Galerie Portheimka - Městská část Praha 5
Transkript
Galerie Portheimka - Městská část Praha 5
galerie PORTHEIMKA výstavní plán 2014 leden VIKTORIE BAN JIRÁNKOVÁ A MIROSLAV JIRÁNEK leden rovněž častým prvkem jeho malířské tvorby. V blízkých lesích Kokořínska s mnoha magickými místy se utvářel jeho intimní Svět za zrcadlem vztah ke krajině, někde mezi pískovcovými skalami porostlými mechem dostal i neodo- Výstava prezentující díla manželské dvojice latelnou chuť malovat. Miroslava Jiránka a Viktorie Ban Jiránkové dostala název Svět za zrcadlem hned z několika důvodů. Předně je jakýmsi vzájemným zobrazením obou žánrově i výrazově kontrastních talentů, ale hlavně díla obou výtvarníků přinášejí pohled na zobrazované objekty z „protilehlého“ úhlu, zpoza pomyslného „zrcadla“, jímž je specifické vidění umělcovy duše. Viktoria Ban-Jiránková Na studia odešel do Prahy, na střední škole Narodila se v roce 1952 v Sankt Peterburgu růdě olejomalby, založené ovšem na kres- grafické pod Petřínem vystudoval úpravu riích a od začátku devadesátých let se vě- (tehdy Leningrad) v Rusku. Od roku 1973 bě, protože kresba je pro ni nejpřirozenější tisku a na Vysoké škole umělecko-průmys- nuje téměř výhradně volné tvorbě. Většina žije v Praze, kde vystudovala užitou grafi- způsob výtvarného vyjadřování. Jejím dílem lové užitou grafiku. V Praze se usadil natrva- jeho prací jsou olejomalby, převažují obrazy ku na UMPRUM. Věnuje se ilustraci, volné prostupuje zpravidla humorná nadsázka, lo, často ale pobývá na venkově, v Hlínoviš- s klidnou, meditativní náladou. Vystavoval tvorbě i výtvarné výuce. Ve své tvorbě vy- někdy poetická, někdy až sarkastická. ti nedaleko Bezdězu. Vystudovanému obo- samostatně např. v Galerii Millennium (2001 užívá široký rejstřík technik – od prokresby Kromě řady účastí na kolektivních výsta- ru se věnoval přibližně 10 let, hlavní náplní – Obrazy o kamenech a tichu) či Galerii Vy- přes suchou jehlu a linoryt až k vlastní od- vách samostatně vystavovala např. v praž- práce byly plakáty, ilustrace a typografie šehrad (2006 – Světlé minuty) ské Galerii Millennium (Paměť kuchyňského (např. plakáty Etc…, Marsyas, Sport-turist, lina, 2006), spolu s manželem Miroslavem série plakátů s ohroženými druhy zvířat pro Jiránkem naposledy např. v příbramské Ga- pražskou ZOO, ilustrace v knihách Váleční- lerii Drtikol (2013). kova píseň, Moudrost starých Římanů, typografie v publikacích John Lennon, Šuplík 2 Miroslav Jiránek plný Zappy, Láska je kytarové sólo) atd. Narodil se v roce 1951 v Kolíně, od šesti Koncem osmdesátých let užitou práci po- let žil ve Štětí, v domě s vyhlídkou na hla- stupně omezoval, volná malba ho bavila dinu Labe. Už v dětství se řeka stala jedním víc. Pochopil, že je pro něj příliš obtížné z hlavních motivů jeho myšlení a voda je pracovat v obou těchto výtvarných katego3 únor MARIE ŠEBOROVÁ A JEAN-PAUL CHABLAIS Způsob bytí únor Jana Koblasy v německém Kielu a studijní poněkud stranou současných tendencí ve Francii, České republice, Evropě, Austrálii, cesty po Francii a Itálii. Po studiu na AVU vizuálním umění. Vychází z tradičního so- Severní a Jižní Americe, Mexiku, Kostarice, pedagogicky působila dva roky na restau- chařského školení. V ohnisku jejího zájmu Asii, kde se zúčastnil velkého počtu výstav rátorské škole v Litomyšli. Byla spoluzakla- je „klasická“ socha. Ve svých pracích se a sochařských sympozií. Jeho umělecká datelkou sochařského sdružení Sculptura, často vrací k tématu figury, těla, tělesnosti díla jsou instalována v mnoha státech svě- Výstava představí současnou tvorbu so- které bylo organizátorem sochařských sym- a hledá svůj vlastní způsob pro jeho zpraco- ta a jsou součástí veřejných a soukromých chařky Marie Šeborové a francouzského pozií v opukovém lomu Přední Kopanina vání. V kresbách, které jí poskytují prostor sbírek. sochaře Jean-Paula Chablais. Výstavní v Praze 6. Žije a pracuje v Praze, v ateliéru pro rychlý záznam nápadu, pocitu, myšlen- „Žádný objekt mezi Chablais sochami není koncept je postaven na vzájemné konfron- na venkově a často se také