DIPLOMAT červen 2010

DIPLOMAT
Z P R A V O D A J S K Ý
3 2010
červen
M A G A Z Í N
dvouměsíčník, ročník II.
Je libo bezpečný mundůr?
www.ssdvs.cz
Střední škola diplomacie a veřejné správy s. r. o.
Dětem stačí kapesné do tisícovky
MOST – Dospívající mládež
hospodaří měsíčně s kapesným, které je pod jeden tisíc
korun. Většina z nich ovšem
dostává od rodičů peníze tehdy, když je potřebují. Vyplynulo to z průzkumu mezi mládeží
v Mostě.
Průměrná výše kapesného je 855
korun. Z 22 dotázaných, kteří
odpověděli kladně, je 16 (73%)
s výší kapesných spokojeno. Zbylých 6 (27%) je s výší kapesného
nespokojeno – představovali by si
částku průměrně jedenkrát vyšší,
než dostávají.
Průzkum na téma kapesné se týkal
lidí ve věkové skupině 15 až 17 let.
Odpovídalo v něm celkem 32 teenagerů. Dvaadvacet - zaokrouhleně 69 % - dotazovaných odpovědělo
kladně, že kapesné dostává. Zbylých 10 respondentů - zaokrouhleně 31 % - odpovědělo záporně. Poté
skoro totožně dodali, že přísun peněz mají takový, jaký potřebují, na
požádání rodičů.
Z
průzkumu,
realizovaného
Střední školou diplomacie a veřejné správy i mezi studenty dalších škol, vyplývá, že současná
výše kapesného je pro většinu vyhovující, a tudíž dokáží hospodařit se svými penězi. „Paušál nutí
lidi ke zvyku na určitý standard.
Jakmile není standard, může to
lidi zneklidňovat a donucovat
k dorovnání standardu. Zvyk na
Exkluzivně
pro DIPLOMAT:
určitý standard podporuje závislost, ale také pokoru,“ říká lektor finanční gramotnosti Jakub
Veverka a dodává: „Pokud někdo
má vždy to, co potřebuje a chce,
dochází k myšlenkové volnosti,
ale také zvyku na to, že nic není
problém. Obě varianty jsou jistě
dobře, každý dojde svému cíli.“
V obou případech ale může prý
docházet ke „kognitivní disonanci“. „To znamená, že nedojde občas k naplnění očekávaného. Dojde ke zklamání z nenaplněného
očekávání. Tak, jak se s tím každý člověk vyrovná, je již na něm,“
dodává Jakub Veverka.
MOST - Někdy se to může hodit… Umět si nasadit neprůstřelnou vestu nebo protiúderový oblek. Člověk nikdy neví
a pak – právě „šaty dělají člověka“. Jak vidíte na snímku,
co nosí strážníci, může slušet
i slečnám.
Preventistka městské policie
v Mostě Lucie Jungmannová povolila malou „módní přehlídku“
studentům Střední školy diplomacie a veřejné správy, kde se
vyučuje kromě jiného obor Bezpečnostně-právní činnost. V informačním středisku, které má
mostecká městská policie na třídě
Budovatelů pod úřadem práce, si
prohlédli například i řadu odznaků, které mohou muži zákona při
plnění svého poslání a zachraňování životů získat, a jakou další
výstroj a výzbroj k těmto účelům
mají k dispozici.
Preventivní centrum slouží široké veřejnosti – děti zde mohu
mimo jiné získat reflexní prvky
na oděv, senioři pro změnu řadu
pomůcek pro větší pocit bezpečí
ve městě i za dveřmi svého bytu.
Poradit zde umí i ostatním, kteří
si jen třeba nevědí rady, jak nejlépe zabezpečit svou domácnost.
(red)
Dita Kašperová
(studentka SŠ DVS)
Šarmantní Mostečan
připravuje evropský rozpočet!
MOST – Přestože česká republika je zadlužena, evropský
rozpočet, který je na tom mnohem lépe, pomáhá sestavovat
Mostečan!
Jak se stát evropským
diplomatem a přitom vést
spokojený rodinný život,
prozradí Mostečan Petr Mooz.
Čtěte na stranách 4 a 5.
Chcete vidět vysvědčení těch,
kdo nám vládnou? Máme je!
Čtěte na stranách 8 a 9.
Na Evropském generální ředitelství se zabývá především rozpočtem Evropské unie, tedy jeho přípravou, plněním, hodnocením, ale
také kontrolou těch prostředků, které se rozdělují z evropských
fondů a programů. Spatřit Petra Mooze v ulicích severočeského
města je v pracovní dny v podstatě nemožné. Pracuje v Bruselu,
do Mostu se dostaane jen o víkendu. V květnu udělal výjimku.
O tom, jak se přerozdělují evropské peníze a jaké jsou tajnosti diplomatické kuchyně, přišel Mostečanům prozradit v rámci svého
pracovního poslání v „hlavním čase“, uprostřed pracovního týdne.
Exkluzivní rozhovor poskytl pouze magazínu Diplomat.
Více na stranách 2, 4 a 5.
(dip)
DIPLOMAT 3/2010
02
PUBLICISTIKA
GLOSA
Nechť vzory nekončí „Zpátky do
Přijde snad čas, kdy se se
slovy morálka, pokora, vděčnost, úcta, hodnoty, tradice,
vlastenectví budeme setkávat jen ve slovníku a budeme
hledat jejich význam?
Předesílám, že chápu ty, kteří se
mnou nebudou souhlasit. Nicméně zkusme trošku rozjímat
a hledat momenty, kdy jsme my,
„porevoluční rodiče“, udělali chyby. Patřím k té generaci,
která již v dospělém věku prožila porevoluční transformační
změny. Ale také k té, která byla
ovlivněna výchovou svých rodičů, tak, jako každý z nás. Zažila
jsem vyprávění tatínka o válce,
o bídě, o zabrání majetku, o roce
1968. Sama jsem prožila povinné
zubní prohlídky, nasazování plynových masek, pacholíčky, krásné skromné Vánoce, velkou bídu
a hodně práce.
Celým mým životem mě provázela slova mého táty, jeho
skromnost, přejícnost, lidskost,
snášenlivost, pracovitost. Děkuji
za výchovu svých rodičů, je to celoživotní kompas, který mě nikdy
nezklamal a vždy jsem zvolila ten
správný směr. Díky za to, že jsem
nemusela dávat úplatky, hrbit
záda, stydět se za sebe. Výchova
byla jedinou mou jistotou, která
mě nikdy nezklamala, naučila mě
pracovat, hodně pracovat, mít
svůj názor, neškodit, nezávidět,
ÚVODNÍK
být vděčná, poslušná. Naučila mě
vlastenectví, být hrdá na to, že
jsem Češka, ctít hodnoty společnosti, atributy státu. Ano, všechno toto je v DNA a jsem na to
pyšná. Vážím si své rodiny, svých
rodičů, studentů, přátel, lidí a zejména starých lidi. Protože to
jsou ti, kteří mě vychovávali. Já
vzhlížím ke stáří, obdivuji staré
lidi, jejich vrásky, jejich sedřené
ruce, jejich zakalený, ale upřímný pohled v očích, nonšalantnost
starých pánů. Pokaždé, když držím za ruku svého tátu, tak prožívám všechny tyto pocity.
Za léta své praxe jsem zažila různé názory mladých lidí na staré
lidi. Dokonce jsem se setkala
s tím, že nenávidí staré. Že staří
lidé jsou na obtíž. Hodně špatně
jsem snášela tyto názory, zvláště
od lidí, které mám tak ráda. Hledala jsem na tuto situaci odpově, řešení jsem možná našla.
My čtyřicátníci jsme měli výchovu, měli jsme vzory ve svých rodičích, babičkách, tetách a strýcích.
Co jsme udělali my, porevoluční
rodiče, pro své děti? Byli jsme tak
důslední rodiče, kteří jsme vedli
své děti ke stejným hodnotám
a skromnosti jako naši rodiče?
Nebo jsme podlehli změně, na
kterou jsem čekali. Podlehli jsme
spěchu, shonu, honbě za prací, za
penězi, lepším oblečením, autům,
domům, hypotékám… Co jsme
ukázali svým dětem? Byli jsme
pro ně vzorem? Měli jsme dostatek času na pohádky, na výlety,
na písničky, na rytí zahrady u babičky, na to ukázat jim, že našim
rodičům odchází síla a je potřeba
jim pomoci? Ukázali jsme jim to,
že místo dovolené v Egyptě můžeme zůstat doma, u babičky na
zahradě? Uměli jsme jim vysvětlit, že nejsou peníze na značkové
oblečení? Vysvětlili jsme jim, že
Proč jsme dopustili, aby byla taková rozvodovost? Proč jsme se
více nesnažili udržet své rodiny?
Proč jsme dopustily slzy svých
dětí? Mají naše děti v nás vzory?
Hledejme všichni odpovědi a pak
sume dnešní mladou generaci.
Dejme jim příležitost, podpořme
jejich iniciativy, naslouchejme jim
a bume jim nablízku, potřebují
nás.
Jsem učitelka a jsem za to ráda.
Je tu prostor pro lásku, pro naslouchání, pro to být vzorem, učit
naše děti, vytvářet v nich názory, úctu k rodičům, sama k sobě,
k hodnotám, uvědomovat si historické souvislosti. Myslíte, že je
to utopie, že to nejde?
Jde to a je to nádherné! Učme
naše děti morálce, pokoře, vděčnosti, úctě, hodnotám, tradicím,
úctě ke stáří, k uznávání osobností. K malování vajíček, pletení
pomlázky, zastavení se, přečtení
knihy, návštěvám u babičky…
Naučme je žít a být šastnými.
Vladimíra Ilievová, středoškolská a vysokoškolská pedagožka,
ředitelka Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě,
zakladatelka o.s. NIKA
Vážení čtenáři,
člověk si čas od času zaslouží nějakou tu odměnu. Když mi bylo patnáct,
bylo pro mě velkou odměnou, když mě
moji milí rodiče „vůbec vzali na vědomí“.
Peníze jsou také odměnou a patřičnou
motivací, bezesporu. Dobrý pocit člověka
neuživí – ale může ho motivovat. Dobrý pocit může být odměnou. Zajímalo
mě, jakou odměnu čekají mladí lidé za
vysvědčení – přečtěte si jejich názory na
straně 9. Co se týče vysvědčení, máme
pro vás několik exkluzivních ke zhlédnutí – zjistíte, až doputujete na stranu 8.
