KATAKOMBY komedie s Vlastou Burianem

Váž
ení krajania, priatelia, milí č
itatelia,
Dostáva sa vám do rúk ôsmy roč
ník č
asopisu Říč
ka. Tak ako v minulosti,
bol pre vás pripravený so starostlivosť
ou a láskou.
Naš
a publikácia Vás informuje o č
innosti KČSPJ - naš
ej krajanskej
organizácie, dianí v naš
ej komunite a úspechov jej jednotlivcov.
Pripomína udalosti a osobnosti bohatej č
eskej a slovenskej kultúry a
histórie, a je doplnená a odľ
ahč
ená o “stránky pre voľ
ný č
as” a
informácie, ktoré Vás môž
u zaujímať
.
Vydávanie publikácie Říč
ka nám súč
asne umož
ňuje preklenúťmosty
medzi naš
im starým a novým domovom, zviditeľ
niťnaš
u organizáciu a
č
esko-slovenskú komunitu v Kanade a vo svete.
Dúfame, ž
e sa vám vianoč
né č
íslo Říč
ky bude páč
iťa ž
e redakcia obdrž
í
vaš
e príspevky, pripomienky a ohlasy vo väč
š
om množ
stve ako v
uplynulom roku. Vedzte, ž
e Vaš
e písomné a finanč
né príspevky sú pre
nás motivač
nou silou do budúcna.
Ako iste viete, na príprave Říč
ky-Rieč
ky sa podiela hŕ
stka
dobrovoľ
níkov, ktorí obetujú svoj voľ
ný č
as a neraz aj vlastné financie
aby zabezpeč
ili úspeš
né vydanie č
asopisu. Jedným z dobrovoľ
níkov je
moja malič
kosť
, ktorá trávi nespoč
etné hodiny výskumom a prípravou
materiálov, kontaktovaním a urgovaním dopisovateľ
ov a inš
titúcií,
editovaním č
lánkov, atď...
Boli by sme radi, keby sa naš
ej KČSPJ, ktorá vydávanie publikácie
financuje, vrátila aspoňč
asťsumy vynalož
enej na náklady spojené s
vydávaním č
asopisu. Naš
a organizácia je nezisková, udrž
ovaná
č
lenskými príspevkami, starostlivo pripravovanými akciami a dotáciami.
Pokiaľmôž
ete, milí priatelia, podporte naš
u krajanskú organizáciu, č
i už
finanč
ne, alebo osobným zapojením sa do jej č
innosti.
Blíž
i sa nám koniec roka 2007. Nežodtrhneme poslednú stránku z
kalendára, zamyslime sa nad tým, aký bol a č
i splnil naš
e oč
akávania.
Keď si premietneme bohatosť a rôznorodosť vybraných akcií,
naplánovaných KČSPJ za uplynulý rok, môž
eme byťskutoč
ne hrdí.
Chceli by sme toto cestou poďakovaťč
lenom Výkonného výboru KČSPJ
a vš
etkým dobrovoľ
níkom, ktorí sa zaslúž
ili o úspeš
ný priebeh roka.
Teš
íme sa na budúce stretnutie s Vami, milí priatelia, krajania, č
itatelia
Říč
ky.
VESELÉ VIANOCE
A Š
ŤASTNỲNOVỲ ROK
Vám praje
Redakcia
Z počítače presidenta...
Jak užasi víte, o půlnoci 31. ř
íjna 2007, bez jakékoliv
fanfáry na této straněoceánu, Kanada zruš
ila vízovou
povinnost pro návš
těvníky z České republiky. Bylo mi
zvěstováno z mnoha stran. Lidé věděli, ž
e jsem se po
dost let a dost tvrdědomáhal objasnění nelogického
rozhodování “paní konzulky” v Praze o tom, kdo visa
dostane a kdo ne. Psal jsem si tehdy s celou š
kálou
byrokratůa jejich politických šéfůkonče ministerskými
př
edsedy Chrétienem a Martinem. Jejich reakce mě
mimo jiné dož
ivotněvyléč
ily z chronického liberalismu.
O tom ale někdy jindy, jen se sklenkou č
erveného...
Kanada si zruš
ením víz v mých oč
ích opravila velkou kaňku na kádrovém profilu.
O to víc, protože víza zruš
ila bez toho, že tak uč
inily USA. Tam v srpnu prezident
Bush podepsal zákon nazvaný „Visa Waiver Program”. Ten jmenuje 27 zemí,
kde víza nejsou potř
eba. ČR na tomto seznamu není. Zákon stanovuje
podmínky, za kterých se zeměna seznam dostane. Mezi ty nejdůležitější patř
í
statisticky nízký výskyt odmítnutí žádosti o vízum (ménějak 10 %, ovšem č
íslo je
plněpod kontrolou USA), zneužívání volných návštěv (ménějak 2%) a nový pas
s biometrickými daty. Velvyslanec USA v Praze Richard Graber ve svém
provolání nazvaném “Good News“ (MF 5. zá ř
í) tvrdí, že ČR je na dobré cestě
podmínky splnit. Bohužel také píše o nutnosti USA zajistit počítač
ovou kontrolu
nových pasůve všech bodech vstupu na jejich území. Slibuje, ž
e to do roku 2009
zvládnou.
Radost z kanadského úspěchu kalí skutečnost, ž
e víza nejsou zrušena pro
Slovenskou republiku. A tohleto měpř
ivádí k dúvodu, pročo vízech píš
i.
Nátlak na kanadskou vládu př
išel ze dvou stran - z venku od vlády ČR
prostř
ednictvím zastupitelských úř
adůa zevnitřprostř
ednictvím Českého a
Slovenského Sdruž
ení v Kanadě. Nášvelvyslanec v OttavěPavel Voš
alík svým
systematicky logickým př
ednesem statistických faktůodvedl kus velmi dobré
práce. Stejněusilovněa vytrvale apelovalo na vládu Sdružení. Po léta, kongres
po kongresu, rezoluce kanadské vláděpoukazovaly na diskriminaci a ostatní
problémy spojené se způsobem, jak se o víza žádalo.
Zatímco Pavel Voš
alík může hrděhlásit, ž
e velký ůkol byl splněn, práce ČSSK
na tomto poli neskonč
ila. Jsem si jist, že někdo na př
íštím kongresu navrhne
vlož
it do závěrečné resoluce ž
ádost o zruš
ení vízové povinnosti pro Slovenskou
republiku. Bude se poukazovat na historickou blízkost obou státůa bude se
ž
ádat vysvětlení rozdílu př
ístupu. A pokud se situace radikálněnezmění, jsem si
jist, ž
e kongres návrh schválí.
Tolik pro mou jistotu. Nejsem si jistý, ž
e zástupci SR objeví ČSSK, i teď, když
blízkost obou národůbude pro něvhodným faktem ve vyjednávání s kanadskou
vládou. Ješ
těménějsem si jistý, ž
e Sdružení se od krajanské veř
ejnosti dostane
uznání, i kdyžto většiněkrajanůušetř
í spoustu nejistoty, starostí, výdajůa práce
př
i zprostř
edkování návštěv z ČR. Užvůbec si nejsem jistý, že se uznání krajanů
promění v nějaký konkrétní př
íspěvek v práci aťjižpro ČSSK nebo pro CCBA.
Nezbývá neždoufat.
Joe Dobrovolný,
CCBA president
3
Potř
ebujete ně
co barevněvytisknout?
Takhle vypadá nejnově
jš
í př
írůstek poč
ítač
ového vybavení v CCBA
Je to “Magic Colour” Minolta 2400W laserová barevná tiskárna.
Př
ineste si poč
ítač
ový soubor na
“memory stick” nebo i na rychle
zastarající “floppy diskette”, nebo si ho
poš
lete př
es “web mail” a můž
ete lehce
získat barevné výtisky vysoké quality.
Kdyžji potkáte, podě
kujte paní Anně
Tumilson.
Tiskárna je její dar organizaci. CCBA
dě
kuje užnyní.
Podĕ
kování dobrovolníkům
Več
eř
e a film "Pánská Jízda" - Gabi Beňadik, Eva Vanĕ
k, Marcela &
Tony Štĕ
dronsky, Jarka & Karol Palič
ka, Jana Wenzel, Vĕ
ra Praž
ák,
Karel Bulandra,
Več
eř
e a film "Rozmarné Léto" - Jana Wenzel, Eva Vanĕ
k, Ernie &
Slavka Haverda, Jarka Chaloupka, Tony & Marcela Štĕ
dronský, Karel
Bulandra, Vĕ
ra Praž
ák
"Toulavé Kamery" - slide show - Joe Dobrovolný, Jana Wenzel, Láďa
Hlas, Eva Vanĕ
k, Jarka Chaloupka, Susan Kováč
, Slávka & Ernie
Haverda, Vĕ
ra Praž
ák, Tony Štĕ
dronský
Film:“Pomocnik“ Eva Vanĕ
k, Misha Gogela, Marcela & Tony
Štĕ
dronský, Jarka Chaloupka, Marie Sichler, Karel Bulandra, Ernie a
Slavka Haverda, Vĕ
ra Praž
ák
* Dĕ
kujeme EvĕVaňkové za vzornou č
istotu, s jakou udrž
uje poř
ádek
v budovĕnaš
eho klubu.
* Dĕ
kujeme JanĕWenzlové za dotaci CD-č
ek v hodnotĕ100
kanadských dolarů
.* Dĕ
kujeme Jirkovi Eliáš
ovi, který nám ochotnĕdováž
í z Toronta tovar
do konzumu.
* Dĕ
kujeme vš
em dobrovolníkům, kteř
í neúnavnĕvař
í a peč
ou na
klubové akce a tráví svůj volný č
as úklidem kuchynĕa společ
enské haly.
* Redakce dĕ
kuje Vĕ
rce Praž
ákové za její pomoc př
i vydávání Říč
ky a
reklamovaní klubových akcí a klub Karlu Bulandrovi za tiš
tĕ
ní lístkůa
plakátůna filmy.
* THANK YOU to Marlene and John Pauls of Winnipeg for the donation of
two beautiful dolls dressed in ethnic costumes. The dolls, purchased in 1989
during their Prague’s visit, are now proudly displayed in our social hall.
4
KALENDARIUM
AKCIE KČSPJ DECEMBER 2007 – MAREC
2008
2. decembra 07 Mikuláš
ská zábava pro dĕ
ti, 14:00
31. decembra 07 Silvestrovská zábava, 20:00 hod.
