Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České

SYLVIA 40 / 2004
Populační trendy ptáků lesní a zemědělské
krajiny v České republice v letech 1982–2001
a jejich využití jako indikátorů
Population trends of farmland and woodland
birds in the Czech Republic in 1982–2001
and their use as indicators
Karel Šťastný1, Vladimír Bejček1,
Petr Voříšek2 & Jiří Flousek3
1
Fakulta lesnická a environmentální ČZU, katedra ekologie a životního prostředí, Kamýcká
129, CZ-165 21 Praha 6; e-mail: [email protected], [email protected]
2 Pan-European Common Bird Monitoring, koordinátor, Česká společnost ornitologická,
V Olšinách 449/41, CZ-100 00 Praha 10; e-mail: [email protected]
3 Správa KRNAP, Dobrovského 3, CZ-543 01 Vrchlabí; e-mail: [email protected]
Šťastný K., Bejček V., Voříšek P. & Flousek J. 2004: Populační trendy ptáků lesní a zemědělské
krajiny v České republice v letech 1982–2001 a jejich využití jako indikátorů. Sylvia 40: 27–48..
Jednotný program sčítání ptáků v České republice byl zahájen v roce 1981 s použitím metody
bodového transektu. Pro analýzu bylo vybráno 46 druhů – 22 druhů zemědělské krajiny
a 24 druhů lesních na základě klasifikace podle Pan-European Common Bird Monitoring
Project. K odhadu chybějících hodnot a výpočtu indexů a trendů byly použity loglineární modely (program TRIM). Analyzována byla data z období 1982–2001, přičemž index v roce 1982
byl brán jako referenční. Větší úbytek početnosti byl zjištěn u ptačích druhů zemědělské krajiny než u druhů lesních: zemědělská krajina – pokles u 8 (36 %), nedostatečně známý trend
u dalších 8 (36 %) a nárůst u 6 druhů (27 %), žádný druh se stabilní početností; druhy lesních
ekosystémů – pokles u 5 (21 %), nedostatečně známý trend u dalších 5 (21 %), nárůst u 11
(46 %) a stabilní početnost u 3 druhů (13 %). Složený index (indikátor) ptáků zemědělské krajiny vykázal v letech 1982–2001 pokles o 13,5 % a u lesních druhů naopak nárůst o 18,7 %.
Breeding Bird Monitoring Programme in the Czech Republic started in 1981. Point count
transect method has been used for census. Altogether 46 species were selected for the further
analysis – 22 farmland and 24 woodland species according to the classification adopted in the
Pan-European Common Bird Monitoring Project. Log linear models were used to estimate
missing counts and to calculate indices and trends (program TRIM). Time period 1982–2001
was analysed with 1982 as the base year with the index 1. Farmland birds have declined more
than woodland species: farmland – 8 decreasing (36%), 8 poorly known (36%), 6 increasing
(27%) and no stable species; woodland – 5 decreasing (21%), 5 poorly known (21%),
11 increasing (46%) and 3 stable species (13%). Combined index (indicator) of farmland birds
declined by 13.5% between 1982 and 2001, while woodland birds indicator increased
by 18.7%.
Keywords: indicator, monitoring, Breeding Bird Monitoring Programme, population trend
27
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
ÚVOD
Výsledky monitoringu ptačích populací
začínají stále více nacházet uplatnění
i mimo okruh vlastní ornitologie. Údaje
o dlouhodobých změnách početnosti
ptačích druhů stály u rozvoje dalších vědeckých disciplín jako např. populační
ekologie (např. Newton 1998), bez výsledků monitoringu si lze jen stěží představit tvorbu seznamů ohrožených druhů (např. Gregory et al. 2002). K monitoringu ptačích populací zavazuje Českou republiku i řada mezinárodních
konvencí a dohod, směrnice Evropské
unie a také národní legislativa na ochranu přírody.
Význam a využití monitoringu lze
ilustrovat na třech základních okruzích
problémů: (1) sledování celkového stavu a změn biodiverzity, (2) hodnocení
účinnosti legislativních a dalších nástrojů zaměřených na ochranu biodiverzity
na regionální, národní i mezinárodní
úrovni, (3) podávání zpráv o plnění mezinárodních závazků státu plynoucích
z konvencí a dohod (Ramsarská konvence, Bonnská konvence, Bernská konvence, Konvence o biologické diverzitě
atd.) (Richard et al. 2002). V neposlední
řadě se monitoring úzce dotýká i závazků Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji (2002) a summitu Evropské
unie v Göteborgu (2001), kde se politici
zavázali zpomalit, nebo dokonce zastavit pokles biodiverzity k roku 2010.
Kromě řady jiných tak vyvstává otázka,
jak se bude úspěšnost těchto závazků
měřit. Je tudíž třeba mít k dispozici indikátory odrážející dopady změn ve využívání krajiny na složky biodiverzity.
Takový indikátor by měl být kvantitativní, jednoduchý, snadno pochopitelný,
relevantní ve vztahu k politikám ovlivňujícím využívání krajiny (např. tzv.
Common Agricultural Policy v rámci
Evropské unie), vědecky obhajitelný,
28
měl by být citlivý na změny, mělo by být
realistické získat data potřebná k jeho
konstrukci a měl by být snadno analyzovatelný (Gregory et al. 2003).
Úroveň znalostí, množství a kvalita
dostupných dat se výrazně liší mezi taxony. Z tohoto pohledu se naskýtá možnost využít jako bioindikátory právě ty
skupiny, u nichž to dovoluje stav jejich
poznání. Tradičně velmi dobrá data existují o ptácích, jejichž využití jako indikátorů má značné výhody. Vyskytují se
prakticky všude, ve všech typech prostředí, na změny prostředí citlivě reagují, existují standardně zavedené a vědecky ověřené metody pro jejich sledování,
existuje mnoho vysoce erudovaných ornitologů-amatérů, kteří jsou schopni
s využitím minimálních nákladů sbírat
potřebná data. Navíc jsou ptáci obecně
populární skupinou živočichů a využití
údajů o změnách v jejich populacích
může mít významný dopad na širokou
veřejnost (Gregory et al. 2003, Greenwood 2004). Vhodnost ptáků jako indikátorů neplatí bez výhrad, v některých
případech je nutno k interpretaci indikátorů založených na změnách početnosti ptáků přistupovat opatrně, neboť
výzkum toho, do jaké míry a za jakých
okolností odrážejí ptáci i změny v ostatních složkách biodiverzity, stále pokračuje (Gregory et al. 1999). Nicméně
v současnosti jsou ptáci pravděpodobně jedinou skupinou, na které lze takové indikátory založit, a v některých
evropských zemích jsou již takové indikátory oficiálně používány, např. ve
Velké Británii (Gregory et al. 1999,
http://www.sustainable-development.
gov.uk/indicators/headline/h13.htm).
