Zpravodaj speciál

Komentáře

Transkript

Zpravodaj speciál
Plaskýý!
ZPRAVODAJ
2 0 1 1 - ROK
Ročník: XXI.
Číslo: Special
ÚVODNÍK
FOTOGRAFIE
Vydáno dne: 31. 12. 2011
Cena: neprodejné
MK ČR E 12300
Proč Rok fotografie 2011 v Plasích?
Před třiceti lety, v roce 1981, konkrétně 26.
9. 1981 ve 13.00hod. byla v našem plaském
klášteře zahájena fotografická výstava 9&9.
Touto výstavou vyvrcholila tříletá výstavní
činnost v Činoherním klubu v Praze, kde se na
výstavách 9 a 9&9 představila celá jedna
generace
českých
fotografů.
Ústřední
osobností, která kolem sebe tyto fotografy
soustředila a všechny výstavy uváděla, byla
historička fotografie Anna Fárová, významná
osobnost a propagátorka fotografie, především
též velká propagátorka české fotografie ve
světě. Pro niž byla – poté, co byla po podpisu
Charty
77
propuštěna
z pražského
Uměleckoprůmyslového muzea – výstava v Plasích důležitým dílem. Zahájení výstavy navštívilo cca 500
osob a též osobnosti světové fotografie – Henri Cartier-Bresson,
Sue Daviesová, Martine Francková, Marc Riboud a další. Tato
výstava se stala jednou z nejvýznamnějších událostí české nezávislé
kultury v normalizačním dvacetiletí 1969 - 1989. Byla jednou
z nejvýznamnější fotografických událostí v předlistopadové době
nejen u nás, ale i též ve světové fotografii.
Připomenutí této výstavy pod jednoduchým názvem Plasy 1981
též vyšlo knižně v nakladatelství Torst v roce 2009, je v současné
době bohužel beznadějně vyprodáno.
Vzpomínka na tuto výstavu je i inspirací pro uspořádání všech
akcí v rámci Roku fotografie 2011 v Plasích a především
vzpomínkové výstavy na tuto významnou událost – Pocta Anně
Fárové. Na realizaci této výstavy spolupracují se mnou účastník
výstavy 9&9 Dušan Šimánek z Prahy, kastelán kláštera z doby
výstavy pan Josef Juha z Babiny a pracovníci městské knihovny.
Přijďte se podívat, osvěžit si vzpomínky, připomenout si tehdejší
události dne 6. 8. od 14.00 do letního refektáře kláštera.
Ivo Kornatovský, autor projektu Rok fotografie
1
Kulturní projekt města Plasy
Rok fotografie 2011
Pocta Anně Fárové – fotovýstava 9+9+30
na počest výstavy v klášteře před 30 lety (1981)
6. 8. – zahájení – zimní refektář kláštera
Dětský fotomaraton – 21. 5. 2011 – odpoledne, start : 13.00 - prostory před klášterem
Výstava velkoformátové fotografie – 1. fotoplátno Plasy 2011
3. 6. – 18. 10. - sýpka – vernisáž 5. 7.
Výstava fotografií Svazu českých fotografů
15. 6. – 24. 7. – zimní refektář kláštera – vernisáž 5. 7.
Výstava k 10. výročí Fotoklubu Plasy
18. 6. - 10. 7. – zámecký sál prelatury
+ výstava fotografické soutěže pro děti - Fotomaraton
Setkání účastníků Fotoplátno a SČF a fotografů
5. 7. od 14.00 – prostory Kláštera Plasy
Výstava fotografií Jana Škopa – plaský talent
5. 8. – 28. 8. – přízemí nemocničního křídla kláštera
Celostátní fotografická soutěž Plaská Lípa V. – Fotoklub Plasy
20. 8. – 11. 9. – zámecký sál prelatury
Výstava fotografických přístrojů ze soukromé sbírky a ze sbírky NTM
20. 8. – 11. 9. – zámecký sál prelatury
Vandrovník po hvězdách – výstava fotografií ZpČAS
10. 10. – 23. 10. – letní refektář kláštera – v rámci festivalu Plaský Vandrovník 4
Stálá výstava fotografií na schodišti radnice města Plasy
Stálá výstava fotografií na chodbě Městské knihovny v Plasích
Doprovodný program :
Koncerty Plzeňské filharmonie
Varhanní koncert ve spolupráci s Doc. Jaroslavem Tůmou
Vánoční koncert v kostele – Mrákovští dudáci
Edice Tilia Plassensis – Fotografie lidí při různých činnostech v období 1901 - 1961
Podzimní zábavný večer v kině
Rok fotografie se koná za podpory :
Město Plasy, NPÚ Plzeň, NKP Klášter Plasy, NTM Praha, CeWe Color a.s. - FotoLab,
Svaz českých fotografů, IC Envic Plasy, BENJO s.r.o.
2
Pocta Anně Fárové – fotovýstava 9+9+30
na počest výstavy v klášteře před 30 lety (1981)
6. 8. – zahájení – zimní refektář kláštera
3
Anna Fárová
(1. 6. 1928 – 27. 2. 2010)
Mezinárodně uznávaná historička a teoretička fotografie
Anna Fárová byla průkopníkem psaní o fotografii jako o
vysokém umění. Fárová světu objevila mnohé velikány české
fotografie, na které minulý režim hleděl s opovržením.
Mimořádný význam měly zejména její výstavy a monografie
Josefa Sudka a Františka Drtikola, stejně jako její práce
kurátorky fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v
Praze.
Anna Fárová napsala bezpočet monografií, učila studenty a
založila jedinečnou sbírku fotografií. Její výstavy byly za
bývalého režimu často vyvzdorované na moci. Vždy byla velmi
osobitá a vyhraněná. "Nemám velké ambice. Jen dělat svou
práci dobře, pro dílo a autora," řekla jednou.
Narodila se 1. června 1928 v Paříži jako Anette Šafránková
českému diplomatovi a francouzské profesorce. Vyrůstala
obklopená uměním, hudbou a literaturou v několika jazycích,
věčně pendlovala mezi Prahou a Paříží. Na studiích dějin
umění potkala výtvarníka Libora Fáru a u něj v ateliéru pak
fotografii Henriho Cartiera-Bressona, na níž se mladá žena
prodírá davem k italskému kardinálovi Pacellimu. "V jejím
výrazu jsem uviděla barokní fresku, jenže zároveň to byl
skutečný život. Cítila jsem, že fotografie může mít stejnou sílu
a platnost jako malířství."
To bylo v dobách, kdy vykladači umění brali na milost
maximálně výtvarné fotografy kopírující klasické malířské
žánry. Otec jí domluvil schůzku s Cartierem-Bressonem a ona
jej přesvědčila, aby v Československu vydal monografii. Kniha
otevřela v roce 1958 edici Umělecké fotografie v Odeonu, což
byla vůbec první řada svého druhu v Evropě. Cartier-Bresson jí doporučil další kolegy a později vyšly
monografie Davida Seymoura, Andrého Kertésze nebo Wernera Bischofa.
