ZAHRADY U SPLAVU/ GARDENS AT THE WEIR: metodika projektu

Sdruţení SPLAV, z.s. Skuhrov nad Bělou
ZAHRADY U SPLAVU/
GARDENS AT THE
WEIR: metodika projektu,
případová studie
Zahrada, zahradní terapie...
„Stres je redukován a přichází uvolnění díky práci na zahradě, kterou zvládnu, má význam a povaţuji ji
za příjemnou. Podněcuje k pohybu, který by nebyl prováděn bez podnětu zahradnického výkonu“.
(Karn 2008)
„Zahrada přináší příleţitost k odbourání napětí pomocí pohybu a přeměnu agresivních impulzů na
smysluplnou činnost“.
(Neuberger 1933)
„Stále potřebuji mít pocit, ţe se o něco starám. Starat se o něco, co mi oplácí mou lásku, co dává, aniţ
by očekávalo přijímání, co se mi chce zalíbit … a to kdykoliv! Něco, co mě nehodnotí, nikdy, jednoduše
to, co mě akceptuje takového, jaký jsem. Chci se starat o něco, co nepodléhá minulosti, čemu je jedno,
kdo jsem dneska, a kým budu zítra. O něco, čemu jde daleko více o to, aby dostalo stravu a vodu, neţ o
to, jestli tady ještě pět šest let budu. Mělo by to být něco, co je rádo na mojí straně, čemu je jedno, kde
ţiju, nebo, kde budu nucen ţít. Něco, co si vůbec nevzpomíná na včerejšek, ale sází pouze na to, dělat
z dnešního dne to nejlepší svého ţivota a kromě toho také to nejlepší mého ţivota. Vsázím na rostliny!“
(Taylor, R., 2008)
„Zahrada je terapie nejen proto, ţe můţeme obdivovat krásu květin a stromů, ale proto, ţe nám dává
aktivitu.“
Předmětem projektu ´Zahrady u SPLAVu – Gardens at the Weir je implementace oboru Zahradní
terapie jako formy pomoci znevýhodněným skupinám občanů a poskytnutí a nabídka společenského i
pracovního uplatnění v komunitních farmářských zahradách. Tento sborník obsahuje inspirace, texty a
další dokumenty o tom, jakými formami a metodami jsme se snaţili cíle projektu naplňovat. Za
odbornost příspěvků odpovídají jejich autoři/autorky. Texty neprošly jazykovou korekturou.
Obsah
Úvod
A. Metodika zaloţení komunitní a farmářské zahrady – krok za krokem
Krok jedna: stanovení vize
Krok dva: inspirace
Krok tři: analýza území
Krok čtyři: stanovení cílové skupiny/cílových skupin
Krok pět: zapojení partnerů
Krok šest: získání účastníků projektu, vztahy s nimi
Krok sedm: získání vhodného pozemku
Krok osm: vlastní zaloţení zahrady
Krok devět: provoz zahrady
Krok deset: publicita
Krok jedenáct: udrţitelnost
B. Příklady z České republiky a ze zahraničí
Domov pod hradem Ţampach: zahradní terapie v produkčním zahradnictví a arboretu
Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno: zahradní terapie pro pacienty a jejich příbuzné
Svobodný statek na soutoku a Camphill České Kopisty: farmaření s lidmi s postiţením
Kompot: komunitou podporované farmaření
Kokoza: komunitní zahrada na praţském sídlišti
Sydenham Garden, Velká Británie: komunitní zahrada provozující zahradní terapii i farmaření
Thrive, Velká Británie: slavná charitativní organizace provozující zahradní terapii
Culpeper Community Garden, Velká Británie: zelená oáza uprostřed Londýna
Field days Organic, Velká Británie: farmaření jako sociální sluţba
Palo Alto, Španělsko: zahradní terapie přímo na pracovišti
C. Případová studie Zahrady u SPLAVu
1. Cíl projektu: jaký je směr, kterým se budeme ubírat?
2. Sdruţení SPLAV: ţadatel se zkušenostmi
3. Témata projektu: rešerše hlavních oblastí
4. Analýza: je téma kompatibilní s potřebami území?
5. Cílové skupiny: komu chceme pomoci
6. Řešitelský tým: kdo zajistí realizaci
7. Zahraniční partneři: pomocníci se zkušenostmi
8. Struktura projektu: jednotlivé fáze, časový harmonogram
9. Realizace projektu: jak to všechno proběhlo
10. Závěr: bude projekt v nějaké formě pokračovat?
Úvod:
Sdruţení SPLAV jsme zaloţili v roce 2004 jako občanské sdruţení lidí, které zajímá oblast Rychnovska,
bydlí tady a pracují. Rychnovsko je region s mnoha přednostmi – pěknou přírodou Orlických hor a
podhůří s mnoţstvím řek, luk a lesů, spoustou historických památek, malou nezaměstnaností díky
velkým strojírenským podnikům, poměrně spokojenými občany v udrţovaných městech a obcích. Jsou
tu ale i některé nedostatky – válečná minulost a vysídlená území, pohraniční poloha a vzdálenost od
velkých center a dopravních tahů, malá variabilita a nerovnoměrné rozmístění pracovních příleţitostí.
Chtěli jsme lidem tady a celému území nějak prospět, a tak jsme se přihlásili mezi tzv. místní akční
skupiny, které mají moţnost získávat finanční prostředky z programu Evropské Unie LEADER a
podporovat jimi finančně různé prospěšné záměry na území, pro které pracují. Od roku 2004 jsme tak
postupně získali 49,9 mil. mil. Kč a podpořili jimi 149 projektů obcí, neziskových organizací, podnikatelů
v zemědělství i v jiných oborech. Pomohli jsme tak opravit školy, kostely, zemědělské farmy, vybavili
dětská hřiště, osázeli veřejná prostranství, nakoupili míče, hasičská auta, zemědělské stroje, ale pořád
nám to bylo málo, protoţe jsme chtěli stavět, opravovat, školit, zaměstnávat také my sami. A tak jsme
se pustili do vlastních projektů.
Jak jsme se v průběhu let poučili, pro dobrý projekt je nezbytné několik věcí – nápad, zájem, tým,
pečlivá práce, odbornost a trpělivost a samozřejmě peníze.
Nápady nám nedělají problém. Zajímá nás všechno. Samozřejmě nás napadá hlavně to, co sami
potřebujeme a máme rádi. Zajímavá práce, poznávání nového, čisté a udrţované prostředí. A tímhle
směrem míří i naše projekty – vytváříme pracovní místa pro ţeny s dětmi, lidi před penzí a zdravotně
postiţené a sami pracujeme s nimi, školíme a vzděláváme lidi v prakticky vyuţitelných oborech
zahradník, zemědělec, průvodce turistů, setkáváme se s lidmi odjinud a sami se při tom učíme,
udrţujeme a sázíme zeleň, stavíme naučné stezky, opravujeme památky, rozmísťujeme lavičky a koše
všude tam, kde to pokládáme za přínosné.
Vlastním zájmem musíme ale přilákat i zájem ostatních. Naším nejbliţším barometrem jsou členové
našeho sdruţení. Je jich teď 52 a jsou to starostové obcí, učitelé, ředitelé, podnikatelé, všichni
z Rychnovska. Pokud se jim přednesený nápad líbí, pustíme ho dál. Hledáme uţivatele a
spolupracovníky. Kdo bude mít z našeho nápadu prospěch? A bude vůbec chtít ten prospěch přijmout?
A vyuţije ho nějak? Oslovujeme a nabízíme, diskutujeme a upravujeme nápad. A bohuţel ne jen na
začátku. Trocha rozčarování přichází vţdy i pak, v průběhu realizace. Ne kaţdá naše dobrá myšlenka je
přijata a je skutečně dobrá, ne kaţdý náš předpoklad je naplněn a nabízená moţnost vyuţita.
Uţ při přípravě projektu je patrné, kolik lidí na jeho uskutečnění bude potřeba. Máme stálý zkušený tým
zaměstnanců – projektové a finanční specialisty, účetní. Víme, ţe uskutečnění záměru vyţaduje hodně
práce a hlavně té administrativní. Ničemu se uţ nedivíme, plníme odevzdaně všechny podmínky a
postupy, protoţe chceme dojít k cíli. Jsme ale odborníci jen na administrativu. I kdyţ naše vzdělání
směřuje různými směry, léta činnosti v našem sdruţení nás vyškolila sice v desítkách oborů, ale jen do
úrovně poučených laiků. A to pro projekty nestačí, hledáme odborníky psychology, učitele, tlumočníky,
zahradníky, obchodníky, rybáře, výtvarníky, historiky, projektanty. Někdy je těţké vytvořit opravdu
spolupracující tým a rozdělit práci na realizaci projektu tak, aby s tím všichni byli srozuměni. A uhlídat
kvalitu a včasnost plnění úkolů, návaznost činností, předávání informací. Všechno kopírujeme, vícekrát
zakládáme, ptáme se, ověřujeme. Naším nejvyšším šéfem je poskytovatel finančních prostředků,
většinou některé ministerstvo nebo jeho platební agentura. Má být stejný dokument odeslán potřetí? Má
být číslice v dokumentu v neobvyklém formátu? Chybí nám tečka za větou? Je naše logika jiná,
informace získané včera staré? Jsme jiní, divní, podezřelí? Vše napravíme, splníme, uděláme, stejně
nám ţádné odvolání nedá za pravdu a my chceme náš projekt uskutečnit včas, dobře a získat na něj
přislíbené peníze.
Těmito všemi situacemi jsme prošli i při přípravě a realizaci projektu Zahrady u SPLAVu. Věděli jsme
sami, jak úţasně uklidňujícím dojmem na nás působí zahradničení a jak nás péče o rostliny motivuje
věnovat se jim víc a víc. Zvládáme ji všichni, mladí i starší, můţeme si ji dávkovat podle chuti, času,
počasí. Věděli jsme, ţe v obcích a městech je spousta zelených ploch, které leţí ladem, ţe zájem o
nákup místních výpěstků se neustále zvětšuje. Věděli jsme také, ţe v kaţdé obci jsou lidé, kteří nemají
práci a mají jen malou šanci jí získat v běţných podnicích kvůli omezeným pracovním schopnostem,
rodinné situaci, sloţitému dojíţdění. Tyto znalosti jsme poskládali dohromady, rozhlédli se, co se kde
děje podobného a připravili a pak i uskutečnili projekt, který vám předkládáme. Doufáme, ţe naše
poznatky a zkušenosti budou pro vás alespoň trochu přínosné.
Za Sdruţení SPLAV, z.s. a tým projektu Kateřina Holmová, manaţe rka.
A. METODIKA ZALOŢENÍ KOMUNITNÍ A
FARMÁŘSKÉ ZAHRADY – KROK ZA KROKEM
Krok jedna: stanovení vize
Co vás pálí?
Co pálí vaše okolí?
Tohle je docela jednoduché. Vţdycky nám něco vadí – nepořádek, hluk, zrušená pošta, neudrţovaná
zeleň, nezájem lidí o společné věci, fronty na sociální dávky...
Jak by to mělo být lépe?
To je také jednoduché. Měl by být pořádek, pěkné ţivotní prostředí, všechny potřebné sluţby a obchody
na dosah, lidi spokojení, druţní a aktivní, všichni, kdo můţou, by měli pracovat a mít za to dostatečný
plat.
A kdo to má zařídit?
Můžu pro to něco udělat já?
To uţ je těţší. Je jasné, ţe by to měli všechno zlepšit oni. Ale kdyţ se k tomu nemají, zkusím to já.
Jaké mám předpoklady a zvládnu to dotáhnout do konce?
To je hodně sloţité přemýšlení a je potřeba drţet se při zemi. Co umím? Psát úspěšné projektové
ţádosti o finanční podporu. Asi umím obstarat i peníze na rozjezd nebo i předfinancování mého záměru.
Uţ také vím, jak záměry podpořené finančně z dotace řídit, jaké jsou moje povinnosti. Mám zkušenosti
s předcházejícími projekty, mám dobrý tým lidí, kteří to zvládnou. Znám celý region, znám starosty a
některé lidi ze státní správy, různé podnikatele, mám známé v neziskových organizacích, vím, s kým
můţu počítat. Mám přehled o současné situaci v regionu, vím, ţe je málo pracovních míst na kratší
pracovní úvazky, ţe obce mají málo peněz, ţe lidi víc a víc chtějí ţít a jíst zdravě.
Jak můžu svoje přednosti pro řešení problému využít?
 Můţu získat k údrţbě nevyuţité plochy zeleně v obcích.
 Můţu najít lidi, kteří by se o ně starali.
 Vím, kde lidi vyškolit.
 Snad se mně povede na to získat nějaké peníze na platy a nákup všeho potřebného.
 Snad se mně povede vymyslet takové vyuţití a úpravu pozemku, aby veřejnost změnu
v obci přijala.
 Snad se mně povede nadchnout lidi tak, aby se o pozemek později starali trvale a sami si
na to vydělávali nebo to dělali ze zájmu.
Jaká je tedy moje snad reálná vize?
Krásná zahrada, kterou vyuţívá spousta lidí z obce pro zábavu i vzdělávání a o kterou se stará skupina
školených lidí z obce, kteří dříve neměli práci a kteří se díky pěstování zeleniny a pořádání osvětových
akcí alespoň částečně uţiví. Dělají to, na čem se domluví a co je potřeba, v čase, který jim vyhovuje.
Mojí vizí je komunitní farmářská zahrada.
Je to dobrý nápad, budou o něj mít lidé zájem?
Svůj nápad musím probrat s ostatními, kterých se týká. Kolegy, starosty, státní správou. Oslovím
sponzory, moţné spolupracovníky, lidi, hledající zaměstnání. Nabídnu svůj záměr poskytovatelům
dotací.
Zajímá je to, podpoří můj nápad?
Tak jdeme do toho.
Naše doporučení:
1. Nebuďte umanutí, dejte si poradit. Váš nápad a tedy i vizi bude potřeba upravovat,
přizpůsobovat poptávce i moţnostem. Cíle, kterého chcete dosáhnout, se ale drţte.
2. Nikdo sice o vaší vizi neví víc, neţ vy, ale vy jste aţ moc zaujatý. Přizvěte někoho, kdo vám
pomůţe váš nápad lépe prodat - vysvětlit, nadchnout, sehnat sponzory.
3. Získejte pro váš nápad podporu místních vůdců – starostů, podnikatelů, ředitele Úřadu práce,
apod. Ostatní se dají snáz přesvědčit.
4. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdé téma je pro
získání dotace přijatelné.
Krok dva: inspirace
Vizi mám, ale jak na to?
Zřejmě nejste první, koho něco podobného napadlo . Bylo by škoda ztrácet čas vymýšlením uţ
vymyšleného. Rozhlédněte se po okolí, ptejte se a hledejte, jestli někde v okolí dělá někdo něco
podobného. Hledejte i na internetu, v časopisech, kníţkách. Kdyţ najdete podobné téma, zjistěte
podrobnosti. Třeba by autor chtěl s vámi spolupracovat nebo vám alespoň popsat své zkušenosti.
Telefonujte, navštěvujte, diskutujte. Hledejte nápady i v zahraničí, protoţe tam jich je mnohem víc.
Komunitní zahrady jsou např. ve Velké Británii nebo severských zemích, zahradničení je rozšířenou
metodou aktivizace lidí v Rakousku, Německu i ve Spojených státech.
Ptejte se i organizací, které mají problematiku, kterou chcete řešit, v popisu práce. Je váš nápad z jejich
hlediska dobrý a proveditelný? Jaké jsou jejich zkušenosti? Co oni uţ udělali a mají v plánu dělat pro
řešení problému? Vše evidujte, zvaţujte, upravujte svůj nápad, určujte to, co je nezbytně potřeba a
čeho se musím vzdát, stanovujte kroky k realizaci vaší vize.
Naše doporučení:
5. Nebojte se opisovat, proč nevyuţít zkušeností někoho jiného?
6. Přizvěte do vašeho projektu další organizace, lidi s podobnými myšlenkami a zájmem. Zpestří
váš projekt, přinesou další náměty, rozšíří moţnosti a pomohou vám projekt uskutečnit. Vţdyť i
vy jste rádi, kdyţ vás někdo poţádá o radu, přednášku, přizve vás ke svému projektu.
Krok tři: analýza území
Je můj záměr pro náš region vhodný?
Na to je potřeba se ptát od začátku. Kaţdý nápad, který uspěl jinde, nemusí uspět i u vás. Do této chvíle
si tedy myslíte, ţe vhodný je, a teď byste to měli podloţit nějakými ověřitelnými daty. Posuzujeme
potřeby území na základě demografických dat a jejich porovnání se srovnatelnými regiony. Je tu
přetrvávající nezaměstnanost některých skupin lidí? Velká poptávka po alternativních pracovních
úvazcích? Chtějí představitelé obcí dělat něco pro aktivizaci občanů? Důvěřují vám tady a budou
s vámi spolupracovat? Pokud ano, můţete pokračovat.
Naše doporučení:
7. Posuzujte získané údaje realisticky. Z 50 nezaměstnaných ţen vhodné cílové skupiny těţko
získáte potřebných 30, které by se chtěly do vašeho projektu zapojit. Komunitní zahrada není
pravděpodobně vhodný záměr pro obec o 100 obyvatelích, kde kaţdý má svou zahrádku, i kdyţ
má starosta o projekt velký zájem. Apod.
8. Zjistěte i demografické trendy a vývoj související legislativy. Váš projekt bude trvat min. 2 roky a
za tu dobu se můţe spousta věcí změnit.
9. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdé území je pro
získání dotace přijatelné.
Krok čtyři: stanovení cílové skupiny/cílových skupin
Pro koho je projekt určen?
Přiznejte si, ţe v první řadě pro vás a vaše kolegy. Určitě nechcete na svůj nápad doplatit a během jeho
realizace strádat. Chcete získat mzdové prostředky, zkušenosti a prestiţ. To vám ale k naplnění vize
nestačí, potřebujete ty, kterým budete pomáhat a kteří vaši pomoc potřebují. Potřebujete cílovou
skupinu projektu. Z analýzy území a přehledů Úřadu práce víte, kteří lidé shánějí práci. Kterých je nejvíc
nebo mají nejmenší šance jinde? Zvládnou udělat to, co předpokládám? Poraďte se i s odborníky na
Úřadě práce, zchladí sice moţná váš zápal, ale jejich odhad bude reálný.
Komunitní farmářská zahrada ale nebude přece slouţit jen pro zaměstnání. Moje vize je, ţe tam budou
lidé chodit sami od sebe a rádi. Budou mít zájem se tam setkávat lidé z obce? Budou tam učitelé učit
ţáky botaniku? Můţou nám studenti pomáhat s prací? Přemýšlejte, co všechno chcete, aby se
v zahradě odehrávalo a kdo by se toho měl účastnit. Nebudete prodejem vypěstované zeleniny
konkurovat místním farmářům? A kupují vůbec lidé na venkově zeleninu? Kde je nejbliţší květinářství?
Kdo by mohl mít zájem o řezané květiny? Přijdou lidi na přednášky o bylinkách? Budou to lidi z obce
nebo z širšího okolí? Kolik jich asi bude? Tohle všechno musíte zváţit, probrat s ostatními, posoudit a
nakonec realisticky vyčíslit. Je zájemců dost?
Naše doporučení:
10. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdý potřebný
člověk, ne kaţdý zájemce o účast v projektu je přijatelným účastníkem.
11. Vyuţijte pomoc Úřadu práce a starostů obcí. Vhodné lidi vám svolají a pomohou vám je oslovit.
Mohou je různě motivovat k účasti na vašem projektu.
12. Oslovte školy, mateřská centra, domovy seniorů, kluby důchodců, poradenská zařízení, lékaře.
Tam všude můţete najít účastníky vašeho projektu a pravidelné uţivatele zahrady.
13. Počítejte s tím, ţe nikdo se nebude účastnit vašeho projektu bez připomínek, a ţe různí lidé
mají různé nároky a poţadavky. Čím víc budete mít účastníků, tím víc budete mít starostí.
Budou mít rozdílné fyzické schopnosti, zájmy, postoje, připravte se na generační spory,
malicherné hádky, soupeření, nevděk.
14. Zvaţte znovu, kdo bude pro váš záměr přínosem a kdo zátěţí. Je příjemné poskytnout
zaměstnání a moţnost setkávání člověku z osamělé chalupy. Ale dostane se vţdy včas, kam
bude potřeba? A kdyţ ne, nebude vám to vadit? Ţenám s dětmi slibujete moţnost mít je u sebe
při práci v zahradě. Ale nebudou děti aţ moc rušit? Je prostě dobře, kdyţ i komunitní
farmářská zahrada má svůj řád a pravidla a přílišná benevolence na začátku můţe končit
zklamáním vás všech.
Krok pět: zapojení partnerů
Budu projekt realizovat sám nebo přizvu partnery?
Připravovat a realizovat projekt samostatně, je jednodušší organizačně i účetně. Jak si co uděláte, tak
to máte, jediné výdaje projektu jsou vaše výdaje, můţete je regulovat, máte o nich přehled a je jich
méně. Na druhou stranu – dobrý, tedy zodpovědný partner znalý tematiky projektu je velkým přínosem
pro obohacení naplánovaných aktivit, dodá rozmanitost, další tváře a další místa, které lze do projektu
zahrnout. Dobrý partner, se kterým si rozumíte, vám také dodá elán a poradí, kdyţ na vás dolehne
skepse ze střetu vašich idejí s realitou projektu. Kaţdopádně by partner neměl být formální, jen kvůli
bodovému zisku při hodnocení ţádosti, protoţe i na něm závisí úspěch vašeho projektu. Je dobře, kdyţ
se uţ znáte a víte, co od sebe navzájem čekat a jste si jisti, ţe partner vţdy včas udělá, co bude
potřeba.
Podle podmínek dotačního programu můţe být partner buď bez finančního příspěvku, to znamená, ţe
případnými dotačními penězi, které na projekt získáte, nemůţe hradit ţádné svoje výdaje, nebo
s finančním příspěvkem, a to za předpokladu, ţe uţ do ţádosti o dotaci přesně popíšete, jaké
partnerovy aktivity budete v rámci projektu hradit. Peníze z dotace mu pak jako hlavní partner
přeposíláte a on vám je vyúčtovává.
Partner můţe být národní, tedy z České republiky, nebo mezinárodní. Záleţí na vašich jazykových
znalostech, tématu a aktivitách projektu, kterého partnera zvolíte. Z hlediska dostupnosti a porozumění
jsou, samozřejmě, lepší Češi, z hlediska zajímavosti setkání, návštěv a informací, obvykle cizinci.
Zde předpokládáme, ţe jste vy iniciátorem projektu, ţadatelem o finanční podporu, a tedy Hlavním
partnerem a přijímáte spolupracující, Vedlejší partnery. Můţe to být, samozřejmě, i naopak. Vaše role
bude jednodušší, ale pasivnější.
Naše doporučení:
15. Hledejte partnery projektu v databázích a kontaktních stránkách příslušného programu, ze
kterého chcete na projekt získat finanční podporu. Jedná se obvykle o organizace znalé
16.
17.
18.
19.
problematiky, které uţ i pro zveřejnění své nabídky na spolupráci museli něco udělat, a tak
snad neselţou ani později.
Hledejte organizace podobného typu a podobných moţností, jako je ta vaše. Není dobré, kdyţ
jeden z partnerů je boháč a druhý chuďas, to jim pak brání podílet se na aktivitách společně a
připravuje to půdu pro nadřazenost a podřízenost.
Předem zvaţte, jak chcete partnerské organizaci prospět, resp. jaký by měl být při realizaci
projektu váš oficiální vztah. Partnerský? Pak vám partner nemůţe posílat faktury a vy mu
nemůţete za pomoc zaplatit. Chcete vyuţívat jeho prostory, lektory a platit za to? Pak to
nemůţe být partner projektu, ale bude vaším dodavatelem.
Při výběru partnera zvaţujte dobře své jazykové schopnosti. Komunikovat by mělo co nejvíce
lidí, bude potřeba porozumět nejen oficiálním proslovům, ale i neformálním diskuzím, umět
reagovat. Bude potřeba řadu textů překládat, e -mailovat, telefonovat, cestovat. Cizinci jsou
často velmi neformální, rádi si s vámi poklábosí a je hloupé, kdyţ i při zábavných a
neformálních akcích všichni čekají na tlumočení a jinak se strojeně usmívají. Nesázejte příliš na
jazykové kurzy, kdo z dospělých se nenaučil jazyk do 50, uţ se jej prostě nenaučí za 3 měsíce
tak, aby byl pro komunikaci uţitečný.
Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdá organizace je
přijatelná jako partner projektu. Obvykle je to jen taková organizace, jaká můţe být i ţadatelem.
Krok šest: získání účastníků projektu, vztahy s nimi
Jak získat účastníky projektu?
Základními účastníky vašeho projektu jsou kromě vás a vašich kolegů a partnerů příslušníci cílové
skupiny. Jak bylo jiţ zmíněno výše, jejich oslovení a získání je základní podmínkou úspěšnosti projektu.
Není to ale jednoduché. Vaše představa, ţe kaţdý např. nezaměstnaný člověk prahne po zaměstnání a
čeká na vaši nabídku k účasti v projektu, je lichá. Nezaměstnanost je jen u některých nezaměstnaných
způsobena ze strany bývalého zaměstnavatele, někteří nezaměstnaní, jak jsme poznali, svou situaci
přijímají s uspokojením. Zvlášť lidé v evidenci Úřadu práce, tak zvaní uchazeči o zaměstnání, jsou
v tomto smyslu poměrně různorodou skupinou. Příliv finančních prostředků z Evropské Unie na různé
vzdělávací, rekvalifikační a aktivizační kurzy, osobnostní a pracovní diagnostiky, psychologickou,
lékařskou a další poradenskou pomoc učinily z nezaměstnaných lidí poměrně vybíravou skupinu. Stále
je jim něco nabízeno, defilují před nimi organizace jako je ta vaše a nabízejí projekty podobné tomu
vašemu. Co uchazeče o zaměstnání zajímá, jsou v první řadě výhody účasti v projektu (úhrada
cestovného a stravného, exkurze apod.), pravděpodobnost následného zaměstnání a téma a náročnost
vzdělávacích aktivit. V tomto smyslu je téma zahradničení poměrně oblíbené, protoţe práce na zahradě
je nejrozšířenějším českým koníčkem. O rostlinách se kaţdý rád doví něco nového, výhodou péče o ně
je navíc moţnost zuţitkování výpěstku.
Jak si uchovat účastníky projektu?
To je také poměrně sloţité. Nadšení pro váš projekt nebo usilovná snaha přivzdělat se, aby našli
zaměstnání, to je jen okrajová motivace účastníků. Důleţité je, aby jim s vámi v projektu bylo lépe neţ
doma bez něj. Můţe se tak stát buď:
a) díky báječnému kolektivu
b)
c)
d)
e)
díky finančním a dalším výhodám
díky zájmu o téma projektu
z povinnosti
z jiných důvodů
a) Dobrý kolektiv – se nevytvoří snadno. V tomto případě do něj navíc vstupuje skupina lidí
s pocity křivdy a selhání, s finančními a z toho vyplývajícími rodinnými a různými dalšími
problémy, s různými pracovními návyky, schopnostmi a nasazením. Je pravděpodobné, ţe
spíše vytvoří několik zájmových skupinek, které budou mezi sebou soupeřit, neţ jednotný
kolektiv.
b) Finanční prospěch – přináší projekt účastníkům formou tzv. podpůrných opatření, jako je jiţ
zmíněná úhrada kaţdodenního stravného a cestovného, úhrada péče o dítě nebo jiného
závislého člena rodiny, úhrada rekvalifikace a dalšího vzdělání, úhrada psychologického a
profesního poradenství a účast na různých zábavných aktivitách jakou jsou společná
posezení, exkurze, návštěvy partnerů, apod. Tyto výdaje projektu jsou jiţ prakticky
samozřejmostí.
c) Téma projektu – je důleţité, ale ne zásadní. Jde spíš o nutnou intenzitu nasazení. Kolik
hodin denně a jak dlouho budu muset zase chodit na nějaký kurz? Většina uchazečů o
zaměstnání má uţ za sebou totiţ absolvování řady rekvalifikačních a jiných kurzů. Budu
muset jezdit daleko? Budu muset dělat nějakou zkoušku? Jak tam vaří? Budu muset
pracovat? Venku nebo uvnitř? Kolik hodin? S kým? Umaţu se? To vše je pro účastníky
projektu podstatnější neţ to, co se naučí a co přesně budou dělat.
d) Účast v projektu – nelze přikázat a nelze vyţadovat ani setrvání v něm. Určitou formu
odpovědnosti cítí účastníci pouze k Úřadu práce, který, jak vědí, bude pravděpodobně opět
jejich budoucím mecenášem. V případě, ţe součástí projektu je i zaměstnání některých
účastníků, je jejich snaha a nasazení vyšší.
e) Jiné důvody – účasti v projektu mohou být různé. Samozřejmě to můţe opravdu být i zájem
o téma a aktivity projektu, touha po seberealizaci a společenském začlenění nebo o změně
profese, akce dvou kamarádek, truc a další.
Kaţdý z těchto důvodů vede k jiné intenzitě aktivity účastníků a je proto opravdu těţké vytvořit
z nich fungující tým. Má to velký nárok na vaši trpělivost a pochopení, schopnost komunikovat a
řídit.
Naše doporučení:
20. Velkou pomocí k získání dostatečného počtu přijatelných účastníků jsou zaměstnanci Úřadu
práce. Mají v evidenci všechny nezaměstnané lidi, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, a
mohou z nich vybrat ty vhodné pro váš projekt. Různými svými nástroji je pak mohou motivovat
k účasti v něm. Je proto potřeba projekt, pokud se týká zaměstnanosti, s nimi předem
konzultovat, zjistit, jestli vhodných adeptů na účast v něm je dost a jaká je konkurence.
21. Pokud to téma projektu a vybraná cílová skupina umoţňují, je dobré vytvořit kolektiv smíšený.
Vnese to mezi účastníky elán, zájem a napětí, coţ je vţdy lepší neţ letargie a nuda.
22. Od začátku projektu je potřeba vnést a dodrţovat pravidla, řád a hierarchii lidí zapojených do
projektu. Členové realizačního týmu (alespoň někteří) musí mít autoritu, přílišné kamarádství
s příslušníky cílové skupiny vede k anarchii a nedisciplinovanosti.
23. Na druhou stranu je potřeba doplnit realizační tým i psychologem, mediátorem, sociálním
pracovníkem, prostě někým, kdo umí s lidmi komunikovat, vyslechnout je a poradit
v nejrůznějších problémech. Tento člen týmu stejně jako organizátor musí být u aktivit cílové
skupiny takřka trvale přítomni, vést činnost k cíli, předcházet různým rozmíškám, znovu vše
vysvětlovat a řešit drobné problémy.
