Management péče o zdraví prostřednictvím pohybových aktivit

Management péče o zdraví prostřednictvím pohybových aktivit

Marie BLAHUTKOVÁ*
Management péþe o zdraví prostĜednictvím
pohybových aktivit
Abstrakt
Pohyb patĜí k základním prostĜedkĤm péþe o zdraví každého z nás. Bohužel však mnozí
nedostateþnČ pohybové aktivity ve svém životČ vyhledávají nebo pČstují a tím snižují svoji
schopnost bránit se nárĤstu civilizaþních onemocnČní. Vlivem toho se v populaci zvyšuje
náchylnost ke stresu a tím i k závažným onemocnČním. PĜitom pohyb se v souþasnosti stává
obchodovatelným a jeho nedostatek vede ke zvýšení nemocnosti, vþetnČ mortality populace.
PĜíspČvek se zamČĜuje na formy péþe o zdraví z pohledu managementu péþe o zdraví a ukazuje
jednoduchou cestu, jak o zdraví prostĜednictvím pohybu peþovat. Souþasné pĜístupy se zamČĜují
více na prožitek, než na výkonové pojetí a tím lze dosahovat urþité motivace k pohybovým
þinnostem i u tČch, kteĜí jsou ohroženi hypokinézou.
Klíþová slova: management péþe o zdraví, holistické pojetí zdraví, zdraví jako zboží, motivace
k pohybu
Podle SvČtové zdravotnické organizace (World Health Organization) je
zdraví takový stav organismu, kdy je þlovČku naprosto dobĜe – fyzicky,
psychicky i sociálnČ. Není to jen nepĜítomnost nemoci a neduživosti [6]. Na
zdraví je pohlíženo z rĤzných hledisek a zdraví je pojímáno jako:
— zdroj fyzické a psychické síly,
— metafyzická síla,
— každý þlovČk má individuální zdroj zdraví (salutogeneze),
— je to schopnost adaptace organismu,
— je to schopnost dobrého fungování (být fit),
— je pojímáno jako zboží,
— ideál života a jeho smyslu.
*
Doc. PaedDr., PhD. Vysoké uþení technické, Centrum sportovních aktivít, Brno. ýeská republika.
186
Marie BLAHUTKOVÁ
Zdraví bývá také považováno za ideální stav þlovČka, jemuž je dobĜe
(wellnes). Ke zdraví obecnČ pĜispívá bio–psycho–socio–spirituální pohoda
þlovČka. Problematikou podporování a obnovy zdraví se zabývá zejména
medicína a nČkteré její obory, napĜ. psychoimunologie. Jako prostĜedku
k obnovČ a udržování zdraví bývá þasto používáno placebo. K faktorĤm
podporujícím zdraví patĜí zejména [1]:
1. vnímaná osobní zdatnost (self – efficacy),
2. zvládání nároþných životních situací (optimismus, smysluplnost života,
sebedĤvČra),
3. sociální opora,
4. duševní hygiena (sebevýchova, adaptace, autoregulace),
Pohledy na tuto definici jsou odlišné podle disciplín a pĜístupĤ, proto je
dĤležité respektovat východiska jednotlivých disciplín, abychom mohli pĜesnČ
postihnout jejich podstatu. Obecná typologie zdraví se zamČĜuje na pozitivní
zdraví a negativní zdraví. Je vymezena pĜítomností kladných nebo záporných
charakteristik, které vystihují zdraví [10]. NČkteré definice se zamČĜují na
subjekt, vĤþi kterému je zdraví vztahováno, a proto rozlišují zdraví individuální
a zdraví skupinové [12]. V jiných se objevuje zdraví subjektivní a zdraví
objektivní, podle povahy indikátorĤ nebo kategorizace vymezující jednotlivé
dimenze zdraví (biologická, psychologická, sociální a spirituální dimenze).
