Zelené střechy – naděje pro budoucnost

Komentáře

Transkript

Zelené střechy – naděje pro budoucnost
Zelené s
- naděje pro třechy
b
ud o
ZZ
AK L
st
SVA
ucn
o
ÁDÁ
NÍ A
ÚDR
ŽBY
ZELENĚ
2
Obsah
Úvod
Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem
Ohlédnutí do historie
Funkce a působení zelených střech
Urbanistická a krajinářská funkce
Ekologické funkce
Ochranné působení a ekonomické funkce
Druhy a typy zelených střech
Požadavky na stavbu a stavební materiály
Zatížení střešního pláště
Stavebně technické předpoklady
Požadavky na skladbu souvrství
Vrstvy vegetačních střech
Drenážní vrstva
Filtrační vrstva
Vegetační vrstva
Požadavky na osivo, rostliny a vegetaci
Výběr rostlin
Výsadba a výsev
Dokončovací péče
Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov
Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu
Fotovoltaika a zelená střecha
Rodinný dům Marianka
OASIS Florenc
Vila na sile
Krajský úřad Olomouc
Střešní zahrada s minigolfem
Domov pro seniory v Pelhřimově
Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova
Central Park Praha v zeleném
Dobré příklady táhnou
Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA
Podpora zelených střech v Linci
Nejzajímavější akce roku 2010
Závěr
Použitá literatura
Zajímavé odkazy a kontakty
3
3
4–5
6–8
6
6–7
8
9–10
11–13
11
11–12
12–13
14–16
14
15
15
16–17
18
19
19
20–21
22
23
24
25
26
27
28
30
31
32–33
34
35
36
37
38
38
39
Zelené střechy – naděje pro budoucnost
Střešní zahrada Piazza Domino, Praha – Smíchov
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva
životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska
Ministerstva životního prostředí.
Vydal: Svaz zakládání a údržby zeleně
Křídlovická 68, 603 00 Brno, Tel: +420 542 210 435
e-mail: [email protected], www.szuz.cz
Redakce:
Ing. Jana Šimečková
PhDr. Irena Večeřová
Spolupráce:
Překlad německé FLL normy Richtlinie für die Planung, Ausführung
und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie:
Ing. Jitka Dostalová
Odborné konzultace:
Ing. Filip Drastich
Fotografie:
archiv SZÚZ a dále archiv firem:
Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Optigrün international AG
Garpen – zahradní architektura a služby
ZAHRADA Olomouc s.r.o.
EKOIMPEX Vysočina s.r.o.
OK GARDEN s.r.o.
Grafická příprava, sazba a tisk:
GRAFEX – AGENCY, s.r.o., Údolní 76, 602 00 Brno
tel.: 543 212 300, www.grafex.cz
Vydání: první. Náklad: 4 000 ks. Brno, 2010
3
Úvod
Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem
V publikaci „Zelené střechy – naděje pro budoucnost“ shrnuje Svaz
zakládání a údržby zeleně základní informace o významu a budování zelených střech a o nových technologiích, které se hlavně v posledních desetiletích zasloužily o jejich stále intenzivnější rozšiřování
v zahraničí i u nás. Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) jako profesní sdružení firem z oboru zahradní a krajinářské tvorby vznikl v roce
2001 a po deseti letech svého trvání má ke stovce členů.
Od svého založení pokládá za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů překlenout co nejrychleji dlouhá desetiletí, kdy byl u nás obor
zahradní a krajinářské tvorby odtržen od zkušeností a praxe evropských a světových odborníků. Proto také v roce 2001 vstoupil SZÚZ
jako první profesní svaz ze zemí bývalého východního bloku do mezinárodní profesní organizace European Landscape Contractors Association (ELCA). V jejím rámci má totiž možnost získávat informace
z 19 členských evropských svazů a z USA, Austrálie a Japonska. Ty
pak předává nejenom svým členským firmám, ale také projektantům, ostatním zahradnickým a stavebním firmám, odborným školám všech stupňů a pracovníkům životního prostředí ve městech
a obcích, kterým zasílá také svůj odborný čtvrtletník INSPIRACI. Těm
všem je věnována také tato publikace, která nepředstírá, že je vědeckým dílem nebo učebnicí stavby zelených střech. Zdůrazňuje jenom
jejich význam a funkce a je otevřenou výzvou pro projektanty, budoucí investory, pracovníky MŽP a veřejné i státní správy, kteří jsou
zodpovědní za územní rozvoj sídel. Poslouží i těm, kteří zpracovávají
a schvalují projekty nových budov.
Karel Čapek už v první třetině dvacátého století zformuloval jasnozřivou moudrost ve větě: „Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem.“ Třeba ani netušil, jak bude na začátku 21. století jeho věta aktuální. Dnes vyrůstají v celé České republice nové čtvrti a obchodní
i administrativní objekty. Z měst mizí zeleň. Nepropustné plochy betonu a asfaltu nedovolují, aby se dešťová voda pozvolna vsakovala.
Ta pak rychle odtéká a my ztrácíme zbytečně její životodárnou sílu.
Přívalové srážky neúměrně zatěžují kanalizaci, potoky a řeky, takže
čím dál častěji hrozí záplavy.
Vlhkost vzduchu je nižší a jeho teplota stoupá. Ve městech téměř
mizí rozdíly mezi denní a noční teplotou.
Kvůli smogu a zvířenému prachu nemůžeme dýchat. Stále častěji vyjíždějí sanitky k lidem kolabujícím v tropicky horkých dnech, na které jsme se dosud neadaptovali.
Populace stárne a přibývá těch, kteří tak špatně chodí, že je pro ně
problémem dojít ve městě i do nejbližšího parku. Jsou zavřeni v bytech a propadají depresi. Znepokojuje nás to sice, přesto však plochy zeleně, která všechny tyto změny může zmírnit, vracíme do měst
pomalu.
V sousedním Rakousku, v Německu, v celé Evropě i za oceány přibývá zeleň nejenom v ulicích, ale také na střechách sídlištních bloků,
administrativních objektů, továren, na garážích, ale i na střechách
rodinných domů. Všude tam se zakládají nové zelené plochy extenzivních a intenzivních vegetačních střech. Na rozdíl od situace
u nás se tam změnilo hlavně myšlení lidí. Zejména Německo udělalo
za posledních 20 let v této oblasti spoustu průkopnické práce.
Výstavbu zelených střech lze podporovat nejrůznějšími nástroji
a způsoby:
Přímé finanční pobídky
V některých městech poskytují místní orgány výstavbě zelených
střech přímou finanční podporu. Někde se finanční dotace pohybuje mezi 10 € a 20 € za m2, jiné obce hradí pevnou částku, která se
pohybuje mezi 25 % a 100 % ceny materiálu a nákladů na instalaci.
Dotace se vyplácejí většinou po dokončení stavby ve chvíli, kdy je
zřejmé, že zelené střechy plní všechny ekologické funkce.
Intenzivní střešní zahrada na objektu Alpha – BB Centrum v Michli
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Snížení platby za odpadní vody z dešťových srážek
Mnohá města v Německu zavedla rozdílnou sazbu za odpadní vody
z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch vypouštěné odběratelem do veřejné kanalizace. Například obrovské zpevněné plochy,
jako jsou parkoviště velkých nákupních center nebo průmyslových
oblastí, často zatěžují místní kanalizaci velmi vysokým odtokem
srážkové vody. Proto je na místě, aby se majitelé a provozovatelé
finančně podíleli na nákladech potřebných k jejich likvidaci. Majitelé nemovitostí se zelenými střechami mají tyto poplatky snížené
až o 50 %. V případě zpětného využití srážkové vody může bonus
dosáhnout dokonce 100 %.
Regulační opatření v rámci místních rozvojových plánů
Některé úřady mají povinnost budovat zelené střechy u nových zástaveb zakotvenou přímo ve vyhláškách či jiných nařízeních. Schopnost zelených střech zadržovat srážky a zpomalovat odtok umožňuje dimenzovat kanalizaci a retenční nádrže na nižší kapacitu. To vede
k nižším veřejným výdajům na výstavbu a údržbu kanalizace.
Centrum sportu a zdraví Omega v Olomouci
– extenzivní střešní zahrada
Realizace a foto: ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Také Evropská unie přikládá kvalitě životního prostředí velkou váhu.
Členové parlamentního výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví
a bezpečnost potravin se pravidelně setkávají se zástupci mezinárodní organizace ELCA (European Landscape Contractors Association),
Odborníci na těchto setkáních informují, jak zahradní a krajinářská
tvorba přispívá ke zlepšení ovzduší a pomáhá při řešení dvou nejdůležitějších problémů: snížení imisní zátěže polétavého prachu a zpomalení odtoku srážkové vody.
4
Ohlédnutí do historie
Zeleň na střechách nepředstavuje z historického hlediska žádný nový
fenomén. Když lidé opustili jeskyně a horské průrvy, chránící je před
přírodními živly, začali si budovat první přístřešky se střechami z vrstvených větví a splétaného proutí. Až si potom stavěli první chatrče,
potřebovali v nich udržet teplo. Proto utěsňovali střechy drny a jílem.
Z náletových semen na nich pak vyrostla zeleň, která byla ještě lepší
izolací. Takové příbytky dnes vidíme ve všech evropských skanzenech lidové architektury.
Střešní zahrada se stala nezbytnou součástí většiny paláců a patricijských domů ve starém Římě. Tamější architekty nehnala k těmto
projektům přirozená touha obohatit věčné město o zeleň a patricie o možnost se v pohodlí svých paláců kochat fontánami, hnala
je k tomu drahota pozemků. Přemístili zahradu na střechu, aby nezabírala další pozemky. I chudší vrstvy si mohly dovolit radovat se
ze zeleně na střešní terase. Tehdy se totiž rozšířilo pěstování rostlin
ve velkých keramických nádobách. Neobvyklým případem použití
ploché střechy jako střešní zahrady je terasově řešená hrobka krále
Augusta z roku 28 př. n. l.
Hrobka krále Augusta
převzato z http://www.brown.edu
Kombinace chaluch a drnu vytváří na střeše travní porost
Existenci střešních zahrad prokázaly například vykopávky v Ninive
z doby panování krále Šalomouna (917–929 př. n. l.).
Ze starověku se však zachovaly i nejstarší ozeleněné konstrukce prvních paláců a chrámů. Ty však už měly jinou funkci. Ti, kteří si je dali
postavit, měli moc a byli bohatí. Za mohutné hradby a valy je zahnal
strach. Báli se opustit jejich ochranu, všude venku číhalo nebezpečí. I oni však toužili vyjít z bezpečí ponurých chodeb a vidět stromy
a zeleň, poslouchat zurčící vodu, proto vznikly první „zelené střechy“.
Dodnes však vrchol stavebního a zahradnického umění té doby znamenají „Visuté zahrady královny Semiramis“, vybudované v Babyloně
za panování syrského krále Nabukadnezara II. v roce 605–562 př. n. l.
Patřily mezi tehdejších sedm divů světa. Na odstupňovaných kamenných terasách na mohutných valech tam už tenkrát pěstovali vzrostlé stromy a popínavé rostliny. Vyřešili totiž izolaci střešní konstrukce
a dokázali zajistit rostlinám přísun vody.
S úpadkem římské kultury byl vývoj střešních zahrad od počátku
křesťanské éry přerušen asi na 400 let. V přísném středověku popínavé rostliny jen změkčovaly hradební zdi a fasády. Až rozkvět renesance vrátil zeleným střechám slávu, teprve renesance navázala
na dávné tradice. Opět vyniklo italské stavitelství. Kolem roku 1400
byl postaven ve Florencii luxusní palác Medicejských „Villa Caregii“,
kterou ozdobily terasy o rozloze 1000 m2.
Villa Caregii
http://www.cultura.toscana.it/architetture/giardini/images/
Visuté zahrady královny Semiramis
http://antika.avonet.cz/article.php
V Itálii, ve Francii i v dalších evropských zemích majetní lidé, kteří si
mohli dovolit nákladné stavby, si hlavně kvůli reprezentaci budovali
terasy a střešní zahrady.
V období baroka se architektonický význam střešních teras a střešních zahrad ještě zvyšuje. K nejokázalejším stavbám té doby patřila
dvoustupňová střešní zahrada o celkové délce 100 m a šířce 30 m
na střechách paláce, který vybudoval v Pasově kardinál Johan Filip
San Lamberg a byla dokončena v roce 1705. Přinesla nový prvek –
stěnu na návětrné straně, která měla ozdobnou a ochrannou funkci.
5
Vynález železobetonu v roce 1867 poskytl stavitelům zcela nové
možnosti a je pro další vývoj střešních konstrukcí rozhodující. Nový
materiál pomohl vyřešit řadu stávajících problémů.
Střešní zahrady stále kladly vysoké nároky na statické řešení, železobeton však zajistil trvalou pevnost a stabilitu stavby a prodloužil
životnost všech stavebních prvků.
Od počátku 20. století je zřejmé, že střešní zahrady sehrají významnou roli v urbanistických konceptech měst. Ve třicátých letech prohlásil proslulý švýcarský architekt žijící ve Francii Le Corbusier, že
končí doba, kdy střešní zahrada byla spíše kuriozitou než skutečnou
potřebou. V budoucnu by měla mít střešní zahrada a všechny její prvky
podstatný vliv na životní prostředí města jako celku a na prostředí samotného obydlí. Le Corbusier propagoval ploché střechy nejenom
jako střešní terasy, ale zdůrazňoval, že jsou příležitostí nahradit zastavěnou část přírody.
Z důvodu poválečného nedostatku bytů jej francouzská vláda pověřila stavbou velkého obytného bloku – Unité d‘habitation (1946–1952)
v Marseille. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších staveb 20. století, a to jak z hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu. Le Corbusier do něho vložil 337 bytů ve 23 rozmanitých typech – převážně dvoupodlažních. Sedmým a osmým patrem probíhá
obchodní ulice, na střešní terase jsou umístěny jesle, školky, tělocvična a bazén. Dům je tedy městem sám o sobě, střecha hraje úlohu
náměstí. Podle jiné teorie je dům přirovnáván k parníku, střecha je
pak palubou.
Do čtyřicátých let 20. století vzniká ve světě poměrně dost střešních
a terasových zahrad s delší či kratší životností. Rozhodujícím předělem je rozvoj průmyslové chemie a zejména vývoj a výroba plastových hmot po druhé světové válce. Po roce 1950 vznikají stále častěji
významně stavby projektované již se střešní zelení.
Na našem území lze záměrné zakládání střešních zahrad vysledovat
od druhé poloviny 19. století. Nejvýznamnější dochovanou „historickou střešní zahradou“ v naší republice byla pravděpodobně střešní
zahrada na konírně v Lipníku nad Bečvou. O jejím vybudování se
patrně rozhodlo v průběhu 19. století, kdy se postupně realizovaly
stavební úpravy zámecké zahrady a byly vystavěny skleníky.
Lipník nad Bečvou
http://lipnik-info.cms.advice.cz/cz/infocentrum/fotogalerie/prirodnizajimavosti/stresni-zahrada/
Dnes spočívá význam a uplatněni střešních teras a zahrad zejména v jejich městotvorné funkci. V současné době navíc v důsledku
značného rozsahu výstavby a nutnosti ochrany zemědělské půdy, je
využiti střech pro zeleň zároveň nezbytné z hlediska ekonomie zastavěného území. Využití plochy střech je vlastně logickým důsledkem
nedostatku ploch a integraci funkcí.
Stromy na střeše
podzemních garáží – foto „Optigrün“
Le Corbusier – Unité d‘Habitation
http://www.regionurbainedelyon.fr
http://lvanvuurde.webs.com/iconografie.htm
Mateřská školka se zahradou na střeše
supermarketu ve Stuttgartu – foto „Optigrün“
6
Funkce a působení zelených střech
Pozitivní účinek střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly, že
tomu tak není, protože zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže
nepříznivé vlivy značně redukovat. Zelené střechy mají totiž mnoho funkcí, které jsou navzájem propojeny, působí na sebe v různé formě
a mohou mít podle konkrétní situace také různý význam. Nelze tedy zelené střechy posuzovat bez vzájemného propojení. Následující
výčet funkcí je pouze exemplární a nezahrnuje pořadí důležitosti.
Urbanistická
a krajinářská funkce
Ekologické funkce
a působení zelených střech
Zelené střechy
– vytvářejí na tomtéž pozemku, na němž stojí budova, nové plochy
zeleně a venkovního obytného prostoru
– zachovávají stávající plochy a vytvářejí nové plochy zeleně s možností nového obytného prostoru
– snížují podíl betonových a zpevněných ploch
– zlepšují vzhled měst a krajiny
– zpříjemňují obytné i pracovní prostředí
Zelené střechy zlepšují mikroklima regulací teploty
Srovnáním zelené střechy se střechou s holou hydroizolací nebo
vrstvou štěrku se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly
extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy,
zvyšují vlhkost vzduchu a snižují prašnost. Mezi rostlinou a prostředím dochází totiž k výměně tepelné energie. Při tom 70–90 % této
energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací. Rostlina vylučuje vodu v podobě vodní páry nejčastěji listy. Za teplých letních
dnů rostliny na půdním substrátu, který má schopnost vyrovnávat
se s teplotami pozvolně, prostředí ochlazují, v noci a v zimním období naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivé tepelné
vlastnosti zelených střech.
Střešní zahrada je dalším místem, kde člověk může odpočívat a relaxovat. Jednu zastavěnou plochu tak může využívat několikrát. Bydlí
nejenom v jednotlivých patrech budovy, ale také na střešní zahradě
a na terasách získává nový obytný prostor, kde může být v kontaktu
s rostlinami, živočichy, sluncem, zemí, vzduchem či vodou. Ozeleněná střecha může navíc v mnoha případech zacelit také velmi vhodně
ránu po stavební činnosti. Na rozdíl od plechové střechy, která vyzařuje při prudkém slunci velmi ostré světlo a pohled na ni je nepříjemný, někdy i bolestivý, pohled na ozeleněnou střechu je příjemný
a kladně působí na náladu člověka.
Fluktuace denni teploty na ozeleněne střeše a na střeše neozeleněne v Torontě období od 22. listopadu 2000 do 30. září 2002
(Dunnett, Kingsbury, 2004)
Měření ukázala, že při polední teplotě 30–35°C je v hloubce substrátu
10 cm maximální teplota 20°C. V zimě při nočních teplotách okolo
-10°C byly naměřeny v hloubce 5cm substrátu teploty jen od 0°C
do -1°C. Je také zjištěno, že v prostorách přímo pod ozeleněnou střechou je v létě stejná teplota jako v prvním patře.
teplota pod vegetaci
teplota bez ozelenění
teplota nad vegetací
teplota [°C]
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
čas [dny]
0
0
Střešní zahrada vnitrobloku komplexu ABC Praha – Smíchov
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
1
2
3
4
5
Průběh teploty u ozeleněné střechy v hloubce substrátu 10 cm
ve srovnání s nezatravněnou střešní plochou a teplotou vzduchu
za horkého letního dne (Kolb, Schwarz 1999, Minke2001)
7
Zelené střechy regulují vlhkost
Rostliny při svých životních procesech uvolňují vodu. Zvláště v suchých dnech zvyšují vlhkost vzduchu. Za vlhkého počasí rostliny naopak kondenzují mlhu či srážky na povrchu listů a následně odvádějí
vodu do substrátu.
Zelené střechy čistí ovzduší
Rostliny na střechách, stejně tak jako také jiné rostliny, produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý při fotosyntéze. Filtrují také částice
prachu a nečistot ve vzduchu. Částice se zachycují na povrchu lístků
a déšť je pak spláchne do země. Rostliny rovněž absorbují plynné
škodliviny a aerosoly. 1 m2 zeleně na střeše může absorbovat cca 0,2 kg
