Vladimír Stejskal: Morfostrukturní analýza reliéfu Polické vrchoviny

Komentáře

Transkript

Vladimír Stejskal: Morfostrukturní analýza reliéfu Polické vrchoviny
Morfostrukturní analýza reliéfu Polické vrchoviny
Vladimír Stejskal
P írodov decká Fakulta UK (student PGS), Albertov 6, 128 43 Praha 2
[email protected]
Polická vrchovina p edstavuje geomorfologickou jednotku odpovídající osní ásti vnitrosudetské pánve –
sedimentární struktury vytvo ené b hem rané variské tektogeneze na sv. okraji eského masívu. Pánev byla
postupn vypl ována r znými typy sediment od spodního karbonu až po svrchní k ídu. V pr b hu saxonské
tektogeneze dochází k významné strukturní p estavb pánve. Povrch horizontáln uložených k ídových
sediment byl nejd íve zvln n p í nými antiklinálami a synklinálami a následn porušen p í nými a podélnými
dislokacemi (Tásler a kol. 1979). V sou asnosti má vnitrosudetská pánev strukturu brachysynklinály (resp.
brachysynklinoria) s osou sudetského sm ru (SZ-JV). Strukturn litologický základ pro vývoj povrchových tvar
reliéfu Polické vrchoviny tvo í horizontáln až subhorizontáln uložené, p evážn svrchnok ídové sedimenty.
Díky brachysynklinálnímu uložení vystupují nejstarší jednotky symetricky na vn jším obvodu geomorfologické
jednotky, nejmladší pak v její osní ásti (viz Obr. 1.). Tento typ strukturní stavby p edur il za hlavní prvky
reliéfu strukturní plošiny, které tvo í centrální ást Polické vrchoviny. Po obvodu strukturních plošin jsou
vyvinuta dv paralelní kuestová pásma. Tomuto základnímu typologickému roz len ní reliéfu Polické vrchoviny
odpovídá i regionální geomorfologické len ní. Balatka, Sládek (1984) d lí Polickou vrchovinu na dva okrsky –
Polickou stup ovinu, která zahrnuje vn jší kuestové pásmo, a Polickou pánev tvo enou centrálními strukturními
plošinami a vnit ním kuestovým pásmem.
Obr. 1.: Geologická stavba Polické vrchoviny: 1 – b ezenské souvrství (coniac) – k emenné kvádrové pískovce,
2 – jizerské souvrství (st ední až svrchní turon) – vápnité prachovce, prachovité pískovce a slínovce, 3 – jizerské
souvrství – k emenné kvádrové pískovce Broumovských st n, 4 – b lohorské souvrství (cenoman až st ední
turon) – slínovce, prachovce, prachovité pískovce, 5 - korycanské vrstvy – glaukonitické pískovce, jílovitoprachovité pískovce, na SZ kvádrové pískovce, 6 – bohdašínské souvrství (trias) – pískovce, slepence.
Reliéf Polické vrchoviny je siln podmín n geologickou stavbou. Povrchové tvary jsou nápadn
ovlivn ny úložnými pom ry a litologickými vlastnostmi hornin, zlomovou i puklinovou tektonikou. Úložné
pom ry k ídových souvrství podmínily úklony strukturních plošin sm rem k ose Polické pánve, kterou probíhá
údolí Metuje. Úklony plošin se pohybují v rozmezí 0 – 15°, sm rem k okraj m pánevní struktury se jejich
hodnoty zvyšují. P í né zvrásn ní k ídových sediment se v reliéfu projevuje pouze na j. okraji Polické
vrchoviny, kde se lokální elevací projevuje tzv. zlí ská antiklinála a sousední sníženinou machovská synklinála.
Odlišná odolnost horninových souvrství se projevuje v jejich povrchovém rozší ení. Nejmén odolná souvrství
vystupují pouze na elech kuest, které jsou práv v d sledku st ídání hornin r zné odolnosti vyvinuty ve dvou
paralelních pásmech. Významné specifikum p edstavuje reliéf kvádrových pískovc
plošiny Adršpašskoteplických skal, kuesty Broumovských st n, sv deckých vrch Ostaše a Hejdy a n kterých dalších lokalit.
V kvádrových pískovcích Polické vrchoviny jsou vyvinuty všechny typické mikro-, mezo- i makroformy
pseudokrasového reliéfu.
Na základ zlomové stavby je možné Polickou vrchovinu rozd lit na dv p ibližn stejn rozsáhlé ásti
odd lené p í ným skalským zlomem. V ásti na sever od skalského zlomu p evládají p í né dislokace, na jih od
skalského zlomu naopak dislokace sm rné. Krom skalského zlomu pat í k dalším významným tektonickým
poruchám zlomy polický a b lský. Na všech t chto poruchách došlo k pohyb m o velikosti v rozmezí 60 – 100
m. V reliéfu se zlomová tektonika projevuje výskytem zlomových svah , svah na zlomové á e a údolních
tvar založených na zlomech. Stupn ve spádových k ivkách n kterých menších tok v míst k ížení zlom
poukazují na p ítomnost recentních pohyb , které dosud nejsou zahlazeny í ní erozí. Z hlediska morfologických
projev zlomové tektoniky zasluhuje bližší pozornost oblast podél jižní ásti polického zlomu. Zde byl v dosud
publikovaných geologických mapách (srov. nap . Tásler, Vejlupek 1988) polický zlom mapován jako jediná
linie sm ru p ibližn SZ – JV. Nejnov jší poznatky o tektonice polické pánve (Krásný a kol. 1996) dokládají