účastní sochař- ky, klade důraz na plastický objem a místy strnulý. Konstrukce bez hranic nebo hmota taci, ale i vzájemném dialogu mezi umělci ských a medailérských sympozií, umělec- až reliéfní strukturu povrchu. Obsahově se materiálu – kámen, dřevo, lana – jsou jen odlišného výtvarného zaměření. Abstrakt- kých projektů a výstav v zahraničí (Evropa, jedná o snahu po vyjádření esenciální žen- náznakem, sloužícím k propojení prostoru, ní díla (sochy, asambláže, obrazy) J-P. Austrálie, Asie). Její díla byla několikrát oce- skosti, slovně těžko sdělitelných intimních jsou výzvou k rozletu, podnětem k napě- Chablais, charakterizovaná kombinací růz- něna (první ceny: II. Sochařské symposium pocitů, tělesnosti… tí a chvění. Ať už jeho sochy spočívají na ných materiálů, vytváří kontrast ke klasické Woerden 2007, Holandsko, 29. Medailérské www.marieseborova.eu zemi, nebo jsou vyzdviženy na podstav- figurativní tvorbě M. Šeborové (plastiky, re- symposium Nyíregyháza 2005, Maďarsko). liéfy, kresby). Sochařské realizace Marie Šeborové jsou Jean-Paul CHABLAIS schopné vyvolat svými pevnými elementy trvale instalovány Narozen 1952 ve Francii. Člen Maison des resonanci, napětí v prázdnotě. Sugesce bez Marie Šeborová ve veřejných pro- Artistes Paris. Stále zastoupen v Galerii L’Art udání důvodu, bujaré, pružné, bloudící, je- Narozena 1966 v Kroměříži. Studovala na storech v České en Mouvement v Paříži. Pravidelně vystavu- jichž spoutání zůstává stálým přáním…“ Akademii výtvarných umění v Praze v ate- Republice (Dobři- je od roku 1974. Od roku 2007 žije a tvoří Pierre de Monner – francouzský kritik liéru kresby profesorky Jitky Svobodové chovice u Prahy, také v Praze. Jeho dílo tvoří monumentální www.chablais-sculpture.com a v ateliéru figurálního sochařství a medaile Zámecký park ve i komorní abstraktní skulptury a nástěnné profesora Jana Hendrycha. V průběhu stu- Vlašimi, Sochařský práce – asambláže, charakteristické kom- dia absolvovala studijní stáž u profesora park v Uherském binací různých materiálů – kámen, dřevo, Brodě, Sochařský kůže, juta, provázky, kov. Svá díla tvoří ve park cích anebo jsou zavěšeny na stěně, jsou v Těrlicku) a v zahraničí a jsou součástí veřejných a soukromých sbírek. Tvůrčí směřování Marie Šeborové není konceptuální, naopak stojí 4 5 březen BARBORA KYŠKOVÁ březen Pohořelci a věnuje se rovněž restaurování a vytváření replik kulis pro zámecké diva- Výlet do fantasie dlo v Mnichově Hradišti. Nejprve tam spolu s matkou restaurovaly původní divadelní Narodila se roku 1954 v Praze. K výtvarné kulisy a Kyšková sama pak vytvářela jejich činnosti měla od malička blízko, protože její repliky. maminka je malířka a restaurátorka. Barbora Kyšková studovala na Střední odborné Její celoživotní láskou jsou zvířata. Jsou pro škole výtvarné v Praze na Hollarově náměstí ni velkou inspirací, a proto se často objevují (1969–1973) a na Akademii výtvarných umě- na jejích obrazech i kresbách, a to i ve zcela ní v Praze v ateliéru monumentální malby nepravděpodobných souvislostech. profesora Arnošta Paderlíka (1973–1979). Jeho atelier byl zaměřen hlavně na monumentální malbu, ale pan profesor byl velmi vstřícný a tolerantní, takže studentům dal možnost pracovat i v jiných výtvarných oblastech. Barbora Kyšková například mohla tvořit na cyklech grafických listů. A tam, jak říká, objevila kouzlo ilustrace. Po skončení studií byla a dodnes je takzvaně na „volné lířské tvorbě a portrétům, ale i ilustracím noze“ a věnovala se malbě, grafice a poz- převážně dětské literatury a časopisecké ději i restaurování ve spolupráci s matkou. ilustraci. Jak říká, „je to výtvarná činnost V současnosti se věnuje nejen volné ma- mému srdci nejbližší. Obzvlášť ráda doprovázím příběhy, které mají v sobě hodně fantazie a tajemství.“ Ale hned dodává: „Samozřejmě nejsvobodnější jsem při tvorbě svých obrazů – olejomaleb. V malbě nemám totiž žádná omezení, jen vlastní schopnosti.