aerosolového prachu a dalších škodlivin za rok. Rostliny vážou také
těžké kovy.
Zelené střechy omezují víření prachu
Střešní plocha, která není izolována štěrkopískem a zelení snižující
výrazně teplotu, se zahřeje ve střední Evropě za letního dne při teplotě vzduchu 25°C asi na 60°C, v extrémním případě dokonce na 80°C.
Tím vznikne nad střechami vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“).
Ten při velikosti střešní plochy 100 m2 může mít rychlost 0,5 m/s.
Takto jsou částice prachu a nečistot, usazené na ulicích a dvorech,
opět rozfoukávány do vzduchu a nad obytnými oblastmi se vytváří
příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu
podstatně omezit. Nad travnatými plochami termika totiž nevzniká.
I za slunečního svitu je teplota v travním polštáři trvale nižší než teplota vzduchu.
Zelené střechy zpomalují odtok a zadržují srážkovou vodu
Pod pojmem „Retenční vlastnosti zelených střech“ rozumíme schopnost zelených střech zadržovat vodu. Pojem „Decentralizované hospodaření s dešťovou vodou“ znamená „vsakování“, „využití dešťové
vody“ a „střešní zeleně“.
V posledních letech si urbanisté a vodohospodáři stále více uvědomují ekonomický význam dobrého hospodaření s vodou a důležitost
uvedených pojmů. Důsledné využívání vodohospodářských přednosti zelených střech v praxi je však dosud spíše výjimkou.
Co se zjednodušeně odehrává ve struktuře zelené střechy při dešťových srážkách?
Jednotlivé vrstvy zelené střechy vsakují dešťovou vodu buď více
nebo méně podle materiálu a skladby, dokud nedosáhnou maximálního nasycení. Plní se tedy jakýsi „zelený střešní zásobník“. Přitom je
třeba věnovat hlavní pozornost vegetačnímu souvrství zelené střechy jako celku a nesoustředit se pouze na jednotlivé segmenty.
Již během deště a bezprostředně po něm se velká část vody vypařuje
a vrací se do ovzduší.
K odtoku vody ze střechy dochází teprve po nasycení celého vegetačního souvrství (zejména střešního substrátu) vodou a po překročení míry odpařování při trvajících srážkách. Zde narazíme na předsudek mnoha projektantů, kteří se domnívají, že zelená střecha má
při nasycení vodou stejnou odtokovou charakteristiku jako střecha
holá. Je pravda, že ani na zelené střeše neodtéká přebytečná voda
v takové míře, v jaké prší shora, protože odtok je podstatně zpomalen vegetačním souvrstvím zelené střechy. Podstatně jiné je ovšem
chování u intenzivních zelených střech, kde se počítá se zadržováním
vody v akumulační drenážní vrstvě, která představuje další využitelný
akumulační prostor. Proto k odtoku přebytečné vody dochází v mnohem menší míře a v mnohem pozdějším okamžiku.
Na základě výsledků výzkumu je možné obecně konstatovat toto:
• Schopnost zelených střech zadržovat vodu je v různých klimatických obdobích různá, přičemž nejvyšší je v teplých obdobích.
• Zelené střechy mají schopnost zadržet 42–85 % z celkového ročního množství srážkové vody
• Schopnost zadržovat vodu závisí především v létě na použité
technologii
• Schopnost zadržovat vodu je nejvyšší u bezspádových střech.
Závisí pak na skladbě vegetačního souvrství zelené střechy a zejména na výšce střešního substrátu.
Maximální špičkový odtok u různých krytin ve Stuttgartu (Optigrun)
Střešní krytina
Max. špičkový odtok
[litrů/s·ha]
Střešní tašky
221
Štěrk
187
Zelena střecha extenzivní, 8 cm
73
Zelené střechy vytvářejí náhradní plochy a životní prostor
pro flóru a faunu
Současně s tím, jak rychle se zastavují především centra měst, tak rychle ubývá také prostor pro živočichy. Vegetační střechy mohou do jisté
míry vytvářet nový životní prostor pro drobnou faunu a podporovat
tak biodiverzitu. Obzvláště kvetoucí střechy jsou lákadlem nejen pro
motýly, ale také včely a další hmyz. Vodní plochy na střechách také lákají množství živočichů, například ptáky, pro které může vodní plocha
sloužit jako pítko a prostor k ochlazení. Na střeše, která je ozeleněna,
může být i záměrně zřízena lokalita pro pěstování chráněných druhů
rostlin, které se v přirozeném prostředí stávají vzácnými, protože přírodní prostředí je postupně stále více narušováno civilizačními faktory.
Jezírko na zelené střeše – ilustrační foto „Optigrün“
Střecha na střeše činžovního domu (Praha)
– mokřad, přes který vede lávka
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
8
Ochranné působení
a ekonomické funkce
Hlavní přednosti zelených střech jsou tyto:
– snižují nebezpečí mechanického poškození hydroizolace
důsledkem vnějších vlivů
– chrání proti sání větru
– zabraňují šíření ohně vzduchem a jsou ochranou proti
sálajícímu teplu
– zlepšují izolaci proti hluku a kročejové neprůzvučnosti
– zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především také v létě
– příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují její akumulaci
– odlehčují veřejnou kanalizační sít
– ozelenění zvyšuje užitnou hodnotu nemovitosti
– zlepšují image majitele a uživatele nemovitosti jako člověka
jednajícího odpovědně a myslícího na budoucnost
Zelené střechy ochraňují střešní konstrukce
a prodlužují jejich životnost
Na každou střešní konstrukci, která je vystavena styku s vnějším prostředím, působí velké množství faktorů, které ji poškozují a zkracují
tak její životnost. Trvanlivost všech materiálů je dána časem. Ať už se
jedná o jakoukoliv krytinu, jistým způsobem na její životnosti negativně působí vlivy horka, chladu, větru, ozonu, UV záření či chemických látek. Pomineme-li vlastnosti domu a konstrukce, tak životnost
střešního pláště ozeleněné střechy je při správném založení v podstatě neomezená.
Tepelně izolační účinky
Rostlinné polštáře na střechách mají tepelně izolační účinek. Čím je
rostlinný polštář hustší a tlustší, tím je účinek větší. Listy rostlin totiž
odrážejí část dlouhovlnného tepelného záření vyzařujícího z budovy. Další část je listím absorbována. Tím se zmenšují tepelné ztráty
budovy způsobené vyzařováním. Hustý rostlinný polštář chrání povrch substrátu také před větrem. Tím, že se vzduch téměř nehýbe, je
tepelná ztráta způsobená větrem blízká nule. Proto hlavně u starších,
samostatně stojících budov nechráněných před poryvy větru, může
tlustý rostlinný polštář znamenat účinnou úsporu energie. Bez zvýšené tepelné ochrany mohou totiž v důsledku konvekce (zvláště větru)
tepelné ztráty činit až přes 50 %.
Retenční schopnost
O významu zelených střech při akumulaci srážkové vody, snížení
součinitele odtoku a odlehčení veřejné kanalizační sítě jsme mluvili
v kapitole ekologické funkce.
Urbanistické, ekologické i ekonomické funkce zelených střech se
totiž velmi úzce prolínají. Investor, který se rozhodne zvolit místo
standartní střešní krytiny vegetační střechu, přidává budově užitnou
hodnotu a získává image člověka, který myslí na budoucnost.
Vnitroblok v Jungmannově ulici v Praze na střeše podzemních
garáží. Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
teplota povrchu [°C]
Hledisko stavební tepelné techniky
Ozeleněním střešní konstrukce vzroste samozřejmě také její tepelný
odpor. Ten je však závislý nejenom na tloušťce vegetačního souvrství,
ale také na vlhkostních poměrech. Ve skladbě ozeleněné střechy můžeme dosáhnout ještě vyššího nárůstu tepelného odporu použitím
speciálních polyfunkčních desek s tepelně izolační funkcí. Zvažujemeli tepelný odpor vegetačního souvrství, můžeme samozřejmě v konstrukci střechy snížit tloušťku tepelné izolace o patřičnou hodnotu.
Zvýšením tepelného odporu se samozřejmě zvý- 96
a) asfaltová lepenk, černá
b) štěrkopískový násyp, světlý
ší také vnitřní povrchová
a
c) mokrý, uměle osázený
d) osázený
teplota. O kolik, to závi- 80
sí mj. také na původním
tepelném odporu. Po- 64
kud jde o teplotní útlum,
b
také zde můžeme očeká- 48
vat u ozeleněných střech
c
zlepšení nejenom dů- 32
sledkem vyššího tepeld
ného odporu, hmotnos- 16
e
ti a tepelné kapacity, ale
také proto, že střecha
astronomický místní čas [hod.]
0
0
4
8
12
16
20
24
s rostlinným pokryvem
Průběhy
teplot
na rozdilnych
površich
není tolik ohřívána a doplochých střech za jasného letního dne
chází tedy na ní k men(Gertis a kol. 1977).(Minke 2001)
ším teplotním výkyvům.
Zvuková izolace
Je jasné, že převážná většina překážek způsobuje snížení vlnění
a tím i snížení hladiny zvuku za překážkou. Ne nadarmo se staví u silnic a dálnic zvukové izolační stěny tam, kde se lidé snaží odclonit
prostory od nežádoucího hluku. Rostliny slouží tedy nejenom jako
větrolamy, ale také jako tlumiče zvuku. Hlavní funkcí rostlin při snižování hluku je reflexe (odraz) a deflexe (rozptyl). Ovšem jejich funkce
je mizivá ve srovnání se zvukově izolační schopnosti substrátu. Již
12 cm substrátu dokáže pohltit při kolmém dopadu zvuku až 40 dB
a 20 cm až 46 dB.
Intenzivní střešní zahrada na objektu
Alpha – BB Centrum v Michli
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
9
Druhy a typy zelených střech
Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná definice,
která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury.
Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení.
ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice uvádí:
Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na
střechách, terasách, v nádobách)
Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích
Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.)
Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvořeném stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil odrostlého terénu“. (Šimek 2005).
Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí:
Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro
výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy
Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek
stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených
střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií:
Forma vegetace
Nároky na souvrství
Náklady
Poznámka
Intenzivní zelené střechy
Výška souvrství:
150–1 000 mm
Hmotnost:
180–1 300 kg/m2
Vegetaci tvoří trvalky,
traviny, cibuloviny, letničky, keře, stromy nebo
trávníkové plochy.
Použité rostliny mají
vysoké nároky
na skladbu souvrství.
Vysoké pořizovací náklady, vysoké náklady
na péči
Zachování trvalých užitných vlastností a vzhledu je možné pouze při
intenzívní údržbě.
Jednoduché intenzívní
zelené střechy
Výška souvrství:
120–250 mm
Hmotnost:
120–200 kg/m2
– trávníky, trvalky a dřeviny. Mnohotvárnost
uspořádání a užitku je
v porovnání s náročnými intenzivními zahradami omezena.
Použité rostliny kladou
menší nároky na skladbu vegetačního souvrství.
Náklady na pořízení
jsou nižší než u intenzivních zelených střech.
Rozsah potřebné péče
je menší.
V závislosti na plánované cílové vegetaci
je možné tolerovat
i cizorodé rostliny, např.
půdopokryvné byliny
a mechy.
Extenzivní zelené střechy
Výška souvrství:
60–200 mm
Hmotnost:
60–150 kg/m2
Převážně uzavřené plošné porosty jsou tvořeny
mechy, sukulenty, bylinami a travinami, které
mohou být doplněny
cibulovinami nebo hlíznatými rostlinami.
Vytváření forem
vegetace je ponecháno
sukcesivním procesům.
Náklady na pořízení
jsou nízké. Zachování
určité dané vegetace,
může vyžadovat menší,
ale pravidelný a cílený
přísun živin.
Požadavky na péči závisí
na typu cílové vegetace,
regionálních a klimatických podmínkách, konstrukci a typu souvrství.
Intenzivní zelená střecha
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Jednoduchá intenzivní zelená střecha
Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o.
Extenzivní zelená střecha
Ilustrační foto – ZAHRADA Olomouc s.r.o.
10
Typy střešních zahrad
Určujícím kritériem pro vymezení typu střešní zahrady je její prostorový vztah k parteru nebo rostlému terénu.
Vymezujeme tři základní typy střešních zahrad (dle Šimka):
a) střešní zahrady v úrovni s parterem – stropy
Střešní zahrady v úrovni s parterem představují velmi cenné veřejné prostory. Bývají
vnímány jako neodmyslitelná součást města a uživatel zpravidla netuší, že se pohybuje
na stropní konstrukci podzemního objektu. Takový objekt může plnit nejrůznější funkce
– např. podzemní garáže, stanice metra, obchody, vybavenost a pod. Tyto úpravy jsou
s ohledem na intenzitu provozu zakládány nejčastěji jako intenzivní střešní zahrady.
b) střešní zahrady v dotyku s parterem – pláště
Střešní zahrady v dotyku s parterem představují silný nástroj architektů při hledání nových forem utváření především městských prostorů. Použití tohoto typu střešní zahrady ve volné krajině umožňuje začlenění budovy nebo její části do okolního prostředí.
Především s ohledem na extrémní podmínky pro vegetaci jsou tyto úpravy nejčastěji
zakládány jako extenzivní, popř. jednoduché intenzivní střešní zahrady.
c) střešní zahrady mimo dotyk s parterem – střechy
Střešní zahrady mimo dotyk s parterem jsou nejčastějším typem střešních zahrad. Tyto
úpravy mohou plnit nejrůznější funkce při respektování provozních a kompozičních
omezení, která vyplývají z funkce objektu a požadavku uživatele. Těmto omezením
musí odpovídat i forma střešní zahrady – extenzivní, intenzivní, resp. jednoduchá intenzivní zahrada.
Formy střešních zahrad
Extenzivní střešní zahrady
Rezignujeme na jejich přesně definované druhové složení, se sukcesí
a nepředpokládatelnými změnami se počítá jako s principem
Spontánně vzniklé
extenzivní střešní zahrady
Zpevněné povrchy a povrchy
staveb představují potenciální životní prostor pro vegetaci. Jsou osídlovány sekundárně.
V průběhu osidlováni a během
různých sukcesních stadii se
ustavuje stadium vice či méně
stabilního klimaxu principem
„pokus omyl“ v závislosti na inventáři rostlin a na možném vlivu člověka.
Přirozené
spontánně vzniklé
Vznikají náhodou a jsou
člověkem trpěny do té
doby, než způsobí poškození místa, na kterém rostou.
Cíleně založené
extenzivní střešní zahrady
místně přizpůsobené vegetační formy, které se plošně vyvíjejí
na relativně tenkých pěstebních
vrstvách, a samy se také udržuji.
Zavádějí se cílenými vegetačnětechnickými prostředky a opatřeními. Zásobení vodou a živinami
je ponecháno přírodním koloběhům. Vytvářeni forem vegetace
je ponecháno sukcesivním procesům. Udržovací péče je minimální.
Iniciované
spontánně vzniklé
Osídleni vegetací probíhá buď zcela přirozeně, nebo jsou vneseny
diaspory nebo rostliny
nebo jejich časti.
Intenzivní střešní zahrady
Představují zpravidla soubor skladebných vegetačních a technických
prvků. Požadované vlastnosti jsou dány prostorovou skladbou
vegetačních prvků a jejich druhovým složením.
Jednoduché intenzivní
střešní zahrady
tvoří zpravidla trávníky, trvalky
a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádaní a užitku je v porovnáni
s náročnými intenzivními zahradami omezena.
Použité rostliny mají menší nároky na skladbu půdního profilu,
stejně jako na hospodaření s vodou. Také péče je méně náročná.
Pořizovací náklady jsou nižší.
Náročně intenzivní
střešní zahrady
zahrnují trvalky, keře, trávníky, v individuálních případech
i stromy. Použité rostliny mají vysoké nároky na konstrukci půdního profilu a na pravidelné zásobovaní vodou a živinami.
Sortiment keřů a dřevin je sice
omezen, přesto se může při vytvoření odpovídajících podmínek blížit sortimentu pro zahrady na rostlém terénu.
11
Požadavky na stavbu a stavební materiály
Jednoplášťová střecha je občas nazývána jako střecha „teplá“, protože její součástí je izolační vrstva. U tohoto typu střech je vnitřní prostředí od vnějšího odděleno jedním kontaktním souvrstvím funkčních vrstev. Jednoplášťové střechy, které
nemají izolační vrstvu, jsou určeny pro nevytápěné objekty, u kterých plní jen dvě
základní funkce: hydroizolační a nosnou. V tomto provedení jde o nejjednodušší
konstrukci jednoplášťové střechy. Jednoplášťové konstrukce ve většině případů
obsahují parotěsnou vrstvu, bez ní je doporučováno stavět střechu jen nad prostory s vlhkostí ovzduší nižší než 60 %. Jednoplášťová střecha nevětraná představuje
takový typ střešní konstrukce, které chybí systém větracích kanálků napojených
na vnější prostředí. Je to střecha, u které je hydroizolační vrstva umístěna nad tepelně izolační vrstvou.
Dvouplášťové střechy jsou tvořeny dvěma plášti, které jsou oddělené vzduchovou vrstvou. Na základě toho, zda je vzduchová vrstva větraná nebo ne, se tento typ
střech dělí na větrané-studené a nevětrané dvouplášťové střechy. U větraných střech
je spodní plášť masivní a vzduchotěsný, nejčastěji jej tvoří železobetonová konstrukce, horní plášť pak tvoří konstrukce dřevěná. U nevětraných dvouplášťových střech
slouží vzduchová vrstva jako tepelná izolace (hrozí kondenzace vlhkosti – nyní jsou
už jen minimálně využívané).
Obrácená střecha vychází z principu umístění tepelné izolace nad hydroizolační
vrstvu (střešní plášť). Musí být nepropustná pro vodu a odolná vůči zpráchnivění.
Většinou jsou k tvorbě této vrstvy použity desky z extrudovaného polystyrénu.
I na této střešní konstrukci lze vytvořit prostor pro různé materiály a rostliny a vytvořit z ní tak vegetační střechu.
Zatížení střešního pláště
Střešní plášť je většinou dimenzován dle norem na vlastní únosnost, jestliže je
ovšem plánováno vybudování vegetační střechy, je nutné zohlednit zatížení, které
vyvolá vegetační střecha. Vždy je lepší budovat konstrukce již s plánovanou vegetační střechou.
Zátěž, kterou konstrukce musí snést, se rozděluje na stálou a provozní.
Stálé zatížení je zatížení celého souvrství i se zatížení vegetací. Hmotnost substrátu
a drenážní vrstvy se počítá při plném nasycení vodou. Veškeré zatížení se počítá plošně s ohledem na jeho působení. K bodovému zatížení je nutné přistupovat individuálně a zohlednit ho při projektu konstrukce střechy popřípadě terasy (např. lampy,
venkovní krby, zeleň v nádobách).
Provozní zatížení je zatížení pouze časově omezené, například vstup člověka na střešní konstrukci, vjezd techniky, zatížení sněhem, popřípadě vliv větru.
V následující tabulce jsou uvedeny orientační hmotnosti nejrůznějších střešních
nástaveb na 1 m2.
Využití střechy
Vlastní hmotnost kg/m2
Intenzivní ozelenění (keře, stromy)
500 – 800
Vozovka
500
Chodník – dlažba v loži ze štěrkopísku
350
Střešní jezírko
300
Pískoviště
300
Trávníky nebo květinové záhony
270
Extenzivní ozelenění
50-140
Vzhledem k tomu, že v České republice doposud neexistují žádné ucelené normy pro zelené střechy, v textu na str. 11–19 vycházíme z FLL normy Richtlinie
für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie (Směrnice pro plánování, provedení a údržbu zelených
střech). Plné znění normy je uveřejněno na www.szuz.cz