existenci minimáln dvou zlom , které tvo í polické zlomové pásmo v celém jeho pr b hu. Tyto nové poznatky
jsou v plném souladu s reliéfovými indiciemi zlomové tektoniky. V délce n kolika set m na S a na J od Police
nad Metují probíhají v linii polického zlomu dva paralelní úpady, v podélném profilu potoka Ledhujky jsou
vyvinuty ve spádová k ivce dva stupn po sob (viz Obr. 2.). Existence dvou dislokací je tedy z ejmá.
500
Nadmo ská výška (m)
480
460
440
polický zlom
420
400
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
Délka toku (m)
Obr. 2.: Stupn v podélném profilu potoka Ledhujky v míst k ížení polického zlomu.
Puklinová tektonika sehrála významnou roli zejména p i vývoji reliéfu oblastí budovaných kvádrovými
pískovci. Závislost na sm rech puklin se projevila p i vývoji nejr zn jších tvar pískovcového reliéfu –
pseudokrasových jeskyní, skalních h ib , skalních m st, a pod. Pokud opomineme puklinové sout sky ve
skalních m stech, lze konstatovat pom rn malou závislost na puklinových sm rech u všech ostatních údolních
tvar . Porovnáním r zných puklinových m ení byly nalezeny ur ité rozdíly v orientaci hlavních puklinových
sm r v ástech Polické vrchoviny na S a na J od Skalského zlomu. Z vlastních puklinových m ení
provedených v pseudokrasových lokalitách Ostaš, Hejda a Ko i í skály jižn od skalského zlomu vyplynuly jako
p evládající puklinové sm ry 45° (SV-JZ) a 135° (SZ-JV). Puklinovými m eními provedenými ezá em (1955)
v Adršpašsko-teplických skalách severn od skalského zlomu byly stanoveny jako hlavní puklinové sm ry 45° a
150° (viz Obr. 3.). Odlišnosti v orientaci tektonických zlom a puklin v t chto dvou ástech Polické vrchoviny
jsou d kazem existence ur itých odlišností v charakteru paleonap ových polí která v obou ástech pánve
p sobila v dob saxonské tektogeneze.
0°
Obr. 3..: Porovnání puklinových sm r nam ených v pseudokrasových lokalitách Ostaš, Hejda a Ko i í skály
(713 m ení – plná ára), s m eními provedenými ezá em (1955) v Adršpašsko-teplických skalách (1000
m ení – p erušovaná ára.
Literatura:
Balatka B., Sládek J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovc eské k ídové pánve. Rozpravy SAV, ada
MPV, 94 , 6, Academia, Praha, 79 s.
Krásný J. a kol. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod – Polická pánev – záv re ná zpráva,
MS GÚ Geofond Praha, 216 s.
ezá B. (1955): Terasy eky Metuje a tabulová plošina adršpašsko - teplická. Rozpravy SAV, ada MPV, 65,
7, Nakladatelství SAV, Praha, 75 s.
Tásler R. a kol. (1979): Geologie eské ásti vnitrosudetské pánve, ÚÚG v Academii, Praha, 292 s.
Tásler R., Vejlupek M. (1988): Základní geologická mapa SSR 1: 25 000 - List 04 - 332 Police nad Metují, MS
GS, Praha.
Summary
Morphostructural analysis of landforms in Polická vrchovina
Polická vrchovina, as a geomorphological unit, corresponds to the axial part of Intra-Sudetic Basin - an early
variscan sedimentary structure on the NE margin of the Bohemian Massif. Present brachysynclinal structure of
the basin originated during the Saxonic tectogenesis. Surface of the basin was warped by transverse folds and
disrupted by transverse and longitudinal faults. Structurally-lithological basement for the evolution of landforms
of Polická vrchovina is formed by flat lying and slightly inclined upper-cretaceous deposits. Relief is noticeably
controlled by rock structure, lithology, fault and joint tectonic. Slightly inclined sedimentary series determined as
a major landform structural surfaces with the dip 0 to 15°. Margins of the structural surfaces are rimmed by two
parallel belts of questas. Transverse folding of the Cretaceous deposits is reflected in surface topography only in
the southern part of Polická vrchovina. Based on the fault tectonics we can divide Polická vrchovina into two
parts devided by transverse Skalský fault. North of the Skalský fault prevail transverse dislocations and south of
the Skalský fault prevail longitudinal dislocations. Movements along particular faults reach 60 – 100 m. Fault
tectonics manifests itself by presence of fault scarps, fault-line scarps and fault-line valleys. Steps in longprofiles of several watercourses on the crossing with tectonic faults serve as a proof of presence of recent
tectonic movements, which haven’t been extinguished by fluvial erosion as yet. Joint tectonics had a great
influence especially on evolution of landforms in heavy bedded sandstones. Dependence on jointing is apparent
on the most of pseudocarst forms, except of valleys. If we neglect gorges in the rock cities, the dependency of
other valley forms on the directions of jointing is relatively poor.

