Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Transkript

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Švýcarsko
Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Bernu ke dni 03.09.2012
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/62
© Zastupitelský úřad Bern (Švýcarsko)
Švýcarsko
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica
•
název země v úředních jazycích Švýcarska:
•
německy : Schweizerische Eidgenossenschaft
•
francouzsky: Confédération Suisse
•
italsky: Confederatione svizzera
•
rétorománsky: Confederaziun Svizra
•
anglicky: Swiss Confederation
•
v českém jazyce: Švýcarská konfederace
1.2. Rozloha
Švýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 293 km čtverečních patří mezi
nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska).
V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na
severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
7 870,1 tis. k 31.12.2010, z toho 50, 7 % tvoří ženy a 49,3 % muži. Průměrná hustota - cca 190
2
obyvatel/km
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
Z počtu 7 870,1 tis. obyvatel tvoří 22,4 % cizinci (rostoucí trend). 20,9 % tvoří občané pod věkovou
hranicí 20 roků, 26,7 % od 20 do 39 let, 35,6 % 40-64 roků a 16,8 % občanů nad 65 let. Průměrný roční
přírůstek obyvatelstva tvoří 1 %. Na 1 ženu připadá 1,54 dítěte. Pozn.: poslední oficiální údaje jsou z
roku 2010)
1.5. Národnostní složení
Všechny skupiny obyvatelstva, které používají některý ze čtyř úředních jazyků, se považují za Švýcary.
63,7% se hlásí ke germánským předkům a hovoří německy, 20,4% obyvatel je frankofonních, 6,5%
má italské kořeny a 0,5% obyvatelstva je historicky keltského původu s románskými předky a hovoří
rétorománsky.
V zemi je jinak zastoupeno dalších 46 jazykových skupin, z nichž najsilnější je srbská a chorvatská
(1,4 %), albánská a portugalská (1,3%). Veškeré obyvatelstvo s dosaženým středoškolským vzdělání
komunikuje rovněž anglicky. Agličtina se běžně používá pro obchodní jednání.
2/62
Švýcarsko
1.6. Náboženské složení
41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % se hlásí k islámskému náboženství, 9,9 %
k ostatním náboženstvím a 11% občanů je bez vyznání.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
•
německý - 63,7% obyvatelstva
•
francouzský - 20,4% obyvatelstva
•
italský - 6,5% obyvatelstva
•
rétorománský - 0,5%
•
ostatní ve švýcarsku používané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9%
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Hlavním městem Švýcarské konfederace je Bern se 133 tisíci obyvatel.
Důležitá hospodářská centra :
•
Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum
•
Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum
•
Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací
Územní členění:
Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou roděleny na tzv. plokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů,
které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem.
Přehled kantonů s uvedením používaného jazyka, rozlohy a počtu obyvatel:
- německy – Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen,
Aargau, Thurgau
polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell
Innerrhoden
-
francouzsky i německy – Valais/Wallis
-
francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura
-
italsky – Ticino
-
rétorománsky – Graubünden
2
2
2
Zürich (Zürich, 1729 km , 1,13 mil.), Bern (Bern, 6 050 km , 923 tis.), Luzern (Luzern, 1492 km , 304
2
2
tis,.), Uri (Altdorf, 1076 km , 34 tis.), Schwyz (Schwyz, 908 km , 103 tis.), Obwald-polokanton (Sarnen,
2
2
2
490 km , 28 tis.), Nidwald-polokanton (Stans, 276 km , 31 tis.), Glarus (Glarus, 684 km , 37 tis.), Zug
2
2
2
(Zug, 239 km , 81 tis.), Fribourg (Fribourg, 1670 km , 193 tis.), Solothurn (Solothurn, 791 km , 219 tis.),
2
2
Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km , 196 tis.), Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km ,
2
2
225 tis.), Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km , 70 tis.), Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km ,
2
2
50 tis.), Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km , 14 tis.), St. Gallen (St. Gallen, 2014 km , 402
2
2
tis.), Graubünden (Chur, 7106 km , 166 tis.), Aarau (Aargau, 1404 km , 467 tis.), Thurgau (Frauenfeld,
3/62
Švýcarsko
2
2
2
1013 km , 191 tis.), Ticino (Bellinzona, 2811 km , 276 tis.), Vaud (Lausanne, 3219 km , 544 tis.), Valais
2
2
2
(Sion, 5226 km , 230 tis.), Neuchatel (Neuchatel, 797 km , 155 tis.), Ženeva (Ženeva, 282 km , 363
2
tis.), Jura (Delémont, 843 km , 65 tis.).
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
1 CHF (neboli 1 švýcarský frank) = 100 rappů, ve většině mezinárodních hotelů, velkých nákupních
střediscích a všude v příhraničních oblastech i v restauracích je možno použít jako měnu Euro v denním
přepočtovém kursu stanoveném provozovatelem těchto zařízení. Naprostou běžností je pak používání
platebních karet, a to jak debetních tak kreditních.
1 CHF = 21,124 CZK - ke 4.1. 2012 ČNB
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní.
•
1.1. Nový rok
•
2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech
•
6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech
•
Velikonoční pátek
•
Velikonoční pondělí
•
1.5. Svátek práce
•
květen: Nanebevstoupení Páně
•
červen: Svatodušní svátky
•
červen: Boží tělo - pouze v některých kantonech
•
1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku 1291
•
15.8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech
•
1.11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech
•
8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech
•
25–26.12. Vánoce
Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním. V kantonu
Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne.
V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (cibulový
trh v Bernu v mesici listopadu).
Pracovní doba je obvykle 8–12, 13–17 hodin. Polední přestávka je obvyklá i v některých menších
obchodech. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v 18.30. Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní
doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba 8–12, ve většině obchodů však 8–17. Běžné
obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo
na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v
neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, apod.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Při obchodním styku se Švýcary je třeba upozornit na několik odlišností, od lépe známějšího např.
německého prostředí: Švýcar je zdrženlivější a zachovává si větší odstup než Němec. Přátelství se
navazuje daleko obtížněji.
Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky
nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné
4/62
Švýcarsko
jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se
tituly na vizitky nepíší.
Luxusní auto, šperk a zbytečný přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako
výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska,
je samozřejmostí.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Při cestě do Švýcarska, stejně jako do jiných zahraničních destinací, se doporučuje uzavřít pojištění pro
cestu a pobyt. Majitelé platebních karet (jako např. VISA, MASTER CARD, apod.) mohou využít úrazového
pojištění, které jim užívání těchto karet nabízí. Při každém pojištění se doporučuje pečlivě prostudovat
pojistné podmínky, na co se pojištění vztahuje a na co nikoliv. Při nemoci a úrazu lékař i zdravotnické
zařízení vystavují účet, který je nutno nejprve zaplatit v místě a které následně pojišťovna pojištěnci
refunduje. Doporučuje se mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Česká republika má se Švýcarskem bezvízový styk. Pobyt bez víza ve Švýcarsku je možný po dobu
maximálně tří měsíců. Na základě Dohody mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou
o vzájemném zrušení vízové povinnosti od 23. 12. 2004 mohou čeští občané starší 18 let cestovat do
Švýcarska s platným občanským průkazem se strojově čitelnou zónou. Možnost cestovat jen s občanským
průkazem se však týká jen osob, kteří do Švýcarska pojedou na dobu kratší 90 dnů a nebudou ve
Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost. Od 12. prosince 2008 je Švýcarsko součástí Schengenského
prostoru.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Na území Švýcarska se nevyskytuje v žádném kantonu jediná oblast se zvýšeným rizikem pro cizince.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Botschaft der Tschechischen Republik, Muristr.53, Postfach 537, 3000 Bern 31
Tel.:0041 31 350 40 70 - ústředna, 71 - sekretariát velvyslance, 91-93 - konzulární a vízové oddělení
Fax: 0041 31 350 40 98
e-mail: [email protected]
Stálá mise ŽENEVA
17, ch. Louis Dunant, Case postale 109, 1211 GENEVE 20
TEL: 0041 22 910 38 10, 910 37 80, FAX: 0041 22 740 36 62
Honorární konzulát ZÜRICH
Dne 6.7.2012 ukončil HK Zürich svou činnost. Jeho agendu vykonává od tohoto data až do odvolání v
plném rozsahu Velvyslanectví ČR v Bernu.
Honorární konzulát BASEL
Gerbergasse 1, 4001 Basel
TEL: 0041 61 269 50 70, FAX: 0041 61 269 50 50, E-mail: [email protected]
Honorální konzulát LUGANO
Croccichio Cortogna 6, Rey Cie. SA, P.O.Box 5421, 6901 Lugano
5/62
Švýcarsko
TEL: 0041 91 922 85 75, FAX: 0041 91 922 85 76, E-mail: [email protected]
Spojení z letiště na ZÚ Bern:
Přímo z letiště Zürich-Kloten lze použít vlakový spoj „Letiště Kloten via Zürich až do Bernu. Z autobusové/
tramvajové zastávky u bernského hlavního nádraží jede přímo k budově velvyslanectví tramvajová linka
č. 7, výstupní stanice: Burgernziel. Od zastávky je budova ZÚ Bern vzdálena cca 1 minutu chůze.
Při příjezdu automobilem po dálnici A1 Basel - Bern (příp. Zürich - Bern) je nutno při příjezdu do Bernu
opustit dálnici na výjezdu „Ostring" v levém jízdním pruhu. Po opuštění dálnice, cca po 100 m je třeba u
křižovatky Sonnenhof odbočit do leva, po několika metrech následuje odbočka do prava a poté ještě
jedna do prava do ulice Burgernzielweg, kde se po dalších cca 100 metrech na konci této ulice - jedná se
o slepou ulici - nachází po levé straně areál ZÚ Bern.
Spojení ze středu města:
Jak bylo výše zmíněno, lze použít tramvajový spoj č. 7 s výstupní stanicí Burgernziel. Automobilem ze
středu města vede cesta kolem hotelu "Bellevue" přes most "Kirchenfeldbrücke" a dále ulicí "Thunstrasse"
ke kruhovému objezdu / křižovatce "Burgernziel". Cesta po tramvajových kolejích dále vede cca 100
metrů ke křižovatce Sonnenhof, následně se odbočí do prava, poté opět do prava a znovu do prava do
ulice Burgernzielweg. Téměř na konci této slepé ulice po levé straně, viz výše, se nachází areál ZÚ Bern.
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Česká centra, CzechTrade a CzechInvest nemají ve Švýcarsku oficiální zastoupení, resp. zahraniční
kanceláře. Česká kancelář agentury CzechInvest se přestěhovala z Mnichova do Düsseldorfu, česká
kancelář agentury CzechTrade se přestěhovala do Vídně, kde rovněž působí České centrum.
Kancelář Agentury CzechTrade - Vídeň - místně příslušná i pro Švýcarsko
Kontaktní údaje
CzechTrade
Millenium Tower
Handelskai 94-96
A-1200 Wien
Tel.: +43 (0)1 240 27 390
Fax: +43 (0)1 240 27 66390
Tel-CZ: +420 224 907 898
E-mail: [email protected]
Web: www.czechtrade.at
Kontaktní osoba: paní Martina Konecká – vedoucí ZK (GSM: +43 (0)664 412 3883
6/62
Švýcarsko
Kancelář Agentury CzechInvest - Düsseldorf - místně příslušná i pro Švýcarsko
Kontaktní údaje:
CzechInvest
Martin-Luther-Platz 28
D-40212 Düsseldorf
Telefon: +49 211 25056190
Fax: +49 211 25056192
WWW: www.czechinvest.org
Kontaktní osoba - pan Martin Partl (ředitel ZK)
CzechTourism in Switzerland
c/o Daniela Kohler
Wildenstrasse 9
CH-8049 Zürich
[email protected]
www.czechtourism.com
České centrum Vídeň
Herrengasse 17
A-1010 Wien
Telefon: +43-1-5352360
Fax: +43-1-5352360-14
E-Mail: [email protected]
Web: http://wien.czechcentres.cz/
Kontaktní osoba: pan Martin Krafl
Zastoupení autobusové společnosti ČSAD Tišnov (EUROLINES)
paní Gabriela Vertat-Barak
Adresa: CH - 3174 Thörishaus
7/62
Švýcarsko
Tel.: +41 31 889 11 79
Fax: +41 31 889 11 75
HST - Obchodní komora Švýcarsko - Česká republika
Budova Lighthouse
Jankovcova 1569/2c
CZ-170 00 Praha 7
Tel.: +420 222 516 614
Fax: +420 222 513 685
Web: www.hst.cz
Kontaktní osoba: paní Alena Koukalová, e-mail: [email protected]
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
Z praktických telefonních čísel lze zmínit následující:
•
117 policie
•
118 požárníci
•
144 záchranná lékařská služba
•
1414 záchranná lékařská služba - helikoptéra společnost REGA
•
1415 záchranná lékařská služba - speciální horské letadlo společnosti Air Glaciers
•
140 odtahová silniční služba
•
143 linka důvěry - psychologická pomoc
•
145 první pomoc v případě otravy
1.18. Internetové informační zdroje
•
www.admin.ch Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím
této stránky se čitatel dostane na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a
souvisejících agentur a institucí.
•
Kantonální složení Švýcarska najdete na www.schweizerseiten.ch/kantone.htm
•
www.myswitzerland.com Nepřeberné množství praktických turistických informací je možno nalézt na
webových stránkách švýcarské agentury na podporu turismu.
•
www.tcs.ch Specifické informace pro řidiče a nejen pro ně je určena stránka švýcarského
automotoklubu TCS.
•
Pro vyhledání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska lze využít stránku
www.map.search.ch.
•
Informace o telefonních číslech lze nalézt na stránkách www.tel.search.ch.
8/62
Švýcarsko
•
http://www.kmu-boerse.com Nadace malých a středních podniků: burza obchodu, služeb, poptávky
a nabídky kapitálu. Nabídka služeb zdarma, nabídka obch. kontaktů jen s kartou. Cena za 3 měsíce
CHF 100,-.
•
http://www.credit-suisse.ch.bulletin Měsíční bulletin druhé největší šv. finanční skupiny Credit
Suisse se spoustou cenných informací nejen z finančního světa, ale i ze šv. hospodářství.. Vychází
nepřetržitě již 104 let. Německy.
•
http://www.sec.chamber.ch Obchodní komora Švýcarsko-střední a východní Evropa, nástupce HST
Curych.
•
http://www.swissfairs.com Informace o veletrzích.
•
http://www.zulieferer.ch Informace o veletrhu kooperačních příležitostí Swisstech Basel listopad.
•
http://www.vsig.ch Informace o Sdružení švýcarských velkoobchodníků a dovozců(Vereinigung des
Schweizerischen Import- und Grosshandel Basel).
•
http://www.conviva-plus.ch/index.php?page=532 Odvětvové a výrobkové informace o zemích i o
Švýcarsku, vývozní předpisy. Ačkoliv smyslem sítě je podpora šv. exportu do zahraničí, české podniky
zde mohou najít řadu zajímavých informací, obzvláště o šv. výrobcích pro účely kooperací.
•
http://www.auslaendischebiere.ch Velkoobchod s pivem.
•
http://www.swissmem.ch Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího
průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců.
•
http://www.economiesuisse.ch Svaz švýcarských podniků.
•
http://www.seco.admin.ch Adresa státního sekretariátu pro hospodářství.
•
http://www.deza.admin.ch Spolkový úřad pro Rozvoj a spolupráci (Direktion für Entwicklung und
Zusammenarbeit).
•
http://www.nzz.ch/english Zpravodajství známého deníku NZZ v angličtině, několikrát denně
aktualizováno. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska.
•
http://www.derbund.ch Elektronická verze deníku Der Bund.
•
http://www.handelszeitung.ch Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích.
•
http://www.ezv.admin.ch Informace o clech.
•
http://www.osec.ch Švýcarská centrála na podporu exportu OSEC má program na podporu dovozu
z transformujících se zemí. Smyslem programu je najít odbytové cesty pro dovozce. V praxi to
znamená, že nabídku českých firem OSEC bezplatně otiskne ve své tiskovině, kterou distribuuje na
6000 adres.
•
http://www.teledata.ch Firma Teledata poskytne spolehlivé informace o šv. firmě. Informace o
podniku stojí cca CHF 25,-.
•
http://www.dbswiss.ch Firma Dun & Bradstreet celosvětově shromažďuje informace o firmách. Jejich
informace o bonitě jsou opravdu velice cenné. Zodpovídá 50 miliónů dotazů ročně
•
http://www.ubs.ch Největší šv.banka UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce
analytických oddělení banky.
•
http://www.snb.ch Švýcarská národní banka.
•
http://www.swissmeteo.ch Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska.