Stavebně technické předpoklady pro zelené střechy se týkají především:
zajištění osob proti pádu z výšky, ochrany proti prorůstání kořenů,
ochrany hydroizolace/kořenovzdorné vrstvy před poškozením,
ochrany před usazeninami vodního kamene, odvodňovacích zařízení,
míst napojení a ukončení, ochrany před emisemi, ochrany před sáním větru,
protipožární ochrany, zajištění vrstev proti sjíždění, okrajových prvků a obrubníků,
pochozích povrchů, jiných prvků vybavení.
Není možné v této publikaci detailně rozebírat jednotlivé body, proto se dotkneme
stručně pouze těch nejdůležitějších technických předpokladů.
Sklon / spád střechy
Sklon střechy je jeden se základních atributů navrhování střešní zeleně. Každá střecha by měla mít spád, jelikož střecha má sloužit také k odvodu vody při srážkách.
V závislosti na sklonu se řeší základní odtok přebytečné vody a eroze substrátu.
V případě extenzivní nebo jednoduché intenzívní vegetace by spád střechy měl být
zpravidla minimálně 2 %. Bezspádové střechy jsou vhodné pro intenzívní ozelenění
s akumulací vody, případně lze akumulaci zajistit pomocí akumulačních prahů.
Ploché střechy (0°–3°, 0 %–5 %)
Jsou to střechy s minimálním sklonem, u nichž můžeme předpokládat potíže s odtokem přebytečné vody. Tyto střechy často podléhají, a to i bez ozelenění, problémům
s prosakováním vody. Při průběžné péči prodlužuje vegetační pokryv životnost střešní konstrukce. Důležité je správně řešit zejména drenážní vrstvu.
Střechy s mírným sklonem (3°–20°, 5 % –35 %)
Tyto střechy se sklonem od 3°do 20° jsou poměrně příhodné k ozelenění. Podle některých údajů je vhodné již u střech od 15° sklonu vytvářet zábranu proti sesuvu
substrátu.
Střechy s velkým sklonem (20°–40°, 36 % – 48 %)
Zde již musí být zajištěn substrát proti sesunutí.
Strmé střechy (nad 40°, nad 84 %)
Pokud se jedná o sklon do 45°, je podle individuálních podmínek ještě možné použít
zabezpečovací zařízení proti sesuvu materiálu jako u střech s velkým sklonem.
Zajištění proti sjíždění a sesouvání
Jako konstrukční opatření proti sjíždění a sesouvání vrstev je možné použít speciální
prostorové smyčkoviny pevně nakašírované na textilii, protiskluzové prahy, mřížoviny, nopové protiskluzové desky nebo textilie. Konstrukční opatření nesmí omezovat
vývoj vegetace.
Laťové konstrukce z materiálu podléhajícího hnilobě (např. dřevo) jsou pouze dočasnou montážní pomůckou, nikoli trvalým zajištěním proti sesuvu.
Při použití geotextilií nebo kombinovaných materiálů je nutné prověřit pevnost materiálu v tahu a případně způsob ukotvení pro konkrétní případ zatížení. Přitom je
třeba brát v úvahu i zatížení sněhem. U střech s pouze jednou šikmou plochou je nutné trvalé a dokonalé ukotvení v hřebenové části nebo opření v okapní části střechy.
Vegetačně technické opatření spočívá ve vytvoření vegetační vrstvy se stabilní strukturou odolnou proti vodní erozi. Je nutné dodržovat parametry pro extenzivní zelené
střechy s vícevrstvou skladbou a v případě velké odtokové délky ještě podpořit odtok
vody dalšími drenážními opatřeními.
Pro ozelenění se používá hydroosev nebo vegetační koberce.
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Téměř všechny střešní konstrukce je do jisté míry možné ozelenit. Některé konstrukce jsou vhodnější, jiné zase méně vhodné.
Jedním ze základních členění střešních konstrukcí je rozlišení na střechy:
– jednoplášťové (tzv. teplé, resp. nevětrané) střechy
– dvouplášťové (tzv. studené, resp. větrané) střechy
– obrácené střechy
12
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Odvodnění
U zelených střech je třeba již v projektu zajistit dokonalé odvodnění jak ozeleněných,
tak neozeleněných dílčích ploch. Vodu, která stéká po fasádách, je potřeba řešit samostatně. Musí být zajištěno odvádění vody jak skrze souvrství, tak i z povrchu.
Aby byl umožněn plynulý odtok vody ze zelených střech, rozlišujeme tři druhy odvodnění:
– odvodnění ve vegetační ploše
– odvodnění mimo vegetační plochu
– samostatné odvodnění ozeleněných ploch a ploch bez vegetace
K odvodňovacím zařízením patří:
střešní vpusti, žlaby v úžlabí, štěrbinové žlaby u dveří, okapové žlaby, chrliče,
nouzové přepady.
Střešní vpusti a nouzové přepady musí být chráněny před vnikáním vegetace a zasypáním (např. štěrkem) a musí být kdykoli přístupné. Okapové žlaby nesmí zarůstat
a nesmí být omezena jejich funkce.
Odvodnění šikmých střech
Odvodnění šikmých střech se provádí štěrkovým pásem s vloženými drenážními
trubkami nebo bez nich, do nástřešního nebo podstřešního žlabu nebo prostřednictvím chrličů. Rozlišujeme mezi odvodněním k okapu a odvodněním v úžlabí.
U střech s větším sklonem je třeba počítat v okapní oblasti se zvýšeným povrchovým
odtokem vody. Na ten je třeba brát ohled při dimenzování drenáže a u konstrukce
okapní části. V okapní části je nežádoucí bujně rostoucí a převislá vegetace.
Při odvodnění do úžlabí je třeba při návrhu drenáže vzít v úvahu, že úžlabím se odvádí voda ze dvou střešních ploch.
Zavlažování
Pro zavlažování je nutné na střeše zajistit nejméně jeden přívod vody, který je technickým opatřením nebo údržbou chráněný před poškozením mrazem.
V projektu je třeba zohlednit dimenze a počet přívodních potrubí a vývodů a rovněž
potřebný tlak vody pro zavlažování v závislosti na poloze, konkrétních podmínkách
stavby, velikosti půdorysu a požadované formě vegetace.
Místa napojení a ukončení
Napojení a ukončení se vyskytují v místech vystupujících konstrukcí, dveří, bezbariérových přechodů, průstupů střechou, okrajů střechy.
Napojení a ukončení lze provést v závislosti na objektu, příslušném detailu a specifických vlastnostech materiálu různým způsobem.
Ochrana proti emisím
V blízkosti větracích a klimatizačních zařízení je třeba počítat s výstupem teplého
a chladného vzduchu a v důsledku proudění může v takových místech docházet k poškození vegetace, např. k vysychání nebo mrznutí. Plyny vystupující z komínů, např.
SO2, mohou být příčinou přímých škod na vegetaci, především na jehličnanech a neopadavých rostlinách. V místech, kde působí teplý vzduch a plyny, je třeba důkladně
zvážit, zda vůbec, případně jaká vegetace je zde vhodná.
Zajištění proti sání větru
Vítr způsobuje zatížení staveb tlakem, sáním a třecími silami, jejichž intenzita závisí na síle a směru větru a rovněž na tvaru a výšce budovy. Zatížení větrem může
vést k poškození skladby střešní konstrukce jak při provádění, tak i v hotovém stavu.
Pro hydroizolace střech a vrstvy skladby střešního pláště je třeba již ve fázi projektu
navrhnout odpovídající opatření na ochranu před zvedáním v důsledku sání větru.
Zajištění osob proti pádu z výšky
Při navrhování budov a ve výběrovém řízení je nutné dbát předpisů o bezpečnosti
práce a prevenci úrazů a požadavků, které z nich vyplývají. Toto se týká především
zajištění osob proti pádu z výšky při provádění, údržbě a opravách staveb a zajištění
proti propadnutí stavební konstrukcí (např. světlíkem).
Vhodnými ochrannými opatřeními mohou být např. zábrany, kotevní body pro jisticí
lano, fixní zařízení pro výstup a vstup s ochranou proti pádu. Smí se používat výhradně produkty, resp. systémy s příslušným atestem. Za ochranná opatření odpovídá
investor a jím pověřený projektant, resp. koordinátor bezpečnosti práce a bezpečnostní technik.
Požadavky na skladbu souvrství vegetačních ploch
Rozlišujeme následující funkční vrstvy:
Vegetační vrstva • Filtrační vrstva • Drenážní vrstva • Ochranná vrstva
• Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů • Separační vrstva • Kluzná vrstva
Vegetační vrstva
Vegetační vrstva je základní podmínkou pro růst rostlin a musí umožňovat intenzívní
kořenění. K tomu jsou zapotřebí určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti.
Vegetační vrstva musí mít stabilní strukturu, musí akumulovat prosakující vodu tak,
aby ji rostliny mohly využít a pouze přebytečnou vodu odvádět. I při maximálním
nasycení vodou musí vykazovat dostatečný obsah vzduchu, potřebný pro příslušnou
formu vegetace.
Filtrační vrstva
Filtrační vrstva zabraňuje splavování jemných částic zemin a substrátů z vegetační
vrstvy do drenážní vrstvy a brání tak snížení propustnosti drenážní vrstvy.
Drenážní vrstva
Drenážní vrstva akumuluje přebytečnou vodu v dutinách a pórech a zbytek odvádí
ke střešním vpustím. Při vhodném materiálovém složení slouží zároveň k akumulaci
vody, zvětšuje prostor pro kořenění a funguje jako ochrana níže položených vrstev
střešního pláště.
Ochranná vrstva
Ochranná vrstva chrání hydroizolaci/kořenovzdornou vrstvu. Při použití vhodného
materiálu může současně tvořit vrstvu separační.
Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů
Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů musí trvale chránit hydroizolaci před poškozením v důsledku vnikání nebo pronikání kořenů a oddenků rostlin.
Separační vrstva
Separační vrstva zajišťuje oddělení vrstev, které nejsou kompatibilní po chemické
stránce.
Kluzná vrstva
Kluzná vrstva eliminuje nežádoucí přenos sil mezi sousedními materiály a snižuje
třecí síly mezi dvěma vrstvami.
13
Skladba
Skladbu vegetačních ploch tvoří zpravidla několik funkčních vrstev z různého materiálu a různé konstrukce, uspořádaných v souladu s jejich funkcí a působením.
V závislosti na materiálovém složení mohou vrstvy plnit současně několik funkcí.
Rozlišujeme následující skladby souvrství:
– vícevrstvá skladba, tvořená oddělenou drenážní, filtrační a vegetační vrstvou
nebo jen drenážní a vegetační vrstvou, která díky svému materiálovému složení
plní i funkci filtrační;
– jednovrstvá skladba tvořená vegetační vrstvou, která současně plní i funkci
drenážní a filtrační.
U všech skladeb je nutná ochrana proti prorůstání kořenů a dostatečná ochrana hydroizolace / kořenovzdorné vrstvy
Systémové řešení Optigreen: „Šikmá střecha“
Mocnost souvrství závisí na:
– konstrukci střechy
– požadovaném způsobu ozelenění a formě vegetace
– druhu použitých materiálů pro jednotlivé vrstvy
Při dimenzování mocnosti souvrství je třeba zohlednit:
– nároky vegetace
– vlastnosti použitých materiálů
– sklon střechy
– orientaci střešní plochy ke světovým stranám
– regionální klimatické poměry
– místní podmínky konkrétního objektu
– specifické hmotnosti jednotlivých materiálů
– požadovanou akumulaci vody
Systémové řešení Optigreen: „Střešní zahrada“
Mechy-rozchodníky-byliny
Rozchodníky-byliny-trávy
Byliny-trávy
Divoké trvalky-dřeviny
Dřeviny-trvalky
Dřeviny
Trávník
Nízké trvalky a dřeviny
Středně vysoké trvalky a dřeviny
Vysoké trvalky a keře
Velké keře a malé stromy
Středné a vyšší stromy
Vysoké stromy
Mocnosti souvrství u různých typů zelených střech a forem vegetace
200
150
125
100
90
80
70
60
50
45
40
35
30
25
20
18
15
12
10
8
6
Mechy-rozchodníky
Trávy-byliny
Jednoduché
intenzívní zelené
střechy
Intenzivní
zelené střechy
Způsoby ozelenění a formy vegetace
Extenzivní
zelené střechy
Tloušťka souvrství využitelná pro kořenění rostlin v cm
Systémové řešení Optigreen: „Přírodní střecha“
4
Systémové řešení Optigreen: „Úsporná střecha“
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Skladba a mocnost souvrství
14
Vrstvy vegetačních střech
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Střešní plášť (hydroizolace)
Hydroizolační vrstva může být vytvořena z nejrůznějších materiálů a její popis není
předmětem této publikace.
Hydroizolační vrstva střešního pláště zpravidla slouží i jako ochranná vrstva proti
prorůstání kořenů. Pokud hydroizolační vrstva nemá atest proti prorůstání kořenů,
je potřeba ji ochránit vrstvou s tímto atestem.
V průběhu provádění a po dokončení hydroizolací je nutné důsledně kontrolovat,
zda nedochází k poškozování nechráněné hydroizolace jinými stavebními procesy
(například pohybem osob v nevhodné obuvi, skladováním stavebního materiálu či
pojezdem mechanizace, klempířskými pracemi při oplechování atik, činností při sestavování dřevěných mol, atd.)
Pro prokázání kvality provedených izolačních prací se provádějí staveništní zkoušky
těsnosti hydroizolace. Provedení kontroly těsnosti je důležité zejména v případech,
kdy bude hydroizolace zakryta dalšími konstrukcemi, zvláště pak jedná-li se o konstrukce hmotné nebo těžko rozebíratelné.
Drenážní vrstva
Drenážní vrstva má za úkol jednak odvádět přebytečnou vodu, jednak také do určité
míry vodu pohlcovat. S odvodem přebytečné vody je nutné počítat, protože nárazové
přívalové srážky jsou stále častější a množství dešťové vody není pravidelně rozloženo. Drenážní vrstva pojímá protékající vodu a odvádí ji ke střešním vtokům. Při určitém provedení současně slouží k akumulaci vody, zvětšuje prostor pro růst kořenů
a přejímá ochrannou funkci pro pod ní ležící vrstvy.
Ke zhotovení drenážních vrstev se používají následující skupiny a druhy materiálů:
sypké hmoty
recyklované sypké hmoty
štěrk, drť, láva, pemza,
drcená cihla;
drcený a nedrcený keramzit,
průmyslová struska,
drcená a nedrcená pálená břidlice,
pěnové sklo,
drenážní rohože
drenážní desky
strukturované textilie,
kaučukové nopové desky,
plastové nopové fólie,
tvarované desky z tvrzeného plastu,
smyčkové rohože,
tvarované desky z pěnových plastů,
rohože z pěnových materiálů,
drenážní a substrátové rohože
Stabilita struktury a vrstvy
Materiály musí vykazovat dostatečně stabilní strukturu, stabilitu tvaru a prostorovou
stabilitu vrstvy při provádění i v dalším období. Nesmí vykazovat výraznější sedání v důsledku vlastní tíhy souvrství, vlivem vody nebo v důsledku zatížení při údržbě a provozu.
Drenážní fólie a panely z plastů musí být odolné proti látkám a mikroorganizmům vyskytujícím se v souvrství a po předpokládanou užitnou dobu musí být odolné proti hnilobě.
Sléhavost
Stlačení drenážních fólií a drenážních panelů z plastů v důsledku zatížení dalšími
vrstvami a provozem nesmí negativně ovlivnit jejich funkčnost (např. propustnost
pro vodu).
Propustnost pro vodu
Materiály musí vykazovat vysokou propustnost pro vodu, aby byl zajištěn plynulý
odtok přebytečné vody do střešních vpustí.
U zelených střech s menší mocností souvrství je třeba dbát na to, že při ojedinělých
přívalových srážkách může docházet i k částečnému odtoku vody po povrchu, který
není na závadu, pokud nezpůsobuje erozi povrchové vrstvy.
Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita
U drenážních vrstev ze sypanin je z vegetačně technických důvodů žádoucí používat
porézní nasákavé minerální materiály s otevřenými póry, zvlášť je-li požadována
vyšší vododržná schopnost. U skladeb s trvalou akumulací vody se používají sypaniny nebo tvarově stálé prvky s velkým objemem pórů a dutin. Konstrukce a materiály
musí umožňovat kapilaritu. Aby nedošlo k přemokření vegetační vrstvy a bylo zaručeno bezvadné odvádění přebytečné vody, je nutné, aby nad maximální hladinou
zadržené vody byl ještě dostatečný volně prostupný prostor.
Hodnota pH
U drenážních vrstev ze sypanin je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající
nárokům vegetace a vlastnostem vegetační vrstvy. Je tedy žádoucí, aby drenážní
vrstva měla přibližně stejnou hodnotu pH jako vrstva vegetační a aby se od této hodnoty nelišila o více než 1,5 jednotky.
Doporučená hodnota pH pro intenzívní a extenzivní zelené střechy je mezi 6,0 a 8,5.
U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH.
Požadavky na materiál
Obsah uhličitanů
Použití recyklované betonové drti nebo vápencového štěrku pro drenážní vrstvy je
nepřípustné.
Nezávadnost pro životní prostředí
Použité materiály nesmí představovat zátěž pro životní prostředí např. v důsledku vyplavování částic nebo únikem plynných látek. Je třeba dodržovat zákony a nařízení státu i místní vyhlášky týkající se ochrany životního prostředí a zatížení škodlivinami. Při
výběru materiálů je třeba brát ohled na možnost recyklace, resp. ekologické likvidace.
Obsah solí
U sypanin a drenážních a substrátových rohoží nesmí být z důvodu fyziologie rostlin
překročena hodnota maximálního obsahu rozpustných solí ve vodním extraktu:
pro intenzívní zelené střechy 2,5 g/l
pro extenzivní zelené střechy 3,5 g/l
Neškodnost pro rostliny
Látky nesmí obsahovat žádné součásti škodlivé pro rostliny. V případě podezření
na fytotoxické vlastnosti je třeba provést zkoušku klíčivosti rostlin a/nebo zkoušku
na plynné látky škodlivé pro rostliny.
Zrnitostní struktura
Podíl částic o průměru d < 0,063 mm smí v sypaninách činit maximálně 10 % hmotnosti.
Zrnitostní struktura se řídí podle mocnosti souvrství a měla by se pohybovat v následujícím rozsahu:
při mocnosti vrstvy 4–10 cm mezi 2/8 mm a 2/12 mm
při mocnosti vrstvy 10–20 cm mezi 4/8 mm a 8/16 mm
při mocnosti vrstvy >20 cm mezi 4/8 mm a 16/32 mm
Pokládání drenážní vrstvy
Materiály se pokládají plošně v rovině, s ohledem na sklon střechy, případné nerovnosti a specifické požadavky na povrchovou vrstvu. Odchylka od roviny by na měřeném úseku o délce 4 m neměla překročit tyto hodnoty:
• Mocnost vrstvy
do 10 cm
1,0 cm
• Mocnost vrstvy
> 10–20 cm 1,5 cm
• Mocnost vrstvy
>20 cm
2,0 cm
Stanovená minimální tloušťka vrstvy musí být dodržena ve všech bodech plochy.
Položením dalších vrstev souvrství nesmí být narušena funkce drenážní vrstvy.
Při použití drenážních rohoží a panelů závisí rovina na druhu a rozsahu nerovností
střešní plochy. Při sklonu střechy < 2 % je třeba případné nerovnosti vyrovnat vhodnými opatřeními, např. vyšší drenážní vrstvou.
15
Požadavky na materiál
– nezávadnost pro životní prostředí (viz drenážní vrstva)
– neškodnost pro rostliny / fytotoxikologická nezávadnost (viz drenážní vrstva)
– odpovídající protipožární vlastnosti
Plošná hmotnost
Plošná hmotnost má činit minimálně 100 g/m2. U vegetačních vrstev o mocnosti
do 25 cm se zpravidla pohybuje mezi 100–200 g/m2. Při větší mocnosti vegetační
vrstvy a větším sklonu střechy může být v souvislosti s nároky na odolnost proti protržení, resp. na pevnost v tahu a průtažnost a v závislosti na materiálu a struktuře
požadována vyšší plošná hmotnost.
Odolnost proti mechanickému namáhání
Mechanická filtrační schopnost /velikost otvorů
Prorůstavost pro kořeny rostlin
Rouna / tkaniny musí být prorůstavé pro kořeny rostlin. Prorůstání do drenážní vrstvy nesmí být především u extenzivních zelených střech omezeno, neboť při celkově
malé mocnosti souvrství tvoří drenážní vrstva významný prostor pro kořenění rostlin.
Odolnost proti povětrnostním vlivům
Volně ležící rouna / tkaniny musí být odolné proti povětrnostním vlivům. Dodržujte
