Časopis

Ministerstva
vnitra
ZLATÁ a
STŘÍBRNÁ
Kateřina Emmons
OBČASNÍK
ROČNÍK IX
ČÍSLO 3 - ŘÍJEN 2008
• státní sportovní
reprezentace
• policejní sport
• UNITOP ČR
S
INISTERSTVO
NITRA
ODBOR SPORTU
S
INISTERSTVO
OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDY
NITRA
ODBOR SPORTU
ÚVODNÍ SLOVO
ředitele odboru sportu MV Jaromíra Vodehnala
Neubráním se tomu, abych nezačal stejně jako při hodnocení minulých zimních her v Turíně.
Olympijské kruhy znamenají pět kontinentů.
Červená barva je Amerika, černá Afrika, modrá
Evropa, zelená Oceánie a žlutá Asie. Symbolizují
největší sportovní svátek světa. Hry XXIX. olympiády Peking 2008 jsou minulostí, která ve sportu
často znamená zapomenutí. Je na nás, budeme-li
si hrdiny novodobých her připomínat, a nakolik
byly jejich výkony nezapomenutelné, že se zapsaly nesmazatelně do historie českého sportu.
olympiádě a kterou jí dekoroval přímo prezident
Mezinárodního olympijského výboru Jacques
Rogge. Její stříbro v další disciplíně jen umocnilo
její fantastický sportovní výkon, kterým je vytvoření nového olympijského rekordu absolutním nástřelem 400 bodů. Tím se její jméno nesmazatelně
zapsalo do historie posouvání lidských možností
a v budoucnu bude vždy první, které se to povedlo
na olympiádě.
Ne jenom sportem živa je i olympijská vítězka ...
Zleva: náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar, zástupce
ředitele OS MV Jiří Drbohlav, ředitel odboru sportu MV Jaromír Vodehnal v Českém olympijském domě v Pekingu
Měl jsem to štěstí, že jsem mohl díky pozvání
ČOV zhlédnout první polovinu těchto her se zahájením, které mělo nadčasovou dimenzi. Technická dokonalost a impozantnost sportovních areálů
musely zapůsobit na každého. Je pravdou, že náklady na hry se vyšplhaly do astronomických částek, ale Čína dala světu jasný signál o své průmyslové vyspělosti. Dopravní problémy v patnáctimilionovém městě a vzdálenosti sportoviš umožňovaly diváckou účast na jedné, maximálně dvou
soutěžích denně v případě sousedství areálů.
Měl jsem také štěstí jako divák na výběr závodů,
při kterých byli naši reprezentanti vidět nebo které
přinesly pro naše sportovce medailovou radost.
Je třeba smeknout před první medailistkou
české výpravy Kateřinou Emmons, která přebírala
vůbec první zlatou medaili udělovanou na této
Je třeba ocenit výkon Davida Kosteleckého,
který vybojoval další zlato pro Českou republiku
hned následující den, a tím jsme se stali střeleckou velmocí. Při jednáních o akademickém mistrovství světa ve střelbě, které má proběhnout
v Pekingu na podzim letošního roku, se pořadatelé ptali, kolik má vlastně naše republika obyvatel,
když z ní jsou již dva střelečtí olympijští šampioni.
Další zlatá medaile Barbory Špotákové byla
pověstná třešnička na dortu ve výsledcích našich
olympioniků. To, že posledním pokusem zvítězila
nad reprezentantkou Ruska v den 40. výročí
21. srpna 1968, je opravdu symbolické.
Další stříbrné medaile české výpravy, medaile
kanoistů Štěpánka s Volfem nebo skifaře Synka
jsou také velmi cenné. To z pohledu na medaile
celé české reprezentace.
Nás však zajímají i další výsledky sportovců
odboru sportu MV, kterých bylo na OH v soutěžích
celkem 42.
pokračování na 3. straně obálky
státní sportovní reprezentace
MINISTR VNITRA IVAN LANGER PŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONIKY
Pokud se hovoří o neformálních setkáních, byla jimi bezpochyby obě přijetí resortních sportovců – olympioniků – ministrem vnitra Ivanem Langerem.
První schůzka se uskutečnila
16. července 2008. Ministr pozval
všechny sportovce resortu Ministerstva vnitra, kteří se nominovali
na Hry XXIX. olympiády v Pekingu
a projevil radost nad tím, kolik sportovců pojede bojovat o olympijské
medaile. Zároveň také přislíbil sportovcům osobní účast a podporu přímo na hrách v Číně. Panu ministrovi
byl jednotlivě představen každý
sportovec i trenér, od gymnasty
Martina Konečného si dokonce nechal „vyseknout“ vzorovou stojku.
sortního sportu byl
na světě.
Bezprostředně
po příjezdu z olympiády si pozval ministr Langer ty nejúspěšnější,
aby
jim mohl říci pár
vřelých slov a
osobně poblahopřát k olympijským
výsledkům. Setkání provázela opravdu přátelská atmosféra a není přehnané, že šlo o naprosto spontánní
výměnu
dojmů.
Pan ministr se svěMinistr vnitra Ivan Langer si prohlíží pušku olympijské vítězky
řil, že „těch medailí
mohlo být více“,
jak taková éterická bytost, kterou
ale chápe, že ne vždy to vyjde.
Katka je, může zvládat tak těžký náVyjádřil i nadále podporu resort- stroj svých úspěchů.
nímu sportu s tím, že se bude snažit,
Bylo zcela zřejmé, že setkání se
aby finance byly adsportovci Minisresné a skutečně plyterstva
vnitra
nuly sportovcům a jebylo pro minisjich trenérům, nikoli
tra Langera po„bafuňářům“.
Vyvrtěšením, na zácholením setkání bylo
věr jim popřál
překvapení, které přimnoho dalších
pravila Kateřina Emúspěchů a řekl,
mons se svým manže se těší na viželem Mattem, když přinesli ukázat děnou na další olympiádě v Londýministrovi nejen své olympijské me- ně, kam se chystá jet i třeba jen jako
daile, ale i vítěznou Kateřininu „puš- turista, protože sport zaujímá v jeho
ku“. Tu si samozřejmě všichni životě významné místo.
se zájmem prohlíželi a obdivovali,
Slávka Kalincová
Názorná ukázka gymnasty Konečného....
Sportovci měli prostor probrat s ním
své vize a odcházeli s dobrým pocitem, že jim upřímně fandí.
Olympijských her v Pekingu
se ministr skutečně zúčastnil a měl
hned po příjezdu do Číny před sebou příjemnou událost: poblahopřát
k úžasnému úspěchu resortní sportovkyni - střelkyni Kateřině Emmons, rozené Kůrkové, které
se pod vedením Petra Kůrky, trenéra a otce v jedné osobě, podařilo
dosáhnout mety nejvyšší, zlaté
olympijské medaile. Zlato Kateřina
ještě doplnila stříbrem v dalším závodě a triumf České republiky i re-
Zleva: Petr Kůrka, Josef Nalezený, Ervín Varga, Matt Emmons, Kateřina Emmons, Jiří Drbohlav, Věra Cechlová - Pospíšilová, Marek Švec, Ivan Langer, Jaromír Vodehnal, Jana Pechanová, Lenka Mrzílková, Tomáš Kacovský, Lenka Šmídová, Josef Šilhavý
1
státní sportovní reprezentace
POHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU
V Aténách 2004 přebírala Kateřina Kůrková z rukou
Jacquese Rogga za střelbu ze vzduchové pušky bronz
– vůbec první udělovanou medaili na hrách. V Pekingu
2008 nebyla první dekorovanou, ale první v soutěži
střelkyň ze vzduchovky, ve které všechny soupeřky nechala za sebou. A zase u toho asistoval šéf Mezinárodního olympijského výboru Rogge. Domácí Číňané sice
moc stáli o to, aby první zlato převzala jejich vzpěračka
Čchen sie-sia, ale její soutěž se protáhla, a tak primát
patřil mladé paní Emmonsové – byla první ve všech
směrech…
televizních kamer a fotoreportérů ještě jednou – Matt
(na chlup přesně jako v Aténách, kde vyrobil „minelu“
ve střelbě na 60 ran vleže) pokazil v libovolné malorážce na 3 x 40 ran poslední ránu, ze zlaté příčky spadl
na čtvrté místo a utěšující objetí Kateřiny čínská televize opakovala v různých formách olympijského zpravodajství snad stokrát. Tento dojemný moment doslova
obletěl celou modrou planetu…
Zleva: Ervín Varga, Milan Jirásek, Marek Švec, Jaromír Vodehnal a
Petr Kment po úspěšném vystoupení Marka Švece
Střelecká královna pekingských her byla nesporně
nejvýraznější postavou reprezentantů naší země, připravujících se „pod křídly“ odboru sportu MV, ale neztratili se ani další. Jaromír Vodehnal a Jiří Drbohlav
mohli tlumočit gratulace z domova a popřát zápasníku
Marku Švecovi, kterému chyběl k medailovému stupni
opravdu jen pověstný vlásek. Stejně maličko chybělo
„na bednu“ diskařce Věře Cechlové - Pospíšilové
a ona sama nejlépe ví, jaká superšance na životní
úspěch jí protekla mezi prsty. S výkonem z Atén,
kde byla čtvrtá, by v Pekingu suverénně vyhrála…
Ministr vnitra v ČOD v rozhovoru s olympijskou vítězkou
Členka plzeňského střeleckého klubu SKP Rapid
pod hlavičkou odboru sportu Ministerstva vnitra
ale měla v rukávu ještě jeden trumf – v „doplňkové“
malorážce pod dokonalým dohledem tandemu otec
(trenér) – manžel (Matt Emmons, olympijský vítěz
z Atén) v dramatické koncovce sáhla po stříbru a dotáhla svou sbírku medailí s pěti kruhy do kompletní sestavy všech tří kovů, kterou se v poválečné historii
mohla pochlubit jen dvojice Eva Bosáková (gymnastika) a Ludvík Daněk (atletika).