Payne (2002) popisuje zdraví jako normu nebo nČkdy používá pro zdraví termín
dobro, které se týká oblasti léþby, léþení, nemocí a chorob a jejich pĜedcházení
[9]. Tento pohled je více lékaĜský, zahrnuje však v sobČ obecný pojem dobra
a vnímá jej þásteþnČ jako jistou spojitost s pojmem zdraví. K hodnocení zdraví
se používá mnoha rĤzných nástrojĤ, vždy záleží na tom, pro jaké potĜeby je
zdraví hodnoceno a s jakými kritériem chceme pracovat. Nejvíce se využívají
tyto metody hodnocení zdraví [5]:
— nemocnost (morbidita, pomČr poþtu nemocných k poþtu obyvatel), vyjadĜuje
se v relativních þíslech),
— incidence (poþet novČ vzniklých onemocnČní za urþité období vztažený
k danému poþtu obyvatel, nejþastČji k 1.000 nebo ke 100.000),
— prevalence (poþet všech pĜípadĤ daného onemocnČní vztažený k poþtu
obyvatel, opČt nejþastČji k 1.000 nebo ke 100.000)
— úmrtnost (mortalita, pomČr poþtu zemĜelých na dané onemocnČní nebo na
všechny pĜíþiny k celkovému poþtu obyvatel),
— smtrnost (letalita, pomČr poþtu zemĜelých na dané onemocnČní k celkovému
poþtu onemocnČní touto chorobou).
Zdraví bývá považováno za normu v teoriích tzv. normativního zdraví –
zdraví je zde používáno jako mČĜítko [2]. V souþasné spoleþnosti se objevuje
termín podpory zdraví (health promotion) ve smyslu péþe o þlovČka, o obþana
a o zlepšování informovanosti v péþi o zdraví. Determinanty zdraví se rozdČlují
do þtyĜ základních skupin: životní styl, genetický základ, péþe o zdraví
Management péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
187
a zdravotnictví a životní prostĜedí (kulturní, ekonomické, sociální a další
podmínky života lidí). V literatuĜe je dokládáno pĤsobení tČchto determinant
zdraví [4]:
— Zdraví souvisí se sociálním gradientem,
— Stres poškozuje zdraví,
— Zdravotní a sociální podmínky v dČtství ovlivĖují další zdravotní osud
jedince,
— Chudoba a sociální izolace zkracuje život,
— Stres na pracovišti zvyšuje riziko nemocí,
— Jistota zamČstnání zlepšuje zdraví, nezamČstnanost je pĜíþinou nemocí
a pĜedþasných úmrtí,
— Sociální opora a sociální kontakty zlepšují zdraví,
— SpotĜeba alkoholu, cigaret a drog je ovlivĖována sociálním prostĜedím,
— Zdravé potraviny jsou politickým problémem,
— Zdravá doprava, to je chĤze, jízda na kole a dobrá veĜejná doprava.
Tyto determinanty jsou dosud podceĖovány a za pĜíþinu zdravotních potíží
je v nČkterých pĜípadech považován životní styl nebo jeho dílþí charakteristiky.
Je však nutné zdĤraznit, že konkrétní životní styl je mnohdy dĤsledkem urþité
sociální pozice a dosavadních životních zkušeností a jeho volba spoþívá pouze
do urþité míry na jednotlivci. V oblasti managementu péþe o zdraví se objevuje
mnoho pĜístupĤ, jsou však dosti nejednotné a tím vzniká v problematice péþe
o zdraví znaþné nepochopení ze strany bČžné populace, ze strany medicíny, ale
zejména ze strany vládních složek. Management a jeho obory by tuto
problematiku mohly znaþnČ usnadnit, pokud by byla pĜijata jednotná koncepce.
Jednotným kritériem pro pĜístupy je veĜejnoprávní zdraví (Ottawská charta
zdraví, 1996) a zdraví populace, tedy každého z nás. Mnohé z uvedených
problémĤ je ukryto v chování þlovČka a v jeho pĜístupu k životu. Objevuje se
pĜístup pozitivní a souþasnČ pĜístupy negativní, ty potom ovlivĖují zejména náš
život a souþasnČ nás ovlivĖuje množství negativních situací, které nás obklopují.