V 60. letech pomohla Fárová s rozjezdem kariéry Josefu Koudelkovi, ve Špálově galerii pořádala
důležitou výstavu 7+7, konfrontující práci dokumentaristů s výtvarnými fotografy, seznámila se s
Josefem Sudkem a nabídla mu výstavu. Sudek jí pak na smrtelné posteli odkázal svůj archiv.
Objevila Drtikola
Její zaměstnání v Uměleckoprůmyslovém muzeu po roce 1968 přineslo objev tvorby Františka Drtikola,
jehož fotografie ležely v depozitáři. Fárová je dva roky zpracovávala a výstava nazvaná prostě František
Drtikol se v roce 1972 navzdory zásahům cenzury stala senzací. V UMPRUM zřídila fotografické oddělení
a vybudovala vůbec první sbírku fotografií. Snímky Štyrského kupovala od Toyen. V letech 1970 až 1977
též vyučovala na FAMU.
"Všude kolem jsem viděla samou nespravedlnost, takže mi přišlo samozřejmé Chartu podepsat,"
zdůvodnila svůj podpis pod dokumentem Charta 77, který ji připravil o místo v UMPRUM i na FAMU a
4
uvrhl do kolotoče výslechů. "Věděla jsem, že mě asi vyhodí, ale byla jsem rozhodnutá dál dělat, co umím
a mám ráda."
Od osmdesátých let ji živila práce pro zahraniční nakladatelství. Mnoho knih jí vyšlo v Německu, Francii
či v USA. A s pomocí přátel pořádala výstavy - Bischofa, Drtikola, Sudka, Koudelky, Roberta Doisneaua,
Elliotta Erwitta a dalších.
Památnou se stala velkolepá expozice 18 fotografů v opuštěném klášteře v Plasích u Plzně v roce
1981, na kterou se přijel podívat i Cartier-Bresson. Ukázala život v Československu bez příkras a pro
řadu fotografů se stala iniciačním zážitkem.
"Vždycky jsem si říkala, že když budu to, co dělám, dělat pořád, věrně a hlouběji, třeba se něco
dozvím. Myslím, že je jedno, co člověk dělá," řekla jednou. V roce 2006 představila její dílo výstava v
pražské galerii Langhans. Loni vyšel obsáhlý výbor z jejího díla s názvem Dvě tváře.
Fárová získala řadu prestižních vyznamenání, mimo jiné ji v roce 2002 prezident Václav Havel udělil
Medailí Za zásluhy, ve Francii ji zase pasovali na rytíře umění. Ceny získala například i v USA a Německu,
kde se stala její monografie Františka Drtikola nejlepší uměleckou publikací roku 1986. Monografie
Josefa Sudka byla zase vyhlášena nejkrásnější knihou v Česku.
Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla
jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání
Medaili Za zásluhy. Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku“ za dlouhodobý přínos
fotografii“. Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla
udělena cena Grand Prix Obce architektů.
Dětský fotomaraton – 21. 5. 2011 – odpoledne, start : 13.00 - prostory před klášterem
se uskutečnil za spolupořadatelství - IC Envic Plasy, Fotoklub Plasy a o.s. Zelená žirafa, v sobotu 21. 5.
dětský fotomaraton ve třech kategoriích - do 10 let, do 15 let a do 18 let. Soutěž startovala před
klášterem před sídlem Envicu. Děti v doprovodu svých rodičů nebo samostatně absolvovaly procházku v
Plasích a nejbližším okolí. Za úkol měly nafotit sedm fotografií na dané téma, která byla vyhlášena na
začátku soutěže - typicky plaské, strom, voda, pohyb, portrét, co přírodě škodí, jaro v přírodě. V
průběhu soutěže jsme též navštívili malou vodní elektrárnu, kterou spravuje HZS Plasy. Účastníci
odevzdali před koncem soutěže své fotografie. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodla odborná
porota a výsledky byly vyhlášeny 18. 6. na výstavě Fotoklubu Plasy v zámeckém sále kláštera. V
kategorii 5 - 10 let byl asi nejtěžší boj, porota rozhodla o vítětství Jindřicha Jílka z Plas, v kategorii 10 15 let zvítězil Šimon Nový z Kralovic a v kategorii 15 - 18 let Kristýna Škopová z Plas.
5
Pocta Anně Fárové
na počest výstavy 9&9 v klášteře před 30 lety (1981)
6. 8. – zahájení od 14.00 hodin
Plasy, letní refektář kláštera
Výstavu je možné zhlédnout v době
od 6. srpna do 18. září 2011 mimo pondělí
Výstava se koná v rámci kulturního projektu města Plasy
Rok fotografie 2011
Akce se koná za podpory :
Město Plasy, NPÚ Plzeň, NKP Klášter Plasy, NTM Praha, CeWe Color a.s., BENJO s.r.o., Městská knihovna v Plasích,
Mlékárna Net Kralovice s.r.o., Galerie Langhans Praha, Dušan Šimánek, Josef Juha, Ivo Kornatovský
6
Výstava velkoformátové fotografie – 1. fotoplátno Plasy 2011
3. 6. – 18. 10. - sýpka – vernisáž 5. 7.
Velký formát je velkou výzvou pro každého fotografa, ne každý se s ním dokáže poměřit jak
tvorbou tak technicky. Rozměr standardní výstavní fotografie je 30 x 45cm a rozměr pro
fotoplátno byl zvolen 90 x 130cm. Při realizaci tohoto projektu jsem oslovil 38 fotografů,
známých, přátel a kamarádů z celé ČR o kterých jsem se domníval, že se s daným tématem a
rozměrem dokáží dobře popasovat. Nakonec potvrdilo 24 účastníků svoji účast a zájem. Téma
bylo pro tento první ročník fotograficky jednoduché – dobré světlo. Fotografický pozdrav, ale
především to „správné“ dobré světlo, které vstoupí za účasti fotografa do fotoaparátu a vytvoří
na záznamovém mediu tu „správnou“ atmosféru. Na seznamu účastníků se objevilo mnoho
zkušených fotografických harcovníků, ale i několik schopných talentů.
První etapou realizace bylo získání snímků od autorů v potřebné technické kvalitě a jejich
příprava jako podkladů pro vlastní tisk na fotoplátno. Nejdůležitější části – tisku a zpracování na
rámy se ujala velice kvalitně firma CeWe Color – FotoLab v Praze, která je potom též dopravila
do Plas. Poté následovala instalace ve dvou patrech sýpky. Výsledek celého projektu jste mohli
zhlédnout v průběhu výstavní sezóny. Po skončení výstavy byla plátna předána zúčastněným
autorům.