Takto probíhaly oslavy úspěchů všech českých sportovců v ČOD
Z dalších sedmým místem bodovaly jachtařky, Lenky Mrzílková a Šmídová, do finále nabité výšky žen
se probojovala Iva Straková a jen malý krůček k podobnému úspěchu chyběl Petru Svobodovi. Svůj velký
výkonnostní vzestup v olympijském roce ale talentovaný překážkář bude mít určitě možnost potvrdit v dalších sezonách.
Suma sumárum – start zástupců MV v reprezentačním dresu pod pěti kruhy postavil další – a nepřehlédnutelný - doklad, že se na této parketě práce daří…
Štěpán Škorpil
Věra Cechlová - Pospíšilová po úspěšném olympijském vystoupení
Ministr vnitra Ivan Langer také hned na půdě Českého olympijského domu v hotelu Gloria Plaza využil
možnosti a předal při tradičním blahopřání Katce i Petru Kůrkovi velmi příjemné ocenění…
Manželský pár Emmonsových se stal terčem zájmu
2
státní sportovní reprezentace
UMÍSTĚNÍ DALŠÍCH SPORTOVCŮ RSC ODBORU SPORTU MV od 17. místa
17. místo Kristína LUDÍKOVÁ
17.-32. m. Jaromír JEŽEK
17. místo.Rostislav VÍTEK
18. místo Soňa BERNARDOVÁ
Alžběta DUFKOVÁ
Michal PROKOP
19. místo Adéla SÝKOROVÁ
21. místo Martin VERNER
Kristýna PÁLEŠOVÁ
Jarmila KLIMEŠOVÁ
23. místo Václav HAMAN
Vendula FRINTOVÁ
25. místo Michael MAIER
26. místo Lenka LEDVINOVÁ
28. místo Jan MARCELL
31. místo Pavla KALNÁ
Martin TRČKA
badminton
judo
- do 73kg
plavání
- 10km
plavání
- synchro duo
cyklistika
kulová střelba
plavání
SG
atletika
kulová střelba
triatlon
jachting
atletika
atletika
kulová střelba
jachting
33. místo Květoslav SVOBODA
33.-64. m. Petr KOUKAL
36. místo Květoslav SVOBODA
Martin TENK
41. místo Jiří VOJTÍK
42. místo Michal RUBÁČEK
46. místo Tomáš JEŘÁBEK
Květoslav SVOBODA
58. místo Martin KONEČNÝ
73. místo Martin KONEČNÝ
75. místo Petr BENČÍK
DNF
Lenka ZEMANOVÁ
Tereza HUŘÍKOVÁ
- BMX
- SM 3x20
- 100m VZ
- víceboj
- oštěp
- LM 3x40
- finn
- kladivo
- disk
- VzPu40
- Laser
plavání
- 400m VZ
badminton
- 200m znak
plavání
kulová střelba - Li Pi 60
atletika
- 200m
plavání
- 100m mot.
kulová střelba - LM 60
plavání
- 200m VZ
SG
- kůň na šíř
SC
- hrazda
cyklistika
- silnice
triatlon
cyklistika - cross country
CELKEM 42 sportovců
(sportovci umístěni do 16. místa jsou uvedeni v přehledu na zadní straně časopisu).
Historický úspěch, Česká republika na první místě hodnocení států na XXIX. OH v Pekingu (po prvním dnu)
STATISTICKÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH RESORTNÍCH SPORTOVNÍCH CENTER
OH 2008 Peking, OH 2004 Atény a OH 2000 Sydney
Po skončení OH 2008 v Pekingu se v médiích začínají objevovat různé názory na stávající systém vrcholového
sportu, jeho způsob a výši financování, popřípadě nutnost provést určité změny.
RSC
RSC
Rezortní sportovní
Armádní sportovní Vysokoškolské
centrum
sportovní centrum
centrum
Odbor sporu MV
2008
2004
2000
42
42
37
1. - 3. místo
2
2
4. - 8. místo
6
6
Počet sportovců
2008
38
2004
2000
2008
2008
2004
2000
18
35
32
2
- 1+1
2
-
-
6
5
2
2
3
25
3
4 4 +1
8
6
7
2000
Celkem
(mimo RSC)
23
45
19
2004
Ostatní
2
2008
2004
2000
42 134
142
122
1
6
8
8
-
19
18
1
Z uvedené tabulky vyplývá, že na sportovních výsledcích mají zcela značný podíl sportovci připravující se k reperezentaci státu v jednotlivých resortních sportovních centrech, což prokazuje jejich opodstatněnost. Pravdou
je, že získat přední umístění na všech vrcholných sportovních akcích a hlavně olympijských hrách, je čím dál tím
těžší a náročnější, a to z různých pohledů.
Miroslav Hutter
3
státní sportovní reprezentace
SLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE POMÍJIVÁ…
Petr Kůrka je majitelem celého kompletu medailí ze světových a hlavně evropských šampionátů z malorážky, vzduchovky, velkorážních zbraní a dokonce se stal mistrem světa ve střelbě
z kuše. Jen ze třech olympijských her, kterých se zúčastnil, nepřivezl žádnou medaili.
Co se nepodařilo jemu, podařilo se jeho dceři Kateřině, která na olympiádě v Aténách vybojovala bronz a vystoupením na letošních pekingských olympijských hrách doplnila svou olympijskou sbírku o jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili. Kateřina Emmons spolu se svým
manželem Mattem se stali nejúspěšnějším manželským párem olympijských her.
na svět. Proto jsme je nejprve
s manželkou zrazovali od střelby.
Když pak po ukončení základní školy obě stále tíhly ke střelbě, byl ten
pravý čas je v tom začít podporovat.
Plavání jim oběma dalo velké znalosti, jak vypadá tréninková dřina
a co to obnáší, když se soutěží.
To vše velice dobře dokázaly hned
při vstupu na střelnici využít, a proto
obě dvě naše dcery dosáhly poměrně brzy velmi slušných výsledků.
To, že moji rodiče s nimi často hovořili o střelbě, je určitě pravda. Zejména jejich děda Libor dodnes střelbou žije a jiné téma než střelecké
k rozhovoru těžko hledá.
a o který se bojuje jedenkrát za čtyři
roky, dokázala získat v roce 2006
stříbro. Na stupně vítězů na mistrovstvích Evropy se vrací pravidelně.
Po bronzu z Olympijských her v Aténách se dokázala v Pekingu
na stupně vítězů vrátit hned dvakrát,
zlato vybojovala ve střelbě ze vzduchové pušky a stříbro ve střelbě
z malorážky. Prožíváme to oba dva
s mírou. Víme, že sláva je příjemná,
ale pomíjivá. Je třeba mít životní
hodnoty položené trochu jinde.
To Katka dovede skvěle. Největší radost máme oba dva vždy z toho, že,
když se něco povede, mají lidé okolo nás dobrou náladu a důvod
k úsměvu. V takovém prostředí
Být otcem a současně trenérem se žije mnohem lépe, než kde je zav jedné osobě je zřejmě velmi ná- mračeno.
ročné. V mnoha případech se
Nastaly v dosavadní sportovní
dvojrole nevydaří. Jaká byla Katekariéře
u Katky krizové situace,
řina jako dcera a jaká jako sporkdy
bu
ona nebo vy byste nejratovkyně – vaše svěřenkyně? Nedoději
vše
zabalili
a „pověsili pušku
cházelo mezi vámi ke konfliktům?
nebo
malorážku
na hřebík“? PoKatka byla od malička tvrdohlavá
a za svými dětskými sny si vždy do- kud ano, jak je Katka řešila a jak
kázala jít poměrně jednoznačně. Ta- jste jí pomáhal vy?
to vlastnost jí dodnes zůstala. ProtoTěch momentů, kdy jsme to
že já mám také tvrdou hlavu, tak chtěli jeden nebo druhý zabalit bylo
se naše názory občas pochopitelně určitě dost. Je to vždy spojené s tím,
střetly. Myslím si, že Katka měla při- že pokud se něco nepodaří, připadá
měřeně tvrdou sportovní výchovu, vám to, jako když se celá ta obrovkterou bych na jiném sportovci, než ská dřina, kterou jste tomu dali, nekterý pochází z vlastní krve, nemohl vrací. To je vždy velice demoralizujíuplatnit. Ten by totiž brzy utekl. Mys- cí a když se to stává několikrát za
lím, že jsme se s Katkou od sebe na- sebou, je těžké odolat a nepověsit
vzájem hodně naučili a dokážeme, nářadí na hřebík. Já měl takový okanyní už v klidu, respektovat názory mžik po Mistrovství světa 1998,
jednoho či druhého tak, aby to bylo kdy jsem soutěžení nakonec na hřeco nejlepší pro věc, které se to týká. bík pověsil. Je pravda, že to skutečNemusí se jednat vždy o sport, ně souviselo s tím, že jsem v ten sai když ten hraje pochopitelně v na- mý okamžik dostal nabídku na trešich diskusích prim.
néra. Katka měla takový okamžik
po olympiádě v Aténách. Najednou
Připomeňte čtenářům největší jí připadalo, že už dosáhla všeho
Katčiny úspěchy a prozrate, jak a ztratila motivaci. Navíc tenkrát neje prožívá Katka a jak vy?
byla připravená na mediální kolotoč.
Katka dosáhla již na všechny Já i manželka jsme byli přesvědčemedailové vrcholy. Má zlato z mis- ni, že ještě nedosáhla na vše, že utítrovství světa, Evropy, olympijských ká od rozdělané práce. Naštěstí
her, světového poháru… Cennější jsme ji tenkrát ještě dokázali přemlumožná ale je, že se vždy dokázala vit, aby odjela na soustředění
na stupně vítězů vrátit. Po titulu mis- do USA, kde jí velice pomohl její nytra světa, který získala v roce 2002
?
?
Šastná vítězka
?
Pane Kůrko, jste otcem a trenérem současné střelecké královny.
Máte být na co hrdý a pyšný.
V publikaci Karla Felta Zlatá kniha
sportovní střelby se ale dozvídám,
že jste trpělivě oběma dcerám, Kateřině i Aleně, střelbu znechucoval, zatímco dědeček Libor a babička Gerta oběma vnučkám vysvětlovali její taje. Co je na tom
pravdy? A pokud jste tak činil,
co vás k tomu vedlo?