24. O nadcházejících aktivitách je potřeba účastníky projektu vţdy znovu předem informovat a
vysvětlit jim, co bude jejich povinností. O naplánovaných aktivitách není dobré příliš diskutovat,
nebo připustit změny, kolektiv účastníků by při jejich přijetí jistě nebyl jednotný a vám by změna
mohla vynést problémy s případným poskytovatelem dotace. Nezapomeňte, ţe to jste vy, kdo je
odpovědný za plnění projektu. Bohuţel, to vědí i ostatní účastníci projektu, jsou jiţ poučeni i o
vaší povinnosti plnění indikátorů a vy lehce můţete sklouznout do role jejich rukojmí. Nenechte
si situaci přerůst přes hlavu, kdyţ tak poţádejte o pomoc někoho nezúčastněného, kdo ale
pravděpodobně bude na vaší straně – psychologa, pracovníka Úřadu práce, starostu obce
nebo jinou autoritu.
Krok sedm: získání vhodného pozemku
Zdá se to jednoduché, ale není. Málokdo z nás má vlastní vhodný pozemek, který by navíc chtěl dát
k dispozici k vytvoření zahrady. Musíte tedy najít někoho jiného, kdo vám pozemek půjčí, pokud moţno
zadarmo a na tak dlouho, jak budete potřebovat. I takoví se najdou, ale pozor, neţ se k údrţbě a vyuţití
pozemku zaváţete, zvaţte, jestli je pozemek pro váš projekt vhodný.
Jaký pozemek je pro komunitní zahradu vhodný?
a) Snadno dostupný – nejen vy sami, ale snad i spousta dalších lidí včetně případných
zaměstnanců bude na pozemek docházet. Bydlí většina z nich v pěší vzdálenosti? Je poblíţ
autobusová zastávka s častými spoji do větších center? Dá se u pozemku parkovat? Dá se
k němu dojít bezpečně? To vše jsou podmínky, které musí pozemek splňovat, aby uţ od
začátku nebylo ohroţeno naplnění vašeho záměru.
b) Umístěný ve zdravém a bezpečném prostředí – můţe si to protiřečit s první podmínkou, ale
pokud má pozemek slouţit pobytu lidí a pěstování zeleniny, musí být umístěn na klidném místě
bez hluku a emisí, ve zdravém ţivotním prostředí. Svým zaměřením je ale komunitní,
společenský, proto by se zároveň neměl nacházet na místě osamělém, zastrč eném. Vhodná
jsou různá veřejná prostranství v intravilánu obcí a měst, sídlištní veřejné prostory i pozemky při
školách a úřadech.
c) Přehledný a poznatelný – musí být jasné, kde jsou hranice vaší zahrady a kde začíná pozemek
někoho jiného. Váš pozemek by zřejmě měl být trvale přístupný veřejnosti, ale optimálně
oplocený nebo jinak ohraničený a také označený a popsaný, aby bylo jasné, jaká práva a
povinnosti má člověk, který na něj vstupuje. Pozemek zřejmě nebude trvale hlídaný, takţe
úroda, nářadí a mobiliář jsou snadno zcizitelné. Ideálně by proto měl být alespoň pod veřejným
dohledem sousedů, kolemjdoucích, návštěvníků atp., měl by být proto přehledný a otevřený
pohledům.
d) Udrţovaný s kvalitní zeminou – zní to maximalisticky, ale je důleţité, aby na vybrané m
pozemku bylo vůbec moţné něco vypěstovat. Neţ dáte do přijatelné podoby bývalé rumiště,
skládku či zpevněnou plochu, vyčerpáte sebe i spolupracovníky natolik, ţe na sázení a
pěstování vám uţ nezbudou síly. Je dobré najít rovinatý pozemek s dostatečnou vrstvou
zeminy.
e) Vybavený základní technickou infrastrukturou – coţ je voda a elektřina, bez kterých to vůbec
nemá smysl. I tak budete s placenými zdroji šetřit, nosit vodu z potoka nebo studny, jsou-li
poblíţ, a schraňovat vodu dešťovou, ale moţnost zalévání a umytí alespoň v krizových
situacích musí být. Totéţ platí o elektřině, nemusíte ji pouţívat často, ale zřejmě budete mít na
pozemku nějakou kůlnu na nářadí, kde si budete potřebovat posvítit, něco ohřát, zapojit
mikrofon při akci pro veřejnost, atp.
f) Zapůjčený či pronajatý bezplatně od veřejného subjektu – samozřejmě, ţe ideální je
spolupracující obec nebo město, které má obvykle vhodných ploch víc a starosta je i rád, ţe mu
s údrţbou někdo pomůţe. Obec navíc má své technické zázemí, v lecčems vám můţe pomoci
a přispět nebo vám naopak odpustit. Záštita obce navíc prospěje i vašemu projektu, dodá mu
důvěryhodnosti v očích občanů. Nejen obec nebo město ale můţe být vhodným pronajímatelem
vašeho pozemku. Výborně spolupracujícími majiteli mohou být i zeměděls ké farmy nebo jiní
soukromí majitelé. Je hodně individuální, jak moc vás budou chtít vytěţit, jakou pomoc nebo co
jiného za to budou chtít.
g) Zázemí – je ideální, kdyţ kromě vlastního pozemku získáte i nějakou vytápěnou místnost, kde
budete provozovat aktivity, které nelze dělat venku, kde budete mít knihovnu, počítač, pokladnu
a kde budete pořádat pravidelné porady.
Naše doporučení:
25. Vybírejte z více pozemků, bavte se s majiteli včas o vašich plánech a jejich očekáváních a vše
sepište písemně. I kamarád se můţe změnit v nepřítele, i nadšený starosta můţe podlehnout
názoru našeptávačů a vy budete začínat od začátku někde jinde.
26. Neberte na sebe závazky, které nebude moci plnit. V nadšení nad získáním vysněného
pozemku přislíbíte majiteli údrţbu dalších ploch, dodávání zeleniny, péči o květinovou výzdobu.
Nedělejte to. K povinnostem projektu budete mít navíc další závazky, které budete muset plnit
přednostně, a kvalita plnění bude stálým zdrojem nesouladu mezi vámi a pronajímatelem.
Pokud to jde a je to nutné, domluvte se raději na malé finanční kompenzaci. Trochu pomoci
můţete pro dobré vztahy vţdycky.
27. Zvaţte, kde zahradu vybudujete i z hlediska pravděpodobného zájmu veřejnosti. Chcete přeci,
aby vaši zahradu navštěvovalo co nejvíc lidí. Určitě je vhodnější město, kde lidé na sídlišti
nemají vlastní zahrádky a mají tak větší touhu pobývat venku a zahradničit. Pokud bude
zahrada v obci, tak raději větší, se školou, mateřskou školou, mateřským centrem, penzionem
pro důchodce, tedy pravděpodobnými častými návštěvníky zahrady.
28. Nesázejte ale jen na místní, idealisté odjinud budou mít také o vaši zahradu zájem, pokud o ní
budou vědět. Výhodné je, kdyţ je místo, kde se vaše zahrada nachází, i jinak zajímavé a
přitahuje turisty. Třeba je tam zámek nebo frekventovaná turistická trasa nebo pravidelný trh. Je
pak jednoduché se na uţ zavedených lákadlech trochu přiţivit a přilákat návštěvníky i k vám.
29. Vybavte pozemek uzamykatelným skladem, kde budete uchovávat nářadí, věci na převlečení a
další vaše osobní věci, sazenice, semínka atd. Nic cenného, ale je otrava vše vţdy převáţet.
Krok osm: vlastní zaloţení zahrady
Kdyţ uţ vám někdo zapůjčil svůj pozemek a někdo jiný vám třeba na to přispěl penězi, musíte začít
pěstovat. Nejde to ale hned.
Jak postupovat?
a) Pozemek připravit – to znamená vyklidit plochu pozemku od náletových dřevin, kamení, starého
stavebního materiálu, odpadků, starého nábytku, pneumatik apod., a následně ho celý posekat,
případně zrýt. V tuto chvíli není od věci přizvat techniku například kultivátor. Aţ teď uvidíte, co
jste dostali do vínku a můţete se lépe rozhodnout, jak s tím naloţit.
b) Nakreslit a projednat plán zahrady a osevní plán – musíte si udělat plán, a to jak zahradněarchitektonický, který bude zohledňovat provozní vztahy, tak osevní a osazovací, kde bude
přesně rozvrţeno, kde se co bude pěstovat. Na to je dobré přizvat odborníka, zahradního
architekta. Navrhne vám prostor tak, aby rostliny rostly a plodily, zahrada byla pěkná i za pár
let, její údrţba nedala zbytečně moc práce a aby se na ni vešlo všechno, co potřebujete.
Samozřejmě, ţe vy se na návrzích musíte podílet. Musíte si říci, jak si co představujete, jaké
funkce by zahrada měla mít, co byste rádi pěstovali, jestli to má být k okrase nebo spotřebě,
jestli má být v zahradě nějaký mobiliář, prostor pro větší shromáţdění, posezení, hru dětí,
záhony pro školy, veřejnost atp. Aţ návrh dáte dohromady, nejlépe ve variantách, ukaţte ho
všem. Ne proto, aby vám do něj moc mluvili, ale aby o vašich záměrech věděli, vzali je za své a
vaši zahradu mohli uţívat tak, jak si představujete. Pokud se chcete pouštět do plánování
společně s veřejností nebo účastníky vašeho projektu, jděte do toho, ale připravte se, ţe to
bude náročné. Můţete nechat veřejnost kreslit či psát své nápady a poţadavky a pak ty nejvíce
se opakující předat zahradnímu architektovi, aby je do návrhu zapracoval. Nikdy se vám ale
nepovede uspokojit všechny, tak podmínky jasně řekněte hned na začátku, vyhnete se tak
zklamání.
Důleţité je také konzultovat návrh s těmi, se kterými při provozu zahrady počítáte. Je takto
tvarovaný záhon vhodný pro vozíčkáře? Není tak velký záhon moc velký pro dětskou péči?
Nebudou se senioři bát sednout si na tento špalek? Bude proutěná prolézačka bezpečná?
Inspirujte se a raďte se jinde, kde uţ zkušenosti mají, buďte novátorští, ale i praktičtí.
c) Sestavit seznam aktivit – souběţně s návrhem zahrady musíte přemýšlet o tom, co všechno
chcete na zahradě dělat. Bude zahrada kdykoliv volně přístupná? Jedná se o zahradu ryze
produkční, zaměřenou na intenzívní pěstování zeleniny? Nebo chcete dát růstu volný průběh a
vyuţívat alternativní způsoby pěstování? Budujete zahradu okrasnou nebo pobytovou? Nebo
všechno dohromady? Sestavte si nahrubo celoroční harmonogram aktivit, co kdy budete
potřebovat, který prostor vyuţívat, ukaţte ho projektantovi a uvidíte, co to s vaší původní
představou udělá.
d) Vymyslet plán organizace prací a aktivit – asi se také poraďte s odborníkem, pokud ho nemáte
v týmu. Kdy můţete pozvat veřejnost na praktickou ukázku zaloţení vyvýšeného záhonu? Kdy
pozvat děti z mateřské školy na sběr jahod? Bude čím obloţit chleba na květnové Svačince
v zahradě? A na kdy naplánovat bylinkovou sobotu? Je důleţité vše vymyslet tak, aby si
činnosti nepřekáţely, byly v souladu s vegetačním obdobím, obvyklým počasím i teplotou, ale i
s plánem dovolených.
e) Uskutečnit navrţené úpravy a výsadby – tady samozřejmě záleţí na ročním období, ve kterém
začínáte, a spoustě dalších okolností – rozsahu úprav, počtu zaměstnanců, na výši finančních
prostředků, času, který máte k dispozici. Teď by to uţ chtělo mít funkční realizační tým včetně
odborníka – zahradníka, který by si uţ práci zorganizoval a zařídil vše potřebné.
Naše doporučení:
30. Při návrhu zahrady myslete hlavně na údrţbu. Zvládnete ji s lidmi a penězi, které budete mít
k dispozici? Přerostlá tráva, odkvetlé rostliny, zaplevelené záhony, to vše bude hodně sniţovat
efekt vaší další práce a odpuzovat návštěvníky.
31. Nepřehánějte to ani s cennými a nákladnými výsadbami a mobiliářem. Komunitní zahrada je
určena pro lidi, děti budou běhat mezi záhony, mládeţ posedávat po trávě, kdekdo si utrhne
květinu, rajče. Nemá smysl lidi hlídat a okřikovat je, přeci jste chtěli, aby přišli.
32. Zvaţte ale také, co budete pěstovat, z hlediska pravděpodobnosti odcizení. I kdyţ, pokud
opravdu nejste čirý lidumil a není vám jedno, kdo si např. vaše vypiplané keříky speciální
odrůdy paprik obere, budete mít starost trvale. Zahradu buď musí někdo stále hlídat, nebo musí
být dobře oplocená, nebo se s občasným zmizením úrody smíříte a budete pěstovat hlavně to,
o co není běţně zájem.
33. Pro levné nebo bezplatné získání sazenic a semen a dalších zahradnických potřeb získejte
sponzory. Nejedná se o velké částky a většina větších zahradnictví, semenářských firem, ale i
drobných zahrádkářů vám za malou reklamu nebo kvůli místu na záhoně nějaké přebytky
věnuje. Osvědčily se i akce jako např. burza sazenic nebo prostá výzva pro veřejnost k pomoci
zahradě.
34. Pěstujte zeleninu, která je méně obvyklá a která se dobře prodává. Domluvte se s potenciálními
odběrateli a pěstujte, o co mají zájem. Budete mít zajištěný odbyt a zajistíte zahradě pravidelný
příjem.
Krok devět: provoz zahrady
Provozování zahrady vás bude stát spoustu času a nervů, pokud organizací aktivit a personální prací
nepověříte někoho jiného. Musíte se totiţ starat o spoustu věci.
O co všechno se musím na zahradě postarat? O:
a) Zeleň na zahradě – to je dennodenní starost. Nejlepší je zaměstnat dostatečný počet
zodpovědných zahradníků, kteří se o údrţbu postarají. To ale mnohdy není moţné a přichází
na řadu nutnost dobrovolnické práce, krátkodobých zaměstnanců apod. Zahradničení mnoho
lidí baví, ale přijde-li na rytí a pletí rozlehlých záhonů zeleniny, je to otrava. Řeholí je i
pravidelné sekání zatravněných ploch (pokud tedy nemáte farmářskou zahradu včetně ovcí
nebo hus) a také zalévání, protoţe určitě nebudete spát, kdyţ budete vědět, ţe draze
zakoupené a v potu tváře vysázené rostliny vadnou. No a samozřejmě spousta dalších
sezónních a nárazových prací. Nedá se nic moc poradit. Nepřehánějte to s mnoţstvím a
sloţitostí výsadeb. Volte rostliny, které nedají moc práce, je o ně zájem, snadno je zpeněţíte ať
uţ prodejem nebo je v rámci vašich akcí. Vyuţívejte jak alternativní metody péče, tak i
b)
c)
d)
e)
dosaţitelnou techniku. Rozdělte zodpovědnost za jednotlivé úseky mezi jednotlivé
zaměstnance, ale nedopusťte přílišnou soutěţivost a diskuze, kdo udělal víc práce.
Akce na zahradě – jsou nadstavbou nad běţným provozem zahrady, ale nezbytnou, pokud
chcete, aby vaše zahrada opravdu ţila. Vše před em rozmyslete – koho chcete přilákat, jestli
máte vhodné lidi a kolik máte peněz na zajištění akce, rozhlédněte se, co uţ v okolí dělají jiní a
kdy. Zvaţte termín podle toho, jaké jsou zvyky lidí ve vašich končinách. Kaţdý pátek grilují a
v neděli odpoledne je fotbal? V tuhle dobu tedy asi mnoho lidí na vaši akci nepřijde. No a pak
uţ nezbývá, neţ vydrţet. Nečekejte, ţe hned budete úspěšní. Návštěvníky si teprve musíte
vychovat. Spolehlivě lidi přitáhne nabídka bezplatného občerstvení, často i ukázky nějaké
uţitečné dovednosti a moţnost osobní konzultace s odborníkem. Termíny akcí by měly být
pravidelné, aby zájemci měli moţnost si na ně zvyknout a zařadit je do svého programu.
Jiná situace je u akcí pro konkrétní účastníky – děti ze škol, seniory. Tady je potřeba se
domluvit přesně na obsahu a moţnostech návštěvníků s vedením školy, učitelem, vedením
domova pro seniory. Pokud se vám to povede, a škola si program u vás zařadí do vzdělávacího
plánu, můţe to znamenat i malý, ale stálý příjem a návštěvníky.
A jsme u peněz. Pro návštěvníky je, samozřejmě, lákavější, kdyţ můţou přijít zadarmo, a pokud
se jedná o běţný den v zahradě, je bezplatný vstup určitě nejvhodnější. Kdyţ ale zvete lidi na
seminář, ochutnávku, ukázku, je menší vstupné docela vhodné. Uhradí vám třeba materiál
nebo cestovní náklady lektora.
Zaměstnance – jak je uvedeno výše, nejlepší jsou placení profesionálové. Ale to je trochu proti
smyslu komunitní zahrady. Najměte tedy alespoň jednoho (podle velikosti zahrady) zahradníka,
který bude zahradnické práce řídit. Dalším nezbytným odborníkem, kterého musíte přizvat do
týmu, je psycholog nebo sociální pracovník, prostě někdo, kdo to s lidmi umí, porozumí všem
moţným steskům a bude je umět řešit. Doporučujeme i specialistu na marketing a propagaci,
protoţe bez dobré reklamy a práce s veřejností, bude veškerá vaše práce k ničemu. Člověk,
který bude hlídat peníze, a člověk, který bude vše koordinovat a bude prostě vědět o všem
podstatném, jsou také nezbytností. Dohromady je to tedy docela velká parta lid í, a to vlastně
pouze organizátorů, chybí ještě ti, kteří tu všechnu práci manuálně udělají – další zaměstnanci,
dobrovolníci, klienti různých zařízení atp. Těm všem musíte vytvořit podmínky k práci, stanovit
jasná pravidla pro všechny stejně spravedlivá a neměnná.
Návštěvníky – samozřejmě vás budou mnohdy štvát, přijde jich moc nebo málo, budou se ptát
moc nebo vůbec, budou chodit všude nebo budou nevšímaví… Opět jako se zaměstnanci –
dejte velkorysá, ale jasná pravidla a trvejte na nich. V komunitní farmářské zahradě návštěvníky
určitě spíš vítáme, je ale potřeba, aby svou činností zahradu nepoškozovali a nenarušovali
pobyt ostatních. Je dobré vše dobře označit, vyvěsit návštěvní řád, umístit popisky rostlin,
technologických postupů, aby si návštěvníci uvědomili, ţe jsou na organizovaném území, o
které se někdo stará a které má svůj řád. Na druhou stranu je potřeba návštěvníkům dát prostor
i pro obyčejné posezení a popovídání, pro hru a pokusy dětí, apod., aby si nikdo nepřipadl jako
nechtěný vetřelec.
Partnery a kolegy – tady platí stejné pravidla všude, při péči o komunitní farmářskou zahradu
musíte ale přeci jen o něco víc fungovat jako tým, to znamená drţet se vytyčeného cíle a
společně i kaţdý zvlášť se snaţit pro to dělat, co je zrovna potřeba. Musíte být připraveni na
práci přes čas, o víkendech, v létě, musí vás bavit rytí stejně jako diskuze se seniory, pletí
stejně jako výroba letáku.
Naše doporučení:
35. Opravdu to chce profesionála, navíc dobře zaplaceného. Nesázejte na kamarády, školní
mládeţ, dobrovolníky ani další zanícence z řad veřejnosti, kteří slibují pomoc. Strávíte tolik
času domlouváním kdy, kdo a jak dlouho má čas, kde má najít hrábě, kdo, proboha, tak
nevhodně zasázel mrkev, apod., ţe si vynadáte, ţe jste to práci neudělal sám.
36. I pro náklady spojené s uspořádáním akce lze najít sponzora. Můţete mu na oplátku
nabídnout propagaci, dovolit doplňkový prodej atp. Neberte ale kvůli penězům nic, co by
mohlo uškodit pověsti vaší zahrady. Dobrá pověst je u zařízení tohoto typu základem.
37. Buďte i při plánování akcí při zemi. Nečekejte davy, nepřipravujte nic komplikovaného.
38. Opravdu nepodceňujte práci s lidmi. Počítejte s tím, ţe všechny moţné problémy, které lidé
můţou mít, budou koncentrovány mezi lidmi, kteří budou na zahradu docház et. Aby vytvořili
alespoň trochu funkční tým, budou potřebovat nejen odborníka na rostliny, ale také
odborníka na lidskou psychiku.
39. Nebuďte příliš velkorysí, nesnaţte se za kaţdou cenu vyhovět všem poţadavkům
zaměstnanců ani z řad různě znevýhodněných občanů. Nikdy nevyhovíte kaţdému stejně,
poţadavky se budou měnit, stupňovat a vše povede k anarchii, nespokojenosti a malému
výkonu.
40. Jako zaměstnavatel nebo šéf nebuďte se zaměstnanci kamarád, buďte přátelský, chápavý,
ale trvejte na plnění povinností a dodrţování pravidel. Od zaměstnanců potřebujete práci,
ne sousedský potlach.
41. Práce s lidmi, komunitní zahrada, terapie, to jsou specifická témata, která vyţadují vhodný
typ lidí v realizačním týmu projektu. Neberte vzteklouna, který je hned se vším hotový,
skeptika, který ničemu nevěří, samolibého člověka, který si myslí, ţe je nejlepší ze všech.
S kolegy si musíte být oporou ne komplikací.
42. Nenechte zaměstnance, dobrovolníky ani veřejnost, aby si bezplatně brali vypěstovanou
zeleninu. Zaveďte ceník nebo převádějte na fiktivní peníze odpracované hodiny
dobrovolníků. Vypěstovanou zeleninu pokud můţete, prodávejte a pokud ne , dávejte jí těm,
co to potřebují. Uděláte dobrou věc a zase o vás bude víc vědět.
Krok deset: publicita
Propagace zahrady a vašich aktivit v ní je moc důleţitá. Nestyďte se nabízet informace a zvát na vaše
akce novináře z místních i celostátních periodik, redaktory z televize, rádia. Kdyţ informaci nevyuţijí
hned, přijde jim vhod v období, kdy není o čem psát. Zahrada, komunita, individuální osudy, to jsou
v současné době poměrně populární témata, po kterých rádi sáhnou jak seriózní noviny, tak alternativní
časopis, tak i časopis pro ţeny.
Jaké formy publicity jsou pro komunitní zahradu vhodné?
a) Billboardy, tabule, cedule – ne snad přímo velkoformátové billboardy u silnice, máme na mysli
výraznou tabuli umístěnou na plotě, na zdi, která veřejnost upozorní na to, ţe tady je něco
zajímavého. Uţ sám název komunitní farmářská zahrada určitě příznivě nakloněné kolemjdoucí
b)
c)
d)
e)
f)
přiláká. Tabule a tabulky s informacemi co právě na zahradě roste, případně co je k mání, s
půdorysem, s nákresy se dají umístit i jinde v okolí zahrady i v ní.
Články v tisku – to je asi nejjednodušší a zároveň nejúčinnější forma propagace vaší zahrady.
Zvlášť místní noviny rády zveřejní, děje-li se v regionu něco zajímavého a nového. Musíte to ale
umět prodat – popsat zajímavě svůj záměr, zdůraznit veřejnou prospěšnost, pozvat na
připravované aktivity. Dobré je, kdyţ jste uţ v regionu subjekt známý a důvěryhodný, o kterém
se ví, ţe věci dotahuje do konce. Neváhejte oslovit i vhodně zaměřené časopisy, také mnohdy
rády otisknou informaci o zajímavé akci nebo rovnou přijedou se podívat a třeba s vámi udělat
rozhovor. Celostátní tisk je liknavější, nemá navíc tolik plochy pro tak specifické aktivity jako je
komunitní farmářská zahrada, ale třeba krajská příloha celostátních novin je také vhodným
médiem. Kaţdopádně jim musíte informaci o zahradě zajímavě podat, napsat třeba text, který
chcete zveřejnit nebo pozvat novináře na nějakou vhodnou akci k vám, abyste je zaujali.
Televize – nemívá obvykle zájem o podobné z hlediska sledovanosti nedostatečně atraktivní
informace, a kdyţ uţ, tak si téma přizpůsobí podle svého. Opakem jsou ale televize regionální,
místní, které hledají místně zajímavé informace, a buď za pár korun, nebo zadarmo o vaší
zahradě natočí profesionální reportáţ. Uvidíte ji pak tolikrát, ţ vás to bude mrzet – v bazénu, u
doktora, na úřadě, všude tam, kde vysílá místní televizní kanál.
Akce – jsou výborným způsobem propagace, pokud je zvládáte a je o ně zájem. Je potřeba,
aby pozvánky na ně byly vţdy rozeslány na co nejvíce adres a letáky umístěny na co nejvíce
místech. I tak je pak před konáním akce dobře telefonicky upozornit a pozvat vybrané
návštěvníky. Tím nemyslíme politiky, ale lidi, o kterých si myslíte, ţe by o akci mohli mít zájem,
ale třeba se o ní nedověděli. Zvát politiky je zištné, protoţe od nich čekáme peníze. Pokud ale
je to kvůli financování zahrady potřeba a politik svou image zahradu nepoš kodí, proč ne. Je
také moţné, ţe naopak různí důleţití lidé přijdou za vámi, protoţe nic nepřispěje k dobré
pověsti politika víc, neţ třeba jen zdánlivá pomoc postiţeným lidem a jiná veřejně prospěšná
činnost, coţ komunitní zahrada je. Podstatné je, aby sama akce poslouţila vaší propagaci.
Vyvarujte se akcí drahých, snobských, pro vymezený okruh účastníků, přemýšlejte, co lidi ve
vašem regionu zajímá. Zároveň je nepodceňujte, uţ toho většinou měli moţnost poznat dost,
budou porovnávat a vybírat. Je fajn, kdyţ si odnesou nějaký dáreček, výrobek, něco ochutnají,
aby jim něco vaši akci připomínalo trvaleji.
Propagační předměty – jsou potřeba jako dárečky pro účastníky akcí, posluchače seminářů,
představitele různých organizací. Je těţké vymyslet v dnešní době něco originálního, je ale
vhodné, kdyţ propagační předmět nějak, a ne jen logem vaší organizace, souvisí s vaší
zahradou. Dárečky by neměly být příliš nákladné, aby vám nekrvácelo srdce, kdyţ je budete
rozdávat, a aby jich bylo dost i po té, co kaţdý zaměstnanec uzme několik kousků pro rodinu.
Dárky by neměly podléhat zkáze ani být závislé na čase, je otrava vyhazovat těţce zaplacené
prošlé oplatky nebo loňské kalendáře, které vás stály měsíce práce. Ideální je k výrobě
propagačních předmětů vyuţít suroviny ze zahrady, dárky jsou autentické a ušetříte.
Nové komunikační způsoby – vyuţívejte vše, co jde. To, ţe blog, Facebook, Twitter, Instagram
nebo You Tube neuţíváte vy, neznamená, ţe je cizí i ostatním. Hlavně pokud cílíte na mládeţ a
mladé lidi, pracujte s nimi a buďte s nimi v neustálém kontaktu. Webové stránky v současné
době nelze povaţovat za novinku, ale také je nepodceňujte, je to asi ten nejefektivnější způsob
propagace a za málo peněz.
g) Účast na – farmářských trzích, konferencích, vzdělávacích akcích, jarmarcích, veletrzích atd. Ať
uţ budete něco prodávat nebo ne, hezky zařízený stánek přiláká návštěvníky a ti si rádi
vezmou pozvánku na vaše akce nebo se stanou pravidelnými odběrateli vaší zeleniny. A
řeknou o vás dál. Účast na podobných akcích vám také dodá určitou prestiţ. Zkoušejte pop-out
stánky na neobvyklých místech a mapujte si tak, kde je o vás zájem.
Naše doporučení:
43. Je dobré mít v místním tisku nějakého ´svého´ novináře, který by psal o vás pravidelně, kterému
byste mohli vţdy jen poslat informaci a věděli byste, ţe on ji uţ zpracuje k vaší spokojenosti.
44. Je výhodné připravovat pravidelné oficiální tiskové zprávy. Můţete v nich informovat o tom, o
čem potřebujete, formulovat je tak, jak chcete. Můţete je vyuţít i pro váš web, a kdyţ uţ nic
jiného, budou vaším archivem a kdykoliv si díky nim připomenete, co bylo .
45. Na akcích hodně s lidmi mluvte, vyprávějte jim i o zákulisí vaší organizace, vašich problémech,
plánech, prostě ať vezmou vaše záměry za svoje.
46. Je opravdu dobré, kdyţ má vaše propagace jednotnou koncepci a jednoho zodpovědného a
šikovného člověka, který ji zajišťuje. Nechte si odborníkem navrhnout logo a grafický manuál,
z plánování jaké by logo mělo být, můţete udělat třeba zábavný happening. Veškeré letáčky a
tiskoviny i propagace na internetu musí mít jednotný charakter, který zaujme. Snadněji se tak
dostanete do povědomí veřejnosti, a pokud bude design povedený, lidé si rádi koupí vaše
tričko, placku nebo tašku. U návštěvníků pak můţete podnítit sběratelskou vášeň např.
postupným vydáváním kuchařských receptů, kartiček s rostlinami, pytlíčků s bylinami apod.
Krok jedenáct: udrţitelnost
To, jestli vaše zahrada bude mít šanci udrţet se i v budoucnosti, závisí na všem předchozím. Musíte mít
hezkou zahradu, pořádat zajímavé akce a vytvořit si zázemí stálých návštěvníků. Musíte mít stálý tým
dobrých spolupracovníků všech moţných profesí a dobrou pověst v regionu. Pokud je toto splněno, je to
základ pro:
a) Udrţitelnost finanční – tady je ale kaţdá rada drahá. Dobré je, získat na další provoz zahrady
další grant a s ním další čas. I ten bude ale jednou končit. Lepší moţností je tedy získat
dlouhodobý stálý příjem např. za sociální sluţbu nebo terapeutickou činnost nebo vzdělávací
činnost, kterou v zahradě poskytujete. Je to ale čím dál tím sloţitější a závisí to na mnoha
podmínkách. Ještě lepší je uţivit zahradu podnikatelsky – pěstovat a prodávat, učit, školit,
vyrábět a tím vydělávat dostatečné prostředky na provoz. Je moţné také vytvořit systém stálých
drobných přispěvovatelů. Pravděpodobně budete ale potřebné peníze získávat všemi těmito
způsoby a ještě mnoha jinými.
b) Udrţitelnost provozní – ani to není jednoduché. Pokud nemáte peníze, je těţké udrţet to
správné nadšení. Musíte proto připravit jiné motivační prostředky – výpěstky, uţívání zahrady
pro soukromé účely, apod. Nic z toho ale pravděpodobně nezaujme natolik, aby zahrada byla
udrţována a vyuţívána se stejnou kvalitou a intenzitou, jako za peníze. A pokud nechcete
zahradu rovnou zavřít, musí být stále příjemná na pohled i pobyt. Je proto potřeba včas
připravit udrţovací program. Vysadit bezúdrţbovou zeleň, abyste stihli alespoň sekání trávy,
pořádat jen jednoduché osvědčené akce bez sloţitých příprav a nákladnýc h pomůcek nebo
jejich pořádání svěřit osvědčeným organizacím, které s vámi spolupracovaly – škole, obci,
zahrádkářům. Dbejte, aby se o zahradě mluvilo, udrţujte aktuální webové informace, pište i
nadále tiskové zprávy, informujte novináře. Nic vás to nestojí a veřejnost má pocit, ţe se nic
nezměnilo.