12. januára 08 -. Več
eř
e a film 'Noč
ní Jazdci'
slovenský film, 18:00 hod
26. januára 08 -. 'Toulavá kamera' s Frankem
Kř
íž
em, India, 19:00 hod
9. februára 08 -. 'Slavíme s vámi š
edesátiny'
20:00 hod
24. februára 08. Výroč
ní č
lenská schůze a volby,
14:00 hod
8. marca 08 Več
eř
e a film 'Katakomby',
komedie s Vlastou Burianem,
18:00 hod.
Starting January 2008, tickets for all Dinner/Movie evenings
are: CCBA members $12, Non-members $17
Vstupné na vš
echny “Več
eř
e s filmem“ jsou:
č
lenové KČSPJ $12, neč
lenové $17
Oznamy o promítaní filmůnajdete na webových stránkách KČSPJ
a vyvěš
eny na klubové nástence.
TĚŠÍME SE NA VAŠI ÚČAST!
TEŠÍME SA NA VAŠU ÚČASŤ!
LOOKING FORWARD SEEING YOU AT THE
CLUB
5
Říč
ka – Zima 2007
Vydanie tejto publikácie bolo umož
nené nasledujúcimi sponsormi:
Magna -Tech Graphics Inc. - príprava a dizajn titulnej stránky
B/W Imaging – tlača zhotovenie brož
úry
Jana Wenzel a Zlatica Stauder - fotografie
Př
íspě
vky na Říčku
TomášDvoráč
ek
Dr. Bob Procházka
Anna Nĕ
meč
ek
K. a J. Palič
ka
Giselle Majerský
Eva Kadlec
Misha Gogela
Zlatica Stauder
Anna Tumilson
Czech-books .com
50.00
10.00
20.00
20.00
20.00
10.00
10.00
20.00
200.00 reklama
80.00 reklamný
materiál
Př
íspě
vky na klub
Zlatica Stauder
Eva Kadlec
MishaGogela
Jana Wenzel
Anna Nĕ
meč
ek
Bož
ena Dobrovolná
Jan Orihel
20.00
10.00
10.00
10.00
30.00
50.00
100.00,
Membership Paid Fall/Winter 2007:
Petrák, Milan
Eliáš
, Jiří
Chaloupka, Jarka
Mucska, Miro
Mucska, Alena
Mucska, Andrea
Tchitembo, Markus
Samek, Jaromír
Samek, Michaela
Novotný, Viktor
Tobolková, Margita
Vanĕk, Eva
Zahradník, Jaromír
Dobrovolná, Betty
6
Nemetchek, Becky
Nemetchek, Karel
Štauder, Milan
Štauder, Zlatica
Silber, William T.
Marcinco, Marika – 2008
Marcinco, Miki – 2008
Rossmeisl, Jana - 2008
Rossmeisl, Filip -2008
Procházka, Dr. Bob – 2008
Procházka, Líba – 2008
Cech-Manek, Paul - 2008
Kanada, Winnipeg a Česko s odstupem času....
C’est la vie .... ř
íkají Francouzi a možná ani netuš
í, co vš
echno se dá za
tímto sloganem schovat.
Nikdy jsem si nepředstavila, ž
e budu ž
ít v Kanadě. Ta zeměnikdy nebyla
na mém cestovním seznamu. V mých př
edstavách byla Kanada země
chladu a zimy. Kdyžjsem poprvé v ř
íjnu v roce 1998 do Winnipegu přijela,
př
ivítal měkrásný kanadský podzim, americky vypadající nesourodé mě
sto
a lidé, o kterých se jsem nic nevěděla . S nimi jsem se měla teprve postupně
seznámit. Vzalo to dalš
ich 7 let. Jako vě
tš
ina lidi nacházející se v novém
prostř
edí jsem srovnávala. Architekturu, kulturu, obchody, jídlo, úř
ady,
místní zvyky a lidi. Počáteční jazyková bariéra se postupněrozplývala s
tím, jak jsem si rozš
iřovala okruh mých známých i mezi Kanaďany. Naš
la
jsem si svoje místo na slunci v nové zemi, v novém mě
stě, s novými lidmi a
stě
ny na měpř
estaly padat.
Člově
k nemá být v zajetí svých zvykůa předsudků, kdyžse rozhodne ž
ít v
cizí země: Nikdy by se nevž
il do nového prostředí. A tak jsem zakouš
ela a
objevovala vš
echno mož
né od muffins, Caesar salátů, rostbífu př
es
Toastmasters, kurzy anglické výslovnosti, pravidelné čtení Winnipeg Free
Pressu, sledovaní kanadské politické scény, dě
jin a osídlování Kanady a
př
edevš
ím diskuze s Kanaďany o vš
em možném. Urč
itěmoje angličtina
byla kostrbatá a „broken“, ale vě
tš
ina z nás, která př
iš
la v dospělém věku,
zná tyto úskalí. Nesmí se vš
ak vzdát, je tř
eba zahodit stud a mluvit a mluvit.
Vš
echno chce svůj č
as a ani já jsem nebyla výjimka.
A tak jsem vklouzávala do angličtiny a do kanadského prostředí č
ím dál
hloubě
ji. Stesk po domověa blízkých pomalu otupoval hrany a nové
prostř
edí mě začalo pohlcovat. Díky lepš
í znalosti anglič
tiny jsem si
zač
ínala vš
ímat a rozumět běž
ným záležitostem a zač
alo srovnávání.
Absolutněkultura byla v Kanaděv mínusu ve srovnání s tím, co jsem znala
z Evropy a ČR. Ale Winnipeg Royal Ballet nemě
l chybu, Fringe Festival a
Folklorama rovně
ž. Hold, kaž
dý kontinent má jiný př
ístup ke kultuře, ale
důlež
itý je koneč
ný efekt a chtít vidět umění i z jiného úhlu. Architektura
na americkém kontinentu , nás v Evropě
, nemůže nikdy dohnat. Jídlo, na to
nám Čechům nesahejte, máme př
ece tu nejlepš
í kuchyňna světě
.
Obchody, š
ílená nuda, buďhezký design a blbý střih nebo naopak, jediněto
mohl zachránit Winners. Copak úř
ady, ř
idičáky, daněapod.? Pekelně
dobř
e srovnané, navazující na sebe, průhledné, nebuzerující občana, ale
daňového poplatníka upozorňující, že zaplatit daněje základní instinkt
občana. Zdravotnictví, raději pryčod nemocnic a odborných vyš
etř
ení,
dlouhé č
ekací doby, odborné zubní práce drahé, kdo může, nechá se zubní
protézy udělat bě
hem své návš
tě
vy v ČR. Školství , nemohu posuzovat,
nevlastní dcera sice chodila na High School, ale úroveňveř
ejného š
kolství
byla otevřeněkritizována v kanadském tisku. Technické služ
by pracovaly
zodpovědně
, sníh byl hbitěodstraně
n, obyvatelstvo bylo informováno o
př
icházejících kalamitách počasí vč
as. Lidé milí, starající se o druhé, ažto
někdy vyznívalo pokrytecky, jako kdyby úsmě
vy personálu v obchodech
7
a ve služ
bách byly nacvič
eny na povel. Řeč
eno krátce zeměfungovala a žilo
se v ní dobř
e.
C’est la vie…najednou se můž
e kaž
dý z nás ocitnout v osobní situaci,
kterou musí ř
eš
it. Po krátké životní zastávce v Calgary jsem zpět doma v
České republice. Zpět v č
eské realitě
. A zač
íná opět srovnávání. Že český
jogurt nebo brambory jsou lepš
í není pochyb, ale na tom nestojí svět.
Služby i úřady melou lépe nežpřed léty , č
íš
níci a prodavač
ky jsou
vlídnějš
í, tunelování užnení tak snadné tak jako v 90.letech, jenom ti
politici ješ
těnemají tu správnou kulturu a ně
kteří z nás jsou schopni hodit
do kotle na tuhá paliva i PET flaš
ky /flaš
ky z umě
lé hmoty / jenom aby
uš
etř
ili za palivo. Že tř
ídit odpadky je bě
žné ve svě
tě, ješ
těnedoš
lo
některým Čechům a životní prostř
edí jim stále nic neříká. Řidiči , jezdí
občas jako prasata. Předevš
ím mladíci mající ješ
těmokrý řidič
ák v kapse ,
jsou nejčastě
jš
í dárci orgán ů. Silní koněpod kapotou je ž
enou do rizika v
př
edjíž
dě
ní za kaž
dou cenu, a tak cizinec si asi př
ipadá na českých cestách
v permanentím ohrož
ení. Veř
ejná doprava vás doveze vš
ude, i kdyžpravda
jízdenka užnestojí 3 Kč
, ale detailní jízdní ř
ád je vylepený na každé
zastávce. I Česko začíná být multinárodní zeměa lidé si zač
ínají zvykat na
cizince. Slováci byli vždy součástí nás, a tak ž
e pracují ve zdravotnictví či
bankách nebo stavbách je jaksi pro nás samozřejmost. Ale co Ukrajinci,
Bulhaři, Poláci č
i dokonce lidi jiné pleti č
i rasy ? Na trhu práce se stávají
ž
ádanými a zalepují díry, kde č
eský č
lově
k nechce pracovat nebo chybí lidi.
Vidě
t fandit vietnamské dě
ti místnímu fotbalovému klubu, je nejlepš
í
vizitka asimilace. Češ
i se nauč
ili chodit do č
ínských a asijských bister na
obědy a kdo chce vař
it doma čínu, užnakoupí i nejrůzně
jš
í ingredience.
Globalizace nás postihla naplno.
C’est la vie …. je odsouhlaš
ena služ
ební cesta do Calgary, odjezd 2.září
2007. Chopím se přílež
itosti a odskoč
ím si i do Winnipegu. Po 16 měsících
zpět ve Winnipegu. Mám radost, že jsem „doma“.
Letiš
těse rozš
iř
uje, znak toho, že se s Winnipegem poč
ítá i pro budoucnost.
Jih města se nebývale zvětš
il, nové hezké developmenty a s tím i spojené
služ
by . Jenom severní část mě
sta kolem Selkirk av. a naš
eho klubu vypadá
neutěš
eně
jš
í nežpředtím. Klub sám o soběje stejný, ale prý bude lepš
í, více
investic v nejbliž
š
í doběho zjevněvylepš
í. Jenom chybí více pracovitějš
ích
rukou a zájem návš
těvníků, jak slyš
ím večer u baru.
Úř
edníci na Revenue Canada vstř
ícní, káva u Tima Hortona dle mého
gusta, lidé milí a krajané – mí přátelé fantastič
tí, nezapomněli!