Protože jsme já i moje manželka
vyrůstali ve sportovním prostředí,
chtěli jsme, aby naše dcery vyrůstaly podobně. Začaly tedy obě plavat
a protože je plavání bavilo, plavaly
více jak deset let. Můj názor byl a je,
že se střeleckým sportem by měl
člověk začít, až když už má jiné
sportovní zkušenosti za sebou
a když už má trochu utvořený názor
?
4
státní sportovní reprezentace
tom byla na programu média a odlet.
? Co vám navždy utkví v paměti a
nější manžel Matt. Po návratu z USA, kde byla asi
14 dní, již řeči o konci kariéry ustávaly. Paradoxně musím říci, že te už bych jí konec se sportováním nerozmlouval. Ale není to aktuální, Katka je zkušenější a nemá v úmyslu sportovní kariéru ukončit.
na co chcete
co nejrychleji zapomenout?
Celý průběh Katčina vystoupení na Olympijských
hrách v Pekingu mi zůstane navždy pevně vryt do paměti. Asi si budu vždy pamatovat stres, který jsem prožil u sedmihodinové opravy zbraně dva dny před soutěží. Taky si budu pamatovat to, jak jsem doslova chytil
příslušníka security pod krkem a vyhrožoval mu, když
mě nechtěl pustit během závodu z malorážky ke Katce,
která měla problémy a potřebovala je řešit. Budu si pamatovat velké slzy, které přišly po zlaté i po stříbrné
medaili a pak zejména ty největší slzy, které přišly po
Mattově sto třicáté ráně v posledním závodě. Nemám
z olympiády zážitek, na který bych chtěl nebo měl zapomenout. I sportovní prohry a tragédie patří ke sportovnímu životu a dělají sport sportem.
?
V současnosti z Kateřiny vyzařuje vyrovnanost
a pohoda. Je to zásluha Matta? Jak ho vaše rodina
přijala? Diskutujete spolu i o sportovní střelbě?
Matt je výborný kluk, stejně jako manžel druhé dcery. Oba dva zapadli do rodiny, jako kdyby s námi vyrůstali. Střelby máme dost na střelnici a domů se
to snažíme netahat. Pokud se na diskusi o střelbě doma dostaneme, je to jen nakrátko, protože moje manželka nás hned posílá diskutovat na střelnici. Pokud
z Katky vyzařuje pohoda a vyrovnanost, tak je to jistě
zásluha celé rodiny, která s Katkou prožívá všechny radosti i trápení.
? Druhé vystoupení na olympiádě Katčina manžela
bylo smolné. V čem vidíte příčinu?
Ne vždy se dá nalézt řešení. Každému se někdy na
velké soutěži stane malér. Matt je skvělý střelec a dokázal již vyhrát mnoho velkých soutěží, včetně Olympijských her v Aténách a také si veze stříbro z letošních
her. Zkrátka měl smůlu, že se „ustřelil“ dvakrát za sebou, když už měl zlato „v kapse“. Já dal dvě nuly kdysi
na mistrovství Evropy. Stačí, když si brnknete o spouš,
která má odpor jen 50 gramů. Je to hned. Olympijské
hry přinášejí velký stres a není jednoduché vše bez
chybičky zvládnout. On to třeba ještě dokáže, aby vyhrál dvě medaile na jiných olympijských hrách. Třeba
v Londýně v roce 2012. Mně se ale zdá, že stříbro
a 4. místo ze dvou disciplín na jedněch hrách je sen
každého našeho sportovce.
Rodinná sbírka medailí
?
Vrame se te k letošním olympijským hrám. Jak
jste prožíval vy a jak Katka závody, vztyčování naší
vlajky, znění české hymny a také celý váš pobyt
v Číně?
Závody prožívám vždy velice těžce. Jsem hrozně
nervózní a musím to skrývat, abych nervozitu nepřenesl na závodníky. Té se nijak nebráním. Vždy si myslím,
že čím více jsem nervózní já, tím méně střelec. Okolo
Katky byl již před olympiádou dost veliký kolotoč, který
se mi podařilo ukočírovat, ale stálo mne to také spoustu sil. Katka prožívá všechny závody podobně. Zpravidla zapomene něco důležitého, takže se o velkých
soutěžích rozhodně nenudím. V Aténách ztratila střelecký svetr a v Pekingu měla poruchu na zbrani, za což
ale nemohla.
Když stoupá vlajka nahoru a hraje se hymna a je
to na olympijských hrách a medaili má váš potomek…,
nedá se to popsat. Musí se to zažít.
Pobyt v Číně zvládli všichni naši střelci na výtečnou.
Byli jsme tam poměrně dlouho, 21 dní, a tak by se dala
i nějaká ta ponorka očekávat, ale nestalo se. Na olympiádě je vždy dost rozptýlení pro členy jednotlivých výprav. Nejinak tomu bylo i v Číně, ale zvládli jsme
to dobře. Snad jen jako vždy – moc jiných sportoviš
jsme nenavštívili. Vlastně já s Katkou ani jedno. Během
našich soutěží se to nehodilo, pak závodil Matt a po-
Uvítání olympijské vítězky v Plzni - Lobzích
? Olympiáda skončila. Plánujete určitě další přípra-
vu. Jaké jsou vaše společné cíle?
Katka s Mattem mají dnes jediný společný cíl,
a to založit zdravou rodinu a radovat se ze života
ve třech. Sportovní cíle jsou také jasné – Londýn 2012.
Aby oba nabrali síly, rok 2009 závodně vynechají a budou se věnovat regeneraci a převážně fyzické přípravě. Tréninky budou pochopitelně také součástí odpočinkové sezony. Katka se možná v Londýně představí
jen ve střelbě ze vzduchovky, Matt se naopak pokusí
bojovat o medaile ve všech třech disciplínách, které
umí. Aby se do Londýna dostali, nejdříve si budou muset účast na hrách vybojovat, takže první opravdu velký cíl bude Mistrovství světa 2010 v Německu.
- Petra Drbohlavová -
5
státní sportovní reprezentace
BUDE MĚ TO STRAŠIT NADOSMRTI
Po úvodních dvou kolech olympijského turnaje, v nichž zápasník Marek Švec porazil v řeckořímském stylu v kategorii do 96 kilogramů Bulhara Kalojana Dinčeva a nečekaně i favorita
a úřadujícího mistra světa Nozadzeho z Gruzie, nastoupil v semifinále proti ruskému Aslanbeku Chuštovovi, který ho položil na lopatky. V rozhodujícím duelu o třetí místo s Kazachem
Mambetem prohrál. První periodu získal soupeř díky dobré obraně, druhou periodu zakončil
chvatem ohodnoceným rozhodčími celkem pěti body. Marek Švec tak zůstal bez medaile
a obsadil 5. místo. Olympijským vítězem se stal Aslanbek Chuštov.
?
Podařilo se ti tvůj cíl, s kterým jsi odlétal do Pekingu, splnit?
Mým cílem bylo získat medaili. O kousíček mi to uteklo. Nevím, jak se to mohlo stát. Ten kousíček byl tak
strašně malý, že mě to bude strašit nadosmrti.
?
V semifinále jsi podlehnul Aslanbeku Chuštovi
z Ruska, jenž tě zdolal před limitem položením
na lopatky. Při sledování přímého přenosu jsem tomu nemohla společně s kolegy uvěřit. Byly tam
ty lopatky či nikoli?
Když jsem se těsně po skončení zápasu díval
na zpomalený záznam, také jsem je neviděl. Ale od toho jsou tam rozhodčí a ti je prostě viděli, a tak je pískli.
?
Pak jsi v duelu o bronzovou medaili bojoval s Kazachem Mambetovem a prohrál na body 7:1. Co bylo příčinou tvé porážky?
Myslím si, že hlavní příčinou bylo to, že jsem strašně moc chtěl získat medaili. Neuměl jsem si počkat
na tu pravou chvíli a vše jsem uspěchal.
Marek Švec v akci...
? To musí být náročné a snad to ani není moc zdra-
vé. Tak rychlé hubnutí musí vyčerpávat organismus.
Náročné to samozřejmě je. Upraví se strava a zvýší
se tréninkové dávky, zvláště aerobního charakteru.
Ubytí posledního 1 – 2 kilogramů se provádí omezením
příjmu tekutin. Je to taková alchymie.
?
Při prohlížení startovní listiny jsem byla překvapena, že převážná většina zápasníků je z bývalých sovětských republik.
Máš pravdu. Mohu říci, že jsem se zúčastnil malého
mistrovství Sovětského svazu. Vždy kromě Bulhara
v prvním utkání jsem se na žíněnce potkal se sportovci
postsovětských zemí.
? Vždy
se ale vážíte den před zápasem, a tudíž
sportovec může do druhého dne zase něco přibrat.
Ano. Člověk se opravdu takzvaně dojí a dopije.
Je faktem, že kdyby se vážilo těsně před vlastním zápasem, potom by byli sportovci nuceni dlouhodobě
pracovat na své hmotnosti a nedělaly by se takové náročné úpravy váhy.
?
Nesehrála určitou měrou v porážce také nynější
pravidla? Vždy při rovnosti bodů vyhrává ten, kterému zápasníkovi se podaří jako poslednímu získat
bod.
Současná pravidla platí již skoro tři roky a opravdu
jde o štěstí, jak proběhne losování po první minutě zápasu, kdy se rozhodne, kdo jako první zahajuje útok.
Rozhodčí sahá do pytlíku pro jeden z míčků. Ale nikdo
neví ani se nekontroluje, zda tam náhodou nejsou pouze dva míčky stejné barvy nebo zda rozhodčí neví,
na jaké straně je červený a na jaké straně modrý míček. Těžko říci, jak to funguje. Nicméně se nabízí více
spekulací než odpovědí. Po olympiádě se mají pravidla
zápasu včetně váhových kategorií měnit, ale jak, to teprve uvidíme.
? Pak nastane den „D“ a člověk musí svou přípravu
zúročit. Jak jsi ty minuty zkoušky prožíval?
Během vlastních závodů je to složitější. Člověk jde
od jednoho zápasu ke druhému. Mě v hlavě strašila
medaile. Přemýšlel jsem stále o tom, jak se k ní přiblížit, jak ji vybojovat. Nejhorší situace je taková, když
ji má člověk na dosah a v posledním kroku prohraje.