Naše doporučení:
47. Zajistěte si, pokud moţno, co nejvíc věcí, potřebných k udrţení zahrady, předem. Šetřete
semínka, schraňujte odkopky, pečujte o nářadí, prostě myslete na budoucnost.
48. Hlavně se ale z toho všeho nezblázněte, nezadluţujte, nerozcházejte s nejbliţšími. Kdyţ se
zahradě nebude dařit, tak ji zavřete. A aţ bude líp, zase ji otevřete nebo zaloţíte jinou.
B. PŘÍKLADY Z ČESKÉ REPUBLIKY A ZE
ZAHRANIČÍ
Před začátkem i v průběhu realizace projektu Zahrady u SPLAVu nám byly inspirací projekty
s podobným zaměřením z České Republiky a ze zahraničí. Zajímaly nás jednak terapeutické
zahrady a vyuţití zahradní terapie v praxi, jednak komunitní zahrady a v neposlední řadě zahrady
farmářské. Většinu zahrad jsme navštívili, abychom získali inspiraci přímo u zdroje, nebo jsme
se alespoň sešli s hlavními hybateli a iniciátory projektů. Kaţdá zahrada je trochu jiná, liší se
právní subjektivita, způsob financování a v neposlední řadě celkové poslání a cíle. Všechny jsou
ale velkou inspirací.
Příklady zahraničních zahrad jsou vybrány ze zahrad, které jsme měli moţnost vidět v rámci
studijní cesty ve Velké Británii. Všechny navštívené zahrady jsou popsány v příloze 1. včetně
obrazové dokumentace.
1. Česká Republika
Domov pod hradem Ţampach: zahradní terapie
v produkčním zahradnictví a arboretu
Domov pod hradem Ţampach je příspěvkovou
organizací Pardubického kraje, která poskytuje tři druhy
sociálních pobytových sluţeb. Tyto sluţby jsou určeny
pro zdravotně postiţené osoby s mentálním postiţením
a eventuálně s přidruţenou tělesnou nebo smyslovou
vadou. Domov provozuje také arboretum o výměře 4 ha,
jehoţ sbírkový fond zahrnuje 600 druhů a kultivarů
sbírkových rostlin
včetně některých
vzácných dřevin.
Sluţba Domov pro osoby se zdravotním postiţením (pobytová
sluţba)
Podpora rozvoje schopností a nezávislosti uţivatelů – podpora
klientů v moţnostech vést běţný způsob ţivota a rozhodování o
osobních záleţitostech.
Sluţba Chráněné bydlení (pobytová sluţba)
Umoţnění klientům ţivota způsobem, který je velmi podobný ţivotu
lidí v běţné domácnosti.
Odlehčovací sluţba (pobytová sluţba)
Dočasné zastoupení osoby blízké v péči o dítě nebo dospělého se zdravotním postiţením.
Pro své klienty má Domov pod hradem Ţampach připravenu celou řadu aktivizačních činností – jedná
se o činnosti výchovné, vzdělávací, pracovní, zájmové a rekreační.
pracovní uplatnění uţivatelů sluţeb:
- Centrum aktivit – dílna keramická
- Centrum aktivit – dílna svíčkařská
- Centrum aktivit – dílna koberce
- Centrum aktivit – zahradnictví
- Centrum aktivit – chov domácích zvířat
- Centrum aktivit – snoezelen, canisterapie, hippoterapie, léčebné
pedagogicko-psychologické a zájmové jeţdění na koni
Zahradní terapie je v Domově pod hradem Ţampach součástí
pracovní terapie. Klienti mají moţnost si pracovní terapii
v zahradnictví vybrat z několika moţných pracovních terapií. Pokud
se pro tuto aktivitu rozhodnou, docházejí pravidelně do zahradnictví
a do arboreta a pod vedením terapeuta a zahradníka podle svých
moţností pracují na plnění přidělených úkolů. Někteří
klienti preferují stále se opakující činnosti, jiní dávají
přednost řešení krátkodobých úkolů různého
charakteru. V zahradnictví pěstují klienti v rámci terapie
zeleninu a drobné ovoce bez pouţití chemických
prostředků; výpěstky pak zpracovávají nebo prodávají.
Mají tak sledování celého cyklu pěstování a zpracování
a dostává se jim zpětné vazby od veřejnosti. Rostoucí
zájem o práci v zahradnictví a dobré výsledky klientů
v rámci terapie jsou důkazem funkčnosti a vhodnosti zahradní terapie v rámci sociálních pobytových
sluţeb.
Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno:
zahradní terapie pro pacienty a jejich příbuzné
Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno zařadila
zahradní terapii jako jednu ze svých terapeutických
aktivit. Zahradní terapie zde probíhá ve zrevitalizované
části nemocničního parku v terapeutických zahradách.
Zahradní terapie je realizována ergoterapeuty pod
vedením zahradní terapeutky.
Do části klidové zóny zahrady mají přístup pacienti ze
všech klinik a oddělení nemocnice včetně veřejnosti.
Jedná se o část zahrady s vodním prvkem, mobiliářem
a terénní modelací, která dodává zahradě ráz větší intimity a zároveň slouţí jako bariéra proti hluku.
Součástí této části zahrady je vyvýšený záhon pro pacienty na invalidním vozíku, bylinková spirála a
stimulační stezka pro nácvik chůze s vyuţitím různých typů povrchu.
Zcela nově vznikla v části parku tzv. chráněná zahrada – pro pacienty Psychiatrické kliniky v postakutní
fázi psychického onemocnění, kteří se nemohou samostatně pohybovat ve volné přírodě. Chráněná
zahrada umoţňuje aktivity (kuţelky, zahradní šachy) i relaxaci a nabízí také moţnost aktivního
zahradničení (pěstování zeleniny a bylinek). Její součástí jsou výsadby ovocných stromů, keřů s jedlými
plody a vyvýšené záhony. Úroda ovoce a zeleniny je
následně pacienty zpracována ve cvičné kuchyni v
rámci nácviku běţných denních aktivit.
V terapeutické zahradě, která je součástí dětského
oddělení Psychiatrické kliniky, byl vytvořen interaktivní
prostor s vodními a herními prvky. Plocha byla
rozčleněna na více částí nabízejících intimitu, relaxaci i
pohyb. Součástí dětské zahrady jsou také záhony pro
aktivní zahradničení pěstování květin, bylinek, zeleniny
a nové výsadby stromů i keřů s jedlými plody.
Nabídka aktivit:
- zahradnické činnosti – plánování, výsevy, výsadby rostlin, pletí, péče o rostliny atd.
- sběr bylinek a jejich zpracování
- sklizeň plodů a jejich zpracování – čaje, šťávy, medy, saláty z ovoce a zeleniny atd.
- aktivity s přírodním materiálem – vrbové proutí, kukuřičné šustí, kytice atd.
- relaxace v zahradě, doplňování krmítek, tematické procházky mimo areál nemocnice, zahradní deník,
zahradnické výstavy
- sportovní a herní aktivity v zahradě – pétanque, stolní
tenis, zahradní „Člověče, nezlob se“, kuţelky,
badminton, zahradní šachy, míčové hry
- aktivity typu land art
- aktivity v interiéru zahradnické dílny Psychiatrické
kliniky
- mobilní záhon na uzavřených odděleních
Psychiatrické kliniky
Oblasti ergoterapie, kde působí zahradnické aktivity jako podpora
1) sebeobsluha
2) volný čas a hra
3) práce (produktivita)
4) sociální vztahy
1) sebeobsluha:
- obléct se přiměřeně ve vztahu k počasí
- orientovat se a pohybovat v prostoru zahrady
- schopnost rozhodovat se a zapojit se do aktivity
- zpracování produktů zahrady (sběr bylin a jejich další
vyuţití – medy, šťávy, čaje…zeleniny – grilování, saláty, jedlé květy)
- připravit a nalít si např. čaj, jídlo
- trénink cestování MHD (zahradnické výstavy, výlety do přírody mimo areál nemocnice)
2) volný čas a hra
- vychází z osobnostního zaměření, popř. biografie člověka
- někteří lidé hledají na zahradě aktivity, jiní naopak rádi relaxují
- vhodné jsou aktivity zaměřené na proţitek, které mají pro pacienty význam a smysl.
- herní prvky, zahrada jako prostor pro kreativitu, happeningy, land art, artefakty v zahradě, focení,
oslavy, rituály
3) práce
Zahrada umoţní pacientům vyzkoušet si v bezpečném a podpůrném prostředí pracovní potenciál,
vytrvalost a soustředění na aktivitu – zjištění vlastních zdrojů a limitů. Ergoterapeut doporučuje vhodné
pracovní polohy, střídání aktivit, ergonomické nářadí, popř. kompenzační pomůcky.
4) sociální vztahy
Interakce účastníků skupinové zahradní terapie
podporuje trénink spolupráce, verbální i neverbální
komunikaci, přizpůsobení se, empatii a sdílení. Zahrada
nabízí intimní prostor pro setkávání se s rodinnými
příslušníky. Aktivity s přírodním materiálem pomáhají
překonat komunikační bariéry – pacienti si na základě
identifikace potřeb rostlin lépe uvědomí své vlastní
potřeby. Přebírání zodpovědnosti (nezaliješ kytku,
uschne).
Zahrada jako terapeutické médium nabízí moţnost klidu,
vzpomínání, potkávání, učení se, fantazie, pozorování a překvapení (ţe něco vyroste…)
Vyuţití prvků zahradní terapie v ergoterapii (nebo naopak) a spolupráce terapeutů obou profesí přináší
nové moţnosti podpory v péči o pacienty (klienty) se specifickými potřebami.
Svobodný statek na soutoku a Camphill České
Kopisty: farmaření s lidmi s postiţením
Obecně prospěšná společnost Svobodný statek na
soutoku byla zaloţena v roce 2012, aby navázala na
zemědělskou činnost provozovanou pod záštitou
Camphillu České Kopisty. Camphill je označení pro
komunity, kde v rodinné atmosféře společně ţijí a
pracují lidi ´běţní´s lidmi s postiţením.
Cíle Svobodného statku na soutoku:
- ozdravení krajiny, společnosti a postavení zemědělce
v nich
- utváření svobodného statku na principech bio-dynamického zemědělství
- vytvořit prostor pro pracovní, poznávající a sociální setkávání lidí na statku
- konat a utvářet se smyslem pro krásu a pravdivost
- ve svém úsilí navázat na podněty a práci Rudolfa Steinera a Karla Königa, a na zemědělský odkaz
Eugena Krause
Součástí Camphillu je i provozování biologickodynamického zemědělství, které má jednak
samozásobitelskou funkci pro Camphill a zároveň
přináší pracovní uplatnění a terapii členům komunity.
Uţivatelé sociálních sluţeb v Camphillu České Kopisty
několikrát v týdnu pomáhají na poli a na statku a
podílejí se, jak jim to jejich schopnosti dovolí, na chodu
statku. Celý způsob obhospodařování je zaloţen na
lidské práci. Na statku pracují kromě několika
zaměstnanců, sezónních brigádníků a členů camphillu
také dobrovolníci, kteří přijíţdějí v létě v rámci workcampů a další stálí dobrovolníci. Tento způsob
v průběhu dvou sezón zdesetinásobil síly v zemědělství a přinesl také finanční soběstačnost.
Momentálně je obhospodařováno 6 ha polností s výhledem práce na všech 11 ha.
Na statku se pěstuje podle principů farmářských zahrad velké mnoţství druhů především zeleniny, ale
také ovoce a bylinek – hrušky, jablka, melouny, jahody,
zelí, špenát, tuřín, topinambury, různé odrůdy dýní,
saláty, řepa, ředkve, rajčata, okurky, kedlubny,
brokolice a mnoho dalších. Vypěstovaná zelenina a
ovoce je kromě konzumace členy komunity prodávána
přímo na statku nebo v ´pytlích´(ekvivalent
farmářských bedýnek) rozváţena na objednávku do
Prahy a několika větších měst v okolí. Některé plodiny
jsou exportovány do obchodů se zdravou výţivou
v Německu.
Důleţitou součástí chodu statku jsou společenské a kulturní aktivity a otevření společenství veřejnosti.
Pořádají se zde masopusty, doţínky, divadelní a hudební představení, výstavy a další.
Kompot: komunitou podporované farmaření
KomPot (komunitní potraviny) je sdruţení, jehoţ členové se rozhodli vytvářet nové cesty k
potravinám. V roce 2012 začali hospodařit na pozemku ve Středoklukách, kde pěstují okolo 40 druhů
zeleniny a drobného ovoce. Sdruţení má dva zaměstnance – zahradnice, ale na chodu a rozvoji
zelinářské zahrady se podílejí všichni členové. Aktuálně je sezónní produkcí zásobováno 37 rodin.
Zahrada funguje na principu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), kdy všichni sdílejí přínosy a
rizika hospodaření a více či méně se podílejí na produkci a chodu hospodářství. KomPot je příkladem
jednoho z prvních KPZ, které tvoří sami spotřebitelé, jiţ si svépomocí pěstují zeleninu. Prozatímní
nevýhodou je, ţe objem úrody stále nepokryje celkovou potřebu členů tak, aby se mohli ţivit pouze
z KomPotu. Do budoucna se proto KomPot chystá obohatit i o jiné
potraviny formou spolupráce s jinými KPZ či místními farmáři. Tak
si chce zajistit co největší potravinovou suverenitu, která je jeho
velkým dlouhodobým cílem.
Pozemek KomPotu je rozdělen na produkční a společenskou část.
Chod společenské části spravují samotní členové. Pořádají
společenské akce jako je např. dýňobraní, díkuvzdání či
vzdělávací programy pro děti či veřejnost. Produkční část má půl
hektaru a v sezóně se na ní urodí aţ 180 kg zeleniny na jednoho
člena, coţ je pro většinu členů právě akorát. O pěstování se starají
v KomPotu dvě placené zahradnice a sezónně brigádníci, ale
protoţe je KomPot komunitní, není celá produkce pouze na
bedrech zahradnic. Kaţdý týden v sezóně, a kdyţ počasí dovolí, i
mimo sezónu, se pořádají dobrovolné pracovní brigády.
Členové by měli odpracovat 4 dny v roce. Odpracované
dny nikdo nekontroluje, a to cíleně, aby byl ponechán
prostor
dobrovolnosti
a
svědomí
kaţdého
člena. ´Výhodou je svobodná volba mnoţství času, které
na zahradě strávím, neboli dobrovolnost a tudíţ i
podporu zodpovědnosti kaţdého z nás za fungování
něčeho, co chceme, aby fungovalo.´ Práce na poli můţe
být nahrazena i jakoukoli jinou výpomocí například
v administrativě, propagaci či účetnictví.
Většina členů KomPot vyhledala zejména kvůli čerstvé zelenině z lokálních zdrojů. Někteří lidé se chtěli
naučit zahradničit, protoţe měli pocit, ţe tato dříve přirozená dovednost se v dnešní generaci zcela
vytratila. V KomPotu je také několik rodin s dětmi. Pro rodiče je velmi důleţité, aby jejich děti viděly,
odkud se bere jídlo a jakou má cenu – nejen finanční,
ale také kolik to stojí úsilí, starostí a času vypěstovat
bedýnku zeleniny. KomPot představuje moţnost, jak
celkově změnit svůj ţivotní styl, získat nové postoje,
poznat nové lidi a naučit se nové věci.
KomPot zároveň vyvíjí vzdělávací, osvětové i
volnočasové aktivity související se zahradnictvím,
ekologickým zemědělstvím, péčí o půdu a v širším
smyslu udrţitelným rozvojem, zaměřené na děti i
dospělé.
Kokoza: komunitní zahrada na praţském sídlišti
KOKOZA, o. p. s. je dynamická nezisková organizace, která se zároveň profiluje jako sociální podnik.
Propaguje kompostování a pěstování ve městě. Její dvě zakladatelky před několika lety zaloţily
komunitní zahradu a kompostárnu.
´Chtěly jsme kombinovat společensky prospěšné aktivity
s businessem, se kterým jsme ale do té doby měly
pouze málo zkušeností. S úsměvem vţdy vzpomínáme
na různé nápady, které jsme v té době měly. Pak jsme
našly vysněný projekt, který kombinuje kompostování ve
městě se zaměstnáváním lidí se znevýhodněním,
inspirovaly nás podobné projekty v Anglii. Výhra v
soutěţi Social Business Idea 2010 nás zavázala uvést
naše myšlenky a nápady v realitu, a proto jsme se
rozhodly v roce 2011 navštívit Anglii a rok na to také Německo, abychom si ověřily, ţe koncept, který
jsme vymyslely, uţ úspěšně funguje. Vrhly jsme se do toho po hlavě a začaly podnikat první aktivní
kroky vstříc realizaci konkrétních plánů. ´
Komunitní zahrada je malá zahrádka při kulturním
centru na praţském sídlišti Háje. Kdo má zájem si něco
pěstovat, zaplatí symbolický příspěvek a dostane malé
políčko. Můţe si půjčit nářadí, konzultovat své úspěchy
či neúspěchy, směňovat úrodu, a kdyţ odjede třeba na
dovolenou, poprosí někoho ze svých spoluzahradníků,
bay se mu políčko postaral. Pěstuje se ledacos, hlavně
ale rajčata, saláty, jahody a bylinky a velký úspěch také
slavily brambory v pytlích. KOKOZA je k dispozici dvakrát týdně, kdy zároveň často pořádá pro své
zahradníky různé přednášky a workshopy. O zahradu se také pomáhají starat lidé s duševním
onemocněním: trénují si, jaké je plnit pracovní dobu, mít zodpovědnost a chodit včas do práce.
KOKOZA plánuje zaloţit další zahradu v Praze na Pankráci. Tentokrát by se mělo jednat o velikou
produkční zahradu s kompostárnou, ve které by našli
pracovní uplatnění lidé s handicapem a senioři. A na
rušné dopravní křiţovatce vznikne oáza pro lidi z okolí i
pro zaměstnance celé řady nedalekých firem. Kromě
zeleniny, drobného ovoce a bylinek se budou pěstovat
také květiny k řezu, které budou určeny k samosběru.
Tato nová zahrada by měla být soběstačná asi z 50%.
Finance jsou plánovány z různých zdrojů – nadace
Proměny, Státní Fond Ţivotního Prostředí, příspěvky
města nebo operační program Adaptabilita.
Dalšími doprovodnými akcemi, kterých se KOKOZA účastní, jsou například Mezinárodní den sousedů,
Zaţít město jinak nebo Porovnávání chutí. Zájem o společné zahradničení je velký a nejen prý kvůli
samotné zelenině či bylinkám. Lidé se chtějí setkat, popovídat si a poznat své sousedy. Klíčové je, aby
měl kaţdý nějaký konkrétní úkol a za něj byl zodpovědný.
2. Zahraničí
Sydenham Garden, Velká Británie: komunitní
zahrada provozující zahradní terapii i farmaření
Sydengham Garden je dobročinná organizace, jejímţ
cílem je pomocí zahradní terapie a tvůrčích aktivit
zlepšit ţivot místních obyvatel a pomoci lidem
s postiţením, s demencí nebo lidem zotavujícím se ze
závislostí. Organizace byla zaloţena v roce 2002
místním lékařem, který se zahradní terapií začal před
lety na dvorku za svou ordinací. S nárůstem klientů bylo
nutné prostory rozšířit, a proto se o rok později začala
budovat současná zahrada.
Posláním Sydenham Garden je nejen zlepšit zdravotní stav (fyzický i psychický) klientů, ale také
budování sociálních vazeb, šíření dovedností v oblasti drobných řemesel a uměleckého vyjádření,
ochrana ţivotního prostředí a zachování biodiverzity ve městě.
Rozloha zahrady je cca 2000 m2 a je rozdělena na část přírodní a část produkční; podle nařízení úřadu
je nutné 2/3 pozemku zachovat jako přírodní rezervaci. Původní viktoriánské zahradě s původními
zděnými skleníky a rozloţením zděné části zahrady vévodí moderní pasivní dům se zelenou střechou,
který
poskytuje
zázemí
zaměstnancům
a
spolupracovníkům zahrady a je dostatečně vybaven pro
denní pobyt klientů a pořádání uměleckých a
relaxačních kurzů.
V současné době začal tým Sydenham Garden
obhospodařovat další pozemek s cílem pěstování
výnosné kultury, aby byla zajištěna alespoň částečná
finanční nezávislost organizace. Tato nově vznikající
farmářská zahrada bude fungovat jako sociální podnik a
zároveň tak poskytne nové pracovní příleţitosti.
Systém chodu zahrady:
- klienti (skupina s demencí, skupina na po odvykací drogové kůře, skupina matek s poporodní depresí)
a 60 dobrovolníků; mimo vyhrazené dny není moţný přístup dětem
- postup – klienti přicházejí na dobu 12 – 18 měsíců – vstupní interview – kaţdé 3 měsíce dotazník a
pohovor pro evidování osobního vývoje – šestitýdenní kurz ´Happiness´ – umělecké kurzy, zahradnické
kurzy (obecný zahradnický kurz, kurz pěstování ovoce a zeleniny)
- kurzy pro klienty jsou za symbolický poplatek, pro
veřejnost placené – na mnohé kurzy jsou najímání
externí odborníci, aby byla zajištěna jejich profesionalita
- finance – fond Lottery, příspěvky National Horticulture
Society, soukromé fondy, příjem z kurzů, pronajímání
prostorů o víkendech, pronájem pracovního místa
firmám podobného zaměření, prodej produkce ze
zahrady
Projekty a akce:
Plymouth polomaraton, kde běţí tým Sydenham Garden; Zahradnický trh – prodej výpěstků, sadba
zeleniny, květin a pokojovek; De Frene Market Garden jako sociální podnikání, Sow and Grow (zasej a
pěstuj) – speciální kurz pro lidi s počínající stařeckou demencí; pravidelné akce pro místní komunitu
Zajímavosti:
- 2012 nejlepší komunitní zahrada
- Green Flag 2012 – cena za přínos v ochraně
ţivotního prostředí
- 2012 Cena starosty Londýna za přínos pro čistější a
zelenější Londýn
- prvky z přírodních materiálů – vrbový altánek, hliněná
chýše
- část zahrady jako přírodní rezervace 7
Thrive, Velká Británie: slavná charitativní
organizace provozující zahradní terapii
Thrive je britská charitativní organizace, která se snaţí
pomocí zahradní terapie změnit k lepšímu ţivoty lidí
s postiţením, dlouhodobě nemocných, lidí s depresemi
nebo lidí osamělých. Thrive pomáhá lidem zahradničit
na vlastních zahradách, doma nebo nabízí vzdělávací
kurzy a rekvalifikace na zahradníky či zahradní
terapeuty.
Thrive má dvě zahrady – v Londýně v parku Battersea a
v Reddingu, kam mohou lidé docházet a pod vedením
zahradních terapeutů plnit individuální či skupinové
kurzy. Velký prostor je dán také dobrovolnictví.
Systém projektu Battersea Garden:
- 8 – 9 zahradních terapeutů
- 250 klientů (studenti z pomocných škol, problémové
děti, lidé s mentálním a fyzickým postiţením) a 50
dobrovolníků
- smíšené skupiny po 8 klientech/dobrovolnících – lidé
se doplňují a navzájem si pomáhají
- postup – úvodní interview – zkušební den – úvodní
kurz 6 – 8 týdnů (na co konkrétní člověk nejlépe hodí,
jaké má silné stránky, jakým směrem se ubírat) –
program na míru (cíle, pracovní plán včetně doporučení
doprovodných terapií, změny ţivotního stylu atd.) – certifikát o zahradnické rekvalifikaci (doba k získání
certifikátu a absolvování terapeutického programu se různí v závislosti na schopnostech klienta) –
pomoc s následným pracovním uplatněním
- kaţdý měsíc probíhá individuální setkání s klientem včetně hodnocení průběhu zahradní terapie (´hard
numbers´)
- obvykle se klient zlepšuje do dvou let od zahájení terapie, později jiţ dochází ke stabilizaci (velmi
individuální)
- obecně pro všechny platí stejná pravidla a vysoké standardy
- moţnost rekvalifikace na zahradního terapeuta
Projekty a akce:
Old English garden – ornamentální zahrada podle
návrhu známé zahradní architektky je otevřená
veřejnosti a klienti tak mají moţnost zpětné vazby a
nepracují pouze izolovaně; Herb and vegetable garden
– produkce bylinek, koření, zeleniny, sazenic; Chelsea
Fringe – ukázkové zahrady jako doprovodný program
Chelsea Flower Show; Open week – týden otevřených
dveří; Vypracuj se! – pro lidi s postiţením a poruchami
komunikace, kteří nemohou nalézt práci – po absolvování by měli nalézt uplatnění v zahradnickém
oboru; Pěstuj a uč se! – pro mladé lidi ve věku 16-25 let, kteří získají základní dovednosti v oboru
zahradnictví; Moţnost pěstovat! – zaměřeno na děti s postiţením ve věku 14-16 let; Dig it!
(nepřeloţitelná slovní hříčka) – projekt komunitního pěstování vlastních potravin
Zajímavosti:
- spolupráce s Jo Malone – tradiční výrobce luxusních parfému
- design Old English garden od Sarah Price – slavné zahradní architektky
Culpeper Community Garden, Velká Británie:
zelená oáza uprostřed Londýna
Prostor zeleně v hustě obydlené části Londýna Islington, funguje zároveň jako městský park pro
veřejnost, komunitní zahrada a komunitní centrum volnočasových aktivit. Zahrada byla zaloţena v roce
1982 v prostoru po domech určených k demolici. Základní plán navrhl zahradní architekt, vlastní práci
zajistila parta nadšenců. Hlavním důvodem zaloţení zahrady bylo poskytnutí moţnosti pěstování a
poznávání rostlin pro postiţené děti z Free School a
Penton Primary School. Místo bylo pojmenováno po
světoznámém botanikovi Nicholasovi Culpeperovi, který
ţil v 17. století ve čtvrti Islington. Posláním zahrady je
poskytnout moţnost zahradní terapie dětem a dospělým
s postiţením (lidé s mentálním postiţením, děti s
poruchami učení, lidé sociálně odloučení) a vzdělávání
v oblasti zahradnictví, ochrany přírody a udrţitelného
rozvoje. Zahrada o rozloze 0,2 ha má několik
prolínajících se a na sebe navazujících částí, které
vytvářejí spolu s malovanými jmenovkami a
informačními tabulemi příjemný eklektický celek.
Jezírko, besídky, zeleninová část, tematické okrasné
části, volný travnatý prostor.
Systém:
- 2 zaměstnanci na částečný úvazek jsou k dispozici
kaţdý den v týdnu
- cca 100 členů – dobrovolníků; členem se můţe stát
kaţdý – vyplní přihlašovací formulář a absolvuje vstupní
pohovor
- členové platí symbolické roční členské příspěvky (náklady na sadbu, nářadí a občerstvení) a
pravidelně se scházejí a rozhodují o aktivitách a
výsadbách v zahradě
- úrodu si členové mezi sebou rozdělí nebo společně
výpěstky zpracují při pravidelných ´vařících´ setkáních;
je však moţné si pronajmout záhon a pěstovat cokoliv
pouze pro vlastní potřebu
- jeden den v týdnu je dobrovolnický den – dobrovolníci
přicházejí pod vedením zahradníků pracovat na
zahradě
- zázemí - kancelář, učebna/klubovna, knihovna,
kuchyňka
Projekty a akce:
Dry Garden – modelová zahrada počítající se změnami
klimatu s výsadbou suchomilných rostlin; Elfrida Society
– skupinová zahradní terapie; jarní a podzimní trhy –
prodej sadby a výpěstků; kurzy rukodělných prací –
pletení, tvorba mozaiky z keramiky apod.
Zajímavosti:
- jedna z prvních komunitních zahrad svého druhu na
světě
- během své existence získala celou řadu cen, poslední
je z roku 2003 za nejlepší komunitní zahradu v Londýně
Field days Organic, Velká Británie: farmaření jako
sociální sluţba
Projekt Fidel Days Organic je jedna z aktivit neziskové
organizace Innovate Trust, která od roku 1960 pomáhá
lidem se speciálními potřebami a ohroţeným skupinám
obyvatel. Innovate Trust zastřešuje řadu projektů a
Field Days Organic je jedním z nich.
Cílem projektu Field Days Organic je pomoci
znevýhodněným skupinám obyvatel a mladým lidem
s poruchami učení rozvíjet nové schopnosti, navázat
sociální kontakty a připravit jim terapeutické prostředí,
ve kterém budou moci přemýšlet o své budoucnosti.
Klienti získávají kvalifikaci v zahradnictví a dalších příbuzných oborech jako práce se dřevem,
zavařování, prodej, příprava na zaměstnání a další. Stěţejní pracovní úkoly projektu jsou: rozvoj a
údrţba hlavní farmářské zahrady, pěstování rostlin k prodeji na farmě a dalších místech jako jsou
farmářské trhy, pěstování méně obvyklých rostlin, účast na zahradnických výstavách a pěstování
zeleniny a bylinek pro cateringovou společnost Innovate Trust. Velká různorodost moţné pracovní
náplně dává příleţitost kvalifikace v různých specializacích. Většina pracovních úkolů je ve své podstatě
terapeutického charakteru, coţ je ideální pro
docházející klienty.
V rámci projektu se pěstuje rozmanitá zelenina a
rostliny; jejich následný prodej a zpracování pomáhá
zajistit finanční chod organizace a udrţitelnost projektu.
Projekt je financovaný z grantů velšské vlády.
Pěstování splňuje principy ekologického hospodaření,
nyní farma získala oficiální certifikát Bio, coţ přináší
další moţnosti rekvalifikací a příleţitost pro rozvoj celé
organizace. V roce 2003 projekt vyhrál cenu BIFFA, za
svou práci v této oblasti.
Projekt je přidruţený k charitativní organizaci Thrive (viz výše) a je součástí jejich tzv. ´Cultivating
Quality´ (´Pěstování kvality´) programu.
Palo Alto, Španělsko: zahradní terapie přímo na
pracovišti
´Palo Alto´ ve španělštině znamená ´vysoký stoţár´. ´Palo Alto´ je město na
pobřeţí Kalifornie a je to jedno ze světových center vědeckého a technického
výzkumu. ´Palo Alto´ je umělecký prostor, který vytvořil španělský ilustrátor a
umělec Javier Mariscal. Ti, kteří sledují olympijské dění ho jistě znají, je totiţ
autorem maskota olympijských her v Barceloně v roce 1992 – roztomilého
pejska Cobi. Mariscal před bezmála 25 lety objevil opuštěný prostor bývalé
továrny na vydělávání kůţí v barcelonské průmyslové čtvrti Poblenou kousek
od pobřeţí Středozemního moře. Rozmarný umělec se rozhodl přestěhovat
svůj ateliér do továrních ruin. A místo pojmenoval podle tamního vysokého
komína, s odkazem na kalifornské vědecké centrum – Palo Alto. Zahradu
navrhnul zahradní architekt barcelonský rodák José Farriol.