pokyny výrobce ohledně maximální přípustné doby vystavení povětrnostním vlivům.
Odolnost proti chemickým vlivům
Odolnost prokazuje výrobce. Zpravidla se prokazuje trvanlivost produktu po dobu
předpokládané užitné doby.
Pevnost v tahu, průtažnost a součinitel tření
Požadavky na tyto vlastnosti je v některých specifických případech, např. u střech
s velkým sklonem, nutné definovat a prokázat individuálně.
Pokládání filtrační vrstvy
Rouna / textilie tvořící filtrační vrstvu se musí pokládat s přesahem jednotlivých pásů
alespoň 10 cm. U okrajů je nutné vyvést textilii nahoru, až těsně pod povrch vegetační vrstvy, ale tak, aby nebyla vidět a nebyla vystavena klimatickým vlivům.
Při pokládce je třeba rouno / textilii ihned po položení zasypat vegetačním substrátem. Není-li to možné, měla by být doba, po kterou je materiál vystaven klimatickému působení, co nejkratší a neměla by se pokud možno blížit maximu udávanému
výrobcem. Volně položená rouna / textilie je nutné zajistit proti větru.
Drenážní panely s nakašírovanou textilií, přiložené k okrajům střechy nebo k vystupujícím konstrukcím, je nutné trvale chránit před působením povětrnostních vlivů.
Je-li navrženo zavlažování pomocí akumulace vody v drenážní vrstvě, nesmí při provádění dojít na žádném místě ke zmenšení volného prostoru v drenážní vrstvě pro
odtok vody. Filtrační vrstva nesmí být v případě maximálního stavu naakumulované
vody v kontaktu s vodní hladinou.
Vegetační vrstva
Skupiny a druhy materiálů
V závislosti na látkovém složení, způsobu výroby, způsobu ozelenění a formách vegetace rozlišujeme následující skupiny a druhy látek pro vegetační substráty:
sypké hmoty
– vylepšená ornice a/nebo podorniční půda
– minerální sypké hmoty
s nebo bez organických součástí;
se strukturou otevřených nebo uzavřených pórů
substrátové panely
z modifikovaných pěnových materiálů
z minerálních vláken
vodoakumulační vrstvy
z textilií
z rohoží
z desek/panelů
vegetační rohože
s minerální/organickou směsí sypkých hmot
s trvalou nebo vytlívající vložkou;
s nosnou, staticky spolupůsobící vložkou
Výběr materiálů a dimenzování vrstvy závisí především na stavebně technických požadavcích a požadavcích na cílovou vegetaci.
Stavebně technické požadavky se vztahují na:
drenážní funkci, zatížení, ochrannou funkci
Požadavky na cílovou vegetaci se vztahují na:
nároky na vzhled a formu cílové vegetace, trvalé zajištění všech funkcí,omezení nároků na údržbu v době vývoje vegetace a na průběžnou údržbu
Požadavky
V závislosti na způsobu ozelenění a příslušné skupiny materiálu je třeba u vegetační
vrstvy zohlednit zejména následující vlastnosti:
Zrnitostní složení
Obsah vyplavitelných částic (d < 0,063 mm) ve vegetačních substrátech po položení
nemá překračovat tyto hodnoty:
u intenzivních zelených střech
20 % hmotnosti;
u extenzivních zelených střech
15 % hmotnosti;
u jednovrstvých skladeb intenzívní a extenzivní zeleně
10 % hmotnosti.
Obsah organických součástí
Obsah organických součástí ve vegetačních substrátech by měl odpovídat následujícím hodnotám:
pro intenzívní zelené střechy
≤ 90 g/l;
pro extenzivní zelené střechy
≤ 65 g/l;
pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně
≤ 40 g/l.
Zvláštní formy vegetace, např. bahenní rostliny, mohou vyžadovat vyšší podíl organických substancí.
Stabilita struktury a vrstvy u půd a sypkých hmot
Vegetační substráty složené z půd a sypkých hmot musí vykazovat dostatečnou stabilitu struktury a vrstvy. Tyto vlastnosti jsou určeny především zrnitostním složením
a tvarem zrna. Pro vytvoření nosné struktury je tedy třeba používat drcené frakce.
To platí především pro extenzivní zelené střechy.
Rozsah sedání v důsledku vlastní tíhy souvrství, působení vody, procesů přeměny
nebo zatížení při údržbě smí dosáhnout v průběhu záruční doby:
– max. 10 % výšky vrstvy u vrstev do 50 cm
– max. 5 cm u vrstev o průměrné mocnosti nad 50 cm
Sléhavost substrátových rohoží
Sléhavost substrátových rohoží při zatížení v zabudovaném stavu smí dlouhodobě činit:
max. 20 % tloušťky při výchozí tloušťce rohože 30–50 mm,
max. 10 mm při výchozí tloušťce rohože > 50 mm.
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Filtrační vrstva
Filtrační vrstva zamezuje vyplavování jemných částic ze substrátu nebo hydroakumulační vrstvy do drenážní vrstvy. Filtrační vrstva musí být výborně propustná
pro vodu. V minulosti se proti vyplavování jemných částic používaly sypké materiály. Jejich nevýhodou byla vysoká zátěž střešní konstrukce, pracnost a finanční
náročnost. Dnes se k vytvoření filtrační vrstvy používají geotextilie ve formě rouna,
netkaných nebo tkaných textilií. Filtrační vrstva se pokládá na drenážní vrstvu buď
samostatně, nebo může být součástí hotových drenážních fólií nebo panelů.
Rouna jsou tvořena vlákny libovolné délky kladenými v určitém směru nebo chaoticky. Jsou zpevněna mechanicky nebo termicky nebo kombinací obou metod.
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
16
Vodopropustnost
Propustnost vegetačních substrátů musí být v souladu s předpokládanou konstrukcí
drenážní vrstvy. Stanovuje se jako míra infiltrace vody Kfmod. a u zhutněných substrátů, resp. u substrátových/vodoakumulačních rohoží v zabudovaném stavu má činit:
pro intenzívní zelené střechy
0,3–30 mm/min
pro extenzivní zelené střechy
0,6–70 mm/min
pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně
60–400 mm/min
Obsah klíčivých semen a regenerujících částí rostlin
Výchozí suroviny pro výrobu vegetačních substrátů nesmí obsahovat žádné živé rostliny a jejich regenerující části, především plevel množící se kořeny. Při použití zeminy
ve vegetačních substrátech je vhodné použít spodní vrstvu namísto svrchní ornice,
aby se minimalizovalo nebezpečí zavlečení plevelů.
Už při těžbě výchozích surovin, přípravě vegetačních substrátů a jejich skladování je
nutná ochrana proti zavlečení náletových a jiných plevelů.
Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita
Maximální vodní kapacita vegetačních substrátů jako veličina definující schopnost
zadržovat vodu se uvádí při zhutněném stavu, tj. po zabudování substrátu a měla by
dosahovat následujících hodnot:
pro intenzívní zelené střechy
>45 objem. %
pro extenzivní zelené střechy
> 35 objem. %
pro jednovrstvé skladby:
– intenzivních zelených střech
> 30 objem. %
– extenzivních zelených střech
> 20 objem. %
a neměla by překročit 65 objemových %, aby nedocházelo k přemokření.
Cizorodé látky
Podíl vytříditelných cizorodých látek o průměru větším než 6 mm (měří se nejmenší
průměr), např. zbytky dlaždic a obkladaček, keramiky, skla, nesmí překročit 0,3 %
hmotnosti, podíl kovů a plastů by měl být menší než 0,1 % hmotnosti. U plastů nesmí kromě toho činit součet jejich povrchu více než 10 cm2 na litr substrátu.
Obsah vzduchu
Obsah vzduchu ve vegetačních substrátech by při maximálním nasycení vodou neměl být nižší než 10 % objemu.
Hodnota pH
U vegetační vrstvy je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající nárokům
vegetace. Měla by se pohybovat mezi 6,0 až 8,5. S ohledem na nároky vegetace je
třeba předcházet poklesu hodnoty pH u zabudovaného substrátu pod přípustnou
hodnotu, např. přidáváním drti dolomitu nebo travertinu.
U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH.
Obsah solí
Obsah rozpustných solí ve vodním výluhu nesmí u vegetačních substrátů z hlediska
fyziologie rostlin překročit následující hodnoty:
pro intenzívní zelené střechy
2,5 g/l,
pro extenzivní zelené střechy
3,5 g/l
S ohledem na možné zatížení životního prostředí v důsledku vyplavování solí je třeba
nezávisle na způsobu ozelenění usilovat o pokud možno nízký obsah solí.
U intenzivních zelených střech s vegetací citlivou na sůl, např. rašeliništní a bahenní
rostliny, nesmí obsah solí překročit 1,0 g/l.
Obsah živin
Obsah živin ve vegetačních substrátech by měl být pokud možno nízký a neměl by
překročit hodnoty uvedené v tabulce. Vyšší zásoba živin je vzhledem k možnému vyplavování a zátěži životního prostředí v době mezi pokládkou substrátu a ozeleněním
nežádoucí. Případný doplňkový přísun živin hnojením by se měl provádět až po ozelenění nebo v rámci dokončovací údržby vhodnými hnojivy. V rámci péče v době vývoje
vegetace a při následné péči může být zapotřebí doplnění dalších živin.
Tab. 6: Obsah živin ve vegetačních substrátech pro intenzívní a extenzivní zelené střechy, zkušební metody (určování podle VDLUFA)
Živina
N
P2O5
Zkušební
metoda
CaCI2
CAT
Živiny
v mg/l
<80
<80 <200 <50
CAL
CAT
K2O
CAL
Mg
CAT
CaCI2
CAT
<700 <500 <200 <200
Položení vegetační vrstvy
Pokud se nepředpokládá modelace terénu, pokládá se vegetační vrstva rovnoběžně
s povrchem spodních vrstev. Stanovená minimální tloušťka vrstvy musí být dodržena ve všech bodech plochy. Vegetační vrstvy tvořené zeminou nebo sypaninami se
pokládají v přirozeně vlhkém stavu.
Specifického zhutnění dosáhneme přitlačením. Při navrhování výšky vrstvy je třeba
zohlednit možné počáteční slehnutí. Substrátové rohože a vododržné vrstvy je třeba
chránit před provlhnutím. Pokládají se v suchém stavu, v jakém byly dodány.
V případě potřeby je třeba vegetační vrstvu udržovat trvale vlhkou zavlažováním, aby
se vyloučilo vysušení povrchu a odnášení materiálu větrem. V případě delšího intervalu mezi položením substrátu a ozeleněním mohou být nutná doplňková opatření
na ochranu proti erozi. Plochy s výsadbou trvalek a dřevin je možné po výsadbě chránit
krytem z vhodného mulčovacího materiálu. Použitý mulčovací materiál nesmí omezovat nebo ohrožovat funkci vegetační vrstvy s ohledem na vodní a vzduchový režim.
Hodnoty zrnitostního složení platí pro zabudovaný stav. V případě foukaných substrátů může v závislosti na výchozích surovinách dojít ke změně zrnitostního složení
v důsledku foukání. V omezené míře lze tuto skutečnost eliminovat přidáním vyššího
podílu větších částic při výrobě substrátu.
Požadavky na osivo, rostliny a vegetaci
Rozlišujeme následující skupiny podle způsobu množení a dodávky:
osivo, řízky, trvalky, cibuloviny, dřeviny, kobercový trávník, vegetační rohože (koberce).
Osivo
Vhodnost osiva záleží na podmínkách, ve kterých je vegetace plánována a schopnosti rostlin rozmnožovat se tímto způsobem. Osivo divokých trav a bylin má většinou
menší klíčivost a druhovou čistotu, rostliny jsou ale často odolnější.
U suché výsadby je zpravidla zapotřebí 3–8 g osiva/m2.
U mokré výsadby (ozeleněni nástřikem) se jako pojivo používají celulóza, alginát
s hlínou nebo syntetické emulze. Množství osiva přitom činí 2 g/m2
Řízky – části rostlin
U rozchodníků se zpravidla používají kousky výhonů (nařezané části rostliny). Vzrůstají velmi lehce a přetrvávají období sucha. Pro sadbu je třeba asi 40 výhonků na m2.
Vhodné rostliny pro tuto metodu jsou také např. sukulentni rostliny Sedum, mechy
(např. Bryum argenteum, Ceratodon purpureum) cibulnaté rostliny (Allium carinatum), trývy Festuca viviparia, Poa bulbosa, Poa compressa a nízke trvalky Saxifraga
caespitosa, Saxifraga crustata.
Trvalky
Trvalky musí odpovídat příslušným normám. U zelených střech je třeba dbát rovněž
na to, aby výška balů odpovídala tloušťce vegetační vrstvy. Trvalky pěstované v lepivých nebo humózních půdách jsou pro zelené střechy nevhodné.
Rostliny musí být dobře vyvinuté, pouze mírně přihnojované dusíkem a dostatečně
odolné. Nesmí pocházet přímo ze skleníku.
17
Cibuloviny
U okrasných cibulovin platí obvyklá obchodní klasifikace.
U cibulovin pro extenzivní zelené střechy, které jsou pěstovány jako rostlinný materiál, se upřednostňují malé a ploché baly. Pěstování by mělo probíhat v převážně
minerálních substrátech.
Dřeviny
Na zelených střechách by se měly používat pouze zakořeněné dřeviny. Při menší
tloušťce vegetační vrstvy se doporučuje použití rostlin v balech. Pěstební substráty
pro rostliny pěstované v kontejnerech a plochých balech by měly být převážně minerálního složení; výjimkou jsou substráty pro speciální rostliny do humózních půd.
Solitérní rostliny, které byly vypěstovány v soudržné zemině, jsou pro zelené střechy
zpravidla nevhodné. Baly nesmí obsahovat cizorodou vegetaci, zejména druhy, které
silně odnožují a tvoří oddenky.
Kobercový trávník
Travní koberce přinášejí okamžitý efekt. Běžně pěstované travní koberce nejsou příliš
vhodné pro extenzivní ozeleněni, jelikož druhová skladba většinou nevyhovuje podmínkám. Přesto se travní koberce jako střešní ozelenění používají. Pokud je to možné,
je lepši při pěstování travních koberců zohlednit vhodný sortiment. U jednoduchých
intenzivních zelených střech v místech ohrožených suchem a u extenzivních zelených
střech s dostatečnou mocností souvrství je možné použít vhodné luční trávy.
Vegetační rohože
Vegetační rohože musí obsahovat nosnou vložku vhodnou pro pěstování, přepravu,
pokládku a účel použití. U míst, kde dochází k namáhání vegetačních rohoží tahem, je
třeba stanovit požadavky na nosnou vložku. Textilní podložky musí plnit svoji funkci až
do prokořenění vegetační vrstvy do té míry, že není možné oddělit rohož od podkladu.
Vegetační rohože musí mít rovnoměrnou tloušťku a musí umožňovat pokládku bez
mezer a prázdných míst.
Vegetace musí být dostatečně odolná již z předchozího období před pokládkou. Vegetační rohože nesmí pocházet přímo ze skleníku. Odolné rostliny lze poznat podle
správné tvorby výhonků a krátkých stéblových článků.
Požadovanou formu vegetace je třeba předem definovat jako odpovídající podíl mechů, sukulentů, trav, bylin a cibulovin.
Celkové plošné pokrytí rohože vegetací musí před pokládkou činit nejméně 75 %
plochy. Podíl cizorodé vegetace je přípustný maximálně do 20 % pokrytí.
Ztráta výplňového substrátu v důsledku sklizně, přepravy a pokládky nesmí činit více
než 3 % celkové plochy. Velikost dílčí plochy bez výplňového substrátu nesmí činit
více než 30 cm2. Na jednom m2 vegetační rohože nesmí být více než 10 dílčích ploch
této velikosti. Větší podíl menších výpadků je přípustný, nesmí však v součtu činit
více než 3 % z celkové plochy.
Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o.
Detail vegetační rohože
Sedum acre
Sedum album
Sedum hybridum
Sedum sexangulare
Sedum sp. Roseum
Sedum spurium ‘Fuldaglut‘
Sedum spurium ‘Purpurteppich‘
Sedum spurium ‘Tricolor‘
Sedum ‘Sunset Cloud‘
Sempervivum calcareum ‘Greenii‘
Sempervivum hyb. ‘Granát‘
Sempervivum regine ‘Amalinschotti‘
Foto – ACRE, spol. s r.o.
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
Tab: Standardní směs pro extenzivní porost trav a bylin (upraveno dle Minke 2001)
18
Výběr rostlin
Stěžejním určujícím znakem pro správný výběr rostlin je jejich funkce na stanovišti.
Jestliže extenzivní střešní ozelenění se snaží o přírodě blízký charakter, u náročného
intenzivního ozelenění se jedná o možnost využití k vlastním činnostem člověka.
Extenzivní střešní ozelenění
ploché střechy:
– mecho-rozchodníková forma
– rozchodníko-mecho-bylinná
– rozchodníko-trávo-bylinná
– trávo-bylinná
šikmé střechy:
– mecho-rozchodníková forma
– rozchodníko-mecho-bylinná forma
– rozchodníko-trávo-bylinná forma
Pro extenzivní ozelenění se upřednostňují rostliny, které netvoří nadměrně biomasu,
ale rostliny, které jsou schopny přežít v extrémních podmínkách.
Důležitá je schopnost regenerace a to zejména pomocí semen, to zajišťuje následný
růst a existenci druhů, které mohou být vnějšími podmínkami zničeny. Další vlastností používaných rostlin je schopnost odolávat vysokému slunečnímu úpalu, schopnost odolávat suchu a být mrazuvzdorné i na tenké vrstvě substrátu.
Takto uzpůsobené jsou především xerofytní a sukulentní rostliny. Je možné použít i některé druhy mezofytních rostlin, obzvláště pak ty s vysokou ekologickou amplitudou.
Samozřejmě záleží na místních podmínkách a specifice místního klimatu.
Nejodolnější, nejméně náročné rostliny
Trvalky
Botanický název
Delosperma lineare
Euphorbia capitulata
Geranium sessiliflorum
Iris barbata ‚Nana‘
Iris qraminea
Iris pallida
Iris pumila
Iris variegata
Jovibarba sp.
Sedum acre
Sedum album – variety
Sedum cauticola
Sedum cyaneum
Sedum ewersii
Jednoleté rostliny
Delosperma brunnthateri
Delosperma cooperi
Dorotheantnus beilidiformis
Portulaca grandiflora hybridy
TRÁVY
Carex caryophyllea
Carex humills
Carex ornitophoda
Festuca punctoria
Festuca vivipara
Trvalky
výška
v cm
3–5
5–20
3–6
10–30
15–40
40–60
10–15
30–40
5–20
5–10
5–10
10–12
5–10
5–10
5–8
5–10
5–15
5–10
10–20
5–10
10–15
10–15
10–15
Botanický název
Sedum floriferum
‘Weihenstephaner Gold‘
Sedum kamtschaticum
var. middendorrfianum
Sedum lydium
Sedum ochroleucum
Sedum reflexum
Sedum sexangulare
Sedum spathulifolium
Sedum spurium
Sedum spurium
‘Album Superbum‘
Sempervivum arachnoideum
Sempervirum tectorum
Sempervirum – hybridy
CIBULOVINY
Allium atropurpureum
Allium oreophilum
Allium caeruleum
Allium carinatum
ssp. pulchellum
Allium cernuum
Allium flavum var.minor
Allium moly
Allium sphaerocephalon
Allium schoenoprasum
výška
v cm
10–15
15–20
3–10
10–20
15–30
5–7
5–7
5–15
10–15
5–10
10–30
3–30
40–50
10–15
40–50
30–50
30–40
5–10
20–30
30–80
15–30
Intenzivní jednoduché střešní ozelenění
Vegetační formy jednoduchého intenzivního střešního ozelenění
na plochých střechách:
– trávo-bylinná forma
– forma divokých trvalek-dřevin
– forma dřeviny-trvalky
– forma dřevin
na šikmých střechách:
– trávo-bylinná forma
Použití rostlin v těchto formách vegetace je poměrně různorodé. Ačkoliv je možné
použít rostliny například divokého charakteru, ve většině případů jsou druhy již
částečně prošlechtěny, to ale mnohdy neznamená snížení jejich požadovaných
vlastností. Spíše naopak, šlechtěním původních druhů se dosahuje vyšší zajímavosti
a atraktivity rostlin. Přesto většinou platí, že původní druhy mají větší ekologickou
amplitudu a „životní sílu“.
Obecně platí při zakládání jednoduchého intenzivního ozelenění, že výsadba
monokultur nebo velkých ploch jednoho druhu není vhodná. Případné výpadky mohou narušovat celistvost plochy, proto je lepší kombinovat menší skupinky rostlin.
I zde většinou dochází k jistým ztrátám, ale díky progresivitě jiných druhů dojde
k osídlení místa výpadku a plocha kompozičně působí sceleně.
Důležité je vyvarovat se příliš agresivním rostlinám, které mohou vytlačit ostatní druhy.
Intenzivní (náročné) střešní ozelenění
Forma ozelenění na intenzivních střechách (ploché):
– trávník
– nízké trvalky
– středně vysoké trvalky
– vysoké trvalky a keře
– velké keře a malé stromy
– střední stromy
– velké stromy
U intenzivního (náročného) střešního ozelenění je škála použití rostlin velmi široká.