DIPLOMAT 3/2010
mají být hrdí na svůj národ? Povídali jsme si s nimi v neděli ráno
u snídaně o válce? O násilí? O historických souvislostech? Stihli
jsme jim vysvětlit, že i my budeme staří, že to budou oni, kteří
nás musí milovat, mít v úctě, že
nám záleží na jejich slzách, smutku, problémech? Uměli jsme si na
ně najít ve správnou chvíli čas,
v tu dobu, kdy jim bylo těžko?
Zvládli jsme my, porevoluční rodiče, svůj rodičovský život? Neudělali jsme chyby ve výchově
v honbě za konzumními statky?
Udělali. Jsem o tom přesvědčena.
Doba nás k tomu nutila, a jsme
chtěli nebo ne.
Odměnou za léta strávená ve školní lavici by měla být zasloužená práce, dobrá
kariéra – Petr Mooz ví, o čem mluvím.
A vy to budete vědět také, když nalistujete dvoustranu 4 a 5. Mimochodem
– i tento charizmatický diplomat souhlasil s publikováním svých studijních
výsledků.
Téma odměny se prolíná rovněž rozhovorem v naší tradiční rubrice „moderovaného ekoslovníku“ – zamyslete se s námi
nad odměnou za práci.
Odměnou ve stáří je určitě zájem vlastních dětí. Za pár let se to bude týkat
i těch, které te teprve dostávají vysvědčení ze školy. Trvalá úcta k rodičům,
i v době, když už se stávají nemohoucími, by měla být samozřejmostí. Mnohdy
není. Zcela vážně toto téma odkrývá Vladimíra Ilievová na této straně. Fandíte-li
i vy seniorům a držíte palce všem, kteří
se o ně (a případně jednou i o vás) starají,
určitě by vám neměl uniknout náš cha-
MOST/ČR – Šedesát dospěláků v minulém měsíci dorazilo
z Bruselu a dalších částí Evropy,
aby se vrátili „na místo činu“.
Šlo o Čechy, kteří v rámci projektu „Back to school – Zpátky
do škol“ navštívili vzdělávací
zařízení, kde kdysi sami studovali. Jeden z nich i do Mostu.
Osobní zájem ho přivedl na
Střední školu diplomacie a veřejné správy.
Pracují pro Evropu. Často na velmi
vysokých postech. Přijeli za českými studenty do regionů. Dali si
za cíl diskutovat s nimi o Evropě,
často i potlačit přílišný euroskepticismus. „Back to School se jmenuje
iniciativa Evropské komise, která
studentům středních škol přibližuje Evropskou unii a pomáhá přiblížit tvář evropských institucí na
regionální úrovni,“ objasnil smysl
hromadného příjezdu evropských
úředníků Tomáš Bouška, tiskový
mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ono přiblížení
mají právě lidsky zprostředkovat
konkrétní Češi, kteří v úřadech
mimo naši republiku pracují. „Během německého předsednictví
v Radě Evropské unie v roce 2007
se poprvé objevila iniciativa udělat
z pracovníků evropských institucí
´velvyslance Evropské unie´ a vyslat je zpět do jejich škol, aby tam
besedovali o evropských otázkách,“
vzpomíná na prvotní podněty Petr
Mooz, poradce generálního ředitele
pro evropský rozpočet, který přijel
besedovat do Mostu. „Iniciativu
tehdy zahájila německá kancléřka
Angela Merkelová s cílem informovat studenty o fungování Unie
a o programech, které by je mohly
zajímat - jako jsou například Erasmus, Leonardo da Vinci, Mládež
v akci a podobně,“ doplnila Zuzana
Pavlíčková, informační pracovnice
Zastoupení Evropské komise.
Návrat „na místo činu“ má podle
slov Petra Mooze několik významů.
ritativní tip na straně 10. Dobrý pocit vám
jistě bude správnou odměnou.
Ještě k vysvědčení: neměla jsem vždycky
samé jedničky. A nestydím se za to. V posledním ročníku gymnázia jsem třeba
nezvládala biologii – prostě jsem každou
středu jezdila do Centra nezávislé žurnalistiky v Praze, protože jsem měla jasný cíl.
Biologikářce se to pochopitelně nelíbilo.
Chápu ji. Přírodopis se naštěstí na mém
maturitním vysvědčení neobjevil… Klasifikace 1 až 5 je jen o číslech. Úspěch v životě
se pak hodnotí jinak (i když trojky a čtyřky
na vysvědčeních na stranách 8 překvapivě
nevidíte, že?). Neúspěch například vyhazovem nebo krachem firmy. Kéž by se za
nepovedené životní kotrmelce dávala
„jen čísílka“!
Krásné léto přeje Lucie Bartoš
EKONOMIKA
03
škol, milí dospěláci!“ Učitelé získají honorář
Malý podnik má
u komise zelenou
HRAVÉ ZÚČTOVÁNÍ 4.
V jeho případě měla česká návštěva
jistou zvláštnost – strávil sice jedno
dopoledne na mostecké škole diplomacie, ta ovšem v době jeho studentských let neexistovala. Přesto
po návštěvě na gymnáziu v Jevíčku
vyhledal navíc v České republice
právě tuto školu. „S paní ředitelkou, duchovním kmotrem a hlavním tvůrcem školy, jsme spolužáci
z mosteckého a jevíčského gymnázia. O škole jsem proto věděl dokonce ještě před jejím vznikem. Jelikož mezi pracovníky evropských
institucí zatím není mnoho těch,
kteří studovali na českých soukromých školách, chtěl jsem alespoň
takto podobnou aktivitu podpořit,“
prozradil a dodal: „Školu lze koneckonců považovat za malý či střední
podnik a jejich podpora je jednou
z priorit Evropské komise, mimo
jiné i ve strategii Evropa 2020, kterou nedávno předložil předseda komise José Manuel Barroso.“ Podle
ředitelky školy Vladimíry Ilievové akce sklidila ohromný úspěch.
„Motivovala studenty a studentky
k větší snaze a práci na sobě, v jazykovém vzdělávání. Velmi děkujeme, že jsme mohli být součástí
tohoto projektu,“ vyjádřila se.
V rámci České republiky akci „Back
to school“ organizuje Zastoupení
Evropské komise v České republice
společně s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy a Úřadem
vlády České republiky. Projekt zaštítila ministryně školství, mládeže
a tělovýchovy Miroslava Kopicová.
Exkluzivní rozhovor s Petrem
Moozem naleznete na dvoustraně
4 a 5.
(dip)
MOST/PRAHA – Ráj pro učitele a v důsledku i pro jejich
žáky. Zástupci Národního
ústavu odborného vzdělávání
přijeli do Mostu s nabídkou
pro pedagogy. Nabízejí spolupráci na tvorbě metodického
portálu, a to dokonce za honorář.
Už dnes se mohou kantoři na
metodickém portálu pro autory
www.rvp.cz probírat stovkami
inspirativních materiálů, blogů,
digifolií, článků, odkazů, diskuzí
i e-learningových kurzů, ale také softwaru. Volně dostupná je
i řada zdrojů v galeriích. Absolvovat lze také virtuální hospitace. Informační schůzka s tvůrci
multifunkčního portálu se koncem května uskutečnila v aule
Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě. Vize, kterou představila Eva Rathouská
Grmelová, manažerka sekce odborného vzdělávání Metodika II,
začíná mít jasné obrysy. „Portál
sloužil nejprve především mateř-
ským a základním školám a také gymnáziím. Rozšířili jsme
jej i na oblast středních odborných škol,“ prozradila Eva Rathouská Grmelová, manažerka
sekce odborného vzdělávání
Metodika II Národního ústavu
odborného vzdělávání. „Portál
RVP umožní učitelům využívat
bezplatně veškeré materiály,
které podporují zavádění školních vzdělávacích programů do
praxe. Naši kolegové se rovněž
chtějí zapojit,“ sdělila po semináři ředitelka Střední školy
diplomacie a veřejné správy
Vladimíra Ilievová.
Paralelně lze na uvedený portál
umístit metodický materiál či
digitální učební materiál, který
bude honorován. Portál RVP
je mimo jiné solidaritou mezi
pedagogickou obcí v rámci celé
republiky. Zajistí kromě jiného
více rozličných metodických
opor pro pestřejší a inovovanou
výuku žáků.
(dip)
BACK TO SCHOOL v číslech
ÚSPĚCH
2007 v tomto roce projekt vznikl
60 více než šest desítek Čechů, kteří pracují pro Unii, navštívilo střední školu, kterou kdysi studovali
9 tolik zemí Evropské unie se letos
projektu účastní
Mařka: „Můj Lojza si chce platit nemocenskou, aby to
nedopadlo jako minule.“
Úřednice: „Ano, to vyřídíme. Ale počkejte! Vždy váš
muž si neplatí ani důchodové pojištění!“
Dětský principál Cirkusu Mini z Mostu David Kozlok se předvedl
jako velký literát. Esejí na téma, které je v dnešní spotřební době více
než aktuální, zaujal porotu v soutěži článků středoškolských autorů.
Spisovatelka Božena Klímová označila jeho publicistický text s názvem
„I krásný meloun může být nedozrálý a málo sladký“ za překvapivý.
„Svým hloubáním nad ideálem krásy ve vztahu člověka k člověku dokázal nabudit atmosféru opravdového zájmu o nelehké a více než aktuální téma.“
(red)
Mařka: „Máš začít platit měsíčně důchodové pojištění.“
Lojzík: „Cože? Důchod?!“
Je dobré, že si chce Lojzík začít platit nemocenské pojištění,
ale co to důchodové?! Opět nemá ponětí o svých povinnostech
OSVČ. Nevadí, Lojzíku, pomohu ti.
Kromě jiného má Lojzík také povinnost vůči České správě sociálního
zabezpečení. Jako OSVČ musí plnit ohlašovací povinnosti, platit řádně
pojistné a konečně podávat „Přehled o příjmech a výdajích“ ve stanoveném termínu. Pokud toto nebude plnit, hrozí mu nemalé sankce. Aby se
jim Lojzík vyhnul, musí učinit následující:
Do osmi kalendářních dnů musí Lojzík oznámit zahájení své výdělečné
činnosti (stejně tak znovuzahájení nebo ukončení). Na příslušné správě
sociálního zabezpečení vyplní k tomu příslušný formulář. Paní úřednice
- či pan úředník - mu rádi s vyplněním formuláře pomohou, není se tedy
čeho bát. Vzhledem k tomu, že je Lojzík OSVČ „na plný úvazek“, budeme
hovořit o hlavní výdělečné činnosti (může být i vedlejší, tedy OSVČ jako
přivýdělek k zaměstnání).