Odborníci v tomto pĜípadČ mluví o množství prožívaného nebo prožitého stresu.
V ĜadČ vČdeckých studií bylo prokázáno, že tČlesná aktivita pĤsobí pozitivnČ na
odbourávání stresĤ a lze ji úspČšnČ využívat také pĜi léþbČ depresí. PĜimČĜená
tČlesná aktivita zvyšuje kvalitu života u zdravých osob. Neléþená deprese se pojí
se zhoršením pamČti a dalších kognitivních funkcí. O pĜíznivém vlivu tČlesných
cviþení u depresí existuje již Ĝada odborných prací a vČdeckých výzkumĤ.
PĜimČĜená tČlesná aktivita snižuje také deprese u pacientĤ léþených chemoterapií
s onkologickým onemocnČním. Jsou prokázány také pĜíznivé vlivy tČlesných
cviþení u starších osob. PĜi mírnČní depresivních obtíží u starších lidí je cviþení
nízké intenzity stejnČ efektivní jako chĤze [8]. Pohybové aktivity tedy
jednoznaþnČ pĜispívají k našemu zdraví a jejich prostĜednictvím lze trénovat
duševní odolnost. PrávČ duševní odolnost nám pomĤže zvyšovat naši
produktivitu práce a pĜispívá k udržení rovnováhy v organismu. Musíme jí však
188
Marie BLAHUTKOVÁ
vždy pomáhat pravidelným cviþením nebo alespoĖ nČkterými pohybovými
aktivitami, které nám umožní zvyšovat pracovní úsilí a tyto tendence udržovat
v dobrém stavu co nejdéle. Problematika souvisí se souþasným spoleþenským
trendem, zvyšováním vČku odchodu do dĤchodu, tedy udržování vysoké
produktivity práce i ve vyšším vČku, spoleþenské pĤsobení a komunikace
a souþasnČ také souvisí s kvalitou života.
Management péþe o zdraví vychází z paradigmatu v managementu, to
chápeme jako urþitý koncept manažerského myšlení a jednání nebo jako výklad
þi model urþitého komplexního jevu. Toto paradigma je þasovČ podmínČné
a vychází z koncepcí, které jsou platné vždy pouze po urþitou dobu (nové
vČdecké poznatky), je tedy závislé na þase. Paradigma managementu péþe
o zdraví je založeno na koncepci myšlení pĜedstavitelĤ problematiky péþe
o zdraví a souþasnČ manažerĤ, kteĜí se touto problematikou zabývají. ýasto je
tato koncepce v rozporu, zejména z pozice managementu na legislativní úrovni.
Management péþe o zdraví mĤžeme definovat jako systém Ĝízení, který
vychází z koncepce uspoĜádaného souboru poznatkĤ podle urþitých hledisek,
které vČtšinu vycházejí z praxe. Tato hlediska jsou zpracována a prezentována
formou návodĤ pro jednání manažerĤ na rĤzných úrovních Ĝízení – top
manažeĜi, manažeĜi stĜedních úrovní a manažeĜi na základních úrovních, kteĜí
zabezpeþují chod plánovaného rozvoje. Všechny úrovnČ managementu péþe
o zdraví se opírají o poznatky z vČdeckého výzkumu z rĤzných vČdních oblastí
(biomedicíncké, chemické, fyzikální, matematické, psychologické, sociologické
apod.). PĜi základním Ĝešení problematiky managementu péþe o zdraví
vycházíme z definice tzv. nové ekonomiky [11], která vzniká v moderních
pĜístupech z principĤ globalizace, pĜitom musíme respektovat Ĝadu událostí,
které rychlý rozvoj ekonomiky podmiĖují (superkonkurence, turbulence,
diskontinuita, neurþitost a chaos) a proto je zapotĜebí co nejvíce stanovovat
jistou standardizaci, která by odpovídala podmínkám evropského a zejména
þeského prostĜedí péþe o zdraví. V managementu péþe o zdraví se informace
(znalosti) stávají základní manažerskou výhodou, úspČšní manažeĜi z nich
mohou tČžit. K Ĝešení nČkterých pĜístupĤ lze využívat pĜedpoklady tvoĜivosti
u manažerĤ, kteĜí jsou schopni na podmínky rychlého rozvoje reagovat a hledají
nové a další možnosti rozvoje pĜístupĤ k problematice péþe i zdraví. ýeský
management péþe o zdraví musí vycházet z principĤ, které nám umožní být
rovnocennými partnery ostatních státĤ Evropské unie a proto je nutné využívat
prvky inovace a tvoĜivosti ve všech sférách moderních pĜístupĤ [7]. PĜíkladem je
propojení z oblasti vČdeckovýzkumných výsledkĤ v biomedicínČ pĜi zkoumání
civilizaþních chorob, jejich rozšíĜení a získané výsledky sociologĤ a demografĤ
a návrhy na Ĝešení prostĜednictvím vládních institucí (ministerstvo zdravotnictví,
parlament, vláda).