Odjíž
dím zpět do Calgary. Vychutnávám Winipeg, těch posledních pár
metrůnežvrátím auto na letiš
ti. Je měsmutno. Př
esto, že není Winnipeg
jako Calgary nebo Toronto č
i Vancouver, má svoje kouzlo, alespoňpro mě
.
Ptáte se v č
em? Přece ve vás – v lidech!
A co Kanada? Zůstane pro měvždy druhým domovem.
Betty Dobrovolná, Listopad 2007
Ostrava, Česká republika
8
Mikuláš
ská nadílka
pro dě
ti
Neděle, 2. prosince
2007 ve 14:00 hodin
Obč
erstvení pro děti
zdarma, pro rodič
e,
babič
ky a dědáč
ky za mírné
ceny.
Vstupné dobrovolné
Prosíme nahlaš
te poč
et dětí do 28. listopadu
Vě
ra Praž
áková 663-1601, email: [email protected]
Aby se během nadílky udrž
ela pozornost i těch nejmenš
ích,
př
ipravte pro kaž
dé dítějen jeden dárek
=========================================================
Historie obdarovávání
Užve starém Říměsi lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní
slunovrat stal vánoč
ním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem
př
átelství a kř
esť
anské lásky k bliž
nímu. Od š
estnáctého století existují důkazy o
vyměňování dárků mezi př
áteli a př
íbuznými. Nejvíce dárků dostávaly
př
edevš
ím dě
ti.
V následujících dvou stech letech užnosil dárky Ježíš
ek, Santa Claus č
i Vánoční
muž. Bývalo zvykem, ž
e se dárky začaly rozbalovat ažv okamžiku, kdy se
objevila na nebi první hvě
zdič
ka. Tím se př
ipomínala betlémská hvězda, která
zář
ila nad Betlémem v doběnarození Ježíš
ka.
Zdroj: MF Dnes.
9
Srdeč
né pozvání na
V hale KČSPJ
31. prosince 2007, zač
átek ve 20:00 hodin.
Veselá silvestrovská zábava se společ
enskými hrami
a soutě
ž
emi o ceny, tombola,
hudba do tance a na poslech, promítání
silvestrovských estrád,
tradič
ní silvestrovské pohoš
tě
ní,
bohatý studený bufet a
půlnoč
ní př
ípitek.
Vstupné $30
Prosíme reservujte si vstupenky nejpozději do 21.prosince 2007
Vě
ra Praž
áková 663-1601 email:
[email protected]
10
Srdečné pozvanie na večeru a slovenský film
režiséra Martina Hollého
NOČNÍ JAZDCI
Tento film nemá anglické titulky!
Sobota, 12. januára 2008 o 18:00 hodine
V hale KČSPJ
Dobrodruž
ná dráma o paš
ování
koní na slovensko – poľ
skom
pohraničí krátko po prvej
svetovej vojne. Proti sebe stoja
dve silné osobnosti – vodca
paš
erákov koní Orban a veliteľ
pohraničnej stráž
e Halva. Kaž
dý
z nich háji vlastné záujmy a ich
vzájomné stretnutie dramaticky
konč
í.
Hrajú: Radoslav Brzobohatý,
Michal Doč
olomanský, Leopold
Haverl, Jozef Adamovič
, Karol
Čálik, Ivan Palúch, Soňa
Valentová, Ľubomír Paulovič
,
Hana Gregorová
Lístky na film si záujemci
môzu objednať v klube,
tel.:589-7483, alebo u pani
Very Praž
ákovej, tel. 6631601
Členovia CCBA $12
Ostatní $17
11
Srdeč
né pozvání na več
eř
iač
eský film
s anglickými titulky
KATAKOMBY
komedie s Vlastou Burianem
Sobota, 8. bř
ezna 2008 v 18:00 hodin
V HALE KČSPJ
Místo generálního tajemníka lze získat rů
zně
, ně
kdy stač
í hrát dobř
e karty… Archiv
pozemkového úř
adu je umístě
n v suterénních prostorách, zvaných katakomby. Vládne
jim svérázný oficiál Borman. Jindy poklidnou atmosféru naruš
uje več
írek, poř
ádaný na
poč
est novějmenovaného tajemníka, kam jsou pozváni i úř
edníci z katacomb.
Hraji: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Čeně
k Šlégl, Theodor Piš
tě
k…
12
SLAVÍTE V 2008 ŠEDESÁTINY?
Srdeč
nězveme vš
echny oslavence, i vás
ostatní dř
íve č
i pozdě
ji narozené,
kteř
í se chcete pobavit se známými a
př
áteli, pochutnat si na domácích dobrotách i
vínečku, zazpívat pár národních písnič
ek,
anebo si zatancovat
Př
ijďte na
ZÁBAVU PRO ŠEDESÁTNÍKY
SOBOTA, 8. ÚNORA 2008 v 20:00 hodin
V hale KČSPJ
Obč
erstvení, ceny, společ
enská zábava a hudba.
Vstupené $15.00
Všechno nejlepší našemu barmanovi
Pepíkovi Skácelovi k jeho jubileu.
Aťti služí zdraví, aťsi obklopen dobrými př
áteli
a krásnými ženami.
Hodne štĕstí, lásky
a lidského porozumnĕní ti př
eje
redakce a př
átelé
z KČSPJ
13
The Annual Consular Dinner
For the Slovak Community and Friends
The event, held on Saturday, October 27th at the Marlborough Hotel in
Winnipeg was hosted by the Honorary Consul of Slovak Republic, Jozef Kiska,
Winnipeg. A record attendance of 104 guests included members of the local
Slovak community, ex-patriots of Manitoba Slovak community now living in
British Columbia, Alberta, Saskatchewan, friends from the Winnipeg Czech
community, members of the Winnipeg consular core. Special guests at this
year’s Consular dinner were Rudolf Schuster, former President of Slovakia; Ivan
Chomo, the Head of the Visa and Consular Section, the Embassy of Slovak
Republic in Ottawa, the Hon. Vic Toews, PC, QC, MP, Member of Parliament
for Provencher and President of the Treasury Board, and the Hon. Doug
Martindale MLA for Burrows representing the Hon. Gary Doer, the Premier of
Manitoba.
The CCBA was represented by Mr. Joe Dobrovolny, the President, and Danka
Orihel, Public Relations Secretary. The highlight of the evening was the
presentation by the former President Suster of the Presidential medallions to two
members of our community. The Honorary Consul Mr. Joe Kiska and Mr. Andy
Koprajda were the recipients of the medallions, in recognition for their long time
contribution to the Slovak community in Winnipeg.
The members of our community had an opportunity to meet with the Consul Mr.
Ivan Chomo earlier in the day to discuss their concerns and to process passport
applications.
Zlatica. Stauder
Foto:Former president R.Suster, Joe Kiska Mr. I. Chomo, D.Orihel, Mr. Brasko, Mr.Koprajda
Mr. Ivan Chomo, D. Orihel, former
president Rudolf Suster
14
Mr. Ivan Chomo, Mr. Doug Martindale,
expresident. R.Suster
Návš
těva Evropy 2007
Vilém A. Kun
Po ně
kolika letech jsme s manž
elkou opě
t navš
tívili Evropu. Píš
u Evropu,
jelikožjsme doš
li k názoru, že Evropská Unie se opravdu stává vlastí vš
ech 27.
zůč
astněných zemí. Např
ed zač
nu od matič
ky Prahy kam jsme př
iletě
li docela v
pohodě
, cožse nemůže ř
íct o zpáteční cestěs 5 hodinovým zpož
děním ve
Frankfurtu.
Praha nás př
ivítala na ř
íjen hezkým počasím a obrovským ruchem na silnicích i
v ulicích města. Jen 3 roky uplynuly od naš
í poslední návš
tě
vy a nabyl jsem
dojmu, ž
e počet aut se v Praze aspoňzdvojnásobil. Pravdě
podobněnení to jen
dojem, ale skuteč
nost. Narazil jsem na článek v Metru, kde píš
ou o nutnosti
postavit parkovací domy v Praze pro veliký nedostatek parkovacích míst. V
č
lánku píš
ou: Praha má více aut nežsousední Vídeň. Na 1000 Praž
anůpř
ipadne
550 automobilů. Také nemusím nikomu př
ipomínat, že to nejsou Trabanty nebo
Wartburgy. Jezdí tam veliké množství Mercedesů, Audi, BMW, a hodně
japonských aut. V neposlední ř
aděŠkodovky, které jsou velice pě
kné a dobré.
Moje půjč
ená Fabie s obsahem 1,2L se nedala zahambit velikýmy auty. Musím
vš
ak také př
ipomenout jezdecké způsoby českých ř
idič
ů. Nemůž
u se zbavit
dojmu, ž
e “co ř
idič
, to závodník”. Vycházím ze svých zkuš
eností na dálnicích,
které jsou dobré, ale nedostateč
né na provoz který tam je. Člově
k nechce
př
ekáž
et druhým, tak také š
lape aspoňstodvacítkou. Př
i takové rychlosti se
nechce hned zař
adit za ně
jaký pomalý náklad ák, ale snaží se je např
ed př
edjet
nežuhne. Zatím se vš
ak český závodník nalepí za tebe, tak na 2 metry a bliká
světlama. „Uhnout! Já jedu!“ Opravdu nevím, zda v Čechách majitel větš
ího
auta má také větš
í nárok na silnici? Bohužel tento způsob ř
ízení má smutný
výsledek. Z novin jsem se dočetl, ž
e na silnicich zahyne v průmě
ru 90 osob
měsíčně
. (Ze statistiky, za posledních deset mě
sícůbylo v ČR 149 tisíc nehod,
př
i kterých bylo 3 341 osob těž
ce zraně
no.) Abych se užnevracel k tomuto
tématu dodávám, ž
e na okružní dálnici z Ruzyněna Brno a Teplice se u
Barrandova denněnahromadí kolona nákladních aut 4-5 km dlouhá. Stalo se mi
též
, že jsem jel dvěhodiny magistrálou z Holeš
ovic do Zahradního města (asi
16km). Nemluvěo požitku se standartní př
evodovkou, kdyžse popojíž
dí jen po
metrech.
Ulice Prahy, stejnějako zhora popsané silnice byly i koncem zář
í plné turistů.
Jak je vidě
t, ani podraž
ení, od minula prakticky vš
eho, neodrazuje návš
tě
vníky
Česka. Pivo je stále dobré a levné. U Kalicha na bojiš
ti, kam jsme také zavítali
bylo nabyto. Můj tuplák s ležákem stál zhruba jako půlitr zde, v naš
em klubu.