Další povinností Lojzíka je platba samotného sociálního pojištění. To
se skládá z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z důchodového
pojištění a nakonec z pojištění nemocenského, o kterém jsme hovořili
Mařka: „Tak můj Lojzík vám vzkazuje, že se do důchodu
ještě nechystá, tak proč by měl něco platit!“
v předchozím díle (jako jediné je dobrovolné). Protože Lojzík s podnikáním teprve začíná, je povinen platit pojistné na důchodové pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) formou
záloh, ve výši 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu
5.928 Kč, což činí 1.731 Kč (vedlejší činnost pouze 693 Kč). Tuto částku bude posílat na příslušný účet správy sociálního zabezpečení každý měsíc tak, aby platba došla do 20. dne následujícího kalendářního
měsíce (například záloha za leden musí být připsána na účet správy
sociálního zabezpečení do 20. února). Platit lze složenkou na poště
nebo bezhotovostní platbou z běžného účtu.
Po uplynutí kalendářního roku bude Lojzík podávat Přehled
o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Tento přehled poslouží ke
zpětnému výpočtu pojistného a vyrovnání se zaplacenými zálohami.
O tom však budeme hovořit někdy příště.
A ještě jedna rada nejen pro Lojzíka. Nebojte se zeptat úřednic správy sociálního zabezpečení na to, co vám není jasné. Určitě vám vyjdou vstříc a vy se můžete vyhnout zbytečným komplikacím, které
většinou stojí peníze.
DIPLOMAT 3/2010
Kresby: Nguyen Thi Viet Tam (1. B SŠ DVS)
Text: Ivana Šlamborová, profesorka účetnictví
V první řadě má umožnit mladým
lidem poznat konkrétní bruselské
úředníky, konkrétní lidské osudy,
které jim mohou být příkladem.
Samotným pracovníkům komise
pak umožní bezprostřední kontakt,
možnost reflektovat názory a poskytovat informace. „Projekt chytře využívá toho, že se lidé z Bruselu čas od času vrací do svých rodiš
a mohou tak snáze najít pár hodin volna na to, aby besedovali se
studenty. To je koneckonců i můj
případ, protože jsem mimo jiné
skloubil návštěvu rodičů a sestřiny
rodiny v Mostě s návštěvou Střední
školy diplomacie a veřejné správy,“
sdělil ochotně Petr Mooz.
04
ROZHOVOR
Petr Mooz:
ol byli studenti, kteří v jakémsi
improvizovaném minireferendu
hlasovali proti členství České republiky v Evropské unii. Někteří
z nich měli paradoxně poměrně
dobré základní znalosti o Evropské unii. O to přínosnější mohl
být náš rozhovor. Věřím, že díky
němu mají i tito ´euroskeptici´
nyní více informací a nové pohledy na evropskou integraci.“
MOST – Věří, že krize nás posílí. Euroskeptiky bere jako
výzvu. Nelíbí se mu zastrašující kampaně. Takový je Petr
Mooz, Mostečan s posláním
pro celou Evropu, který ví,
jaká je odvrácená tvář života v cizích zemích a co musí
obětovat takzvaná dvoukariérová manželství. Kupodivu
má výrazný smysl pro humor.
Jste poradcem generálního
ředitele pro rozpočet. Neměl
byste radu pro naši republiku, v níž se jedna partaj dohaduje s druhou, kdo může za
zadluženost státu?
„Naše generální ředitelství se
zabývá především rozpočtem Evropské unie, to znamená přípravou, plněním, hodnocením a kontrolou těch prostředků, které
se rozdělují z evropských fondů
a programů. Myslím, že hlavním
důvodem k získání místa poradce
byly mé zkušenosti a dosavadní
praxe v diplomacii, mezinárodních jednáních, řízení a managementu ve státní správě či soukromém sektoru, mezinárodním
obchodě, bankovnictví a informačních technologiích. Jak vidíte, jelikož v mé dosavadní praxi
chybí ekonomická analýza, necítím se kompetentní takové rady
dávat… Pokud bych měl vyjádřit
soukromý obecně politický názor,
tak se domnívám, že současná finanční krize povede k těsnější integraci mezi členy Evropské unie
- minimálně mezi těmi, kteří o to
budou stát. Evropská integrace
se totiž neustále vyvíjí a zdá se,
že každá krize ji spíše posílí.“
Kompetentní „lidé přes rozpočty“, kteří pracují v apolitických funkcích, se asi někdy
musí smát nad předvolebními billboardy a nereálnými
ekonomickými sliby, že? Te´
mě napadá - můžete vůbec
DIPLOMAT 3/2010
na tuto otázku jako úředník
odpovědět?
„Jako úředník rozhodně nechci
takto komentovat konkrétní politické programy konkrétních
politických stran. Nedovedu si
však představit volební kampaň
bez slibů a hesel, stejně jako si
nedovedu představit tržní ekonomiku bez reklamy. Mezi dobrou
či špatnou reklamou a dobrým
či špatným výrobkem neexistuje
přímá úměra. Chytrý spotřebitel
se nenechá jen tak nalákat ani
na tu nejbělejší bílou, a asi ani na
recepty elixíru věrnosti od T. Woodse. Jako volič se chovám stejně
jako spotřebitel. Na kampani mě
spíše než laciné sliby vadí nenávistné vzájemné osočování a podbízivé zastrašování. Zažil jsem
již volební kampaň na vlastní oči
v mnoha zemích, ale nikdy ne tak
urážlivou jakou byla ta letošní
u nás. Moc bych si přál, aby v těch
příštích takových billboardů bylo
co nejméně a aby se naši volení
představitelé chovali k sobě s větší vzájemnou úctou.“
Přijel jste mezi studenty hovořit o Evropské unii. Setkáváte se i „euroskepticismem“? Jak na něj reagujete?
„Euroskepticismus jako takový
je pro mě soustavné zpochybňování nutnosti evropské integrace.
Takováto systematická negace
spolupráce evropských demokracií není příliš častá. S určitými
projevy skepse vůči Evropské
unii se setkávám prakticky denně a je to přirozené. ´Pochybovat
je lidské´. Je to důležitá metoda
pro to, aby člověk mohl přijímat
správná rozhodnutí ve správný čas. Kdybych nepochyboval
i o evropských záležitostech, asi
bych byl já sám špatný rádce ve
funkci poradce. Na euroskeptické
názory pak logicky reaguji jako
na výzvu k dialogu. Na besedách
v rámci projektu Back to scho-
Když jsem se studentů po
akci ptala, co je na vás nejvíc
zaujalo, tak první odpově,
která se ozvala, zněla: „Že má
hodně dobře placenou práci“.
Co na to říkáte?
„Vzpomínám si na sebe v podobném věku, když se blížilo rozhodnutí o výběru povolání. Chtěl
jsem dělat něco, co by mě bavilo,
a zároveň něco, kde bych si slušně
vydělal. Proto mě taková reakce
nepřekvapuje. Oceňuji navíc takt
a slušné vychování studentů, kteří mi nepoložili otázku ohledně
konkrétní výše onoho platu. Dovolte mi, abych jim tímto poděkoval a dal jim jedničku z diplomatického protokolu. Kdybych tu
otázku obdržel, odpověděl bych
jim, že je srovnatelný s platem
českých diplomatů v zahraničí
či s příjmy pracovníka české soukromé softwarové společnosti,
když se obchody v zahraničí daří.
Obojím jsem si totiž sám prošel.“
Diplomatická odpově! Pochvala studenty určitě potěší. Nemělo by ale také zaznít,
jak hodně „vydřená“ je vaše
„dobře placená práce“, a že
jste prostě adekvátně ohodnocen za znalosti, schopnosti,
odpovědnost a rozhled, které
jste si vybudoval, aniž by vám
to jen tak spadlo samo do klína?
„Žádná dobře placená práce není
bez dřiny, odříkání a obětí. Někdy
musí mít člověk i kousek onoho
pověstného štěstí. O něm se říká,
že přeje připraveným. Prožil jsem
v životě i několik složitých situací
a možná, že to byl právě onen základ ze školy - snažit se být dobrý
ve všem - který mi umožnil životní otazníky úspěšně řešit. Chtěl
bych zmínit ještě jeden pohled,
který mnozí lidé, jimž imponuje
například diplomacie či zahraniční obchod, zapomínají. Žít v cizích
krajích či cestování po světě má
kromě těch očividně příjemných
a atraktivních i odvrácenou tvář
v podobě nudných letištních terminálů, nekonečných hotelových nocí
či toho, že se vaše dítě naučí ve čtyřech letech španělsky, ale v sedmi
již tento jazyk prakticky nezná,
protože ve škole mluví německy
a za český večerníček vymění snad
všechny své malé poklady. A to nehovořím o rodičích, sourozencích či
přátelích, s nimiž vidět se je svátek,
když žijete v cizině. Nebo třeba dívat se a těšit se tomu, čím ´národ
žije´, například vítězstvím našich
hokejistů. Když jsme v Naganu
1998 v olympijském finále vstřelili
gól, byl můj oslavný ryk v poklidném brzkém nedělním ránu v Madridu tak ohlušující, že jsem vzbudil
o tři stěny dále spící moji - tehdy
čtyřletou - dcerku a ta se leknutím
rozplakala. Slavný návrat hokejistů do Prahy jsem pak hltal po několika týdnech z dovezeného videa.
Nejčtenější španělský deník El País
věnoval našemu slavnému hokejovému finále jednu řádku….“
Mimochodem – v Mostě jste
jednu hodinu vedl v angličtině,
francouzštině a … více jsem nepostřehla: Kolika jazyky vlastně mluvíte?
„Kromě rodné češtiny mluvím
anglicky, francouzsky, německy,
španělsky a rusky. Právě jazykové znalosti mi častokrát otevřely
dveře a daly možnost výběru. Za
nastartování správným směrem
velmi vděčím profesorovi Prágro-
Petr Mooz byl spolužákem Vladimíry Ilievové
ROZHOVOR
05
Kdybych nepochyboval, asi bych byl špatný rádce
vi z mosteckého gymnázia, jehož
svérázná, ale motivující výuka angličtiny položila základ mým dalším
studiím jazyků. Chtěl bych na tomto místě doporučit všem studentům střední školy, aby dobu na této
škole využili především k jazykové
přípravě. Nikdy v životě totiž na to
nebudou mít tolik času a prostoru.
