Utrpení mladého Werthera

Utrpení mladého Werthera
J.W. von Goethe
1.
2.
3.
4.
5.
Děj
Postavy
O autorovi
Začlenění do období
Autorovi současníci
Ad. 1. Děj
Dvoudílný milostný román v dopisech. Ústředním motivem je tragické ztroskotání nadaného a
sensitivního mladého muže jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta
Kestnera, jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společenském životě.
1. část (květen-září 1771) končí Wertherovým útěkem z Lottina městečka Walheimu.
2. část (říjen 1771-prosinec 1772) začíná záznamem hrdinových zkušeností z pobytu na novém
působišti na velvyslanectví, pokračuje líčením návratu k Lottě a končí jeho sebevraždou. Wertherovy
dopisy jsou podávány jako „skutečné“, rámcuje je „vydavatelův“ úvod a závěrečná zpráva o
hrdinově smrti.
Wether přijíždí do vesnice Wahlheim po tom, co se rozešel s další ženou, jakousi Leonorou,
aby se zde věnoval malování. Po nějaké době, kdy si užívá samoty, jede Werther na ples v
kočáře s několika přítelkyněmi. S nimi jede také Lotta. Mladé, hezké děvče, které má od
matčiny smrti na povel celou domácnost. Lotta se má provdat za Alberta, dobrého a poctivého
úředníka, který je nyní na cestách. Na plese tančí s Wetherem, který se do Lotty zamiluje.
Od tohoto dne ji navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí
Albert. Werther, který už nesnese déle pobývat v přítomnosti ženy, do které je bezhlavě
zamilován, avšak která zároveň patří jinému, vstupuje do služeb na velvyslanectví. Seznamuje
se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. Dopisuje si s Lottou, která
je již provdána za Alberta. Mezi ním a úředníky dochází k neshodám, rozhodne se tedy déle
nezůstat a místo opouští.
Werther se vrací na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. Albert začíná trochu žárlit,
avšak jeho galantnost a povaha mu nedovoluje nahlas vyslovit své myšlenky. Před Vánocemi
odjíždí Albert navštívit známé, Werther se opět schází s Lottou. Vyznává ji svou lásku. Ta
poznává, že Wethera nejspíše také miluje, avšak její čest ji nedovolí klamat manžela. Werther
odchází domů, napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení
dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší
nějaké neštěstí, postrkována Albertem je sluhovi předá.
Wether se o půlnoci téhož dne zastřelí. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci
Lotty. Před polednem Werther umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou líp; v
místě, které si sám určil.
Ad. 2. Postavy
Werther
Charlotta S. (zkráceně Lotta)
Albert
Vilém
slečna B.
hrabě C.
velvyslanec
Ad. 3. O autorovi
Johann Wolfgang Goethe (* 28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem – + 22.
března 1832, Výmar).
Byl to německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik, právník a politik,
biolog a stavitel. Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve
svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní
správy Sasko-výmarského vévodství. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor),
která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem jim byl William
Shakespeare.
- Dílo:
Jeho díla jsou detailně propracovaná a komplikovaná. Goethova tvorba z let 1795–
1805 bývá označována jako výmarská klasika.
a) Drama
Götz z Berlichingen se železnou rukou (Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand)
je drama psané v shakespearovském stylu. Goethův Götz je načrtnut podle ideálu
Sturm und Drang: je to aktivní hrdina, hrdý a plný vzdoru po touhy po nezávislosti,
svůj život vede v přátelství, lásce a ve spojení s přírodou.
Ifigenie na Tauridě
Torquato Tasso
Egmont
Anethe
Nálada zamilovaného
Historie válečníka
Faust – Jeho stěžejní a nejznámější dílo.
b) Poezie
Prometheus – tato báseň navazuje na antickou legendu o Prometheovi, zobrazuje zde
ale rebelujícího a triumfujícího hrdinu.
Král duchů – balada
Čarodějův učeň – balada
c) Romány
Spřízněni volbou
Utrpení mladého Werthera
Ad. 4. Začlenění do období
- Sturm und Drang - preromantismus (1765 – 1785)
Prakticky paralelně s koncem osvícenství vznikla skupina Sturm und Drang jejíž cíle byly
protichůdné s osvícenstvím. Jejich základním ideálem byl génius, který si určuje svoje
pravidla, tématem pak byl rozpor mezi tímto jedincem a společností. Tyto myšlenky
vycházely z filosofie J. Herdera.
• Nejznámějšími představiteli byli: Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller,
Gottfried August Bürger, za nejsilnější část jejich tvorby lze považovat drama a
román.
- Období klasiky (1729 – 1832)
V tomto období došlo ke spojení protikladných cílů osvícenství a skupiny Sturm und Drang,
dalším ovlivněním německým idealismem a jistým návratem k ideálům anticky nastala v
německé literatuře relativně zajímavá situace, kdy byl důraz kladen na harmonii a to jak mezi
jedincem a společností, tak mezi rozumem a citem. Největším uměleckým centrem se stal
Výmar, někdy pro toto období bývá užíváno označení výmarská klasika.
Do tohoto období patří větší část tvorby J. W. Goetha a F. Schillera, jejich vliv se projevil
především v dramatech. Většina dramat této doby je psána v tzv. blankversu
(nerýmovaný sylabotónický jambický verš o pěti stopách), hlavním tématem se stal vývoj
osobnosti víceméně směrem k humanistickému ideálu či otázka viny a svobody.
Dalšími výraznými osobnostmi tohoto období byli: Johann Joachim Winckelmann, Johann
Christian Friedrich Hölderlin.
Ad. 5. Autorovi současníci
Ruská lit.
- Gavril Romanovič Děržavin
- Ivan Andrejevič Krylov
Francouzská lit.
- Antoine François Prévos (Manon Lesacaut)
- Jean-Jacques Rousseau (Julie aneb Nová Heloisa)
- François René de Chateaubriand (spis Atala)
Anglická lit.
- William Blake (Písně nevinnosti)
- Samuel Taylor Coleridge („jezerní básník“)
- William Wordsworth („jezerní básník“)
Česká lit.
- Josef Jungmann
- Jan Kollár
- František Ladislav Čelakovský
- Václav Thám
- Josef Dobrovský