Červen 2012

� E RV E N 2 0 1 2
ČERVEN 2012
Ivančický
zpravodaj
Ivan�ický
zpravodaj
ROČNÍK XLI
RO�NÍK XLI
Obr. č. 1 – horní část plakátu přes celou šířku
PROGRAM
OSLAV
NA PALACKÉHO NÁM�STÍ
Pátek
22. 6.
Sobota
23. 6.
Sobota
30. 6.
16.00 Den hudby ZUŠ A. Muchy
20.30 Vystoupení vojenského um�leckého souboru ONDRÁŠ
9.00 Posádková hudba Olomouc
15.00 JOHNNY CASH – revival
13.00 Folková skupina NE�EŽ
17.30 Na�a Urbánková a BOKOMARA
10.00 B�h m�stem na 800 m
15.30 Pohádky od KAMARÁD�
13.00 Jaromír Hnili�ka + BREEZ BAND 21.30 Slavnostní oh�ostroj
se slavnostním krájením ivan�ického štr�dlu
Program oslav v jiných lokalitách najdete na zadní stran�!
1
Znak města z víček od PET lahví k článku Den Země na straně 59.
Foto SVČ Ivančice
XVII. Mezinárodní hudební festival
13 měst Concentus Moraviae
(2. 6.–30. 6. 2012)
Během měsíce června se bude každý den v některém z měst na jižní Moravě
konat koncert hudebního festivalu Souznění Moravy – Concentus Moraviae.
Oba slavnostní koncerty, zahajovací i závěrečný, budou věnovány významným
výročím dvou zakládajících festivalových měst, z nichž jedno leží na začátku
a druhé na konci tvz. Boskovické brázdy.
Slavnostní zahájení festivalu proběhne v rámci oslav 790. výročí první
písemné zmínky o Boskovicích. Bude se konat 2. června v kostele sv. Jakuba,
kde jeden ze skvostů vrcholného baroka, Zelenkovu Mši pro sv. Trojici, uvede
v Boskovicích Ensemble Inégal, přední český soubor zabývající se historicky
poučenou interpretací staré hudby.
Závěrečný koncert bude věnován 800. výročí založení města Ivančic. Ve
farním kostele Nanebevzetí Panny Marie se představí soubor Collegium Marianum se sólistkou Simonou Houda Šaturovou. V programu „Gloria“ budou
provedena díla tří největších velikánů vrcholného baroka – Antonia Vivaldiho,
Georga Friedricha Händela a Johana Sebastiana Bacha.
Dramaturgie letošního festivalu se ujala profesorka JAMU Barbara Maria
Willi.
Celý letošní ročník Concentu Moraviae je inspirován vztahem mezi hudbou
a matematikou a proto dostal název Kouzlo čísel.
Dramaturgyně B. M. Willi
popisuje výběr letošních koncertů tako:
Kouzlo čísel
„Ve středověké filozofii patřila hudba mezi matematické disciplíny a její
ušlechtilost se vysvětlovala tím, že odráží Bohem dané zákonitosti stejně jako
vědy geometrie a aritmetika.
Jako matematické kuchařky se čtou renesanční kompoziční učebnice, popisující kombinační možnosti různých hudebních proporcí, takzvaných intervalů.
Abstraktní svět čísel vyvolal v 16. století protireakci ve podobě monodie, která
preferovala individualitu a citové vyprávění. Jako to ale v lidských dějinách bývá
3
– kyvadlo se záhy obrátilo zpět a ještě v Bachově době najdeme spoustu zastánců
matematického „starého“ stylu.
Concentus Moraviae bude v roce 2012 ve svém ročníku staré hudby vážně
a hravě představovat nejdůležitější aspekty matematiky v hudbě – spekulativní
středověkou tvorbu, propracované a elegantní dílo prvních kontrapunktistů,
skladby velmistra kontrapunktu Johanna Sebastiana Bacha, barokní kódování skladby do generálbasových čísel, ale také naši vlastní hru s čísly. Některé
koncerty budou zahrnovat skladby ze stejného roku nebo se stejným opusovým
číslem nebo na nich bude všechno fungovat na tři…
Záměrem všech takových pravidel i her s čísly je nalezení znějícího řádu,
který by uvedl prostřednictvím hudby do harmonie také naši duši.“
Ačkoli má festival ve své hlavičce uvedeno festival 13 měst, zúčastňují se ho
kromě těchto zakládajících i města hostující. Letos se bude konat celkem v 21
městech, které se rozdělí o celkem 34 akcí (33 koncertů a jedno dopoledne pro
rodiny s dětmi). Sdílený kulturní zážitek je spojujícím prvkem, který pomáhá při
rozšiřování regionální spolupráci i v dalších oblastech.
Na závěr bychom chtěli upozornit
na druhý ivančický festivalový koncert
Hana Blažíková - gotická harfa, soprán
který se bude konat v pátek 15. června v 19.30 hod.
v románském kostele sv. Petra a Pavla v Řeznovicích.
Hana Blažíková je mimořádný zjev na české i mezinárodní scéně staré
hudby. Sopranistka s nezaměnitelnou barvou hlasu, vřelým hudebním výrazem
a citlivým vokálním projevem si získala obdiv na mnohých tuzemských i zahraničních pódiích, dlouhodobě spolupracuje s takovými dirigentskými esy, jakými
jsou např. Philippe Herreweghe nebo Masaaki Suzuki. Na letošním festivalu se
představí v osobní, niterné podobě, při níž se sama doprovodí na repliku gotické
harfy.
V. K.
4
S fes�valem Concentus Moraviae hrajeme do not
vašim financím
Modrá pyramida je tradičním partnerem Mezinárodního hudebního fes�valu Concentus Moraviae a zemská ředitelka Modré pyramidy Dagmar
Bártová vzkazuje všem příznivcům fes�valu: Modrá pyramida se velice rychle mění a už je mnohem
víc, než „jen“ stavební spořitelnou. Rozšířili jsme
nabídku produktů, služby i týmy našich odborníků
a poskytujeme komplexní finanční poradenství.
A dalo by se říci, že naše finanční poradenství je
přímo v souznění s dramaturgií letošního ročníku
fes�valu, která je zaměřena na „kouzlo čísel“. Když jsme vydali cestou finančního
poradenství, kladli jsme si otázku, co je v tomto projektu stěžejní. Jednoznačně
nám vyšlo, že jsou to lidé! Je určitě důležité, podle jakých not hrajete. Ale ještě
důležitější je, kdo je interpretem, který skladbu zahraje.
A vy ty správné interprety máte?
Ano, my je v týmu skutečně máme a jsme dobře sehraný orchestr. Na důkaz
toho přicházíme s nabídkou pro návštěvníky fes�valu. Na všech koncertech
obdrží soutěžní kupon, po jehož vyplnění získají dárek, ale hlavně poukázku na
finanční poradenství a následné zpracování finančního plánu. Tato poukázka
má hodnotu dva �síce korun. Každý tak bude mít možnost posoudit jak kvalitu
našich „not“, tak našich „interpretů“ – finančních poradců. Je to jedinečná příležitost, jak kouzla čísel využít i pro splnění svých plánů a snů.
A jak se přesvědčí ten, kdo nenavš�ví fes�valové koncerty?
Velice jednoduše – klientská centra máme po celé republice a jsou teď nově
přeznačená a pěkně viditelná. Chceme pomáhat každému klientovi najít cestu k tomu, aby uměl dobře s penězi hospodařit a stal se finančně nezávislým.
Ukazujeme mu i možná rizika, se kterými se může potkat. Díky individuálnímu
finančnímu plánu, který pro klienta připravíme, si může vše dobře naplánovat
– zajis�t si například finance na bydlení, na studia svých dě� nebo do penze
a přitom minimalizovat hrozby, které na nás mohou v průběhu života číhat.
Kontakt na klientské centrum Ivančice:
Růžová 1, tel.: 724 721 198
e-mail: [email protected]
www.modrapyramida.cz
5
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb.
(zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
11. schůze
konaná dne 2.5.2012
Ö Návrh Obecně závazné vyhlášky
o nakládání s odpady
RM bere na vědomí předloženou
novelu Obecně závazné vyhlášky
o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Ivančice a ustanovuje pracovní skupinu
ve složení: místostarosta Mgr. Radek
Musil, Milan Buček, Petr Sláma,
MVDr. Luboš Šlapanský, JUDr. Jiřina
Muchová a Ing. Milan Halúzka, která
upraví předloženou novelu v části
„přistavování velkoobjemových kontejnerů“ tak, aby navržená novela
mohla být po projednání s dozorovým orgánem a v radě předložena ke
schválení na nejblíže příštím zasedání
zastupitelstva města.
Ö Likvidace nalezených nefunkčních movitých věcí a klíčů dle
seznamu, předloženého MěP
RM bere na vědomí návrh komise
pro oceňování vyřazených předmětů,
určených k prodeji a souhlasí s fyzickou likvidací nalezených nefunkčních
movitých věcí a klíčů, jejichž seznam
byl předložen městskou policií.
Ö Nabídka prezentace města Ivančice
RM schvaluje prezentaci města
Ivančice v průvodci, který vydává Vy6
davatelství IPR, s.r.o., Praha, „Kam
v Praze/Křížem krážem ČR“ od 10/
2012 do 10/2013; jedna stránka formátu A5 za cenu 18.000,- Kč včetně
DPH. Hrazeno bude z rezervy rady.
RM ukládá KIC Ivančice spojit se
neprodleně s vydavatelstvím a zajistit
dodání fotografií a textu do průvodce.
Ö Hudební večery v parku Réna
RM uděluje Investiční moravské
společnosti, s.r.o., Moravské Bránice, IČ 28300556, souhlas ke konání
hudebních večerů v parku Réna ve
dnech 15.6., 6.7. a 3.8.2012 nejpozději
do 02.00 hodin, za poplatek 300,- Kč
za každou produkci. Pořadatel umístí
pódium pro kapely zády k městu pro
zajištění maximálního snížení hlučnosti. Po 22. hodině je pořadatel povinen zabezpečit ztlumení hudby tak,
aby nedošlo k porušení hygienických
předpisů na úseku ochrany veřejného
zdraví. Dotčené veřejné prostranství je
pořadatel povinen uvést do původního
stavu nejpozději do 12.00 hodin dne
následujícího po konání akce.
H l a s o v á n o:
3 pro, 1 proti
Ö Nájem pozemku – KIC a Besední dům Ivančice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120397 o nájmu části Palackého
náměstí pro období konání Slavností
chřestu, nájemce Kulturní a informační centrum Ivančice, příspěvková
organizace. Nájemné 1,- Kč. Smlouva
je uzavřena na dobu určitou od 17. do
20.5.2012.
RM schvaluje Smlouvu č.
120120398 o nájmu části Tesařova
náměstí pro období konání Slavností
chřestu, nájemce Besední dům Ivančice, příspěvková organizace. Nájemné
1,- Kč. Smlouva je uzavřena na dobu
určitou od 17. do 20.5.2012.
Ö Smlouvy o právu provést stavbu
„II/152 Ivančice, m.č. Němčice,
SO 610 Úprava objízdné trasy“ a
„II/152 Ivančice, m.č. Němčice“
RM schvaluje smlouvy o právu
provést stavbu „II/152 Ivančice, m.č.
Němčice, SO 610 Úprava objízdné
trasy“ a „II/152 Ivančice, m.č. Němčice“, stavebník Správa a údržba silnic
Jihomoravského kraje, příspěvková
organizace kraje, IČ 70932581.
Ö Finanční dar od sdružení Energoregion 2020
RM souhlasí s přijetím finančních
prostředků od sdružení Energoregion
2020 ve výši 82.000,- Kč formou
daru na zakoupení malé komunální
techniky a zavazuje se k minimálnímu
spolufinancování ve výši 20.500,- Kč.
Spolufinancování bude hrazeno z rozpočtu odboru technického a investičního na rok 2012.
Ö Telefónica O2 Czech Republic,
a.s – nabídka k odkoupení nemovitostí na Komenského náměstí
v Ivančicích
RM bere na vědomí informaci
o možnosti odkoupení nemovitostí na
Komenského náměstí v Ivančicích za
objektem pošty od společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.; věc
bude předložena zastupitelstvu města
na jeho nejblíže příštím zasedání.
Ö Smlouva o dílo na opravu sportovního stadionu v Ivančicích
RM schvaluje v návaznosti
na usnesení rady č. 30/R9 ze dne
16.4.2012 Smlouvu o dílo na opravu
sportovního stadionu v Ivančicích
se zhotovitelem – společností OHL
ŽS, a.s., Brno, IČ 46342796 za cenu
3.302.149,- Kč včetně DPH.
Ö Žádost o příspěvek na maškarní
karneval pro děti – J. H., Řeznovice
RM schvaluje poskytnutí finančního daru v částce 600,- Kč paní J. H.,
Řeznovice na náklady spojené s uspořádáním maškarního karnevalu pro
děti Svazem žen Řeznovice. Hrazeno
bude z rezervy rady.
7
12. schůze
konaná dne 14.5.2012
Ö Výběr dodavatelů pro akci
„Vnitřní integrace úřadu obce s
rozšířenou působností Ivančice“
RM, dle zápisu z jednání výběrové
komise konané dne 26.04.2012, schvaluje zadání zakázky na akci „Vnitřní
integrace úřadu obce s rozšířenou působností Ivančice“, která obsahovala
2 samostatné celky, níže uvedeným
uchazečům. Samostatnou část A)
veřejné zakázky „Pořízení ekonomických agend městského informačního
systému a agendy pro napojení na
základní registry a technická podpora“
schvaluje zadat firmě GORDIC spol.
s r.o., Erbenova 4, 586 01 Jihlava, IČ
47903783 za cenu 703.460,00 Kč bez
DPH (844.152,- Kč vč. DPH) za pořízení ekonomických agend městského
informačního systému, agendy pro
napojení na základní registry. Dále
technickou podporu od 1.1.2013 do
31.12.2017 za cenu 82.500,- Kč bez
DPH (99.000,- Kč vč. DPH).
Samostatnou část B) veřejné zakázky „Rozšíření licencí pro systémy
provozované v systémové infrastruktuře Zadavatele a dále poskytnutí
softwarových licencí pro vnitřní integraci úřadu“ schvaluje zadat firmě
C SYSTEM a.s., Otakara Ševčíka
840/10, 636 00 Brno – Židenice, IČ
27675645 za cenu 293.434,- Kč bez
DPH (352.121,- Kč vč. DPH).
Osloveno bylo 5 uchazečů, výzva
byla zveřejněna na úřední desce, webových stránkách. Podány byly 2 nabídky. RM dále schvaluje předložené
8
návrhy smluv o dílo s výše uvedenými
firmami. Hrazeno bude z dotace Integrovaného operačního programu – Zavádění ICT v územní veřejné správě,
výzva 06, projekt „Rozvoj služeb
eGovernmentu v ORP Ivančice I-III“
a schváleného rozpočtu na rok 2012.
Ö Příspěvek Skupiny ČEZ a objednávka reklamního plnění
RM schvaluje návrh objednávky na
reklamu a propagaci Skupiny ČEZ jako
partnera města Ivančice v rámci akcí
města v roce 2012. Příspěvek celkem
400.000,- Kč bude rozdělen na základě
provedeného reklamního plnění na následující akce pro uvedené příjemce:
1) Pokračování rekonstrukce obřadní síně židovského hřbitova v Ivančicích (Židovská obec – 40.000,- Kč)
2) Slavnosti chřestu (KIC Ivančice
– 40.000,- Kč)
3) Digitalizace ivančického kina
(KIC Ivančice, kino Réna – 90.000,Kč)
4) Ivančický grilfest – 2. ročník (Město Ivančice, KIC Ivančice
– 30.000,- Kč)
5) Dny dětí: (Sportovní, o.s. Řeznovice – 15.000,- Kč, ZŠ Vladimíra
Menšíka – 4.000,- Kč, Občanské sdružení Hrubšice – 20.000,- Kč)
6) Koncerty Základní umělecké školy A. Muchy (ZUŠ Ivančice
– 10.000,- Kč)
7) Projekt Ivančický lesní klub
Za humny (OS Měsíční houpačka
– 10.000,- Kč)
8) Sportovní akce: Ivančická hodinovka a dvanáctiminutovka (Atletický
klub Ivančice– 4.000,- Kč), cyklistický závod „Letkovský šíp“ (Cycles
Perfekta – 6.000,- Kč)
9) Zahradní slavnost (Mateřská
škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice – 8.000,- Kč)
10) Stromokruh Evropy (Okrašlovací spolek Ivančice – 2.000,- Kč)
11) Propagační materiály, tiskoviny (Město Ivančice – 17.000,- Kč)
12) Projekt Dětský svět v centru
Ivančic – 1. etapa (Město Ivančice
– 90.000,- Kč)
13) Den země (Středisko volného
času – 14.000,- Kč)
Ö Používání městského znaku
– Atletický klub Ivančice
RM uděluje občanskému sdružení
Atletický klub Ivančice, IČ 22765638,
souhlas s používáním znaku města
(v modrém štítě tři odvrácené (2.1)
zlaté poháry) bezúplatně.
Ö Stížnost na výběr nájemce pohostinství Řeznovice; Smlouva
o nájmu nebytových prostor;
Dodatek č. 7 – zrušení nájmu s p.
Nováčkem
RM bere na vědomí stížnost
Osadního výboru Řeznovice a p. B.
na postup při výběru nového nájemce
pohostinství Řeznovice a trvá na svém
původním rozhodnutí.
RM revokuje první větu usnesení č.
9/R9 z 16.4.2012 tak, že zní: RM určuje za nájemce nebytových prostor-objektu pohostinství č.p.154 na pozemku
p.č. 303 v k.ú. Řeznovice – Pivovar
Padochov s.r.o., IČ 29183952, nájemné za nebytové prostory 38.976,- Kč/
rok + každoroční zvyšování o státem
přiznanou míru inflace, nájemné za
věci movité 1.000,-Kč/rok + platná
sazba DPH.
RM schvaluje Smlouvu o nájmu
nebytových prostor-pohostinství Řeznovice, nájemce Pivovar Padochov,
IČ 29183952, nájemné za nebytové
prostory 38.976,- Kč + každoroční
zvyšování o státem přiznanou míru inflace, nájemné za věci movité 1.000,Kč/rok + DPH.
RM schvaluje Dodatek č. 7 ke
Smlouvě o nájmu nebytových prostor - pohostinství Řeznovice ze dne
30.9.2005, kterým se ruší k 15.5.2012
nájemní vztah s p. Miroslavem Nováčkem.
Ö Záměr prodeje části pozemku
p.č. 3166/6 a části pozemku p.č.
3409 v k.ú. Ivančice
RM nedoporučuje zastupitelstvu
schválit záměr prodeje části pozemku
p.č. 3166/6 a části pozemku p.č. 3409
v k.ú. Ivančice, a to do doby, než se
vyřeší dopravní úprava křižovatky
U Tří kohoutů.
Ö Smlouva o bezúplatném převodu infrastrukturního majetku
– převodce Rezidence Boží Hora
RM schvaluje Smlouvu o bezúplatném převodu infrastrukturního
majetku (veřejné osvětlení, komunikace, chodníky, dopravní značení,
dešťová kanalizace, přípojky k dešťovým vpustím), převodce Rezidence
Boží hora, s.r.o., IČ 28288408.
9
Ö Smlouva o poskytnutí dotace
z rozpočtu Jihomoravského kraje
RM schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v částce 150.000,- Kč. Dotace
bude poskytnuta na oslavy 800 let od
založení města Ivančice.
Ö Personální zajištění úklidu města, údržby městské zeleně a pomocných prací u stavební čety
RM bere na vědomí informaci
Úřadu práce ČR, krajské pracoviště
v Brně, že pro rok 2012 nebude uzavřena smlouva o příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci
veřejně prospěšných prací.
RM schvaluje z důvodu zajištění
úklidu města, údržby městské zeleně
a pomocných prací u stavební čety
navýšení počtu pracovníků na odboru
technickém a investičním - technická
skupina + úklid (o 4 tabulková místa)
na dobu určitou do 30.11.2012.
Ö Přidělení zakázky a schválení
Smlouvy o dílo na realizaci akce
„Čištění mlýnského náhonu“
RM, na základě zápisu komise pro
zadávání veřejných zakázek konané
dne 2.5.2012, schvaluje zadání zakázky „Čištění mlýnského náhonu“ firmě
OHL ŽS, a.s., Brno, IČ 46342796 za
cenu 2.397.565,- Kč vč. DPH a současně schvaluje příslušnou smlouvu
o dílo. Komise vybírala ze 4 nabídek.
Bude hrazeno z rozpočtu odboru technického a investičního a ze schváleného rozpočtového opatření.
10
Ö Přidělení zakázky a schválení
Smlouvy o dílo na realizaci
akce „Rekonstrukce přímého
chlazení v Památníku Alfonse
Muchy“
RM, na základě zápisu komise
pro zadávání veřejných zakázek konané dne 9.5.2012, schvaluje zadání
zakázky „Rekonstrukce přímého
chlazení v Památníku Alfonse Muchy“ firmě M-tech, s.r.o., Pardubice,
IČ 60108550 za cenu 948.702,- Kč
vč. DPH a současně schvaluje příslušnou smlouvu o dílo. Komise
vybírala ze 4 nabídek. Bude hrazeno
z rozpočtu odboru technického a investičního a ze schváleného rozpočtového opatření.
Ö Středisko volného času Ivančice
– žádost o prominutí poplatku
za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do parku Réna
ve dnech 24.–27.5.2012 na akce
Bambiriáda a Pohádkový les
RM nemůže prominout poplatek
za povolení k vjezdu do vybraných
míst a částí města Ivančice, neboť ust.
§ 16 zákona o místních poplatcích č.
565/1990 Sb. umožňující obci místní
poplatek částečně nebo úplně prominout bylo zrušeno zákonem č. 281/
2009 Sb. navazujícím na daňový řád
z. č. 280/2009 Sb.
13. schůze
konaná dne 18.5.2012
Ö Žádosti o poskytnutí veřejné finanční podpory z rozpočtu města Ivančice pro rok 2012
RM schvaluje poskytnutí částek veřejné finanční podpory dle následující
tabulky:
Poř.
č.
Žadatel
Účel
Schválená finanční podpora z rezervy rady v Kč
1.