Je to šíleně stresující. V zápase to není jako v atletice,
kde se sportovec postupně dostává výš k metě nejvyšší a soupeře nechává za sebou. U nás se „propadáme“. Jeden chybný manévr a možnost zisku medaile
je nenávratně pryč.
?
Jak jsi prožíval svou účast na olympiádě v čínském Pekingu?
Mohu říci, že olympijské hry byly úžasně zorganizovány. Mrzí mě, že jsem však nic z nich ani z Číny jako
země neviděl. Nic jsem si neužil. Po příletu do Pekingu
jsem absolvoval závěrečné přípravy na vlastní zápasy,
adaptaci na nové prostředí a poslední stáhnutí zhruba
pěti kilogramů váhy.
? V televizním přenosu bylo vidět, že trenér Ervín
Varga všechna tvá vystoupení na žíněnce velice nervózně prožíval.
Ervín emotivně prožívá všechny zápasy. Není takový jediný. Jsou to snad všichni trenéři. V momentě, kdy
jsou jejich svěřenci v akci, vědí ze své pozice, co mají
svěřenci udělat. Sportovec se ale soustředí sám na se-
6
státní sportovní reprezentace
nechci - poslední moje utkání.
? Vždy získání pátého místa na olympiádě je úspě-
be a na soupeře a stejně nevnímá to, co na něj trenér
volá. Ti se snaží alespoň slovně poradit, podpořit,
ale protože vědí, že v danou chvíli nejsou schopni zápas ovlivnit, tak o to více emotivněji vše prožívají.
chem. Nepodařilo se to z tvého hlediska te, podaří
se to možná za čtyři roky v Londýně.
Zda pojedu na XXX. olympijské hry, to je ve hvězdách. Pokud budu zdravý a bude se výkonnostně dařit, není důvod, proč nepokračovat.
? Znáš se osobně se soupeři? Jak spolu vycházíte?
Mnoho svých soupeřů znám. Na soutěžích se s nimi potkávám, vyměníme si pozdrav, popovídáme a zavtipkujeme, ale v momentě, kdy se máme utkat,
tak pak se soustředí každý pouze na sebe, na svůj výkon a nenechá se zbytečně rozptylovat.
? Takže příprava začne už te.
Te mám pár dnů volno a pak si budu brát měsíc
v jednom kuse dovolenou. Potřebuji si vyčistit hlavu,
odpočinout psychicky i fyzicky z posledních náročných dnů. Čekají mě i lázeňské kúry. No a po návratu
začíná příprava na další sezonu.
- Petra Drbohlavová -
?
Marku, co ti navždy utkví v paměti, na co bys rád
co nejrychleji zapomněl?
Na to mohu odpovědět najednou, a už chci nebo
K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NEÚSPĚCHU
Diskařka Věra Cechlová – Pospíšilová si v roce 2003 utvořila osobní rekord v hodnotě 67,71
metru. Na olympiádě v Číně hodem dlouhým 61,75 metru vybojovala páté místo. Od bronzové
medaile ji dělily 84 centimetry.
?
Nominovala ses na Olympijské hry v Pekingu.
S jakými cíly jsi na ně odlétala?
Odjížděla jsem již na svou druhou olympiádu
se stejnými ambicemi jako na tu první do Atén. Chtěla
jsem, aby to zacinkalo. Nicméně vybojování olympijské medaile je velmi těžké, nebo konkurence ve světě
je obrovská a každý se chce předvést v tom nejlepším
světle. Myslím si, že nominovat se vůbec na olympiádu
je úspěch. K tomu, aby se to podařilo, musí být sportovec po celý rok přípravy především zdravý, aby mohl
naplno trénovat a nehonit kvalifikační limit na poslední
chvíli. Mně se to de facto povedlo. Celou svou přípravu
jsem komplexně olympijským hrám podřídila. Taktéž
po příletu do Pekingu jsem oproti loňské Osace udělala změnu. V Japonsku na Mistrovství světa jsem totiž
podcenila aklimatizaci a trénovala hned od okamžiku
příletu. Cítila jsem se ze začátku dobře, ale na vlastních
závodech jsem byla unavená a nesplnila limit postupu
do finále.Tentokrát jsme se s trenérem domluvili,
že na začátku pobytu v Číně v tréninku povolíme. Nejprve jsem si zvykala na odlišné klimatické podmínky
a na časový posun.
? Jak probíhaly vlastní závody?
Olympijský závod byl samozřejmě náročný. Nejdříve jsem musela absolvovat kvalifikaci. Ta je nesmírně
důležitá. Mnohokrát se stalo, že připravený sportovec,
adept na medaili, podcenil kvalifikaci s tím, že se bude
šetřit na finále, a pak se do něj ani neprobojoval. Tímto
poučena jsem nastupovala do kvalifikačních bojů
s myšlenkou, že musím hodit prvním hodem maximum, abych se zbytečně neznervózňovala a neplýtvala energií. Postup se mi podařil. Do finále jsem nastupovala mírně unavená s myšlenkou, že ale musím dát
do závodu maximum. Skutečně jsem do toho šla naplno, dala jsem do toho své srdce, své síly, ale v ten daný
okamžik jsem ze sebe víc nevyždímala. Myslím si,
že velkou roli v tom, že se mi nepodařilo poslat disk
dál, bylo to, že jsem nedokázala skloubit techniku
s emocemi. Byla jsem strašně moc přemotivována.
Chtěla jsem hodit hodně daleko, ale věděla jsem,
že disk padá blízko. V Aténách jsem hodila 66 m, v Pekingu 64,5 m. Hned se mi v hlavě honila myšlenka, že
těch 66 m v Aténách by mi tady stačilo na zlatou medaili.
Věra Cechlová - Pospíšilová obdržela za páté místo plaketu Českého olympijského výboru
? Čemu přikládáš hlavní příčinu, že disk nedoletěl
v Pekingu na hranici 66 metrů?
Pokud srovnám podmínky v Aténách a v Pekingu,
musím zkonstatovat, že byly úplně rozdílné. V Číně byla vysoká vlhkost, oproti Aténám měl kruh drsný povrch, nefoukal jako v Řecku protivítr, bylo strašné vedro a stadion uzavřený. Závod v Asii nebyl jako v Evropě. To se na mě podepsalo včetně časového posunu.
Navíc do Atén jsem mohla odletět dva dny před vlastním závodem, připravovat se do poslední chvíle v Praze a tam si jakoby odskočit na závody. Podmínky v Pekingu pro trénink byly fantastické, nic se čínským pořadatelům nedá vytknout. Hlavní roli pro nás Evropany
tu hrála aklimatizace, kdo jak se s jiným podmínkami
sžije. Já jsem se s tím srovnala tak, že jsem vybojovala
až 5. místo. Velký dík i za tento výkon a umístění patří
7
státní sportovní reprezentace
výška žen, otevřely se mi oči a své vystoupení jsem
přehodnotila. Jasnou favoritkou byla Vlašičová, 37 závodů po sobě vyhrála a poslední nejdůležitější prohrála posledním skokem. Naše Romana Dubnová
si v tomto závodu přetrhala vazy. Takže vlastně na druhou stranu jsem měla ve své podstatě štěstí. Nestalo
se mi nic v kvalifikaci a postoupila jsem do užšího finále
a v něm předvedla to, co se v tu chvíli dalo. Mohlo být
i hůř, když jsem viděla, jak odnášejí Romanu na nosítkách. K úspěchu je dál než k neúspěchu.
především trenérovi panu Josefu Šilhavému, který mě
v Číně podporoval zvláště psychicky a hlavně mi věřil.
Společně jsme pro mé vystoupení na olympiádě udělali maximum. Poprvé jsme letos absolvovali soustředění daleko od domova, v Africe. Udělali jsme i velkou
změnu v tom, že jsem se chystala pouze na olympiádu. Věděla jsem, že to bude nejdůležitější závod a nesnažila jsem se za každou cenu objíždět jiné velké soutěže.
Kromě výškařek
? V přímém přenosu jsme tě na závěrečném cere- ?sportovcům?
moniálu mohli vidět v roli vlajkonošky české výpravy. Co to pro tebe znamenalo?
Skutečně jsem byla představiteli Českého olympijského výboru vybrána a oslovena. Chtěla bych ale
uvést na pravou míru, proč právě já. Všichni naši medailisté už z Číny odcestovali, proto se hledalo,
kdo z přítomných sportovců na hrách nejlépe dopadl.
Funkci vlajkonošky jsem přijala. Byla to pro mě velká
pocta, protože nést českou vlajku na stadionu, který
byl do posledního místa vyprodán, bylo pro mne velkým zadostiučiněním a odměnou za páté místo. Závěrečný ceremoniál byl nádherný, ale současně pro mě
velmi smutný při představě, že všechno skončilo.
jsi fandila i jiným našim
Společně s ostatními reprezentačními kolegy jsem
chodila samozřejmě fandit. Chtěla jsem vidět Marka
Švece, ale bohužel závodil den před mou kvalifikací.
Sledovala jsem hlavně všechny atletické závody, které
byly na pořadu po disku.
? Zkusíš
bojovat na olympiádě v roce 2012
v Londýně?
V roce 2012 budou olympijské hry v Londýně. Jestli
se mnou nebo beze mne, nedokážu říci. Čtyři roky
je hodně dlouhá doba. Příští rok je Mistrovství světa
v Berlíně, takže účast na něm je můj první cíl, který
si dávám. Všechno bude záviset na mém zdravotním
stavu. Když příští rok nebudu házet daleko, nemá
smysl pokračovat v přípravě na Londýn. Nechávám
to otevřené, nechci, aby nastala situace, že bych sotva
splnila kvalifikační limit. Ale když bych házela slušné
metry, tak bych neviděla jediný důvod, proč bych
do Londýna nejela. Faktorů je více. S manželem jsme
doma situaci rozebírali, rádi bychom také založili rodinu. Může se stát cokoli. Chci tomu nechat volný průběh. Tak je to pro sport lepší, protože člověk není svázaný a má takový pocit, že dělá to, co ho baví. Berlín
rozhodne.
- Petra Drbohlavová -
? Co tě v Číně překvapilo, na co budeš vzpomínat?
