Z D A R M A

Transkript

Z D A R M A
Æ
KRKONOäE / 13
Do zasnÏûenÈ a sluncem proz·¯enÈ Pece pod SnÏûkou
p¯ijÌûdÌm v sobotu 7. listopadu kolem poledne a je tÈmϯ
lidupr·zdn·. Jak nezvyklÈ. V˝lohy jeötÏ nejsou na zimu
upravenÈ, sem tam projede auto praûsk˝ch Ëi nÏmeck˝ch
turist˘. JedinÏ ve st·nku u KaËi majÌ otev¯eno st·le. Pr˝ uû
naho¯e jezdÌ prvnÌ lyûa¯skÈ vleky, ale zimnÌ sezÛna je teprve
p¯ede dve¯mi. Takov˝ klid p¯ed bou¯Ì. Potk·v·m nadöence
s bÏûkami, na h¯ebenech se jiû proh·nÏjÌ. P¯ijel jsem na uû
tradiËnÌ setk·nÌ p¯·tel VeselÈho v˝letu. P¯ich·zÌm do
rozestavÏnÈho roubenÈho domu, kde brzy bude novÈ
informaËnÌ centrum a galerie. VidÌm prvnÌ zn·mÈ. Po pod·nÌ
rukou n·sleduje p¯Ìval ot·zek a odpovÏdÌ, nedokonËen˝ch vÏt,
gest a vöeho, co pat¯Ì k ûivÈmu rozhovoru. TÈmata jsou r˘zn·,
Z
D
A
R
M
pokraËov·nÌ na stranÏ 3 A
ZIMA 1999
Galerie, informaËnÌ centrum
a pension Vesel˝ v˝let
Mal· ⁄pa
JanskÈ L·znÏ
Krkonoösk˝ n·rodnÌ park
Pec pod SnÏûkou
Mapa v˝chodnÌch Krkonoö
äpindler˘v Ml˝n
VrchlabÌ
DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby
str. 3
str. 4 - 6
str. 7
str. 8 - 9
str. 11 - 18
uprost¯ed
str. 20 - 21
str. 22
str. 23 - 26
DO KRKONOä
2
Æ
ochrann· zn·mka
Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi
Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn·
Grafick· ˙prava a ilustrace: Daniela Jandov·,
KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda
Fotografie: Hans Bˆnsch, Frantiöek Hanuö, Wenzel Lahmer,
Pavel Klimeö, Pavel ätecha a archiv vydavatel˘
Mapa: ZdenÏk Petira
Sazba: Old¯ich M. älÈgr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171
Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5410061
P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie Higgins
P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow
P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala
ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 948 298
Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 1. 12. 1998
T¯in·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈm
n·kladu 55.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 25.000 kus˘ v ËeskÈ
a 30.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozö̯eno
o anglickÈ a polskÈ resumÈ.
Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈm
Dole v HornÌm MaröovÏ, d·le je k dost·nÌ na ve¯ejn˝ch
parkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ, VelkÈ ⁄pÏ a Peci
pod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch kancel·¯Ìch, ve
vybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch Spr·vy
KRNAP apod.
VESEL› V›LET JE PRO V¡S ZDARMA.
M·te-li z·jem o zasl·nÌ letnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu
(14/1999) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou
40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo
si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let
v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ
s administrativou poötovnÌ distribuce.
Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena !
Vesel˝ v˝let
Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov
tel., fax (0439) 948 298, fax 948 221
(nov· tel. a faxov· ËÌsla: 874 298, 874 221)
e-mail: [email protected]
Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ
JanskÈ L·znÏ, Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, äpindler˘v Ml˝n,
VrchlabÌ, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve
VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘.
P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty
a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi
druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou
t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ
vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za
dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst,
ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech
kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch.
Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou
ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝
z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty,
kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.
S VESEL›M V›LETEM
3
dokonËenÌ ze strany 1
Ëasto z·ûitky z cest: ÑJak bylo v Nep·lu, Oldo?ì, pl·ny do
budoucna: ÑV lednu letÌme do OhÚovÈ zemÏì, co kdo kde nafotil:
ÑVelk˝ form·t jsem si s sebou nevzal a byla to chybaì, kdo koho
uû dlouho nevidÏl: ÑMartin volal, ûe nep¯ijede, to vÌö, volebnÌ
kampaÚì, co kdo zdolal: ÑVÌö, ûe Peùo H·mor vylezl na Everest?ì,
ale takÈ jak jdou obchody: ÑDodÏlali jsme tu kapliËku p¯ed zimou,
sl·vaì. NabÌzÌ se sva¯enÈ vÌno a preclÌky, kolem nohou se
ochom˝tajÌ psi, nejmÈnÏ deset fotograf˘ nÏco fotÌ. A b˝vajÌ tady
nÏjacÌ mist¯i, Ji¯Ì Havel, Pavel ätecha nebo Bohdan HolomÌËek.
ÑKdo se chce oh¯·t, musÌ do maringotkyì.
Na programu je zatluËenÌ poslednÌho dubovÈho kolÌku a tÌm
dokonËenÌ z·kladnÌ stavby celod¯evÏnÈ konstrukce bez kovov˝ch
prvk˘. ⁄kony p·n˘ tesa¯˘ doprov·zejÌ hl·öky typu: ÑP¯ines jsem si
dva h¯ebÌky, aù tam aspoÚ nÏco majÌ. No jo, Ú·kou kramli by to
chtÏloì. P¯ich·zÌ na ¯adu spoleËnÈ fotografov·nÌ. LetoönÌ snÌmky
zachycujÌ spoleËenstvÌ mezi tr·my stavby se zajÌmav˝m
p˘dorysem. P¯i tom se uûije legrace, neboù pro fotografov·nÌ je
d˘leûitÈ dobrÈ svÏtlo a mraky na obloze lidskÈmu hemûenÌ nijak
zvl·öù nep¯ejÌ.
V brzkÈm odpoledni se vyd·v·me na kr·tk˝ v˝let, spÌöe
proch·zku Zelen˝m dolem na JelenÌ louky. Tam se v boudÏ
Vratislava ÿÌhy bude konat letoönÌ promÌt·nÌ di·k˘ z cest. Cestou
se dozvÌd·m, jak se letos na v˝letÏ v Indii lÌbilo Kiù·kovi (zn·m˝
trutnovsk˝ fotograf Ctibor Koöù·l - pozn. redakce), sem tam
zaslechnu vypr·vÏnÌ z lezenÌ. V boudÏ n·s Ëek· vynikajÌcÌ svÌËkov·
a chlazen˝ Gambrinus. ZatÌmco Ëek·me aû se smr·kne, dozvÌd·m
se, ûe se letos promÌt· uû po patn·ctÈ. Kr·tÌme si Ëas prohlÌûenÌm
fotografiÌ Oldy älÈgra z putov·nÌ kolem Everestu. Projekce zaËÌn·,
nep¯ekvapivÏ takÈ Nep·lem. V tÈhle partÏ lidÌ je dost horolezc˘
a pak lidÌ, kte¯Ì majÌ hory r·di. MilujÌ cestov·nÌ, p¯inejmenöÌm
povÌd·nÌ o nÏm. Moûn· z toho u nich pramenÌ l·ska k domovu, ke
KrkonoöÌm. Pravideln˝m hostem v tÈhle partÏ b˝val i m˘j str˝c
horolezec Mirek Lanö ämÌd. Jeho di·ky a hlavnÏ povÌd·nÌ majÌ
vöichni hluboko v pamÏti. Potom lezl v Yosemitech na Last Arrow
..... Uû to je pÏt let.
PrvnÌ soubor konËÌ diapozitivem zajÌmavÈ stavby parlamentu
v Dh·ce, v BangladÈöi. Jako druh˝ zaËÌn· Radko T·sler. NenÌ na
tÈhle akci û·dn˝ nov·Ëek, promÌt· uû po t¯in·ctÈ. Letos se podÌval
na v˝chodnÌ pob¯eûÌ Tasm·nie. Protoûe je geolog a hlavnÏ
speleolog, zab˝v· se s p¯·teli i pr˘zkumem krkonoösk˝ch d˘lnÌch
dÏl. Jeho obr·zky ze st¯edovÏkÈho dolu od HerlÌkovic pod
äpindlerov˝m Ml˝nem jsou vrcholem veËera. Novicem nenÌ ani
Tom·ö Vlach, kter˝ se svou spoleËnicÌ ä·rkou navötÌvil T·dûikist·n
a Afgh·nist·n. SnÌmky ÑcivilnÌho i frontovÈhoî ûivota n·s uchvacujÌ
svou autentiËnostÌ. P¯iv·dÏjÌ mne na myölenku, ûe se vûdy budeme
mÌt lÈpe, neû jsme ochotni si p¯iznat. N·sleduje sÈrie obr·zk˘
Michala Janoucha z Antarktidy. Z˙Ëastnil se ËeskÈ antarktickÈ
v˝pravy na polskou z·kladnu na OstrovÏ prince Ji¯Ìho a jeho
ledovce, tuËÚ·ci, rypouöi a velryby sklÌzejÌ potlesk. Teprve k des·tÈ
hodinÏ veËer vypr·vÌ o svÈ pouti po jiûnÌ Indii Helena Liökov·. P¯i
svitu mÏsÌce se vracÌme do ztichlÈ Pece. Jisk¯ÌcÌ snÌh jen umocÚuje
p¯Ìjemnou n·ladu po dob¯e str·venÈm dnu.
Josef HavlÌËek, N·chod
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v TemnÈm Dole mezi
HornÌm Maröovem, PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou. PoradÌme
v·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo v˝lety do okolÌ
Krkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va¯Ì. Prod·v·me vöechny d˘leûitÈ
i zajÌmavÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce ve t¯ech jazycÌch, ËeskÈ
i nÏmeckÈ knÌûky, pohlednice se zn·mkami. M·me i dalöÌ mapy
a automapy nap¯Ìklad Polska, PodkrkonoöÌ, Adröpachu, Orlick˝ch hor, jednotliv˝ch mÏst a obcÌ.
ObecnÈ informace o KrkonoöÌch neposÌl·me poötou, za uveden˝ch podmÌnek v·m m˘ûeme poslat sezÛnnÌ noviny Vesel˝
v˝let.
Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu i priv·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p¯Ìmo v infocentru, nebo
kdyû n·m napÌöete, zatelefonujete, zafaxujete nebo nejlÈpe poölete e-mail. Abychom v·m mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme nutnÏ
zn·t termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöi
adresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech, proto se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ chvÌli. Pro rychlÈ
vy¯ÌzenÌ doporuËujeme uûitÌ internetu.
Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv·¯Ì p¯ÌjemnÈ prost¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me fotografie, kresby, malby, grafiku naöich p¯·tel, profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘.
D·rek Ëi pam·tku z Krkonoö si vyberete z fotografiÌ, obr·zk˘
kreseb, grafiky, autorskÈ i uûitkovÈ keramiky, öperk˘, ze sbÌrkov˝ch kamen˘, z kovan˝ch p¯edmÏt˘ a velkÈho v˝bÏru d¯evÏn˝ch hraËek.
Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu, vych·zÌ
z celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem klidu, pohody
a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy,
dobovÈ p¯edmÏty z Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do hor
celÈho svÏta.
Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho
pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, r·diem, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka je
k dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Jen 50 metr˘ od pensionu je restaurace Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel i toËen˝m pivem. Za pensionem
zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌch
a letnÌch aktivit.
Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp. 46, PS»
542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na tel., fax (0439) 948
298 (novÈ 874 298), dennÏ od 8.30 do 17.45. Fax (0439) 948
221 (874 221), e-mail: [email protected]; web str·nka:
www.volweb.cz/veselyvylet. DalöÌ informace o ubytov·nÌ
v pensionu v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte se
i nÏmecky a anglicky.
INFORMACE
doporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace
ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕ
GALERIE
autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö
- obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality)
- keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ
PENSION
ubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm
P¯·telÈ VeselÈho v˝letu se seöli 7. listopadu 1998 p¯i p¯Ìleûitosti dokonËenÌ tesa¯sk˝ch pracÌ
na novÈm informaËnÌm centru a galerii v Peci pod SnÏûkou. Foto Pavel ätecha.
SMÃN¡RNA
Distribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin
MAL¡ ⁄PA
4
DŸM HORSK… SLUéBY
Kdyû p¯ijedete letos na PomeznÌ Boudy, moûn· si ani nevöimnete, ûe tu p¯ibyl nov˝ d˘m. Malo˙pötÌ obËanÈ
a z·chran·¯i se rozhodli postavit naproti radnici novou
sluûebnu HorskÈ sluûby. Inspirovaly je p˘vodnÌ krkonoöskÈ p˘lötokovÈ chalupy, takûe d˘m po dokonËenÌ skoro
aû p¯Ìliö zapadl mezi ostatnÌ z·stavbu. Hradeck· tesa¯sk·
firma V·clava Z·ruby domek bÏhem lÈta sroubila z tr·m˘ a do zimy cel˝ dokonËila. Od prosince bÏûÌ zkuöebnÌ
provoz. Vzhledem k chladnÈmu klimatu v nadmo¯skÈ
v˝öce 1000 metr˘ je venkovnÌ pl·öù novÈ stavby p¯ekryt
bednÏnÌm, zato v interiÈru roubenÌ zcela vynik·. Stanice
HorskÈ sluûby bude otev¯ena celou zimnÌ sezÛnu od V·noc do Velikonoc dennÏ od 9 do 17.30 hodin. Sluûbu vykon·v· p¯edevöÌm profesion·lnÌ z·chran·¯ Tom·ö Kopeck˝, obËas ho st¯ÌdajÌ dobrovolnÌ ËlenovÈ HorskÈ sluûby
hlavnÏ z ¯ad mÌstnÌch lesnÌk˘. TelefonnÌ ËÌslo je 96 6233,
novÈ, po spuötÏnÌ digit·lnÌ ˙st¯edny, 891 233. V p¯ÌpadÏ,
ûe Ëlen HorskÈ sluûby je na v˝jezdu mimo dosah telefon˘, volejte v nalÈhavÈ situaci na Horskou sluûbu do Pece
pod SnÏûkou nebo äpindlerova Ml˝na (tel. viz str. 28).
TamnÌ sluûba se s malo˙psk˝m pracovnÌkem snadno spojÌ
vysÌlaËkou. Stejn˝ postup platÌ i pro jinÈ lokality v KrkonoöÌch.
V novÈm domÏ HorskÈ sluûby je takÈ ordinace praktickÈho lÈka¯e, kter˝ tu ordinuje jednou t˝dnÏ, vûdy v pondÏlÌ od 15. hodin. TelefonnÌ spojenÌ je stejnÈ, jako na
Horskou sluûbu.
NOV¡ MAPA MAL… ⁄PY
ObecnÌ ˙¯ad v MalÈ ⁄pÏ vydal novou mapu obce v mϯÌtku 1:17 000 s n·zvem ÑMal· ⁄pa - ËÌsla popisn·ì. Zachycuje malo˙pskÈ luËnÌ enkl·vy s jednotliv˝mi objekty,
turisticky znaËenÈ i neznaËenÈ cesty, podrobn˝ mÌstopis, ËÌsla i jmÈna jednotliv˝ch chalup, pension˘, hotel˘
a bud. Na zadnÌ stranÏ je p¯ehled vöech objekt˘ s uvedenÌm Ëp., majitele Ëi jmÈna domu, d·le poskytovanÈ sluûby a telefonnÌ ËÌslo. V mapÏ jsou vyznaËeny lyûa¯skÈ vleky i nejlepöÌ zdejöÌ bÏûka¯sk· traù Haida. PÏtikilometrov˝
okruh je p¯i dostateËnÈ snÏhovÈ pokr˝vce pravidelnÏ
upravovan˝. ZaËÌn· na PomeznÌch Boud·ch nebo u lyûa¯skÈho vleku Hybnerka o 500 metr˘ nÌûe. Mapu si m˘ûete koupit u obsluhy ve¯ejn˝ch parkoviöù, v mÌstnÌch obchodech, nÏkter˝ch pensionech a samoz¯ejmÏ i ve VeselÈm v˝letu.
DalöÌ z·kladnÌ informace o zimnÌm provozu v horskÈ
obci Mal· ⁄pa dostanete na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch ve
Sp·lenÈm Ml˝nÏ a na PomeznÌch Boud·ch. Vûdy ve Ëtvrtek aktualizovanÈ informace zÌsk·te takÈ po vytoËenÌ telefonnÌho ËÌsla (0439) 96 6312 (novÈ 891 112). Skoro pÏtiminutov· zpr·va v·s sezn·mÌ se vöÌm, co se t˝k· sjÌzdnosti silnic, moûnostÌ parkov·nÌ i provozu lyûa¯sk˝ch vlek˘ v MalÈ ⁄pÏ. ParkoviötÏ na PomeznÌch Boud·ch provozuje malo˙psk˝ obecnÌ ˙¯ad a novinkou je odpoËet parkovnÈho od celodennÌch a vÌcedennÌch jÌzdenek v mÌstnÌm lyûa¯skÈm are·lu firmy Mega plus. V novÈm srubu na
parkoviöti jsou i ve¯ejnÈ toalety, informaËnÌ mÌsto s tele-
fonnÌm automatem na mince, se seznamem a mapou
vöech malo˙psk˝ch bud.
Trasa z PomeznÌch Bud (1050 m n.m.) na
SnÏûku (1602) m· v˝ökov˝ rozdÌl 552 metr˘.
Je to nejmÈnÏ ze vöech p¯Ìstupov˝ch cest na
nejvyööÌ Ëeskou horu. »ervenÏ znaËen· Cesta p¯·telstvÌ zaËÌn· u PomeznÌ boudy jen nÏkolik krok˘
od hraniËnÌho p¯echodu. Pozvolna stoup· po ˙boËÌ SmrËinnÈ str·nÏ, pozdÏjöÌ sjezd do SovÌho sedla je snadn˝.
Tady minete turistick˝ hraniËnÌ p¯echod na polskou stranu hor. PrudkÈ kles·nÌ by v·s zavedlo do Kowar nebo
v˝öe poloûenÈho zimnÌho st¯ediska Karpacz, ale my dnes
p˘jdeme rovnÏ po hraniËnÌ cestÏ. Brzy dojdeme k horskÈ
boudÏ Jelenka, kde najdete p¯ÌjemnÈ posezenÌ v p˘vodnÌm interiÈru a p¯ÌznivÈ ceny. LetnÌ cesta stoup· od Jelenky p¯Ìk¯e na Svorovou horu, my ale uhneme po tyËovanÈ a zelenÏ znaËenÈ cestÏ zvanÈ Travers. Pozvoln˝m
stoup·nÌm obejdeme Svorovou horu a brzy se p¯ed n·mi
otev¯e kr·sn˝ pohled na SnÏûku a z·vÏr LvÌho dolu. Travers vede d·l po ˙boËÌ SnÏûky, my uhneme ost¯e doprava a podÈl tyËÌ vystoup·me na Ob¯Ì h¯eben. Odtud je p˘sobiv˝ pohled na polskou stranu hor. Oproti nedalek˝m
mÏsteËk˘m a vesnicÌm jsme o jeden kilometr v˝öe. Z·vÏreËn˝ v˝stup na SnÏûku b˝v· snadn˝, ale vÏtöinou je tu
vyfoukan˝ snÌh a proto musÌme sundat lyûe. Nechcete-li
jet stejnou trasou i zpÏt, pokraËujte ze SnÏûky na R˘ûovou horu a R˘ûohorky, odtud pohodlnÏ sjedete p¯es Port·öky k boudÏ Jana a d·l p¯es Latovo ˙dolÌ do Sp·lenÈho Ml˝na.
Okruh p¯es Nikl˘v Vrch je pro ty z v·s, kte¯Ì m·te r·di
projÌûÔku romantickou krajinou a nebojÌte se stoup·nÌ ani
prudk˝ch sjezd˘. Z PomeznÌch Bud projedeme cel˝m
˙dolÌm »ernÈ Vody, do kterÈho se p¯es Rotterovy domky
snadno dostanete i z oblasti Rennerov˝ch bud a od kostela. LesnatÈ ˙dolÌ ˙stÌ na silnici u autobusovÈ zast·vky
»ern· Voda. D·me se doprava, na chvilku musÌme sundat lyûe. Po 400 metrech odboËÌme u chalupy »erven˝
kohout doleva na ˙zkou lesnÌ cestu. NasmÏrujÌ n·s i ukazatelÈ k horskÈ boudÏ Grizzly, kter· je prvnÌm domem
v osadÏ Nikl˘v Vrch. PokraËujeme st·le do kopce podÈl
p˘vodnÌch chalup a znovu vjedeme do lesa. Brzy vystoup·me na öirokou lesnÌ cestu, kde uhneme doprava k PomeznÌm Boud·m.
JeötÏ p¯edtÌm se m˘ûeme podÌvat na äÌmovy chalupy.
StaËÌ jet po öirokÈ cestÏ rovnÏ a po p˘l kilometru vyjedeme na zmÌnÏnou luËnÌ enkl·vu s hezk˝m rozhledem. Cesta
vede d·l nad LvÌ d˘l, ale hlavnÏ na zmrzlÈm snÏhu tu
b˝vajÌ dva nebezpeËnÈ ˙seky. ZdatnÏjöÌ bÏûka¯i spÏchajÌcÌ do DolnÌ MalÈ ⁄py mohou sjet p¯i dobr˝ch snÏhov˝ch
podmÌnk·ch po louk·ch äÌmov˝ch chalup na dno LvÌho
dolu, odkud je to jen kousek do Sp·lenÈho Ml˝na. My se
otoËÌme a po vrstevnicovÈ cestÏ (ûlut· znaËka) projedeme lesnat˝mi partiemi aû na éaclȯskÈ domky. Odtud sjedeme do osady SmrËÌ. ZpÏt na PomeznÌ boudy se dostaneme buÔ po louk·ch kolem hlavnÌ silnice nebo lÈpe lesem po zelenÏ a pozdÏji ûlutÏ znaËenÈ cestÏ.
äÕMOVY CHALUPY
Podle starÈ legendy p¯iöli do MalÈ ⁄py po roce 1566 spolu
s holzknechty neboli d¯eva¯sk˝mi pacholky t¯i brat¯i KirchschlagerovÈ i se sv˝mi rodinami. Jeden se jmenoval Anton, druh˝ Nikolaus a t¯etÌ äimon. V divokÈm horskÈm pralese dostali od cÌsa¯skÈho lesmistra p¯idÏlenÈ m˝to, kde zaËali k·cet a p¯ibliûovat k ¯ece
d¯evo pro pot¯eby st¯Ìbrn˝ch dol˘ v KutnÈ Ho¯e. Brzy na vyk·cen˝ch pasek·ch, tak jako i v jin˝ch krkonoösk˝ch lokalit·ch, d¯eva¯i zaloûili louky a postavili si trval· obydlÌ. Tak pr˝ na ˙boËÌ JelenÌ
hory zaloûil Anton Tonovy domky, Nikolaus Nikl˘v Vrch a äimon
äÌmovy chalupy. Pravdou je, ûe se osidlov·nÌ hor cÌsa¯sk˝m ˙¯ednÌk˘m moc nelÌbilo a stÏûovali si u cÌsa¯skÈho dvora: ÑKdyby spr·vcovÈ t˝chû hor hned od poË·tku jejich mejcenÌ aû do toho Ëasu
dÏlnÌk˘m budky po tÏch hor·ch, kdeû se komu lÌbilo stavÏti, v nich
dobytky chovati a do m˝t vyh·nÏti, okolo budek kopanin a luka
dÏlati nedopouötÏli a m˝ta v jinöÌ öetrnosti mÏli, ûe by ty hory
k novÈmu jejich zase mejcenÌ se nach·zely.ì »esky sepsan· zpr·va p¯i poch˘zce v˝chodnÌmi Krkonoöemi v z·¯Ì 1609 vöak trvalÈmu osÌdlenÌ vykluËen˝ch m˝t nezabr·nila.