Česká a Slov. asociace
hráčů na foukací
harmoniku, Praha
HARMONICA FEST 2012
(na zámku v Hrubšicích)
dotace 10.000,-
2.
TJ Sokol Budkovice
oprava kabin, střecha
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
3.
Pozemkový spolek
Koniklec, Mohelno
udržovací management kra- dotace 5.000,jin. prvku Letkovická stráň
4.
CYCLES PERFECTA,
Ivančice
Letkovský šíp 2012
dotace 2.000,-
5.
SDH ČMS Ivančice
výcvik mladých hasičů
dotace 15.000,-
6.
Pěvecký sbor Bádule
pěvecká vystoupení
dotace 16.000,-
7.
TJ Sokol Řeznovice
činnost klubu
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
8.
Sportovní, o.s. Řeznovice
rozvíjení sportovních aktivit
dotace 15.000,-
9.
Ing. O. P., Ivančice
OH Londýn
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
10.
TJ Slovan Ivančice
- volejbal
práce s mládeží
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
11.
TJ Slovan Ivančice
rekonstrukce rozvodu vody
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
12.
Ing. P., Brno
prezentace dechovky
dotace 3.000,11
13.
RP RACE TEAM Ivančice
motokros
dotace 10.000,-
14.
TJ Sokol Němčice
provoz sokolovny
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
15.
OS Budkovice
zábav. a sportovní aktivity
dotace 10.000,-
16.
Atletický klub Ivančice
soutěže pro mládež
dotace 20.000,-
17.
TJ Slovan Ivančice
činnost soutěžních oddílů
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
18.
HZS JMK Brno (hasiči)
oprava odsávání výfuk.
zplodin
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo
19.
SDH Němčice
kulturně společenská oblast dotace 35.000,-
20.
TJ Sokol Budkovice
oslavy 50 let TJ
dotace 8.000,-
21.
SDH ČMS, Dolní Kounice
soutěž mladých hasičů
dotace 1.000,-
22.
ČZS, org. Chryzantéma,
Brno
výstava chryzantém-nájem
BD
dotace 17.000,-
23.
Pěvecký sbor B. Hajnce,
Střelice
činnost a rozvoj sbor. zpěvu dotace 10.000,-
24.
T. N., Ivančice
výstava fotografií
dotace 3.000,-
25.
MRS Ivančice (rybáři)
výchova mládeže
k ochraně ŽP
dotace 10.000,-
26.
SŠ DOS, Mor. Krumlov
poznávací zájezd Praha
fin. podpora nepřiznána
27.
KC Réna Ivančice
provoz a opravy sportoviště
dotace 5.000,-
28.
Středisko rané péče SPRP, soc. služba pro rodiny
Brno
s dětmi
dotace 8.000,-
29.
Myslivecké sdruž.
Iv.-Letkovice
zazvěření honitby
dotace 10.000,-
30.
Orel jednota Ivančice
činnost oddílu stolního
tenisu
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
31.
SVČ Ivančice
volnočasové aktivity
dotace 40.000,-
32.
Orel jednota Ivančice
podpora aktivit, provoz
o finanční podpoře rozhodne zastupitelstvo z částky
vyhrazené ve schváleném
rozpočtu
33.
AC Moravský Krumlov
atletická liga přípravek
dotace 8.000,-
12
800 let města
K výročí města 1212–2012
Jak Ivančice, tak i každé město a snad každá
vesnice mají ve své historii nějaký nejstarší letopočet, od kterého odvozují své jubileum. Nejčastěji
jde o první písemnou zprávu o obci, obyčejně ji
někdo prodal, odkázal nebo vyměnil. Ale ves tu
jistě stála už před tím a možná hodně dlouho. Tradice však potřebuje svůj pevný
bod.
Ivančice přijaly za rok svého založení letopočet 1212. Kde ho vzaly? Uvádí
ho jen dnes 300 let starý rukopis nadepsaný „Kronika prastarého města Ivančic“,
který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Barokní doba vtiskla
tomuto spisu náboženský ráz, takže čteme: „Roku 1212, za vzrůstu a rozšíření
křesťanství a katolické víry, bylo město od sv.Václava krále slavně založeno.“
Toto místo v textu je narušeno pozdějším škrtáním a opravami. Letopočet 1212
je škrtnut a opraven na r. 936 (úmrtí sv. Václava). Další část původního písma je
na několika řádcích k nepřečtení přeškrtána.
Druhý odkaz na uvedený rok se v onom spisu nachází v závěrečném shrnutí
tématu: „Aby tento stručně podaný popis byl shrnut, tedy roku 1212 vystavěné
staré a dobrými privilegiemi obdarované město Ivančice byly městem královským, městem výstavným a opravdu bohatým. V rukou krále po několik století,
totiž více než 300let stálo v největším rozkvětu...“
To je vše o roce 1212. Náš pramen pochází z velmi pozdní doby (kolem
r. 1725) a řečený letopočet se jinde ve známých archiváliích nikde neobjevuje.
Nicméně proti pochopitelným pochybnostem se dá namítnout, že v té době, za
vlády markraběte Vladislava Jindřicha, bratra krále Přemysla Otakara I., se na
Moravě zakládala nová města a poznatky dnešních historiků ivančické založení
(lokaci) r. 1212 nijak nevylučují. Je možné, že autor naší kroniky měl k dispozici
nějaký písemný pramen, který se do dnešní doby nedochoval a je ztracen. Badatelé také jako zdroj připouštějí ústní podání. V každém případě nepředstavuje
vročení 1212 žádnou dějepisnou chybu a vztahuje se k období, kdy tu skutečně
vznikala zeměpanská města, měnila se tvářnost našich zemí a s rozvojem měst
probíhaly velké společenské změny.
K samotné kronice je třeba poznamenat, že její titul zní v originále „Chronik
der uralten Stadt Eibeschitz“. Obsahuje 11 stran textu psaného starou němčinou
a dobovým psacím písmem, směsicí kurentu a latinky. Čtení tohoto textu je
poměrně náročné. Kroniku uvádí také Augustin Kratochvíl (Ivančice, str. 84),
ale nepoužil ji jako pramene, asi kvůli ahistorickým údajům, jako např. založení
města sv.Václavem, což je asi ohlas nějaké zbožné legendy, která tu kolovala
13
ještě v 19.století. Archiválie je přístupná badatelům v Mor.zem.archivu v Brně,
zařazena je ve fondu G-11, signatura č. 340.
Ing. Karel Figer
***
Oprava
V minulém čísle jsme v článku Představitelé města Ivančic v odstavci Předsedové MěNV opomněli jméno Aloise Procházky. Za chybu se omlouváme:
Předsedové MěNV
1949–1951 Karel Krčma - dělník
1951–1957 František Matějec - strojvůdce
1957–1968 Jan Zelenka - obchodník
1968–1970 Vladimír Hofman - technik
1970–1976 Alois Procházka1976–1986 Vladimír Buchta - úředník
1986–1990 Augustin Kubík - technik
70 LET OD HEYDRICHIÁDY
Oslavy osvobození od nacistické okupace a konce 2. světové války mají své
velmi smutné pozadí. Je těžké radovat se z vítězství nad požárem, když spáleniště je posetém zkázou a mrtvými. Je to smutná oslava. Spíš by se měly hledat
příčiny, proč k válce došlo a hledat účinné způsoby jak příště jejímu vzniku
zavčas zabránit.
Mezi historiky zabývajícími se našimi novodobými dějinami a tedy i obdobím heydrichiády patří Mgr. Vojtěch Šustek, který Ivančickému zpravodaji
poskytl před 15 lety poutavý článek o působení našich legionářů v Rusku za I.
světové války. Rodové kořeny Mgr. V. Šustka sahají do Ivančic, kde žili jeho
prarodiče František a Jarmila Köstlovi. Profesor Kudláček, ředitel GJB, byl jeho
prastrýc. Díky této spřízněnosti jsme si dovolili Mgr. V. Šustka požádat o popis
politické situace v době heydrichiády a on nám rád vyhověl.
***
V létě roku 1941, po vpádu wehrmachtu do SSSR, se II. světová válka
dostávala do dalšího, ještě brutálnějšího stadia. Pro Němci obsazené země to
14
znamenalo vydatné zesílení exploatace (využití, hospodářské využitkování, vykořisťování – pozn. red.) jejich hospodářského potenciálu, a čím dále krutější teror
gestapa. Podobně tomu bylo i na „autonomním území Říše“ tzv. protektorátu
Čechy a Morava. Od léta 1941 sílí ovšem i rezistence českého národa. Stále četnější sabotáže prováděné Čechy ve zbrojních továrnách i na železnici a výkonná
špionáž, ohrožovaly produkci munice a zbraní. Hitler se proto rozhodl „udělat
v protektorátu pořádek“. Dosavadního říšského protektora Konstantina von Neuratha od 28. 9. 1941 nahradil ve funkci obergruppenführerem SS Reinhardem
Heydichem, šéfem Hlavního úřadu říšské bezpečnosti v Berlíně. Osmatřicetiletý
plavovlasý Sas patřil mezi pět nejvlivnějších pohlavárů nacistické říše a byl
nejvýznamnějším spolupracovníkem „říšského vůdce SS“ Heinricha Himmlera.
V době, kdy přišel do Prahy, byl již pachatelem desetitisíců vražd odpůrců nacismu. Absencí etických zábran upozornil na sebe již po Hitlerově puči při pronásledování politických oponentů nacismu v Německu, ale zejména při vyvraždění
špiček nacistické bojůvky SA, kterou Hitler podezříval z nedostatku loajality ke
své osobě.
Po okupaci území Československa nazývaného nacistickou propagandou od
30. let do dneška „Sudety“ a a následné likvidaci jeho torza 15. 3. 1939, umožnily Heydrichovi a jím řízené německé policie udeřit i proti českému národu.
Heydrich řídil nejen represívní opatření gestapa v okupovaných zemí, ale také
vražedná komanda tzv. Einsatzgruppen, která na území Polska, a od roku 1941
i Běloruska, Ukrajiny a Ruska, vyvražďovala desetitisíce místních obyvatel. Jako
absolvent gymnázia a námořní akademie německého válečného námořnictva,
patřil Heydrich mezi vzdělanější nacistické funkcionáře. Heydrich byl psychopatickou osobností několika tváří. Vytvářel o sobě obraz sportovce, příkladného
otce rodiny a milovníka hudby. Vůči nadřízenému Himmlerovi byl devótní, ale
k podřízeným podezřívavý a povýšenecký. Nedostatek vlastní přirozené autority
si kompenzoval vlastní mocí a krutostí.
K nacismu přivedla Heydricha jeho manželka Lina, rozená von Osten, potom
co byl Heydrich propuštěn z námořnictva pro porušení subordinace.
Novou politiku Velkoněmecké říše v protektorátu Čechy a Morava zahájil
Heydrich 27. 9. 1941 uvězněním a odsouzením k smrti předsedy protektorátní
vlády Aloise Eliáše a popravou již déle vězněného primátora Prahy Otakara
Klapky. Vyhlásil stanné právo a zřídil tzv. stanné soudy gestapa v Praze a v Brně.
Ty pak odsuzovaly k smrti příslušníky českého odbojového hnutí. Z propagandistických důvodů Heydrich nařídil uveřejnit pouze 404 rozsudků smrti, ačkoliv
zatčeno bylo kolem 5000 příslušníků odboje. Ostatní odsouzení Češi měli být
deportováni do vyhlazovacích táborů Mauthausen a Auschwitz. První z nich
určil Heydrich jako stálé místo tajných poprav Čechů. Poslední masová poprava
českých vlastenců tam proběhla 10. 4. 1945! Do Auschwitz nechal Heydrich
již v říjnu 1941 deportovat 800 příslušníků sokolské rezistence. V březnu 1942
15
jich žilo již jen necelých 7 desítek. Heydrich v proslovu k špičkám nacistického
režimu protektorátu počátkem října 1941 mluvil o čtyřech kategoriích Čechů:
1. Čech dobré rasy a správného smýšlení, 2. Čech dobré rasy a nepřátelského
smýšlení, 3. Čech špatné rasy a správného smýšlení, 4. Čech špatné rasy a špatného smýšlení. Pochopitelně první „kategorie Čechů“ se měla stát Němci, druhé
měla být „převychována“, nebo „postavena ke zdi“, třetí „zbavena možnosti mít
potomstvo“ a čtvrtá „evakuována na Východ“, což byl eufemismus pro zplynování. Český národ měl být zlikvidován, ovšem až po vítězné válce, prozatím
měli vysoce kvalifikovaní dělníci vyrábět pro Německo zbraně a munici. Proto
se Heydrich „českému pracujícímu člověku“ podbízel svojí propagandou, např.
přijímání dělnických delegací, nebo odesíláním dělníků na rekreaci do Luhačovic. Heydrich Čechy pohrdal a myslel si, že je zastraší a současně zkorumpuje.
Do budoucna ovšem, jak sám Heydrich prohlásil, „zde Čech už nebude mít zde
co pohledávat“.
Ve výčtu Heydrichových zločinů na Češích bylo by možné dále pokračovat.
Seznámíme-li se jen s částí z nich, nepřekvapí nás výrok šéfa československé
vojenské rozvědky v Londýně plk. Františka Moravce v jeho řeči ke členům
Anthropoid:
„Z rozhlasu a novin jste informováni o tom vraždění u nás doma. Němci vraždí ty nejlepší… Je to K. H. Frank a Heydrich, nově příchozí, kdo za to vraždění
zodpovídá. Jeden z nich za to musí zaplatit.“
Dík statečnosti parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka a zejména zásluhou stovek českých vlastenců, kteří jim poskytli zázemí, podařilo se Heydricha
potrestat. Kubišovou bombou utrpěl smrtelné zranění, jemuž 4. června 1942
v 9 hodin ráno podlehl. Zneškodnění Heydricha zabránilo jeho dalším zločinům,
zbořilo nacistickou propagandu o „loajálních a vlastně celkem spokojených“
Češích. Současně si Čechoslováci získali sympatie světové veřejnosti. Právě
nátlak veřejného mínění občanů Velké Británie donutil britskou vládu, aby ještě
v létě 1942 prohlásila územní zisky Německa plynoucí na úkor Československa
z tzv. mnichovské dohody, za právně neplatné. Likvidace Heydricha měla pro
osvobození a poválečné obnovení našeho státu zásadní význam. Byl to úspěch
vykoupený přibližně 1700 životy Čechů zavražděných na popravištích v Čechách a na Moravě v době od 28. 5. do 9. 7. 1942, 294 životy spolupracovníků
parašutistů povražděných 24. 10. 1942, 26. 1. 1943 a 4. 2. 1944 v Mauthausenu.
Stovky dalších vlastenců povraždili Němci ze msty za Heydricha v Auschwitz,
Ravennsbrücku a dalších táborech a žalářích. Svoboda vlasti se platí krví těch
nejobětavějších a nejčestnějších vlasteců.
Vojtěch Šustek
***
16
Odboj – odvaha, ale také deprimující dilema
První tři roky války vítězilo Německo na všech frontách. Nic nenasvědčovalo
tomu, že by mohlo válku prohrát. Západní demokratické státy Francie a Anglie
doplatily na snahu udržet mír za každou cenu a také USA nechtěly být do války zavlečeny. Komunistický Sovětský svaz uzavřel s nacistickým Německem 23. srpna
1939 smlouvu nazvanou Pakt o neútočení. Dne 29. září 1939 ráno byla v Moskvě
podepsána sovětsko-německá Smlouva o hranicích a přátelství, která Pakt o neútočení upřesňovala. To umožnilo, aby si oba státy mohly v klidu rozdělit nová území
v Polsku a v Pobaltí. V budoucnu se toto rozhodnutí tehdejších vůdců Sovětského
svazu ukrutně vymstilo na ztrátách sovětského obyvatelstva. Válečný stroj se zvolna dával do pohybu a 15. března 1939 dorazil do českých zemí, aby je prohlásil za
součást Velkoněmecké říše jako Protektorát Čechy a Morava. Protektorát se tak
stal pro dobyvačnou německou armádu významným zdrojem jejího vyzbrojování.
Je paradoxem, že nejen příslušníci české inteligence, ale i dělnictva a zemědělských venkovanů, byli prozíravější než významní politici, a věděli, že zlu se nemá
nikdy ustupovat. Musel to být nesmírná odvaha jít do odboje v době, kdy Němci
všude vítězili. Odbojáři však nebyli vojáci bojující v armádě, kde je vše předem
zadané a jasné. Oni měli volbu. Klidně mohli být loajální a čekat, že vše nějak
dopadne. Rozhodli se však podstoupit obrovské riziko deprimující především tím,
že svou odbojovou činností neohrožovali jen sebe, ale i ty, které milovali – své
nejbližší. Při tomto těžkém rozhodování si zvolili své přesvědčení, že svoboda je
víc než život v porobě totalitního režimu. Za tento jejich statečný postoj bychom je
měli uctívat a věnovat jim mnohem více místa v učebnicích naší historie.
SEZNAM IVANČICKÝCH OBĚTÍ HEYDRICHIÁDY
(Podle článku J. Husáka, IZ 5/1982)
V Ivančicích bylo 6. 3. 1942 rozpuštěno obecní zastupitelstvo a místo starosty Antonína Šturmy nastoupil na radnici vládní komisař Karl Schwetz.
Uprostřed června 1942 došlo na popravy zatčených občanů z Ivančic. Po
dlouhém mučení byl 14. června zastřelen řídící učitel Emil Šindelka, otec tří
dětí. Manželka a její dva synové poznali peklo koncentračních táborů do konce
války. Jejich dům byl vydrancován, všechno rozkradeno a odvezeno. Sokolský
pracovník Šindelka organizoval vojenský odboj jako velitel Obrany národa pro
západní Moravu.
16. června 1942 bylo v Kounicových kolejích popraveno 5 ivančických občanů:
Farář Adolf Tesař, který chtěl zachránit životy hledaným osobám vystavením nepravých křestních listů, např. synu učitele Josefa Kolaříka, jenž tu kdysi
17
působil na ústavě pro hluchoněmé. Syn se jako parašutista při seskoku padákem
poranil. Aby nespadl do spárů nacistů, sám se zastřelil. Celá jeho rodina i se
snoubenkou byla vyvražděna.
Dále byl zastřelen ředitel Občanské záložny Zd. Chudoba, otec dítěte, za
poskytnutí větší částky peněz pro účely Obrany národa.
Týž den byl popraven studující práv Hynek Růžička, nadšený sokolský,
divadelní a skautský pracovník, vedoucí odbojové skupiny mládeže a skautů;
byl ve spojení s krajským vedoucím Národního hnutí pracující mládeže (NHPM)
Karlem Mazourem.
Zastřeleni byli krejčovský mistr Jan Haraš a úředník Občanské záložny
Václav Procházka.
K jejich skupině patřil Jan Fibich, kterého gestapo zastřelilo 15. 5. 1942 ve
Vávrově ulici, když se snažil po zatčení uprchnout.
Popravy nekončily. 22. června 1942 byl zastřelen městský tajemník Josef
Sekerka, otec dvou dětí, za napsání falešných „kenkart“ a týž den popravili inspektora pojišťovny Františka Adama. Byl otcem tří dětí.
Ze skupiny Obrana národa byli zastřeleni major František Kopuletý a notář
Jaroš, působící kdysi v Ivančicích. Václav Máša zahynul v Osvětimi a František Kořan v Dachau. Oba měli po třech dětech.
Z profesorského sboru ivančického gymnázia zahynul v Osvětimi starosta
Vaníčkovy sokolské župy ředitel K. Weigner, profesor Miroslav Machař zahynul ve věžení a profesor Miroslav Žádník byl umučen v Osvětimi.
Vstoupíme do článku J. Husáka, abychom vyzdvihli, že popravení nebo
umučení nebyli žádní gangsteři, jak tvrdila nacistická propaganda. Všichni to
byli lidé, kteří měli zodpovědná zaměstnání nebo funkce, často středoškoláci
a vysokoškoláci, tedy vzdělanci, kterých v té době nebylo takové procento jako
dnes. V době, kdy nacistické Německo vítězilo na všech frontách a nic nenasvědčovalo na jeho budoucí porážku, se rozhodli jít do odboje, a to bez ohledu
na možná rizika.
Fotografie statečných ivančických odbojářů – obětí
heydrichiády, zveřejněné v publikaci Ivančice – Dějiny města
Další oběti nacistických represí
Gestapo 1. srpna 1943 v Brně postřelilo Františka Pokorného, otce dvou
dětí. Byl zedníkem a v Ivančicích řídil ilegální organizaci KSČ.
V Brně, rovněž na ulici, byl gestapem zastřelen Rudolf Bureš, zámečník
z Alexovic, otec dvou dětí.
18
19
Foto z archivu
Vladimíra Voborného
Na pamětní desce s Fučíkovou výstrahou „Lidé,
bděte!“ v budově radnice jsou jména 27 bojovníků, kteří
padli v odboji za naši svobodu. Kromě již uvedených
jsou tam vyryta ještě tato jména: Jaroslav Kudláček,
Bedřich Nováček, Vilém Prokeš, František Mucha,
Miroslav Mucha, dr. Lubomír Studený, Miloš Slavíček, Jan Žák, Jaroslav Ficht, Jaromír Šebek, František Kvasnička, Jan Krupa, Karel Huss a Bohumil
Jeřábek.
Dále je na desce 19 jmen občanů zahynuvších při
náletech a 86 jmen občanů židovského původu, umučených plynem. Celkem je na pamětní desce 132 jmen
obětí druhé světové války.
PRAMENY: J. Husák: Nad pamětními deskami obětí druhé světové války, IZ 5/1982
Mgr. Vojtěch Šustek: Pražané pod tlakem nacistické propagandy.
Kolektiv autorů: Ivančice – Dějiny města, r. 2002
20
NÁŠ ROZHOVOR
Otázky pro Mgr. Vojtěcha Šustka
Vojtěch Šustek (*1968) je historik a archivář. Působí v Archivu hlavního
města Prahy. Specializuje se na novodobé české dějiny a dějiny odboje. Je autorem či spoluautorem řady publikací, mimo jiné Zlato se čistí v ohni, Příběh
života, oběti a smrti pravoslavného kněze ThDr. Vladimíra Petřeka nebo Josef
Pfitzner a protektorátní Praha v letech 1939–1945. Editorsky se podílel na doplněném a aktualizovaném vydání díla Zdeňka Jelínka Operace Silver A (Praha
2010). V současné době pracuje na dosud nejobsáhlejší edici pramenů k období
heydrichiády a podílí se na televizním seriálu „Heydrich – konečné řešení“, který
od září probíhá na ČT 2.