Limitující jsou pouze jejich vlastnosti a nároky. Samotnému použití (při pominutí jejich nároků) rostlin v podstatě nic nebrání díky dostatečně velké mocnosti substrátu.
Tento způsob ozelenění vytváří nový prostor, který byl odňat z přirozeného prostředí
vybudováním stavby a následně byl jakoby přesunut vertikálně vzhůru.
Způsob a druh ozelenění člověku přináší takměř všechny možnosti, které jsou tvořeny na rostlém terénu. Při tomto ozelenění ale není možné zapomínat na budoucnost
a statiku stavby resp. konstrukce, a to hlavně z důvodu vývoje vegetace.
Uplatnění kompozičních principů je stejné jako na rostlém terénu.
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Výsadba a výsev
Ošetření při dokončení (dokončovací péče)
Způsoby ozelenění musí odpovídat biologickým zvláštnostem jednotlivých rostlinných druhů, různým forám vegetace, výsledné kvalitě ozelenění.
Rozlišujeme následující způsoby založení vegetace, které je možné modifikovat a částečně kombinovat:
suchý výsev
bez fixace lepidlem
s fixací lepidlem
hydroosev
bez řízků
s řízky
rozhození částí rostlin
řízků
růžic
položení vegetačních rohoží s
vytlívající vložkou
trvalou vložkou
trvalou, staticky působící vložkou
položení kobercového trávníku
bez výztužné vložky
s výztužnou vložkou
výsadba
jednotlivých rostlin
předpěstovaných rostlinných prvků
U extenzivních a částečně u jednoduchých intenzivních zelených střech je nutné požadavky diferencovat. V závislosti na povětrnostních podmínkách a vývoji vegetace se
opatření údržby stanovují a provádějí u konkrétních objektů individuálně. Ve smlouvě je třeba jednotlivě specifikovat cíl údržby, druh, rozsah, časovou náročnost a roční období. Doporučuje se, aby byly uzavírány smlouvy o údržbě s prováděcí firmou
a o odborném dohledu včetně stanovení dlouhodobé koncepce s architektem, odpovídajícím za projekt. Ve smluvních podmínkách je třeba stanovit a popsat jednotlivé
placené úkony co do druhu, rozsahu, období a doby trvání podle velikosti ploch (m2)
(např. vegetační plochy, štěrkové pásy, dlažby), počtu (kusů) nebo délky (m) (např. zavlažovacích nebo odvodňovacích prvků), případně dohodnout následně podle potřeby.
Pro jednotlivé postupy jsou doporučena tato standardní množství:
suchý výsev
3000–5000 semen/m2
hydroosev – bez řízků 3000–5000 semen/m2
– s řízky
1500–3000 semen/m2 plus 30 g/m2,
minimálně však 50 ks řízků nejméně 4 druhů
rozhoz řízků
60 g/m2, minimálně však 100 ks řízků, nejméně 4 druhy
výsadba
minimálně 16 ks/m2 při velikosti kontejneru 50 cm3
Při menších velikostech balu je třeba počet poměrně zvýšit.
Zajištění stability dřevin
Zajištění stability větších dřevin lze provést vyvázáním a ukotvením.
Vyvázání a ukotvení slouží k přechodnému zajištění stability dřevin. Předpokládá se,
že budou dodrženy minimální mocnosti souvrství a že bude k dispozici dostatečný
objem substrátu pro kořenění. Kovové součásti musí být odolné proti korozi.
Během doby funkce vyvázání a kotvení je nutné pravidelně kontrolovat, zda nedochází k zaškrcení dřevin, nežádoucímu tlaku nebo střihu.
Vyvázání
Vyvazovací dráty a lana by měla být opatřena utahovacím mechanizmem. Upevnění
může být provedeno:
– přímo na budově nad úrovní hydroizolace pomocí závitových kotev.
Prvky musí být demontovatelné.
– na konstrukcích jako jsou obrubníky, stěny, velkoformátové dlaždice, při splnění
konstrukčních a statických předpokladů.
– na základových patkách, např. zapuštěných do vegetačního souvrství. Přitom nesmí být překročeno dovolené zatížení nosných konstrukcí a/nebo tepelné izolace
a hydroizolace. Vyvázání k základovým patkám by nemělo překročit úhel 60°.
Kotvení k podpůrným konstrukcím
Podpůrné konstrukce ve tvaru trojúhelníka nebo čtyřúhelníka jsou vhodné ke kotvení stromů.
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Intenzivní zelené střechy
Na plochách intenzívní a jednoduché intenzívní zeleně mohou být vyžadovány tyto práce:
Nakypření a vyčištění vegetačních ploch, odstranění nežádoucí vegetace, odplevelování, hnojení, zavlažování, ochrana rostlin, řez, mulčování, odstranění listí, zabezpečení na zimní období, seřízení kotevních prvků, odstranění již nepotřebných
kotevních prvků, kontrola a přezkoušení zavlažovacích automatů, kontrola odvodňovacích zařízení; odstraňování nežádoucí vegetace z okrajových a bezpečnostních
pásů, dlažeb a jiných zpevněných povrchů
Ošetření je nutné zpravidla 4–8x ročně.
Standardní péče o trávníky podle typu je nutná zpravidla 2–12x ročně.
Extenzivní zelené střechy
Po dokončovací péči a převzetí nastává u vegetace na extenzivních zelených střechách přirozený dynamický vývoj a utváření vegetace. Ten lze omezeně ovlivnit cílenými zásahy, např. sestřihem nebo odstraňováním jednotlivých rostlin. Náletový
plevel, rostlinné druhy vyššího vzrůstu s tendencí vytlačovat jiné druhy, např. některé luskoviny, je nutné odstranit v raném stadiu.
Ošetřování extenzivních zelených střech ve fázi vývoje trvá po omezenou dobu
po převzetí, do dosažení 90 % pokrytí plochy vegetací. Může trvat v závislosti
na způsobu ozelenění a stavu vývoje vegetace i více než dva roky. Především u vegetačních substrátů pro jednovrstvé skladby a u střech s větším sklonem je třeba
po tuto dobu zajistit dostatečný přísun živin.
Pro zjištění potřebného rozsahu údržby stačí zpravidla jedna až dvě inspekce za rok.
Obvykle jsou potřeba 2–4 zásahy údržby za rok.
U extenzivních zelených střech bývají zapotřebí zejména tyto práce:
Zásobování živinami, zavlažování ploch s větším sklonem silně vystavených slunečnímu svitu, odstraňování náletových dřevin a jiné nežádoucí vegetace, sestřih
za účelem prosvětlení, dosetí osivem, resp. doplnění řízků rozchodníků v místech
větších výpadků, dosadba v místech větších výpadků, doplňování substrátu v případě eroze, ochrana rostlin, odstraňování listí a zarůstající vegetace z okolí technických
zařízení, odstraňování listí a zarůstající vegetace ze štěrkových pásů a dlažeb.
Okrajový štěrkový pás a spáry dlažby mohou zarůstat samovolně. Rostliny menšího
vzrůstu, např. mechy, rozchodníky a byliny nebo trvalky tvořící nízké polštáře lze tolerovat. Nežádoucí vegetaci, především v protipožárních pásech, je nutné odstraňovat při pravidelné údržbě, jejíž způsob, rozsah a četnost je třeba dohodnout.
Úkony v rámci údržby
V rámci inspekcí a péče ve fázi vývoje a průběžné péče o vegetaci je třeba provádět
také údržbu technických zařízení. Přitom je nutné dbát na:
funkčnost střešních vpustí a technických zařízení umístěných v kontrolních šachtách
určených k odvodnění a zavlažování, odstraňování nečistot a usazenin v kontrolních
šachtách, na výsuvných postřikovačích a u střešních vpustí a ve žlabech, stabilitu obrubníků a okrajových prvků, zpevněných povrchů jiných konstrukčních prvků,
kontrolu protiskluzových zábran na střechách s větším sklonem.
Ve víceletých intervalech je třeba odstraňovat usazeniny v okrajových a koncových štěrkových pásech, které by mohly ohrozit funkci, a rovněž v obsypech technických zařízení.
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
19
20
Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov
Celkový pohled na intenzivní a extenzivní
střešní ozeleněni (Kurz)
Investor: Company, a. s. Carrefour ČR, spol. s r. o.
Autoři: D. A. Studio, spol. s r. o. – Martin Rajniš, Stanislav Fiala,
Tomáš Prouza, Jaroslav Zima, Sabina Měšťanová
Stavební řešení: Building, spol. s r. o. – Zdeněk Muška,
Miloš Rehberger
Statika: Novák & partner, spol. s r. o. – Jiří Straka, Olga Paterová
Zelená střecha: Ing. Pavel Šimek – Florart
Dodavatel zelené střechy: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov vyrostlo na místě
bývalé továrny Tatra ČKD. Do provozu bylo postupně uváděno
od června 2001. Komplexně pojatá realizace vegetačních střech je
jednou z největších v ČR (rozloha 14 500m2) a část vegetační střechy o sklonu 58° patří k nejstrmějším ozeleněným střechám v ČR.
Ozelenění vegetačních střech lze rozdělit na tři samostatné části:
střechu se sklonem 58°, intenzivní a extenzivní střechu.
Střecha se sklonem 58°
Intenzivní střešní zahrada
Této části dominuje 33 platanů vsazených do vyvýšené terasy a parterového trávníku. Trávník je založen v celé ploše na konstrukci, která
je odvodněna. Celá plocha trávníku je opatřena automatickou povrchovou závlahou. Založené společenstvo je vytvořeno ze směsi trav,
ve které převažují druhy a odrůdy s nízkou produkcí hmoty. Dvouděložné druhy se považují za plevelné. Mezi základní charakteristické
znaky patří velmi dobrá pokryvnost a odpovídající schopnost odolávat mechanické zátěži.
Extenzivní střešní zahrada
Bylinné společenstvo tvoří dominantní vegetační kryt střešní zahrady.
Pěstebním záměrem bylo vytvořit bylinný pokryv s nevýrazným barevným aspektem a jemnou texturou. V průběhu realizace stavby se hledalo vhodné řešení pro extenzivní střešní zahradu ve sklonu 58°. Autoři
projektu zelené střechy navrhli celkem tři vlastní způsoby řešení.
Nakonečnémřešenístřešnízahradysepodíleli– Ing.PavelŠimek–Florart,
K. Dimitrovský, K. Zlatuška a Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Plán ozeleněni Kulturního obchodního centra Nový Smíchov
(Šimek, P., Kurz, A., 2001)
21
Zelená střecha o sklonu 58°
V roce 2001, kdy se tato střecha realizovala, nebylo z čeho si vzít příklad, z čeho vycházet. Aleš Kurz, v současnosti jednatel společnosti
Zahradní Architektura Kurz s.r.o., vzpomíná, že v tu dobu o podobném projektu, kde by se mohli inspirovat, nevěděli. Vymyslet systém,
který udrží na střeše, ze které všechno nepřivázané sjede nebo spadne dolů, živé zakořeněné rostliny, byla velká výzva. Střecha měřila
20 metrů, síly působící ve spodní části této nakloněné roviny se sčítaly a dosahovaly takového tlaku, že jeho hodnotu nikdo nedokázal
přesně vyjádřit.
Investor si vybíral z několika technických možností. Řešení, které
nakonec zvítězilo jako nejoptimálnější, vychází z použití zatravňovacích panelů z recyklovaných plastových materiálů. Tyto panely
byly použity ve dvou vrstvách, z nichž každá byla 5 centimetrů silná.
Do hydroizolace byly zapouštěny kotvy (trny) se závitem a pomocí
matek s podložkami byly panely připevněny ke střeše. Vždy po 2,5
metrech byly v panelech vynechány dilatační spáry vyplněné minerální vlnou.
Největší důraz byl kladen na substrát, který by vyhověl rostlinám
především rodu Festuca, který byl v použitém sortimentu rostlin
zastoupen nejvíce. Po nasypání do panelů byl substrát překryt protierozními rohožemi. Spodní vrstvu tvoří polypropylenová textilie,
kterou velmi dobře prorůstají kořeny trav.
Výsev rostlin do panelů prováděla realizační firma s dostatečným
předstihem před montáží. Při předpěstovávání panelů vyzkoušeli
různé druhy přihnojování. V tenkém a propustném minerálním substrátu se jednoznačně osvědčilo hnojení na list. Kořeny rostlin velmi
dobře prorostly přes rohože do textilie a stabilizovaly panel jako celek. Takto prokořeněný panel se dal přepravovat v jakékoliv poloze
a dal se řezat i na menší části.
Extenzivní vegetační střecha o sklonu 58°- údržba (Kurz)
Stav před realizací
Plně prokořeněný panel
Realizace
Na plochu o rozloze 800 m2 bylo nutné usadit 3 200 panelů o celkové
hmotnosti 48 000 kilogramů, k čemuž sloužilo speciálně vyvinuté lešení s vertikálním dopravníkem. Celá operace byla i tak velmi pracná
a časově náročná, trvala jeden měsíc. V průběhu instalace a krátce
po ní bylo nutné panely s rostlinami udržovat neustále mokré. Za tři
týdny rostliny prokořenily až do hydroakumulační textilie, která je
rozprostřena na hydroizolaci, akumuluje vodu a rozvádí ji do stran
jako knot. Tak jsou i při nerovnoměrné zálivce rostliny průběžně zavlažovány.
Vývoj
V roce 2005 došlo k výpadku závlahy a část rostlin byla poškozena
nebo odumřela. Jednou vzplanul horní roh severní strany vegetační
střechy, ale výpadek rostlin je nyní zcela nepozorovatelný. U extenzivního ozelenění došlo k úhynu některých druhů rostlin, které byly
částečně samovolně nahrazeny rostlinami jinými. U intenzivního
ozelenění se v podstatě nevyskytuji žádné změny oproti původnímu záměru. Celá vegetační střecha působí uceleně a nenacházejí se
na ni plošně výpadky.
Odvaha ozelenit takto strmou plochu byla obdivuhodná. Toto pokrokové řešení je úspěšné i s odstupem času a plní původní kompoziční záměr.
Text: Ing. Jana Šimečková
s přispěním Aleše Kurze
Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
22
Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu
Umístění: Říčany
Projektant: akad. arch. Oldřich Hozman, Studio ARC
Realizace a technické řešení střešní zahrady:
Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Plocha: 1 000 m2
Termín realizace: 2007
Autoři o projektu stavby: Projekt atriového nízkoenergetického
rodinného domu byl inspirován prvky japonské architektury. Hlavní
myšlenka domu – uspořádat místnosti okolo vnitřní zahrady – vychází z principů celostní architektury a feng shui. Proporce stavby vycházejí ze sakrální geometrie stromu života. Umístění budovy na pozemku a členění interiéru se vyhýbá přítomným geopatogenním zónám.
Na stavbu domu byly použity pouze zdravé stavební materiály. Nosná konstrukce stavby je ze dřeva, které bylo káceno ve vhodné dny
podle lunárních rytmů. Hrázděné stěny jsou vyzděné nepálenými
cihlami. Stěny v pokojích mají jílové omítky. Střecha je tepelně izolována 30 cm silnou vrstvou obilné slámy. Obvodové stěny jsou zatepleny 30 cm tlustou dřevovláknitou izolací a 5 cm rákosovou rohoží
s vnější vápennou omítkou. Odvětrávané celodřevěné podlahy jsou
izolovány 30 cm vrstvou konopné slámy. Podezdívka a základy domu
jsou z pískovce. Okna a dveře jsou z masívního dubového dřeva.
Všechny dřevěné povrchy jsou upraveny dřevním olejem.
Tvůrci střešní zahrady: Jedná se o střechu „křivou všemi směry“
s náklonem místy až 45°. Pro realizaci byl zvolen typ mechorozchodníkové extenzivní střechy. Je zde použito minimum substrátu, který
nahrazují jiné materiály. Použili jsme textilie a rohože. Celková mocnost souvrství je okolo 4 cm. Rozchodníky (především Sedum album)
tyto extrémní podmínky snášejí, ovšem je nutné přidávat výživu přihnojením kvalitním minerálním hnojivem. Střecha je bez závlahy.
Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
23
Fotovoltaika a zelená střecha – kombinace pro budoucnost
Kombinace fotovoltaiky a zelené střechy poskytuje investorům
tyto výhody:
a) zvýšení výkonu fotovoltaických panelů díky chladivému
působení zelené střechy
b) zelená střecha chrání hydroizolaci a prodlužuje její životnost
c) systémy, jejichž stabilita je zajištěna pouze zatížením shora
neporušují hydroizolaci a jejich instalace je cenově výhodnější
d) zelená střecha působí jako ochrana před požárem
e) zadržování srážkové vody v souvrství a možná úspora za menší
množství odváděné srážkové vody
f) ochrana životního prostředí a výstavba budoucnosti
Systém SolarGrünDach (solární zelená střecha)
Podstavce solárních panelů zatížené shora mají již zmíněnou rozhodující výhodu – není nutné kotvení a tím i zásah do konstrukce
střechy. Hydroizolace střechy se neporuší a nejsou nutné žádné dodatečné cenově náročné izolatérské práce, které by představovaly
riziko následné poruchy.
Systémové řešení „SolarGrünDach“ firmy Optigrün international
AG, představuje speciálně vyvinutý upevňovací systém pro fotovoltaické moduly („Sun Root“), jehož stabilita je zajištěna plošným
zatížením vegetačním souvrstvím. Systém je koncipován tak, že
řady modulů jsou co nejblíže u sebe, aby z co nejmenší plochy byl
co nevyšší výtěžek energie a proto bylo možné ozelenit co největší
plochu – z tohoto důvodu je vegetace položena i pod samotnými
moduly. Pro systém „SolarGrünDach“ je charakteristický perfektní
soulad všech komponent.
montáže vodicích lišt pro solární panely a odborná firma z oboru
fotovoltaiky namontuje moduly a provede elektromontážní práce.
Jak při projektování, tak při samotné realizaci a následné údržbě je
třeba dbát na to, aby fotovoltaické moduly nebyly vegetací zastíněny. Je tedy třeba naprojektovat a položit před moduly kačírkové
pásy a při pravidelné údržbě odstraňovat rostliny vyššího vzrůstu.
Zdroje informací:
Projektová příručka Optigrün 2009
Prospekt k systémovému řešení „SolarGrünDach“
www.optigruen.de, e-mail: [email protected]
Skladba:
– neprorůstavá hydroizolace
– separační, ochranná a vodoakumulační textilie RMS 500
– podstavce solárních modulů „Sun Root“
– kapilární textilie Optigrün Typ 600 K
– extenzivní substrát Optigrün Typ M, výška vrstvy podle požadavků a výpočtu
– vegetace typu rozchodníky + trávy + byliny
Zvláštností tohoto systému je, že podstavec „Sun Root“ slouží jako
multifunkční díl k upevnění modulů a současně plní i funkci drenážní; montáž v jednom kroku je rychlá a jednoduchá. „Sun Root“ je lehký, avšak jeho tvar mu propůjčuje vynikající tuhost a tím i stabilitu,
takže není nutné žádné příčné ztužení. Kromě toho je „Sun Root“ navržen tak, že dešťová voda stékající z modulů je prostřednictvím kapilární textilie vedena pod moduly, kde se zadržuje. Tím je zajištěna
vysoká akumulace srážkové vody a její předávání vegetaci rostoucí
pod moduly.
Systémové řešení „SolarGrünDach“ je stabilní a odolné proti odvátí větrem. Je možné instalovat fotovoltaické moduly výšky 100 cm a 120 cm.
Větší moduly lze realizovat pomocí dalšího systémového řešení Optigreen. Úhel sklonu podstavců „Sun Root“ je 30°, což odpovídá optimálnímu úhlu s maximální efektivitou fotovoltaických panelů; tento
úhel však lze do jisté míry změnit. Promyšlené systémové řešení je
kompletováno s prefabrikovanými kabelovými kanály a integrovanými bezpečnostními prvky k zajištění osob proti pádu „Sun Root“.
Projektování a provádění stavby
Při kombinaci fotovoltaické a zelené střechy je třeba brát v úvahu
všechny zúčastněné profese (hydroizolace, elektro + solární systém,
zahradnické práce) již ve fázi projektu. Hydroizolace musí kvalitou
materiálu i provedením odpovídat zvolenému účelu a musí splňovat
kritérium neprorůstavosti podle směrnice FLL a DIN EN 13948, zahradnická firma pak provede položení „solární zelené střechy“ včetně
Upevnění solárních modulů:
Standardní sklon podstavců „Sun
Root“: 30°, možnost flexibilního
nastavení.
24
Rodinný dům Marianka
Umístění: Marianka pri Bratislave
Investor: HB Reavis Group a.s., Prevozská 4, 821 09 Bratislava
Projektant: Ing. Kamila Krejčiříková
Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby
