlády námořních mocností sjednotily na vytvoření bezpečnějších námořních tras a předpisů pro stavbu a provoz ropných tankerů, které se mohou
stát tikající ekologickou bombou.
CESTOU K SUPERTANKERŮM
Krátce poté, co se v USA zaãaly stavût krátké
ropovody od prvních vrtÛ k pfiístavÛm, se
mazlavá tekutina a po zpracování petrolej
zaãaly pfieváÏet v sudech v podpalubí plachetnic a od roku 1879 i námofiních parníkÛ.
Prvním „tankerem“, kter˘ naloÏil aÏ 3 000
tun ropy do nûkolika komor, byl parník
Murex, pro jistotu je‰tû vybaven˘ trojicí
plachetních stoÏárÛ. Stejnou kapacitu mûl
i první evropsk˘ tanker Glückauf dlouh˘
97 metrÛ. Byl v roce 1866 postaven v Nûmecku a otevfiel obchod s ropou mezi Nov˘m
a Star˘m svûtem.
Poãet a pfiepravní kapacita tankerÛ rostly
s poptávkou po ropû od okamÏiku rozkvûtu
automobilismu v Evropû. Stejnû jako u v‰ech
nákladních lodí, i jejich nosnost se udává
mezinárodnû v DWT (Deadweight Tons) zahrnujících hmotnost v‰echno, co plavidlo uveze pfii plavbû s povolen˘m ponorem. Nosnost
a tím i rozmûry tankerÛ zaãaly v˘raznû rÛst
po skonãení druhé svûtové války. AÏ do ‰edesát˘ch let byly rozmûry tankerÛ na americk˘ch trasách omezovány velikostí komor
Panamského prÛplavu na délku 220 m a ‰ífiku
32 m, na evropsk˘ch trasách hloubkou
Při plavbě „v balastu“ (bez ropy) se zdvihne paluba tankerů VLCC nad hladinu až do výše šestipatrového domu a vpředu se zčásti vynoří hydrodynamický „nos“ snižující
spotřebu paliva až o 12 %.
ROPNÉ TANKERY –
Suezského prÛplavu (14 m). NejÏivûj‰í tepnu
z Perského zálivu do Evropy - Suezsk˘ prÛplav - zablokovala roku 1956 váleãná uzávûra
a objíÏdûní Afriky podél západního pobfieÏí ji
prodlouÏilo o 8 tisíc km. Tento nedostatek
bylo moÏné ekonomicky dohnat jen stavbou
na svou dobu extrémnû dlouh˘ch a ‰irok˘ch
tankerÛ. Tak se po léta pfiedhánûli rejdafii
Onassis, Stavros Niarchos a Daniel Ludwig.
Kapacitu 100 000 tun prolomil roku 1959
tanker Universal Apollo.
O sedm let pozdûji Idemitsu Maru s kapacitou 206 000 t otevfiela cestu generaci supertankerÛ, které uÏ neprojedou ani Suezem,
mezitím prohlouben˘m na 19 metrÛ. V˘voj
se na nûkolik let zastavil roku 1979 následkem energetické krize. Celosvûtová spotfieba
ropy se tehdy neãekanû sníÏila o 12 %
a témûfi tfietina flotily tankov˘ch lodí byla
odstavena jako pfiebyteãná. Tfii ãtvrtiny dne‰ní svûtové flotily tankerÛ patfií nûkdy aÏ
záhadn˘m vlastníkÛm, provozujícím plavbu
pod vlajkou Panamy, Libérie nebo Baham,
umoÏÀujících placení nízk˘ch daní. Jen ãtvrtina je provozována velk˘mi rejdafistvími,
fieck˘m Helespontem, singapursk˘m World
Wide nebo norsk˘m Frontline.
OBDIVOVANÁ I PROKLÍNANÁ
MONSTRA
Pátefií souãasné svûtové flotily supertankerÛ, pohybujících se pfieváÏnû na trasách
vycházejících z Perského a Mexického zálivu, je pfiibliÏnû 500 plavidel tfiídy VLCC
(Very Large Crude Carrier) schopn˘ch naloÏit
aÏ 320 tisíc tun ropy a asi tfiicet elitních tankerÛ tfiídy ULCC (Ultra Large Crude Carrier)
Pohled do strojovny „Globtik Tokyo“ (483 684 DWT)
s parní turbínou o výkonu 33 500 kW.