Nízké ceny lahvového piva v
supermarketech byly ažk nevíř
e. Takový
Gambrínus 9-10Kč
. Bráník 10° stál
pouhých 6.50Kč. Také v restauracích si
ted nechají zaplatit více za jídla. Změna
je také v tom, že servírují vě
tš
í porce,
někdy ažmoc veliké.
27. zář
í se konaly “Slavnosti vinné révy”
na Námě
stí míru, kde se seskupilo dost
stánkůhlavněs lahodným burč
ákem.
15
Nejvíce š
el na odbyt burč
ák z Gröbovky,
z pražských královských vinohradů, které
se znova obnovily. Nacházejí se tak 2
bloky od náměstí směrem k Nuslím.
Následující pátek 28. ř
íjna byl svátek
Sv.Václava. Slavnostně
, v prezidenské
limuzíněs policejním doprovodem byla
do Staré Boleslavi (do místa, kde kníže
Václav byl zavraždě
n svým bratrem)
př
evezena lebka Sv.Václava na které byla
nasazena Česká koruna. V Boleslavi na
Vojsko Švédů
námě
stí slouž
il kardinal Vlk slavnostní mš
i pro pomě
rněveliký dav choulící se
pod parapletama v deš
ti.
V sobotu naš
e cesta vedla na věhlasné „Mě
lnické vinobraní.“ Bylo to opravdu
zjímavé a veliké. Od zámku je krásný výhled na soutok Labe a Vltavy a téžna
památnou horu Říp a České stř
edohoř
í. Za kostelem Sv.Petra a Pavla v dobové
vojenské výzbroji př
edvádě
li stř
edově
ký boj Čechůse š
védským vojskem.
Bohužel bitva konč
ila neuspě
chem Čechů. Švédové dobyli hrad odkud, jak
jsme vidě
li, si odnesli veliký lup. Na stejném místětaké vystoupila skupina se
starodobou muzikou. Obleč
eni v kožených suknicích jako z doby Př
emysla
Oráč
e. 3 dudáci a malý a velký buben hráli italské a š
paně
lské kantilie, které ač
nám neznámé, zněly moc hezky. Různé atrakce a nepř
ehledný poč
et stánkůse
vš
ím možným, hlavnělahodným burčákem, naplnily oběnámě
stí i vedlejš
í
ulice. Ze stánkůmusím obzvláš
těvyzvednout „Staročeský Trdelník“, který se
pekl na mnoha místech. Nabyl jsem př
esvě
dčení, ž
e toto „Staročeké Trdlo“ byl
nejvě
tš
ím hitem poslední doby. Pokusím se krátce vysvě
tlit o co jde (mož
ná
není potř
eba). Z tě
sta, jehožsložení nevím, (odhadem, mazancové tě
sto), se
udělá nudle o průmě
ru tak 3cm a 30cm dlouhá, která se namotá na válec. Takto
př
ipravené se vyválí v cukru se skoř
icí a peč
e se na nepř
ímo otevř
eném ohni, př
i
rotaci válečku. Po krátkém peč
ení se čerstvé pečivo stáhne z válce a máte
Staroč
eskou pochoutku. (Kviz: Kolik kuchař
ek ví co je „Trdlo“? Malá nápově
da
- Není to manž
el!)
Na jeviš
ti vystupovali různé kapely a zpě
váci, Josef Zíma s Ivetou Simonovou.
Josef dojemně(aspoňpro naš
e ročníky) zazpíval „Užkamarádi pomalu stárnem
a nad svým mládím, jen rukou
mávnem...“ Dalš
í moc hezké až
kouzelné vystoupení „Točte se
pardálové“ př
edvedla dvojice
Český Pepík a praž
ská slečinka..
Hlavnězpívali Haš
lerovy
písnič
ky jako „Po starých
zámeckých schodech,
Vltavo,Vltavo. Tu Naš
í písničku
č
eskou zpívalo celé publikum
společ
ně
. Bralo nás to u srdce.
Stř
edově
ká kapela
16
Pro mne byla návš
těva Mě
lnického Vinobraní obzvláš
těvýznamná. Uplynulo
př
esně50 let co jsem naposledy byl na těchto slavnostech. Tenkrát jsme bydleli
na statku Úpor, který je na soutoku Labe a Vltavy, kam naš
e rodina byla
exilována komunistickým režimem. Jak se ř
íká „svě
t je malý“, tak k milému
př
ekvapení jsme se na Vinobraní potkali s krajankou z Winnipegu M.
Staňkovou.
Nakonec bych jěš
těpř
idal, ž
e v den naš
eho odjezdu 25.10. otevírali na Náměstí
republiky, naproti Kotvěnejvě
tš
í obchodní centrum v Praze „Palladium“. Z
bývalých kasáren ponechali jen hezky opravenou fasádu a vevniřvybudovali
komplex ve kterém se nachází 170 obchodů, 30 restaurací a parkování pro 900
aut. Kdyžužnakupovat, tak po Česku „mohutně“ nebo ted užpo Evropsku“?
Text a foto V. Kun
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Danielle’s pick
1 Elizabeth Hay: Late Nights on Air - crisp novel, 2007 Giller Prize winner...
2. A/Cross Section: New Manitoba Writing - a rich assortment of stories,
poems, memoirs, novels, plays ... written in the last 25 years [*so much talent in
our province!]
3. Ken Follet: World Without End - historical fiction epic
****************************************************************
Congratulations, Danka Orihel, on having your stories published in the Prairie
Writers II. & III. Anthology.
D.Myers
QUOTES
•
•
We write to taste life twice. --Anais Nin
The great art of writing is knowing when to stop.
Josh Billings
Words are sacred. They deserve respect. If you get the right ones, in the
right order, you can nudge the world a little.
Tom Stoppard
Zlepš
ovák
Milý pane Bože, měl bych pro Tebe malý zlepš
ováč
ek. Život by mě
l začít smrtí
a ne obráceně
.
Zkus si to pane Bož
e př
edstavit:
Lež
íšztuhlý v zatuchlé hlíně
, je tma a najednou se začnešhrabat vstř
íc svě
tlu.
Vylezešna svě
tlo bož
í, jdešdo domova důchodců
, odkud Těza pár letvyhodí,
neboťomládneš
. Protož
e máštučný důchod a naspoř
íno, budešjezdit po lázních
a hrát golf. Na uvítanou v práci dostanešzlaté hodinky a př
estože zač
neš
pomalu,docelapomalupracovat, budou se lidé kolem k Toběchovat velice mile a
laskavě
. Ažskonč
íšs prací, budešstudovat na vejš
ce. Mášdost peně
z, aby sis
vychutnával studentský život plnými douš
ky. Zkusíšto s drogami,v hlavěnemáš
nic jiného nežž
enské a celý den si můž
ešnalévat alkohol do palice. Ažz toho
dostateč
něotupíš
, nastane čas jít do základní š
koly. Ve š
kole budešrok od roku
blbějš
í, ažz ní konečněvyletíš
. Potom si budešpár let hrát na pískoviš
ti a
nakonec se budešválet 9 měsícův dě
loze. A svůj ž
ivot ukončíšjako orgasmus!
No ř
ekni Bož
e - nebyla by to paráda?
Zaslala B. Dobrovolná
17
Thoughts On Aging
•The aging process could be slowed down if it had to work its way through
Congress.
•You're getting old when you're sitting in a rocker and you can't get it started.
•You're getting old when you wake up with that morning-after feeling, and you
didn't do anything the night before.
•It's hard to be nostalgic when you can't remember anything.
•Last Will and Testament: Being of sound mind, I spent all my money.
•When you lean over to pick something up off the floor, you ask yourself if there
is anything else you need to do while you are down there.
•You find yourself in the middle of the stairway, and you can't remember if you
were downstairs going up or upstairs going down.
Freckles
An elderly woman and her little grandson, whose face was sprinkled with bright
freckles, spent the day at the zoo. Lots of children were waiting in line to get
their cheeks painted by a local artist who was decorating them with tiger paws.
"You've got so many freckles, there's no place to paint!" a girl in the line said to
the little fella. Embarrassed, the little boy dropped his head. His grandmother
knelt down next to him. "I love your freckles. When I was a little girl I always
wanted freckles," she said, while tracing her finger across the child's cheek.
"Freckles are beautiful." The boy looked up, "Really?"
"Of course," said the grandmother. "Why, just name me one thing that's prettier
than freckles." The little boy thought for a moment, peered intensely into his
grandma's face, and softly whispered, "Wrinkles."
The Vancouver Czech and Slovak Meetup Group
Meet other local Slovak and Czechs or students and speakers. We'll get together
for cultural events, movies, food, and anything else that might be of interest to
the group. It can also be a time to practice your Slovak/Czech together.
We welcome both those of Czech/Slovak descent as well and only Englishspeaking members. You may be simply interested in learning a few words for an
upcoming trip to the Czech/ Slovak Republic, or perhaps you are a historian or
writer interested in the culture, or your partner is of Czech/Slovak heritage. I am
not fluent myself, and neither are many of the other members. The gatherings
will mostly be in English, but as many of us share the goal of learning
Czech/Slovak, we will be occasionally conversing in the language. Our first few
meet-ups have been primarily social in nature in order for us to get to know each
other. However, I envision organizing meetups that will focus on dialogue in the
near future. In this sense, we could start our own regular Czech/Slovak language
course. January would be an ideal time for something like this to begin. So there
are many reasons for your to join our group today. Hope to see you at our next
meetup event! Location: Vancouver, BC, Canada 49.28-123.12
Founded: Oct 4, 2007 by Jane Orihel
Member Fee: none, Members: 9, Rating: ***** http://slovak.meetup.com/38
WHY CANNOT THE YOUNG PEOPLE IN WINNIPEG DO THE SAME???