Pohybové aktivity, tČlesná výchova a sport patĜí k základním potĜebám péþe
o zdraví ve vyspČlé spoleþnosti. PĜi tvorbČ zásad managementu péþe o zdraví je
Management péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
189
nutné tyto aspekty respektovat, díky nim lze urychlovat proces léþby, uzdravení i
rehabilitace a souþasnČ pĜispívají ke zlepšení zdraví, kondice þlovČka a k jeho
kvalitČ života. Je nutné respektovat ve vztahu k vnČjšímu okolí trendy a výzvy,
které mohou celý proces urychlit nebo znaþnČ zpomalovat [11]:
1. Globalizace – neprobíhá podle tradiþních pĜedstav vrcholového
managementu i vzhledem ke skuteþnosti, že v posledních letech je žádaná
globální produkþní struktura, pĜitom pĜesun intervence do péþe o zdraví
kopíruje pomČrnČ znaþnČ pĜesun z Evropy na Dálný východ. Dochází
k pĜesunu nákladĤ na péþi o zdraví ke konkurenþnČ výhodné úrovni, mnohdy
to však nesouvisí s podmínkami zdravotní péþe u nás. Jsou vytváĜeny
strategické aliance, které ovlivĖují vznik nadnárodních firem s širokou
pĤsobností v celosvČtovém mČĜítku a tyto ovlivĖují celý svČt. V podmínkách
þeského zdravotnictví jsou však nČkteré pĜístupy neakceptovatelné a to se
projevuje i v rozdílech v péþi o zdraví populace. Mnohdy se proto obracejí
naši movitČjší obyvatelé na lepší zdravotní péþi do zahraniþí. Podmínkou
tohoto pĤsobení je dobrá komunikace, znalostní podmínky pro rozvoj
podnikání v biomedicínckých vČdách, dostateþný kapitál a etické pĜístupy
v nadnárodních spoleþnostech. V podmínkách péþe o zdraví prostĜednictvím
pohybových aktivit se jedná o zavádČní tČlovýchovných aktivit pro zdraví,
které doposud v našich podmínkách nezaznamenaly žádné vČtší uplatnČní,
napĜ. Vita power rice.
2. Tlak na inovace produktĤ a procesĤ – jedná se o urychlování inovaþního
cyklu, který vychází z podmínek tzv. Open Innovation. NČkolik firem,
vþetnČ konkurenþních, vyvíjí nové léþebné procesy, pĜístupy a léþiva
spoleþnČ. Z této spolupráce vzniká vyšší zisk a inovace urychluje proces
konkurenceschopnosti (do té doby, dokud není vyroben srovnatelný lék
i u konkurence). NapĜíklad hole na nordic walking byly zpoþátku pro mnohé
obþany nedostupné vzhledem k výši cenové nabídky.
3. Tlak na náklady – je to tlak, který nutí firmy i jednotlivce soustĜedit se na
ty klíþové aktivity, které mohou být pro další existenci firmy kritické.