Nikl˘v Vrch a äÌmovy chalupy se tÈmϯ v nezmÏnÏnÈ podobÏ
zachovaly dodnes a pat¯Ì k nejtypiËtÏjöÌm a nejhezËÌm luËnÌm enkl·v·m nejen v MalÈ ⁄pÏ, ale i v cel˝ch KrkonoöÌch. Tonovy domky takovÈ ötÏstÌ nemÏly, protoûe dvÏ ze t¯Ì chalup byly zbo¯eny
a louky zalesnÏny. Vöechny t¯i malÈ osady mÏly stejn˝ p˘vod a byly
nejodlehlejöÌmi mÌsty v hor·ch. Jen tÏûko si dnes dovedeme p¯edstavit, ûe odtud dÏti dennÏ chodily do ökoly vedle malo˙pskÈho
kostela a v nedÏli jeötÏ na bohosluûbu. Ani hospoda¯enÌ tu nebylo
jednoduchÈ. Chud· p˘da a chladnÈ klima nutilo hospod·¯e vyuûÌt
kaûdÈ stÈblo tr·vy, kterÈ tu vyrostlo. Proto sklÌzeli seno nejen na
sv˝ch louk·ch, ale i na lesnÌch pasek·ch. NejodlehlejöÌm a nejchudöÌm mÌstem z˘staly äÌmovy chalupy. Pam·tkou na tÏûkÈ zaË·tky osadnÌk˘ jsou mohutnÈ, aû dva metry vysokÈ agr·rnÌ valy
a terasy, v kter˝ch je uloûeno mnoho tun kamenÌ vykopanÈho p¯i
zakl·d·nÌ a obdÏl·v·nÌ luk. Za star˝ch Ëas˘ tu celoroËnÏ chovali
nejmÈnÏ dvacet kus˘ hovÏzÌho dobytka. Po roce 1945, kdyû odtud museli odejÌt potomci zakladatel˘, se na louk·ch p¯estalo
intenzivnÏ hospoda¯it a ty zaËaly planÏt. KvÏtnatÈ druhy rostlin
vytlaËily m·lo v˝ûivnÈ tr·vy, p¯edevöÌm metlice a smilka tuh· - vlËina. Za Ëtvrt stoletÌ bez hnojenÌ byly zdejöÌ louky tak chudÈ, ûe
proveden˝ pokus s chovem ovcÌ skonËil fiaskem. P¯i letnÌ pastvÏ
na ÑdietnÌchì louk·ch äÌmovek ovce ztratily tolik v·hy, ûe je museli
hospod·¯i poslat do ovËÌ ozdravovny.
äÌmovy chalupy jsou unik·tnÌm souborem p˘vodnÌ krkonoöskÈ architektury. Nem·me jinÈ takovÈ mÌsto, kde by se zachovaly
na jednÈ louce vöechny v˝vojovÈ typy zdejöÌch staveb. RoubenÈ
chalupy t¯ÌdÌme podle provedenÌ st¯eönÌ konstrukce, kter· se bÏhem poslednÌch staletÌ mÏnila p¯edevöÌm podle zp˘sobu ukl·d·nÌ
sena na p˘du. NejstaröÌ a nejcennÏjöÌ krov m· chalupa Ëp. 31
s ladnÏ zvlnÏn˝m malo˙psk˝m senÌkov˝m vik˝¯em. StojÌ ˙plnÏ dole.
OstatnÌ domy s mladöÌ st¯eönÌ konstrukcÌ majÌ p˘du zvÏtöenou
o velk˝ senÌkov˝ vik˝¯. Z poË·tku naöeho stoletÌ jsou dvÏ p˘lötokovÈ chalupy Ëp. 34 a 36, kterÈ dÌky st¯eöe zvednutÈ o polovinu
patra majÌ i obytnÈ podkrovÌ. V jednÈ z chalup se sch·zeli sousedÈ, protoûe slouûila jako p¯Ìleûitostn˝ hostinec. ZajÌmavÈ je i nejv˝öe stojÌcÌ stavenÌ, ve kterÈm jeötÏ nÏkolik let po 2. svÏtovÈ v·lce
byla h·jovna. Kdyû po roce 1883 chalupu koupilo pro svÈ pot¯eby
maröovskÈ panstvÌ, byl p¯istavÏn p¯ednÌ rizalit. Takov˝ prvek byl
tehdy ˙plnou novinkou, protoûe vytv·¯el nejen krytÈ z·dve¯Ì, ale
hlavnÏ hostinsk˝ pokoj v prvnÌm poschodÌ. Stejnou p¯Ìstavbou tehdy rozö̯ili i dalöÌ h·jenky na maröovskÈm a vrchlabskÈm panstvÌ.
V pokoji sp·vali nejen osobnÌ hostÈ rodiny hajnÈho, ale i lesnÌ inspekto¯i, loveËtÌ hostÈ nebo jin˝ person·l panstvÌ. Chalupu dodnes vlastnÌ p¯·telÈ mÈho kamar·da, se kter˝m jsem p¯ed vÌce
neû dvaceti lety v inspekËnÌm pokoji nÏkolikr·t p¯esp·val. VzpomÌn·m si na kr·snou atmosfÈru celÈho domu i pokoje, ze kterÈho
jsme p¯i mÏsÌËnÌm svÏtle pozorovali jelenÌ zvϯ a s ˙ctou vzpomÌnali na n·m zn·mÈ i nezn·mÈ generace lesnÌk˘ spravujÌcÌch jeö-
5
tÏ neporuöenÈ okolnÌ lesy. Tehdy jsem si takÈ poprvÈ uvÏdomil
prostou kr·su zdejöÌch chalup.
K uchov·nÌ jedineËnÈho souboru staveb p¯ispÏla nejen odlehlost lokality, dosud nezaveden· elekt¯ina a doned·vna takÈ tÏûko
sjÌzdn· cesta, ale i cit souËasn˝ch majitel˘ chalup·¯˘. Proto jsem
pam·tk·¯˘m navrhl, aby vyhl·sili devÏt äÌmov˝ch chalup horskou
pam·tkovou zÛnou lidovÈ architektury. N·vrh byl jiû pod·n a vϯÌme, ûe ho ministerstvo kultury brzy postoupÌ vl·dÏ ke schv·lenÌ.
ODKUD PÿIäLI?
Ve star˝ch kronik·ch se uv·dÌ, ûe malo˙pskÈ osadnÌky zÌskali v 16.
stoletÌ cÌsa¯ötÌ ˙¯ednÌci n·borem na lesnÌ tÏûby a plavenÌ d¯eva
z Tyrol. ⁄plnÏ cizÌ lid s podivnou ¯eËÌ, jak novÈ usedlÌky tehdy popsal trutnovsk˝ kronik·¯ äimon H¸ttel, si p¯inesl s sebou zp˘sob
horskÈho kejdovÈho hospoda¯enÌ, zvl·ötnÌ prvky architektury i nÏkterÈ d˘leûitÈ pom˘cky jako d¯evÏnÈ krosny a sanÏ rohaËky.
ChtÏli jsme zjistit ze kter˝ch konkrÈtnÌch mÌst Alp d¯eva¯i poch·zeli a zda tam jeötÏ ûijÌ potomci spoleËn˝ch p¯edk˘. NÏkter· jmÈna p˘vodnÌch malo˙psk˝ch rodin jsou natolik neobvykl·, ûe bychom je mohli rozeznat od jin˝ch. Podnikli jsme malou v˝pravu na
p¯edem vytypovan· mÌsta. HlavnÏ na h¯bitovnÌch n·hrobcÌch a pomnÌcÌch voj·k˘ padl˝ch v 1. svÏtovÈ v·lce jsme hledali jmÈna Brunecker, Gintschel, Grabiger, Kirschlager, Lath, Mohorn, Patsch,
Ruse, Sagasser, Salwender, Steinwender, Tr¸benecker, Wassa.
StejnÏ jsme hledali i neobvykl· jmÈna z ˙dolÌ VelkÈ ⁄py - Berauer,
Bernkopf, Buchberger, Dix, Fuckner, Kneifel, Kugler, Meergans,
Mitlˆhner a Tippelt. DalöÌ zdejöÌ jmÈna jako Berger, Gleissner, Hofer, H¸bner, Renner Ëi Tasler jsou natolik rozö̯en·, ûe je asi nebude moûnÈ v p·tr·nÌ vyuûÌt.
NavötÌvili jsme Steinach pod Brennerem, Brixen i okolÌ Bolzana
a Lany v JiûnÌm Tyrolsku, Bruneck a nÏkter· mÌsta v okolÌ Spitalu.
KaûdÈ mÌsto mÏlo sv· typick· jmÈna rodin, v mal˝ch horsk˝ch
obcÌch jich bylo stejnÏ jako v MalÈ ⁄pÏ jen nÏkolik st·le se opakujÌcÌch, ale mezi tisÌci jmen jsme nenaöli ani jedno krkonoöskÈ.
P¯esto moûn· nÏkde existujÌ, jen jsme nemÏli to ötÏstÌ je objevit.
Kdyby se to n·hodou povedlo v·m, dejte n·m do redakce urËitÏ
vÏdÏt. P¯ÌötÏ se zamϯÌme na oblast kolem rakouskÈho mÏsta
Schwaz na st¯ednÌm Innu, odkud mÏli p¯ijÌt övoce¯i (Schwazer Schwozer). Podle nich se pr˝ v 16. stoletÌ ¯Ìkalo vöem novÏ p¯ÌchozÌm d¯eva¯˘m, tedy i tÏm malo˙psk˝m.
JANSK… L¡ZNÃ
6
BUFET NA PEK¡RNÃ
Bufet na PomeznÌch Boud·ch potÏöÌ hlavnÏ bÏûka¯e a lyûa¯e, kte¯Ì se nechtÏjÌ obËerstvenÌm p¯Ìliö zdrûovat. Velk˝
sortiment hotov˝ch tepl˝ch jÌdel ËeskÈ kuchynÏ doplÚujÌ
i speciality jako steaky, zeleninov· jÌdla a sal·ty, z·kusky,
k pitÌ je znaËkovÈ toËenÈ pivo, grog, sva¯en· vÌna a v˝bÏr
nealkoholick˝ch n·poj˘. OblÌbenÈ jsou p¯esnÌd·vkovÈ
polÈvky jako t¯eba krkonoöskÈ kyselo Ëi dröùkov·. Otev¯eno je dennÏ od 9 do 18 hodin. V bufetu se pohodlnÏ posadÌte, souË·stÌ je i ˙schovna lyûÌ a ve¯ejnÈ toalety.
Ve stejnÈm domÏ najdete koloni·l Market se öiröÌm sortimentem zboûÌ. Dostanete tu potraviny a n·poje vËetnÏ
piva Budvar a drogistickÈ zboûÌ. V sousednÌm kiosku
u zast·vky autobusu jsou upomÌnkovÈ p¯edmÏty, drobnÈ
lyûa¯skÈ doplÚky, mapy vËetnÏ novÈ mapy MalÈ ⁄py, hole,
pohlednice ap.
HORSK› HOTEL POMEZNÕ BOUDA
PomeznÌ bouda nabÌzÌ pades·t mÌst v rozdÌlnÏ vybaven˝ch pokojÌch. Vedle apartm·n˘ s kompletnÌm soci·lnÌm
za¯ÌzenÌm tu jsou i pokoje s ubytov·nÌm turistickÈho charakteru. Ve velkÈm s·le restaurace je pades·t mÌst. SalÛnek pro dalöÌch dvacet host˘ je p¯ipraven i pro seölost,
kter· se chce bavit oddÏlenÏ. V hernÏ je bili·r a elektronickÈ öipky. UbytovanÌ hostÈ si mohou objednat taneËnÌ
veËery s reprodukovanou, ale i ûivou hudbou. Ryze Ëeskou kuchyni doplÚujÌ minutky na elektrickÈm roötu a toËenÈ znaËkovÈ pivo Budvar. Po celou zimnÌ sezÛnu restaurace nabÌzÌ menu za 75 KË, kterÈ se skl·d· z polÈvky,
hlavnÌho jÌdla a dezertu.
DalöÌ sluûbou pro hosty je taxi - snÏûn˝ sk˙tr, kterÈ v·s
dopravÌ k lyûa¯sk˝m vlek˘m nebo k boudÏ. Objednat je
m˘ûete osobnÏ na PomeznÌ boudÏ nebo telefonicky na
ËÌsle 6234 (novÈ 891 234), 0603 247045.
Hotel PomeznÌ bouda, HornÌ Mal· ⁄pa, PS» 542 27,
provozuje Luboö Mocl, tel., fax (0439) 96 6234 (novÈ 891
234), tel., fax 96 6385 (891 185), ubytov·nÌ (50 l˘ûek)
r˘znÈho charakteru, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, salÛnek,
koloni·l, kiosk. St¯eûenÈ parkoviötÏ je v tÏsnÈ blÌzkosti
objektu. DomluvÌte se i anglicky a nÏmecky.
PENSION VÃRA
Kdyby mÏli pojmenovat pension VÏra Indi·ni, jistÏ by zvolili kv˘li kr·snÈmu panoramatu jmÈno ÑD˘m, ze kterÈho
je za pÏknÈho Ëasu SnÏûka vidÏtì. Ale protoûe na PomeznÌch Boud·ch ûijÌ ËeötÌ horalÈ, jmenuje se horsk˝
d˘m podle hospodynÏ a maminky majitele. StojÌ sice na
PomeznÌch Boud·ch, ale tak trochu stranou.
RodinÏ Stanislava ZmÌtka se poda¯ilo p¯i celkovÈ rekonstrukci p˘vodnÌho roubenÈho domu dos·hnout p¯ekvapivÈho ˙spÏchu. Provedli renovaci tr·m˘, doplnili interiÈr dalöÌmi d¯evÏn˝mi prvky, ale hlavnÏ vtiskli nevelkÈmu pensionu p¯ÌvÏtivou, rodinnou atmosfÈru. UrËitÏ
kaûdÈho zah¯eje na tÏle i na duöi posezenÌ v ˙tulnÈ jÌdelnÏ. StaËÌ se posadit a op¯Ìt o velk· kachlov· kamna.
Dostanete tady kromÏ jÌdla i Budvar a PlzeÚ, û·danou
Becherovku, grog i nealkoholickÈ n·poje. K veËe¯i, sloûenÈ z polÈvky, hlavnÌho chodu a dezertu, jsou jÌdla ËeskÈ kuchynÏ. M˘ûete si objednat i to vaöe oblÌbenÈ. UzavÌracÌ doba v jÌdelnÏ nenÌ stanovena, problÈmem nenÌ
ani druh· veËe¯e. Vöechny dvou, t¯Ì a jeden Ëty¯l˘ûkov˝
pokoj majÌ vlastnÌ sprchu a toaletu.
P¯Ìmo pod pensionem VÏra zaËÌn· upravovan· bÏûeck· traù Haida, jen kousek odtud je cviËn· louka s lyûa¯sk˝m vlekem H˝bnerka, kolem domu vede ûlutÏ znaËen· cesta na SnÏûku, ze kterÈ m˘ûete odboËit i do dalöÌch kr·sn˝ch partiÌ MalÈ ⁄py (str. 4). LetnÌ hostÈ vyuûijÌ
p˘jËovnu horsk˝ch kol, okolÌ domu je vhodnÈ i pro hry
mal˝ch dÏtÌ. PosezenÌ na terase s moûnostÌ opÈk·nÌ
masa doplnÌ i upraven· plocha na minifotbal. V pensionu VÏra najdete hlavnÏ klid a pohodu, majitelÈ majÌ bohatÈ zkuöenosti s pohostinstvÌm a vϯte, ûe o v·s bude
dob¯e postar·no.
Pension VÏra, Mal· ⁄pa Ëp. 104, PS» 542 27, majitel
Stanislav ZmÌtko, tel., fax (0439) 96 6221 (novÈ 891 221),
tel. 0603 263672, rodinn˝ pension nabÌzÌ ubytov·nÌ (celkem
22 l˘ûek) s polopenzÌ, Ëesk· kuchynÏ, pokoje se sprchou
a WC, SAT TV. ZimnÌ parkov·nÌ na st¯eûenÈm parkoviöti
150 m odtud (dovoz zavazadel rolbou), letnÌ p¯Ìmo u domu.
DomluvÌte se i nÏmecky.
AntonÌn Tich˝
7
NA SKOK NA ZA»¡TEK
Po staletÌ vÈvodily zim·m v†Jansk˝ch L·znÌch sanÏ rohaËky.
PrvnÌ obyvatelÈ obce »ern· Hora si je pr˝ v†dobÏ bezohlednÈ
tÏûby d¯eva v†lesÌch v˝chodnÌch Krkonoö koncem 16. stoletÌ
p¯ivezli ze svÈ alpskÈ domoviny. PrvnÌ lyûe se objevily zhruba
p¯ed sto lety. Janskol·zeÚsk˝ uËitel Kajet·n Bayer, p˘sobÌcÌ
v†»ernÈm Dole a zn·m˝ pozdÏji paradoxnÏ jako Ñotec s·Úkov·nÌì, objednal jeden p·r pro Ëernodolsk˝ Ëten·¯sk˝ klub uû
v†roce 1891. Pr˝ to zp˘sobil p¯Ìklad Fridtjofa Nansena, kter˝
jako prvnÌ projel roku 1888 na lyûÌch nap¯ÌË Gronskem. A hlavnÏ p¯Ìslib mecen·öe W. Rennera, ûe prk˝nka z berlÌnskÈho sportovnÌho domu Schneider zaplatÌ. Pan uËitel se p¯i cest·ch
z domova v Jansk˝ch †L·znÌ p¯es Hofmannovu boudu do ökoly v »ernÈm Dole v†lyûov·nÌ brzy zdokonalil a stal se jeho nadöen˝m propag·torem. Smutno je vöak ËlovÏku samotnÈmu i na
zasnÏûen˝ch pl·nÌch. Kdyû neuspÏl u far·¯e Hollmanna, nalezl sp¯ÌznÏnou duöi v†poötmistru Schrˆterovi. Zl·kali dalöÌ nadöence na zbrusu nov˝ch lyûÌch, tentokr·t od obchodnÌ firmy
Hagen v†Christianii - dneönÌ Oslo. Seznam janskol·zeÚsk˝ch
lyûa¯sk˝ch pr˘kopnÌk˘ se rozrostl o jmÈna Erlebach, Jeschke,
Hampl a dalöÌ. VÏtöina jich byla Ëleny RakouskÈho krkonoöskÈho spolku, ale uû v†roce 1903 byl zaloûen spolek zimnÌch
sport˘ Ñ⁄pskÈ ˙dolÌì sdruûujÌcÌ dvojspolky JanskÈ L·znÏ »ern· Hora, Svoboda n. ⁄. - Maröov I., Maröov IV. - Temn˝
D˘l, Malou ⁄pu, Velkou ⁄pu a Pec pod SnÏûkou. Mezi jeho
funkcion·¯i najdeme nejen pana Bayera, ale i v˝znamnÈho propag·tora a mecen·öe tov·rnÌka Prospera Piette - Riwage ze
Svobody nad ⁄pou. To byl ten prav˝ muû Ëinu. Deset p·r˘
dÏtsk˝ch lyûÌ darovan˝ch Ëlen˘m mÌstnÌ skupiny v†roce 1906
hovo¯Ì za vöe. SanÏ vöak p¯ece jen mÏly n·skok. Baterii lehk˝ch rohaËek na stahov·nÌ d¯eva rozö̯il podnikav˝ Johann
Pohl z†Jansk˝ch L·znÌ o p˘vodnÌ model lehk˝ch s·nÏk. Firma
Feist a Frıhnel ve SvobodÏ n. ⁄., kter· zaËala s†v˝robou vlastnÌch (a dobr˝ch) lyûÌ dle zahraniËnÌch vzor˘, zah·jila i sÈriovou
v˝robu ÑsportovnÌchì sanÌ, dokonce jiû opat¯en˝ch kov·nÌm.
U vöeho byl opÏt podnikav˝ pan Bayer. Inspiroval se Ël·nkem
o s·Úka¯sk˝ch z·vodech v†Tyrolsku a uspo¯·dal v†zimÏ roku
1900 nÏkolik z·vod˘ na sanÌch od LesnÌho domu k†hotelu
Koruna. PrvnÌ dÏtötÌ z·vodnÌci obvykle obdrûeli za odmÏnu nÏco
na zub. PozdÏji se p¯idali i dospÏlÌ, zaËal se mϯit Ëas a rozd·vat ceny. PoprvÈ v†KrkonoöÌch a z·roveÒ poprvÈ na sever od
Dunaje. NejvÏtöÌho rozmachu dos·hlo s·Úkov·nÌ v†dobÏ p¯ed
I. svÏtovou v·lkou v roce 1913 po z¯ÌzenÌ elektrickÈho s·Úka¯skÈho vleku. Kilometr dlouhÈ mÏdÏnÈ lano ale bohuûel padlo
za obÏù v·leËnÈmu sbÏru barevn˝ch kov˘. P¯estoûe byl roku
1919 vlek vylepöen˝ nekoneËn˝m lanem d·n znovu do provozu, s·Úkov·nÌ zvolna odzv·nÏla hrana. Na v˝slunÌ si razily cestu
st·le dostupnÏjöÌ lyûe. SportovnÌ aktivita p·nÏ Bayera se vyvÌjela ve spolkov˝ch funkcÌch a ne˙navnÈm organizov·nÌ z·vod˘, aû ji docela zastÌnilo trumfovÈ eso janskol·zeÚskÈho lyûov·nÌ, hvÏzda mezin·rodnÌch z·vod˘ mezi dvÏma v·lkami, vöestrann˝ lyûa¯ Adolf Berger. Rod·k z†Pece pod SnÏûkou p˘sobil v†l·znÌch jako lyûa¯sk˝ instruktor a v†roce 1920 zde zaËal
provozovat i obchod se sportovnÌmi pot¯ebami. Zprvu v˝born˝ bÏûec, vynikl pozdÏji i jako skokan. Po z·niku prvnÌho skokanskÈho m˘stku z†roku 1911 v†˙dolÌ »ernohorskÈho potoka
st·l u zrodu Krakonoöova m˘stku v†centru l·znÌ, znÏhoû z·vodnÌci doskakovali p·r krok˘ od n·mÏstÌ. Projektoval jej lyûa¯sk˝ pr˘kopnÌk Karel JarolÌmek ze Dvora Kr·lovÈ v†roce 1923
a byl svÈho Ëasu nejvÏtöÌm skokansk˝m m˘stkem
v†KrkonoöÌch. Serie v˝znamn˝ch mezin·rodnÌch z·vod˘ zde
zaËala historicky prvnÌm z·vodem FIS v†roce 1925, uznan˝
Lyûa¯sk˝ mistr Adolf Berger, JanskÈ L·znÏ 13. 1. 1924.
dodateËnÏ jako mistrovstvÌ svÏta. Za zmÌnku stojÌ i zimnÌ olympi·da SASI v†roce 1937 a nÏkolik spolkov˝ch mistrovstvÌ republiky. P¯i dneönÌm pohledu na zalesnÏn˝ svah se ani nechce
vϯit, ûe jeötÏ zaË·tkem pades·t˝ch let se tu pro pobavenÌ
rekreant˘ ROH p¯edv·dÏla tehdejöÌ skokansk· elita HorskÈ
sluûby: Ruda Schrˆfel, Wolfgang Berger, Standa Steiner nebo
Pavel NÏmeËek. S†v˝stavbou lanovky na »ernou horu v†roce
1928 se otev¯ely moûnosti i pro sjezdovÈ discipliny. Popul·rnÌ
Velk· cena arm·dnÌch sportovc˘ i poslednÌ mistrovstvÌ »SR
p¯ed II. sv. v·lkou, znamenaly mnoho pro Honzu Hainiöe, Jardu Pastierika, D·öu Cermanovou a pozdÏji takÈ bratry VojtÏchovy, ZdeÚka Form·nka a dalöÌ slavnÈ sportovce z†novodobÈ
historie lyûov·nÌ v†Jansk˝ch L·znÌch.
