Sladkoplodé jeřáby se vracejí na Jesenicko

Sladkoplodé jeřáby se vracejí na Jesenicko
Ředitelka jesenického archívu Bohumila Tinzová je dlouholetou podporovatelkou brontosaurů a jejich aktivit
na Jesenicku. Nedávno založila vlastní občanské sdružení a spolu s přáteli usiluje o návrat jedlých jeřábů na
Jesenicko.
yy Co vás vedlo k založení o.s. Eberesche?
Naše sdružení vzniklo na sezení pár kamarádů, kdy jsme hledali platformu, na níž
bychom mohli realizovat svoje sny, plány
a projekty. Neměli jsme příliš dobré zkušenosti se spoluprací na různých projektech
z dřívější doby, takže jsme se rozhodli, že
zkusíme založit vlastní sdružení, které by
mohlo realizovat naše vlastní projekty.
Prvním projektem bylo vydání netradiční
kuchařky s historickými recepty přímo z
Jesenicka v roce 2011.
yy Vaše sdružení Eberesche,(což znamená ve zdejším německém nářečí „jedlé jeřabiny“), usiluje o návrat jedlého
jeřábu na Jesenicko. Jedlé jeřabiny ale
známe z různých míst České republiky. Mají snad s Jesenickem nějakou
zvláštní spojitost?
Jedlé jeřabiny jsou jesenickou krajovou
specialitou - jedlý jeřáb (Sorbus aucuparia,
var. Dulcis moravica) má svoji domovinu
na lichtenštejnském panství Ostružná v
Jeseníkách. Kolem r. 1805 jej zde vyšlechtili z planého (ptačího) jeřábu místní rolníci
a zásluhou knížecího lesníka Franze Kraetzla se během 2. poloviny 19. století rozšířil do celé Evropy jako ovocný strom plodící i v horských nebo studených oblastech.
Jedlým jeřábem je též například jeřáb
oskeruše pocházející z jižní Evropy, znám
je též jedlý jeřáb s červenou kůrou pocházející tuším z Podkrkonoší, ale klasický
sladkoplodý jeřáb s oranžovými plody, jak
je známe ze zavařenin našeho dětství, má
své rodiště opravdu v Ostružné a Petříkově.
yy Jaké konkrétní aktivity už máte za sebou?
S mottem „Zasaď si svůj jeřáb“ oslovujeme obce v Jeseníkách, školy, občanská
sdružení i jednotlivce, přidejte se k nám.
V Javorníku sázeli již letos v dubnu: město
dalo k dispozici pozemek, rodičové dětí z
10
2012 číslo 2
místní ZŠ získali grant na výsadbu a společně vysadili první jeřabinovou alej na
Jesenicku.
Počátkem března odebral náš spolupracovník Ondřej Dovala z partnerského občanského sdružení Vitaregio rouby a začalo se s roubováním. Úspěšnost byla takřka
stoprocentní. Pro výsadbu jsme tak měli
i několik těch nejsilnějších stromků naroubovaných ze dvou zdejších matečních
stromů. Zbytek jsme museli dokoupit,
protože letošní rok školkování stromků
příliš nepřál. Část vysazené aleje pak tvoří plané jeřáby-podnože, které se budou
roubovat na jaře rouby z dalších nalezených matečních stromů přímo v Ostružné
a v Petříkově. A sázeli jsme tam, kde to
všechno před dvěma sty lety začalo, tedy
v Ostružné. Vysadili jsme alej 45 jeřábů na
mezi podél místní komunikace do Petříkova, dva stromky u nedaleké kapličky a
čtyři u kostela Tří Králů v Ostružné. Tam by
mělo na jaře vzniknout posezení s výhledem na Jeseníky. Lavičky jsou již hotovy,
na informačním panelu se pracuje.
yy Co na to obec a její obyvatelé?
Obec Ostružná přistoupila k projektu
velmi vstřícně a stala se jeho druhým partnerem. Nejen že poskytla svoje pozemky,
ale prací v obou dnech pomohli zaměstnanci obecního úřadu i sami zastupitelé v
čele s paní starostkou stromky zasadit. Pan
místostarosta Roušal kromě sázení zhotovil dvě lavičky. Přidali se i majitelé zdejších
penzionů a restaurací, kteří nám sponzorsky navařili či napekli dobroty pro dobrovolníky: Hotel Park, Horský hotel Skiland,
penzion Anežka z Ostružné, z Petříkova
pak Sport-Grill, odkud jsme dostali fantastický guláš, Horská chata Kaste nebo
penzion Eliška. Z dalších partnerů bych
zmínila Ing. M. Kopeckého, majitele Lesní
školky Jeseník, který věnoval podnože pro
roubování a partu šestnácti zaměstnanců
firmy M.B.A. Finance, kteří v pátek 26. října
vykopali jámy pro sázení. Někteří přijeli i v
sobotu sázet. Bez nich bychom sázení asi
nezvládli. Za finanční podporu celého projektu je nutno poděkovat Lesům ČR, Olomouckému kraji, Nadaci Partnerství spolu
se Státním fondem životního prostředí ČR
a Ministerstvem životního prostředí, kteří
ať již formou sponzorského daru nebo dotace náš projekt financovali.
yy Obec i občané se k vám tedy stavějí
příznivě, ovšem počasí se k vám obrátilo zády...