Strategie na tento trend je vČtšinou v tzv. vertikální dezintegraci – vyžaduje
pokles nákladĤ a pĜírĤstek produktivity vþetnČ lepšího poznávání trhu. To
pĜináší špiþkové výrobky a služby (za souþasného poklesu marží).
V souþasné ekonomické krizi je tato oblast ve zdravotnictví pomČrnČ málo
využívána. V podmínkách péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
se jedná o nabídku þinností, které nejsou bČžnou souþástí všech služeb ve
sportovních podmínkách a náklady na tuto aktivitu nejsou vysoké, napĜ.
alpining a kultura prostĜedí.
4. Cenový tlak – podmínky rozvoje trhu v prostĜedí inovací tČlovýchovných
služeb vedou k neustálému tlaku na snižování cen a dostávají se pod masivní
cenový tlak. Reakcí je pĜísná nízkonákladová strategie, která pĜedpokládá
štíhlou organizaþní strukturu, pĜímý prodej výrobkĤ a nabídku služeb bez
190
5.
6.
7.
8.
9.
Marie BLAHUTKOVÁ
meziþlánkĤ. Sportovci a cviþenci si mohou nakupovat zboží a výrobky
rovnou u výrobcĤ. Rychlá inovaþní strategie spoþívá v nabídce novinek,
které pĜedstavují dobrou konkurenceschopnost a zavádČní takových pĜístupĤ,
které jsou jednoduché a pĜitom vysoce úþinné, napĜ. cviþení ve fitness
centrech s vlastní vahou. V rámci tČchto tlakĤ je dobré se orientovat na tržní
segment nejnároþnČjších zákazníkĤ, což vyžaduje znaþnou flexibilitu
a individuální pĜístup s dĤrazem na poradenské služby a konzultaþní služby.
Tato strategie se objevuje u Ĝady fitness center.
Institucionální regulace – zavedená pravidla pro podnikání v oblasti tČlesné
výchovy a služeb byly v rámci regionálního pĤsobení nahrazeny
mezinárodními standardy, což je pro Ĝadu institucí peþujících o zdraví
populace formou nabídky sportovnČ pohybových aktivit existenþní problém.
PĜitom nabídka v našich podmínkách vČtšinou závisí na povČsti firmy. Proto
by se management péþe o zdraví formou pohybových aktivit mČl zamČĜit
i na tuto problematiku a pĜedcházet tím možná interní rizika firem peþujících
o zdraví.
Rychlost zmČn – životní cykly služeb, výrobkĤ i technologií se zkracují,
a souþasnČ i poptávka po nabízených tČlovýchovných aktivitách se mČní.
Proto je nutné se více zamČĜit na inovace, které jdou ruku v ruce
s mezinárodním trendem v oblasti péþe o zdraví populace formou
pohybových aktivit. Zatímco dĜíve mnoho lidí navštČvovalo sportovní kluby
nebo oddíly, v souþasnosti se obracejí více na subjekty nabízející
tČlovýchovné a sportovní služby pĜímo pro individuální potĜeby. Je dobré
v této oblasti Ĝešit pĜístupy formou hledání rizika a hrozby podnikání v oboru
(SWOT analýza), abychom mohli respektovat i neustále zvyšující se
konkurenceschopnost a Ĝešit inovace v prĤbČhu krátkého þasu. Tak mĤžeme
reagovat na zmČny v poznání a v pĜístupech k péþi o zdraví.
Stárnutí populace – pĜedstavuje hlavní demografický trend souþasnosti –
pokud se v oblasti péþe o zdraví populace formou pohybových aktivit firmy
nabízející služby v této oblasti nezamČĜí na stárnoucí populaci, ztratí
klientelu, která je pro podnikání v oboru zárukou úspČšnosti. Nabídka musí
být podĜízena požadavkĤm starších osob tak, aby pĜispívala ke zdraví a ke
kvalitČ života každého þlovČka.