Právě britský model byl do značné
míry využit při konstrukci prvního evropského indikátoru biodiverzity založeného na údajích o změnách početnosti 24 ptačích druhů zemědělské krajiny
a 24 druhů lesních. Tento indikátor patří
SYLVIA 40 / 2004
mezi hlavní výstupy programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird
Monitoring – Gregory & Voříšek 2003).
V České republice žádný podobný indikátor nebyl dosud vytvořen.
Populační trendy ptáků jsou v ČR monitorovány od roku 1981 v rámci Jednotného programu sčítání ptáků, jehož
výsledky byly několikrát publikovány
(Janda & Šťastný 1984, Šťastný & Janda
1984, Janda et al. 1987, Janda et al. 1989,
Flousek et al. 1994). Dříve byla data
Jednotného programu hodnocena metodou tzv. „chaining indexu“ (Flousek et
al. 1994), avšak tento přístup se časem
ukázal jako nevhodný (Ter Braak et al.
1994).
Je tedy žádoucí reagovat na mezinárodní přístup k vývoji indikátorů biodiverzity také na úrovni regionální, testovat vhodnost využití výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR pro
konstrukci indikátorů a další využití
v ekologii a ochraně přírody a současně
aplikovat modernější metody zpracování výsledků, které jsou dnes k dispozici.
Cílem této práce je předložit populační trendy ptačích druhů zemědělské
krajiny a druhů lesních, které byly vybrány na celoevropské úrovni, prezentovat výsledky navrženého indikátoru
biodiverzity v ČR, identifikovat jeho nedostatky a navrhnout možné postupy
do budoucna.
METODIKA
Sběr dat v terénu
Jednotný program sčítání ptáků je založen na sčítání ptáků metodou bodového
transektu v hnízdním období. Transekt
obsahuje 20 bodů, které jsou od sebe
vzdáleny nejméně 300 m. Na každém
bodu se v neomezené vzdálenosti po
dobu přesně 5 minut zaznamenávají
všichni ptáci registrovaní vizuálně
i akusticky. Každý transekt by měl být
sčítán při vhodném počasí (bez deště,
mlhy či silného větru) nejlépe dvakrát
během hnízdního období (duben až
červen), avšak je tolerováno i jedno či tři
sčítání (vyšší počet se nedoporučuje).
Ta provádějí dobrovolní spolupracovníci, od nichž se očekává, že na vybraném transektu budou ve stejnou
dobu (povolená tolerance v datu sčítání
je ± 7 dní, v začátku sčítání ± 30 min) sčítat alespoň dva roky za sebou. Vlastní
sčítání je orientováno do doby největší
aktivity ptáků (zejména pěvců), tedy od
rozednění zhruba do 9:00 hodin SEČ.
Terénní pracovníci zaznamenávají i základní charakteristiky prostředí na každém bodu. Vše se zaznamenává do jednotného formuláře. Spolupracovníci,
jichž je do programu zapojeno několik
desítek, si vybírají sami, kde budou sčítat a kde bude transekt umístěn (podrobný popis metodiky viz Janda &
Řepa 1986).
Zpracování a hodnocení dat
Program byl zahájen již v roce 1981,
avšak v předkládané práci byla hodnocena terénní data získaná v letech 1982
až 2001. Důvodem je malé množství dat
z prvního roku sčítání (1981) a dosud
neúplné podklady z roku 2002 v době
zpracování předkládaných výsledků.
Hodnocení je založeno na indexech
změn početnosti. Pro každý druh zvlášť
je počet nasčítaných jedinců v referenčním roce, kterým je v našem případě výchozí rok 1982, brán jako 100 %. K tomuto roku se pak v procentech vztahují
počty v následujících letech.
Získaná data byla analyzována programem TRIM (Pannekoek & Van Strien
2001), který používá loglineární modely
založené na Poissonově rozdělení (Ter
Braak et al. 1994, Van Strien et al. 2004).
Tento program je schopen se pomocí
29
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
modelů vyrovnat s chybějícími hodnotami v časových řadách, tj. tyto chybějící hodnoty odhadovat. Tím odstraňuje
zásadní nedostatek dříve široce používaného tzv. „chaining indexu“ (Ter
Braak et al. 1994). Program TRIM byl odsouhlasen jako nástroj pro analýzu dat
v rámci projektu Pan-European Common Bird Monitoring a v současnosti je
asi nejpoužívanějším programem pro
analýzu dat z monitoringu ptáků
v Evropě (Voříšek 2002). Program TRIM
je volně k dispozici na internetu na adrese www.ebcc.info, sekce Monitoring
software and methods. Na této adrese
a též v Pannekoek & Van Strien (2001)
lze nalézt i podrobný popis používaných modelů.
Pro analýzu byly vybrány stejné dvě
skupiny druhů jako pro celou Evropu
v rámci projektu Pan-European Common Bird Monitoring (Voříšek 2002), do
něhož Jednotný program sčítání ptáků
též přispívá. Bylo tedy vybráno 24 druhů
zemědělské krajiny a 24 druhů lesních,
z nichž ne všechny druhy však byly použitelné v ČR, především kvůli nedostatku dat.
Druhy zemědělské krajiny: Alauda
arvensis, Athene noctua, Carduelis cannabina, Carduelis carduelis, Carduelis
chloris, Columba palumbus, Corvus corone (oba poddruhy hodnoceny společně), Corvus monedula, Coturnix coturnix, Emberiza citrinella, Emberiza
schoeniclus, Falco subbuteo, Falco tinnunculus, Hirundo rustica, Lanius collurio, Miliaria calandra, Motacilla flava,
Passer montanus, Pica pica, Saxicola
rubetra, Streptopelia turtur, Sturnus vulgaris, Sylvia communis, Vanellus vanellus.
Lesní druhy: Accipiter nisus, Aegithalos caudatus, Anthus trivialis, Buteo
buteo, Dendrocopos major, Erithacus
rubecula, Fringilla coelebs, Garrulus
glandarius, Jynx torquilla, Muscicapa
30
striata, Parus ater, Parus caeruleus,
Parus major, Phoenicurus phoenicurus,
Phylloscopus collybita, Phylloscopus trochilus, Prunella modularis, Regulus regulus, Sylvia atricapilla, Sylvia borin,
Troglodytes troglodytes, Turdus merula,
Turdus philomelos, Turdus viscivorus.
U všech druhů s dostatkem dat byly
spočteny indexy změn početnosti s referenčním rokem 1982 (100 %). Pro naprostou většinu druhů byl využit model
počítající s vlivem každého roku –
„effects for each time point“ (Pannekoek
& Van Strien 2001). Pouze u druhů
Aegithalos caudatus, Coturnix coturnix,
Miliaria calandra a Motacilla flava byl
vzhledem k malému materiálu využit lineární model s maximálním počtem
roků předpokládající změnu. Výpočet
byl navíc komplikován nestejným počtem sčítání na jednotlivých liniích. Aby
bylo možno kombinovat výsledky z linií
s nestejným počtem sčítání, byly počty
nasčítaných ptáků na každé linii váženy
– jako váhový faktor začleněný do modelu byl použit poměr 1/počet sčítání
na linii v hnízdní sezóně.