UpravovanÈ tratÏ na SvÏtlÈ a »ernÈ ho¯e jsou
nejlepöÌm bÏûka¯sk˝m terÈnem ve v˝chodnÌch
KrkonoöÌch. Nastoupit na nÏ m˘ûete od LesnÌho
domu z lyûa¯skÈho vleku Koöù·lka v Jansk˝ch
L·znÌch nebo z HornÌho Maröova, VelkÈ ⁄py i Pece pod
SnÏûkou. Odtud je n·stup vûdy spojen s p¯ekon·nÌm velkÈho
v˝ökovÈho rozdÌlu, proto se nejpohodlnÏji do stopy dostanete
od hornÌ stanice lanovky na »ernÈ ho¯e.
Je-li p¯ÌznivÈ poËasÌ, upravujÌ firmy Koöù·l a Mega plus stopy
vûdy v ˙ter˝ a v p·tek. HlavnÌ, asi dvacetikilometrov˝ okruh
vede po öirok˝ch lesnÌch sv·ûnicÌch v trase - Modrokamenn·
bouda - Krausovy boudy - hornÌ sv·ûnice p¯es SvÏtlou horu PÏticestÌ (tady se okruh prodluûuje jeötÏ o okruh Valöovky Thammovy boudy - PÏticestÌ) - V·clav·k - »ern· paseka - VelkÈ
PardubickÈ boudy - ModrÈ kameny - Krausovy boudy. Na
uveden˝ okruh jsou napojeny upravovanÈ trasy ve smÏru
V·clav·k - LuËiny - Pec pod SnÏûkou, Sokolsk· bouda - slep·
sv·ûnice, pod V·clav·kem - ˙boËÌ »ernÈ hory - hornÌ stanice
lanovky. TratÏ jsou upravov·ny rolbou pro voln˝ styl (bruslenÌ)
ve Ëty¯metrovÈ ö̯i a jsou oznaËeny samostatn˝m znaËenÌm.
Trasy uvedenÈ ve VeselÈm v˝letu porovnejte s aktu·lnÌ
lyûa¯skou nebo turistickou mapou.
KRKONOäSK›
8
dy. SpoleËnÏ zajiöùujÌ vöechny lesnickÈ pr·ce, kterÈ jsou tak
pestrÈ, ûe jim zaberou cel˝ rok.
Mezi prvnÌmi osadnÌky Krkonoö byli lesmist¯i. NÏkterÈ zn·me
jmenovitÏ uû ze 16. stoletÌ. I dnes pat¯Ì lesnÌci k nejv·ûenÏjöÌm
v pestrÈ mozaice r˘zn˝ch horsk˝ch profesÌ. V terÈnu je nem˘ûete p¯ehlÈdnout. UrËitÏ jste slyöeli rËenÌ, ûe hajn˝ je ozdobou
kaûdÈ po¯·dnÈ krkonoöskÈ hospody. Ale neû si dojde na pivo,
musÌ splnit spoustu ˙kol˘ a hlavnÏ nÈst velkou zodpovÏdnost
za sv˘j les. Zn·m mnoho let lesnÌky z polesÌ Latovo ˙dolÌ, kte¯Ì
peËujÌ o lesy mezi HornÌm Maröovem, Malou a Velkou ⁄pou.
Pat¯i mezi nejlepöÌ a tak si na jejich p¯Ìkladu ¯eknÏme co vöechno vlastnÏ dÏlajÌ.
K¡CENÕ LESA
LesnÌci z polesÌ Latovo ˙dolÌ. Vzadu zleva stojÌ hajn˝ Radek Rˆssl,
polesn˝ Jan H¯ebaËka, technik ZdenÏk N˝Ë, hajn˝ v.v. Josef Tylö,
obornÌk a chovatel tet¯ev˘ Bohouö äevc, vep¯edu jsou hajnÌ Petr
V·vra a Radek KracÌk a fo¯tova fenka Dina.
V roce 1994 se lesnÌ z·vody p¯ipojily ke Spr·vÏ KrkonoöskÈho
n·rodnÌho parku (KRNAP) a dnes tvo¯Ì jejÌ v˝znamnou Ë·st.
I d¯ÌvÏjöÌ skeptici uznali, ûe spojenÌ ochran·¯˘ a lesnÌk˘ prospÏlo
les˘m, p¯ÌrodÏ a v neposlednÌ ¯adÏ i lidem. MalÈ lesnickÈ ˙st¯edÌ
p¯i Spr·vÏ KRNAP ve VrchlabÌ koordinuje Ëinnost t¯Ì LesnÌch
hospod·¯stvÌ - v HarrachovÏ, ve VrchlabÌ a v HornÌm MaröovÏ.
TÏm jsou pod¯Ìzena polesÌ skl·dajÌcÌ se z jednotliv˝ch lesnÌch
˙sek˘. VedoucÌm polesÌ je polesn˝ neboli fo¯t, za lesnÌ ˙sek zodpovÌd· lesnÌk Ëili hajn˝. D˘leûitou osobou na polesÌ je i technik,
kter˝ je z·stupcem vedoucÌho a vede velkou Ë·st nezbytnÈ agen-
P¯i kaûdÈ vich¯ici, n·mraze, snÏhovÈ v·nici je krkonoösk˝ hajn˝
neklidn˝ v p¯edtuöe kalamity. PolesÌ Latovo ˙dolÌ bylo v poslednÌch letech postiûeno kalamitou nÏkolikr·t. Dob¯e si pamatujeme polomy p¯i n·mraze na konci roku 1995, kdy hlavnÏ v oblasti
LyseËin a Albe¯ic byly nepr˘jezdnÈ cesty a stromy zp¯etrhaly
elektrickÈ vedenÌ. Jen p˘l roku nato vÏtrn· smröù 7. Ëervence
1996 polomem na nÏkolik t˝dn˘ uzav¯ela silnici mezi K¯iûovatkou a Sp·len˝m Ml˝nem v MalÈ ⁄pÏ. ObÏ kalamity s 23 tisÌci
kubÌky d¯eva dok·zali lesnÌci z Latova ˙dolÌ zpracovat za jeden
rok. HlavnÌ odpovÏdnost za v˝sledky obrovskÈ pr·ce nesli hajnÌ
Petr V·vra a Radek Rˆssl, v jejichû revÌrech vznikly nejvÏtöÌ ökody. Museli zadat pr·ci d¯eva¯˘m, p¯evzÌt od nich vytÏûenÈ d¯evo,
kl·dy podle objemu oËÌslovat, najmout konÏ, traktory a lanovky
pro p¯iblÌûenÌ. Starost o d¯evo skonËila aû jeho naloûenÌm na
n·kladnÌ auto a tÌm expedicÌ k prodeji. Pr˘bÏûnÏ kontrolovali
kvalitu pr·ce, t¯eba i velikost ponechan˝ch suk˘, zp˘sob oloup·nÌ a o¯ez·nÌ ko¯enov˝ch n·bÏh˘. Kalamity postihly p¯edm˝tnÌ
porosty, proto m˘ûeme odhadnout, ûe zdejöÌ hajnÌ museli Ñobslouûitì nejmÈnÏ 50 tisÌc kl·d.
DalöÌ hrozbou lesa je k˘rovec. Mal˝ brouËek, kter˝ vyûÌr· l˝ko
mezi d¯evem a k˘rou, dok·ûe za jedno lÈto vytvo¯it aû Ëty¯i generace. Napad· hlavnÏ v minulosti imisemi oslabenÈ smrky
v porostnÌch stÏn·ch. LesnÌk je osobnÏ zodpovÏdn˝ za zjiötÏnÌ
kaûdÈho k˘rovcovÈho ohniska. NapadenÈ stromy oznaËÌ barvou a datem. ⁄daj zanese do sluûebnÌho denÌku a zajistÌ pok·cenÌ a odkornÏnÌ. Pouze v nejcennÏjöÌ prvnÌ a druhÈ zÛnÏ n·rodnÌho parku mohou napadenÈ stromy z˘stat st·t. P¯Ìpadn·
kontrola snadno zjistÌ nedbalost, proto je sledov·nÌ k˘rovcov˝ch strom˘ hlavnÏ v parnÈm lÈtÏ tÈmϯ dennÌ rutinou vöech
hajn˝ch. JeötÏ p¯ed deseti lety byly lesnickÈ ˙seky skoro dvojn·sobnÈ. Nap¯Ìklad revÌr Josefa Tylöe zaËÌnal na K¯iûovatce
v TemnÈm Dole a konËil na vrcholu SnÏûky. Spr·vnÈ rozhodnutÌ
o zmenöenÌ lesnick˝ch ˙sek˘ i polesÌ p¯ineslo detailnÏjöÌ pÈËi
a tÌm i zlepöenÌ stavu lesa.
V˝öe lesnÌ tÏûby se odvozuje podle p¯Ìr˘stk˘ d¯eva. V souËasnÈ dobÏ se v KrkonoöskÈm n·rodnÌm parku tÏûÌ roËnÏ 120 tisÌc
plnometr˘ d¯eva, to je jen 80% roËnÌho p¯Ìr˘stku hmoty. TÌm se
zvyöujÌ z·soby d¯eva hlavnÏ ve staröÌch porostech. Lesnick˝
desetilet˝ pl·n stanovÌ maxim·lnÌ mnoûstvÌ kubÌk˘, kterÈ se
mohou vytÏûit. P¯ednostnÏ se odeËÌtajÌ kalamitnÌ a v˝chovnÈ
tÏûby. Kdyû se nenaplnÌ celkov˝ pl·n, navrhne polesn˝ i tÏûby
obnovnÌ. Proto obËas vznikajÌ ve zhruba stolet˝ch porostech
mimo prvnÌ a druhou zÛnu ˙zkÈ paseky.
ABY STROMKY ROSTLY
LesnÌk ze äpiË·ku Radek Rˆssl a braka jezevËÌkovit· Dina.
VytÏûenÈ plochy musÌ b˝t podle z·kona do dvou let znovu zalesnÏny. Na polesÌ Latovo ˙dolÌ vyzkouöeli ˙spÏönÏ vöechny
nejnovÏjöÌ postupy obnovy lesa i se zavedenÌm odolnÏjöÌch listn·Ë˘. Proto t¯eba na DlouhÈm h¯ebenu najdete v pro¯edÏn˝ch
porostech podsadby, oplocenky z dr·tÏnÈho pletiva, kterÈ za-
N¡RODNÕ PARK
9
jistÌ stromky na nejlepöÌch lokalit·ch p¯ed okusem zvϯe. Petr
V·vra si pochvaluje dvojsadby, kdy z jednoho mÌsta roste buk
a smrk, jehoû jehliËÌ chr·nÌ listn·Ë proti okusu. Na kalamitnÌch
pasek·ch jsou velmi n·padnÈ zelenÈ plastovÈ ochrany jednotliv˝ch stromk˘, kterÈ schov·vajÌ malÈ javory a buky. Za ˙spÏch
povaûujÌ v˝sadbu odrostl˝ch buk˘ mal˝m bagrem p¯i vylepöov·nÌ d¯Ìve zaloûen˝ch smrkov˝ch monokultur. LÈto p¯in·öÌ oûÌn·nÌ tr·vy kolem mal˝ch stromk˘, podzim zase n·tÏr mlad˝ch
porost˘ p¯Ìpravkem proti jelenÌmu loup·nÌ k˘ry. JeötÏ se nesmÌ
zapomenout vËasnÈ sebr·nÌ semen z vybran˝ch strom˘. Nelehk˝m ˙kolem lesnÌk˘ je pr·ce s lidmi. ÿÌdÌ vlastnÌ zamÏstnance a kontrolujÌ dodavatelskÈ firmy, pro kterÈ organizujÌ v˝bÏrov·
¯ÌzenÌ. I kdyû vÏtöinu pracÌ ohlÌdajÌ jednotlivÌ lesnÌci, hlavnÌm garantem je p¯ece jen polesn˝. Kdo zn· svÏdomitÈho fo¯ta Jana
H¯ebaËku vÌ, ûe on je hlavnÌm str˘jcem ˙spÏch˘ polesÌ Latovo
˙dolÌ.
S FLINTOU PÿES RAMENO
I kdyû se pÈËe o zvϯ a lov trochu schov·v· za pÏstov·nÌm
a tÏûbou lesa, pat¯Ì pro laù·ckÈ lesnÌky mezi Ëinnosti nejmilejöÌ.
Na zaË·tku je zase pr·ce. Pro zvϯ se musÌ kaûdoroËnÏ nasuöit
skoro 300 metr·k˘ sena na louk·ch v HornÌch LyseËin·ch, na
StarÈ Ho¯e v TemnÈm Dole, na PÏnkavËÌm Vrchu a Braunov˝ch
louk·ch ve VelkÈ ⁄pÏ. KromÏ bÏûn˝ch krmelc˘ jsou na polesÌ
dvÏ p¯ezimovacÌ ob˘rky pro jelenÌ zvϯ. Uzav¯enÌm zvϯe na zimu
se v˝raznÏ snÌûily ökody na v˝sadb·ch i staröÌch porostech.
V obou ob˘rk·ch je kaûdoroËnÏ okolo sta kus˘ jelenÌ zvϯe vyûadujÌcÌ dennÌ pÈËi. Za zimu jim hajnÌ kromÏ sena naservÌrujÌ
metrickÈ centy ¯epy, kaötan˘, je¯abin, jablkov˝ch v˝lisk˘, zrnÌ,
v˝ûivn˝ch granulÌ a nezbytnÈ soli. V z·¯Ì p¯i jelenÌ ¯Ìji pat¯Ì k ˙kol˘m lesnÌk˘ i doprovod loveck˝ch host˘. Samotn˝ lov je nejen
z·bavou, ale i povinnostÌ. LesnÌ hospod·¯i nemohou kv˘li obnovÏ lesa p¯ipustit p¯emnoûenÌ jelenÌ zvϯe a tak je pro polesÌ stanoven z·vazn˝ pl·n odst¯elu. VÏtöÌ Ë·st jelenÌ zvϯe ulovÌ p¯i individu·lnÌm lovu, zbytek pak spoleËnÏ v z·vÏru sezÛny v listopadu a v prosinci. Teprve potom mohou zajÌt na to pivo.
Hajn˝ Josef Tylö je vyhl·öen˝m lovcem a bÏhem svÈho Ëty¯icetiletÈho p˘sobenÌ v revÌru pod SnÏûkou doprov·zel mnoho loveck˝ch host˘. Vûdy ˙spÏönÏ. M· radost z lovu v tÏch nejdivoËejöÌch
mÌstech, kde zvϯi z˘st·v· velk· öance lovc˘m uniknout. K takovÈmu lovu pot¯ebuje zdatnÈ partnery. Tenkr·t, asi p¯ed dvaceti lety, si
mohl vybrat ze dvou zahraniËnÌch host˘. Jeden byl huben˝ a druh˝
tlust˝. Ihned se rozhodl pro hubenÈho a uû pl·noval, jak vyzrajÌ na
jelena v pralese na Prost¯ednÌ ho¯e. VidlicovÈho desater·ka mÏl vyhlÌdnutÈho uû p¯ed ¯ÌjÌ, proto neoËek·val û·dn˝ problÈm. Hned prvnÌ öoulaËka uk·zala, ûe se tentokr·t p¯epoËÌtal. Jakmile host vstoupil na uzounkÈ a hrbolatÈ loveckÈ chodnÌËky zaËal se podlamovat.
ProstÏ mu poklesla kolena a uû se s·m nezvedl. Host p¯iznal, ûe m·
kolena nemocn·, ale straönÏ r·d by ulovil jelena na hor·ch. BÏhem
dalöÌch dnÌ musel hajn˝ stokr·t odloûit flintu, hubertus i ruksak, uchopit leûÌcÌho hosta v pase a postavit ho zpÏt na nohy. I p¯esto se
nÏkolikr·t dostali ke zvϯi, aby lovec vûdy v rozhodujÌcÌ chvÌli klesl
k zemi mÌsto jelena. Hajn˝ Josef byl o to neöùastnÏjöÌ, ûe se dozvÏdÏl, jak tlouötÌk bÏh· lÌp neû srnka a ulovil v sousednÌm revÌru jelena. Rozhodl se zmÏnit zp˘sob lovu a zavÈst svÈho hosta na nejlepöÌ
posed. Cestou ho nÏkolikr·t stavÏl na nohy, takûe p¯iöli pozdÏ. VyhlÌdnut˝ desater·k troubil jen kousek od posedu. V polovinÏ ûeb¯Ìku
se host opÏt zlomil. Hajn˝ nevÏdÏl, zda m· nejprve zachraÚovat
zavÏöenÈho p·na nebo sledovat plachou zvϯ. Ticho setmÏlÈho lesa
pro¯Ìzla r·na z kulovnice a jelen z˘stal v ohni. Loveck˝ host mÏl
velkou radost. Kdyû se potom na R˘ûohork·ch oslavoval ˙spÏön˝
lov, tlouötÌk trochu svÈmu kolegovi z·vidÏl kr·snÏjöÌ trofej. Netuöil,
ûe öùastn˝ lovec svÈho jelena nikdy nevidÏl ûivÈho. To z˘stalo tajemstvÌm mezi lovcem a jeho obÏtav˝m hajn˝m.
LesnÌk a obornÌk z »ervenÈho vrchu Josef Tylö p¯ed·v· po
Ëty¯icetiletÈ sluûbÏ sv˘j revÌr Radku KracÌkovi.
KRKONOŠE
MÏsÌËnÌk o p¯ÌrodÏ a lidech z Krkonoö, Jizersk˝ch hor
a PodkrkonoöÌ, vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku, tel. (0438) 285 333, fax 230 95. Objednat lze
u PNS, a.s. nebo na adrese redakce: »asopis Krkonoöe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.
N·vrat od krmelc˘ na »ervenÈm vrchu.
10
PLECHOV… VZPOMÕNKY
AntonÌn Tich˝
Snad v†kaûdÈ rodinÏ se najde krabiËka se zapomenut˝mi pam·tkami z†cest.
Hrst drobn˝ch mincÌ r˘zn˝ch mÏn, nÏkolik zaûloutl˝ch vstupenek, p·r pestrobarevn˝ch muöliËek, hlinÌkov· sv·tostka z†d·vnÈ mari·nskÈ pouti, kdy byla
babiËka jeötÏ docela malou holkou. »astokr·t takÈ plechov· hrom·dka nejr˘znÏjöÌch odznak˘. PravdÏpodobnÏ i nÏjak˝ z†Krkonoö. Nad tÏmi sbÏratelskÈ srdÌËko obzvl·öù poposkoËÌ. A hned v·m ¯eknu proË. Historie raûen· do kovu m·
svÈ p·ny i km·ny. UpomÌnkovÈ p¯edmÏty pat¯Ì spÌö k†tÏm druh˝m. Pr·vÏ proto
je tÏch historick˝ch tak m·lo. S·m pro sebe je dÏlÌm do tematick˝ch okruh˘.
SvÈho Ëasu byly mÛdnÌ kovovÈ p¯ÌvÏsky zavÏöenÈ na barevnÈ öÚ˘rce na opaskovÈm poutku kalhot nebo v†knoflÌkovÈ dÌrce vÏtrovky. Nejrozö̯enÏjöÌ jsou lyûa¯skÈ amulety, zvanÈ Ullry. Ne n·hodou ten sk¯Ìtek na lyûÌch s†lukem a öÌpy
p¯ipomÌn· kresby d·vn˝ch laponsk˝ch lovc˘ z†lyûa¯sk˝ch encyklopediÌ. Opravdu
je to b˘ûek pat¯ÌcÌ do skandin·vskÈ mytologie, kter˝ se stal patronem lyûa¯˘.
P¯ivezli ho k†n·m z·roveÚ s†lyûemi norötÌ instrukto¯i v†pion˝rsk˝ch dob·ch lyûov·nÌ zaË·tkem stoletÌ. »astokr·t je zamÏÚov·n s†vl·dcem Krkonoö. To je vöak
velk˝ omyl. P¯esto je Krakonoö nejËastÏjöÌm n·mÏtem vÏtöiny suven˝r˘ z†hor.
Na p¯ÌvÏscÌch defiluje nekoneËn· ¯ada podob ducha hor. Od komickÈho lesnÌho muûe s†vytrËenou bradkou, p¯ejatÈho z†obraz˘ Moritze Schwinda, p¯es svalnatÈ hromobijce s†kyjem i bez nÏj, po dobr·ckÈho dÏdulu ve zmaËkanÈm mysliveckÈm klobouku. Najdeme tu stylizovanÈ podoby nejzn·mÏjöÌch Krakonoöov˝ch soch z†Trutnova, Jansk˝ch L·znÌ a Ho¯ic, i vÌcemÈnÏ zda¯ilÈ portrÈty letit˝ch p¯edstavitel˘ Krakonoöe - Jind¯icha Buchala a Frantiöka Umlaufa. TakÈ na
tÏchto p¯ÌvÏscÌch byla jejich ochrann· moc zd˘raznÏna vÏtou ÑKrakonoö - vl·dce
hor - tv˘j ochr·nceì nebo z†nÏmËiny neohrabanÏ p¯eloûen˝m r˝mem ÑV hor·ch sv˝ch jsem tv˝m ochr·ncemì. Valn· vÏtöina Ullr˘ i Krakonoö˘ je univerz·lnÌ a volnÏ navazujÌ na dalöÌ skupinu, kter· je uû p¯Ìmo spojena s urËit˝m
mÌstem. S†realistickou peËlivostÌ vykreslenÈ dominanty jsou dnes cenn˝m materi·lem p¯i studiu p˘vodnÌho vzhledu zanikl˝ch bud, p¯estavÏn˝ch hotel˘ Ëi
pobo¯en˝ch rozhleden. Neot¯esiteln˝ prim·t mezi nimi drûÌ motivy SnÏûky. Na
druhÈ stranÏ nej¯idöÌ jsou kompoziËnÏ zvl·dnutÈ veduty mÏst. A ûe se naprosto stejnÈ odraûky vyskytujÌ jak s†nÏmeck˝m tak s†Ëesk˝m textem? Krkonoöe
byly oded·vna dvojjazyËnÈ a obchod je obchod.