Snad jen ti, kteří si cizí jazyky zvolí
ke studiu.“
Vaše žena je vedoucí Zastoupení Evropské komise v České
republice. Oba tedy zastáváte
významné posty směrem k Evropské unii. Asi hodně cestujete. Nemíjíte se se svou chotí?
Jak dlouho se dá takto zodpovědná „europráce“ zastávat?
„Moje manželka pracuje již od
poloviny května také v Bruselu,
a to na generálním ředitelství pro
komunikaci. Právě proto, že měla
perspektivu přesunu do evropské
centrály, našel jsem si i já místo ve
stejném městě. Během našeho společného života jsme již několikrát
žili v různých částech Evropy, ale
takový osud s námi sdílí poměrně
dost takzvaných ´dvoukariérových´ manželství. Oba dva jsme
se ženou již několikrát obětovali
osobní perspektivy právě pro to,
abychom každý mohli mít zajímavou práci.“
Můžete prozradit, kde dnes
tedy vlastně žijete a co považujete za svůj domov?
„Dnes žijeme v týdnu v Bruselu
a o víkendech v České republice,
kde máme šestnáctiletou a jedenáctiletou dceru. Doma jsme tam,
kde jsme všichni. Věříme, že od
září to pro nás pro všechny bude
právě Brusel. Jinak domov máme
a vždy budeme mít v Čechách, například i v Krásném dvoře v Ústeckém kraji.“
Velkou část našich čtenářů
tvoří studující lidí, a již na
základních, středních či vysokých školách, ale i řada dospělých, kteří si i ve vyšším
věku kvalifikaci zdokonalují.
Co vše jste po gymnáziu studoval vy?
„Po roce na pražské Vysoké škole
ekonomické, obor zahraniční obchod, jsem se rozhodl ke studiu
na moskevském institutu mezinárodních vztahů. Důvodů bylo
hned několik. Lákaly mě dálky.
Původně jsem chtěl jít studovat
do Anglie, ale to tenkrát nebylo
možné. Moskva ale byla dostatečně daleko, a tak jsem se tam vydal
na zkušenou. Zajímala mě i kvalita školy. Ve srovnání s pražskou
VŠE, kde jsme měli angličtinu
tuším dvakrát týdně ve skupině
o 15 lidech, jsem se v Rusku učil
dvě hodiny denně v šestidenním
pracovním týdnu ve skupině o 4
– 5 lidech. V neposlední řadě se
mi líbila určitá ekonomická samostatnost, kterou jsem v zahraničí mohl mít díky slušnému
základnímu a později vysokému
prospěchovému stipendiu. Po určité praxi jsem pak v letech 1993
– 1994 ještě absolvoval roční kurz
na Postgraduálním institutu mezinárodních studií v Ženevě.“
Jakou máte nejkurióznější
vzpomínku na svá studentská léta?
“Kuriózních vzpomínek se vybaví
dost… Jeden mostecký profesor
branné výchovy tehdy vykládal
látku tak nesrozumitelně, že se
o něm začal říkat následující vtip:
´studenti … ehm … malorážka
se skládá ze čtyř částí … ehm …
jsou to tyto tři … ehm … hlaveň
a pažba … rozumíte?´. Jevíčský
profesor ruštiny zkoušel překlady celých vět tak, že musely být
úplně přesně podle učebnice.
Takže si dodnes například pamatuji, jak bude rusky věta: ´Vytáhl
ze své kapsy staré letecké kombinézy pečlivě složený výstřižek
z novin´, ačkoli jsem ji v běžném
rozhovoru nikdy nepoužil.”
Člověk ve vaší pozici – měl
někdy
takzvaně
„špatné
známky“?
„Nemyslím si, že existuje prostá
přímá úměra mezi známkami na
střední škole a profesním úspěchem. Odpovídající výsledky jsou
předpokladem, který ne všichni
dokážou využít. Z druhé strany
existuje mnoho příkladů, kdy se
úspěšnými stávají lidé, kteří škole moc nedali. Někdy si říkám,
že jsem měl dobré známky pro
to, že jsem v té době neměl oblíbený obor či činnost, které bych
se věnoval výhradně. Mít dobré
známky bylo pro mě možností
vyšší svobody v rozhodování
a širší volby. Moje jediná špatná známka se tak váže k prvnímu ročníku vysoké školy. Jelikož
jsem věděl, že zkoušku z politické
ekonomie budu po přestupu na
školu v zahraničí opakovat, ome-
zil jsem přípravu na minimum,
což se také projevilo na výsledku.
Problém se dostavil v okamžiku,
kdy profesor chystající se do indexu zapsat trojku zjistil, že tam
doposud byly samé výborné. Nehledě na mé protesty mi sdělil, že
mi nebude kazit index, a já místo
týdenního odpočinku někde na
Benediktu musel v Praze ´šprtat´! Index mi totiž vrátil s dovětkem, že mi tu trojku nedá ani
napodruhé.“
Na závěr si dovolím trochu
netradiční otázku, která souvisí i s tématem aktuálního
vydání Diplomatu, v němž se
v souvislosti s koncem roku
prolíná i téma vysvědčení,
odměn za vysvědčení a podobně. Byl byste ochoten
nám poskytnout do magazínu náhled některého z vašich
vysvědčení?
„Moc vás nepotěším, protože jsou
docela fádní. Moje vysvědčení
ze základní a střední školy jsou
bohužel někde na půdě na chalupě, tak vám pošlu kopii výpisu
známek z prvního ročníku VŠE,
o kterých jsem hovořil, a překlad
vysokoškolského diplomu.“
Pozn. redakce: Vážíme si toho, že
Petr Mooz svůj slib pochopitelně
splnil a jeho známky tedy můžete
prostudovat v tomto vydání a případně se nechat motivovat!
DIPLOMAT 3/2010
Ptala se: Lucie Bartoš
Mohl byste jim i poradit, jak se
člověk může stát pracovníkem
Evropské komise?
„Způsobů je několik, stejně jako
kategorií pracovníků Evropské
komise. Stálým pracovníkem Evropské komise může být pouze
ten, kdo úspěšně projede náročným
výběrovým řízením. To organizuje
Evropský úřad pro výběr personálu
(EPSO). Poté musí dotyčný zvítězit v konkurzu na dané konkrétní
volné místo, absolvovat zdravotní
prohlídku a devítiměsíční zkušební
dobu.“
06
EKONOMIKA
1. MODEROVANÝ EKONOMICKÝ SLOVNÍK
(Nejen) peníze jako ODMĚNA
V minulém vydání jsme se bavili o pojmu peníze. Přiznejme
si, právě peníze jsou pro většinu smrtelníků hodně motivační odměnou. I za práci vesměs
dostáváme peníze, říká se jim
mzda, plat, honorář (odměna
u takzvaných svobodných povolání jako jsou malíři), ale
stejného významu jsou i dnes
již nepříliš používaná slova
gáže, žold, vejdělek, služné
nebo pejorativní almužna.
LUCIE BARTOŠ: Ale co když pro
mě největší motivací nejsou peníze…. Co když chci za práci jinou
formu odměny. Existuje regulérní
ekonomická možnost, jak za práci
zaplatit také například prací, tedy
nikoli penězi?
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: Mluvíte o barterovém obchodu, ten
je samozřejmě možný. Má mnoho
podob, může se jednat o výrobky
za ropu, nebo práce za výrobky.
Barter ale nevnímám jako odměnu.
Jsem už úplně deformovaná ekonomka, proto na vaši otázku odpovím: ano, v barterovém obchodu lze
obchodovat – práce versus nějaká
služba, výrobek. Může existovat
i takzvaná kompenzační špička,
kdy se finančně vyčíslí cena práce
a výrobku a pokud je potřeba, dorovná se zbytek penězi.
LUCIE BARTOŠ: Napadá mě
opět otázka na účetní Janu – hodnota barteru, reciprocity, se účetně
tedy musí stejně převést do formy
platidla, je to tak?
JANA WERNEROVÁ: Určitě. Co
se týká podnikání, tak nic ve skutečnosti není „zadarmo“, i když by
se tomu tak v některých případech
mohlo zdát. Vše má svoji hodnotu,
která musí být vyčíslena v penězích
a promítnuta do účetnictví.
LUCIE BARTOŠ: Je dnes možné
poskytovat i v pracovně-právním
vztahu odměnu v naturáliích?
JANA WERNEROVÁ: Jistě, odměna může být vyplacena i v naturáliích, ale opět musí být účetně
převedena do peněžní formy, protože i tato odměna podléhá zdanění.
LUCIE BARTOŠ: Když se zeptáme úplně selsky – dovoluje zákon
zaplatit za práci a služby naturálně,
formou „já ti opravím střechu“ a za
to „ty nám opravíš boty“?
JANA WERNEROVÁ: Co se týká
podnikání, tak tento druh obchodování opravdu patří spíše do historie.
Všeobecně platí, že podle zákona
probíhá poskytování služeb či prodej zboží na základě daňových dokladů. Samozřejmě, že se mohou vyskytnout případy, kdy třeba je jedna
strana v platební neschopnosti a po
domluvě může za provedenou práci
„zaplatit“ třeba svým zbožím, ale
opět tu platí, že vše musí být oceněno v peněžní hodnotě.
LUCIE BARTOŠ: Paní inženýrko,
vy se pohybujete ve školství, mezi
mládeží. Mělo by se podle vás i „kapesné“ pojímat jako odměna?
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: V otázce kapesného nemám jasno. Odmítám výchovu dítěte ve stylu:
Vyneseš koš, tak za to dostaneš
korunky. Nebo za každou jedničku
dostaneš korunky. Vím, že to řada
rodičů aplikuje, třeba to je správné,
nevím… Určitě by si dítě mělo uvědomovat, že nic není zadarmo, že za
vším stojí úsilí rodičů.
LUCIE BARTOŠ: Ano, kapesné je
jedna z položek rodinného rozpočtu, se kterým je nutno také správně
a efektivně hospodařit…
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: Je dobré děti zasvěcovat do rodinného
rozpočtu, vést je k finanční kázni,
ale musí se to trošku šetrně. Dítěti se nesmí vzít ten pocit, že třeba
vynese ten koš přeci proto, že ulehčí mamince. Tohle je také potřeba
prožít. Myslím, že děti mají dostávat korunky a měly by být vedeni
k tomu, že se mají dělit, mají umět
utrácet, koupit babičce dáreček,
přispět na nějakou akci.