Liberalizace a deregulace – vytváĜí podmínky pro vstup dalších subjektĤ
na trh. Tuto oblast by mČli respektovat zejména lidé, kteĜí se vČnují péþi
o zdraví populace, protože právČ jejich management mĤže pĜiblížit novinky
v nabídce tČlovýchovných služeb široké vrstvČ veĜejnosti. Tím lze
podporovat inovaþní procesy, optimalizovat nákladové struktury a podpoĜit
tím vývoj nových produktĤ a služeb. SouþasnČ tak lze podporovat rozvoj
podnikání v oblasti nabídky tČlovýchovných a zdravotních služeb.
PromČnlivost kapitálových trhĤ – globalizace pĜináší nestabilitu a nejistotu
s velmi omezenými možnostmi predikce dalšího vývoje v oblasti péþe
Management péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
191
o zdraví populace prostĜednictvím nabídky pohybových aktivit. PĜi dobré
informovanosti kontinuální þinnosti (reporting) by mČla být zajištČna stálá
poptávka po službách v oblasti sportovnČ pohybových aktivit vedoucích ke
zdraví. Je zde podmínka transparentnosti péþe o zákazníky a udržování
dobré povČsti firmy s tČlovýchovnou nabídkou.
10. Digitalizace trhĤ a podnikání – je závislá na rychlosti rozvoje
informaþních a telekomunikaþních služeb a pĜináší nové formy podnikání (e-business). Nové technologie pĤsobí jako nástroj prosazení a inovace
výrobkĤ a služeb. V prostĜedí péþe o zdraví formou pohybových aktivit
tomuto dĜíve sloužily napĜíklad pĜístroje sport testery, které jsou dneska
nahrazovány modernČjšími akcelerometry. Souþástí této podmínky je však
dobrá informovanost zákazníkĤ, tedy znalostní management.
11. Etické principy podnikání – vývojový trend managementu péþe o zdraví
prostĜednictvím pohybových aktivit se neustále více setkává s pronikáním
nežádoucích praktik do ekonomiky (tunelování firem, uplácení, zkreslování
informací apod.). Ve sportovním prostĜedí jsme svČdky hnutí fair play,
pĜitom napĜíklad doping ve sportu je i dnes souþástí mnoha vrcholových
sportovních výkonĤ. PĜi péþi o zdraví formou pohybových aktivit se
setkáváme se zkreslenými informacemi nebo i nepravdou o skuteþném
pĤsobení výrobkĤ nebo služeb a mnohdy jsme pĜekvapeni neúþinností
nabízeného. PĜesto však u pohybových aktivit máme jistou záruku lepšího
zdraví proti tČm, kteĜí se pohybovým aktivitám v bČžném denním režimu
dostateþnČ nevČnují.
12. Finanþní revoluce – pĜinesla rozšíĜení svČtového trhu a inovace ve svČtČ
informaþních technologií, tím se i k bČžnému obþanovi dostávají informace
o veĜejnoprávním zdraví populace i o skuteþné potĜebČ péþe o vlastní zdraví
a souþasnČ i o možnostech volby této péþe u každého individuálnČ. Díky
tČmto skuteþnostem lze nakupovat lepší služby v oblasti zdravotnické péþe,
inovovat souþasné pĜístupy ke zdraví, dále se vzdČlávat v oblasti
biomedicínských poznatkĤ a pĜipravit novou nabídku tČlovýchovných
služeb, které na tyto skuteþnosti reagují. Zlepšila se také komunikace
v rámci celého svČta a tím získáváme možnost informovat se o moderních
trendech i možnostech péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
v rámci celosvČtového mČĜítka.
Manažerské pĜístupy k problematice zdraví mĤžeme hledat ve všech sférách
managementu, pomČrnČ hodnČ informací a poznatkĤ mĤžeme þerpat zejména
z oblasti knowledge managementu, krizového a risk managementu a z procesního managementu.