VLCC „Batillus“ přečerpává plovoucími hadicemi ropu do kotvené plovoucí bóje za asistence přístavní technické služby několik km od terminálu.
s kapacitou nad 320 000 t. Kraluje jim Seawise Giant, spu‰tûn˘ roku 1976 a po nedávné modernizaci pfiejmenovan˘ norsk˘m
majitelem na Jahre Viking. Gigant mÛÏe
naloÏit aÏ 564 763 t ropy, je dlouh˘ 458 m
a ‰irok˘ 68,8 m. Tohoto obra s palubou
o rozloze ãtyfi fotbalov˘ch hfii‰È a s ponorem
25 m je schopno pfiijmout jen nûkolik pfiístavÛ - rotterdamsk˘ Europort, francouzsk˘ Le
Havre, íránsk˘ Khark, terminály v Los Angeles a Singapuru.
Supertankery v tûchto pfiístavech obvykle
vyloÏí ãást nákladu a potom s men‰ím ponorem pokraãují do dal‰ích terminálÛ. Nebo
zakotví u plovoucích bójí a ropu pfieãerpávají do pfiístavního terminálu podmofisk˘mi
ropovody. Stále se také je‰tû praktikuje pfieãerpávání do men‰ích distribuãních tankerÛ
na ‰irém mofii, proti ãemuÏ oprávnûnû protestují ekologové.
Stavba supertankerÛ, jejichÏ cena se pohybuje kolem 70 milionÛ dolarÛ, se pfiestûhovala do Japonska a JiÏní Koreje. V Evropû
jim konkurují jen German Tanker Shipping
v Brémách, v ¤ecku Hellespont, ve Skandinávii Stena Bulk a Kockums. Monstra, která
s aÏ pÛl milionem tun ropy plují na trasách
v automatickém reÏimu se satelitní navigací
hospodárnou rychlostí 24 aÏ 28 km/h, budí
po technické stránce sice obdiv, ale i obavy
ekologÛ a národohospodáfiÛ z moÏn˘ch
katastrof, jejichÏ roznûtkou se nemusí stát ani
tak vyspûlá technika, jako spí‰ lidsk˘ faktor.
TECHNICKÉ PROBLÉMY OBRŮ
Vût‰ina tankerÛ z ‰edesát˘ch let má jednoduch˘ svafiovan˘ trup z ocelov˘ch plátÛ
s tlou‰Èkou kolem 30 mm rozdûlen Ïebry
a mezistûnami podle délky na 10 aÏ 16 hlavních komor, hladkou palubu, velitelskou
nástavbu uprostfied a druhou nástavbu pro
posádku na zádi nad strojovnou s dieselov˘mi motory.
Nástup supertankerÛ v‰e zmûnil. Plavební
odpor extrémnû ‰irok˘ch a dlouh˘ch plavidel s ponorem pfii zatíÏení i pfies 25 metrÛ
vzrostl na stovky tun, i kdyÏ ho zãásti eliminuje hydrodynamick˘ nástavec na pfiídi
(tzv. bulbows bow) pfiipomínající ãelo ponorky, viditelné jen pfii plavbû prázdného plavidla. Slovo prázdn˘ neodpovídá skuteãnosti.
Stabilitu „prázdného“ tankeru totiÏ musí
zaji‰Èovat vodní balast v hlavních i postranních ropn˘ch a zátûÏov˘ch komorách, kter˘
je nevyhnuteln˘m zlem. Obr o hmotnosti
pfies pÛl milionu tun nedokáÏe reagovat na
vysoké vlny jako bûÏné nákladní lodû, takÏe
voda se ãasto pfielévá i vysoko pfies palubu.
Od sedmdesát˘ch let se proto velitelská nástavba pfiestûhovala aÏ na záì, v nejspodnûj‰ích patrech je strojovna, zbytek vyplÀují
prostory pro posádku, která se díky plné automatizaci provozu zmen‰ila na 20 aÏ 30 ãlenÛ.