LUCIE BARTOŠ: Takže kapesné
„recipročně“ (když budeš vynášet
koš, dostaneš mobil) raději ne…
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: V rodi-
jako strašlivý paradox: posledního
června se přece nestane nic zásadního, je to den jako každý jiný. Dítě
jen převezme papír, na kterém je
popsán výsledek jeho předchozího
pětiměsíčního snažení. Pět měsíců
chodil žák či student pětkrát týdně
do školy, kde se stále odehrávala
spousta věcí. Celou tu dobu se jeho
rodiče mohli (a měli) zajímat, jak si
jejich potomek ve škole stojí, mohli (a měli) mu v případě problémů
nabídnout svou pomoc. Pokud by
získali dojem, že potíže jsou větší,
mohli (a měli) se poradit s učitelem
nebo vyhledat odborníka, například
v pedagogicko-psychologické poradně. Nyní se pololetí chýlí ke konci,
zbývá už jen ta písemná zpráva, jak
si žák či student pět měsíců vedl.
Cítíte také ten paradox? Může vysvědčení nějak zásadně překvapit
rodiče, který se o studium svého
dítěte průběžně zajímal? Připadá
vám normální, že by z reakcí rodičů nad vysvědčením mělo dítě mít
takový strach, že si sáhne na život?
Proč se tedy dítě bojí? Že by někteří
rodiče studijní problémy svých dětí
„řešili“ jen ten jediný den v roce,
a to pouze trestem a výhrůžkami,
namísto hledání příčin neúspěchu
a nabídnutí pomoci?
Jaké mohou být příčiny neúspěchu
ve škole? Roli tu může hrát lehká
mozková dysfunkce, která s sebou
nese určitý typ chování (například menší schopnost soustředění,
roztěkanost, „zlobení“). Žák také
může mít dosud neodhalenou dyslexii, dysgrafii či dyskalkulii. Většina dětí a dospívajících reaguje poklesem výkonu na těžkosti v rodině
(partnerské neshody, rozvod, úmrtí
a podobně). Psychické problémy
mohou ovšem pocházet i přímo ze
školy, dítě totiž může být obětí šikany, kterou podle odborníků ve škole
zažije každý třetí žák! Nezřídka se
také stává, že vysvědčení odráží obrovské vynaložené úsilí žáka či studenta, a přesto se známky na něm
napsané rodičům nelíbí. Nerealistická rodičovská očekávání jsou pro
děti břemenem, které podrývá jejich
sebedůvěru. Dítě by mělo cítit, že
ho doma mají rádi takového, jakým
je. Že ho milují bez podmínek. Což
ale neznamená, že nemá mít stanoveny hranice. Ale dobrého a zralého
člověka lze vychovat jen současným
působením bezpodmínečné lásky
Benito Pérez Galdós
ně by se tyto aktivity měly uskutečňovat automaticky. Kapesné ano, ale ne
za vynesený koš.
LUCIE BARTOŠ: V naší rubrice nezůstáváme u suchých pojmů a definic,
a proto si i tentokrát dovolím otázku,
která je méně ekonomická a více filozofická: které věci, služby či informace by se podle vás neměly nikdy
poskytovat za odměnu?
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: Je spousta věcí, ale to snad každý z nás ví,
a možná i toto je indikátor toho, že
osobně dělím lidi na „sociální barbary“ a „ty ostatní“. A je více těchto
ostatních, bude na světě nám všem
lépe. A se nemusíme stydět za to, že
máme altruistické srdce.
LUCIE BARTOŠ: Co byste v otázce
peněz, odměňování a kapesného na
závěr sdělila studentům nyní, kdy
přebírají do rukou vysvědčení, tedy
„odměnu“ za své půlroční snažení?
VLADIMÍRA ILIEVOVÁ: Mladí
lidé by měli pochopit, že musí trhu
něco nabídnout, musí se umět orientovat v životě, nenadřazovat se. Ale
ani nebýt příliš skromní, musí se ještě hodně učit. Pak se dostaví úspěch
a s ním i peníze (pokud je to jejich
touha).
(dip)
PŘÍBĚHY Z LINKY
Volají děti i dospělí. I dospělák je
ale většinou rodič nějakého dítěte.
V této rubrice vás seznamujeme
s autentickými příběhy, které na
druhém konci sluchátka vyslechly pracovnice Linky duševní tísně
v Mostě. Tento příběh převyprávěla
Sylva Vozábová:
„Linka duševní tísně, dobrý den…“
„Dobrý den…víte, já už si vážně
nevím rady. Syn má stále nějaké
problémy ve škole, známky nic
moc, zato spousta poznámek – že
zapomíná, že je roztržitý, nedává
pozor…A doma se chová divně, jednou je lítostivý, pak zas vzteklý, už
fakt nevím, jak s ním jednat. A ani
nechci vidět to vysvědčení…“
Takových hovorů linkařské sluchátko už vyslechlo dost. A protože
máme měsíc červen, je dobré připomenout i jiný typ hovorů na Lince
duševní tísně či na Lince bezpečí.
Jsou to hovory dětí, které se bojí
posledního červnového dne tak silně, že je strach žene na útěk, pryč
z domova. V horším případě může
obava z rodičovské reakce na nepěkné vysvědčení vést až k sebevražednému jednání. Připadá mi to
DIPLOMAT 3/2010
§
„Láska není ODMĚNA,
ale VÝMĚNA lásky za
lásku.“
a klidné výchovné pevnosti.
Milí rodiče, jestli se vám posledního
června dostane do rukou vysvědčení,
které nebude zrovna splňovat vaše
představy, prosím „ubrzděte se“ při
první reakci. Až se zklidníte, promluvte v klidu se svým dítětem o tom,
co se mu ve škole nedaří a proč to tak
asi je. Navrhnout můžete i vyšetření
v pedagogicko-psychologické poradně,
o které můžete přímo požádat bez doporučení. problémy nejsou definitivní, dají se probrat. Milí žáci, vám bych
doporučila předstoupit před rodiče již
s návrhem, jak svou studijní situaci
chcete řešit. Máte ve škole možnost
doučování? Může vám s učením pomáhat rodič? Dáte si závazek denně
spočítat určité množství příkladů?...
A pokud byste se reálně obávali nějaké nepřiměřené rodičovské reakce,
například ve formě tělesných trestů,
zkuste popřemýšlet o někom, kdo by
u prvního náporu emocí byl přítomen
(např. prarodiče či jiný příbuzný).
Pro studenty i rodiče platí, že na Lince duševní tísně (476 701 444) najdou
kdykoliv odborně připraveného a lidsky zralého člověka, s kterým mohou
probrat své problémy.
Linka duševní tísně – nonstop provoz
476 701 444
§
Studentská, a přesto umí radit
dospělákům
MOST - Studentská právní poradna při Střední škole diplomacie a veřejné správy zdárně
plní svůj účel. Od října loňského roku odpovídá na dotazy od
mládeže, od veřejnosti.
Kromě mailových, telefonických či
ústních dotazů jsou členové Studentské právní poradny ochotni se
i osobně setkat s těmi, kdo potřebují pomoci. Pomohli kupříkladu nasměrovat k posunutí k řešení ženu,
která si nevěděla rady, jak vyřešit
potíž s domem: ten potřebovala
prodat, ale získala na něj určité
sponzorské dary pro záměr, který
nakonec nevyšel. Konzultantem
v tomto zapeklitém problému byl
Václav Jakubík, odborný garant
oboru Bezpečnostně-právní činnost na Střední škole diplomacie
a veřejné správy. „Chci poděkovat
panu Jakubíkovi, že si mne vysle-
chl. Navrhl mi postup řešení,“
uvedla Mostečanka L. S. Její jméno redakce zná, ovšem s ohledem
na fakt, že případ zřejmě bude řešen i u soudu, nebudeme nejenom
zveřejňovat další podrobnosti, ale
raději ani jméno dotčené ženy.
„Právní poradna zdarma je super. V dnešní těžké době se může
kdokoliv ocitnout v tísni a nemá
korunky na drahého právníka,“
doplnila ještě Mostečanka, které
přejeme, aby vše dobře dopadlo.
V dnešním vydání zveřejňujeme
v poradenské rubrice jen velmi
stručné odpovědi na dva aktuální
dotazy. Jeden jsme získali od veřejnosti v souvislosti s nedávnou
předvolební kampaní do poslanecké sněmovny. Druhý vzešel
přímo od studentů při přípravě
tématu vysvědčení.
(red)
Policie hlásí více internetové
kriminality a ničení majetku
Studenti na tiskové konferenci mostecké Policie ČR
MOSTECKO - V oblasti kriminality došlo na Mostecku ke zlepšení
ve třech oblastech. Vyplynulo to z konference mostecké Policie ČR,
která byla zaměřena na kriminalitu za první čtvrtletí.
Zlepšení hlásí policisté v oblasti krádeže vozidel. Zaznamenali
úbytek o sedm případů oproti roku 2009. Dále v oblasti vražd se
na Mostecku řešil menší počet případů než v uplynulém roce, a to
o dva. Třetí oblastí jsou výtržnosti a opilství – byl zaznamenán
stejný počet případů jako v roce 2009.
Zhoršení se objevilo v oblastech internetové kriminality a poškozování cizího majetku. Došlo ke zvýšenému počtu ničení majetku
- zejména jde o větší počet sprejované grafitti.
Nejdůležitějším sdělením ze strany policistů byla prosba, aby se
noviny zapojily do pátrání po hledaném člověku, který se dopustil
ublížení na zdraví s následkem smrti (toho se již podařilo dopadnout).
Sabina Bloudková a Lukáš Kyncl, studenti SŠ DVS
EKONOMIKA
07
STUDENTSKÁ PRÁVNÍ PORADNA
Mohou sdělovací
prostředky zveřejnit něčí vysvědčení?
Tuto záležitost upravuje
zákon o ochraně osobních
údajů, kterým se musí řídit
i vydavatel, pokud chce tento
osobní dokument publikovat
– každé vysvědčení totiž obsahuje osobní údaje jako jméno
a příjmení a rodné číslo. Jeho
majitel je tak přesně identifikovatelný. Neznamená to,
že takový dokument nelze
zveřejnit – souhlas se zveřejněním to mění. Redakce Diplomatu zveřejňuje všechny
vysvědčení se souhlasem jejich majitelů. Pokud požádali
o částečné zveřejnění, pak
údaje, jež si nepřejí zveřejnit,
jsou vymazané. Tím je litera
zákona dodržena.