Knowledge management
Zabývá se problematikou praktického managementu znalostí z prostĜedí
uþících se organizací. V problematice managementu péþe o zdraví formou
192
Marie BLAHUTKOVÁ
pohybových aktivit se jedná o neustálé sledování novinek a informací z prostĜedí
péþe o zdraví, zejména z biomedicínckého prostĜedí a z prostĜedí kinatropologie.
Na základČ tČchto znalostí je možné potom rozvíjet takovou firemní kulturu
a technologii, která bude odpovídat souþasným trendĤm a požadavkĤm na zdraví
populace. Jde o celou škálu aktivit, které tuto þinnost podporují. Je nutné
investovat dostatek þasu i prostĜedkĤ do znalostí problematiky péþe o zdraví, to
nám ukáže další cestu rozvoje procesĤ a technologií, které pĜenášejí implicitní
znalosti (plynou volnČ mezi lidmi). Znalosti tedy mohou být získávány pouze
z ústního podání nebo ze zápisu (explicitní). Rozvíjí se tak mezilidská komunikace. Management znalostí je vČdeckou disciplínou a souþasnČ i dovednostní
disciplínou. ObČ složky se vzájemnČ prolínají a doplĖují. Tak dochází ke
zjednodušení sdílení, které pomáhá k naplĖování úspČšné péþe o zdraví
populace. Management znalostí mĤže být považován i za neuvČdomČlou
dovednost [3]. K tomu, abychom mohli úspČšnČ peþovat o zdraví populace
formou pohybových aktivit, musíme vČnovat pomČrnČ znaþné úsilí pro
uvČdomČlé kompetence a management znalostí by se mČl stát základem práce
úspČšného manažera a úspČšné firmy. Vždy se snažíme vycházet z holistického
pohledu na zdraví, tedy z celostního pohledu, který pĜinese lepší výsledek
v problematice péþe o zdraví, než péþe o þást zdraví.
Krizový management a risk management
Je spojován s Ĝadou událostí v dČjinách lidstva a postupnČ se vyvinul
v uznávanou oblast pĜi péþi o zdraví populace. Zahrnuje zejména:
— Ĝešení problematiky neobvyklých situací narušujících podnikatelské zámČry,
— na úrovni nejnižších orgánĤ státní správy Ĝešení problematiky integrovaného
záchranného systému (policie, hasiþi, záchranná služba, civilní obrana
apod.),
— prostĜedek pro pĜípravu civilního sektoru pro plnČní hospodáĜských úkolĤ za
váleþného stavu,
— v resortu obrany prostĜedek pro Ĝízení ozbrojených sil,
— prostĜedek pro Ĝešení mezinárodních krizí.
ObecnČ je zapotĜebí vnímat risk management jako management urþený pro
Ĝešení krizí a mĤžeme na nČj pohlížet z hlediska institucionálního – podle druhu
a vývoje krizové situace (hierarchie ve firmČ, kompetence,vztahy, prvky
organizace apod.) a z hlediska funkþního – jako ucelený soubor pĜístupĤ, názorĤ
a zkušeností, které pomáhají ve zvládání specifických þinností pĜi ĜadČ aktivit
vedoucích k pĜekonání obtíží [11]. Obtíže mohou vznikat pĜi korekcích
minimalizace zdrojĤ krizových situací, pĜi prevenci na pĜekonávání krizové
situace, pĜi kontrakci – bránČní vzniku krizových situací, pĜi redukci zdrojĤ
krizových situací a také pĜi odstraĖování následkĤ krize. Risk management
potom obsahuje metody pĤsobení k tomu, abychom krizím pĜedcházeli
a dokázali je Ĝešit v pĜípadČ vzniklých potíží. Existuje Ĝada metod a zpĤsobĤ
Management péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit
193
Ĝešení, které mohou následky krize zmírnit nebo ji i odstranit, v souþasné dobČ je
tČchto rizik v oblasti péþe o zdraví populace formou pohybových aktivit takové
množství, že bychom náš pĜíspČvek museli pouze na tuto problematiku
specifikovat (napĜ. nedostatek finanþních prostĜedkĤ platné legislativy, ale
i obþanĤ na dĤslednou péþi o zdraví formou pohybových aktivit, nedostateþný
time management pro dobrou péþi o zdraví, neznalost podmínek a možností péþe
o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit, nedostateþné vzdČlávání v této
oblasti apod.).