Ještě v 80. letech se psalo „byl spáchán atentát na Heydricha“, jak o tom
např. svědčí i článek v Ivančickém zpravodaji z r. 1982. Mezi mnoha alternativami ve slovníku synonym je pro slovo „uskutečnit“ jen jedno synonymum pro
provedení něčeho špatného. Je to slovo „spáchat“. Proč byl dříve tento atentát
takto negativně hodnocen?
Slovní obrat „spáchán atentát“ v případě zneškodnění Heydricha našimi vlastenci, byl mimoděk převzat z textů nacistické propagandy v roce 1942 a udržel
se v češtině bohužel až do dneška. Kubiš a Gabčík přece provedli útok na Heydricha, tj. vykonali vojenskou akci proti ozbrojenému zločinci Heydrichovi, který
sám sebe považoval za vojáka.
Historie odbojové akce proti Heydrichovi byla komunistickým režimem
napřed zamlčována a později zkreslována, např. Sequensovým filmem atentát,
nebo knihami autorů Ivanova a Amorta, protože komunistický režim neměl zájem na tom, aby český národ věděl, jak mnoho statečných lidí má ve své historii.
Naopak, zájem komunistického režimu byl zbavit Čechy sebevědomí, aby byli
snadno manipulovatelní a poslušní.
V seriálu o Reinhardu Heydrichovi na ČT2, jehož jste spolutvůrcem, se
dozvídáme mnoho nového. Je skutečně pravda, že původní Hitlerovy plány, jak
po válce naložit s českým národem, byly „měkčí“ než plány Heydricha? Jak
vlastně chtěl Heydrich s Čechy a Moravany po válce naložit?
Češi měli být po vítězné válce fyzicky zlikvidováni, jako národ nepřátelský
a ještě méněcenné rasy. Němci k nám přistupovali ovšem jako hospodář k užitečnému zvířeti. Dokud nás potřebovali na práci v průmyslu během války, chtěli
21
nechat žít ty Čechy, kteří poslušně pracovali, nekladli sebemenší odpor a nebyli
židovského nebo cikánského původu. Když Němci vyvraždili např. Lidice, tak
se připravili o kvalifikované dělníky s produktivním vedlejším zemědělským
hospodářstvím. Když vyvraždili vesnici v Polsku nebo v Srbsku, připravili se
jen o málo produktivní zemědělce, kteří sotva uživili sebe, a tak to nebyla taková hospodářská ztráta. Proto v těchto zemích Němci vraždili místní lidi značně
bezstarostně.
Protektorát Čechy a Morava byl zbrojnicí německé armády. Jak na nás v té
době pohlíželi Spojenci? Proč naše zbrojní závody Spojenci nebombardovali
už dříve než v r. 1945? Bylo to kvůli tomu, že chtěli poškodit náš poválečný
průmysl, jak jsme se dříve v dějepisu učili?
Domnívám se, že Spojenci neměli v letech 1941–1942 dostatek kapacit, aby
svými bombardovacími letouny pravidelně pronikali nad území tzv. protektorátu
bombardovat průmyslové závody na našem území. Upřednostňovali masivní
bombardování Německa. Po vylodění v roce 1944 se situace změnila a převaha
Spojenců ve vzduchu pak umožnila bombardovat i zbrojní závody na našem
území.
Občas můžeme zaslechnout pochybnosti o tom, zda měl být atentát na
Heydricha proveden, neboť se muselo předpokládat, že přijdou velké represe.
Jaký měl atentát mezinárodní ohlas?
Zneškodnění Heydricha mělo pro osvobození Československa a jeho obnovení v původních hranicích naprosto zásadní význam. Byl potrestán rafinovaný
zločinec, který chtěl český národ fyzicky zlikvidovat a své genocidní plány začal
realizovat již od podzimu 1941. Zabití Heydricha a teror, který zde Němci rozpoutali, přiměl britskou vládu, aby oduznala platnost tzv. mnichovské dohody.
Tak mohl být náš stát po válce obnoven v historických hranicích Čecha a Moravy. Náš národ přinesl během německé msty obrovské oběti na životech. Musíme
vzít ale v úvahu, že válku s Němci bylo třeba vybojovat. Čeští vlastenci nechtěl
nečinně čekat, až válku vybojují ostatní národy.
Atentát na Heydricha měl velmi složitou a náročnou přípravu a byla do něj
zapojena řada lidí. Přesto se málem nepodařil. Nebylo by bývalo lepší, kdyby
akci realizoval jen jeden člověk typu „Šakal“?
Akce proti Heydrichovi byla provedena za mimořádně obtížných podmínek.
Její úspěch můžeme považovat za zázrak. Já osobně si myslím, že to byl úradek
Boží. Nebýt naprosto výjimečné statečnosti, zdatnosti a inteligence členů Anthropoid, a zejména jejich domácích spolupracovníků, např. Jan Zelenka-Hajský,
František Oktábec, rodina Moravcova, František Pecháček, a další, nikdy by se
Kubiš s Gabčíkem nepřiblížili k Heydrichovi na 1,5 m, aby ho mohli zabít. Zne22
škodnění pohlavára Heydrichova významu domácím odbojovým hnutím, nemá
v celé okupované Evropě obdoby. Je to čin zcela ojedinělý. Možná proto je dodnes bagatelizován a zlehčován současnou protičeskou propagandou, která často
zaznívá z úst některých našich publicistů, spisovatelů a politiků.
Jak důležitý pro říšskou hierarchii R. Heydrich byl a jaké v ní měl ambice?
Heydrichovou smrtí byl Hitler silně deprimovaný. Před Goebbelsem si
povzdechl, že pokud to tak půjde dál, „jen málo starých bojovníků se dožije
konečného vítězství nacionálního socialismu“, Himmler mluvil o Heydrichovi,
jako o „skutečně dobrém SS-mannovi, jehož už nejde nahradit“. Goebbels si
v deníku poznamenal, že „celý den je zahalený smutkem nad smrtí Heydricha,
jako by člověk ztratil bratra“. Špičky Německa byly otřeseny, vždyť do té doby
si připadaly, jako nadlidé.
Ztráta Heydricha byla ztrátou pro německý policejní aparát a ziskem pro
jeho soupeře – domácí odbojová hnutí v obsazených zemích. Nevím, jaké měl
Heydrich ambice, protože v roce 1942 již stál na vrcholu moci, patřil mezi „muže
kolem Hitlera“, jak říkala dobová nacistická propaganda, tj. ke špičce nacistického Německa.
Za odpovědi děkuje Vít Karas
Pět dramatických týdnů
Jsou výročí, která si neradi připomínáme, i když se hluboce zapsala do našeho života. Jsou však i taková, byť neradostná, která by se měla připomínat stále,
aby neupadla v zapomnění.
Mezi ně patří i 70. výročí heydrichiády, 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků.
Je to časový úsek z období nacistické okupace, vymezený atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. 5. 1942, kdy bylo vyhlášeno
druhé stanné právo, až do 3. 7. 1942, kdy bylo odvoláno. Jde zhruba o pět dramatických týdnů, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí našeho národa, kdy bylo popraveno tisíce nevinných obětí jako pomsta za život jednoho německého okupanta, jednoho nacistického pohlavára. Tato formulace „bytí nebytí“ zní s odstupem
23
doby, kdy žijeme v míru, kdy užíváme všechna práva demokratického státního
zřízení, jako fráze. Ale toto nebezpečí opravdu hrozilo. Patřím k těm, kteří toto
období prožívali na vlastní kůži. O tom podávám svědectví současníkům, svědectví, které je jen nepatrným kamínkem otřesné mozaiky té doby.
Život v našem městě jako ostatně v celé republice byl citelně poznamenán
válkou. Mnozí, muži i ženy, byli nasazeni ve válečném průmyslu doma i v Německu. Mantinely hmotného bytí byly ohraničeny potravinovými lístky, tabačenkami, šatenkami. Mantinely duchovního bytí byly ohraničeny cenzurou v tisku
i v rozhlase. Tiskem myslím nejen noviny, ale i literatura všeobecně. Rozhlasem
rozumím domácí stanice, kdy poslech cizích, jako Londýn, se trestaly oprátkou.
Výhrůžka k poslechu cizí stanice visela na každém přijímači.
Do toho spadla událost, atentát a následná smrt říšského protektora Heydricha. Zpráva, kvitovaná ve skrytu každého Čecha, způsobila u mocipánů doslova
běs. Nacistická dokonalost byla zraněna. Ještě ten den stanné právo. Rozkaz
k likvidaci těch, co byli na předních místech seznamu nespolehlivých. Vypsána
vysoká odměna těm, kteří dají stopu na pachate
le. Čím déle nebyli k nalezení, tím víc se stupňovala perzekuce. Denně byly
v novinách sloupky popravených. Byli zatýkáni naši spoluobčané, o kterých se
nevědělo, proč a zač. Strach dolehl na město. Bylo stanné právo. Lidé se obávali
vyjít na ulici. Všichni byli podezřelí z nepřátelství k Říši. Rodinní příslušníci
těch, kteří byli v zahraničí, byli deportování do tábora ve Svatobořicích .
Běsnění se stupňovalo do 10. června, kdy byly vypáleny Lidice. Zatímco do
té doby možná leckdo kladl vinu strůjcům atentátu za to, že za ně byli likvidováni
nevinní, Lidice pobouřily celý národ. Vypálení obce, zavraždění jejích obyvatel,
zašantročení dětí do německých rodin, to byla osudová chyba, které se okupanti
dopustili. Zanevřel na ně celý svět. Národ se vnitřně vzepřel, ale i okupanti.
Bylo červnová neděle dvaačtyřicátého roku. Den se probouzel. Bylo ke čtvrté
hodině, když někdo zabouchal na dveře. Vstal jsem, že otevřu. Tušil jsem něco
nekalého. Byla zlá doba. Ve dveřích se zablýskl bodák. Razil si s ním cestu do
našeho bytu německý soldát. Bez řečí vtrhl do kuchyně, rozhlédl se, a protože
ho prohlídka neuspokojila, vnikl do ložnice, kde spali moji rodiče. Vyděšeni
sledovali počínání nevítaného hosta. Ten zamířil ke skříním. Otevřel je zprudka
a vyzbrojen bodákem na pušce zaútočil do jejich obsahu. Vyhledávanou oběť tam
nenašel. A jak rychle vpadl, tak rychle vypadl. Zůstala po něm jen nezodpovězená otázka v našich tvářích. Takové prohlídky pocítili na své kůži všichni. Celý
národ. To se vymyká rozumné představě. Takový byl záchvat okupantů. Zběsilá
potlačovaná hrdost, že se nemohou dopátrat nepřítele, oni, všemocní.
Vyhlášeno ultimatum. Nebudou-li atentátníci dopadeni do daného termínu,
bude zle. Toho se zalekl Karel Čurda, odbojář. Viděl, jak naložili v sousedství
se starou nevinnou ženou, a v obavě o svou matku, atentátníky prozradil. Ale to
je další kapitola vzpomínek. Represe pokračovaly, i když běsnění ustupovalo.
24
Když mocipáni nabyli jistoty, že koho potřebovali zlikvidovat, toho se zbavili,
že už nemají skrytého nepřítele, stanné právo odvolali.
Ale válku stejně nevyhráli. Pamatujme na Lidice!
Moudrá slova o svobodě
Podstatou člověka je svoboda.
F. Hegel
Nikdo, kdo otročí tělu, není svobodný.
Seneca
Svoboda je účast na moci.
Cicero
Svoboda bez poslušnosti je zmatek,
poslušnost bez svobody je otroctví.
Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou.
Ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
Duše svobody je nesmrtelná,
nemůže být a nikdy nebude zničena.
A. Lincoln
J. Kollár
W. Churchill
Základním zákonem všech národů je svoboda.
Je to jediný zákon, proti kterému se nedá nic vymyslet,
protože je to zákon přírody.
Voltaire
Jezdec na oslu: „Já a můj osel máme svobodu.
Jedeme si, kam chceme. Viď, osle“
Osel: „Ano, tak jest, můj pane.“
G. Laub
Lepší být ptáčetem ze dřeva než živým v kleci.
Čínské přísloví
Ani nejlepší sokol nic neuloví,
když se mu nedovolí vzlétnout.
Kam by nedoletěl pták puštěný z klece, všude ráj.
Papoušek kakadu v králově hradu hoduje, poletuje,
nemá svoboděnku, co měl venku.
Na slobode – ako ryby v čistej vode.
Stříbrná klec a zlatá svoboda.
Japonské přísloví
Perské přísloví
Ukrajinské přísloví
Slovenské přísloví
České přísloví
25
Gaudeamus igitur…
Jaderná maturita
Jaderná maturita je odborná stáž pro středoškoláky, kteří se zajímají o techniku a energetiku. Stáž trvá tři dny, probíhá v Jaderné elektrárně Dukovany
a Temelín a je určena především pro studenty třetích ročníků partnerských
středních škol. Stáž se skládá z teoretického i praktického představení jaderné
elektrárny. Během přednášek se účastníci mimo jiné dozví, jak funguje primární
a sekundární okruh elektrárny nebo k čemu slouží systém kontroly a řízení. Na
teorii navazují exkurze do provozu elektrárny, kde je možné si některá zařízení
prohlédnout.
V učebně obsadili první řadu a vše pozorně
sledovali.
Letos se Jaderná maturita v Dukovanech konala ve dnech 25.–27. 4. 2012.
Prvního kola se zúčastnilo 43 studentů
partnerských gymnázií. Kromě Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice zde
byli zástupci gymnázií z Moravského
Krumlova, Velkého Meziříčí, Žďáru n.
Sázavou, Moravských Budějovic, Brna
- tř. kapitána Jaroše a Slovanské náměstí, Znojma, Třebíče.
26
Naše gymnázium zde reprezentovali studenti Lucie Kadlecová, Petr Musil,
Marek Hándl a Roman Nováček. Vyslechli zajímavé přednášky, měli také příležitost navštívit strojovnu výrobního bloku, havarijní řídící středisko a školící
středisko elektrárny včetně simulátoru blokové dozorny. Mezi maturanty zavítala se svou přednáškou předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
Zleva koordinátorka projektu Linda Štraubová, Marek Hándl, Lucie Kadlecová, ředitel
JED Tomáš Žák a Petr Musil.
Poslední den skládali studenti závěrečný vědomostní test a byli vyhlášení
tři studenti s nejlepšími výsledky – Králové jaderné maturity. Výsledky našich
studentů v letošním ročníku Jaderné maturity byly výborné – obsadili tři nejlepší
místa. Králové Jaderné maturity v roce 2012 jsou tedy všichni z našeho gymnázia: Petr Musil, Lucie Kadlecová a Marek Hándl.
RNDr. Jarmila Ištoková
Botanická exkurze
Ve dnech 11. 5. a 15. 5. se třídy 5. A a 1. C zúčastnily exkurze do Botanické
zahrady a skleníků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Prohlídka skleníků byla doprovázena odborným výkladem paní Mgr. Magdalény Chytré, s jejíž pomocí studenti vyplňovali i pracovní listy. Během prohlídky jsme navštívili skleník tropických rostlin s největší leknínovitou rostlinou
světa Viktorií královskou, skleník kapradin a cykasů, kde dominují stromovité
27
kapradiny, s nimiž se v naší
přírodě nesetkáme, skleník
subtropických rostlin, kde
se pěstují méně náročné
druhy palem jako je datlovník a skleník sukulentů
a bromélií.
Po návštěvě skleníku
následovala prohlídka areálu
botanické zahrady, kde se
studenti mohli blíže seznámit s velkým počtem bylin
i dřevin.
Poznatky získané při této exkurzi budou studenti nadále využívat v hodinách
biologie a při přípravě svého herbáře.
Mgr. Martina Píšová
JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR,
středisko Ivančice, www.skaut-ivancice.cz
24. dubna – sv. Jiří, patron skautů
Sv. Jiří celý život bojoval se zlem, a proto se stal patronem nejen rytířů, ale
i všech skautů. A jak oslavili ivančičtí skauti svátek svého patrona v roce, kdy
slaví český skauting 100 let od svého založení?
11. 4. 2012, 100 stromů pro Ivančice
Chlapecký oddíl Triangl se domluvil s hajným městských lesů panem Langem, že mu pomůže se sázením stromků. Pan hajný zařídil borovičky na sázení
a vybral místo, kde se jim bude nejlépe dařit. Po názorné ukázce, jak stromky
správně zasadit, se chlapci dali do práce. A šlo jim to pěkně od ruky. Za necelé
dvě hodiny vysadili 100 stromků, za každý rok existence skautské organizace
v českých zemích jeden.
21. 4. 2012, Skautská pouť
Dívčí oddíl Kaňka se zúčastnil tradiční okresní akce pořádané brněnskou diecézí. Vlakem do Moravských Bránic a odtud jsme putovali po červené turistické
28
značce do Dolních Kounic. Cestou světlušky a skautky splnily 4 úkoly a čekání
si krátily řešením hlavolamů. Konec naší pouti byl v klášteře Rosa Coeli, kde
jsme se posilnili. Před vyhlášením výsledků jsme si prohlédli klášter a zhlédli
živé obrazy o stoleté historii českého skautingu.
29
20.–22. 4. 2012, Ivančena
Členové roverského kmene Pozdní úder se vydali do Beskyd, kde v sobotu
21. 4. společně s mnoha skauty a trempy nejen z Čech vystoupali na Ivančenu.
Kamenná mohyla Ivančena (936 m) je místní unikát. Nachází se pod vrcholem Lysé hory a byla založena oddílovou radou 30. oddílu Junáka z Ostravy
6. 10. 1946 na památku pěti ostravských skautů - Vládi Čermáka, Vládi Pacha,
Milana Rottera, Quida Němce a Otty Kleina (členové „Odboje slezských junáků“). Ti byli 24. dubna roku 1945 popraveni v Polském Těšíně gestapem společně s dalšími třinácti skauty. Od roku 1961 se u mohyly začali pravidelně scházet
skauti, turisté i trampové vždy v neděli nejbližší 24. dubnu v pravé poledne.
Skauti do mohyly vsadili pár pamětních desek a dva kříže.
Každý přináší kámen nebo kamínek ze svého kraje a mohyla tak neustále
roste. V součastné době se rozkládá na ploše čtyřiceti metrů čtverečních a tyčí
se do výšky čtyř metrů. Mimojiné obsahuje kameny z Měsíce věnované Neilem
Armstrongem, z invazní pláže v Normandii či světového Jamboree z Thajska,
které proběhlo v roce 2002.
30
V roce 1995 byla mohyla přestavěna do dnešní podoby. Snahou skautů je,
aby mohyla byla zařazena do památek UNESCO. Do roku 1989 byla mohyla
i symbolem odboje proti nesvobodě. V období totality sledovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly a shromáždění doprovázela represivní opatření.
Motto: „Bez šátku mě na Skautský den století 24. dubna 2012 nikdo neuvidí!“
Na Skautský den století vyrazili skauti v celé republice do ulic, škol i zaměstnání se skautským šátkem na krku a někteří v celém skautském kroji. Skauti z Ivančic
se sešli odpoledne na Palackého náměstí, kde si udělali společnou fotku. Bohužel
ne všem nabitý pracovní a osobní program dovolil se focení zúčastnit.
27. 4. 2012, Oheň sv. Jiří
Skauti a skautky již tradičně
oslavili svátek svého patrona zapálením slavnostního ohně. U ohně
se sešli společně s oldskauty, aby si
společně popovídali a zazpívali.
Skautky všem přítomným krátkou scénkou připomněly významný
čin sv. Jiří.
Ivana Zídková
31
100 let
od založení ivančické kopané
(část 5.)
Vzpomínky fotbalového internacionála
Dnešní pokračování tohoto seriálu je věnováno vzpomínkám fotbalového
internacionála Bořivoje Voborného, kterého ivančičtí občané a zvlášť sportovci znají pod jménem Borek. Rozhovor pro IZ připravil Mgr. Josef Flíček.
Vážení čtenáři, na úvod bych chtěl vysvětlit, jak uvedený rozhovor vznikl. Protože se s Borkem nějaký ten rok
známe především z vytrvalostních běhů a závodů, oslovil
jsem ho v souvislosti s jeho fotbalovou kariérou. Borek
chvíli váhal, ale pak souhlasil a slíbil, že zavzpomíná
a něco napíše. Když se zmínil, že si vedl kroniku ze své
fotbalové činnosti, pak nebylo pochyb, že bude mít čtenářům a veřejnosti co říci.
Domnívám se, že jeho vzpomínání si s chutí přečtou
Borek Voborný (18 let) především vrstevníci a milovníci fotbalu, kteří ještě pana počátku kariéry
matují slavné postavy – legendárního Josefa Pepi Bicana,
prvoligového hráče
Vlastimila Bubníka, který jako jeden z mála vyvolených
a reprezentanta ČSR.
hrál velmi dobře za národní družstvo hokej i fotbal a další.
Věřím, že čtivý text ve formě otázek a odpovědí zaujme nejen milovníky sportu.
Ostatně posuďte sami …
Jaké byly tvoje fotbalové začátky, co bylo příčinou tvého zájmu o fotbal?
Moje první fotbalové krůčky se datují do doby těsně po válce. Bratranec Laďa
mě trénoval na hřišti, hrával za SK Ivančice. Přihlásil mě do žáčků Sportovního
klubu – později Trhárny Ivančice. V časopise Junák byl článek „Škola dobrých
fotbalistů“ s obrázkem Josefa Bicana, jak drží míč. Nemohl jsem se dočkat dalšího čísla, podle jeho rad jsem se snažil trénovat. Ve škole se hrál každý den
fotbal – na školním hřišti na Malovansku – třída proti třídě, všelijaké turnaje, byl
jsem na hřišti každý den. První turnaj za žáky jsem hrál ve Zbýšově. Pamatuji si,
že jsem celou noc nespal a chodil se dívat z okna, jestli neprší, to by byl turnaj
zrušen. Naštěstí nepršelo. Dostali jsme dresy, boty měl každý svoje. Do Zbýšova
32
jsme šli pěšky. Do finále jsme se dostali se Zbýšovem. Praskla mně teniska, tak
jsem ji omotal drátem. Vyhráli jsme 7:1, dal jsem 5 branek. Hrdě jsme si domů
nesli pohár…
Jaké byly tvoje další fotbalové kroky, jak jste trénovali?