Je možné fotografovat odpůrce
vybrané politické
strany a tvořit si
tak „databáze“
těch, kteří nejsou
nakloněni?
Takový dotaz se objevil poté,
co řada médií zveřejnila před
volbami zjištění, že v souvislosti s akcemi České strany
sociálně demokratické se pořizuje fotodokumentace akcí
za účelem databáze oponentů
této politické strany. Vyjádření k této záležitosti necháváme na Úřadu pro ochranu
osobních údajů:
„Úřad považuje za účelné
v této souvislosti upozornit
na povinnosti vyplývající pro
správce a zpracovatele osobních údajů ze zákona o ochraně osobních údajů. Jde zejména o to, že stejně jako právo
EU i výše citovaný zákon respektuje právo na zpracování
osobních údajů, které sleduje
politické, filosofické, náboženské nebo odborové cíle, prováděné v rámci oprávněné činnosti politické strany, pokud se
týká pouze členů sdružení nebo
osob, s nimiž je ono sdružení
v opakujícím se kontaktu, který souvisí s jeho oprávněnou
činností. To vše za podmínky,
že zpracovávané osobní údaje
nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu údajů.
Toto oprávnění musí vždy respektovat ústavní princip, že
subjekt údajů nesmí utrpět
újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti a na ochranu
před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života. Závěrem lze tedy
uvést, že pokud jsou ´pouze´
zpřístupňovány záběry účastníků akcí pořádaných nebo
spoluorganizovaných určitým
(i politickým) subjektem, nejedná se o zpracování osobních
údajů, které by vybočovalo
z mezí zákona. Zákon za „zpracování“ považuje operaci nebo
soustavu operací, které správce
nebo zpracovatel systematicky
provádí s osobními údaji, a to
automatizovaně nebo jinými
prostředky. V tomto kontextu
je třeba respektovat právo každého na šíření informací, které
je využíváno jako jedno ze základních demokratických práv
zejména v mediální oblasti.
Na rozdíl od výše popsané situace platí, že kdyby byly tyto
informace dále využívány pro
účely identifikace účastníků
těchto akcí, pak by se o zpracování osobních údajů jednalo
a na takto vytvářenou databázi
osobních informací by se zákon
o ochraně osobních údajů aplikoval v celém rozsahu!“
§
Hana Štěpánková, tisková
mluvčí Úřadu pro ochranu
osobních údajů ČR
Slyšel jsem nějakou hlášku, že snad se prý dnes v knihovně místo knih (respektive zároveň s nimi) dají půjčovat i deštníky. Je to tak? Cože taková novinka? Je ještě nějaká
další „přidaná hodnota“, kterou mě může Městská knihovna v Litvínově překvapit? Odpovídá ředitelka knihovny Marcela Güttnerová:
Městská knihovna Litvínov zavedla dvě doplňkové praktické služby pro své registrované čtenáře. Půjčí jim deštník, ale i brýle. Mnohdy se stane, že zatímco si čtenář vybírá
nové knihy, překvapí ho venku déš a pak se mu nechce jít ven a zmoknout. Knihovna
se pro tyto případy vybavila zbrusu novými deštníky, na kterých jsou kontaktní údaje.
Našim čtenářům je zapůjčíme domů, stejně jako knihu nebo časopis. Další službu ocení roztržití čtenáři, kteří si doma zapomněli brýle a nevidí malá písmena. Knihovnice jim ochotně půjčí brýle
s 1, 2, 3 nebo 4 dioptriemi. I zapomnětlivý čtenář je návštěvník, o kterého knihovna pečuje!
“Máte vážné, štiplavé či vtipné otázky na vedoucí pracovníky?
Zeptáme se za vás v naší rubrice VOLEJTE ŠÉFOVI.
DIPLOMAT 3/2010
08
COOL SCHOOL
Chceme vidět vysvědčení těch,
kdo nám vládnou a kdo nás učí!
že zazní jména celebrit zábavního průmyslu…. Nikoli. Nejčastěji
zaznělo: primátor a vedení školy.
Obecnější odpovědi byly „učitelé,
co nás učí“ a „představitelé města“. Asi studenti doufají, že si
těsně před obdržením vysvědčení
budou mnout ruce, že ani tito lidé
nebyli vždycky premianty třídy.
Nuž, posute sami. Oslovili jsme
primátora a jeho náměstky, a zároveň ředitelku Střední školy di-
Petr Mo
o
Jak se u z
čí diplo
mat? R
ozh
dobře. P odně
o
generáln radce
íh
tele pro o řediro
Evropsk zpočet
é
vybral g komise
lejt, kte
rý
zaznam
enává je
ho
výsledky
na vyso
škole. Je
ké
stli toto
je to ne
jhorší, c
o
v hodno
ce
tak klob ní zažil,
ouk dolů
!
ová
níčk na
a Je
že
Han titulu „ dně
zho
elka
Držit u“ se ro í za své
n
s
u
io
g
dět!
em
re
y sty
ěž n
t
rovn výsledk táhnou
í
o
d
a či
školn te-li to
ěstk ste
m
e
á
Chc
na n tak by et
yni, ěli drž
ěstk
d
m
nám ravdu - zákla .
p
se o „škola života“
la
s
e
h
Lucie Bartoš
Není pedagožk
ou,
ale přesto pá
r hodin
týdně se stude
nty
tráví. Vysvědče
ní v samotném
čtvrtém ročník
u
gymnázia prý
vypadalo pods
tatně
hůř, ale kdo by
se
ptal na „obyče
jné“
ročníkové, že
?
a
il Vozk
rnými
Vlastim se pyšní výbo
r
to
á
, které zePrim
rů
o
b
o
be
yz
výsledk kému regionu ěsta
c
m
k moste tří. První muž
a
oru
p
b
sporu
rium o
bsoluto
uhlí“
zvládl a vé dobývání lédho
ah
„Povrc
echal n tátní
s
obře. N
velmi d vysvědčení o ysoké
V
a
nout i n é zkoušce na kde
n
č
v
re
a
tr ě,
s
O
závě
v
é
ě.
áňsk
škole b kován výborn
ifi
byl klas
DIPLOMAT 3/2010
plomacie a veřejné správy a všechny její kantory, včetně externistů!
Předkládáme vysvědčení, která do
redakce nakonec doputovala od
těch, kteří se za své studijní výsledky nestyděli a poskytli je všanc našim čtenářům.
Vlad
imír
a Ilie
Rajs
k
v
až n é příjme ová
a řed
n
u Mo
itels í, rajské
k
stu m
vý
é
usí b křeslo! sledky.
Do
Ta
ýt na
svou brá mot k takhle
se to
abso ivace
.
lven
d
tku p Základn á dotáh
íš
n
atřič
ně h kola v B out
rdá.
ečov
ě
Tak takovou prosbu měli studenti
Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě, když měli odpovědět na dotaz, čí vysvědčení na
Mostecku by chtěli vidět. Redakce DIPLOMATu předpokládala,
Živ
k
Hle o Iliev
d
něč ali jsm
ím ji
e
že s
né. vysvě
Živk tatutár Toto ro dčení,
n
o
í
z
I
liev
gra
ástu zhodn které b
fi
ě
m
cizo í, ale d á důle pce st je. Ne ude
ř
o
ja
v ně zyčn sbírk žité le ední š jenom
,
m v é. Sc y po jstro koly
yzn
s
á? hválně kytl v i s foto
– kd ysvě
dč
oz
vás ení
se
COOL SCHOOL
ANKETA
09
Co je pro vás největší
odměnou za vysvědče
ní?
Je správné za vysvěd
čení dávat peníze?
Odpovídají studenti 1.
A Střední školy diplom
acie a veřejné správy v
Mostě.
Lucie Nováková
Kristýna Veverková
Tak samozřejmě je pro
mě největší odměna za
Nejkrásnější odměna
vysvědčení pochvala
Jana Kousková
a to, že jsou na mě rod
je pochvala od nejbližších
iče Nemusí to být
.
pyšní, dobré známky
Pro mě je největší odm
žádný peněžní obnos
pro dobrý pocit, a sam
ěnou pochvala za to,
ani dárečže zřejmě i nějaká
oky.
mám pěkné známky. Ov
Sta
čí
mít akorát dobrý poc
finanční částka. Myslím
šem neodmítla bych ani
it z dobře vykosi, že je nané práce
správné dávat za vys
odměnu v jiné formě
a radost sám za sebe.
vědčení odměnu, pro
:-) . Je správné za „vý
Určitě by se
tože „odměny“ dáv
zo“ když studenti
dávat odměnu - podle
at měly, je to určité
ví, že něco dostanou,
mě je pochvala za dob
povzbuzení
budou se do dalšíh
ré více snažit - i kdy
vysvědčení na místě,
o roku a také motivace
ž to vlastně děláme pro
už jen proto, že je tou
.
sebe!
odměnou dítě inspirová
no a více se snaží. Ov
šem Markéta Behe
Adéla Černá
záleží na každé rodině
nská
, jak si to sama zařídí.
Asi největší odměnou
Myslím si, že je dobré
dostávat něco za vysvěd
za vysvědčení je pro
mě
- pochvala a to, kdy
čení. Děti se pak více
Pavla Horová
ž vidím, že vysvědčen
snaží a mají lepší zná
í potěm- ší i mé nejbližší.
ky.
Největší odměnou je
Letošní školní rok by
pro mě to, že na vys
pro mě
vědnejvětší odměnou byl
čení mám dobré známk
alespoň víkend s přítele
y. Určitě bych neodm
ít- Julie Franková
m
někde v kempu. Určitě
la nějakou maličkost
:-). Myslím si, že něj
je správné dávat odm
aká Odměna... My
ěnu za vysvědčení. Hla
maličkost potěší každéh
slím
,
že
vně
největší odměna pro dít
o. Ale určitě záleží na
pro menší školáky je
ě to motivace pro zle
je, když ho rodič pochvá
rodině a hlavně na zná
pšení výsledků.
mkách studenta.
lí. Pochvala je správn
á.
Když je dítě malé, tak
odměnu určitě chce. A
to
už je na rodičích, jestli
dítěti odměnu dají neb
o
ne. A také podle toho,
jaké má vysvědčení.
VÁŽNĚ
Kresby: Adéla
Černá, 1. A SŠ
DVS
NEBERTE TO
Výšplechty
)
(ale nejen jim
studentům
romní: vydne občas
sk
pa
e
vy
m
pt
de
re
přeb
ání. Dnes bu Bezesporu stojí
či úsměvný
á zaznamen
g.
