vinohradnictví se zaměřením na ekologii

Transkript

H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VINA
SKÁ AKADEMIE
VALTICE,
O.S.
ve spolupráci se Svazem integrované produkce
VINOHRADNICTVÍ
SE ZAM
ENÍM
NA EKOLOGII
TENTO PROJEKT
JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ
Z EVROPSKÉHO ZEM
LSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA
v rámci OPAT ENÍ I.3.1 DAL Í ODBORNÉ VZD LÁVÁNÍ A INFORMA NÍ INNOST
Programu rozvoje venkova R
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
© Copyright Vina ská akademie Valtice, o.s. 2008
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
D VODY, PRO SE ZABÝVAT EKOLOGICKÝM P STOVÁNÍM RÉVY VINNÉ
Doc. Ing. Milo Michlovský, DrSc.
NÁVRAT K
TERROIR
„Není modern ích vín ne t ch, která jsou produktem hrozn révy vinné vyjad ující terroir
a respektující jeho okolí.“
(Aubert de Villaine, Domaine de la Romane´Conti)
Co je terroir ve vina ství?
•
nejvíce osobitý a „nejpln í“ projev jedine nosti a originality vína
•
vztah ty základních slo ek
(teplo, sv tlo, vodní re im, geologie),
které spot ebiteli zaru í, e se v láhvi vína odrazí originalita ur itého místa
(tj. zachování p vodní chuti)
•
ivá vini ní tra – základní p edpoklad p irozeného vinohradnictví
(pravého A.O.C.)
•
absence jakýchkoliv syntetických chemických p ípravk p i o et ení p dy
•
absence jakýchkoliv syntetických chemických p ípravk (systémových, hloubkových i
kontaktních) v ochran révového ke e
•
absence um lé závlahy vinic
•
nejvy í stupe originality a jedine nosti vína je i v originalit a jedine nosti ro níku ( ádné
vyrovnávání sklizní a „vyrovnávání“, tj. p ibli ování jednotnosti kvality um lou úpravou
vodního re imu, tj. závlahou)
•
v p irozeném vinohradnictví nem e být víno poka dé stejn dobré (tj. uniformita kvality), ale
tím, e je v dy pravdivé, je v dy „jinak“ dobré
Pro návrat k terroir?
Historie
1) do druhé pol. 19. st. – zlatý v k evropského vina ství
2) 20. století:
a) 30. léta (pravá terroir) – spojení ur itého druhu vína s ur itou lokalitou
b) 60. léta – herbicidy (ztráta p irozené úrodnosti p dy a originality vína)
c) 70. léta – um lá hnojiva (nerovnováha ve vý iv rostliny, naru ení kolob hu v p írod )
d) zelená hnojiva – nitro ilní injekce
e) dal í poru ení rovnováhy – plo ná desinfekce = mrtvá p da
Sou asnost
•
totální závislost na chemickém pr myslu
•
zbytková rezidua, zne ist ní podzemních
a povrchových vod
•
nové choroby rostlin, zví at, lidí
•
genetické manipulace
•
ztráta originality a jedine nosti zp sobená ztrátou spojení s osobitými vlastnostmi lokality (víno
je více produkt technologie ne plod p írody)
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Zít ek – víno zít ka:
•
posílení projevu vini ní trat – terroir
•
za ít u p dy – ta musí hý it ivotem
(1g p dy = 1 mld. mikroorganism )
•
ivení et zce ivota
•
irozený biodynamický vývoj: vzájemné ovliv ování pevného (p dy) a atmosférického (klimat,
mikroklimat) sv ta (p irozená úrodnost, kolob h ivota)
Návrat k terroir = p irozené vinohradnictví
•
terroir není pouze marketing
•
terroir = p irozený biologický vývoj
•
terroir = základ vinice; závisí na stanovi ti, geologii povrchu p dy a jejího podlo í, vodním
re imu a expozici
•
cru – základní prvek p irozeného vinohradnictví
P IROZENÉ VINOHRADNICTVÍ = CRU
cru = zahrnuje více prvk : polohu, p du, podnebí, odr du, zp sob p stování, technologii, vina e se
svou filosofií, um ním a kreativitou
- to v e vyjad uje celkovou kvalitu a slávu
- jestli e jeden z t chto prvk chybí, tak nem eme mluvit o cru
- (Émile Peynand, Jacques Blouin)
INTEGROVANÁ PRODUKCE A EKOLOGICKÉ ZEM
K TERROIR
LSTVÍ = P ECHODNÉ ETAPY NÁVRATU
Konven ní vinohradnictví
•
pr myslová revoluce v chemickém pr myslu a mechanizaci
•
herbicidy = mrtvá p da
•
syntetická hnojiva = destabilizace r stových pom
•
iroké spony = povrchový ko enový systém
•
zm ny v biochemickém slo ení rostliny (oslabení indukované rezistence)
•
zm ny v biochemickém slo ení bobule ( ení mo , vín, stabilita)
irozený vývoj révového ke e
1) réva vinná – v p írod se voln mno í semenem
2) semená – hluboký ko enový systém (kulatý ko en)
a) heterozygotnost – vegetativní mno ení (hospodá ský význam)
b) husté spony (1,2x1m; 1x1m; 1,2x0,8m)
(do kalamity zp sobené révokazem 36 000 ke na 1 ha; Romané Conti)
irozené vinohradnictví
•
biodevirzita krajiny
lenitost, v trolamy, remízky, hájky…)
•
biodevirzita zp sob o et ení p dy - r zné pokryvy
•
biodiverzita genotypového zastoupení odr d (mezidruhové)
(výrazné sní ení infek ního tlaku)
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Zásady agrotechniky p irozeného vinohradnictví
1)
irozené práce s révovým ke em
a) individuální ru ní ez (zatí ení, istota)
b) zelené práce (podlom, ist ní kmínk , vylamování fazoch , ose kování…)
2)
irozené o et ení p dy – ne herbicid m
a) (zatravn ní, p dní pokryv, mul ování, výkyvné sekce, hloubkové a povrchové kyp ení)
Zásady ochrany vinic p irozeného vinohradnictví
1) biodiverzita ochrany révového ke e (d raz na prevenci)
a) vytvo ení nevhodného prost edí pro vývoj patogena (vzdu nost ke e – zelené práce; pokryv
dy…)
b) látky znemo ující pr nik patogena (vodní sklo, bentonit)
c) látky znemo ující rozvoj patogena (Isonety-matení samc ; entomofágní rozto i - Typhlodromus
pyri; výluhy p esli ek; Vitisan – dikarbonát draselný;fenyklový olej)
Zásady p irozené technologie ve vina ství
•
irozený vývoj révového ke e – bobule (biochemie, vyvá enost), vývoj zralosti
•
etrné zpracování hrozn
•
irozené kolení mo
•
irozené kvasinky
•
irozené kolení vína (batoná , sudy)
•
minimalizace SO2
•
irozená finalizace (bez ení, bez filtrace)
Certifikát p irozené kvality vín
Zásadní principy (nevyhnutelné postupy) p irozeného hospoda ení ve vinici a ve sklep :
1)
et ení p dy (obd lávání vinic)
a) p irozené zatravn ní, mul ování, hloubkové kyp ení aj.
b) provád t absolutn bez jakýchkoliv herbicid
2) Vý
a)
b)
c)
iva (kompost, org. hnojiva)
spo ívá v podpo e mikrobiálního ivota v p
zásadn nepou ívat chemická hnojiva, která naru ují p dní ivot a metabolismus révy vinné
nepou ívat rovn um lou závlahu vinic
3) Ochrana
a) pou ívat výhradn p írodní p ípravky (dravé rozto e, výluhy, vodní sklo aj.) tak, aby se
dodr ovali platné normy ekologického zem lství
b) absence jakýchkoliv syntetických chemických p ípravk (jak systémových, tak i hloubkových a
kontaktních)
4)
irozená selekce
a) zásadn nepou ívat geneticky modifikované ani jinak upravené sazenice
b) pro ú ely mno ení provád t fytosanitární selekci, p irozený výb r zachovávající
biorozmanitost – tzv. masová selekce (ne individuální klonová selekce)
5)
irozená technologie
a) sklize provád t zásadn ru
na jednu i více etap, s minimálním poru ením hrozn do doby
lisování
b) pou ívat výhradn p írodní kvasinky (z vinohradu), absence jakýchkoliv exogenních, geneticky
modifikovaných, aromatických aj. kvasinek
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
c)
d)
e)
f)
g)
nepou ívat ádné enzymy, bakterie, aktivátory kva ení (dusíkaté látky, vitamíny – Thiamin,
aromatické p ísady aj.)
dbát na p irozenou bohatost vína, nepou ívat kryoextrakci (kryoselekci), ani kryomaceraci, ani
koncentraci (vakuové vypa ování, osmóza aj.)
nedopustit jakoukoliv zm nu p írodní rovnováhy hroznového mo tu nebo vína
není dovoleno okyselování ani odkyselování, chaptalizace (cukrem, zahu ným mo tem)
je zakázáno ení a ostrá p ípadn sterilní filtrace – tj. jakákoliv filtrace pod 2 mikrony
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
MALVERINA
(SV 12 375 x Veltlínské ervené rané) x (Merlot x S 13 666)
ü
st: st ední s hust ím olist ním
ü
evo: st edn silné, hn dé, vyzrávání je pomalej í a dobré
ü list: st ední, kulatý, laloky nazna ené mírn , puchý katý, hladký
ü hrozen: st ední a velký, k ídlatý
ü bobule: v í, kulatá s edo-r ovým lí kem, slupka je pevná, dob e odolává plísni edé, du nina
je id í, p íjemné slab ko enité chuti
ü zam kání: polovina srpna
ü zrání: st edn pozdní a pozdní
ü odolnost: st ední a dobrá, mrazuodolnost st ední
ü plodnost: vysoká a pravidelná
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
R I N O T (BV 67-6-6)
Merzling x (SV 12375 x Rulandské edé)
st: st ední a silný
evo: vyzrává dob e, st edn silné, tmav ji hn dé
list: st ední a malý, t í -p tilalo natý, laloky slab výrazné
hrozen: st ední, dlouhý, válcovitý, k ídlatý
bobule: st ední a malá, kulatá, zlato lutá
zam kání: za átek VIII
zrání: st ední
odolnost: dobrá a vysoká
plodnost: vysoká, nutná regulace násady, tvo í a 3 hrozny na letorost
.d o
m
o
.c
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
S A V I L O N (BV 19-88)
(SV 12 375 x Veltlínské ervené rané) x (Merlot x S 13 666)
st: silný,
evo: siln í, vyzrává dob e, mírn pozd ji, sv tle hn dé a hn do ervené
list: st ední a velký, hlad í, trojlalo ný (5ti), zoubkování oblé
hrozen: velký, id í, dlouhý, k ídlatý
bobule: malá, kulatá, chruplavá, ojín ná, s r ovým, r ovohn dým nádechem
zam kání: polovina srpna
zrání: st edn pozdní
plodnost: st ední a vy í, pravidelná
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
E R I L O N (L-3-9-25)
(Frankovka x Cabernet Franc) x (Merlot x S 13666)
st: bujný, st edn husté olist ní
evo: st edn silné a silné, sv tle lutohn dé, dobré vyzrávání
list: st ední a velký, tmav zelený, laloky málo výrazné, trojlalo ný (5)
hrozen: velký, dlouhý, k ídlatý
bobule: st ední, slupka zeleno lutá, du nina ídká, s vy ím obsahem cukr i kyselin,
s aromatickými látkami typu Sauvignon
zrání: st edn pozdní a pozdní
odolnost: citlivý na perenosporu, k ostatním houbovým chorobám má rezistenci st ední,
mrazuodolnost st ední a ni í
plodnost: dobrá a pravidelná
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
V E S N A (BV 12-141)
/(Merlot x Vitis amurensis) x ((Agadaj x Mu kát alexandrijskij) x SV 20473)/ x (Nimrang x SV 20366)
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
evo: siln í, vyzrává dob e, hn dé a hn do ervené
list: st ední a velký, p tilalo ný
hrozen: st ední, k ídlatý, cylindrický, st edn hustý
bobule: malá, kulatá, lutozlatá
zam kání: polovina srpna
plodnost: st ední a vy í, pravidelná
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
L A U R O T (Mi 5-106)
(Merlot x S 13666) x (Frankovka x Svatovav inecké)
st: silný, zálistky etné
evo: vyzrává dob e, st edn silné, hn dé a hn do ervené
list: malý a st edn velký, laloky málo výrazné, kulatý, slab puchý katý
hrozen: st ed velký, válcovitý, k ídlatý, st edn hustý s volným koncem
bobule: malá a st ední, kulatá, ojín ná, tmav modrofialová a modro erná
zam kání: 2.polovina a konec VIII
plodnost: vysoká, a 3 – 4 hrozny na letorostu, nutná regulace
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
K A B E R O N (L-3-10-34)
(Frankovka x Svatovav inecké) x (Merlot x S 13 666)
evo: vyzrává dob e, hn dé, st edn silné
list: st ední a velký, t í lalo natý, laloky do p li listu
hrozen: st ední a velký, k ídlatý, st edn hustý
bobule: st ední, kulatá, ojín ná, modrofialová
zam kání: 2.polovina VIII
plodnost: vysoká, 2-3 hrozny na letorost
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
M A R L E N (Mi 5-26)
st: silný a st ední
evo: vyzrává dob e, st edn silné, hn davé
list: st ední a velký, laloky slab výrazné
hrozen: st ední a v í, k ídlatý, cylindrický
bobule: st ední a velká, kulatá, ojín ná, tmavomodrá
zam kání: 2.polovina a konec VIII
plodnost: st ední a vysoká, pot eba redukce
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
C E R A S O N (Mi 5-100)
evo: vyzrává dob e, st edn silné, hn dé
list: st ední a velký, laloky málo výrazné, trojlalo ný
hrozen: st ední, k ídlatý, hust í, ku elovitý
bobule: malá a st ední, kulatá, ojín ná, tmavomodrá
zam kání: 2.polovina VIII
plodnost: vysoká, doporu ená regulace násady
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VÝB R STANOVI T PRO ZALO ENÍ VINICE
Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.
Mikroklimatické a p dní podmínky mají na r st a ivotní d je révy vinné základní vliv, který se
projevuje na její plodnosti, jakosti hrozn i na odolnosti proti kodlivým initel m v etn hlub ích
pokles teploty a odolnosti proti suchu. K hlavním stanovi tním faktor m pat í:
TEPLOTA
Réva vinná je teplomilná rostlina a na její r st a vývin plod p sobí teplota nejen v souhrnu za celou
vegetaci, ale hlavn v jednotlivých fenologických fázích ro ního vegeta ního cyklu v etn období zimní
dormance.
- Délku vegeta ního období pro révu ur ujeme na daném stanovi ti po tem dní s pr
rnou denní
teplotou vy í ne li 10°C.
- Pr
rná denní teplota 10°C a vy í je pro révu aktivní teplotou.
- Délka vegeta ního období odr dy se ur uje po tem dn od jejího vyra ení a po technologickou
zralost hrozn ur ených pro ur itý typ vína nebo jako hrozen stolní pro p ímý konzum.
- Podle po tu dní pot ebných pro docílení zralosti hrozn d líme odr dy na velmi rané (105 – 115
dn ): aba ská perla, Irsay Olivér a p. Odr dy rané (115 – 125 dn ): Julski bizer, Vrboska a p.
Odr dy st edn rané (130 – 145 dn ): Müller-Thurgau, Veltlínské ervené rané, Chrupka a p.
Odr dy pozdní (150 – 165 dn ): v ina mo tových odr d u nás p stovaných. Odr dy velmi
pozdní (165 – 180 dn ): Ryzlink rýnský a vla ský, André, Frankovka Cabernet Sauvignon a p.
- Suma aktivních teplot stanovi je sou tem pr
rných denních teplot na daném stanovi ti, které
jsou vy í ne 10°C. Suma aktivních teplot stanovi by m la dosáhnout nejmén 2.200°C, aby se
na stanovi ti daly p stovat neran í odr dy révy. P i sum 2.500°C se dá ji p stovat i MüllerThurgau a p i pr
rné ro ní sum 2.700°C lze vysadit v inu st edn pozdních odr d révy.