Podobné dokumenty

jan bína úrovně konstrukčního georeliéfu na moravě a

jan bína úrovně konstrukčního georeliéfu na moravě a elevace (q), vyzdvižená nad holešovským zlomem, východomoravská elevace (r) mezi holešovským a temenickým zlomem, beskydská elevace (s) na SV od temenického zlomu, jablunkovská deprese (t) ve zlomo...

Více

morfostrukturní analýza jako vhodná metoda studia strukturně

morfostrukturní analýza jako vhodná metoda studia strukturně Dálkový průzkum Země (DPZ) v současné době využívá moderní technologie, které jsou schopny registrovat takové diagnostické prvky a detaily, které lidské oko nemůže běžně postřehnout. Využití těchto...

Více

technický list

technický list Dulux Grunt (p edevším st rkované ásti, spoje sádrokartonových desek, místa po odstran ní olejových nebo k ídových barev). ii) Na povrchy d íve nemalované nebo barevn nejednolité použijte navíc emu...

Více

Řešení stability sesuvného území geofyzikou, stavba dálnice D8

Řešení stability sesuvného území geofyzikou, stavba dálnice D8 Vlivem sezónního zvodnní v roce 2010 (duben až erven) došlo ke Obr.1 Výchoz hlubší smykové plochy po reaktivaci sesuvu .2 tyem svahovým pohybm (sesuv . 1 až sesuv . 4) horního záezu nad et...

Více

Hlavní katalog Atlas

Hlavní katalog Atlas St ediska solárních zkušeben...................................................................62 Atlas 25+.............................................................................................

Více

Opevnění u sv. Barbory nedaleko Všekar

Opevnění u sv. Barbory nedaleko Všekar na poznávací zájezdy po západo eských památkách. Když otec zakoupil m j všeobecný zájem. Hodn jsem pak navšt voval tohoto laskavého prav roce 1969 chatu v blízkosti Š áhlavic, objevil jsem p i jedn...

Více

40. číslo časopisu Informátor - Česká společnost pro výzkum a

40. číslo časopisu Informátor - Česká společnost pro výzkum a negativní vliv na kvalitu slévárenských bentonit , v p ípad sorbent se m že projevit velmi p ízniv , což je patrné nap . na lokalit Maršov, kde byly zjišt ny velmi nízké hodnoty montmorillonitu (15...

Více

židle do vaší laboratoře

židle do vaší laboratoře erpá jak paraleln , tak sériov najednou má vysokou chemickou odolnost díky kombinací rytonu, PTFE a kalrezu použitých pro membrány a ventily má možnost m ení a regulace vakua má nov vyvinutou zónov...

Více

Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení

Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení regional tectonic faults and tectonic zones. Lodhéřov is situated on the small granite massif (called “klenovský”) with a very low number of rocky veins, but with an abundant presence of size varie...

Více

technický list

technický list Z povrchu je t eba odstranit zne išt ní (nap . mastnotu) snižující p ilnavost barvy. Zne išt ní smyjte vodou se saponátem. Povrch napadený plísn mi o ist te pomocí špachtle a pokud nelze odstranit ...

Více