18
ČARO
ŠTĚDROVEČERNÉ
Setkáváme se u nĕj témĕřkaž
dý den, známe
detailnĕatmosféru společ
ných večeř
í, a př
ece
na Štĕ
drý več
er k nĕ
mu sedáme s bázní a
pokorou. Podobné pocity provokuje nejen vůnĕ
zelňačky a smaženého kapra či slavnostní
prostírání, ale i zvyky nebo jejich torza,
kterých se jako poslíčkůdĕtských vzpomínek
vĕtš
ina z nás úskostlivĕ drž
í. Vzpomeňme
aspoň nĕkteré, dýchne jimi na nás sice
minulost, ale tak to má být: Akceptovat v
moderním komfortním ž
ivotĕi staré provĕ
ř
ené
pravdy. Vždyťjsou tak kouzelné. Např
íklad
rozkrojené jablíčko. Když se vám podař
í
rozř
íznout zř
etelnou hvĕ
zdici, př
íš
tí rok vám
zaruč
í zdraví, š
tĕstí a úspĕch. Červavé jablíčko
př
edvídá choroby a zármutek. Stejnĕvyschnuté
a zkažené jádro oř
echu. Bĕ
hem večeř
e by
nemĕ
l vstát nikdo od stolu, protož
e potom v
dalš
ích mĕ
sících odejde od rodiny. Jablíč
ko,
oř
ech i oplatka s medem by se mĕly rozdĕ
lit
mezi vš
echny stolovníky poč
ínaje nejstarš
ím, a
s podáváním kaž
dého chodu by se mĕlo
po č
kat, dokud př
edeš
lý nezkonzumuje i ten
nejpomalejš
í jedlík. Med samotný má speciální poslání i v období svátků. Jeho
př
ítomnost ve vícerých receptech a př
ímá konzumace př
i večeř
i upozorňuje na
jeho symbol tmelení, spojování rodiny. A podle slovanského zvyku si
zabezpeč
íte oblíbenost mezi lidmi tak, ž
e si natř
ete medem tvář
. Nezapomeňte si
odložit pár š
upin z kapra a vlož
it je pod talířnebo do penĕž
enky, cožvám
př
inese dostatek penĕ
z. A ješ
tĕjedna rada. Bochník chleba na š
tĕdroveč
erním
stole je prý tou nejlepš
í zárukou, ž
e ho bude dost po celý rok.
Zaslala Kvĕ
ta Matouš
ková
Ště
droveč
erní stůl a zvyky okolo ně
ho
Smysl Vánoc spoč
íval př
edevš
ím ve vzájemné úctě
, lásce a př
átelství. Byl
dobou, kdy se scházela celá rodina pohromadě u sváteč
ně prostř
eného
stolu.Ješ
těnežmohli vš
ichni zasednout společněu jednoho stolu, vš
ude se
drhlo, vš
echno se čistilo, uklízelo a urovnávalo. Hospodyně od rána
př
ipravovala š
tědrovečerní pokrmy. Vař
ila hrách, čoč
ku, bramborovou a rybí
polévku, pekla kubu z krup a česneku. Chléb a v bohatš
ích domech i vánoč
ku
mívali upečenou jižně
kolik dní př
edem, schovanou v oš
atce. Vš
ichni se od rána
postili, aby vidě
li zlaté prasátko. Kdyžměla hospodyněuvař
eno, snaž
ila se
zabavit děti, zatímco hospodářopatř
il stromeček a tajnějej ozdobil. K večeru
vybíhali dě
ti čím dál častě
ji ven a pozorovali oblohu, zda jižnevyš
la první
19
hvězdička, která mě
la ukonč
it půst. Právěs první hvězdič
kou na obloze se
symbolicky zapalovala svíč
ka a celá rodina usedala ke slavnostní več
eř
i.
Prostírání stolu se vě
novala velká pozornost. Větš
inou se symbolicky na jeden
roh pokládal pecen chleba, aby měla rodina stále co do úst. Na druhý roh
slaměnka s trochou vš
eho, co pole dalo proto, aby i v následujícím roce byla
dobrá úroda. Na tř
etí roh se pokládaly peníze, které mě
ly slibovat blahobyt. Na
č
tvrtý roh se někde pokládala miska na kousky jídla pro dobytek a slepice. Jinde
misku dávali pod stů
l. Samotný stůl se pak obepínal ř
etě
zem nebo provazem,
cožmě
lo zaruč
it ochranu stáda ovcí př
ed vlky, ochranu statku př
ed zlodě
ji a také
soudrž
nost celé rodiny po celý dalš
í rok. Řetě
z nebo provaz potom hospodyně
stočila do kruhu a do něj se sypalo slepicím. Slepice, které zobaly mimo kruh,
byly tzv.„tulač
ky“, které zanáš
ely mimo hnízdo.
Byl-li počet stolujících lichý, prostírala hospodyněpro jednoho navíc. Podle
lidové pově
ry prý chodila smrt těsněpř
ed več
eř
í obhlíž
et prostř
ené stoly a kde
by byla napočítala lichý počet, tam by se v následujícím roce pro ně
koho vrátila.
Nežse zasedlo ke stolu, stoupl si kaž
dý bosou nohou na zemi lež
ící sekeru, to
aby ho v př
íš
tím roce nebolely nohy.
Př
ed večeř
í se vš
ichni společněpomodlili a vzpomněli na vš
e dobré i š
patné, co
je v uplynulém roce potkalo. Někde př
iš
el na talířnejprve hrách, který
symbolicky spojoval stolovníky v dobrém i zlém, poté se podávala polévka, aby
vš
ichni mě
li sílu, čoč
ka zas mě
la př
inést rodiněpeníze a nakonec kuba, popř
.
ryba č
i jiný masitý pokrm pro radost a pohodu. Kosti z ryby se dávali vždy na
jeden talířa po večeř
i je hospodářodnesl pod jabloň. Poč
et a rozmanitost chodů
byla v každém kraji jiná. Někde se po polévce podávaly kř
ížaly, ně
kde měly
místo kuby kapra, jinde tř
eba jen slanečka. Jediné co bylo témě
řvš
ude společ
né
byla vánoč
ka, kterou hospodyněpř
inesla na stůl spolu s cukrovím, kdyžvš
ichni
poveč
eř
eli. K tomu se pila káva, č
aj, ale i víno, pivo nebo dokonce pálenka. Od
stolu se nesměl nikko zvednout, dokud vš
ichni nedojedli. Lidé vě
ř
ili, že by se
rodina o dalš
ích Vánocích neseš
la celá.
Tam, kde měli kapra, schovala hospodyně
lesklé š
upiny, věř
íce př
itom, že se budou v
domácnosti držet peníze. Zbytky več
eř
e se
rozdělily mezi dobytek, který tuto noc prý
mluvil lidskou ř
eč
í, stromům v saděkvůli
dobré úroděa studni, aby měla čistou vodu.
Poté př
inesl hospodářdo svě
tnice stromeč
ek
ozdobený suš
enými jablíč
ky, š
vestkami,
cukrovím, oř
echy a ř
etě
zy. Zapálily se
svíčky na stromečku a vš
ichni kolem zpívali
koledy. Koledy pak zpívali kaž
dý več
er až
do odstrojení stromeč
ku. Tam kde stromeč
ek nemě
li či ho neznali, strojili jeslič
ky.
Figurky př
idávali k jeslič
kám podle biblických událostí. Malého Ježíš
ka vkládali do
jesliček na Ště
drý večer. Spolu s ním anděla
a pastýř
e. Figurky Tř
í králůpř
icházeli na
ř
adu až6.ledna. ceske-. tradice.cz
20
SLOVENSKÝ BETLEHEM – Rajecká Lesná
História-popis / History-Description:
Slovenský betlehem v Rajeckej Lesnej vytvoril majster Jozef Pekara,
ktorý zač
al na tomto diele pracovaťv roku 1980.
Nádherná expozícia nezobrazuje iba Kristovo narodenie v meste
Betlehem a jeho ž
ivot, ale aj dejiny slovenského národa. Scéna Bož
ieho
narodenia sa nachádza uprostred diela a je zač
lenená do obce Rajecká
Lesná. Okolo nej sú zastúpené vš
etky slovenské regióny svojimi
najznámejš
ími miestami a pamiatkami. Hrady Devín, Bratislava,
Trenč
ín, Orava, katedrály v Nitre, Trnave, Spiš
skej Kapitule, Koš
iciach
a ďalš
ie. V pozadí sa týč
i Kriváň, jeden z tatranských š
títov, ktorý je
symbolom slovenskej krajiny.
Celé dielo je 8,5 m dlhé, 2,5 m š
iroké a 3 m vysoké. Spolu je tu
rozmiestnených cca 300 postáv, z ktorých sa polovica pohybuje.
Slávnostné verejné otvorenie sa uskutoč
nilo 26. novembra 1995, kedy
bola sprístupnená prvá č
asť- oblasťStredoslovenského kraja, prič
om v
nasledovných dvoch rokoch sa dielo skompletizovalo doplnením
Západoslovenského a Východoslovenského kraja.
Súč
asť
ou budovy Slovenského Betlehemu je Galéria na prvom poschodí,
kde sú vystavené drevorezby významných rajeckých rezbárov, ako
Brieš
tenský, Veselý, Bač
a.
-------------------------------------------------------------------------------------Slovak Bethlehem was opened in November 1995. This is the
masterpiece of Jozef Pekara, a woodcarver from Rajecké Teplice. Mr.
Jozef Pekara has been working
on it since 1980. In his work of
art he depicts not only the
Nativity but also the history of
the Slovak nation. The tableau
of the Nativity is in the middle
of the creche that is located in
the village of Rajecká Lesná.
All the Slovak regions can be
found there represented by their
21
most famous places and buildings, such as: the castles of Devin,
Bratislava, Trencin, and Orava and the cathedrals in Nitra, Trnava,
Spisska Kapitula, and Kosice. One of the High Tatras mountains, Krivan,
rises in the background as a symbol of Slovakia. Finished in 1998, its
measurements are: 8,5 m long, 2,5 m wide and 3 m high.
On the first floor of the House of the Nativity there is a gallery that
attracts visitors by the beautiful works of art of woodcarvers like
Briestensky, Vesely, Baca from Rajecká valley.
P.S. If you happen to be
travelling through the
beautiful Slovakia, do
not miss this spectacle. It
truly is a feast for your
eyes! D.O.
Work in woods
Little house
The church in
Rajecka Lesna
Slovenský Betlehem je
uč
ebnicou dejepisu i
zemepisu, zrkadlom umu a
umenia rezbárskych tradícií
v Rajci. Dýcha z neho
optimizmus, radosťz práce
i zo ž
ivota.
frivald.host.sk/betlehem.html
22
SPRÁVY A OZNAMY
CCBA WEB PAGE HAS A NEW ADDRESS!!! Navš
tívte naš
e internetové
stránky na novej adrese: www.czechslovakbenevolentassoc.ca
Ćesko-slovenský oznamník Wpg: htpp://socs.mkolar.org/oznamW
Webová stránka Veľvyslanectva ČR v Ottawe: http://www.czechembassy.org/
Webová stránka Veľvyslanectva SR v Ottawe: http://www.slovakembassy.com
Email: [email protected]
REMINDER for the CCBA members and the Czech and Slovak
community: In order to participate in the CCBA February elections,
please renew your membership before January 24, 2008
CCBA hledá učitele č
eš
tiny pro rok 2008. Sv
j zájem prosím oznamte
telefonicky na č
íslo klubu nebo redakce.