7
1. FOTOPLÁTNO PLASY 2011
sÝPKA KLÁŠTERA PLASY
3. 6.-18. 10. 2011
Pavel Bejček – Stod
František Beneš – Rakovník
František Beran – Praha
Dana Brabcová – Plzeň
Karla Colori – Plzeň
Kateřina Göttlichová – Praha
Pavel Háp – Proseč
Vladislav Hošek – Čkyně
Václav Hvězda – Rakovník
Tomáš Kališ – Rakovník
Ivo Kornatovský – Plasy
David Richtr – Plasy
Jiří Ruml – Plzeň
Gabriela Schäfer – Dammbach
Vladimír Skalický – Lanškroun
Eva Stanovská – Pardubice
Jan Škop – Plasy
Zdeňka Štěpánová – Tymákov
PeTR Tóth – Rakovník
Martin Uhlíř – Třemošná
Markéta Vaňourková – Plasy
Jan Výbora – Teplice
Za podpory :
CeWe Color a.s., BENJO s.r.o.,
Město Plasy, NTM Praha, NKP Klášter Plasy
8
Výstava fotografií Svazu českých fotografů
15. 6. – 24. 7. – zimní refektář kláštera – vernisáž 5. 7.
VĚCI KOLEM NÁS
Výstava na téma Zátiší je již třetí velkou členskou výstavou obnoveného Svazu českých
fotografů (SČF). Po loňské Rodině, která poodhalila šíři chápání pojmu rodiny v moderní
společnosti, a předloňské České krajině, jež se ukázala jako velmi atraktivní námět jak pro
fotografy, tak pro návštěvníky, nabízejí členové svazu další ukázky svých prací. Oživením
tradice členských výstav usiluje svaz dosáhnout věhlasu a oblíbenosti prestižních
prvorepublikových společných výstav.
Zátiší je malířským odvětvím zaměřeným na zobrazení aranžovaných předmětů. Původně
bylo součástí figurálních výjevů, posléze se zejména v malbě holandských mistrů 17. století
9
osamostatnilo. V 19. a 20. století se mu věnovali umělci všech směrů. Podle námětu se
rozlišovala zátiší např. květinová, kuchyňská či lovecká. Ve fotografii se zátiší proslavilo
zejména ve spojitosti s pictorialismem. Nejstarším fotografickým zátiším je heliografie s názvem
Prostřený stůl od Nicépfore Niépce z let 1823 - 25, další zátiší z počátků fotografie pochází
z roku 1837 a zachycuje Daguerrův atelier. U nás se zátiší věnoval především proslulý Josef
Sudek, a to jak v sérii oslavující dílo malíře Josefa Navrátila, tak v originální a obdivované sérii
Okno mého ateliéru, jíž se inspirovala řada dalších fotografů. Nad klasickými aranžovanými a
nasvětlenými zátišími převažují v poslední době zátiší nalezená, zobrazující předměty náhodně
seskupené a fotografované v přirozeném světle. Také výstava členů SČF na téma Zátiší
ukazuje jeho rozlišné podoby. Od klasické práce s neživými věcmi a se světlem po zátiší
nalezená i symbolická. Každý z přihlášených členů si našel svůj výklad tohoto termínu a
vzhledem k tomu, že výstava má charakter salónu, představuje se každý z padesáti čtyř autorů
alespoň jednou fotografii.
Vystavující členové na téma Zátiší:
Andrej Barla, Jiří Bremert, Irena Bucharová, Karel Čapek, Josef Čermák, Petr Čihák, Hilda
Diasová, František Dostál, Jiří Durdík, Karel Fink, Josef Franc, Kateřina Göttlichová, Štěpán
Holčák, Jan Janota, Miroslav Jodas, Jaroslav Klásek, Tomáš Klika, Richard Kliment, Luděk Klíž,
10
Miloš Kohlíček, Miloš Komárek, Ivo Kornatovský, Ondřej Košata, Jiří Kříž, Václav Lahovský,
Lubomír Martínek, Pavel Matoušek, Svetlana Mazepina, Andrea Morkusová, Vladimír Oliva, Jan
Pakosta, Milan Paukert, Olga Persson, Bohumil Petrlík, Vlasta Ratislavová, Zdeněk Ráž, Pavel
Rejda, Milan Sedláček, Stanislav Sedláček, Vladimír Skalický, Karel Slánský, Ivo Snídal, Eva
Stanovská, Pavlína Staňková, Jan Staš, Dušan Šajkovič, Jaroslava Šálková, Martina Šimková,
Věra Široká, Jarmila Šmerhová, Lukáš Vavrečka, Hana Větrovská, Pavla Vrbová, Alena
Vykulilová
Věra Matějů, předsedkyně SČF
11
Plasy, zimní refektář kláštera
Výstavu je možné zhlédnout v době
od 15. června do 24. července 2011 mimo pondělí
Vernisáž k výstavě
v úterý 5. července 2011 v 15 hodin
Výstava se koná v rámci kulturního projektu města Plasy
Rok fotografie 2011
Akce se koná za podpory :
Město Plasy, NPÚ Plzeň, NKP Klášter Plasy, NTM Praha, Svaz českých fotografů, BENJO s.r.o.
Kontakt :
Ivo Kornatovský
Pod Nádražím 128, 331 01 Plasy
tel. 602 44 54 55, [email protected]
12
Výstava k 10. výročí Fotoklubu Plasy
18. 6. - 10. 7. – zámecký sál prelatury
+ výstava fotografické soutěže pro děti - Fotomaraton
Dana Brabcová (Plzeň), Pavel Hanek (Plzeň), Miloš Hezký (Plasy), Vendula Horváthová (Praha), Andrea Houbová
(Kaznějov), Majka Korabečná (Plzeň), Ivo Kornatovský (Plasy), Jiří Kornatovský (Praha), Petr Knot (Kralovice),
Bořek Kršňák (Plzeň), Kamila Křepelová (Plasy), Markéta Křišťálová (Úněšov), Ladislav Nežádal (Kaznějov), Jaromír
Nový (Kralovice), Matěj Pokorný (Kralovice), Václav Řežábek (Plasy), František Soutner (Obora), Kristýna Škopová
(Plasy), Jan Štěrba (Nečtiny), Markéta Vaňourková (Plasy), Stanislav Volek (Dýšiná), Táňa Wilferová (Plzeň)
Dobré odpoledne vážení přátelé,
vážení přátelé fotografie, vážení přátelé Fotoklubu Plasy,
byl jsem vybrán „fotoklubým“ kolektivem, abych tady zhodnotil a případně i pochválil uplynulé období
našeho fotoklubu.
Jsme fotoklub velmi mladý, věkem mlaďoch, ale určitě ne nějaký cucák mezi fotokluby, též si můžu
dovolit klidně nazvat náš fotoklub fotoklubem třetího tisíciletí, vždyť vznikl v roce 2001.
Je za námi období krátké, ale domnívám se, že velice úspěšné – uspořádali jsme řadu výstav, jak ve
svém domovském prostředí zde v zámeckém sále, tak i v prostorech, které jsme si vzali za své – Ecentrum Plzeň, schodiště MěÚ Plasy, dříve před změnou majitele Motorest Hubert a nyní i chodbu
v místní knihovně. Členové fotoklubu pravidelně pořádají společné výlety do nějakých zajímavých míst –
tradiční je vítání jara kolem Velikonoc, dále 8. květen, 28. září a podzimní víkendový výlet kolem 28.
října.