“ Vedle toho je autorskou výtvarného zpracování projektu Za pověstmi českého ráje pro Městský úřad v Turnově, vede výtvarné kurzy pro mládež a dospělé v soukromé umělecké škole „Orphenica“ v Praze na 6 7 duben duben ZAPOMENUTÁ INSPIRACE Český reklamní plakát z éry 1. republiky fonových des- maximální využití výloh obchodů, budování kách či diapo- sítě klientů, školení zaměstnanců v reklamě zitivech. Film si (výuku zajišťoval od roku 1927 tzv. Reklub jako reklamní – Reklamní klub československý), obchodní médium vybírají sdělení až domů, slogan jako nutná součást Už čtvrtým rokem se v Galerii Portheimka především vel- značky (dnes corporate identity) a mnoho věnujeme užité reklamní tvorbě. Po výsta- ké prosperující dalšího. vách divadelních a filmových plakátů ze firmy, které tak 60.–80. let a výstavě mapující grafickou nejen a výtvarnou tvář československého jazzu rozšiřu- jí své reklamní a rocku předlistopadového období přináší- odrazily i na vývoji reklamy. Československá me výstavu prvorepublikové reklamní tvor- společnost se sice od Rakouské monarchie v touze oslovit by, často poetické, nápadité i výtvarně oso- ideově naprosto zřejmě distancovala, avšak a přiblížit se co nejvíce zákazníkům, rozví- bité. Úryvek ze stati o užité reklamní tvorbě v mnoha ohledech na předešlé pořádky její a inovují samotnou teorii. Napomáhá té doby přetiskujeme z portálu Mediaguru: a zavedené postupy navazovala. Tak tomu jim v tom i TYP – „ilustrovaný měsíčník pro „Relativně pokojná léta po vzniku samo- bylo i v reklamní praxi, konkrétně v užíva- úspěšné podnikání“, který od roku 1927 statného Československa v roce 1918 se ných druzích komerční komunikace. Stále odebíralo víc než 7000 továrníků, živnostní- velmi rozšířeným byl reklamní plakát, jehož ků a obchodníků. Reklama se celkově přibližuje jednotlivcům tradice se táhne již od praktických začátků Synonymem úspěchu a reklamy je v tom- a jejich zájmům a potřebám. Pro děti se vy- propagace v době antiky. Následovaly jej to období firma Baťa, kterou jistě netřeba dávají speciální reklamy s pohádkami – např. rovněž velmi oblíbené plechové či smaltové představovat. Dalšími firmami, které stejně firma Schicht či Baťa, dále se rozvíjí tzv. dár- cedule, které se masivně umisťovaly prá- jako Baťa disponovaly dokonalými reklam- ková reklama – od botiček pro novorozence vě na zdech obchodů i uvnitř a inspirovaly ními strategiemi, byly například firmy Rolný, po papírové bločky. Všude se objevují loga, zákazníky k dalšímu nákupu. Tento druh re- Schicht, Ne- jejichž masivní rozkvět podpořil i příchod klamy využívaly – stejně jako plakát – malé hera, či Škoda. neonové reklamy na konci 30. let 20. století. i velké firmy. Reklamní sdělení se přitom Díky nim se tak Za největší jména československé reklamy objevovalo v nejrůznějších obdobách od postupně běž- v tomto období se považují Zdeněk Ross- tradiční kombinace obrazu a textu k více či nou reklamní mann a Ladislav Sutnar. Oba vynikající typo- nápaditým veršovaným pobídkám. praxí stala na- grafové, umělci, kteří se věnovali i komerční Nutný pokrok a stále masivnější proces mo- příklad péče grafice. Jsou autory mnoha návrhů plakátů, dernizace s sebou však nesl i nové způsoby o zákazníka Zdeněk Rossmann je navíc i autorem velmi využití novodobých vynálezů. Od poloviny prostřednic- cenné publikace s názvem Písmo a fotogra- 30. let se pravidelně točí reklamní filmy, tvím obchod- fie v reklamě.“ reklama se objevuje v rozhlase, na gramo- ních zástupců, Kateřina Hlouchová, Mediaguru 8 portfolio, ale 9 květen JANA DUBOVÁ červen JAN MIKO ním festivalu Zdarzenia v Polském městě Tczew – Labyrinthus Jana Dubová, rozená Hellerová, se narodila Gdaňsk, kde se skupinou v Praze v roce 1926. Pochází z české židov- Spitfire Company vyhrál ské rodiny. Po okupaci Československa ji Jan Miko (nar. 1978 v Pra- cenu Grand Prix a také otec přihlásil do zájezdu sira Nicholase Win- ze) absolvoval střední umě- účast na světovém festi- tona do Anglie. Už na ni ale nedošlo. V dub- lecko-průmyslovou školu valu Fringe v Amsteroda- nu 1942 musela s rodinou nastoupit do pod vedením ak. malíře mu, kde se představil se transportu do Terezína. Tam Jana zůstala Romana Kárníka v oborech svým sólovým