Cana da lifts visa restric tions
Canada has lifted its visa restrictions for Czech nationals.
Citizens who want to visit Canada for less than 90 days will no longer need a
temporary resident visa. Canada's minister of citizenship and immigration made
the announcement Wednesday. “We are confident that visa-free travel to Canada
will be conducive to a further advancement of the business relations between the
two countries,” said Alexandra Brabcová, executive director of the Canadian
Chamber of Commerce in the Czech Republic. The move comes as the
European Commission threatened retaliatory measures if Canada did not lift
requirements on eight new EU member nations, including the Czech Republic,
by Dec. 31. ´Canada and the Czech Republic previously mutually abolished
visas in October 1996. In 1997, Canada re-imposed the visa restrictions in
response to a rising number of Romany people seeking asylum.
Víza do Kanady
Bez víz se na turistické cesty do Kanady nedostanou vš
ichni, ale jen ti, kteř
í
mají pasy s tzv. strojněč
itelnou zonou. Nemají ji rychlé pasy na 6 měsícůa
doklady z let 1993-2000.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
POZVÁNÍ NA ADVENTNÍ MŠI
Ve stř
edu 12. prosince 2007 v 7:30 hod. večer
Fr. Libor Švorč
ík z Toronta bude sloužit Adventní mš
i v kostele Andreja Boboly
(polský kostel), 541 Marion St., St. Boniface. Kostel bude otevř
en 7:00
(mož
nost zpově
di př
ed mš
í). Vš
ichni krajané jsou srdeč
něvítáni.
Po mš
i se sejdeme v kostelní hale př
i kávěa zákusku si pobesedovat s př
áteli a
Fr. Liborem
V.Kun
---------------------------------------------------------------------------------------------------------It is only at the ocean's bottom that we find pearls and other wonderful
treasures. Life is the same way – there is an abundance of wealth within us, we
simply need to dive deep into the Self to discover this. All the stress and negative
emotions that come in the way are just like garbage floating on the surface of the
ocean. They are not obstacles to our growth at all." -- Swami Sukhchaitanya
23
Waldemar Matuš
ka-Ivan Foustka: TO VŠECHNO VODNES ČAS…
Já jsem bejval vž
dycky hroznĕtichý a zamlklý dítĕ. Byli jsme čtyř
i bráchové,
ale kluci byli o š
est, o osum a o deset let starš
í. Možná, ž
e to bylo právĕtím, ž
e
jsem byl nejmladš
í.
Ve š
kole jsem se učil dobř
e – tedy ažna zpívání. To byla totižstraš
ná psina.
Maminka byla zpĕvač
ka, ž
e ano. Kdyžjsem začal chodit v Praze do š
koly, tak
užnezpívala, ale dř
ív bejvala jako sólistka ve vídenský operetĕ
. A tady v Praze
mĕla spoustu známejch ve Velký operetĕa tak. A já jsem najednou neumĕl
zpívat. No jo, ale proč
? My jsme ve š
kole samozř
ejmĕzpívali národní písnič
ky
jako vš
echny ostatní dĕti. A protož
e jsme byli ješ
tĕmalí kluci, tak se to vš
echno
zpívalo jednohlasnĕ
. A to mne nebavilo. I tu jsem si zač
al vymejš
let, druhej hlas
a potom i tř
etí hlas. Já jsem to tak nĕjak slyš
el ...a nĕkdy tř
eba blbĕ
, ale hlavnĕ
jsem nemĕ
l vycvič
enej hlas. Ono totižslyš
et nĕ
co, a zaspívat to tak, jak to slyš
íš
,
to neni jedno a totéž
. Slyš
et můž
eši bez uč
ení, kdyžmáštalent. Ale zpívat bez
učení nemůžeš
. Musíšse naučit – tř
eba i sám, to užje jedno-jak se to s tím
hlasem má dĕ
lat. No, a já jsem to prostĕneumĕ
l zazpívat tak, jak jsem to slyš
el.
A často jsem asi bejval faleš
nej.
No – a tak jsem obyč
ejnĕpř
i zpĕvu chodíval za dveř
e. A kdyžmamina př
iš
la do
š
koly, tak ji učitel ř
íkal: “Ten se nenauč
í zpívat, ponĕvadžo to nemá zájem. To
je úplnĕzbytečné.” Ale já si myslím, ž
e mamina z toho smutná nebyla, protož
e
mĕznala. A tak jsem velice brzo zač
al chodit do Husova sboru v Jungmannovĕ
ulici a tam jsem dĕ
tským hláskem zpíval svý první sóla.
Zvykal jsem si na Prahu – ale musím ř
íci, že dost tĕ
žko. Protože tam venku
bejvala zahrada a Berounka, a vedla tam trať
, a hlavnĕtam byli dĕti, s kterejma
jsem si moh celý dny hrát. Tak jsem mĕl poř
ád pocit, ž
e mi tohle vš
ecko vzali a
nic mi za to nedali. Akorát ten kousíček zelenĕv parku na Karlovĕnámĕstí.
Ovš
em, vzpomínám si, ž
e Karlovo námĕstí bejvalo nejkrásnĕ
jš
í, kdyžtam byl
mikuláš
skej trh. To bylo vž
dycky v prosinci, užse brzo stmívalo, nĕ
kdy taky
byla trochu mlha... a teď prostĕboudy, babky ve vlňákách podupávaly za
pultama, a vš
ude spousty krásných vĕcí. Čerti a Mikuláš
ové, kaš
tany, cukroví,
ozdoby na stromeček, svíčič
ky, prskavky, ř
etĕzy...a nejkrásnĕ
jš
í bylo, že se v
tĕch boudách svítilo acetylenovejma lampama. To je takový bledý, moc zvláš
tní
svĕtlo, a ty vĕ
ci se v nĕm tak pĕknĕblejskaly a leskly, a taky tam vonĕ
lo kadidlo
a františ
ky ... no mnĕse to moc líbilo. A to si ješ
tĕpamatuju-že lidi vypadali
troš
ku jako víly. Vždycky nejdř
ív se objevil jenom stín, pak se vynoř
ili z toho
š
era a za pár kroku se v nĕm zase rozplynuli ... jako v pohádce. Bylo to moc
pĕ
kný, ale mĕ
lo to výhodu, ž
e jsem byl malej a nemoh jsem tam chodit sám. A
tak jsem si mockrát vzpomnĕ
l na ten domek a zahradu a to vš
ecko co bylo tam
venku, kde jsem byl volný dítĕ, kde ploty byli jenom na trhání kalhot, ale kde
jsem žádnej plot nemusel chápat jako omezování svý osobní svobody. My jsme
totižp ř
edtím bydleli v Černoš
icích, teda př
esnĕř
ečeno v Mokropsech, ale to
jsem musel bejt straš
nĕmalej, protož
e si z toho pamatuji akorát takový kusyútrž
ky. Vím ješ
tĕ
,ž
e jsou tam nĕ
kde okolo taky Vš
enory a Dobř
ichovice ... a ž
e
ty Mokropsy jsou dvoje, a to je náhodou moc krásný: Horní Mokropsy, které
jsou dole u Berounky, a Dolní Mokropsy, které jsou nad nima na vrš
ku. A mezi
24
nima jede vlak a je tam zastávka a ta se jmenuje Černoš
ice. Jestli tomu
nerozumíš
, nic si z toho nedĕ
lej, já taky ne.
My jsme bydleli v tĕ
ch Horních Mokropsech, cožje vedle Berounky. Jsou tam
takový vily, zahrádky: My jsme bydleli v takový bílý nebo prostĕsvĕ
tlý vilce a
okna jsme mĕ
li proti proudu Berounky. Ovš
em krásná byla př
íhoda, kterou jsem
pochopil za dlouhou a dlouhou dobu, opravdu za léta letoucí, snad za dvacet,
cožje straš
ná doba, že ano?- zkratka jak naš
e máma jednou zmlátila domácích
holku a naš
eho Frantu pohrabáč
em. Protože pucovali boty. Prostĕna zahrádce u
baráku byly schody a pod tĕ
ma schodama byl takovej tunel. A ta holka s naš
ím
Frantou tam pucovali boty. A já jsem si vedle hrál, a vidĕ
l jsem je, že tam ty
boty opravdu pucujou, ale nebavilo mĕto, a tak jsem se o nĕnestaral. Oni tam
ješ
tĕnĕjakou dobu byli - a pak jen vím, ž
e tam bylo najednou straš
ný kvílení a
nář
ek a naš
e máma s pohrabáč
em, a kdyžjsem se zeptal, pročji bije, tak se na
mĕkoukla ... ješ
tĕtak nĕjak rozzlobenĕ, a povídá hroznĕzhurta. “Protože
pucovali boty.” Dneska je to k smíchu ale tenkrát mi to hroznĕneš
lo do hlavy,
protož
e čistĕ
ní bot jsem považ
oval za vĕc velice zásluž
nou. A bylo ješ
tĕmoc
jinejch vĕcí, které mi neš
ly na rozum. Např
íklad: každej rok k nám chodil nadĕlovat Mikuláš
. A jednou...stalo se to k jaru, okolo bř
ezna, ... jsem upadl na ledĕ
.
U Berounky se dĕ
lávaly takový záplavy, a pak to zamrzlo a bylo to tam zledovatĕ
lý… a já vím, ž
e jsem mĕl zrovna namazanej chleba se sádlem a upad jsem
na takovým ledĕa straš
nĕjsem plakal, protože - jak známo-mazaný chléb
vždycky padne na tu namazanou stranu. I chtĕ
l jsem si ten chleba oč
istit, ale mĕ
l
jsem straš
nĕzmrzlý prsty, chleba jsem ani nemoh udržet v ruce, jak mĕzáblo- a
bĕ
ž
el jsem domů. A najednou vidím - na chodbĕleží mikuláš
č
í oblič
ej.Tak. To
se ví, byla to taková ta maska s fousama z vaty. Naš
i asi dĕlali poř
ádek a
vyhodili prostĕtu masku na chodbu. Jenomž
e, co já jsem vĕ
dĕl tenkrát o nĕjakých maskách? Pro mĕto byl mikuláš
č
í oblič
ej. Rázem jsem př
estal plakat,
ponĕ
vadžjsem ten oblič
ej ihned poznal a asi jsem se hroznĕlek nebo co, prostĕ
jsem bĕ
žel za mámou, vytah jsem jí na chodbu a ř
íkám: “Tam lež
í Mikuláš
.”