Samostatnou kapitolu tvo¯Ì turistickÈ ötÌtky na hole. JeötÏ v†dob·ch ned·vno
minul˝ch byla forteln· vych·zkov· h˘l, pobit· odshora dol˘ turistick˝mi ötÌtky,
nejen oporou na kamenit˝ch cest·ch hor a viditelnou vizitkou turistickÈ aktivity
majitele, ale z·roveÚ, tÈmϯ doslova, p¯ÌruËnÌm pam·tnÌkem. AstronomickÈ poËty
ohnut˝ch plÌök˘, tÈ nejlevnÏjöÌ reklamy, sluËujÌcÌ vöechny p¯edchozÌ n·mÏty,
dnes uû nikdo nespoËÌt·. Na popularitÏ vyhl·öen˝ch mÌst se mnohokr·t p¯iûivili
i majitelÈ nev˝znamn˝ch podnik˘ v†okolÌ, jak dosvÏdËuje nap¯Ìklad ötÌtek
z†Aichelburgu. DostupnÈ suven˝ry z†cest balancovaly vûdycky na hranici k˝Ëe.
Milosrdn˝ Ëas jim s†od¯en˝mi hranami dod·v· hodnotu dokument·rnÌ. VypovÌdajÌ mnohÈ o dobÏ svÈho vzniku. VÏtöinou jsou z†poctivÈho kovu, zhotoveny
podle†kvalitnÌch p¯edloh. I v˝robci bez umÏleck˝ch ambicÌ ctili ¯emeslo. A prodejci? U vÏtöiny z†nich jste si mohli zakoupen˝ ötÌtek vlastnoruËnÏ p¯ibÌt na h˘l
a jeötÏ v·m t¯eba na poËk·nÌ vyryli do p¯ipravenÈho polÌËka datum n·vötÏvy.
IdylickÈ Ëasy zp¯etrhala v·lka. Ani n·sledujÌcÌch Ëty¯icet let budov·nÌ ÑlepöÌch
zÌt¯k˘ì se nevyznaËovalo vyt¯Ìben˝m vkusem. Do v˝roby upomÌnek se prosadila umÏl· hmota a vöudyp¯Ìtomn· ideologie. P¯esto vöak i ten Ñhnusn˝ plech·Ëì
s†ozuben˝m kolem pÏtiletky a zaklÌnadlem doby - ÑHory pat¯Ì pracujÌcÌmì, kter˝ si z†odbor·¯sk˝ch zotavoven odv·ûeli rekreanti v†letech pades·t˝ch, je dnes
takÈ p¯Ìr˘stkem sbÌrky. Ani v souËasnosti nenÌ nabÌdka bohatöÌ. Mezi mnoûstvÌm nevkusn˝ch cetek z·¯Ì jako perly v˝robky prvnÌ ËeskÈ tov·rny na cÌnovÈ
figurky Petra R˝gra. NemyslÌm jen na miniaturnÌ autorskÈ figurky Krakonoöe
nebo r·zovitÈ postaviËky hor·k˘, podle dobov˝ch kreseb z†prvnÌho krkonoöskÈho pr˘vodce od J. K. Hosera. StejnÏ dob¯e se prod·vajÌ i ¯emeslnÏ zda¯ilÈ
repliky historick˝ch p¯ÌvÏsk˘. DÌky, pane tov·rnÌku.
PEC POD SNÃéKOU
11
SnÏûka v budoucnosti
LANOVKA NA SNÃéKU JE PADES¡TILET¡
SbÏratelÈ kuriozit znajÌ nejmÈnÏ sedm r˘zn˝ch kol·ûÌ zachycujÌcÌch SnÏûku v budoucnosti. JistÏ ölo spÌöe o obchodnÌ
trik vydavatel˘ pohlednic, neû o skuteËnÈ p¯edstavy naöich
p¯edk˘. Fantasii ze zaË·tku 20. stoletÌ se nejvÌce p¯iblÌûila stavba lanovÈ dr·hy z Pece na vrchol SnÏûky.
V dubnu 1947 byla vymϯena prvnÌ trasa, podle kterÈ mÏla
dolnÌ stanice lanovky st·t u kapliËky v Ob¯Ìm dole a mezistanice u Ob¯Ì boudy. ProvoznÌ i ochran·¯skÈ d˘vody nakonec
posunuly dr·hu blÌû k centru Pece pod SnÏûkou a na podzim
stejnÈho roku byla zah·jena stavba lanovky na R˘ûovou horu
v dneönÌ trase. Materi·l byl v prudkÈm svahu dopravov·n
pomocnou lanovkou, kter· se osvÏdËila i o rok pozdÏji p¯i
stavbÏ druhÈho ˙seku z R˘ûovÈ hory na SnÏûku. NejtÏûöÌ
operacÌ celÈ stavby byla doprava a uloûenÌ pohonn˝ch Ë·stÌ
a elektromotor˘ do strojovny v mezistanici R˘ûov· hora. Pro
p¯Ìpad v˝padku elekt¯iny tu byl instalov·n i dieselov˝ agreg·t. PrvnÌ, dolnÌ ˙sek m· 19 podpÏr, nejvyööÌ mÏ¯Ì 10 metr˘.
Je dlouh˝ 1560 metr˘ a dvousedaËkov˝ z·vÏs p¯ekon· v˝ökov˝ rozdÌl 424 metr˘ za mÈnÏ neû deset minut. Ve¯ejn˝ provoz na prvnÌm ˙seku zaËal 15. ledna 1949, tedy p¯esnÏ p¯ed
pades·ti lety. V˝stavba druhÈho, hornÌho ˙seku mezi R˘ûovou horou a vrcholem SnÏûky trvala jeötÏ dalöÌch devÏt mÏsÌc˘. PrvnÌ hostÈ vyjeli aû na SnÏûku 10. listopadu 1949. Traù
druhÈho ˙seku konËÌ ve v˝öce 1595 metr˘ nad mo¯em, p¯ekon·v· p¯ev˝öenÌ 251 metr˘ a je dlouh· bezm·la 2 kilometry.
HornÌ jÌzda trv· 13 a p˘l minuty, od nasednutÌ v Peci pod
SnÏûkou jste na vrcholu nejvyööÌ ËeskÈ hory za 25 minut.
Cel˝ systÈm visutÈ lanovky byl vyroben v TransportÏ Chrudim na z·kladÏ zakoupenÈ licence öv˝carskÈ firmy Rollísche
Eisenverke (Von Roll) a pracuje spolehlivÏ cel˝ch pades·t
let. Za tu dobu vyvezla lanovka aû na vrchol SnÏûky nejmÈnÏ
5 miliÛn˘ host˘, na R˘ûovou horu jistÏ mnohem vÌce.
P¯i jÌzdÏ projedete t¯i klimaticko - vegetaËnÌ p·sma. Cel˝
dolnÌ ˙sek proch·zejÌcÌ R˘ûov˝m dolem je v mont·nnÌm stup-
ni s horsk˝m lesem. Hned za mezistanicÌ na R˘ûovÈ ho¯e
zaËÌn· subalpÌnskÈ p·smo s kosod¯evinou, kterÈ za sedmn·ctou podpÏrou lanovky p¯ech·zÌ v kamenitÈ hole alpÌnskÈho p·sma. RozdÌl mezi dolnÌ a hornÌ stanicÌ nenÌ jen
v ˙bytku vegetace, ale p¯edevöÌm aû v radik·lnÌm snÌûenÌ teploty. P¯esto se nÏkdy v zimÏ Ëi na podzim stane, ûe je naho¯e
tepleji neû dole a za takov˝ch dn˘ inverznÌho poËasÌ b˝vajÌ i nejkr·snÏjöÌ rozhledy. NejvÏtöÌm z·ûitkem b˝v· v˝jezd
z ˙dolÌ plnÈho mrak˘ do proz·¯enÈ horskÈ krajiny. Jen musÌte mÌt ötÏstÌ na poËasÌ. Jak bude na vrcholu SnÏûky se dozvÌte jiû v dolnÌ stanici, kde je na tabuli vûdy uvedena nejen
teplota, ale hlavnÏ sÌla vÏtru na R˘ûovÈ ho¯e i na vrcholu.
Vûdy si s sebou vezmÏte teplÈ obleËenÌ. VÌtr je hlavnÌm limitujÌcÌm prvkem provozu hornÌho ˙seku. Kdyû naho¯e fouk·
vÌce neû 15 metr˘ za sekundu, lanovka z bezpeËnostnÌch
d˘vod˘ stojÌ. Podle smÏru, sÌly a n·razovosti vÏtru zkuöen˝
lanovk·¯ p¯esnÏ pozn·, kdy je t¯eba hornÌ a zcela v˝jimeËnÏ
i dolnÌ ˙sek zastavit. To pak musÌte z R˘ûovÈ hory pÏöky, ale
vϯte, ûe hlavnÌ v˝ökov˝ rozdÌl jste jiû lanovkou p¯ekonali. V lÈtÏ
trv· v˝stup z mezistanice v pr˘mÏru 40 minut, v zimÏ o nÏco
dÈle.
Celkem je na lanovce zamÏstn·no 30 lidÌ. Sluûbu konajÌ
i v noci, takûe obsluha je na lanovce nep¯etrûitÏ cel˝ch pades·t let. SmÏny se st¯ÌdajÌ vûdy po dvou dnech a na vöech
t¯ech stanicÌch je ve sluûbÏ celkem deset aû dvan·ct lidÌ.
NejtÏûöÌ je sluûba naho¯e na SnÏûce. Lanovk·¯i sem musÌ
dorazit a vyst¯Ìdat kolegy za kaûdÈho poËasÌ, aù se jezdÌ nebo
kv˘li v·nici lanovka stojÌ. Kaûd˝ z pos·dky hornÌ stanice proûije na SnÏûce celou t¯etinu roku. Vy p¯ijdete do styku s pr˘vodËÌm a pokladnÌ, ale stejnÏ n·roËn· je i funkce strojnÌka,
elektrik·¯e, vedoucÌho technika a n·ËelnÌka. V zimnÌ sezÛnÏ
je lanovka v provozu dennÏ kaûdou celou hodinu od 8 do 18
hodin, p¯i velkÈm z·jmu i nep¯etrûitÏ. Kaûd˝ lich˝ t˝den je
v pondÏlÌ, kromÏ sv·tk˘ a v˝znamn˝ch dn˘, z d˘vodu ˙drûby zav¯eno.
M¡JOV› Z¡VOD
12
13
O LYéAÿÕCH Z PECE POD SNÃéKOU
Jako i jinde v KrkonoöÌch, prvnÌ lyûe dostali od majitele
panstvÌ hrabÏte Rudolfa Czernin-Morzina pro svou pot¯ebu
zdejöÌ hajnÌ. Polesn˝ Hugo Voreith se vöak nikdy lyûovat
nenauËil a snad i proto byl pozdÏji velk˝m odp˘rcem
zimnÌch sport˘. Ale jejich obrovskÈmu rozmachu stejnÏ
nemohl zabr·nit. SkromnÈ lyûa¯skÈ zaË·tky v Peci velmi
oûivil truhl·¯ Franz Mitlˆhner z dneönÌ boudy Pod
StudniËnou. Jako spr·vn˝ ¯emeslnÌk vyrazil na vandr do
svÏta. Tam se nauËil oh˝bat tvrdÈ d¯evo a kdyû se v roce
1903 vr·til, zaËal vyr·bÏt pravÈ jasanovÈ lyûe. Brzy vytlaËily
r˘zn· ohnut· smrkov· prkÈnka Ëi d˝hy ze sud˘ a staly se
pod znaËkou ÑMitlˆhner Riesenhainì velmi vyhled·van˝mi.
Ve stejnÈ dobÏ vznikl z popudu peck˝ch sportovc˘ spolek
zimnÌch sport˘ Aupatal (⁄pskÈ ˙dolÌ). V roce 1904 byla
ustavena na sch˘zi v HospodÏ Na Peci mÌstnÌ poboËka
Riesenhain (Ob¯Ì les), kter· ve stejnÈm roce uspo¯·dala
v obci prvnÌ lyûa¯skÈ z·vody pro dospÏlÈ. Jen o nÏco
pozdÏji zaËaly dÌky pochopenÌ mÌstnÌho uËitele Rudolfa
Hoffmanna i dÏtskÈ z·vody. Teprve z mal˝ch jezdc˘ vyrostli
dob¯Ì z·vodnÌci, kte¯Ì se mohli mϯit s krkonoöskou, Ëeskou
a pozdÏji i svÏtovou lyûa¯skou elitou. A vyr˘stajÌ tu dodnes.
PrvnÌm velk˝m lyûa¯em z Pece byl Josef Adolf ze
Zahr·dek, kde pozdÏji postavil dneönÌ »apkovu boudu.
Vynikl v bÏhu na lyûÌch a v z·vodÏ sdruûenÈm, kde se jako
prvnÌ vyrovnal neporaziteln˝m Nor˘m. V roce 1923 se stal
mistrem »eskoslovenska i NÏmecka a v roce 1924 skonËil
za Seve¯any sedm˝ na prvnÌ zimnÌ olympi·dÏ v Chamonix.
O rok pozdÏji v z·vodÏ sdruûenÈm vybojoval na mistrovstvÌ
svÏta st¯Ìbrnou medaili. Stal se pro vöechny mÌstnÌ kluky
velk˝m vzorem, ale jen Gustl Berauer jej dok·zal p¯ekonat.
Gustl zaËÌnal jako sjezda¯, aû se p¯es Ëty¯kombinaci stal
skvÏl˝m sdruûen·¯em. Byl v˝born˝ bÏûec, ale slaböÌ
skokan. Skoky vylepöil teprve pod vedenÌm norskÈho
trenÈra a v roce 1939 vyhr·l jako v˘bec prvnÌ ne Nor mistrovstvÌ svÏta. To byl obrovsk˝ ˙spÏch. Je jen ökoda, ûe se
velkÈho ˙spÏchu obyËejnÈho kluka z Krkonoö chopila
nacistick· propaganda, kter· p¯edznamenala i Berauerovo
neötÏstÌ. Ve v·lce p˘sobil jako lyûa¯sk˝ instruktor a p¯iöel o
nohu.
Lyûa¯sk˝ klub Pec vznikl hned v lÈtÏ v roce 1945. Vûdyù
vÏtöina nov˝ch obyvatel si vybrala Pec pr·vÏ pro l·sku
k lyûov·nÌ. I kdyû se tu hned od prvnÌ zimy z·vodilo, novÌ
mist¯i museli teprve vyr˘st. StejnÏ jako v poË·tcÌch lyûov·nÌ
bylo nejd˘leûitÏjöÌ podchytit dÏti ve ökolnÌm vÏku. Byli to
uËitelÈ, v Peci Miloslav Sochor, v Jansk˝ch L·znÌch Jan
VojtÏch a v Mlad˝ch Buk·ch Ivan HrabÏ, kte¯Ì ve sv˝ch
ökol·ch zavedli ÑpovinnÈì lyûov·nÌ. DÌky tomu se dÏti
z v˝chodnÌch Krkonoö brzy prosadily mezi nejlepöÌmi
v »eskoslovensku. Ze staröÌ generace to byl sdruûen·¯
Wolfgang Berger a sjezda¯i Rudolf Fiala, Josef Schaib
i Ji¯ina Hejcmanov· z mladöÌch potom brat¯i Old¯ich,
Richard a ZbynÏk Vo¯echovötÌ, Miloslava KubÌnov·, Hana
a D·öa Luczkovy, Alena Gl·zrov·, Duöan Porubsk˝, Franta
KolÌn, Petr Kakeö, Ivan Sochor a hlavnÏ jeho bratr Miloslav
Sochor. Ti vöichni pat¯ili k naöÌ lyûa¯skÈ elitÏ, vyhr·vali
dom·cÌ mistrovskÈ tituly, Miloslav Sochor dok·zal
z peck˝ch sjezdovek proniknout do sjezda¯skÈ svÏtovÈ
öpiËky.
V polovinÏ sedmdes·t˝ch let bylo v Peci pod SnÏûkou
otev¯eno pro mÌstnÌ i p¯espolnÌ talentovanÈ dÏti trÈninkovÈ
st¯edisko ml·deûe. TrenÈr AntonÌn Mezera tu vychoval
nÏkolik mistr˘ republiky ve vöech sjezda¯sk˝ch kategoriÌch.
NÏkte¯Ì se prosadili i na mezin·rodnÌ ˙rovni, nap¯Ìklad Dita
Koulov· z VelkÈ ⁄py byla druh· na mistrovstvÌ svÏta û·k˘.
I dnes m˘ûete na sjezdovce Javor vidÏt û·ky i juniory p¯i
kaûdodennÌm trÈninku. HlavnÌ peck· ûelÌzka v ohni jsou
nynÌ dvÏ mÌstnÌ dÌvky - Michala KleËkov· a Kate¯ina Sittov·.
Aù jim to frËÌ.
Hned p¯i zaË·tcÌch lyûov·nÌ horalÈ poznali, ûe jim zimnÌ
sporty mohou pomoci p¯i obûivÏ. P¯ed zavedenÌm lyûÌ hostÈ
do Krkonoö v zimÏ nejezdili a ûivobytÌ chud˝m horsk˝m
zemÏdÏlc˘m vylepöovali jen letnÌ turistÈ. JeötÏ p¯ed prvnÌ
svÏtovou v·lkou se situace obr·tila a od tÏch dob do Pece
pod SnÏûkou za lyûov·nÌm jezdÌ ve Ëty¯ech zimnÌch
mÏsÌcÌch mnohem vÌce host˘, neû ve zbylÈ Ë·sti roku.
Lyûov·nÌ dalo mÌstnÌm lidem pr·ci a Ëasto i celoûivotnÌ
l·sku. Asi nepozn·te, ûe v·s v pensionu, v obchodÏ, na
vleku, v lyûa¯skÈ ökole Ëi v servisu obsluhuje mistr Ëi
mistrynÏ republiky, pop¯ÌpadÏ jin˝m vav¯Ìnem ovÏnËen˝
lyûa¯sk˝ öampiÛn. Ani to nenÌ d˘leûitÈ, ale snad v·s potÏöÌ
vÏdomÌ, ûe zdejöÌ lidÈ lyûovat umÌ a lyûov·nÌ rozumÌ.
Ze SnÏûky je kr·sn˝ kruhov˝ rozhled. Nej˙chvatnÏjöÌ scenÈrii
vytv·¯Ì hlubok˝ Ob¯Ì d˘l a strmÈ sr·zy protÏjöÌ StudniËnÌ hory.
Aû budete st·t na vrcholu, dob¯e si prohlÈdnÏte protisvah
v ledovcem vytvo¯enÈ ⁄pskÈ j·mÏ. Tady se v pr˘bÏhu t¯iceti
let jezdil lyûa¯sk˝ z·vod, kter˝ sv˝m profilem nem· v »eskÈ
republice obdoby.
SoutÏû, kter· se jezdila vûdy prvnÌ kvÏtnovou nedÏli,
vymyslel vrchlabsk˝ tov·rnÌk Quido Rotter jun., kter˝
spoleËnÏ s hospod·¯em z LuËnÌ boudy Herbertem Beutelem
po¯·dal pod hlaviËkou Spolku nÏmeck˝ch lyûa¯˘ vöechny
roËnÌky p¯ed 2. svÏtovou v·lkou. PrvnÌ z·vod se jel v roce
1928 za ˙Ëasti jeden·cti p¯ednÌch krkonoösk˝ch jezdc˘
z obou stran hor. Vyhr·l Gerhard Zinecker z Petrovky a p¯iöli
se sem podÌvat dva div·ci. Z·vod byl vÌce sjezdem, neû ob¯Ìm
slalomem a zaËÌnal u kamennÈ mohyly p¯Ìmo na vrcholu
StudniËnÌ hory. Po mÌrnÈm zaË·tku jezdci dojeli na hranu
⁄pskÈ j·my, kde se sklon tratÏ prudce svaûoval na dno Ob¯Ìho
dolu. Parametry z·vodu byly ˙ctyhodnÈ: dÈlka 2 kilometry
a v˝ökov˝ rozdÌl 500 metr˘. Willy Mˆhwald z VrchlabÌ jednou
letÏl z hornÌ hrany cel˝ch 50 metr˘. To byl na d¯evÏn˝ch lyûÌch
bez ocelov˝ch hran ˙ctyhodn˝ v˝kon, obzvl·öù kdyû Willy
tehdy vyhr·l. KvÏtnov˝ termÌn z·vod˘ zakladatelÈ vybrali
i s ohledem na bezpeËnost ˙ËastnÌk˘, protoûe v pravÈ zimÏ
je ⁄psk· j·ma ohroûov·na snÏhov˝mi p¯evisy a lavinami.
V roce 1934 po¯adatelÈ M·jov˝ z·vod rozö̯ili o slalom a tÌm
i o alpskou kombinaci. Slalomovou traù stavÏli z·padnÏ od
LuËnÌ boudy v ⁄dolÌ BÌlÈho Labe na ˙boËÌ KozÌch h¯bet˘.
V tu dobu se soutÏûe staly lidov˝m festivalem zimnÌch sport˘
za ˙Ëasti zahraniËnÌch z·vodnÌk˘ a stovek div·k˘ (fotografie
na stranÏ 27). Od samÈho poË·tku sportovci M·jov˝ z·vod
ctili jako ukonËenÌ lyûa¯skÈ sezÛny ve stylu dneönÌho
ÑPoslednÌho maz·nÌì. Proto sem nap¯Ìklad v roce 1936 po
olympijsk˝ch hr·ch v GA-PA kv˘li z·vodÏnÌ i z·bavÏ p¯ijela
lyûa¯sk· esa jako Ëtrn·ctin·sobn· mistrynÏ svÏta, olympijsk·
vÌtÏzka ve slalomu a kombinaci fenomen·lnÌ nÏmeck·
slalom·¯ka Christl Cranzov·, olympijsk˝ vÌtÏz ve stejn˝ch
disciplÌn·ch Franz Pfn¸r, pozdÏjöÌ mistr svÏta Rakuöan Pepi
Jennewein. V Ob¯Ìm dole se p¯edvedli i skvÏlÌ sjezda¯i Guzzi
a Heli LantschnerovÈ z Innsbrucku, kter˝m se podle
Ëerven˝ch svetr˘ ¯Ìkalo ÑrudÌ Ô·blovÈì, z·stupci slavnÈ
lyûa¯skÈ ökoly z Kitzb¸hlu s Jackem Lacknerem i nejlepöÌ
krkonoöötÌ jezdci v Ëele s bratry Gustlem a Otto Berauerov˝mi.