Dnes v Palu Altu sídlí kromě Estudia Mariscal asi
dvacítka architektonických ateliérů, fotografických a
sochařských studií a dalších uměleckých pracovišť.
Obrovské moderní prosklené prostory se ztrácejí pod
baldachýnem vegetace. V zahradě jsou bujné popínavé
rostliny, které šplhají po bývalých továrních halách do
ohromných výšek, velké barevné květy ibišků a růţí,
omamně vonící jasmín. V zeleninové části rostou
rajčata, papriky, lilky, cukety, mangold, saláty a jahody a všudypřítomná lichořeřišnicí a občas nějakou
palma či opuncií. Nechybí ani suchomilné rostliny a aromatické keříčky na suchých zídkách a ovocné
stromky plné jablek a hrušek. Ve stínu vinné révy je společenský prostor určený pro obědy pod širým
nebem, jednání a schůzky nebo pro rozjímání nad ţivotem Chladivé jezírko na dosah a o pár kroků dál
velká travnatá plocha ve stínu vzrostlých stromů jako stvořenou pro hry, koncerty, pikniky… A v kaţdém
koutě lavička, lavice, ţidle, křesílko.
Systém:
- dva zahradníci na plný úvazek
- vypěstovaná zelenina se z části prodává a z části se
konzumuje v kantýně pro zaměstnance i náhodné
příchozí, kde místní kuchaři vaří jídla z celého světa.
- kaţdý zaměstnanec přispívá částí svého platu na péči
o nadstandardní pracovní prostředí a většina pravidelně
pomáhá
C. PŘÍPADOVÁ STUDIE ZAHRADY U SPLAVU
1. Cíl projektu: jaký je směr, kterým se budeme
ubírat?
Nápad na projekt s tématikou produkčního zahradničení, zahradní terapie a společného
pěstování v komunitní zahradě přišel postupně a inspirací nám bylo především zahraničí, kde
podobné aktivity nejsou nijak neobvyklé. Oslovili jsme Riverside Market Garden Association
z Velké Británie a byli jsme mile překvapeni jejich zájmem o náš projekt i jejich souhlasem stát
se partnery a mentory projektu. Riverside Market Garden pro nás byla obrovským přínosem,
provozují jednak produkční farmářskou zahradu a jednak komunitní zahradu fungující na
systému práce dobrovolníků. Našim druhým partnerem se stala Juankoski Heritage Society
z Finska, která provozuje komunitní zahradu. Ta je nejen místem setkání místních obyvatel, ale
slouţí také jako terapeutická zahrada. My jsme chtěli obojí – komunitní zahradu jako místo
zahradní terapie a farmářskou zahradu jako místo pracovního uplatnění.
Dát dohromady smysluplný projekt s touto tematikou v naší převáţně venkovské oblasti, kde
většina lidí má svou vlastní zahrádku, nebylo nijak jednoduché. Naše počínání bylo nahlíţeno se
shovívavým úsměvem; koneckonců všechna tato témata jsou v České Republice poměrně nová.
Nicméně přínos pobytu a práce na zahradě se nám zdál natolik zřejmé, ţe jsme se rozhodli
připravit projekt, který by nabídl zotavení a pracovní uplatnění lidem, kteří se z různých důvodů
ocitli bez práce.
Cílem projektu Zahrady u SPLAVu bylo přinést do ČR Zahradní terapii jako
formu pomoci znevýhodněným skupinám občanů a nabídnout jim cestu k
uplatnění ve společenském i pracovním ţivotě v komunitních farmářských
zahradách.
2. Sdruţení SPLAV: ţadatel se zkušenostmi
Sdruţení SPLAV bylo občanské sdruţení, nyní je zapsaný spolek. Od svého vzniku v roce 2004
se zabývá rozdělováním evropských dotací prostřednictvím programu LEADER a realizací
projektů z dalších grantových programů. Jedním z hlavních cílů Sdruţení SPLAV je pomoc lidem
ohroţeným na trhu práce. Projekt zahrady u SPLAVu je jiţ šestým projektem pomáhajícím
nezaměstnaným a je třetím projektem, který realizujeme z grantu Evropského Sociálního Fondu:
2009-11 Česko-Estonsko-Slovensko, stejné problémy různá řešení – vyzkoušení metod
aktivizace různých skupin venkovského obyvatelstva; 2012-13 Vzájemná pomoc – příprava a
zaměstnání uchazečů o zaměstnání 50+ na práci v zahradnictví a péči o zeleň.
3. Témata projektu: rešerše hlavních pojmů
Základní představu o hlavních tématech projektu jsme měli a dá se říci, ţe na základě této
povšechné znalosti projekt začal nabývat na obrysech. Bylo ale potřeba jít do hloubky nebo
alespoň pod povrch. Na to jít do hloubky bychom přece jen potřebovali více času. Tak tedy: Co
je přesně zahradní terapie? Jak vypadá komunitní zahrada? Jak vše skloubit se zaměstnáním?
Teoreticky si osahat hlavní směry je hračka, na internetu, v odborné literatuře. Stačí trpělivost a
znalost anglického jazyka.
Lidé, kteří mají zahrady, o které se starají, obvykle nepřemýšlí nad tím, co je na práci na zahradě a na
péči o rostliny tolik uspokojuje. Jsou prostě spokojeni. Někteří lidé ale nikdy nedostali příleţitost něco
vypěstovat nebo si uţít pobyt v zahradě. Jiní zase mají pocit, ţe z různých důvodů nejsou schopni práci
na zahradě zastat nebo mají zahradu spojenou jen s nekončící dřinou. Někoho zase nebaví pracovat na
vlastní zahradě, kdyţ nemůţe sdílet radost z úspěchu nebo není nikým oceněn. A někoho třeba jen
nenapadne se do něčeho takového pustit.
Zahradní terapie. Zahradní terapie je inovativní terapeutická metoda, zaloţená na práci s rostlinami a na
dalších aktivitách s rostlinami spojenými. Zahradní terapie má pozitivní vliv na sociální zdraví, duševní
zdraví, fyzickou kondici a vzdělávání kaţdého jedince. Pomáhá lidem relaxovat, překonat ţi votní změny
a léčit se.
V zahradě pracují lidé s něčím, co je pevně spojené s realitou, mohou se ´dotýkat´ přírody, sledují a
lépe chápou cyklus ţivota. Tím, ţe člověk přímo ovlivňuje něco, co je ţivé, zjistí, ţe je sám potřebný a
důleţitý.
Lidé se těší na sledování změn, na to, co je kaţdý týden nového, plánují, co zasadí či vypěstují příští
rok, a přemýšlí, jak naloţí s úrodou. Zahradní terapie je práce v týmu, ale také práce jednotlivců, nenutí
nikoho k okamţitému sociálnímu kontaktu, dává moţnost volby, do jaké míry se chce člověk zapojit, zda
chce dělat vţdy stejnou činnost nebo se učit pokaţdé něco nového.
Zahradní terapie byla v historii poprvé pouţívána ve Spojených Státech k urychlení zotavení válečných
veteránů. Cílové skupiny, u kterých byl prokázán přínos zahradní terapie, jsou lidé s fyzickým nebo
mentálním postiţením, lidé staří a lidé s psychickými problémy. Zahradní terapie však zatím ve větším
měřítku nepracovala s lidmi v produktivním věku bez diagnostikované nemoci.
Jaký má zahradní terapie vliv na člověka?
Příroda na nás nepůsobí terapeuticky pouze při organizovaných programech, i samotné trávení času v
dobře navrţené a správně pěstované zahradě dokáţe zapůsobit na samotné základy lidské
přirozenosti. Taková zahrada působí na všechny smysly a jejich prostřednictvím na celý organismus.
Přínos tělesnému zdraví:
- zlepšení prostorové představivosti, cvičení zraku, rozlišování blízkého a vzdáleného
- výrazné procvičování paţí a celé horní poloviny těla
- celkové zlepšení fyzické kondice
- zlepšení smyslového vnímání
Sociální přínos:
- umoţnění sociálního kontaktu s jinými lidmi
- podpora vzájemné interakce díky společnému tématu a zájmu
- zvýšení sociálního cítění, sebeúcty a sebedůvěry
- zvýšení sebevědomí ve vyjadřování názorů, v kladení dotazů a formulování závěrů
- motivace k týmové práci
- podpora zdravé vzájemné závislosti
- osvojení si praxe ve sdílení vědomostí, vůdčích schopnostech a učení druhých
- uplatnění zahradničení jako nové zájmové aktivity
- otevření dveří k dalším aktivitám – kluby zahrádkářů, soutěţe výpěstků, vaření atd.
- rozšíření cílů exkurzí a výletů – trvalkové školky, botanické zahrady, parky, historické zahrady atd.
Přínos duševnímu zdraví:
- příleţitost k uvolnění, zbavení se pocitů úzkosti, frustrace a agrese
- podpora zájmu o budoucnost
- zvýšení kreativity a poskytnutí moţnosti vlastního vyjádření
- vybudování přístupu ´zvládnu to´
- pozvednutí ducha lidí ţijících osaměle, kteří trpí pocitem vyloučení nebo se vyrovnávají se ztrátou či
nemocí
Kognitivní přínos:
- prodlouţení doby, kdy je člověk schopen se soustředit
- praxe ve sledování určitého plánu a instrukcí
- procvičování paměti, logiky a úsudku
- prohloubení zájmu o zahradničení a přírodu obecně
- porozumění abstraktním pojmům jako je čas, růst, smrt a změna
- praxe v nových dovednostech a technikách v zahradnictví
A proč vlastně ne? Proč něco takového nezkusit? Kaţdý přece potřebuje v určité chvíli
´nakopnout´, získat nové přátele a nový směr. A obzvlášť ve chvíli, kdy nemá práci.
Komunitní zahrady. Komunitní zahrady jsou fenoménem především ve Velké Británii a ve Spojených
státech. V současné hektické době jsou tyto zahrady vyhledávány stále více lidmi, kteří se chtějí
odreagovat a kteří hledají nějaké tvůrčí vyţití. Komunitní zahrady jsou prostory ve městech nebo na
vesnicích, které si skupina lidí spřízněných sousedstvím a společným zájmem spravuje podle svého.
Zahradu si lidé sami navrhnou, vyberou plodiny a rostliny, určí jejich rozmístění, zahradu vybudují a pak
se o ni starají. K dispozici mají zdarma pozemek, nářadí, materiál, sazenice, zázemí pro schůzky a
organizační záštitu. Výsledkem společného úsilí je kromě zahrady samotné a jejich plodů, také moţnost
zahradu volně vyuţívat. Celý proces učení se, návrhu, zaloţení a péče o ko munitní zahradu je vysoce
terapeutický pro kaţdého zúčastněného jedince a své uplatnění v něm najde kaţdý.
Komunitní zahrada je ideálním místem, kde můţe probíhat zahradní terapie; jiţ samotný proces
tvorby komunitní zahrady je vysoce terapeutický. Navíc mají lidé k něčemu, co si sami vybudují
větší vztah a lépe se to starají. Komunitní filosofie jde ruku v ruce s léčivým procesem – dělat
něco společně, dělat něco pro sebe i pro druhé.
Farmářské zahrady. ´Market garden´ nebo také farmářská zahrada znamená trţní pěstování ovoce,
zeleniny a květin v malém měřítku a jejich přímý prodej zákazníkům, restauracím nebo jiným
organizacím, např. školním jídelnám. Prodej je zaměřen zejména na místní trh; produkty jsou prodávány
přímo v zahradě, na místních farmářských trzích nebo pravidelně dodávány v bedýnkách přímo
odběrateli. Tento způsob pěstování se od ostatních způsobů liší zejména velkou rozmanitostí
pěstovaných plodin na malé ploše, která obvykle není větší neţ několik akrů. Výběr pěstovaných plodin
závisí na přírodních podmínkách v místě zahrady, na zkušenostech a zejména na poptávce. Pěstování
ovoce a zeleniny je často doplněno o pěstování květin k řezu a letniček nebo o pěstování drobného
ovoce určeného k samosběru. Farmářské zahrady poskytují široký výběr sezónních čerstvých produktů
a tvoří protipól velkým produkčním farmám, které obvykle pěstují jen několik plodin.
Pěstování a následný prodej a zpracování vypěstované zeleniny je ideálním pracovním
uplatněním. Moţnost alternativních pracovních úvazků. Moţnost klouzavé pracovní doby.
Moţnost vzít s sebou do práce děti. Zhodnocení nevyuţité půdy.
4. Analýza: je téma kompatibilní s potřebami
území?
Máme téma a snad i cíl. Analýza je povinnou a hlavně logickou součástí ţádosti. Bez té by to
nešlo. Přestoţe naše území známe velmi dobře, vţdy je potřeba analýzu aktualizovat a podívat
se na ni očima projektu. A na základě zjištění projekt formovat. V analýze jsme proto zorné pole
zaměřili na sociálně-ekonomickou charakteristiku obyvatelstva, věkovou strukturu obyvatelstva
a na trh práce v okrese Rychnov nad Kněţnou.
Součástí řešeného území je 31 obcí, které se nacházejí na území Královéhradeckého kraje, v okrese
Rychnov nad Kněţnou. Rozloha území je 480 km2, počet obyvatel 35 000. Z těchto údajů vyplývá
výrazně podprůměrná hustota obyvatel, jak v rámci okresu Rychnov nad Kněţnou, tak při porovnání
celého kraje a České republiky. Nízká hustota zalidnění je z velké části ovlivněna konfigurací terénu.
Většina obcí leţí na území Orlických hor, případně jejího podhůří. Dalším faktorem niţší zalidněnosti
území je periferní poloha v rámci České republiky (území při hranicích s Polskem).
Pro území je typická poněkud niţší sídelní stabilita, jelikoţ jen necelých 48 % obyvatelstva se narodilo v
obci současného trvalého bydliště. V rámci kraje se hodnota pohybuje kolem 50 %, v ČR dokonce
téměř 53 % obyvatelstva ţije ve stejné obci, kde se narodilo. Malá stabilita území je typická zejména pro
pohraniční horské obce, kde více neţ 2/3 tamních obyvatel se během ţivota do obce přistěhovaly.
Z hlediska vzdělanosti je na tom výrazně lépe město Rychnov n/K., kde podíl obyvatel se
středoškolským vzděláním přesahuje celostátní i ostatní průměry a podíl vysokoškoláků se těmto
průměrům blíţí. V ostatních obcích je pak podíl obyvatel se středoškolským vzděláním a zejména pak
vysokoškolským vzděláním výrazně podprůměrný – pouze cca čtvrtina obyvatel starších 15 let dosáhla
středoškolského vzdělání a jen necelých 5 % má vzdělání vysokoškolské. Velmi nízké hodnoty
vzdělanosti mají zejména horské pohraniční obce.
Nezaměstnanost se prozatím pohybuje v pásmu pod celostátními i krajskými průměry a v posledních
letech se spíše udrţuje na konstantní úrovni. K 31. 12. 2011 bylo ve sledovaném území evidováno 2984
nezaměstnaných, coţ značí 7,0 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nízká nezaměstnanost je do
velké míry ovlivněna pobočkou automobilového závodu AUTO ŠKODA v Kvasinách, který zaměstnává
více neţ 5000 osob. Na jeho provozu je závislá také spousta dalších podniků. Proto je potřebné
pracovní příleţitosti více diverzifikovat do většího mnoţství odvětví.
Téměř polovina ekonomicky aktivních obyvatel musí za prací dojíţdět mimo obec svého bydliště. Ve
srovnání s ČR se jedná o nadprůměrný podíl, coţ odpovídá velikostní struktuře obcí ve sledovaném
území. Pouze v okresním městě se jedná přibliţně o třetinu obyvatel, v naprosté většině ostatních obcí
se jedná o více neţ polovinu obyvatel, v některých obcích dokonce více neţ tři čtvrtiny obyvatelstva,
které musejí dojíţdět do zaměstnání mimo obec svého trvalého bydliště.
Věková struktura v území je i přes výše uvedený vývoj obyvatelstva ještě relativně příznivá. Sice
dochází k postupnému stárnutí populace a rok od roku se zvyšují podíly starších osob, nicméně jak v
rámci okresu a republiky, tak zejména ve srovnání s Královéhradeckým krajem je stále zřetelný vyšší
podíl mladšího obyvatelstva. Na začátku roku 2011 se počet dětí do 15 let a obyvatel ve věku 65 a více
let ve sdruţení SPLAV přibliţně vyrovnal.
Okres Rychnov nad Kněţnou patří svým charakterem k oblastem průmyslově zemědělským. Pokud se
jedná o průmysl, rozhodujícími obory jsou zde průmysl strojírenský a kovodělný a také průmysl textilní,
který ale v posledních letech zaznamenává úbytek pracovních příleţitostí.
Členění zaměstnavatelů dle počtu jejich zaměstnanců je uvedeno v následující tabulce:
Velikost
zaměstnavatele
podle počtu
zaměstnanců
1 – 24
25 – 99
100 – 499
500 – 999
nad 1000
Celkem
Stav k 31. 12. 2010
Počet zaměstnavatelů
Počet zaměstnanců
Podíl
z celkového
zaměstnanců
93
109
32
4
1
239
1320
5119
4835
2722
3147
17143
7,70
29,86
28,20
15,88
18,36
100%
počtu
Zpracovatelský průmysl je odvětvím, které zaměstnává více jak polovinu (10 008) zaměstnanců. Na
druhém místě je vzdělávání (1 404), pak zdravotní a sociální péče (1 285), zemědělství a lesnictví
(1 131), veřejná správa (698), doprava a skladování (560), obchod (534). Nejvíce muţů je zaměstnáno
ve zpracovatelském průmyslu (7 047), dále pak v zemědělství (766) a v dopravě a skladování (481).
Ţeny jsou nejvíce zastoupeny ve zpracovatelském průmyslu (2 961), vzdělávání (1 093) a zdravotnictví
(1 083).
Na druhou stranu, okres Rychnov nad Kněţnou je okresem pohraničním. V průběhu devadesátých let
nastal rozpad zemědělských druţstev a státních statků, které v mnoha případech představovaly jedinou
moţnost zaměstnání, především v horské pohraniční oblasti. Rozvoji podnikatelských aktivit v těchto
oblastech brání také špatná dopravní obsluţnost. Z hlediska zaměstnanosti je trvale nejproblémovějším
územím okresu mikroregion Rokytnicko v Orlických horách. Zde překročila míra nezaměstnanosti
v průběhu roku dokonce hranici 10%.
Pokles počtu volných pracovních míst začal v 2. polovině roku 2008 (801 v červnu 2008, 111 v prosinci
2009, 141 v 12/2010 a pouhých 90 v 12/2011). O málo vyšší počty volných pracovních míst jsou
kaţdoročně v měsících duben – září, a to především vlivem sezónních prací, zejména v zemědělství,
lesnictví, stavebnictví. Trvale je velká část volných pracovních míst zaměřena na strojírenské profese a
také do sluţeb.
Vliv hospodářské krize se na Rychnovsku neprojevoval přímou likvidací nebo zánikem větších firem,
spíše se jednalo o různě velké sniţování počtu zaměstnanců u většiny zaměstnavatelů okresu a útlum
v přijímání nových zaměstnanců. Z hlediska zaměstnanosti byla trvale nejproblémovějším územím
okresu zejména jeho pohraniční část, zasahující částečně lokalitu Dobrušska, Solnicka, Rychnovska a
hlavně celý obvod Rokytnice v Orlických horách.
Podíl ţen z celkového počtu nezaměstnaných osob:
Stav ke dni
Nezaměstnaní celkem
Z toho muţi
Z toho ţeny
31. 12. 2009
30. 6. 2010
31. 12. 2010
30. 6. 2011
31. 12. 2011
3016
2596
2984
2346
2369
1505
1130
1472
1017
1089
1511
1466
1512
1329
1280
% ţen z celkového
počtu
nezaměstnaných
50
56
51
57
54
Podíl ţen z celkového počtu nezaměstnaných osob v členění dle věku:
Uchazeči o
zaměstnání
do 19 let
20-24 let
25-29 let
30-34 let
35-39 let
40-44 let
45-49 let
50-54 let
55-59 let
nad 60
31. 12. 2010
celkem
% muţi
2984
49 %
137
50
356
50
305
47
333
42
345
47
303
47
311
44
362
46
444
57
88
93
% ţeny
51 %
50
50
53
58
53
53
56
54
43
7
30. 6. 2011
celkem
2346
95
289
226
266
287
221
236
282
350
94
% muţi
43 %
54
46
39
35
33
35
37
42
53
94
% ţeny
57 %
46
54
61
65
67
65
63
58
47
6
31. 12. 2011
celkem
% muţi
2369
46 %
99
44
315
46
243
46
282
38
302
37
247
44
268
41
276
44
304
64
33
91
% ţeny
54 %
56
54
54
62
63
56
59
56
36
9
Procentický podíl ţen na celkové nezaměstnanosti je v našem okrese dlouhodobě nad celorepublikovou
úrovní. Od roku 2000 drţí nad hranicí 50 %, dokonce většinu roku 2007 a téměř půl roku 2008 bylo
procento ţen v evidenci nad hranicí 60 %.
Nejproblémovější skupinou uchazečů na trhu práce se tedy jeví ţeny, a to ţeny s malými dětmi, ţeny po
mateřské dovolené (popř. po ukončení péče o závislého člena rodiny), nejčastěji samoţivitelky, které z
důvodu péče o dítě nemohou přijmout zaměstnání ve vícesměnných provozech a problémem se stává i
jejich moţnost dojíţdění do zaměstnání, zejména z odlehlejších částí okresu. Druhou neproblémovější
skupinou jsou osoby ve věku 50 – 59 let.
Na Rychnovsku tento problém hodně souvisí právě s hlavními zaměstnavateli tohoto regionu –
strojírenskými závody, kde se pracuje ve směnném provozu a zaměstnanci jsou převáţně muţi a
pracovní tempo v tomto závodě zvládají především zaměstnanci mladšího věku.
Při rozboru problémových skupin uchazečů na trhu práce je nutno uvést skupinu uchazečů se
základním vzděláním, jejichţ podíl na celkové nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 činil 23 % a uchazečů
s výučním listem, jejichţ podíl na celkové nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 činil 42 %.
Nejtěţší situaci na trhu práce mají matky, které porodily ihne d po ukončení vzdělání, tedy ţeny bez
jakékoliv praxe. U nich se kumuluje problém absolventa a rodiče malého dítěte na trhu práce.
Kvalifikační struktura nezaměstnaných:
Uchazeči o zaměstnání
bez vzdělání
zákl.vzdělání
vyučen
středoškol. bez maturity
vyučen s maturitou
USV (gym.)
USO (SOŠ s maturitou)
vyšší vzdělání
vysokoškolské vzdělání
31. 12. 2010
celkem %
2984
100
7
1
636
21
1391
47
45
1
138
5
75
2
550
18
30
1
112
4
ţen
1512
3
333
621
31
65
49
335
20
55
%
100
1
22
41
2
4
3
22
1
4
30. 6. 2011
celkem %
2346
100
6
0
600
26
989
42
37
2
82
3
65
3
441
19
21
1
105
4
ţen
1329
4
309
535
30
53
43
283
13
59
%
100
1
23
40
2
4
3
21
1
5
31. 12. 2011
celkem %
2369
100
3
0
545
23
1070
45
31
2
92
4
48
2
450
19
32
1
98
4
ţen
1280
2
298
534
19
45
27
280
24
51
%
100
0
23
42
1
4
2
22
2
4
Problémy ţen při návratu do zaměstnání
Návrat ţen po rodičovské dovolené, péči o závislého člena rodiny nebo delší nezaměstnanosti do
zaměstnání je z hlediska trhu práce jednou z nejdiskutovanějších a zároveň jednou z
nejproblematičtějších oblastí trhu práce. Problémy nastávají zejména u ţen, které se ne vrací do
zaměstnání k ´svému´zaměstnavateli, ale jsou nuceny hledat nového zaměstnavatele a novou práci.
Limity jsou moţné rozdělit na dvě kategorie:
a) limity na straně kandidátky
Situaci v ČR charakterizuje poměrně dlouhá rodičovská dovolená a velký podíl ţen vyuţívá nárok na
rodičovský příspěvek i po dokončení RD. Návrat na trh práce po tříletém a delším přerušení zaměstnání
však dnes znamená u mnoha profesí zastarání kvalifikace a s tím spojené narušení kontaktu se
zaměstnavatelem, oslabení sebedůvěry, pocit sociálního vyloučení (pocit neschopnosti „dát dohromady
větu“, pocit vyhoření z ustavičného, nikdy nekončícího domácího koloběhu, zaměření celého dne pod
heslem „vše pro dítě“ atd.).
Praxe, kterou ţena získala v zaměstnání, se v některých oblastech stává neaktuální a některé pracovní
činnosti a postupy se kandidátka musí učit opětovně nebo úplně znovu. Pokud kandidátka nepouţívá
cizí jazyk, dochází i k zapomínání jazykových znalostí a schopnosti v cizím jazyce komunikovat.
b) limity na straně trhu práce a zaměstnavatelů
Někteří zaměstnavatelé mají strach zaměstnávat ţeny s dětmi z obavy, ţe ţeny budou s malými dětmi
doma v případě jejich častých nemocí a nebudou moci vykonávat vlastní práci. Důvod je sice velmi
diskriminační, ale z právního hlediska obtíţně prokazovatelný.
Velkým limitem trhu práce pro ţeny vracející se po mateřské dovolené je také malá flexibilita
zaměstnavatelů nabídnout pracovní úvazky na polovinu nebo dvě třetiny pracovní doby. Tyto úvazky
jsou pro přechod z rodičovské dovolené na plný pracovní úvazek ideálním řešením.
S délkou pracovní doby a její malou flexibilitou souvisí také nedostatek pečovatelských zařízení pro děti.
Péče o děti do tří let věku je v současnosti poskytována pouze ojediněle, a to především ve větších
městech, její alternativy vhodné pro menší obce jsou výjimečné. Síť mateřských škol je celkově
dostatečná, ale v konkrétních případech poměr mezi časovými a finančními náklady na zabezpečení
dětí v nich a výdělkem a dalšími přínosy ze zaměstnání nebývá vyrovnaný, a tedy motivující. Tyto
sluţby ještě nemají vţdy kvality podporující slaďování rodiny a zaměstnání a někdy nerespektují úplně,
třeba otevírací dobou či potřeby zaměstnaných rodičů.
Lokální situace a struktura nabídky na trhu práce v místě bydliště
Pro matky s malými dětmi má místní situace na trhu práce rozhodující vliv při hledání zaměstnání,
neboť se zde spojuje náročnost dojíţďky do zaměstnání a mnohdy téţ do zařízení péče o děti, zvláště
na venkově. Jak jiţ bylo zmíněno výše, situace na Rychnovsku je charakteristická tím, ţe velká část
muţů je zaměstnána v automobilovém závodě Auto Škoda, a.s. v Kvasinách, kde se pracuje ve
směnném provozu. Péče o děti je tak téměř vţdy závislá na matkách.
O nabídce zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu se u zdejších zaměstnavatelů nedá téměř vůbec
hovořit. Obecně v celé ČR je velmi nízká nabídka a vyuţívání zkrácené pracovní doby.
Zdroje obtíţí při návratu na trh práce, motivovanost, adaptabilita
Významnou měrou ovlivňují proces návratu na pracovní trh psychologické aspekty jako je motivace
návratu, sebehodnocení a menší adaptabilita ţen vázaných rodinnými povinnostmi. Zejména u niţších
vzdělanostních skupin převaţuje záporné sebehodnocení na základně vlastních nebo zobecněných
zkušeností s šancemi nízko kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Flexibilitu podmiňuje jak
subjektivní schopnost adaptace, tak objektivní moţnosti adaptace, např. nabídka opatření pro postupné
zapojování do práce.
shrnutí:
-
malá stabilita území zejména v pohraničních horských obcích
špatná struktura nabídky na trhu práce – nutnost dojíţdění za prací
míra nezaměstnanosti v problémových oblastech vyšší neţ 10%
procentický podíl ţen na celkové nezaměstnanosti dlouhodobě nad celorepublikovou úrovní
podprůměrný podíl obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním
velká část volných pracovních míst zaměřena na strojírenské profese – zaměstnání vhodné
pro muţe mladšího věku
nejproblémovější skupina uchazečů na trhu práce – ţeny s malými dětmi a ţeny po mateřské
dovolené; druhá neproblémovější skupina – osoby ve věku 50 – 59 let
diskriminační a nevstřícné chování zaměstnavatele, malá flexibilita
sloţitý návrat do pracovního procesu po několikaleté pauze, zastarání dovedností
nízké sebevědomí, záporné sebehodnocení, nízká schopnost adaptace nezaměstnaných
5. Cílové skupiny: komu chceme pomoci
Dlouhodobě se snaţíme pomoci nezaměstnaným v našem regionu. Jiţ v předchozích projektech
jsme si vytipovali skupinu osob v předdůchodovém věku – osoby starší 50 let – jako skupinu
ohroţenou na trhu práce. V projektu Zahrady u SPLAVu jsme se na základě našich zjištění z
analýzy a pocitu, ţe téma je vhodné, rozhodli zabývat se ještě druhou skupinou osob – ţeny
(muţi) po rodičovské dovolené a ţeny a muţi s malými dětmi. Obě tyto skupiny jsou z různých
důvodů na trhu práce znevýhodněny, chybí jim moţnost práce na částečné či alternativní
pracovní úvazky a kvůli věku či dlouhodobému pobytu doma ztrácí potřebné sebevědomí.
Nezaměstnanost tíţí kaţdý kout naší země, ale co vlastně nezaměstnanost znamená? Za člověka
nezaměstnaného lze povaţovat osobu, která je schopná práce, ale nemůţe najít placené zaměstnání.
Dlouhodobě nezaměstnaný člověk (ať jiţ z důvodu péče o dítě či nenalezení zaměstnání) ztrácí důvěru
v sebe sama, důvěru ve své schopnosti a moţnosti, můţe propadat pocitům beznaděje a úzkosti. Bývá
touto skutečností velmi frustrován a pociťuje ji jako svoji osobní prohru. Všechny tyto emoce, ale
naznačují, ţe člověk tuto situaci ještě plně nevzdal a, i přesto ţe je vysoce sebekritický, stále hledá.
Pokud člověk opravdu dlouhodobě hledá pracovní uplatnění a není schopen si jej nalézt, časem ztrácí
schopnost být zaměstnán. Postupem času přestává být aktivní při hledání práce, ztrácí své pracovní
návyky a schopnosti a stává se tak nezaměstnatelným.
Co tedy dělat, kdyţ se člověk ocitne v této pasti? Neustále na sobě pracovat a být aktivním při
hledání práce. Studiem, dobrovolnickou činností či za pomoci různých kurzů rozšiřovat své
vědomosti a dovednosti a tím zvýšit moţnost svého pracovního zařazení.
Rodič s dítětem/dětmi do 15 let (CS matka/otec s malým dítětem):
- matky s nízkou kvalifikací, u nichţ se ke skutečnosti rodinných závazků připojuje malá poptávka po
jejich kvalifikaci na straně trhu práce a často malý zájem o zvyšování vzdělání či rekvalifikace na straně
ţen. Tyto ţeny potřebují pomoci zejména povzbuzením motivovanosti a poskytnutím dostupné
rekvalifikace.