- Efektivní teplotou stanovi nazýváme sou et v ech zvy
teplot nad 10°C na daném stanovi ti a
vytvá í p edpoklad pro biologický efekt r stu a vývinu ke révy. Efektivní teplota má svou hranici
pod ní by nem la klesnout. Je to1.000°C. Ur ujeme ji v pr
ru za 10 let.
- Pr
rná denní teplota nejteplej ího m síce, kterým bývá u nás v inou ervenec, ale v n kterých
letech srpen, by nem la klesnout pod 17°C. P i 19°C dosahují st edn zrající odr dy dobré jakosti
vína a p i teplot nad 19°C se dá dosahovat výborné jakosti vín.
- Pr
rná teplota celého vegeta ního období je hrubou orienta ní veli inou a m la by být ve
vini ních tratích nad 14°C.
- Slzení révy z ezných ran nastupuje po oteplení ko enového systému na 5 – 6°C.
- Ra ení o ek na ípcích a ta ních se objevuje p i oteplení vzduchu na stanovi ti révy na 8 – 12°C
v závislosti na genetických vlastnostech odr dy.
- V období kvetení a n kolik dní p ed kvetením by nem la pr
rná denní teplota klesnout pod
15°C. P i teplotách 10 – 13°C se pyl stává neklí ivým a kvítky kv tenství opadávají – sprchají.
- Zakládání kv tenství v o kách pro budoucí úrodu v následujícím roce probíhá b hem druhé
poloviny kv tna a do konce ervna.Nejlépe se da í p i teplotách vy ích ne li 20°C setrvávajících
alespo 4 hodiny denn . Kladn p sobí na tento proces zvy ování teploty a do 30°C.
- Na r st bobulí p sobí p ízniv vy í teploty v období I. a III. r stové fáze bobulí
- V období zrání bobulí a d eva urychluje teplota odvod asimilát do bobulí, kde se tvo í barviva,
polyfenoly, aminokyseliny a áste
negativn se ovliv uje tvorba aromatických látek.
- Teplota p sobí kladn na vyzrávání d eva nebo podporuje diferenciaci vnit ních tkání lýkové ásti.
- V období dormance má teplota vliv na hloubku dormance zimních pupen a ve vhodném rozmezí
teplot spolup sobí na otu ení réví a jeho p ípravu na zimní poklesy teplot.
- Suma zrání je korelace mezi sumou aktivních teplot za období od konce kvetení do technologické
zralosti hrozn a mezi cukernatostí mo tu. Suma aktivních teplot za toto období vyjád ená ve
stupních Celsia, d lená íslem 100, dává p ibli nou cukernatost ve stupních Klosterneuburského
mo tom ru. Tím se kontroluje výkonnost odr dy v závislosti na teplot . Odr dy, které nedosáhnou
edpokládanou cukerntaost jsou málo výkonné nebo byla naru ena základní agrotechnická pravila
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
stování: p íli velké zatí ení ke úrodou, nevhodný tvar ke , nesprávné hnojení, nedostatek
vody, zanedbaná ochrana listové plochy proti houbovým chorobám nebo pro stanovi nevhodná
odr da.
SV TLO
Zakládání kv tenství v o kách réví pro úrodu p tího roku je sice ízeno hlavn teplotou na stanovi ti,
ale sou asn se p i tomto procesu uplat uje i mohutnost sv telného po itku. Ukazuje se to jednak jako
souhrnný klimatický faktor stanovi a jednak jako místní projev vyvolaný celkovým nebo áste ným
zastín ním ke révy.
Intenzita sv tla na daném stanovi ti m ená v joulech na jeden tvere ní cm povrchu b hem m síc
kv ten, erven, ervenec je v p ímé závislosti k po tu kv tenství zalo ených v o kách pro úrodu
v p tím roce. Po itek sv tla m ený v hodinách slune ního svitu pat í k údaj m charakterizujícím
klimatické podmínky dané vina ské oblasti nebo podoblasti. Krom toho se u ívá údaj o po tu hodin
slune ního svitu zji ovaný za poslední t i m síce p ed sklizní hrozn k posouzení podmínek pro
vyzrávání hrozn .
VODNÍ SRÁ KY
K udr ení sporého r stu révy p i nízké plodnosti se pova uje 300 mm ro ních srá ek za minimum.
V severních vina ských oblastech se udává jako optimum 600 – 800 mm de ových srá ek za rok. Réva
vinná je pot ebou vody adaptována na t i základní období zvý ené spot eby vody:
ed ra ením (p i nedostatku vody ra í málo o ek, p ípadn praskají kmeny, p i nadbytku ra í
mnoho spících o ek na sta in )
- po odkv tu p i nasazování bobulí a p i jejich zv ování vyvolaném d lením bun k
sn p ed zam káním bobulí kdy se pletiva bobulí napl ují vodou.
ívalové srá ky zvy ují erozivní innost vody, kterou je nutné co nejvíce omezit pokryvem p dy –
zeleným hnojením, se ínáním plevel , nastýláním organickou hmotou. asté rosy v letním období
zvy ují nebezpe í ení houbových chorob. Pravidelné ranní mlhy v podzimním období jsou p íznivé
pro tvorbu aromatických látek ve zrajících hroznech a pro odbourávání kyselin v nich.
Severní vina ské oblasti mají maximum srá ek v letních m sících, kde to ji ní vina ské oblasti
v zimních m sících. Tento zásadní rozdíl má velký vliv na odr dovou nápl i na agrotechnická opat ení
ve vinicích a p i zpracování hrozn .
VZDU NÉ PROUDY
try mohou zna
m nit teplotní pom ry jednotlivých vini ních tratí. V na ich pom rech se v inou
jedná o v try ochlazující ovzdu í a na vini ních tratích vystavených takovému proud ní dochází ke
zpo ování vegetace. Tím se dostavují hor í p stitelské výsledky ne li v tratích proti v tru chrán ných.
Mechanické p sobení v tr v dob kvetení m e u n kterých citlivých odr d vyvolávat sprchávání
kv tenství – Mu kát Ottonel, Neuburské, Chrupky. V polohách v trných je v ovzdu í men í mno ství
kysli níku uhli itého a tím se ochuzuje réva o uhlíkatou vý ivu. Hektar vinice spot ebuje ro
asi 10 –
14 t oxidu uhli itého. Ovzdu í m e obsahovat vy í mno ství nep íznivých exhalát – zejména
kterých herbicidních látek zp sobujících deformace list révy a destrukci kv tenství.
NADMO SKÁ VÝ KA
Omezuje p stování révy vinné v závislosti na zem pisné ce daného místa. V eobecn platí zji ní i zvý ení nadmo ské vý ky o 100 m poklesne pr
rná cukernatost hrozn asi o 1 – 1,5° NM a
sou asn se zvý í obsah kyselin o 0,9 promile. Prodlu ují se jednotlivé fenofáze vegeta ního cyklu.
V na ich vina ských podoblastech je vhodné p stovat révu v nejni í nadmo ské vý ce, ale nesm jí to
být mrazové kotliny. V závislosti na reliéfu krajiny se dají vyu ivat pozemky do nadmo ské vý ky 250 –
350 m
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
RELIÉF KRAJINY
sobí na stanovi tní pom ry sva itostí pozemk a p ivrácením svah k r zným sv tovým stranám.
Podle toho se m ní oslun ní pozemk . Ji ní svahy jsou nejteplej í a jejich p dy mají v letním období o
4,5°C vy í teplotu ne li svahy severní a pr
rnou zimní teplotu o 2,5°C vy í.
- Na ji ních svazích bývají p dy spí e skeletové, mívají mén humusu, p sobí na nich více erozivní
innost vody, vy í výpar vody z p dy. Réva na nich roste slab ji a pokud na nich není tvorba cukr
omezena nedostatkem vody, m e být dosahována vy í cukernatost hrozn .
- Západní svahy mají mocn í a vlh í p dní vrstvy, úrody na nich bývají nejvy í. Napadení
houbovými chorobami bývá vy í, proto e listy révy osychají po no ních de tích i rosách
nejpozd ji.
- Východní svahy zaujímají co do r stu a plodnosti st ední postavení mezi ji ními a západními.
Oslun ní list na nich nastává nejd íve, vznikají na nich v í rozdíly ve st ídání mezi nízkými
no ními teplotami a vy ími denními. V období jarních mrazík , p icházejících p i vegetaci révy,
vzniká v í po kození mrazem.
- Na dlouhých svahových polohách se m ní podmínky a vlhkost p dy. Spodní ásti svah mívají
vlh í, hlub í a úrodn í p dy a vysazují se tam odr dy plodn í a náro
í na vodu, pozd ji ra ící
a odoln í proti mraz m. St ední ásti svah jsou nejteplej í a vyhovují odr dám pozd ji zrajícím.
Vrchní ásti svah jsou suché a n kdy i v trné. Pat í na n odr dy mén náro né na vláhu, p ípadn
i ran í.
VINI NÍ P DY
Ve vini ních tratích jsou nejr zn í typy p d – nejen kulturních, ale i primárních, které se nehodí pro
ostatní zem lské plodiny. Réva vinná je na p dní druh nenáro ná a dá se p stovat tém v ude za
edpokladu dostate ného provzdu ní p dy, p im ené vlhkosti a vhodné zásoby ivin.
- Na p dní typ ale reaguje réva výrazn a stejn tak i na mechanické slo ení p dy, vodní a tepelný
re im, obsah minerálních látek a hloubku p dní vrstvy nejen r stem a plodností, ale i jakostí hrozn
a hlavn prom nlivostí chu ového vjemu vína. To je velmi podstatnou sou ástí vliv obsa ených
v souboru pojm ozna ovaných jako teroir. Ten se projeví na chu ové variabilit vznikající ze
závislosti na druhu p dy a na mikroklimatických podmínkách stanovi .
- Mohutnost a kyprost p dní vrstvy je základem pro rozvoj ko enového systému. Na stanovi tích
s mohutnou p dní vrstvou posta uje p ed zalo ením vinice m í kyp ení p dy do 0,5 – 0,6 m. Na
dách m lkých a suchých je nutné prokyp ení do 0,7 – 1,0 m.
- Rozvoj ko enového systému je ovliv ován p dním mikroklimatem. Optimální teplota pro r st
ko en je 25°C. Ko eny p estávají r st p i teplot pod 10°C a nad 30°C. Optimální relativní vlhkost
dního vzduchu je 97%, co je d le ité pro ko enové vlá ení, které v suché atmosfé e odumírá
stejn tak jako p i p íli ném nasycení této atmosféry oxidem uhli itým, jeho obsah by nem l
stoupnout nad 4 – 5%. R stem ko en se zvy uje obsah oxidu uhli itého, který pomalu klesá do
hlub ích vrstev a spot ebovává se obsah kyslíku. Proto se ko eny nejvíce rozr stají v takové
hloubce, která jim poskytuje ideální prost edí. To závisí na mechanickém slo ení p dy (v t kých
dách blí e k povrchu, v kamenitých hloub ji), na tepelné vodivosti p dy, na její vlhkosti a na
zp sobu kyp ení (p i m lkém kyp ení jsou ko eny blí e k povrchu). R stová vlna ko en probíhá
od jara do poloviny ervence. Nejprve rostou ko eny do délky a jakmile se objeví na letorostech
fazochy, nastává té mohutn í v tvení ko en . Do hloubky 0,3m se nalézá 30% aktivních ko en .
Ve vrstv 0,3 – 0,45 m jich je asi 60% a jen asi 10% proniká do v ích hloubek.
- Velikost tvaru révového ke e a vzdálenosti výsadby p sobí na vývin ko enového systému. Mezi
nadzemní a podzemní ástí ke e existuje t sná korelace. ím je tvar i spon ke v í, tím více
nar stá mohutnost ko enové soustavy a hloubka ko en ní, ale zárove je rozv tvování ko en
extenzivn í a p da je ko eny mén prostoupena.
- Kamenité p dy adíme mezi jakostní vini ní p dy, zvlá kdy se zv tráváním horniny uvol ují
které iviny. Jsou to p dy typické pro závlahu vinic a závlaha na nich má vysokou efektivnost
nebo se tím vylu uje negativn p sobící p echodné sucho ve vegeta ním období. Vy adují hlub í
obd lávání p i n
se skeletový podíl dostává na povrch, kde p sobí jako regulátor teploty
v p ízemní vrstv .
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
-
-
-
-
-
rkovité p dy se li í od kamenitých p d velikostí ástic p dního skeletu, který obsahuje 50%
ástic do 3 – 5 mm. Obsahují-li v í mno ství jílovitých ástic jsou na nich vláhové pom ry
ijatelné. Je-li
rk ve vysoké vrstv , pak je nutná závlaha. Na
rkovitých p dách se dob e
osv ují modré odr dy pro výrobu ervených vín, p ípadn Ryzlink vla ský. Je-li v nich jen malá
ím s jílovitých ástic, pak na nich bývají bílá vína lehká.
Pís ité p dy poskytují asto nevyrovnanou vý ivu a je nutné hnojit v men ích dávkách a ast ji.
Draslík se na nich p ijímá dob e, ale ho ík a vápník obtí . Lep í jakost vín na nich poskytují
odr dy modré (Frankovka, Svatovav inecké, Zweigeltrebe, Modrý Portugal). Pokud by se na nich
ly p stovat bílé mo tové odr dy, pak volíme odr dy dostate
bujn rostoucí a dávají
extraktivní vína (Sauvignon, Veltlínské ervené rané, Rulandské edé. Vhodnými podno emi jsou K
1, Kober 5BB, Craciunel 2. Pís ité p dy se hodí pro p stování stolních odr d s dostate
bujným
stem. Na nich se hrozny brzy vybarvují, d íve zrají a málo hnijí.
Hlinité a jílovité p dy bývají nazývány p dami kvantitními. Mají velkou vodní jímavost, malou
propustnost, patn se provzdu ují. Hlavním problémem hlinitých p d je vznik utu eného
podbrázdí vznikající pod plazem pluhu nebo ve stopách kol traktor . vy adují v í p ísun
organické hmoty ke zlep ení p dní struktury, co se asto
í pou íváním zeleného hnojení.
Závlaha na nich je problematická vzhledem k zaná ení jílovitých áste ek do hlub ího horizontu
kde se vytvá ejí málo propustné vrstvy a zhor uje se provzdu ení. Ob as to vede ke vzniku
chlorózy. Vzhledem k dobrému vodnímu re imu bývají na nich sklizn hrozn vysoké a v hroznech
se vyvíjejí intenzivn ji aromatické látky.
Hladina podzemní vody by na stanovi ti pro révu m la být hloub ji ne li 2 – 3 m pod povrchem.
Trvale zamok ené p dy réva nesná í.
Barva p dy m e hrát ur itou roli vzhledem k výsadb bílých nebo modrých odr d na sv tlé nebo
tmav zbarvené p dy. Modré hrozny se zah ívají ve dne rychleji a pot ebují více tepla v noci. To
jim dává tmav zbarvená p da, která pojímá ve dne více tepla a v noci ho p edává do p ízemního
mikroklima. Bílé hrozny se ve dne zah ívají pomaleji a jejich zah ívání podporuje sv tlá p da, která
odrá í více slune ních paprsk do p ízemního mikroklima.
Tání jarního sn hu je velmi dobrou pom ckou p i hodnocení insola ních pom
ve slo itém
reliéfu krajiny. Pozoruje se tání sn hu, který zjara napadl v men í vrstv a p sobením jarních
slune ních paprsk rychle odtává na nejteplej ích místech, zatímco se na chladn ích místech dr í
podstatn déle.