vystoupe- klasická malba a propa- až do podzimu 1944, kdy byla zařazena do ním tzv. One - Man show. jednoho z posledních transportů do vyhla- dala se Jana s několika přítelkyněmi pěšky gační výtvarnictví. Tvorba Jana Mika vychází Na výstavě s názvem Labyrinthus vystavuje zovacího koncentračního tábora v Osvětimi. domů, šly hned za frontou. Jenže návrat do z graffiti a především ze street art kultury po- Jan Miko prostorové obrazy, které dávají vel- Ihned po příjezdu byla poslána na smrt její Prahy byl velice těžký. Z celé její rodiny, asi loviny devadesátých let. Je to malíř nastupu- ký důraz na interiérovou stavbu obrazu, tedy matka. Asi po třech týdnech v Osvětimi byla 30 lidí, přežily jen ona a její sestra, v jejich jící umělecké generace, která je silně ovliv- ohraničenost a hloubku. Miko používá tech- Jana Hellerová vybrána na práci a s dalšími smíchovském bytě bydlela cizí rodina… Po něna pouličním uměním. Jeho malby jsou niku zažehleného fosforu do plátna a násled- ženami odvezena do vesnice Merzdorf, kde válce se pro- inspirovány ulicí a velkoměstskou periferií, ně jsou malované a vymývané. Tím vznikají pracovaly v továrně na zpracování lnu. Byly vdala za svého ve které vyrůstal a stal se její nedílnou sou- mnohé vrstvy, které rozproudí divákovu fan- tam těžké podmínky, málo jídla a obtížná přítele, kterého částí. Autorské zkušenosti objevené tímto tazii a představivost. Zajímavostí a zároveň práce, ke konci války také epidemie tyfu. znala z Terezí- druhem tvorby jsou citlivě, přirozeně spojeny výhodou této techniky je to, že nepotřebuje Naštěstí už se blížili Rusové a s nimi konec na a který rov- s klasickým přístupem k malbě. Před námi externí zdroj světla. Jde o zcela samostatnou války. Hned poté, co tábor osvobodili, vy- něž přežil ho- tak vznikají značně dráždivé obrazové vjemy jednotku v rámci každého plátna. Další čás- locaust. Vystu- a to ať už svou barevnou kompozicí, či dost tí Mikovy výstavy je několik velkých pláten, dovala 10 Státní často provokujícím symbolicky vyjádřeným jejichž námět je zaměřen na problematiku grafickou školu sdělením. Takto vzniklé práce pak můžeme lidských práv. V této sérii různé role lidského a živila se uži- označit přinejmenším jako moderní expresiv- psycha zosobňují zvířata – koně či psi. tou grafikou. Zpracovávala grafické návrhy ní výkřik, pečlivě svázaný svým konceptem V rámci výstavy se uskuteční i jedinečné vy- obálek pro knihy nakladatelství Českoslo- avšak provedený se značnou vášní a ode- stoupení Jana Mika s jeho projektem akční venský spisovatel, dělala grafickou úpravu vzdáním. Jeho práce se stále rozvíjí a její malby, která sklízí u publika velký úspěch. učebnic, užitou grafiku, inzeráty, pracovala struktura se časem stává vytříbenější, což Poprvé zde vznikne propojení akční malby ve Studiu Bratři v triku a následně pro filmo- dokazují především poslední obrazy, vzniklé a sociálně dokumentárního projektu One vé studio na výrobě výukových filmů, zvláš- během představení „Svět odsouzencův“. Blood. Jan Miko s dokumentaristy navští- tě o dopravě a zdravotnictví. Jana Dubová V Evropě se Jan Miko řadí mezi nejzásad- vil oblast severního Iráku, aby se osobně vytvořila také cyklus obrazů Sny o mrtvých, nější akční malíře své generace. Důkazem seznámil a propojil svou tvorbu s mladým ve kterém ztvárnila své vzpomínky. toho je úspěch na Mezinárodním divadel- a nadějným umělcem Bahmanem. 11 červenec Politická karikatura červenec ra Jiránka, Vladimíra Renčína, Jiřího Slívu, Miroslava Bartáka – či po srpnové okupaci „Karikatura je zjednodušené, někdy humor- v zahraničí žijící Pavla Kantorka, Karla Trin- né či komické, jindy satiricky kritické a úmy- kewicze či Ivana Steigera. Mimochodem slně zesměšňující výtvarné či literární dílo, velmi osobité – a u nás téměř neznámé – ka- které značně zvýrazňuje některé tvary ob- rikatury kreslil i písničkář Karel Kryl. ličeje, lidské postavy nebo i nějaké osobní Politická karikatura ovšem zdaleka nevymře- vlastnosti, důležitý povahový rys (či jiné další la ani s nástupem svobodných časů po r. významné