Procesní mangement
Jedná se o zpĤsob a možnosti Ĝízení péþe o zdraví populace prostĜednictvím
pohybových aktivit. V této oblasti se objevuje základní paradigma vývoje
managementu od procesního k funkþnímu [11]. V procesním managementu péþe
o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit se jedná o budování pĜístupĤ na
principu integrace þinnosti. Dílþí pĜístupy je tedy zapotĜebí integrovat do
ucelených souþástí, které jsou ovládány Ĝídícími týmy. Tento pĜístup se objevuje
v prostĜedí Evropské unie formou vyhlášek a legislativních naĜízení pro
jednotlivé státní orgány a ty se souþasnČ snaží zpĜístupnit podmínky péþe
o zdraví všem obþanĤm. ZamČĜuje se na pĜíþiny špatných výsledkĤ procesĤ
probíhajících uvnitĜ Ĝízení péþe o zdraví a vychází ze statistických výstupĤ pro
danou oblast, napĜ. mortalita, nemocnost, incidence apod. [5]. Funkþní pĜístup se
zamČĜuje na výsledky této þinnosti a navrhuje opatĜení smČĜující ke zlepšení této
þinnosti.
Management péþe o zdraví prostĜednictvím pohybových aktivit patĜí
k základním otázkám péþe o veĜejnoprávní zdraví populace. Díky pohybu lze
nejen získat znovu sebedĤvČru a zdraví, ale také najít smysluplnost této þinnosti,
která nás mĤže provázet po celý život. Tím pĜispíváme nejen k vlastnímu zdraví,
ale zejména ke zdraví celé populace, ke smysluplnosti života a ke kvalitČ života.
Literatúra
[1] Bandura A. (1988): Perceived self-agency in the exercise of personal agency. The Psychologist, Vo. 20. No. 2, 411–424.
[2] Blahutková M., BrĤžková L., MatČjková E. (2010): Pohyb a duševní zdraví.
Brno: FSpS MU.
[3] Collison Ch., Parcell G. (2005): Knowledge management. Brno: Computer
Press, a.s.
[4] Holþík J. (2009): Zdravotní gramotnost a její role v péþi o zdraví. Brno:
MSD.
[5] Kebza V. (2005): Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.
[6] KĜivohlavý J. (2001): Psychologie zdraví. Praha: Portál.
194
Marie BLAHUTKOVÁ
[7] Mikuláštík M. (2010): TvoĜivost a inovace v práci manažera. Praha: Grada.
[8] Nešpor K. (2010): Nešporoviny. Psychologie dnes. roþ. 16. þ. 4., 39.
[9] Payne J. (2002): Zdraví a lidské bytosti. [w:] Zdraví: hodnota a cíl moderní
medicíny. Praha: Triton., 102–124.
[10] Peterson C., Bossio L.M. (1991): Health and optimism. New York: Free
Press.
[11] ěezáþ J. (2009): Moderní management. Brno: Computer Press. a.s.
[12] Seman J. (1989): Toward a model of positive health. American Psychologist, 44, 1099–1109.
Summary
The Management of Health of Care Through Physical Activities
Movement is a basic means of health care for each of us. Unfortunately, however, many individuals seek or do insufficient amount of physical acitivty, there by reducing their ability to resist
the rise of civilization diseases. Due to that susceptibility to stress and thus to severe disease in the
population increases. In doing so, the movement has now become commercialized and its deficiency leads to increased morbidity, mortality, including population. This paper focuses on the
forms of health care management from the perspective of health care, and demonstrates a simple
way of health care through movement. Current approaches focus more on experience than on the
concept of power and thus can achieve a certain motivation to physical activities, even those who
are at risk of hypokinesia.
Keywords: management of health care, holistic concept of health as a commodity, motivation
to move.