Hned po druhÈ svÏtovÈ v·lce byla tradice z·vodu
obnovena. PrvnÌ slalom a sjezd se jel ve dnech 4. a 5. kvÏtna
1946 pod nov˝m jmÈnem Z·vod 5. kvÏtna. Tehdy zvÌtÏzili
osmin·sobn· mistrynÏ »eskoslovenska R˘ûena Beihauerov·
a reprezentant Luboö Brchel. Z·vod po¯·dal Lyûa¯sk˝ klub
Pec spolu se Svazem lyûa¯˘ R»S a aû v roce 1948 se jim
poda¯ilo p¯ivÈst na start i jezdce z Rakouska. V novÏ
pojmenovanÈm Z·vodÏ osvobozenÌ vyhr·li ËeskoslovenötÌ
mist¯i Alexandra Nekvapilov· a AntonÌn äponar, RakuöanÈ
skonËili druzÌ. V d˘sledku politick˝ch zmÏn to byla
mezin·rodnÌ ˙Ëast poslednÌ. V dalöÌch patn·cti letech novÌ
organiz·to¯i z Lyûa¯skÈ sekce okresnÌho v˝boru »S
tÏlov˝chovy v TrutnovÏ po¯·dali jarnÌ lyûa¯skÈ kl·nÌ kv˘li
snÏhov˝m podmÌnk·m uû v dubnu a nÏkolikr·t i mimo Ob¯Ì
d˘l. PoslednÌ Z·vod osvobozenÌ se mÏl jet poË·tkem 60. let
na svazÌch nad Modr˝m dolem, ale kv˘li snÏhovÈ v·nici byl
tÏsnÏ p¯ed startem zruöen. Druûstvo ûen se spolu s pozdÏji
slavn˝m Miloslavem Sochorem, kter˝ tu v û·kovsk˝ch letech
jezdil p¯edjezd, vydalo kolem kapliËky k LuËnÌ boudÏ. Vöichni
ve v·nici zabloudili, nÏkolikr·t st·li na snÏhov˝ch p¯evisech
nad Ob¯Ìm dolem, aû je po öesti hodin·ch znaËnÏ vysÌlenÈ
naölo z·chrannÈ druûstvo HorskÈ sluûby.
Dnes je oblast ⁄pskÈ j·my v prvnÌ zÛnÏ n·rodnÌho parku
a lyûov·nÌ tu nenÌ dovoleno. V Peci pod SnÏûkou vznikly
modernÌ lyûa¯skÈ vleky a sjezdovky a jen m·lokdo tuöÌ, kde
vöude se d¯Ìve z·vodilo. O to cennÏjöÌ jsou starÈ odznaky,
let·ky a dokonce zrc·tka s vyznaËenu tratÌ kvÏtnovÈho
z·vodu cennou souË·stÌ kaûdÈ sbÌrky krkonoösk˝ch
pam·tek. U p¯Ìleûitosti z·vod˘ vyölo i nÏkolik r˘zn˝ch
pohlednic, na kter˝ch je vidÏt, kudy se naöi p¯edch˘dci neb·li
na obyËejn˝ch d¯evÏn˝ch lyûÌch pustit. Tu z roku 1936 jsme
pro v·s p¯etiskli.
LYéAÿSK› ARE¡L
16
SKI PEC
TECHNICK› SNÕH
POPRV… V PECI POD SNÃéKOU
POZOR ROLBA!
NECHYTEJ NA TRASE UNAäE»
NELYéUJ MIMO SJEZDOVKU
DÕTÃ POUZE NA LYéÕCH
LYéE VE SMÃRU
PÿI P¡DU RYCHLE USTUP
NED¡VEJ UNAäE» MEZI NOHY
ÿAœTE SE DO DVOJIC
PÈËe o sjezdovky nezaËÌn· aû s prvnÌm snÏhem, ale uprost¯ed
lÈta. Vöechny lyûa¯skÈ terÈny v are·lu SKI Pec jsou pravidelnÏ
upravov·ny speci·lnÌ mulËovacÌ sekaËkou. Ta m· n·hon na
vöechna Ëty¯i kola a tak zvl·dne i nejprudöÌ mÌsta. DÌky tomu
na sjezdovk·ch v Peci zaËÌn· lyûa¯sk· sezÛna a kvalitnÌ
lyûov·nÌ i na nÏkolika centimetrech snÏhu. Tuto zimu uû 7.
listopadu 1998.
⁄plnÏ poprvÈ se v Peci vyr·bÌ na sjezdovce Javor technick˝,
tedy umÏl˝ snÌh. Na pÏti odbÏrn˝ch mÌstech se modernÌ
snÏhov· dÏla napojujÌ na zdroj vody a p¯i mrazivÈm poËasÌ
dok·ûou rozst¯ikovat vodu tak jemnÏ, ûe se mÏnÌ na snÌh.
DÏlo se p¯emisùuje po sjezdovce, aû se zasnÏûÌ poûadovan·
plocha. DalöÌ novinkou je nejmodernÏjöÌ rolba s p¯ednÌ frÈzou,
kter· dok·ûe p¯efoukat vyroben˝ snÌh na vÏtöÌ plochu Ëi na
vyd¯en· mÌsta. TÌm se zlepöily ˙seky sjezdovek s nejvÏtöÌ
koncentracÌ lyûa¯˘, nap¯Ìklad dojezdy a nejprudöÌ polohy
svah˘. Oba lyûa¯skÈ vleky Javor pravdÏpodobnÏ slouûÌ
poslednÌ zimu. P¯i p¯estavbÏ tu bude z·roveÚ zavedeno
rozs·hlejöÌ zasnÏûov·nÌ a takÈ osvÏtlenÌ pro veËernÌ lyûov·nÌ.
DennÌ n·vötÏvnÌci, kte¯Ì p¯ijeli lyûovat do are·lu SKI Pec,
nejËastÏji vyuûÌvajÌ parkoviötÏ Zelen˝ Potok. Odbavov·nÌ na
vöech t¯ech parkoviötÌch v Peci pod SnÏûkou je napojeno na
poËÌtaË. P¯ed vjezdovou z·vorou zm·Ëknete tlaËÌtko na
v˝dejnÌm stojanu. Vydan˝ lÌstek s vyznaËen˝m datem, Ëasem
i mÌstem parkov·nÌ dob¯e uschovejte. Z parkoviötÏ vede jedin˝
v˝jezd p¯es odbavovacÌ z·voru, u kterÈ v·m obsluha na
z·kladÏ p¯edloûenÈho parkovacÌho lÌstku vyd· po proplacenÌ
poËÌtaËem vystaven˝ ¯·dn˝ daÚov˝ doklad. ZaplatÌte za
kaûdou zapoËatou hodinu podle cenÌku parkovnÈho.
Novinkou je bezplatn˝ zkuöebnÌ provoz skibusu, kter˝ jezdÌ
v dobÏ od 8 do 17 hodin mezi Velkou ⁄pou a lyûa¯sk˝m
vlekem Javor a mezi hotelem Horizont a Javorem. Na vÏtöÌ
vzd·lenost v·s odveze i p¯iveze skibus - 4x4 taxi (tel. 0603
476112).
Informace o provozu lyûa¯skÈho st¯ediska a stavu sjezdovek
zÌsk·te i prost¯ednictvÌm poËÌtaËovÈ sÌtÏ Internet pod adresou
www.krkonose-net.cz/pec. DennÏ je od 8.00 do 8.30 na
televiznÌm kan·le »T2 vysÌl·na v p¯ÌmÈm p¯enosu
Panoramatick· kamera se z·bÏry z hlavnÌch lyûa¯sk˝ch
center, tedy i z Pece pod SnÏûkou. Je tu dob¯e vidÏt nejen
vysnÏûenÌ sjezdovek, ale takÈ aktu·lnÌ poËasÌ i na h¯ebenech
hor. Z·bÏry jsou doplnÏny titulky s ˙daji o teplotÏ, rychlosti
vÏtru, v˝öce snÏhu a provozu lyûa¯skÈho are·lu.
Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat¯Ì mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈ
terÈny v »eskÈ republice. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlce
tÈmϯ 7500 metr˘ p¯epravÌ 8100 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏ
n·roËnÈ a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌm
provozem perfektnÏ upraveny t¯emi modernÌmi rolbami.
V lyûa¯skÈm are·lu je odbavovacÌ systÈm s magnetick˝mi
kartami, kter˝ umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdenek
a z·roveÚ lyûov·nÌ na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. Pro veËernÌ
lyûov·nÌ s umÏl˝m osvÏtlenÌm, kterÈ je v cenÏ dennÌ jÌzdenky,
jsou v provozu vleky Zahr·dky III a ESO na VysokÈm Svahu,
podle z·jmu aû do 21 hodin.
V are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈ
z·chody, skiservis a p˘jËovny lyûÌ, rychl· obËerstvenÌ
i restaurace. Vöechny sjezdovky jsou p¯i provozu vlek˘ pod
dohledem HorskÈ sluûby. V celÈm are·lu je dobr˝ sign·l
mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas a Eurotel.
Fitness
1 jÌzda
17
HlavnÌ sezÛna
Mimo sezÛna
24. 12. 1998 - 5. 4. 1999
15. 11. 1998 - 23. 12. 1998
6. 4. 1999 - 2. 5. 1999
dospÏlÌ
dÏti
dospÏlÌ
dÏti
40
40
40
40
dop. 9 - 13 hod.
220
170
170
120
od 11 hod.
320
220
290
190
od 12 hod.
290
200
260
170
od 13 hod.
270
180
230
150
od 14 hod.
250
170
210
140
veËer 16-21 hod.
140
120
140
120
1 den
350
250
320
220
2 dny
610
370
510
320
3 dny
850
490
690
400
4 dny
1080
620
860
480
5 dn˘
1290
740
1020
550
6 dn˘
1450
830
1160
620
7 dn˘
1600
910
1270
680
5 ze 6
1350
800
1080
610
6 ze 7
1500
890
1220
680
sezÛna
6000
4000
6000
4000
Pozn·mka: Ceny v KË a vËetnÏ DPH, dÏti do 10 let, senio¯i
od 70 let. Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky na kter˝koliv den
(p¯edprodej). Pokladny jsou otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌm
provozu, na sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete vlastnÌ fotografii,
provozovatel vlek˘ si vyhrazuje pr·vo uzav¯Ìt vleky a sjezdovky
p¯i provoznÌch poruch·ch, nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padku
elekt¯iny a podobnÏ (v tÏchto p¯Ìpadech nevznik· pr·vo na
vr·cenÌ jÌzdnÈho). Z·kaz lyûov·nÌ mimo upravenÈ sjezdovky
nenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm lyûa¯˘, ale nezbytn˝m opat¯enÌm
pro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek (p¯edevöÌm na Javoru
a HnÏdÈm Vrchu).
1 Javor I
- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 1019 m, p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 900 osob/hod.,
st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
2 Javor II
- vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, kap.560 os.
3 HnÏd˝ Vrch
- samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1194 m,
p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
4 Vysok˝ Svah (Smrk)
- vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e, dÈlka 812 m,
p¯ev˝öenÌ l50 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka
5 Zahr·dky I
- vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m,
p¯ev˝öenÌ 225 m, kap. 670 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
6 Zahr·dky II
- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80 m, kap. 560 os., st¯ednÏ n·roËn·
sjezdovka
7, 8 Klondike I a II
- samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka
9 Zahr·dky III (U lesa)
- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka,
veËernÌ lyûov·nÌ
10 Na muldÏ
- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏ
n·roËn· sjezdovka
11/ ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro
1 lyûa¯e, dÈlka 320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os.,
st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ.
SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Frantiöek
Vambera, tel. informace (0439) 96 2380 (796 280), vedenÌ
are·lu 96 2475 (novÈ 796 375), 96 2385 (796 285), fax 96
2498 (796 498), provoznÌ doba 9 - 16 hodin, od 15.2.1999
do 16.30, www.krkonose-net.cz/pec.
MEZI PECÕ POD SNÃéKOU
A äPINDLEROV›M ML›NEM
⁄plnÏ nejsnadnÏji se mezi dvÏma lyûa¯sk˝mi
centry na bÏûk·ch p¯esunete po klasickÈ trati
p¯es LiöËÌ horu. JeötÏ rychleji to zvl·dnete, kdyû velkou Ë·st
stoup·nÌ p¯ekon·te lyûa¯sk˝m vlekem HnÏd˝ Vrch, od jehoû
hornÌ stanice je to na LiöËÌ louku a pak LiöËÌ horu jen kousek
cesty. Od Bufetu Na rozcestÌ pojedete p¯es KlÌnovÈ boudy
hornÌ, zimnÌ cestou v upravenÈ stopÏ aû na Pl·Ú. Dol˘ do
äpindlerova Ml˝na sjedete po modrÈ, turistickÈ sjezdovce.
Ne kaûd˝ spÏch·, proto m˘ûeme zvolit sice delöÌ, ale mnohem zajÌmavÏjöÌ trasu. Z Pece pod SnÏûkou vystoup·me od
Javoru po z·sobovacÌch cest·ch k osadÏ HnÏd˝ Vrch. Od
hotelu Banka se d·me doleva po öirokÈ sv·ûnici, kter· n·s
provede nad Zelen˝m dolem s kr·sn˝m v˝hledem na hlavnÌ
krkonoösk˝ h¯eben aû k luËnÌ enkl·vÏ Severka (hospoda
s medvÏdÌm mlÈkem). D·l zelenÏ znaËen· ˙zk· cesta dlouho stoup· zalesnÏn˝m ˙boËÌm LiöËÌ hory aû k Bufetu Na rozcestÌ (samoobsluûn˝ bufet). K V˝rovce (restaurace) pojedeme pohodlnÏ po vrstevnici, zato v˝stup do sedla LuËnÌ hory
b˝v· Ëasto kv˘li zmrzlÈmu snÏhu a silnÈmu vÏtru nep¯Ìjemn˝. V sedle se zav·tou kapliËkou se dlouho nezdrûÌme a rychle
sjedeme k LuËnÌ boudÏ. To je vûdy dobrÈ mÌsto ke kr·tkÈ
zast·vce, v p¯ÌzemÌ byl obnoven star˝ bufet. D·l jedeme podÈl tyËovÈho znaËenÌ smÏrem k MalÈmu äiö·ku. Tato zajÌmav· cesta p¯es velkou »ertovu louku je otev¯en· jenom
v zimÏ a za dobr˝ch snÏhov˝ch podmÌnek. P¯ejedeme st·tnÌ
hranici a po polskÈ stranÏ hlavnÌho krkonoöskÈho h¯betu sjedeme ke äpindlerovce (restaurace). JeötÏ chvÌli pojedeme
po hraniËnÌ cestÏ, neû tÏsnÏ p¯ed Petrovkou uhneme doleva
k MoravskÈ boudÏ. Odtud sjedeme po hlavnÌ cestÏ p¯es Davidovy boudy do äpindlerova Ml˝na. TÈmϯ celodennÌ t˙ra je
stejnÏ n·roËn· i v opaËnÈm smÏru. Vyh˝b· se nebezpeËn˝m lavinov˝m svah˘m a ledov˝m sr·z˘m. Takov˝mi mÌsty
jsou p¯i tuh˝ch zim·ch mezi PecÌ a äpindlerov˝m Ml˝nem
p¯edevöÌm Dlouh˝ d˘l a ⁄dolÌ BÌlÈho Labe.
MILOSLAV SOCHOR
PORAZIL GUSTAVA THOENIHO
18
PENSION LESNÕ PRAMEN
MEDVÃDÕ ML…KO NA SEVERCE
NejvÏtöÌ Ë·stÌ centra mÏsta Pec pod SnÏûkou je Velk· Pl·Ú,
s dominantnÌm hotelem Horizont a pestrou ök·lou vÏtöinou p˘vodnÌch horsk˝ch dom˘. ⁄plnÏ naho¯e, p¯i cestÏ
vedoucÌ k Richterov˝m boud·m a d·l k V˝rovce a LuËnÌ
boudÏ najdete modernÌ pension LesnÌ pramen. Je odtud
kr·sn˝ v˝hled na zimnÌ st¯edisko i sjezdovky Javor, Zahr·dky a HnÏd˝ Vrch. Rodina Libora VodseÔ·lka poskytuje jiû nÏkolik let kvalitnÌ sluûby, kterÈ ocenÌ nejen rodiny
s dÏtmi, ale i sportovnÌ skupiny a jinÈ party. LesnÌ pramen
nabÌzÌ po cel˝ rok 2, 3 a Ëty¯l˘ûkovÈ pokoje. Celkov· kapacita domu je maxim·lnÏ 35 l˘ûek, ale k pensionu novÏ
pat¯Ì i sousednÌ bouda Pod lesem, ËÌmû se v˝raznÏ zvyöuje vaöe moûnost zÌskat tu ubytov·nÌ i v hlavnÌ sezÛnÏ.
Pokoje v obou domech jsou vybaveny sprchou nebo vanou a toaletou. VeËe¯e zaloûen· p¯edevöÌm na jÌdlech ËeskÈ
kuchynÏ se skl·d· z polÈvky, hlavnÌho chodu a sal·tu Ëi
kompotu. SnÌdani dostanete ve formÏ övÈdskÈho stolu.
Vedle neku¯·ckÈ jÌdelny se satelitnÌ TV najdete bar s toËen˝m pivem z Kruöovic.
Libor VodseÔ·lek sv˝m host˘m poradÌ s programem
a podle z·jmu dohodne lyûa¯skÈho instruktora Ëi p˘jËenÌ
lyûa¯skÈho vybavenÌ a jeötÏ se slevou. SanÏ a dÏtskÈ boby
jsou k dispozici p¯Ìmo v boudÏ. K LesnÌmu pramenu zajedete autem po cel˝ rok, pouze p¯i vÏtöÌch p¯Ìvalech snÏhu
budete muset p¯ed v˝jezdem na vlastnÌ vyfrÈzovanÈ parkoviötÏ nasadit snÏhovÈ ¯etÏzy. Cena vaöeho pobytu se
nezvyöuje o parkovnÈ. LetnÌ hostÈ se mohou kromÏ kr·snÈ okolnÌ p¯Ìrody (jen kousek odtud zaËÌn· vych·zka do
malebnÈho ZelenÈho dolu) tÏöit i na posezenÌ na terase
pod sluneËnÌky s k·vou, Ëesk˝mi buchtami, bor˘vkov˝m
kol·Ëem Ëi poh·rem. Je tu i mal˝ bazÈn.
Je tomu uû p¯es pades·t let, kdy Dr. Votava p¯ezdÌvan˝ FixÌn
p¯iöel zcela promrzl˝ do horskÈ boudy Severka a poû·dal pana
dom·cÌho V·clava Luczku o pomoc: ÑV·clave, sva¯ mi mlÌko,
dej do nÏj kus medu a velk˝ho frùana rumu!ì MedicÌna zabrala
a od tÈ doby je Severka zn·m· nejen bor˘vkov˝mi poh·ry se
ölehaËkou, ale hlavnÏ medvÏdÌm mlÈkem neboli medvÏdem,
jak n·poj horsk˝ hospod·¯ V·clav Luczka pojmenoval. A kdyû
b˝val v dobrÈm rozmaru, p¯id·val jeötÏ pro potÏöenÌ host˘ dalöÌ
podrobnosti: ÑTady na naöich louk·ch roste vz·cn·, bÌle kvetoucÌ orchidej, vstavaË muûsk˝. Naöe kr·vy vstavaËe muûskÈ
i s dalöÌmi bylinami spasou a vono se to p¯enese do toho mlÌka a m· to skvÏl˝ ˙Ëinkyì. HlavnÏ muûi po takovÈ ¯eËi objedn·vali specialitu ve zv˝öenÈ m̯e a na Severce vzpomÌnajÌ na
hosty, kte¯Ì za odpoledne zvl·dli i dvan·ct medvÏd˘. A veËer
zavÌtali znovu.
Peka¯ V·clav Luczka p¯iöel do Pece v roce 1945, pak va¯il na
boudÏ M·ma, ale brzy zatouûil po zmÏnÏ. NÏkolik dnÌ chodil
po hor·ch, aû doöel na Berauerberg. Hned vÏdÏl, ûe naöel
nov˝ domov. TakovÈ panor·ma se SnÏûkou a StudniËnÌ horou
uprost¯ed nikde jinde nevidÏl. ZdejöÌ chalupy byly po odsunu
NÏmc˘ pr·zdnÈ, tak dvÏ koupil. Tu vÏtöÌ s velkou verandou
i chlÈvem pojmenoval Severka a brzy se podle nÌ zaËalo stejnÏ ¯Ìkat celÈ str·ni. Jednou sem zaöla na bor˘vkov˝ poh·r
sleËna Marie a z˘stala 40 let. Chovali 5, 6 ale i 12 krav a vûdy
jim po odvedenÌ povinn˝ch d·vek zbylo dost mlÈka a smetany
pro hosty. NauËili se sem chodit rekreanti z öirokÈho okolÌ.
A p¯estoûe Luczk˘m minul˝ reûim velice nep¯·l, horsk· farma
Severka p¯eûila a hostÈ sem chodÌ dodnes. V·clav Luczka dÏlal dlouh· lÈta ölehaËku ruËnÏ, protoûe tu nebyla elekt¯ina, pr˝
ji za tu dobu naölehal kopec vÏtöÌ neû je SnÏûka. Pro otrlejöÌ
hosty zavedl n·poj Grizzly. Je stejn˝ jako medvÏdÌ mlÈko, jen
pomÏr rumu a mlÈka je v nÏm obr·cen˝. DneönÌ sortiment
chalupy zahrnuje takÈ rychlÈ obËerstvenÌ, p·rky, tlaËenku, p¯esnÌd·vkovÈ polÈvky, toËenÈ i lahvovÈ pivo.
O Severce, hostech a zdejöÌch hospod·¯Ìch by bylo moûnÈ
navypr·vÏt knihy. Jednu p¯ed lÈty napsal VladimÌr äkutina. MÏla
se jmenovat Severka jde do d˘chodu, ale aby nemÏl V·clav
Luczka jeötÏ vÏtöÌ problÈmy s komunistickou policiÌ, vyöla nakonec kniha v exilu pod n·zvem Pol·rka jde do d˘chodu. KromÏ spisovatele äkutiny, kter˝ se na Severce i ûenil, sem jezdili
a dosud jezdÌ nejr˘znÏjöÌ v˝znamnÌ hostÈ. Nap¯Ìklad ministr
PraûskÈho jara Ji¯Ì H·jek, hned po 2. svÏtovÈ v·lce Rudolf Sl·nsk˝ se svou Ñspikleneckou bandouì, jeötÏ p¯ed emigracÌ publicista a zpravodaj Karel Kyncl, ËlenovÈ VltavskÈho klubu
s olympionikem Janem Felixem Brz·kem a jiû zmÌnÏn˝m Dr.
Votavou - FixÌnem . Ten jedin˝, dnes vÌce neû devades·tilet˝,
ze starÈ party z˘stal. Hospod·¯ka Marie Luczkov·, kterÈ i p¯·telÈ ¯Ìkali naöe b·ba, se doûila nejen n·vratu dcery Hanky VeselÈ - LuczkovÈ do rodnÈ chalupy, ale i konce Absurdist·nu.
V·clav Luczka um¯el stejnÏ jako jeho p¯Ìtel äk˘ùa v roce 1995,
pr˝ se na tom uû p¯ed mnoha roky p¯i jednÈ oslavÏ dohodli.