- ţeny s dětmi z neúplných rodin, kterým především chybí podpůrné rodinné zázemí a jsou tak více
odkázané na dostatečnost místní infrastruktury a sociálních sluţeb. Kromě podpory těchto předpokladů
by těmto matkám pomohla větší nabídka netradičních pracovních reţimů.
- matky s nedostatečnou motivací, coţ můţe být způsobeno mnoha faktory a na ně je třeba zaměřit
pomoc.
- matky bez/s krátkou profesní praxí, u nichţ nelze odstranit základní příčinu, proto je třeba se zaměřit
na další individuálně efektivní formy pomoci.
Osoba nad 50 let věku (CS 50+):
S nejzávaţnější diskriminací na základě věku se občané potýkají v oblasti vzdělání a na trhu práce. Ze
studie vyplynulo, ţe v průběhu posledních čtyř let významně narostl podíl občanů, přesvědčených, ţe
vyšší věk má negativní vliv na šanci přijetí do zaměstnání. Na dalších místech se pak objevil negativní
vliv obyvatel vyššího věku na ztrátu zaměstnání, na přístup k dalšímu vzdělávání, na povýšení a na výši
platu. Navíc 34 % respondentů průzkumu z roku 2007 má zkušenost s tím, ţe oni nebo někdo blízký
ztratil práci kvůli stáří.
Je tedy zřejmé, ţe problémy diskriminace obyvatel ve vyšším věku v zaměstnání se dotýkají stále
většího počtu lidí a s největší pravděpodobností budou dále narůstat, jak bude přibývat starších
obyvatel. Přitom jiţ dnes tvoří osoby starší 50 let téměř jednu pětinu všech pracovních sil. Zkušenosti
např. skandinávských zemí ukazují, ţe by měl ke zvýšení účasti starších pracovníků vést komplexní
přístup - zvyšování ekonomické motivace k prodlouţení pracovní etapy, investice do celoţivotního
vzdělávání i do ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a účinná zákonná ochrana starších pracovníků
před diskriminací. Dlouhodobá péče o seniory by měla stát na třech pilířích, kterými jsou rodina, stát a
neziskové organizace. V současné době nejsou senioři na trhu práce nijak chráněni.
Tato skupina osob je riziková nejen z hlediska ohroţení nezaměstnaností, ale téţ samotou obecně. Děti
uţ obvykle ţijí se svými rodinami mimo bydliště rodičů a nepříjemnější je ještě situace, kdy tyto osoby
ţijí jiţ bez partnera. U těchto lidí je pak samota nedobrovolná a oni ji vnímají – na rozdíl od mladších
obyvatel – jednoznačně negativně.
Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé. Předávání hodnot, kultury a zkušeností se
uskutečňuje v rámci mezigeneračních vztahů. Mezigenerační solidarita a věková různost na pracovišti,
v komunitě a rodině je faktorem sociální soudrţnosti a ekonomického rozvoje. Mezigenerační vztahy
mají zásadní význam pro rozvoj jedince i společnosti a pro kvalitu ţivota v kaţdém věku.
Oslovit projektem dvě různé cílové skupiny se nám zdálo jako dobrý nápad. Mysleli jsme si, ţe
se budou doplňovat, ţe těţší práce zastanou mladší a starší přinesou zkušenosti a různé
dovednosti. Ţe starší budou dohlíţet na děti mladších. Ţe mladší budou mít elán pokračovat i po
skončení projektu a strhnou svým nadšením starší. Zkrátka jsme chtěli dosáhnout i určitého
mezigeneračního propojení a vzájemného porozumění. Protoţe zahrada i celý projekt měl od
začátku naplňovat komunitní filosofii – všichni, spolu, dávat, pomáhat...
Skutečnost byla ale nakonec trochu jiná. Ano, někteří z mladších účastnic měly více elánu a
fyzicky pracovaly na 100%. To platilo ale i pro mnohé starší. Jiné účastnice z řad mladých
maminek však zahradničení ´s rýčem´ nikdy tak docela nepřišly na chuť a věnovaly se raději
zpracování plodin a propagaci. V komunitní zahradě si kaţdý má najít svou roli a být v ní
šťastný. To se v podstatě povedlo. Jen se většina účastnic v průběhu celého projektu nezbavila
pocitu, ţe dělají o trochu víc neţ ostatní/důleţitější práci/rychleji/lépe a to především v roce, kdy
byly zaměstnané. Neustálé porovnávání a hašteření je zřejmě v ryze ţenském kolektivu normální,
my jsme však na to nebyli připraveni. Přece je důleţité odvést práci tak, abych já s ní byl
spokojen, a není podstatné, kolik a jak pracuje můj kolega. Velmi jsme podcenili práci s lidmi a
řešení nesvárů mezi zaměstnankyněmi nás vyčerpávalo a nikdy tak docela nepřineslo smír.
Přesto stále povaţujeme za vhodné a dokonce nezbytné otevřít zahradu různým lidem. Jen je
opravdu, ale opravdu velmi důleţité mít schopného psychologa, který problémy řeší jiţ
v zárodku. Také je nutné nastolit určitá pravidla jiţ od začátku a být laskavý, ale tvrdý šéf.
6. Řešitelský tým: kdo zajistí realizaci
Některé role v realizačním týmu jsme měli určené jiţ od začátku, na základě znalosti vlastních
schopností a zkušeností s předchozími projekty. Jiné role jsme měli vymyšlené, protoţe jsme je
povaţovali za důleţité a kandidáty jsme hledali aţ v průběhu projektu.
Manaţer projektu
Manaţer projektu je základní kámen. Je to někdo, kdo nosí všechno v hlavě, účastní se
veškerých jednání a porad a koordinuje práci ostatních členů týmu. Rozhoduje, má poslední
slovo. Pro účastníku projektu je mnohdy ´ten zlý´a je to tak dobře. Poloviční úvazek je
dostačující, mohl by však být i vyšší na úkor finančního manaţera.
Ing. arch. Kateřina Holmová
Vystudovala ČVUT, v letech 2000 – 2003 pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde zodpovídala
za administraci programu EU SAPARD v NUTS II. Severovýchod. V letech 2004-2007 pracovala jako
projektová manaţerka Regional Development Agency v Rychnově nad Kněţnou, připravovala
projektové ţádosti pro klienty agentury do nejrůznějších evropských fondů (SROP, OPRLZ, OŢP,
Norské fondy, atp.) zároveň zajišťovala administraci Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis.
Manaţerkou Sdruţení SPLAV, o. s. je od jeho zaloţení v roce 2004. Připravila pro toto sdruţení všech
dosavadních 9 úspěšně uskutečněných projektů z fondů EU (LEADER, OPLRZ, OPLZZ, SROP), z toho
5 mezinárodních. Hovoří rusky a anglicky.
Odborný garant a koordinátor mezinárodních aktivit
Odborný garant zajišťuje chod projektu po odborné – zahradnické, zahradně-architektonické,
umělecké – stránce. Hledá vhodné pozemky a reţíruje jejich rehabilitaci, tvoří program
odborných přednášek a exkurzí, účastní se vybírání rekvalifikací a dalších vzdělávacích kurzů,
dohlíţí na chod zahrad. V našem případě byl odborný garant zároveň také koordinátorem
mezinárodních aktivit. V této roli pravidelně komunikoval s partnery, připravoval jejich pobyty,
vyjíţděl na pobyty do zahraničí, připravoval zahraniční praxe, byl tlumočník a průvodce.
Poloviční úvazek je dostačující.
Ing. Kristina Garrido
Vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu na zahradnické fakultě při Mendlově univerzitě v Brně,
další studijní zkušenosti získala během studia oblasti Zahradnictví a ekologie na Technological
Educational Institute of Crete, Kréta, Řecko. Praktické dovednosti v oboru zahradnictví a botaniky si
osvojila během ročního stipendijního pobytu v botanické zahradě v Birmingham Botanical Gardens and
Glasshouses, ve Velké Británii. Od roku 2006 pracuje ve Sdruţení SLAV jako ad ministrátor programu
LEADER a má na starosti mezinárodní aktivity. Ve volném čase se věnuje návrhům zahrad, výtvarné
tvorbě a vaření. Hovoří anglicky a španělsky.
Finanční manaţer
Finanční manaţer odpovídá za finanční řízení projektu, sleduje čerpání rozpočtu, kontroluje
finanční toky a účetní doklady, spolupracuje s účetní. Připravovuje výběrová řízení a účastní se
jich jako tajemník. Jedná s kontrolními orgány, poskytovatelem dotace, odborníky na terapie a
lektory a klienty. Sestavuje monitorovací zprávy a ţádosti o proplacení výdajů a odpovídá za
jejich správnost. Úvazek 0,8 je více neţ dostačující.
Ing. Jarmila Zemanová
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor systémové inţenýrství. Má dlouholetou praxi a
zkušenosti z práce v bankovní sféře (firemní bankéř), dále pracovala 5 let na pozici vedoucího
ekonomického oddělení na Úřadu práce v Rychnově nad Kněţnou, a v hospodářské komoře.
S problematikou zaměstnanosti a jejich důsledcích se setkala jak ze strany úřadu práce, tak ze strany
podnikatelů. Zajímá se o problematiku zdravotního ţivotního stylu, je aktivním lektorem cvičení Pilates a
studuje dálkově Institut tradiční čínské medicíny. Hovoří anglicky.
Účetní projektu
Kaţdý projekt potřebuje účetního. Bez komentáře. Úvazek 0,2 je dostačující, pokud finanční
manaţer dělá dobře svou práci.
Vladana Kinclová
Ve Sdruţení SPLAV o.s. pracuje od října r. 2006 jako účetní a ekonom a zajišťuje účetnictví sdruţení
včetně vyúčtování všech dotací, které sdruţení obdrţelo - z programu LEADER, PRV, OPLRZ, OPLZZ,
ROP, Interreg. Dříve pracovala na Okresním úřadě Hradec Králové a Krajském úřadě
Královéhradeckého kraje na úseku regionálního rozvoje (Program rozvoje venkova, strategické
plánování). Zpracovávala ţádosti o dotace z krajských a republikových zdrojů. V roce 2002 absolvovala
na VUT Brno – specializační kurz celoţivotního vzdělávání „Řízení mezinárodních projektů“.
Další členové realizačního týmu:
Asistent
Asistent pomáhá, kde je potřeba, ale především se zabývá kancelářskou prací. Dohlíţí, aby vše
bylo na svém místě a aby byly všechny dokumenty řádně zaloţeny a doručeny. Dělá zápisy
z porad a vede agendu jednotlivých aktivit projektu. V našem případě se asistent zabýval také
propagací. Protoţe na takového člověka jsme zapomněli! Tedy nezapomněli, ale mysleli jsme, ţe
to budeme dělat všichni. Je ovšem důleţité mít někoho, kdo komunikuje s médii, píše články do
novin a časopisů, zve novináře a pravidelně zpracovává tiskové zprávy, dohlíţí na chod blogu a
webových stránek. Je to poměrně hodně práce a je dobré, kdyţ má to má na starosti jedna
osoba. 0,2 úvazku pro opravdového asistenta stačí, ale pro asisten ta/PR ne. Poloviční úvazek by
byl ideální.
Zahradník
Zkušený zahradník je naprosto nutným členem týmu. My jsme měli naplánované zahradníky dva.
Jednoho na 0,25 úvazku pro první fázi projektu a druhého na 0,5 úvazku pro rok, kdy jsme
zaměstnávali některé z účastnic projektu. Fakt je ovšem ten, ţe je ideální, kdyţ je zahradník
jenom jeden a úvazek má vyšší, zejména v posledním roce, kdy bylo potřeba být na zahradě,
rozdělovat práci, přebírat práci, plánovat, co se bude pěstovat, co se bude dělat s výpěstky a
řešit aktuální situace a problémy zahradnického rázu. Zahradník by měl být na zahradě kaţdý
den a sledovat pracovní morálku zaměstnanců. Roli zahradníka jsme v projektu nedomysleli a to
bylo důvodem mnoha nezdarů. Fundovaný zahradník, který má zkušenosti s vedením týmu, by
byl velkou oporou.
Zahraniční partneři
O zahraničních partnerech bude řeč níţe, nicméně je důleţité zdůraznit jejich roli jako členů
našeho realizačního týmu. Ta totiţ byla obrovská. Naši zahraniční kolegové nám při společných
poradách, ale i prostřednictvím emailové komunikace, dávali doporučení, radili nám, jak na
sloţitější situace a úkoly nebo jen chápavě přikyvovali, protoţe něco podobného uţ také zaţili.
Dodávali nám elán a vědomí, ţe všechno dobře dopadne. Připravovali přednášky a workshopy
pro naše účastnice a uskutečnili nezapomenutelné zahraniční pracovní praxe. Působili jako vzor
nejen pro nás, ale i pro naše zaměstnankyně a kdyţ uţ jsme nevěděli kudy kam, stačilo
poznamenat, ţe to říkal Steve nebo Andi nebo Marja-Sisko nebo Sophie. Pak uţ úkol nevypadal
jako povinnost, ale jako smysluplná a někdy i zábavná činnost. Je ale velmi důleţité, aby
účastníci projektu zahraniční partnery poznali osobně a navázali s nimi vztah. V tomto ohledu
jsme uspěli na jedničku. Měli jsme úţasné partnery, kteří jak se říká ´ticked all the boxes´.
Kdo chyběl:
Pracovník propagace
O členovi týmu, který by měl na starosti PR, jiţ byla zmínka výše. Pracovník propagace by měl
mít na starosti pouze propagaci a to nejen v České republice, ale i v zahraniční. Je škoda, ţe
jsme takového kolegu neměli. Doplatil na to nejen náš blog a webové stránky.
Psycholog/mediátor
Psycholog nebo mediátor se hodí vţdy, kdyţ je na pořadu práce s lidmi. A obzvlášť s lidmi, kteří
byli nějakou dobu nezaměstnaní. Mysleli jsme si, ţe pracovat s lidmi zvládneme, ţe máme
dostatek zkušeností z předchozích projektů. Jenţe to šlo těţko. S někým jsme se spřátelili,
s někým jsme se znali uţ z minula. V prvních fázích projektu a při zahraničních praxích jsme
k sobě přilnuli a tento pocit jsme podporovali, vţdyť přece budujeme komunitní zahradu! Jenţe
vztahy se mění a my jsme se z role kamarádů přesunuli do role zaměstnavatelů a pak se nám
těţko řešily nesváry mezi zaměstnanci. A navíc je zřejmé, ţe pravidelná sezení s odborníkem by
účastníkům projektu jen prospěla.
7. Zahraniční partneři: pomocníci se zkušenostmi
Zahraniční partneři byli v našem případě podmínkou nejen kvůli samotnému programu, ale také
kvůli zvolenému tématu. V České republice je jen málo projektů, od kterých bychom se mohli
učit, a i prvotní impuls o tématu našeho projektu vzešel ze zahraničí. Konkrétně z Velké Británie,
a proto i tam směřovalo hledání našich partnerů. A jak se hledá ideální partner? Do vyhledávače
se napíše ´nejlepší komunitní a farmářská zahrada v Británii´a klikne se na první odkaz. Měli
jsme velké štěstí, protoţe nám z Riverside ve Walesu odpověděli, ţe jeden z jejich členů je právě
v Praze a rád se s námi sejde. Osud? Druhého partnera jsme se znali osobně a věděli jsme o
finské komunitní zahradě i o systému jejího fungování. Bylo to něco jiného neţ ve Walesu, ale
právě tak zajímavého. A protoţe jsme v době navázání vztahů s partnery měli projekt
naplánovaný jen opravdu nahrubo, plánovali jsme společně s nimi, a proto se pak vlastní aktivity
mezinárodní spolupráce tolik povedly.
Naši partneři byli pro nás projekt velmi přínosní. Nedá se samozřejmě říci, ţe jsme se díky nim
vyvarovali chyb a problémů, protoţe kaţdá země je jiná a co funguje v jedné komunitě, nemusí
nezbytně fungovat v jiné. Právě celková nálada v našem regionu je úplně jiná neţ ve Finsku a ve
Walesu, zejména co se týče nadšení nebo konceptu dobrovolné práce. Doufali jsme, ţe se toto
vnímání díky poměrně intenzivnímu kontaktu účastníků s partnery změní, to se ale bohuţel
v konečném výsledku nepovedlo. Povedlo se to ale v rámci některých fází projektu; zejména po
zahraničních praxích jsme se vrátili plní nápadů a energie.
Role partnerů byla klíčová zejména pro:
- počáteční inspiraci – jaké jsou moţnosti
- vlastní koncepty zahrad včetně osazovacích plánů
- vzdělávání a praxi v České republice i v zahraničí
- závěrečnou konferenci
- přípravu metodiky
- udrţování pozitivního ducha v průběhu celého projektu
- atraktivitu projektu pro účastníky i veřejnost
- zvýšení sebevědomí účastníků projektu
Riverside Community Market Association (RCMA), Cardiff, Wales
RCMA byla zaloţena v roce 1998, aby poskytla lidem přístup k čerstvým zdravým lokálním produktům,
působila osvětově v otázkách zdravého a nutričně vyváţeného stravování a zahájila provoz
farmářských trhů. V roce 2010 RCMA vybudovala farmářskou zahradu Riverside Market Garden.
Riverside Market Garden je sociální podnik v majetku společenství vlastníků a hospodaří na pozemku o
velikosti 2 hektarů. Účelem bylo zaloţit ţivotaschopný model dlouhodobě fungujícího pěstování
v malém měřítku s minimálním dopadem na ţivotní prostředí a posilující místní ekonomiku. Tento
projekt také slouţí jako pilotní pro další organizace a podporuje jednotlivce k zahájení vlastního
podnikání. Farmářská zahrada zároveň učí dobrovolníky a zájemce, jak si vypěstovat vlastní plodiny a
jaké uspokojení lze najít v péči o zahradu a snaţí se do své činnosti zapojit co nejvíc místních lidí.
V Riverside Market Garden se pěstuje široké spektrum organické zeleniny se zaměřením na saláty a
drobné ovoce. Vypěstované produkty jsou pravidelně prodávány na farmářských trzích v Cardiffu nebo
v předobjednaných bedýnkách přímo spotřebitelům; některé druhy salátů jsou dodávány do místních
restaurací.
Současně RCMA v Cardiffu provozuje komunitní zahradu, která si klade za cíl propojení etnických
menšin a posílení vztahů v místní komunitě. Komunitní zahrada Riverside je však také otevřená další
veřejnosti a zejména dětem a školám, se kterými spolupracuje. Pořádají se z de praktické workshopy,
vzdělávací kurzy i kulturní akce.
Z RCMA jsme nejvíce spolupracovali s Johnem Stevem Garretem, který je jedním ze tří členů
tamní rady. Dohlíţí na chod nejen farmářské zahrady, ale i komunitní zahrady v Cardiffu a má na
starost odbyt výpěstků na farmářských trzích. Zabývá se také fundrasingem, osvětovou činností
a pořádáním společenských kulturních akcí v zahradách. Je talentovaný hudebník. Účastnil se
všech partnerských setkání a koordinoval pracovní pobyt účastnic.
Další důleţitou osobou z RCMA byla Sophie Durnan. Sophie pracuje ve farmářské zahradě jako
hlavní zahradník. Ví o kaţdém novém kultivaru zeleniny a zná spoustu triků, jak na škůdce; ví si
rady i s ekonomickou stránkou podnikání. Dávala nám praktické rady k vlastnímu pěstování,
konzultovala s námi osazovací a osevní plány a radila nám, jak pracovat s účastnicemi. Při
zahraniční praxi nám rozdělovala práci a učila nás praktické dovednosti. Účastnila se všech
partnerských setkání.
Juankosken Kulttuurihistoriallinen Seura ry - Juankoski Heritage Society, Juankoski, Finsko
Juankoski Heritage Society (Společnost obnovy kulturního dědictví města Juankoski) byla zaloţena
v roce 1990 za účelem zvýšení povědomí o místních památkách ve městě Juankoski a jeho okolí.
Heritage Society se podílela na celé řadě projektů – restaurování historických budov, vydávání
osvětových publikací, otevření muzea ve staré slévárně atd. Snahou Heritage Society není jen obnova
památek, ale také posílení komunitního cítění, podporování dobrovolné práce a umoţnění spolupráce
lidí různých zájmů a věkových skupin.
Jedním ze stěţejních projektů proto bylo zaloţení komunitní zahrady Ruukin Katve. Do projektu byli
kromě členů Heritage Society, která byla nositelem celého projektu, zapojeni také dlouhodobě
nezaměstnaní a dále studenti ze střední zahradnické školy. Komunitní zahrada se stala místem trávení
volného času mnoha místních obyvatel, kteří se ve svém volném čase starají o její údrţbu a probíhají
zde různé kulturní akce, sportovní události a kurzy. Heritage Society také spolupracuje s psychiatrickou
klinikou v Kuopiu, jejíţ klienti v rámci terapie pomáhají v zahradě.
V současné době se Heritage Society společně s městem Huntly ve Skotsku zabývá dalším projektem
YesCommAct, v rámci kterého je naplánováno výrazné rozšíření komunitní zahrady, případně zaloţení
další.
Z finských partnerů byl pro nás nejdůleţitější osobou Andi Atkinson, který má na starosti vlastní
chod komunitní zahrady, kde koordinuje dobrovolnické práce, spolupráci se školami i klinikou
v Kuopiu. Andi nám radil s tvořením programu v zahradě a s návrhem a chodem komunitní
zahrady u Centra ORION. Při zahraniční praxi rozděloval práci a připravoval aktivity pro
účastnice. Účastnil se všech partnerských setkání.
8. Struktura projektu: jednotlivé fáze, časový
harmonogram
Projekt jsme rozdělili do čtyř hlavních fází a určili jsme také zhruba počet účastníků v kaţdé
z nich. Rozdělení bylo dobré a odhad ubývání účastníků střízlivý. Také délka většiny fází byla
akorát stejně jako načasování. Co bychom ale určitě prodlouţili je fáze Práce v zahradě – jeden
kalendářní rok je sice zdánlivě ideální, protoţe pokryje celou vegetační sezónu a je čas i na její
přípravu a ve finále na zpracovávání výpěstků a vlastní vzdělávání, ale konec těsně před
Vánocemi a s koncem roku je pocitově tak nějak definitivní. Zahrada spí, kapitola je uzavřena. Na
jaře snad přijde někdo jiný a probudí ji. Kdyby projekt končil například v květnu, za plného
rozpuku, bylo by jednodušší zájem zaměstnankyň udrţet i po skončení projektu a snadněji by se
nám také sháněli dobrovolníci.
Přehled jednotlivých fází:
Leden – březen 2013: Přípravné kurzy osobnostní aktivizace (pro cca 30 osob)
Duben – prosinec 2013: Zahradní terapie v komunitní zahradě (pro 18 – 22 osob) + zahraniční praxe
(pro 6 + 6 osob)
Září – prosinec 2013: Rekvalifikace (pro 12 – 15 osob)
Prosinec 2013 – prosinec 2014: Práce v zahradě (pro 4 – 8 osob)
9. Realizace projektu: jak to všechno proběhlo
Získání účastníků projektu
Samotný projekt se po obsazení zaměstnaneckých rolí rozběhl sháněním účastníků z řad
cílových skupin. Měli jsme na to opravdu málo času, protoţe jsme byli nuceni projekt urychleně
zahájit jiţ v prosinci oproti plánovanému jaru následujícího roku. Naštěstí jsme měli zkušenosti
z předchozích projektů, takţe jsme dlouho nepřemýšleli a uspořádali několik ´náborových akcí´.
Jednak na Úřadech práce v Rychnově nad Kněţnou a v Kostelci nad Orlicí a jednak pro
veřejnost v zasedací místnosti naší nové rychnovské kanceláře. Představili jsme jednotlivé fáze
projektu a nezaměstnaným sdělili výhody jejich účasti v projektu vzhledem k jejich povinnostem
na Úřadu práce. Kromě zajímavého a lákavého tématu byla hlavní motivací pro většinu vidina
ročního zaměstnaneckého poměru a z toho plynoucí následné výhody. Zároveň jsme inzerovali
v místních periodikách a podstatnou reklamu nám dělaly i ústní informace.
V krátké době jsme získaly přes třicet zájemců, kteří podepsali dohodu o účasti v první fázi
projektu. Dohodou jsme se chtěli pojistit, ţe účastníci vytrvají, nechtěli jsme je ale zavázat
k celému projektu – jednak jsme očekávali úbytek, se kterým jsme počítali jiţ při psaní projektu,
a jednak jsme nechtěli nikoho předem vyděsit.
Přípravné kurzy osobnostní aktivizace
Přípravných kurzů se zúčastnilo celkem 30 osob;
osvědčení o absolvování přípravného kurzu
převzalo 25 osob. Celkem se konalo 7 jednodenních
přednášek o celkovém počtu 42 vyučovacích hodin.
Jednotlivé přednášky byly zaměřeny na týmovou
spolupráci, komunikační dovednosti, umění
zacházet s konflikty, zásady první pomoci,
fyzioterapii a ergonomii, na udrţení či znovuzískání
zdravého sebevědomí a pojmenování vlastního
očekávání nebo na rozvíjení osobnosti pomocí koncentrace a relaxace.
Chtěli jsme účastníky ´aktivizovat´, zvednout jim sebevědomí, pomoci jim zjistit, co umí, jaká
mají od ţivota očekávání a co mohou nabídnout. Také jsme je nechtěli hned vystrašit rýčem a
hráběmi. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, aby byl kontakt mezi nimi a s lektorem co
nejintenzivnější. Ve dnech seminářů bylo účastnicím hrazeno jízdné, stravné a hlídání dětí.
Přednášky:
1. Týmová práce a spolupráce:
Představení, zjištění aktuálního stavu účastníků – lepítková metoda
Nastavení pravidel
Seznamovací část – individuální, ve dvojicích, v kruhu, rozdělení do tří skupin atd.
Blog projektu – představení, vysvětlení, praktické ukázky
Belbínovy role – vysvětelní, prezentace, podrobný rozbor, test
Týmová hra
Ukončení, zhodnocení, zpětná vazba
Petra Hynková, účastnice projektu:
Tento seminář byl první, seznamovací, kde jsme se
mezi sebou představili a něco se o sobě nového
dozvěděli. Formou hry jsme zjistili naši dovednost a
zručnost a jak pracovat v kolektivu. Na závěr jsme si
udělali test: Týmové role podle Belbina. Určitě kaţdou
roli, která nám vyšla v testu, se pokusíme vyuţít i v
práci na zahradách, kde bude kaţdá role v týmu
důleţitá. Bylo to příjemné a pozitivní první setkání
všech.
2. Jak se domluvit v praxi:
Cílem semináře je seznámení se s takovými postupy, které usnadní domluvit se v praxi.
Jaké skryté mechanismy blokují a ovlivňují dohodu
- jak tyto bloky objevit a omezit
- základní komunikační a meditační techniky
- praktické příklady a video ukázka skutečné meditace
Role emocí v konfliktu
Neurolingvistické programování
Specifika muţské a ţenské komunikace
Kroky vedoucí k dohodě
Konflikt
- co je konflikt
- jak a z čeho vzniká
- jak mu předejít
- jak ho řešit
- strategie řešení
Techniky aktivního naslouchání
Ţirafí jazyk – šetrné sdělení kritiky a nesouhlasu
Příprava na pracovní pohovor – modelová situace a ošetření rizik
Iva Rázková, účastnice projektu:
Soubor přednášek započala Mgr. Taťána Brodská, která nás velmi poutavým způsobem snaţila naučit
umění jednat s lidmi, umění aktivní komunikace a prosazení svého názoru, dosaţení svého záměru a
cíle. Rozebrala rozdíly mezi myšlením muţů a ţen. Rozebrali jsme emoce, naučili jsme se, jak směrovat
komunikaci - abychom se nesnaţili hledat konflikty, ale naopak se snaţili najít oblast shodných zájmů a
s těmi potom pracovat. Také nás upozornila na to, ţe je velmi důleţité naučit s e v pravou chvíli pouţívat
slůvko "NE". Čas rychle ubíhal, bohuţel, nestačili jsme mnoho dalších zajímavých témat probrat, takţe
doufám, ţe se s touto lektorkou sejdeme na výjezdním soustředění začátkem března.
3. Zásady první pomoci:
Integrovaný záchranný systém
Aktuální úrazové stavy
Akutní neúrazové stavy
KPR 2010 – 2015
Praktická ukázka
4. Fyzioterapie, ergonomie:
Fyzioterapie
Ergonomie
Biomechanika, antropomotorika + praktická část
Fyziologie zátěţe
Výţiva
Pitný reţim a cvičení + praktická část
Fyzikální terapie, metodiky a koncepty
Dana Honsová, účastnice projektu:
Vzhledem k tomu, ţe sama jsem zastáncem alternativních směrů ve zdravotnictví, přednášku pana
Cimfla jsem uvítala s velkou radostí. Dověděla jsem se řadu nových informací, termínů a hlavně
návodů, jak správně postupovat v případě zdravotních potíţí, vyplývajících ze změn pohybového
aparátu. Pan Cimfl hovořil teoreticky o fyzioterapii a zároveň odpovídal na praktické otázky přítomných,
kterých bylo nespočet, coţ svědčilo o velkém zájmu přítomných účastníků semináře. Tento fakt se
projevil i na skutečnosti, ţe pan Cimfl nestihl probrat celý obsah přednášky, kterou si připravil. Na
přednášce pana Cimfla jsem zároveň dostala důleţité informace ohledně léků, potravinových doplňků a
vitamínů, které se často v lidském organizmu míjí účinkem. Proto je třeba přemýšlet o tom, jaký vitamín
pouţiju. Stejně tak jsem si vzala k srdci, ţe je třeba rozmýšlet i nad procedurami, které svému tělu
nabídnu, aby neublíţily. Dle mého názoru přednáška pana Cimfla NEMĚLA CHYBU!
5. Nalezení sebe sama pomocí kresby:
Vykreslení emocí pomocí pastelek a barev v daném okamţiku, mandale
Odstranění různých blokád a psychických problémů
Umět se soustředit pomocí meditační hudby, aromaterapie a naučení se ztišení sama sebe. Dostat se
do svého středu, coţ v současné není nic jednoduchého. Uvědomit si a zároveň poznat, jak je kaţdý
z nás úţasná bytost a proto se mít rád.
Relaxační terapie
Jana Pokorná, účastnice projektu:
Paní lektorka vlastní netradiční, meditační, kavárnu v blízkosti opočenského zámku. K ezoterice se
dostala po těţké nemoci před několika lety. Díky tomu, ţe začala přistupovat k sobě a svému okolí jinak
- snaţila se spíš o láskyplné přijetí, neţ o kritiku, se prý její ţivot radikálně změnil. Osvobodila se od
strachu, stresu i nutnosti uţívat některé tradiční léky proti astmatu.
Pro ty, kdo by ji chtěli následovat, doporučovala knihu americké autorky Louise Hay Myšlenky srdce.