Kromě indexů změn početnosti byl
pro každý druh vypočítán též trend početnosti za celé sledované období. Pro
názornost je zde uváděna hodnota tzv.
multiplikativního trendu s průsečíkem
(„overall slope, multiplicative, with intercept“). Hodnota trendu vyjadřuje průměrnou změnu v početnosti za rok, tj. jeli hodnota rovna jedné, není trend ani
klesající, ani stoupající, je-li větší než jedna, jde o trend stoupající (např. trend
1,01 znamená nárůst početnosti o 1 % za
rok), je-li trend menší než jedna, jedná
se o pokles (např. trend 0,97 znamená
pokles početnosti o 3 % za rok).
Trendy jednotlivých druhů byly zařazeny do kategorií, jejichž dělení odpovídá kombinaci statistické významnosti
trendu a rozsahu změny početnosti (viz
tab. 1).
SYLVIA 40 / 2004
Tab. 1. Kategorie použité pro hodnocení populačních trendů (Pannekoek & Van Strien 2001,
Van Strien et al. 2001).
Table 1. Categories used for evaluation of population trends (Pannekoek & Van Strien 2001,
Van Strien et al. 2001).
změna větší než 20 % za 20 let
changes > 20% in 20 years
trend
signifikantní
trend significant
trend
nesignifikantní
trend
non-significant
změna menší než 20 % za 20 let
changes < 20% in 20 years
významná
significant
nevýznamná
non-significant
nevýznamná
non-significant
významná
significant
výrazný pokles
nebo nárůst
substantial
decline
or increase
pokles nebo
nárůst
decline
or increase
pokles nebo
nárůst
decline
or increase
nevýrazný pokles
nebo nárůst
non-substantial
decline
or increase
nelze
impossible
nedostatečně
známý
poorly known
nedostatečně
známý
poorly known
stabilní
stable
Kombinovaný index (indikátor) pro
obě skupiny druhů (ptáci zemědělské
krajiny a lesní ptáci) byl vypočten jako
geometrický průměr indexů všech druhů
v příslušné skupině (Gregory et al. 1999).
Tento složený index je zjednodušeným
ukazatelem změn, který ukazuje na celkové trendy početnosti v rámci určité
skupiny druhů a splňuje požadavky kladené na indikátory (Gregory et al. 1999).
Jako doplňující byl pro každý druh
odhadnut podíl populace hnízdící nebo
jinak (např. potravně) závislé na daném
typu prostředí v ČR. Tyto odhady zařadily všechny hodnocené druhy ptáků do
čtyř kategorií: 0–25 %, 25–50 %, 50–75 %
nebo 75–100 % populace druhu hnízdí
v daném typu prostředí nebo na něm jinak závisí (viz tab. 2 a 3). Tyto odhady
byly brány v úvahu jako doplňující informace pro závěrečné hodnocení, do
jaké míry je daný druh vhodný jako indikátor příslušného typu prostředí.
Tento postup je totožný s postupem
použitým v Celoevropském monitoringu běžných druhů ptáků.
VÝSLEDKY
Ptáci zemědělské krajiny
U druhů Athene noctua a Falco subbuteo nebyla pro výpočet získána dostatečná data. Podle klasifikace trendu (viz
Metodika, tab. 1) byl u pěti druhů ze
zbývajících 22 (23 %) – Alauda arvensis,
Carduelis chloris, Corvus corone, Corvus monedula a Vanellus vanellus – prokázán výrazný pokles; 3 druhy (14 %) –
Carduelis cannabina, Emberiza citrinella a Streptopelia turtur vykazovaly pokles; 2 druhy (9 %) – Carduelis carduelis
a Sturnus vulgaris nárůst a 4 druhy
(18 %) – Columba palumbus, Coturnix
coturnix, Lanius collurio a Saxicola rubetra výrazný nárůst. Trend žádného
z hodnocených druhů nelze označit
jako stabilní. U zbývajících 8 druhů
(36 %) byl trend klasifikován jako nedostatečně známý (tab. 2, obr. 1–4).
Indikátor ptáků zemědělské krajiny
vytvořený z indexů změn početnosti
22 druhů zemědělské krajiny naznačuje,
že početnost ptačích druhů vázaných na
31
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
Tab. 2. Trendy početnosti druhů zemědělské krajiny v České republice v letech 1982–2001.
Table 2. Trends of farmland bird species in the Czech Republic in 1982–2001.
Podíl populace: odhadovaná velikost populace hodnocených ptačích druhů, která hnízdí v zemědělské krajině ČR
Estimated part of population of each bird species that breeds in farmland of the Czech Republic
(categories: <25%, 25–50%, 50–75%, >75%)
Trend: nedostatek dat / insufficient data
S. E.: střední chyba / standard error
Kategorie trendu (viz tab. 1) / Trend category: výrazný nárůst – substantial increase, nárůst –
increase, pokles – decline, výrazný pokles – substantial decline, nedostatečně známý – poorly
known (see Table 1).
druh
species
Alauda arvensis
Athene noctua
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Columba palumbus
Corvus corone
Corvus monedula
Coturnix coturnix
Emberiza citrinella
Emberiza schoeniclus
Falco subbuteo
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Lanius collurio
Miliaria calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Pica pica
Saxicola rubetra
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
podíl populace
trend
S. E.
kategorie trendu
trend category
> 75%
50–75%
> 75%
> 75%
50–75%
< 25%
50–75%
< 25%
> 75%
> 75%
< 25%
< 25%
50–75%
50–75%
> 75%
> 75%
> 75%
50–75%
> 75%
> 75%
25–50%
25–50%
> 75%
> 75%
0,9768
nedostatek dat
0,9768
1,0152
0,9486
1,0325
0,9724
0,9001
1,1967
0,988
1,0079
nedostatek dat
1,0064
1,0018
1,0473
0,9678
0,973
0,9916
1,0118
1,0396
0,9814
1,0169
1,0031
0,8903
0,0027
výrazný pokles
0,0103
0,0067
0,005
0,0058
0,0079
0,0279
0,0563
0,003
0,0116
pokles
nárůst
výrazný pokles
výrazný nárůst
výrazný pokles
výrazný pokles
výrazný nárůst
pokles
nedostatečně známý
0,0084
0,0064
0,0099
0,0942
0,062
0,0069
0,0088
0,0102
0,0059
0,0049
0,0056
0,0109
nedostatečně známý
nedostatečně známý
výrazný nárůst
nedostatečně známý
nedostatečně známý
nedostatečně známý
nedostatečně známý
výrazný nárůst
pokles
nárůst
nedostatečně známý
výrazný pokles
tento typ prostředí klesala hlavně v první polovině 80. let minulého století, přičemž nejnižší hodnoty dosáhl index
v roce 1988 a velmi podobné hodnoty
rovněž v roce 1991. Koncem 80. let dochází ke stabilizaci stavů a od počátku
90. let dokonce k nárůstu. V letech 1994
a 1995 se úroveň indexu blížila referenčnímu roku 1982 a poté došlo opět k mírnému poklesu. Relativní změna v počet-
32
nosti ptáků zemědělské krajiny v roce
2001 oproti roku 1982 odpovídala
–13,5 % (obr. 5).