skutečnosti) u zobrazované oso- 1989. Kreslíři nacházeli nová témata v nových by. Karikatura se od všech jiných humoris- společenských situacích, kdy se ovšem lidé, tických žánrů vyznačuje nejen svojí úmyslně tradičně populárním. Politickými karikatu- zejména ti „celebritní“, dokázali chovat stej- zjednodušenou zkratkovitostí podání, ale rami a parodiemi zdobili vydavatelé své tis- ně hloupě a komicky, jako jejich předchůdci především zjevným přeháněním a úmyslným koviny už v jejich pradávných časech perio- zdůrazňováním vybraných rysů zobrazova- dického tisku, nejpozději však od 19. století. ného člověka. Navíc kromě své humorné Zlatou érou karikatury byla léta meziválečná, trné je to třeba u „spřízněných“ Vladimírka stránky může být výrazem ostré společen- za všechny tehdejší tvůrce připomeňme ale- Jiránka a Miroslava Kemela, či estetických ské kritiky, jasného zesměšnění, protestu či spoň jména Josefa Lady, Adolfa Hoffmeist- „genů“, které Štěpán Mareš podědil po Ká- odporu vůči příslušné osobě. Svojí povahou ra, či Josefa a Karla Čapkových. Specifickou jovi Saudkovi atd.). Kreslený humor a karika- má patrně nejblíže k žánru parodie.“ roli měl kreslený vtip a karikatura v éře ko- tura se staly integrální součástí periodického munismu, kdy mnohdy výtvarnou zkratkou tisku, ale i reklamy, a to i politické (např. Ji- kompenzoval nemožnost slovně se kriticky ránkova kampaň pro ODS v roce 1998). vyjádřit k dobové realitě. Nejlepší karikatu- Letošní výstava v Portheimce navazuje už risté té doby ovládli umění metafory, jinota- na předchozí zde realizované výstavy mo- je, skrytého, avšak srozumitelného významu nografické, věnované kreslířům Marešovi, – za všechny jmenujme například Vladimí- Kemelovi či čákovi. Tentokrát se představí Marřada českých autorů vyv dobách více či méně minulých. Vznikaly bíraných podle spe- nové humoristické magazíny (např. Sorry), cifického klíče: origi- objevila se jména mladších autorů (např. Ma- nály totiž pocházejí Úvodní encyklopedický výklad pojmu „kari- rek Douša, Petr Urban, Štěpán Mareš, Miro- ze soukromé sbírky katura“ dokazuje, jak nevtipně lze pojednat slav Kemel). Někteří navazovali na výtvarnou známého vydavatele o fenoménu nad jiné vtipném a v naší zemi či myšlenkovou linii svých předchůdců (pa- Michala Voráčka. 12 13 srpen KOLEKTIVNÍ VÝSTAVA ČESKÝCH VÝTVARNÍKŮ srpen mřel, avšak tradice jím započatá pokračuje v režii Viktorie Hradské. V roce 2014 se umělci nechali inspirovat České moře básní Jiřího Žáčka České moře, k jejímuž vyznění snad není potřeba nic dodávat. Už poněkolikáté hostí Galerie Portheimka kolektivní výstavu špičkových současných Jiří Žáček českých výtvarníků, mající vždy společné České moře téma dané literárním odkazem či asociací (v předchozích ročnících to byla Kráska České moře, dárek od Shakespeara, a víře, Hádala se duše s tělem, A přece se pohádkový omyl, který potěší, točí, Přesýpací hodiny, které se kazí, aneb cosi jako láska, naděje a víra, Sirotci surrealismu, a naposledy Sodoma moře pro neplavce, moře pro pěší, a Gomora). Literární téma je podnětem pro původní autorskou tvorbu, inspirací pro moře bez vody a bez příboje, vznik nových děl a jejich srovnání či kon- nekonečné moře všeho, co bys chtěl, frontaci, z níž lze často velmi plasticky po- moře mrtvých mýtů, moře nepokoje, chopit pohled této výtvarné generace na moře utonulé v buňkách našich těl, svět, který nás aktuálně obklopuje. Literární téma tak rozhodně není nějakou umělou moře sebeklamů, moře nebezpečí, intelektuálskou konstrukcí, nýbrž vstupní moře, které mumlá vyhynulou řečí, branou k reflexi reality mnohdy živější, než zamořené moře, moře našich dob, by se chtělo. Autorem myšlenky tohoto cyklu kolektivních výstav byl významný český moře, z něhož zbyly útesy a břehy, spisovatel, dramatik a scénárista Alex Ko- zkamenělé moře milosti a něhy, enigsmark, který v lednu loňského roku ze- moře hoře, naše kolébka i hrob. P.S. Mezi těmi, kteří na těchto kolektivních výstavách pravidelně vystavují, jsou např. Alena Koenigsmarková, Jan Grimm, Antonín Stibůrek, Vladislav Kaska, Valdemar Sokol, Jaroslav Šerých, Bohunka Waageová a mnozí další. 