•
http://www.sbb.ch Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu.
•
http://www.bernmobil.ch Informace o městské hromadné (Bern a okolí) dopravě včetně jízdního
řádu.
1.19. Adresy významných institucí
Významné švýcarské spolkové úřady (Spolkové shromáždění - Parlament, Spolková rada - vláda,
jednotlivá ministerstva, a další instituce státní správy) mají sídlo v Bernu. Občanům jsou přístupny
převážně prostřednictvím internetové korespondence a na webových stránkách těchto institucí je rovněž
uveřejňováno nejvíce informací pro veřejnost určených. Vstupní stránkou pro kontakt s institucemi je
www.admin.ch.
V Ženevě má naopak sídlo většina mezinárodních institucí, jakými jsou např.: organizace a agentury
Spojených národů (Center for Human Rights, UNESCO, UNICEF), různé mezivládní a nevládní organizace
9/62
Švýcarsko
(EFTA, IMF, WTO) a další významné mezinárodní organizace jako Mezinárodní červený kříž a Hnutí
červeného půlměsíce. Jejich kompletní seznam a veškeré kontaktní údaje jsou k dipsozici na webových
stránkách Geneva International Forum: www.intl.ch
Z mezinárodních organizací mají v Bernu své sídlo Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční
dopravu OTIF (Organisation Intergouvernementale Pour les Transports Intenationaux Ferroviaires),
www.otif.ch a dále Světová poštovní unie UPU (Union Postale Universelle), www.upu.int .
Naprostá většina švýcarských a mezinárodních finančních institucí se nachází v Curychu. Přístup k jejich
kontaktním stránkám je možný prostřednictvím sdružení švýcarských bank a finančních firem s názvem
SwissBanking, viz. www.swissbanking.org.
10/62
Švýcarsko
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Politický systém
Švýcarsko, které je složeno z 26 kantonů - z toho 6 polokantonů - je spolková federativní republika
se silnou samostatností a rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Do kompetence federace patří
zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky, sociálního
pojištění. Kantony mají velkou samosprávu a v mnohých oblastech vlastní legislativu, vlastní policii,
vzdělávací systém, zdravotnictví, komunální služby, daňový systém. Na Konfederaci mají přímý vliv
prostřednictvím Spolkové rady. Člení se na okresy, které jmenuje kantonální vláda. Obce jsou řízené
městskými radami, většinou v čele se starostou.
Zákonodárnou moc představuje dvojkomorový parlament, Bundesversammlung/Assemblée fédérale.
Tvoří ho Národní rada, Nationalrat – 200 poslanců (volená na 4 roky; poslanci jsou voleni podle počtu
obyvatel jednotlivých kantonu) a Stavovská/Kantonální rada, Ständerat – 46 poslanců (kantony mají po
dvou, polokantony po jednom zástupci). Pro přijetí rozhodnutí je nutný souhlas obou komor. Národní rada
zasedá 4x ročně.
Právo volit mají švýcarští občané starší 20 let. Ženy mají volební právo teprve od r. 1971.
Poslední parlamentní volby se ve Švýcarsku konaly 23. října 2011. Podle očekávání sice - stejně jako na
podzim 2007 - zvítězila lidovecká SVP (Schweizerische Volkspartei), a to s 26,6 % hlasů, nedokázala však
ani tentokrát překonat třicetiprocentní hranici a naopak ztratila přes tři procenta hlasů, čímž skončila se
ztrátou osmi mandátů na 54 křeslech (pokles o 2,3 %).
Druhou příčku, se 45 křesly (18,9 % hlasů), tradičně zaujali sociální demokraté SP (Sozialdemokratische
Partei der Schweiz), což znamená v podstatě udržení dosavadních pozic a osmnáctiprocentní preferenci.
Liberálové z FDP (Freisinnig-Demokratische Partei) tentokrát utrpěli dost závažnou porážku, která otřásla
křeslem předsedy strany Fulvia Pelliho; strana se sice s cca 15 % hlasů udržela na třetím místě voličské
přízně, přichází však celkem o 5 křesel a zřejmě přijde i o možnost mít v sedmičlenném vládním kabinetu
dvě ministerstva (celkový počet mandátů: 30).
Křesťanskodemokratická strana CVP (Christlichdemokratische Volkspartei) si sice udržela se svými 28
mandáty svou tradiční čtvrtou příčku (13,1 % hlasů) a s ní i jedno místo ve vládě, pokles o tři mandáty je
však zřejmým varováním do budoucna.
Skutečná překvapení se odehrávala až u dalších stran: Zelení GP (Grüne Partei) s 15 mandáty (7,9 %)
přišli o pět křesel, ačkoliv se předpokládalo, že fukušimské trauma a všudypřítomná hesla vyzývající k
opuštění atomové energie jim naopak hlasy přinesou.
Na poklesu klasických pravicových a středopravicových stran profitovaly tentokrát především malé
středové strany: zelenoliberální hybrid GLP (Grünliberale Partei Schweiz) s 12 mandáty a 5,4 % hlasy
(přírůstek: 9 křesel) a největší překvapení - BDP (Bürgerlichdemokratische Partei) ministryně financí
a prezidentka Spolkové vlády pro rok 2012 Eveline Widmer-Schlumpf/ová s poměrem 5,3 % hlasů. V
tomto případě jde o těžký políček voličů do tváře SVP a zejména její šedé eminence Christopha Blochera,
neboť BDP se konstituovala jako renegátská, resp. odštěpenecká síla proti Blocherovým praktikám po
posledních volbách v r. 2007. Snem SVP bylo vytlačit tuto sílu z parlamentu a zamezit tak - mimo jiné
- stávající spolkové viceprezidentce Widmer-Schlumpf/ové cestu k prezidentskému křeslu. Očekávání
"blocherovců" se nenaplnila, BDP překvapivě dosáhla 9 mandátů (5,3 %) a bude mít ve sněmovně poprvé
vlastní frakci.
Výkonnou moc má 7členná federální vláda – Spolková rada (Bundesrat). Je volena spolkovým
shromážděním vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého ze svého středu na jeden rok
podle principu rotace volí členové rady, a který plní reprezentační povinnosti hlavy státu. Plní ale i nadále
funkci ministra rezortu, tzv. přednostu departmentu (Departmentvorsteher).
11/62
Švýcarsko
Švýcarsko je známé uplatňováním polopřímé a přímé demokracie. Referendum se koná při veškerých
změnách ústavy a ústavních zákonů. Ke spolkovému rozhodnutí je možné svolat lidové hlasování, pokud
o to požádá aspoň 8 kantonu anebo 50 000 oprávněných voličů.
Vývoj politické situace
Nosnou myšlenkou zahraniční politiky Švýcarska je „ochrana švýcarských zájmů v integrujícím se světě“
a princip neutrality. Švýcarsko se snaží zvýšit svůj podíl na zahraniční ekonomické pomoci rozvojovým
zemím, vysílat své jednotky do mírových misí a angažovat se v ochraně životního prostředí. Významné
bylo rozhodnutí švýcarských občanů, kteří v referendu v březnu 2002 souhlasili se vstupem země do
OSN.
Z hlediska integrační perspektivy mají velký význam bilaterální dohody s EU (Bilaterale I), přijaté ve
Spolkovém parlamentu v říjnu 1999. Druhý balík bilaterálních dohod (Bilaterale II) byl v parlamentu
schválen v roce 2004.
Neúspěšné referendum na začátku vyjednávání o vstupu do EU (4. března 2001) ukázalo, že veřejnost
potřebuje důkladnější přípravu. 76,7 % z 55,1 % zúčastněných voličů odmítlo okamžité zahájení
vyjednávání o vstupu do EU.
V popředí zájmu je ochrana lidských práv, a to i vzhledem k tomu, že Švýcarsko je sídlem mnoha
mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou (Mezinárodní organizace pro migraci –
IOM).
Rozložení sil v parlamentu:
NÁRODNÍ RADA (Nationalrat - dolní komora) - 200 poslanců
•
Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei - SVP): 54 křesel (- 8)
•
Sociálnědemokratická strana (Sozialdemokratische Partei - SP): 46 křesl (+ 3)
•
Liberálnědemokratická strana (Freisinnig-Demokratische Partei - FDP): 30 křesel (-5)
•
Křesťanskodemokratická lidová strana (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz - CVP): 29
křesel (- 3)
•
Občansko-demokratická strana Švýcarska (Bürgerlich-Demokratische Partei - BDP): 9 křesel (+ 9)
•
Strana zelených (Grüne Parte - GP): 15 křesel (- 5)
•
Zelenoliberální strana (Grünliberale Partei - GLP): 12 křesel (+ 9)
•
Ostatní: 5 křesel
STAVOVSKÁ RADA (Ständerat - horní komora) o 46 křeslech (po dvou z každého z 20 kantonů, po
jednom z každého ze 6 polokantonů)
•
CVP: 13 křesel (- 2)
•
FDP: 11 křesel (- 1)
•
SP: 11 křesel (+ 3)
•
SVP: 5 křesel (- 2)
•
Grüne: 2 křesla (-)
•
GLP: 2 křesla (-)
•
BDP: 1 křeslo (-)
•
Bezpartijní: 1 křeslo
Sociálně-demokratická strana Švýcarska (SP)
•
Christian Levrat - předseda
12/62
Švýcarsko
Liberálně-demokratická strana (Svobodní demokraté - FDP)
•
Philipp Müller - předseda
Strana křesťanských demokratů (CVP)
•
Christophe Darbellay - předseda
Švýcarská strana lidová (SVP)
•
Toni Brunner - předseda
Švýcarská strana zelených
•
Regula Rytz - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin)
•
Adele Thorens - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin)
Občansko-demokratická strana Švýcarska (BDP)
•
Hans Grunder - předseda
Kromě hlavních politických stran je v parlamentu zastoupeno dalších 8 menších stran.
Referenda a vnitropolitické otázky
V referendu ze dne 26.11. 2006 poměrem hlasů 53,42% : 46,58% Švýcaři politicky schválili předlohu
zákona “O finanční pomoci Východu“ a v jejím rámci také poskytnutí příspěvku jedné miliardy
švýcarských franků 10 novým členským státům EU určeného ke zmírňování ekonomických a sociálních
nerovností. Spolkového lidového hlasování se účastnilo 45,5% oprávněných voličů. Ve výsledku referenda
se odráží rozdílnost politické nálady ve francouzsky mluvících kantonech, kde si solidární přístup se
středo- a východoevropskými členskými státy EU našel odezvu příznivou, a kantony německy mluvícími,
ve kterých hlasující voliči zaujali k finančním důsledkům navrhovaného zákona postoj převážně negativní.
V německy mluvící části Švýcarska se navíc projevila odlišnost pohledů mezi lidnatými městskými
aglomeracemi, které předkládané řešení podpořily, a alpskými horskými kantony, které jej zamítly.
Švýcarsko čekají bilaterální jednání s EU o dohodě o liberalizaci trhu elektřinou, a také vyrovnávání se
s výtkami EU na adresu “kořistnické“ praxe některých švýcarských kantonů při zdaňování zahraničních
holdingů. V současně konaném druhém spolkovém referendu dali Švýcaři poměrem hlasů 68% : 32%
jednoznačně najevo, že si přejí zavedení jednotných rodinných přídavků v celé zemi. Po referendovém
Áno´ prvnímu balíčku dvoustranných dohod s EU z r. 2000, dosahujícím 60% příznivců, po obdobném
odsouhlasení Dohody s EU o přístupu Švýcarska k schengenskému systému a k Dublinské konvenci
v červnu 2005 55% voličů, po potvrzení rozšíření volného pohybu osob s EU v září 2005 také na její nové
členské státy 56% účastníků lidového hlasování vydali Švýcaři ve čtvrtém plebiscitu o jejich vztazích k EU
13/62
Švýcarsko
rovněž kladný verdikt. Avšak jejich souhlas z neděle 26. 11. 2006 s poskytnutím solidárního příspěvku 10
novým členským státům EU vyzněl ve srovnání s předchozími o něco tlumeněji.
Referendum o finanční pomoci, ve zkratce zvané kohezní miliarda (1 mld CHF), právně začleněné do
předlohy zákona o pomoci Východu, skončilo převahou podporovatelů nad pochybovači výsledným
poměrem 53,42 % : 46,58 %. Účast hlasujících činila 45,5 % ze všech oprávněných voličů.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Ve funkci hlavy státu, kterou byla v roce 2011 ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey,
stojí od ledna 2012 ministryně financí paní Eveline Widmer-Schlumpf/ová. Prezident je volen na roční
funkční období a je jedním ze sedmi ministrů Spolkové rady (vlády). Z praktického hlediska nemá žádné
zvláštní kompetence.
2.3. Složení vlády
Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů (představitelé ministerstev). Spolkové
shromáždění ji volí vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na
jeden rok.
Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departamentu.
(vláda od 1. 1. 2012)
•
Eveline Widmer-Schlumpf-ová (BDP), předsedkyně spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace)
a ministryně financí,
•
Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
•
Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie,
•
Didier Burkhalter (FDP), ministerstvo zahraničních věcí,
•
Ueli Maurer (SVP), ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu,
•
Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství,
•
Alain Berset (SP), ministerstvo vnitra (dne 14.12.2011 byl zvolen nástupcem odstupující ministryně
zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey-ové).
14/62
Švýcarsko
3. Zahraničně-politická orientace
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Hlavní zásady švýcarské zahraniční politiky byly stanovené ve vládní „Zahraničněpolitické zprávě 2000“
následovně: zajištění bezpečnosti země, ochrana lidských práv, prosazování demokracie a zásad právního
státu, zachování životní úrovně, odstraňování sociálních protikladů a ochrana přirozených životních
podmínek. Princip neutrality v zásadě neztrácí na významu.
Vztahy k EU jsou a zůstávají prioritními (priorita č.1), prioritou č. 2 jsou vztahy k USA, které jsou po
EU druhým nejvýznamnějším partnerem země. 3. prioritou zahraničních vztahů Švýcarska je uzavírání
bilaterálních smluv se zeměmi švýcarského ekonomického zájmu (BRIC, Jižní Korea, Japonsko).
Ministryně zahraničních věcí se v prvních letech po svém nástupu do funkce (na začátku roku 2003)
intenzivně věnovala především tzv. humanitární diplomacii, mediálně vděčným symbolickým návštěvám
a gestům v zahraničí, a nabízení švýcarských zprostředkovatelských služeb v oblastech světových
konfliktů. Z mnoha stran jí byla vytýkána mj.nedostatečná angažovanost při dojednávání pro Švýcarsko
klíčově důležitých bilaterálních dohod s EU (protože se týkaly národního zájmu č.1 - institutu bankovního
tajemství), jakož i vyvolávání rozepří z USA. V interní politice MZV věnovala významnou pozornost
zejména tzv. sekci rozvojové spolupráce, která už i předtím měla tendenci se stát mimořádně vlivnou,
paralelní diplomatickou službou. Přes vyjádření ocenění práce CRE stanovila spolková vláda pořadí zcela
opačně, než je dlouho prováděla ministryně Micheline Calmy-Rey. Vláda dala své člence najevo, že od ní
očekává, že bude plnit tradiční úkoly švýcarské diplomacie - především hájení švýcarských obchodních a
finančních zájmů ve světě.
V novém seřazení priorit švýcarské zahraniční politiky lze na druhé straně vidět i tlak některých
objektivních omezení - narůstající problém vyrovnanosti veřejných financí, potřebu snížit výdaje
spolkového rozpočtu a v tomto směru i existenci tlaků na úspory v rozpočtu MZV, včetně výdajů na
rozvojovou pomoc a na „švýcarský příspěvek na kohezní účely EU". Lze konstatovat, že určitá změna
akcentů švýcarské zahraniční politiky skutečně nastala. Mimo zmíněného zadání vlády k tomu přispěly
i dvě referenda klíčová pro vztah s EU. Značně vytížila kapacitu ministryně, která se aktivně podílela
na kampaních a do určité míry i omezila činnost ministerstva zahraničí, protože v případe negativních
výsledků by bylo nutno učinit ve vztahu k EU dalekosáhlé změny. Na proklamovaném zintenzivnění
vztahů s USA švýcarští představitelé opravdu pracovali - v průběhu let 2005 a 2006 navštívili USA
ministři spravedlnosti Blocher, hospodářství Deiss a prvně v době své funkce i ministryně zahraničí.
Kromě zlepšení atmosféry vzájemných vztahů, pošramocené v roce 2003 ostrou kritikou působení USA
v konfliktu Iráku však zatím nebylo dosaženo moc hmatatelných výsledků. Mezníkem v rozvoji zejména
ekonomických vztahů mělo být uzavření dohody o volném obchodu Švýcarsko - USA, které však skončilo
v podobě memoranda o porozumění, a to hlavně díky švýcarské agrární politice.