Neuvěřitelný
perla, hodn
ímo pedago
ná
př
ka
il
st
če
pu
ne
vy
z úst jako
rlu – zato ji
pe
u
no
di
brali jsme je
myšza úsměv.
dokonalé za
jmě v
ě
hláška (zře
vno v Most
ásledující
n
zněla nedá
le
a
za
t,
)
ři
a
st
vě
u
u
ro
o
h
c
žk
í
Tě
st
nesmrtelno
a:
lenosti nad
o pedagog
h
é
k
ls
o
šk
o
d
ře
st
st
ú
z
ybí.“
ten, kdo ch
řihlašte se
p
,
m
sí
ebují prázd
ro
„P
ři přeci potř
o
nt
lka
ce
m
ší
em
voln
ení: předev
u před letním
ale pochop
studenti jso
!
lů
ak
Musíme mít
p
ite
o
uč
na
h
že
totiž,
ky svýc
niny… Vidíte yž stíhají zapisovat hláš
kd
,
ní
em léta,
tiv
ak
kem
lechty i běh
šp
vý
ní
át
ik
znamenat un
žbreptů.
m podaří za
ši sbírku pře
na
e
Pokud se vá
tím
ha
o
Rádi ob
sem s nimi!
S Emilem prodávali pryže
MOST - Obyčejná školní guma může pomoci handicapovaným sportovcům. Přesvědčili se i mostečtí studenti, kteří
pracovali jeden den pro ptáčka Emila.
V letošním roce se konal již osmý ročník sbírky Svátek s Emilem,
který podporuje handicapované sportující děti v celé České republice. „Jménem Nadačního fondu Emil byla naše škola požádána
o pomoc. Stačila pouhá zmínka o této události, aby naši studenti
projevili zájem a do sbírky se zapojili,“ informovala Taána Roncová ze Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě. Den
před akcí škola vyhlásila mimořádné ředitelské volno, ale studenti
si přesto ráno přišli vyzvednout předměty, které následně ve
městě nabízeli k prodeji. „My jsme potkávaly samé veselé lidi…,“
nechaly se slyšet při příchodu dvě rozesmáté studentky. „Kdyby
bylo opět v plánu něco podobného, vyberte si klidně zase nás,“
dodávaly.
Největší úspěch zaznamenala dvojice Petra Hrabáková a Michala
Zahrádková. Celkem studenti Střední školy diplomacie a veřejné
správy prodali 42 předmětů a Nadačnímu fondu odeslala částku
840 korun. Cena jedné školní pryže činila 20 korun. Výtěžek z letošní sbírky podpoří Hry handicapované mládeže Brno 2010, které
se konají od 24. do 27. června v Brně.
Maskotem svátku s Emilem je ptáček Emil - symbolizuje pomoc
všem handicapovaným dětem, které i přes svůj zdravotní problém
chtějí sportovat. Své jméno dostal po našem legendárním běžci
Emilu Zátopkovi, který se svou pílí a houževnatostí stal jedním
z našich největších sportovců. Za osm let Emil pomohl více než
7000 handicapovaným dětem sdruženým ve sportovních svazech
částkou přesahující 16,5 mil. Kč. Celoročně lze na tento projekt
přispívat prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru DMS EMIL
a odesláním na číslo 87777 nebo přímo na benefiční účet číslo
235 966 264/0300.
(taro)
DIPLOMAT 3/2010
10
PUBLICISTIKA
Tip pro historiky i literáty:
Čí diář rozhoduje o krizi?
Jste chytří a hraví zároveň? Městská knihovna Most opět čtenářům DIPLOMATu nabízí soutěž. Odpovědi na otázku, kterou připravila Lenka Henzlová, zasílejte na email [email protected], do předmětu zprávy napište „SOUTEZ KNIHOVNA“. Výherce získá ocenění ve formě knihy nebo volné vstupenky do kina. Odpovědi zasílejte nejpozději do 30. července
2010.
SOUTĚŽNÍ ZADÁNÍ:
„Příští týden nemůže nastat ve světě žádná krize, protože můj diář je už plný.˝
Z tohoto výroku je možno si udělat určitý obrázek o muži, který stál v čele americké diplomacie. Ačkoliv se ve funkci vystřídalo více jak
pětašedesát ministrů zahraničních věcí USA, jen jeden z nich byl asi tou nejtajemnější, šedou eminencí americké diplomacie. Byl v mnohém výjimečný. Byl prvním členem americké vlády, který měl neamerický původ, teprve po něm následovala Češka Madeleine Albrightová. Narodil se 27. května 1923 v bavorském Fürthu. Jako příslušník židovské rodiny, které v Německu hrozila nacistická perzekuce,
odešel se svými rodiči do Spojených států, kde v roce 1943 získal americké občanství. Stal se také prvním ministrem zahraničí v americké
historii, do jehož rukou skládal svou funkci předčasně odcházející a svůj slib nově nastupující prezident. Byl poradcem amerických prezidentů Dwighta D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona, ale do povědomí širší veřejnosti se dostal až za Richarda
Nixona, který jej jmenoval poradcem v otázkách národní bezpečnosti USA.
OTÁZKA:
Jak se jmenuje tento americký diplomat? Ve kterém roce získal Nobelovu cenu za mír?
Výhercem soutěže z minulého vydání je Radovan Táborský z Mostu, který správně odpověděl na dotaz o kardinálu de Richelieu. Získává dva volné vstupy do mosteckého kina ve
správě Městské knihovny v Mostě.
Gratulujeme!
DOPORUČUJEME
Obrazy pro hospic
MOST – Pokud chcete pomoci, ale
máte pocit, že byste se raději zaměřili na ty, kteří jsou o generaci
- či dvě - napřed, máme pro vás
také tip. A rovněž není ledajaký.
Zakoupením fotoobrazu, vystaveného v Hospici v Mostě, můžete
nejen zkrášlit svou domácnost.
Částkou čtyři tisíce korun kupu-
PROPAGACE VAŠICH
POČINŮ
…v barvě i černobílé
vzadu i vepředu
široká i hubená
plošná i řádková…
public relations články
jako vyšperkovaný bonus
čtyři desítky. Jsou mezi nimi také
tři snímky Sandry Lehnertové
z Chomutova, která se do podvědomí veřejnosti dostala díky
filmu Máj. Pro více informací či
zájem o charitativní koupi kontaktujte PR manažerku Střední
školy diplomacie a veřejné správy
na čísle 776 368 555 nebo přímo
hospic.
(bar)
jete originál a zároveň přispíváte
na provoz tohoto zařízení, které pomáhá ke zmírnění bolesti
a k důstojnému ukončení života.
Majitelé fotografických obrazů,
které vznikly ještě v době, kdy se
fotografovalo na kinofilm a nepočítalo se s počítačovou retuší, jich
hospici darovali v minulosti celé
• Magazín DIPLOMAT
– tištěná prezentace každé
dva měsíce
JAKO NA PODNOSE
Chcete dostávat
DIPLOMAT okamžitě
emailem pokaždé,
když vyjde?
Stačí, když ze své emailové
adresy zašlete zprávu ve znění
„DIPLOMAT emailem“
na [email protected]
ÚSPĚCH
NOVINKY Z OBORU
NOVÉ KNIHY
(Vybírala Mgr. Marta Jeřábková,
vedoucí naučného oddělení Městské knihovny Most)
MILLEROVÁ, JUDITH: UŽITÉ UMĚNÍ
Průvodce vývojem tří století stylu a designu.
NASH, EDWARD: DIREKT MARKETING
Příručka pro praxi manažera.
PAŘÍZKOVÁ, IVANA: FINANCE ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY
Vysokoškolská učebnice.
PRYCE, WILL: MISTROVSKÁ DÍLA
SVĚTOVÉ ARCHITEKTURY
DIPLOMAT 3/2010
Martin Smola psal
pro podnikatele
Názor šestnáctiletého studenta se dostal mezi
odborná stanoviska osobností Mostecka. Zveřejnit jej má časopis TEMA, který vydává Okresní
hospodářská komora Most. Redakční tým vytipoval vždy jednoho zástupce za určitou oblast
(ekonoma, ekologa, novináře a podobně), který
se vyjádřil na téma „Udržitelný rozvoj Ústeckého kraje očima ….“ – a OČIMA STUDENTA
se na tuto problematiku podíval právě Martin
Smola, student prvního ročníku oboru Veřejná
správa na Střední škole diplomacie a veřejné
správy v Mostě.
(bar)
TEPELNÁ POHODA DO ŠKOL
Pohoďata už mají jméno. Chybí tvářičky…
Protřepejte
jazýčky: startuje
písmenkový
projekt
Píšete pohodovým, pardon
pohotovým perem? Promlouváte pohotově pusinkou?
Pokud ano, tak vás určitě pobavíme
naším novým kreativním projektem. Možná si zašmodrcháte jazýčky, možná vás na konci odměníme.
Pan Pohoda se rozhodl, že sestaví
sbírku písmenkových pohádek,
které začínají na stejné písmenko
jako jeho příjemní a jména jeho
dětí, tedy na P. Napadlo vás někdy,
že lze sestavit celou větu, odstavec,
dokonce i celou pohádku ze slov,
která začínají na jedno stejné písmenko?
Opravdu. My vás to postupně naučíme a pomůžeme s tím i těm
nejmenším. Všechny věkové kategorie se budou moci různým způsobem zapojit. Ale na začátek bychom vám měli dát důkaz, že něco
takového opravdu s naším českým
jazykem jde.
První písmenkovou pohádku
pro přátele příběhů připravila
mostecká publicistka
LUCIE BARTOŠ.
Tady máte její startovní příběh na
P (a abychom zaujali i dospěláky,
které chceme do našich plánů zapojit, věříme, že téma příběhu, které
jsme vybrali, inspiruje i je):
Tak už jsem s vaší pomocí konečně vybral ta pravá jména
pro svá dvě dítka – holčičku
a kluka. Z vašich třiadevadesáti tipů se mi nejvíce líbila dvojice Pu a Pe.
Ocenil jsem zejména, že jsou to
jména jednoduchá a budete si
je všichni snadno pamatovat.
Kromě dobré zapamatovatelnosti považuji za kreativní, že
jejich tvůrce pracoval s myšlenkou, že druhé písmenko
každého jména je vždy odvozeno od názvu naší společnosti
UNITED ENERGY.