Lesní ptáci
Podle klasifikace trendu (viz tab. 1) došlo pouze u jednoho druhu ze 24 (4 %)
– Aegithalos caudatus – k výraznému
poklesu; trend u 4 druhů (17 %) –
Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus
SYLVIA 40 / 2004
Tab. 3. Trendy početnosti lesních druhů v České republice v letech 1982–2001.
Table 3. Trends of woodland bird species in the Czech Republic in 1982–2001.
Podíl populace: Odhadovaná velikost populace hodnocených ptačích druhů, která hnízdí v lesích ČR
Estimated part of population of each bird species that breeds in woodland of the Czech
Republic (categories: <25%, 25–50%, 50–75%, >75%)
S. E.: střední chyba / standard error
Kategorie trendu (viz tab. 1) / Trend category: výrazný nárůst – substantial increase, nárůst –
increase, stabilní – stable, pokles – decline, výrazný pokles – substantial decline, nedostatečně
známý – poorly known (see Table 1).
druh
species
podíl populace
Accipiter nisus
Aegithalos caudatus
Anthus trivialis
Buteo buteo
Dendrocopos major
Erithacus rubecula
Fringilla coelebs
Garrulus glandarius
Jynx torquilla
Muscicapa striata
Parus ater
Parus caeruleus
Parus major
Phoenicurus phoenicurus
Phylloscopus collybita
Phylloscopus trochilus
Prunella modularis
Regulus regulus
Sylvia atricapilla
Sylvia borin
Troglodytes troglodytes
Turdus merula
Turdus philomelos
Turdus viscivorus
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
25–50%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
50–75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
> 75%
50–75%
50–75%
> 75%
trend
S. E.
kategorie trendu
trend category
0,9675
0,9279
0,9915
1,0215
1,0148
1,002
0,9894
1,027
0,9714
1,0586
1,0148
0,9986
0,9925
1,0463
1,0176
0,9837
0,9999
0,9952
1,0526
0,994
1,0248
1,0116
0,9943
1,019
0,0215
0,0131
0,0041
0,0066
0,0037
0,003
0,0017
0,0056
0,0152
0,0113
0,0045
0,0044
0,0027
0,0085
0,0029
0,0038
0,0036
0,0039
0,0027
0,0036
0,0038
0,0026
0,0035
0,0085
nedostatečně známý
výrazný pokles
pokles
nárůst
nárůst
stabilní
pokles
výrazný nárůst
nedostatečně známý
výrazný nárůst
nárůst
stabilní
pokles
výrazný nárůst
výrazný nárůst
pokles
stabilní
nedostatečně známý
výrazný nárůst
nedostatečně známý
výrazný nárůst
nárůst
nedostatečně známý
nárůst
major a Phylloscopus trochilus – vykazoval pokles; u 3 druhů (13 %) – Erithacus
rubecula, Parus caeruleus, Prunella modularis – byl trend stabilní; u 5 druhů
(21 %) – Buteo buteo, Dendrocopos major, Parus ater, Turdus merula a Turdus
viscivorus – byl pozorován nárůst
a u 6 druhů (25 %) – Garrulus glandarius, Muscicapa striata, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Sylvia
atricapilla a Troglodytes troglodytes –
dokonce výrazný nárůst. U 5 druhů
(21 %) byl trend hodnocen jako nedostatečně známý (tab. 3, obr. 6–10).
Složený index (indikátor) lesních
druhů mírně vzrůstal s několika výraznějšími výkyvy v půli 80. let a na počátku 90. let. Celkově došlo u lesních druhů
ptáků v letech 1982 až 2001 k nárůstu
o 18,7 % (obr. 11).
33
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
A. arvensis
C. chloris
C. corone
C. monedula
V. vanellus
Obr. 1. Druhy zemědělské krajiny vykazující výrazný pokles v ČR (Alauda arvensis, Carduelis
chloris, Corvus corone, Corvus monedula, Vanellus vanellus) (index ± 1,96*střední chyba; rok
1982 = 100 %).
Fig. 1. Farmland bird species with substantially declining populations in the Czech Republic
(index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
34
SYLVIA 40 / 2004
Obr. 2. Druhy zemědělské krajiny vykazující pokles v ČR (Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Streptopelia turtur) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 2. Farmland bird species with declining populations in the Czech Republic (Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Streptopelia turtur) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
DISKUSE
Trendy početnosti ptáků zemědělské krajiny naznačují, že v období
1982–2001 u více druhů převládal pokles a výrazný pokles (37 %). Pouze 27 %
druhů svým trendem spadá do kategorií
nárůst a výrazný nárůst. U poměrně vysokého počtu druhů však nelze trend
vzhledem k velkému rozptylu hodnot
spolehlivě klasifikovat.
V časovém průběhu hodnot souhrnného indexu (indikátoru) je možné vysledovat zajímavé souvislosti. Jeho pokles během 80. let minulého století a následný nárůst počátkem 90. let lze zřejmě dát do souvislosti se způsobem zemědělského obhospodařování krajiny.
Na počátku 90. let došlo v České republice k ekonomickým změnám vedoucím
k poklesu intenzifikace v zemědělství.