Fotoklub je skupina 21 přátel fotografie z Plas a okolí – Plzeň, Praha, Kaznějov, Nečtiny, Obora,
Úněšov, Dýšina. Pravidelnou činností jsou schůzky fotoklubu každý třetí pátek v měsíci, v současné době
máme azyl v plaském Radovánku. Členové na schůzkách diskutují nad fotografiemi. Baví se o
navštívených výstavách, promítají si filmy o fotografických esech a o historii fotografie, vzdělávají se
v oboru fotografie. Tradiční je soutěž o foto měsíce na zvolená témata, která udržuje fotografy každý
měsíc alespoň trochu ve střehu. Účast je pro každého i docela prestižní. Výsledky této činnosti je možné
vidět ve vývěskách fotoklubu nedaleko městského úřadu.
Jako kolektiv jsme věkově docela rozsáhlý, přesto poměrně jednotný, i když tématicky též rozsáhlý krajina, reportáž, portrét, akt, makro, atd., mladí dodávají energii, elán, nápady, starší zkušenost,
znalosti. Mnoho členů též vystavuje i individuálně, účastní se různých významných výstav a soutěží po
celé ČR – v nejbližším dosahu můžu jmenovat mnoho vítězství na Amatérské fotografii Plzeň a na domácí
Plaské Lípě a též úspěšné dobytí paláce Langhans v Praze členem fotoklubu a benešovské a rakovnické
galerie celým fotoklubem.
Před léty jsem smyslel teorii o základní impulsu vzniku fotoklubu, který měl praotec fotografie – Louis
Jacques Mandé Daguerre, vynálezce zachycení obrazu světlem nazývaný po něm daguerrotypie.
Daguerre věnoval jednu z prvních daguerrotypií kancléři Metternichovi a tak byl dán ten první impuls.
13
Moje představa byla o kancléři sedícím v křesle, zde v zámeckém sále, prohlíží si tuto daguerrotypii
zátiší, pije červené víno a kouří dýmku a přemýšlí o založení fotoklubu, toto je samozřejmě nadsázka, ale
díky Metternichům dorazila daguerrotypie do Čech a fotoaparát do plaské kotliny.
Chtěl bych vzpomenout impulsy, které i mne ovlivnily – můj otec mi dal můj první fotoaparát značky
Pionýr, tuto plastovou skříňku, kde určitě soudruzi neudělali chybu a skutečně fotila a dost dobře. Dále
pan učitel Henžlík, který mě a další učil speciální praktika z chemie, zde jsem dostal základní instruktáž o
zhotovení fotografie a možnost využívat školní temnou komoru – z té doby je též velká skupina fotografů
v Plasích – Urban, Šebek, Dušička, Cejthamr, Pecák, Burda, Řežábek a další. Dále výstava 9+9 v roce
1981, kterou jsem já bohužel docenil až později, musím vzpomenout též zhotovení barevné fotografie,
které mně předvedl též velký plaský fotograf Láďa Sopr a setkání s fotografy ze světa během
organizování sympozií Hermit, kde některé hvězdy pracovaly v temné komoře i u mne doma.
Každý z členů fotoklubu měl svoji cestu k fotografii asi jiným směrem, ale to podstatné pohled na svět
přes hledáček fotoaparátu, máme všichni společný, snaha sdělovat lidem okolo svůj pohled na krásné
věci, na krásnou krajinu, na ošklivé věci speciálním pohledem fotografa, dokumentovat události, historii,
či vytvářet abstraktní pocitovou fotografii.
Toto všechno spojuje partu kamarádů, fotografů ve skupině pod názvem Fotoklub Plasy, partu která,
tvoří, pomáhá si, respektuje se. Chtěl bych všem členům popřát hodně zdraví, pohody, tvůrčích nápadů
a především to důležité „dobré světlo“.
Chtěl bych tímto poděkovat samozřejmě všem sponzorům, kteří podporují náš fotoklub, ale především
též našim rodinným příslušníkům, manželkám, manželům, přítelkyním, přítelům, přátelům a fandům za
podporu, nemáte to s námi lehké, takže díky moc za vaši podporu.
Ještě jednou „dobré světlo“ a na shledanou s Fotoklubem Plasy v dalších letech.
Ivo Kornatovský
18. 6. 2011
14
Národní technické muzeum Praha,
Klášter Plasy a město Plasy
si Vás dovolují pozvat na výstavu
FOTOKLUB
PLASY
10LET
Vystavují členové Fotoklubu Plasy
Plasy, zámecký sál
Zahájení v sobotu 18. června 2011 v 15 hodin
v programu vystoupí žáci ZUŠ Plasy a hosté,
vyhodnocení dětského fotomaratonu
Otevřeno bude do 10. července 2011,
sobota, neděle a svátky 9 – 17 hod.,
všední dny prostřednictvím prohlídkové služby NTM Praha v sýpce
Za podpory :
Město Plasy, NKP Klášter Plasy
Národní technické muzeum Praha
Energoslužby, s.r.o.
Jednota, spotřební družstvo Plasy
Pekárna a pečivo Plasy, s.r.o.
15
Setkání účastníků Fotoplátno a SČF a fotografů
5. 7. od 14.00 – prostory kláštera Plasy
refektář kláštera Plasy – Výstava Svazu českých fotografů
sýpka kláštera Plasy – výstava 1. fotoplátno 2011
16
Výstava fotografií Jana Škopa – plaský talent
5. 8. – 28. 8. – přízemí nemocničního křídla kláštera
„Stále o sobě tvrdím, že nejsem žádný fotograf. Ale třeba za deset let budu umět perfektně vyfotit
zrzavou veverku v koruně stromu a budu si tak poprvé připadat. Pevně doufám, že se to ale nestane.“
Směje se stále stereotypům fotografování mladý umělec Jan Škop.
Vyfotit realitu je jednoduché. Mnohem snadnější je ale následné vnímání samotného smyslu výsledného
zobrazení. Tento druh fotografie totiž nepotřebuje zapojení návštěvníka, stačí se jen na fotku podívat a
hned se dostaví nějaký pocit. Sice nemusíme vynaložit žádnou energii směrem k pochopení, ale
nevytvoří se nám žádná pevnější zpětná vazba s dílem. Fotoaparát ale není jen pomůcka pro zmražení
reality, může to být i předmět, který slouží jako prostředník pro naše nápady a myšlenky. Myšlenky jsou
jinak skryté v našich myšlenkách.
Již třetí autorská výstava Jana Škopa byla pojmenovaná „plaský talent“. Proběhla v rámci „Roku
fotografie 2011“ města Plasy. Exhibice se dotýkala intimních témat jako jsou dospívání, lidská sexualita
nebo závislosti. Všechna vystavovaná díla byla osobními pocity a myšlenkami nejen samotného autora,
ale i jeho blízkých přátel. Díky mediu fotografie tak můžeme vyjádřit věci, které těžko lze popsat slovy.
Vystavovaná díla by se dala zařadit do kategorie výtvarných fotografií. Tedy fotografickému stylu, který
vznikl relativně nedávno, a který je hlavně v našich končinách stále neznámý. Důraz je kladen na
vícevrstvou možnost pochopení. Je to jako abstrakce u poezie, bez ní by vystavované fotografie vyzněly
jako zpěvný hlas bez instrumentálních partů. Vše funguje jako komplexní dílo a i malé smítko v rohu
fotografie souvisí se zbytkem díla.