Když jsem vychodil základní školu, měl jsem jít do učení, ale nikde mě
nechtěli vzít pro můj původ (měli jsme hospodářství a krejčovství). Nakonec
mě přece jen vzali do místního závodu Drukov. První rok jsem byl v učilišti ve
Velké Bíteši. Pro sport to zde bylo ideální. Dvacet metrů od ubytovny bylo hřiště
s tělocvičnou, takže jsem trávil veškerý volný čas na hřišti. Druhým rokem jsme
měli učiliště na Stříbském mlýně v Ivančicích. Hrál jsem za dorost DRUKOVA.
Trénoval nás pan Hurt – bývalý hráč SK Bratislava (je pochován na ivančickém
hřbitově). Na první trénink nám přinesl tenisové míčky, abychom s nimi žonglovali. Vysvětlil nám, že tenisákem získáme cit do nohou. Vzal jsem si to tak
k srdci, že jsem tenisák nosil všude s sebou. Denně jsem s tenisákem trénoval 2
hodiny, běhal jsem s tenisákem u nohou do školy na „Skřípák“ a opět ze školy.
Doma jsme měli velkou síň, rozestavěl jsem si cihly a mezi nimi jsem kličkoval.
Chodil jsem nakupovat do obchodu
s tenisákem a s ním jsem trénoval až
do vojny. Dokázal jsem žonglovat
s tenisákem z nohy na nohu 2500 krát,
aniž by se dotkl země (za přítomnosti
kamarádů, kteří vše kontrolovali). Zkusil jsem to i s pingpongovým míčkem
– napodruhé to bylo 350 krát, potom už
jsem to nezkoušel. Pan Hurt říkával, že
jednonohý fotbalista je poloviční fotbalista. Abych se naučil kopat i levou
nohou, přivázal mně šátkem na pravou
nohu malý kámen, což mě nutilo kopat
jen levačkou. Po roce pod vedením pana
Hurta jsme měli jeden z nejlepších dorostů na Moravě.
Jak se vyvíjela tvoje pozice v dorostu dále?
Pozvala si nás Ostrava, neboť tehdejší ivančický dorost byl na Moravě
známý. Hráli jsme předzápas ligového
utkání Ostrava – Kladno. Nad dorostem
Ostravy jsme zvítězili 3:1. Jindy, v Ky- Na soustředění v Krkonoších v roce 1958
33
jově, jsme hráli předzápas přátelského utkání Kyjov – Ostrava. V poločase jsme
vedli nad dorostem Kyjova 7:1. Muži Ostravy k zápasu ale nepřijeli, a tak do
druhého poločasu proti nám nastoupilo družstvo mužů Kyjova. Druhý poločas
pak skončil 1:1. Když jsme neměli soupeře v dorostu, tak jsme hrávali proti mužstvům dospělých – např. s Trhárnami Ivančice jsme hráli 1:1 atd.
Pak přišla zajímavá nabídka od trenéra národního družstva dorostu. Jak
k tomu došlo?
Na hornických oslavách v Oslavanech jsme hráli proti dorostu Oslavan.
Poločas byl 5:0 v náš prospěch, pak už jsme nehráli na branky. Přijel se na nás
podívat trenér národního družstva pan Musil. Zanedlouho jsem dostal pozvánku
k utkání národního družstva dorostu v Brně proti mužstvu Brna dospělých. Sraz
byl v hotelu Grand. Větší trému než ze zápasu jsem měl z oběda. Tolik lžiček,
nožů, vidliček, malých i velkých, jsem viděl poprvé, nevěděl jsem, co s nimi
mám dělat. Ale dobře to dopadlo.
Jaké bylo tvoje další působení v národním družstvu dorostu?
Dostal jsem pozvánku na utkání Morava – Slovensko v Galantě. Bylo to na
podzim. Neměl jsem žádný kabát. Maminka mně koupila tzv. montgomerák,
jediný kabát, který byl v té době v ivančické prodejně. Kabát mně byl velký
ještě v 25 letech. Když jsem přijel na sraz, byl jsem předmětem „zájmu“ téměř
všech spoluhráčů. Vyhráli jsme 1:0, vstřelil jsem jedinou branku z pravého křídla. Sehrál jsem ještě několik zápasů za jižní Moravu. Následovala pozvánka
na soustředění národního dorosteneckého družstva do Lomnice nad Popelkou.
Trénovali nás tam někteří starší hráči, např. Čambal, Košťálek, Krčil, Junek, Puč.
Patřili ke „zlatým“ hochům z finále mistrovství světa 1934 v Itálii. Naše družstvo
se probojovalo do finále turnaje Pracovních záloh proti PZ Jana Švermy Brno.
Finále se hrálo v Rajhradě. V den zápasu v 8 hod. ráno přijelo auto s jedním
funkcionářem Zbrojovky, že mě vezme do Brna ukázat stadion a potom mě zaveze do Rajhradu na zápas. Dopadlo to tak, že jsme domů přijeli až večer (zoo,
oběd, večeře). Kluci prohráli 3:2, byli na mě nazlobení – i takové praktiky se už
tehdy dělaly.
Následovala éra ve Zbrojovce Brno, jaké byly její začátky?
Po vyučení v roce 1956 jsem přestoupil do Zbrojovky Brno (hrála divizi).
S dorostem Zbrojovky jsme se dostali do finálových bojů o mistra republiky. Ale
vyhrát titul se nepodařilo. V té době jsem začal hrát za mužstvo dospělých, i když
jsem ještě mohl hrát za dorost, a také jsem si za něj občas zahrál. Trenérem byl
Eduard Farda, bývalý trenér národního družstva hokeje ČSR. Zbrojovka získala
tři starší hráče – Bicana, Koubka a Sirotka. Koubek byl bývalý stoper národního
mužstva, Sirotek obránce Sparty Praha, Bican byl hráč i trenér.
34
Nemůžeš zavzpomínat na Josefa Bicana podrobněji? Byla to přece velká
osobnost.
To je pravda. V té době mu bylo 43 roků a hrát s ním, to byly velké zážitky. Jeho
kopací technika byla nenapodobitelná a také úžasný byl jeho start na míč. Na 20–30 m
byl i přes svůj věk mezi námi nejrychlejší. Všem bez rozdílu vykal, i kdyby mu bylo
jen 15 roků. Rád se sázel. Byl jsem svědkem, když se po tréninku vsadil s naším brankářem Streitem o dvě piva, že mu dá ze 100 pokutových kopů nejméně 95 branek.
Nakonec jich dal 98, dvě střely šly do tyče. A to, prosím, ještě mezi kopy říkal: „Pane
Streit, teď jsme kopali pravou nohou, nyní budeme kopat zase levou.“ Bylo to neuvěřitelné. Josef Bican byl můj velký vzor. Měl zvláštní způsob jak oznámit po pátečním
tréninku sestavu mužstva pro nedělní zápas. Začínal slovy: „Středního útočníka budu
hrát já“, potom jmenoval další hráče, ale to už tak nezáleželo na tom, kdo bude hrát. Já
osobně ho považuji za nejlepšího fotbalistu všech dob. Měl smůlu, že nejlepší fotbalová léta zabrzdila válka. Ve Zbrojovce jsem byl až do vojny.
A jaká byla léta vojenská?
Vojenskou službu jsem nastoupil v roce 1957 v Brně na Lidické ulici. Tam
jsem prodělal základní výcvik a poté jsem byl přeřazen do sportovní čety Rudé
hvězdy Brno.
Rudá hvězda Brno na fotografii ve slovenském sportovním časopisu na jaře r. 1958.
Vlevo dole je jen z poloviny vidět tvář trenéra Eremiáše, vpravo dole Vlasta Bubník.
35
První rok jsme bydleli
na Lenince v budově policie
v 5. poschodí. Druhý rok nás
přestěhovali na ulici Příční,
kde sídlila hudba ministerstva vnitra. V letní přestávce
1958 jsme se zúčastnili Dunajského poháru – dříve to
byl Středoevropský pohár.
Celý měsíc jsme trávili na
přehradě, tam jsme trénovali
a odtud jsme jezdili hrát zápasy s účastníky Dunajského
poháru. Těmito účastníky
Dunajský pohár r. 1958 – RH Brno
ve Vojvodině Novi Sad.
byli Salgotorján, MTK Budapešť, Vojvodina Novi sad,
Červená hvězda Bělehrad, Prešov, RH Brno. Dostali jsme se až do finále s ČH
Bělehrad. Bylo to jedno z nejlepších ligových mužstev v Evropě. V Bělehradě
jsme prohráli 4:1 při umělém osvětlení (hráli jsme za těchto podmínek poprvé
a dělalo nám to potíže). V Brně jsme pak prohráli 3:2.
Ještě ke sportovní četě. Bylo nás tam 11, šest fotbalistů – Voborný, Mikeska,
Koláček, Obert, Bomba, Popluhár, který odcházel a místo něho přišel Mika ze
Sparty. Z hokejistů zde byli Nadrchal, Černý, Potch, Pantůček, Šubrt.
Můžeš nám prozradit, jaké odměny jste dostávali za odehrané zápasy?
Za vyhraný ligový zápas jsme měli 200 Kčs mínus 20 Kčs daň. Za přátelská
utkání to bylo 100 Kčs. Stravovali jsme se sami. Měsíční stravné činilo 900 Kčs
plus 400 Kčs kalorné. K tomu odměna za zápas. V Pisárkách na tréninkovém
hřišti nás navštívil sportovní spisovatel Ota Pavel (Dukla mezi mrakodrapy aj.)
a pak napsal reportáž „Jaro v Pisárkách.“ Píše tam o mé kličce, což se objevilo
i v novinách. Za to ovšem zvláštní odměna nebyla.
V Ivančicích se často používá slovo Vangl. Můžeš říci něco o jeho původu?
Před zápasem v Novém Sadu – v rámci Dunajského poháru – jsme hráli bez
Vlasty Bubníka, Přády, Šóna, Mikesky. Přišel za mnou Mirek Salaj a povídá:
„Ukaž těm klukům jugoslávským, jak se hraje ve Vanglu fotbal.“ Toto slovo jsem
slyšel poprvé. Dříve si dělali legraci, jakou máme v Ivančicích dlažbu. A nyní se
objeví slovo, které vzniklo úpravou ze slova Vančice, následně Vangl.
36
Je známo, že jste v roce 1959 podnikli sportovní zájezd na Dálný východ.
Můžeš stručně říci, o co šlo?
V červnu uvedeného roku jsme podnikli jeden nejpozoruhodnějších a nejdelších zájezdů v historii československé kopané. Navštívili jsme SSSR, Čínu,
Vietnam, Korejskou lidově demokratickou republiku. Nalétali jsme 30 000 km,
vlakem najezdili 56 hodin a autobusem stovky km po Vietnamu. Zájezd trval 6
týdnů, vše bylo pod záštitou ministerstva vnitra.
Jaký byl vlastní průběh zájezdu?
Naším letadlem jsme letěli do Lvova, po krátké přestávce do Kyjeva, po občerstvení jsme pokračovali do Stalina, což je dnešní Doněck. Město má kolem
800 000 obyvatel.
Utkání ve Stalinu (dnešní Doněck). Zleva Koláček, Obert, Bubník, Voborný, Danda.
Zde to byl první zápas a skončil 0:0, sledovalo jej 17 000 diváků. Poté jsme
se přesunuli do Moskvy, kde jsme hráli na stadionu Dynama s výběrem moskevských klubů, což bylo jejich olympijské mužstvo. Prohráli jsme 2:0. Po několika
dnech jsme TU 104 letěli do Sverdlovska, kde se před 20 000 diváky hrálo třetí
utkání. Zápas skončil 3:3. Zde jsme mimo jiné navštívili památník, kde se rozděluje Evropa a Asie.
37
Na letišti v Moskvě
V Moskvě na stadionu Dynama před utkáním s olympijským výběrem SSSR.
38
Následoval let přes Chabarovsk
do Irkutska, což byla poslední zastávka před odletem do Číny. Byli
jsme poslední letadlo, které zde přistálo, neboť další dva dny to nebylo
možné. Nebe se uzavřelo černou
clonou mraků, celé dva dny pršelo,
tak jsme odpočívali. Po dvou dnech
se konečně počasí ve Sverdlovsku
umoudřilo a mohli jsme odletět.
Vaše cesta směřovala do Číny.
Na místě, kde se rozděluje Evropa a Asie.
Jaké to bylo v této velké zemi?
Po dvou a půl hodinovém letu – zpestřením byly pohledy na Bajkalské jezero, poušť Gobi a Čínskou zeď – jsme přistáli v Pekingu, hlavním městě Číny. Zde
nás kromě čestných hostů přivítalo 40 stupňové vedro. První dojem byl ohromující – nádherné moderní letiště, skvělí lidé a ještě skvělejší občerstvení. O jídle
v Číně by se mohly psát knihy, ale o tom už psala Dana Zátopková. Hotel, kde
jsme bydleli, se jmenoval Nový most. Vzorně se o nás starali při snídani, obědě,
večeři, stoly byly plné jídla, pití a ovoce (švédské stoly). Čínský ministr vnitra
nás pozval na pověstnou čínskou kachnu. Seděli jsme po čtyřech u stolu, u každého bylo malé umyvadlo s ručníkem. Kachnu přinesli na krásném stříbrném
podnosu, byla nádherně vypečená i se zobákem, jako vymodelovaná. Jedlo se
přímo rukama, každý si ulamoval. Trvalo to dlouho, než jsme to spořádali. Něco
tak dobrého jsme nikdy nejedli.
Před utkáním v Pekingu
(Pokračování příště)
39
Historie Jednoty Orelské
v Ivančicích (2. závěrečná část)
V zápisu o přípravách veřejného cvičení a průvodu na oslavu 10. výročí založení ivančické orelské jednoty jsou zmiňovány všechny jednoty včetně oslavanské, ořechovské a maršovické s prapory. Lze předpokládat, že i ivančická jednota
prapor měla a pamětníci to potvrzují. Při zmínce o svatojakubských poutích jsou
zmiňovány prapory dokonce dva, není ale jasné zda to byly prapory ivančické
nebo župní. Pamětníci nevědí a v jednatelské knize nic o pořízení praporu zaznamenáno není. Problém lze snad vysvětit používáním praporu Křesťanskosociálního odboru tělovýchovného při ivančickém Všeodborovém spolku Tomáš
Procházka, který byl ivančickým předchůdcem Orla. Podle popisů byl prapor
používaný ivančickými orly pestrý a bohatě vyšívaný vedle „krásného modrého“
praporu orelského, který nejspíše vyrobily a věnovaly sestry orlice v čele se sestrou Mikulkovou Leopoldou, která byla vyhlášenou zručnou vyšívačkou. Nevíme
ale kdy se to stalo a není doloženo, že by pokladník jakýkoli obnos za pořízení
jistě cenného díla komukoli vyplatil. V pohnutých dobách padesátých let pak
indicie o existenci a možném uschování ivančického orelského praporu/ů/ mizí
u příbuzných sestry Mikulkové na Orlíku.
V r. 1922 bylo velkou událostí mohutné vystoupení orlů na orelském sletu
v Brně s velkým zastoupením spřátelených organizací z celé Evropy i z Ameri-
Veřejné cvičení Orla v Ivančicích na Malovansku r. 1922.
40
Fotoatelier Musil, Ivančice
ky. Ivančičtí orlové se úspěšně zúčastnili moravských závodů Čsl. Orla v Olomouci 1924 a pak řady dalších i na župní i celostátní úrovni. Vynikali zejména
v bězích. V r. 1924 byl ustaven hudební kroužek vedený p. Střechou, od r. 1924
také úzce spolupracovali i na divadelních vystoupeních s Čučicemi, kde se intensivně organizační práci věnoval br. Veleba. Jejich vystoupení byla i ozdobou
jubilejní slavnosti ochotnického spolku Tyl v Zastávce u Brna, setkání divadelníků na Hlíně a župních akademií. Přes obtížné roky hospodářské krize společným
úsilím a s podporou Občanské záložny se činnost jednoty úspěšně rozvíjela až
do mobilisace v r. 1938, kdy postupně řada z cvičitelů i členů byla povolána na
vojnu a pak díky událostem II světové války byla činnost Orla opět přerušena.
Po válce se podařilo obnovit provoz kina postupně i ostatní sportovní a kulturní aktivity, zdaleka ale už
ne v tak velkém rozsahu jako v meziválečném období. Každopádně ale
nelze opominout zmínku o skvělé
representaci jednoty na celostátní
úrovni, kde se ivančickým běžcům
br. Juránkovi a Černému opakovaně
dařilo stát na stupních vítězů. V r.
1947 byl bratr Černý byl mistrem
Orla v běhu na 5000m.
V r. 1947 se také podařilo uskutečnit letní tábor v Křižanově a ve
spolupráci s P. Maxou se řada orlů
zapojila do budování skautských oddílů. Nadějný vývoj však definitivně
na více jak 40 let zablokoval nástup
komunistického režimu. Majetek
Orla byl zabaven, organizace rozpuštěna, mnozí z členů byli uvězněni, někteří přešli do Sokola nebo
se svému přesvědčení zpronevěřili a
stali se dokonce i třeba stranickými
kádry.
Opětné zmrtvýchvstání Orla umožnil až pád komunistického režimu v r.
1989. Velké disputace, zda má smysl obnovovat dřívější organizace naštěstí
nevedl a nenechal se odradit p. učitel Poul, který přesvědčil ing. Vladimíra Černého a sestru Evu Šnédarovou, aby se ujali obnovy Orla. Sám neúnavně obíhal
všechny potřebné úřady, až se mu podařilo dosáhnout navrácení orlovny. První
se podařilo zorganizovat cvičení rodičů s malými dětmi, kteří chodili cvičit
41
do němčické sokolovny, od r. 1992 pak už do orlovny. Nezištnými brigádami
členů bylo postupně venkovní prostranství očištěno od chlívků a harampádí,
po zprovoznění venkovního hřiště se mohl začít hrát fotbal a hledaly se cesty,
jak vyřešit problémy s provozem orlovny. První starostí bylo dostat na úroveň
sociální zázemí tak, aby orlovnu neuzavřeli hygienici. Pak za pomoci ústředí
byla řešena oprava podlahy tělocvičny a nakonec v r. 2000 byla dokončena rekonstrukce s přístavbou podkrovní společenské místnosti a úprava venkovního
hřiště s novým bezprašným povrchem. V posledních letech se podařilo získat
i dotace nejprve v r. 2008 na rozšíření tělocvičny, aby vyhověla požadavkům
škol, pak dokonce i na nadstavbu, kde nakonec v r. 2010 byla zprovozněna kvalitní čtyřdráhová kuželna.
Péčí sester A. Muzikářové, M. Kaplerové a pí Něničkové byl v r. 1997
pořízen nový prapor jednoty. Po vybavení mobiliářem byly ve společenské
místnosti vytvořeny předpoklady pro pořádání školení i kulturních akcí. Z nich
si zaslouží zmínku zejména pořad věnovaný vztahům Ivančic k P. Františku Sušilovi a komponované pořady s texty připravenými br. Jiřím Poulem, či výstavky
Bratři Jan Juránek a Jan Poul s hejtmanem JmK S. Juránkem v r. 2008 při udělení čestného uznání župy Sušilovy za dlouholetou obětavou práci a čestného členství jednoty
42
obrazů Vladimíra Černého st. K 95. výročí založení ivančického Orla proběhla
i pěkná výstava orelských trofejí a historických fotografií. Ú příležitosti 150.
výročí obnovení kaple sv. Jakuba v r. 2008 se členům Orla se podařilo pro kapli
sv. Jakuba s p. Johnem Muchou vyjednat povolení k instalaci i trvalé exposici
faksimile Otčenáše Alfonse Muchy a realizovat ji tam.
Tradici mají orelské nekuřácké plesy léta pořádané ve spolupráci s KDU-ČSL Ivančice., Ty klasicky zahajuje polonéza v podání mladých orlů a dobrá
kapela i doprovodný program nabízejí příjemnou zábavu pro členy i příznivce
Orla všech věkových kategorií. Tradici také má pořádání mikulášských besídek,
jesličkových slavností a oslav Svátku matek či různých obdobných akcí. Jejich
realizace se úspěšně zhostili většinou především s. Hana Muchová a br. Tomáš
Pavlík, kteří také od počátku jsou dušemi programů pro děti.
Od roku 1996, kdy se stal starostou Orla jednoty Ivančice, píše významnou kapitolu ivančického Orla br. František Zemek (v popředí)
Významnou podporu všude, od zednických prací až po obsluhu při společenských akcích zajišťovaly sestry Miluše Kratochvílová a Miluše Malcherová,
mnoho při obnově provozu na orlovně pomohl i br. Antonín Ambrozek a tak
bychom mohli pokračovat stále dále. Postupně se zapojovali další členové tak,
že ivančičtí orli byli schopni zajistit pořádání dnů FICEP se soutěžemi i pro širo43
kou veřejnost. Po absolvování školení si vytvořili předpoklady pro kompetentní
vedení sportovních aktivit včetně táborů pro děti i pořádání ústředních či župních
akcí zejména v malé kopané, kuželkách a floorbalu. Mnohé vznikalo „na koleně“
s minimálními prostředky, ale s o to větším zápalem pro věc.
Sportovní úspěchy zajistili především kuželkáři a házenkáři, kteří pod vedením br. Zemka úspěšně presentovali jednotu na mistrovství Orla a byli vysláni
i jako oficiální reprezentanti celého Orla na mezinárodní mistrovství FICEP. Pod
vedením sestry Konečné několik let pracoval oddíl gymnastek a díky systematické práci br. Karla Jelínka se stále výše probojovával oddíl našich florbalistů. Nejčerstvější vavříny sklízejí členové oddílu floorbalu (kteří se v r. 2010 probojovali
do I. ligy AFL a na mistrovství Orla skončili druzí), kuželkářů, kteří pravidelně
na mistrovství Orla bojují o první příčky, a stolních tenistů, kteří léta trénovali
i hráli v orlovně ještě před r. 1989 a kteří se díky institutu přidruženého členství na orlovnu vrátili. Pravidelně má ivančický Orel zastoupení na etapových
jízdách cyklistů kde se ctí naši zástupci dojeli např. i v r. 2005 do Kolína nad
Rýnem nebo loni do Santiaga de Compostela. Na druhé straně se jim i podařilo
uskutečnit výpravu na Triglav Vzhledem k rozsahu případných bližších informací o těchto sportovních aktivitách bude vhodné věnovat jim samostatné články.