Z uvedeného souhrnu faktor ovliv ujících ivotní d je révy je patrná záva nost rozhodování p i
výb ru stanovi pro výsadbu vinice. Má-li být p stování zam eno na produkci vín vysoké kvality
s pou itím metod blízkých p írod , pak musí p stitel zvá it jednotliv ka dý ze stanovi tních faktor
zvlá a ov it si bli ím a velmi konkrétním prov ením vlastností pozemk p ipadajících v úvahu pro
výsadbu vinice jejich vhodnost pro takový zám r. Je-li k dispozici v í po et pozemk , pak si m eme
rozhodování usnadnit tím, e vhodnost ka dého faktoru vyjád íme bodovou stupnicí 1 a 5, podobn
jako známkování v kole a za nejvhodn í pozemek m eme pova ovat takový, který má sou et bod
nejni í.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VÝB R PODNO Í A ODR D RÉVY VINNÉ
Odr dy evropské révy vinné ( Vitis vinifera) nejsou odolné proti ko enové m ici révokazu
(Daktulosphaira vitifoliae d íve: Phylloxera vastatrix) a proto se musí povat na podno e odolávající
napadení ko en a následnému bakteriálnímu hnití. Podno e vznikly jako k enci amerických druh
rév a n které z nich jsou u nás povoleny k výrob
povaných révových sazenic. Krom odolnosti
proti révokazu ovliv ují vzr stnost na pované odr dy, odolnost proti suchu nebo proti zvý enému
obsahu vápna v p
a odb r jednotlivých ivin z p dy.
Nejpou ívan í je skupina podno í z k ení VITIS BERLANDIERI X VITIS RIPARIA:
Kober 5 BB p edává na povaným odr dám bujný r st, vzdornost proti révokazu je dobrá, proti
há átk m velmi dobrá, proti vy ímu obsahu vápna v su ích p dách dostate ná, proti suchu st ední a
vy í. Osv uje se nejlépe na hlinitých i rkovitých p dách ve vlh ích p dních pom rech. Je hlavn
vhodná pro plodné odr dy, které nejsou náchylné na sprchávání: RV, MT, VZ, SZ, RB, R , RM, CHY,
PM, AN. P i intenzivním p stování nutné vzít v úvahu, e odebírá z p dy p ednostn dusík a fosfor,
v omezeném mno ství draslík a ho ík, co m e u n kterých odr d vést k vadnutí t apiny. P i takové
nevyrovnané vý iv dochází p i v ích sklizních k vy erpání mladých ke a jejich odumírání. Hodí se
hlavn pro p dy neutrální a nebo mírn kyselé, kde se draslík p ijímá lépe.
Craciunel 2 je rumunskou selekcí z podno e Kober 5BB. Vlastnosti jsou podobné jako u p vodní
podno e Kober 5 BB. Suchovzdornost je pon kud vy í. Je vhodná pro lehké, rkovité p dy i pro
dy hlinité na nich sná í a do 20% aktivního vápníku.
Kober 125 AA p edává na povaným odr dám st edn bujný r st. Vzdornost proti suchu je ni í.
Hodí se do p d pís itohlinitých, hlinitých i jílovitých, p ípadn slinitých. Vhodná na úpatí svah s
naplavenými p dami. Je vhodná pro velké tvary. Dob e se osv uje pro odr dy burgundské a Tramín.
Dusík p ijímá chtiv a proto se musí hnojit dusíkem opatrn .
Teleki 5 C p edává na povaným odr dám st edn bujný r st. Je vhodná pro men í tvary ke a
které odr dy na ní zrají pomaleji. Nesná í p dy pís ité ani studené a vlhké. V inou se u ívá pro RR
a T , ale v poslední dob jí zastínila podno SO 4.
Oppenheim SO 4 edává na povaným odr dám st edn bujný r st. Urychluje u na povaných
odr d vyzrávání d eva i zrání hrozn , které jsou na ní hust í, co m e u n kterých odr d vést ke
zvý ení hnití bobulí. Má velmi dobrou vzdornost proti révokazu a há átk m. Má velmi dobrou
odolnost pro vápnu. Hodí se do hlinitých a rovnom rn vlhkých p d. Nehodí se pro lehké a málo
úrodné, vysychavé p dy. Je vhodná hlavn pro v echny jakostní odr dy, které jsou náchylné na
sprchávání nebo p íli bujn rostou. V ina jakostních odr d na ní dosahuje velmi dobrých výsledk .
Z ní byla vyselektována podno BINOVA, která je pon kud bujn ího r stu, urychluje zrání plod i
eva a má je vy í odolnost proti vápnu (do 30% aktivního vápníku).
Teleki 8 B stovaná v zahrani í pro st edn bujný r st na jílovitých a slinitých p dách, kde vzdorují
na pované odr dy dob e chloróze. Sná í jak vlhké, tak su í p dy. Pro plodné odr dy není vhodná.
Osv uje se u RM. Má výbornou odolnost proti révokazu i há átk m.
K ENCI VITIS RIPARIA X VITIS RUPESTRIS:
LE – K /1 V podno ové vinici roste velmi bujn a d evo vyzrává brzy a výborn . Má výbornou
slu itelnost se v emi evropskými odr dami, ale p i p edrychlování
se nesm jí pou ívat vysoké
teploty proto e vzniká nadm rný kalu s míst
pování. V révové kolce ko ení dob e a vzniká velké
mno ství jemných ko ínk Je vhodnou podno í pro odr dy s velkým hroznem VZ, FR, SV, MT, ale
té RR a RV. Roste velmi dob e v hor ích p dních podmínkách i suchých. Nelze u ívat ve vápenitých
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
dách, snese do 7% aktivního vápníku. Byla vy lecht na prof.V.Krausem z k ení V.rip. x V.rup./ x
Ortliebské/ x SV generace F 2.
ZAHRANI NÍ PODNO E:
Fercal je nejodoln í podno í proti vysokému obsahu vápníku v
. R st na ní je st edn bujný a
bujný, proti révokazu a há átk m je odolná. Pochází z Bordeaux z k ení: /V.berl. x Colombard/ x /
Cabernet Sauvignon x V.berl./
Börner je resistentní podno í proti révokazu a há átk m, nep ená ejí se na ní virové choroby.
Zako ování je ztí ené. Sazenice na ní na pované vytvá ejí nap ed jeden k lový ko en, který se
postupn rozv tvuje. Vy lecht na v Geisenheimu /V.riparia x V.cinerea/.
Výb r podno í podle p dních podmínek:
Do max. obsahu vápníku 10%:
dy pís ité a výsu né: K/1, CR 2
dy hlinité, st edn vlhké: v ina podno í podle bujnosti evropské odr dy
dy t ké: 125 AA, 5C
dy vápenité 10 – 20% aktivního vápníku:
dy výsu né: 5 BB, CR 2, 8 B
dy hlinité, st edn vlhké: 5 C, 5 BB, 125 AA, CR 2, SO 4
dy slínovité, t ké, vápenité: 125 AA, 8 B, Verval
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VÝB R ODR D PRO EKOLOGICKY ZAM
ENÉ P STOVÁNÍ RÉVY
Cílem ekologicky únosných zp sob p stování révy vinné je produkce mo tových i stolních hrozn ,
jejich zdravotní stav je p edpokladem k získání vína nebo stolního hroznu, které uspokojí konzumenta
svou kvalitou nejen po stránce chu ové, ale sou asn podpo í i jeho p esv ení o zdravotní
nezávadnosti takových produkt .
Pro výrobce vína a stolních hrozn získaných p stováním odr d evropské révy to znamená osvojení si
nejen nových p stitelských zp sob révy, ale hlavn zp sob ochrany p ed kodlivými initeli pomocí
biologicky únosných metod a ochranných preparát . Takovým pracovním postup m m e napomoci
výb r vhodných odr d z na eho sortimentu, které nejsou p íli vnímavé k napadení houbovými
chorobami. K jejich výb ru mohou p isp t významn dlouhodobá sledování na Odr dové zku ebn
odr d ÚKZÚZ ve Znojm Oblekovicích.
Druhý zp sob jak omezit spot ebu preparát na ochranu révy vinné je podpora a vyu ívání do na ich
stitelských podmínek vhodných nových interspecifických odr d révy, které mají ur itý zp sob
tolerance v i houbovým chorobám. Aby se takový zp sob setkal s úsp chem, nesta í jen vyzkou ení
jejich vhodnosti, ale takové odr dy pot ebují podporu p i seznamování konzument s jejich
vlastnostmi a s kvalitou vín, aby se postupn
ila jejich obliba vznikající nejen z v domí biologicky
nezávadného produktu, ale i z jejich v eobecn
uznávané kvality.
Seznamování s irokým sortimentem interspecifických odr d, v inou zahrani ních, probíhá u nás ji
od sedmdesátých let 20.století inností r zných institucí, soukromých osob a v neposlední ad i
zkou ením na Odr dové zku ebn ÚKZÚZ ve Znojm Oblekovicích.
V Odr dové zku ebn vyzkou ené nebo se zkou í mo tové bílé:
Malverina – St edn bujného r stu, olist ní id í, odolnost proti houbovým chorobám dobrá, zrání
hrozn st edn pozdní, pot ebuje bujné podno e. Víno harmonické se sko icovými projevy aroma.
Hibernal – Bujného r stu, olist ní st edn husté, odolnost proti peronospo e i oidiu je st ední a vy í,
proti zimním mraz m velmi dobrá. Pozdní zrání, dociluje vysoké cukernatosti, odr dové aroma je
podobné RR. Podno e st edn vzr stné.
Erilon – Bujného r stu, olist ní st edn husté, Odolnost proti houbových chorobám velmi dobrá, proti
mraz m st ední. Zrání hrozn st edn pozdní a pozdní. Plodnost velmi vysoká, pot ebuje probírku
hrozn . V n kterých ro nících sklon k hnití. Kvalita vína je vysoká – neodli uje se charakterem od vín
evropských odr d. Podno e SO 4, 5 BB.
Merzling - St edn bujn rostoucí odr da se st edn hustým olist ním. Odolnost proti houbovým
chorobám dobrá. Zrání hrozn 14 dní po MT. Plodnost pravidelná a dobrá. Pot ebuje bujné podno e –
5 BB. Kvalita vína výborná, jemné ryzlinkové aroma, vhodné do cuvée s odr dou Hibernal.
Dále se zkou í a sledují mo tové odr dy modré:
Ze stejného k ení: / Merlot x Seibel 13.666 / x /Frankovka x Svatovav inecké/ jsou 4 odr dy
Laurot – st edn vzr stná odr da, id ího olist ní, s velmi dobrou odolností proti houbovým
chorobám. Zrání hrozn je pozdní, úrodnost velmi vysoká, osv uje se p lení hrozn ke zlep ení
kvality vína, které p ipomíná Svatovav inecké. Podno 5 BB.
Cerason – st edn vzr stná odr da se st edn hustým olist ním letorost a s men ím listem. Plodnost
je st edn vysoká, hrozny id í, zrání velmi pozdní. Odolnost proti houbovým chorobám je velmi
dobrá. Víno je kabernetového typu, tvrdé a svými tóny v mladistvém stádiu p ipomíná chu vi ní.
Podno SO 4
Marlen – odr da velmi bujného r stu, s v ími listy a s hust ím olist ním. Odolnost proti plísni
révové dobrá, proti padlí révovému st ední, proti hnití st ední, proti mraz m st ední.
Plodnost vysoká. V chuti bobulí i ve vín aroma blízké Merlotu. Vína jsou plná, m kká, lehko se
odbourává kyselina jable ná. Podno SO 4.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Kofranka – R st je slab í, olist ní hust í, pot ebuje bujné podno e 5 BB, 125 AA, Fercal. Vhodná pro
men í tvary a hustou výsadbu. Odolnost proti houbovým chorobám je velmi dobrá. Víno velmi tmavé,
ipomíná v chuti Frankovku. Plodnost vysoká, pot ebuje probírku.
Zahrani ní odr da Regent je st edního r stu, id ího olist ní a se st edn dobrou odolností proti
houbovým chorobám i mrazu. Úrodnost je st edn vysoká, zrání hrozn st edn rané. Hrozny jsou
id í a netrpí hnilobou. Podno 5 BB. Víno je st edn plné, m kké, dob e se odbourává kyselina
jable ná. Vhodné ke spojování – p iná í do sm sí barvu a hebkost erveného vína.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ZALO ENÍ VINICE
Zalo ení vinice zahrnuje úpravu pozemku, p ípravu p dy, zásobní hnojení, p ípravu sazenic a vlastní
výsadbu.
ed hloubkovým kyp ením p dy je nutné upravit povrch pozemku tak, aby na n m nebyly prohlubn
nebo vyvý eniny a zmodelovat povrch do povlovn a pravideln spádovaného sklonu, který vylou í
vytvá ení hlubokých erozivních rýh. P ípadné porosty k ovin nebo strom se odstraní nejd íve,
zlikvidují se do hloubky jejich pa ezy a vyberou se sv domit v echny ko eny. Pomocí buldozéru se
vyrovná povrch sní ením vyvý enin a zahrnutím proláklin. Na svazích 15 – 45% je nutné zvá it zda je
nutné terasování pozemku, p ípadn si vy ádat posudek projek ní kancelá e zabývající se deteriorizací
terénu. Sou asn se
í rozmíst ní vodote í nad pozemkem, uvnit pozemku a na spodní hranici.
Uvnit pozemku slou í obvykle horizontáln vedené, zpevn né cesty jako svodnice vody a navazují na
spádov
ené p íkopy zpevn né betonovými prvky. Ú elná úprava pozemku p ed p ípravou p dy je
le itá vzhledem k nedozírným kodám zp sobovaným nedostate
promy lenými úpravami kdy
dochází k vyplavování ko enového systému ke , odplavování jemnozem a vymývání ivin.
íprava p dy spo ívá v jejím prokyp ení na hloubku nejmén 0,6 m za sou asného zlep ení obsahu
ivin pomocí organické hmoty i minerálních ivin. V ina p d, které byly p ed zalo ením vinice
vyu ívány zem lsky, mívá dostate né zásobení ivinami v p dním horizontu 0 –0,3 m. P dní
horizont 0,3 – 0,6 m pot ebuje v inou zvý it zásobení n kterými ivinami, aby dusík, pronikající lehko
do hlub ího horizontu, nep sobil na ke e révy jednostrann . Hloubkové kyp ení orbou (rigolací) je
íle itostí jak zlep it obsah ivin i ve spodním horizontu p dy. Krom toho bývají na pozemcích
s hlinitou p dou, kde se dlouhá léta oralo do stejné hloubky, utu ené horizonty vzniklé jako podbrázdí
pod plazem pluhu. Tam se doporu uje p stovat nap ed alespo 3 roky hluboko ko enící rostliny na
zelené hnojení. Postupuje se tak, e se nap ed zaseje sm ska v dávce na jeden hektar pozemku: 20kg
inkarnátu, 20 kg vikve (Vicia villosa), 30 kg pelu ky, 8 kg jílku italského, 6 kg svazenky, 6 kg edkve
olejné. Sm ska rozvíjí ko eny v r zné hloubce p dy a zlep uje strukturu. Necháme jí r st p es zimu.
Zjara se sm ska pose e a pak se drtí po zaschnutí zelené masy diskovými branami tak, aby se
promíchala s p dou, je-li to nutné, tedy dv ma sm ry. Pak následuje op t hluboká orba jako p ed
zasetím první sm sky (na hloubku 0,4 m). Po urovnání povrchu následuje výsev hluboko ko enících
dlouhodobých rostlin: 5 kg inkarnátu, 5 kg védského jetele, 4 kg bílého jetele, 15 kg vojt ky, 6 kg jílku
italského a 8 kg ho ice luté, která se musí zav as posekat, aby se nevysemenila. Sm s z stane na míst
2 roky, se íná se tak, aby z stávalo vysoké strni . Stejným zp sobem se postupuje i p i výsadb po
vinici. Tam bývá p dní únava a parazitují tam na ko enech minulé výsadby há átka, která p ená ejí
virové choroby. Proto se ujala v n kterých vina ských oblastech likvidace porostu staré vinice tak, e se
hned po v asné sklizni hrozn post íkají ke e Roundupem v dávce 18 l na hektar vinice a ponechají se
do ervence p tího roku. Mezi adí se kultivují a zbavují plevel . Há átka nemohou sát na
uhynulém porostu vinice a pokud na pozemku nejsou plevele nemohou p elézat na ko eny plevel .
porost se v ervenci zlikviduje a mrtvé ko eny se vytahají hloubkovými kyp i. V srpnu se rigoluje a
zjara je mo né znova vysadit novou vinici. Pro zru ení p dní únavy je nejlep í zapravit nap ed st ední
orbou v í mno ství chlévské mrvy nebo jiné organické hmoty. Na zhutn ných p dách se osv uje
následné p stování komonice bílé alespo 1 rok.
ed kyp ením p dy pro výsadbu se p esv íme agrochemickým rozborem p dních vzork
odebraných z obou p dních horizont jak je p da zásobena ivinami. Optimální zásobení p dy
jednotlivými ivinami, kterému íkáme práh výnosové jistoty, zabezpe uje optimální r st i plodnost
vinice. Hodnoty obsahu jednotlivých ivin by se m ly pohybovat v rozmezí:
Fosfor na lehké p
60 – 80 ppm P na 1 kg p dy, na st ední p
100 ppm a na t ké p
120 ppm.