Výstava byla uvedena vernisáží, která se uskutečnila 5. 8. 2011 v 18:00 v klášteře Plasy. Podél stěn
výstavních prostor přízemí nemocničního křídla tohoto goticko-barokního kláštera viselo přes 20
velkoformátových fotografií. Výstavu uvedla Mgr. Marie Janečková a autor fotografii Jan Škop.
Jan Škop Photography fan page
http://www.facebook.com/pages/Plzen-Czech-Republic/Jan-Skop-photography/370215649669?ref=mf
Portfolio: http://www.janskop.cz
17
18
Celostátní fotografická soutěž Plaská Lípa V. – Fotoklub Plasy
20. 8. – 11. 9. – zámecký sál prelatury
PLASKÁ LÍPA 2011
5. ročník – téma – „Voda v české krajině“
Pořádá :
Fotoklub Plasy ve spolupráci s NTM Praha, městem Plasy a generálním partnerem Energoslužby,
s.r.o. a pod patronátem člena Rady Plzeňského kraje pro životní prostředí a zemědělství
Ing. Petra Smutného
Jiří Durdík „Splav“.
Pátý ročník fotografické soutěže Plaská lípa, pořádaný plaským fotoklubem, zaznamenal i letos zájem
fotografujících z celé České republiky a co navíc, jedna obálka s fotografiemi připutovala také ze
Švédska. Výstava prací dokládá, že vyhlášené téma „Voda ve všech jejích podobách“, je uchopitelné z
různících se úhlů pohledů. Voda může znamenat nezvladatelný živel ničící obydlí, krajinu, památky,
stejně, je životně důležitá a nepostradatelná pro fungování veškerého bytí na Zemi. Voda může být
zdrojem inspirace citlivému milovníkovi přírodních zákoutí, podobně jako matérií osobitých autorských
interpretací či záměrně konstruovaných fotografií. Chemická sloučenina vody je kapalinou bez barvy,
chuti a zápachu. Zkoumá-li jí vědec, potom jí připisuje příslušnou hustotu, viskozitu i povrchovou energii.
Pokud jí míjí, pozoruje nebo zobrazuje emotivně založený člověk, může voda být také členitou strukturou
podmanivých tvarů, stejně jako modravou zátokou, hladinou, odrážející dramatickou oblohu bouřkového
nečasu, ale i nenápadnou, třpytící se kapkou - ozdobou na vetchém stéble.
Do Plas bylo letos doručeno v černobílé kategorii 37 fotografií od 14 autorů a 106 fotografií barevných
od 32 autorů. Černobílému záběru „Splav“ Jiřího Durdíka bylo porotou uděleno první místo. Více nežli
vodní dílo, přetavil potkanou realitu v monumentální objekt, asociující krajinu zabalenou do sukna převisů padající vody. Šestice fotografií Jana Kazdy, oceněné druhým místem, po formální stránce
zobrazuje vodní hladinu s přítomným rostlinstvem, v té významové také možnou asociaci čínské
drobnokresby, vykreslené pomyslnými, kaligrafickými tahy štětce. Ivo Kornatovský eliminací barev a
okamžikem fotografování vzedmuté vlny proudící řeky, zachytil dramatičnost i napětí vodního živlu,
bouřícího v sevřené úžině řeky snímkem Střela 15. 1. 2011 a obsadil 3. místo v kategorii. Fotografie
Zdeňky Štěpánové, pojmenovaná Zrcadlení, které bylo uděleno jedno z čestných ocenění, dává divákům
příležitost nahlédnout na potkanou realitu prostřednictvím abstraktně laděného obrazu, který spojuje
prvky grafických linií s odlesky třpytící se vodní hladiny. Krajiny „Předjaří“ Jiřího Měchury a také Evy
19
Stanovské u snímku „Kameny“, vyznívají černobílé linie tvarových rozmanitostí ploch a dostaly rovněž
čestná uznání. Svět je všudypřítomně pestrý, což platí i o soutěžní kategorii barevné fotografie. Moderní
digitální technologie umožňují zaznamenávat každému cokoliv, bez jakéhokoliv technického omezení.
Neotřelý pohled na potkanou realitu ovšem, stejně jako dříve, předpokládá nadání a schopnost vidět a
následně zaznamenat to, co zůstává druhým očím neviditelné. Ivan Staněk ve snímku „Déšť“ pracuje
pouze se žlutohnědě laděným výsekem městské ulice, kterou bičují proudy vody, stejně jako osamělého,
kráčejícího chodce. Barevné kontrapunkty červeně svítících semaforů přízračnost okamžiku dále
ozvláštňují. Jiří Durdík se s „Ranní procházkou kolem rybníka 1“ umístil na druhém místě. I on
zredukoval širokou škálu barevnosti světa na modře barevnou krajinu s kontrastující barevností přítomné
konstrukce. U tohoto autora je potřeba také ocenit znalost s postprodukcí nafotografovaných snímků v
počítači, což je v dnešní technické terminologii totéž, co dřívější dovednost zvětšování v temné komoře.
Matouš Nový využil efekt prolnutí dvou ploch v jeden obraz, abstraktně laděnou fotografií, nazvanou
„Dokořán“. Obsadil tak třetí místo v soutěži. Čestná uznání přiřkla porota dílům Hany Čížkové, Lence
Zítkové, Ivo Kornatovskému, Zdeňce Štěpánové a nejmladší účastnici soutěže, Aničce Kazdové.
Fotografové využili možnosti užití dlouhého času expozice, podřídili si realitu pro vlastní osobitý záměr,
potkali krajinu s vodními toky v barevných impresích ročního období.
Pro město Plasy, kde se soutěžní výstava koná, má voda svoji specifickou důležitost. Pomáhá totiž
statickému ukotvení rozsáhlé barokní památky, vzešlé z plánů a stavební dovednosti J. B. Matheye, J. B.
Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Přehlídka pátého ročníku Plaské lípy je příjemným momentem k
setkání všech zúčastněných. Bez nezištného zápalu a nadšení členů plaského fotoklubu a všech
spřízněných obětavců, kteří výstavu pomohli uspořádat a také nainstalovat, by to ovšem nebylo možné.