Právě ta je považována za hlavní příčinu
poklesu početnosti ptáků v zemědělské
krajině v rámci Evropské unie (Donald
et al. 2001a, Donald et al. 2001b,
Anderson et al. 2001). Podobné trendy
jako v ČR lze vysledovat i u dalších zemí
bývalého východního bloku, které disponují dostatečně dlouhou časovou řadou dat z monitoringu (Estonsko a bývalá NDR). Přestože tedy podrobnější
analýza vztahu intenzifikace zemědělství a změn početnosti běžných druhů
ptáků nebyla v ČR dosud provedena, je
možné díky nepřímým důkazům z jiných zemí usuzovat na to, že trendy
35
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
Obr. 3. Druhy zemědělské krajiny vykazující nárůst v ČR (Carduelis carduelis, Sturnus vulgaris) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 3. Farmland bird species with increasing populations in the Czech Republic (Carduelis carduelis, Sturnus vulgaris) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
v početnosti ptáků, jak je ukazuje složený index (indikátor), skutečně odrážejí
změny ve způsobu využívání zemědělské krajiny. Obtížněji je vysvětlitelný pokles indikátoru od poloviny 90. let přetrvávající až do roku 2001. Dílem by šlo
tyto změny dát do souvislostí s opětovným růstem intenzifikace zemědělství
nebo ekologickou sukcesí na opuštěných pozemcích, ovšem toto období je
zatím příliš krátké. Situace u lesních druhů je diametrálně odlišná. Jednoznačně
převažují druhy s rostoucím trendem
(nárůst a výrazný nárůst u 46 % druhů)
nad trendem klesajícím (pokles a výrazný pokles u 21 % druhů). Celkově tedy
můžeme u lesních druhů mluvit o nárůstu početnosti. Výkyvy v hodnotách indikátoru, které se ve sledovaném období vyskytly, se vysvětlují obtížněji než
u ptáků zemědělské krajiny. V případě
některých výrazných fluktuací by bylo
36
možno spekulovat o vlivu mimořádně
tuhých zim. Přesvědčivé studie stanovující příčiny změn početnosti jednotlivých druhů chybí nejen u nás, ale nejsou
k dispozici ani v zahraničí, alespoň tedy
ne v takové míře jako u ptáků zemědělské krajiny. Podobně jako u nich není
však analýza vlivů jednotlivých možných faktorů předmětem této studie.
Hlavní výsledek, tj. klesající trendy
početnosti ptáků zemědělské krajiny
a stabilní či mírně stoupající trendy
lesních ptáků, odpovídá poměrně dobře i celoevropským indikátorům vypočítaným stejným způsobem a zahrnujícím i údaje z České republiky
(http://www.birdlife.net/action/science/indicators/eu_briefing_bird_indicator.pdf).
V případě jednotlivých druhů jsou
trendy v ČR téměř shodné s trendy zjištěnými v nových státech Evropské unie,
SYLVIA 40 / 2004
C. palumbus
C. coturnix
L. collurio
S. rubetra
Obr. 4. Druhy zemědělské krajiny vykazující výrazný nárůst v ČR (Columba palumbus,
Coturnix coturnix, Lanius collurio, Saxicola rubetra) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 =
100 %).
Fig. 4. Farmland bird species with substantially increasing populations in the Czech Republic
(Columba palumbus, Coturnix coturnix, Lanius collurio, Saxicola rubetra) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
tj. zhruba ve střední a severovýchodní
Evropě (tab. 4: nová EU). Je třeba si však
uvědomit, že při výpočtu těchto trendů
byla použita také data z naší republiky.
Rovněž při porovnání trendů v ČR s původními státy EU, tj. s trendy ptačích populací v západní a severní Evropě (tab.
4: stará EU), převažuje u většiny druhů
srovnatelná tendence, lišící se pouze mí-
rou vzrůstu či poklesu. Přesto existuje
řada nápadných odlišností, četnější
u lesních druhů než u druhů zemědělské krajiny.
U tří druhů zemědělské krajiny
(Corvus monedula, Corvus corone,
Carduelis chloris) byl v ČR zaznamenán
výrazný pokles početnosti, v západní
Evropě však stabilní populace. Hledání
37
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
příčin tohoto rozdílu by bylo pouhou
spekulací, na rozdíl od dalších dvou druhů (Saxicola rubetra, Sturnus vulgaris).
Pokles jejich početnosti v západní Evropě (na rozdíl od vzestupu v ČR) lze hle-
dat především v tamní intenzivní zemědělské činnosti, podporované politikou
EU (hlavně tzv. Common Agricultural
Policy). U druhů táhnoucích na zimoviště mimo hnízdní areál rozšíření
Obr. 5. Indikátor ptáků zemědělské krajiny v ČR, 22 druhů: Falco tinnunculus, Coturnix coturnix, Vanellus vanellus, Columba palumbus, Streptopelia turtur, Alauda arvensis, Hirundo
rustica, Motacilla flava, Saxicola rubetra, Sylvia communis, Lanius collurio, Pica pica, Corvus
monedula, Corvus corone, Sturnus vulgaris, Passer montanus, Carduelis chloris, Carduelis carduelis, Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Emberiza schoeniclus, Miliaria calandra.
Fig. 5. Farmland bird indicator in the Czech Republic, 22 species: Falco tinnunculus, Coturnix
coturnix, Vanellus vanellus, Columba palumbus, Streptopelia turtur, Alauda arvensis, Hirundo
rustica, Motacilla flava, Saxicola rubetra, Sylvia communis, Lanius collurio, Pica pica, Corvus
monedula, Corvus corone, Sturnus vulgaris, Passer montanus, Carduelis chloris, Carduelis carduelis, Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Emberiza schoeniclus, Miliaria calandra.
Obr. 6. Lesní druh vykazující výrazný pokles v ČR (Aegithalos caudatus) (index ± 1,96*střední
chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 6. Woodland bird species with substantially declining population in the Czech Republic
(Aegithalos caudatus) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
38
SYLVIA 40 / 2004
Obr. 7. Lesní druhy vykazující pokles v ČR (Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus major,
Phylloscopus trochilus) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 7. Woodland bird species with declining populations in the Czech Republic (Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus major, Phylloscopus trochilus) (index ± 1.96*standard error, year
1982 = 100%).
v Evropě, jako je např. právě Saxicola
rubetra nebo Lanius collurio, však nelze
ignorovat ani možnost, že vývoj jejich
populací je ovlivněn faktory mimo oblast hnízdišť a analýza příčin změn v početnosti by tak nutně musela ještě zohledňovat situaci na tahových cestách
a zimovištích (Newton 2004).
V lesních biotopech vykazuje plných
8 druhů pozitivnější vývoj v ČR než v západní Evropě (většinou vzestup v ČR
a pokles ve staré EU: Dendrocopos major,
Prunella modularis, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus viscivorus, Muscicapa striata, Parus ater, Garrulus glandarius). I zde je hledání příčin
obtížné, jedním z možných vysvětlení
však paradoxně může být velkoplošné
39
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
Obr. 8. Lesní druhy vykazující stabilní trend v ČR (Erithacus rubecula, Parus caeruleus,
Prunella modularis) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 8. Woodland bird species with stable populations in the Czech Republic (Erithacus rubecula, Parus caeruleus, Prunella modularis) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
působení imisí na lesní porosty v ČR v 70.
a v první polovině 80. let minulého století. V prosychajících a odumírajících porostech pohraničních oblastí výrazně poklesla početnost řady ptačích druhů, se
zlepšováním kvality lesů zhruba od přelomu 80. a 90. let se však nepříznivý trend
obrátil a populace některých druhů rostou (např. Parus ater, Turdus merula,
Turdus viscivorus). Toto vysvětlení ale neplatí pro druhy Dendrocopos major či
Phoenicurus phoenicurus (u něho byla
zjištěna pozitivní reakce na rozpad lesů),
jejichž populace rostou přinejmenším již
od počátku 80. let.