O vztazích k EU je podrobně pojednáno v ekonomické části zprávy, zde jen stručně uvádíme, že v
současnosti Švýcarsko proklamuje spokojenost s dosavadním bilaterálním přístupem. Přes intenzivní
diskuse nebyla stažena žádost o vstup do EU z roku 1992, nicméně pro vládu vstup již ani formálně není
cílem, ale pouze jednou z možných variant dalších vztahů.
Lidskoprávní akcent švýcarské zahraniční politiky vychází mj. i z toho, že se Švýcarsko jako
depozitář Ženevských konvencí tradičně cítí být odpovědné za jejich plnění. Tento akcent však není z
vnitropolitického hlediska nesporný: zatímco velké strany, zejména SP jej i nadále považují za platnou
prioritu švýcarského mezinárodněpolitického angažmá, zastává ízolacionistická´, vyhraněné proneutrální´ SVP právě opačný názor.
Bezpečnostní politika a humanitární akce v konfliktních regionech
Švýcarské aktivity jsou tradičně orientovány na bezpečnostní politiku, demokratickou kontrolu
ozbrojených sil, humanitární právo, zdravotnictví, záchranné operace, odminování, informatiku a ochranu
před chemickými bojovými látkami. Konkrétním výsledkem jednání v rámci bezpečnostní politiky je
rozsáhlý plán boje proti terorismu, na kterém se Švýcarsko rovněž podílí. Švýcarsko se účastní také mise
15/62
Švýcarsko
KFOR v Kosovu se svou jednotkou Swisscoy, na jaře 2011 odsouhlasil Parlament prodloužení mandátu až
do konce roku 2014.
Pro PfP operace Švýcarsko vyčlenilo jisté kapacity, které však nejsou určené pro případné operace NATO
podle čl. 5 Washingtonské smlouvy. Rozhodování o nasazení se děje vždy případ od případu a vždy za
předpokladu existence mandátu OSN nebo OBSE.
Tento přístup k bezpečnosti není akceptován beze sporů. Roste intenzita jeho kritiky, možná i jako
nepřímý důsledek probíhající reformy armády (projekt „Armáda XXI“, realizován od počátku roku 2004) snižuje se rozpočet na obranu, omezuje stav ozbrojených sil a logistiky, ale roste nasazení armády v tzv.
subsidiárních akcích - podpora vnitřní bezpečnosti (hlídání velvyslanectví, bezpečnost velkých akcí - např.
WEF Davos) a mírotvorné mise v zahraničí. Zvláště v populistické straně SVP existuje volání po omezení
role armády na tradiční obranu teritoria a dokonce i na vystoupení z PfP.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
OSN
Švýcarsko bylo v září 2002 na 57. VS OSN přijato za člena OSN. Po mnohaletém váhání se Švýcaři
rozhodli překonat mezinárodněpolitický anachronismus a v historicky významném hlasování schválili
většinou 54,6 % v referendu dne 3. 3. 2002 lidovou iniciativu „Za přístup Švýcarska k OSN“. Švýcarsko
se však dlouhá léta personálně a materiálně zúčastňuje na zprostředkovatelských, pozorovatelských
a humanitárních akcích OSN v krizových oblastech.). První oficiální návštěvu země vykonal v červenci
2003 GT OSN Koffi Annan.
NATO
Švýcarsko pokládá NATO za jedinou akceschopnou bezpečnostní a obrannou organizaci v Evropě. Po
více než ročním intenzivním jednání se švýcarská vláda rozhodla v říjnu 1996 přistoupit k programu
„Partnerství pro mír“.
Švýcarsko tuto aktivitu chápe jako logické zapojení se do nové evropské bezpečnostní architektury.
Připouští rovněž spolupráci s Koordinační radou NATO, plné členství v Alianci však vylučuje.
OBSE
OBSE bylo pro Švýcarsko během jeho absence v ostatních důležitých evropských bezpečnostních a
ekonomických strukturách dlouho jediným bezpečnostně politickým fórem, kde mělo možnost plné účasti.
V roce 1996 Švýcarsko předsedalo OBSE a především zásluhou ministra zahraničí F. Cottiho tak sehrálo
poprvé od druhé světové války samostatnou aktivní roli na mezinárodní scéně. V současné OBSE vidí
Švýcarsko organizaci schopnou překonávat konflikty mezi východem a západem, předcházet a řešit
vzniklé krize a konflikty hlavně ve východoevropských státech. V centru pozornosti švýcarských aktivit
stojí hlavně lidská dimenze. Švýcarský zástupce vedl do konce září 2002 ODHIR a země podporuje
mnohé projekty v této oblasti. Téměř 50 % švýcarských zahraničních nasazení v oblasti podpory míru je
realizováno prostřednictvím OBSE, převážně na Balkánu, v oblasti Kavkazu a v oblasti střední Asie.
Rada Evropy
Rada Evropy - hlavním polem aktivity byl problém přetížení Evropského soudního dvora pro lidská práva.
Švýcarsko bylo pověřeno vedením komise, která má tento problém řešit. Soudní dvůr vydal jeden nález,
ve kterém odmítl stížnost vůči Švýcarsku.
Švýcarsko je plnoprávným členem Paktu stability od června 2000. Sleduje dva cíle: posilování lidských
práv, demokracie a právního státu a podpora regionálního hospodářství v Kosovu jak na bilaterální
úrovni, tak i v rámci PS. Jednou ze základních švýcarských priorit v rámci pomoci regionu JVE je oblast
neinvestiční pomoci.
16/62
Švýcarsko
ESVO - Evropské sdružení volného obchodu (EFTA)
Švýcarsko je členem od r. 1960. Po vystoupení některých zemí z ESVO v r. 1995 (Rakousko, Švédsko,
Finsko) zůstalo členy jen Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko (je členem, ale neratifikovalo
dohodu s ESVO).V r. 1972 ESVO uzavřelo dohodu o zóně volného obchodu s ES, v roce 1992 dohodu o
Evropském hospodářském prostoru s EU, avšak Švýcarsko vzhledem na záporný výsledek referenda se
aktivního naplňování dohody nezúčastňuje.
Od 1. 1. 1997 na základě dohody o volném obchodu mezi ESVO, EU a jeho asociovanými zeměmi byla
zavedena panevropská kumulace původu zboží, zjednodušující původ zboží a odstraňující bariéry celních
preferencí.
OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Švýcarsko je členem OECD od r. 1961 a klade členstvu a aktivitám OECD velký význam. Zúčastňuje se
pravidelných setkání jednotlivých výborů OECD a realizuje doporučení, poskytovaná sekretariátem OECD
pro zlepšení dalšího hospodářského rozvoje země.
WTO - Mezinárodní obchodní organizace
Členem WTO je Švýcarsko od r. 1995 (předtím členem GATT). V rámci WTO se CH zasazuje na odbourání
cel a technických překážek v obchodu.
Švýcarsko a EU
Političtí představitelé Švýcarska udržují s členskými zeměmi EU pravidelný kontakt. Význam EU pro
život země dokumentuje i skutečnost, že Švýcarsko má zvláštní komisi v Bruselu. Vstup země do EU je
předmětem politických diskusí.
Smluvně však Švýcarsko již s EU uzavřelo několik významných hospodářských smluv (již v devadesátých
letech podepsána Dohoda o volném obchodu), které umožňují realizovat Švýcarsku vzájemné
hospodářské vztahy s EU prakticky na úrovni, jakou realizují mezi sebou členské země EU.
Švýcarsko se plně angažuje v bilaterálních jednáních s EU, i když se občané v referendu v roce 1992
vyslovilo proti vstupu země do Evropského hospodářského prostoru s EU. V říjnu 1999 byl v parlamentu
schválený komplex 7 bilaterálních dohod s EU: o hospodářství, volném pohybu osob mezi Švýcarskem
a EU, o vědě a výzkumu, veřejném obstarávání, technických překážkách obchodu, letecké dopravě a o
pozemní dopravě. Smlouvy byly schválené většinou obyvatelstva v referendu dne 21.5.2001 a vstoupily
v platnost 1.6.2002. Celostátní referendum dne 4.3.2001 odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o
vstupu do EU.
Druhý balík bilaterálních dohod byl občanům předložen 16.5.2001, mandát pro jednání ze strany
EU byl schválen 17.6.2002 a v parlamentě byl schválený v roce 2004. Zemi zajistí další připojení na
bezpečnostní, hospodářský a sociální systém EU. Balík obsahuje 10 oblasti: liberalizaci v oblasti služeb,
zdaňování důchodců ze zemí EU ve Švýcarsku (polovina do země původu, polovina pro Švýcarsko),
exportní subvence pro hospodářské výrobky, vstup Švýcarska do Agentury ŽP EU, výměna statistických
údajů, vstup Švýcarska do programu EU v oblasti vzdělávání a práce s mládeží, vstup Švýcarska do
systému podpory filmu v EU, požadavek EU – zlepšení právní pomoci při boji proti pašování, požadavek
EU – poskytnutí garance, že bude dodržován EU navrhovaný systém zdaňování výnosů z úroků jako
opatření proti daňovým únikům, požadavek na vstup do Schengenské a Dublinské dohody v období od
3-5 let. Dohody ze Schengenu a Dublinu byly schváleny v referendu v červnu 2005. Rozšíření volného
pohybu pracovních sil o deset nových členských zemí úspěšně prošlo referendem v září 2005. Protokol
k dohodě o volném pohybu osob byl ratifikován v prosinci a protokol k dohodě Schengen/Dublin byl
ratifikován v roce 2008.
Spolková rada na svém neveřejném zasedání 26.10.2005 odmítla stáhnout z Bruselu pozastavenou
žádost o vstup do EU. Vstup do EU však už není strategickým cílem, ale jen jednou z mnoha možností.
Cestu dvoustranných evropských vztahů považuje vláda za úspěšnou a v zájmu Švýcarska.
17/62
Švýcarsko
27.2.2006 podepsali v Bruselu EU a Švýcarsko Memorandum o porozumění o podmínkách
švýcarského příspěvku pro rozšíření ve výši 1 mld. CHF deseti novým členským zemím EU. Při této
příležitosti došlo i k výměně dokumentů k postupu při vykonávání dvoustranné dohody o účasti Švýcarska
v programech filmové podpory Media, v agentuře životního prostřední, stejně tak jako o spolupráci se
statistickým úřadem EU Eurostat.
Příspěvek v částce 1 mld. CHF byl rozdělen takto: Polsko (48,9 % - 489 mil. CHF), Maďarsko (13,07
% - 130,7 mil. CHF), ČR (10,98 % - 109,8 mil. CHF), SR (6,69 % - 66,9 mil. CHF), Litva (7,09 % - 70,9
mil. CHF), Lotyšsko (5,99 % - 59,9 mil. CHF), Estonsko (3,99 % - 39,9 mil. CHF), Slovinsko (2,2 % 22 mil. CHF), Kypr (0,6 % - 6 mil. CHF), Malta (0,3 % - 3 mil. CHF), ostatní celkově (3,09 % - 30,9 mil.
CHF) a projekty s vysokou předností (0,2 % - 2 mil. CHF). Rámcová dohoda byla podepsána společně
se všemi deseti partnerskými zeměmi dne 20.12.2007 v Bernu. Bližší informace naleznete na webových
stránkách Ministerstva financí ČR na adrese www.swiss-contribution.cz.
Další členství
Od r. 1963 je Švýcarsko členem rady Evropy. Od r. 1992 - Mezinárodního měnového fondu a Světové
banky. Švýcarsko je velmi aktivní i v dalších mezinárodních finančních institucích, kterých je členem, jako
jsou:
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (BERD), Mezinárodní finanční společnost (IFC), Multilaterální
agentura pro pojištění investic (MIGA), Africká rozvojová banka (AFDB), Asijská rozvojová banka (ADB),
Meziamerická rozvojová banka (IDB), Meziamerická investiční společnost (IIC). Švýcarsko je dále členem
desítky mezinárodních agentur a organizací, které ovlivňují hospodářský život země (Světová poštovní
unie UPU) a pod.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
1. Smlouva mezi Republikou československou a Švýcarskem o vzájemné právní pomoci ve věcech
občanských a obchodních a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 9/1928 Sb/SS..
731/81
2. Úmluva mezi Republikou československou a Švýcarskem o uznání a výkonu soudních rozhodnutí a
Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 23/1929 Sb./ SS.. 732/81
3. Smlouva o řízení smírčím, soudním a rozhodčím mezi Československem a Švýcarskem /ŽENEVA,
20. zář 1929, č. 104/1930 Sb./ SS..735/81
4. Protokol č. 1 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených
československými dekrety z roku 1945 o znárodnění /Bern, 18. prosince 1946/ ve znění
Dodatkového protokolu podepsaného v Bernu dne 7. února 1947 a Zvláštní dohoda k provádění
článku 9 Protokolu č. 1 z 18. prosince 1946 /PRAHA, 13. prosince 1947/ SS..750/81
5. Protokol č. 2 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených
předpisy a opatřeními o zřízení národní správy a o konfiskacích /PRAHA, 18. ledna 1947/
SS..750/81
6. Zatímní dohoda o leteckých linkách mezi Československem a Švýcarskem, včetně Přílohy s
tabulkami I a II /BERN, 10. září 1947/ SS..752/81
7. Dohoda mezi předsedy delegace československé a švýcarské o československo - švýcarských
protokolech, týkajících se znárodnění, konfiskaci a národních správ sjednaná výměnou nót Praha,
19.12./Bern, 29. 12. 1947 /BERN 29. prosince 1947/ SS..28/88
8. Dohoda mezi předsedy delegací československé a švýcarské o preklusivní lhůtě sjednaná výměnou
nót /BERN, 13. února 1948/ SS..27/88
9. Protokol č. 3 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem, týkajících se použití Protokolu č. 1
z 19. prosince 1946 na zájmy Švýcarské, dotčené československými zákony o znárodnění po roce
1945 /BERN, 25. srpna 1948/ SS..754/81
10. Dohoda mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o uspokojení švýcarských
zájmů v Československu /PRAHA, 22. prosince 1949/ SS..26/88
18/62
Švýcarsko
11. Ujednání o změně tabulek připojených k Zatímní dohodě o leteckých liniích mezi Československou
republikou a Švýcarskem ze dne 10. září 1947 sjednané výměnou nót /PRAHA, 28. června 1950/
SS..752/81
12. Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací a Závěrečný
protokol /BERN, 24. listopadu 1953, č. 50/1954 Sb./ SS..759/81
13. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o vzájemném
osvobození leteckých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót /PRAHA, 26. DUBNA 1960, č.
8/1963 Sb./ SS..763/81
14. Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a spolkovou radou Švýcarské
konfederace o vypořádání majetkoprávních otázek /BERN, 27. června 1967/ SS..765/81
15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně
údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení a Protokol s přílohami /BERN, 16.
listopadu 1973, č. 13/1976 Sb./ SS..769/81
16. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o
mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě a Prováděcí protokol /PRAHA, 17. prosince 1975, č.
80/1976 Sb./ SS..770/81
17. Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o
rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a švýcarskou
spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17.
prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót /PRAHA, 6. února 1980, č.
28/1980 Sb./
18. Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky Švýcarskou spolkovou radou o
vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót /PRAHA, 31. července 1990, č.
395/1990 Sb./SS..8/90
19. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a
vzájemné ochraně investic a Protokol /BERN, 5. října 1990, č. 459/1991 Sb./ SS..2/91
20. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o sukcesi do dvoustranných
smluv sjednaná výměnou dopisů /PRAHA/BERN, 24. února 1994/ SS..13/97
21. Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění
v oboru daní z příjmu a z majetku /PRAHA, 4. prosince 1995, č. 281/1996, částka 5/1997 Sb./
SS..1/96
22. Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení /ŽENEVA, 10.