Draslík na lehké p
60 – 80 ppm, na st ední p
120 ppm, na t ké p
300 ppm
Ho ík musí být k draslíku ve vyvá eném pom ru na 3 díly draslíku 1 díl ho íku.
Bór na lehké p
0,8 ppm, na st ední 1,2 a na t ké 1,5 – 2 ppm
Vápník by m l být obsa en alespo 3% CaCO3 a pH 6 – 7. Meliora ní vápn ní je pot ebné jen na
dách pís itých nebo p i velmi nízkém pH (4 – 5). Chyb jící iviny se vyrovnávají pou íváním mletých
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
hornin, které mají vy í obsah n které z nich, která je v minimu. a sou asn se dohnojuje po výsadb
vinice za pou ívání zeleného hnojení a organické hmoty tak, aby stoupl obsah humusu na 2,5%, kdy je
réva p ijímat iviny intenzivn i kdy jsou zastoupeny jen v men ím mno ství ne li stanoví práh
výnosové jistoty.
Sazenice révy, p íprava a sázení
Sou asné, certifikované sazenice vyrobené z materiálu s vysokou biologickou hodnotou se nakupují ve
specializovaných kolka ských závodech, které zajistí jejich ulo ení v chladírn v kartonových krabicích
v upravené form , sest ené a naparafinované. kolka ské závody jsou zárove vybaveny sázecími
stroji, které jsou ízeny laserovým paprskem, tak e není nutné kolíkovat místa výsadby. Sázecí stroj
vysadí sazenice p esn na ur ená místa je-li p da p ed výsadbou dokonale p ipravena. Pro strojní sázení
je mo né ponechat v í délku ko en , co p sobí výborn na ujímání sazenic i na jejich r st v prvním
roce. Ochrana proti okusu.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
IVINY PRO RÉVU VINNOU
stitel révy vinné se musí seznámit s funkcí jednotlivých ivin, s projevy jejich nedostatku nebo
nadbytku a s jejich vzájemnými interakcemi. Sou asn se musí seznámit se zp sobem p íjmu
jednotlivých ivin a s kontrolou jejich obsahu v orgánech révy.
Dusík je strukturní stavební látkou p i tvorb bílkovin, aminokyselin i nukleotid . Je sou ástí
protoplasmy, chromosom , gen a jako stavební látka se zú ast uje enzymatických reakcí a tím
aktivn zasahuje do látkové vým ny. Nedostatek N vede ke sní ení produkce bílkovin a tím
k útlumu r stu. Nedostatek ji na po átku vegetace ve k nedostate né tvorb auxin a tím trpí
vzr stnost. Projevuje se obvykle po nadm rné sklizni p edchozím roce. P i nasazování bobulí
za íná období nejvýrazn í pot eby dusíku a p i jeho nedostatku dojde ke zvý enému propadu
bobulí. P i optimálním obsahu se vytvá í v oplodí bobule v í po et vrstev bun k oplodí a tím se
umo ní zv ování objemu bobulí p i jejich zam kání. Zvy uje se elasti nost povrchových vrstev
slupky a bobule tak snadno nepraskají p i zvý eném p ísunu vody. P i nedostatku dusíku ve druhé
polovin vegetace vy erpává réva dusík pot ebný pro tvorbu sklizn ze star ích list spodních pater
letorost a listy pak loutnou jejich apíky ervenají. R st ko en se zastavuje tak jako tvorba
cytokinin , které se zú ast ují na ízení proces tvorby a odbourávání látek v rostlin . P i rozboru
list se projeví silný nedostatek dusíku p i poklesu koncentrace pod 1,3% v su in . Vrcholky
letorost jsou vzp ímené, listové epele visí kolmo dol k zemi a jsou ztrnulé, ko eny nar stají do
délky a málo se v tví. V na ich vinicích bývá vyvolán nedostatek nej ast ji déle trvajícím suchem.
V letním období je mo né mírnit nedostatek listovou vý ivou. Nadbytek dusíku zp sobuje zesílení
stu a to hlavn na podno ích Kober 5 BB a Kober 125 AA, které p ijímají chtiv dusík. Bu ky
pletiv jsou velké, vyzrávání d eva se zhor uje, klesá odolnost. Pletiva list jsou syt zelená a mezi
nervaturou vystupuje vyklenutá epel list . Sni uje se tvorba cukr a zvý ený obsah bílkovin d lá
potí e p i výrob vína. Trvá-li zvý ený p íjem dusíku i v období zrání hrozn za sou asn vysoké
produkce auxin , objevují se ve vín nezrale chutnající tóny grapefruit . Interakce se projevují
hlavn mezi dusíkem a draslíkem. Zvý ená hladina dusíku zp sobuje útlum p íjmu draslíku hlavn
i jeho ni ím obsahu. Vysoká hladina K naopak zvy uje i p íjem N a proto je mo né p i
optimálním zásobení draslíkem sní it dávky dusíku. To souvisí s obsahem humusu, jeho vy í
mno ství zvy uje p íjem draslíku. Pom r N/K je klí ovou otázkou hnojení a musí se pohybovat
v rozmezí 1,9 – 2,4. Zvý ené dávky N sni ují p íjem fosforu a bóru , p ípadn i m di, je-li její
obsah nízký. P íjem dusíku závisí na velikosti ke , sklizn a vláhy. Nízkou spot ebu dusíku mají
odr dy Neuburské, Veltlínské ervené rané, Sauvignon, Tramín. Vysokou spot ebu odr dy plodné
s velkým hroznem a slab ím r stem Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, p ípadn i Dornfelder na
lehkých p dách a su ích stanovi tích. P i nerovnom rném rozd lení draslíku v p , kdy je K jen
ve vrchní p dní vrstv dochází asto k nadm rnému p íjmu dusíku, který se z p dy rychleji
vymývá.
Fosfor je d le itou sou ástí p i stavb bun ných membrán a jako stavební látka nukleinových
kyselin. Energií bohaté fosfáty se zú ast ují na energetickém provozu v bu kách p i tvorb glycid ,
tuk i bílkovin. Fosfor je d le itý nejen pro fotosyntézu, ale i p i p em
cukr na krob a
obrácen . Ovliv uje tvorbu kv , semen a plod . Podporuje rozvoj p dních bakterií a p dní fauny
a je d le itý pro tvorbu p dní struktury. Podobn jako vápníkem hnojíme nejen rostlinu, ale i p du.
Ve v in na ich vini ních p d je fosforu dostatek ve vrchní p dní vrstv . Nedostatkem trpí
které p dy spra ové a jílovité. Obsah fosforu se v p
m ní jen pozvolna a réva nereaguje na
zvy ování dávek fosforu ani zvý eným r stem nebo plodností. Obsah v listech se pohybuje
v rozmezí 0,19 – 0,24 % ze su iny list . Pokles pod optimum se projeví jen na p dách
s nedostatkem P ve spodním horizontu. Na habitu rostlin révy se v polních podmínkách projevuje
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
nedostatek z ídka a m eme se s ním potkat jen na p dách kyselých s nedostatkem obsahu Ca, kdy
se tvo í nerozpustné slou eniny se elezem a hliníkem. Interakce p i p ehnojení fosforem bývají
nej ast ji na vápenitých p dách, kde se zjara p ijímá zvý ené mno ství fosfore nanu vápenatého
z p dy a ten se v rostlin vá e s p ijatým elezem na nerozpustný fosfore nan elezitý a tím je
blokován transport eleza. Listy letorost za nou loutnout od vrcholku. Projeví se nedostatek
eleza pro tvorbu chlorofylu – vzniká loutenka (chloróza). Na p dách s vysokým obsahem vápna
je t eba hnojit fosforem v ni ích dávkách a za sou asného p ídavku rozlo ené organické hmoty a
asto provzdu ovat p du do hloubky, zejména na podzim. Na p dách kde vznikají loutenky se
nesmí hnojit kombinovanými hnojivy s lehko rozpustným fosforem. P i vysokých dávkách fosforu
se asto indukuje nedostatek Zn, p ípadn i Ca, B, Cu, Mn, co se stává p i stavb teras a velkém
evrstvování mrtvé spodiny. Nejv í mno ství fosforu p ijímá réva p i nejbujn ím r stu
letorost a ko en .
Draslík není jako dusík a fosfor stavební látkou organické hmoty. Jeho význam je hlavn
v iontovém p sobení a ve velké pohyblivosti v rostlin jak ve vzestupném, tak v sestupném sm ru.
Kationt draslíku obsahují pletiva nejvíce ze v ech kationt a to hlavn v mladých, rychle
rostoucích letorostech. Draslík p ijímá réva nejvíce v období do nasazení bobulí. ím optimáln ji
probíhá p íjem K v tomto období, tím vy í sklize se dá o ekávat v tomté i následujícím roce.
Dojde-li v jarním období k poruchám v p íjmu draslíku /sucho/, pak ji nem e réva vyrovnat
nep íznivé p sobení po áte ního sní ení p íjmu dodate ným zplep ením. Ke e dob e zásobené
draslíkem mají zvý enou fotosyntetickou aktivitu, co souvisí s urychleným odchodem asimilát
z list nebo draslík urychluje transport. Tato translokace je na obsah draslíku v pletivech velmi
citlivá a ji p i men ím nedostatku K se zpomaluje. P i ni í sv telné intenzit a p i ni í teplot
mají rostliny dob e zásobené draslíkem vy í istý výkon asimilace a proto i za zhor ených
podmínek mají pozitivní bilanci látkové vým ny. To p ízniv ovliv uje i hromad ní cukr
v bobulích a vyzrávání d eva a ukládání bohatých zásob krobu v ko enovém systému. Proto je
význam draslíku v severních vina ských oblastech s ni ími pr
rnými teplotami vzduchu a ni í
intenzitou slune ního zá ení pro vý ivu révy d le it í ne li v teplých oblastech ji ních. Draslík
ovliv uje otevírání a zavírání pr duch a jeho nedostatek tuto innost zpomaluje. Pak se zvy uje
neproduktivní výpar a náchylnost k vadnutí i k napadení peronosporou. Pro kone nou jakost
produktu má vliv neutralizace kyselin draslíkem a pozitivní vliv na obsah kyseliny askorbové.
Nedostatkem K se naru ují enzymatické reakce a rostliny jeví celkov zeslabenou konstituci. To se
nejvíce projeví na ke ích zeslabených nadm rnou úrodou, které pot ebují draslíku nejvíce. R st se
zpomaluje, zkracují se internodia, listy jsou men í, draslík se p emis uje ze spodních list do
vrcholk , na spodních listech se objeví rozmyté fialové skvrny, usychání okraj list i pletiv
interkostálních, okraje list se svinují sm rem nahoru. D evo nad o ky patn vyzrává, je slamnaté.
Nedostatkem draslíku trpí hlavn velmi úrodné odr dy /MT/. Ke e révy mohou tolerovat i velmi
vysoké obsahy K v p . Interakce se projevují hlavn mezi antagonisty – vápníkem a ho íkem,
hlavn na lehkých, pís itých p dách nebo p dách vápenatých. Na lehkých, kyselých p dách se
ijímá K intenzivn , ale Ca a Mg jen omezen . Na lehké p
dostate
zásobené vápníkem se
ijímá i Mg dob e. Vyschnutí p dy zhor uje p ijímání Mg p i vysokém obsahu K P íjem K na
vápenité p
je zhor eno. Dusík dodávaný ve form NH4 sni uje p íjem draslíku, kde to ve form
NO3 jej podporuje. P íjem draslíku závisí do zna né míry na obsahu jílovito-hlinitých minerál a
jejich kvalit i stavu nasycení draslíkem. Kolísání p íjmu draslíku révou kolísá podle intenzity
asimilace. ím je v í, tím je i p íjem draslíku lep í. Proto obsahují pletiva t ch odr d révy, které
mají intenzivní asimilaci (Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Tramín) více draslíku v pletivech, lépe
vyzrává d evo a jsou mrazuodoln í. I po skon ení r stové fáze letorost trvá u révy velká pot eba
íjmu draslíku k tvorb avnatých plod a k ukládání cukru v nich.
Ho ík zastává nejvýznamn í funkci jako sou ást chlorofylu i ostatních pigment . P sobí
ízniv na translokaci asimilát . Zvý ený p ísun ho íku zlep uje i p íjem fosforu. Jeho nedostatek
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
se projevuje jako interkostální loutenka, která za íná na spodních listech (obrácen ne li u
chlorózy) a st huje se sm rem vzh ru. Hlavn to bývá na RV, RR, CHB, IO. Nemusí to být
nedostatkem Mg v p , ale p ehnojením draslíkem – jako d sledek neharmonického pom ru mezi
K a Mg. Pak se asto projeví i vadnutí t apiny hrozn . N kdy se poda í pom r upravit pomocí
kolikrát opakované listové vý ivy Mg v period p ed kvetením. Je-li nedostatek Mg na pís ité
, pak je p i aplikaci Kieseritu, který p sobí kysele, nutné spojit hnojení s vápn ním pís ité
dy. Lep í p íjem Mg se dá docílit ledky, amoniakální hnojiva p íjem zhor ují. Ke sní ení
toxického nadbytku Mn lze ú inn zabránit rychlou aplikací Mg. V su in list révy se pohybuje
optimální obsah kolem 0,25 – 0,35 %. Optimální pom r K/Mg je v rozmezí 3,5 – 7.
Vápník se objevuje v pletivech ve form solí anorganických i organických kyselin. Stabilizuje
pektiny st edních lamel bun ných st n a spolup sobí s auxiny na prodlu ování bun k.
Fosfore nany vápenaté jsou d le itými pufry p i zm nách pH a slou í jako rezerva P. Nízký obsah
Ca v pletivech podporuje p íjem iont z p dního roztoku. Vysoký obsah Ca v pletivech brzdí p íjem
a pronikání r zných kationt nespecifické povahy, které by mohly p sobit toxicky. Vápn ním p d
se sni uje toxicita vyvolaná zvý eným p íjmem prvk , které mohou doprovázet organickou hmotu
pou itou ke kompostování pr myslových nebo istírenských kal . Ca podporuje r st i v tvení
ko en , klí ení pylu i semen. Nedostatek zhor uje transport glycid , zvy uje propustnost bun ných
blan a umo uje zaplavení bun k r znými ionty a nebo naopak jejich vyplavení a výstup enzym
z bun k. Ca se pohybuje v rév jen vzestupn a z xylému neproniká do floému. Ko eny a prýty se
prosytí vápníkem rychle a ten pak proniká pomalu do list . V listech se akumuluje a proto jsou jím
star í listy, které ji déle vypa ují vodu, více prosyceny. Tyto ulo eniny Ca se nedají posuzovat jako
zásoba, proto e Ca nem e réva redistribuovat a musí pro svoji pot ebu nar stajících pletiv p ijímat
stále nový Ca. Jeho nedostatek se projevuje hlavn na p dách pís itých, skeletových s kyselou
reakcí (pH v rozmezí 5,5 – 7). Na p dách s nízkým pH je nutné ob asné vápn ní, aby nedo lo
k poruchám z nedostatku Ca, které se projeví ji v první polovin vegetace zastavením r stu,
odum ením vrcholk a zblednutím listové zelen . Vrchní listy svinují okraje dol a mu lovit se
vyklenou. Na listech za nou vznikat nekrózy od okraj . Listy postupn opadávají a nakonec
odpadne celý vrcholek letorostu. Nadbytek vápníku se projevuje pom rn asto na vápenitých
vini ních p dách a d sledky se odstra ují t ko. P inou je vysoký odb r fosfore nanu vápenatého
z p dy, který znehybní v rostlin elezo a tím se naru í stavba chlorofylu. Dochází k tomu hlavn
v jarním období, kdy je p da prosycena vodou, která vytla ila z p dy v inu vzduchu. V pórech
stává mnoho CO2, který se rozpou tí ve vod , vzniká kyselina uhli itá, která zp ístupní
fosfore nan vápenatý ve v ím mno ství. K zábran je nutné provzdu nit p du ji na podzim,
nehnojit nerozlo enou organickou hmotou ( erstvý hn j), proto e se vytvá í více CO2, odvodnit
zamok ená místa, zpracovat p du rý ovým pluhem, nasadit listovou vý ivu hnojivem s chelátovou
formou eleza. P i zakládání nových vinic pou ívat podno e SO 4 a 125 AA, p ípadn 8 B. Vysadit
odr dy sná ející lépe takové prost edí (Rulandské bílé, Ryzlink vla ský a p.) Obsah Ca v su in
list se pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5 %. Listy loutnoucích ke mívají obvykle zvý ený obsah P a
Fe oproti ke m zdravým. K dopln ní zásoby Ca na lehkých p dách je vhodné ob as p ihnojit
dávkou 1 – 2 t mletého vápence na 1 ha vinice.