Interpretace výsledků u obou skupin
druhů (ptáků zemědělské krajiny a ptá-
40
ků lesních) je však omezena ještě několika dalšími faktory, které nelze opominout při jejich hodnocení, a měly by být
v budoucnu zohledněny. V první řadě je
to výběr druhů pro konstrukci indikátoru. U některých druhů je sporné zařazení do jedné ze skupin, např. Columba
palumbus, Corvus monedula a Emberiza schoeniclus mezi druhy zemědělské krajiny. Podíl jejich populace závislé
na zemědělské krajině v ČR byl odhadnut na méně než 25 %. Jako nevhodné
se jeví i druhy u nás nehojné (Athene
noctua, Falco subbuteo), u nichž lze
předpokládat nedostatek dat umožňujících spolehlivé vyhodnocení. Situace
s výběrem lesních druhů je lepší.
SYLVIA 40 / 2004
Obr. 9. Lesní druhy vykazující nárůst v ČR (Buteo buteo, Dendrocopos major, Parus ater,
Turdus merula, Turdus viscivorus) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 9. Woodland bird species with increasing populations in the Czech Republic (Buteo buteo,
Dendrocopos major, Parus ater, Turdus merula, Turdus viscivorus) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
41
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
Obr. 10. Lesní druhy vykazující výrazný nárůst v ČR (Garrulus glandarius, Muscicapa striata,
Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Sylvia atricapilla, Troglodytes troglodytes)
(index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %).
Fig. 10.. Woodland bird species with substantially increasing populations in the Czech Republic
(Garrulus glandarius, Muscicapa striata, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita,
Sylvia atricapilla, Troglodytes troglodytes) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).
42
SYLVIA 40 / 2004
Obr. 11. Indikátor lesních druhů ptáků v ČR, 24 druhů: Accipiter nisus, Buteo buteo, Jynx torquilla, Dendrocopos major, Anthus trivialis, Troglodytes troglodytes, Prunella modularis,
Erithacus rubecula, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus philomelos, Turdus viscivorus, Sylvia borin, Sylvia atricapilla, Phylloscopus collybita, Phylloscopus trochilus, Regulus
regulus, Muscicapa striata, Aegithalos caudatus, Parus ater, Parus caeruleus, Parus major,
Garrulus glandarius, Fringilla coelebs.
Fig. 11. Indicator of woodland bird species in the Czech Republic, 24 species: Accipiter nisus,
Buteo buteo, Jynx torquilla, Dendrocopos major, Anthus trivialis, Troglodytes troglodytes,
Prunella modularis, Erithacus rubecula, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus philomelos, Turdus viscivorus, Sylvia borin, Sylvia atricapilla, Phylloscopus collybita, Phylloscopus
trochilus, Regulus regulus, Muscicapa striata, Aegithalos caudatus, Parus ater, Parus caeruleus,
Parus major, Garrulus glandarius, Fringilla coelebs.
Odhady podílu jejich populací hnízdících v lesích ukazují na to, že naprostá
většina druhů by měla být pro lesní prostředí České republiky reprezentativní.
Problém výběru vhodných druhů je
dán hlavním rozporem mezi požadavky
na indikátory z celoevropského hlediska a na indikátory na národní úrovni.
Celoevropský indikátor totiž nutně ignoruje rozdíly v nárocích na prostředí
u jednotlivých druhů mezi jednotlivými
zeměmi. Zejména v případech, kdy podíl populace v dané zemi, kde se třeba
biotopové nároky druhu liší, není z celoevropského hlediska významný. Nutně tak bude docházet k rozporu, kdy na
celoevropské úrovni budou jako charakteristické pro daný typ prostředí vybrány druhy, které nemusejí být typické pro
stejný typ prostředí v některé zemi. Řešením by bylo nalezení obecných krité-
rií pro výběr indikátorových druhů na
národní i mezinárodní úrovni. To však
bude nutno provést koordinovaně na
celoevropské úrovni. Druhy vybrané
v ČR by pak měly zohledňovat obě měřítka, celoevropské i národní. Dokud taková kritéria nebudou k dispozici, je třeba při výběru druhů pracovat s více
zdroji informací používajícími originální
data z území ČR, např. atlasy hnízdního
rozšíření ptáků (Šťastný et al. 1987, Šťastný et al. 1997). Další možností, jak řešit
problém reprezentativnosti druhů pro
jednotlivé typy prostředí, by bylo přímé
propojení informací o počtech nasčítaných ptáků s informacemi o charakteru
prostředí na lokalitě. Program TRIM
umožňuje s takovými informacemi pracovat a konstruovat např. trendy zvlášť
pro jednotlivé typy prostředí.
Předpokladem při interpretaci výsled-
43
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
Tab. 4. Srovnání trendů ptáků zemědělské a lesní krajiny v ČR a dalších evropských státech.
Zdroj: RSPB/EBCC/BirdLife – Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, viz též
www.ebcc.info, sekce Pan-European Common Bird Monitoring.
Table 4. Comparison of trends of farmland and woodland bird species in the Czech Republic
and other European countries. Source: RSPB/EBCC/BirdLife – Pan-European Common Bird
Monitoring Scheme, see also www.ebcc.info, part Pan-European Common Bird Monitoring.
ČR: Česká republika (trendy 1982–2001) / Czech Republic (trends 1982–2001)
nová EU: nové státy Evropské unie (ČR, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko: trendy
1980–2002) / new EU member states (Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland: trends
1980–2002)
stará EU: staré státy Evropské unie (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie: trendy 1980–2002) / old EU member states (Austria, Belgium, Denmark, France, Germany, Ireland, Italy, the Netherlands, Spain,
Sweden, United Kingdom: trends 1980–2002)
trendy / trends:
++ výrazný nárůst/substantial increase, + nárůst / increase, 0 stabilní / stable, – pokles / decline — výrazný pokles / substantial decline, ? nedostatečně známý (v závorce uvedena možná kategorie nesignifikantního trendu) / poorly known (possible category of non-significant trend
in brackets)
Falco subbuteo a Athene noctua: nedostatek dat pro ČR a nové státy EU / insufficient data in
the Czech Republic and new EU countries
druh / species
ČR
nová EU
stará EU
? (0)
–
++
–
++
–
++
–
+
–
–
? (0)
? (–)
++
? (0)
++
? (+)
–
–
+
? (0)
–
+
–
–
? (0)
? (–)
–
0
–
++
0
++
+
–
–
+
? (0)
–
++
–
–
+
–
–
? (0)
? (++)
–
+
–
? (–)
–
–
–
–
+
++
–
0
0
–
–
0
++
–
–
–
–
druhy zemědělské krajiny / farmland species
Falco tinnunculus
Falco subbuteo
Coturnix coturnix
Vanellus vanellus
Columba palumbus
Streptopelia turtur
Athene noctua
Alauda arvensis
Hirundo rustica
Motacilla flava
Saxicola rubetra
Sylvia communis
Lanius collurio
Pica pica
Corvus monedula
Corvus corone
Sturnus vulgaris
Passer montanus
Carduelis chloris
Carduelis carduelis
Carduelis cannabina
Emberiza citrinella
Emberiza schoeniclus
Miliaria calandra
44
SYLVIA 40 / 2004
druh / species
ČR
nová EU
stará EU
? (–)
+
? (--)
+
–
++
0
0
++
+
? (0)
+
? (0)
++
++
–
? (0)
++
-+
0
–
++
–
–
–
–
++
–
++
0
0
++
++
–
++
0
++
++
–
0
++
–
0
0
–
0
–
? (+)
++
? (+)
0
–
++
–
+
–
0
–
–
–
++
++
–
–
–
? (+)
–
0
–
–
–
lesní druhy / woodland species
Accipiter nisus
Buteo buteo
Jynx torquilla
Dendrocopos major
Anthus trivialis
Troglodytes troglodytes
Prunella modularis
Erithacus rubecula
Phoenicurus phoenicurus
Turdus merula
Turdus philomelos
Turdus viscivorus
Sylvia borin
Sylvia atricapilla
Phylloscopus collybita
Phylloscopus trochilus
Regulus regulus
Muscicapa striata
Aegithalos caudatus
Parus ater
Parus caeruleus
Parus major
Garrulus glandarius
Fringilla coelebs *
* Trend Fringilla coelebs ve starých členských zemích EU klasifikován jako „non-substantial
decline“ (viz tab. 1), zde pro zjednodušení uvedeno jako pokles.