Myslím, ž
e to mamina ani moc nevysvĕ
tlovala. Vím, že mĕspíšutĕš
ovala,
abych si nedĕlal nic z toho, ž
e mi upad ten chleba, a od tý doby mi ř
íkávala:
“Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu.” V tý dobĕnĕ
kdy jsem zač
al ř
íkat
ř
. Já jsem zač
al mluvit dost brzy, a užnevím, jestli jsem mluvil š
patnĕnebo
dobř
e, ale řjsem ř
íkat neumĕ
l. Říkal jsem spíšf, a hlavnĕjsem se vyhýbal slovům, kde bylo ř
. A kdyžjsem se to naučil, tak jsem zase vš
echno ř
íkal s ř
.
Houska byla pro mĕř
ouska, botičky byly ř
otičky. A taky jsem spal v š
upleti od
skř
ínĕ. Odpoledne, kdyžjsem si chtĕl lehnout, tak máma vytáhla š
uple z toho
š
atníku, vzala kníž
ky, podložila ho, polož
ila mĕtam, př
ikryla mĕ, a “Hajej.” Já
jsem na ni volal, aby mĕzavř
ela. Ale jednou, kdyžmĕnaš
i kluci zavř
eli
doopravdy, tak jsem š
ílenĕř
val. Já jsem si s tĕma klukama vůbec už
il.
Vybrala Slávka Haverda
Vánoční punč
Potř
ebujeme: 50g rozinek, 1dl rumu, 1/4litru silného č
aje, 1/4litru č
erveného vína, plátek
citronu, skoř
ici.
Postup: Pro 4 porce: Rozinky zalijeme rumem a necháme ně
kolik hodin máč
et. Čaj, víno,
citron a skoř
ici zahř
ejeme k varu. Do sklenice rozdě
líme rozinky s rumem, zalijeme
punč
em a podle chuti osladíme. Naléváme do č
ajových nebo punč
ových sklenic s
kovovou objímkou (nejlépe př
edem nahř
átých)
V. Prazak
25
Svatý Mikuláš–
historie, legenda a tradice
Skuteč
ná historie, legenda a tradice se spojují u
Mikuláš
ovy osoby v pestrý celkový obraz:
Mikuláš
, svě
tec a př
ítel dě
tí, patron zajatců,
ochránce dobré svatby, biskup, mučedník,
vyznavača pomocník v nouzi. Co vš
echno
bychom mohli vyjmenovat, co vyznačuje a
charakterizuje tohoto oblíbeného svě
tce!
Dvěmě
sta se dnes dě
lí o slávu Mikuláš
ova kultu:
Demre v Turecku, dř
ívě
jš
í Myra, místo
biskupova úmrtí, a Bari v Apulii, kde jsou
uchovávány ostatky velmi uctívaného svě
tce v
neobyčejné bazilice sv. Mikuláš
e od r. 1087 a
jsou cílem mnoha poutníků. Obyvatelé Bari slaví
"svého" Mikuláš
e kaž
dý rok 8. kvě
tna, v den
př
enesení, ohromnou slavností. Slavnosti se
odehrávají na moř
i, věř
ící př
itom plují na č
lunech
k Mikuláš
ověsoš
e. Užveč
er př
edtím prochází
historický průvod hýř
ící barvami, na ně
mžse
úč
astní celé Bari, ulicemi mě
sta.
Historicky dolož
enými daty jsou: Mikulášse
stal kolem r. 300 jako mladý mužbiskupem v Myř
e v tehdejš
í Lykii. Brzy
potom zde zač
alo pronásledování kř
estanůza Galeria Valeria Maximina. I
Mikulášse dostal kolem r. 310 do zajetí a byl v ž
alář
i těž
ce trýzně
n. Ješ
tě
poznamenán utrpě
ným mučením vystoupil r. 325 na slavném koncilu
Nicejském. Více se neví o Mikuláš
ověživotěa působení, je známo užjen
př
ibližné datum biskupova úmrtí. Den smrti byl 6. prosinec, rok mezi 345 a 351.
Mikuláš
ův kult se š
íř
il asi po dvěstaletí po smrti uctívaného, př
esáhl na celou
ř
eckou církev, pozdě
ji i na slovanské země
. K největš
ímu Mikuláš
ovu uctívání
doš
lo od 8. století v Rusku, jehožje od té doby patronem. Váhavěse pak š
íř
il
Mikuláš
ův kult také v Evropě
, např
. od 10. století v Německu, Francii a Anglii.
Italš
tí námoř
níci nebo piráti uloupili v r. 1087 ostatky biskupa Mikuláš
e ze
sarkofágu náhrobního kostela v Myř
e a př
inesli je do Bari v Apulii, kde tehdy
vládli Normáni. Prázdný Mikuláš
ův kamenný sarkofág můž
eme ješ
tědnes vidě
t
v obnoveném dolním kostele Mikuláš
ova chrámu v Demrel/Myř
e na jihozápadním pobř
ež
í Turecka. Antická Myra je ovš
em užjen městem zř
ícenin. V Bari
postavili k uchovávání drahocenných ostatkůna troskách byzantského guvernérova paláce baziliku sv. Mikuláš
e. PapežUrban II. posvě
til r. 1089 kryptu s
Mikuláš
ovou schránkou. Dodnes patř
í bazilika s kůry k nejvýznamnějš
ím
románským církevním stavbám v jižní Itálii. Jejími nejvě
tš
ími draho-cennostmi
jsou vedle hrobu církevního patrona ciborium z 12. století, jediné úplnězachovalé z té doby v Apulii, jakoži slavný biskupský trůn Eliáš
ův z bílého mramoru,
který pochází z 11. století a patř
í k nejmimoř
ádně
jš
ím umě
leckým dílům Apulie.
Úcta a tradice: tradice kolem Mikuláš
ovy osoby je velmi výrazná. V př
edveč
er
26
6. prosince navš
těvuje - často v doprovodu anděla a čerta /v Ně
mecku v doprovodu č
eledína Ruprechta/ děti a obdarovává je nebo je kárá pro jejich nezpůsoby. Punč
ochy nebo holinky postavené př
ede dveř
mi, nebo za oknem jsou ráno
o sv. Mikuláš
i naplněny sladkostmi. V alpských zemích provozují zakuklené
postavy v den sv. Mikuláš
e své neplechy. V jihoněmecké oblasti, hlavněv
Bavorsku, nahrazuje Mikulášod stř
edově
ku často Erasma jako pomocníka v
nouzi. Na východěje Mikulášpo P. Marii nejuctívaně
jš
í svě
teckou postavou.
Mikuláš
ovo uctívání se rozvinulo v Ně
mecku zprvu v 10. století v Porýní; bylo
podporováno císař
ovnou Theofanou, ř
eckou manželkou císař
e Oty II. Ve
stejném 10. století vznikl v Německu obyč
ej, který zůstal zachován dodnes:
zvyk, ž
e Mikulášnavš
tě
vuje dě
ti a obdarovává je. To se vztahuje na tuto
historii: v kláš
terních š
kolách tehdy byla takzvaná "biskupská hra"; př
i ní jeden
ž
ák př
ebíral jednou v roce funkci opata nebo i biskupa a "vládl" nad kláš
terem a
nad š
kolou. Zprvu se tato hra konala 28. prosince, v den Neviň
átek; asi od 13.
století byla př
elož
ena na den sv. Mikuláš
e. Krajověi národnostněse liš
í jak
obleč
ení tak i jméno Mikuláš
e. Postava, která dnes vš
eobecněvystupuje jako
Mikuláš
, byla ovš
em vytvoř
ena teprve př
ed 100 lety malíř
em Moritzem von
Schwind: Mikulášs dlouhým vousem v pláš
ti s kapucí, lemovaném kož
eš
inou.
Znázorňování (a legendy): Míkulášje znázorňován téměřvž
dy jako starš
í
biskup s krátkým aždlouhým vousem. Velmi mnohá vyobrazení jsou dodnes na
Východě, na nich je Mikuláščasto holohlavý. Také znázornění na Západěse
opírají v č
etných př
ípadech o východní umění. Mikulášmívá u sebe nejčastě
ji tř
i
zlaté koule na knize. Toto znázornění se vztahuje na legendu: jeden š
lechtic
poslal své tř
i dcery do veř
ejného domu, aby si vydě
laly jako nevěstky na vě
no
ke svatbě
. Mikulášvš
ak hodil oknem v noci tř
em mladým ženám po jednom
sáč
ku se zlať
áky, takž
e mohly ukonč
it svou činnost a vdát se. Místo tř
í koulí
mívá Mikuláštaké tř
i váčky na peníze, tř
i zlaté pruty, tř
i pytlíky, tř
i chleby, tř
i
kameny nebo tř
i zlatá jablka. Se tř
emi chleby na knize je Mikuláš
e vidět mezi
jiným na soš
e ve š
trasburském chrámě
. Také slavná ž
ákovská legenda nachází
č
asto svůj výraz ve výtvarném umění. Podle této historky prý Mikulášjednou
ochránil tř
i žáky př
ed tím, aby je zlý hostinský, k němužzaš
li, nezabil a nenaložil do soli. Proto je Mikulášč
asto znázorňován s nakládacím sudem, v němž
sedí tř
i mládenci. A ješ
tějedna legenda byla č
asto znázorňována: Mikulášpomáhá lodi, která se dostala do tísněna moř
i a jejížnámoř
níci ho vzývali. S
kotvou proto ukazuje Mikuláš
e malba na oltář
-ním ná-stavci v lübeckém kostele
P. Marie (15. století). Také č
etné cykly se scénami z
biskupova života jsou v celé Evropě
. Př
íkladem je dóm
v Kostnici (15. století), kostel P. Marie v Gdaňsku
(gotika), kostel sv. Mikuláš
e v Grimmě
. Narozen:
kolem r. 280/286 v Patrasu, Řecko, zemř
el: 6. prosince
kolem r. 345/351 v Myř
e, dnes Demre, Turecko. Svátek
se slaví 6. prosince
Patron: Ruska; Lotrinska; ministrantů; dě
tí; panen;
poutníkůa cestujících; advokátů, soudců
, notář
ů,
obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníkůs
vínem, výrobcůa obchodníkůs parfémy, lodníků,
rybář
ů, námoř
níků, vorař
ů, mlynář
ů, pekař
ů
,
27
obchodníkůse zrním a semeny, ř
ezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců,
obchodníkůs krajkami a suknem, kameníků, dělníkův kameno-lomech,
knihař
ů, knoflíkář
ů, svíčkař
ů; hasič
ů; zajatců; za š
ť
astnou svatbu; proti nebezzpečí vody a na moř
i; ke znovuzískání ukradených př
edmětů; proti zlodě
jům.