A kdo tato jména vymyslel? Kdo
tedy tím pádem získá výhru?
Výhercem se stal Tomáš Vimr
z Mostu. Obdrží cenu v podobě
teplé vesty a měkoučkých papučí.
Mohu prozradit, že Tomáš nám
celkem zaslal ještě návrhy na
čtyři další dvojice. Nakonec tedy
zvítězila ta nejkratší. Jak se říká:
v jednoduchosti je krása!
Pan Pohoda, maskot a mluvčí
Tepelné Pohody
Email: [email protected]
www.tepelnapohoda.cz
POHODOVA VÝZVA
POHODŮV DIÁŘ
11
P. S. Jména už máme vybraná,
te vás asi zajímá, jak ten můj
klučík filuta a malá parádnice vypadají, že? Ještě počkejte. Nějaké
překvapení si přeci pro vás musím nechat i na začátek příštího
školního roku!
PRVNÍ PÍSMENKOVÝ PŘÍBĚH PANA POHODY
„Pan Pohoda pije při
práci pouze pampeliškové pivo. Podivné? Pravda. „Přičtěte
Pohodovi podivuhodnou povahu, přírodní
přístup, přehnané
preference,“ přitakávají Pohodovi přátelé. Pantáta Pohoda
prostě
podporuje
přírodní principy plus
prazvláštní
pitivo.
Paní Pohodová pláče pokaždé, pokud
pospíchá Pohodovi pro potravinový
3. až 17. 7. 2010
…je termín letošní letní odstávky v dodávce teplé vody pro města Most
a Litvínov. Za nepohodlí, způsobené odstávkou, se Vám pan Pohoda
moc omlouvá.
V letošním roce potrvá letní odstávka dva týdny. Pan Pohoda a jeho kolegové záměrně vybrali takový termín, aby odstávka zasáhla co nejméně lidí.
Jedná se totiž o období, které zahrnuje i státní svátky, tedy řada lidí bude
mimo město. V průběhu odstávky provádí United Energy a provozovatelé
sekundárních rozvodů nezbytnou údržbu a revizi veškerých rozvodů a zařízení tak, aby bylo připraveno na další topnou sezonu.
proviant, pro přednostní „pitný pokrm“.
Proč?
Poněvadž
prodavačka prachšpatně posílá požadavky producentům
piva: Pampeliškové
pivo pánbůhvíproč
potřebuje pro pravou
pohodu, pro pracovní podporu, prostě pouze puntičkář
Pohoda. Peněženka plná peněz platí,
pravda. Prodejci prý
prostě potřebují plno
pampelišek pro pár
půllitrů piva. Pampelišek pozbývají. Proto
Pohodová přichází pohotově pomoci. Počíná pěstovat
pampelišky! Po pár
pokusech produkce poroste, přichází
překvapení: Pampeliškami Pohodovi
přímo plýtvají! Po
půlroce Pohoda poutavě povídá příběhy,
popíjí poklidně pampeliškové pivo, píše
povídkovou poučnou
publikaci - poradí
podobným „pampeliškářům“ a pijcům.
Přijďte pobýt, přijďte popít! Pět peněz
postačí, pivo poteče
proudem. Pohodovi
počínají provozovat
pivovar - pivnici. Po
prázdninách podraží,
pospěšte, propásnete příležitost!“
Nechte se inspirovat a po prázdninách se těšte na jednoduchá i složitější soutěžní zadání právě pro vás! Budete potřebovat hodně ENERGIE.
Tepelnou pohodu zajistíme my!
Odstávka se, bohužel, letos konat musí. V příštím roce se však můžete těšit
na její zkrácení nebo úplnou absenci!
30. 6. 2010
… je termín, do kterého se posouvá termín uzávěrky fotosoutěže na
téma „Tepelná Pohoda“ o hodnotné věcné ceny!
Více informací najdete na www.tepelnapohoda.cz.
DIPLOMAT 3/2010
Střední škola diplomacie
a veřejné správy s. r. o.
www.ssdvs.cz
Projekt STŘEDOŠKOLÁCI DĚTEM neskončil!
Hledáme nápady, jak pomoci ostatním dětem
Doplňte i vy náš „zásobník nápadů“ na nenáročné, leč významné pomoci, kterou zvládnou mladí studenti směrem k ostatním dětem. Víme, že to jde i bez peněz. I bez toho, že bychom už byli zaměstnanci i podnikatelé, můžeme pomoci. Budeme rádi, pokud se ozvou i samotné
instituce, které mají toto v „popisu“ svého poslání. Nechceme vymýšlet věci, které nemají smysl.
Máme vize – tradiční i netradiční, kreativní a nápadité. Ale – víc hlav víc ví. Víc rukou více zvládne.
Víc otevřenosti vede k větší integraci. Se svými náměty se obracejte na email propagátorky projektu „Středoškoláci dětem“ [email protected], sami se vám ozveme. Rádi se spojíme i s dalšími
studenty, dalšími školami.
Výrazné aktivity studenta Davida Kozloka, principála Cirkusu Mini, jsme nejenom pomohli více zviditelnit, ale David
souhlasil i se zapojením do akcí filantropního podtextu a „propůjčil“ se bez nároku na honorář pro to, aby charitativním
představením přibyly korunky Lince duševní tísně, která řeší
telefonicky potíže dětských duší. Pro veřejné vystoupení tehdy
své prostory propůjčilo bezplatně Centrum volného času, které
se také zaměřuje na řadu dětských aktivit.
Nepotřebné věci, školní potřeby či nádobí sesbírali studenti doma, aby je předali těm, kterým chybí i to nejzákladnější
vybavení. Osobně je předali dětem v Azylovém domě pro ženy
s dětmi v Mostě. Jejich iniciativa se dostala i na titulní strany
některých sdělovacích prostředků.
Studenti Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě se
zapojují do všech sbírkových aktivit, se kterými jsou osloveni
(Svátek s Emilem, Sluníčkový den – na snímku studentům do
sbírky přispívá i Václav Jakubík, a podobně). Chceme jít ale
dál. Nečekáme na to, až nás někdo osloví. A také chceme pomáhat v regionu, kde žijeme a na základě potřeb, které zjistíme a můžeme si zpětně jejich význam
zhodnotit.
(Připravila SŠ DVS)
PODĚKOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
„Děkujeme všem, kteří doposud smysl
našich aktivit morálně či svou osobní
účastí podpořili. Podporujete angažovanost, zodpovědnost a etickou výchovu
mladých lidí.“
Lucie Bartoš, koordinátorka dobrovolných studentských aktivit v projektu STŘEDOŠKOLÁCI
DĚTEM, iniciovaného pod záštitou Střední školy
diplomacie a veřejné správy Most a pod záštitou
hlavních představitelů města Mostu
Nabízíme pro veřejnost
a firmy od září 2010:
• výuka japonského a čínského jazyka
• karate, aikido, kurzy sebeobrany i pro
dospělé – spolupracujeme s karatistou
Ilianem Kirovem (diplomovaný trenér
1. třídy, absolvent FTVS UK v Praze
a nositel 2. danu karate).
• soukromé kurzy anglického, německého,
francouzského, italského jazyka
• kurzy psaní na stroji, finanční gramotnosti,
gender studies (rovněž formou seminářů)
• pronájem tělocvičny, posluchárny a dalších
prostor
Více informací v sídle Střední školy diplomacie a veřejné
správy v Mostě: kontakty v tiráži na této straně.
70%
Módní piedestal
Vystavit něco či někoho na piedestal znamená poskytnout mu vyvýšené místo či
význačné postavení. V naší rubrice vybíráme osobnosti, které bychom rádi vypíchli
na „módní piedestal“ a jedná se o mix osobností regionálních i všeobecně populárních. Jde o obdobu oblíbené časopisecké rubriky „módní policie“. V roli módí
policistky hodnotí Karolína Mitková, studentka 1. A Střední školy diplomacie a veřejné správy. Tentokrát mapovala róby mosteckých zastupitelů na jejich posledním
veřejném zasedání. Pozor, muži (a ženo), co na vás říká šestnáctiletá slečna!
99%
Karel Novotný
„Výhrady k tomuto oblečení
nemám žádné. Vše je tak,
jak má být. Barvy sladěné
a vše dělá skvělý dojem.“
Umí se obléknout.
40%
Jiří Vykouk
„Košile a manžestrové kalhoty
jsou spíše do města. Na jednání a podobné kulturní akce
je podle mne spíše vhodnější
společenský oblek se sladěnou
košilí.“
Pavel Weiss
„Drsný šedivo-černý oblek,
bílá košile a kravata s oranžovými pruhy - to není
špatné, ale určitý šmrnc by
tomu dodala spíše košile
pastelové barvy, třeba světle oranžová.“
Šarmantní pán.
80%
Václav Janout a Libuše
Hrdinová
„Nevím, zda je to schválně
nebo ne, ale vše mají krásně sladěné! Košile s kravatou pana Janouta a tričko,
co má paní Hrdinová, působí decentně a příjemně.“
Potkat ho na ulici, pak ano!
Kolegové na první pohled!
DIPLOMAT – zpravodajský magazín v Ústeckém kraji. Dvouměsíčník. Číslo 3/2010, 2. ročník. Vychází 22. června 2010.
Registrace MK ČR E 19160. SŠ DVS s. r. o. Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků, je bez předešlého souhlasu vydavatele zapovězeno.
Layout a koncepce periodika: Lucie Bartoš © 2009-2010. Produkce a výroba: MEDIA POWER v. o. s. a Reklamní agentura Daniel s. r. o. Příjem a zpracování inzerce: [email protected].
Redakční rada: Ing. Vladimíra Ilievová (předsedkyně r. r.), PhDr. Hana Jeníčková (čestný člen r. r. za město Most), pedagogové SŠ DVS a další.
Redakce: Lucie Bartoš (ved. r.) a studenti SŠ DVS. Spolupracovník redakce v oblasti školství: Mgr. Jaroslava Boudová, ved. odboru školství, kultury a sportu MmM. Distribuce: vlastní distribuce,
např. v Městské knihovně Most, školy atd. Vydavatel: Střední škola diplomacie a veřejné správy s. r. o., J. Ševčíka 911/40, Most, IČ: 25 04 59 11, tel.: 411 130 961, 918.
Kontakty na redakci: Diplomat – SŠ DVS, A. Jiráska 1887/3, Most. Email: [email protected], tel.: 776 368 555.
DIPLOMAT 3/2010