Poté, co jsme si zapsali 10 tajemství spokojeného ţivota od výše zmíněné dámy, přednáška
pokračovala psychoterapií pomocí náhodně vybraných mandal. Tyto staroindické symboly, prý po
vybarvení odráţejí stav lidské duše, a protoţe mají léčivé účinky, vyuţíval je při práci s pacienty i
světoznámý psychoanalytik Carl Gustav Jung. Podle něj přinášely tyto kreslené meditace nejen kýţené
zklidnění a uvolnění jeho svěřenců, ale umoţňovaly jim téţ otevření vnitřního zraku a následnou
komunikaci s jejich Vyšším já. Kaţdá barva zde má svůj nový a někdy překvapivý význam. Studená
zelená je zde například ceněna víc, neţ obecně pozitivně vnímaná ţlutá.
Díky své profesi jsem se zájmem přečetla i některé
české ezoteriky, a tak zde na závěr uvedu odkaz na
paní Z. Jordánovou, Hrabicu, Cílka nebo Janču. Je-li to
Váš šálek kávy, jistě Vás setrvání v jejich přítomnosti
potěší. Váţení přátelé, loučím se s Vámi moudrou
myšlenkou: Všechny překáţky jsou skryté lekce. Přeji
nám všem, abychom je tak dokázali přijmout a vzali si z
nich skryté ponaučení, neboť nás jistě nepotkaly
náhodou.
6. Rozvíjení osobnosti pomocí koncentrace a relaxace
Šárka Leţáková, účastnice projektu:
Dne 6. 2. 2013 čekal druhou skupinu scházející se v prostorách sdruţení Orion seminář s Mgr. Adélou
Hrubou Tai-či. Měli jsme si přinést pohodlné oblečení vhodné na cvičení. Ţádná z nás se ješ tě s Tai-či
nesetkala a tak jsme byly všechny zvědavé, co nás čeká. Na úvod jsme se spolu opět znovu seznámily,
tentokrát nevšedním způsobem, ale alespoň jsme si oţivily svá jména a některá si uţ i zapamatovaly .
Zjistily jsme, ţe Tai-či je hlavně o objevení svého těla, ale i duše, o relaxaci a pohodě. Procvičily jsme si
páteř, uvolnily se a uţily si pěkný den. Jen škoda, ţe je vţdy tak málo času.
Děkujeme všem, kteří pro nás tyto semináře vymýšlejí, připravují a organizují. Jsou to věci, ke kterým
bychom se jen tak nedostaly a určitě si kaţdá z nás z těchto sezení vţdy něco odnese.
7. Vezmi svůj ţivot do vlastních rukou – sebehodnocení:
Dejte sebe na první místo
Zjistěte, kudy Vám uniká energie
Vytvořte si nové návyky
Naučte se dobíjet si své baterky
Obklopte se sítí pozitivních vztahů
Přestaňte se obávat změny
Strategie úspěchu
Erika Kovaříčková, účastnice projektu:
Seminář s paní Mgr. Yvonou byl jeden z nejlepších. Je moc zajímavé pohlédnout na svůj ţivot očima
tvůrce, který ať vědomě či nevědomě vytváří různé situace, okolnosti prostřednictvím své vůle a tak si
utváří svůj svět. Vše, co člověk ze sebe vydá, emoce pozitivní či negativní se mu s jistotou vţdy vrátí
zpět. Do jisté míry je to úlevné uvědomění, ţe nemusím být v pozici oběti, ale také je to v elká
zodpovědnost k sobě samému i ke svému okolí. Zrcadlíme vţdy to, co máme sami v sobě. Magneticky
k sobě přitahujeme vše, radost, úspěch, peníze, důvěru, ale i nedostatek, strach a nemoc. Je to velké
téma na dlouhé povídání a já děkuji, ţe jsem se mohla zúčastnit. Přes všechny dálky směřujeme stále k
sobě samému, učíme se Lásce.
Završením přednáškové periody byly dva třídenní semináře. První se konal ve dnech na začátku
března ve Vrbici, a byl zaměřen na osobnostní a pracovní rozvoj účastníka. Tento seminář byl
pobytový, účastníci společně přespali dvě noci v místě konání. Mohli se tak lépe seznámit a byl
prostor i pro společné procházky a relaxaci.
Druhý seminář se konal začátkem dubna v Rychnově nad Kněţnou, a přestoţe byl součástí první
fáze, jeho hlavní úlohou byla tematická příprava na fázi druhou. Seminář byl zaměřen jednak na
upevnění vztahu jednotlivých účastníků mezi sebou a nalezení role v kolektivu pro kaţdého
z nich a jednak na poznání fenoménu komunitních a farmářských zahrad a zahradní terapie.
Účastníci také představili své práce na téma´Co pro mne znamená zahrada´. Byli představeni
zahraniční partneři projektu a další organizace ve Velké Británii a jejich zkušenosti s realizací
komunitních a farmářských zahrad. Společně s účastníky kurzu jsme navštívili místo plánované
komunitní zahrady u zámku v Doudlebách nad Orlicí, kde byl připraven workshop v terénu
následovaný akčním plánováním společné zahrady. Třetí den semináře jsme připravili setkání se
zástupci komunitních zahrad v Praze a okolí.
Bodenbergerová Vlaďka, účastnice projektu:
Víkendové soustředění ve Vrbici proběhlo v krásném prostředí Penzionu´Pod rozhlednou´.Lektoři
přednášek zajímavých témat obohatili všechny zúčastněné o poznatky pouţitelné v běţném ţivotě.
Sobotní noční překvapení navodilo uvolněnou atmosféru po celodenní vyčerpávající pozornosti. Nedělní
přednáška zaujala účastníky, jak moţno pečovat o své tělo pomocí dostupných přírodních látek, protoţe
ve zdravém těle je i zdravý duch. Jako účastník tohoto semináře děkuji v šem organizátorům, lektorům,
majitelům a personálu penzionu za příjemný průběh celé akce.
Boţena Kovaříčková, účastnice projektu:
Děkuji všem, kteří se podílejí na organizaci projektu "Zahrady u SPLAVu". Jsem šťastná, ţe se mohu
tohoto projektu účastnit. Touto cestou mi nejen pomáhá překlenout nelehké ţivotní období, ale
umoţňuje mi i setkání se zajímavými lidmi. Pokaţdé se těším, co nového se dozvím, s kým se setkám,
jaké nové dovednosti získám. Seminář, který mi bude připomínat dózička naplněná kořením, byl pro
mne oázou klidu, setkáním s příjemným kolektivem v krásném a milém prostředí. Vám všem velký dík
za pěkné vzpomínky. KDO NEZAŢIL – NEPOCHOPÍ.
Na začátku března odjeli dva členové realizačního týmu (odborný garant a zahradník) na studijní
cestu do Velké Británie. Program připravil partner projektu Riverside Market Garden Association
a byl zaměřen na poznání různých moţností fungování komunitních, terapeutických a
farmářských zahrad nebo jejich kombinací. Dozvěděli jsme se, jak byly zahrady zaloţeny, na
jakém principu fungují, jak jsou financovány, jaké probíhají akce pro veřejnost a členy, co se
pěstuje atd. Podrobnosti o všech navštívených projektech jsou součástí příloh. Studijní cesta
byla velmi přínosná a inspirativní a vlila nám do ţil spoustu energie. Co všechno je moţné
dokázat! Vycestovat v úvodu projektu bylo ideální – měli jsme moţnost seznámit se s řadou
podobných projektů v zahraničí, poprvé jsme navštívili zahrady partnera ve Walesu a
absolvovali další konzultace a v neposlední řadě jsme získali také cenné kontakty na případné
lektory závěrečné konference. Nabyté zkušenosti jsme následně předali účastníkům projektu při
druhém třídenním semináři.
Hned na začátku první fáze jsme se intenzivně pustili do hledání vhodného pozemku na zaloţení
zahrady. Nebylo na co čekat, v dubnu jsme se potřebovali pustit do zahradně-terapeutické fáze a
k tomu jsme potřebovali zahradu. Nebo tedy místo, kde by zahrada měla být. Oslovil i jsme
starosty obcí z území Sdruţení SPLAV a členské subjekty a také jsme oslovili majitele několika
vytipovaných pozemků. Jaké jsme měli poţadavky?
- dostatečnou velikost
- místo přístupné veřejnosti nepříliš vzdálené od civilizace
- zdroj vody
- alespoň průměrně vhodné přírodní podmínky pro pěstování
- minimální nebo ţádné nájemné
- ideálně: oplocený pozemek, zázemí pro účastníky projektu
Nakonec jsme měli v rukou dvě ţelízka – bývalé
zahradnictví při zámku v Doudlebách nad Orlicí a
část parku v centru města Rychnov nad Kněţnou.
Po zralé úvaze a několika návštěvách obou míst
jsme zvolili první variantu. Doudlebské zahradnictví
totiţ mělo všechno. Jediná výhoda Rychnovského
parku bylo umístění pozemku přímo v centru
okresního města, kde by byl o komunitní zahradu
nejspíš větší zájem. Nicméně těsná blízkost
turisticky atraktivního renesančního zámku skýtala zase mnohé jiné příleţitosti a majitel zámku
pan Petr Dujka nás strhnul svým entusiasmem, a tak jsme si plácli.
Pokračovali jsme také v propagování projektu – vyšly dva články v regionálním tisku, vytvořili
jsme logo projektu: rajče s heslem ´Pěstovat s chutí´ a zaloţili blog. Blog dostali na starost
účastníci projektu a pravidelně zde komentovali jednotlivé události a aktivity. Blog se stal
společným zájmem a upevňujícím elementem účastníků i realizačního týmu projektu.
Shrnutí:
První fáze znamenala úspěch. Účastníci byli dobře naladěni a s nadšením a pravidelně se
účastnili přednášek i seminářů. Zajímali se o všechna témata a byli aktivní. Důvodem malého
úbytku účastníků bylo nalezení nového zaměstnání.
Zpětně hodnoceno, by moţná bylo vhodné zaměřit se více na psychologické semináře a zejména
individuální pohovory a zjištění vlastností, rodinného zázemí a minulosti kaţdého účastníka. I
pravidelný team building by jiţ v této fázi měl své místo. Zahraniční cesta proběhla bez potíţí a
pro projekt byla v dlouhodobém i krátkodobém měřítku velmi uţitečná. A především: získali jsme
fantastický pozemek pro realizaci naší zahrady.
Zahradní terapie v komunitní zahradě + zahraniční praxe
Do druhé fáze postoupilo 22 účastníků. Někteří v průběhu předchozích měsíců našli práci, jiní se
zalekli příliš náročného zahradnického programu. Vlastně zalekly. Uţ máme samé ţeny. Poslední
muţský vytrvalec se zřejmě vyděsil zjevné přesily.
Tuto fázi jsme nazvali ´zahradní terapie´. Proč?
Protoţe jsme měli zahradu, tedy pozemek, kde měla
jiţ brzy zahrada vzniknout, měli jsme společný
návrh zahrady, měli jsme lidi a byli jsme
přesvědčeni, ţe realizace zahrady vlastními silami
bude vysoce terapeutická.
Pozemek nám naštěstí od nejhoršího vyčistila těţká
technika a skupina brigádníků. Léta totiţ leţel
ladem, coţ byla z hlediska pěstování výhoda,
nicméně začít s kopřivami do pasu a sem tam nějakým odhozeným kusem ţeleza a jiného
odpadu by asi naše účastnice odradilo.
Fázi, která měla trvat do srpna, jsme měli
naplánovanou takto:
- Společně budeme postupně zkulturňovat zahradu
podle domluveného plánu. Pracovní dny budou vţdy
úterky a středy. Původně jsme chtěli nechat moţnost
pracovat na zahradě kdykoliv, ale chtěli jsme, aby se
účastnice na zahradě setkávali, navazovali přátelství a
pomáhali si. A také je o mnoho efektivnější, kdyţ se do
nějakého úkolu pustí víc pracantů.
- Kaţdá účastnice odpracuje na zahradě minimálně 24 hodin měsíčně. Docházkovou knihu jsme nechali
po vzoru důvěřivé Británie v rukách účastnic, aby podle pravdy odpracované hodiny zapisovaly. Je 24
hodin příliš mnoho? Bude je práce na zahradě bavit? S napětím jsme očekávali, co přinesou následující
měsíce.
- Práce na zahradě budou doplněny kaţdotýdenní výukou anglického jazyka a přednáškami na
zahradnická témata společně s několika exkurzemi. Chtěli jsme účastnicím co nejlépe představit celé
široké téma zahrad a zahradničení včetně praktického ozkoušení, aby měly moţnost zjistit, co je
konkrétně baví či vlastně vůbec nebaví.
- V srpnu pojede 12 zájemkyň na desetidenní pracovní praxi k našim partnerům; 6 do Walesu
do Riverside Market Garden u Cardiffu a 6 do komunitní zahrady v Juankoski ve Finsku. Kdyţ bude
zájemkyň více, upřednostníme ty, které budou mít odpracováno více hodin a budou mít účast na více
vzdělávacích aktivitách.
A jak to všechno proběhlo?
Báječně. Během pár měsíců vznikla v podstatě z ničeho moţná ne perfektní, ale krásná zahrada.
Účastníci postupně upravili terén, půdu, seli a sázeli zeleninu, pečovali o letničky, trvalky,
cibuloviny, drobné ovoce, starali se o zahradu a společné zázemí. Téměř všichni pracovali
s nadšením, plnili zadané úkoly a sami se pouštěli do nových projektů. Vznikla nová přátelství.
Účastnice se cítily lépe, měly více energie a najednou měli nějaký cíl a na co se těšit. Měli jsme
tedy potvrzeno, ţe zahradní terapie funguje! Našly se však i ţeny, které usoudily, ţe práce
s rostlinami a půdou jim nepřináší uspokojení a z projektu postupně vystoupily. Některé další
získaly zaměstnání.
A jak naše zahrada vypadá? Je rozdělena příkrým
svahem na dvě terasy – oběma terasám jsme se
v úvodu snaţili dát odlišnou náplň, zjistili jsme však,
ţe ideálním zahradním prostorem je prostor, ve
kterém jsou obsaţeny všechny funkce. Proto horní
terasa, která je spíše věnována odpočinku a
pobytovým aktivitám, má permakulturní kruh se
zeleninou, bylinkami a květinami. Motiv kruhu a jeho
členění vychází z bohaté sgrafitové výzdoby
exteriéru zámku a jako takový má prý i chránit před
zlými silami. Na horní terase jsou zaloţeny okrasné
letničkové záhony a záhony trvalkové, jeden je
anglický a druhý finský, na počest našich
zahraničních partnerů. Liší se druhovou skladbou,
anglický připomíná bohaté trvalkové rabato
z přelomu 19. a 20. století a ten finský spíše okraj
jehličnatého lesa s borůvčím, vřesy a travinami. Je
zde i ohniště a venkovní posezení.
Spodní terasa je věnována zelenině a na ní
navazující svah pak léčivým a aromatickým bylinkám jako je levandule, šalvěj, mateřídoušky,
tymián a yzop.
Po těţké práci s přípravou půdy, jsme byli mile překvapeni dynamikou růstu zaseté zeleniny a
letniček. Odpočatá půda dělala divy a klíčící rostliny
kaţdým týdnem narůstaly mílovými kroky a záhony
se začaly plnit. Chtěli jsme hned v prvním roce
vyzkoušet, čemu se v naší zahradě daří a nedaří,
proto jsme vyseli snad úplný sortiment zelenin a
letniček dostupný na našem trhu. Také jsme se
domluvili, ţe na našem pozemku budeme hospodařit
v souladu s principy ekologického zemědělství, tedy
ţádné chemické přípravky na ochranu rostlin, ţádná
umělá hnojiva.
Přednášky byly zahájeny na začátku dubna a byly přístupné veřejnosti. Témata přednášek byla
zvolena v přímé vazbě na zaloţení a následný provoz zahrady. Přednášky připravili fundovaní
lektoři – odborníci na dané téma a některé vedl zahradník nebo odborný garant projektu.
Přednášky měly hojnou účast a účastnice měly vesměs o daná témata velký zájem. Přednášek
se pravidelně účastnili i posluchači z řad veřejnosti. Také exkurze byly vítaným zpestřením
pracovních dní, mnohé účastnice doprovázeli rodinní příslušníci a známí. Výuka angličtiny
probíhala jednou týdně ve dvou skupinách podle pokročilosti. Učily se především základní
dorozumívací fráze a názvy plodin, nářadí a zahradnických prací jako příprava na zahraniční
praxe.
Během přednášek a výuky angličtiny bylo pro účastníky zajištěno hlídání dětí a hrazeno jízdné a
stravné.
Přednášky:
1. Nářadí v zahradě
2. Historický vývoj zahrad
3. Základy zahradnictví (pojmy, přírodní faktory, fyziologie a morfologie rostlin)
Jana Pokorná, účastnice projektu:
Paní profesorka nás provedla světem nejrůznějších druhů rostlin. Připomenuly jsme si pojmy, které
jsme poprvé zaslechly ještě ve školních lavicích, oprášily, co je to fotosyntéza a proč je důleţitá. Náš
zahradnický slovník byl obohacen o nové výrazy jako gutace čili výdej vody z okraje listů a mnohé další.
Od středy budeme vědět, jak se k našim zeleným okrasným i uţitkovým miláčkům chovat, čím je hnojit
a zalévat a co jim naopak můţe uškodit. Přednáška se mi líbila svým zpracováním - vyuţití velkého
mnoţství názorných obrázků - i způsobem prezentace. Třebaţe jsme byly po předchozí brigádě dost
unavené, nikdo nepospával, protoţe se přednášející úspěšně dařilo zapojovat nás do diskuze a
nejednalo se o monotónní řečnické vystoupení jedné osoby, jako u některých předchozích lektorů.Na
další setkání s paní profesorkou se budu těšit, protoţe se opět dozvíme něco nového a zavládne
příjemná přátelská atmosféra.
4. Okrasné rostliny (letničky, trvalky, cibuloviny a růţe)
Bodenbergerová Vlaďka, účastnice projektu:
Dne 30. 4. 2013 proběhla pro účastníky projektu ´Zahrady u splavu´ přednáška na téma ´Okrasné
rostliny´. Přednášející lektorka, paní Helena Fňukalová, seznámila přítomné s rostlinami, které od
časného jara aţ do pozdního podzimu mohou zkrášlovat naše zahrady. Přednáška začala cibulovinami,
vyskytujícími se v našich podmínkách, za současného promítání jejich obrázků ve stavu kvetoucím.
Plynule se přešlo na trvalky pokryvné, skalkové, suchomilné, nízké, střední i vysoké. Kaţdý si můţe z
této velké nabídky vybrat rostlinu, která se hodí právě do jeho zahrádky. Přednáška se ukončila
výkladem o růţích, pěstovaných našimi prababičkami o tzv. starých růţích, předchůdkyních dnešních
šlechtěných kultivarů. Mají své kouzlo a paní Fňukalová vlastní rozárium, kde si můţete tyto rostliny
prohlédnout, případně i zakoupit. Co říci na závěr? Kaţdá okrasná rostlina, ať je jakéhokoliv druhu,
udělá svému majiteli/pokud dostane vše, co potřebuje/velikou radost, díky svému tvaru, své barvě, své
vůni i svým plodům. Všem zahradníkům hodně úspěchů!
5. Ovoce – tradiční odrůdy a netradiční jedlé
Jana Schlöglová, účastnice projektu:
11. 6. 2013 jsme se podruhé setkali s Adélou Hrubou. Téma přírodních zahrad nebylo zdaleka
vyčerpáno a tak jsme opět hltali další informace, které nám paní Adéla přišla předat. Dozvěděli jsme se
o tom, jaké prvky by v přírodní zahradě neměly chybět. Jedním z nich jsou také pásy či skupiny keřů a
stromů slouţících jako větrolamy, úkryt drobné havěti, hnízdiště ptáků ale i zdroj různých pochoutek pro
člověka. Paní Adéla nám představila celou řadu keřů a stromů, některé tradiční (např. aronie, kdouloň,
rakytník a dřín), jiné staré a zapomenuté (např. jeřáb oskeruše, moruše) nebo zase v našich
podmínkách nové (např. muchovník, nashi nebo "indiánský banán" s podivným botanickým názvem
maďoul trojlaločný).
6. Permakultury, přírodní zahrady
Jana Schlöglová, účastnice projektu:
V pátek 17. 5. 2013 (nejen) pro nás připravila přednášku paní Adéla Hrubá. Paní Adéla je sympatická
mladá ţena křehkého vzhledu, ovšem ve skutečnosti je jistě ţenou velmi silnou, a to jak fyzicky, tak
charakterem. Velmi jsme ocenily, jak ochotně a s nadšením se s námi podělila o své názory, vědomosti
a osobní zkušenosti se zakládáním a obhospodařováním přírodních zahrad a o pri ncipech
permakultury. Připomenuly jsme si, jak důleţitou roli hrají zahrádky v našich ţivotech - zahrádky nám
umoţňují zajistit si alespoň část potravy samostatně a nezávisle, čistě, zdravě a kvalitně. Zahrádky učí
naše děti o tom, co je v ţivotě důleţité, jak funguje příroda. A protoţe v dnešní uspěchané době nemají
lidé často dost času, aby udrţovali zahrady tradičním velmi pracným způsobem, nabízí se jako
alternativa přírodní zahrada.
Přírodní zahrada vyuţívá materiálu, který je v místě k dispozici a fungujících vztahů v systému tak, aby
výsledný celek dával maximální uţitek při minimálním vkladu energie. Coţ ovšem neznamená, jak paní
Adéla zdůraznila, ţe by v přírodní zahradě nebylo třeba stále na něčem pracovat. Je třeba umět
pozorovat, nebát se experimentovat, přemýšlet o tom, co se v zahradě děje, proč se to děje a snaţit se
nalézat třeba i netradiční řešení, které je vţdy pro kaţdou zahradu individuální. Tedy fyzickou dřinu do
určité míry nahradit činností "malých šedých buněk". Seznámily jsme se také s obsahem pojmu
permakultura a poznaly některé výrazné osobnosti permakulturního designu, zejména Seppa Holzera.
V závěru přednášky jsme se dostali i ke zkušenostem s
pěstováním brambor "na volné zemi" a s pěstováním
divokých rajčat. Paní Adéla nám také přinesla na
ukázku krásné knihy, ze kterých je moţné čerpat
inspiraci a poskytla nám i seznam doporučené
literatury. Přednáška nás velmi zaujala, rozhodly jsme
se v naší zahradě hned některé metody vyzkoušet. A
moc uţ se těšíme, aţ se paní Adélou zase setkáme - ať
uţ na naší zahradě, při pokračování přednášky nebo
jinde.
7. Bylinky – historie a pěstování
8. Bylinky – uţití
9. Včelařství a medonosné rostliny
Iva Rázková, účastnice projektu:
Dne 19. 6. 2013 přednášel Ing. Miroslav Chalupa o
včelách a medonosných rostlinách. Dozvěděli jsme se
mnoho zajímavostí. Včelařství je jeden z mála oborů
lidské činnosti, který svým působením nenarušuje ani
nezhoršuje ţivotní prostředí. Včela je třetí
nejuţitečnější zvíře pro člověka (po krávě a praseti).
Dělnice ţijí pouze 4 - 5 týdnů. Za tudo dobu procházejí
postupně několika pracovními činnostmi. Kaţdá dělnice nejprve čistí úl, pak krmí královnu a larvy, staví
z vosku plásty, stráţí vchod do úlu a nakonec je létavkou, jejíţ hlavní povinností je sběr pylu, nektaru a
medovice. Vlastní rozmnoţování zajišťuje jediná královna a určitý počet trubců. Mimo medu, sladké
hmoty, kterou včely zpracovávají z nektaru nebo medovice tím, ţe ji obohacují látkami vlastního těla,
uskladňují v plástech, zahušťují, přikrývají voskovými víčky a nechávají dozrát, včely produkují ještě
další látky, které lze vyuţít především v medicíně a kosmetice.
Jedná se především o včelí vosk, mateří kašičku a propolis. Za svůj ţivot včela "vyrobí" med, který se
vejde do necelé jedné kávové lţičky, tj. asi 4,5gr. Včela medonosná je celým svým bytím závislá na
kvetoucích rostlinách. Mezi medonosné stromy, keře a rostliny patří např.: bříza, borovice, dub, javor,
jíva, lípa, olše, akát, třešeň, maliník, jetel, vojtěška, řepka olejka, slunečnice a mnoho dalších.
10. Feng-shui v zahradě na zahradě i doma
11. Jedovaté a halucinogenní rostliny a houby v čarodějnictví a šamanismu
12. Barvířství, sušení a dárky ze zahrady
13. Zelenina a jedlé květy
Poslední seminář se konal dne 24. 7. 2013 v Záměli,
kde jsme měly přímo moţnost si ochutnat zeleninu a
jedlé květy. Sešly jsme se u paní Halamové u rodinného
domku na její zahradě. Čekala tam naše oblíbená
přednášející Táňa Brodská. Mohly jsme si prohlédnout
jak paní Halamová začíná s výrobou svých
permakulturních záhonů podle Seppa Holzera a jak uţ
třetím rokem pěstuje - bylo to zajímavé a velmi poučné,
vidět tento přístup k zahradě v praxi. Rozdělily jsme se
do skupinek, kaţdá skupinka dostala knihu, měla si v ní
najít nějakou zajímavou bylinu a něco o ní říct, tím jsme se dověděly opět nové věci ohledně sběru a
uţití různých rostlin. Na osvěţení pro nás dámy měly připravenou mátovou vodu a namazaný chléb
máslem, na který jsme si sami natrhaly jedlé květy, o kterých jsme si také něco pověděly. Na závěr na
osvěţení jsme si natrhaly lístky jitrocele a udělaly si osvěţující jitrocelovou pleťovou vodu, nakonec
přednášky jsme si výborně zarelaxovaly. Bylo to krásné ukončení přednášek .
Exkurze:
1. Zahrady jiţní Moravy
2. Lysá nad Labem
3. Botanicus v Ostré
Iva Rázková, účastnice projektu:
V sobotu 18. 5. 2013 jsme vyjeli společně s OS Orion na
prohlídku zahrad Botanicus v Ostré. Odjíţděli jsme z RK
za deštivého počasí, ale jiţ během cesty autobusem
začalo svítit sluníčko, které nás po celou dobu
poznávacího zájezdu neopustilo. Do Ostré jsme dorazili
v dopoledních hodinách, takţe jsme měli celý den na prohlídku zahrad, bylinných zahrad a historického
centra řemesel a umění. Zrovna se tam konal Festival jídla, pití a tance. Nejprve jsme prošli kolem
historických domů do zahrad. Nejhezčí byly ihned při vstupu - Bílá a Klášterní zahrada, které vyzývaly k
odpočinku, však mnozí vyuţili k posezení lavičky. Dále jsme si mohli prohlédnout zahrady: Bílou,
přírodní relaxační, zeleninové, uţitkové... K vidění byly různé bylinky, koření, kytičky, stromy, ale i včely,
pštros, krocan a koza. Protoţe je ale teprve začátek
sezóny, mnoho květin a stromů bylo před rozkvetením.
Jak jsme se dozvěděli, tak Arboretum, které je také
součástí, zaloţili manţelé Václav a Dagmar Havlovi.
V historickém centru bylo moţno za groše v kaţdém z
domků vyuţít některé z lákadel a udělat si např.: vlastní
mýdlo, svíčku, provaz, papír, vytesat do kamene
písmena, vyrýţovat "zlato", zkusit psát ptačím brkem,
drátkovat atd. Neplatilo se ale běţnými korunami, při
vstupu si kaţdý mohl vyměnit koruny za groše - 1
groš/10 Kč. Tyto groše se také hodily v hodovně, kde se daly směnit za pohoštění: kromě hotových jídel
byly k mání speciality jako šuspajda, bylinkové placky, zeleninový dort, cibulový koláč..... Kdyţ uţ jsme
byli znaveni celodenním chozením, zúčastnili jsme se zajímavé přednášky o jedlých květinách.
Unavení, ale spokojení jsme se vrátili domů.
P.S. Zakoupila jsem si tam popínavý špenát, který jsem ihned po příjezdu zasadila, tak jsem zvědavá,
jakou budu mít úrodu. Při té příleţitosti jsem i zasadila brambory bezorebnou metodou, kterou jsme se
dozvěděli při skvělé páteční přednášce.
4. Ochrana přírody
Šárka Leţáková, účastnice projektu:
Dne 29. 5. jsme vyrazily do Orlických hor. Ráno jsme se sešly v Rychnově nad Kněţnou na
autobusovém nádraţí a autobusem se nechali vyvézt aţ pod Šerlich. Tam uţ jsme se sešly s panem
hajným z místních lesů, se kterým jsme se vydaly na VELKOU DEŠTNOU a od tud zpět do Deštné v
Orlických Horách k autobusu. Cestou nám pan hajný povídal o zákonitostech CHKO Orlické hory,
dověděly jsme se spoustu zajímavostí ohledně těţby dřeva a sběru rostlin v těchto místech. Cestou
jsme se zastavily u hájenky, kde pro nás měl připravenou ukázku zde rostoucích rostlin. Výlet byl pro
nás nečekaný, ale o to hezčí, bylo příjemné opět se projít po "našich horách" a při tom si ještě
vyslechnout přednášku. Ušly jsme pořádný kus cesty a cestou jsme si daly na malé zastávce salát,
který jsem připravila z naší zahrady v Doudlebách - byla to taková první ochutnávka našich výpěstků.
Děkujeme za tento výlet a rády na něj vzpomínáme, dokonce i Soňa si ráda vzpomene – pro
nezúčastněné - spadla na kluzké cestě do bláta a my myslely, ţe je po ní, ale naštěstí se jí nic váţného
nestalo.
Zahraničních aktivit v této fázi bylo hned několik. Na konci června odjeli na pracovní stáţ
k finskému partnerovi dva členové realizačního týmu – odborný garant a manaţer, aby se
dozvěděli co nejvíce o tématu zahradní terapie a
zkonzultovali naše dosavadní výsledky a postupy.
Na začátku července navštívili zahradu zástupci
zahraničního partnera projektu z Finska. V rámci
pětidenního pobytu se s námi podělili o své
zkušenosti s vedením komunitní zahrady a poradili
nám, jak máme přistupovat k veřejnosti, společně
jsme uspořádali zahradní slavnost a den otevřených
dveří, při kterých jsme zaloţili a vysadili finský
záhon, vyráběli tradiční finské drnové strašáky a vysadili strom projektu jinan dvoulaločný do
těţiště zahrady. Finští partneři pro nás také připravili dva workshopy – ´Komunitní zahrada
v praxi´ a ´Zahradní terapie na modelových příkladech´. Finská návštěva byla vlastně prvním
osobním setkáním účastnic s našimi partnery a pro mnohé první úzký kontakt s cizinci vůbec. A
protoţe jsou Andi s Kaisou vřelí a empatičtí, jejich návštěva byla přínosná nejen z hlediska nově
nabytých informací, ale i z osobního pohledu nás všech. A konečně jsme předvedli partnery
z masa a kostí! Pro účastnice byla zahradní slavnost a pobyt cizinců také první zpětná vazba na
jejich úsilí na doudlebské zahradě. A pochvaly zněly ze všech stran.