Václav Podestát
O výsledcích soutěže rozhodovala odborná porota ve složení :
Mgr. Václav Podestát – ITF Opava – předseda poroty, Ing. Petr Smutný – člen Rady Plzeňského kraje,
Zdeněk Hanzlíček – starosta Města Plasy, Ladislav Nežádal – Fotoklub Plasy, Fotoinvaklub Plzeň,
Jaroslava Dolejšová – ředitelka Energoslužby s.r.o.
barevná fotografie :
1. místo
Ivan Staněk (Tachov) – Déšť
2. místo
3. místo
Jiří Durdík (Praha) – Ranní procházka kolem rybníka 1
Matouš Nový (Kralovice) – Dokořán
Čestné ocenění
Ivo Kornatovský (Plasy) – Schwarzenberský kanál
Lenka Zítková (Praha) – Čarokruh
Ivo Kornatovský (Plasy) – Šumavský potok
Zdeňka Štěpánová (Tymákov) – Břízky v Ejpovickém jezírku 2
Hana Čížková (Praha) – Sestřičko vodo, děkuji ti…
Anna Kazdová (Liberec) – soubor Vodopády 1-3
černobílá fotografie :
1. místo
Jiří Durdík (Praha) – Splav
2. místo
3. místo
Jan Kazda (Liberec) – soubor Na hladině, nad vodou 1-6
Ivo Kornatovský (Plasy) – Střela 15.1.2011
Čestné ocenění
Eva Stanovská (Chrudim) – Kameny
Zdeňka Štěpánová (Tymákov) – Zrcadlení
Jiří Měchura (Rakovník) – Předjaří
Cena Ing. Petra Smutného, člena Rady Plzeňského kraje
Helena Horáčková (Starý Plzenec)
Cena starosty města Plasy Zdeňka Hanzlíčka
Pavel Moravszkí (Rakovník)
20
a Národní technické muzeum Praha,
NKP Klášter Plasy a město Plasy
si Vás dovolují pozvat
na výstavu 5. ročníku celostátní fotografické soutěže
PLASKÁ LÍPA
na téma
voda v české krajině
v oboru barevné a černobílé fotografie
pod patronátem člena Rady Plzeňského kraje pro životní prostředí a zemědělství Ing. Petra Smutného
Plasy, zámecký sál
Slavnostní zahájení a vyhlášení vítězů
v sobotu 20. srpna 2011 v 15 hodin
Otevřeno bude do 11. září 2011,
so - ne a svátek 9 – 17 hod.
Za podpory :
Město Plasy, NKP Klášter Plasy
Národní technické muzeum Praha
Energoslužby, s.r.o.
Jednota, spotřební družstvo Plasy
Pekárna a pečivo Plasy, s.r.o.
Květinářství Andrea Houbová, Kralovice
21
Výstava fotografických přístrojů ze soukromé sbírky
20. 8. – 11. 9. – zámecký sál prelatury
Staré dobré
fotopřístroje
Flexaret, Praktica, Agfa, Kodak, Zenit, Pentacon,
Zeiss, Balda, Rodenstock, Voightlander, Ernemann,
Kiev, Pionýr, Deckel, Fokaflex, …..
20. 8. – zahájení od 15.00 hodin
Plasy, zámecký sál kláštera
Otevřeno bude so-ne a svátek 9 – 17 hod.
od 20. srpna do 11. září 2011 mimo pondělí
nebo po telefonické domluvě na tel. 602 44 54 55
Výstava se koná v rámci kulturního projektu města Plasy
Rok fotografie 2011
jako součást výstavy Fotoklubu Plasy – Plaská Lípa 5
Výstava se koná za podpory :
Město Plasy, NPÚ Plzeň, NKP Klášter Plasy, NTM Praha, ČSOP Radnice, BENJO s.r.o., Ivo Kornatovský
22
Dvouoké zrcadlovky - pan fotoaparát Flexaret
Flexaret I
Následkem Mnichovské dohody se společnost Optikotechna Přerov musela vzdát vojenských zakázek a začít hledat
civilní výrobní program. Proto v roce 1939 převzala od továrny bratří Bradáčů výrobu fotografických přístrojů
Autoflex a Flexette. Ještě v témže roce pak byl zákazníkům nabídnut Flexaret I, který byl prakticky totožné
konstrukce jako převzatý model Flexette.
Flexaret II a IIa
Druhá světová válka výrobu Flexaretů utlumila, ale jejich vývoj pokračoval dál. V roce 1940 přišli konstruktéři
Optikotechny s vylepšeným modelem Flexaret II. U něj bylo frontální zaostřování nahrazeno zaostřováním pomocí
posuvu celých objektivů. V roli snímacího objektivu byl použit tříčočkový Mirar 4,5/80, který je u novějších přístrojů
nahrazen modernějším čtyřčočkovým objektivem Belar 3,5/80. V průběhu dvaceti pěti let výroby byl přístroj
vybavován závěrkami Prontor II, Prontor S, Prontor SV, Prontor SVS, Compur Rapid a Metax.
Flexaret III
Model III, jehož počátky sahají do roku 1941, byl jako jediný vybaven převíjením filmu pomocí páky. Výroba
fotografických přístrojů se naplno rozběhla až po skončení druhé světové války, proto se nástup Flexaretu II a
Flexaretu III často datuje až do roku 1947 nebo 1948. Původní model II byl dále vylepšován a vybavován
modernějšími typy závěrek (Prontor SV, Prontor SVS a Metax). Zlepšená verze byla označena jako IIa.
Flexaret IV a IVa
V roce 1955 byl uveden na trh značně vylepšený model IV se zjednodušeným dvoudílným světlíkem hledáčku a
objektivem Belar 3,5/80. Jeho varianta IVa přinesla možnost snímání na kinofilm. Její rozpoznání je snadné podle
přidaného zařízení k poznamenání rozměru filmu na točítku převíjení. Některé verze modelu IV a IVa byly vybaveny
dvojitou zaostřovací pákou a také přídavnou spouští. Tato vylepšení vznikla na základě spolupráce výrobce s
fotografem Erichem Einhornem. Takto vylepšené přístroje byly neoficiálně označovány IVb.
Flexaret V a Va
U modelu V, vyráběného od roku 1958, bylo natahování závěrky spřaženo s převíjením filmu a přístroj dostal novou
tlačítkovou spoušť vedle hledáčkového objektivu. Zpětné převinutí filmu do kazety bylo obtížným úkolem. Proto
výrobce model V vylepšil o přídavný knoflík pro zpětné převinutí kinofilmu do kazety a doplnil točítko převíjení
přídavným tlačítkem pro uvolnění cívky při zpětném převíjení kinofilmu. V roli snímacího objektivu byl použit
osvědčený Belar 3,5/80.
Flexaret VI automat
Mezi nejoblíbenější přístroje z řady patřil od roku 1961 vyráběný model VI, jehož objektivy byly opatřeny bajonety
pro připevnění filtrů, předsádkových čoček a sluneční clony. Byl vybaven závěrkami Metax nebo Prontor SVS a
snímacím objektivem Belar 3,5/80.
Flexaret Standard
Novější modely Flexaretů III, IV, V a VI byly oproti modelu II nejen mechanicky komplikovanější, ale také citelně
dražší. Proto byl souběžně s nimi až do roku 1965 vyráběn model II, který plnil úlohu levnější alternativy. Až v roce
1965 ho ve výrobě vystřídal Flexaret Standard, který vycházel z modelu VI, ale byl tak jako model II bez
mechanického počítadla a bez natahování závěrky spřaženého s převíjením filmu. Model Standard jako první v řadě
Flexaretů umožňoval použití obdélníkového formátu 6 x 4,5. Setkáme se u něj výhradně se snímacím objektivem
Belar 3,5/80 a závěrkou Metax.