Rychlost tankerÛ se ustálila na ekonomick˘ch 24 – 30 km/h. Zatím co VLCC tankery
vystaãily s pomalubûÏn˘mi pfieplÀovan˘mi
diesely s v˘konem kolem 30 000 kW
fokus
16 - 17
OBŘI NA VLNÁCH
OIL TANKERS (1)
The world oceans are plied by some 6,000 oil tankers of various sizes, annually transporting 1.6 billion tons
of crude oil - almost 60 % of the world output – from the world’s main oilfields to European, Asian and American refineries. The number and sizes of oil tankers, which are closely connected with the development of the
worldwide consumption of liquid fuels, have been steadily growing. Following a spate of disasters that have
recently hit several obsolete and ill-maintained single-plated oil tankers and resulted in heavy environmental
damage, the governments of the leading maritime nations agreed – at the threshold of the 21st century - on
charting out safer naval routes and compiling stricter rules for the operation of oil tankers, which could otherwise become a ticking environmental bomb.
Velín strojovny švédských tankerů Stena Bulk
a s jedním lodním ‰roubem o prÛmûru 8 –
10 m, nejvût‰í supertankery vyÏadují v˘kon
aÏ 80 000 kW a musejí proto vyuÏívat parní
turbíny a obvykle dva lodní ‰rouby. Zatímco
obfií diesely mohou otáãky po zastavení
reverzovat, a tím umoÏní zpáteãní chod pfii
manévrování a brzdûní, parní turbína reverzaci neumoÏÀuje. Proto ve strojovnû turbínov˘ch tankerÛ b˘vá paralelnû instalována
je‰tû pomocná turbína pro zpáteãní chod.
Lodní vrtule o prÛmûru aÏ 11 m dosahují
80 aÏ 100 ot/min a váÏí kolem 120 tun.
Pokud se délka vln na oceánech pfiiblíÏí
délce trupu, zvy‰uje se extrémnû jeho namáhání. Buì je vlnou zdvíhán uprostfied
a konce se oh˘bají obrovskou zátûÏí, nebo
pfiíì a záì se ocitnou na hfiebenech a stfied se
prolamuje. V˘robci reagovali zesílením trupu
a pouÏitím plechÛ o tlou‰Èce aÏ 50 mm. Ty
tvofií „ob‰ívku“ kolem komor obklopujících
hlavní komory. Dvojit˘ trup patfií k základním poÏadavkÛm konstrukce bezpeãné proti
proraÏení o skaliska nebo pfii sráÏkách, které
byly pfiíãinou vût‰iny dosavadních katastrof.
Ing.Jan TÛma
(pokraãování pfií‰tû)
Kategorie tankérů podle nosnosti v DWT
■ Handysize
■ Handymax
■ Panamax
■ Afromax
■ Suezmax
■ VLCC
■ ULCC
20 000 – 30 000 DWT
okolo 35 000 DWT
55 000 – 79 999 DWT
75 000 – 119 000 DWT
120 000 – 199 000 DWT
200 000 – 319 000 DWT
přes 320 000 DWT
Porovnání s montéry na spodním okraji snímku dává nejlepší představu o velikosti dvou pětilistých lodních
šroubů a zdvojených kormidel ULCC tankeru Batillus.
Německé muzeum v Mnichově
forum
18
Ropa v proměnách času
Ropa, černá krev průmyslu, má také svá muzea. V různých zemích
světa jsou shromážděny atraktivní doklady o původu této vzácné
kapaliny, o jejím dobývání, transportu, zpracování a využívání. Jedno
z největších světových přírodovědných a technických muzeí světa,
Německé muzeum (Deutsches Museum) v Mnichově, se může
pochlubit exkluzivní expozicí věnovanou právě ropě a zemnímu plynu.
K nejvzácnějším exponátům patří cisterna tažená koňmi z roku 1900
nebo vrtná souprava o hmotnosti 8 tun, jež má nosnost až 150 tun.
S rozvojem prÛmyslu zaãala sháÀka po ropû.
Královská vláda v Hannoveru povolila 13 pokusn˘ch vrtÛ muÏi jménem Georg Christian
Konrad Hunaeus, kter˘ byl profesorem geognosie na Polytechnické ‰kole v Hannoveru.