Pravda, sázet o týden dříve nebo později, bylo by líp. Ale tím spíš chci vyzdvihnout pomoc oněch odhadem asi sedmdesáti lidí, kteří se 27. října v silném větru a
sněhové vánici vystřídali. Byli tam nejen
naši přátelé z okolí, ale též lidé prakticky
ze všech koutů republiky: ze Zlína, Prostějova nebo Opavy či Prahy - jednak turisté
ubytovaní v obci, jednak třeba parta cyklistů, kteří na svých starých kolech toužili
pokořit Jeseníky, ale nakonec díky počasí
zůstali s námi a ukázali se být zdatnými
pomocníky. Kromě toho nás mocně posilovali pálenkami z vlastních zdrojů. Počasí nás zkrátka nedostalo, vládla veselá
nálada a kdo byl už zmrzlý, šel se zahřát
do stanu s občerstvením u kostela. Tam
se podával čaj, svařené víno, již zmíněný
guláš, klobásky nebo koláče. Pravda, s narůstající vánicí a zimou již veselí ochabovalo a docházely síly, ale před zmrznutím
nás zachránil majitel Skilandu, který nás i
se zásobami pozval pod svou střechu, kde
hrstka vytrvalců nejen rozmrzla, ale také
zdolala většinu pochutin.Díky Vám, pane
Muselíku, přežili jsme to sázení ve zdraví.
yy Jaká je další činnost o.s. Eberesche
kromě sázení?
Naší druhou aktivitou je mapování současného výskytu sladkoplodého jeřábu v
okrese Jeseník, které probíhalo od jara do
podzimu. Bohužel, letošní květnový mráz
způsobil, že stromy neměly žádné jeřabiny, ale jinak jsme byli s výsledky spokojeni. Výstupem by měla být jednak mapa
zachycující každý jednotlivý strom, jednak
brožura o jeřábu.
yy Jak mapování probíhalo a jak bylo
úspěšné?
Aby se nám mapování dařilo, potřebovali jsme pomoc všech, kdo věděli o těchto takřka vymizelých stromech. Informace
z terénu pomáhaly objevovat staré jeřáby
i v lokalitách, kde bychom je sami nenašli.
Informátoři byli mj. též z řad lesníků, studentů, obecních úřadů a dalších sympatizantů. Na počátku jsme znali dva mateční
stromy, postupně se jejich počet rozrůstal.
V současnosti máme podchyceno na 20
stromů ve věku od 40 do 70 let. Některé z
nich byly zcela určitě vysazeny ještě před
rokem 1945, což je výborná zpráva, protože představují původní genofond k dalšímu roubování. Nyní probíhá souběžně s
přípravou brožury zpracování dat z mapování: každý strom má svoji GPS souřadnici
a je odborně popsán.
yy Dostane se tato mapa k veřejnosti?
Bude pak dále aktualizována
Digitální mapa současného stavu, do
níž bude možné zakreslovat další nalezené stromy, které nyní uniknou naší pozornosti, bude na webových stránkách www.
eberesche.cz, na nichž se také pracuje. V
tištěné podobě pak bude mapa součástí
brožury, jejíž vydání je naplánováno do
konce roku 2012. Veřejnost se v ní seznámí s historií jeřábu, jeho botanickým popisem, radami na jeho pěstování či s využitím jeřabin v kuchyni a domácí lékárně.
yy A až bude vysázeno a zmapováno, co
pak?
Budeme roubovat, školkovat a hlavně
sázet dál. Již nyní se hlásí další zájemci o
výsadbu v malém i velkém, např. Město
Jeseník chce v příštím roce vysadit jeřabinovou alej podél cyklostezky na Bobrovník, ozvali se zájemci jak z okolí, tak třeba až z Krušných hor. Rádi bychom náš
projekt rozšířili na celé Jeseníky, tj. i na
Bruntálsko a Šumpersko.
A zhruba v horizontu pěti let, až
začnou jeřáby plodit, bychom rádi
iniciovali výrobu místních produktů
z jeřabin. Takový likér či želé nebo
marmeláda z místního ovoce – to je
ten správný suvenýr z Jesenicka! I
výrobci se už hlásí, takže, jen mít ty
báječné jeřabiny.
Přejeme mnoho zdaru!
Výzva
Máte na zahradě sladký jeřáb nebo
víte, kde ve Vašem okolí roste? Chcete
pomoci při mapování či projekt podpořit
prací při výsadbě nebo finančně? Prosím,
ozvěte se nám – i s případnými dotazy.
Kontaktními osobami jsou Bohumila Tinzová – mob.: 737984970, e-mail: [email protected]
2012 číslo 2
11