Flexaret VII automat
Závěrečný model VII, uvedený v roce 1963, si zachoval vynikající vlastnosti modelu VI, k nimž přidal možnost
přepnutí na formát 6 x 4.5, jeho matnice byla vybavena Fresnelovou čočkou. Výroba závěrek Metax v
Chronotechně Šternberk byla ukončena a proto se u modelu VII setkáte pouze s východoněmeckými závěrkami
Prestor a u vylepšeného modelu VIIa se závěrkami Prontor. Ukončení výroby Flexaretů v roce 1970 způsobil návrat
Meopty k vojenskému výrobnímu programu.
zdroj Wikipedia
23
Vandrovník po hvězdách – Hvězdy noční oblohy – výstava fotografií ZpČAS
10. 10. – 23. 10. – letní refektář kláštera – v rámci festivalu Plaský Vandrovník 4
Unikátní výstava fotografií hvězdné oblohy se uskutečnila v letním refektáři plaského kláštera. Fotografie
zapůjčila Západočeská pobočka České astronomické společnosti z Plzně. Návštěvníci výstavy se seznámili
se spoustou zajímavých fotografií noční oblohy včetně způsobu a techniky fotografování.
Plzeňská filharmonie v Plasích
Plzeňský kraj pořádá cyklus koncertů Plzeňské filharmonie a díky tomu Plzeňská filharmonie oslovuje
svoje posluchače po celém našem kraji.
První koncert Plzeňské filharmonie se v zámeckém sálu konal 19. května v roce 2006 a filharmonici se
nám představili pod vedením známého českého dirigenta a sbormistra Marka Vorlíčka. Podzimní koncert
vedl usměvavý a charismatický dirigent Debashish Chaudhuri. V roce 2007 Plzeňská filharmonie
vystoupila v zámeckém sálu jen jednou, v červnu, a dirigoval ji velmi známý dirigent Jiří Malát, který
v roce 2004 řídil Plzeňskou filharmonii na jejím prvním turné po Spojených státech amerických a v letech
2005 - 2008 byl šéfdirigentem tohoto tělesa. Podzimní koncert celé filharmonie výborně zastoupilo
vystoupení Žesťového kvintetu Plzeňské filharmonie, které jsme uspořádali v kině. V letech 2009 a 2010
se našemu publiku představil světoznámý japonský dirigent Koji Kawamoto, který je vlastně v historii
Plzeňské filharmonie prvním Japoncem, který působí jako její šéfdirigent. Na všech čtyřech koncertech
nás p. Kawamoto uvedl v nadšení svým živým projevem a smyslem pro výraz. Při letošním jarním
koncertu se nám představil mladý a sympatický dirigent Tomáš Brauner. Tématem tohoto koncertu byla
opera, opereta, film a muzikál a úžasný výkon filharmoniků pod vedením p. Braunera nás všechny opět
doslova „přibil k židli“. Vše ještě podtrhlo nádherné vystoupení sólistů sopranistky Gabriely Kopperové a
houslistů Chiaki Yamazaki a Jakuba Sedláčka. Slyšet známé melodie nejenom vážné hudby v krásných
prostorách je opravdu zážitek, ze kterého ještě dlouho mrazí v zádech. Podzimní koncert v roce 2011 se
opět uskutečnil v zajímavých prostorách zámeckého sálu a Plzeňskou filharmonii dirigoval nám již dobře
známý Koji Kawamoto. V programu zazněly skladby Benjamina Brittena, Wolfganga Amadea Mozarta a
Petra Iljiče Čajkovského. Koncert byl hraný s přestávkou před skladbou P. I. Čajkovského, která je
24
náročná, ale hlavně přenádherná. Při této poslední skladbě jako sólista vystoupil Michal Sedláček. Svojí
hrou na housle Michal Sedláček ohromil všechny diváky, kteří jemu i Plzeňské filharmonii, bouřlivě
tleskali. Při předávání květin jsem musela p. Sedláčkovi říct, že když jsem s úžasem sledovala jeho hru
na housle, tak už jsem jen čekala, že mu z houslí vyšlehne plamen. ☺
Jednoduše řečeno – všechny koncerty Plzeňské filharmonie byly nádherné, každý byl jiný a tak
nemohu zodpovědně vybrat jeden a říct o něm, že byl ten nejlepší. Jsem moc ráda, že jsem se díky práci
při organizování těchto koncertů měla možnost seznámit se s lidmi, kteří jsou součástí takového
hudebního tělesa, jakým Plzeňská filharmonie je.
A tady je to správné místo pro poděkování Plzeňskému kraji, firmám, které dlouhodobě podporují
kulturní projekty města Plasy, Národnímu technickému muzeu Praha a NKP Klášter Plasy za poskytování
zámeckého sálu, městské knihovně za zázemí pro filharmoniky a také Vám, našim milým účastníkům
kulturních akcí v Plasích a přidružených obcích. Velký dík patří i skvělému týmu mých mladých
pomocníků, na které je spolehnutí. Dlouhodobě se mnou spolupracuje Ondra Čech, potom Honza Faltýn,
Roman Gerhát, Radek Pokorný a Přemek Epikaridis, kteří pomáhají doslova stěhovat těžké nástroje
hudebníků, pak také uvádějí diváky na sedadla a fotografují. U pokladny a při předávání květin
dirigentům a sólistům jste mohli vidět Lucku Průšovou, Katku Čechovou a Radku Sebránkovou (jestli
jsem na někoho zapomněla, tak se moc omlouvám a poděkuji osobně ☺). Jistě si každý z nás
uvědomuje, že samotný koncert je jen třešničkou na dortu, jehož výrobě předchází příprava všech
„ingrediencí“ (termín, program, plakát, pozvánka, scénář, vstupenky apod.), pak samotná výroba
(příprava sálu, umístění židlí a všech nástrojů na to správné místo a to vše zpět po koncertu) a na konci
už zbývá jen nervozita z toho, jestli se vše povedlo a na nic se nezapomnělo.
Každý z vás, kdo také pořádá kulturní nebo sportovní akce, mi dá jistě za pravdu, že je to práce náročná,
pro mnohé neviditelná a nevýdělečná, ale také práce krásná a důležitá pro všechny lidi. Vím velmi dobře,
že kultura není luxus, ale je nezbytnost. A věřím, že i Vy se mnou souhlasíte.
Eva Sebránková
Na okraj poštovní známky Barokní varhany v Plasích
V neděli dne 18. září 2011 v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie
v Plasích se sešli představitelé Římskokatolické farnosti Plasy, města Plasy,
generálního ředitelství České pošty, s. p., jmenovitě ředitel odboru známkové
tvorby Břetislav Janík, a mezinárodně známí čeští rytci a grafici Bedřich Housa,
Martin Srb a rytec plaské známky Jaroslav Tvrdoň. Přivedla je sem slavnost
žehnání vůbec první československé a české známky - známky věnované Plasům
a jejich raně barokním varhanám z r. 1688. Slavnost pokračovala varhanním
koncertem Stefana Baiera, profesora Vysoké hudební školy v bavorském
Regensburgu a byla zakončena autogramiádou Jaroslava Tvrdoně.