14 15 září září LJUBA KRBOVÁ vadle Komedie. Má ráda také dabing. Její hlas můžeme slyšet mj. ve filmech Tootsie, Ljuba Krbová (*1958 Hradec Králové) je čes- Kleopatra, Táta v sukních, Návrat do bu- ká herečka, manželka spisovatele a noviná- doucnosti, Kill Bill aj. ře Ondřeje Neffa. Už od mládí projevovala Má i jeden neobvyklý koníček. Věnuje se umělecké sklony; v dětském věku navště- čínským bojovým uměním. V roce 2001 byla vovala baletní přípravku Národního divadla. 14. na mistrovství světa ve wu-šu. Společ- Vystudovala Státní konzervatoř v Praze. nou zálibou manželů jsou úprava japonské Během studia hrála v seriálu Zkoušky z do- zahrady u jejich domu jižně od Prahy, ces- spělosti. Ztvárnila řadu rolí ve filmech, např. tování a fotografování. O tom posledním Probudím se včera (2012), Experti (2006), říká: „Focení, focení... Zabírá mi čím dál víc Hranice (2006), Lotrando a Zubejda (1997), času a čím dál víc mě baví.“ Holčičky na život a na smrt (1996), Helima- Ljuba Krbová na své výstavě v Galerii Por- doe (1993), Konec starých časů (1989) atd. Přítelkyně z domu smutku, Hříchy pro pá- zén a Ulice. I když kvůli natáčení nemá moc theimka představí své fotografie z cest po Režiséři ji nejčastěji obsazují do seriálů. tera Knoxe, Život na zámku. V posledních času, tak se pořád věnuje i divadlu. Hostuje Orientem vonících dálkách – Nepálu, Indii, K vidění byla např. v seriálech Třetí patro, letech také v seriálech Místo v životě, Ba- v pražském Divadle Bez Zábradlí a v Di- Tibetu, Číně, Keni, Tanzanii atd. 16 17 říjen VENDULA CÍSAŘOVSKÁ říjen Výstižně její dílo charakterizoval publicista i s chemií pro- výtvarného genia loci, ať už si připomene- Viktor Šlajchrt těmito slovy: svítajících ba- me krásný styl lucemburské pozdní gotiky, Narodila se roku 1950 v Praze. Studovala revných lazur rudolfínský manýrismus anebo pozoruhod- AVU Praha, obor restaurátorství (1971–77) „Její obrázky z první poloviny sedmdesátých a pokoušel se né vize německých novoromantiků z konce a Ecole des Beaux Arts, Paříž (1981). Je au- let – alespoň pro mne – plně vyjadřovaly náš luštit symboly 19. století. torkou ilustrací řady knih, například Otázky tehdejší generační pocit. Doznívalo v nich i důvtipné li- Vendula od počátku malovala miniatury. Milindovy (Lyra Pragensis 1988), Bhaga- vše, co jsme nasáli v předchozím liberálněj- terární naráž- Kdysi mi řekla, že jí to umožňuje pracovat na vadgíta, neboli zpěv vznešeného (Santal ším desetiletí: ky, odkazující hranici viditelnosti, která u vizuálního umění 1995), Norbu Čhophel – Tibetské lidové pří- provokativní k nejstarším představuje hranici tajemství. Miniaturizace běhy (Argo 2001) atd. Od roku 1975 dosud nevázanost i nejnovějším motivů na jejích obrazech jakoby vskutku měla více než 30 samostatných v řadě čes- bigbítové éry, mytologiím. Krétský Minotaurus bloudil stej- směřovala kamsi do mikrosvěta, kam by se kých i zahraničních galerií (Praha, Zurych, psychedelická ným labyrintem jako Franz Kafka. Osmdesá- dalo nahlédnout snad jen mikroskopem. Ve Pornic, Brusel atd.). Vedle toho realizovala transcenden- tými lety vanul postmodernismus, ale rezo- významové rovině hranici tajemství obdob- například nástěnné malby v kanceláři pre- ce, sebezni- noval v nich i new age, Castanedův šama- ně vymezuje ironie. Je druhým, podvrat- zidenta republiky v prostorách Pražského čující romanti- nismus, Jungovy archetypy, Bachelardova ným plánem prvoplánového sdělení. Dává Hradu (1991) a nástěnné malby v soukromé ka dětí květin, fenomenologie živlů. U nás to tenkrát byla o sobě vědět, ale její přesný obrys nám uni- vile V. Havla (1994) osvobozená tajná, zakázaná učení. I proto jejich decentní ká. Obojí – ironie i miniaturizace – je úkryt, erotická energie, vzájemná propojenost krá- echa působila v československém socialis- skrýš na rozhraní tajného a veřejného světa, sy, hrůzy a smrti. Edgar Allan Poe byl na- tickém závětří neobyčejně odvážně a svěže. místo, odkud lze v tichém soustředění po- ším hrdinou stejně