Od roku 1996, kdy se stal starostou Orla jednoty Ivančice píše významnou
kapitolu ivančického Orla br. František Zemek Svou prací a silným tahem na
branku dokázal s minimem prostředků zachránit a postupně zrekonstruovat ivančickou orlovnu tak, že i po již skoro 100 letech od svého postavení může dobře
sloužit nejen orlům, ale i široké veřejnosti. Jak již v r. 2007 při poslední kulaté
oslavě uvedl, jsou ivančičtí orlové „spíše na práci než na slavení“. Tak významné
jubileum ale nemohli nechat bez povšimnutí. K oslavě 100-letého výročí založení jednoty Orla Ivančice tedy jistě patří i poděkování všem, kdo jakkoli přispěli
k úspěšnému zakončením skoro 20-leté snahy o vybudování důstojného zázemí
pro jednotu i farnost. Prakticky každý z členů více, či méně, musel přiložit ruku
Nový prapor Jednoty Orel Ivančice
44
k dílu, aby ivančický Orel vzdor všem potížím a diametrálně odlišnému prostředí, ve kterém se dnes nachází, mohl nabídnout členům, ivančickým školám i širší
veřejnosti solidní příležitost pro rozvoj ducha i těla.
Všem tedy patří velký dík
Zvláštní dík pak patří především bratrům Šustrovi, Kostelkovi a Mulíčkovi,
kteří zajišťovali podporu z ústředí Orla, předsednictvu župy Sušilovy v čele se
starostou br. Grenarem za pochopení při operativním překlenování problémů
s financováním poskytnutím bezúročné půjčky stejně jako sponzorům z řad
ivančických podnikatelů, zvláště V. Halámkovi, pp. Bučkovi, Bokovi, Kulašovi
a v neposlední řadě i představitelům města Ivančice, kteří se nakonec přece jen
také přidali a poskytnutím další půjčky umožnili získání potřebné finální dotace.
Všem tedy patří srdečný dík a pozvání, aby 9. 6. 2012 přišli s námi oslavit
100 let od založení jednoty. Do dnů příštích pak nám nezbývá než si popřát orelským pozdravem: Zdař Bůh!
Orel jednota Ivančice
Skupina Bubínky
Klečící zleva: pí Večeřová roz. Veselá, Marie Kelblová - matka Liby Fučíkové
Stojící vpravo: pí Procházková - matka Antonína Procházky
45
MŠ, ZŠ a DD Ivančice, Široká 42
Šetříme životní prostředí, jeho zdroje
Do celostátního programu recyklace odpadů Recyklohraní jsme se přihlásili
již před několika lety. Důslednému třídění a sběru odpadů se v naší škole MŠ,
ZŠ a DD Ivančice Široká 42 věnujeme dlouhodobě. Děti se tak učí zásadám,
návykům, které naplňují trvale udržitelný rozvoj.
V roce 2011 jsme odevzdali neziskové společnosti Asekol 265 kg elektrozařízení.
Přínos zpětného odběru a recyklace vysloužilých elektrospotřebičů pro životní prostředí:
MŠ, ZŠ a DD Ivančice
Množství sebraných za rok 2011
Úspora elektrické energie (MWh)
Úspora ropy (l)
Úspora primárních surovin (t)
Úspora vody (m3)
Snížení produkce nebezpečného
odpadu (t)
Snížení produkce skleníkových
plynů (t CO2 ekv.)
TV
Monitory Ostatní EEZ Celkem
8 ks
1,27
22,58
0,08
6,20
1,11
3 ks
0,4
9,71
0,03
2,42
0,52
105 kg
2,55
180,89
0,05
9,72
2,02
256 kg
4,22
213,18
0,16
18,34
3,65
0,34
0,10
0,47
0,91
Do sběru jsme odevzdali také 786 kg starého papíru, 12 žoků PET lahví i několik
kg skla.
Ve svém úsilí budeme dále pokračovat, děkujeme všem pilným žákům a jejich ochotným rodičům za spolupráci. V loňském roce se podařilo vedení naší
školy p. ředitelce Ing. Martě Špalkové zateplit a opravit budovu naší MŠ, Dětského domova, šaten a tělocvičny. Nejen, že nyní škola vypadá krásně, ale jde
především o velké úspory energií spojené s vytápěním.
Mgr. Ludmila Marková,
koordinátorka environmentální výchovy
46
Zdravý zoubek v MŠ, ZŠ a Dětském domově v Ivančicích
„Zdravý zoubek“ je projekt zdravotnických škol zaměřený na děti v mateřských a základních školách, který si klade za cíl především naučit děti zábavnou
formou základním pravidlům zubní hygieny.
Naše škola měla to štěstí, že se do projektu zapojila, a to díky slečnám Nikole
Černé a Markétě Nekužové, které si samy vybraly nelehký úkol vyzkoušet si
komunikaci a nácvik dentální hygieny s dětmi s různým zdravotním postižením.
Slečny – budoucí dentální hygienistky – přišly mezi děti vybavené názornými
pomůckami a celý nácvik ústní hygieny probíhal formou hraní, což se oběma
stranám líbilo. A závěrečné dárečky – nové barevné kartáčky a kelímky potěšily.
Naše děti nebyly na akci nepřipravené. Jak je v naší škole zvykem – téma zubní
hygieny prolínalo činnostmi během celého týdne. V pondělí si dětí vyměnily
vlastní poznatky a zkušenosti o péči o zuby a jejich sdělení byla zapsána formou
„rozhovoru“. Se vzniklým textem ušitým dětem na míru se celý týden pracovalo
v českém jazyku – využíval se jak pro výuku gramatiky, tak rozvoj komunikačních dovedností a samozřejmě pro čtení s porozuměním. Na téma „zdravé zoubky“ se napojovaly i další předměty, tentokrát především přírodovědné, okruhem
péče o zdraví. Po návštěvě slečen hygienistek a prožití celé události, děti celou
událost samostatně písemně zaznamenaly do svých deníků a nejlepší zápisky
se předaly do redakce školního časopisu Slucháček. Víme, že pro podporu péče
o zdravé zoubky našich dětí jsme letos udělali dost, ale že je potřeby akci opako47
vat, aby se získané návyky upevnily. Doufáme, že se nám podaří udělat z návštěv
hygienistek tradici.
Zubní hygiena je ve školních osnovách poněkud opomíjenou záležitostí.
Touto akcí jsme vyhlásili celoškolní boj se zubními kazy!
Další podařená zdravotně osvětová akce se nám podařila v naší mateřské
škole, kterou navštěvují děti s postižením sluchovým, s autismem a s vadami
řeči. Letos jsme navázali spolupráci se studenty medicíny a zajistili jsme našim
malým dětem Nemocnici pro medvídky.
Nemocnice pro medvídky je projekt vedený studenty medicíny v rámci IFMSA
CZ (International Federation of Medical Students Association Česká republika)
a probíhající současně i v dalších evropských státech.
Projekt je adresován dětem předškolního věku, tzn. 3–6 let, a jeho cílem je
pomoci dětem zbavit se strachu z lékaře a nemocničního prostředí. Metodou hry,
která je pro děti nejpřirozenější formou učení, je dětem přiblíženo prostředí ordinace lékaře, operační sál a vysvětleny základní vyšetřovací metody. Snahou je
zbavit děti strachu z lékařů a neznámého prostředí a ukázat jim, že nemoc je součástí každodenního života a boj proti ní nemusí vždy znamenat bolest, trápení,
ubližování, strach. Hlavním tematickým bodem je tedy setkání dítěte s lékařem
a myšlenka, že cílem jakékoli lékařské činnosti není pouze léčení jako takové, ale
také vytváření vztahu založeného na jistotě, pocitu bezpečí a vzájemné důvěře
mezi lékařem a jeho malým pacientem. Program je zároveň ]jedinečnou příležitostí, jak mohou mladí lidé vyplnit svůj volný čas a navíc získat řadu zkušeností
pro svou budoucí praxi či osobní život.
I Nemocnice pro medvídky probíhala v naší školce formou týdenní hry, ne
jejímž počátku si děti po domluvě s rodiči přinesli z domova vlastní nemocné
plyšáčky. S tetami učitelkami si povídaly o tom, co je trápí a s těmito sděleními
se opět pracovalo ve prospěch komunikačního rozvoje každého dítěte. Vlastní
návštěva mediků potom proměnila naši školku v maličkou nemocnici s ordinací
praktického lékaře, ambulancemi i operačním sálem. Medici v bílém, vybavení
částečně opravdové a částečně hravé sice z počátku v některých dětech vyvolalo
úzkost, ale nakonec se to všechno „zvrtlo“ v nádherné motivované hraní s jako
nemocnými medvídky a „paními doktorkami“. A to je určitě splněný cíl – odstranit strach z „bílých plášťů“ a nemocničního prostředí.
Děkujeme touto cestou slečně Zuzana Böhmerové studentce LF MU z brněnské „Nemocnice pro medvídky“, která celou akci pro nás připravila.
Snažíme se, aby život dětí v naší školce a škole byl pro děti zajímavý, přínosný a především zábavný.
PaedDr. Miroslava Křupalová, zástupkyně ředitelky
Zdroj: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-5123.html [cit. 26.04.2012]
48
Beseda s panem Styxem
Dne 25. dubna v 18 hodin se v knihovně v Ivančicích konala zajímavá beseda
s panem Josefem Styxem o odboji v Ivančicích, Brně a okolí. Besedy se zúčastnili i starší žáci MŠ, ZŠ a DD v Ivančicích. Pan J. Styx je pamětník, který se
odboje sám zúčastnil, za což byl následně vězněn nacisty. O těchto dramatických
událostech napsal velmi zajímavou knihu Zapadlo slunce nad Breslau…“
Děkujeme p. Josefu Styxovi, pracovnicím knihovny i p. Marii Abrahámové,
za skvělou organizaci velmi zajímavé přednášky.
Co si děti o besedě zapsaly do deníků:
Lenka:
25. dubna večer jsme byli na besedě s panem Styxem v knihovně. Je to pán,
který zažil 2. světovou válku. Tehdy byl mladý kluk. Pracoval na dráze a pomáhal partyzánům. To bylo moc nebezpečné! Potom byl odhalen a uvězněn. Hrozil
mu trest smrti! V koncentračním táboře lidé moc trpěli, ale on přežil. To je moc
dobře.
David:
Pan Styx pracoval v odboji, byl moc statečný i jeho kamarádi! Do vlaků dával
letáky, to bylo zakázané! Nacisté hledali partyzány! Lidé se moc báli! Mnoho lidí
ve válce zemřelo. Po besedě jsme dali p. Styxovi a p. Marii Abrahámové květiny.
Paní Marie se narodila v době války ve vězení v Berlíně, její tatínek byl partyzán
a byl popraven. Hrůza! Marie nám o tom vyprávěla u nás ve škole. My žijeme
v míru! Hurá!
Mgr. Ludmila Marková – učitelka dějepisu
49
ZŠ a MŠ Němčice
V pondělí 14. května se uskutečnila v ZŠ Němčicích besídka ke Dni matek.
Děti ze školní družiny si pro své maminky a babičky připravily pásmo složené
z básniček a písniček, které proložily i hrou na flétny a keyboard. Na závěr vystoupení všechny děti obdarovaly maminky kytičkou jako poděkování za jejich
péči a lásku.
100 leté výročí školy v Řeznovicích
Vážení spoluobčané,
naše škola bude na podzim slavit 100 leté výročí. Prosíme vás o pomoc. Rádi bychom uspořádali výstavu všeho, co
souvisí se školstvím v Řeznovicích. Dále se chystáme vydat
publikaci o škole se seznamy žáků a fotografiemi.
Pokud máte doma fotografie tříd, budovy, ... staré sešity, učebnice, žákovské knížky, vysvědčení, školní pomůcky, … tak vás prosíme o jejich zapůjčení.
Fotografie naskenujeme a ihned vám vrátíme, ostatní věci bychom vám vrátili po výstavě – proto vás prosíme, abyste je měli podepsané.
Za ochotu předem děkuje Mgr. Karla Černá, ředitelka,
a její spolupracovníci ve škole v Řeznovicích
50
ZŠ TGM
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem
Pravdivost tohoto přísloví jsme si mohli mnohokrát vyzkoušet na vlastní
kůži. Denně se setkáváme s potřebou znalosti anglického jazyka. Při komunikaci s počítačovými programy se tento světový jazyk stal nezbytností. Proto
rozvíjíme znalosti českého jazyka spolu s jazykem anglickým. Komunikační
schopnosti děti upevňují od nejútlejšího věku. Motivaci k přípravě do anglického jazyka již na 1. stupni posiluje soutěž ENGLISH IS EASY. Je určena žákům
4. a 5. ročníků.
Soutěžící se dělí do dvou kategorií. Obě skupiny se liší nejen délkou studia angličtiny, ale i zadanými tématy. Každou třídu reprezentují tři zástupci. Porotu tvořili
vyučující anglického jazyka - Mgr. Jarmila Loudová, Mgr. Zuzana Kubíková.
Každý soutěžící si nejprve ověřil, zda mu štěstí přeje.Vylosoval si jedno
téma, představil se porotě a pak už plynule konverzoval. Kromě komunikačních
dovedností děti plnily úkoly s interaktivní tabulí. Základem byla četba a porozumění textu k tématu, nechyběly ani hravé aktivity, byly příjemným zpestřením
soutěže.
51
Všechny děti se navzájem podporovaly potleskem. Ačkoli zvítězili jen ti
nejlepší, malou odměnu si odnesl každý. Soutěžící dokázali překonat ostych. Poprvé si vyzkoušeli, jak dobré jsou jejich komunikační dovednosti v angličtině.
Brzy nastane doba letních dovolených, jejich píle a snaha bude doceněna
v životních situacích, které jim cestování po světě přinese. Učte se denně jazyky.
Mějte na paměti, že je pravdivé přísloví: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.
UMÍSTĚNÍ VÍTĚZŮ:
I. kategorie - žáci 4. tříd
1. místo - Petr Kolouch
2. místo - Eva Bárová
3. místo - Adéla Janačíková
4. místo - Hana Kopuletá
4. B
4. A
4. A
4. B
II. kategorie - žáci 5. tříd
1. místo - Polina Kan
2. místo - Vojtěch Janský
3. místo - Klára Sychrová
4. místo - Karolína Dužíková
5. B
5. A
5. A
5. A
Mgr. Jarmila Loudová
Základní škola Vladimíra Menšíka
Pálení čarodějnic
I v naší školní družině se stalo tradicí připomenout si magický den – 30. dubna pálení čarodějnic. Vyrobili jsme si papírové čarodějnice, přibalili buřty, dobrou náladu a v pátek 27. dubna vyrazili do parku na Réně. Zde si děti zasoutěžily
např. při letu na koštěti nebo hodu šiškami na cíl. Unaveni pohybovými hrami se
posilnily opečenými buřty a pamlsky z místní hospůdky.
Vyvrcholením odpoledne bylo očekávané upalování čarodějnic.
Za zdárný průběh naší oslavy patří dík panu Marku Eiblovi, který nám pomohl tuto akci na Réně připravit.
M. Sojková
Noc ve škole
Ve čtvrtek 3. 5. odpoledne ožila škola hlasy dětí. Nepřicházely s aktovkami,
ale nesly spacáky, karimatky, polštářky, plyšáčky a další věci. Proč? Konečně se
dočkaly spaní ve škole. Někteří sami, jiní s pomocí maminek a tatínků si připravili ve třídách svůj pelíšek.
52
A pak už jsme vyrazili na
Rénu, kde si všichni vyzkoušeli různé pohybové aktivity
a hry, které pro nás připravily paní Simona a Lucka
ze SVČ.
K večeři jsme si opekli
nejen špekáčky, ale i chleba
a rohlíky. Blížící se bouřka
nás vyhnala zpět do školy.
Tady na nás čekal zlatý hřeb
celého večera. S napětím
a někteří s malou dušičkou
se chystali vyrazit na stezku odvahy. Na konci strašidelné cesty dostali všechny
odvážné děti od čarodějnice obrázek.
Nezapomněli jsme ani na hygienu. Aby se dětem dobře usínalo, pouštěli jsme
si pohádky. Ještě dlouho poté, co zhasla světla, si všichni vyměňovali dojmy.
Po ranní hygieně jsme si pochutnali na snídani, kterou nám připravily paní
kuchařky ze školní jídelny. A zase jsme vyrazili na Rénu. Čekaly nás napínavé
soutěže a hry v lese. Všechny děti hrály s chutí a elánem. A protože nám počasí přálo a sluníčko se na nás zvesela smálo, odcházeli jsme s dobrým pocitem
a sladkou odměnou.
Šimková, M. Machová
Mladý zahrádkář 2012
Je tu květen, příroda a zahrádky jsou plné života, a to
je ten správný čas pro konání
přírodovědné soutěže Mladý
zahrádkář. Letos se na naší
škole konal už její 3. ročník.
Zúčastnila se naše škola, ZŠ
TGM Ivančice, ZŠ Němčice
a ZŠ Ochoz u Brna.
Na 28 soutěžících čekala
2 soutěžní kola – teoretické
(test) a praktické (poznávání
přírodnin).
53
A jak to vlastně dopadlo?
MLADŠÍ KATEGORIE:
1. místo: David Kettmann (ZŠ Ochoz u Brna)
2. místo: Dalibor Kříčka (ZŠ Ochoz u Brna)
3. místo: Johana Prudíková (ZŠ Ochoz u Brna)
STARŠÍ KATEGORIE:
1. místo: Michaela Pavlovská (ZŠ Vladimíra Menšíka, Ivančice)
2. místo: Jiří Drápal (ZŠ Vladimíra Menšíka, Ivančice)
3. místo: Karel Píca (ZŠ Vladimíra Menšíka, Ivančice)
Velké poděkování patří žákům 8. B – Anetě Procházkové a Martinu Muzikářovi, kteří opravovali testy a Janě Kovačíkové a Veronice Harákové, které
zajišťovaly občerstvení pro „hladové“ soutěžící.
Chtěl bych pochválit všechny soutěžící, protože všichni prokázali výborné
znalosti, ale vždy musí někdo vyhrát a někdo být poslední. Platí známé pořekadlo, „že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“ Doufám, že všem zájem o přírodu
vydrží i nadále a zúčastní se soutěže i v příštím roce!
Mgr. Pavel Švehlík
Exkurze JE Dukovany
Dne 9. 5. 2012 se vybraní žáci 9. a 8. ročníků zúčastnili exkurze do JE Dukovany. Jak místní říkají, je to dáma v nejlepších letech. První dohoda o stavbě
jaderné elektrárny na území Československa byla totiž podepsána na počátku 70.
let. Slavnostní spuštění jaderné elektrárny Dukovany pak proběhlo v roce 1985.
Od svého spuštění do jara roku 2012 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny
vyrobeno téměř 350 miliard kWh (kilowatthodin) elektrické energie. JE Dukovany tedy v tomto období vyrobila nejvíce elektrické energie ze všech elektráren
v České republice. Exkurze do JE Dukovany se stala pro naše žáky již tradicí.
Doplňuje tak teoretické učivo fyziky v kapitole atomy a záření. Ve dvouhodinové exkurzi se děti dozvěděly informaci o historii elektrárny, základním principu
řízené řetězové reakce, funkci jaderného reaktoru, nakládání s radioaktivním
odpadem a spoustu dalšího ze života dukovanské elektrárny. Na unikátní mlžné
komoře mohly pozorovat stopy, které zanechává přirozené záření v našem okolí.
Zajímavá byla i návštěva modelu reaktoru v životní velikosti. Věřím, že návštěvou tohoto unikátního zařízení získali žáci představu o složitých pochodech,
které v jaderné elektrárně probíhají.
Mgr. Pavel Procházka
54
Svátek maminek na „Růžovce“
Čtyřlístek je krásný dáreček pro štěstí. A právě tento lístek byl symbolem
letošní akademie na ZŠ V. Menšíka, protože jsme všem přítomným nabídli čtyři
obsahově různá zaměření celého odpoledne. Ti, kteří se přišli podívat ve čtvrtek
10. května do kina Réna, objevili spoustu netradičních dárků.
Jako každý rok, tak i letos, byla všechna vystoupení věnována hlavně maminkám k jejich nedělnímu svátku. Od nejmenších prvňáčků až po ty nejstarší
školou povinné. Nabídli nám podívanou vskutku pestrou. Básničky prvňáčků
o písmenkách, písničky páťáků, tanečky druháků, třeťáků a zumba čtvrťáků
i sólová vstoupení malých umělců – Evička Třísková a Lucka Peterková hrály
na flétničky, Alešek Chaloupka ovládl klávesy, Jiřík Šipl se skvěle předvedl se
svými kouzelnými housličkami a Vojta Vorel roztleskal celý sál svou jedinečnou
hrou na bubny. Ve scénkách humorně předvedli svoje herecké nadání Klárka
a Sabča Eiblovy z 5. třídy a Kamča Rotterová s Dušanem Badinem z 6. třídy.
Svou recitací nás potěšila Lenka Zelenková ze 6. A a básník – autor Vojta Třísko
ze 4. třídy, který si báseň O jaru dokonce napsal sám! Tečkou za celým programem bylo skvělé pěvecké vystoupení Kačky Kračmarové ze 4. třídy.
Připomněli jsme si zde i 800. výročí založení města Ivančice nejen slovy, ale
i poutavou scénkou. Historický vznik znaku města Ivančice – tři korbele – nám
svým velmi pěkným vystoupením předvedli žáci 7. třídy. Zajímavé, poučné
a milé.
Součástí programu byla i výstava ivančické umělkyně Tamary Valešové,
která ve vestibulu kina Réna po celý den vystavovala svoje nádherné obrazy.
I když Tamara Valešová nebyla nikdy žákyní „Růžovky“, o to víc nás těší, že
s naší školou již delší dobu spolupracuje. Patřil jí náš velký dík, obrovský obdiv
a hlasitý potlesk všech v sále.
Májové odpoledne se opravdu vydařilo, všichni odcházeli domů spokojeni.