června 1996/ - vstup v platnost 1. listopadu 1997 SS..20/96
23. Dohoda mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o leteckých službách /PRAHA, 17.
července 1996/ SS..18/96
24. Společné prohlášení mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Spolkovým
departementem zahraničních věcí Švýcarska ve věci majetku nezvěstných osob ve Švýcarsku /
BERN, 23. ledna 1997/ SS..9/97
25. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o výměně stážistů /PRAHA, 19.
května 1997/ SS.24/97
26. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové
povinnosti sjednaná výměnou nót / BERN, 9. března 2004
27. Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o policejní spolupráci v boji proti
trestné činnosti / PRAHA, 31. května 2005
28. Rámcová dohoda mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace
Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci
rozšířené Evropské unie, podepsaná dne 20.12.2007
19/62
Švýcarsko
4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
Švýcarské hospodářství silně oslabuje, a to nejen vzhledem ke zhoršujícímu se konjunkturnímu prostředí
uvnitř EU, ale i kvůli stále nadhodnocenému franku. Takový krizový pokles konjunktury jako na konci
roku 2008 se však dosud neprojevil. Za předpokladu, že k dalšímu vystupňování dluhové krize uvnitř
EU nedojde, mělo by mít oslabení konjunktury ve Švýcarsku pouze dočasného trvání. Počítá se se
slabým růstem HDP (+ 0,5 %) s následným zotavením až o + 1,9 % v roce 2013. V důsledku oslabení
konjunktury by se měla v roce 2012 dočasně zvýšit nezaměstnanost (momentálně se pohybuje okolo 3,1
%); economiesuisse, t.j. ústřední svaz švýcarských podniků, očekává, že nezaměstnanost se v roce 2012
vyšplhá až na 3,6 %.
Zdolání dluhové krize EU představuje i pro Švýcarsko velkou výzvu. Potenciální konjunktura by měla
být podpořena vnitřním trhem, i když se budou muset mnohé dodavatelské firmy nejdříve přizpůsobit
novým poměrům. Růst se očekává především ve stavebnictví a v těžebním průmyslu. Přistěhovalectví a
mírné zvýšení reálné mzdy budou mít za následek další nárůst v oblasti soukromé spotřeby, jež profituje
z celkově nízké míry inflace.
Vzhledem k tomu, že je EU nejdůležitějším hospodářským partnerem Švýcarska (v minulém roce
směřovalo 58,6 % švýcarského exportu do EU a import z EU tvořil 77,5 %), je třeba vývoj v eurozoně
velmi pozorně sledovat. Švýcarsko má eminentní zájem na tom, aby EU konečně dostala svou rozsáhlou
strukturální finanční nerovnováhu pod kontrolu, nebot dluhová krize ještě zdaleka nebyla překonána.
Švýcarská ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodě a značně zapojená do mezinárodních
finančních a úvěrových vztahů. Charakter zapojení země do světové ekonomiky je směsí značně
chráněných sektorů jako např. zemědělství a veřejné služby a ostré konkurenční asertivity v globálním
měřítku, kde typickým příkladem jsou bankovní služby. Švýcarská ekonomika je současně ekonomikou
duální, kde vedle sebe působí globálně fungující a vysoce konkurenceschopné švýcarské, resp.
nadnárodní firmy v oblasti bankovnictví a farmacie a firmy orientované na domácí trh, které jsou
životaschopné především díky chráněným monopolním postavením a relativně vysoké celní ochraně.
Zmíněné skutečnosti se ve Švýcarsku odráží jak ve struktuře tvorby hrubého domácího produktu, tak i
struktuře zaměstnanosti.
Švýcarsko trpí malou otevřeností a segmentací některých partií domácího trhu, chybí chuť a odvaha k
legislativním změnám ve věci další demonopolizace vnitřního trhu. Důsledkem je nedostatek konkurence
na domácím trhu. Dosud nejsou provedeny nezbytné liberalizační reformy v infrastruktuře, energetice a
telekomunikacích. Samotné oblasti zdravotnictví a sociální pojištění rostou v posledních letech podstatně
rychleji než samotný hrubý národní důchod Švýcarska. Důsledkem je i cenová úroveň ve Švýcarsku, cca o
třetinu vyšší než v členských zemích Evropské unie.
U obchodu zbožím, službami a pohybu kapitálu uplatňuje Švýcarsko přístup otevřené ekonomiky
s důrazem na export. Avšak míra otevřenosti švýcarského trhu, zvláště u výrobků potravinářského
průmyslu, je výrazně závislá na příbuzných, odvětvově provázaných politikách, např. švýcarské
zemědělské politice. V prosinci 2006 dolní komora parlamentu – Národní rada – neschválila rychlejší
tempo reformy zemědělské politiky, která by zemědělské subvence přesunula více do oblasti přímých
plateb jednotlivým zemědělcům a tím snížila ceny švýcarské zemědělské prvovýroby. Ceny zemědělských
výrobků tak zůstanou na vysoké úrovni ve srovnání s průměrem cen výrobků v EU (dle liberálního thinktanku Avenir Suisse až 45% vyšší) a tak nelze očekávat žádný vnitřní zájem na liberalizaci trhu s těmito
komoditami.
Rovněž v oblasti služeb zůstává liberalizace na nižším stupni, než je tomu v EU. V sektoru telekomunikací
dominuje nadále monopolní státem vlastněný operátor Swisscom, v sektoru poštovních služeb nebyl
prozatím dokončen proces formování nezávislého regulačního úřadu postReg, který stále zůstává
20/62
Švýcarsko
začleněn do struktury Ministerstva životního prostředí, dopravy, energetiky a telekomunikací (UWEK).
Otevření trhu s elektřinou se předpokládá v roce 2013.
Podle posledního sdělení Státního sekretariátu pro hospodářství (Seco) vzrostl reálný HDP oproti 4.
čtvrtletí 2011 o 0,7 %. Jedná se o nejsilnější nárůst za posledních 1,5 roků. Na konci května 2012
činila nezaměstnanost 118´860 osob, tedy o 4´298 méně, než ve stejném období loňského roku. Kvóta
nezaměstnanosti tak klesla z 3,1 % v dubnu 2012 na čistých 3,0 % v uvedeném měsíci.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Makroekonomické ukazatele švýcarské ekonomiky v roce 2010
HDP Švýcarska dosáhl v roce 2010 hodnoty 2,6 % při míře inflace 0,7 %. Průměrná míra
nezaměstnanost v roce 2010 činila 2,9 %.
Základní
2006
makroekonomické
údaje
3,2
2007
2008
3,3
2009
1,8
- 1,5
2010
2,6
růst HDP v %
HDP mld.CHF 486 178
v běžných
cenách
nezaměstnanost3,3
inflace
1,1
(spotřební
ceny)
508 575
520 280
533 082
2,8
0,7
2,6
2,4
3,7
0,5
474 877
3,3
0,7
Zdroj: Staatsekretariat für Wirtschaft - Státní sekretariát pro hospodářství (seco)
V roce 2010 vzrostl švýcarský HDP o 2,6 %, ačkoliv světové hospodářství jenom velmi pomalu nachází
cestu z krize a švýcarský frank má tak vysokou hodnotu jako dposud nikdy před tím.
Export se kvůli krizi snížil o téměř 20 % a teprve až nyní se přibližuje úrovni před krizí. Ačkoliv tempo
růstu je obdivuhodné, je švýcarský vývoz i nadále o cca 5 % nižší než před krizí. Tendence je kvůli
nadhodnocenému franku stagnující.
HDP je v současné době sice vyšší než před krizí, současně však vzrostla populace, a to cca o 1,1 %.
Spotřeba na osobu - týká se domorodců - ve Švýcarsku vzrostla od r. 2007 pouze o 0,1 %.
Skutečný švýcarský HDP vzrostl ve 4. čtvrtletí 2010 oproti 3. čtvrtletí o 0,9 %. Pozitivní podněty růstu
HDP vycházejí z investic, z obchodní bilance, stejně tak jako z privátní spotřeby. Co se týče výroby, k
růstu HDP přispívají především průmysl a sektor úvěru.
Nezaměstnanost ve Švýcarsku v r. 2010/2011
V lednu 2010 došlo konečně k zastavení recesí podmíněného, rychlého a plynulého nárůstu
nezaměstnanosti z předchozího roku. Přesto však v tomto období zaznamenaných 175 765
nezaměstnaných osob představoval nejhorší stav od února r. 1998. V porovnání s měsíci krátce před
21/62
Švýcarsko
vypuknutím finanční krize v r. 2008 se tedy počet nezaměstnaných na švýcarském pracovním trhu až do
ledna 2010 téměř zdvojnásobil. Od té doby však již bylo možno zaznamenat opět pokles nezaměstnanosti
až na 2,8 %; na podzim 2011 ovšem začala opět pozvolna stoupat (na 2,9 %) a s pokračujícím
zpomalováním ekonomiky se pro rok 2012 očekává opětovný růst nezaměstnanosti, a to na hodnotu přes
tři procenta - 3,6 % (aktuálně 3,3 %).
Zdroj: Státní sekretariát pro hospodářství (seco)
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
K hlavním průmyslovým odvětvím patří strojírenství, chemie, metalurgie, průmysl farmaceutický,
kovoprůmysl, průmysl hodinářský, potravinářský a textilní. Švýcarský průmysl je založen na dovozu
surovin, jejich efektivním zpracování a vývozu, ve kterém je obsaženo vysoké zhodnocení práce.
Chemický, farmaceutický a hodinářský průmysl odolávají silnému franku.
Na jedné straně je zde vysoce rozvinutá struktura malých a středních podniků, které vytvářejí více než
80% pracovních příležitostí a podstatnou část národního důchodu. Na straně druhé existuje řada velkých
podniků multinacionálního významu.
Švýcarská ekonomika se v posledním čtvrtletí roku 2011 rozvíjela podstatně lépe, než se očekávalo. Jak
ukazují poslední, Státním sekretariátem pro hospodářství (seco), zveřejněné údaje, působil reálný růst
HDP (říjen až prosinec 2011) se svým zvýšením o + 0,1 % sice poněkud skromně, přičemž nárůst HDP
v prvním pololetí a ve třetím čtvrtletí loňského roku činil ještě 0,4 %, resp. 0,3 %, přesto ten od mnoha
ekonomů tolik očekávaný pokles HDP, který měl naznačit začátek slabé recese, se neprojevil. Podle
prvních provizorních odhadů činil tedy průměrný reálný růst v r. 2011 celkově 1,9 %, a to po výjimečně
vysokém plus 2,7 % v roce předchozím.
Silný frank zanechal zřetelné stopy rovněž v oblasti vývozu služeb (- 0,7 %), v neposlední řadě pak
v odvětví turismu. Sestupnou tendenci měl však i dovoz služeb (+ 0,2 %) a dovoz zboží (- 0,4 %).
Naopak vývoj růstu, co se produkce týče, byl v miinulém čtvrtletí zaznamenán především v úvěrnictví,
v pojišťovnictví, v oblasti podnikání s nemovitostmi, v odvětví informatiky, jakož i v oblasti výzkumu
a vývoje. Vzrostla i tvorba hodnot ve veřejném sektoru a ve stavebnictví. Naproti tomu negativní byl
příspěvek průmyslu, obchodu, pohostinství, dopravy, zemědělství a zpravodajství.
V loňském roce byla tendence na zotavení švýcarského strojírenského, elektrotechnického a kovodělného
průmyslu díky silnému franku značně ochromena. V porovnání s předloňským rokem celý rok stagnovaly
příjmy objednávek i obraty. Aby firmy získaly zpět svoji mezinárodní konkurenceschopnost, byly
donuceny provádět i různá nepopulární opatření.
Objednávky zboží se pohybovaly v r. 2011 i přes velmi výnosné první čtvrtletí těsně pod hodnotami z
předloňského roku (- 0,5 %). Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 utrpělo toto odvětví dokonce pokles o -18,6 %. I
přes vysoké objednávky zboží z konce roku 2010 a začátku 2011 stoupl obrat ve švýcarském strojírenství
v loňském roce jen umírněně ( o + 2,1 %). Od října do prosince 2011 činil pokles obratu opět 2,5 %.
Podobně jako u obratu zboží se vyvíjel i export. Celkově stoupl vývoz zboží v r. 2011 o 1,4 %, přičemž
poslední čtvrtletí 2011 v porovnání se čtvrtým čtvrtletím 2010 zaznamenal - 4,1 %. Důvodem pro mírný
růst vývozu byl odbyt na asijských trzích (+ 6,0 %) a v USA (+ 4,7 %). Naproti tomu vývoz do zemí EU,
nejdůležitějšího švýcarského odbytiště, byl zredukoiván o 1,3 %.
Tyto číselné údaje nejsou žádným překvapením. Odrážejí tendenci vývoje z předchozích let. Od vypuknutí
krize roku 2008 vývoj obratu ve strojírenském, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu stagnuje
a v průměru se pohybuje okolo 25 % pod úrovní před jejím vypuknutím. Silný frank znemožnil růst
obratu, čímž spoustu firem, aby vůbec byly schopny získat nějaké zakázky, donutil k masivním cenovým
ústupkům. Jen v roce 2011 klesly ceny vývozu o celých 4,1 %, což mělo velmi negativní dopad na rabat.
Více jak třetina strojírenských podniků se tím dostaly do deficitu. V současné době žije mnoho firem ze
substance a bojuje o přežití.
22/62
Švýcarsko
4.4. Stavebnictví
Ve 4. čtvrtletí 2011 stoupl nominální obrat ve švýcarském stavebnictví v porovnání se 4. čtvrtletím 2010
o 5,4 % (o 5,2 mld. CHF). Celkově za rok 2011 činil obrat kolem 19,7 mld. CHF, což odpovídá nárůstu
rovněž o 5,4 % oproti předloňskému roku. Úspěšně se například v roce 2011 rozvíjelo pozemní a
podzemní stavitelství (+ 9,5 %), které se opět ukázalo být oporou stavební konjunktury: obrat vykázal
oproti čtvrtletí předchozího roku nárůst o 6 %, celkem za rok 2011 pak dokonce o 9,5 %. Lze tedy
doufat, že stát nenechá bez povšimnutí výstavbu a údržbu infrastruktury ani při zpomaleném růstu
konjunktury.
Konjukturelní protivítr naproti tomu pocítila hospodářská výstavba. Nejistá celosvětová hospodářská
situace a silný frank brzdí chuť firem investovat. Obraty ve 4. čtvrtletí 2011 klesly o 9,3 %, celkově pak
za rok 2011 činil pokles o 9 %. Přitom negativní vliv na pokles projektů stavebních firem v 1. čtvrtletí
2012 o 26,7 % oproti 1. čtvrtletí loňského roku mělo mrazivé počasí z první poloviny února 2012.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Podle prvních odhadů stoupl výnos švýcarského zemědělství v roce 2011 oproti předchozímu roku o
2,8 %. K tomuto nárůstu došlo z několika důvodů. Zvýšení objemu produkce a přímých plateb bylo
neutralizováno nepřetržitým poklesem cen zemědělských výrobků. Nepatrné odpisy mohly výrobní
náklady švýcarského zemědělství naopak o něco zmírnit.
Celkově se pro rok 2011 očekávaly vyšší výnosy v rostlinné výrobě, které z větší části kompenzovaly
odhadovaný úbytek cen při produkci traviny. V živočišné výrobě zvedl zvyšující se objem výroby průlom v
ceně prasat. Služby v zemědělství a jeho vedlejší činnosti nadále stoupají. Celková hodnota produkce
by tak mohla dosáhnout 10,3 mld. CH a tím se přiblížit hodnotě z předchozího roku (-0,4 % nebo -40
mil. CH). Zatímco se veřejné příspěvky (přímé platby) pro sektor zemědělství zvýšily o 1,4 % (+39 mil.
CHF), náklady na výrobu klesly o 0,7 % (-76 mil. CHF). Zemědělský výnos, který odškodňuje především
práci a vložený kapitál selských rodin, se pro rok 2011 odhaduje na více než 2.7 mld. CHF. To odpovídá
zvýšení výnosu o cca 75 mil. CH oproti roku 2010 (+2,8).
V r. 2011 činila rostlinná výroba 43 % z celkového objemu výroby švýcarského zemědělství. Po zimě s
malým množstvím srážek následovalo teplé a suché jaro a vlhký a studený začátek léta. Po průměrné
úrodě v r. 2010 se v r. 2011 zvýšil objem výroby v rolnictví o 6,6 % (obilí, cukrová řepa, osivo,
brambory) a v oblasti speciálních kultur o 1,5 % (ovoce a zelenina, vinařství a zahradnictví). Tyto
podmínky naopak nebyly optimální pro výrobu traviny a měly za následek pokles objemu výroby
krmiv o 12,2 %. Jelikož byl pokles cen vyšší než nárůst objemu výroby, činil úbytek objemu rostlinné
výroby oproti minulému roku 1,4 % (- 63 mil. CHF).
47 % celkového objemu výroby v zemědělství, který je srovnatelný s r. 2010, tvoří živočišná výroba.