Během června a července probíhalo také velké rozhodování. Nejen nás, ale především účastnic.
Kdo chce jet na praxi do Walesu? Kdo do Finska? Budu moci odjet na deset dní od rodiny?
Zvládnu práci a domluvím se? Nakonec nám to vlastně vyšlo akorát – měli jsme po šesti
zájemcích na kaţdou cestu. Naplánovat desetidenní pobyt nebylo vůbec jednoduché; zajistit
správný poměr fyzické práce a vzdělávání, exkurzí a volna. A čelili jsme záplavě dotazů – budou
tam ručníky? A komáři? Máme si s sebou vzít holinky? A co budeme dělat, kdyţ bude pršet? Co
kdyţ nebudu rozumět? Velkou pomocí pro nás byli samozřejmě partneři, kteří program na míru
pro nás vytvářeli.
Pracovní pobyty u partnerů byly obrovským
přínosem a daly nám fantastickou moţnost, jak
načerpat inspiraci přímo ´u zdroje´. Desetidenní
pobyt byl také vynikajícím způsobem, jak upevnit
kolektiv a umoţnil nám bliţší poznání vztahů mezi
účastnicemi. Přivezli jsme si jednoduché i neotřelé
nápady do naší zahrady, praktické typy k jejímu
vedení, informace o finanční soběstačnosti a
nezávislosti podobných projektů a především
vědomí, ţe nejsme sami a ţe náš projekt má šanci
na úspěch. I kdyţ bylo jasné, ţe to nebude procházka růţovou zahradou. Účastnice byly z praxí
nadšené, protoţe měly jedinečnou moţnost proniknout daleko za hranice té které země a
s našimi partnery navázaly opravdová přátelství. Kaţdou ze skupin doprovázeli dva členové
realizačního týmu, kteří dohlíţeli na hladký průběh
celého pobytu a fungovali jako tlumočníci a
překladatelé.
Nějaké nevýhody ale naše výjezdy přece jen měly.
A jedna z nich měla do budoucna fatální následky.
Dva pobyty – dvě party. Je logické, ţe během deseti
dní v cizím prostředí, dojde ke stmelení kolektivu.
Ţe se z nás stane bezvadná parta. Ţe máme tajné
vtipy a naráţky na společné záţitky. A ţe si myslíme, ţe právě ten náš pobyt byl ten nej. Na
jednu stranu to bylo bezvadné – praxe se povedly a všem se moc líbily. Ale mezi nyní dvě
skupiny vnesly jistou nevraţivost a pocit kon kurence a moţná i jisté závisti. Také vzájemné
osočování, co se dělo či nedělo na zahradě v době nepřítomnosti jedné ze skupin. Zkrátka před
odjezdem do zahraničí jsme byli jeden tým, po návratu uţ ne. A i kdyţ emoce časem vychladly a
na pořadu dne byly jiné věci, nikdy se to tak docela nespravilo. Druhé negativum pro projekt (ale
velké pozitivum pro ţivot prosím!) bylo to, ţe jsme se my – členové realizačního týmu – s našimi
účastnicemi příliš skamarádili. A pak se nám špatně šéfovalo v poslední fázi projektu, kdy jsme
se najednou stali zaměstnavateli a vyţadovali jsme plnění úkolů a pravidelnou docházku.
Vlaďka Bodenbergerová, účastnice projektu:
V rámci projektu Zahrady u SPLAVU jsem odletěla k partnerům Riverside Market Garden ve Walesu s
očekáváním nových inspirací pro naši komunitní zahradu v Doudlebách nad Orlicí.
S kolegyněmi jsme chodily pracovat na produktivní
zeleninovou zahradu, kde se s námi zahradnice Sofie
podělila o své praktické zkušenosti. Zahradu zakládali s
pomocí grantu a vkladu akcionářů, kteří jako
dobrovolníci jednou týdně chodí na zahradu pracovat a
mají tak přehled za jakých podmínek se zelenina na
jejich stůl pěstuje. Ve fóliovnících pěstují okurky a
několik druhů rajčat, prakticky jsem si vyzkoušela, jak
se vyvazují a zaštipují, aby byly kvalitní plody. Sofie nám prozradili, ţe pěstují dva druhy pro tuto danou
oblast exklusivní zeleniny, za kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit větší finanční částky.
Pomáhala jsem i se sklízením zeleniny a její přípravou na prodej. Omývaly jsme ji po osušení, dávaly do
bedýnek. Rajčata jsme dávaly do krabiček a fazolky, bylinky a salátové listy do sáčků podle váhy.
Obdivovala jsem, jak se přidáním jedlých květů oranţových měsíčků a červených a ţlutých květů
lichořeřišnice do průhledného sáčku ke směsi listů několika druhů salátů stane výrazný a lákavý. Druhý
den jsme jely na trhy do Cardiffu podívat se na styl prodeje. Kupující se zajímali, zda je zelenina
pěstovaná pouze organicky. Zaujala mě velmi dobrá akce-bedýnkový prodej. Zákazníci se dostaví ve
smluvený den na smluvené místo, kam prodávající doveze bedýnky se zeleninou, podle poptávky,
sloţenou přímo pro jmenovaného odběratele.
Byla to pro mne velmi dobrá zkušenost. Viděla jsem v praxi, jak i malá zahrada můţe fungovat a
uspokojovat poptávku po zdravé a kvalitní zelenině. Navštívili jsme
i produktivní zahradu dvou manţelů, kteří podnikají přes 20 let.
Provedli nás po rozlehlé zahradě a podělili se o své praktické
zkušenosti. Obdivuji tyto pracovité a nápadité lidi a děkuji jim, ţe
nám přiblíţili různé moţnosti v zahradničení. Děkuji všem, kteří
nám tuto praxi u velšských přátel umoţnili.
Jana Schlöglová, účastnice projektu:
Projekt Zahrady u splavu je uskutečňován ve spolupráci se
zahraničními partnery, a to ve Finsku a ve Velké Británii, konkrétně
ve Walesu. Skupina šesti ţen za doprovodu Lukáše Paderty a
Jarmily Zemanové je právě ve Finsku, a uţ zaslala i první zprávy
na náš blog. My ostatní uţ máme cestu za partnery do Walesu za
sebou, 1. 8. 2013 se naše skupina 6+2 vydala na desetidenní
cestu do Coed Hills poblíţ města Cardiff ve Walesu.
Coed Hills je vlastně usedlost, jejíţ pozemky z velké části slouţí (převáţně umělecké) komunitě.
Centrem dění je bývalá stodola upravená na společné prostory sdílené členy komunity, je v ní
vybudována i kuchyň a sociální zařízení. Nedávno byla postavena i nová budova dílen. Na pozemcích
komunita chová kozy a slepice (a také jednoho velmi hlasitého kohouta), pěstuje zeleninu a ovoce pro
vlastní potřebu s vyuţitím permakulturních principů. Členové komunity ţ ijí (ať uţ trvale nebo dočasně) v
různých příbytcích rozesetých po pozemcích (jurty, tee-pee, stany...). Všude je patrná snaha ţít v
souladu s přírodou, omezovat vlastní spotřebu, chovat se odpovědně k ţivotnímu prostředí, vyuţívat
alternativní zdroje energie. Všude potkáváte různé umělecké předměty, které krajině a prostředí vůbec
dodávají na kráse, přívětivosti, harmonii. To nejdůleţitější jsou zde však lidé. Lidé skromní, milí,
přemýšliví, vstřícní a tolerantní. Atmosféra místa je těţko popsatelná slovy, jsou zde důleţité jiné věci,
neţ ty, které řešíme v našem kaţdodenním ţivotě. Část pozemků je vyuţita také pro projekt Riverside
Market Garden, coţ je projekt produkční zeleninové a ovocné zahrady, jejímţ cílem je pěstovat zdravou
zeleninu (s certifikátem "Organics") a dodávat ji do blízkého okolí, ať uţ restauracím nebo jednotlivým
spotřebitelům.
Naše skupina byla ubytována v jurtách na pozemcích Coed Hills. Stravovali jsme se společně s členy
komunity, kteří jídlo sami připravovali, a nutno dodat, ţe vţdy výtečně! Ať uţ to byl francouzský učitel na
prázdninách Maurice, majitel Rowly nebo stavitel tee-pee Phill.
Program pobytu byl opravdu bohatý, i kdyţ často ne
přesně známý ještě den předem. Vypomáhaly jsme v
zahradách Coed Hills i Riverside Market Garden a
odměnou nám byly vyjíţďky a semináře, o které se naši
hostitelé skvěle postarali. Navštívily jsme projekty
komunitních zahrad, soukromé farmáře, podívaly jsme
se na nedělní farmářské trhy v Cardiffu (to nám počasí
opravdu nepřálo, i tak jsme si záţitek nenechaly zkazit!).
Měly jsme ale moţnost podívat se i do historických
zahrad a ve volném čase nás hostitelé zavezli i k moři.
Také jsme se naučily ocenit nápoj zvaný cider vyráběný kvašením především z jablek. Na našich
procházkách jsme navštívily historické budovy, poznávaly typickou venkovskou architekturu a potkaly
mnoho skotu, ovcí a koní. Setkání s lidmi byla vţdy příjemná a velmi inspirativní. Bylo velmi uţitečné
navštívit projekty, které fungují jiţ řadu let. Vţdy jsme si odnesly nějaký nápad či nám ět k zamyšlení.
Nyní je před námi velmi důleţité období, kdy se bude rozhodovat o dalším směřování našeho projektu.
Všechny naše získané poznatky a nabyté zkušenosti, stejně jako zkušenosti "finské" skupiny, se nám
nyní budou hodit!
Děkujeme všem, kteří se zaslouţili o to, ţe jsme mohly proţít tak nádherných deset dnů. Děkujeme
Stevu Garretovi, Rowly Ackroydovi, Sophii, Phillovi, Mauricovi, Samovi, Robovi, Michaele, Edovi, Kate a
nejvíc děkujeme Katce Holmové a Kristýně Garrido za perfektní organizaci, skvělou společnost a
Kristýně za neúnavné tlumočnické výkony.
Iva Rázková, účastnice projektu:
Co mi dal pobyt ve Finsku…Jedním slovem MOC. Ale abych vůbec mohla psát toto hodnocení, musím
poděkovat všem ze Sdruţení Splav, ţe jsem byla vybrána a mohla se tohoto pracovního a poznávacího
pobytu ve Finsku zúčastnit. Dík pak patří hlavně Lukášovi Padertovi a Jarmile Zemanové, kteří se o nás
při pobytu starali a zajišťovali veškerou komunikaci s hostiteli a ostatními finskými občany a také pro
nás zajišťovali ve Finsku práci v rámci česko-finského programu i ostatní program.
Velmi mě zaujalo, ţe i ve Finsku je dost velká
nezaměstnanost. Přesto se lidé snaţí nacházet sami
sebe třeba i formou práce v komunitní zahradě apod.
Např. Eva - ta byla, dle jejích slov, zrovna
nezaměstnaná. Jsem moc ráda a hodně si cením, ţe
nás zasvětili do výroby jejich speciální barvy, kterou
jsme pak natírali plot, který jsme také pomáhali stavět.
Barvu bychom mohli pouţít na natření boudy, altánku
apod. na zahradě. Kauko nás naučil plést výrobky z
proutí, pro mě nejzásadnější věc, která tam po nás
zůstala a věřím, ţe i dlouho zůstane - suchá zídka z kamenů. Obě tyto činnosti jdou krásně vyuţít i na
naší zahradě.
I práce klientů v různých ústavech mi dala inspiraci - např. namalované kameny v podobě berušek,
různé výrobky (ty ale jdou spíše pro domácí výrobu, na zahradě nevím, jak a kde by se vyrábělo - např.
se mi líbila rohoţ se smetáky na čištění obuvi - nám by se v zimě určitě hodil apod.). Kdyby tady byly k
sehnání krouţky na protahování šňůrek, kterými vyvazovali rajčata a papriky, určitě by to bylo také
zlepšení a ulehčení naší práce na zahradě. Loupání cibule - to děláme také tak, cibule opravdu déle
vydrţí. To, ţe jsme pleli na komunitní zahradě? Vţdyť ten plevel uţ je tam určitě znovu, ten roste všude,
ať je to Finsko, Anglie nebo ČR. Ale musím uznat, ţe v Juankoski moc plevele díky kvalitní sterilizované
zemině neměli… Jen si nejsem jistá, ţe by nářadí (kolečka) u nás vydrţela na svém místě venku jako v
Juankoski.
Také jsme měli moţnost sbírat houby a brusinky,
poznávali jsme rostliny a plody, které u nás nerostou
nebo jsou velmi vzácné. Určitě jsem se také inspirovala
hrou M"ollky, ta by šla vyrobit určitě i doma a příp. vyuţít
na zahradě při Dnech otevřených dveří apod. Hned
příští týden po příjezdu z Finska jsem měla moţnost
navštívit Psychiatrickou nemocnici v Brně a tam mě moc
zaujalo, ţe se snaţí pacienty léčit pracovní terapií na
zahradě (ţe by první vlaštovka u nás?) - stejně jako to
dělají ve Finsku. Také jsme se naučili přímo v praxi péci
jejich speciality KARALAINANPIRAKA, KALAKUKO. Jejich sušičky a myčky ovoce a zeleniny byly
hezké, leč pro naši úrodu velmi velké.
Shrnutí:
Druhá aktivita skončila s koncem srpna a přinesla účastnicím nejen plno nových teoretických
informací, ale vzhledem k tomu, ţe současně probíhala i práce na zahradě, i řadu praktických
dovedností. Zaloţili jsme nádhernou zahradu a propadli jsme zahradničení. Cítili jsme se lépe,
protoţe jsme odvedli obrovský kus práce a měli jsme další cíle před sebou. A potvrdilo se naše
očekávání ohledně zahradní terapie – ţe je pro kaţdého a ţe přináší úlevu, a kdyţ ne přímo
ţivotní obrat, tak cennou a hlavně příjemnou zkušenost. Nabila nás zahraniční praxe, která
ovšem následně tak trochu rozloţila kolektiv.
Rekvalifikace
Rekvalifikační kurzy probíhaly od září do prosince roku 2013. Jiţ v květnu jsme vyhledali a
oslovili vhodné dodavatele pro realizaci rekvalifikačních kurzů. S ohledem na hodnotu zakázky
se nejednalo o klasickou veřejnou zakázku, výběrové řízení bylo vyuţito jen pro naši potřebu.
Vzhledem k tomu, ţe ţádný dodavatel nebyl schopen zajistit všechny 3 oblasti rekvalifikace
součastně (kurzy Zahradník, Zemědělec-farmář a Poradce pro výţivu), oslovili jsme dodavatele
na kaţdý typ kurzu samostatně. Celkem bylo osloveno 13 dodavatelů, z nichţ byly vybrány
nejvýhodnější nabídky.
Zdálo se nám vhodné nabídnout účastnicím několik různých kurzů; stejně jako jsme ve fázi
zahradní terapie nechávali na účastnicích, které práce se zhostí a doufali tak v co nejlepší
terapeutický účinek, chtěli jsme i ve fázi rekvalifikace nechat moţnost volby. Vybrali jsme proto
tři poměrně různé kurzy a doufali jsme, ţe splníme přání většiny z nich.
Naše účastnice si tedy mohly vybrat jednu ze tří moţností rekvalifikace; rozhodovaly se jednak
podle svých zájmů a zaměření, které většinou zjistily v předchozí fázi a také podle svých
časových moţností. Bylo domluveno, ţe během této doby budou účastnice pokračovat v práci
na zahradě a to i s nadcházející zimou. Bylo totiţ potřeba zpracovat, co jsme vypěstovali a
nasušili – nasušené bylinky a vypěstovanou zeleninu, sušené květiny do vazeb a další.
Kurzy byly připraveny pro 12 – 15 účastnic; konečný počet absolventek byl 15, po pěti z kaţdého
kurzu. Kaţdá z absolventek také zpracovala zjednodušený podnikatelský plán zahrady, kde
popsala představu své role v další fázi projektu. Ve čtvrté fázi totiž půjde do tuhého, říkali jsme, i
kdyţ stále ještě pod finanční ochranou Evropského sociálního fondu.
1. Poradce pro výţivu
Kurz Poradce pro výţivu byl zahájen 16. 9. 2013, dodavatelem byla firma Welko - Vladimír Klescht,
Souhrady. Výuka probíhala v Rychnově nad Kněţnou. Tento kurz absolvovalo 5 účastnic. Tři
absolventky tohoto kurzu, které úspěšně sloţily závěrečné zkoušky , získaly osvědčení o rekvalifikaci,
jedna sloţila úspěšně závěrečnou zkoušku na druhý pokus a také získala osvědčení o re kvalifikaci,
jedna bohuţel při závěrečných zkouškách neuspěla a získala tedy pouze potvrzení o absolvování
rekvalifikačního kurzu. Kurz měl rozsah 150 hodin a byl akreditován Ministerstvem školství mládeţe a
tělovýchovy ČR. Na základní kurz Poradce pro výţivu navazoval nástavbový kurz Specifika výţivy dětí,
který probíhal ve dnech 20. – 22. 11. 2013. Tento třídenní kurz absolvovalo všech 5 účastnic
rekvalifikačního kurzu.
Obsah základního rekvalifikačního kurzu:
Vliv výţivy na zdravotní stav
Makroţiviny
Mikroţiviny
Voda a pitný reţim
Trávicí soustava a fyziologie trávení
Metabolismus
Potravinová pyramida
Suplementy a jejich význam
Intoxikace organismu
Detoxikace organismu
Zásady racionální výţivy
Obezita a hubnutí
Alternativní výţivové směry
Somatotypy
Ečka v potravinách
Výpočet BMI, WHR, DCI, KDCI
Dietní stravovací reţimy
Výţivová doporučení při nemocech
Výţivová doporučení při sportu
Stravování v nestandardních situacích
Stravovací plán + software k sestavení jídelníčku
Metody diagnostiky pro výţivové poradenství
Vliv psychiky na výţivu
Práce s klientem
BOZP
Specifika výţivy dětí:
Výţiva v těhotenství
Výţiva matky během kojení
Výţiva dítěte
- do půl roku
- 6 – 12 měsíců
- 1 – 6 let
- mladší školní věk
- starší školní věk
Školní stravování
Jednotlivé ţiviny ve výţivě dětí
Jednotlivé potraviny ve výţivě dětí
Praktické příklady
Boţena Kovaříčková, účastník projektu:
V pokračování kurzu PORADCE PRO VÝŢIVU jsme se tentokrát věnovaly zejména výţivě dětí a
dospívajících, ale i otázce výţivy těhotných a kojících matek. Dozvěděly jsme se, jak je pestrá a
vyváţená strava důleţitá během těhotenství a kojení. Například nedostatek kyseliny listové v
prenatálním věku můţe způsobovat těţké vývojové vady plodu. Kojení je důleţité jednak pro kojence,
tak i pro matku. Pestrou a rozmanitou stravou s dostatkem vápníku lze předcházet např. problémům s
odvápněním kostí a zubů matky. Nedostatek jodu u dětí způsobuje kromě sníţení dušev ních schopností
i poruchy sluchu.
V závěru kurzu jsme navštívily prodejny ZDRAVÉ VÝŢIVY v Rychnově nad Kněţnou. Jak jsme
předpokládaly, ne všichni obchodníci si "svých" zákazníků váţí, a dle toho se k nim i chovají. Bohuţel
také neplatí, ţe vše co se prodává ve zdravé výţivě, musí být opravdu zdraví prospěšné.
2. Kurz Základy obecných zemědělských činností
Kurz Základy obecných zemědělských činností (Zemědělec – farmář) byl zahájen dne 18. 9. 2013;
dodavatelem byla Střední škola zemědělská a ekologická Kostelec nad Orlicí. Výuka probíhala
v prostorách školy v Kostelci nad Orlicí. Do tohoto kurzu nastoupilo 5 účastnic, kurz však ukončily pouze
3, které úspěšně sloţily závěrečné zkoušky a získaly osvědčení o absolvování kurzu v rozsahu 200
hodin.
Obsah kurzu:
Pěstování základních plodin, ochrana rostlin
Základy zemědělské výroby
Zemědělská technika a technologické linky
Chovatel a ošetřovatel chovu skotu, prasat
Podnikání a ekonomika
Praxe
3. Kurz Zahradník
Tento kurz byl zahájen dne 16. 9. 2013, ukončen dne 1. 12. 2013, a to včetně závěrečných zkoušek
před autorizovanou osobou. Kurz zahrnoval vzdělání ve dvou oblastech profesní kvalifikace, a to
Florista (o rozsahu 100 hodin) a Údrţba veřejné zeleně (o rozsahu 100 hodin). Dodavatelem byla
Střední škola sluţeb, obchodu a gastronomie, Hradec Králové. Výuka včetně praxe probíhala v Hradci
Králové. Tento kurz absolvovalo 5 účastnic. Všechny účastnice úspěšně sloţily závěrečné zkoušky a
získaly osvědčení o profesní kvalifikaci v obou oborech.
Obsah kurzu:
Základy zahradnické výroby, mechanizační prostředky v zahradnictví
Kultivační práce
Zelinářství
Základy zelinářství
Floristika a vazačské práce
Základní vazačské práce
Aranţování do nádob
Ochrana rostlin
Sadovnictví – ošetřování okrasných dřevin a květin
Pěstování květin
Zakládání a údrţba travnatých ploch
Ovocnářství
Podnikání a ekonomika
Lenka Grusová, účastnice projektu:
Máme za sebou pár prvních dní v rekvalifikačním kurzu Zahradník na Střední škole, obchodu a
gastronomie v Hradci Králové, ulice Velká 3 na Pouchově. Seznámily jsme se s ing. V. Baranovou a
sympatickým Ing. Jaroslavem Šrámkem, kteří nás seznámili s plánem výuky a dalšími profesory a
mistry praxe. Po počátečních cestovních peripetiích jsme celkem zvládly dopravu na dvě místa našeho
vzdělávání. Za floristkami na praxi do centra ve městě, kde mají malou prodejničku s názvem Květinová
síň. Kde se děti učí vázat kytice na všechny způsoby a hned vyrobené kytice prodávají zákazníkovi.
Druhá část výuky se koná v prostorách školy na Pouchově. Tam jsme probraly Kultivační práce,
zpracování půdy, sadovnictví a ovocnářství, pěstování květin, floristiku. To jsou prozatím jen části
jednotlivých výukových celků.
V listopadu jsme se zúčastnili ´1. Mezinárodní konference zahradní terapii´, kterou pořádala
nezisková společnost Chaloupky ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Brně a dalšími partnery
v rámci projektu Garthenterapie – Zahradní terapie. Jednalo se o vůbec první konferenci na toto
téma a my jsme byli moc rádi, ţe jsme se jí mohli zúčastnit. V našem příspěvku jsme představili
projekt Zahrady u SPLAVu a dali prostor k presentaci osobních zkušeností jedné z účastnic.
Konference pro nás byla vítanou zkušeností i proto, ţe jsme měli na následující rok v plánu
podobnou akci. Získali jsme spoustu kontaktů nejen na potenciální posluchače, ale i na lektory
z České republiky a Rakouska.
Shrnutí:
Kurzy a dodavatelé byli vhodně zvoleni, účastnice byly s jejich kvalitou i tematickým rozsahem
spokojeny. Studovaly s nadšením a plnily také své povinnosti na zahradě. Bylo poměrně sloţité
zkoordinovat práci společně se studiem, protoţe kaţdý kurz měl trochu jiný harmonogram a my
jsme chtěli jako doposud zachovat společné pracovní dny. Na základě ´podnikatelských plánů´a
jednoduchých dotazníků jsme zjistili představy účastnic o zaměření zahrady a o jejich dalším
působení v projektu – zda mají zájem být zaměstnané a na jaký úvazek.
Práce v zahradě
Od poloviny prosince 2013 jsme na dobu 12 měsíců zaměstnali 8 našich účastnic na poloviční
pracovní úvazky. V projektu jsme měli k dispozici 4 plné pracovní úvazky, a protoţe jsme chtěli
dát příleţitost co nejvíce absolventkám předchozích fází a rekvalifikačních kurzů, rozhodli jsme
se úvazky rozpůlit. Uvaţovali jsme, zda nedat některým z ţen úvazek plný, aby byl chod zahrady
stoprocentně zajištěn, báli jsme se však konfliktů, pokud by někdo dostal vyšší úvazek neţ jiný a
připadal by si v kolektivu důleţitější. Je také potřeba říci, ţe k našemu velikému překvapení, o
plný úvazek aţ na výjimky nebyl zájem. Důvodem byla většinou péče o rodinu, případně
hospodářství; u starších potom strach z příliš náročné fyzické práce. Stále jsme tomuto postoji
úplně neporozuměli, ale zřejmě hrálo roli i to, ţe některé z účastnic byly nezaměstnané delší
dobu a plnému pracovnímu nasazení prostě odvykly. Kromě základních dotazníků a povinnosti
zpracovat jednoduchý podnikatelský plán, kaţdá z deseti zájemkyň o zaměstnání absolvovala
ústní pohovor s realizačním týmem. Při rozhodování jsme brali ohled na dosavadní působení
účastnic v projektu, na rodinnou situaci a na moţnost získání jiného zaměstnání.
Protoţe jsme naše účastnice jiţ poměrně dobře znali, bylo nám jasné, ţe není moţné, je
ponechat na zahradě vlastnímu osudu. Věděli jsme, ţe budou potřebovat vedení; někoho, kdo by
jim rozdělil práci a zkontroloval, ţe ji odvedly. Někoho, koho by respektovaly. Do konce března
jsme sice měli zahradníka, na tuto roli jsme však měli trochu jiné poţadavky. Bylo potřeba
koordinovat nejen práci, výsadby, údrţbu, zpracování a další činnosti na zahradě, ale i akce
nesouvisející přímo s vlastním zahradničením, a v neposlední řadě fungovat i jako personalista.
A měli jsme ideálního adepta. Jedna z našich
nejschopnějších absolventek si nepřála být
zaměstnaná, protoţe chtěla přenechat tuto moţnost
těm, co to více potřebují, a my jsme se jí proto
rozhodli vyuţít a nabídli zaměstnání na poloviční
úvazek na pozici ´parťáka´. Investice se vyplatila a
mnohokrát se nám v průběhu roku potvrdilo, ţe to
bylo správné rozhodnutí. Myšlenka nechat
zaměstnankyně pracovat na zahradě podle
vlastního svědomí a uváţení jako ve fázi zahradní
terapie byla sice hezká, ale nefungovala by. Něco jiného je totiţ pracovat 24 hodin měsíčně s tím,
ţe na vás čeká meta v podobě zaměstnaneckého poměru. Pokud jste této mety jiţ dosáhli,
motivace trochu klesá. A nebylo to jen to. Obecně jsme od tohoto roku měli větší očekávání. Uţ
to neměla být jen terapie, ale smysluplná práce s prokazatelnými výsledky.
Naše nové zaměstnankyně si mohly zvolit pracovní dobu s tím, ţe středy byly povinné, abychom
se mohli pravidelně setkávat a radit se o aktuální situaci. Ke zvolené pracovní době se musely
zavázat, abychom měli přehled, kdy je kdo na pracovišti, a aby byl provoz zahrady pokud moţno
pokrytý po celý týden.
Od srpna 2014 jsme 7 zaměstnankyním navýšili praco vní úvazek z 0,5 na 0,75 a jedné
zaměstnankyni z 0,5 na 1,0. Znovu se ukázalo, ţe pouze jedna z osmi zaměstnankyň stojí o plný
úvazek. Pro úhradu mezd byly vyuţity finanční prostředky ušetřené v rozpočtu z poloţky Hlídání
dětí. Ke konci října a listopadu ukončily postupně zaměstnání dvě zaměstnankyně, protoţe si
našly trvalé zaměstnání v místě bydliště. Bylo nám líto ztráty svou schopných zaměstnankyň, se
kterými jsme tím pádem nemohli počítat do následujícího roku, měli jsme ale radost, ţe získali
práci, a v duchu jsme si říkali, ţe na tom třeba máme trochu podíl.
Cíl na rok 2014 byl jasný – snaţit ze zahrady
společnými silami vytvořit fungující podnik, který by
mohl mít alespoň částečně našlápnuto k budoucí
finanční soběstačnosti.
V prvních měsících probíhalo hlavně plánování
nové vegetační sezóny. Na základě zkušeností
z loňského roku byly stanoveny výsadbové a osevní
plány rozmanitých druhů a odrůd zeleniny, květin
k řezu, koření a bylin. Byl pořízen malý skleník, kde
se předpěstovávala sadba.
Zaměstnankyně zkoušely pěstování ve větším měřítku bez pouţití mechanizace a v souladu
s ekologickými principy a následně distribuci výpěstků – pravidelně měly stánek na farmářských
trzích při Doudlebském zámku, dodávaly zeleninu ´na zkoušku´ vybraným subjektům a na přání
připravovaly zeleninové bedýnky. Zjistily tak, jaký je celý cyklus například vytvoření zeleninovobylinkové bedýnky – od výsadby případně výsevu přes pravidelnou péči aţ po sklizeň a
skladování a následné naaranţování do bedýnky.
Péče o produkční části zahrady obnášela: přípravu
záhonu, hnojení, výsadbu, výsev, předpěstování,
přepichování, pikýrování, pletí, kypření, udrţování
okrajů záhonů, vedení popínavých rostlin, zaštipování,
otrhávání a likvidace poškozených částí rostlin,
biologický boj se škůdci, zalévání, sklizeň, čištění a
skladování.
Zaměstnankyně se také učily zpracovávat rostliny
a plodiny do podoby kytic, vypichovaných
aranţ
má, suchých vazeb, čajů, mastí, mýdel, vonných
sáčků, marmelád, šťáv nebo třeba hořčice. Aby byla
zahrada co nejvýnosnější, bylo třeba vyuţít opravdu
všechno.
Práce na zpracování plodin a rostlin obnášela: sušení,
zavařování, nakládání, kandování, vaření, příprava jídel,
získávání bylinných extraktů, míchání směsí, vaření
mýdel a mastí, aranţování kytic a zápichů, aranţování
sušených vazeb, studium postupů.
Dalším důleţitým aspektem bylo zajištění vlastního odbytu – kdo bude mít o bedýnky a produkty
zájem, kdo je potenciální zákazník? Kromě přímého oslovení vybraných subjektů jsme vydávali
kaţdotýdenní Newsletter, kde jsme informovali o aktuální nabídce zeleniny a dalších produktů a
o plánovaných akcích. Newsletter jsme rozesílali emailem členů Sdruţení SPLAV a dalšímu
okruhu zájemců.
Práce na odbytu zeleniny obnášela: hledání zájemců, marketing,
plán sloţení bedýnky, vlastní příprava bedýnek, předání, příprava
dárkových balíčků, distribuce výrobků.
Kaţdodenní součástí pracovní náplně byla také údrţba
okrasné a relaxační části zahrady. Zahrada byla volně
otevřená veřejnosti a především ve dny farmářských trhů
hojně navštěvovaná, a proto bylo potřeba, aby vypadala
reprezentativně. Relaxační
části bylo také potřeba
vtisknout nějakou tvář –
navrhnout
a
průběţně
upravovat letničkové záhony
a
permakulturní
kruh,
dosazovat trvalkové záhony, dát jí náplň – ať uţ to byl domeček
pro hmyz, zastřešený altán, ohniště nebo herní prvky, a opatřit
popiskami, aby měla zahrada vypovídající hodnotu, i kdyţ nebyl
přítomen nikdo ze zaměstnanců.