jako Janis Joplin nebo Vendula malovala stále stejně dobře, kon- zorovat dusající dění. Řekl bych, že právě Jim Morrison. U Venduly se toto naladění texty se však měnily. V atmosféře pozdní to- tady má ona zvláštní poetika obrazů Vendu- převtělilo do podivuhodných přízraků a pře- tality vyznívaly její šifry obzvlášť sugestivně ly Císařovské své trvalé bydliště. Je časové ludů, podaných s neobyčejnou malířskou Kontext devadesátých let minuciózní mal- i nadčasové. Žije se v něm krutě i něžně. vytříbeností školené restaurátorky starých bě ani jemnému významovému předivu ne- Fascinující konstantou je krása malby, nápa- obrazů. přál. České závětří rozvířily světové trendy, dité metafory, Na prahu středního věku už nebývá gene- podbízející se především masmediálním s y m b o l y či rační pocit až tak podstatný. V osmdesátých potřebám. Vendula dál malovala po svém, podobenství letech mne nejvíc fascinovala Vendulina hra zastiňována efemérními ohňostroji, a já a také jem- s kulturními dějinami, což je terén vyslove- fascinovaně sledoval, že její obrazy jakoby né ně nadgenerační, civilizačně univerzální. bezděčně vstupují do nových souvislostí. Na kouzlo. To je S velkým smyslovým potěšením jsem při globálním tržišti náhle vynikla jejich lokální koneckonců prohlížení jejích obrázků vnímal jemné cita- zakotvenost, jejich pražský rodný list, jejich fenomén, bez ce malířských stylů trecenta či quattrocenta, příbuznost s poněkud podezřelými, nic- nějž by lidstvo renesančních kouzel s geometrií perspektivy méně navýsost svůdnými krásami zdejšího nepřežilo.“ 18 19 erotické listopad listopad MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK vojska a jeho prosazení mezi politiky. Tak vznikla v únoru 1916 Československá ná- Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik rodní rada. Jejím předsedou byl Masaryk, (1880–1919) byl slovenský politik, generál místopředsedy Josef Dürich a M. R. Šte- francouzské armády a také astronom. V le- fánik a generálním tajemníkem E. Beneš. tech 1914–1918 organizoval českosloven- Ve jménu této rady pak Štefánik podni- ské legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. kal řadu úspěšných diplomatických misí, Byl členem Národní rady v Paříži a posléze např. do Ruska a do USA. 20. října 1917 československým ministrem války. Je spolu byl Štefánik za tyto úspěchy vyznamenán s Tomášem Garriguem Masarykem a Ed- křížem důstojníka Čestné legie. Po návra- vardem Benešem považován za zakladatele tu do Paříže se Štefánik zapojil do diplo- Československa. Zahynul při letecké kata- matických jednání o ustavení samostatné strofě při návratu do vlasti. československé armády. Výsledkem byl dekret o vytvoření Česko-slovenské armá- Už na studiích v Praze se stal stoupencem dy ve Francii, který vydala francouzská vlá- myšlenek T. G. Masaryka a byl aktivní ve da 16. prosince 1917. Podle tohoto dekretu slovenských spolcích. Do realistického ča- se vytvořila samostatná Česko-slovenská sopisu Čas psal pravidelné pondělní úvod- armáda, která podléhala velení ČSNR v Pa- níky o slovenské kultuře a politice, jejichž říži. Vytvářející se československé vojsko cílem bylo informovat českou veřejnost čítalo 10 tisíc mužů. o Slovensku. Studoval astronomii, jíž se Začátek války Štefánika nepřekvapil. Ve Milan Rastislav Štefánik zahynul 4. května věnoval také při studijním pobytu ve Francii válce viděl hlavně možnost osamostatnění 1919 při cestě domů při leteckém neštěstí. v letech 1905–1907 a při svých cestách do Slováků, které hned od začátku spojoval Má pomník na hoře Bradlo, která se tyčí Brazílie, Afriky, Ruska či Tahiti. i Čechy. Roku 1915 Štefánik nastoupil do nad městem Brezová pod Bradlom na zá- vojenské letecké školy v Chartres. V hod- padním Slovensku. Jeho památku v Praze nosti podporučíka nastoupil na frontu, kde připomíná nejen Štefánikova hvězdárna na dělal průzkumné lety. Na srbské frontě byl Petříně, ale především Štefánikova ulice, zraněn a evakuován zpět do Paříže. Šte- hlavní třída vedoucí Smíchovem, na níž se fánik tu nadále prosazoval plán vytvoření také