Podle knihy Rok se svatými. (V.Schauber, H.M. Schindler) www.vira.ca
Furiant Dancers
Andrej Brasko and Aimee Paradis
are tying the knot in
the summer of
2008.
Andrej and Aimee
met while they were
both working at
Staples more than 5
years ago. They got
engaged in
December of 2006
and will be getting
married next July at
St. Paul The
Apostle Church.
Aimee recently
graduated from the
University of Manitoba’s School of Occu-pational Therapists and is now working in her
field. Andrej is in his second last year of dentistry, and is looking
forward to working alongside his father at Avenue Dental Corp. They are
currently planning the details of their wedding, as well as looking for a
place to make a home once they’ve married.
Congratulations!
====================================================
Varte a pečte s nami
- vianočne
Kapr v alobalu
Suroviny: 1 kapr, uzenina nebo uzené maso, vejce natvrdo, č
esnek, máslo,
slanina, sůl, pepř
Postup: Z oč
iš
tĕ
ného a vykuchaného kapra nakrájíme např
íčasi 1,5 cm silné
porce ve tvaru U. Porce osolíme, posypeme paprikou, majoránkou a utř
eným
č
esnekem. Porce ulož
íme na alobal a na ne dáme nĕ
kolik plátku uzeniny, př
íp.
uzeného masa, slaniny, kousek másla, a koleč
ko vejce natvrdo. Zalijeme troš
kou
oleje. Porce v alobalu zabalíme a dáme péct asi půl hodiny
28
Plnĕ
ný kapr v ž
upanu
Suroviny: 1 kapr, vejce natvrdo, 1 klobása, 150g slaniny, kyselá okurka, 1
cibule, citron, bobkový list, nové koř
ení, sůl, máslo
Postup: Př
ipravíme náplň: Vejce nakrájíme na č
tvrtky, klobásu a okurky podélnĕ
na proužky, slaninu na plátky, cibuli na kolečka, dále př
idáme 3 kolečka citronu
bez kůry, 2 bobkové listy, pár kulič
ek nového koř
ení a oř
íš
ek másla. Kapra
nař
ízneme, vykucháme a ponecháme v celku. Poř
ádnĕjej prosolíme a naplníme.
Pak jej př
eváž
eme nití, aby se obsah nevysypal, zabalíme důkladnĕ
do alobalu,
aby š
ť
áva př
i pečení nevytekla. Pečeme v troubĕpo obou stranách 30 min.
Boží milosti
Suroviny: 150 g hladké mouky, 35 g másla, 35 g cukru, 3 žloutky, 2 lžíce
kysané smetany, 1 lžíce rumu
Postup: Vš
echny suroviny smícháme dohromady a vypracujeme tĕ
sto. To
necháme alespoňč
ůl hodiny odležet. Tĕ
sto potos rozválíme, př
elož
íme a znovu
rozválíme. To udĕ
láme ješ
tĕnekolikrát. Vykrájíme požadované tvary (vĕ
tš
inou
obdélníč
ky na krajích nař
ezané do „hř
ebínku“) a vlož
íme je do rozpáleného tuku
a smažíme do růž
ova. Po vyjmutí obalíme ješ
tĕhorké ve skoř
icovém cukru.
Autor: Simona Divilová Zobaová
Silvestrovská bowle
Suroviny: plechovka ananasu 1 plechovka loupaných broskví 1 plechovka
merunĕk 1 plechovka mandarinek 2 pomeranč
e vlaš
ské oř
echy rozinky 20 dkg
cukru 3 dcl rumu 1- 1 1/2 l vína perlivá voda Ovoce lze použít i č
erstvé v
jakémkoli pomĕ
ru
Postup: Do sklenĕné, nebo keramické nádoby se pokrájí vš
echno ovoce, př
idají
se rozinky a posekané vlaš
ské oř
echy, př
idá se cukr a zalije rumem. Nechá se
alespoňjeden den odležet v chladnu. Druhý den se př
idá víno a perlivá voda a
pak se užkonzumuje. Působí pomalu ale zaručenĕ.
Vybrala D.O..
Rokforová pĕna s ořechy
Suroviny: 100 g másla, 100 g Rokforu nebo Nivy, sůl, bílý pepř
, 50 g oř
echůnejlépe vlaš
ských
Postup: Zmĕ
klé máslo vlož
íme do kotlíku a př
idáme najemno nastrouhaný
Rokfor. Zamícháme, dochutíme solí a mletým bílým pepř
em. Na závĕ
r př
idáme
nadrobno nasekaná oř
echová jádra. Pĕnou plníme zeleninu - paprika, rajčata
nebo maž
eme na plátky bílé veky č
i plníme do sýrových rolád. Vyb. D.O.
Domácí Rafaelo
Potř
ebujeme: 250g mouč
kového cukru, 250g másla, 100ml vody, 1 vanilkový
cukr, 120g mletého kokosu, 250g suš
eného mléka, loupané mandle, mletý kokos
na obalení.
Postup: Cukry a nakrájené máslo si dáme spolu s vodou do misky a necháme ve
vodní lázni rozpustit. Smĕs necháme vychladnout na pokojovou teplotu a
př
idáme postupnĕ suš
ené mléko a a strouhaný kokos. Metlič
kou ř
ádnĕ
promícháme.Vzniklou hmotu dáme do chladničky alespoň 2-3 hodinky
ztuhnout. Z tuhé smĕsi tvoř
íme kuličky a do kaž
dé zabalíme jednu oloupanou
mandli, obalujeme v kokosové moučce. Rafaelo necháme v chladu ztuhnout.
Bonbony můžeme dávat do papírových koš
íč
ků. 
 Vybrala V. Prazak
29
Andy Warhol
August 6, 1928 - February 22, 1987
Andy Warhol was an American artist associated
with the definition of Pop Art. He was a painter, an
avant-garde filmmaker, a commercial illustrator,
writer and celebrity.
Warhol was born Andrew Warhola in Pittsburgh,
Pennsylvania. His parents, Andrej Warhola, and
Ulja (Julia) Justyna Zavack, were working-class immigrants of Ruthenian
ethnicity from Mikova in Slovakia. Warhol's father worked in construction in
Pennsylvania. In 3rd grade, Warhol came down with St. Vitus' disease, an
affliction of the nervous system causing involuntary movements which is
believed to be a complication of scarlet fever. This disease led to a blotchiness
in pigmentation of his skin and, as an adult, he became somewhat of a
hypochondriac, developing a fear of hospitals and medical doctors. Because he
was at times bed-ridden as a child, he became an outcast among his schoolmates and bonded with his mother very strongly. When in bed he used to draw,
listen to the radio and collect pictures of movie stars around his bed. Looking
back later, Warhol described the period of his sickness as very important in the
development of his personality and in the forming of his skill-set and
preferences. Warhol showed an early artistic talent and studied commercial art at
Carnegie Mellon Univ. in Pittsburgh. In 1949, he moved to New York City and
began a successful career in magazine illustration and advertising. He became
well-known mainly for his whimsical ink drawings of shoes done in a loose,
blotted style. These figured in some of his earliest showings in New York at the
Bodley Gallery. At the relatively young age of 58, Warhol died in New York
City. He had been making good recovery from a routine gallbladder surgery at
New York Hospital before dying in his sleep from a sudden heart attack. The
hospital staff had failed to adequately monitor his condition and overloaded him
with fluids after his operation, causing him to suffer from a fatal case of water
intoxication, which prompted Warhol's lawyers to sue the hospital for
negligence. Warhol is interred at St. John the Baptist Byzantine Catholic
Cemetery in Castle Shannon, a south suburb of Pittsburgh. Yoko Ono was
among the speakers at his memorial service at St. Patrick's Cathedral.
Warhol had so many possessions that it took Sotheby's nine days to auction his
estate after his death; the auction grossed more than
US$20 million. His total estate was worth considerably
more, in no small part due to shrewd investments over the
years. andy.warhol.szm.sk
PS. Winnipeg loves Warhol.
In 20 days, more than 6,000 people had visited his show,
Andy Warhol: Larger Than Life.
The 150-piece exhibition draws primarily from the
collection of the Warhol Museum in Pittsburgh. It runs
through January 6, 2008. DON’T MISS IT!
Indian by Warhol
30
Časopis Říč
ka je vydávaný trikrát do roka Kanadskou Československou Podpornou Jednotou vo Winnipegu pre krajanov
č
eského a slovenského pôvodu. Toto č
íslo, Zima 2007, bolo rozoslané
zadarmo č
lenom KČSPJ a č
itateľ
om, ktorí svojimi príspevkami
potvrdili záujem o č
asopis.
Redakcia si vyhradzuje právo príspevky upraviť, skrátiť
, alebo
neuverejniť
. Redakcia nemusí vž
dy súhlasiťs publikovanými
textami, za ich obsah zodpovedá autor.
Tým krajanom, ktorí využ
ijú mož
nosťinzercie alebo sa rozhodnú
nášč
asopis finanč
ne podporit
predom č
o najsrdeč
nejš
ie ďakujeme!
Inzercia v tomto č
asopise je vítaná!
Ceny za uverejnené inzeráty sú
následujúce:
1/4 str. $ 10.00
1/2 str. $ 20.00
celá strana $ 40.00
Redakč
ná rada: Danka Orihelová, vedúca redaktorka
Joe Dobrovolný, Jana Wenzel
Vaš
e pripomienky, príspevky, ohlasy na obsah, dopisy č
itateľ
ov,
návrhy a inš
pirácie, ako i finanč
ná podpora tejto publikáce sú
srdeč
ne vítané! Uzávierka pre príspevky do jarného č
ísla je 15.
februára 2008. Oneskorené príspevky nebudú uverejnené!
Koreš
pondenciu a finanč
né príspevky môž
ete zasielaťna
nasledujúcu adresu:
Redakcia Říč
ka
Attn.: Danka Orihel
744 Park Blvd.S.,Winnipeg,
MB , R3P 1W3
ph. (204) 668-6605
e-mail: [email protected]
[email protected] (od januára 2008)
Adresa Klubu: Czechoslovak Benevolent Ass’n.
154 McKenzie St., Winnipeg Manitoba, R2W 5A2
Telefon klubu : (204) 589- 7483
31
32