Péče o relaxační a okrasnou část obnášela: sekání trávy a plevele,
stříhání a prořezávání dřevin, výsev a dosadbu rostlin, zalévání,
pletí, kypření, hnojení, udrţování okrajů záhonů, sklízení květů,
zpracování a osazení informačních tabulí, návrh a případně výroba mobiliáře, údrţba mobiliáře.
Dále se zaměstnankyně v průběhu roku společně věnovaly dalším větším projektům, jako např.
výrobě kompostéru, opravě schodů, osazení zrekultivovaného svahu přiléhajícího k pozemku,
pomoci v zámeckém parku atd.
Slovy zahradnice:
Zámecká zahrada má ideální polohu. Vyuţili jsme
stávající členění terénu a rozdělili jsme zahradu na dvě
části. Dolní terasu vyuţíváme převáţně pro pěstování
zeleniny jako farmářskou zahradu. Zeleninové záhony
lemuje mohutný záhon echinacey. Na horní terase jsme
vytvořili odpočinkovou zónu s altánem, okrasnými
záhony a permakulturním kruhovým záhonem. Nechybí
zde ani skleník a tzv. finský záhon a anglický záhon s
trvalkami odkazují na naše zahraniční partnery. Obě
terasy jsou odděleny svahem, na kterém se daří
různým teplomilným bylinkám, jako např. tymiánu, oreganu, šalvěji, citronové trávě. Ve farmářské
zahradě se díky ideálnímu mikroklimatu dobře daří
různým druhům salátové zeleniny, fazolkám, okurkám,
mangoldu, ale také tykvím, cibuli a červené řepě. Při
pěstování zeleniny vyuţíváme znalosti o smíšených
kulturách a pouţíváme šetrné postupy. Veškeré práce
provádíme ručně, vyhýbáme se chemickým
prostředkům a hnojíme chlévskou mrvou či zeleným
hnojením. Do zahrady zveme nejrůznější skupiny
návštěvníků, aby se potěšili, poučili, vyměnili zkušenosti
nebo prostě jen relaxovali v odpočinkové části zahrady.
V březnu byly zahájeny přípravné práce na druhé zahradě při Centru sdruţení rodičů a přátel dětí
s handicapem ORION v Rychnově nad Kněţnou a od dubna probíhaly zahradnické práce i tam.
Podle návrhu byla zaloţena zahrada na části velkého nevyuţívaného parkoviště a na přiléhajícím
travnatém plácku. Na asfaltový povrch zaměstnankyně vyrobily a osadily vyvýšené záhony,
rostliny zasadily i do nevyuţitých barevných kovových sudů. Volba rostlinného materiálu
vycházela z potřeb Centra – jednalo se především o zeleninu a drobné ovoce a smyslově
výrazné rostliny. Na travnatém plácku vznikla
pobytová plocha s několika ovocnými stromky a keři
a u plotu byl zaloţen záhon rajčat. Zaměstnankyně
vyrobily i malý hotel pro hmyz. Zahrada slouţila a
slouţí komunitní práci Centra; pobytu a činnosti
handicapované mládeţe a jejich rodin a setkávání
s veřejností. V zahradě pracovaly a její chod
zajišťovaly naše zaměstnankyně. Práce na zahradě u
Centra ORION byly podobné jako na kmenové zahradě
v Doudlebách nad Orlicí.
Slovy zahradnice:
Zahradu jsme zaloţili na okraji parkoviště u CENTRA ORION. Díky spozorům se podařilo vybudovat
celkem osm vyvýšených záhonů, ve kterých pěstujeme bylinky a zeleninu. Sami jsme byli překvapeni,
jak dobře se v nich rostlinám daří. Vyvýšené záhony na panelové ploše umoţňují i méně pohyblivým
klientům centra účastnit se práce na zahradě a podílet se na sklizni. Od vlastního parkoviště je zahrada
oddělena bariérou tvořenou barevnými sudy naplněnými zeminou a osázenými květinami a keři, které
nám převáţně darovali uţivatelé, zaměstnanci a příznivci Centra. Také okolí panelové plochy jsme
vyuţili pro pěstování bylinek a drobného ovoce jako např. rybíz a maliny. V budoucnu bychom zahradu
ještě rádi doplnili o několik ovocných stromků.
Pracovní náplní však nebyla jen samotná práce na
zahradě a činnosti spojené s výpěstky, podporovali
jsme zaměstnankyně v pořádání osvětových akcí a
workshopů. Zaměstnankyně proto vypracovaly plán
akcí na celou sezónu, které samy vymysleli, a
posléze uskutečnily. Zaměstnankyně také průběţně
spolupracovaly s domovy důchodců ve Vamberku,
Rychnově nad Kněţnou a Ţamberku, kluby
důchodců ve Skuhrově nad Bělou, Slatině nad
Zdobnicí, mateřskými školami v Doudlebách nad
Orlicí a Slatině nad Zdobnicí a dalšími institucemi, pro které připravovaly program na míru.
Projekt také pravidelně prezentovaly na farmářských a řemeslných trzích konaných kaţdou třetí
neděli v měsíci přímo na zámku. Na kaţdý trh si připravily tematicky jinak zaměřený stánek,
podle toho, čeho sezóna právě byla. Návštěvníci trhů měli také moţnost jít na komentovanou
prohlídku zahrady. Bylo důleţité, aby se projekt neuzavíral do sebe; chtěli jsme povzbuzovat
komunitní myšlenku a nabídnout výsledky naší práce veřejnosti. Zaměst nankyně se díky tomu
naučily plánovat a zajišťovat různorodé druhy akcí pro odlišné cílové skupiny, osvojily si
komunikaci a prezentaci před publikem, přestaly se bát odpovídat na otázky a pomalu zjišťovaly,
co všechno se jiţ naučily, a získávaly zpět ztracené sebevědomí.
Příklady akcí na zahradách:
Pleteme z proutí: Nejen pomlázky, ale i něco uţitečného
pro zahradu.
Zahradnický bleší trh: Přijďte si k nám vzájemně vyměnit
přebytečné za potřebné! Semínka, zahradnické nářadí a
pomůcky, sazenice.
Zahrada pro kaţdého (akce se konala v zahradě
při Centru ORION): Znáte vyvýšené záhony a jejich
výhody? Chcete mít také svou vlastní zeleninu a bylinky
– a třeba i na betonu? Přijďte se podívat, jak na to!
Bylinková sobota: Jaké bylinky pouţíváte? A na co?
Víte, jak si jednoduše vyrobit přírodní kosmetiku? Poradíme Vám!
Svačina v zahradě: Všechny aktivní seniory zveme do naší zahrady na malou svačinu a popovídání o
tom, jak to na zahradách chodilo dřív a jak to děláme teď.
Zdravé není drahé: Zdravé jídlo nemusí být nudné ani drahé, přesvědčíme vás o tom! Přijďte si sestavit
svůj jídelníček a ochutnat naše dobroty.
Bylinkový workshop: Přijďte si vyrobit pleťové tonikum, mast nebo třeba limonádu.
Podzimní zahradnický bleší trh (doprovodná akce k zámeckým farmářským trhům): Věříme, ţe jarní
akce se osvědčí a na podzim si ji rádi zopakujeme, výpěstků k výměně bude jistě dost!
Pickles day: Znovu objevíme polozapomenuté metody zpracování
zeleniny kvašením. Dozvíte se, proč je kvašená zelenina dobrá pro
váš organismus a jak si ji připravit. A nezapomeneme ani na
ochutnávku!
Akce na zahradách byly vţdy dobře připravené a těšily se
velkému zájmu veřejnosti a časem jsme získaly stálé účastníky
místní i přespolní. Jejich příprava a organizování bavilo i
zaměstnankyně a přinášelo jim uspokojení. Dokázaly se
sjednotit a pracovat jako tým a byly pyšné na své znalosti a
zahrady, o kterých oprávněně domnívaly, ţe jsou unikátní
nejen v blízkém okolí. Pozitivní ohlasy jsme dostali i na akce
věnované důchodcům nebo dětem a většina institucí má zájem
o dlouhodobou spolupráci.
Zaměstnankyně pracovaly i na zaloţení a naplňování webových stránek, kde byly informace
jednak o projektu a jednak o aktualitách z obou zahrad včetně programu plánovaných akcí.
Důleţitou součástí byla i pravidelně doplňovaná bohatá fotogalerie. Zároveň byly i nadále aktivní
na blogu, kam velmi frekventovaně přispívaly; blog se stal jakýmsi deníkem projektu. Zaloţily i
Facebookový profil projektu, kde navázaly kontakty s našimi partnery a dalšími jednotlivci i
subjekty. O projektu a obou zahradách pravidelně psaly dva místní týdeníky a celá řada článků
vyšla i v celonárodních zahradnicky zaměřených časopisech.
Webové stránky: www.zahradyusplavu.cz
Blog: http://zahradyusplavu.blog.cz/
Facebook: https://cs-cz.facebook.com/zahradyusplavu
Pracovní nasazení jednotlivých zaměstnankyň se velmi lišilo,
stejně jako i míra zapojení do projektů a dalších aktivit.
Některé hýřily nápady, jiné spíše čekaly na seznam
přidělených úkolů. Někdo byl dříč a pracoval tvrdě, jiný se
fyzické práci na zahradě spíše vyhýbal. Kaţdý se logicky
pouštěl do věcí, které mu byly bliţší a sympatičtější. Celkově
se ale dalo říci, ţe kaţdý se určitou srovnatelnou měrou
podílel na chodu zahrad. Poměrně záhy vznikla skupina tzv.
zahradnic a skupina, která se věnovala raději plánování a
zajišťování akcí, přípravě materiálů a komunikací s veřejností.
Na chod zahrady by to nemělo ţádný vliv, pokud by
s rozdělením rolí byly zaměstnankyně srozuměny. To se
bohuţel nestalo. Zaměstnankyně se brzy začaly porovnávat,
nadhodnocovaly význam své práce a podceňovaly důleţitost činnosti ostatních a nechápaly
jejich potřebnost. Vznikaly časté rozmíšky, zaměstnankyně se hádaly a často byly uraţené či si
na sebe navzájem stěţovaly. To bylo pro nás velkým zklamáním a nedokázali jsme si s tím tak
docela poradit. Přestoţe se kaţdá taková situace nakonec vţdy uklidnila, zanechala ve všech
nepříjemný pocit a s koncem projektu se tyto potíţe začaly stupňovat.
Efektivita práce byla spíše nízká, a to zejména proto,
ţe nám všem chyběla zkušenost a projekt měl do
jisté míry experimentální charakter. Spousta věcí se
zkoušela, něco se povedlo, něco zase ne. Realizační
tým nebyl schopen předem do detailů naplánovat
provoz zahrad a určit konkrétní pracovní náplň
měsíc po měsíci, vznikl tak určitý stupeň anarchie,
která v ţádném případě neznamenala nečinnost, jen
měla vliv na výkonnost. Na závadu bylo i to, ţe jsme
se nedokázali rozhodnout, zda nechat vše spíše
v rukou zaměstnankyň nebo být větší šéfové a tato nekonzistentnost také pracovní morálce
nepřispěla.
Nicméně práce se dařila – zelenina i rostliny rostly,
zahrada byla krásná a všechny výrobky a produkty
měly vysokou úroveň. O zeleninu byl zájem stejně
jako o další výrobky, poptávka mnohdy převyšovala
nabídku. Problém byl jen v tom, ţe jsme
z nedostatku
zkušenosti
ještě
nedokázali
odhadnout, kdy budeme mít jaké mnoţství čeho,
coţ některým subjektům nevyhovovalo. Zahrada
svou velikostí, výtěţností ani zaměřením nemohla
pravidelně uspokojit větší odběratele, kteří o to měli
zájem. Spolupráce se osvědčila s kavárnou v Ţamberku, kde neměli problém přizpůsobit své
menu zelenině a bylinkám, která byla právě k mání, a s domovy důchodců, které s povděkem
přijaly jakoukoliv čerstvou zeleninu.
Vedle vlastního zaměstnání absolvovaly zaměstnankyně vzdělávací aktivity potřebné pro jejich
další osobní i profesní uplatnění. Jednalo se o kurz přípravy na zaměstnání, který byl rozdělen
na tři tematicky rozdílné bloky – první proběhl v lednu 2014, druhé dva potom na podzim 2014.
Na celý rok bylo pro zaměstnankyně předplaceno několik odborných časopisů – Zahrádkář,
Zahrada v Obrazech, Pravý domácí časopis a Klíčová dírka, a nakoupili jsme i potřebnou
odbornou literaturu, která byla k dispozici v zázemí doudlebské zahrady.
Také v této fázi projektu probíhaly zahraniční aktivity. Nadále jsme byli v emailovém spojení
s oběma partnery, se kterými jsme řešili různé dílčí nesnáze a překáţky. V dubnu přijel na
pětidenní pobyt partner projektu z Walesu – Steve a Sophie přímo z RCMA a Katie z Asociace
městských farem a komunitních zahrad. Kromě několika porad realizačního týmu jsme připravili
pro zaměstnankyně zajímavý program sloţený z workshopů, přednášek a diskusních bloků:
Workshopy ´Zpracování výpěstků a jejich odbyt´,
´Podnikatelský plán nanečisto´, ´Zapojení různých
cílových skupin do činnosti NO´ a terapeutickorelaxační workshop ´Zahrada Snů´. Přednáškové a
diskusní bloky ´Práce pro neziskovou organizaci
komunitního typu´, ´Pěstujeme společně´ (komunitní
pěstování, kde všude se dá něco pěstovat, jak nejlépe
strhnout lidi pro věc, případové studie z Velké Británie,
moţná osvětová témata a workshopy, spolupráce
s dalšími subjekty, finance) a ´Lokální pěstování a
udrţitelný rozvoj´ (spolupráce majitelů pozemků a pěstitelů, vyuţití prázdných ploch k produkci potravy,
farmářské trhy, Food Cooperative, program Growinf People ); a seminář ´Práce v neziskové organizaci
zaměřené na ochranu ŢP´.
Společně s našimi hosty jsme osázeli vyvýšené záhony u nově vznikající komunitní zahrady u
Centra ORION a prostor byl i pro osobní konzultace se zaměstnankyněmi. Pobyt partnerů byl
opět velmi příjemným zpestřením všedních dnů, po zimě nám dodal novou energii a přinesl
obrovský balík vědomostí a zkušeností – nejen těch úţasných nápadů a pohádkových konců, ale
i snadno aplikovatelná doporučení a příklady podobných projektů, jako byl ten náš. A protoţe se
v tu dobu náš partner potýkal s problémy ve svém projektu, byl pobyt, dá se říci oboustranně
prospěšný. Zlepšily se i vztahy mezi zaměstnankyněmi, přece jen se za své chování trochu
zastyděly. A my jsme si zase zkoušeli vštípit, ţe musíme o všem mluvit, rozmlouvat a v klidu
hovořit a nikoliv vyuţívat svých pozic. Ach ta Velká Británie.
V srpnu jsme se naopak za partnerem do Walesu vydali my – dva členové realizačního týmu.
Bylo potřeba domluvit detaily závěrečné konference a zkonzultovat metodiku a další aktivity
projektu.
Závěrečná konference byla naplánována na první
polovinu října. Proč říjen? Zahrada ještě vypadala
k světu, ale uţ bylo více méně po sezóně a byl čas
věnovat se přípravám konference. Vlastní plánování
konference jsme však začali jiţ dlouho před jejím
termínem. Bylo potřeba oslovit lektory, zahraničním
účastníkům rezervovat letenky a ubytování,
připravit program přednášek, pozvat odbornou i
širší veřejnost a rozmyslet doprovodný program.
Konference byla závěrečná k projektu a zároveň to
byla ´3. Mezinárodní konference zahradní terapie´; po dohodě jsme totiţ navázali na ´1.
Mezinárodní konferenci zahradní terapie´ v Brně a ´2. Mezinárodní konferenci zahradní terapie´
v Prachaticích, kterých jsme se účastnili jako řečníci i posluchači. Získali jsme celou řadu velmi
fundovaných odborníků z partnerských zemí Finska a Velké Británie, ale i z Rakouska, Polska a
samozřejmě z České republiky. Přednášky byly zajímavé, strhující, inspirativní i poučné.
Obecenstvo mělo plno otázek a často následovaly pozoruhodné diskuze. Všechny přednášky
byly tlumočeny do anglického a českého jazyka. Součástí konference byl i workshop, kterého se
zúčastnilo přes 70 osob, a zahradní slavnost se soutěţemi a hrami – semínkový kvíz,
poznávačka rostlin, střílení z luku nebo finská hra molky.
Program:
8. 10. 2014
18:00 – 20:00 přednáškový blok
Jonh Steve Garrett (Wales): Vize marketingu místních
produktů
Jan Vlaška (Česká Republika): KomPot – komunitou
podporované zemědělství v praxi
Kauko Päiväniemi (Finsko): Pěstování zeleniny ve
Finsku
diskuse, beseda
9. 10. 2014
8:00 – 10:30 přednáškový blok I
Ivana Pytlíková, Markéta Jindřichovská (Česká Republika): Zahradní terapie jako součást ergoterapie
Gerald Gatterer (Rakousko): Psychologické a
psychoterapeutické aspekty práce na zahradě
Maria Devereaux (Anglie): Projekt Growing Health
Petr Kulíšek (Česká Republika): Zkušenosti s projekty
komunitní a regionální podpory ekonomiky
11:00 – 13:30 přednáškový blok II
Kristýna Hanzelková (Česká Republika): Zahradní
terapie v DPH Ţampach – Arboretum a zahrada
Ţampach jako místo pro pracovní činnost uţivatelů
sluţeb
Andrew Atkinson (Finsko): Zahradní terapie ve Finsku
Ruth Yeo (Anglie): Zahrada můţe změnit ţivot
Alistair Rowan (Wales): Projekt Field Days Organic
diskuse, beseda
workshop ´Metody zapojení veřejnosti do místního potravinového systému´
10. 10. 2014
8:00 – 10:30 přednáškový blok I
Thomas Gallagher (Anglie): Komunity a vize
Patrick Wiltshire (Anglie): Práce v zahradě – příleţitost pro dobrovolnictví
Samuel Holt (Wales): Pěstujeme komunitu
Miroslaw Kwarta (Polsko): Lokální Distribuce ovoce a
zeleniny
11:00 – 13:30 přednáškový blok II
Marja-Sisko Pihl (Finsko): Komunitní zahrady ve Finsku
Samuel Holt (Anglie): Mapování ploch pro komunitní
pěstování
Kristina Garrido (Česká republika): Projekt Zahrady u
SPLAVu
Sophie Durnan (Wales): Pěstujeme budoucnost
Výměna kontaktů a nápadů
Slavnost v zahradě
Organizace konference byla náročná a zjistili jsme,
ţe nikdy není dost brzy začít s přípravami. Zejména
propagaci je vhodné zahájit s předstihem a
v různých médiích. V rámci konference je dobré
nechat si prostor na seznámení účastníků
prostřednictvím hry či společné aktivity a na
rozhovory s novináři. Organizátoři musí být flexibilní
a dobře naladěni, ale také neúprosní a přísní.
Konference znamenala velký úspěch a ukázala, jak
je téma zahradní terapie a komunitních zahrad
aktuální a jaký je o něj zájem. Uţ nebylo pochyb, ţe zahrada přináší zdravému i nemocnému
člověku obrovské benefity, ţe lidi spojuje. Bylo úţasné, ţe jsme měli moţnost sejít se s lidmi
stejných zájmů a vášní. Tolik různých příkladů a zkušeností! Mohli jsme se také ohlédnout za
téměř dvěma lety společného úsilí a ukázat veřejnosti, co jsme dokázali. Ţe musíme pokračovat
dál, jsme slyšeli ze všech stran. A moţná tomu na kratičký okamţik věřily i naše zaměstnankyně,
kdyţ byly hrdé na svou zahradu, na své výrobky a na své znalosti.
Tom Gallagher:
Thanks for the wonderful time, we really enjoyed ourselves. I hope what Maria and I presented was of
use to everyone? Please – if you are coming to the UK, in particular London, allow me to return the
complement! You are always welcome to come and see us at Sydenham Garden. Best Wishes.
Maria Devereaux:
I just wanted to say a big thank you for last week. What a great conference and cultural exchange of
ideas and fantastic visits. Wonderfully organised and very inspirational plus the social events were fun. I
especially liked the party in the garden. It was so lovely to meet yourself and the other members of the
project and see the work you have achieved there over a shot space of time - well done. It is a real
shame there aren't more opportunities across Europe like this. Do stay in touch and if you want to come
to London - feel free to come and stay. I could also organise visits to projects in London.
Ruth Yeo:
Such a lot of work went into the planning and running of the conference and I want to thank you for
inviting me to take part. A lot of information and inspiration from everyone and the chance to see some
of the countryside of Czech Republic was an added bonus.I hope you also got some ideas from us all,
especially how to raise some more funds for what is a great project, something I plan to start thinking
about too, to see if I can start something up closer to where I live - there are several parks that are not
well maintained but also the possibility of growing salads and herbs but its something I haven't done
before so not sure if its feasible. Please also thank everyone we met at the project. Keep up the good
work, as we say in the UK and hope to see you again some time.
Steve Garrett:
We all had a lovely time, and I’m in touch with a few friends I made. Thanks again so much...you are
wonderful organisers!! And even better...good friends. More soon.
Kristýna Hanzelková:
Bylo nám potěšením se konference zúčastnit a mít tak moţnost seznámit další okruh lidí s naší činností.
Sami jsme si odvezli spoustu nových poznatků a informací, které se nám mohou v rámci naší práce
hodit. Proto je poděkování i na naší straně a určitě Vás u nás rádi přivítáme a ještě více seznámíme
s naším zařízením, přilehlým arboretem a okolím.
Ivana Pytlíková:
Moc jsme si to uţily. Já o dva dny dýl neţ Markéta. Jste skvělé!!! Měli jste to moc dobře připravené.
Cítily jsme se u vás jako v bavlnce. A těch úţasných nadšených lidí, co jsme potkaly. Mě jen mrzí, ţe
jsem se nenaučila anglicky. Hodně mě to omezuje v získávání nových poznatků a zkušeností při
bezprostředním kontaktu. Vše ke mně přichází reprodukováno, coţ je zdlouhavé a není to tak
bezprostřední. Moc moc vám drţíme pěstičky, aby to, co jste aţ dosud dokázali, mělo pokračování!!!!!
Dejte nám, prosím vědět, co a jak dál. A kdykoliv se na nás můţete s důvěrou obrátit, v podstatě o
cokoliv :o))) Pozdrav všem.
Markéta Jindřichovská:
Moc zdravím a smekám, jak se Vám podařilo konferenci zorganizovat, bylo to moc příjemné setkání a
navíc zajímavé a inspirativní příspěvky:-) a v krásném prostředí! Nám se líbila konference moc!
Upřímně vám přeji, aby zahrady u splavu fungovaly dál, je to jeden z mála smysluplných projektů, které
jsem měla moţnost vidět. Budeme rády za jakékoliv zprávy od vás a snad někdy v budoucnu! Jakmile
bude něco nového u nás, dáme určitě s Ivou vědět. Stejně tak i vy jste vítaní u nás v Brně - kdykoliv!
Gerald Gatterer:
Dear Kristina, it was a great pleasure to be at the congress. It was nice to meet you.
Jaroslav Lenhart:
Ahoj Kristíno, moc děkuji za pozvání a moţnost se zúčastnit. Bylo to pro mě velmi podnětné.
Určitě někdy přijeďte se na nás podívat.
Po opadnutí euforie z konference přišel na naše zaměstnankyně (a vlastně i na nás) tak trochu
pocit zmaru. Dny se krátily a krátilo se i jejich zaměstnání. Některé si začaly intenzivněji hledat
práci, jiné jiţ nepracovaly s takovým elánem, protoţe se těšily na zimní odpočinek. Začali jsme
zjišťovat, kdo by chtěl na zahradě zůstat. Za jakých podmínek. S kým. Kdo by dál pracoval jako
dobrovolník. A tak dále.
Shrnutí:
Zaměstnankyně za rok svého působení zvelebily zahradu a zkusily pěstovat zeleninu, bylinky a
květiny k řezu za účelem jejich budoucího prodeje. Co neuplatnily v surové formě, naučily se
zpracovávat do různých produktů. Pořádaly osvětové a vzdělávací akce a navázaly úspěšnou
spolupráci s různými zájmovými skupinami. Zaloţily druhou komunitní zahradu u Centra ORION
a pečovaly o ni. O svých aktivitách pravidelně informovaly pomocí internetu a sdělovacích
prostředků a projekt i zahrady prezentovaly na dnech otevřených dveří a dalších událostech.
Zaměstnankyně měly spoustu nápadů, pracovaly průměrně aţ nadprůměrně, ale podle
aktuálních sporů mezi sebou byl jejich přístup k práci mírně kampaňovitý. Potřebovaly důsledné
vedení a pravidelné hodnocení svých výkonů, coţ jsme jim přes veškerou snahu nedali.
Nepočítali jsme také s tím, ţe po nadšené dobrovolné práci v předchozím roce se zahrada a
realizační tým změní na ´pracoviště´a ´zaměstnavatele´, od kterého chtěly pokud moţno čerpat
veškeré výhody. Ze zahradní terapie se stala povinnost. Naše představa, ţe si vezmou zahradu
za svou a budou pro ni dýchat, se naplnila jen z menší části. Velmi se povedly zahraniční
aktivity, především pak závěrečná konference.
Poslední fáze byla završením a vyvrcholením celého projektu. Přes určité nedostatky ji lze
hodnotit jako úspěšnou. Někomu jsme snad změnili ţivot, zajistili uznání v rodině nebo pomohli
překlenout rok před důchodem. Určitě jsme toho 8 ţen hodně naučili. Zjistili jsme, ţe pěstování
zeleniny zahradu neuţiví, respektive by uţivilo asi jednoho člověka, a ţe je potřeba přidat něco
dalšího; zejména nás překvapila popularita vzdělávacích akcí a workshopů. Také jsme zjistili, ţe
jeden rok je na zkoušku málo, protoţe z druhé půlky roku se stává čas, který ještě zbývá
´odkroutit´, a ţe 8 zaměstnankyň je na dvě nevelké zahrady zbytečně mnoho. I poloviční úvazky
jsou sporné, moţná kdybychom měly 4 zaměstnance na plný úvaze k, tak by byla situace jiná.
Pracovali jsme s lidmi a nikoliv s rostlinami a uvědomili jsme si, ţe to neumíme.
A co se nepovedlo? To, ţe se kromě zahradní terapie kamsi vytratila i komunitní filosofie.
p.s. A kdo byly naše zaměstnankyně? Seznamte se!
Soňa (CS matka s malým dítětem):
- organizátor tělem i duší
- skvělá kuchařka
- nezastupitelná při propagačních akcích
Olina (CS 50+):
- trpělivá a
- laskavá
- velitelka zeleninové zahrady
Šárka (CS matka s malými dětmi):
- má šikovné ruce a
- dobré nápady
- vyzná se v bylinkách i kytkách
Týna (CS 50+):
- stále srší nápady a
- nevydrţí ani minutu nečinnosti
Boţena (CS matka s malým dítětem):
- najde
- (a zapamatuje si!)
- kaţdou potřebnou informaci
- rozený výţivový poradce
Dana (CS 50+):
- trpělivě vykonává i ty nejnevděčnější práce
- vţdy připravená pomoci
Míša (CS matka s malými dětmi):
- nebojí se ani té nejtvrdší práce
- dobrá nálada ji málokdy opustí
Iva (CS 50+):
- náš machr přes čísla a evidence všeho druhu
- stráţce pokladny
10. Závěr: bude projekt v nějaké formě
pokračovat?
Ano prosím! Přece nemůţeme rozprodat nářadí a vybavení, oprášit si dlaně o kolena, potřást
rukou zámeckému pánovi a odkráčet, protoţe bez peněz se tím uţ zabývat nechceme.
Původní představa v projektu byla taková, ţe po čtvrté fázi projektu – po jakémsi zkušebním
provozu – se budou někteří ze zaměstnanců věnovat zahradničení i nadále. Budou mít
zkušenosti, vzdělání, zaloţenou zahradu a budou mít od nás zdarma zapůjčené vybavení a na
nějakou dobu snad i pronájem pozemku. A pustí se do podnikání. A pod hlavičkou Sdruţení
SPLAV budou provozovat komunitní farmářskou zahradu.
Poměrně záhy nám ale došlo, ţe to tak zřejmě nedopadne. Kdo měl o zahradu opravdový zájem,
si nakonec našel jistější zaměstnání a ostatním se buď nechtělo, nebo si netroufali. Bylo
chybou, ţe jsme tuto myšlenku více nepropagovali a ţe jsme se v průběhu roku více nezaměřili
na dril a přípravu zaměstnankyň na skutečný provoz, kdy se budou pokoušet uţivit. Bohuţel se
za jednu vegetační sezónu nedalo stihnout obojí – na jednu stranu nechat zaměstnankyním
určitou svobodu, aby co nejvíce zkoušely a učily se, a na druhou stranu je dobře připravit na
konkurenční prostředí podnikání. Problémem projektu byla také nastavená pravidla, podle
kterých jsme nesměli nic prodávat, proto se vlastně nedalo zjistit, jaký by mohl být příjem a kolik
by byl zákazník ochoten zaplatit za to či ono. Připravili jsme tedy sice zaměstnankyním zdánlivě
ideální startovací balíček, ale i tak byla jejich budoucnost velmi nejistá, protoţe s tím
nejdůleţitějším vlastně neměly téměř ţádnou zkušenost.
Alespoň jedno víme, komunitní zahrada u CENTRA Orlion bude fungovat i bez nás. Vţdyť má
své pravidelné pečovatele – klienty Centra a jejich rodiny. Navíc není velká a vyvýšené záhony
se snadno udrţují.
A tak jsme se obloukem vrátili k opravdové komunitní zahradě a k tomu, co jsme viděli u našich
partnerů a o čem jsme tolik slyšeli. K dobrovolnictví. Ke společnému uţitku. Ke společné práci i
zábavě. A protoţe zatím nevíme, jestli to bude fungovat, chceme na naše náklady zahradu
alespoň základně udrţovat a kaţdý měsíc zorganizovat nějakou akci, aby na nás lidi
nezapomněli. A budeme čekat na příleţitost získání dalšího grantu, kterým bychom pomohli
zahradu udrţet takovou, abychom na ni mohli být pyšní. Stále se nám jen těţko odpovídá na
otázku, proč podobné projekty fungují v jiných zemích a u nás ne. Jsou tu lidé línější? Jsou více
zahledění do sebe? Proč jsou nedůvěřiví? Proč nechtějí nic dělat bez nároku na odměnu? Stále
se od našich partnerů máme co učit, a to hlavní je: naplňovat komunitní filosofii, získat ke své
práci dobrovolníky a nabídnout lidem příjemné místo pro trávení volného času.