nachází Galerie Portheimka. A právě česko-slovenského 20 Štefánikovou zde se bude v listopadu konat velká živo- novou úlohou, kterou si sám stanovil, bylo topisná výstava věnovaná životu a odkazu vytvoření jednoho řídícího centra pro spo- M. R. Štefánika – u příležitosti 95. výročí lečný odboj Čechů a Slováků a též vytvo- jeho úmrtí. Výstavu pořádá Česko-sloven- ření ský institut. samostatného státu. česko-slovenského 21 prosinec VOJTĚCH KUBAŠTA prosinec chodu, první prostorovou knížku a papírový třídimenzionální betlém. Kubašta byl pře- Cesta do pohádky aneb Kouzelný svět z papíru svědčen, že tento artikl by se mohl vyvážet do zahraničí. Tak začala dlouholetá spolupráce Vojtěcha Kubašty s touto firmou. Ku- Vojtěch Kubašta se narodil v r. 1914 ve Víd- baštovy dětské knížky, typu „knížka-diva- ni a zemřel v r. 1992 v Dobříši. Po celém délko“, se staly hitem po celém světě. Artia světě ho proslavily unikátní prostorové kníž- vydala přes dvě stě titulů ve dvaadvaceti ky (pop-up) pro děti, které nejen ilustroval, jazykových mutacích v milionových nákla- ale byl i konstruktérem třídimenzionálního chitektonické historii Prahy. O Kubaštovy dech. Tyto publikace si děti kupovaly samy, prostoru. Jeho tvorba po celý život patřila veduty staré Prahy projevila zájem slavná bez marketingových kampaní. Kupovaly je, dáře, ilustrace do časopisů a samozřejmě dětem a milované Praze. Narodil se ve Víd- nakladatelství. Byla zahájena letitá spolu- protože se jim líbily. Československé děti jeho betlémy znal téměř každý. ni, ale od svých čtyř let žil v Praze na Smí- práce s nakladatelstvím Vladimíra Žikeše je ale neznaly, protože knížky byly určeny chově. Vojtěch Kubašta chodil do obecné a s Dr. Štorchem-Marienem v nakladatel- pouze na vývoz. Teprve až v 80. letech bylo Vojtěch Kubašta byl pravý Smíchovák. Byl školy v Košířích a do České státní reálky na ství Aventinum. V jejich nakladatelstvích několik titulů vydáno v češtině. členem Mozartovy obce, pro kterou vytvářel Santošce. Architekturu studoval na Čes- vycházely špalíčky o Praze a soubory lito- kém vysokém učení technickém v Praze. grafických listů na téma pražských pamá- Vojtěch Kubašta byl neuvěřitelně pilný Smíchov ilustroval publikaci o památkách Studium architektury bylo v té době umě- tek. Souběžně se Vojtěch Kubašta věno- a pracovitý výtvarník. Vytvářel své ilustrace Prahy 5, nakreslil pamětní listy Sboru pro lecky zaměřeno. Jeho profesory mezi jinými val i ilustracím dětských knížek a grafické s láskou a s nadšením. Přesto, že atmosféra občanské záležitosti, zachytil Portheimku, byli malíř Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth úpravě rozmanitých knižních publikací. Vojtí té doby mu neumožnila, aby se jeho jméno Cibulku, Malostranský hřbitov a další zá- a V. V. Štech. Zdeněk Wirth a V. V. Štech ( jak ho nazývali jeho bližní a přátelé) malo- stalo známým pojmem, jeho knížky, kalen- koutí Smíchova. Praha byla jeho život. Bě- měli vliv na Kubaštův celoživotní vztah k ar- val a kreslil od raného mládí. Již jako malý hem života byl jmenován čestným členem chlapec si rád vystřihoval papírové betlémy Klubu za starou Prahu, tohoto ocenění si Josefa Lady a Mikoláše Alše. V roce 1939 velmi vážil. novoročenky, pohlednice a kalendáře. Pro vytvořil Vojtěch Kubašta první prostorové jesličky. Zemřel takřka v zapomnění. Teprve až po jeho smrti se pop-up knížky staly v zahraničí Po znárodnění nakladatelského průmyslu světovým sběratelským unikátem. se Vojtěch Kubašta začal zabývat propa- 22 gační tvorbou pro Obchodní komoru. Tato Vojtěch Kubašta měl samostatné výstavy činnost zahrnovala prospekty a materiály v Německu, v Itálii, v USA a v roce 2006 pro reklamu na československý porcelán, v Praze. V roce 2014 se Vojtěch Kubašta pivo, sklo, tužky, šicí stroje a jiné. V roce u příležitosti stého výročí jeho narození vra- 1953 nabídl Artii, podniku zahraničního ob- cí opět na Smíchov, kam patří. 23 Galerie Portheimka – výstavní plán 2014 Vydala Městská část Praha 5 Redakce Petr Žantovský Fotografie Portheimky Dušan Mrňa Vytiskla Tiskárna Gemmapress 24