Maminky si odnášely od svých dětí kytičky a tatínci si pochutnali na slaném
preclíku.
Všem maminkám přejeme k jejich májovému svátku všechno krásné, Tamarce Valešové co nejvíce inspirace a spoustu dalších nádherných obrazů a městu
Ivančice do příštích let ať vzkvétá. A dětem? Dětem přejeme pohodu, radost
a spokojenost a ať nás stále obohacují svou šikovností!
Lenka Vokurková
55
Rodáci z Němčic založili město v USA (část VII.)
V nadpisu uvádíme rodáky z Němčic, ale výjimečně začínáme Aloisem
Knotkem z Budkovic.
ALOIS KNOTEK
Alois Knotek, narodil se v Budkovicích 16. října 1880. Jeho otec byl František Knotek 1 láník v Budkovicích,
manželský syn Martina Knotka, výměnkáře tamtéž a Mariany, roz. Jurza
Matkou byla Terezie, manželská
dcera Jana Vérosty, 1 láníka v Budkovicích, a Anny roz. Dobrovolný. Rodiče se vzali 12. listopad 1878. Ženich měl 23
let. Nevěsta 20 let. Mimo Aloise měli ještě pět dětí.
Co asi vedlo mladého Lojzíka k takovému životnímu rozhodnutí, když v 17.
letech odešel do Spojených Států? Informací o začátcích pobytu Knotka je málo.
První roky byl zaměstnán jako pracovník zemědělského podniku v Pisku. Jistě
měl podporu krajanů, což při jeho mládí bylo potřebné.
Dne 28. července 1908 se oženil v kostele sv. Lukáše ve Veselyville. Jeho
manželkou se stala Anna Capouchová. První rok po svatbě strávili novomanželé
na ranči, který patřil p. Hankey, východně od dubového lesa poblíž řeky Red (zajímavá lokalizace místa), potom byl jako šerif ve Walsh County. Dne 18. listopadu 1913 ve věku 33 se stal Alois stal občanem USA – byl to významný den jeho
života. Manželé Knotkovi se opět přestěhovali zpět do Písku, v Severní Dakotě,
ale v roce 1924 se přestěhovali do oblasti Lankin, kde farmařili až do roku 1941.
Potom se opět vrátili do Pisku, kde žili v domácnosti, která dříve patřila rodičům
Anny. Po několik let byl Alois Knotek starostou města Pisek. Manželé Knotkovi
měli sedm dětí, bohužel informace o nich jsou minimální.
Alois zemřel v Pisku 13. června 1956, ve věku 75 let. Anna zemřela v Grand
Forks, 30. března 1971, ve věku 83 let.
Byly vyhledány údaje z matrik č. 1773 a 1782 – Řeznovice (Budkovice).
RODINA FRANTIŠKA PATOČKY
Patočka Tomáš se narodil v Němčicích v roce 1842, byl synem Jana a Mariany (roz. Jonášové) Patočkových. Dne 5. září 1868 se oženil se s Marií Rumreichovou, narozenou 8. září 1850 v Němčicích, dcerou Dominika Rumreicha.
Měli šest dětí. Tomáš Patočka byl armádní úředník a po odchodu z armády byl
56
starostou Brna. Zemřel v roce 1882 v pouhých čtyřiceti letech. Po dvou letech se
vdova se šesti dětmi (všechny se narodily v Němčicích) vystěhovala do Spojených Států, kam dorazili 15. srpna 1884.
Zde se potkali se s jejím bratrem Johnem Rumreichem. Noví osadníci se
usadili na farmě asi míli východně a půl míle severně od Pisku. Chlapci (byli
čtyři) se nechali najímat na různé práce, aby pomohli udržet farmu a postupně
se začali hospodařit sami. Matka Marie byla přísná šéfka rodiny, zabezpečila
majetek i peněžní rezervu.
Syn John Patocka (narozen 15. srpna 1869) si dne 15. července 1901 vzal Katherinu Šindlerovou v katolickém kostele St. Luke ve Veseleyville v Severní Dakotě. Katherina se narodila 11. června 1884 ve Valu (?) v Čechách. S rodiči přišla do
USA, když jí bylo devět let. John a Katherine žili po svatbě dvě míle jižně od Park
River na čtvrtině pozemku, který koupil John Patocka 29. září 1897. V roce 1905
se John a Katherine přestěhovali do města Rushford, severovýchodně od Pisku,
kde si zakoupili pozemek o velikosti 40 akrů. V roce 1908 John a bratr Vincenc
zakoupili sousední pozemek, také 40 akrů jižně od předešlého. Později bylo partnerství s bratrem zrušeno a půdu vlastnil výhradně John. Měli tři děti – Caroline,
(*3. listopadu 1903) Thomase a Annu. John Patocka zemřel 8. ledna 1949
O ostatních sourozencích jen málo informací:
Dcera Antonia (* 1. května 1871) se neprovdala.
Vincenc (* 8. ledna 1874) zůstal svobodným, zemřel 11. února 1934.
František (* 29. března 1876) se oženil 17. listopadu 1902 s Annie Paurovou,
Po svatbě založil spolu s bratrem Josefem řeznictví. Později řeznictví prodali,
postavili dům na farmě, kam se přestěhovali a dlouhá léta farmařili. Paní Annie
Patocka (roz. Paurová) zemřela 17. července 1933, Frank – její manžel – zemřel
v roce 1953.
Joseph (* 8. března 1878) si vzal Frances Vrzalovou, zemřel 3. června 1935.
Maria (6. dubna 1880) si vzala Alberta Locika.
Antonia se vdala za Alberta Rumreicha, měli 5 synů a jednu dceru.
Marie Patočková, roz Rumreichová žila na farmě se synem Vincencem. Po jeho
smrti bydlela se synem Josephem, bohužel datum jejího úmrtí nemáme.
Informace o narození dětí Marie Patočkové lze najít v matrice actapublica Němčice 1237.
Alois Knotek a Marie Patočková, roz. Rumreichová posílili skupinu rodáků
z Němčic a podíleli se na rozvoji města Pisek.
Jiří Široký, tel: 776 654 494
POUŽITÉ PRAMENY:
Kniha „The First Century“ vydaná k 125 výročí založení města Pisek v Severní
Dakotě
Nakladatelství J&M Pisek USA, Překlad článků Magdalena Kabelková
Matriky obce Němčice a Budkovic
57
Středisko volného času Ivančice,
Komenského nám. 12, Tel.: 546 451 292
Dobrovolník z Turecka v Ivančicích
Jmenuji se Oguzhan Gursoy a jsem z Turecka. Před svým příchodem jsem žil
v Ankaře. Studuji na univerzitě Hacettepe v Ankaře, obor Politické vědy a veřejná administrativa. Ale nyní jsem dobrovolník, v rámci Evropské dobrovolné
služby, ve Středisku volného času v Ivančicích. Jsem druhý trenér v kroužcích
fotbalu, basketbalu, házené, florbalu a tenisu. A také se účastním jiných aktivit
v SVČ Ivančice.
Můj volný čas:
Dvakrát týdně navštěvuji fitnes centrum. Každý víkend poznávám různá
města v České republice – Praha, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Horní
Maršov, Náchod, Strakonice, Jičín. Chodím se dívat na zápasy místního házenkářského klubu HK Ivančice. 3x týdně trénuji s místním fotbalovým týmem FC
Ivančice.
V měsíci dubnu jsem podnikl 20ti denní cestu po 12 evropských zemích. Byl
to můj sen, který jsem si uskutečnil. SVČ Ivančice mi v tomto velmi pomohlo,
když mi nebránilo tuto cestu uskutečnit.
58
O SVČ a dobrovolnictví:
Středisko volného času je po mě velmi dobrá příležitost. Jsem velmi šťastný,
protože když jsem sem přišel, nevěděl jsem nic o Ivančicích nebo SVČ. Ale nyní
vím, jak je hostující organizace důležitá pro dobrovolníky. V mojí organizaci
jsou všichni přátelští a ve všem nápomocní. Takže jsem velmi rád, že jsem zde.
Moje zkušenosti:
V dubnu jsem byl v Praze s naším házenkářským týmem na mezinárodním
turnaji Prague Handball Cup a v květnu na velkém turnaji ve Stupavě. A také
jsem byl s našimi florbalovými týmy na nejrůznějších turnajích po jižní Moravě.
Poprvé …
V České republice jsem vyzkoušel věci, se kterými jsem se ve svém životě
nesetkal. Například jsem se učil bruslit, bylo to poprvé v mém životě. Předtím
jsem se zajímal hlavně o fotbal, basketbal a atletiku. A po návratu do Turecka se
chci zabývat více zimními sporty.
Kulturní odlišnosti:
V České republice je pivo více oblíbené a také levnější než v Turecku.
Psi jsou v České republice o hodně více oblíbení než v Turecku.
V České republice je hodně populární házená, florbal a lední hokej. Oproti
tomu v Turecku je velmi populární fotbal, basketbal a atletika. A také vzpírání
a zápas.
Na základních školách v České republice mají žáci volnost v tom, jak se oblékají. Ale v Turecku na státních školách – základních a středních – musí studenti
nosit uniformy.
V tureckých supermarketech jsou igelitové tašky zadarmo.
Turecko má 4 moře a tak jsou zde ryby levnější než v České republice.
V Turecku lidé často sdílejí na Facebooku videa nebo zprávy o politice,
sportu nebo běžného života. Ale v České republice lidé sdílejí fotky z jejich
soukromého života.
Oguzhan Gursoy
DEN ZEMĚ
„Den Země“ je mezinárodní svátek věnovaný Zemi, který se slaví 22. dubna.
K oslavám tohoto svátku se připojilo Středisko volného času Ivančice. Pro žáky
základních škol i pro veřejnost připravilo v pondělí 23. dubna hry, soutěže, vědomostní kvíz a různé úkoly, zaměřené na dané téma.
59
Na nádvoří městského úřadu, kde akce probíhala, zavítalo v průběhu dopoledne 14 tříd místních škol. Ve tvořivé dílně děti vyráběly z cívek od nití a zbytků
papíru barevné motýly. Žáci se zapojily do plnění znalostního kvízu, který měl
dvě obtížnosti – pro mladší a starší děti. Správně vyplněné kvízové karty byly
dány do losování a z každé třídy byl vždy jeden žák odměněn.
I v letošním roce jsme se pustili do stavění velkého znaku města Ivančic z víček od PET lahví (viz obrázky na str. 2). Tomu předcházela soutěž tříd ve sběru
víček, s počtem 4.427 kusů zvítězila třída 2A ZŠ TGM Ivančice. Odměnou pro
výherce bude výukový program zdarma. Erb města o velikosti 3,5 x 3,8 metrů
vznikal na Palackého náměstí před kostelem. Postupně vznikající erb jsme fotili
z věže kostela. Do stavby se postupně zapojovali žáci ivančických škol i školy
pro neslyšící.
Děti s radostí také využily možnosti zařádit si ve skákacím hradě, který zapůjčil partner akce Skupina ČEZ, bylo to pro děti příjemné zpestření.
V únoru vyhlásilo SVČ Ivančice ke Dni Země tradiční výtvarnou soutěž
s názvem „Krásná a zranitelná planeta Země“. Cílem bylo zachytit výtvarnou
formou tematiku přírody a životního prostředí ve dvojrozměrném nebo prostorovém formátu, libovolnou technikou. Do soutěže, která byla rozdělena do kategorií podle věku, se zapojilo 12 třídních kolektivů, školní družina, mateřská škola
a 2 jednotliví autoři. Všechny práce byly vystaveny od 30. 4. do 6. 5. 2012, ve
sklepení ivančického Památníku A. Muchy.
60
Odborná porota rozhodla o umístění jednotlivých prací. Vítězi se stali:
I. kategorie – předškolní děti
Štěpán Ruswurm – „Veselé domečky“
II. kategorie – I. stupeň ZŠ
Školní družina při ZŠ VM Ivančice – „Mamut Vláďa“
III. kategorie – II. stupeň ZŠ
Společná práce žáků 8. ročníků ZŠ TGM Ivančice – „Hedvábná stezka“
Dagmar Šacherová, SVČ Ivančice
SVČ ZA VÝMĚNOU ZKUŠENOSTÍ VE ŠPANĚLSKÉM
MĚSTĚ MURCIA
Zcela nečekaně se mi naskytla možnost jet za SVČ Ivančice do Španělské
Murcie na týdenní pobyt v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. A byla to jedna z nejzajímavějších věcí, které jsem v životě
zažila.
Největší dojem z celého pobytu na mě udělali bezesporu jeho účastníci.
Dojmy z ubytování, práce na projektech, zážitky ze společných večeří a výletů,
to vše jsme prožívali všichni společně. Avšak každý z nás vnímal své kolegy
61
z jiných zemí zcela odlišným způsobem. Sešli se zde lidé z Egypta, Jordánska,
Turecka, Makedonie, Gruzie, Rumunska, Maďarska, Řecka, Itálie, Slovenska,
Polska, Ukrajiny a samozřejmě Španělska. Nikdy předtím jsem neviděla tolik
odlišných kultur pohromadě. Velmi zajímavé bylo dozvídat se od ostatních, co je
pro ně v životě běžné a co ne.
Velkým zážitkem pro mě byla také místní kultura stolování a samotná strava.
Na stole nikdy nesmí chybět zelenina, při společném stolování se na stoly nosí
několik různých chodů. Je zvykem od každého pokrmu alespoň ochutnat. Účastnili jsme se tradiční večeře, kde jsme postupně dostali 4 směsi nejrůznější zeleniny, bagetky se směsí zeleniny, následovala zapečená bageta se sýrem, pečené
brambory s česnekem a na závěr dva jednoduché, velmi sladké dezerty. Večeře
zde obvykle začínají po deváté hodině večer. Není výjimkou ukončení až okolo
půlnoci, zvláště pokud se jedná o přátelskou či společenskou událost.
Kromě těchto a spousty dalších zajímavých příhod a nabytých zkušeností jsem
měla také možnost vylepšit si svou angličtinu, především v běžné konverzaci. Pokud se vám někdy naskytne podobná příležitost jako mně, vyrazit někam do světa
za poznáním a učením, určitě neváhejte a jeďte. Zaručeně nebudete litovat.
Bc. Gabriela Černá, externí pracovník R-klubu a ICM Ivančice
SLET ČARODĚJNIC
V ivančickém parku Réna si, opět po roce, daly dostaveníčko čarodějnice.
V neděli 29. dubna měly svůj tradiční slet. Pro děti byly připraveny stanoviště
s různými čarodějnickými úkoly. Vařily kouzelný lektvar, proplétaly se pa-
62
vučinou, létaly na koštěti a mnoho dalších. Za splnění všech úkolů dostávaly
odměnu a malou sladkost. Po projití trasy si mohly vyzkoušet nesoutěžní disciplíny na louce, prolézaly strašpytlem, skákaly v pytlích, nosily čarodějničky
na vařečce.
Tvořivá dílna, se svými výrobky, byla stejně tematicky zaměřena. Vyráběly
se zde čarodějnice na koštěti z hadříků, papíru a špejle. Děti měly možnost nechat se ozdobit malováním na obličej nebo si zaskákat v nafukovacím hradu.
Celým programem provázela čarodějnice, která děti pobízela a podporovala
je v plnění úkolů. Také se postarala o přehlídku čarodějnických převleků. Čtrnáct dětí se představilo návštěvníkům ve svých kostýmech. Nebylo jednoduché
vybrat ten nejlepší, proto byly oceněny všechny děti v převlecích. Ke správným
čarodějnickým oslavám patří i opékání špekáčků. Této možnosti na vyhrazeném
ohništi v parku mnozí využili.
Krásné sluneční odpoledne si v parku užívalo téměř 200 malých i velkých
návštěvníků.
Dagmar Šacherová, SVČ Ivančic
Přijel stopem do R-klubu a popovídal nejen o Gruzii
V neděli 13. května se v R-klubu a ICM Ivančice uskutečnila zajímavá beseda. Roman Bartoň přijel do Ivančic prezentovat akci Glen On The Road. Je
to série promítání. Jezdí stopem po České republice a promítá fotky z Gruzie
a nejen z Gruzie, ale představil také dobrovolnické projekty a projekt, jehož byl
součástí v loňském roce.
„Projekt se jmenuje Glen, je to akce rozvojového vzdělávání. Je to proces,
který obsahuje dva přípravné semináře, které probíhají v Německu a České
republice, kde jsem se učil různé metody rozvojového vzdělávání. Potom jsem
odjel na tříměsíční stáž do Gruzie, kde jsem pracoval v komunitním výukovém
centru.“
Říká Roman Bartoň.
Globální vzdělávání má za cíl reflektovat situaci našeho světa, který je dost
propojený a snaží se o to, abychom odpovědně žili v našem prostoru, který je
spojený i s jihem. S touto aktivitou jezdí Roman Bartoň stopem po České republice a navštěvuje různá místa, kde promítá fotky a povídá o zážitcích z jeho
dobrovolnických projektů. Na akci v R-klubu se sešlo cca 15 lidí a bylo to velmi
příjemné odpoledne plné zajímavých informací.
Jan Dvořák, vedoucí R-klubu a ICM Ivančice
63
V ivančickém R-klubu a ICM se malovaly graffiti.
16. 5. uspořádalo ivančické ICM při R-klubu pro mládež akci Graffiti jam. Ta
se konala v rámci celoevropské kampaně „Právo mladých na informace“.
Posláním kampaně je v prvé řadě ukázat mladým lidem jejich práva, především právo na informace. Vedle toho také zviditelnit informační služby pro mládež a nalákat mladé lidi do informačních center pro mládež po celé Evropě. Akce
měla upozornit na otázky, které si mladí lidé kladou. Na které hledají odpovědi
a na jejichž zodpovězení mají nárok.
Akce probíhala v odpoledních hodinách. Vytvořit si svoje graffiti přišli jak
zkušení writteři, tak také úplní začátečníci. Graffiti se malovaly na umělou mobilní stěnu a připraveno bylo přes 100 sprejů v různých barevných odstínech.
Po celé odpoledne DJ Las mixoval účastníkům rapovou muziku, která patří neodmyslitelně k těmto aktivitám. Vedoucí R-klubu a ICM, Jan Dvořák, seznámil
všechny účastníky s kampaní a pohovořil o činnosti klubu mládeže. Akci přišlo
podpořit na dvě desítky mládeže. Mobilní stěny se postupně zaplňovaly graffiti,
dokonce nám bylo dovoleno pomalovat železné dveře blízké firmy, což mladí
náležitě ocenili.
Bylo to příjemné odpoledne a všechna díla budou vystaveny na Bambiriádě,
kde si je může ivančická veřejnost prohlédnout.
Jan Dvořák, vedoucí R-klubu
a ICM Ivančice, SVČ Ivančice
64
6. turnaj regionální florbalové ligy
Mezi městy 2011/2012
Bronzová radost zakončila sezonu mladých ivančických
florbalistů!
V sobotu 28. dubna jsme se účastnili posledního turnaje v rámci 3. ročníku
regionální florbalové ligy mladších žáků. Je to dlouhodobá soutěž žáků 1.–5.
tříd, kde se na jednotlivých turnajích utkávají, kromě nás, týmy DDM Oslavany,
SVČ Pohořelice, DDM Junior, Komety Brno a ZŠ Hamry. Pořadatelem byl tentokrát DDM Junior.
Na turnaj jsme odjížděli s cílem zakončit sezónu povedeným umístěním a odpoutat se od průběžné poslední příčky.
To se nám povedlo tak na půl. Kvalitní hrou a dobrými výsledky se nám podařilo získat 3. místo, přesto v celkovém pořadí se nám dvoubodový náskok na
předposlední DDM Junior stáhnout nepodařilo. Více, jak bronzová medaile, je
však potěšitelný viditelný výkonnostní vzestup všech hráčů a celého týmu v průběhu celé sezóny. Opět jsme se mohli pochlubit výborným brankářem Kubou
Šustem, který byl po celý turnaj naší velkou oporou.
65
Celý ročník přinesl jen samá pozitiva a velký posun u všech hráčů. Do příští
sezóny nám odejde více než polovina hráčů do starší kategorie, ale věřím, že je
jejich nástupci nahradí více než plnohodnotně.
Tímto všem hráčům děkujeme za reprezentaci SVČ Ivančice, rodičům za
povzbuzování a pomoc s dopravou a již se těšíme na další ročník, který započne
na podzim roku 2012.
Naše sestava:
Jakub Šusta (brankář), Vojtěch Bis (1 branka), Daniel Žikeš (2 b), Jakub
Forman (3 b), Jakub Procházka, Marek Benda, Tomáš Soukup, Jan Musil, Aleš
Sedláček, Vojtěch Toporcer
Májový turnaj ve florbalu hochům ze SVČ Ivančice medaili
nepřinesl!
V sobotním dopoledni 5. května pořádalo SVČ Ivančice v městské sportovní hale v Ivančicích turnaj pro hochy 6.–7. tříd, navštěvující kroužek florbalu.
Kromě našeho týmu, se jej zúčastnili ještě DDM Oslavany, DDM Moravský
Krumlov, SVČ Rosice a výběr Regionální florbalové ligy.
Celý turnaj nabídl plno krásných přihrávek, střel, kombinací, kliček, zákroků
brankářů, tvrdých soubojů a střetů. Zaslouženým vítězem se stal výběr Regionální florbalové ligy, který bral turnaj jako přípravu na velký mezinárodní turnaj
v Brně Open Game. Nás těší, že se do tohoto výběru dostal i náš hráč Ondra
Sova. Na druhém místě se umístilo mužstvo SVČ Rosice. Bronzový stupínek
připadl celku DDM Oslavany, který celý turnaj odehrál se základní sestavou
bez střídání. Bramborovou pozici obsadil náš tým SVČ Ivančice a na posledním
místě zůstalo družstvo DDM Moravský Krumlov.
Všichni zúčastnění byli odměněni diplomy, sladkostmi a týmy na prvních
třech místech získali navíc medaile, vítěz k tomu pohár. Nejlepším střelcem se
stal s 9 brankami Karel Sakánek z vítězného týmu, nejlepším brankářem byl vyhlášen Tomáš Pokorný a nejlepším hráčem Vojta Lacina – oba z družstva SVČ
Rosice.
Naše hráče musíme pochválit za bojovnost a přístup k zápasům, scházelo
nám jen lepší proměňování šancí. Tímto všem děkujeme za reprezentaci SVČ
Ivančice.