Poštovní známka je státní cenina. Reprezentuje Českou republiku. Vydává ji
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a realizuje ji Česká pošta, s. p.
Její vydání proto znamená vysokou poctu pro dané místo či událost.
Na známce z výtvarné dílny Pavla Dvorského a v rytině Jaroslava Tvrdoně
z moravského Vlčnova vidíme hlavní části varhan. O nich plaský cisterciák
Mauritius Vogt kdysi napsal: „Při průčelí kostela pak na vysokém kůru jsou umístěny velké varhany, jimž
stěží najdeš rovné v Čechách“. Na doprovodné obálce prvního dne vydání (FDC) je známka opatřena
razítkem s celkovým pohledem na průčelí kostela. Na této obálce, stejně jako na pamětním listu k této
události, je i část výzdoby varhanní skříně: skupinka hudbymilovných andělíčků, rovněž v rytině
Jaroslava Tvrdoně.
Plaský cisterciácký klášter díky pracovitým mnichům, vyznávajícím zásadu „Modli se a pracuj“ (latinsky
Ora et Labora), měl značný hospodářský a kulturní význam nejen pro Plasy a široké okolí včetně
nedaleké Mariánské Týnice, spojené plaskou Starou cestou. Jak klášter, tak i Mariánská Týnice byly již
vyobrazeny v letech 2001 a 2002 na českých poštovních dopisnicích díky pochopení České pošty, s. p., a
ředitelky Postfily Praha Aleny Ryškové.
Plaští cisterciáci však hráli významnou úlohu i v rámci Království českého. V 17. století vlastnil řád i
část území Prahy (viz dobová mapka Territorium Plassii), např. s obcemi Motol, Jinonice, Košíře,
25
Butovice, Radlice a Řeporyje. A proto se jistě nepodivujeme nad tím, že opat plaského kláštera Ondřej
Trojer věnoval Praze a Karlovu mostu Braunovu monumentální sochu Vidění sv. Luitgardy. Její kopie se
nachází nejen v refektáři zdejšího kláštera, ale sochu nacházíme i na československé známce z roku
1953, věnované právě motivu Karlova mostu.
Bylo toho však ještě mnohem více. V roce 1205 se dvanáct cisterciáckých bratří z plaského kláštera
podílelo na vybudování slavného Velehradu. A v roce 1257 český král Přemysl Otakar II. vážil cestu do
Plas, aby zde projednal a podepsal zakládací listinu pevnosti Uherské Hradiště, jako ochranné tvrze proti
vpádům Uhrů a Turků. Tuto listinu zde opatřil i svou královskou „jezdeckou“ pečetí.
Renovace plaských varhan v letech 1999 - 2006 měla řadu dramatických momentů. Avšak díky
pochopení několika institucí a jednotlivců, včetně varhanáře Vladimíra Šlajcha z jihočeských Borovan,
nakonec vše dobře dopadlo. Píše se o tom podrobněji v publikaci Příběh plaských varhan z roku 2007
v edici Tilia plassensis. Příběh byl oživen i ve stejnojmenném pořadu na stanici Český rozhlas 3 - Vltava,
na CD z roku 2009 z produkce společnosti ARTA se záznamem koncertu varhaníka Jaroslava Tůmy, který
se stal neoficiálním patronem plaských varhan; k jejich popularizaci přispěl i obsáhlý článek Příběh
plaských varhan ze seriálu Česko – země neznámá, uveřejněný v deníku PRÁVO z 18. března 2011.
Lumír Brendl, KF SČF 03-13 Plzeň
Plaské varhany na poštovní známce
V letošním roce Česká pošta s. p. zařadila do emisního plánu českých poštovních známek pod
pořadové číslo 21. poštovní známku v hodnotě 10,- Kč s motivem historických plaských varhan. Autorem
známky je p. Pavel Dvorský a rytcem je p. Jaroslav Tvrdoň. Jako den vydání této známky Česká pošta s.
p. stanovila datum 14. 9. 2011 a v tento den jste si ji mohli poprvé koupit u přepážek České pošty s. p.
To, že se na českou poštovní známku dostal motiv našich raně barokních varhan z dílny loketského
varhanáře Abrahama Starcka, je opravdu významná událost. Město Plasy a Římskokatolická farnost Plasy
ve spolupráci s p. Lumírem Brendlem a s Doc. Jaroslavem Tůmou v neděli 18. 9. 2011 pořádalo v kostele
Nanebevzetí Panny Marie slavnostní varhanní koncert. Na varhany zahrál známý varhaník Stefan Baier
z Německa. Před koncertem p. Lumír Brendl prezentoval známku a P. Martin Sedloň, OMI známce
požehnal. Město Plasy k vydání a žehnání poštovní známky vydalo pamětní list, který si návštěvníci mohli
před koncertem koupit.
V pondělí 19. 9. 2011 p. Lumír Brendl, p. Jaroslav Tvrdoň a p. Eva Sebránková předali požehnanou
známku Mons. Františku Radkovskému, plzeňskému biskupovi.
Eva Sebránková
PODĚKOVÁNÍ :
na závěr tohoto speciálního zpravodaje k Roku fotografie bych chtěl poděkovat všem, kteří mně
pomáhali a aktivně se podíleli na realizaci všech akcí a výstav. Nesmírně si vážím této pomoci.
Město Plasy; NKP Klášter Plasy; NTM Praha; CeWe Color a.s. – Fotolab – pan Adolf Kohlschutter;
Městská knihovna v Plasích; Svaz českých fotografů – PhDr. Věra Matějů, Ing. Vladimír Skalický; pan
Josef Juha, pan Dušan Šimánek, Fotoklub Plasy, pan Pavel Bejček, pan Josef Jíra – ZpČAS, IC Envic
Plasy, ČSOP Radnice – Markéta Purmová a zvláště velké poděkování paní Evě Sebránkové.
Ivo Kornatovský
Plaský
MK ČR E 12300
ZPRAVODAJ č. fotospecial / 2011
Vydává MěÚ Plasy – Plzeňská 285, 331 01 Plasy, www.plasy.cz
Grafická úprava: Ivo Kornatovský
Do tohoto čísla přispěli:
PhDr. Věra Matějů, Mgr. Václav Podestát, Ing. Lumír Brendl, Eva Sebránková, Ing. Ivo Kornatovský, wikipedie
Fotografie: z archivů IK, Helena Horáčková, atd…….
26

Podobné dokumenty

Zpravodaj č. 3

Zpravodaj č. 3 výborů a předsedů výborů a komisí města Plasy. Dále upozorňujeme, že přímý kontakt se zastupiteli a informace o aktuálním dění ve městě umožňuje veřejné jednání Zastupitelstva města. Občané mohou v...

Více

Zpravodaj č. 4

Zpravodaj č. 4 nás vážným způsobem dotýká posledního půl roku a když Bůh dá a firmy začnou konečně naplno pracovat, skončí v listopadu tohoto roku. Ironie je na místě, protože celá tato “AKCE“ má už od projektu a...

Více