Nabídka jatečních vepřů zůstává i nadále silná, tlak na již tak exponovaný trh je čím dál tím větší. Toto
přesycení má za následek negativní dopad na v r. 2011 dosažených cen (- 6,7 %) poté, co již v r. 2010
musel být přijat prudký pokles cen o 11,7 %. Objem hodnoty chovu prasat, který tvoří jednu pětinu
živočišné výroby, se oproti předchozímu roku propadl o necelých 6,5 % (-62 mil. CHF). Téměř polovinu
živočišné výroby tvoří mléčná výroba. Podle prvních odhadů bylo možné v r. 2009 pozorovaný nárůst cen
mléka v r. 2011 přibrzdit. Objem výroby se stabilizoval, tudíž hodnota výroby mléka zůstala srovnatelná s
hodnotou z předchozího roku (2,1 mld. CHF). Oproti tomu chov drůbeže a s ním spojená produkce vajec
se zvýšil o 1,3 %, čímž dosáhl téměř 10 % hodnoty v živočišné výrobě.
4.6. Služby
Terciální sektor se na tvorbě národního důchodu podílí 68,5%, tj. plnými dvěma třetinami.
Nejdůležitějšími složkami terciální sféry jsou bankovnictví, pojišťovnictví a cestovní ruch-hotelnictví .
23/62
Švýcarsko
Bankovnictví
Švýcarsko má jeden z nejvyspělejších bankovních systémů. Švýcarské bankovnictví patří k
nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství. Banky vytvářejí 13,4% švýcarského národního
důchodu. . Je pověstné svojí seriózností a kvalitou, dodržováním bankovního tajemství, které umožnilo
akumulaci nesmírných vkladů z celého světa. Finanční krize posledních dvou let zasáhla nejvíce dvě
největší švýcarské banky, t.j. UBS a Credit Suisse. Obě instituce však překonaly počáteční ztráty, v
případě UBS zvlaště na americkém trhu. Díky vysoké kapitálové přiměřenosti a krizovým opatřením
přestály hrozby masivního úniku klientů. Credit Suisse si mohla díky navýšení základního jmění novými
investory i odmítnout nabízenou pomoc státu v podobě státního úvěru. Toho však musela využít UBS,
která byla donucena k nejmasovějšímu propouštění svých zaměstnanců v celé své historii - z celosvětově
zaměstnávaných 82 000 zaměstnanců propustli banka cca. 9000. Propoštění se týkalo výhradně
zahraničních filiálek banky.
Finanční krize paradoxně prospěla kantonálním bankám, kam řada vkladatelů převedla své úspory právě
na úkor UBS. Odhadovaný odliv vkladů u UBS činilv letech 2008 a 2009 více jak 30 mld .CHF, které,
alespoň z části, skončily právě v kantonálních bankách.
Celkem působí v zemi okolo 370 bank s 2900 pobočkami. Největšími bankami jsou i nadále UBS
(Union des Banques Suisses) a Credit Suisse. Významné jsou soukromé banky, které se specializují na
oblast privátního bakovnictví . K rozvoji podnikání v kantonech slouží již zmíněné kantonální banky, ze
kterých nejsilnější je Zürcher Kantonalbank (ZKB). Zřízení osobních i podnikatelských účtů, při dodržení
příslušného postupu, je rychlé a bezproblémové. Z kapitálového výnosu platí domácí střadatelé 35%-ní
daň, od které jsou cizinci osvobozeni. Podle informací Švýcarské národní banky bylo 2009 deponováno
ve švýcarských bankách přes 34 miliardšvýcarských franků, což představuje podíl 30 % celkově
spravovaného majetku na celém světě. Tento základní údaj ilustruje nezastupitelnou roli bankovnictví
v rámci celé švýcarské ekonomiky. Dvě největší švýcarské banky UBS a Credit Suisse patří mezi deset
největších bank na světě. Bankéři mají svoji stavovskou organizaci Švýcarské bankovní sdružení se
sídlem v Basileji (www.swissbanking.org).
I přes masivní kritiku k praktikám švýcarských bank, zvláště pak jejich zahraničním pobočkám, které
napomáhaly odlivu peněz z jiných zemí právě do Švýcarska a v některých případech tak napomohly i
obcházení daňových zákonů v zemi původu těchto peněz, je oblíbenost Švýcarska u domácí i zahraniční
klientely nesporně stále velká. Snaha švýcarské vlády docílt příznivějšího obrazu o systému bankovnictví
a podobě bankovního tajemství vedla k uzavírání nových bilaterálních mezistátních smluv, ve kterých je
zakotven i princip výměny citlivých bankovních informací, a to v případě dožádání právní či soudní pomocí
druhou stranou. Takovýto trend spolupráce v otázkách poskytování finančních informací vedl koncem
roku 2009 k vyjmutí Švýcarska z tzv. černé listiny OECD, na kterou se Švýcarsko dostalo jakožto země
nekonformní s pricipy bankovnictví postulovanými práve touto mezinárodní organizací.OECD.
Pojišťovnictví
Švýcarsko je se svými 215 registrovanými pojišťovacími společnostmi a objemem pojištění na jednoho
obyvatele ve výši 7065 CHF, což je o cca. 27% výše než u pojištěnců ve Velké Británii, zemí s největší
mírou pojištění na světě. Tato oblast zaměstnává na 42 000 lidí, kteří přispívají významnou měrou
k tvorbě HDP (375.000,- CHF na jednoho zaměstnance). Swiss Re je největší zajišťovnou (pojišťovnou
pojišťoven a jejich rizik) na světě. I přes rekordní neúspěch v roce 2009, kdy musela zrušit pojištění
vysokorizikových operací v hodnotě 5,9 mld. CHF a kdy konečný hospodářský výsledek činil ztrátu ve výši
864 mil. CHF, zústává Swiss Re největší švýcarskou vlajkovou lodí na poli světového pojišťovnictví.
Z regulačního pohledu stojí za zmínku zavedení tzv. Swiss Solvency Test (SST), který zavedl v roce 2006
Spolkový úřad pro privátní pojišťovnictví a který přezkoumává kapitálovou přiměřenost vůči pojistným
rizikům, do kterých hodlají jednotlivé pojišťovací společnosti vstoupit. SST má sloužit jako pojistka před
vstupem pojišťovacích společností.
Mezi nejdůležitější pojišťovny patří:
Swiss Re, www.swissre.com
Zürich Versicherungs-Gesellschaft, www.zurich.ch
24/62
Švýcarsko
AXA Winterthur Versicherungen, www.winterthur-insurance.ch
Generali (Schweiz) Holding, www.generali.ch
Allianz Suisse, www.allianz-suisse.ch
Helvetia Patria Versicherungen, www.helvetiapatria.ch
Groupe Mutuel, Association dássureurs, www.groupemutuel.ch
Vaudoise Versichenrungen, www.vaudoise.ch
Další informace o švýcarském bankovnictví naleznete na adrese sdružení švýcarských bank SwissBanking
www.swissbanking.org .
Cestovní ruch
Cestovní ruch tvoří 5,1. % HDP. Švýcarsko patří k zemím s intenzivním cestovním ruchem vzhledem ke
svým přírodním poměrům, stejně jako i historicko-kulturní souvislosti. Počet hotelů ve Švýcarsku v roce
2008 činil 5635, z toho 2298 klasifikovaných hotelleriesuisse (0-5 hvězdiček), počet lůžek okolo 270 tis.
Výkony samotných hotelů a restaurací tvoří asi 2,8 % HDP a cestovní ruch se podílí na zaměstnanosti
podílem 6,8 %. Na příjmech z aktivního cestovního ruchu se cizinci podílejí 58 % a domácí hosté podílem
42 %. Z hlediska exportu se mezi ostatními odvětvími umístil na 3. místě. V roce 2008 bylo registrováno
36,4 mil. přenocování s 15,6 mil hosty, což je nejlepší výsledek za posledních 15 roků. Cestovní ruch se
podílel na tvorbě HDP v roce 2008 hodnotou 14,6 mld. CHF. V roce 2008 činila obsazenost hotelových
lůžek 55 %. V cestovním ruchu v roce 2008 pracovalo 150 546 pracovníků.
Největšími hotelovými firmami jsou Swisshotel, Mövenpick Hotels, Steigenbergger Hotels and Resorts,
Victoria Jungfrau, Grand Seilers Hotels a Sunstar-Holding. Největšími cestovními kancelářemi jsou Kuoni
Reisen, Hotelplan Gruppe, Globus-Cosmos Gruppe, Imholz Reise Gruppe, Schweizer Reisekasse, Carlson
Wagonlit Travel, Marti Reisen a Vögele Reisen. Od roku 2006 prodávají letenky a zájezdy i dva největší
potravinářské řetězce Coop a Migros.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Švýcarsko je díky své geografické poloze ve "středu" Evropy typickou tranzitní zemí. Síť dálnic navazuje
na všechny okolní země a pokrývá celé území mimo horské masivy. Celková délka dálnic činí 1840 km
a tyto spojují všechna větší města Švýcarska s hlavními osami východo-západní A1 St.Margarethen Ženeva, 384 km, severo-jižní A2 Curych - Lugano, 205 km, A3 Basilej - Chur - Belinzona, 320 km a
dalšími kratšími úseky dálnic.
Nejefektivnějším způsobem dopravy ve Švýcarsku je železnice. Celková délka železničních spojů činí
5000 km, z nichž 2989 km spravují státní dráhy SBB a zbytek 56 soukromých společností. Až na 14
km je dráha plně elektrifikovaná. Vlaková spojení tu jezdí mezi všemi většími městy v půlhodinových
intervalech, jsou typicky přesné a skýtají velkou míru komfortu. Navíc švýcarské dráhy nabízí celou řadu
předplatných schemat, kterými se stává cestování drahou finančně velmi dostupné. Typických slevovým
produktem je tzv. Halb-Tax Abonnement, jehož zakoupení stojí na jeden rok pouze 200,- CHF a který
Vám umožní cestovat nejen vlakem, ale i většinou lanovek a lodí, včetně městské dopravy, s několika
procentní slevou. Navíc systém dopravy ve Švýcarsku je velmi integrovaný s návazností letišť na vlakovou
či autobusovou dopravu a vlakových nádraží na městskou a příměstskou dopravu.
Přepravu zboží zajišťuje kromě běžných spedičních firem i švýcarská pošta, tzv. Postauto, která
přepravuje náklady pouze na území Švýcarska. Velkým příspěvkem pro mezinárodní kamionovou i
vlakovou dopravu je budování tunelů, tzv. Basistunnels, v severo-jižní dopravní ose - Francie a Německo
směrem do Itálie. Tyto tunely protínají alpské masivy a mnohanásobně zrychlují celoevropskou dopravní
síť. Z jednotlivých projektů je nejznámější projekt v oblasti Alp, nazývaný též Alptransit, resp. NEAT.
Projekt NEAT byl schválen lidovým referendem v roce 1998. Jde o největší investiční projekt v dějinách
25/62
Švýcarsko
Švýcarska. Během dvaceti let se má proinvestovat 30,5 miliard CHF, jen tento projekt předpokládá
vytvoření 30 tisíc nových pracovních míst. Na zlepšení tranzitní kapacity železnic a zrychlení spojení
mezi Švýcarskem a Itálií se předpokládá vynaložit 13,5 miliardy CHF. Jádrem projektů je vybudování
nových tunelů Gotthard (plánovaná délka je 57 km by představovala nejdelší tunel na světě) a
Lötschberg (dobudován v lednu 2010). Systém mýtného navíc pobízí kamionové dopravce k využívání
nákladních vlakových souprav pro přepravu nákladních aut po železnici, čímž přispívají švýcarské dráhy k
nepoškozování životního prostředí. Pro osobní auta jsou dálnice zpoplatněny známkou v hodnotě 40 CHF.
Známka je celoroční a nepřenosná. Známky na kratší období se vzhledem k nízké ceně celoroční známky
nevydávají.
Hospodářský propad roku 2009 postihl díky menšímu objemu přepravovaného zboží nejvíce spediční
firmy a nákladní železniční dopravu. Firmy přepravující spotřební zboží pocítili pokles objemu zakázek
relativně méně, protože míra spotřeby zústala na takřka stejné úrovni jako v roce 2008.
Švýcarsko jako člen ICAO pokračuje v liberalizaci vzdušného prostoru a harmonizování svých technických
předpisů s dalšími zeměmi, včetně USA. Na základě dohody o letecké dopravě s EU, která byla podepsaná
v rámci Bilaterálních dohod I dostalo Švýcarsko 3. a 4. stupeň přístupu na trh zemí EU Po dvou letech
platnosti dohody bude mít Švýcarsko 5. a 7. stupeň (5. stupeň - doprava musí začínat nebo končit ve
Švýcarsku. (např. Curych- Frankfurt - Oslo. 7. stupeň znamená, že může jít o dopravu uvnitř EU bez
vazby na CH, např. Oslo-Frankfurt). 8. stupeň volnosti je tzv. kabotáž, let se uskuteční v jedné zemi,
např. Bonn-Berlín. Jednání o tomto stupni bude možné až po 5. roku platnosti dohody.
Pravidelné spojení mezi Švýcarskem a ČR zajišťují následující letecké společnosti:
Swiss : Basilej – Praha, Curych – Praha
Důležitá letiště ve Švýcarsku jsou následující:
Zürich-Kloten (15 mil. přepravených osob),
Ženeva (6 mil. přepravených osob)
Basilej (2,4 mil. přepravených osob).
Hlavní město Bern má mezinárodní letiště Bern-Belp, z něhož je možno se dostat pravidelnými linkami
bez přestupu do Mnichova, Paříže, Bruselu a Lugana. Do ostatních evropských destinací je nutno
přestoupit v Mnichově (finančně nákladné). Regionální letiště jsou dále v 8 městech Švýcarska.
Ke švýcarským leteckým společnostem v pravidelné osobní dopravě patří Swiss, Darwin Airlines,
SkyWorks a v charterové dopravě pak Edelweiss.
Telekomunikace - pošta, spoje
Švýcarská pošta a firma vlastnící telefonní síť (Swisscom) jsou státní organizace. Státní monopol jv
oblasti teelekomunikací byl odstraněn 5. 2. 1998 na základě Dohody o liberalizaci telekomunikací,
uzavřené v rámci WTO, kdy se liberalizoval švýcarský trh telekomunikační infrastruktury. Na
jejím základě má každý zahraniční operatér právo založit si svou pobočku ve Švýcarsku a nabízet
telekomunikační služby na švýcarském trhu, a to i ze zahraničí.
Telekomunikační spoje
V roce 1998 vstoupily na trh pevné síť dvě nové firmy - Sunrise a Diax, později se jejich počet
zvýšil o třetí subjekt Orange, který v průběhu roku 2001 fúzoval s Diaxem pod názvem Orange. Nové
telekomunikační subjekty představují pro Swisscomu silný konkurenční tlak, v jehož důsledku byl
Swisscom nucen přijímat opatření k redukci nákladů. To se dotklo i snížení pracovních míst v roce 2005 o
600 pracovníků. V průběhu druhého pololetí se stal Swisscom velmi sledovaným objektem švýcarských
sdělovacích prostředků v souvislosti s rozhodnutím Spolkové rady (vlády) prodat její většinový podíl ve
26/62
Švýcarsko
Swisscomu a Swisscom tudíž privatizovat.V průběhu let 2006 až 2008 bylo vždy od záměru privatizovat
Swisscom upuštěno.
Pošta
Švýcarská pošta pracuje rychle a spolehlivě. Podobně jako v jiných vyspělých evropských zemích vlastní
pošty síť poštovních autobusů, které kombinují dodávky pošty s přepravou cestujících. Běžná listovní
zásilka v rámci Švýcarska stojí formou A Post 1,- CHF, B Post 0,80 CHF a zásilka do ČR pak přijde na
1,40CHF (A Post) a 1,30 CHF (B Post).
Energetika
Švýcarsko se může začít potýkat s výrazným nedostatkem elektřiny z vlastních zdrojů mezi léty 2012 až
2018. Záchrana se očekává dílem od dalšího rozvoje jaderné energetiky, proti jejímuž rozvoji brojí zvláště
levicové strany (Zelení a mírněji Sociálnědemokratická strana/SP), a dílem od přechodného řešení,
za nějž se považuje urychlené budování kombinovaných plynových elektráren. Strategie vlády klade
do popředí i třetí prvek energetické politiky, tj. efektivnější využívání energií díky zavádění úsporných
technologií.