Naše sestava:
Tomáš Gondek (brankář), Filip Zimmermann (1 branka), Karel Laga (2 b),
Tomáš Březina, Zdeněk Fiala, Jiří Klusák, Pavel Handlíř, Radek Horník, Denis
Kromus
66
Celkové pořadí Májového turnaje:
Pořadí
Název klubu
1. místo Výběr RFL
2. místo SVČ Rosice
3. místo DDM Oslavany
4. místo SVČ Ivančice
5. místo DDM Moravský Krumlov
Body
10
8
6
4
0
Skóre
27 : 4
10 : 3
9:8
4 : 16
1 : 20
Ondřej Podolský, SVČ Ivančice
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
Je mi 22 let, mí rodiče se rozvedli ještě před mým narozením. Otce jsem
nikdy neviděla, nikdy mě nevyhledal, já ani matka jsme se s ním nestýkaly.
Soud ho proto zbavil rodičovských práv. Nedávno jsem se dozvěděla, že je
podruhé ženatý, má dospělé děti a je těžce nemocen. Vzhledem k tomu, že
je poměrně movitý, zajímalo by mě, zda budu po něm v případě jeho smrti
dědit, když byl zbaven rodičovských práv.
Svatava N., Zastávka
Odpověď:
Zbavení rodičovských práv soudem znamená, že rodič nemůže vykonávat
svoji rodičovskou zodpovědnost. Na Vaše dědická práva ale zbavení rodičovské
zodpovědnosti otce nemá vliv. Jako potomek jste naopak v případě smrti otce
tzv. neopominutelným dědicem, což znamená, že máte nárok na zákonem stanovenou část dědictví i v případě, že otec odkázal veškerý svůj majetek jiné osobě
v závěti.
Rodičovská práva jsou souhrnem práv a povinností při péči o nezletilé děti,
které zahrnují zejména péči o jejich zdraví, tělesný, citový, rozumový, mravní
vývoj a zastupování nezletilého dítěte při správě jeho majetku. O zbavení rodičovské zodpovědnosti rozhodne soud v případě, kdy rodič vykonává svá rodičovská práva v rozporu se zájmy dítěte nebo své povinnosti závažným způsobem
zanedbává.
Pokud Váš otec zanechá závěť a odkáže veškerý svůj majetek jiným osobám
tak, že Vás do závěti nezahrne, bude taková závěť v této části neplatná, pokud
Vás otec zákonným způsobem nevydědí. Důvody vydědění jsou stanoveny v zákoně výslovně a není možné je rozšiřovat. Vydědění musí být učiněno písemnou
formou a zůstavitel musí uvést důvod vydědění.
67
Pokud jde o výši nároku neopominutelných dědiců – všech dětí zůstavitele,
tedy i Vás, nezletilým potomkům se musí dostat alespoň tolik, kolik činí dědický podíl ze zákona a zletilým potomkům alespoň tolik, kolik činí 1 dědického
podílu ze zákona.
Pokud Váš otec zemře, bude Vás kontaktovat notář, který bude pověřen
projednáním dědictví, takže o svůj zákonný podíl v žádném případě nepřijdete,
přestože Váš otec byl rodičovských práv zbaven.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003
– ZÁPISKY (část 7.)
Zápisky Václava Bartunka, rodáka z Ledkovic,
který žil v letech 1865–1938
(Text je ponechán bez větších gramatických oprav nebo úprav.)
(Oficiální název Ledkovice platil do 28. dubna 1925. Od tohoto dne se změnil na
Letkovice – pozn. red.)
I. světová válka – strádání civilních obyvatel
R. 1916 začal mírnou zimou, byl úrodný, ale špatně se hospodařilo, doma
byly jen děti a ženské. Celý rok se práce konala jen tak ledabyle, při hospodářství
neměl kdo pracovat, ale úřady se na to nedívaly. Jak se sklidí a vymlátí, na to
se úřad neptal a jen nařizoval. Každý, kdo obstarával hospodářství, musel hlásit,
co má zaseto a jaké obilí, kolik má nasázeno brambor, řepy a jetele a podle toho
musel odevzdávat. Každému se odpočítalo jen na setí a jídlo, zbytek se musel
odvézt do Ivančic, kde bylo obilní skladiště. Na dospělou osobu bylo ponecháno
30 dkg obilí, na dítě 15 dkg (na jakou dobu pan Bartunek neuvádí, ale zřejmě
na den) a byl odměřován i cukr. Takovou bídu nikdo ze starých lidí nepamatoval. Kdo chtěl semlet víc, mlynář to udělal, ale každého „obtáhl“ a tak si nejvíc
k majetku pomohli mlynáři. Vše, co se dávalo do úst, bylo na lístky, kterým lid
říkal enky – masenky, cukřenky, tabačenky, mydlenky..., lístků každý měl plnou
ruku, ale nic na ně nedostal. Na všechno byla od úřadu stanovena cena, dráž se
nesmělo nic prodávat, ale za určenou cenu nedostal nic, jen ten, kdo měl máslo,
sádlo nebo obilí mohl měnit. Tak se naučili selští synci doma krást, aby měli na
tabák. Rekvíroval se i hovězí dobytek na porážku za určenou cenu 350 korun za
kg a byly to kusy staré jen jeden až jeden a půl roku. Starší kusy nebyly, pro68
tože žádný nesměl mít víc než dvě dojné krávy. Jakmile dorostl třetí kus, už se
musel odevzdat. Majitel si vymínil 1 kg masa, na víc neměl právo, jen dodávat
dobytek.
Každé narozené tele se muselo hlásit u starosty. Jakmile bylo na zabití, musel je majitel vydat řezníkovi a za 14 dní dostal peníze. Cena byla stanovena
na 7–350 korun. Ten, kdo dokázal prodat tele pod rukou, dostal 7–18 korun za
1 kilo. Řezníci je potajmu vozili do Vídně a prodávali za 20–30 korun a tím si
pomohli k velkým majetkům. S moukou to bylo to samé. Za stanovenou cenu na
lístek nebyla, ale za desetinásobek bylo mouky dost. Na lístky byly i brambory.
Aby se úroda včas sklidila, chodili pomáhat ženským do pole vojáci z Ústavu pro
hluchoněmé, ten byl proměněn v nemocnici pro uzdravující se vojíny.
Rok 1917 začal velkou zimou, v únoru byly mrazy 200C, sněhu bylo málo,
hodně ho napadlo až o Velikonocích, pak se oteplilo a polní práce mohly se
vykonávat dobře. V květnu vydalo Ministerstvo zeměbrany nařízení, že ročníky
1865–1866 (je jim 52–53 let) mají být propuštěny na trvalou dovolenou. Do
konce června byly doma, tak přibyly pracovní síly do hospodářství. Vyšlo další
nařízení – každý musel sepsat na kolika měřicích a jaké plodiny pěstuje a kolik
čeho sklidil a podle toho se odevzdala část úrody. Kdo si to uměl napsat sám, byl
ve výhodě, ostatním pomáhal správce
školy František Košíček, ten koho
měl v lásce, tomu udal méně, jiném
zas udal mnoho. Z toho se odpočítalo
každému na setí, domácí spotřebu, na
jídlo podle počtu osob i na šrot pro
dobytek a zbytek se musel za stanovenou cenu odvézt do Obilního ústavu
v Ivančicích.
Začátkem roku 1918 se začala
Rakousko-Uherská armáda rozpadat
a 28. října byla prohlášena samostatnost Československé republiky. Vytvořila se nová vláda zvaná revoluční,
byl utvořen nový volební řád. Válka
skončila a lidé čekali na návrat svých
blízkých. V Ledkovicích se nedočkalo
13 rodin. Padlých nebo nezvěstných
bylo 14. Do rodiny Starých se nevrátili dva synové – August a Bohumil.
Na snímku je August Starý – ten byl
69
zastřelen 12. 6. 1920 při výkonu služby v Mukačevu na Zakarpatské Rusi, jak je psáno na pomníku
padlých vojínů.
Adamův kříž nad Letkovicemi
Také praprarodiče autorky tohoto příspěvku čekali na svého syna Josefa
Adama marně. Jeho fotografie je nejen na pomníku padlých na návsi, ale také
na kříži nad Letkovicemi ve směru k Nové Vsi. Postavili ho truchlící rodiče na
poli, na kterém měl hospodařit. Padl měsíc před koncem války v Itálii ve městě
Trento, bylo mu 26 roků.
Po válce byly téměř ve všech našich obcích vystavěny pomníky padlých
a dodnes je občané udržují.
(Příště pokračování od r. 1919 – poválečná léta – a dojdeme až oslavanské stávce.)
Marie Bisová, knihovnice v Letkovicích
Inzerce
Sbor Jednoty bratrské v Ivančicích Vás (ženy) zve
v pátek 8. 6. 2012 do Zahrady (Široká 16) na
Večer pro ženy s přednáškou Eriky Bulak
Cizinkou ve vlastní zemi
Příběh Ukrajinky žijící v Čechách spojený
s ochutnávko ukrajinský specialit.
70
Zeptali jsme se za vás
ředitele KIC Ivančice Mgr. Aleše Turečka,
organizátora Slavností chřestu
Kolik chřestu se na letošní Slavnosti chřestu dovezlo?
Přibližně 4,5 tuny.
Proč letos bylo málo zeleného chřestu?
Chřest se na naše slavnosti sklízel zcela čerstvý. Právě v době slavností však
přišly ranní mrazy, a protože zelený chřest roste volně (není přikrytý zeminou),
tak tyto ranní mrazy prostě úrodu zeleného chřestu zničily. Proto jsme mohli
dovézt omezené množství v řádu stovek kil, který se sklízel o den dříve, než
přišly mrazy. Nejprve jsme s ním zásobili restaurace (cca 120 kg) a až potom
náš stánek.
Kolik se prodalo čerstvého chřestu a kdy se prodal poslední svazek?
Čerstvého chřestu se prodalo něco přes 3 tuny.
V pátek to bylo 1400 kg, v sobotu 1700 kg a v neděli už jenom 85 kg. V neděli o čerstvý chřest už skoro zájem nebyl, i když se prodával celých 5 hodin.
Poslední svazek se prodal v neděli po poledni. Dlouho předtím jsme avizovali,
že v neděli se už asi chřest nebudeme prodávat vůbec, protože jsme ze zkušenosti
věděli, že v neděli se už jako zelenina neprodá, lidi si ho spíš koupí upravený
v jídle. Odhadnout, kolik chřestu bude potřeba, jaký o jeho koupi bude zájem
(záleží i na počasí), není vůbec jednoduché. Když vám pak zbyde větší množství,
je to dost drahá záležitost.
Kolik chřestu se dodalo restauracím?
Restauracím se prodalo1300 kg chřestu.
Kolik restaurací vařilo ve stanech na náměstí, které další se připojily?
Na náměstí vařilo celkem 8 restaurací, se stánkem TS stravování 9. Krom
těch z minulého roku (Restaurace Dobrá chvíle, Hotel Ryšavý Vémyslice) se
připojili ještě Hotel Sladovna, Restaurant Nika, Restarace Rustical Brno, Restaurace La Bouchée Brno, Restaurace PuxPUB Brno a samozřejmě stejně jako
minulý rok kulinář Petr Stupka.
Jak byly restaurace spokojeny s prodejem?
Ještě nemáme zpětnou vazbu, zatím necháváme všechny odpočinout, vše
spočítat. Z reakcí hned po slavnostech ale byly spokojené v podstatě všechny.
Uvedení restaurace ale nepřijely do Ivančic vydělat. Je to pro ně spíše prezen71
O přednášky kuchaře Petra Stupky byl velký zájem
tační akce. Náklady na takovéto vaření jsou vysoké a restauracím jde většinou
o to, aby nebyly ztrátové (což se letos žádné určitě nestalo). Taky je v tom něco
moravského patriotismu a podpora akce, na jakou se letos slavnosti vypracovaly.
I Roman Paulus, nositel letošní Michelinské hvězdy, byl velice mile překvapený
a dokonce se zmínil, že by příští rok chtěl přijet s celou rodinkou na oba dva dny,
a slavnosti si užil i jako návštěvník.
Pro kolik lidí bylo posezení před kostelem?
Dimenzovali jsme ho na 2000, ale myslím, že většinou tam bylo i více lidí.
Pokud se podaří, aby na slavnosti přijíždělo pořád tolik lidí, musíme kapacitu
zvýšit. Občas si opravdu nebylo s jídlem kam sednout.
Kolik vinařství se na nádvoří představilo a s jakým zájmem do budoucna?
Na nádvoří bylo celkem 8 vinařství a dvě vinotéky. Upřímně, jak v pátek, tak
v neděli byla návštěvnost u vinařů menší, myslím, že tady máme na čem zapracovat a vymyslet, jak lidi k vinařům dostat. Nějaké nápady už máme, dokonce
přemýšlíme o kompletní změně dispozice na náměstí, ale ještě je to předčasné
nějak zmiňovat.
Jak jsi ty, jako ředitel akce, s letošními slavnostmi spokojený?
Se slavnostmi jsem spokojený velice. Už jsme stihli projít všechny ankety,
které jsme od návštěvníků vybrali a drtivá většina se nad slavnostmi „rozplývá“
72
a jsou překvapeni, jak může takové malé město pořádat takto úžasné slavnosti.
Samozřejmě, že je i pár těch, kterým se slavnosti nelíbí, nebo mají kritické připomínky. Letos to bylo hlavně ohledně záchodů, protože mnoho lidí nechce navštívit TOIky a kamenné záchody nestačili svoji kapacitou. Také jsme v největších
náporech nestíhali dobře vynášet odpadky, sotva se vyměnily pytle ve všech 12
koších na náměstí, první byl už zase plný. Na tom musíme zapracovat a buď
zvýšit kapacitu košů, nebo počet lidí, kteří se o ně starají. A samozřejmě vstupné.
I když letos nebylo těch negativních ohlasů tolik jako loni.
Zmínil jsi vstupné, to je pro mnoho lidí nepříjemná novinka. Proč tedy
vstupné?
Rozhodli jsme se z akce udělat událost, která přiláká velké množství lidí z daleka a zvýší slávu Ivančic. To se však nestane, pokud budeme mít na slavnostech
jeden stánek s prodejem čerstvého chřestu a jeden, který bude prodávat pár jídel
z chřestu, i když dobrých, kdy akce připomíná spíš pouť, než slavnosti chřestu.
Vytvořit takovou reprezentační akci však zvedá náklady několikanásobně. Někteří si také stěžovali, že na trhu je spousta textilu a žádná řemesla. Jenže právě
textilní stánky jsou vždy jediným příjmem města ze slavností. Pokud od řemeslníků budeme chtít nájem, tak prostě nepřijedou, protože lidi se sice rádi na jejich
výrobky podívají, ale moc toho od nich nekoupí. Stánky s textilem však nájem
73
za poskytnutí místa bez problémů platí. Město vždy ze svého rozpočtu Slavnosti
chřestu podpořilo, ale letos byl na ně rozpočet, i kvůli dražším kapelám, o dost
vyšší. Proto jsme museli požádat veřejnost o vstupné. Nicméně, v pátek jsme
schválně nechali vstup zdarma i proto, že na pódiu hrály děti ze ZUŠ, či vystoupily Ivančické mažoretky, a přece nebudeme vybírat od rodičů, kteří se chtějí
podívat na vystoupení svých dětí.
Slyšel jsem, že letos spolupořádala Slavnosti chřestu agentura, která brala
zisk ze vstupného?
To jsem taky slyšel, ale znovu musím říci, že slavnosti pro pořadatele žádný
zisk negenerují. Spolupořádající občanské sdružení „Stezky dědictví“ komunikuje s hotely a restauracemi a vytvořilo svoji vlastní síť certifikace. Finance,
které vybereme na vstupném, stačí taktak na jejich náklady spojené s akcí, loni
byly dokonce v „červených číslech“. Hlavním ziskem Slavností chřestu Ivančice
je zviditelnění našeho města v rámci celorepublikové propagace slavností, která
se letos opravdu velice povedla hlavně díky silným mediálním partnerům, kteří
nás podpořili.
Prodej vstupenek umožnil i evidenci množství návštěvníků. Kolik jich tedy
bylo?
Přesné číslo zatím nemám, ale za sobotu a neděli, kdy se vybíralo vstupné,
zaplatilo vstupné cca 6000 návštěvníků.
Otázky a foto Vít Karas
Oslavy výročí založení KČT Ivančice
pokračují
Pravidelní čtenáři Ivančického zpravodaje vědí o výročích, které Klub českých turistů v Ivančicích slaví. Po mapování minulosti v minulých číslech IZ se
tentokrát zaměřím na akce, které v uplynulých měsících klub pro své členy a pro
ivančickou veřejnost pořádal.
Dne 24. 3. 2012 zorganizovali ivančičtí turisté První jarní výšlap jihomoravské oblasti. Za krásného jarního počasí se na nádvoří radnice sešli turisté z celého
kraje.Přítomné na nádvoří radnice pozdravil starosta města pan MUDr.Vojtěch
Adam a předsedkyně krajského výboru KČT Ing.Hana Slabáková. První kroky
jarní přírodou v Ivančicích odstartoval předseda klubu Ing.Antonín Moravec.
Na nádvoří vytvářela dobrou pohodu trampská skupina Pantofláči. Součástí
programu bylo vystoupení mažoretek ze Střediska volného času Ivančice. Po
74
slavnostním zahájení vyrazili skupinky turistů na doporučené trasy k ivančickým
rozhlednám, údolím řek a vybraným památkám. Pro zájemce byl určen vnitřní
okruh městem s průvodcem, při kterém turisté navštívili nejvýznamnější ivančické památky – kostel nanebevzetí panny Marie na Palackého náměstí, muzeum
Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka, žídovskou synagogu a židovský hřbitov.
Dalšími navštívenými památkami byly městské hradby, rodný dům V. Menšíka, řeznovický románský kostel a kostel sv. Trojice.
S odstupem času oceňují organizaci akce, krásnou přírodu v okolí Ivančic
a nádhernou atmosféru ivančické radnice turisté z celého kraje.
Vycházka kolem řeky Rokytné
14. 4. 2012 jsme na Réně zorganizovali 2. krajské kolo turistického závodu.
Tradičně se líbila příroda parku na Réně a podmínky pro turistický závod v této
oblasti. V čem se v tomto závodě soutěží?
Závodí všechny mládežnické kategorie i dospělí. Závod je na čas na tratích
od 2 do 6 kilometrů. Na trati plní závodníci různé dovednosti - vázání uzlů,
odhad vzdálenosti, překonávání lanové lávky, poznávání stromů, turistických
a topografických značek a kulturních památek. Nejzajímavějsí disciplíny (hod
míčkem na cíl a překážková dráha se odehrávaly na letním divadle, jehož krásně
upravené okolí je pro tuto akci i pro diváky ideální. Diváci na tratích mohli v akci
vidět 3 několikanásobné Mistry republiky.
Vítězové obdrželi medaile a malé odměny, poražení nebyli, neboť všichni,
kteří se dostali včas do cíle se cítili vítězi.
75
1. května 1927 byl v hotelu Černý lev znovu založen náš klub. V předvečer
tohoto výročí přijal starosta města Ivančice MUDr. Vojtěch Adam současné
vedení Klubu a zasloužilé členy tohoto sdružení. Přijetí se zůčastnilo 24 současných členů tohoto sdružení. Starosta města ocenil organizační schopnosti vedení
klubu a poděkoval za akce,které pro své členy a pro širokou ivančickou veřejnost
klub pořádá. Setkání se zúčastnila předsedkyně krajského výboru KČT paní Ing.
Hana Slabáková. Ta ve svém vystoupení ocenila ivančické turisty, jako jeden
z největších klubů na jižní Moravě.
Předseda ivančických turistů Ing.Antonín Moravec ve svém projevu připomněl historii klubu, vysvětlil proč datum 1. 5. 1927 označuje za znovuzaložení.
Klub českých turistů existoval v Ivančicích již na přelomu minulého století.
Pouze v letech 1921–1927 neexistoval. Turisté tedy v Ivančicích působí víc jak
100 let.
Předseda klubu ve svém vystoupení rovněž zhodnotil působení svých předchůdců i významné akce z minulosti na nichž se Klub v Ivančicích podílel.
Na závěr předala předsedkyně Ing.Slabáková 3 čestná uznání ÚV KČT, 6
čestných uznání oblasti a společně s předsedou Ing.Moravcem předala ocenění
zasloužilým členům ivančického klubu.
Po přípitku na zdraví všech zúčastněných následovala neformální beseda
přítomných a vzpomínky na uplynulé roky nebraly konce.
12. května zorganizovali ivančičtí turisté v čele s hlavní organizátorkou Hanou Pokornou 20. ročník pochodu „Z Ivančic do Ivančic“. Přes chladné počasí
se všichni pochodující vrátili z připravených tras, při návratu je očekávala kromě
krásných zážitků odměna v podobě občerstvení, pamětního listu,a drobných
dárků.
Všechny zmiňované akce pořadá Klub současně jako doprovodné akce
v rámci oslav 800 let založení města Ivančice.
Ing. Antonín Moravec, předseda KČT Ivančice
Šanov otevřel Muchovu cykostezku (Za naší účasti )
Když se na stole, při pravidelné schůzi klubu objevila obálka,
která bohužel měla být otevřena před týdnem, nastal problém hodný řešení typu „Hic Rhodus, hic salta“ (Tady a teď předveď (ukaž)
co umíš !- pozn. redakce). Jednalo se to tiž o adresnou pozvánku
starosty města Šanova na otevírání „Muchovy cyklostezky“.
Uznejte, na takové akci, když se měla konat hned následující den, jsme nemohli chybět. Bylo nutno vyřešit dopravu (zatím naše „Achillova pata“) a osoby,
76
které se zúčastní. Bylo nás pět (jako od Poláčka) a díky aktivitě a akceschopnosti
pana Nováčka a jeho paní se podařilo bleskem vyřešit oba problémy. Velmi
pomohla Jitka Hečková vypůjčením vozíku od svého otce, pana Širokého a manželé Smutní darováním molitanů jsme mohli v sobotu vyrazit směr Znojmo,
přesněji Šanov.
Vy ptáte se nás, jak souvisí cyklostezka v Šanově se jménem Alfonse Muchy?
Majitelé hrušovanského panství Khuen-Belassiové nepřehlédli talent mladého Muchy a byli mu mecenáši a otevřeli mu cestu do světa umění podporováním
jej při studiu ve Vídni.