Plocha: cca 1 100m2
Termín realizace: 2010
Popis střechy: sedm oddělených ploch, 950 m2 na různých objektech (garáž, strážní domek, lesní chata, terasy, hlavní dům) v rovině
a 150 m2 v šikmé části hlavního domu – sklon 55°
Mocnost souvrství: 0,2 m až 0,4 m
Použité technologie:
– hydraulická doprava substrátu
– instalace protisluzného systému
– předpěstovaná vegetační rohož z rozchodníků
– realizace závlahového systému v šikmých částech střechy
Postup realizace: "vyfoukání" substrátu, osazení protiskluzového
systému, pokládka vegetačních rohoží, hlídání realizace před ataky
ostatních profesí (klempíři, elektrikáři, betonáři, obkladači,...)
Vegetace: rozchodníková forma společenstva v šikmých plochách,
trávo-bylinné v rovných částech
Foto a informace: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby
25
OASIS Florenc
Umístění: Pobřežní 3, 186 00 Praha 8
Investor: FLORENC I. s.r.o., Pobřežní 3, 186 00 Praha 8
Projektant: Ing. Markéta Pešičková, Ing. arch. Marek Prchal
Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby
Plocha: cca 2 300 m2
Podlaží: 2. NP (cca 1 800 m2) a 7. NP (500 m2)
Termín realizace: 2007
Popis střechy: tři oddělené plochy, ve 2.NP jedna “ortogonální”, druhá “organická”. Toto pojmenování je patrno nejen v půdorysu, ale
i terénními modelacemi. Třetí část – “most” v 7. NP je pojednána jako
“středomoří”.
Mocnost souvrství: 0,5m až 1,8 m v závislosti na potřebě zatížení
konstrukce nad tubusem metra
Použité technologie: hydraulická doprava kačírku (cca 100 m3)
a dvouvrstvého substrátu (cca 3 200 m3)
Postup realizace:
„Vyfoukání“ cca 120 přepravních cisteren substrátu, stavební práce
(schody, lemy,...), osazení atypických kontrolních šachet, osazení 120
atypických a na zakázku vyrobených betonových truhlíků, klasické
výsadby stromů, keřů, trvalek a cibulovin v netypických podmínkách, mulčování kačírkem, realizace osvětlení, realizace závlahového systému
Úskalí:...je jistě nepříjemné, když týden před propuknutím akce
stavba oznámí, že musí odstranit stavební jeřáby, plánované pro
přepravu 2 300 m3 hmot...
Text: Jaroslav Pešička
Foto: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby
26
Vila na sile – přestavba sila na stavbu pro bydlení
obytné jednotky, která je s přízemím propojena bezčasím výtahové šachty. Podobně surreálně zavěsili do poloviny cesty vzhůru visutou zahradu s lázní a na jejím konci navrhli odlehčenou toaletní
skříňku, jakoby nahodile odloženou. Do stávajícího objemu sila vložili převýšenou ústřední halu s přiznanou ocelovou konstrukcí. Její
bazilikální osvětlení, vnitřní i venkovní ochozy dávají možnost naplno zažít promyšlené prostorové vztahy a průhledy napříč stavbou.
Jedna strana fasád skýtá vyhlídky ze zatravněných teras, opačná
pohled na historickou Olomouc. Asymetricky postavený kvádr s výrazným přesahem ukryl ve svých útrobách nejvyšší podlaží klidové zóny. Architektům se podařilo uskutečnit hned dvojí nadstavbu:
vilu na sile a kvalitu bydlení, o níž se pozemšťanům může jen zdát.
Text převzatý z http://www.slavnevily.cz/vily/olomoucky/
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel
Umístění: Olomouc
Investor: Mgr. Barbora Králíková a Radim Králík
Projekt: Ing. arch. Tomáš Pejpek, Ing.arch. Szymon Rozwalka,
Atelier Tomáš Pejpek C+HO_AR
Dodavatel stabvby: CASKA INVEST, a.s.
Realizace střešní zahrady: ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Termín realizace: 2007
Popis střechy: Extenzivní
Mocnost souvrství: 100 mm
Technologie: vlastní systém
Vegetace: suchomilná
Přeměna průmyslových objektů na bydlení se začíná i v České republice stávat vyhledávanou cestou, jak oživit bytový fond. Využít
doslouživší technickou stavbu pro potřeby ryze individuálního bydlení je však originální idea, v níž se shlédl Radim Králík, vedoucí reklamní společnosti zaměřené na vývoj a výrobu tiskových technologií. Pro jeho záměr se přímo nabízela bývalá silážní budova na samé
hranici historického jádra Olomouce, součást pozoruhodné funkcionalistické srostlice obytných a provozních budov Hanáckých mlýnů ze 40. let minulého století. Výzvy, s níž nový majitel sila přišel,
se chopila dvojice v Olomouci působících architektů. Absolventi architektury technických škol v Praze a polském Štětíně Tomáš Pejpek
a Szymon Rozwałka se rozhodli, jak sami říkají, pro radikální gesto.
Nechápejme je přitom jako gesto samoúčelné, ale jako řešení vyplývající už z radikální změny funkce objektu. Architekti se s tímto
úkolem utkali bez kompromisů. Dotáhli k cíli odvážnou myšlenku
27
Střešní zahrada budovy Krajského úřadu Olomouckého kraje
Lokalita: Olomouc – přednádraží
Investor: Olomoucký kraj
Projektant: ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o., Ing. E. Hinďoš
Termín realizace: 30. 06. 2008–11. 07. 2008
Realizace: středisko Realizace ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Popis střechy: Intenzivní s automatickým závlahovým systémem
Mocnost souvrství: 150 mm + modelace (850 mm)
Vegetace: trvalky, trávy, dřeviny
Úskalí: Při realizaci nesměl být narušen chod budovy krajského úřadu
Střešní zahrada v desátém nadzemním podlaží krajského úřadu navazuje přímo na zasedací místnost. Všem účastníkům poskytuje
kromě estetického prožitku příjemný relax a odpočinek v průběhu
náročných jednání a zasedání. Při jasném počasí ocení nejen zahraniční návštěvy nádherný výhled na hanáckou metropoli s pohledem na známou baziliku na Svatém Kopečku a okolní lesnatou
krajinu v podhůří Nízkého Jeseníku.
Celá plocha střešní terasy je cca 137 m2. Z toho dřevěná mola zabírají
plochu 62 m2, kačírek 10m2, střešní zahrada s vegetací je na ploše cca
65 m2. Součástí střešní zahrady je i dřevěný prvek, který má kromě
kompoziční funkce i důležitou praktickou úlohu: slouží jako opora,
přesněji řečeno – opěrná stěna – pro střešní substrát, aby bylo možno vytvořit na malé ploše vyšší terénní modelaci, která umožnila výsadbu vzrostlých dřevin. Při realizaci bylo důležité přesně vytýčit a vymezit trasu pro pojezd
jeřábu (v lokalitě se nachází podzemní garáže), navíc bylo nutno vše
sladit a zorganizovat tak, aby celá operace, tzn. doprava materiálu
na střechu do 10 podlaží proběhla velmi rychle a bezproblémově.
Chod úřadu nesměl být totiž narušen. Navíc se jedná o velmi frekventovanou lokalitu u hlavního vlakového nádraží.
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel
Text: Ing. Dana Rygarová
28
STŘEŠNÍ ZAHRADA s minigolfem
– nadstandardní hotel s kongresovým zázemím NH OLOMOUC CONGRESS
Slavnostním otevřením moderního 4****hotelu dne 10. června
2010 byla dokončena poslední etapa rozsáhlého multifunkčního
komplexu o rozloze více než osm hektarů vedle Androva stadionu
v Olomouci. Hotelový komplex s kongresovou halou, konferenčními sály, restaurací, barem, letní terasou, vlastním krytým parkovištěm se střešní zahradou s minigolfem a dalším potřebným
zázemím, včetně rozsáhlých vegetačních úprav, přímo navazuje
na sousední sportovní centrum OMEGA, se kterým je propojen
podzemním koridorem. Vzájemná vazba a spojení se odráží i v jednotném duchu sadových úprav.
Název objektu: „VEGETAČNÍ STŘECHY NA STAVBĚ ROKU 2010“
(Extenzivní a intenzivní vegetační střechy s minigolfem, výsadbou
stromů, keřů, trvalek apod.)
Umístění: nadstandardní hotel s kongresovým zázemím
NH OLOMOUC CONGRESS
Investor: společnost HOTELPARK STADION a.s.
Projektant: Ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o. v subdodávce
generálního projektanta Studio PRAK s.r.o. Olomouc
Generálního dodavatele stavby: GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
Realizace: ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Plocha: intenzivní vegetační střecha 502 m2
(z toho prostor s minigolfem 402 m2, chodník 100 m2);
extenzivní vegetační střecha 532 m2
Termín realizace: od 15. 04. 2010 do 12. 05. 2010
Popis střechy: asi 90 % plochy je střecha rovná,
cca 10 % tvoří střecha šikmá
Intenzivní vegetační střecha :
a) prostor s minigolfem ( 402 m2):
– výsadba 4 ks listnatých, 27 jehličnatých stromů
– výsadba 3275 ks trvalek
– instalace 196 m2 sukulentního koberce
b) plocha – chodník (100 m2)
– výsadba 7 ks stromů
– výsadba 1020 ks trvalek
– instalace 75 m2 sukulentního koberce
Extenzivní vegetační střecha :
– instalace 459 m2 sukulentního koberce
– realizace 53 m2 břidlicových ostrůvků a šlapáků
– výsadba 120 ks travin
– instalace 20 m2 travního koberce
Podlaží: budova hotelu je šestipodlažní; technologie pro vegetační
střechy byla použita na šesti úrovňových stupních:
1) na rostlém terénu (z důvodu výsadby rostlin na betonovém podloží)
2) na vyvýšeném přízemí (na stříšce u kuchyně restaurace)
3) v prvním patře (minigolf, šikmá rampa, záhon u chodníku nad
podzemními garážemi, střecha markýzy nad hlavním vchodem
4) v druhém patře ( terasy u přednáškových sálů – dřevěná mola,
vegetační rohože, výsadba trvalek a travin
5) třetí patro – vegetační střecha nad přednáškovými sály – vegetační rohože v kačírku
6) Navíc byla technologie pro intenzivní vegetační střechu použita
i v nádobách u hotelové restaurace – dřeviny, trvalky, trávy, kameny.
Zajímavostí je, že na veškerých střechách, které jsou součástí stavby a jsou
viditelné z okna budovy, je použita technologie vegetačních střech.
Použité technologie: vlastní a Optigreen
Většina výsadeb byla navržena mimo přírodní rostlý terén. Tomu
odpovídá i vhodně zvolená technologie pro vegetační střechy téměř na celé stavbě. Podle způsobu užívání střešních ploch byl zvolen typ vegetační střechy. V místech, kde není standardně zajištěn
vstup osob, bylo zrealizováno
extenzivní ozelenění s minimálními nároky na údržbu. Zaoblené tvary vegetačních rohoží
se sukulenty vystupují z plochy
okolního kameniva a vytvářejí tak volné obrazce na střeše
kongresového a přednáškových
sálů. Pohledy z oken hotelové
chodby jsou tak jistě příjemnější
a přitažlivější.
Hosté a návštěvníci konferenčních sálů v prvním patře mohou z místnosti vstoupit přímo na střechu, která je přizpůsobena pro pobyt lidí
v těchto prostorách. Nízká vegetace travních a sukulentních koberců s vyššími travinami, doplněná kamennými ostrůvky s dřevěnými
moly, jim tak poskytuje příjemnou regenerační zónu s výhledem
na hanáckou metropoli a okolí.
29
Stejně ozeleněnou rampou je možné volně projít až do prostoru
intenzivní střešní zahrady s minigolfem. Je třeba se zmínit, že sklon
spojovacího krčku se ukázal s ohledem na ostatní faktory jako značně
rizikový. Proto zde byl využit zádržný systém, který stabilizoval celé
vegetační souvrství s únikovým chodníkem.
Plocha minigolfu, zastřešující již zmíněné parkování vozidel, je vytvořena jako intenzivní, staticky náročná střešní zahrada. Výška samotného souvrství je v celkové ploše různorodá a tomu odpovídá
i použitá vegetace. Veškerá vzrostlejší zeleň je podpovrchově kotvena proti vyvrácení.
Extenzivní střechy nad hlavním vstupem a kuchyní, nádoby na terase restaurace, suchomilné záhony jako přechody mezi intenzivním
trávníkem a extenzivní střechou a ostatní neméně důležité části jen
pomáhají esteticky dotvořit a umocnit zdařilý celek.
Z důvodu již předem naplánovaných akcí byla realizace sadových
úprav zkrácena na nejkratší možnou míru: od 15. dubna do 12. května 2010. Jen pro zajímavost zde bylo mj. vysazeno 43 ks listnatých
a jehličnatých stromů, 4 693 ks keřů, 4 415 ks trvalek a travin, instalováno 730 m2 sukulentního koberce, 1 248 m2 travního koberce, osazeno 20 m2 mobilních nádob, 53 m2 břidlicových ostrůvků a šlapáků,
atd. Veškeré substráty byly dopravovány pomocí sil tzv. „foukáním“.
Jako způsob založení a okamžitá fixace extenzivních ploch byla zvolena pokládka zapěstovaných extenzivních vegetačních rohoží s doplňkovým výsevem.
Tato stavba byla značně nestandardní. Samotné dodávky materiálů
nebylo téměř možné s jistotou dopředu odsouhlasit a zajistit vzhledem k šibeničním termínům výstavby, okolním vlivům a množství
změn, které se k původním neustále nabalovaly. I přes snahu o co
nejpreciznější koordinaci, kdy stavební činnost probíhala v plné
míře, se jednotlivé profese v mnohém vzájemně omezovaly, jelikož
probíhaly současně. Podmínky ztěžovaly také omezené možnosti
přistavení těžké mechanizace, jako byly jeřáby, cisterny a kamiony,
o vrtkavosti počasí nemluvě.
Tyto nestandardní podmínky prověřily realizační tým pracovníků
ZAHRADY Olomouc se vším všudy. Přes všechny problémy a komplikace byla však práce po celou dobu realizace precizně organizována
a v prvotřídní kvalitě a v požadovaném termínu – dokonce s drobným časovým předstihem – objednateli předána.
Z plochy minigolfu je možné volně sejít na střechu tentokrát podzemních garáží, kde se hosté mohou osvěžit u baru nebo využít
ke sportování hřiště pro petanque.
Realizované sadové úpravy velmi důmyslně propojují celý areál nejen s okolím hotelu a sousedním sportovním centrem, ale zelené koridory vás volně navedou terénem a stavbou až na samotné střechy
budov.
Těší nás, že jsme svým dílem mohli přispět k realizaci projektu nadregionálního významu a pomoci tak městu Olomouc a jeho obyvatelům pozvednout služby i architekturu na vyšší úroveň. Jak se ukazuje,
využití střech a stropních konstrukcí je stále běžnější, protože umožňuje dosáhnout jisté vrstevnatosti a vyšší funkčnosti ve využívání
místa.
Text: Ing. Filip Drastich, Ing. Dana Rygarová
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.,
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel
30
Domov pro seniory v Pelhřimově
Umístění: Městské sady Pelhřimov
Investor: Město Pelhřimov
Projektant: Ing. Jiřina Millnerová
Realizace: EKOIMPEX Vysočina s.r.o.
Plocha: horní terasa 410 m2 zelených ploch,
dolní terasa 194 m2 trávník, 50 m2 elipsy se stromy a podsadbou
Termín realizace: 1. 11. 2008–30. 5. 2009
Popis střechy: Podlaží: 5 + 1
horní terasa – extenzivní zeleň, bylinky, mobilní zeleň ( 5 n.p.)
dolní terasa – intenzivní zeleň, trávník (1n.p.)
Mocnost souvrství:
vegetační plocha – horní terasa 8–10 cm, dolní terasa 30–60 cm
Použité technologie:
substrát – trávníkový substrát pro intenzivní střešní zahrady – Rašelina, a.s.
byliny, trávy, trvalky – Ing. Renata Pešičková
pereny, stromy, keře – Školky Litomyšl s.r.o.
Postup realizace: navážení substrátů – podzim 2008, výsadby jaro 2009
Informace a foto: EKOIMPEX Vysočina s.r.o.
31
Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova
Umístění: Praha 6 – Dejvice
Investor: Městská část Praha 6
Generální projektant: PATA & FRYDECKÝ ARCHITEKTI s.r.o.
Realizace: 2007
Plocha: cca 2150 m2
Generální dodavatel: Průmstav a.s.
Zhotovitel sadových úprav: OK GARDEN s.r.o.
Podlaží: dvoupodlažní podzemní garáže
Mocnost souvrství: pro stromy až 120 cm
Použité technologie: Souvrství pro zeleň – folie proti prorůstání
kořínků – nopová folie – dvě vrstvy filtrační geotextilie – akumulační
vrstva, rašelina – vegetační substrát 196,5 m3.
Vegetace: Catalpa bignonioides ‘Nana‘, půdopokryvné keře, trvalky
a trávy z popínavých dřevin Parthenocissus quinquefolia ‘Engelmanii‘
a Hedera helix ‘Goldheart‘.
Úskalí: Práce musely být prováděny na etapy z důvodu komplikovaného přístupu na stavbu. V okolí stavby probíhal rušný městský
provoz. Na stavbě nebyla možnost meziskládky. Jen pro výsadbu
stromů bylo potřeba 24 ks x 6,25 m3 = 150 m3 substrátu.
Mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova vzniklo nové náměstí s dvoupodlažními podzemními garážemi o kapacitě 116 aut. Povrch náměstí je na konstrukci garáží tvořen dlážděnou plochou kamenného
náměstí, dvojitou alejí stromů, doplňujících v jasném řádu rozmístěné lavičky, pítko, záhony keřů, trvalek a trav a další prvky parteru.
V ose náměstí je umístěna vodní kaskáda dlouhá 45 m doplněná
plastikou tří koní v životní velikosti. Po obou stranách vodní kaskády
je vysazeno dvojité stromořadí stromů Catalpa bignonioides ‘Nana‘.
Stromy jsou vysazeny v dolní části do vegetačních kuželů s kruhovým půdorysem vystupujících nad terén dlažby. V horní polovině
jsou výsadby v úrovni dlažby zakončené stromovými mřížemi.
Toto nápadité řešení umožnilo ve staré zástavbě Prahy 6 další parkování a zároveň zde vzniklo náměstí se zelení.
Náměstíčko získalo ocenění na nominačním večeru 16. ročníku
prestižní soutěže Stavba roku 2008. Bylo oceněno zvláštní Cenou poroty za vytvoření přívětivého obytného veřejného městského prostoru se zřetelem k výtvarnému řešení.
Text: Ing. Vít Karásek
Foto: Archiv firmy OK GARDEN s.r.o.
32
Central Park Praha v zeleném
Zajímavý je projekt a realizace pražského Central Parku, luxusního rezidenčního komplexu na Žižkově se zeleným pláštěm svahových
terasových domů přecházejícím do upraveného parku ve vnitrobloku. Pro ozelenění šikmých ploch byl navržen systém protiskluzových
roštů „Optigreen T“. Plochy třípatrových podnoží mezi výškovými budovami se svažují pod úhlem 45–50° a na úpatí navazují na rostlý
terén. Ozelenění představovalo velkou výzvu a vyžadovalo náročnou přípravu už od fáze projektu. Plochy jsou navíc „prošpikované“
nepravidelně rozmístěnými terasami, kterým bylo nutné celý systém přizpůsobit.
Jediným vhodným způsobem dopravy substrátu na plochy o takovémto sklonu je pneumatická doprava foukáním. Substrát, který je
přiměřeně vlhký, se při foukání zároveň dostatečně zhutní a natlačí
do polí roštu. Celková tloušťka vrstvy substrátu je 8 cm.
Podzim 2008 – Montáž systému Optigreen
Detail úprávy
plastového roštu
Optigreen T na nároží
Jako ochranná, drenážní a vodoakumulační vrstva na fóliové hydroizolaci
byla použita strukturovaná textilie Optigreen SSV 800. Drážkami na spodní
straně textilie odtéká přebytečná srážková voda prosakující z nasyceného
substrátu. Na textilii se klade protiskluzový rošt. Pokládá se volně, do konstrukce se nekotví a nehrozí tedy
nebezpečí porušení hydroizolace a následného zatékání. Skládá se z plastových T-profilů, kladených po spádnici ve vzdálenostech 1 m od sebe.
Do těchto šikmých T-profilů se v roztečích 25 cm od sebe vkládají cca 1 m
dlouhé vodorovné prahy, opět ve tvaru
T. Vznikne tak rošt o polích 1,0x0,25 m,
který se vyplní řádně zhutněným
a provlhčeným substrátem.
Vzhledem k velké délce šikmých ploch a tudíž velkému zatížení roštu nebylo možné použít plastové T-profily průběžné a nepřerušované. Rošt je proto rozdělený do 3 řad, z nichž každá se v patě opírá
o masivní ocelový úhelník připravený a nakotvený do konstrukce již
při provádění hydroizolace. Na nároží a v okolí teras bylo nutné prvky
roštu přizpůsobit daným rozměrům a podmínkám.