Bór má velký význam p i procesech fotosyntézy, p i transportu cukr , p i opylování a oplodn ní,
zlep uje hospoda ení vodou a hromad ní cukr . K nedostatku dochází hlavn na pís itých p dách,
za sucha nebo po vyvápn ní. B se p ijímá snadno a rozná í se do celé rostliny, kde se hromadí na
okrajích list a ve vrcholcích. Tam je pevn vázán a nem e se p emis ovat. Proto se nedostatek
projeví nejd íve ve vrcholcích letorost i kdy ho staré listy obsahují dostatek. Internodia ve
vrcholech se zkracují. Listy mají sv ené okraje a jsou sv tle zelené. Vrcholek p estane r st a
rozetovit se na n m v tví fazochy, hrozny sprchávají, asimiláty se hromadí v listech a nemohou se
odvád t. Je jich nedostatek ve vrcholcích a v ko enových pi kách. Zasahuje se post ikem 0,1 %
boraxu opakovan . K nadbytku by mohlo dojít nesprávným dávkováním nebo nerovnom rnou
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
aplikací na p du. Nadbytek se dá likvidovat vápn ním. Zvý ený p íjem N a K brzdí p íjem B.
Samotný Ca nezhor uje p íjem B, ale zvý í se pH a tím je p íjem B zpomalen. P i nízkém obsahu
humusu se B snadno vyplavuje z p dy. P i obsahu B kolem 0,5 mg na 1 kg p dy se projeví jeho
nedostatek a je nutné zasáhnout dohnojením boraxem v dávce 50 kg boraxu na l ha p dy. Dávky se
opakují ka doro
a do obsahu 1 mg B na 1 kg p dy. Tam, kde se pravideln hnojí chlévským
hnojem nebo kompostem z matolin, které jsou na bór bohaté, není nutné bórem hnojit. Pro r st
révy jsou d le ité i stopové prvky zinek, molybden, m , elezo a mangan, které se dostávají do
dy hlavn hnojením chlévskou mrvou. Jejich zásobu není nutné dopl ovat zvlá tními zásahy,
jedin tam , kde se nehnojí hnojem a kde se jednostrann p ihnojilo n kterou ivinou, zejména
fosforem.
Ke zvy ování obsahu humusu ve vini ních p dách, který je p edpokladem fungování rovnom rné
vý ivy, se pou ívá zatravn ní ka dého druhého mezi adí. K tomu se osv ily sm si pod názvem
Sedamix:
Mulch M V – suchá stanovi
50% Festuca rubra rubra NIDU
25% Festuca rubra rubra DAWSON
15% Festuca rubra commutata BANNER
10% Festuca ovina FERTALIS
M IV – hlinit í p dy
20% Agrostis tenuis
30% Festuca rubra rubra
20% Festuca rubra rubra DAWSON
10% Festuca rubra rubra PERNILLE
10% Poa pratensis IKONE
10% Poa pratensis ERNTE
SB Dauerweide 3
20% Jílek n mecký TOVA
20% Jílek n mecký VICTORIAN
23% Jílek n mecký NAPOLEON
30% Wiesenlieschgras CLIMAX
7% Poa pratensis BALIN
Obvyklá sm s k p izp sobení pro r zná stanovi
40 – 60 % Festuca rubra rubra
0 – 20% Festuca rubra rubra commutata
20 – 40% Poa pratensis
5 – 6 g na m2
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
PÉ E O MLADÉ VINICE
Ing. Jaroslav Osi ka
Nejv í pé i vy adují mladé vinice v prvních t ech letech po výsadb – vytvá í se p edpoklad
pravidelných, kvalitních a dostate ných sklizní.
Cílem je v tomto období zap stovat :
•
stitelský tvar,
• Plný po et jedinc na plochu
• Vyp stovat vitální ke e
• Vinice se uvede do plodnosti,
et ování v prvním roce:
•
dy – v mezi adí strojem, v p íkmenných pásech strojem a ru . Na podzim se sazenice
io ou.
• Proti chorobám s
dc m – houbové choroby (Peronospora, Oidium) 5-6x za vegetaci, dc m (kade avost, drátovci, ponravy, )
• Proti okusu zv í – rukávce, oplocení, nát ry proti okusu
• Podsadba – dopl ování chyb jících sazenic – nejlépe z karton
• Ke e – podlom – provád t co nejd íve p i délce letorost 10 – 15cm, ponechávají se jeden a
dva nejsiln í – p ivazují se k op rné ty i 3 - 4x za vegetaci. Koncem srpna a za átkem zá í
zakrátíme letorost – podpo íme vyzrávání d eva. Odstra ují se rosné ko eny. Zálistky se nemusí
vylamovat.
•
e se postavit drát nka
et ení v druhém roce
• Odorání p dy – co nejd íve ( ez)
•
ez – jeden výhon zakrátit na dv o ka, druhý odstranit
• Likvidace réví – drcení
• Ostatní práce jsou toto né s p edcházejícím rokem.
Odli nosti – (Ponechávají se 2 – 3 letorosty, jeden se p i délce 50cm zakrátí. Musí se na
letorostech vylamovat zálistky, pe liv vyvazovat letorosty ke kolí – neza krcovat. Musí se
postavit op rná konstrukce. Mezi edí lze zatravnit jednoleté – (letní nebo ozimé sm sy),
jednoleté nebo víceleté porosty (vikvovité, jeteloviny). Zatravnit travním porosten NE! Lépe
je porost sekat ne drtit. P íklady – ( podzimní - ito + vikev = p ed ra ením pokosit. Letní
výsev – svazenka + seradela + ho ice. Do sucha – tírovník + pelu ka)
et ení ve t etím roce
• Pr h zále í na pou itém zp sobu vedení
• V tomto roce ponecháváme kmínek, který zakrátíme nad nosným drátem – u bujn rostoucích
ke m eme nechat krátký ta
3 o ka.
• U podlomu ponecháváme na kmínku 3 letorosty pod nosným drátem
•
i zam kání m eme provést odstran ní ásti hrozn
• Ostatní práce jsou stejné jako v p edcházejícím roce
• Po tomto roce je vinohrad p eveden do plodnosti
.d o
m
o
.c
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
OZELEN NÍ VINIC V EKOLOGICKÉM VINOHRADNICTVÍ
Ing. Milan Hluchý, Ph.D.
Auto i:
Dipl. Önolog Dr., Uwe Hofmann, mezinárodní poradce v ekologickém vina ství, Geisenheim
Ing. Milan Hluchý, PhD., p edseda Svazu Integrované produkce hrozn a vína, Brno
Základem vinohradnické produkce je udr ení a zvy ování p irozené úrodnosti p dy. P dní úrodnost je
dána pozitivním spole ným p sobením horniny, p dních organizm , humusu a organické hmoty v
. Ty ovliv ují strukturu p dy, vodní kapacitu a vododr nost p dy a v kone ném d sledku i
významn determinují r st rostlin, v p
rostoucích. Vylou ení, nebo alespo minimalizace aplikací
pesticid toxických v i jednotlivým slo kám p dního edafonu a ozelen ní mezi adí vinic jsou z tohoto
pohledu významnými prvky pé e o p du.
Podpora ozelen ní
Ozelen ní mezi adí vinic mimo jiné plní v trvalé kultu e, kterou je réva vinná funkce sledu plodin, resp.
osevního postupu. Mimo v eobecn známých a akceptovanýc funkcí, jako je protierozní ochrana, krytí
povrchu p dy, omezování negativního vlivu utu ování p dy ve stopách traktor jde v ekologickém
vinohradnictví o dal í funkce.
- zlep ení p dní struktury a vododr nosti celoro ním proko en ním p dy a podporou p dních
organizm
- poskytnutí potravní nabídky p dním organizm m (de ovky a dal í nematody, rozto i,
chvostoskoci, houby, bakterie atd), co vytvá í p edpoklad pro vysokou p dní aktivitu a
dynamiku ivin
- rovnom rné, rév vinné p izp sobené uvol ování ivin, jeho je docíleno výsevy a následným
kosením, válením i mul ováním sm sí bylin
- podpora a stabilizace fauny ekosystému vinice st ídavým (ob mezi adí) kosením bylinného
porostu v mezi adí vinice
irozené ozelen ní ke kterému dochází ponecháním bylinné vegetace v mezi adí p irozené
sukcesi, tzn p irozenému, stanovi m deteminovanému vývoji, plní tyto role jen z ásti.
Zatravn ní výsevem trav je pak zcela nevhodné.
irozené ozelen ní zpravidla nevytvá í dostate nou i optimální masu ko en a jen áste
poskytuje rév pot ebné iviny. Trávy, p edev ím r zné varianty ranných sukcesních stadií
stepních trávník proko ují p du jen v horizontu horních asi 10 cm a jen málo p ispívají k
infiltraci vody do p dy. Povýsevu trav dojde ve v in p ípad k vytvo ení monokultury a vývoj
bylinného spole enstva sm rem k druhov bohaté vegetaci je zablokován. Velmi asto je
výsledkem zatravn ní jen dal í monokultura, která není schopna plnit v inu pot ebných
funkcí bylinného spole enstva.
Proto e vysoká pestrost bylinného pokryvu mezi adí vinic je jedním ze základních po adavk , m lo by
rovn v p ípad výsev v dy jít o druhov bohaté sm si. Volba slo ení a výsevního mno ství je dána
dobou, po kterou má daný porost být ve vinici p ítomen (od podzimu do jara, jeden rok i více let),
dním druhem a typem, mocností p dy, obsahem humusu, hodnotou pH, dobou výsevu a technikou
obd lávání bylinného porostu.
i volb skladby osiva pro sm s, je má být ve vinici vyseta je t eba zohlednit následující faktory:
- sm s by m la obsahovat krom jiných bylin a trav alespo dva druhy vikvovitých rostlin.
- ve sm si by m ly být zastoupeny jak rychle klí ící, tak pomaleji klí ící druhy
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
-
rostliny ni í, st edn vysoké a vy í
alespo poloviny rostlin by m la hluboce ko enit
slo ení sm si by m lo odpovídat ú elu a lokalit
výsevní mno ství by m lo být p i dolní hranici, aby se ve vegetaci mezi adí mohly prosadit i
místní, pro danou lokalitu typické rostlinné druhy
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
P ÍPRAVA P DY K VÝSEVU
Ve v in vinic na jihu Moravy jsou dnes z mnoha d vod (nedostatek zku eností, financí, vhodné
mechanizace, podcen ní problému, atd.) p dy v r zné mí e posti eny utu ením podorni ní vrstvy,
ochuzením organické slo ky a obsahu humusu v p , sní ením vodní kapacity a dal ími negativními
jevy. Proto je nutné k ozele ování mezi adí v prvních letech p istupovat opatrn a s v domím rizik,
které tyto operace p iná ejí.
Zku enosti ukázaly, e k minimalizaci stresu, který by mohlo vyvolat jednorázové celoplo né ozelen ní
mezi adí doposud ne zcela vhodn obd lávaných vinic je t eba v prvních letech za ít s ozele ování
ka dého druhého mezi adí. Konkrétn toho, které bylo doposud obd láváno jako erný úhor.
Vhodnou variantou za átku systematického zvy ování p dní úrodnosti jsou opakované pozdn letní
výsevy ozimých sm sí. Takto zalo ený porost se na ja e p tího roku poválí i zmul uje a v pozdním
lét se v tomté mezi adí op t vyseje ozimá sm ska. Tento postup je vhodné opakovat po dobu t í a
ti let. V posledním roce se vyseje druhov bohatá sm ska obsahující adu druh vhodných pro
dlouhodob í r st ve vinici. Po jejím zap stování se rozorají doposud dlouhodob ozelen ná mezi adí
a v nich se op t po dobu n kolika let provádí vý e uvedené pozdn letní výsevy ozimé sm sky.
Pokud to situace v podniku dovolí, bylo by vhodné v t chto prvních letech aktivace p dy p ihnojit
vinice kvalitním kompostem i vyzrálým hnojem. Pokud bychom za ínali s ozele ováním vinice, kde
byl doposud celoplo ný erný úhor, pak je op t vhodné ozelenit jen ka dé druhé mezi adí a v ideálním
ípad druhou polovinu mezi adí pokrýt slámou i k rovým mul em. Mo né je ale i ponechání
poloviny mezi adí bez pokryvu a jejich kultivace.
Pro úsp né zalo ení bylinného porostu v mezi adí je d le ité rovn p edchozí prokyp ení p dy. Zde
je d le ité jak kvalitní zaklopení drnu, tak hluboké (25 – 30 cm) prokyp ení p dy. Kombinace kyp e s
rotavátorem je vhodná pro p ípravu se ového l ka. Prokyp ení p dy a p ípravu se ového l ka lze
spojit do jedné operace s výsevem a následným zaválením osiva do p dy.
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
STRATEGIE OZELEN NÍ
Zalo ení kvalitního porostu, který by po n kolik let plnil v echny po adavky kladené na bylinnou
vegetaci mezi adí vinic je jen st í mo né na utu ené p
chudé na organickou hmotu bez drobtovité
struktury. V takovém p ípad nesta í pouze jedno prokyp ení a výsev víceletého bylinného
spole enstva, nýbr je nutné víceleté zlep ování vlastností p dy a její stability.
Na obr. . 1 je uveden p íklad meliora ního zeleného hnojení a prokyp ování p dy v pr hu t í let.
Dosavadní agrotechnika zahrnovala celoplo ný erný úhor s áste ným pokryvem p dy chudou
vegetací b hem zimy. Uvedený p íklad zahrnuje trojí prokyp ení p dy. Sou asn je v mezi adích po
prokyp ení st ídav vyseta sm s pro jednoleté ozelen ní p es zimu a její následné zmul ování na ja e a
sm s pro dlouhodobé ozelen ní, která je na ja e a následn b hem vegetace jednou a dvakrát
poválena.