A on to byl, kdo vyzdobil Emin zámeček, nacházející se na cyklostezce svými prvními malbami. Bohužel, tyto se dodnes neuchovaly, neboť zámeček postavený manželce hraběte Khuen-Belassiho jako letní sídlo, padl za oběť požáru.
Dnes je na Eminhofu sídlo ústavu sociální péče a proto je veřejnosti nepřístupný.
Mucha na své podporovatele nezapomněl ani v dobách kdy už na nich nebyl
závislý a vracel se na prázdniny a v roce 1913 byl nápomocen synovi Eduarda
Khuen- Belassiho Karlovi s rekonstrukcí.
Před desátou hodinou se hromadily desítky cyklistů k zápisu na akci. Při zápisu jsme dostali trička s emblémem Muchovy cyklostezky.
Po zahájení akce panem starostou Škarkem, který uvedl, že motivem pojmenování cyklostezky po Alfonsu Muchovi souvisí s tím, jak nám jej Pražáci berou.
Po vystoupení mažoretek jsme vyrazili na trať. První zastávka byla právě u Emina
zámečku. Po krátké zastávce jsme se přesunuli ke studánce s názvem Hraběcí, kde
občané již po čtyři roky pořádají malou jarní slavnost v podobě Otvírání studánky.
Pásmo dětí spojené se zpěvy a tanci bylo velice působivé. Mohli jsme se napít lahodné vody a víly (děti) nám
rozdaly i pěkné hrníčky.
Celkový dojem z dvacetikilometrové trasy, pravda
ne po celé délce pokryté
asfaltovým povrchem a většinou v rovinatém terénu, byl
nádherný.
Naše dresy se staly terčem fotografů a novinářů
obou stran, jak české tak
rakouské strany. Byly opravdu stylovým koloritem na
Muchově cyklostezce, však
nás také pan starosta vzpoBylo nás pět
mněl při přivítání na akci.
77
Manželé Jana a Jan Nováčkovi, Marie Havlíčková Mirek Drybčák a Jaroslav
Pospíchal představili klub ve velmi dobrém světle, pokud se týká vystupování
tak i sportovní úrovně. Panové Nováček a Drybčák předvedli své horolezecké
umění, se kterým by uspěli zřejmě i na severní straně Matterhornu.
Dobrá dvoustovka zúčastněných prožila příjemný den v pěkném prostředí,
které jsme si okamžitě zamilovali, neboť je to kout cykloturistice zaslíbený. Dá
se zde ubytovat a použít cyklostezky s názvem „Ahoj sousede, Halló Nachbar“,
která vás zavede na rakouskou stranu přilehlého Mikroregionu. Lze navštívit
mimo jiné termální lázně v Laa an de Thaya, či turistickou oblast Pasohávky.
Cyklostezka je budována z prostředků ROP a bude každoročně lepší a lepší
z hlediska povrchu. Určitě tam náš klub nebyl naposled, neboť jsou tam příjemní
lidé a překrásná tlumočnice.
Jaroslav Pospíchal
Velký úspěch ivančické dívčí házené
vezeme z Plzně!
Od 5. do 7. května 2012 se již pravidelně koná významný celorepublikový turnaj dívčí házené v Plzni pod názvem „Memoriál Karla Šulce“. Účast 61
družstev z celé republiky je garancí přívlastku „republikové mistrovství v dívčí
házené“. Naše dva týmy minižaček a mladších žaček si nenechaly ujít možnost
porovnat kvalitu svých házenkářských dovedností.
Mladší žačky předvedly kvalitní výkony na hranici svých možností a v základní skupině odehrály 9 zápasů a z nich si odnesly jen dvě prohry a postoupily
do skupiny o 5–8 místo. Po velmi vyrovnaných zápasech si zcela po zásluze
vybojovaly 6 místo a to je skvělé umístění mezi ligovými princeznami házenkářských hřišť.
Minižačky si vedli ještě lépe, kdy ze základní skupiny si odnesly jen jedinou
prohru od Hájů Praha a ve finálové skupině po porážce se SLÁVIÍ DHC PRAHA
si po zásluze stouply na stupínky vítězů A na dresech se jim rozzářili bronzové
medaile.
Na turnaji bylo jen velice málo týmů, které měli dva týmy výsledkově tak
vysoko umístněné.
Výčet úspěchů na tomto turnaji není konečný. Široké fórum trenérů vybralo
za nejlepší brankářku turnaje v kategorii minižačky, naši brankářku Terezu Bučkovou a v té samé kategorii se nejlepší hráčkou stala Natálie Svobodová, nosící
na dresu maskota našich holek – želvu. Obě holky jsou spolužačkami ze 4 třídy
základní školy Vl. Menšíka v Ivančicích. Je vidět, že „dolní škola“ je dobrou
házenkářskou základnou.
78
Na závěr je zapotřebí poděkovat holkám za předvedený výkon, ale také obětavé práci celého oddílů, který vzkřísil zašlou slávu ivančické dívčí házené a také
sponzorům za jejich finanční podporu ivančické házené a holek zvlášť.
J. Obršlík
Inzerce
AUTOPOTŘEBY Petr Procházka - Ivančice,
Žerotínovo nám. 6 (za finančním úřadem)
Oleje, provozní kapaliny, autokosmetika, autochemie, žárovky,
akumulátory, autonosiče a jiné.
Náhradní díly - na objednání do 24 hodin
www.autoprochazka.eu, tel.: 605 331 478
79
Atletický klub, o.s., informuje
Dne 16. května 2012 uspořádal Atletický klub o.s. první z řady plánovaných závodů, a to „Memoriál Jaromíra Růžičky“. Padesát mladších a starších
žáků a žákyň převážně z ivančických škol (Základní školy TGM a Gymnázia
J. Blahoslava) se utkali v žákovském trojboji: běhu na 60m, skoku do dálky
a vrhu koulí.
Společné foto soutěžících. Soutěž se konala na hřišti školského areálu.
Vítězové jednotlivých kategorií:
Mladší žáci
Jakub Chabina (ZŠ TGM)
Mladší žákyně Edita Sklenská (ZŠ TGM)
Starší žáci
Daniel Mařík (GJB)
Starší žákyně
Lena Tauberová a Veronika Hándlová (GJB)
DĚTSKÉ RYBÁŘSKÉ ZÁVODY
na rybníku „Rákosník“ v Řeznovicích
Sobota 16. června, trvání soutěže: 8.00–12.00 hod.
Bez vstupního poplatku, občerstvení zajištěno!
80
KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM
IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá:
9. června (sobota) – 20. června (středa), galerie a sklepení Památníku
A. Muchy
MÍSTO, KDE ŽIJU
Výstava výtvarného oboru ZUŠ A. Muchy Ivančice
Vernisáž v pátek 8. 6. v 17.00 hodin,
9. června (sobota), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Celodenní poznávací zájezd
ZOO A ZÁMEK LEŠNÁ, PLAVBA PO BAŤOVĚ KANÁLU
Doprava: 350 Kč
15. června (pátek) v 19.30 hodin, kostel sv. Petra a Pavla Řeznovice
Mezinárodní hudební festival 13 měst CONCENTUS MORAVIAE
HANA BLAŽÍKOVÁ - GOTICKÁ HARFA A ZPĚV
Vstupné: 200, 150, 100 Kč
16. června (sobota), nádvoří radnice Ivančice
DIVADELNÍ PODVEČER
16.00 ROZUM A ŠTĚSTÍ - pohádka pro děti i rodiče
podle Jana Wericha z knihy Fimfárum
Vstupné: 40 Kč
19.00 HYMNA - komedie podle hry Ladislava Smoljaka
Vstupné: 60 Kč
Účinkuje Divadelní spolek Žďár nad Sázavou
81
OSLAVY 800 LET MĚSTA IVANČIC
Pátek 22. 6. - Palackého náměstí
16.00 DEN HUDBY ZUŠ A. MUCHY IVANČICE
20.30 VUŠ ONDRÁŠ - DVANÁCTERO
vystoupení vojenského uměleckého souboru
Sobota 23. 6. - Palackého náměstí
9.00 POSÁDKOVÁ HUDBA OLOMOUC - estrádní koncert
13.00 NEŘEŽ - folková skupina
15.00 JOHNNY CASH - revival
17.30 NAĎA URBÁNKOVÁ se skupinou Bokomara
Sobota 30. 6. - Palackého náměstí
10.00 SPORT FANDÍ MĚSTU - Atletický klub Ivančice pořádá „Běh městem
na 800 m“
SPORTOVNÍ OCHUTNÁVKA IVANČICKÝCH KLUBŮ A SPOLKŮ
PRO VŠECHNY
Občerstvení zajištěno
13.00 BREEZE BAND se sólistou JAROMÍREM HNILIČKOU
13.30 Slavnostní krájení Ivančického štrůdlu
15.30 ČERVENÁ KARKULKA - pohádka divadelního souboru Kamarádi
17.30 SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ CEN MĚSTA - kino Réna Ivančice
19.30 SLAVNOSTNÍ ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU
CONCENTUS MORAVIAE - účinkuje COLLEGIUM MARIANUM,
SIMONA HOUDA-ŠATUROVÁ - kostel Nanebevzetí Panny Marie Ivančice
21.30 SLAVNOSTNÍ OHŇOSTROJ
23. června (sobota) – 13. července (pátek), galerie Památníku A. Muchy
Výstava FC Ivančice
100 LET OD ZALOŽENÍ KOPANÉ V IVANČICÍCH
Vernisáž v sobotu 23. 6. v 8.30 hodin
Vstupné: 10 Kč
23. června (sobota) – 31. srpna (pátek), chodba Památníku A. Muchy
VÝSTAVA OBRAZŮTAMARY VALEŠOVÉ
„KUDY CHODÍ MOJE DUŠE“
Vstup zdarma
30. června (sobota) v 19.30 hodin, kostel Nanebevzetí Panny Marie Ivančice
Mezinárodní hudební festival 13 měst CONCENTUS MORAVIAE
Slavnostní závěrečný koncert, koncert k výročí 800 let města Ivančice
COLLEGIUM MARIANUM, SIMONA HOUDA - ŠATUROVÁ - SOPRÁN
82
PROGRAM KINA RÉNA
(www.kinorena.cz)
KINO RÉNA Ivančice – ČERVEN 2012
Kontakt: 546 451 469, 736 601 631, e-mail: [email protected]
PÁTEK 1. 6. Začátek v 17 hodin DEN DĚTÍ
ČR - 60 min, pásmo krátkých českých pohádek, vstupné: 30,- Kč/ Malý sál
MACH A ŠEBESTOVÁ 2: Pohádky pro celou rodinu. O líném Honzovi,
Krtek a vlaštovka, Jak se Jonatán stal hrdinou dne, Jak Mach a Šebestová navštívili cirkus, Jak se Mach a Šebestová vrátili z prázdnin...
NEDĚLE 17. 6. Začátek v 18 hodin a ve 20 hodin, LÍBÁŠ JAKO ĎÁBEL
ČR - 113 min, nová česká komedie, vstupné: 80,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Kamila Magalová, Oldřich Kaiser, Jiří Bartoška, Eva Holubová, Roman Vojtek,
Tereza Kostková
Helenin bývalý manžel Karel i exmanželka Bohunka hledají cesty, jak Františka a Helenu
znovu získat zpět pro sebe. Helena a František odjíždí z této situace na exotickou dovolenou do Maroka. I zde je však dostihnou nejen potíže, ale i jejich bývalí partneři!!!
STŘEDA 20. 6. Začátek v 18 hodin a ve 20 hodin PRCI,PRCI,PRCIČKY: Školní sraz
USA - 113 min, komedie, titulky, vstupné: 50,- Kč
Hrají: Jason Biggs, Alyson Hannigan, Chris Klein, Thomas Ian Nicholas, Tara Reid, Mena
Suvari
Hrdinové komediální série se příliš nezměnili. Ani jako dospělí spíše jak erotické úspěchy
sbírají trapasy a ztráty. Nejvhodnější záminkou pro setkání všech postav je školní sraz.
Jenže tenhle sraz nebude jenom o bilancování.
ZKUŠEBNÍ PROVOZ zdigitalizovaného kina -2D - nenechte si ujít!
ČTVRTEK 21. 6. Začátek v 18 hodin a ve 20 hodin
PÁTEK 22. 6. Začátek v 18 hodin a ve 20 hodin
OKRESNÍ PŘEBOR: Poslední zápas Pepíka Hnátka
ČR - 104 min, komedie, vstupné: 80,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý, Luděk Sobota, Pavel
Kikinčuk, Jan Hartl
Film vychází z populárního televizního seriálu. Příběh je situován do doby života- legendami opředeného trenéra s licencí- Josefa Hnátka. Rozehrává
dilema muže, pro něhož je fotbal celý jeho život. Dokonce víc než život…
83
PÁTEK 22. 6. Začátek v 16. 30 hodin SNĚHURKA
USA - 106 min, hraná pohádková komedie, dabing,
vstupné: 80,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Lily Collins, Julia Roberts, Sean Bean
Hraná pohádková komedie pro celou rodinu. Zlé královně se podařilo
získat vládu nad královstvím. Uprchlá princezna se však nevzdává a za
pomocí sedmi trpaslíků začíná plánovat odvetu.
SOBOTA 23. 6. Začátek v 10 hodin a v 15 hodin MADAGASKAR 3
USA - 92 min, animovaná komedie pro celou rodinu, dabing, vstupné:100,- Kč/ určeno
film. spol.
Lev Alex, zebra Marty, hrošice Gloria a žirafa Melman se stále
snaží dostat domů do Velkého jablka- New Yorku. Tentokrát
všichni zavítají do Evropy. Naleznou ideální krytí v podobě cestujícího cirkusu, který obrátí do pořádného madagaskarského
stylu!
NEDĚLE 24. 6., 18 hod. a 20 hod., HNĚV TITÁNŮ
USA - 99 min, Dobrodružný, fantasy, titulky, vstupné: 70,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Sam Worthington, Liam Neeson, Rosamund Pike, Ralph Fiennes, Bill Nighy
Polobůh a Diův syn Perseus se po porážce Krakena snaží vést klidný život. Žije jako vesnický rybář a otec desetiletého syna Helia. Boj však mezi bohy a titány zuří dál. Perseus
se znovu vydává na zrádnou výpravu do podsvětí, aby osvobodil Dia a přemohl titány!
ČTVRTEK 28. 6., začátek v 18 hodin a ve 20 hodin Můj vysvlečenej deník
ČR - 104 min, komedie, vstupné: 80,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Veronika Kubařová, Berenika Kohoutová, Marika Šopovská, Jaroslav Plesl, Igor
Bareš, Veronika Žílková
Komedie natočená podle knižního bestselleru J. Rubínové. Sex, alkohol a taky tráva už
jsou dnes běžnou součástí života ,,pod 18,, stejně jako láska, sny, zrada, rodiče anebo
trapasy. Johanin deník je vysvlečenej tím, jak otevřeně s lehkou ironií a vtipem tenhle svůj
dívčí a ženský život se vším všudy popisuje.
SOBOTA 30. 6. Začátek v 19. 15 hodin SNĚHURKA A LOVEC
USA - 115 min, fantasy, titulky, vstupné: 90,- Kč/ určeno film. spol.
Hrají: Kristen Steward, Charlize Theron, Chris Hemsworth, Ian McShane, Bob Hoskins,
Toby Jones
Mocná čarodějnice Ravenna lstí získala přízeň krále i jeho mocné království. Podle proroctví kouzelného zrcadla stojí v cestě královně její nevlastní dcera Sněhurka. Ravenna
najme lovce, aby princeznu vypátral a dovedl zpět na zámek. Sněhurka však není obyčejné děvče a na boj proti čarodějnici není rozhodně sama…
84
PŘIPRAVUJEME NA ČERVENEC
DOBA LEDOVÁ 4: Země v pohybu, PIRÁTI, SNĚHURKA
SNĚHURKA A LOVEC, HUNGER GAMES, AVENGERS, TEMNÉ STÍNY
VRÁSKY Z LÁSKY, LÁSKA JE LÁSKA, TADY HLÍDÁM JÁ, ŽENA V ČERNÉM
Více najdete na našich stránkách www.kinorena.cz
KAM ZA FOTBALEM
Ivančice A – Krajský přebor
Ivančice B – Okresní přebor
Řeznovice A – III. třída
Řeznovice B – IV. třída
Pá
So
So
Ne
Ne
So
Ne
So
So
1. 6.
2. 6.
2. 6.
3. 6.
3. 6.
9. 6.
10. 6.
16. 6.
16. 6.
16.00 hod.
9.00/10.45
16.30 hod.
16.30 hod.
16.30 hod.
14.15/16.30
16.30 hod.
9.00 hod.
16.30 hod.
dorost Ivančice – Krajský přebor
žáci Ivančice – I. třída
obě přípravky – Okresní přebor
přípravka ml. Ivančice – Čebín
žáci st. + ml. Ivančice – Kohoutovice
Řeznovice A – Mor. Bránice
Ivančice A – IE Znojmo
Řeznovice B – Mor. Bránice B
dorost Ivančice – Kohoutovice
Ivančice B – Zbraslav
Finále přípravek
Ivančice A – Rájec-Jestřebí
OSLAVA 80 LET VÝROČÍ KOPANÉ
V ŘEZNOVÍCÍCH
Sobota 30. června, hřiště v Řeznovicích
10.00 staří páni Řeznovice – Ivančice
13.00 turnaj za účasti mužstev Řeznovice, Polánka, Jamolice, Nová Ves
24. 6. 2012 (Neděle) 18.30 hod.
Koncert ivančických sborů Bádule a Blahoš
se slovinským sborem Domžele Lublaň
k 800. výročí založení města Ivančice.
85
ROSTOU KOLEM NÁS
Co ještě roste na březích vod Ivančicka (IV)
Ptačinec hajní (Stellaria nemorum) dorůstá až 80 centimetrů výšky. Je to vytrvalá rostlina s bílými květy, v nichž nalezneme tři čnělky. Ptačinec hajní roste
na pravém břehu Jihlavy nad splavem na Réně, na mezi u rybníka v Řeznovicích,
na levém břehu Oslavy pod Kocperkami a jinde.
Na mnoha místech se hladina řeky Jihlavy v létě pokrývá bílými květy lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans). Jde o vytrvalou rostlinu s niťovitými
listy. Počet korunních lístků je nepravidelný (pět až třináct). Lakušník vzplývavý
najdeme v Jihlavě pod mostem na Rénu, u Řeznovic, mezi Řeznovicemi a Letkovicemi a jinde.
Zblochan vodní (Glyceria maxima) je statná, až dva metry vysoká vytrvalá
tráva. Její stébla mohou být až centimetr silná. Kvete v plném létě na pravém
břehu Jihlavy u oplocenky na Réně, na levém břehu Jihlavy naproti Řeznovicím
nebo na levém břehu Jihlavy nad splavem na Réně.
Od června do podzimu kvete jetel zvrhlý (Trifolium hybridum). Jeho květy
jsou zpočátku bílé, později růžoví a hnědnou. Jetel zvrhlý roste na levém břehu
Oslavy před soutokem s Jihlavou, na trávníku před čističkou a na dalších vlhkých
místech.
Bodlák kadeřavý (Carduus crispus) je až dva metry vysoká dvouletá rostlina. Jeho červenofialové úbory (květenství) kvetou od června do září. Listy jsou
měkké, ostnité. Bodlák kadeřavý najdeme na levém břehu Jihlavy u Malovanska,
na levém břehu Jihlavy proti Řeznovicím, na pravém břehu Jihlavy za hospůdkou na Réně, ...
Text a foto RNDr. Zuzana Lotreková
Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768.
Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice
86
jetel zvrhlý
bodlák kadeřavý
lakušník vzplývavý
ptačinec hajní
zblochan vodní
DOPROVODNÝ PROGRAM SLAVNOSTÍ
Sobota 30. 6., 17.30 hod., kino Réna
SLAVNOSTNÍ P�EDÁVÁNÍ CENY M�STA IVAN�ICE
Moderuje a vystoupí LEONA MACHÁLKOVÁ
KONCERTY
Ned�le 24. 6., 18.30 hod., Besední d�m Ivan�ice
Koncert ivan�ických sbor�
BÁDULE a BLAHOŠ se slovinským sborem DOMŽELE LUBLA�
SOBOTA 30. 6., 19.30, chrám Nanebevze� Panny Marie
Slavnostní záv�re�ný koncert
Mezinárodního hudebního fes�valu Concentus Moraviae
COLLEGIUM MARIANUM a SIMONA HOUDA-ŠATUROVÁ (soprán)
VÝSTAVY
9. 6.–20. 6., Galerie Památníku A. Muchy
MÍSTO KDE ŽIJU
Výstava ZUŠ A. Muchy na téma 800 let m�sta
23. 6. (vernisហv 8.30 hod.) – 13. 7., Galerie Památníku A. Muchy
100 let od založení kopané v Ivan�icích
Výstavy po�ádaná FC Ivan�ice
7. 8.–21. 10., Galerie Památníku A. Muchy
IVAN�ICE V PROM�NÁCH �ASU
Výstava historických a sou�asných fotograÞí m�sta po�ádaná Muzeem Brn�nska
OSLAVY 100 LET ZALOŽENÍ ORLA V IVAN�ICÍCH
PÁTEK 8. 6., 19.30, orlovna
DIVADLO JEDNOHO HERCE – Každý své b�ím�
SOBOTA 9. 6., 8.30 hod.
SLAVNOSTNÍ MŠE SVATÁ
Po celý den budou na orlovn� probíhat turnaje ve stolním tenise, volejbalu,
kuželkách, Den otev�ených dve�í s výstavou z historie a sou�asnos� Orla, kapela
POLANKA, tane�ní zábava, pohádka, skákací hrad, trampolina.
OSLAVY 100 LET ZALOŽENÍ KOPANÉ V IVAN�ICÍCH
SOBOTA 23. 6., fotbalový stadion Ivan�ice
9.00 – 15.30 hod. a 17.00 – 19.00 hod FOTBALOVÁ UTKÁNÍ
16.00 hod. P�EDÁNÍ OCEN�NÍ FUNKCIONÁ��M A HRÁ��M
20.00 hod. TANE�NÍ ZÁBAVA
88Po celý den budou na stadionu probíhat další doprovodné akce