Olympiáda byla bezesporu perfektně zorganizována. Číňané měli vše promyšlené a nic nenechávali náhodě. Po nás se tam bude konat paralympiáda, takže
hned po zakončení začali domácí organizátoři vše
chystat proto, aby mohla začít. Upravovali terén, tělocvičny, všude zajišovali bezbariérový přístup. Čína mě
snad nejvíce překvapila svou vysokou životní úrovní.
Měla jsem možnost se také podívat po závodech
na Velkou čínskou ze. V myšlenkách se samozřejmě
budu vracet k vlastním závodům a hodnotit, proč jsem
svůj cíl nesplnila. Když jsem ale viděla, jak dopadla
SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOTNÍK ROMANY NEPŘIDAL
Iva Straková se na Olympijských hrách v Pekingu probojovala ve skoku vysokém do finále.
V něm nepřekonala výšku 196 cm, na kterou nastupovala chvíli potom, co její reprezentační
kolegyni Romanu Dubnovou odnesli z výškařského sektoru na nosítkách s vážným poraněním
kotníku. Iva obsadila konečnou dvanáctou příčku.
?
Peking je už historií. Nezbývá, než vzpomínat
a hodnotit. S jakým cílem jsi odlétala do Číny?
Odlétala jsem s cílem dostat se do finále. Myslím si,
že vybojovat si nominaci na olympiádu a být ve finále
mezi dvanácti nejlepšími výškařkami je prostě úspěch.
Mně se to podařilo. Jsem spokojená, i když v momentě, kdy jsem skončila na 193 cm, jsem se cítila ve větší
formě a na to, dosáhnout lepšího umístění než je
12. místo. V tu chvíli je člověk trochu nespokojený.
? Tvůj osobní rekord dosahuje hodnoty 198 cm.
Ano, ale to je rekord halový. Venku mám skočeno
195 cm.
?
Skočit je, jaké by to znamenalo umístění na letošních olympijských hrách?
Kdybych překonala výšku 196 cm, udělala bych si
„osobák“ a posunula se na 8. – 9. příčku. Konkurence
ve skoku vysokém je ve světě velká a výkonnost výškařek za poslední dva roky rapidně vzrostla. Zatímco
196 cm na mistrovství světa před třemi roky bylo oceněno bronzovou medailí, v Pekingu by to na medaili
Soustředěná Iva Straková
nestačilo. Každý sportovec se snaží udělat maximum,
mně se podařilo 193 cm.
8
státní sportovní reprezentace
budeš vzpomínat nejen jako
na sportovní událost, ale i na to,
co pořádající země pro účastníky
připravila. Co tě v Číně zaujalo?
Organizace olympiády byla výborná. Vždy celkově je hodnocena
jako jedna z nejlépe zajištěných her
v novodobých dějinách. Pořadatelé
připravili vše tak dokonale, že není,
co vyčíst. Co mě ale překvapilo? Byla jsem ve skupině sportovců, která
odlétala jako jedna z posledních.
Ihned po zakončení olympiády začali Číňané s úklidem a likvidací toho, co připravili. Takže v olympijské
vesničce například zeleň vykopali,
dali do květníků a někam převáželi.
Takže ta veškerá paráda námi obdivovaná byla jen účelová a připravená pro dobu olympiády.
?
Nebyl tvůj výkon ovlivněn zraněním kolegyně Romany Dubnové?
Skutečně mi poraněný kotník
Romany nepřidal. Její úraz mě tak
rozhodil, že do dvou minut, které
jsem měla na přípravu svého pokusu, jsem se nedokázala zkoncentrovat a 193 cm jsem dala až na třetí
pokus. Když to člověk vidí, začne
se podvědomě bát o sebe. Myslím,
že i ostatní soupeřky byly nezdarem
Romany ovlivněny a skákaly s respektem.
?
Neovlivnilo
tvé
vystoupení
i zdravotní problémy, které tě v nedávné době provázely?
Určitě ovlivnily mou přípravu.
Problémy začaly po halové sezoně
a já jsem nemohla trénovat naplno
hlavně skoky a také zúčastňovat
se všech závodů. Věnovala jsem
se převážně kondiční přípravě. Velkou zásluhu na vyléčení mých problémů měli lékaři a hlavně rehabilitační pracovník Standa Tábor. Společně udělali pro mě maximum a já
mohla nominační limit splnit a jet
na olympiádu.
? Příští olympijské hry se budou
Iva Straková se odráží ...
jsem trénovala a závodila. Ty první
dva dny jsem samozřejmě využila
a šla se podívat na sportovní gymnastiku a na tenis. Zrovna hrál Berdych a Federer. Vytvořili jsme tam
s našimi sportovci super atmosféru.
Měla jsi čas vidět v Pekingu i vy- Vůbec atmosféra mezi českými restoupení některých svých repre- prezentanty byla báječná, poznala
jsem mnoho nových sportovců
zentačních kolegů?
osobně a toho si vážím.
Kromě dvou dnů, které jsem měNa Olympijské hry v Pekingu
la na adaptaci v novém prostředí,
?
?
konat v roce 2012 v Londýně. Budeš bojovat o účast na nich?
To je těžké říci. Když jsem začínala před deseti lety, byla jsem přesvědčena, že v osmadvaceti skončím. Skok do výšky je disciplína náročná, výškař na vrcholu své kariéry
musí být zdravý, fyzicky připravený,
zkušený a ostřílený závodník. K letošní olympiádě jsem přistupovala
tak, jakoby byla moje poslední. Samozřejmě se nevzdávám a pokud
bude sloužit zdraví, tak budu ještě
skákat. Čas ukáže.
- Petra Drbohlavová -
ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKY PŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝNĚ
Vystoupení překážkáře Petra Svobody skončilo na Olympijských hrách v Pekingu v semifinále, v němž český rekordman zaspal na startu a po problémech s technikou doběhl až na sedmém místě, v celkovém pořadí skončil čtrnáctý.
?
Zahájil jsi svou sportovní kariéru jako vícebojař.
Co tě přivedlo k tomu, že ses začal specializovat
na 110 m překážek?
Byl jsem převážně halový vícebojař a věděl jsem,
že v desetiboji bych nezvládal vrhačské disciplíny. Protože jsem kdysi začínal jako sprinter, měl jsem slibné
předpoklady i pro 110 m překážek. Proto jsem si je vybral, no a ono to vyšlo…
?
V letošní sezoně jsi se svými předvedenými výkony byl velkým adeptem na účastníka finále v Pekingu. Co bylo příčinou toho, že ses do něj neprobojoval? Měly určitý podíl na tom i zdravotní problémy?
I já jsem do Pekingu odlétal s ambicemi na postup
do finále. Avšak aklimatizace neproběhla tak, jak měla
a únava se podepsala nejen na technice, ale vůbec
na celkovém stavu. Navíc jsem měl problémy se zubem a stažené zadní stehno. Tyto problémy umím
zvládnout, ale neumím se srovnat s nedostatkem
spánku. Pak se nedokážu plně soustředit.
Petr Svoboda při představování na startu
9
státní sportovní reprezentace
tam byl jedinečný.
?
Jak jsi prožíval svou premiérovou účast
na olympiádě?
Vzhledem k tomu, že jsem byl na svých prvních
olympijských hrách, nemohu srovnávat. Mohu jen konstatovat, že vše bylo překrásné. Každý den strávený
? Měl jsi tedy spoustu zážitků. Který z nich ti navždy
utkví v paměti?
Nikdy nezapomenu na slavnostní zahájení. Stále
budu vzpomínat i na řev přítomných fanoušků v hledišti, když jsem běžel s čínským závodníkem. To bylo
úžasný…
? Fandil jsi svým reprezentačním kolegům?
Protože jsem závodil až ke konci olympijských her,
moc jsem toho jako divák neviděl. Dostat se totiž někam na sportoviště, bylo časově náročné. Takže jsem
sledoval v televizi vše, co se dalo. Mohu říci, že jsem
byl strašně nervózní za každého našeho závodníka,
který právě startoval. Bylo krásné sledovat, jak někdo
hájí Českou republiku.
? Narodil ses v roce 1984. To znamená, že máš ješ-
tě vrcholnou sportovní kariéru před sebou. Jaké
máš ambice do budoucna a jak bude vypadat tvá
příprava na olympijský Londýn?
Jsem mladý, proto věřím, že má další vystoupení
budou o trochu lepší než to v Pekingu a že budou končit finálovou účastí. V zimě bych se chtěl zúčastnit halového mistrovství Evropy a dosáhnout na jednu z medailí a samozřejmě, i když se Olympijské hry v Londýně
budou konat až za čtyři roky, chtěl bych si na ně účast
vybojovat. Proto už nyní se začínám systematicky připravovat, aby vše dopadlo podle mých představ.
- Petra Drbohlavová -
Že ke sportu přátelství patří, ukazují v tomto případě Petr Svoboda a
Tyson Gay
Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝM METÁM
Rozhovor se zasloužilým mistrem sportu Petrem Kmentem, dnes již legendou českého zápasu, o jeho olympiádách i o Pekingu.
?
Petře, kdy a kde si začal zápasit? Kdo tě k zápasu
přivedl?
Začínal jsem zápasit ve třinácti letech. Já jsem byl
totiž ve třinácti nadmíru urostlý a táta, který dříve boxoval,cítil, že je třeba se mnou něco udělat, najít nějaký
sport. A tak, když táta jednou potkal zápasnického trenéra Karla Kvačka z Rudé hvězdy Praha, se kterým
se znal z dob aktivního sportování, slovo dalo slovo
a táta mne přivedl do Karlína, kde měli zápasníci, boxeři, vzpěrači, atleti a fotbalisté hřiště i tělocvičnu. Z Václaváku, kde jsme bydleli, to bylo docela blízko.
? Jaké byly tvoje začátky na žíněnce?
Mohu říci, že víc než krušné. Mírně řečeno, nebyl
jsem příliš obratný, chyběla mně fyzička. Každý trénink
jsem doslova protrpěl. Po nějaké době, když už jsem
nějaký čas pravidelně trénoval, si mě vzal do „parády“
na jednom tréninku Josef Růžička, stříbrný z Helsinek.