Švýcarsko po dlouhou dobu více elektřiny vyváželo. Změna nastala v r. 2005, kdy poprvé převážil
import nad exportem. Pozvolna se tudíž rozvíjí diskuse o dvojí mezeře - nedostatku vlastních kapacit a
důrazu na vyšší hospodárnost. Švýcarsko je hrdé na to, že jeho produkce elektřiny nevykazuje prakticky
žádné emise CO2. Z 57% ji totiž obstarávají elektrárny vodní a ze 40% elektrárny jaderné. Pro srovnání
v EU připadá ve skladbě zdrojů pro výrobu elektřiny v průměru největší podíl na uhlí (25%) a na plyn
(21%). Jenže švýcarské jaderné elektrárny pomalu dosluhují. V nejstarších a menších - Beznau I a
II a Mühleberg - by provoz z důvodu stáří měl být ukončen kolem r. 2018, u dalších dvou větších a
modernějších - Leibstadt a Gösgen - se životnost odhaduje až do r. 2026. Jako krátkodobá záchrana se
nabízí import. Švýcarsko má s francouzským EdF uzavřeny dlouhodobé exkluzivní kontrakty na dovoz
zejména jaderné elektřiny, ale jejich “dlouhodobost“ vyprší kolem r. 2015. Švýcarsko si exkluzivitu
předplatilo investicemi do energetiky ve Francii, a to chápe jako spolehlivou pojistku pro zajištění
bezpečnosti dodávek.
Ve Švýcarsku není momentálně velký zájem na liberalizaci trhu. Vysvětlení lze najít ve srovnání
s Německem a s Rakouskem. To ukazuje, že z otevření trhu by mohly nejvíce profitovat střední a
menší švýcarské distribuční firmy, které dovedou nakoupit levnější zahraniční proud. Proto také
většina z takových distributorů nápor liberalizace v Německu přežila. Velkým švýcarským podnikům se
ceny za elektřinu v posledních 5 letech snížily v průměru mezi 20% až 30%, a to díky zavedení dílčí
konkurence na trhu dodavatelů jako přípravě na první pokus o liberalizaci domácího trhu v r. 2002.
Švýcarské domácnosti platí za elektřinu ceny srovnatelné s těmi u sousedů s liberalizovaným trhem,
malé a střední firmy dávají přednost bezpečnosti dodávek před potenciálně nižší cenou, která netvoří
významnou část jejich nákladů. Malé a střední podniky se navíc obávají ztrát způsobených potenciálními
výpadky proudu, zaviněnými nedostatečně zvládnutými pravidly pro přístup třetích stran neboli nových
subjektů do přenosových sítí. Obavy opírají o zkušenost z Německa po otevření tamního trhu. Švýcarský
harmonogram pro liberalizaci jeho trhu zahrnuje dva kroky - v r. 2008 uvolnění trhu pro velkoodběratele,
v r. 2013 pro malospotřebitele.
V energetickém průmyslu působí 1200 energetických zařízení, z nichž 75% jsou součástí
veřejného sektoru - 41% vlastní kantony, 32% obce a 2% železnice. Zbytek je soukromý sektor - banky,
průmysl a soukromé osoby. Z nich 200 se zabývá výrobou elektřiny, 20 vývozem a dovozem proudu, 300
firem má kombinovanou funkci výroba-rozvod-distribuce.Rozvod proudu se uskutečňuje prostřednictvím
šesti meziregionálních firem, čtyř firem městských a železnicí SBB:
- Aare-Tesin AG (ATEL) Olten - centrální Švýcarsko
- Nordostschweizerische Kraftwerke AG (NOK) Baden - severovýchod
- Elektrizitätsgesellschaft Laufenburg AG (EGL) Laufenburg - sever.
- BKW Energie AG (BKW) Bern, střední Svýcarsko
- Energie de lÓuest Suisse A.A. (EOS) Lausanne - západ
27/62
Švýcarsko
- Centralschweizerische Kraftwerke AG (CKW) Luzern
- Elektrizitätswerk der Stadt Zürich
- Industrielle Werke Basel
- Eletrizitätswerk Bern
- Servis industriels de Genéve
- Schweizerische Bundesbahn (SBB)
Pro výrobu tepla se používají podle získaných údajů jednotlivé energetické zdroje následujícím způsobem:
Kapalná paliva 60,4%, elektřina 21,7%, plyn 12,2%, uhlí 0,6%, dřevo 2,3%, dálkovody 1,6%,
průmyslové odpady 1,2%.
Na celkové spotřebě energie se podílejí jednotlivé sektory národního hospodářství následujícím
způsobem: doprava 33%, domácnosti 29%, živnosti, zemědělství a sektor služeb 20%, průmysl 18%.U
spotřeby elektrické energie jsou následující podíly: zpracovatelský průmysl 33,4%, domácnosti 30,4%,
služby 26,1%, doprava 8%, zemědělství 1,9%.
Jaderná energetika
Budoucnost jaderné energetiky je po japonských událostech čelným tématem i ve Švýcarsku.
Ve Švýcarsku je momentálně v provozu pět atomových elektráren ve čtyřech lokalitách:
Beznau I - v provozu od roku 1969, výkon 365 MW;
Beznau II - v provozu od roku 1971, výkon zhruba stejný;
Gösgen - v provozu od roku 1979, výkon 970 MW;
Leibstadt - v provozu od roku 1984, výkon 1165 MW;
Mühleberg - v provozu od roku 1972, výkon 355 MW.
(Pozn.: Kromě toho Švýcarsko disponuje třemi výzkumnými reaktory - v Institutu Paula Scherrera, na
technické univerzite v Lausanne a na univerzitě v Basileji)
Právě okolo záměru přikročit k výstavbě další JE, a sice Mühleberg II, se ve Švýcarsku počátkem roku
2011 rozhořela vášnivá debata, jež po japonských událostech nabrala ještě více na intenzitě. Specifikem
švýcarských poměrů, tj. systému přímé demokracie, je přitom skutečnost, že rozhodování o podobné
výstavbě musí být realizováno i v rovině kantonálního referenda. Poslední bernské kantonální referendum
se uskutečnilo 13.2.2011, tedy ještě před "Fukušimou"; zvítězili v něm těsnou většinou 51,2 % příznivci
výstavby; záležitostí se ovšem bude ještě zabývat spolkový parlament.
Další zvažovanou možností o zvýšení potenciálu švýcarské jaderné enegetiky byly plány společnosti Atel
na výstavbu JE Gösgen II (kanton Solothurn), proti nimž se ovšem zvedla vlna protestů v rakouském
Vorarlbergu a německém Bádensku-Württembersku (elektrárna by stála cca 20 km vzdušnou čarou od
jeho hranic). Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o neoficiální, předem prozrazené plány jmenované
společnosti, záležitost se nedostala do řádného projednání.
Diskuse o bezpečnosti JE a jejich další výstavbě je ve Švýcarsku po japonských událostech téma značně
choulostivé - tím spíše, že švýcarské JE kryjí 39 % spotřeby elektrické energie země, přičemž tato
spotřeba má stále stoupající tendenci. Pokud by mělo dojít k okamžitému odstavení všech švýcarských
JE, pokryly by alternativní zdroje, jež by byly neprodleně k dispozici, pouze 6 % ze zmíněných 39 % zbylé množství by bylo nutno vykrýt zahraničními dovozy, což by byl problém nejen pro státní rozpočet,
ale - z hlediska zahraniční závislosti - především problém pro švýcarskou národní náturu.
28/62
Švýcarsko
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Švýcarsko nepřijímá zahraniční pomoc. Naopak je štědrým poskytovatelem pomoci zemím rozvojovým,
ale i zemím transformujícím se. Rozvojová pomoc Švýcarska je kodifikována zákonem o rozvojové pomoci
z roku 1976.
Spolupráce s rozvojovými zeměmi je zaměřena především na tři hlavní cíle: potírání chudoby,
bezpečnostní problémy občanů v krizových oblastech a na globalizaci rozvojových potřeb. Švýcarskou
rozvojovou a humanitární pomoc koordinují dvě hlavní instituce: Ředitelství pro rozvoj a spolupráci
(DEZA) a Státní sekretariát pro hospodářství (seco). DEZA se ve svém programu podpory do roku
2012 soutřeďuje na 12 zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky, seco na 7 zemí v téže oblasti. Celkové výdaje
Švýcarska na rozvojovou pomoc v roce 2008 činily 2,23 mld. CHF čímž se mezi 22-ti dárcovskými
zeměmi OECD řadí na 12. místo.
V závěru roku 2008 byla za přítomnosti ministrů financí deseti "nových" přístupových zemí k EU
podepsána smlouva o poskytnutí finanční pomoci Švýcarska ke zmírnění hospodářskýcha sociálních
nerovností v rozšířené EU, tzv. příspěvek k rozšíření EU nebo též, švýcarskými medii nazýván, jako
kehezní miliarda. Ta předpokládá poskytnutí finančních prostředků v součtu ve výši až jedné miliardy
CHF těm zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Finance budou rodělovány do oblastí infrastruktury,
ochrany životního prostředí, bezpečnosti, místního rozvoje, podpory privátního podnikání a obchodu,
výzkumu a do oblasti zdravotnictví. Peníze budou přidělovány na základě předložených projektů, ketré
v průběhu roku 2009 předkládaly instituce a firmy dotčených zemí na posouzení do Švýcarska. Pomoc
je rozdělena na období pěti let a její výše závisí na počtu obyvatel dané země. Veškeré informace k
možnosti podání projektů v rámci této pomoci lze najít na stránkách Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz .
Bližší informace ke švýcarské rozvojové pomoci je možno naleznout na webových stránkách Ředitelství
pro rozvoj a spolupráci DEAZA www.deza.admin.ch , zvláště pak ve výročních zprávách (poslední zatím
dostupná je za rok 2008 a lze ji nejít na linku http://www.deza.admin.ch/de/Home/Dokumentation/
Jahresberichte_Taetigkeitsberichte
29/62
Švýcarsko
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Spolkové finance
Spolkový státní rozpočet zvládl globální finanční a hospodářskou krizi velice dobře. A to, na jednu stranu
díky skutečnostem, že byl hospodářský průlom ve Švýcarsku během globální recese méně převratný, a
na druhou stranu proto, že se vládě a Švýcarské národní bance podařilo účinným balíčkem opatření rychle
stabilizovat finanční systém a omezit finanční důsledky na státní rozpočet.
I přes rozsáhlý balíček opatření na odpružení silného franku byl v roce 2011 spolkový státní
rozpočet "Bundeshaushalt" překročen o 1,6 mld. Sfr. Schodek činil 600 mil. Sfr. Tento dobrý výsledek
je třeba na jednu stranu odvodit ze zvýšených příjmů - 1,8 mld. Sfr a na druhou stranu z nižších výdajů
- 700 mil. Sfr. Mimořádné výdaje zatížily rozpočet 2 mld. Sfr. Celkem tak činil finanční přebytek cca 200
mil. Sfr. Hrubý dluh spolku, který činil na konci r. 2011 110,5 mld. Sfr se oproti loňskému roku téměř
nezměnil.
Pro rok 2012 se očekává vyrovnaný rozpočet.
Výsledky státního hospodaření v mil. CHF
příjmy
2006
2007
2008
54 911
56 011
63 894
výdaje
49 962
50 285
56 598
saldo
-2 801
-1 656
7 296
2009
2011
60
949
64 200
58
228
62 300
2
721
1 900
Zdroj: Eidgenössisches Finanzdepartment EFD, únor 2012
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Výsledky švýcarského hospodaření vykázaly v r. 2009 přebytek na příjmové straně ve výši 2,7 mld.
CHF, tedy zhruba o 1,8 mld. CHF více, než předpokládal rozpočet. Oproti r. 2008 klesly příjmy cca o
4,6 %, což bylo zapřičiněno nižšími výběry daně z přidané hodnoty a daně z kapitálových výnosů, u
kterých se projevil hospodářský propad r. 2009 nejvýrazněji. Přímé výdaje vzrostly oproti r. 2008 o 2,9
%. Parlamentní návrh rozpočtu pro r. 2010 odsouhlasený 15. prosince 2009 předpokládá deficit 2 mld.
CHF.
Hodnoty vztahující se k saldu běžného účtu, rozpočtovému deficitu a celkovému veřejnému dluhu v letech
2004 - 2009 naleznete v následující tabulce:
Kategorie
30/62
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Švýcarsko
Růst HDP (%) 2,5
HDP v
438 801
reálných
číslech (v mil.
CHF)
HDP na
60 554
obyvatele (v
1
CHF)
Inflace (%)
0,8
Saldo bežného 13,5
účtu (% HDP)
Rozpočtový
-0,9
deficit (%
HDP)
Celk. veřejný 246 388
dluh (v mil.
CHF) celkem:
stát, kantony,
obce
Celk. veřejný
54,6
dluh (% HDP)
Nezamestnanost
3,9
(%)
2,6
450 395
3,6
466 746
3,6
483 574
1,8
492 180
-1,5
485 022
64 444
68 394
70 272
-
1,2
14,5
1,1
13,2
0,7
7,0
2,4
2
-0,5
-
0,3
1,9
2,1
0,9
-0,9
244 002
231 293
226 994
221 340
222 002
47,5
44,3
41,5
41,8
3,3
2,8
2,6
3,7
61 813
52,7
3,8
Zdroj: Švýcarský statistický úřad (BFS - Bundesamt für Statistik), www.seco.admin.ch
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
V porovnání s jinými evropskými zeměmi disponuje Švýcarsko nízkou státní zadlužeností (poměr dluhů
činí pod 40 %). V minulém desetiletí, v r. 2004, stoupla hrubá zadluženost Švýcarska nejdříve na 57,9 %
HDP, poté ale v r. 2010 opět klesla na 42,1%. Takového výsledku dosáhlo Švýcarsko m.j. díky tzv. dlužní
brzdě. Švýcarská konfederace v "úspěšných" letech spořila, nemusí jí tudíž nové zadlužení v době krize
činit tolik starostí jako v zemích, kde si již v dobách hospodářského rozkvětu žili nad poměry.
Přesto existuje důvod k opatrnosti: Miliardové úvěry už teď zatěžují Švýcarsko. Na každého švýcarského
občana, od kojence až po důchodce, připadá státní dluh více než 26 300,- Sfr. Velké množství peněz
daňových poplatníků spotřebují platby úvěrů, místo jejich použití na obnovování infrastruktury, či na
rozvoj výzkumu a vzdělání.
I když není Švýcarsko členem EU, přesto pociťuje následky evropské dlužní krize. K nejvíce diskutovaným
důsledkům patří silný frank stejně tak jako význam evropských zemí jako obchodní partner.
Ubývající důvěra v Euro vedla v r. 2010 k tomu, že tato evropská měna značně ztratila na hodnotě vůči
švýcarskému franku. V evropském prostoru to představuje pro švýcarské vývozní hospodářství silný
nárůst cen vyváženého zboží a tím mu hrozí ztráta konkurenceschopnosti. Na druhou stranu ovšem silný
frank švýcarským konzumentům poskytuje levnější výrobky z Evropy. Nejnovější statistiky pak ukazují,
že vývoz i přes silný frank lehce stoupl.
Zadlužená země je méně akceschopná, což je patrné především tehdy, kdy to začíná bolet, a sice v době
krize. Proto je nutné, aby Švýcarsko zůstalo u současné finanční politiky. Pokud by se toto nepodařilo,
bylo by příští krizí zasaženo podstatně hůře.
31/62
Švýcarsko
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Banky tvoří 13,4 % národního důchodu Švýcarska. Ve vztahu k zahraničí vytvářejí ročně aktivum
cca 20 mld. CHF. Na daních plyne z bankovního sektoru do spolkového rozpočtu ročně asi 8 mld.
CHF. Bankovnický sektor patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství a je založený na
dlouholetých tradicích. Lze ho rozdělit do následujících kategorií: Švýcarská národní banka, velké banky
(UBS, Credit Suisse Group), kantonální banky (nejsilnější je Zürcher Kantonalbank), regionální banky a
spořitelny, Reiffeisenbanky a výpůjční pokladny, ostatní banky, finanční společnosti, pobočky zahraničních
bank, soukromé banky, Ústředí zástavních listů a Banka zástavních listů, Ústřední banka Švýcarského
svazu Raiffeisenbank.
Pojišťovací společnosti se podílejí na HDP s 2,5 %, na zaměstnanosti 1,7 % a jejich příjmy z prémií
představují okolo 126 mld. CHF.
Velkobanky
Do této kategorie patří UBS - Union Bank of Switzerland a Credit Suisse. Je pro ně charakteristické
propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, disponují sítí poboček a
dceřinných společností v zahraničí.
V tuzemsku spočívá jejich činnost především ve spravování privátního majetku, úvěrovém a
hypotekárním obchodě.
Kantonální banky
Většina kantonálních bank byla založena již ve druhé polovině19. století. Jsou to banky, které byly zřízeny
zákonným kantonálním výnosem a za jejich závazky ručí kanton. Hlavním těžištěm práce jsou úspory a
hypotekární obchod. Jsou bankami univerzálními.
Regionální banky
Jejich činnost je obdobná jako u kantonálních bank. Mají jinou právní formu a zpravidla působí na
omezeném území. Jsou typické pro kantony Bern a Aarau.