Obr. 1 : Systém st ídavého ozelen ní mezi adí pro p echodnou fázi po átku zlep ování p dní
úrodnosti
erný úhor
1. fáze
srpen
únor
duben/kv ten
kv ten - srpen
ervenec
2. fáze
srpen
únor
ozelen né mezi así
prokyp ení do 15 cm
výsev meliora ní sm si
(vikev – ito – jetel inkarnát)
polámání porostu ebrovým válem
diskování
tímto mezi adím se jezdí
kyp ení do 25 cm
výsev jednoletých bylin
aplikace kompostu a 1 t
výsev víceleté sm si
(r zné druhy vikvovitých rostlin,
dal í druhy bylin)
rozhození kompostu
zaválení porostu
zaválení porostu v dob kv tu a
tvorby semen
první posekání porostu
aplikace 1 t. horninové mou ky
edkev, lupina)
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
duben/kv ten
kv ten - srpen
erven
3. fáze
srpen
ezen
horninové mou ky
zaorání vegetace
udr ování erného úhoru/
/mul (sláma)
kyp ení do 40 cm
1 t. horninové mou ky
duben
w
ezen/duben
kv ten – ervenec
první kosení porostu
aplikace kompostu
1 t horninové mou ky
zorání a prokyp ení
2. fáze
srpen
leden/únor
ezen/duben
kv ten – ervenec
3. fáze
srpen
ezen – duben
kv ten – ervenec
mezi adí s erným úhorem
ozelen né mezi adí
kyp ení do 15 cm
výsev ozimé sm sky
(vikev, hrách, ito, jetel
inkarnát)
zaorání ozimé sm sky
kyp ení do 15 cm
udr ování erného úhoru
kyp ení do 25 cm
výsev ozimé sm sky
edkev, ozimá lupina, hrách)
aplikace kompostu
(30 – 40 t/ha a 1 t horninové
mou ky)
zaorání ozimé sm sky
udr ování erného úhoru
válení porostu, kvetení,
tvorba semen
pokosení porostu
c u-tr a c k
poválení porostu
válení porostu, jeho kvetení, tvorba semen
Tab. 3 : St ídavé ozelen ní víceletými sm skami
1. fáze
Srpen
.d o
o
.c
m
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
válení porostu (kvetení, tvorba
semen
pokosení porostu
1 t horninové mou ky
prokyp ení p dy pod sm skou
válení porostu, jeho kvetení a
tvorba semen
zaorání sm si
kultivace erného úhoru
Tab. 4 : Po et de ovek v r zn ozelen ných plochách (kusy/ ha)
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
1990
1991
léto
podzim
jaro
Jetelotravní sm s
30.000
96.000
72.000
100.000
Druhov bohatá
sm s
124.000
2.000.000
136.000
178.000
podzim
.d o
m
o
.c
Termín:
Ozelen ní:
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
.d o
PÉ E O OZELEN NÁ MEZI ADÍ
V praxi ekologického vinohradnictví se v p ípad celoplo ného ozelen ní prosadilo st ídavé mul ování,
válení nebo kosení ka dého druhého mezi adí. Díky tomu, e koseno nebo mul ováno je jen ka dé
druhé mezi adí, je vegetaci v druhé polovin mezi adí umo no vykvést a dokon it vývoj a k
vysemen ní, co znamená e tento druhov bohatý porost trvale regeneruje a jeho druhová pestrost není
ochuzována. K potla ení konkurence o vodu m e být tento nekosený, resp. nemul ovaný porost
vícekrát b hem vegetace poválen ebrovaným válem. Tato operace je ov em smysluplná jen v p ípad
porostu slo eného z relativn k ehkých bylin, které se alespo z ásti p i pr jezdu ebrovaného válu
lámou. R st trav tímto zp sobem regulovat nelze. Tímto zp sobem lze po adu let ve vinici udr et
druhov bohatý porost vhodného slo ení. Pokud to na lokalit dovolí dostatek srá ek, co je na v¨ in
lokalit ji ní Moravy problematické, bylo by vhodné sekat porost ve vý ce cca 15 cm, aby v ina
rostlinných druh mohla zdárn odkvést a vysemenit. Pro su í podmínky ji ní Moravy bude pot ebné
najít vhodné druhy ni ích bylin, které by plnily v echny po adované funkce s minimální konkurencí o
vodu.
Jak z hlediska technického, tak biologického, je vhodn ím zp sobem o et ení porostu kosení ne
mul ování porostu. Kosení je jednak energeticky mén náro né a zárove podstatn mén po kozuje
hmyz a ostatní faunu koseného porostu. Výjimkou je první jarní zásah, kdy mul ováním jednak
zkracujeme bylinný porost a sou asn drtíme réví v mezi adí vinice.
Pokud musíme z d vodu nedostatku vláhy vegetaci v polovin mezi adí zapravit do p dy, pak by to
lo být provedeno na ja e od konce b ezna do konce dubna. Touto operací toti zmobilizujeme
podporou mineralizece v p
dusík, který je pak v kv tnu a ervnu k dispozici intenzivn rostoucí rév .
Pro tuto operaci jsou ideální rycí stroje.
Pokud nám jde jen o krátkodob í pozastavení r stu bylinné vegetace a sou asnou mobilizaci dusíku,
pak sta í p i dostate né vlhkosti áste né podrytí drnu v hloubce kolem 15 cm. Pokud chceme
dosáhnout intenzivn ího pozastavení r stu vegetace v mezi adí, lze pou ít disky, kterými ást vegetace
zapravíme do p dy, intenzivn ji zmobilizujeme dusík, omezíme konkurenci bylin o vodu a ást rostlinné
masy zapravíme do p dy. Tuto operaci m eme provést v r zné intenzit v závislosti na pot eb
omezení vegetace v mezi adí. V p ípad pot eby je mo né vyu ít této operace jako p ípravu p dy k
následnému p isetí vikve, jetele bílého, ho tice apod.
Bildmaterial
Abbildung 1: Blühende Gemengeeinsaat im Sommer
Abbildung 2: Intensiver Bodenaufschluss durch Wurzelbildung und Regenwurmbesatz
Abbildung 3: Wurzelbild einer Winterwicke mit intensivem Knöllchen-Besatz zur biologischen
Stickstofffixierung
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
EKOLOGICKÉ VINOHRADNICTVÍ A VINA STVÍ
pan Vlastimil Pe ina
Ekologi tí zem lci se sna í produkovat kvalitní potraviny zp sobem, který je p átelský k ivotnímu
prost edí. P ísná pravidla (Na ízení rady (ES) . 834/2007, zákon . 242/2000 Sb., o ekologickém
zem lství) ur ují, co m eme a nesmíme d lat, a kladou velký d raz na ochranu p írody.
Na ízení ekologického zem lství zakazuje libovolné pou ívání um lých hnojiv a pesticid , a
nedovolují p stování geneticky upravených plodin.
echny ekologické farmy jsou ka doro
kontrolovány, aby bylo zaji no, e spl ují po adavky
ekologických právních p edpis . Biopotraviny poznáte podle zelené ( i erné) „bio“ zna ky na obalech.
Hlavní zásady ekologického vinohradnictví
pou ít vhodné odr dy, odolné proti houbovým chorobám
odr du volit pro konkrétní polohu a p du
posilovat odolnost ke regulací
dc a chorob a tím vytvá et nep íznivé prost edí pro jejich
výskyt
zvy ovat p irozenou úrodnost p dy
sklízet hrozny v plné zralosti
echodné období trvá 3 – 5 let
Zalo ení vinice
Správné zalo ení vinice je p edpokladem úsp né produkce v budoucnu. Odr da a podno musí být
voleny pro konkrétní místo a typ p dy. P ed zalo ením vinohradu je d le itá ádná úprava terénu a
správná p íprava p dy. Zvlá d le ité pro správnou vý ivu révy jsou fosfor a draslík. Vý iva vinice je
zalo ena na p irozené úrodnosti p dy a zapracování v eho co v ní narostlo zp t (réví, ose ky, plevele,
zelená hnojení). Tím lze podpo it ivot v p
a maximální uvol ování ivin. V p ípad nedostatk ve
vý iv lze pou ít certifikovaná organická hnojiva – ekologickou chlévskou mrvu nebo kompost,
pop ípad p irozená hnojiva minerální. Vláhov konkuren ní plevelné rostliny lze likvidovat pouze
mechanicky, tedy drtit, sekat, ple kovat, mul ovat nebo okopávat, réva pot ebuje i sv tlo, vzduch a
vodu jako základ ivota.
Výsadba by m la probíhat na ja e, za íná se ihned po oschnutí p dy. Jarní o et ování BIO vinice za íná
ezem na zkrácený ta
pro v í proslun ní ke e a redukci úrody za ú elem vy í cukernatosti hrozn .
Následují dal í zelené práce.
Ochrana vinohradu
V ekologickém vinohrad je zakázáno pou ívat b né pesticidy. Je vylou ené pou ívání chemických
ípravk , jako jsou herbicidy. Proti kodlivému hmyzu se místo insekticid nasazují tzv. draví rozto i zám rn odchovaní predáto i a technologické postupy p stování se upravují ve prosp ch jejich
úsp ného rozmno ování. Draví rozto i likvidují
dce a p irozen obnovují rovnováhu p írody.
Ochranné post iky jsou v ekologickém vinohradnictví výrazn omezeny co do po tu i pou ití.
Povoleny jsou jen prost edky proti plísním na bázi m di a síry v omezeném mno ství.
Nejv í problémy mohou v bio vinici napáchat p edev ím houby, plísn a hniloby. Volba vhodného
stanovi
a správné agrotechnické postupy mohou výskytu p edcházet. O ínání a prosv tlování vylamování zálistk - je d le ité, proto e se pou ívají kontaktní - dotykové p ípravky a je nutné jim
umo nit p ístup k o et ovaným hrozn m. V p ípad nutnosti pou ití chemických p ípravk v sou asné
dob platí, e maximální mno ství aplikované m di nesmí p ekro it 3 kilogramy za rok na jeden hektar
vinice. Mohou se také pou ívat povolené mikrobiální p ípravky proti hnilobám, ale v dy jen v dávkách
neohro ujících dravé rozto e.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Výroba bio vína
V ekologickém vinohradnictví je optimální sklízet hrozny v plné zralosti, v p ípad hrozn ur ených
pro p ívlastková vína i p ezrálé. Dobrým základem pro kvalitní biovíno je pozdní sb r - s cukernatostí
nad 21°NM. Hrozny jsou zpracovány na víno tradi ním, p irozeným zp sobem, bez pou ití enzym ,
lecht ných kvasinek a dal ích podp rných látek GMO. Ke sni ování vinan a nestabilních bílkovin se
pou ívá p irozeného vychlazení vína v zimních m sících a minimální ro ní zrání v nádobách p ed
lahvováním. Ke konzervaci, stabilizaci p i zpracování, skladování a pro p ípravu k lahvování se
pou ívá jen SO² a filtrace. P ívlastková biovína nelze doslazovat cukrem, nezbytnou podmínkou je tedy
zajistit vyzrálost hrozn termínem a velikostí sklizn .
Výb r odr dy
Pro ekologické p stování vinné révy se doporu uje p edev ím odr dy odoln í v i houbovým
chorobám, které byly vy lecht né pro produkci kvalitního vína. P i p echodu z konven ního na
ekologické vinohradnictví je nutno po ítat s dobou p echodného období minimáln t i roky. Pro star í
plodné vinice je p echodné období p t let, pro mladé vinice vysazené na p ihlá ené p
(nap . orná
da) t i roky.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Vinný sklep EBEN, Lednice na Morav
Vlastimil Pe ina
Ekologický vinohrad s novými odoln
ími odr dami vhodn
ími pro výrobu bio vína.
Motto: „Cht l jsem zpracovávat jen vlastní hrozny co nej etrn ím postupem a pou ívat rychlé, isté, reduktivní metody ,
pokud mo no bez pomocných a p ídatných látek b
pou ívaných k
ní mo tu a vína, stabilizaci a konzervaci
konven ními vina i.“
Vlastimil Pe ina
Popis farmy
Vlastimil Pe ina je jedním z mála vina , kte í vyu ívají pro výrobu bio vína nové ekologické odr dy
z programu k ení na vy í odolnost proti houbovým chorobám a révokazu.
Od roku 1965 do roku 1995 pracoval na Vina ském ústavu Zahradnické fakulty v Lednici na Morav
Mendlovy zem lské a lesnické univerzity v Brn . V roce 1996-97 p sobil jako vedoucí st ediska
Vinice a výroba vína na kolním zem lském podniku v Lednici.
Od roku 1992 je vinný sklep EBEN lenem Svazu ekologických zem lc PRO-BIO a výrobce
certifikovaného bio-vína. Od roku 1998 se Vlastimil Pe ina ji jako fyzická osoba v nuje samostatnému
hospoda ení v ekologickém vinohradnictví a vina ství.
Vinná réva
Vina ská farma rodiny Pe inových obhospoda uje ekologickým zp sobem 2 ha vinic. Vinohrad se
nachází v Lednicko-Valtickém areálu nad Hlohoveckým rybníkem. P es ádek je bylinný koberec
(obd lávaný mul ováním) a pod ádky je mezka (obd lávána kosením).
Ekologické p stování révy spo ívá p edev ím v tom, e ve vinicích je vylou ené pou ívání chemických
ípravk , které nejsou p irozen odbouratelné na p vodní p írodní prvky. Jsou povoleny pouze (a to
na po ádání kontrolního orgánu) omezené limity sirnatých a m natých p ípravk . O et ení proti
kodlivému hmyzu
í vyselektovaní draví rozto i a proti hnití hrozn p ípravky na bázi hub, co
irozen obnovuje rovnováhu p írody.
Zdaleka ne v echny odr dy hrozn lze bezproblémov p stovat ekologicky. Proto jsme si vybrali
odr dy odoln í proti houbovým chorobám. Jako jediní v eské republice p stujeme pouze nové
uznané registrované a tím povolené odr dy - Malverina, Hibernal, Laurot a dosud spolupracujeme
v oblasti programu k ení révy vinné na rezistenci.
Nové odolné odr dy mají pro budoucnost ekologického vinohradnictví a vina ství velký význam,
proto e vy adují minimální nebo ádnou chemickou ochranu (podle síly infek ního tlaku houbových
chorob v daném roce). Pro k ení se vyu ívají vybrané genoalogicky vhodné donory (p ena e
odolnosti získané 150letým lecht ním). Dávno p ekonané mezidruhové k ení evropské révy s
americkými odolnými druhy nahradilo pozd í pou ívání francouzských k enc s nejjakostn ími
odr dami evropskými. Tím se docílilo, e nové odr dy ji mají v genofondu podílov více ne 90–95 %
západoevropské „krve“ a snesou v kvalit to nejp ísn í srovnání. O tom sv í mnohá ocen ní na
presti ních sv tových výstavách vína.
Nevýhodou je jejich dosavadní malá popularita, a také men í d ra b
znalých spot ebitel v
„nové“. Z p stitelského hlediska je nevýhodou omezená mo nost vysazování vinic.
.d o
m
o
.c
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Charakteristika odr d
MALVERINA
Vedle Donoru je v záv re ném k ení z b ných odr d Veltlínské ervené rané a Merlot. Tato odr da
byla vy lecht na ve Vinselektu Perná, v genobankách v Lednici, B eclavi a Perné, skupinou lechtitel
Doc. Ing. M. Michlovský, CSc., Ing. F. Mádl, Prof. Ing. V. Kraus, V. Pe ina, L. Glos a uznána v roce
2001.
Odr da s vysokým a pravidelným výnosem, vzhledem ke své odolnosti k houbovým chorobám je
doporu ována pro ekologické vinohradnictví. Víno je vysoké kvality, harmonické, lehce aromatické,
odr dové chuti.
V mladých, reduktivn kolených vínech Malveriny vynikají prvotní hroznové tóny aromatických látek.
i stárnutí se víno pom rn rychle zapl uje a nastupuje typická sko icová ko enitost. Ve star ích
vínech z dobrých ro ník se objevuje chlebovina. Víno je zvlá vhodné do r zných cuvée, kterým
dodává plnost chuti.
Barva: slámov lutozelená
: originální, jemná, p ipomínající kv tnat bylinnou v ni a tropické plody
Chu : st edn plná a plná podle stupn vyzrání hrozn , stabilní kyselina, která je d le itou kostrou
pozdn sb rové harmonie vína a umo uje dlouhodobou perspektivu zrání
Ve v ni a chuti m eme hledat: originální, jedine nou sko icovou ko enitost, bylinnou, pozdn
sb rovou a ovocnou medovost
Stolování: vína Malveriny lze velmi dob e kombinovat s masitými pokrmy tradi ní eské kuchyn .
HIBERNAL
Nová odr da s dominantním vlivem finálního k ení s Ryzlinkem rýnským (F2, generace).
Byla vy lecht na v N mecku a v R byla uznána Státní zku ební komisí v roce 2004.
Ka doro ní vy í cukernatost ne u Ryzlinku rýnského umo uje vyrobit p ívlastkové bio víno.