To víš, vymetl se mnou žíněnku, jak se patří, hned jsem
letěl vzhůru a hned jsem byl hlavou dolů. Ráno jsem
necítil tělo, lépe řečeno: cítil jsem každý svalík v těle.
Však taky trenér Kvaček Růžičkovi domlouval: „Pepíku, to jsi neměl, toho kluka jsi odradil.“ Růžička
na to odpověděl: „Jestli v tom klukovi něco je, tak přijde zas.“ A vidíš, Růžička měl pravdu, vydržel jsem!
Možná, že to byl zlomový bod. Ale nemysli si, že od té
doby šlo v tréninku vše hladce, ještě to „pár týdnů“ trvalo než jsem byl zápasník.
Petr Kment vzpomíná ...
? Kdo byli tví trenéři?
Prvním trenérem byl již zmiňovaný Karel Kvaček,
Vašek Tyrok a Josef Růžička. Pak to byli trenéři Antonín Splítek a Jiří Švec. Splítek a Švec byli také trenéři,
kteří mne vedli dlouhou dobu v reprezentaci.
10
státní sportovní reprezentace
? Kdy tě zápasnický svět začal brát vážně?
Začal jsem zápasit v roce 1955, ve 13 letech,
a za pět roků jsem byl již ligový zápasník. V roce 1960
přivezl z Říma Bohouš Kubát bronzovou medaili a já
s Bohoušem po OH remizoval, což byl pro mě ohromný osobní úspěch a odborníci mi začali věnovat větší
pozornost. V roce 1961 mne poslali s nároákem na
čtyři turnaje do tehdejšího SSSR, kde jsem dvě utkání
vyhrál a dvakrát jsem remizoval. V příštím roce začala
příprava na MS a já jsem si v tréninkovém utkání jako
volnostylař poranil meniskus. V roce 1963 se situace
opakovala na druhé noze a tak jsem definitivně přešel
na řecko- římský styl. Před vojnou jsem pracoval
u ČSD a jako zaměstnanec jsem je jel reprezentovat
na ME železničářů v zápase. Mistrovství jsem vyhrál.
Dalším úspěchem a vlastně letenkou do Tokia bylo
moje vystoupení na Memoriálu Poddubného, což byl
„ruský Frištenský“. Konkurence byla tak veliká, že pořadatelé museli turnaj rozdělit na dvě části, aby se
mohli zahraniční závodníci vůbec nějak umístit. Vyhrál
jsem zahraniční část a v jejich domácí části jsem skončil jako druhý. To znamenalo, jak jsem zmínil, letenku
na OH 1964. Asi chápeš, že jsem byl i jako olympionik
pořád ještě bažant, poprvé na olympijských hrách. Taky mně to zkušenější borci dávali, podotýkám v dobrém, znát. Všechno bylo nové, neznámé, prostě jiný
svět. Na OH jsem skončil za povzbuzování a koučování celé naší výpravy na čtvrtém místě remízou s tureckým zápasníkem Kaplanem, který měl již stříbrnou medaili z volného stylu.
? Jak hodnotíš svoji třetí olympiádu v Mnichově?
Mnichov byl pro mě trochu smolný. V prvním kole
jsem vyhrál, ve druhém jsem dostal Američana Taylora, který vážil asi 200 kg a byl stříbrný z volného stylu.
Se dvěma sty kilogramů živé váhy se dá těžko udělat
nějaký chvat. Jediný, kdo nad Američanem vyzrál,
byl v prvním kole Němec Ditrich. Využil šikovně tlaku
nepříliš zkušeného Taylora, zabral ho a hodil přes hlavu. V dalším kole, se mnou, byl Taylor opatrný a nedal
se zaskočit. V boji s Roščinem jsem měl tak trochu
smůlu. Roščin vedl 1:0 na body. V domnění, že jsem
udělal na soupeře dva body a že vedu, jsem neriskoval
další útok. Bohužel tyto dva body mně rozhodčí nepřiznali. Jirka Švec křičel, co mohl, ale v hale byl hluk,
spíš takový řev, že jsem nic z pokynů trenéra neslyšel.
Vedle na žíněnce totiž zápasil domácí Ditrich a diváci
fandili. Umístění na sedmém místě mě mrzelo, ale takový je život.
? Petře,
byl jsi v Pekingu. Jak hodnotíš Marka
Švece?
Marka jsem už dlouho neviděl zápasit na vrcholné
soutěži. Musím říct, že zápasil výborně. Nebojím se použít slova, že jeho výkon byl „heroický“. Předně los mu
určil těžké soupeře. Bulhara Dinčeva, stávajícího mistra světa Nodzeho, budoucího olympijského vítěze
Chuštova a Kazaka Mambetova. Dinčeva i Noadzeho
porazil. V dalším kole narazil na Chuštova, se kterým
prohrál před limitem. Přitom ani videozáznam lopatek
není přesvědčivý, ale bohužel platí, co vidí rozhodčí.
V rozhodujícím duelu o bronz se utkal s Kazachem
Mambetovem. Když jsem viděl, jak ho Marek zabral,
myslel jsem, že je vše hotové. Stačilo však malé zaváhání, těžko postřehnutelné pro diváka, soupeř se Markovi ubránil. Vím, že to Marka mrzí. Věřím, že to bude
motivace k další přípravě. Marek zápasil dobře a bylo
vidět, že na olympijské boje byl technicky, silově i takticky dobře připraven.
? Co pravidla? Nejsou příčinou některých zbyteč-
Z publikace Od Frištenského k Máchovi, Josef Davídek, Olympia 79
?
Švéda, který byl volnostylař. Při záběru na „křižáka“
mě švédský sparing podkopl podvědomě nohu.
Dodnes jsem přesvědčen, že to nebyl úmysl. Oba dva
jsme vážili okolo 120 kg. Chvat jsem pochopitelně nedokončil a dopadl jsem spolu se soupeřem na rameno. Klíční kost to vydržela, ale vazy byly zle pochroumané. Zranění se jevilo tak vážné, že jsem musel podepsat revers, že zápasím na vlastní zodpovědnost.
Na každé utkání mě doktoři rameno obstříkli. K boji
o zlato jsem už nenastoupil, už to prostě nešlo vydržet.
Byla z toho „jen“ bronzová. Ještě ke všemu jsem dostal žloutenku.
Na olympiádu v Mexiku v roce1968 jste odjížděli
po „srpnu“. Jak probíhaly zápasy?
Přivítání v místě bylo velkolepé, asi tisíc lidí nás přišlo přivítat na letiště. Hostitelé naši výpravu ubytovali
společně s domácími závodníky, což byla velká pocta.
Byl jsem mistr Evropy a moje vyhlídky na některou
z medailí byly více než reálné. Z pochopitelných důvodů jsme bojkotovali borce z „bratrských zemí“. Trénovat se však muselo, a tak připadal v úvahu v mé váze
jedině Švéd, který byl ale jeden z mých hlavních soupeřů. Proto jsme s trenérem Splítkem vybrali dalšího
ných skandálů.
Současná pravidla zápasu sledují diváckou atraktivitu, tak jako v jiných sportech. Proto mají přednost boje v parteru, kde je větší možnost atraktivních chvatů.
Bohužel pravidla jsou vytvořena tak, že může významnou roli sehrát i náhoda. Ten, kdo udělá poslední bod
při rovnosti bodů, vyhrává.
Nemám konkrétní poznatky, ale i losování kdo bude první útočit je trochu neprůhledné a dává možnost
k různým spekulacím.
Petře, děkuji za rozhovor a těším se
na další sportovní rozhovory.
- Josef Šaman -
11
státní sportovní reprezentace
VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOVCŮ ODBORU SPORTU MV
červen, červenec, srpen 2008
MISTROVSTVÍ SVĚTA
Cyklistika BMX
5. místo Nýdrle Tomáš
skeet
6. místo ČR, podíl Sedláček Radim, Ženčuch Jan trap, družstva
7. místo Málek Jakub
skeet
1. 6. Čína
4. místo Horáková Jana
10. místo Prokop Michal
17. - 22. 6. Itálie
2. místo Horáková Jana
four cross
Jiří Lipták
14. – 20. 7. SR
Zápas
5. místo Novák Petr
5. místo Kučera Oldřich
váha do 74 kg
váha do 120 kg
Volejbal
Jana Horáková
25. - 31.8.
9. místo ČR, podíl Bonnerová Martina do 18 let plážový volejbal
MISTROVSTVÍ EVROPY
Jachting
9. - 15. 6. Itálie
5. místo ČR, Šmídová Lenka, Mrzílková Lenka
Broková střelba
2. místo
2. místo
3. místo
7. místo
tř. 470
5. -14. 7. Kypr
ČR, podíl Gach Jiří, Lipták Jiří
ČR, podíl Zapletal Jakub
Lipták Jiří
Zapletal Jakub
Letní biatlon
trap, družstva
skeet, družstva
trap
skeet
15. - 18. 8. Bulharsko
2. místo ČR, podíl Tomešová Barbora
3. místo Soukup Jaroslav
3. místo ČR, podíl Kuřík Tomáš
smíšená štafeta
rychlostní závod
smíšená štafeta junioři
MISTROVSTVÍ SVĚTA JUNIORŮ
Vzpírání
5. místo Orság Jiří
7. místo Orság Jiří
8. místo Orság Jiří
15. – 20. 6. Kolumbie
do 20 let váha nad 105 kg, nadhoz
dvojboj
trh
Atletika
2. místo Šafránková Kateřina
do 19 let, hod kladivem
SVĚTOVÝ POHÁR
MISTROVSTVÍ EVROPY JUNIORŮ
Kulová střelba
4. místo ČR, podíl Křesan Jan
Broková střelba
Jaroslav Soukup
8. – 13. 7. Polsko
7. - 12. 7. ČR
RPi družstva
5. -14. 7. Kypr
Veslování
2. místo Knapková Miroslava
Cyklistika horská kola
2. místo ČR, podíl Nýdrle Tomáš, Málek Jakub skeet, družstva
4. místo Macešková Markéta
trap
12
1. místo Huříková Tereza
20. – 22. 6. Polsko
celkové pořadí SP
26. – 27. 7. Kanada
kategorie do 23 let
- kš -
policejní sport
STRUČNĚ Z KRAJŮ
*
Mistrovství UNITOP ČR v malé kopané uspořádal
12. června 2008 SKP FC 158 Praha. Do turnaje se zapojilo osm desetičlenných mužských družstev, z nichž
nejúspěšnějším se stali zástupci pořádkové a železniční policie z Prahy. Druhé místo vybojovali borci z pořádajícího klubu a třetí příčku obsadili fotbalisté Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze. Nejlepším brankářem byl vyhodnocen Martin Maštalíř
z okresního ředitelství Policie ČR Most, hráčem číslo
jedna byl Roman Havránek z vítězného mužstva a nejvíce branek nastřílel Libor Plicka, zástupce Služby cizinecké policie.