Vrtat zaãal poãátkem dubna roku 1858
a práce ukonãil v kvûtnu 1859, kdyÏ
v hloubce 35,6 metru narazil na ropn˘ pramen. Tím se vyvracejí v‰eobecnû roz‰ífiené
informace, Ïe první ropn˘ vrt provedl Ameriãan Edward Drake. Tento proslul˘ Colonel
Drake zaãal vrtat 27. srpna 1859 a o den
pozdûji uvidûl ropu jeho asistent Bill Smith.
Úspûch profesora Hunaeuse vyvolal doslova zlatou horeãku. Obchodníci, podvodníci,
spekulanti v‰eho druhu spûchali do mûsteãka
Celle v Dolním Sasku, kde tu‰ili znaãné
zisky. Cena pozemku o rozloze jednoho jitra,
která pÛvodnû ãinila 1 marku, se vy‰plhala
na 6 000 marek. V letech 1880 aÏ 1883 zde
Německé muzeum je umístěno na písečném
ostrově na řece Isar. Už v roce 1156 zde byl
postaven most a tím byl položen základ města
Mnichov. Pálilo se zde dřevěné uhlí a odtud
pochází název Uhelný most. V roce 1903 zde
bylo po vzoru Londýna a Paříže založeno Německé muzeum. Koncem druhé světové války byly
budova z 80 % a exponáty ze 20 % zničeny nebo
poškozeny. Po etapě znovuvzkříšení následuje
velký rozkvět, takže nyní muzeum patří k největším a nejvýznamnějším na světě. Ročně sem
zavítá asi 1,3 milionu návštěvníků. Muzeum
podává věrný obraz nejen o rozvoji přírodních
věd a techniky v uplynulých stoletích, ale stalo
se i významnou kulturní institucí, která pořádá
různá symposia a kongresy.
sto tûÏafisk˘ch spoleãností provedlo ‰est set
vrtÛ. Není divu, Ïe se loÏisko brzy vyãerpalo
a ve dvacát˘ch letech minulého století pfievzala zbytek firma Preussag. Za posledních 125 let
se v Nûmecku uskuteãnilo více neÏ 2 000 vrtÛ.
Expozice nabízí také atraktivní kolekci
vrtné techniky. I kdyÏ se diamantové vrtáky
pokládají za vynález 19. století, byl pr˘ tento
nápad znám uÏ pfii stavbû pyramid. Zemsk˘mi vrty se pr˘ zab˘val i Leonardo da Vinci.
První konstrukce vrtné soupravy, která stojí
za zmínku, pochází z roku 1713 a jejím autorem byl strojník Johann Bartels. Stroj vytáhl
pracovní nástroj na lanû do v˘‰e nûkolika
metrÛ a spustil jej voln˘m pádem dolÛ,
pozdûji se razicí dláto zaãalo otáãet. V polovinû 19. století dosahovaly vrty hloubky aÏ 400
metrÛ, ale koncem století uÏ 2 000 metrÛ.
Náv‰tûvníci mají pfiíleÏitost seznámit se
také se zpracováním ropy v rafinériích
a modely názornû pfiedvádûjí jednotlivé
zpracovatelské postupy ãili jak se ze surové
ropy destilací, krakováním, rafinací a reformováním získávají v˘sledné produkty, tj.
benzin, nafta a dal‰í.
Kdo se chce nûco dozvûdût o ropû v promûnách ãasu, tomu mÛÏeme doporuãit v˘let
do Mnichova. Není to daleko.
German Museum in Munich
Oil in the Changes of Time
The German Museum (Deutsches Museum) in
Munich boasts of an exclusive exhibition devoted
to oil and natural gas. Some of the most valuable
exhibits on display include a horse-drawn tank from
1900, or an 8-ton drilling rig which had a capacity
of up to 150 tons.
Autoshow v Detroitu
forum
19
Diesel nebo hybrid?
Opel Astra
Ford Escape
Mercedes
Začala v roce 1907 v zahradní pivnici a dnes patří mezi nejdůležitější mezinárodní automobilové
výstavy. North American International Motor Show (NAIAS) 2005 v Detroitu se přívlastkem
mezinárodní chlubí už 17. rokem. Každoročně v lednu zde více než 40 automobilových výrobců
představuje 700 nablýskaných automobilů a trucků a nabízí celosvětové premiéry oslnivých konceptů.