Dnes se medvÏdÌ mlÈko pod·v· na r˘zn˝ch mÌstech Krkonoö, ale vϯte, ûe to jedinÏ pravÈ dostanete na Severce, vysoko nad PecÌ pod SnÏûkou. AtmosfÈra ve velikÈ zasklenÈ verandÏ a v roubenÈ svÏtnici s kachlov˝mi kamny se vûdy vyvine podle n·lady host˘ i dom·cÌch, nikdy se ned· p¯edvÌdat
p¯edem. Ale platÌ, ûe zv˝öen˝ poËet skolen˝ch medvÏd˘ pom˘ûe rozjasnit oËi a rozeh¯·t srdce. Na to se ze starÈ spoleËnÈ fotografie dÌvajÌ V·clav a Marie. SvÈr·zn· chalupa - ani hospoda, ani bufet, ani dom·cnost je otev¯en· pro bÏûka¯e, sjezda¯e a chodce skoro st·le zhruba od 10 do 17 hodin.
Pension LesnÌ pramen, Pec pod SnÏûkou Ëp. 156, PS»
542 21, provozuje Libor VodseÔ·lek, tel., fax: (0439) 96
2348 (novÈ 796 248), 0601 241175, nabÌzÌ ubytov·nÌ
(celkem 35 l˘ûek) s polopenzÌ, Ëesk· kuchynÏ, bar, satelitnÌ
TV, vöechny pokoje se sprchou Ëi vanou a WC, vlastnÌ
parkoviötÏ p¯Ìmo u objektu. DomluvÌte se i nÏmecky
a anglicky.
Jen m·lokdo vÌ, ûe rodina lyûa¯e Miloslava Sochora m·
v Peci pod SnÏûkou ko¯eny sahajÌcÌ do doby osidlov·nÌ Krkonoö. Jeho otec sem sice p¯iöel aû v roce 1950, ale maminka se tu narodila ve smÌöenÈm
manûelstvÌ. Miloslav˘v dÏda
Josef VyskoËil, kterÈho peËtÌ
znali jako poöù·ka i aktivnÌho
lyûa¯e, si v roce 1930 vzal dÏvËe z nÏmeckÈ rodiny Dix˘.
HorötÌ zemÏdÏlci DixovÈ se
v osadÏ Zelen˝ Potok usadili
snad jiû v 16. stoletÌ. Moûn·
i proto se Miloslav Sochor
MÌla Sochor v cÌli olympijskÈho z·vodu v Innsbrucku v roce mladöÌ po velkÈ lyûa¯skÈ kariȯe zase vr·til dom˘.
1976.
Kdyû v druhÈ polovinÏ pades·t˝ch let ¯ÌdÌcÌ uËitel Miloslav Sochor zavedl pro svÈ û·ky ve
ökole v Peci pravidelnÈ lyûov·nÌ jistÏ netuöil, ûe pr·vÏ jeho staröÌ
syn Miloslav se stane sjezda¯em svÏtovÈ extrat¯Ìdy. Neû se MÌla,
jak obÏma Sochor˘m mÌstnÌ lidÈ dodnes ¯ÌkajÌ, stal rovnocenn˝m soupe¯em jezdc˘ jako byli Gustavo Thoeni, Piero Gros,
Franz Klammer, Hans Hinterser, Willy Frommelt, brat¯i Phil
a Steve MahrovÈ, Bojan Kriûaj i legend·rnÌ Ingemar Stenmark,
lyûoval skoro patn·ct let p¯ev·ûnÏ na krkonoösk˝ch sjezdovk·ch. ZaËal pod vedenÌm otce a Old¯icha Vo¯echovskÈho
s ostatnÌmi dÏtmi na mÌrn˝ch louk·ch tehdy nezastavÏnÈ MalÈ
Pl·nÏ v centru Pece pod SnÏûkou, ale brzy p¯eöly na protÏjöÌ
prudk˝ svah RosniËka u boudy OrlÌk. Tam mÏl lyûa¯sk˝ oddÌl
Slovanu Pec vlastnÌ vlek a mladÌ lyûa¯i tu tr·vili kaûdou volnou
chvÌli. Lyûov·nÌ je velmi bavilo a proto se brzy zlepöili natolik,
ûe zaËali vyhr·vat nejprve ökolnÌ z·vody a pozdÏji jiû ¯·dnÈ lyûa¯skÈ soutÏûe. Na okresnÌch a krajsk˝ch p¯eborech se MÌla
sv˝m vrstevnÌk˘m vyrovnal, obËas z·vody vyhr·l, ale vûdy se
umisùoval na p¯ednÌch mÌstech. Velk˝ zlom nastal po vzniku
Ñsportovkyì vedoucÌ k zaloûenÌ trÈninkovÈho st¯ediska ml·deûe. Tady se seöli nejtalentovanÏjöÌ mladÌ lyûa¯i z Krkonoö a pod
vedenÌm profesion·lnÌch trenÈr˘ Ji¯Ìho VlËka a pozdÏji Miloöe
Vav¯Ìna zaËali ¯·dnÏ trÈnovat. PravidelnÈ trÈninky a jÌzdy ve slalomov˝ch brank·ch sice ukonËily bezstarostnÈ volnÈ lyûov·nÌ
a tÌm vlastnÏ i MÌlovo dÏtstvÌ, ale p¯inesly mu i v˝raznÈ zlepöenÌ.
PoprvÈ vyjel na z·vody do Alp v roce 1968. Neofici·lnÌ mistrovstvÌ Evropy junior˘ vyhr·l tehdy mlad˝ Ital Gustavo Thoeni.
Ten se brzy prosadil ve svÏtov˝ch soutÏûÌch, MÌla Sochor musel jeötÏ poËkat. SjezdovÈ lyûov·nÌ v centr·lnÏ ¯ÌzenÈm ËeskoslovenskÈm sportu bojovalo o existenci. V amatÈrsk˝ch podmÌnk·ch nemohli naöi lyûa¯i v silnÈ konkurenci alpsk˝ch borc˘
uspÏt. Na mistrovstvÌ svÏta ve Val GardenÏ v roce 1970 osmn·ctilet˝ MÌla Sochor dostal od prvnÌho Karla Schranze ve dvoukolovÈm ob¯Ìm slalomu dvacet vte¯in. Tehdy byly tratÏ skoro
o polovinu delöÌ neû dnes a po dvouminutovÈ extrÈmnÏ tÏûkÈ
jÌzdÏ Miloslav vyËerp·nÌm v cÌli skoro nevidÏl. P¯es ne˙spÏch
na MS se st·le zlepöoval. Stal se naöÌm sjezda¯em Ë. 1 a zaËal
se otrk·vat na z·vodech EvropskÈho, pozdÏji i SvÏtovÈho poh·ru. Jeho ˙spÏch na mistrovstvÌ svÏta ve SvatÈm Mo¯ici v roce
1974, kde obsadil v kombinaci ËtvrtÈ mÌsto, p¯esvÏdËil funkcion·¯e, ûe i naöe sjezdovÈ lyûov·nÌ m˘ûe b˝t dobrou propagandou socialistickÈho sportu. Proto na kr·tkÈ Ëty¯i roky otev¯eli
svazovou pokladnu i pro sjezda¯e. Zlepöily se podmÌnky reprezentaËnÌho druûstva, kterÈ ËastÏji vyjÌûdÏlo na svÏtovÈ z·vody,
19
vznikla nov· st¯ediska pro mladÈ lyûa¯e. MÌla toho vyuûil a uû
v roce 1976 vyhr·l celou soutÏû EvropskÈho poh·ru v ob¯Ìm
slalomu a celkovÏ v tÈto soutÏûi skonËil t¯etÌ. Ve svÈ nejlepöÌ
disciplÌnÏ, ob¯Ìm slalomu, pravidelnÏ startoval v prvnÌ patn·ctce na z·vodech SvÏtovÈho poh·ru, kde zaËal bodovat za umÌstÏnÌ do des·tÈho mÌsta. Jezdil vöak i slalom a sjezd na nejtÏûöÌch alpsk˝ch sjezdovk·ch. V b¯eznu v roce 1977 se koneËnÏ
doËkal. Ve övÈdskÈm zimnÌm st¯edisku Are v z·vodÏ SvÏtovÈho poh·ru koneËnÏ vystoupil na stupnÏ vÌtÏz˘. V dom·cÌm prost¯edÌ vyhr·l tehdy neporaziteln˝ Ingemar Stenmark, na druhÈm mÌstÏ byl Rakuöan Klaus Heidegger a MÌla skonËil tÏsnÏ
t¯etÌ. Gustavo Thoeni se musel spokojit se Ëtvrt˝m mÌstem.
Ani takov˝ senzaËnÌ v˝sledek v z·vÏru sezÛny nedok·zal zabr·nit opÏtovnÈmu zavedenÌ diskriminace sjezdovÈho lyûov·nÌ
v podobÏ finanËnÌch ökrt˘ centr·lou tÏlov˝chovnÈho svazu.
Zanikala st¯ediska, omezeny byly i podmÌnky v reprezentaci.
V roce 1981 p¯estal sedmn·ctin·sobn˝ mistr »eskoslovenska
Miloslav Sochor z·vodit. Vr·til se do rodnÈ Pece pod SnÏûkou
a deset let trÈnoval mladÈ lyûa¯e. Po revoluci trÈnoval juniorskou reprezentaci a Ëty¯i roky dokonce muûskou reprezentaci
jednÈ alpskÈ zemÏ.
NynÌ se Miloslav Sochor v Peci pod SnÏûkou vÏnuje podnik·nÌ. Je spolumajitelem nÏkolika mal˝ch lyûa¯sk˝ch vlek˘ a vede
peckou Ë·st vyhl·öenÈ krkonoöskÈ lyûa¯skÈ ökoly Ski äpindl.
V tÈto firmÏ se po letech seöel se sv˝m reprezentaËnÌm kolegou, vynikajÌcÌm slalom·¯em BohumÌrem Zemanem ze äpindlerova Ml˝na. SpojujÌ je nejen roky str·venÈ p¯i spoleËn˝ch trÈnincÌch a z·vodÏnÌ, ale i nejlepöÌ v˝sledky v pov·leËnÈm ËeskoslovenskÈm muûskÈm sjezdovÈm lyûov·nÌ. Jenom tito dva
borci z Krkonoö se dostali na Ñbednuì ve SvÏtovÈm poh·ru
a jejich umÏnÌ i sl·va dodnes obohacujÌ krkonoöskÈ sjezdovky.
Zpr·va »TK, 21. 3. 1977: »eskoslovensk˝ reprezentant Miloslav
Sochor (vpravo) dos·hl ve övÈdskÈm Are vynikajÌcÌho ˙spÏchu
v ob¯Ìm slalomu zapoËÌt·vanÈm do SvÏtovÈho poh·ru sjezda¯˘.
V n·roËnÈ konkurenci skonËil na t¯etÌm mÌstÏ za dom·cÌm z·vodnÌkem Ingemarem Stenmarkem, vÌtÏzem letoönÌho roËnÌku
SP a Rakuöanem Klausem Heideggerem.
äPINDLERŸV ML›N
20
äpindler˘v Ml˝n je se t¯emi sedaËkov˝mi lanovkami, dvaceti
vleky a 25 kilometry upravovan˝ch sjezdovek nejvÏtöÌm
lyûa¯sk˝m st¯ediskem v »eskÈ republice. Je tu zaveden jednotn˝
odbavovacÌ systÈm Ëasov˝ch jÌzdenek s Ë·rkov˝m kÛdem.
Sjezdovky ve SvatÈm Petru a letos novÏ i na MedvÏdÌnÏ jsou
dosnÏûov·ny umÏl˝m snÏhem. Kaûd˝ den od 8.30 do 9 a v 18
hodin mohou vyjet lanovkou Na Pl·Ú i na MedvÏdÌn bÏûka¯i za
poloviËnÌ cenu. Rolby ze SKI are·lu upravujÌ nejmÈnÏ dvakr·t
t˝dnÏ bÏûeckÈ tratÏ kolem P¯ednÌ Planiny. DennÏ od 8.30 do
16.30 hodin v hodinovÈm intervalu vyjÌûdÌ autobus po horskÈ
silniËce ke äpindlerovÏ boudÏ ve SlezskÈm sedle aû do v˝öky
1200 metr˘ nad mo¯em. Odtud vyr·ûÌ bÏûka¯i na h¯ebenovÈ
t˙ry, novinkou je snÏûn˝m sk˙trem upravovan· s·Úka¯sk· dr·ha
od MoravskÈ boudy do äpindlerova Ml˝na. S·Úky v·m p˘jËÌ
nap¯Ìklad v ROSSI sportu Ëi v Pavilonu Sport Kraus v centru
mÏsta. HlavnÌ lyûa¯skÈ svahy ve SvatÈm Petru a na MedvÏdÌnÏ
jsou propojeny skibusem, ve mÏstÏ jezdÌ i pravideln· mÏstsk·
doprava.
V zimÏ sv˘j program ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ obohatÌte
n·vötÏvou Ëty¯ kryt˝ch plaveck˝ch bazÈn˘ v hotelu Arnika,
Horal, Astra a Harmony, kde jsou takÈ haly pro tenis, squash
a sportovnÌ st¯elnice. ZimnÌ okruûnÌ vyjÌûÔky v sanÌch taûen˝ch
koÚmi vedou ze st¯edu mÏsta od hotelu Nechanick˝. Nejsou-li
velkÈ p¯Ìvaly snÏhu, je LetnÌ bobov· dr·ha poblÌû hotelu
Harmony v provozu i v zimÏ. Usednete do vozÌku pro jednu aû
dvÏ osoby a vlekem vyjedete nahoru na start 1400 metr˘
dlouhÈho tobog·nu. JÌzda korytem z nerezovÈho plechu je
snadn· a bezpeËn·, protoûe rychlost regulujete ˙Ëinnou brzdou.
M·te-li odvahu, vyzkouöejte lÈt·nÌ na kluz·kovÈm pad·ku neboli
paragliding. Nad äpindlerov˝m Ml˝nem poletÌte spolu
s profesion·lnÌm instruktorem na tandemovÈm pad·ku.
Novinkou jsou lety na pad·ku s motorem. äkolu paraglidingu
a tandemovÈ lÈt·nÌ provozuje Czech Fly (tel. 0602 730557 Aleö
KoËÌ) i v Peci pod SnÏûkou, HarrachovÏ a Rokytnici nad Jizerou.
TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC, telefon (0438) 936 56,
fax 939 89) najdete v budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu ve äpindlerovÏ
Ml˝nÏ, je otev¯eno dennÏ od 9 do 17 hodin s polednÌ p¯est·vkou
od 11.30 do 12.30 hodin. V ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm
a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te informace o mÏstÏ, turistice, lyûov·nÌ,
ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ
pod·v· TIC rovnÏû informace o moûnosti ubytov·nÌ. Vedle
propagaËnÌho materi·lu jsou k dost·nÌ mapy, pr˘vodce,
pohlednice i drobnÈ suven˝ry. TIC spravuje i nonstop informaËnÌ
telefonnÌ linku 048 5225980, kde pomocÌ tlaËÌtkovÈho telefonu
volÌte jazyk a okruh poûadovan˝ch informacÌ vËetnÏ tÏch
o ubytov·nÌ vöech kategoriÌ.
21
SKI KLUB äPINDL JEDE
HAN», VRBATA A MOHYLA
ZakladatelÈ dnes nej˙spÏönÏjöÌho lyûa¯skÈho klubu v »eskÈ
republice si od zaË·tku vytkli jasn˝ cÌl - vychov·vat mladÈ
lyûa¯e, kte¯Ì se dok·ûÌ prosadit ve svÏtovÈ konkurenci. Po
osmiletÈ existenci klubu musÌme ¯Ìci, ûe se jim to da¯Ì. Jejich
jezdci pat¯Ì ve vöech kategoriÌch k naöÌ öpiËce a v û·kovsk˝ch mezin·rodnÌch z·vodech se pravidelnÏ umisùujÌ do
des·tÈho mÌsta. V˝sledky nejsou n·hodnÈ. HlavnÌ trenÈr
a prezident klubu BohumÌr Zeman vÌ z vlastnÌ zkuöenosti, ûe
dÏti kterÈ chtÏjÌ uspÏt, musÌ lyûov·nÌ (a ökole) pod¯Ìdit vöe.
S·m byl naöim nejlepöÌm slalom·¯em a elitnÌm jezdcem SvÏtovÈho poh·ru. Jeho svϯenci, kte¯Ì jsou kromÏ äpindlerova
Ml˝na takÈ z Hradce Kr·lovÈ, NovÈ Paky i Prahy, plnÌ celoroËnÌ trÈninkov˝ pl·n, v nÏmû je kondiËnÌ soust¯edÏnÌ, letnÌ
a podzimnÌ lyûov·nÌ na ledovci a v zimÏ kaûdodennÌ trÈnink
ve slalomov˝ch brank·ch.
Z pades·ti Ëlen˘ klubu je asi 40 z·vodnÌk˘, zbytek jsou
trenȯi a organiz·to¯i. Ski klub äpindl totiû nejenom z·vodÌ,
ale takÈ po¯·d· v˝znamnÈ sportovnÌ podniky. V lyûa¯skÈm
are·lu ve SvatÈm Petru jste ve dnech 5. aû 6. prosince 1998
mohli sledovat z·vody slalomu ûen EvropskÈho poh·ru. DÌky
vhodnÈmu termÌnu z·vodÌ pravidelnÏ ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ
7 aû 8 ûen z prvnÌ patn·ctky svÏtovÈ elity. V prosinci se tu
jedou dalöÌ t¯i z·vody muû˘ a ûen z FIS sÈrie. Pobavit se p¯ijÔte
30. prosince na P¯edsilvestrovskou show, kter· konËÌ vûdy
aû pozdÏ veËer p¯i umÏlÈm osvÏtlenÌ. Vedle lyûa¯˘ sjezda¯˘
tu uvidÌte i akrobata na lyûÌch Aleöe Valentu, kter˝ na olympi·dÏ v Naganu skonËil ve skocÌch na fantastickÈm ËtvrtÈm
mÌstÏ. Jestli se v·m uk·zky lyûov·nÌ s hlavou dol˘ zalÌbÌ, p¯ijeÔte do äpindlerova Ml˝na i 22. a 23. ledna 1999. Ski klub
po¯·d· Evropsk˝ poh·r ski akrobat˘ a v kategorii jÌzdy v extrÈmnÌch boulÌch se oËek·v· ˙Ëast öpiËkov˝ch jezdc˘.
O mÏsÌc pozdÏji, 27. a 28. ˙nora tu budou v r·mci »eskÈho
poh·ru z·vodit na U rampÏ, ve slalomu, v ob¯Ìm i v paralelnÌm slalomu naöi nejlepöÌ snowboardistÈ. Jezdci Ski klubu
äpindl se nejusilovnÏji p¯ipravujÌ na 23. aû 26. b¯ezna, kdy
se v r·mci JuniorkritÈria pomÏ¯Ì se zahraniËnÌ juniorskou elitou. Div·cky atraktivnÌ je i poslednÌ akce sezÛny 27. - 28. 3. äpindl SKI TOUR 99. V paralelnÌm K.O. slalomu se p¯edvedou nejen öpiËkovÌ zahraniËnÌ z·vodnÌci, ale i zn·mÈ osobnosti z ËeskÈ politiky a spoleËenskÈho ûivota. Z uvedenÈho
je jasnÈ, ûe Ski klub äpindl je p¯edstavitelem nejen vrcholovÈho lyûov·nÌ, ale i lyûa¯skÈ z·bavy. P¯ijmÏte jejich pozv·nÌ.
Jednou bylo dost öpatnÈ poËasÌ a nikomu se na h¯ebeny
nechtÏlo. Ovöem vedoucÌ v˝znamnÈ krkonoöskÈ organizace
ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ vÏdÏl, ûe pr·ce se na MedvÏdÌnÏ musÌ
provÈst se st˘j co st˘j. Zavolal si svÈho pod¯ÌzenÈho a zaËal
mu p¯ed·vat ˙koly. Ten jenom zbledl a pronesl zoufale: ÑäÈfe,
to po mnÏ nem˘ûete chtÌt, vûdyù tam je hrozn· ËÌna. Nechci
dopadnout jako ti t¯i chlapi na Zlaù·kuì. VedoucÌ se zeptal
jakÈ t¯i chlapy myslÌ. ÑNo p¯eci Mohyla, HanË a Vrbata!ì TeÔ
naopak zbledl vedoucÌ. On si snad ze mÏ dÏl· bl·zny, to
p¯ece nem˘ûe myslet v·ûnÏ. Pravda, nenÌ na hor·ch dlouho,
ale tenhle p¯ÌbÏh p¯ece zn· kaûd˝ a nemusÌ b˝t ani z Krkonoö.
PracovnÌk na svou obhajobu uk·zal mapku a na nÌ k¯Ìûek:
ÑPodÌvejte tady to je, MOHYLA HAN» A VRBATAì.
P¯ÌbÏh o tragÈdii a hrdinstvÌ lyûa¯˘ byl pops·n
v Ël·ncÌch, v knih·ch a byl i zfilmov·n. Ve svÈ dobÏ byl hodnÏ
diskutov·n, dom˝ölen a zpolitizov·n. JeötÏ v souËasnosti
lidem p¯ipomÌn·, jak se nevypl·cÌ hory podceÚovat. Pro n·s
sportovce m˘ûe b˝t takÈ v˝zvou k celodennÌ t˙¯e.
NÏkolikan·sobn˝ mistr zemÌ Koruny ËeskÈ Bohumil HanË,
ovÏnËen˝ i zahraniËnÌmi ˙spÏchy, byl 24. b¯ezna 1913
v mezin·rodnÌm z·vodÏ na 50 kilometr˘ jasn˝m favoritem.
V p¯edveËer z·vodu se vöichni ˙ËastnÌci i po¯adatelÈ seöli
na LabskÈ boudÏ. HanË vyhl·sil, ûe nenech· vyhr·t û·dnÈho
NÏmce. Z NÏmecka p¯ijel i jeho velk˝ soupe¯ a p¯Ìtel Emerich
Rath. R·no bylo takovÈ teplo, ûe z·vodnÌci p¯i hromadnÈm
startu vyjeli jen v koöilÌch, ale hned bÏhem prvnÌho okruhu
zcela promokli. Po nÏkolika dalöÌch minut·ch se poËasÌ
zmÏnilo ve snÏhovou v·nici. MokrÈ odÏvy na jezdcÌch zmrzly.
HanË vedl, ale nevÏdÏl, ûe jeho soupe¯i z·vod vzdali. HodnÏ
chtÏl vyhr·t a dost·t svÈmu p¯edsevzetÌ.
Bou¯e sÌlila a t¯i z·vodnÌci se ho vydali hledat. Nad PanËavsk˝m vodop·dem naöel Emerich Rath zcela vyËerpanÈho lyûa¯e. MÏl na sobÏ tlust˝ kab·t a pod nÌm Rath objevil startovnÌ ËÌslo 26. UvÏdomil si, ûe naöel HanËe. 500 metr˘ ho dosud ûivÈho t·hl snÏhem, jenûe chlap chlapa neunese. Musel bÏûet pro pomoc, ale na Labskou boudu byl
Mistr HanË dovezen jiû mrtv˝. PrudkÈ podchlazenÌ mu zp˘sobilo z·stavu srdce. MezitÌm naöel dalöÌ z p·traˢ zmrzlÈho lyûa¯e, kter˝ byl jen v koöili. S pomocÌ n·hodn˝ch lyûa¯˘
dot·hli domÏlÈho HanËe na MÌseËky. Teprve pozdÏji vyölo
najevo, ûe tÌmto mrtv˝m je V·clav Vrbata, kter˝ v bou¯i dal
p¯Ìteli sv˘j kab·t a Ëepici a s·m se pak nedok·zal zcela
promrzl˝ vr·tit do bezpeËÌ. SmuteËnÌ hostÈ
na poh¯bu oznaËili
HanËe za bojovnÌka
a Vrbatu za hrdinu.