Barva: zelenozlato lutá
: intenzivní, podstatn bohat í kyti ka ne u Ryzlinku rýnského
Chu : plná, velmi extraktivní s pevnou vinnou kyselinou a pep natou ko enitostí po Ryzlinku rýnském
Ve v ni a chuti m eme hledat: zralou broskev, kv t bezu, lípy a citrusu s nádechem vanilky Stolování:
Hibernal m eme podávat k p edkrm m, rybám, sýr m i r zným masitým pokrm m, kterým lahodí
originální ko enitost s p íslu ným temperováním. Sladké výb ry se dob e hodí k dezert m.
LAUROT
Nová perspektivní odr da – ve finálním k ení je z b ných odr d Merlot, Frankovka,
Svatovav inecké.
Odr da byla vy lecht na ve V deckovýrobním sdru ení Rezistent Velké Bílovice skupinou lechtitel
Ing. M. Michlovský, Ing. F. Mádl, Prof. Ing. V. Kraus, V. Pe ina, L. Glos. Pyl byl získán z výzkumného
ústavu v Ki in vu v Moldávii, vlastní k ení a selekce byly provedeny v Lednici, B eclavi a Perné. V
roce 2004 byla zapsána na seznam povolených odr d v R.
Odr da poskytuje víno vysoké kvality vyzna ující se aromatickou v ní a harmonickou chutí typu
Svatovav inecké. P i zrání se víno rychle sametov zapl uje.
Barva: velmi tmav granátová s fialovými odlesky
: sv í, s ovocnými tóny
Chu : plná, jemná, atraktivn harmonická s merlotovou t íslovinkou a dochutí
Ve v ni a chuti m eme hledat: erné vi , erný rybíz, plody erného bezu a bor vek
Stolování: Víno je vhodné k masitým jídl m s neutrálními omá kami, kdy vynikne jeho harmonie.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ZELENÉ PRÁCE VE VINICI
Zahrnuje ka dý p ímý i nep ímý vliv na tvorbu listové st ny , které vedou k optimalizaci listové plochy
pro produkci dostate ných úrod a kvalitních hrozn . Presti t chto prací neustále stoupá, management
prací je zam en p edev ím k získání lep í kvality hrozn .
Pat í sem:
1.
ní kmínk
2. Podlom
3. Vylamování zálistk
4. Zastrkování letorost
5. Ose kování
6. Odlis ování zóny hrozn
7. Mimo ádné práce- um lé doopylování, krou kování letorost , cizelování hrozn , protrhání
hrozn
1.
ní kmínk = vylamování letorost ze spících o ek na starém d ev .
§ Letorosty na kmínku rychle d evnatí – je nutné tuto práci ukon it p ed d evnat ním, nejlépe do
konce kv tna.
§ Pozdní odlis ování po kozuje vodivost kmene – vzniklé rány se patn hojí, prosychání dovnit
kmene zt uje pohyb ivin.
§
asová náro nost je asi 20 hod/ha
2. Podlom = odstran ní nepot ebných letorost na plodném d ev . Jedná se o
korekci ezu. Náro nost je 15-30 hod/ha
§ Provádí se co nejd íve aby nezd evnat ly.
§ Odstra ují se v echna vyra ená podo ka a nado ka, dále p ebyte né letorosty z hlavního o ka
etn jalových.
§ Nejd íve v mladých plodných vinicích.
§ Cílem je –regulace plodnosti, rozlo ení a po et ponechaných letorost na ke i, provzdu ení
ke e. U kordónových tvarech se vylamují letorosty i na kordónových ramenech.
§ Podlom na ke ích po kozených pozdními jarními mrazíky – takové ke e mají více jalových
letorost vyra ených z podo ek.
§ Ponechávají se v echny pot ebné pro zachování architektury ke e bez ohledu zda mají
kv tenství.
3.
§
§
§
§
§
§
§
Vylamování zálistk
Zálistky podporují vytvá ení cukru v hroznech zejména v dob zrání a sou asn vy ivují zimní
ka
Vyr stají z letních o ek, tvorba zálistk a intenzita r stu
je i odr dovou zále itostí - vysoká tvorba zálist -Tr. , Sau, SZ, Sva, le ité provád t u odr d s krátkými internodiemi
Na svislém letorostu je intenzita r stu zálistk ni í
Tato práce je náro ná na as, spojuje se zastrkováním letorost a podlomem
inou se d lá 2x b hem vegetace, hlavn v zón hrozn
Vylamování zálistk provést v as – dokud neza nou d evnat t
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
4. Zastrkování letorost do dvojdrátí
U vysokého vedení jen a ½ letorost , ostatní rostou voln a po odkv tu se zakrátí
le ité u st edního a nízkého vedení
§ Usm uje r st letorost (do svislé polohy ne ikmo)
§ Provádí se b hem vegetace podle pot eby 2 – 3x soub
s ostatními zelenými pracemi, hlavn
s vylamováním zálistk
§ Zajistí pr jezdnost mezi adí pro mechanizaci bez po kození letorost , zlep í ochranu
§ Pracnost p i ru ním zastrkování je asi 100 hod./ha
§
i mechanizovaném zastrkování let. asi 10 hod./ha
5. Ose kování
§
letorosty p erostou asi o 0,5m horní dvojdrátí ( ½ ervence a podruhé ½ srpna)
§ Podpo í se vyzrávání letorost , hrozn , o ek i zálistk
§
le ité je stanovení správného termínu – p ed asným podpo íme r st zálistk a zahu
ke e
§ První zakrácení je asi 20cm nad horním dvojdrátím, druhé asi o 10cm vý e
§
le ité je ponechat 10 – 12 list na hlavním letorostu
ní
6. Odlist ní zóny hrozn
Provádí se ru
(20 h/ ha) nebo strojem (5 hod / ha)
§ Odstraní se spodní dva a ty i listy v úrovni plod
§ Cílem je lep í p ístup sv tla p ímo k plod m, provzdu ení ke e a omezení houbových chorob,
ístup post ik , zlep í se tvorba polyfenol u modrých odr d
§ Lze d lat ji p t týdn po odkv tu jen z jedné strany odkud nep ichází kroupy, druhou stranu
v dob zam kání
§ Bere se v úvahu odr da, zdravotní stav ke e, vitalita r stu, zatí ení ke e
§ Ned lat v dob vysokých teplot a intenzivního slune ního zá ení – úpal hrozn
§ Správný termín i provedení zvý í cukernatost a o 2°NM a sní í kyseliny v hroznu a o 2‰
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
PO ADAVKY RÉVY VINNÉ NA STANOVI T
Réva vinná má velké po adavky hlavn na klimatické podmínky a dal í podmínky-tzv. ekologické
faktory ( souhrn t chto faktor ozna ují Francouzi jako terroir – ozna uje kvalitu stanovi révy)
Ty rozd lujeme na : postradatelné a nepostradatelné
1.
•
•
•
•
Postradatelné
Zem pisná poloha
Nadmo ská vý ka
Expozice
Délka a sklon svahu
2.
•
•
•
•
•
Nepostradatelné
Sv tlo
Teplo
Voda
Vzduch
da
sobení ekologických faktor se m ní – b hem dne a roku, p sobí kladn i záporn a závislost révy
je na nich velmi výrazná a významn ovliv ují kvalitu hrozn . Rostlina je schopna se jim áste
izp sobit. Faktory p sobí v dy souhrnn . Réva má v jednotlivých ivotních obdobích i b hem
fenofází rozdílné po adavky na podmínky prost edí. Výb r odr d ovliv uje p stitelsko – ekonomické
pom ry. To vy aduje dokonalé vyu ívání ekologických faktor .
Odr da prost edí a zp sob p stování tvo í celek, který se promítne do kvality hrozn a vína.
1. POSTRADATELNÉ
n Zem pisná poloha
- réva vinná se p stuje mezi 25 – 52° severní a ji ní zem pisné ky
- ím blí e k rovníku p eva ují modré odr dy pro výrobu ervených vín – mají více
anthokyan
- ím blí e 50° - p stuje se více bílých odr d na výrobu bílých vín – vína mají více kyselin
- velký vliv hraje vzdálenost od mo e – p ímo ské klima rév více vyhovuje, jsou zde
men í rozdíly teplot v ro ních obdobích (kontinentální klima – rév nevyhovuje – jsou
zde velké rozdíly teplot hlavn léto – zima, asté zm ny po así)
n Nadmo ská vý ka
- je v závislosti na zem pisné poloze
- na ka dých 100 m .n.m klesá - Ø teplota o 0,6°C,
- cukernatost o 0,8 – 1,0° NM
stoupá - obsah kyselin o 0,9 ‰
- vlivem ni ích Ø denních teplot a krat í vegeta ní dob se oddalují fenofáze
- v na ich podmínkách lze vyu ívat polohy do nadmo ské vý ky 250 – 300 m
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
- v Evrop se pohybuje hranice p stování kolem 650 m, ji ní svahy Alp a 1000 m, v Peru 1200, v
Ekvádoru a 2 700
n Expozice = orientace svahu ke sv tovým stranám
1. ji ní svahy
- nejteplej í podmínky mikroklimatu,
dy mají vy í výpar – jsou nejsu í a nejteplej í
- Ø teplota p dy za vegetace je o 4,4°C vy í ne u severních, p i sva itosti 14°p ijímá asi
o 20% více slune ní energie
- Ø teplota p dy mimo vegetaci o 2,4°C
st ke e je slab í, sklizn ni í, vyzrávání hrozn d íve, vy í jakost
2. západní
- mají mocn í p dní vrstvu, vy í sklizn
- úrodnost vy í, list po no ní rose usychá pomalu, riziko chorob
3. východní
- prudké st ídání no ních a ranních teplot (riziko jarních a podzimních mrazík )
Kvalita svahu: 1.ji ní, 2. jihozápadní, 3. jihovýchodní, 4. západní, 5. východní
n Sklonitost a délka svahu
spodní ást svahu
- vlivem nánosu splavené p dy má p dy hlub í, úrodn í, vlh í,
- vhodné pro odr dy úrodn í, náro
í na vodu, pozd ra ící, mrazuvzdorn í
- st ední ást - teplá, v í vodní eroze, p dy chud í – su í, vhodná pro odr dy pozd í
horní ást svahu
dy suché, polohy v trné – v trná eroze
- vhodné pro odr dy ran í mén náro né na vláhu
Ji ní svah zvy uje proti rovin p íjem slune ní energie u sklonu svahu 10° o 20%, u sklonu 20° o 34%,
u sklonu 30° o 46%. Roviny zase sni ují náklady na produkci, ale v dy za cenu ni í kvality.
2. NEPOSTRADATELNÉ EKOLOGICKÉ FAKTORY
Sv tlo
• Réva vinná rostlina je sv tlomilná a teplomilná
• Umo uje fotosyntézu, p íjem ivin, diferenciaci o ek, tvorbu barviv
• Nedostatek sv tla zp sobuje – tenké letorosty, dlouhá internodia, men í velikost a po et
soukv tí.
• Optimum je 1800 – 2200 hodin slune ního svitu za vegetaci (minimum 1600)
•
sobí sv tlo: p ímé, rozptýlené, odra ené, (ultrafialové 7%, viditelné 48%, infra ervené 45%)
• Mno ství sv tla m eme ovlivnit:
- expozicí a orientací ad
- sponem a vedením
ezem, hustotou ke e a zelenými pracemi
• Na stanovi ti p sobí sv tlo a teplota v dy spole
Teplo
Vliv teploty na nástup a pr h fenologických fází:
- proud ní mízy za íná p i teplot p dy + 8°C v hloubce 50 cm
- optimální teplota p i kvetení je 20 – 25°C
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
-
tepelná suma aktivních teplot na (sou et v ech pr
rných denních teplot 10°C –
ovliv uje délku vegeta ní doby. Pro vyzrávání d eva a plod je 2400 – 2800°C)
Suma efektivních teplot = sou et ástí pr
rných denních teplot p evy ujících +10°C.
Slou í k vyjád ení rozdíl mezi dv ma stanovi ti se stejnou sumou aktivních teplot.
ro ní Ø teplota v na ich podmínkách je 9°C, ervencová 18°C, Ø teplota za vegetaci
15°C
nízké teploty nep ízniv p sobí na: ra ení kvetení, vyzrávání d eva a plod , vysoké
kyseliny
velmi nízké – pozdní mrazíky na ja e -2°C, brzké podzimní – 2°C a více, zimní – 5°C,
-20°C, -25°C (zále í zda p sobí krátkodob nebo dlouhodob , po kozují o ka - réví,
staré d evo).
w
Voda – význam
• Je sou ástí v ech ivých organizm , dopravuje iviny
• Srá ky- d le ité je mno ství a jejich rozd lení v pr hu roku ( optimum je 600 – 800 mm za
rok, 500 mm za vegetaci – min 300 mm v na ich podmínkách), p i výnosu 10 – 12 t/h
pot ebuje réva 400 – 500 mm srá ek.
• Rozd lujeme je na:
- kapalné (dé , rosa, mlha)
- tuhé (sníh, kroupy)
• Po ítat se ztrátami vody ze srá ek na svazích odtokem a na lehkých p dách pr sakem
• V na ich podmínkách je d le ité správn hospoda it s vláhou, p da by m la být pokryta
• Období zvý ené náro nosti révy na vodu:
- od za átku fáze tvorby bobulí – asi 45% z celkové pot eby – nedostatek sní í
vý ivu, nár st bobulí, diferenciaci o ek, ( nadbytek – rozvoj chorob, ochlazení,
zpo ní vegetace)
- od za átku zam kání – asi 40% z celkové pot eby – nedostatek sní í tvorbu
cukr a vyzrávání d eva, váhu hrozn , (nadbytek – z ed ní cukr , hnití,
opo ní vyzrávání, potí e p i sb ru).
Ovzdu í
• Slo ení – O2 = 21%, N = 78%, ostatní plyny 1%. Nep ízniv p sobí exhaláty hlavn SO2,
výfukové plyny i pesticidy.
• Proud ní vzduchu – velký vliv na zdravotní stav a r st. Významn ovliv ují tepelné pom ry
stanovi . M e být p íznivé a nep íznivé (vylamování letorost , povalení drát nek)
•
trné polohy – d le itý je sm r a síla v tru. Nebezpe í v trné eroze, úlet ochranných
ípravk a hnojiv
da
• Réva je na p du nenáro ná (za p edpokladu, e bude dostate
provzdu ená – bude mít
dostatek ivin a bude p im en vlhká), roste i tam, kde jiné rostliny nerostou
• Nejvýrazn ji ovliv uje charakter a senzorické vlastnosti vína.
• Do hloubky 30 cm je 30% ko en , 30 – 50 cm je 60% ko en , >50 cm je 10% ko en
Vhodnost p d pro révu:
Kamenité
-
vzdu né, teplé, s dobrým vsakem- mén eroze, nemusí se p íli obd lávat. Je-li dobrá
vodní kapacita má réva bujný vzr st a dob e plodí. P dy jsou kvalitní, ale patn se
obd lávají, jsou v dy p ístupné pro mechanizaci
.d o
o
.c
m
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Pís ité
-
podobné p edchozím, odolná proti révokazu obsahuje li 70 k emi itého písku
volit bujn ji rostoucí podno e, modré odr dy, z bílých odr dy s výrazn í kyselinou a
extraktivn í, nebo stolní odr dy
hrozny brzy zrají, málo hnijí, mají dostatek anthokyan
Vápenité
-
mén úrodné, réva trpí loutenkou,
nutný je výb r podno e i odr dy( C 2, Teleki 5 C,125 AA, RB, RM, RV, VZ, FR,
Pálava)
Hlinité a jílovité
- mají velkou vodní jímavost, málo vzdu né, pomalu se proh ívají,
- réva má bujný r st, jsou úrodné jsou vhodné pro p stování jiných rostlin
- nutný výb r odr dy a podno e (SO 4, 5 C, Kobery, up ednostnit odr dy s malou
kyselinou a aromatické)
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VÝSLEDKY MATENÍ SAMC OBALE
FEROMONY V ROCE 2007 – V ROCE
T Í GENERACÍ OBALE
V p edchozích dvou ro nících Vina ského obzoru (VO 12, 2005, str. 601-603 a VO ??? 2006, str. ???)
byli tená i Vina ského obzoru informováni o výsledcích v ochran vinic za pou ití této moderní, svou
podstatou nezvyklé metody. Na uvedených stránkách VO se také tená i mohou podrobn seznámit
s principy fungování této metody. Pro úplnost jen uvedu, e se jedná o „provon ní“ vinic sexuálním
feromonem obou druh obale , v d sledku eho samci nenajdou samice a neoplodn né samice
nekladou vají ka schopná dal ího vývoje. Druh se tak ve vinici dál nemno í.