Policejní mistrovství ČR v jízdě na koni se v letošním roce konalo dne 14. června v jezdeckém areálu
v Kostelanech u Kroměříže. Na jeho technickém uspořádání se především podílela Policie ČR okresní ředitelství ve Zlíně. Policisté na koních soutěžili v kombinovaném parkúru skokových a policejních dovedností.
Titul mistra Policie ČR vybojoval Michal Slezák z Brna
na koni Boss. Druhé místo obsadila dvojice Lucie Prokešová z Prahy a kůň Calvaro, třetí stupeň patřil brněnskému Radku Šejstalovi s koněm Listrem.
v Kadani soutěžilo 78 hráčů 19 týmů. Mistrem UNITOP
ČR mezi jednotlivci se stal M. Koubek soutěžící za SKP
Sever Ústí nad Labem, nejlepším družstvem ziskem
2201 bodu se stalo družstvo SKP Kadaň ve složení
V. Tauer, Z. Hošek, L. Tauerová a J. Drahoš.
*
Ilustrační foto
*
12. července 2008 se na střelnici Halda u Kladna
konalo Mistrovství UNITOP ČR ve střelbě EPP. Jeho
pořadateli byl SKP Akademia Praha. Prvenství mezi ženami si vystřílela Růžena Konvičková z Nového Jičína
ziskem 230 bodů, 2. místo obsadila Šárka Hurtová
z Plzně s 226 body a třetí byla Helena Dlouhá z Loun
Policejní mistrovství ČR v jizdě na koni proběhlo v Kostelanech
*
Ve dnech 9. – 15. června 2008 uspořádala Francie
v Clairefontaine nedaleko Paříže 1. ročník turnaje evropských reprezentačních policejních týmů ve fotbale,
na který byli pozvání i policisté České republiky - nositelé titulu mistrů světa z roku 2007. Kromě nás se ho
zúčastnili fotbalisté Francie, Bulharska, Řecka, Itálie
a Ruska. Náš tým se postupně utkal s Bulharskem
(1:0), Itálií (4:1) a ve finále s domácími reprezentanty.
Po uplynutí základní hrací doby bylo skoré 0:0. V penaltovém rozstřelu byli úspěšnější domácí hráči 3:1.
Nejlepším hráčem turnaje se stal náš hráč Lubomír
Pinkava.
SKP Kadaň byl ve dnech 27. – 29. června 2008 pořadatelem Mistrovství UNITOP ČR v kuželkách. Na čtyřech drahách v podbořanské kuželně a na dvoudráze
*
13
Jedna ze střeleckých poloh při Mistrovství UNITOP ČR v EPP
policejní sport
s 204 body. Mezi muži zvítězil Pavel Bárta z pořádajícího klubu s 248 body před Jiřím Šofrem z Loun s 244
body a Miroslavem Zapletalem z Prahy s 243 body.
Zlaté medaile v soutěži družstev získalo kvarteto SKP
Akademia Praha (Trojan, Bárta, Zapletal, Kloz – 943
body), stříbro si odvezli reprezentanti SKP Rapid Plzeň
(Šulc B., Šulc M., Hurt, Hurtová – 907 bodů) a bronz
potěšil členy SKP UNITOP Louny (Dlouhý, Dlouhá,
Štefl, Šofer – 904 body).
nad 50 let se přihlásilo nejvíce hráčů a vítězství si po zásluze vybojoval brněnský tenista Miloslav Šlégl.
Účastníci Policejního mistrovství ČR v policejním víceboji pozorně
poslouchají instruktáž k závodu
*
Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař
*
Na hřištích Sportovního centra mládeže AC Sparta a ČSTV na Strahově se ve dnech 21. – 24. července
2008 utkalo 10 policejních týmů v rámci Policejního
mistrovství ČR ve fotbalu o titul mistra Policie ČR pro
rok 2008. Získali jej reprezentanti správy hl. m. Prahy,
kteří ve finále porazili zástupce správy Severomoravského kraje 2:0. Bronz si vybojovala správa Jihomoravského kraje. Nejlepším střelcem mistrovství byl vyhlášen Hynek Holan, hráčem Ondřej Vosický, brankářem Erik Golinský.
Policejní mistrovství ČR v policejním víceboji se letos uskutečnilo ve dnech 25. – 28. srpna v malebném
chodském městečku Domažlice. Na jeho technickém
uspořádání se podílelo Školní policejní středisko Policie ČR správy Západočeského kraje. O tituly mistrů
Policie ČR se ucházeli v pěti disciplínách navazujících
na služební přípravu 43 závodníci z celé republiky.
V 1. věkové kategorii do třiceti let jej vybojoval Západočech Antonín Jílek. Ve 2. věkové kategorii třiceti až čtyřicetiletých se vítězem stal Středočech Josef Prchal.
Ve 3. věkové kategorii mužů starších nad čtyřicet let prvenství získal Východočech Martin Břeň. Mezi ženami
kralovala Lenka Trčová ze Středočeského kraje. V soutěži družstev bylo v letošním roce nejúspěšnější opět
kvarteto Středočechů (Homer Hladík, Josef Prchal,
Vladimír Hebeda, Lenka Trčová).
Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař
*
Na antukových dvorcích SKP Kometa Brno se
ve dnech 7. – 8. července 2008 uskutečnilo Mistrovství
UNITOP ČR v tenisu. Ve třech věkových kategoriích
se utkali 22 borci. Zlatou medaili a titul mistr UNITOP
ČR získal v 1. věkové kategorii do 40 let Daniel Štalmach z Ostravy. Ve 2. věkové kategorii do 50 let zvítězil
Miroslav Slavík z Kroměříže. Do 3. věkové kategorie
14
Ilustrační foto
policejní sport
*
Dvacet tříčlenných družstev, tvořených dvěma
muži a jednou ženou, bojovalo ve dnech 28. - 29. srpna
2008 na pískových kurtech v areálu SKP České Budějovice o titul mistra UNITOP ČR v beach - volejbalu. Získali jej hráči Policie ČR správy Jihočeského kraje před
zástupci SKP Vsetín a volejbalisty Vyšší policejní školy
a střední policejní školy MV v Holešově.
Vítězné družstvo žen Policie ČR správy Severočeského kraje
tích ve známé volejbalové vesničce v Dřevěnicích u Jičína v režii Policie ČR správy Východočeského kraje.
Osm mužských a osm ženských družstev bojovalo
pod vysokou sítí o tituly mistra Policie ČR pro rok 2008.
Získali jej hráči z jižních Čech a hráčky z Čech severních. Druhá místa obsadili zástupci pořádající správy
a Jihočešky. Bronzové medaile si odvezli reprezentanti
útvarů MV a policejních škol a v soutěži žen volejbalistky Policie ČR správy hlavního města Prahy.
Ilustrační foto
*
SKP Prezidium Praha se stal pořadatelem Mistrovství UNITOP ČR ve stolním tenisu. Turnaj proběhl
ve dnech 4. - 5. září 2008 ve víceúčelové hale odboru
sportu MV v Praze ve Stromovce za účasti 34 sportovců. Zlatou medaili získal Vladimír Sajdl z Kladna, druhé
místo obsadil Martin Matějíček z Jeseníku a třetí
skončili Petr Krahulec z Písku a Milan Bořík z Mostu.
V rámci mistrovství sehráli reprezentanti resortu Ministerstva vnitra i přátelská utkání se slovenským protějškem. Přestože celkově naši stolní tenisté zvítězili v poměru 10:6, byla jednotlivá utkání velmi vyrovnaná.
Dvanáct zápasů skončilo těsně 3:2.
Policejní mistrovství ČR ve volejbalu proběhlo
v letošním roce ve dnech 4. - 5. září na antukových hřiš-
*
Vítězné družstvo mužů Policie ČR správy Jihočeského kraje
- drp -
V úterý dne 2. září 2008 zemřel ve věku 88
let nadšený vyznavač atletiky, jeden z neZemřel
RUDOLF
SOUČEK
ohrožených a dlouholetých příznivců dnešního klubu PSK Olymp od jeho začátku, kdy se ještě jmenoval ASK
Stráž bezpečnosti.
Byl dlouholetým vedoucím družstva mužů PSK Olymp, až do svých 84 let, byl statistikářem výkonů atletů
klubu, každý rok vydával klubové výkonnostní tabulky a byl také členem výboru oddílu.
Nechyběl na žádných atletických závodech, a už žákovských, dorosteneckých či dospělých, významných nebo i méně významných.
Ve svých mladších letech pracoval v klubu jako nadšený dobrovolník při výchově mladých atletů a vedl žákovské družstvo, ve kterém byl i pozdější mim Fialka. Nikdy nechyběl při organizaci závodů, které klub pořádal.
Když jsme byli spolu na závodech, vždycky mě informoval o tom, jaký výkon ten který závodník má a jakou
má naději na umístění. Budu se muset na těch příštích závodech bez něho obejít, ale nikdy na něho, a nejen
já, nezapomenu.
Kéž by bylo takových věrných a zasvěcených atletických příznivců vždycky dost. Tito nadšenci, tito dobrovolníci jsou vlastně nezbytnou oporou celého atletického rozvoje.
Zdeněk Holler
Rudlo, ČEST TVÉ PAMÁTCE !
15
Milady
Drašarové
Můj první kontakt se sportem nastal při nástupu do l. třídy ZŠ, prohlídka školní lékařkou a šup na „nápravný tělocvik“ pro křivá záda. Čtyřikrát týdně hodina sokolského cvičení pod vedením bývalého náčelníka strašnického Sokola - prof. Běhounka.