TakÈ proto stojÌ nad
Zlat˝m n·vröÌm mohyla HanËe a Vrbaty.
VE STOPÃ MISTRA HAN»E
Nejkr·snÏjöÌm öpindlerovsk˝m okruhem je trasa p¯es
Labskou louku. Na MÌseËky m˘ûeme vystoupat po
ËervenÏ znaËenÈ VodovodnÌ cestÏ. DalöÌ dlouhÈ stoup·nÌ n·s Ëek· na ˙boËÌ Krkonoöe, jak se Ëesky spr·vnÏ jmenuje
ZlatÈ n·vröÌ. élutÏ znaËen· cesta n·s dovede p¯Ìmo k mohyle HanËe a Vrbaty. TÌm se dost·v·me na traù povÏstnÈho z·vodu z roku
1913. PodÈl tyËovÈho znaËenÌ sjedeme na hranu LabskÈho dolu
a tady u ËervenÏ znaËenÈ cesty m˘ûeme p¯i malÈ vrstvÏ snÏhu
najÌt pomnÌk v mÌstÏ, kde HanË ve v·nici z˘stal. Pr˘jezd k LabskÈ
boudÏ nem· velkÈ p¯ev˝öenÌ a proto je snadn˝. D·l trasa z·vodu
i naöe stopa pokraËuje k Martinovce a kolem PtaËÌho kamene
k Petrovce. Tady musÌme vystoupat na hraniËnÌ h¯eben, po kterÈm
se kolem DÌvËÌch a Muûsk˝ch kamen˘ zaËneme vracet nad Labskou louku. ZimnÌ tyËovanou cestou se vyhneme vrcholu VysokÈho Kola, ale i tak jsme na nejvyööÌm bodu okruhu. U SnÏûn˝ch jam
n·s zaujme pohled na nejskalnatÏjöÌ krkonoösk˝ reliÈf propadajÌcÌ
se na polskou stranu hor. PokraËujeme po hraniËnÌ cestÏ k ViolÌku, kde se p¯ed 86 lety traùov˝ rozhodËÌ dr. Vaina snaûil v druhÈm
kole HanËovi sdÏlit, ûe z·vod pro zlÈ poËasÌ konËÌ. Z·vodnÌk, kter˝ se pr·vÏ tady ujal v prvnÌm okruhu vedenÌ, mu ve vich¯ici nerozumÏl a rozjel se po hranici dol˘. Pojedeme za nÌm a brzy zahneme ost¯e doleva na tyËovanou, ûlutÏ znaËenou »eskou cestu. Pr·vÏ
tady pod snÏhem pramenÌ evropsk˝ veletok Labe. Sjedeme aû ke
k¯iûovatce cest U Ëty¯ p·n˘ a pokraËujeme po vrstevnici v p¯ÌmÈm
smÏru ke Kotli. P¯ed nÌm zahneme po ËervenÏ znaËenÈ cestÏ doleva a zaËneme stoupat k Harrachov˝m kamen˘m. K mohyle, kde
snad Vrbata dal HanËovi sv˘j kab·t, je to uû jen kousek. TÌm se
z·vodnÌ okruh uzav¯el. Tenkr·t ho mÏli borci absolvovat dva a p˘lkr·t s cÌlem na MÌseËk·ch. N·ö okruh zakonËÌme sjezdem k VrbatovÏ boudÏ, odkud se po ËervenÏ znaËenÈ tyËovanÈ cestÏ dostaneme aû na MedvÏdÌn. Odtud do äpindlerova Ml˝na sjedeme po
turistickÈ sjezdovce. Asi v·s nemusÌm p¯esvÏdËovat, abyste na
popsanou a opravdu hezkou t˙ru vyjeli jen za dobr˝ch povÏtrnostnÌch i snÏhov˝ch podmÌnek. Kdyû si netroufnete na h¯ebeny,
vyuûijte upravovanÈ bÏûeckÈ tratÏ mezi MÌseËkami, Janovou horou a éal˝m. Tam jsou dobrÈ podmÌnky skoro vûdy.
VRCHLABÕ
22
Anna »tvrtnÌkov·
INFORMA»NÕ CENTRUM MÃSTA VRCHLABÕ
DO VRCHLABÕ NEJEN PÿI NEPOHODÃ
VrchlabÌ je vyhl·öenÈ n·kupnÌ mÌsto, do kterÈho se sjÌûdÏjÌ hostÈ
hlavnÏ z oblasti äpindlerova Ml˝na. P¯i öpatnÈm poËasÌ tu b˝v·
zvl·öù ûivo. Do VrchlabÌ v·s vöak nemusÌ p¯ivÈst jen nakupov·nÌ.
Snadno si tu sestavÌte zajÌmav˝ celodennÌ program. Kl·öter, zaloûen˝ augustini·ny v roce 1725, je sÌdlem KrkonoöskÈho muzea
s vÌce neû stoletou tradicÌ. Ve sklepenÌ je st·l· ekologick· expozice K·men a ûivot. V ambitu, neboli krytÈm ochozu kl·ötera, uvidÌte v˝stavu »lovÏk a hory o osidlov·nÌ hor, v˝voji turistiky i lyûov·nÌ. V dalöÌ Ë·sti ambitu jsou kr·tkodobÈ v˝stavy, nynÌ o loutk·¯stvÌ
v PodkrkonoöÌ (do konce ˙nora). Druhou Ë·st KrkonoöskÈho muzea najdete na n·mÏstÌ MÌru ve t¯ech historick˝ch domech. Tady
je v˝stava Krakonoöovy promÏny, st·l· n·rodopisn· expozice, do
6. ˙nora 1999 v˝stava NarozenÌ Krista a p¯es V·noce prodejnÌ v˝stava keramiky Mileny ZrnovÈ.
⁄plnÏ jin˝m druhem z·bavy jsou vyhlÌdkovÈ lety nad Krkonoöemi. VrchlabskÈ letiötÏ je i v zimÏ dennÏ v provozu (tel. 0438/22
992). ModernÌ letadla Cessna mohou se t¯emi pasaûÈry vzlÈtnout
p¯i pÏknÈm poËasÌ i na snÏhu. Chcete-li se vy¯·dit, doporuËujeme
v·m jÌzdu na ÑsnÏhov˝ch duöÌchì. Nov˝ sport se jmenuje snowtubing a upravenÈ tobog·ny najdete u koupaliötÏ Vejsplachy (zn·mÏjöÌ pod jmÈnem KaË·k) a u Smejkalovy boudy nad VrchlabÌm.
Lyûa¯sk˝ v˝tah v·s vyveze i s duöÌ na 300 metr˘ dlouh˝ svah, kter˝ v opravenÈ dr·ze sjÌûdÌte v sedÏ nebo v leûe. V koridoru s umÏl˝m snÏhem u koupaliötÏ se vy¯·dÌ vöechny vÏkovÈ kategorie od
dÏtÌ aû po d˘chodce. Na obou mÌstech je otev¯eno dennÏ od 9 do
16 hodin a p¯i umÏlÈm svÏtle i veËer asi do 21 hodin. U Smejkalovy boudy je takÈ lyûa¯sk· ökola a hlavnÏ celoroËnÏ otev¯en· turistick· jÌzd·rna. Na konÌch se svezou dÏti i dospÏlÌ, kte¯Ì mohou
vyjet na delöÌ vyjÌûÔku do terÈnu. Odtud vedou takÈ dva okruhy (4
a 10 km) s pravidelnÏ upravovanou bÏûeckou stopou.
Pokud se v†˙noru roku 1999 dostanete do VrchlabÌ, budete
moci navötÌvit novÈ informaËnÌ centrum v opravenÈ radnici.
A pokud se ve VrchlabÌ nevyzn·te, bude to Vaöe zaruËenÏ
dobr· volba. DÌky novÈmu multimedi·lnÌmu informaËnÌmu
systÈmu se totiû o VrchlabÌ dozvÌte opravdu vöe. Ale zastavme se nejd¯Ìve u radnice samotnÈ. Svou nynÏjöÌ podobu zÌskala v roce 1732, kdy byla postavena jako jedna z†prvnÌch
kamenn˝ch staveb ve mÏstÏ. ImpozantnÌ vzhled si zachovala dodnes. St·le ji zdobÌ ötÌt s†vÏûiËkou a hodinami, korouhev v†podobÏ mÏstskÈho znaku, kter˝ vypovÌd· o d·vnÈ
hornickÈ minulosti mÏsta VrchlabÌ. Tento znak se poprvÈ
objevil na zakl·dacÌ listinÏ mÏsta VrchlabÌ ratifikovanÈ LudvÌkem I. z†roku 1533. N·vötÏvnÌci ho mohli vidÏt takÈ na p¯Ìleûitostn˝ch v˝stav·ch KrkonoöskÈho muzea ve VrchlabÌ.
V†prostor·ch, kde je umÌstÏno informaËnÌ centrum, byl d¯Ìve
v˝Ëep.
Tolik k†historii. TeÔ se vraùme k†napjatÏ oËek·vanÈmu ìtechnickÈmu z·zrakuî, informaËnÌmu systÈmu, kter˝ bude od
˙nora p¯Ìstupn˝ ve¯ejnosti na poËÌtaËi firmy Macintosh. Jde
o sedmn·ctipalcovou dotykovou obrazovku a jak n·zev napovÌd·, informaËnÌ program bude ¯Ìzen pouh˝m dotykem na
obrazovku. Projekt je to jednoduch˝ a tÌm i geni·lnÌ. V†r·mci
celÈho systÈmu v·m bude umoûnÏn nekomplikovan˝ a bezbariÈrov˝ p¯Ìstup do kterÈkoli Ë·sti VrchlabÌ, s jeho pomocÌ
budete moci najÌt nejv˝hodnÏjöÌ cestu na urËenÈ mÌsto, nebo
se jen ìproch·zetî. Program je takÈ vybaven kompletnÌ mapkou mÏsta s vyznaËenÌm kulturnÌch budov vËetnÏ struËnÈ
historie. Budete si moci vybrat, ve†kterÈ ¯eËi budete chtÌt
s†poËÌtaËem komunikovat. ZatÌm umÌ Ëesky, nÏmecky a anglicky. To vöechno je teÔ uû jistÈ, ale do budoucnosti (doufejme, ûe brzkÈ) se p¯ipravujÌ i dalöÌ informace. Nap¯Ìklad vyznaËenÌ autobusovÈho a vlakovÈho n·draûÌ s† jÌzdnÌmi ¯·dy.
V programu budou hotely a dalöÌ ubytovacÌ za¯ÌzenÌ s† aktu·lnÌm v˝Ëtem voln˝ch l˘ûek, st·le se budou obnovovat programy kulturnÌch akcÌ ve VrchlabÌ.
Vedle tÏchto novinek v informaËnÌm centru najdeme samoz¯ejmÏ i dalöÌ sluûby. Nap¯Ìklad vyvol·v·nÌ fotografiÌ, prodej map, propagaËnÌch p¯edmÏt˘ s†tÈmatikou mÏsta, pohlednic, ale i nosiˢ MC a CD a vöechno, co n·vötÏvnÌk VrchlabÌ
od centra tohoto typu oËek·v·. DalöÌm krokem k†poËÌtaËovÈ
budoucnosti bude i p¯ipravovanÈ z¯ÌzenÌ internetovÈ kav·rny,
kter· umoûnÌ n·vötÏvnÌkovi komunikovat se svÏtem, posÌlat
pozdravy a dopisy, Ö Ale to uû vöechno zn·te.
Na z·vÏr mi dovolte p¯ipomenout jeötÏ jednu zajÌmavost.
UmÌstÏnÌ tohoto typu informaËnÌho centra do mÏsta jak˝m
je souËasnÈ VrchlabÌ je nezvyklÈ. SpÌöe b˝v· v takov˝ch velik·nech, jako je nap¯Ìklad Pa¯Ìû. Vznik vrchlabskÈho centra
je velk˝m krokem dop¯edu a svÏdËÌ o snaze mÏsta nabÌdnout host˘m vöe, co by mohlo zp¯Ìjemnit jejich pobyt. NovÈ
informaËnÌ centrum ve VrchlabÌ si jistÏ zaslouûÌ vaöi pozornost a douf·m, ûe se stane chloubou naöeho regionu.
InformaËnÌ centrum mÏsta VrchlabÌ od ˙nora 1999
otev¯eno dennÏ od 8.30 do 18.00 hodin, ¯editel Jan
Postava, tel. (0438) 287 222, zaparkujete v podzemnÌm parkoviöti obchodnÌho domu Prior v sousedstvÌ
informaËnÌho centra.
DOPORU»UJEME
OSVÃD»EN… SLUéBY
23
VybranÈ a doporuËenÈ sluûby vych·zejÌ z n·zoru redakce Vesel˝ v˝let na v˝voj zdejöÌ turistiky. Naöe kritÈria pro jejich v˝bÏr a hodnocenÌ
provozovatel˘ jsou p¯edevöÌm seriÛznost a st·l· kvalita sluûby, stav objektu a jeho soulad s horskou krajinou, urËit· v˝jimeËnost v ˙zemÌ. Jsme
si vÏdomi, ûe v˝bÏrem sluûeb p¯ebÌr·me i odpovÏdnost za jejich kvalitu a ûe ta je i zn·mkou kvality naöich novin. Proto se setk·v·te v tomto
vyd·nÌ VeselÈho v˝letu s osvÏdËen˝mi sluûbami z p¯edchozÌch vyd·nÌ. Vesel˝ v˝let jsme mohli vydat p¯edevöÌm z·sluhou zdejöÌch mÏst a obcÌ
a za podpory pr·vÏ tÏch podnikatel˘, kte¯Ì doporuËovanÈ sluûby provozujÌ. TÏöÌme se na vaöi spokojenost a z·roveÚ v·s chceme poû·dat o naöi
podporu. Aû je navötÌvÌte, zmiÚte se, ûe jste se o nich dovÏdÏli pr·vÏ v naöich novin·ch. DÏkujeme.
Redakce
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘
Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek)
s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje majÌ vlastnÌ TV a kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je
zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem
potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu.
Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18 hodin,
v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu
v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si
m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozö̯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘.
Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den.
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan Hlav·Ëovi, tel. (0439) 948 112 (novÈ 874 112), domluvÌte se i nÏmecky.
SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot
V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol,
studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch
s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, aktivity zamϯenÈ na rozvoj
spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod n·zvem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj.
K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 200 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ
je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch ökol
na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za
nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky,
nÏmecky, rusky a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch spolupracovnÌk˘.
St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. kancel·¯ a ubytovna (0439)
948 280 (novÈ 874 280), 948 326 (874 326), byt ¯editele tel. a fax 948 181 (874
181), e-mail: [email protected].
Horsk· bouda Renerovka **
V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka,
najdete v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol,
v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr· jÌdla p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt i v baru s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s pivem Krakonoö. NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ hostÈ parkujÌ na
st¯eûenÈm parkoviöti na PomeznÌch Boud·ch (dovoz osob a zavazadel je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo u pensionu.
Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·, tel., fax (0439) 96 6308 (novÈ 891 108), domluvÌte se i nÏmecky.
Pension a restaurace Rusalka
S restauracÌ a pensionem Rusalka je spojena dlouh· tradice dom·cÌch buchet.
»eskÈ buchty byly a jsou v Rusalce nejû·danÏjöÌm jÌdlem. »erstvÈ makovÈ,
povidlovÈ a tvarohovÈ buchty si hostÈ nejËastÏji objedn·vajÌ k p¯ekap·vanÈ k·vÏ.
Proto turistÈ mluvÌ o Rusalce jako o BuchtovÈ boudÏ. Stylov· restaurace s Ëeskou kuchynÌ a bohat˝m n·pojov˝m lÌstkem je otev¯ena po cel˝ rok dennÏ mimo
pondÏlÌ od 11 do 22 hodin, pokud z·jem host˘ neopadne i dÈle. Je tu i satelitnÌ
TV. Vûdy ve Ëtvrtek m˘ûete p¯ijÌt od 19 do 24 hodin posedÏt p¯i sklenici vÌna
u krbu. V pensionu najdete ubytov·nÌ se stravov·nÌm v mal˝ch hezk˝ch dvou, t¯Ì
a jednom Ëty¯l˘ûkovÈm pokoji (40 l˘ûek), kterÈ majÌ vlastnÌ sprchu, WC, minibar,
SAT TV. Auto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti Sp·len˝ Ml˝n, jen 200 metr˘
od Rusalky, stejnÏ daleko je i nejbliûöÌ lyûa¯sk˝ vlek.
Pension a restaurace Rusalka, DolnÌ Mal· ⁄pa, PS» 542 27, spoleËnost Aneûka Turistika, tel. (0439) 96 6311 (novÈ 891 111), fax 96 6370 (891 170). DomluvÌte
se i nÏmecky.
DOPORU»UJEME
24
Hotel Arnika ***
NejlepöÌ sluûbou, kterou v·m m˘ûeme p¯edstavit, je hotel Arnika v RudnÌku.
StojÌ v historickÈm centru obce mezi pivovarem a renesanËnÌm kostelem.
NabÌzÌ p¯ev·ûnÏ dvoul˘ûkovÈ pokoje s moûnostÌ p¯ist˝lky, 4 apartm·, vöe
s kompletnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm. Pokoje jsou vybaveny telefonem, TV se
öesti SAT programy a minibarem. Host˘m je k dispozici vstupnÌ hala s recepcÌ,
kav·rna, restaurace, salonek, kryt˝ bazÈn, hotelov˝ masÈr, sauna, v˝tah,
gar·ûe. SnÌdanÏ jsou pod·vanÈ formou övÈdsk˝ch stol˘, obÏdy a veËe¯e si
vyberete ze specialit ËeskÈ a krkonoöskÈ kuchynÏ · la karte nebo menu. Pro
hotelovÈ hosty je p¯ipraven t˝dennÌ program, veËery s hudbou a tancem,
vyjÌûÔky na konÌch nebo na horsk˝ch kolech. Lyûa¯skÈ terÈny pro
n·roËnÈ i mÈnÏ zdatnÈ lyûa¯e jsou vzd·leny okolo 15 kilometr˘. Pro spoleËnost
i jednotlivce lze zajistit rodinnou oslavu, recepci, raut Ëi semin·¯. V lÈtÏ jsou
u hotelu otev¯eny t¯i terasy s obËerstvenÌm. PrvnÌ najdete hned u vchodu do
hotelu, pouze pro hotelovÈ hosty je velk· terasa a terasa u bazÈnu. Hotel
Arnika je oblÌben pro svou p¯·telskou atmosfÈru.
Hotel Arnika ***, RudnÌk, PS» 543 72, ¯editelka Hanka ÿe¯ichov·, tel. (0438)
949 321 (novÈ 440 321), fax 949 480 (440 480). DomluvÌte se i nÏmecky, anglicky
a rusky.
Pension »SA
V Peci pod SnÏûkou na VelkÈ Pl·ni najdete zrekonstruovan˝ pension »esk˝ch
aeroliniÌ. NabÌzÌ ubytov·nÌ (45 l˘ûek) s polopenzÌ nebo plnou penzÌ ve dvou,
t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch rodinnÈho typu. Pokoje jsou standardnÌ a vöechny
majÌ hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Z·kladem spokojenosti host˘
je klasick· Ëesk· kuchynÏ. K dispozici je bar, TV, sportovnÌ mÌstnost a lyûa¯sk˝
vlek p¯Ìmo na str·ni u pensionu. Na velkÈ sjezdovky do are·lu SKI Pec se
dostanete za 15 minut. Jen kousek je to i do centra Pece. K »SA zajedete
autem po cel˝ rok, v zimÏ zaparkujete nÌûe na st¯eûenÈm parkoviöti u kapliËky
(P3), v lÈtÏ p¯Ìmo u pensionu. Ubytov·nÌ i vybavenÌ pensionu je zvl·öù vhodnÈ
pro ökoly v p¯ÌrodÏ a lyûa¯skÈ v˝cviky, kterÈ v mezisezÛnÏ uvÌtajÌ dobrÈ finanËnÌ
podmÌnky.
Pension »SA, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, n·jemce Zdena Klementov·,
tel., fax (0439) 96 2228 (novÈ 896 228), domluvÌte se i anglicky
a nÏmecky.
Bouda Pod StudniËnou
Boudu Pod StudniËnou najdete samotnou na kr·snÈm mÌstÏ na zaË·tku
p¯ÌrodnÌ rezervace Ob¯Ì d˘l. Z ekologickÈho pohledu je toto ˙zemÌ to nejcennÏjöÌ,
co mohou Krkonoöe n·vötÏvnÌk˘m nabÌdnout. P¯itom je to sem ze st¯edu Pece
pod SnÏûkou jen kousek. Od st¯eûenÈho parkoviötÏ u kapliËky (P3) p˘jdete aû
na konec silnice, minete odboËku k lanovce na SnÏûku, ekologickÈ muzeum
a h·jovnu a po patn·cti minut·ch jste na BoudÏ Pod StudniËnou. Najdete
tu nejen ubytov·nÌ, ale i obËerstvenÌ p¯i t˙¯e. Ubytov·nÌ (celkem 36 l˘ûek) se
stravov·nÌm je v pÏti pokojÌch se sprchou a WC, ostatnÌ pokoje majÌ hygienickÈ
kouty. Pod·vajÌ se speciality ËeskÈ kuchynÏ, obËerstvit se mohou i neubytovanÌ
hostÈ. DÏti do osmi let majÌ slevu. Po dohodÏ m˘ûe v lÈtÏ omezen˝ poËet aut
parkovat u boudy.
Bouda Pod StudniËnou v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, spr·vce Karel
Koula, tel., fax (0439) 96 2267 (novÈ 896 267), domluvÌte se i nÏmecky.
Pension Nikola
V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (24
l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch
pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ
stylovÈ jÌdelnÏ rozö̯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ.
V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za
deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na
lyûÌch aû k pensionu. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v modernÌm sol·riu.
P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok.
Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel.
(0439) 96 2051 (novÈ 796 151), fax 96 2351 (796 251), domluvÌte se i nÏmecky.
OSVÃD»EN… SLUéBY
Pension Svat˝ Hubert
Nov˝ pension Svat˝ Hubert stojÌ ve str·ni nad k¯iûovatkou cest do HornÌch LyseËin a Albe¯ic.
V pensionu Svat˝ Hubert jsou 1, 2, 3 i vÌcel˘ûkovÈ pokoje (65 l˘ûek) r˘znÈho charakteru, od
apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, p¯es pokoje s hygienick˝m koutem s teplou vodou, aû po podkrovnÌ
mÌstnosti turistickÈho charakteru. V p¯ÌzemÌ je prostorn· jÌdelna a restaurace. Cel˝ pension stojÌ
ve starÈm v·pencovÈm lomu a jedno z·koutÌ je upraveno pro letnÌ sroubenou restauraci s venkovnÌm
krbem a öirok˝m sortimentem grilovan˝ch a minutkov˝ch jÌdel. I vÏtöÌ skupiny si mohou objednat
peËenÌ selete Ëi jehnÏte s cel˝m servisem vËetnÏ ubytov·nÌ. V lÈtÏ hostÈ zaparkujÌ p¯Ìmo u pensionu,
v zimÏ na vlastnÌ odstavnÈ ploöe vzd·lenÈ 80 metr˘. Restaurace v pensionu je otev¯ena dennÏ od
11 do 22 hodin, zvϯinovÈ speciality jsou na objedn·vku den p¯edem. Kaûd˝ p·tek je tu i pro
ve¯ejnost veËer s hudbou a tancem.