Zápujční pokladny a Raiffeisenky
Vyskytují se především v zemědělských a poloměstských oblastech. Jsou družstevně organizovány, jde o
lokální instituce. Úložky přijímají i od nečlenů. Půjčky však poskytují zásadně jen členům a proti jistotám,
obvyklým v bankovním obchodě. Typickým kantonem pro tyto bankovní ústavy je kanton Waadt.
Ostatní banky
Zde jsou dvě kategorie bank: Banky ve švýcarských rukách a banky švýcarského práva v rukách
zahraničních.
Mezi banky švýcarské patří banky zabývající se burzovními operacemi, správou majetku, vydávající
pokladní obligace, zabývající se depozitními vklady, spotřebitelskými úvěry, drobnými půjčkami, které
nejsou kryty, nebo mají speciální krytí.
Banky švýcarského práva v zahraničních rukách jsou převážně ve styku se zahraniční klientelou, nebo s
mezinárodním bankovním obchodem. Mohou být založeny na základě povolení. To se vydává jen tehdy,
když obdobnou možnost má v příslušném státě švýcarský subjekt.
Finanční společnosti
Jde o společnosti podobné bankám, podléhající bankovnímu zákonu. Sem patří i holdingové společnosti
švýcarského velkoprůmyslu, které dávají tradičně přednost získání finančních prostředků emisemi
obligací, před bankovními zápůjčkami.
32/62
Švýcarsko
Filiálky zahraničních bank
Jde o pobočky, které právně i hospodářsky podléhají zahraniční mateřské bance.
V bilanci zpravidla dominuje mezibankovní obchod se zahraničím. Zahraniční banka může zřídit ve
Švýcarsku svou pobočku, pokud garantuje dlouhodobou solidní obchodní činnost a to jak v organizačním
a personálním, tak i finančním ohledu. Taková banka nepodléhá zákonným předpisům o rozdělení rizik a
vlastním kapitálu. Musí držet 10% svých aktiv ve Švýcarsku.
Privátní (rodinné) banky
Z historického pohledu jde o první banky ve Švýcarsku, které byly zakládány již v 18. století. Garance
vůči věřitelům představuje nejen majetek banky, ale i soukromý majetek bankéřů. Hlavní činností jsou
obchod s cennými papíry, správa majetku a emisní obchody.
Švýcarská národní banka - SNB
Byla zřízena spolkovým zákonem z roku 1905. Vlastní činnost zahájila 20.6. 1907. Je nezávislá na
spolkové radě Při důležitých rozhodnutích, které mají hospodářský, čistě monetární, nebo politický dopad,
se bankovní rada schází s vládou a problémy diskutuje. V měnových otázkách banka poskytuje rady
spolkovým úřadům.
Akcie jsou vlastněny více než z poloviny kantony, kantonálními bankami a veřejnoprávními institucemi.
Stát (spolek) akcie nevlastní.
Činnost banky je řízena spolkovým zákonem. Na základě tohoto zákona volí Spolková rada (vláda) 40
členů bankovní rady, členy direktoria, jmenuje ředitele, schvaluje výroční zprávy a závěrečné účty.
Ústředna zástavních listů a banka zástavních listů
Na základě spolkového zákona z roku 1930 a novelizací v letech 1967 a 1982 byly vytvořeny dva
instituty:
•
Pfandbriefzentrale der schweizerischen Kantonalbanken AG Zürich. Členy-vlastníky tohoto ústavu je
všech 25 kantonálních bank.
•
Pfandbriefbank schweizerischer Hypothekarinstitute AG Zúrich
Zástavní listy mohou vydávat pouze tyto dvě instituce.
Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank
Vystupuje jako samostatná banka a slouží jako žirocentrála pro Reiffeisenbanky sdružené ve Svazu.
O situaci ve švýcarském bankovnictví v roce 2005 popisuje podrobněji kapitola 4.6. (Službybankovnictví) této roční zprávy.
Pojišťovny
V roce 2009 bylo registrováno ve Švýcarsku 30 životních pojišťoven a 96 pojišťoven zabývajících se
škodnými událostmi.
Z důvodu značné nasycenosti trhu švýcarského pojišťovnictví pokračovala i v roce 2009 tendence
expandovat v této oblasti do zahraničí. V této souvislosti lze uvést, že jen 38 % pojistek švýcarských
pojišťoven má místní původ, ostatní jsou uzavřeny v zahraničí! Přitom u životních pojistek dvě třetiny
pocházejí ze Švýcarska, ostatní pojistky jsou v zahraničí uzavřeny ze 70 %. U některých typů pojistek je
však zahraniční podíl až 95 %.
33/62
Švýcarsko
5.5. Daňový systém
Daňové zatížení podniků je druhé nejnižší v rámci zemí OECD.
Daňový systém Švýcarska odráží politickou strukturu švýcarského státu. Základními stupni, kde se
vybírají daně jsou Spolek (Bund), Kantony (26 subjektů) a obce (Gemeinde - kolem 3000 subjektů.
Každý kanton má svůj samostatný daňový zákon. Sazby u jednotlivých daní se kanton od kantonu značně
liší.
Daň z příjmu představuje 8-15% podle kantonů, sociální a důchodové pojištění je 6,55% z hrubého
výdělku, základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240,- CHF, nezaměstnanecká
pojistka tvoří 2,5%z hrubého výdělku. Švýcarský daňový systém tvoří tři úrovně – federální, kantonální
a úroveň obcí. Kompetence federace na vybírání DPH a přímých spolkových daní končí a uvažuje
se o novém finančním uspořádání. Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké
administrativní zatížení firem. Federální daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně
právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé).
Základní daní na úrovni spolku pro právnické osoby je daň ze zisku, která u kapitálových společností
představuje 8,5% čistého zisku, u ostatních společností je sazba nižší. Příjmy fyzických osob a
personálních společností jsou zdaňované progresivní daní z příjmů s maximální sazbou 11,5%. Ke
spolkovým daním patří též zúčtovací daň, která se platí ve výši 35% z výnosů ze švýcarských cenných
papírů a z úroků z aktiv v bankách. Na úrovni spolku se též platí kolkové daně – emisní poplatky
(Stempelsteuer), které se platí při založení anebo zvýšení čisté hodnoty podílových práv ve formě akcií
domácích společností ve výši 1%. Na úrovni spolku dále platí firmy za realizovaný produkt a služby
daň z přidané hodnoty a spotřební daň. DPH je ve Švýcarsku zavedená od 1.1.1995, kdy nahradila
daň z obratu. Základní sazba činí 8 %, snížená sazba 2,4% se uplatňuje u předmětů denní potřeby a
v hoteliérství platí sazba 3,6%. Spotřební daně se vztahují na pivo, lihoviny, tabákové výrobky, výrobky
z minerálních olejů, auta, apod.
Na úrovni kantonů a obcí platí právnické osoby též daň ze zisku, u kapitálových společností od 2,7% do
4,5% u ostatních společností je sazba nižší. Příjmy fyzických osob jsou zdaňované různými progresivními
sazbami. Kromě toho platí právnické osoby daň z kapitálu, resp. z majetku. Další formy daní jsou
velmi individuální a závisí na politice příslušného kantonu či obce. Nejvýhodnější daňové podmínky pro
právnické i fyzické osoby poskytuje kanton Zug (daňovou politikou sleduje oživení průmyslové výroby do
kantonu).
Suverenita kantonů v oblasti daní je tak veliká, že při pohledu ze zahraničí je tato daňová suverenita
téměř na úrovni suverenity státu. Kanton si může stanovit takové daně které nejsou v rozporu se
spolkovou ústavou. V praxi to znamená, že některé daně se vybírají na úrovni spolku i kantonu. Okruh
daní, které mohou vypisovat obce je daný kantonálním zákonem. Značná část obecních daní se kryje s
daněmi kantonálními. Problematika daňových sazeb zejména v souvislosti s novými sazbami kantonu
Obwalden, která je předmětem kritiky ze strany Evropské unie, je podrobně popsána v kapitole 4.1.
Spolkové daně jsou v zásadě dvojího druhu: Daně příjmové a poplatky a daně spotřební.Mezi daně
příjmové patří daně z příjmů fyzických a právnických osob. Dále jsou zde daně z přírůstku majetku.Sem
patří daně z výher v loteriích, z úroků, dividend a určitých druhů pojistek. K příjmům daňového
charakteru se zde počítají kolkové poplatky (Stempelsteuer). Samostatnou zvláštní daní je náhrada za
nenastoupení povinné vojenské služby (Wehrpflichtersatz).
Daně spotřebního charakteru
•
DPH, daň z tabáku, z piva, alkoholických nápojů, minerálních olejů zvláštní daň na dovoz automobilů
a cla.
Z hlediska českého dovozce do Švýcarska je důležitá DPH (daň z přidané hodnoty), která byla zavedena
1. 1. 1995. Tehdy nahradila daň z obratu. Od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 platila pro zbož í a služby v
zásadě sazba 7,5 %. Od 1. 1. 2001 došlo ke změně na sazbu 7,6 %. K výjimkám se sníženou sazbou 2,3
34/62
Švýcarsko
% patří předměty denní potřeby, jako potraviny a nápoje, živé rostliny, noviny, časopisy apod. Odklon od
normální sazby DPH je i v hoteliérství, kde za ubytování se účtuje daň ve výši 3,5 %.
Daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, která se zaplatí za dodávku nebo službu. Ve Švýcarsku
mají za povinnost odvádět DPH firmy, fyzické a právnické osoby v případě, když jejich dodávky, výkon,
služby nebo vlastní spotřeba ve vnitrozemí a v zahraničí překročí ročně celkem 75 000,- CHF.
Spotřebitelské daně se platí při dovozu piva, jiných výrobků s obsahem alkoholu, tabákových výrobků,
výrobků z minerálních olejů a u aut. Od 1. 7. 1999 se u alkoholu vyrovnaly daňové rozdíly mezi domácí a
zahraniční produkcí - platí jednotná daň 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu.
U kantonálních a obecních daní platí, že řada daní je totožných, resp. o výnos daně se dělí kanton a obec.
Kantonální daně se dělí na daně z příjmu, majetku a další poplatky a na daně spotřební a daně související
s pobytem. Mezi daně z příjmu a majetku patří daně fyzických osob. Podkladem je daňové přiznání.
Ne ve všech, ale v řadě kantonů se přiznání pro kanton i pro obec vypisuje na jednom formuláři.U
fyzických osob je základním principem skutečnost, že daňovým poplatníkem je rodina, ne osoba. To
znamená manžel a manželka vyplňují jeden formulář a jejich příjmy jsou společným základem pro
výpočet daně. U cizinců, kteří nemají ve Švýcarsku povolení k pobytu, ale jen zde pracují, daň z příjmu
strhne z platu zaměstnavatel a zašle ji na daňový úřad (Quellensteuer).
•
Daň z hlavy nebo domácnosti (Kopf-,Personal- oder Haushaltungsteuer) není ve všech, ale ve většině
kantonů. Jde o přirážku k dani z příjmu.
•
Daň ze zisku a z kapitálu (Gewinn- und Kapitalsteuer) právnických osob. Liší kanton od kantonu. Platí
se daň ze zisku i základního kapitálu a rezerv. U daně z kapitálu jde o sazby v promile.
•
Daň dědická a darovací je typickou daní, která se vybírá jen na úrovni kantonu. Tyto daně jsou v
převážné části kantonů.
•
Daň z kapitálového zisku ( Kapitalgewinnsteuer) se platí ve většině kantonů při prodeji pozemků.
•
Daň v výher pokrývá nejen výhry v loterii, ale například i koňské dostihy. V některých kantonech je
daň vyměřována z výše výhry, jinde jde o paušál, který se vybírá formou poplatku za povolení podnik
uspořádat.
•
Domovní dan (Liegenschaftsteuer) je z principu daní, která by měla patřit obci. V řadě kantonů se
však výnos daně dělí mezi kanton a obec.
•
Daň z převodu pozemků (Handänderungsteuer) se platí při každém převodu pozemků. V některých
kantonech není daň, ale poplatek. Daň většinou platí nabyvatel pozemku. V řadě kantonů se výnos
dělí mezi kanton a obec. Sazba je mezi 1–3 % z kupní ceny.
•
Živnostenská daň se vybírá od fyzických a právnických osob, které podnikají. Vyňaty jsou
zemědělské podniky. Základy pro výpočet daně je počet zaměstnanců, obrat, nájemné. V každém
kantonu tomu je jinak.
Mezi daně spotřební a daně související s pobytem patří následující daně:
•
Daň z motorového vozidla. Z daně jsou vyjmuta vozidla ve vlastnictví Spolku, kantonů, obcí a
zahraničních zastupitelských úřadů. Základ daně se kanton od kantonu liší. Je jím buď výkon a obsah
válců nosnost nebo váha vozidla.
•
Daň ze psů
•
Daň ze psů se platí zpravidla na obcích. Liší se kanton od kantonu, ale i mezi jednotlivými obcemi.
Osvobozeny jsou některé kategorie - psy pro nevidomé, asistenční psi, záchranní psi apod.
•
Daň ze zábavních podniků (Vergnügungssteuer)
•
Daň ze zábavních podniků je v šestnácti kantonech jako kantonální, nebo obecní daň. Platí se
paušálem nebo z tržby prodaných vstupenek na podniky a události zábavního charakteru.
Kolky (Stempelsteuer)
Šest kantonů má i další daňové příjmy formou kolků, které se lepí na vyjmenované listiny. Platí zásada,
že kanton nesmí požadovat kolky na listiny, kde jsou již kolkové poplatky ve prospěch Spolku.
35/62
Švýcarsko
Poplatky za ubytování (Beherbergungsabgabe / Kurtaxe)
Ve většině kantonů se poplatky vybírají přes místní informační turistickou kancelář
Daň z vodních elektráren (Wasserwerksteuer). Čtyři kantony vyžadují od majitelů elektráren daň za profit
„ z využívání zdarma přírodního bohatství kantonu".
Podrobné informace o všech daňových sazbách je možné získat u Mezikantonální komise pro daňové
přiznání: Interkantonale Kommission für Steuererklärung, Eigerstrasse 65, 3003 Bern; tel.: 0041 31 322
71 48, fax: 0041 31 322 73 49. Komise vydává pravidelně novelizace k rozsáhlému souboru daňových
předpisů. Soubor se nazývá „Steuerinformationen“. Je členěný podle druhu daní a obsahuje několik set
stran.
36/62
Švýcarsko
6. Zahraniční obchod země
Zahraniční obchod Švýcarska v r. 2011: Silný frank oslabil export
Švýcarský zahraniční obchod v loňském roce značně ztratil na tempu růstu, a to vzhledem k negativnímu
vlivu silného franku a díky slábnoucímu světovému hospodářství.
V r. 2011 se objem vývozu zvýšil už o "pouhých" 2,1 %, tzn. na 197,6 mld. Sfr. (reálně: +8,1 %), což
činilo o 8 mld. Sfr méně, než v rekordním roce 2008. Začátek roku 2011 byl pro švýcarský vývozní
průmysl sice úspěšný (v 1. čtvrtletí 2011: +5,7 %), s každým dalším čtvrtletím však začal víc a
víc oslabovat. Ve 3. čtvrtletí vykázal dokonce - 0,9 %. Pozitivní je nicméně, že objem vývozu v
posledním čtvrtletí mohl onen zpětný trend zastavit a r. 2011 tak uzavřít výsledkem + 1,2 %. Kromě
onoho zpomalení růstu objemu švýcarského vývozu bylo v minulém roce dokonce nutné přistoupit i k
bolestivému snížení cen vyváženého zboží, a to až o 5,5 %.
Objem dovozu klesl v r. 2011 o 0,1 %, tzn. na 173,7 mld. Sfr. Pouze v 1. čtvrtletí 2011 byl zaznamenán
nárůst objemu dovozu o +6,8 %. Následně však došlo k prudkému poklesu. Ve 4. čtvrtletí 2011 ochabl
nejvíce (- 3,7 %). Ceny dovozního zboží klesly v r. 2011 v průměru o 2,0 %.
V obchodní bilanci byl nakonec vykázán rekordní čistý zisk 24 mld. Sfr.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Vývoj obchodní bilance Švýcarska v období 2004-2009
( mil. CHF, běžné ceny; ZO včetně započítání obchodu s drahými kovy a starožitnostmi )
Ukazatel
2004
2005
2006
152 756,5
162 991,1
185 216,1
157 544,5
5 446,7
2007
2008
2009
206 251,6
216 317,9
187 447
177 148,1
193 216,3
197 471,2
169 050
8 067,9
13 035,3
18 846,7
Vývoz
Dovoz
Obchodní
bilance
143 996,2
8 760,4
18 397
Zdroj: Vrchní celní ředitelství Švýcarska
Zhoršení mezinárodní hospodářské situace a celosvětová finanční krze vedly ke značnému oslabení i
švýcarského zahraničního obchodu. Začátek roku 2008 se vyvýjel poměrně slibně, avšak v jeho druhé
polovině a zejména jeho závěru došlo k velmi slabému růstu, event. stagnaci výkonů jak v průmaslu, tak
i sektoru služeb. Rok 2009 ja pak pro švýcarský zahraniční obchod hodnocen jako "annus horribilis", tedy
jako rok katastrofální. První i druhé čtvrtletí 2009 vykázalo klesající trendy u všech průmyslových odvětví,
které se dostaly do mínusových hodnot. Nejvíc se tento negativní trend projevil u exportně orientovaných
průmyslových odvětví, velkoobchodě a v bankovnictví.