Výsledky dosa ené v pokusech roku 2005 a v provozních aplikacích r. 2006 tená i VO rovn najdou
na uvedených stránkách p edchozích ro ník VO. Proto e v roce 2007 byla tato metoda na jihu
Moravy a v echách vyu ita na celkové plo e 1 835 ha vinic a v naprosté v in vinic jsme
monitorovali napadení housenkami obale po první a druhé generaci obale , v n kolika vinicích pak i
napadení hrozn housenkami 3. generace obale , je zajímavé analyzovat výsledky dosa ené touto
metodou a konfrontovat tyto výsledky s p edpoklady, které byly v p edchozích letech v souvislosti
s metodou matení samc obale publikovány.
Rok 2007 – rok t í generací obale
Vegeta ní sezóna roku 2007 byla extrémn teplá. To se projevilo ji na za átku letu první generace
obou druh obale . První motýli byli ve feromonových lapa ích zji ni ji v prvním dubnovém
týdnu. Tento ne ekan asný nástup letu obale p ekvapil i v inu vina monitorujících jejich let
feromonovými lapáky – viz graf letu obale v Kobylí, kde monitoring za íná a 21.4., co je zhruba
termín za átku letu obale v normálních letech. Jak ze z grafu z ejmé, let obou druh obale kon í
v první dekád kv tna, co je o zhruba 14 dn d íve ne v letech 2005 a 2006. Let motýl druhé
generace za al ji kolem 10. ervna, co bylo op t zhruba o 14 dn d íve, ne za átek letu v normálních
letech. Proto e i ervenec a srpen byly velmi teplé, za ali ji v první dekád srpna (viz graf) létat motýli
3. generace obale . Ti se pom rn hojn vyskytovali a do poloviny zá í.
Významná je rovn skute nost, e takto extrémn teplý rok s pln vyvinutou t etí generací obale byl
rovn v roce 2003, to znamená, e z posledních p ti let se tato situace opakovala ve dvou letech. To
odpovídá analýzám klimatolog , kte í íkají, e celosv tov bylo v posledních 11 letech deset teplotn
rekordních let. Pokud by byly pravdivé i jejich prognózy, co je dost pravd podobné, pak se tato
situace bude opakovat stále ast ji.
Co znamená t etí generace obale z hlediska kvality hrozn ? Proto e se v na ich zem pisných kách
jedná o nový fenomén, p esnou odpov zatím neznáme. V p ípad hrozn ur ených pro ty nejvy í
kategorie, jako jsou pozdní sb ry, výb ry, bobulové výb ry a podobn je pravd podobné, e kombinace
silné t etí generace obale , jejich housenky po kodí hrozny a de tivého zá í, tak jak tomu v roce 2007
bylo, znamená zvý ené riziko výskyt botritidy. Tento, pro nás nový fenomén má ale je
jeden
sledek. P i prezentaci vývoje metody matení samc obale v Itálii (V. Veronelli na konferenci
VinoEnvi 2007 v zá í 2007 v Mikulov ) jsme byli upozorn ni na to, e v p ípad neo et ení vinic proti
3. generaci obale následoval v dal ím roce v dy zvý ený výskyt obale ji v první a dle systému
ochrany i ve druhé generaci.
Z tohoto pohledu je jist významné, e metoda feromonového matení samc odparníky firmy ShinEtsu
i u nás spolehliv pokryla v echny t i generace obale , tak jak je to zdokumentováno i v Itálii a ve
výcarsku m ením odparu feromon z odparník .
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Výsledky roku 2007
Jak ji bylo uvedeno v úvodu, v roce 2007 bylo v R feromony o et eno 1835 ha vinic ve více ne 100
podnicích. Proto e jsme vlastn byli ve fázi zavád ní této metody, sna ili jsme se vyhodnotit napadení
ech vinic, v nich byly feromony metodou MD aplikovány. V první generaci jsme hodnotili v dy 200
kv tenství na náv trném okraji o et ené vinice a 200 kv tenství ve st edu této plochy. Pokud byl
feromony o et en v í komplex vinic, hodnotili jsme i napadení jednotlivých majitel a jednotlivých
odr d. Takto se poda ilo vyhodnotit v 1. generaci napadení, respektive ú innost metody v celkem 179
vinicích, kde bylo hodnoceno celkem 35.600 kv tenství. Ve druhé generaci jsme hodnotili 100 hrozn
ve st edu vinice a 100 hrozn na náv trném okraji. Tímto zp sobem jsme vyhodnotili napadení 19.400
hrozn ve 185 vinicích.
V první generace jsme zjistili pr
rnou úrove napadení kv tenství ve feromony o et ených vinicích
na úrovni 0,31 %, ve druhé generaci pak bylo zji no napadení hrozn na úrovni 0,24 %. Z celkové
plochy 1835 ha feromony o et ených vinic bylo p i hodnocení ve druhé generaci zji no ve st edech
vinic na 1640 ha nulové napadení. Na dal ích 191 ha bylo zji no napadení hrozn do jednoho
procenta a pouze na dvou zhruba dvouhektarových vinicích bylo zji no vy í napadení. Významné je
rovn , e t chto skute
mimo ádn dobrých výsledk bylo dosa eno v podstat bez jakéhokoli
dodate ného o et ení insekticidem. Pouze poloviny jedné ze dvou malých, dvouhektarových ploch byla
po první generaci o et ena pro srovnání biopreparátem Biobit XL.
Stejn významnou skute ností, jako je mimo ádn vysoká ú innost, je i fakt, e uvedené výsledky byly
na mnoha v ích plochách o rozloze n kolika desítek a cca 140 ha, kde byly feromony pou ity ji
druhým, p ípadn t etím rokem, dosa eno uvedené ú innosti s redukovaným mno stvím feromon . Na
kolika plochách, nap íklad v komplexu asi 110 ha v Popicích jsme p i redukci dávky na 80 – 60 %
nena li na 16 místech, kde bylo v dy na 100 hroznech kontrolováno napadení, ani jedinou housenku.
Na t chto plochách bude mo né, p i zachování plné dávky feromon na cca 15 – 20 m irokých
okrajích dále redukovat dávku feromon na cca 50 – 60 %.
A ekonomika?
Potvrzením p edpokladu, e po po áte ním sní ení popula ní hustoty obale je mo né v dal ích
letech podstatn redukovat dávku aplikovaných feromon má velký význam i z hlediska náklad na
ochranu. Jestli e cena plné dávky byla 2560,- K /ha, pak cena o et ení ploch s redukcí dávky na 60 %
vodních 500 odparník ji klesla na 1540,- K /ha. Perspektivn je mo né na takto velkých, plo
et ených komplexech vinic p i udr ení stoprocentní ú innosti uva ovat o redukci dávky a na 40 %
vodního mno ství 500 odparník /ha, ím se dostaneme na cenu spolehliv ni í, ne by byla cena
dvou insekticidních zásah kterýmkoli p ípravkem.
sní ené náklady na aplikaci feromon , mo nost
Zcela nejv í význam v ak dle názoru mnoha vina , s jich jsme se p i hodnocení dotazovali na jejich
spokojenost s touto metodou mají dva aspekty. P i spolehlivé v podstat 100 % ú innosti je významné
to, e se vina u v bec nemusí starat o asování ochranných zásah , co je v letech, jako byl rok 2007
se t emi generacemi obale mimo ádn významné. Druhým významným momentem je skute nost, e
není nutné uva ovat o spojování ochranných zásah proti obale m s fungicidní ochranou. P i pou ití
feromon pak lze optimalizovat pouze termíny fungicidní ochrany.
Feromony u nás a v zahrani í
.d o
m
o
.c
Vezmeme-li v úvahu rovn
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Zajímavé je rovn srovnání situace a výsledk dosahovaných za pou ití feromon v zahrani í.
Z hlediska roz ení feromon v ochran vinic je stále evropskou jedni kou výcarsko, kde se dnes
et uje touto metodou ro
asi 7.655 ha, co je 53 % ve keré plochy vinic. P i extrémn malé rozloze
vinic výcarských vina ských firem se jedná o úctyhodnou spolupráci asi 27.000 vina . Druhé místo
v rozsahu pou ití feromon ve vinicích zaujímá v Evrop N mecko, kde je z celkových zhruba 100.000
ha vinic feromony ro
o et eno asi 36.000 ha. Procenticky se z hlediska roz ení ochrany vinic
feromony dostala eská republika se zhruba 10 % o et ených vinic (1.835 ha z celkové plochy cca
18.500 ha). Absolutním rozsahem jsme v tomto ohledu samoz ejm hluboko za Francií, pan lskem a
Itálií, kde se plochy vinic o et ované feromony pohybují mezi 8.000 – 18.000 ha.
Z hlediska ú innosti ochrany dosahované touto metodou jsou na e výsledky srovnatelné s evropskou
pi kou, kterou p edstavují výcarské vinohradnické oblasti a Ji ní Tyroly s Trentinem na severu Itálie.
Zde se pohybovala v roce 2006 pr
rná úrove napadení hrozn kolem 0,1 %.
i analýze úsp nosti metody MD se ukazuje n kolik klí ových faktor , které rozhodují o spolehlivé
innosti této metody.
- Základním momentem je „inteligentní“ odparník zabezpe ující dlouhodob (po dobu zhruba 6
síc ) dostate nou úrove odparu feromon a formulace feromon chránící feromony i na
povrchu odparník p ed UV zá ením a mikroorganizmy. V kombinaci s rozumnou cenou, která
nenutí u ivatele poddávkovávat doporu ená mno ství odparník , jde o klí ový faktor.
- Druhým klí ovým momentem je pou ití metody MD v systému Integrované Produkce i
biologického vinohradnictví. V t chto systémech, které ji svou podstatou et í u ite né
antagonisty obale , m e dojít k plnému vyu ití kombinovaného tlaku feromon a u ite ných
parazitoid a predátor na populace
dc , co vede k tém stoprocentní ú innosti této
metody.
- Významné je rovn ozelen ní mezi adí vinic, které pozitivn ovliv uje „délku ivota“
feromon . Feromony se v ozelen né vinici navazují na voskové vrstvy povrchu bylinné
vegetace a odtud se znovu uvol ují. V p ípad erného úhoru v mezi adí se feromony, které se
dostanou na povrch p dy, velmi rychle vlivem mikrob v p
rozpadají.
- Dal ím významným faktorem je kvalitní servis spojený se zavád ním feromon . Vina i musí na
za átku práce s feromony dostat kvalitní instruktá k aplikaci odparník (r zné rozlo ení
odparník na svazích, p esný monitoring napadení a od toho se odvíjející doporu ení
ípadných dodate ných aplikací biologických insekticid p i po áte ní redukci populací
dc
atd.)
- Velmi významným faktorem je také ochota vina
vzájemn p i aplikaci feromon
spolupracovat. Ú innost metody toti zhruba do plochy 100 ha roste s velikostí ucelené plochy,
na které jsou feromony pou ity. Tento efekt se projevuje hlavn v „kritických“ místech metody,
jako je její ú innost na okrajích o et ovaných ploch, na náv trných ástech vinic, v úrovni
innosti levn ího p ípravku Isonet L plus proti obale i jednopásému, jeho feromonu je
v p ípravku jen 10 % a p edev ím v mo nosti redukovat v dal ích letech mno ství pou itých
odparník a tím i cenu ochrany p i zachování spolehlivé vysoké ú innosti.
i dodr ení v ech t chto faktor se z feromonového matení obale
edpoklady pro produkci naprosto zdravých hrozn .
stává pi ková metoda vytvá ející
Let obale v Kobylí v letech 2004 – 2007
Let obale v N
kách 2007
innost metody MD v Popicích, 2007
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
VLIV VINOHRADNICTVÍ NA IVOTNÍ PROST EDÍ
VLIV EKOLOGIE NA KVALITU VÍNA
Vinice jsou v jihomoravské a dolnorakouské krajin velmi významným krajinotvorným prvkem. To
platí jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Dnes si malebnou jihomoravskou a
dolnorakouskou krajinu bez vinic ani neumíme p edstavit. I ozelen né pásy mezi adí, které byly mnoha
vina i p ed 15 lety vnímány jako neuvá ená revoluce se dnes pomalu stávají samoz ejmostí.
K daleko záva
ím zm nám v ak v pr hu 19. a 20. století do lo v ochran vinic.
Po kalamitách zp sobených t emi
dci a patogeny zavle enými do Evropy z Ameriky - m kou
révokazem, plísní révovou a padlím révovým do lo na p elomu 19. a 20 století k drastickému poklesu
ploch vinic. Opakující se kalamity t chto patogen vinice ve st ední Evrop tém zlikvidovaly.
ením bylo
pování révy vinné na podno e odolné révokazu a v p ípad plísn a padlí pak
et ování bordóskou jíchou a sírou.
Zde v ak za íná dal í etapa vzájemného p sobení vinohradnictví a krajiny. S intenzivním chemickým
et ováním vinic proti chorobám a
dc m jednak neustále p ibývalo problém –objevily se do té
doby neznámé svilu ky, hál ivci atd. a rostl negativní vliv ochrany vinic na okolní krajinu i zdraví lidí.
které z t chto vliv , jako nap íklad po kozené spole enstev mykorhyzních hub v p dách jsou t ko
prokazatelné, mnohé, jako nap íklad úbytek citlivých druh hmyzu a rostlin v rezervacích sousedících
s vinicemi prokázány jsou. Rovn ka doro ní otravy pracovník zem lských podnik post iky typu
Metation, Intration, Soldep atd. kradených do pivních lahví v socialistických podnicích byly jedním
z aspekt éry intenzivní chemické ochrany 60. – 80 let. DDT z této doby je je
dnes snadno
detekovatelné v p dách Pálavských rezervací.
K obratu za alo docházet koncem devadesátých let, kdy se s pou íváním dravého rozto e T. pyri
poda ilo z vinohradnické technologie vylou it nejproblemati
í insekticidy. Ty byly
nahrazeny selektivními biopreparáty na bázi bakterie Bacillus thuringiensis. V roce 1989 byl rovn
zalo en Svaz integrované produkce ve vina ství. Z p vodních 12 zakládajících podnik se dnes rozrostl
na úrove cca 160 lenských podnik o vým e zhruba 7.000 ha vinic.
Ozelen ním vinic se jednak minimalizovala eroze p dy a do lo k podstatnému o ivení p dy. Rovn
obsah humusu v p dách vinic se za al pomalu zvy ovat. Vybudováním sít zhruba 70 meteostanic a na
navázaného poradenství byly vytvo eny p edpoklady pro dal í sní ení aplikací fungicid . V sou asné
dob dochází k úplnému vy azení aplikací insekticid z vinic zavád ním technologie matení samc
kodlivých obale . Uvedené technologie mají je
jeden výrazn pozitivní efekt. Tím je produkce
zdravých hrozn , které je mo no ponechat bez výrazných ztrát zrát ve vinici a hluboko do podzimu a
produkovat tak ty nejvy í kategorie vín.
Sou asn se zhruba v 10 podnicích rozbíhá ov ování systému fungicidní
ípravcích povolených v biologickém vinohradnictví.
ochrany zalo ené na
Uvedené zm ny vytvo ily p edpoklad k výraznému zvý ení kvality hrozn a pota mo kvality vín
produkovaných dnes v celé oblasti ji ní Moravy.
.d o
m
w
o
.c
C
m
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c

vinohradnictví se zaměřením na ekologii

Transkript

Podobné dokumenty

TOM. 2 / 2011 ISSN: 1804-2732 uzeum regionu Valašsko, Vsetín