A už jsem byla chycena.
Dobrovolně!! jsem začala
chodit i odpoledne na normální cvičení do Sokola,
kde už byla i atletika, míčové hry a gymnastika, což
bylo podstatně „záživnější“. Ve starším školním věku jsem „vymetala“ všechny sportovní soutěže, kam
mě vzali. Třikrát jsem byla
vybrána „jako talentovaná
mládež“ do sportovního klubu - RH
Strašnice - atletika, ale to mě nebavilo, takže po první sezoně jsem činnost ukončila sama. Podruhé to byly DP Vinohrady - oddíl tenisu. Kariéru ukončila matka, protože hlavní
sezona probíhala přes letní prázdniny, já byla odeslána na venkov, a
tak jsem dostala vyhazov a bylo po
kariéře tenisové hvězdy. A do třetice
to bylo veslování v TJ Blesk Vyšehrad. A opět zasáhla rodičovská
moc. Podotýkám, že pocházím z
těžce antisportovní rodiny. Tréninky
kolidovaly se vzděláváním a v očích
rodičů měla absolutní prioritu škola.
A tak s nástupem na střední školu jsem se dostala ke své celoživotní
sportovní lásce - k odbíjené. Tady
se o talentu zase tak mluvit nedalo,
ale o to s větším nadšením jsem se
tomuto sportu věnovala. Začínala
jsem v TJ Solidarita, kterou trénoval
Zdeněk Papež, věčný náhradník
K. Pauluse v Dukle, a tomuto sportu
jsem věrná až do této doby. Prošla
jsem TJ Medicina VŠ, a skončila u
TJ Vodní stavby Tábor, kde bylo
moje první profesní působiště v tamní okresní nemocnici. Musím přiznat, že moje aktivní sportování se
výkonnostně nepřeneslo přes krajský přebor. Přes moje další profesní
působiště - II. chirurgickou kliniku
FVL UK jsem na sklonku roku 1980
„přestoupila“ na zdravotnické oddělení tehdejšího SVS FMV, dostala
jsem na starost chirurgicko - traumatologickou ambulanci a k tomu
„nádavkem“ péči o oddíl odbíjené
RH Praha - ženy, kde jsem „přežila“
všechny trenéry i šéfy oddílu až do
dneška. Kdyby mě to nekazil
Zdeněk Groessl, tak
bych tam byla nejen
služebně nejstarší, ale
i nejhezčí.
Kromě péče o domácí volejbalistky jsem
působila ještě 7 let u
reprezentačního družstva žen v odbíjené
(1981-88) a musím říci,
že toho nelituji, i když
některé akce byly
pro mě nezáživné. Ale
společnost a vazby v kolektivu odbíjenkářek, hlavně domácích, byly
skutečně výborné, o čemž svědčí i
to, že se pravidelně několikrát ročně
„soustřeujeme“na neutrální půdě
vybraných pražských restauračních
destinací. Takže sport mi přinášel
nejen radost a zábavu, ale i mnoho
výborných přátel, se kterými se zažilo mnoho legračních situací. Mezi
špičkové patřily vždy kondiční pobyty na horách, kde jsem měla sice
vždy nejvíc práce, ale za tu legraci to
stálo.
A na závěr stručně o mé profesní
pouti. Promovala jsem v roce 1972
v Praze na Fakultě všeobecného lékařství, pět následujících let jsem
pracovala na chirurgickém oddělení
nemocnice v Táboře. Tam jsem složila I. atestaci z chirurgie. Poté jsem
přešla do Prahy na II. chirurgickou
kliniku FVL, kde jsem služila II. atestace z chirurgie a svoji profesní kariéru zřejmě ukončím na zdravotnickém oddělení odboru sportu, kde
od roku 1992 pracuji ve funkci vedoucího lékaře. Hráči na pracovišti
se mi v poslední době střídají skoro
tak rychle, jako hráči na kurtu, ale
věřím a pracuji pro to, aby se oddělení nejen udrželo na té úrovni, co je,
ale aby bylo stále lepší.
Milada Drašarová
Vydává
Redakce:
S
INISTERSTVO
NITRA
ODBOR SPORTU
ROČNÍK IX číslo 3
vychází jako nepravidelná
příloha časopisu
Policista č. 10/2008
MINISTR VNITRA IVAN LANGER
PŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONIKY
str. 1
POHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU
str. 2
STATISTICKÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH RESORTNÍCH
SPORTOVNÍCH CENTER
str. 3
SLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE POMÍJIVÁ…
str. 4
BUDE MĚ TO STRAŠIT NADOSMRTI
str. 6
K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NEÚSPĚCHU
str. 7
SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOTNÍK ROMANY NEPŘIDAL
str. 8
ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKY
PŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝNĚ
str. 9
Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝM
METÁM
str. 10
VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOVCŮ ODBORU SPORTU MV červen, červenec, srpen 2008
str. 12
STRUČNĚ Z KRAJŮ
str. 13
Zemřel RUDOLF SOUČEK
str. 15
VYZNÁNÍ Milady Drašarové
str. 16
Ministerstvo vnitra České republiky, odbor sportu, ředitel: PaedDr. Jaromír Vodehnal, sídlo: Za Císařským mlýnem 1063, 170 06 Praha 7,
tel. 974 835 403, 974 836 285, fax: 974 836 203, e-mail: [email protected]
šéfredaktor: PaedDr. Michal Effmert, zástupce šéfredaktora: Mgr. Petra Drbohlavová, tajemník redakce: Karla Šindelářová,
redaktoři: Ing. Jaroslava Kalincová a Ing. Václav Marek, externí spolupracovníci: PaedDr. Josef Šaman, Miroslav Hutter, fotograf: Bedřich Včeliš,
grafik: Milan Frolík, další fotografie do tohoto čísla poskytli: Miroslav Hutter, Petr Kůrka, Ladislav Pilař, Ludvík Svoboda, Jaromír Vodehnal
Tiskne:
Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o., Bartůňkova 4, 149 00 Praha 11, jako nepravidelnou přílohu časopisu Policista
Internet: Časopis je současně zveřejněn na intranetu MV: http://sport.mv.cz
Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost a pravdivost odpovídá autor.
16
S
INISTERSTVO
OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDY
dokončení ze 2. strany obálky
Kousek od medailových umístění zůstalo několik našich sportovců. Velké naděje a očekávání
po výborných výsledcích ve světovém poháru nenaplnila skifařka Miroslava Knapková a její 5. místo díky zdravotním potížím je trochu zklamáním.
K pěknému 5. místu diskařky Věry Cechlové hodem 61,75 m je možno konstatovat, že všechny
závodnice byly hluboko pod svými absolutními
výkony a obrazně lze říci, že už dlouho na předchozích olympiádách nevisely medaile tak nízko.
Také zápasník Marek Švec byl pověstný krůček
od stupňů vítězů, když bojoval o bronz, ale osud
mu nebyl nakloněn, a v konečném účtování to bylo 5. místo. Obdobný osud potkal i Lenky Mrzílkovou a Šmídovou v jachtingu, když před poslední
jízdou stále medailová naděje žila. Jejich 7. místo
je i tak pro nás „suchozemce“ obdivuhodné.
K těm nejlepším patřila i plavkyně Jana Pechanová svým 8. místem v premiérovém závodě dálkového plavání na 10 km. Další novou disciplínou
v programu OH, kde jsme doufali v medaili,
byl i cyklistický závod BMX, kde Jana Horáková
... zahájení, které mělo nadčasovou dimenzi...
NITRA
ODBOR SPORTU
díky pádu nepostoupila do finále a skončila
na 10. místě.
Do šestnáctého místa skončilo dalších osm
našich sportovců. Pavel Petřikov - judo do 60 kg
9. - 16. místo ve své kategorii, Iva Straková - atletika skok do výšky 12. místo, Václav Haman - střelba VzPu60 14. místo, Martin Podhráský – střelba
RP 14. místo, Petr Svoboda – atletika 110 m př.
13. místo, Lenka Popkin – sportovní gymnastika
trampolíny 15. místo, Libor Wälzer – vzpírání
do 105 kg 15. místo a Martin Strnad – střelba RP
16. místo. Ve výsledkových listinách se najdou
i ostatní údaje o umístění našich sportovců.
Z celkového pohledu na výsledky lze říci,
že naši sportovci byli početně a hlavně výsledkově významnou součástí státní sportovní reprezentace na Hrách XXIX. olympiády v Pekingu 2008
a že vynakládané prostředky na přípravu státní
sportovní reprezentace České republiky cestou
resortních sportovních center nesou své ovoce.
Jaromír Vodehnal
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ OLYMPIONICI
RESORTNÍHO SPORTOVNÍHO CENTRA
ODBORU SPORTU MINISTERSTVA VNITRA
NA HRÁCH XXIX. OLYMPIÁDY
2008 V PEKINGU
1. místo
Kateřina EMMONS
kulová střelba
VzPu 40
2. místo
Kateřina EMMONS
kulová střelba
SM 3 x 20
5. místo
Věra CECHLOVÁ
Miroslava KNAPKOVÁ
Marek ŠVEC
Miroslava KNAPKOVÁ
Lenka ŠMÍDOVÁ
Lenka MRZÍLKOVÁ
Jana PECHANOVÁ
Pavel PETŘIKOV
Jana HORÁKOVÁ
Iva STRAKOVÁ
Václav HAMAN
Martin PODHRÁSKÝ
Petr SVOBODA
Lenka POPKIN
Libor WÄLZER
Martin STRNAD
atletika
6. místo
7. místo
8. místo
9. místo
10. místo
12. místo
13. místo
14. místo
15. místo
16. místo
disk
veslování
skif
zápas
ř. ř. do 96 kg
veslování
dvojskif, podíl
jachting
třída 470
jachting
třída 470
plavání
judo
10 km
do 60 kg, 9. - 16. místo
cyklistika
atletika
kulová sřelba
kulová střelba
atletika
BMX
výška
VzPu 60
RP
110 m překážek
SG
trampolíny
vzpírání
do 105 kg
kulová střelba
RP
další výsledky na straně 3