* Trend of Fringilla coelebs in old EU states classified as “non-substantial decline”
(see Table 1), here classified for simplicity as “decline”.
ků monitoringu je to, že zjištěné údaje
o početnosti jsou získané na základě reprezentativního vzorku. Jednotný program sčítání ptáků v ČR je ale založen na
volném výběru lokalit, kdy si spolupracovníci podle vlastní úvahy stanovují,
kde budou sledování provádět. V tomto
přístupu může nastat reálné riziko, že si
část spolupracovníků záměrně vybere
atraktivnější lokality s pestřejší a bohatší
avifaunou a tím bude ohrožena reprezentativnost výsledků pro území celého
státu. Tento jev už byl prokázán např.
v Holandsku (Foppen in verb.). Tato chyba zatěžuje řadu starších monitorovacích
programů v Evropě, které byly založeny
na volném výběru ploch (Voříšek &
Marchant 2003). Je tedy žádoucí možnou
chybu kvantifikovat a provést tzv. „posthoc stratification“, pro niž musíme znát
informace o zastoupení biotopů ve vzorku a na území státu. Tímto způsobem lze
ošetřit data získaná ze starších monitorovacích programů založených na volném
výběru ploch. Se zpracováním těchto dat
jsou zkušenosti například v Holandsku
(Van Turnhout et al. 2003, Foppen in
verb.). Do budoucna je pak možno uvažovat o změně v organizaci monitoringu
(ve výběru lokalit pro sčítání). Ideální by
byl náhodný výběr dostatečného množství vzorkových ploch, jenž by zajistil reprezentativnost celého vzorku. Z praktických důvodů lze však využít i kompro-
45
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
misních přístupů, např. stratifikovaného
náhodného výběru. Stratifikace může
být provedena podle více kritérií, často
jsou to bydliště potenciálních spolupracovníků. Na tomto základě probíhá jeden z nejkvalitnějších monitorovacích
programů v Evropě – Breeding Bird
Survey ve Velké Británii (Bibby et al.
2000), nebo podobně připravené programy v Polsku, Maďarsku či Francii
(např. Szép & Gibbons 2000, Voříšek &
Marchant 2003).
Dalším problémem je nedostatek dat
u některých druhů. Celkem u 13 hodnocených druhů nebylo možné na základě
signifikance trendu a rozsahu změny
jednoznačně charakterizovat trend (klasifikace „nedostatečně známý“), což odráží velké střední chyby trendu. Je to
způsobeno malým množstvím dat a do
budoucna je třeba zvýšit počet sčítaných linií. Množství a kvalita dat u jednotlivých druhů budou také jedním
z důležitých kritérií pro definitivní výběr druhů pro indikátory.
Přestože indikátory založené na
změnách početnosti běžných druhů
ptáků mohou být dobrými indikátory
biodiverzity, stále jsou založeny na jediné taxonomické skupině a navíc ne
celé (indikátor nezahrnuje všechny
druhů ptáků vyskytující se na našem
území). Je tedy žádoucí vyvinout podobné indikátory založené na jiných
početnějších skupinách ptáků, které
nejsou zachytitelné metodikou Jednotného programu sčítání ptáků v ČR, na
druzích vzácných a ohrožených a na
monitoringu významných lokalit (Významná ptačí území IBA – viz např.
Málková & Lacina 2001). Příklady tohoto přístupu lze nalézt např. v BirdLife
International (2004). Výsledky těchto
dalších monitorovacích programů by
měly být komplementární ke zde předloženým indikátorům založeným na
početnosti běžných druhů ptáků.
46
Protože finanční i lidské zdroje na monitoring jsou a vždy budou omezené, je
třeba, aby jednotlivé monitorovací programy byly vzájemně koordinované
a jejich výsledky byly maximálně využité. Jistá forma centrálně koordinovaného integrovaného monitoringu ptáků
v ČR by byla vítaným a jednoznačně
doporučovaným řešením.
PODĚKOVÁNÍ
Za odborné rady ke zpracování dat děkujeme A. van Strienovi (Statistics Netherlands) a za pomoc s přípravou dat k analýze L. Šímové a M. Mackové. Zejména
však děkujeme desítkám dobrovolných
spolupracovníků, kteří ve svém volném
čase sčítají ptáky bez nároku na materiální odměnu a bez nichž by nebylo nejen
této studie, ale ani dalších dokumentů
ochrany přírody založených na monitoringu ptačích populací. Dvěma anonymním recenzentům děkujeme za precizní
a kritické posouzení rukopisu. Práce
vznikla s částečnou podporou Agentury
ochrany přírody a krajiny ČR.
SUMMARY
Breeding Bird Monitoring Programme
in the Czech Republic started in 1981
and each year several tens of ornithologists have taken part in it. Point count
method is used for census. All birds are
registered at 20 points (unlimited distance) along a transect, 5 min on each
point. Observers (volunteers) are allowed to select sample plots (free choice),
number of counting sessions per breeding season is not fixed. However, two
sessions during a season are realised in
most cases. Up to the year 1997 indices
were calculated by chaining method
when only transects checked in any two
consecutive years were taken into
account.
SYLVIA 40 / 2004
In 2003, all our results were re-analysed according to the suggestion of the
Pan-European Common Bird Monitoring Project:
1 Log linear models were used to estimate missing counts and to calculate
indices and trends (freeware TRIM,
version 3.10 – Pannekoek & Van
Strien 2001).