Pension Svat˝ Hubert v DolnÌch LyseËin·ch, poöta HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitel VladimÌr
äùastn˝, tel., fax (0439) 948 151 (novÈ 874 151), mobil 0603 723 119, domluvÌte se i nÏmecky.
Horsk· bouda Slovanka
Na Slovance majÌ pÏknou tradici. Kdyû sem do 1100 metr˘ nad mo¯em p¯i sobotnÌm st¯Ìd·nÌ host˘
dorazÌte, dostanete horkou polÈvku nebo krkonoöskÈ kyselo a k tomu dom·cÌ, na boudÏ peËenÈ
housky. V˝born· kuchynÏ a Ëistota jsou tu na prvnÌm mÌstÏ. PoznajÌ to i neubytovanÌ hostÈ, protoûe
na Slovance je dennÏ od 10 hodin do odpoledne otev¯ena restaurace, s letnÌm posezenÌm na
terase. KromÏ klasick˝ch Ëesk˝ch jÌdel si m˘ûete objednat minutku, dom·cÌ kol·Ëe, poh·r se
zmrzlinou nebo toËenÈ pivo Budvar Ëi pravÈ lahvovÈ plzeÚskÈ pivo. V boudÏ je celkem 60 l˘ûek ve
dvou aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. Ubytov·nÌ se stravov·nÌm formou polo nebo plnÈ penze pat¯Ì
i p¯es nespornou kvalitu k nejlevnÏjöÌm v oblasti. NejËastÏji sem jezdÌ rodiny s dÏtmi, mimo hlavnÌ
sezÛnu i ökolnÌ skupiny. Bouda Slovanka stojÌ u lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec, je ide·lnÌm v˝chozÌm
mÌstem pro t˙ry pÏöky, na kolech a bÏûk·ch. Odtud vede hlavnÌ n·stup na h¯ebeny p¯es LiöËÌ horu
i do oblasti »ernÈ hory. Pobyt zpest¯uje billi·rd, satelitnÌ TV a v lÈtÏ 6 metrov˝ bazÈn. V zimÏ jsou
LuËiny p¯ÌstupnÈ jen pro snÏûn· vozidla. Proto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti v »ernÈm
Dole nebo v Peci pod SnÏûkou. LetnÌ hostÈ parkujÌ po dohodÏ p¯Ìmo u boudy.
Bouda Slovanka, »ern˝ D˘l - LuËiny, PS» 543 44, V·clav Duöka, tel., fax (0439) 96 732 (novÈ 896
332). DomluvÌte se i nÏmecky.
Pension U Vesel˝ch
V centru VelkÈ ⁄py doporuËujeme navötÌvit pension U Vesel˝ch. P˘vodnÌ horsk˝ d˘m s modernÌ
p¯Ìstavbou v z·padnÌm ötÌtu stojÌ mÌrnÏ ve str·ni, od ˙pskÈho n·mÏstÌ je oddÏlen ¯ekou. V lÈtÏ
zajÌûdÏjÌ auta aû k pensionu, kde mohou parkovat. Pension je rodinn˝m podnikem s klidn˝m dom·cÌm prost¯edÌm. NabÌzÌ ubytov·nÌ (32 l˘ûek) v jedno aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch, Ë·st z nich m·
hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Polopenze obsahuje tradiËnÌ jÌdla ËeskÈ kuchynÏ
doplnÏn· z·kuskem Ëi ovocem. Pobyt zp¯ÌjemnÌ stylov· jÌdelna s barem a satelitnÌ TV. P¯ed domem je terasa s kr·sn˝m v˝hledem na PÏnkavËÌ vrch a Port·öky. K pensionu pat¯Ì lyûa¯sk˝ vlek
Hubert II v dÈlce 400 metr˘. SevernÌ svah upravovan˝ vlastnÌ rolbou poskytuje lyûa¯˘m kr·snÈ
z·ûitky z jÌzdy dlouho do jara. Z·roveÚ p¯ibliûuje i 500 m dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek Hubert I v Javo¯Ìm
dole.
Pension U Vesel˝ch, Velk· ⁄pa Ëp. 222, PS» 542 22, majitel ing. Ji¯Ì Vesel˝, tel., fax (0439) 96 2335
(novÈ 769 235), domluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
Galerie Vorel
Je v öirokÈm okolÌ jedin·, nabÌzejÌcÌ p¯edevöÌm autorskÈ pr·ce svÈho majitele pana Ji¯Ìho Vorla.
Najdete ji ve stylovÈm domÏ jmÈnem Magma na hlavnÌ ulici v Jansk˝ch L·znÌch. Pod jednou
st¯echou jsou tu umÌstÏny hned t¯i zajÌmavÈ sluûby. V galerii jsou v˝tvory dnes jiû t¯Ì generacÌ
rodiny Vorl˘ z r˘zn˝ch druh˘ v·pence, p¯edevöÌm ze slovenskÈho aragonitu. Vkusn· tÏûÌtka,
kalam·¯e, v·zy Ëi kazety, ale i biûuterie jsou ozdobou kaûdÈho interiÈru a mil˝m d·rkem i pro ty
nejn·roËnÏjöÌ. Pro n·vötÏvnÌky s detektivnÌmi sklony je tu navÌc p¯ipravena h·danka - dva
spoleËenskÈ stolky, kaûd˝ z vÌce neû 35 druh˘ mramoru, mistrovsk· pr·ce otce a syna, uËitele
a û·ka - h·dejte, kdo kter˝ zhotovil. DennÏ od 10 do 17 hodin si tu m˘ûete vybrat i barevnou
grafiku nebo autorskou i uûitkovou keramiku ostatnÌch v˝tvarnÌk˘.
V p¯ÌzemÌ domu je takÈ aperitiv bar s n·zvem Bistro Magma. Vedle rychlÈho obËerstvenÌ v podobÏ
toastu Ëi sendviËe sem hostÈ chodÌ kv˘li klidnÈmu posezenÌ s moûnostÌ vybrat si z nÏkolika druh˘
k·vy, poh·r˘ i n·poj˘. Otev¯eno je dennÏ od dopoledne do 22 hodin. V podkrovÌ je pro hosty
p¯ipraveno kvalitnÌ ubytov·nÌ v apartm· a jednom pokoji, vûdy s vlastnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm,
kuchyÚsk˝m koutem, lednicÌ, satelitnÌ TV i r·diem. V cenÏ ubytov·nÌ je parkovacÌ karta opravÚujÌcÌ
vjezd a parkov·nÌ host˘ p¯Ìmo u domu Magma.
Galerie Vorel, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, majitel Ji¯Ì Vorel, tel. (0439) 875 104.
Hotel a restaurace LesnÌ d˘m
LesnÌ d˘m najdete u hornÌ pr˘jezdnÈ silnice, 400 metr˘ nad centrem Jansk˝ch L·znÌ. P¯Ìjezd sem
nenÌ omezen a hotel m· vlastnÌ parkoviötÏ, na kterÈ vjede i autobus. Restaurace, otev¯en· dennÏ
od 8 do 22 hodin, pat¯Ì dÌky v˝bornÈ kuchyni, bohatÈ nabÌdce jÌdel a p¯Ìzniv˝m cen·m
k nejvyhl·öenÏjöÌm v okolÌ. Na jÌdelnÌm lÌstku najdete vÌce neû 50 druh˘ jÌdel. V restauraci je 80
mÌst u stol˘. ToËÌ se tu plzeÚsk˝ Gambrinus, trutnovsk˝ Krakonoö a tmav˝ vrchlabsk˝ MedvÏd.
Hotel nabÌzÌ öirokou ök·lu ubytov·nÌ. Ve vöech jedno aû t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch je um˝vadlo s teplou
vodou, spoleËnÈ p¯ÌsluöenstvÌ je na kaûdÈm pat¯e. Apartm· majÌ sprchu, toaletu, satelitnÌ TV,
nÏkterÈ i balkon a dvÏ jsou takÈ s kuchyÚkou. HotelovÌ hostÈ si vyberou snÌdani buÔ kontinent·lnÌ
nebo ze övÈdskÈho stolu. CviËn· sjezdovka s lyûa¯sk˝m vlekem je p¯Ìmo u hotelu, jen kousek d·l
jsou dalöÌ vleky a k lanovce na »ernou horu je to odtud jen 400 metr˘. U hotelu jsou dvÏ p˘jËovny
lyûÌ a lyûa¯sk· ökola. V recepci je smÏn·rna a m˘ûete si tu zamluvit tÏlocviËnu, saunu a plaveck˝
bazÈn v ObchodnÌ akademii 200 metr˘ odtud.
Hotel a restaurace LesnÌ d˘m, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, majitel Petr Vesel˝, tel., fax (0439) 875
167, domluvÌte se i nÏmecky.
25
SERVIS PRO BOUDAÿE
26
PR¡DELNA MLAD… BUKY
Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na
Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch
KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ
do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou.
P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ,
cenÏ, m̯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho
pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla.
Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek,
tel. (0439) 942 141 (novÈ 871 120), otev¯eno je od pondÏlÌ do
p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.
LYéAÿSK… Z¡VODY
STAROéITNOSTI
NejvÏtöÌ d˘m staroûitnÈho
n·bytku a bytov˝ch doplÚk˘ ve
V˝chodnÌch »ech·ch (650 m2):
Hradec Kr·lovÈ - StÏûery,
tel., fax (049) 539 3103, 0601 244035, pondÏlÌ - p·tek 10 - 17
hodin, informace i na internetu www.regioninfo.cz
Vykupuje s platbou ihned i do komise malovanÈ sk¯ÌnÏ, truhly,
komody, sklenÌky, kredence, öpajzky, vitrÌny do r. 1920,
i poökozenÈ, po dohodÏ k v·m p¯ijedou i v sobotu a v nedÏli.
D·le vykupuje hodiny, betlÈmy, v·noËnÌ ozdoby, hracÌ stroje,
obrazy, starÈ vÏci z pÌskovce, v·zy, sochy a jinÈ zajÌmavÈ
p¯edmÏty.
GEOD…ZIE KRKONOäE S.R.O.
* Prodejce a ökolitel vöech softwarov˝ch produkt˘
INTERGRAPH - BENTLEY SYSTEMS vËetnÏ MDL
aplikacÌ GEOD…ZIE KRKONOäE
DÏtskÈ ökolnÌ z·vody ve VelkÈ ⁄pÏ se konaly nÏkdy kolem roku 1910. »asomϯiË (¯ÌdÌcÌ uËitel Khol?)
sleduje dojezd dÌvky opÌrajÌcÌ se o jednu h˘l. Foto Wenzel Lahmer.
* Dodavatel znaËkovÈho hardware pro grafick· pracoviötÏ
* PoradenstvÌ a prodej v˝stupnÌch za¯ÌzenÌ (plotter˘, t i s k · ren) firmy
CALCOMP, HEWLETT PACKARD, vËetnÏ materi·l˘ pro
tisk - VELMI V›HODN… CENY
* KomplexnÌ geodetickÈ pr·ce, tvorba a obnova bodov˝ch polÌ metodou GPS
* VydavatelstvÌ orientaËnÌch pl·n˘ mÏst a region˘, map
ËÌsel popisn˝ch, podrobn˝ch pohledov˝ch map mÏst,
obcÌ a region˘. KlasickÈ kartografickÈ zpracov·nÌ, tisk ofset
* KomplexnÌ ¯eöenÌ grafick˝ch informaËnÌch systÈm˘
mÏst, obcÌ a sportovnÌch are·l˘, ¯ezacÌ plotter ¯Ìzen˝
softwarem CorelDRAW.
* Tvorba geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ (software
Micro Station)
KontaktnÌ adresy jednotliv˝ch pracoviöù: Harrachov, Z·koutÌ
599, 512 46 (tel. 0432/529 376, fax 529447) * Jilemnice, U
z·mku 86, 514 01 (tel.0432/543 051, fax 543 106 * Trutnov,
SlovanskÈ n·mÏstÌ 165, 541 01 (tel. fax 0439/53 97) * VrchlabÌ, Na bÏlidle 900, 543 11, (tel. 0438/ 24542) * JiËÌn, ValdötejnskÈ n·mÏstÌ 90, 506 01, (tel. 0433/23139) * Mlad·
Boleslav, StaromÏstsk· 23, 293 01, (tel., fax 0326/727 332).
NabÌzÌ st·le vÌce neû 100 kus˘ staroûitnÈho n·bytku, vËetnÏ
opravenÈho klasickÈho n·bytku z mÏkkÈho d¯eva vhodnÈho
pro stylovÈ za¯ÌzenÌ chalupy, pensionu, restaurace i rodinnÈho
domu.
Cash and Carry - Pilsner Urquell
Hlav·Ë
nov˝ obchod pro hosty i bouda¯e na maröovskÈm n·mÏstÌ
PlzeÚsk˝ Prazdroj - Primus, Gambrinus, Prazdroj - sudovÈ,
lahvovÈ d·rkovÈ, Chio Bohemia, Coca Cola, Viniem a.s.
VelkÈ Popovice, BalÌrny Douwe Egberts, MORAVII PROPAG.
Dne 15/2 1913. U cÌle ze z·vodu na 15.000 m. NapÌnav˝ z·pas mezi NÏmcem ämÌdem a HanËem.
HanË zvÌtÏzil o dÈlku 20 ctm. (Jen o nÏkolik dnÌ pozdÏji p¯i dalöÌm z·vodÏ HanË na h¯ebenech Krkonoö
zmrzl). Foto Frantiöek Hanuö.
Potraviny Hlav·Ë, 542 26 HornÌ Maröov, tel. 948 112 (novÈ
874 112), otev¯eno po - p· 9 - 17 hodin.
REKLAMA
STAVEBNÃ INéEN›RSK¡ FIRMA
KLIMEä
PORADENSK¡, PROJEK»NÕ,
INéEN›RSK¡ »INNOST, REALIZACE STAVEB
Ing. Miloslav Klimeö - autorizovan˝ stavebnÌ
inûen˝r
RNDr. Pavel Klimeö - krajinn˝ ekolog
HornÌ Maröov n·mÏstÌ Ëp. 65,
PS» 542 26, tel. (0439) 948 296
(novÈ 874 296), mobil 0603 218 346, 0603 218 336
nov· sluûba v Peci pod SnÏûkou
O.K. SERVIS zhotovÌ reklamu na automobil, v˝lohu, v˝vÏsnÌ
desku i ötÌt. Zav·dÏcÌ ceny.
Ota Klement, 542 21 Pec pod SnÏûkou, Ëp. 200, tel., fax
96 2228 (novÈ 896 228), 0602 481920.
TISK¡RNA OFSET ⁄PICE
FiremnÌ tiskoviny, prospekty, vizitky, pohlednice, plak·ty, samolepÌcÌ etikety, broûury, Ëasopisy, reklamnÌ katalogy a kniûnÌ produkce v mÏkkÈ vazbÏ. ⁄plnÈ zpracov·nÌ - p¯Ìprava makety, sazba,
zpracov·nÌ fotografiÌ a vlastnÌ jednobarevn˝ i vÌcebarevn˝ tisk.
Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32,
majitel Old¯ich M. älÈgr, tel./fax (0439) 881 171.
Fotografie doprov·zÌ Ël·nky na str. 12, 21 a 13.
27
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let je otev¯eno v TemnÈm Dole
p¯Ìmo u hlavnÌ silnice z HornÌho Maröova do Pece a MalÈ ⁄py.
KromÏ mezisezÛny v dubnu a v listopadu je otev¯eno dennÏ.
R·di v·m poskytneme z·kladnÌ informace o KrkonoöÌch, moûnostech p¯i jejich pozn·v·nÌ, poradÌme v·m p¯i v˝bÏru ubytov·nÌ, doporuËÌme trasy v˝let˘ a upozornÌme v·s na aktuality
z v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö.
InformaËnÌ centrum je spojeno s galeriÌ. Vedle umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ - obraz˘, fotografiÌ, keramiky, öperk˘ - si u n·s m˘ûete koupit
turistickÈ pr˘vodce, mapy, pohlednice (vËetnÏ autorsk˝ch), kalend·¯e, publikace o KrkonoöÌch ap. SouË·stÌ informaËnÌho centra je
i smÏn·rna. Zaparkujete p¯Ìmo p¯ed domem. Ve VeselÈm v˝letu v·m
poradÌ panÌ Anita Spilkov· a sleËna Monika T. Hoferov·. ObÏ hovo¯Ì
dob¯e nÏmecky.
INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET
v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ
GALERIE - SMÃN¡RNA
dennÏ 8.30 - 18.00
telefon (0439) 948 298 (novÈ 874 298)
e-mail: [email protected]
www.volweb.cz/veselyvylet
DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MIS) na
n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch tel. 875 161, TuristickÈ informaËnÌ centrum (CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou 942 688
(871 167), IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou 96 2380 (796 280),
Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ 6426, TIC äpindler˘v
Ml˝n p¯i mÏstskÈm ˙¯adu 0438-93 656, IC Flora v domÏ sluûeb
v Benecku 0432-582606, informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz.
nÌûe) aj.
Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm
obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem
0438, ze zahraniËÌ 00420-438. Sign·l mobilnÌch telefon˘ Paegas:
HornÌ Maröov a Temn˝ D˘l (bez Albe¯ic a LyseËin), Pec pod SnÏûkou
a Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa vËetnÏ PomeznÌch Bud, Svoboda nad ⁄pou,
JanskÈ L·znÏ, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. Eurotel: Pec pod SnÏûkou, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. POZOR! P¯i digitalizaci sÌtÏ bude postupnÏ p¯eËÌslov·na vÏtöina telefonnÌch stanic v oblasti v˝chodnÌch
a st¯ednÌch Krkonoö (JanskÈ L·znÏ jiû majÌ nov· ËÌsla).
ParkoviötÏ: St¯eûenÈ parkoviötÏ Velk· ⁄pa P2 - tel. 96 2156 (896
156), Pec u kapliËky P3 - 96 2079 (796 179) a Zelen˝ Potok P4 - 96
2158 (896 158), Mal· ⁄pa ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ 96 6213 (891 213), na
PomeznÌch Boud·ch 96 6345 (891 145), JanskÈ L·znÏ u lanovky
875 124, äpindler˘v Ml˝n 0438-931 19.
ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155,
pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou
942 144 (871 121), pohotovost Trutnov 5111, lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace Pec pod SnÏûkou 96 2444 (796 344), zubnÌ lÈka¯ nonstop (0603
413 113), HornÌ Maröov 948 144 (874 144), JanskÈ L·znÏ 875 116,
Svoboda nad ⁄pou 942 444 (871 140), äpindler˘v Ml˝n 933 44 (493
344), lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.0017.00, 948 121 (874 121), pohotovostnÌ sluûba VrchlabÌ (i pro äp.
Ml˝n) 21 155.
Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438)
93 430, 93 439. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 96 2233
(896 233) je sluûebna v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto
dobÏ 0603 496981). DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou na LuËnÌ boudÏ
(i v noci) 96 2319 (796 219), na LabskÈ boudÏ 933 70 a v MalÈ ⁄pÏ
na PomeznÌch Boud·ch 891 233.
Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, sluûba Pec pod
SnÏûkou 96 2333 (796 233), Svoboda nad ⁄pou 942 333, äpindler˘v Ml˝n 933 33 (493 333), pohraniËnÌ policie HornÌ Maröov 948 133
(874 133), äpindler˘v Ml˝n 932 60, mÏstsk· policie JanskÈ L·znÏ
875 133, Pec pod SnÏûkou 96 2166 (896 166), äpindler˘v Ml˝n 934
10 (493 410).
HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150.
MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 948 156 (874 156), JanskÈ L·znÏ 875 101, Pec pod SnÏûkou 96 2215 (896 215), Mal· ⁄pa
96 6357 (891 157), Svoboda nad ⁄pou 942 045 (871 105), éaclȯ
878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76 (493 226), ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy
v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00.
Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 96 2213 (896 213), v zimÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, Harrachov (0432) 929 249 po-p· 7.00-12.00, 13.00-16.30, äpindler˘v
Ml˝n (0438) 932 28 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.00-18.00, HornÌ
Rokytnice nad Jizerou (0432) 92 694 v zimÏ po-p· 9.00-12.00, 13.0016.00, so 9.00-12.00, v lÈtÏ po-so 9.00-12.00, 13.00-16.30, KrkonoöskÈ muzeum VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 285
111. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 96 2411 (796 311),
po-p· 9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v
HornÌm MaröovÏ 948 264 (874 264), po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00,
so + ne 9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle.
LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 948 161-2 (874
161-2), polesÌ - Latovo ˙dolÌ 948 110 (874 110), »ern· hora 875 320
(875 320), R˝chory 947 152 (875 152), Pec pod SnÏûkou 96 2214
(896 214), Velk· ⁄pa 948 212 (874 212), Mal· ⁄pa 96 6293 (891
293), éaclȯ 95 459, äpindler˘v Ml˝n 937 39, Labsk· 93 388.
RADIO »ERN¡ HORA - 105,3 FM
Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 96 2403 (796 303).
BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od
6.00 do 22.00 hodin (Benzina, tel. 942 265 - 871 128) a 6.00 - 21.00
(Lucraco Oil, tel. 942 788 - 871 188), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ
7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel. 932 95). »erpadla s nep¯etrûit˝m
provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ.
Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka 942 587
(871 153), dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124, (0438) 239 76, 0601 240 204.
HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 96 6250 (891 133) - i pro vozidla
(pouze osobnÌ vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclȯe a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou
u LuËnÌ boudy, u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy
otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou.
Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace OSNADO v Peci pod SnÏûkou 96 2480 (796 380), dennÏ 8.0012.00, 12.30-15.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 935 63 (493 263),
pondÏlÌ - p·tek 8.00-16.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.0013.00.
LanovÈ dr·hy: Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou
celou hodinu 8-18 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle poËasÌ, kaûd˝ lich˝ t˝den je v pondÏlÌ zav¯eno. Port·öky (Velk·
⁄pa, tel. 96 2447 - 796 347) dennÏ 8.30 - 17.00, od 15. 2. do 17.30.
»ern· hora (JanskÈ L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. (0438/
966215) a MedvÏdÌn (äp. Ml˝n, tel. (0438/93794) dennÏ 8.30 - 16.00
a v 18.00.
Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 8.00-8.30 panoramatickÈ
z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou a »ernÈ hory.

Podobné dokumenty

Z D A R M A

Z D A R M A V†galerii v†TemnÈm Dole vystavujÌ a prod·vajÌ svÈ pr·ce takÈ auto¯i, kte¯Ì se uû p¯edstavili na samostatn˝ch v˝stav·ch v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci. Jsou tu barevnÈ grafiky Aleöe Lamra, autora Ëtr...

Více