Své povûsti v˘stava dostála i letos. Kromû
jiného se zde hledala odpovûì na otázku,
jak˘ pohon se v budoucnu prosadí - diesel
nebo hybrid? Zatím ãiní podíl vozÛ s pfiidan˘m elektrick˘m motorem na americkém
trhu jen 0,4 %, coÏ pfiedstavuje na nejvût‰ím
svûtovém trhu se 17 miliony nov˘ch vozÛ
roãnû jen 68 000 aut. Není to mnoho, ale
poãet roste. I kdyÏ evropské automobilky
o tomto konceptu nechtûjí ani sly‰et, zdá se,
Ïe se v USA schyluje k boji obou koncepcí.
Toyota Prius
NAIAS je jediný autosalón ve Spojených státech a jeden ze dvou
v Severní Americe, které jsou uznávány organizací
Internationale des Constructeurs D’Automobiles (OICA)
„Nejde v‰ak jen o fie‰ení pohonu, ale o boj
mezi Evropou a Toyotou,“ fiíká automobilov˘
expert Ferdinand Dudenhöffer z Vysoké
‰koly technické v Gelsenkirchenu. Dal‰í analytici s ním souhlasí. Poprvé hrají Japonci
v nové automobilové technice prim. Ov‰em
stranou nezÛstávají ani nejvût‰í ameriãtí
v˘robci. Ford pfiedstavil v Detroitu terénní
vÛz Escape vybaven˘ jako hybrid a získal
ocenûní Truck roku. Letos jich pr˘ prodá
20 tisíc.
General Motors vystavil jako hybridní studii Opel Astra. Na ‰pici je v tomto ohledu
Toyota, která se sv˘m mal˘m vozem Prius
pokraãuje v trendu úsporn˘ch hybridních
vozÛ. Jeho atraktivita spoãívá v jednoduchém triku - kdyÏ auto brzdí, pfiemûÀuje
generátor brzdnou energii v elektrick˘ proud
a dobíjí baterii. Pfii zrychlení vytahuje elektromotor „‰Èávu“ ze zásobníku a dodává vozu
vût‰í rychlost. Díky tomu má Prius pfii
mimofiádné v˘konnosti poloviãní spotfiebu
neÏ srovnatelné vozy. A mnoÏství v˘fukov˘ch plynÛ se zmen‰ilo dokonce o 90 %.
Cena se pohybuje podle vybavení kolem
21 000 dolarÛ. V loÀském roce prodala
Toyota v USA 54 tisíc tûchto vozÛ a letos by
se mûl tento poãet zdvojnásobit. Ov‰em
baterie se rychle vybíjejí a vÛz proto musí
s sebou vozit navíc 100 aÏ 200 kg, tj. pfiidané
hmotnosti baterií a elektrozafiízení. Nev˘hodou je také drahá a komplikovaná likvidace
baterií po uplynutí Ïivotnosti vozu.
Nûmeãtí v˘robci proto sázejí na americkém trhu spí‰ na dieselové pohony. Zatím je
mûly v osobních autech jen VW a Mercedes.
Nebyl o nû velk˘ zájem a diesel byl povaÏován za páchnoucí pohon, protoÏe nafta byla
hor‰í kvality neÏ v Evropû. Ov‰em v roce
2006 má b˘t na americk˘ trh uvedena nafta
s nízk˘m obsahem síry a právû s tímto krokem spekulují VW i Mercedes. Pak by diesel
nabízel více koní pod kapotou a s men‰í spotfiebou.
TakÏe odpovûì na otázku v titulku budeme znát nejdfiíve za rok.
Autoshow in Detroit
Diesel or Hybrid?
This year’s North American International Automobile
Show (NAIAS) in Detroit has introduced more than
700 cars and trucks, also featuring several dazzling
world premieres. In addition to other highlights, the
show sought an answer to the question which is the
No. 1 fuel of the future - diesel or hybrid? For the
time being, the share of vehicles using added electric motors on the US market is a mere 0,4 %, which
accounts - in the world’s largest market with 17 million new cars each year - for a mere 68,000 cars.
However, this number is growing even though the
European car manufacturers are turning a blind eye
to the concept. All the signs are that a war of the
two fuels is imminent in the USA.
www.ceskarafinerska.cz