2 Model of effects for each time point
was used, counts weighted by number of counting sessions on a route,
no covariates; only in four cases
(Aegithalos caudatus, Coturnix coturnix, Miliaria calandra, Motacilla flava)
linear model with as many years as
possible as change points was used
because of sparse data.
3 Time period 1982–2001 was analysed with 1982 as the base year with
the index 1.
4 Trends were classified according to
their significance and magnitude of
change into categories: substantial
decline/increase, non-substantial decline/increase, decline/increase, stable, poorly known (e. g. Van Strien et
al. 2001).
Altogether 46 species were selected for
the further analysis, 22 farmland and
24 woodland species according to the
classification adopted in the PanEuropean Common Bird Monitoring
Project.
Farmland birds have declined more
than woodland species: farmland – 8 decreasing (36%), 8 poorly known (36%),
6 increasing (27%) and no stable species; woodland – 5 decreasing (21%),
5 poorly known (21%), 11 increasing
(46%) and 3 stable species (13%).
However, several factors potentially
affecting results should be taken into
account: little is known about possible
bias due to free choice of sample plots,
some species might not be the best indicators of farmland or woodland in case
of the Czech Republic, quite a lot of
trends have been classified as “poorly
known”, other species should be analysed too. These weaknesses will be considered in future effort to improve the
quality of the scheme.
LITERATURA
Anderson G. Q. A., Bradbury R. B. & Evans
A. D. 2001: Evidence for the effects of agricultural intensification on wild bird populations in the UK. RSPB, The Lodge,
Sandy. Internal report.
Bibby C. J., Burgess N. D., Hill D. A. & Mustoe
S. 2000: Bird Census Techniques. Academic Press, London.
BirdLife International 2004: State of the
World’s Birds: Indicators for Our Changing
World. BirdLife Int. Cambridge, UK.
Donald E. P., Green R. E. & Heath M. F. 2001a:
Agricultural intensification and the collapse of Europe’s farmland bird population.
Proc. R. Soc. Lond. B 268: 25–29.
Donald E. P., Pisano G., Rayment M. D. & Pain
D. J. 2001b: The common agricultural policy, EU enlargement and the conservation
of Europe’s farmland birds. Agriculture,
Ecosystems and Environment 1823: 1–16.
Flousek J., Šťastný K. & Bejček V. 1994:
Jednotný program sčítání ptáků v České republice: 1981–1990. Zprávy ČSO 39: 9–23.
Greenwood J. 2004: Birds as biomonitors:
principles and practice. In: Anselin A. (ed.):
Bird Numbers 1995, Proc. Int. Conf. and
13th EBCC Meeting, Pärnu, Estonia. Bird
Census News 13 (2000): 1–10.
Gregory R. D., Gibbons D. W., Impey A. &
Marchant J. H. 1999: Generation of the headline indicator of wild bird populations.
BTO Research Report 221, BTO, RSPB.
Gregory R. D., Wilkinson N. I., Noble D. G.,
Robinson J. A., Brown A. F., Hughes J.,
Procter D., Gibbons D. W. & Galbraith C.
A. 2002: The population status of birds in
the United Kingdom, Channel Islands and
Isle of Man: an analysis of conservation
concern 2002–2007. British Birds 95:
410–448.
Gregory R. D., Noble D., Field R., Marchant J.,
Raven M. & Gibbons D. W. 2003: Using
47
Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR
birds as indicators of biodiversity. Ornis
Hungarica 12–13: 11–24.
Gregory R. D. & Voříšek P. 2003: Report on the
Pan-European Common Bird Monitoring
workshop. Bird Census News 16/1: 2–13.
Janda & Řepa 1986: Metody kvantitativního
výzkumu v ornitologii. SZN Praha.
Janda J. & Šťastný K. 1984: Jednotný program
sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 26:
25–33.
Janda J., Šťastný K. & Fuchs R. 1987: Jednotný
program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy
ČSO 30: 4–11.
Janda J., Šťastný K. & Fuchs R. 1989: Jednotný
program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy
ČSO 31: 36–40.
Málková P. & Lacina D. 2001: Významná ptačí
území v České republice. Česká společnost
ornitologická, Praha.
Newton I. 1998: Population Limitation in
Birds. Academic Press, London.
Newton I. 2004: Population limitation in migrants. Ibis 146: 197–226.
Pannekoek J. & Van Strien A. 2001: TRIM 3
Manual. Trends and Indices for Monitoring data. Statistics Netherlands, Voorburg.
Richard D., Lois G. & Kolar J. 2002: From bird
monitoring to policy-relevant indicators,
a need at Pan-European level. In: Voříšek,
P. (ed.): Pan-European Common Bird
Monitoring Project workshop. Prague
16–19 September 2002. CD-ROM, Czech
Society for Ornithology, Czech Republic.
Szép T. & Gibbons D.W. 2000: Monitoring of
common breeding birds in Hungary
using a randomised sampling design.
Ring 22: 45–55.
Šťastný K. & Janda J. 1984: Jednotný program
sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 27:
22–27.
Šťastný K., Randík A. & Hudec K. 1987: Atlas
hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77.
Academia, Praha.
Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 1997: Atlas
hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989. H&H, Jinočany.
48
Ter Braak C. J. F., Van Strien A. J., Meijer R. &
Verstrael T. J. 1994: Analysis of monitoring
data with many missing values: which
method? In: Hagemeijer W. & Verstrael T.
J. (eds): Bird Numbers 1992. Distribution,
Monitoring and Ecological Aspects. Proc.
12th Int. IBCC/EOAC Conf. Statistics
Netherlands and SOVON, Netherlands:
663–673.
Van Strien A. J., Pannekoek J. & Gibbons D.
W. 2001: Indexing European bird population trends using results of national monitoring schemes: a trial of a new method.
Bird Study 48: 200–213.
Van Strien A., Pannekoek J., Hagemeijer W. &
Verstrael T. 2004: A loglinear Poisson regression method to analyse bird monitoring data. In: Anselin A. (ed.) Bird
Numbers 1995, Proc. Int. Conf. and 13th
EBCC Meeting, Pärnu, Estonia. Bird
Census News 13 (2000): 33–39.
Van Turnhout C., Plate C., Willems F., Van
Strien A., Teunissen W. & Foppen R. 2003:
Weighting and stratifying population monitoring data, does it give us robust trend
indices? Vogelwarte 42/1–2, Abstract
Volume: 75.
Voříšek P. (ed.) 2002: Pan-European Common Bird Monitoring Project workshop,
Prague 16–19 September 2002. CD-ROM,
Czech Society for Ornithology, Czech
Republic.
Voříšek P. & Marchant J. H. 2003: Review of
large-scale generic population monitoring schemes in Europe. Bird Census
News: 14–38.
Došlo 13. září 2004, přijato 11. října
2004.
Received September 13, 2004; accepted
October 11, 2004.