Komplikací bylo rovněž odvodnění jednotlivých teras, které ústilo
přímo do plochy. Je nepřípustné, aby voda z jiné plochy byla lokálně svedená do zeleně. V takovém případě by docházelo k vyplavování substrátu a erozi. Kromě toho zde hrozí i nebezpečí úniku např.
čisticích a úklidových prostředků, tedy chemie, která by mohla vegetaci poškodit. Vývody dešťové vody z teras tedy musely být pomocí
drenáží svedeny samostatně až dolů mimo objekt a těmto drenážím
bylo také nutné přizpůsobit prvky roštu.
Přestože vegetaci tvoří suchomilné druhy, které by po většinu roku
měly vystačit se srážkovou vodou, byl v tomto případě navržen a realizován i zavlažovací systém. Požadavkem investora byla spodní
závlaha, aby nedocházelo k odstřikování zavlažovací vody na soukromé terasy a okna majitelů bytů. Součástí roštu je tedy i síť kapkovacích zavlažovacích hadiček vedených v horní vrstvě substrátu.
Foukání substrátu na šikmých střechách je sice náročný,
ale také velice efektivní způsob dopravy
Na urovnaný, zhutněný a vlhký povrch substrátu se kladou předpěstované vegetační rohože, tj. rozchodníkové koberce, ze kterých je
„ušitý“ vlastní zelený kabátek Central Parku. Jsou přitlačené na trny
umístěné ve vodorovných prazích roštu a tím jsou zajištěné proti sjíždění do doby, než rostliny řádně prokoření z koberců do spodní vrstvy substrátu. Vegetaci rozchodníkových koberců tvoří několik druhů
nenáročných suchomilných sukulentních rostlin, předpěstovaných
na netlejícím nosiči. Tvoří trvalou vegetační vrstvu značně odolnou
proti erozi.
Pokládání
rozchodníkových koberců
Podzim 2008
– těsně po dokončení 1. etapy
Stejně jako vhodný systém, kvalitní materiál a odborné provedení, je
velice důležitá i řádná a zodpovědná údržba. V počáteční fázi po dokončení je nutné vegetaci vydatně zavlažovat shora. Spodní kapkovou závlahu můžeme využít teprve tehdy, až k ní kořeny rostlin prorostou.
První etapa šikmých zelených střech na Central Parku byla úspěšně
dokončena na podzim roku 2008 a vegetace překonala zimní období ve výborném stavu.
33
Přesto, že první etapa dopadla na výbornou, použila realizační firma v roce 2009 k realizaci zbývajících ploch jiný systém, pocházející z Maďarska. Je tvořen drenážními deskami z recyklovaného polystyrenu s nakašírovanou filtrační textilií a plastovými obdélníkovými
„ohrádkami“ o výšce cca 6 cm, které se propojují vodorovnými plastovými tyčemi. Závlahový systém je stejný jako u první etapy. Po zaplnění substrátem se vše rovněž zakrývá rozchodníkovým kobercem.
1. etapa na jaże 2009 – rozchodníkový koberec rozkvétá
Nedostatečná tuhost plastových prvků maďarského systému
vede k borcení při zatížení substrátem
Ze srovnání obou variant a z hodnocení způsobu práce s oběma systémy vyplývá následující: maďarský systém vykazuje mnohem menší tuhost plastových prvků, takže při větším zatížení a sklonu hrozí
zborcení. Chybí vodoakumulační vrstva. Spolu s menší mocností substrátu o cca. 25 % (6cm u maďarského systému oproti 8cm u systému Optigreen) jsou zde podmínky pro vegetaci horší, což se zřetelně
projevuje na její kondici a vzhledu.
Ozeleňování strmých střech se řadí do kategorie speciálních a výškových prací, náročných z hlediska bezpečnosti, dovednosti i organizace. Věnujme přírodě prostor a péči a ona nás odmění svou krásou.
Text a foto: Ing. Jitka Dostalová
červen 2010
Duben 2010 – maďarský systém Duben 2010 – systém Optigreen
V případě poruchy a nutné opravy hydroizolace pod hotovým souvrstvím (těchto případů se řešilo na stavbě několik) je maďarský systém mnohem hůře rozebíratelný a i jeho opětovné sestavení je problematické.
Zřetelný rozdíl na rozhraní obou systémů – duben 2010
Umístění: Praha – Žižkov
Investor: CP Praha s.r.o., Developer: CPP Development s.r.o.
Projektant: A69 Architects
Realizace: Generální dodavatel: Geosan Group a.s.
Zeleň, sadové úpravy: Tompex a.s.,
Montáž vegetačního souvrství na šikmých střechách:
Ing. L. Balík subdodávkou pro firmu Tompex
Plocha šikmé zelené střechy: cca 1000 m2
Termín realizace šikmé zelené střechy:
I. etapa (Optigreen): 08-10/2008, II. etapa: jaro 2009
34
Dobré příklady táhnou
Letmý pohled do velkých měst na dvou kontinentech přináší neuvěřitelnou inspiraci a otvírá nové perspektivy.
Stuttgart v Německu a Linec v Rakousku jsou evropskými městy,
ve kterých se přesvědčíme, že se vyplatí dlouholetý zájem o problematiku zelených střech jak občanům, tak také projektantům, architektům, pracovníkům pečujícím o životní prostředí, stavebním
a zahradnickým firmám. V těchto městech se totiž o přednostech
a ekonomických přínosech a výhodách zelených střech a jejich vlivu
na spokojenější život občanů nejenom několik desetiletí diskutovalo, ale rodily se tam smělé projekty, jak vrátit přírodu do města. Stavební a zahradnické firmy pak každodenní mravenčí prací ověřovaly
nové technologie, výrobky a postupy, které pomáhaly ty skvělé plány realizovat.
Že má důsledné plnění plánů skvělé výsledky, o tom se přesvědčili
odborníci ze 40 zemí a 5 kontinentů, kteří se setkali na 2. mezinárodním kongresu o zelených střechách v Nuertingenu v květnu 2009.
Nejprve vyslechli přednášky světových kapacit a potom si v rámci
kongresu na exkurzích prohlédli okolí Stuttgartu a regiony kolem
Freiburgu a Friedrichshafenu. Viděli je také z paluby vzducholodě
Zeppelin. Extenzivní střechy chrání budovy škol, extenzivní i intenzivní střechy zdobí reprezentativní městské a úřední budovy, zelené střechy nechybějí ani na historických a lázeňských komplexech.
Ve Stuttgartu soukromí investoři vybudovali na střechách svých
domů 300 000 m2 nových zelených ploch, aby se občanům jejich
města lépe dýchalo!
Informace a foto převzaty
z www.greenroofworld.com
35
Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA
materiálu, který konstrukci ozelení. Město je také rozděleno na stavební zóny, v nichž developeři mohou získat různé bonusy podle
charakteru zástavby (přízemní, či stavby o mnoha poschodích). Výše
bonusu záleží také na množství přívalových srážek, které nová vegetační střecha zachytí. V Portlandu pořádá město semináře a kurzy jak
pro stavební a zahradnické firmy, tak také pro soukromníky, kteří se
chystají stavět. Otázky zodpovídají a nové informace přinášejí také
místní sdělovací prostředky.
Březen 2010 vyhlásilo město za „Měsíc ekostřech“, a vydalo o nich
publikaci. Hlavně ovšem o těch portlandských!
Informace a foto převzaty
z www.portlandonline.com/ecoroof
Svou první pokusnou „ekologickou střechu“ si vybudovali v Portlandu zaměstnanci Úřadu pro životní prostředí na střeše garáží už v roce
1996. Dnes je ve městě přes 200 „ekostřech“ (ecoroof) – tak tam totiž ozeleněným střechám říkají. Město Portland má dnes 96 000 m2
extenzivních a intenzivních střech a stará se o jejich další rozšiřování, ale také vychovává jejich budoucí investory a realizátory. Finančně podporuje každého, kdo se pro zelenou střechu rozhodne.
Portlandský starosta Sam Adams v roce 2004 založil iniciativu Grey
to Green (G2G) „Změňme šedou na zelenou!“ Jejím úkolem je
podporovat rozšiřování vegetačních střech, které jsou v USA dosud
novinkou. Iniciativa G2G chce také změnit systém odvádění přívalových dešťů, aby se ušetřily náklady. Podle plánu by se mělo v letech
2008–2013 v Portlandu zazelenat 172 000 m2 (17 hektarů) nových
„ekostřech“. Zájem o jejich výstavbu chce město podpořit přidělováním dotací, které povzbudí stavebníkovu iniciativu částkou 40
dolarů na 1m2 nové zelené střechy. Projekt upřednostňuje budovy,
které jsou majetkem města. Podmínkou pro získání dotace je jednak
rozloha „ekostřechy“ (musí pokrývat alespoň 70 % střešní plochy)
a potom také kvalita střešní konstrukce a vhodného rostlinného
36
Podpora zelených střech v Linci
V šedesátých a sedmdesátých létech zažil rakouský Linec velký
hospodářský růst, který ovšem silně ovlivnil životní prostředí.
Ve městě dramaticky ubývalo zelených ploch, a tím se také zhoršovala kvalita života.
Finanční podpora
V letech 1989–2005 investoři měli možnost získat od magistrátu dotaci na výstavbu zelených střech ve výši 30 % ceny střechy (bez horní
hranice).
Od roku 2005 získává investor dotaci ve výši 5 % nákladů na vybudování střechy, maximálně 7 500 EURO.
Finanční podpora vyplácená v letech 2001–2007 (v € / m2)
V průzkumu v roce 1985 zaevidoval magistrát v Linci plochy zeleně. V roce 2001 určil, ve kterých částech města je zeleň v dostatečné
míře a kvalitě, a na která musí soustředit pozornost, protože je v nich
stupeň ozelenění nedostatečný.
Kroky ke zlepšení situace:
• Pracovníci odboru územního plánování a rozvoje města provedli
průzkum ve všech městských obvodech a zhodnotili kvalitu zeleně.
• Pro každý obvod vypracovali zvláštní plán a stanovili, že se nová
výstavba nesmí uskutečnit na úkor zelených ploch.
• Doporučili ozelenit parkoviště, střechy podzemních garáží, střechy obytných budov, výrobních hal, nákupních středisek.
• Přijali závazné předpisy pro projektování staveb, podle kterých
musí být zeleň součástí projektu stavby.
• Přijali zásady finanční podpory na ozeleňování střech.
Všechna tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Linec má v současnosti více než 400 zelených sřech na ploše větší než 400 000 m2.
intenzivní střešní zahrady
extenzivní střešní zahrady
Roční nárůst zelených střech podpořených dotacemi (v m2)
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
roční nárůst zelených střech
Celkové dotace na zelené střechy (v €)
Dnes je největší zelenou střechou v Linci dálniční tunel
A7 – Bindermichl
intenzivní střešní zahrady
extenzivní střešní zahrady
Oblast postavená po roce 1985
Oblast postavená před rokem 1985
37
Pro přípravu článku byly využity materiály Magistrátu města Linec
Letecké foto: H. Pertlwieser
Nejzajímavější odborné akce v roce 2010–2011
23.–25. 5. 2010: Roof India 2010
Odborného veletrhu se zúčastnilo 120 národních a mezinárodních
společností, které nabízejí technickou přípravu stavby zelených
střech jak při projektování, tak také při jejich realizaci. Obchodní
společnosti informovaly o různých systémech pro stavbu, izolaci,
odvodňování a využití střech pro odpočinek a rekreaci.
www.roofindia.com
13. 5. 2010: Green Roof Conference Athens
Účastníci seminářů diskutovali hlavně o současné situaci v Řecku
a zaměřili se na budoucí trendy rozšiřování zelených střech s ohledem na kvalitu životního prostředí a ekonomický zisk, jako je například úspora tepla a šetření s vodou, které je stále méně.
15.–16. 9. 2010: World Green Roof Congress London 2010
Motto kongresu: „Zelené střechy - změna klimatu“
Kongres navazoval na jednání londýnského kongresu z roku 2008.
250 delegátů vyslechlo padesát přednášek. Kongres, organizovaný
organizací CIRIA , podporovali přední představitelé organizace IGRA.
www.worldgreenroofcongress.com
1.–3. 11. 2010: Skyrise Greenery Conference 2010 Singapore
První konference v pacifické asijské oblasti se konala v mrakodrapu,
kde sídlí Národní knihovna, a který svými proslul zahradami. Kongres se soustředil na dvě témata a „Povrch a kreativita“ a “ Prostor
a krása“. Zabýval se nejenom ozeleňováním střech, ale také ozeleňováním kolmých stěn, což je dnes jedním z nejfrekventovanějších
nových mezinárodních trendů. První dva dny vystupovalo v seminářích 31 expertů z 10 zemí.
Souběžně vystavovalo v Singapuru 16 obchodních organizací z 5
zemí všechno, co mohou využít projektanti a stavitelé zelených
střech především na výškových budovách. Poslední den putovali
účastníci konference za zelení po singapurských mrakodrapech a viděli místa, která nejsou obvykle přístupná veřejnosti.
www.skyrisegreeneryconference.com/
25. 11. 2010: Green Roof Conference Thessaloniki
Motto konference : „Získejme zpět půdu!“
Všichni přednášející vyslovili naději, že právě progresivnější rozšíření
zelených střech by mohlo kladně ovlivnit klima, vodní režim a zbrzdit stálý úbytek zemědělské půdy.
[email protected]
Dne 3. 2. 2011 pořádá FBB (Fachvereinigung Bauwerksbegrundung e.V) ve spolupráci s dalšími odbornými organizacemi
v Ditzingenu u Stuttgartu 9. sympozium o novinkách spojených
se „zelenými“ střechami:
Referovat bude 13 odborníků z Německa, Rakouska, Japonska
a dalších států, kde se vývojem zelených střech už dlouho zabývají.
Jednotlivé přednáškové bloky obsáhnou doporučení FLL a normy
spojené s ozeleňováním střech a požadavky na kvalitu stavby i ozelenění. Na programu konference budou také odborné přednášky
o výběru rostlin pro zelené střechy v různých klimatických pásmech,
zkušenosti z Japonska a také přehled institucí , které rozvoj podporují. Účastníci konference získají také přehled, jak se do této činnosti
zapojují městské a obecní úřady v jednotlivých zemích.
www.fbb.de
38
Závěr
V úvodu jsme napsali, že vám nepředkládáme ani vědecké dílo, ani
učebnici, jak budovat zelené střechy. Tato publikace „Zelené střechy
– naděje pro budoucnost“ jenom pootevírá okna do okolního světa, kde tomu tvrzení lidé uvěřili, řídí se podle toho a zelené střechy
hodně a kvalitně budují. Shrnujeme zde poznatky a zkušenosti lidí,
kteří také u nás o významu zelených střech nejenom mluví, ale také
je navrhují a staví, protože se přesvědčili, že rozšíření zelených střech
vrací přírodu do měst a lidem v nich zpříjemňuje život.
Karel Čapek ve svých sloupcích a fejetonecch psal před 80 léty nejenom o svých názorech na život, ale také se často zamýšlel nad zelení.
V jeho lehce načrtnutých skicách „Zahradníkův rok“ čteme:
„Jen ti, kdo mají ruce v kapsách, říkají, že se to obrací k horšímu, ale
kdo kvete a nese plod, i kdyby to bylo v listopadu, neví nic o úpadku,
ale o rašení.“
„Zahradník potřebuje jedenácti set let,aby vyzkoušel, pronikl a prakticky zhodnotil všechno, co mu přísluší.“
„My zahradníci žijeme jaksi do budoucnosti; kvetou-li nám růže,
myslíme na to, že příští rok nám pokvetou ještě líp; a za nějakých 10
let bude z tohohle smrčku strom - jen kdyby už těch deset let bylo už
za mnou! Chtěl bych už vidět, jaké budou ty břízky za padesát let.To
pravé, to nejlepší je před námi. Každý další rok přidá vzrůstu a krásy.“
Díky, Karle Čapku, my tomu také věříme!
Základní normy, které se týkají
stavby zelených střech v ČR
ČSN P 73 0606
Hydroizolace staveb – Povlaková izolace – Základní ustanovení,
ČNI Praha 2000
ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, ČNI 1986
ČSN 73 0540
Tepelná ochrana budov, včetně změn, ČNI Praha 2005-2007
ČSN 73 1901
Navrhování střech – Základní ustanovení, ČNI Praha 1999
ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, ČNI 2008
ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí, ČNI Praha 2008
ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace, ČNI Praha 2003
ČSN EN 612
Plechové okapové žlaby s naválkou a plechové dešťové odpadní
trouby, ČNI Praha 2005
ČSN EN 1253-1
Podlahové vpusti a střešní vtoky – Část 1: Požadavky, ČNI Praha 2004
ČSN EN 12002
Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky-Stanovení příčné deformace cementových malta lepidel a spárových malt, ČNI 2003
ČSN EN 12004
Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky. Definice a specifikace,
ČNI Praha 2008
ČSN EN 12 056-3
Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových
vod ze střech – Navrhování a výpočet, ČNI Praha 2001
ČSN EN ISO 6946
Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda, ČNI Praha 2008 (zatím v angličtině)
ČSN EN ISO 13788
Tepelné vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků –
Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti
a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody, ČNI Praha 2002
ČSN EN 13790
Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany
– Definice a charakteristika, ČNI Praha 2005
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Střešní zahrada kulturního obchodního centra Nový Smíchov
Použitá literatura:
Burian, S., Ondřej, J., 1992: Oživená architektura (ozeleňování budov)
ISBN 80-85374-10-2
Čapek, K. 1957: Zahradníkův rok, Praha
Ernst,W., Fischer, P., Jauch, M., Liesecke, H., 2003:
Dachabdichtung, Dachbegrunung – díl III ISBN 3-8167-6326-X, 2003,
Stuttgart, Fraunhofer IRB Verlag
Ernst,W., Fischer, P.,Fllüeler, P., Jauch, M., Krings, J., Schmidt, W., Spaniol,
W., 2005, Dachabdichtung, Dachbegrunung – Probleme und Lösungen,
ISBN 3-00-017011-1, Polling/Ob 2005
Drastich, F., 2007: FUNKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH
STŘECH, diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici: 2007
Minke, G., 2001: Zelené střechy, Plánování, realizace, příklady z praxe.
Nakladatelství HEL, Ostrava, 92 s., ISBN 80-86167-17-8
Šimek, P., 2005:Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. Sborník přednášek; Čas v životě, zahradě, krajině; Luhačovice
2005, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, s. 81-85
Šimek, P., Kurz, A., 2001: ZAHRADA-PARK-KRAJINA 1/2001, Kulturní
a obchodní centrum Nový Smíchov, s. 7-10.
Green Roof News 1/2009 – IGRA (International Green Roof Association,
Berlín, 2009
Green Roof News 2/2009 – IGRA, Berlín, 2009
Green Roof News 1/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010
Green Roof News 2/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010
FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege
von Dachbegrünungen, 2008:
(Forschungsgesellschaft Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V.)
INSPIRACE – časopis Svazu zakládání a údržby zeleně, 2008/1, str. 5
Zelené střechy – zelené fasády – zelená parkoviště;
Svaz zakládání a údržby zeleně – (2005)
39
Zajímavé odkazy
International Green Roof Association
– Global Network for Green Roofs
www.igra-world.com
Forschungsgesellschaft
Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V.
www.fll.de
The Green Roof Directory
www.greenroofs.com
FBB – Fachvereinigung Bauwerksbegrünung e.V.
International Federation of Landscape Architects
www.iflaonline.org
Verband für Bauwerksbegrünung
www.gruendach.at
Deutscher Dachgärtner Verband e.V.
www.dachgaertnerverband.de
www.skyrisegreeneryconference.com
Living Roofs
www.livingroofs.org
www.greenroofworld.com
World Green Roof Infrastructure Network
www.worldgreenroof.org
Svaz zakládání a údržby zeleně
www.szuz.cz
European Landscape Contractors Association
www.elca.info
Ministerstvo životního prostředí
www.mzp.cz
takovou zahradu?
CHTĚLI BYSTE
obývací pokoj na zahradě?
koupat se v živé vodě?
oázu uprostřed města?
pracovat v klidu?
ráj na střeše?
takto bydlet?
TO VŠECHNO MŮŽETE MÍT…
VAŠI ODBORNÍCI PRO ZAHRADU, PARK A KRAJINU

Podobné dokumenty

1/2015

1/2015 podél stran náměstí. K  nejběžnějším dřevinám v těchto řadových výsadbách, často pocházejících nebo zakládaných na přelomu 19. a 20. století a na počátku 20. století, patří v současné době lípy a j...

Více

závěrečná zpráva II. etapy projektu EKB – standardizace

závěrečná zpráva II. etapy projektu EKB – standardizace ále i jistá spojitost se součásnou legislátivou je jistě ná místě á pro české úřády bude v blízké budoucnosti velkou výzvou. Zkušenosti ze stándárdizáčních á certifikáčních projektů v oblásti řízen...

Více

Zde je možno si stáhnout Popis obnovy Svaté Hory.

Zde je možno si stáhnout Popis obnovy Svaté Hory. část areálu, rezidence přistavěná ze severu. Ta byla minimálně dle plánů ze 70. let 16. století koncipována jako objemný čtyřkřídlý objekt, jehož základní kámen byl položen již roku 1662. Samotná v...

Více

polyfunkční a sportovní stavby

polyfunkční a sportovní stavby šířka vozovky a skladba vrstev vozovky nebo jaká mají být bezpečnostní opatření v tunelu. Jak tedy dosáhnout snížení investičních nákladů na výstavbu komunikací? Raději bych se však ptal, jak dosáh...

Více

ukázat článek - Cigler Marani Architects

ukázat článek - Cigler Marani Architects odtoku dešťové vody z lokality, její zachytávání a využití, recyklace odpadu, snížení dopravní zátěže a emisí z dopravy a nízká spotřeba energií pro provoz objektu s možností plného energetického m...

Více

Zpravodaj č. 60 - Klub skalničkářů Brno

Zpravodaj č. 60 - Klub skalničkářů Brno Před mnoha lety pořádal náš klub výstavu skalniček v prostorách Paláce šlechtičen na rohu Kobližné a Běhounské ulice. A vystaveny byly desítky lewisií v různých odstínech oranžové a s různě širokým...

Více

Oáza uprostřed města Kotvení stromů Kobercové trávníky Zahrada

Oáza uprostřed města Kotvení stromů Kobercové trávníky Zahrada Nemalou roli hrál také fakt, že na náměstí bylo vykáceno poměrně velké množství stromů, které bylo třeba kvůli veřejnému mínění v odpovídající kvalitě nahradit. Paní starostka Ing. Květoslava Jeníč...

Více

2/2012

2/2012 kůra zaručí neprorůstání plevelů!

Více