37/62
Švýcarsko
Obrat zahraničního obchodu klesl v roce 2009 v meziričním srovnání reálně o 13,9 %, export o 13,2 %,
import o 14,4 %.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Švýcarsko profituje z rostoucí globalizace a stoupajícího objemu světového obchodu. Od roku 1990 do
konce roku 2008 vzrostl švýcarský export o 90% kdy jeho hodnota dosáhla 216 mld. CHF. Vdůsledku
hospodářské krize však došlo v 2009 k jeho propadu o 13,2%. Stagnaci zaznamenalo i pro export
nejdůležitější odvětví, t.j. chemický a farmaceutický průmysl, který se na švýcarském exportu podílí
38%. Jejich vývoj nepřesáhl míru roku 2008.
Poptávka po švýcarských výrobcích polevila v r. 2009 skoro všude. Silně klesající byl odbyt v zemích EU
( 14,9%), v celé Evropě (-15,6 %), z toho ve východní Evropě (-25,6 %) a v jihovýchodní Evropě (-21,0
%). Rovněž v Latinské Americe utrpěl švýcarský vývozní průmysl značné ztráty (-12,6 %). O něco lépe se
dařilo v Asii (-6,1 %) a v severní Americe (-8,0 %), avšak do Afriky se vývoz švýcarských výrobků zvedl
dokonce o 3,2 %. Je nutno též zdůraznit, že výrobky "Made in Switzerland" i navzdory krizi uspokojovaly
rostoucí poptávky v Japonsku (+8,4 %), Kanadě (+2,7 %) a Chile (+2,1 %). K těmto zemím se pak v
posledním čtvrtletí připojovaly další. Mezi nimi i takoví, pro Švýcarsko, významní obchodní partneři jako
např. Čína (+ 8,0 %), Španělsko (+8,7 %) anebo Rakousko (+5,6 %).
Nejdůležitějším obchodním partnerem je pro Švýcarsko jednoznačně Německo s podílem vzájemného
obchodu ve výši 19,7%. Za ním následuje Itálie již jen s 8,7% a Francie s 8,6%. Vysoký stupeň
hospodářské integrace do Evropy dokazuje podíl vývozu švýcarkého zboží do zemí EU, který činí 61%.
Mezi zámořskými partnery je pak nejvíce zahraničního obchodu realizováno s USA, 9,6%, s Čínou, 5,7%
a Japonskem, 3,3%. Pro srovnání je dobré zmínit, že podíl zahraničního obchodu s Čínou se od roku 1990
zdesetinásobil a švýcarský vývoz do zemí BRIC vzrostl z 5,2% na 9,6%.
Zahraniční obchod Švýcarska s evropskými zeměmi
Země Dovoz v mil. CHF
Vývoz v mil.
2005 2006 2007 2008 2009 +/2005 2006
%
Belgie 4`793.7
5`628.8
5`912.0
6`251.3
4762,6-23,822`932.5
Bulharsko
87.8 126.6 112.5 117.7 98,6 -16,21232.6
Dánsko1`064.5
1`088.0
1`135.9
1`101.0
1019,9-7,40 1`127.7
Německo
49`732.2
56`180.7
62`915.7
65`815.1
55004,4
-16,3831`691.8
Estonsko
36.4 58.1 71.4 31.2 38,7 24,15 70.1
Finsko 847.5 1`195.6
1`168.6
971.9 798,6 -17,84844.4
Francie15`804.4
17`706.4
18`328.6
18`651.5
15824,5
-15,1014`136.3
Řecko 250.0 315.9 226.0 183.5 228,9 24,68 1`156.7
Irsko 5`652.4
4`665.3
6`035.9
4`918.4
4257,7-13,44906.7
Itálie 16`530.1
18`704.6
20`845.0
21`566.4
18054,8
-16,6914`816.2
Lotyšsko
39.5 21.6 22.5 29.9 26,1 -12,76130.4
Litva 49.7 42.9 52.3 68.3 61,8 -9,48 108.0
Lucembursko
283.9 374.5 419.0 389.7 261,8 -32,82577.3
Malta 9.4
9.8
28.6 12.5 12,0 -4,37 73.3
Holandsko
7`551.5
8`322.4
8`831.5
9`021.9
7646,4-15,255`548.2
38/62
CHF
2007
2008
3`237.9
318.1
1`367.9
36`396.3
87.0
1`005.8
15`854.0
1`305.4
906.9
16`331.1
164.5
128.4
359.9
90.4
6`076.5
3`921.6
296.5
1`331.8
41`919.9
97.0
1`028.3
17`215.9
1`612.7
1`002.0
17`973.2
230.8
178.3
318.8
75.6
6`226.2
2009 +/%
4`187.3
3889,9-7,10
359.3 269,2 -25,06
1`357.4
1184,9-12,76
42`703.2
36055,3
-15,26
104.0 54,3 -47,49
1`092.8
918,9 -15,91
18`618.7
15673,1
-15,38
1`673.0
1448,3-13,43
847.8 627,7 -25,94
18`776.7
15810,1
-15,77
221.6 192,2 -13,26
156.9 88,4 -43,66
323.2 246,9 -23,58
133.1 196,2 47,33
6`331.4
5362,4-15,21
Švýcarsko
Rakousko
7`219.9
7`611.8
8`091.5
7`932.3
7214,5-8,82 5`169.1
Polsko 818.2 939.9 1`062.5
1`283.7
1119,1-12,821`419.5
Portugalsko
471.6 514.6 508.3 539.6 465,8 -13,1 924.8
Rumunsko
245.4 208.6 251.2 221.6 232,9 5,11 594.5
Švédsko
1`484.5
1`770.0
1`696.0
1`689.0
1324,2-21,591`605.8
Slovensko
337.3 438.1 585.8 442.7 385,1 -13,03339.3
Slovinsko
206.2 207.1 246.8 245.6 227,4 -7,42 309.2
3`980.4
4`062.6
4`142.7
3`916.4
3823,2-2,27 6`595.2
Španělsko
Česko 1`093.1
1`395.5
1`707.5
1`823.7
1707,0-5,86 1`276.4
Maďarsko
769.5 775.3 1`098.7
1`159.1
924,3 -20,26967.5
V.
6`951.0
6`942.8
8`047.1
7`234.6
6267,6-13,338`803.2
Británie
Cyprus3.5
10.0 10.5 8.4
4,9
-41,4267.1
EU
125`980.5
139`317.6
153`553.9
155`627.1
131792,8
-15,32101`596.6
Island 36.8 106.6 67.6 41.8 90,7 116,2560.5
Norsko301.0 343.2 407.3 336.1 264,3 -21,05598.1
EFTA 337.8 449.8 475.0 378.0 355,0 -5,77 658.6
Bělorusko
5.0
5.5
6.8
17.2 7,2
-58,2171.5
Rusko 1`023.1
1`873.0
1`550.7
1`053.1
696,4 -33,951`555.3
Ukrajina
47.2 100.7 119.3 144.0 60,6 -57,90289.7
Total 128`517.9
142`626.7
156`837.4
158`336.9
133809,9
-15,50107`656.5
eur.
5`847.9
1`740.9
994.2
821.3
1`768.5
405.4
352.6
6`972.7
6`315.7
2`165.9
1`088.1
731.7
1`901.2
543.8
398.5
7`574.1
6`063.1
5476,4-8,72
2`446.9
1819,1-25,65
1`083.9
1015,4-6,32
933.0 741,1 -20,59
1`895.2
1505,6-20,56
559.0 493,6 -11,69
440.1 325,9 -25,96
7`388.4
6526,9-11,65
1`449.9
1`007.0
8`954.3
1`823.0
1`209.5
10`529.1
1`853.5
1478,8-20,20
1`171.7
1000,4-14,62
11`145.4
9433,4-15,14
75.0
114`019.6
48.9
711.0
759.9
69.4
2`245.3
426.7
120`538.0
83.1
127`792.3
40.4
835.8
876.3
96.4
2`926.4
535.5
135`713.9
105.1 78,4 -25,43
131`971.9
111912,8
-14,97
32.4 23,5 -27,43
1`055.6
760,0 -28,00
1`088.0
783,6 -27,98
143.7 112,0 -22,31
3`180.3
2130,7-33,00
627.5 374,1 -40,39
140`355.7
117832,2
-15,83
Zdroj: swiss-impex, www.ezv.admin.ch
6.3. Komoditní struktura
Švýcrský dovoz podle druhu zboží
V roce 2009 byla zaznamenána u dovozu snad veškerých druhů zboží, až na jednu výjimku, negativní
čísla růstu. Nejvíce se snižovala poptávka po zdrojích kovu (-31,9 %) a energie (-31,7 %). Menší
úpadek zaznamenala oblast spotřebního zboží. Pro porovnání vysoká zůstala např. potřeba importovat
do Švýcarska potraviny a pochutiny ze zahraničí (-5,0 %). Vůbec největší nárůst (+1,1 %) zaznamenalo
odvětví přesné mechaniky, hodin a bižuterie (obzvláště spotřební zboží z vzácných kovů). V posledním
čtvrtletí roku 2009 se rovněž pozitivně zvýšil dovoz osobních automobilů a autodílů (+8,4 %).
Švýcarsko je zemí realizující diverzifikovanou obchodní výměnu. Z důvodu nedostatku surovin musí jejich
většinu dovážet, přičemž je vzápětí upravuje na kvalitní finální produkty, které následně exportuje.
Pro bližší ilustraci a současně pro případnou orientaci českých exportních záměrů se lze alespoň stručně
zmínit o nejvýznamnějších položkách švýcarského dovozu (švýcarský celní tarif v pořadí podle tříd
Harmonizovaného systému HS).
1. třída
V rámci 1. třídy se na dovozu do Švýcarska významně podílí maso a ryby s podílem 1,1 %.Na dovozy
masa platí celní kontingenty, přičemž množství přesahující přidělené kontingenty jsou zatíženy vysokým
dovozním clem. Lze očekávat, že tak jako i v jiných evropských zemí se poněkud sníží zájem o hovězí
maso v důsledku obav z nemoci BSE. Mléko a sýry domácí produkce bylo do roku 1999 chráněno před
zahraniční konkurencí formou vysokých subvencí, formou garancí odběru ohraničených množství státem
za pevné ceny a celní ochranou.
39/62
Švýcarsko
V důsledku tlaku WTO se v rámci programu Agrarpolitik se realizuje zemědělská reforma, která byla
dokončena v roce 2002. Ze strany švýcarských výrobců je možné očekávat snižování cen ve snaze
vyvinout konkurenční tlak na dovozy.
2. třída
Z druhé třídy dosahuje výraznějšího podílu dovoz zeleniny a ovoce (1,2%).
4. třída
Alkoholické a nealkoholické nápoje tvoří 1,2 % celkového objemu dovozu. Pivo pokrývá přes 80%
domácí potřeby a předpokládá se rostoucí tendence spotřeby. Pokud jde o víno, zřetelně převažuje
zájem o dovážené víno vzhledem k cenám, které v případě italských a francouzských tvrdě konkurují
cenám domácích vín. Lihoviny jsou od poloviny roku 1999 liberalizovány snížením vysokých monopolních
poplatků, přičemž zde platí jednotná daň pro domácí i zahraniční produkty ve výši 29 CHF na 1 litr
stoprocentního alkoholu. Dovoz minerálních nápojů stále roste, přestože je handicapován vysokými
dopravními náklady v poměru k ceně nápojů, proto jsou upřednostňovány dovozy z Itálie a Francie.
5. třída
Dovoz nerostných paliv a minerálních olejů dosáhl v roce 2005 přes 3% celkového dovozu i přes vysoké
zatížení dovozními cly.
6. třída
Z chemických výrobků byl zaznamenán značný objem dovozu organických chemických výrobků (5,1 %)
a farmaceutických produktů(4,3 %), přestože v této komoditě jednoznačně převládá švýcarský vývoz
nad dovozem. Zde je příznačné, že švýcarští chemičtí giganti jako např. Novartis, Roche a Clariant se
zbavují klasických chemických odvětví vystavených konkurenci zemí s nižšími mzdami a méně přísnou
legislativou. Na základě Švýcarskem schválené sektorové iniciativy WTO bylo osvobozeno od cla přes 600
dovážených farmaceutických produktů.
7. třída
V rámci této třídy dominuje dovoz plastů s podílem 3,6 %.Ve stejné třídě se již několik let objevuje s
podílem 0,8 % dovoz kaučuku.
9. třída
Přestože má Švýcarsko největší průměrné zásoby dřeva v Evropě, představoval dovoz dřeva a
jednoduchých dřevěných výrobků v roce 2005 přes 1,2% celkového dovozu. Vzhledem k vysokým
nákladům na těžbu domácího dřeva a jeho zpracování se zvyšuje zájem po levnějším dřevu z teritorií
východní Evropy.
10. třída
U komodity papír jde o dovoz zejména kartónu a lepenky (podíl 2,1 %) a výrobků polygrafického
průmyslu (podíl 1,5 %). Významně se zvyšuje zájem o dovoz novinového papíru.
11. třída
Zatímco domácí výroba textilu v roce 2009 s ohledem na vysoké výrobní náklady stagnovala, dovoz
textilních odvětví a dalších textilních výrobků představoval 4,5 % celkového dovozu.
12. třída
Dovoz obuvi v roce 2009 dosáhl 1 % z celkového dovozu a lze mluvit o určité stagnaci.S výraznějším
nárůstem dovozu obuvi v příštích letech se nepočítá.
13. třída
40/62
Švýcarsko
V rámci 13. třídy se v roce 2009 dováželo do Švýcarska nejvíce sklo s podílem 0,8 % na celkovém
dovozu. Převážnou část tvořily dovozy užitkového skla z Francie, nevýrazný zájem je o sklo broušené.
14. třída
Dovoz zlata a dalších zlatých šperků představoval podíl téměř 9 % na celkovém dovozu Švýcarska v
roce 2009. Podstatná část šperků je zpracovávána do zlatých prutů a následně se ziskem opětovně
exportována.
15. třída
Ze základních kovů zaznamenalo prvenství dovoz železa a oceli (podíl 3,8 %) a dovoz hliníku (podíl 1,4
%). V důsledku celkového rozmachu ekonomiky a realizovaných infrastrukturálních projektů bude po
dobu 20 let soustřeďován zájem především na ocelové konstrukce, trubky, profily a ocelový drát.
Pokud jde o hliník, v důsledku fúze švýcarského koncernu Alusuisse Lonza Group s kanadským Alcan a
francouzským Pechiney se toto seskupení stalo jedním z největších hliníkárenských gigantů na světě. Lze
předpokládat, že nový megasubjekt bude účinně konkurovat zahraničním dovozcům.
16. třída
Jde o nejvýznamnější dovozní třídu, kde např.dovoz strojírenských výrobků představoval 14 % celkového
dovozu v roce 2009. Dovozu dominovaly zejména počítače, průmyslové roboty, ledničky, čerpadla, výtahy
a polygrafické stroje. Z výrobků elektrotechnického průmyslu činil jejich podíl na celkovém dovozu přes 9
% a to zejména v položkách elektrické motory, generátory, transformátory, televizory, HiFi audio a video
technika a elektrické rozvaděče.
17. třída
Z motorových vozidel ve třídě 17 dominoval v roce 2009 dovoz osobních automobilů, autobusů,
motocyklů, jízdních kol a kolejových vozidel s podílem téměř 9 % na celkovém dovozu.
20. třída
V důsledku nepříznivého vývoje ekonomiky a s tím souvisejícího poklesu osobní spotřeby byl po
několika letech zaznamenán nižší zájem o nábytek a svítidla (podíl 2,5 %). Tento trend bude se vší
pravděpodobností pokračovat i v roce 2010.
Komoditní struktůra zahraničního obchodu Švýcarska podle SITC v mil. CHF
Celní skupina
0
1
2
3
4
5
6
41/62
název skupiny
celkem
potraviny, živá
zvířata
nápoje a tabák
surové
mat.,nepoživatelné
příbuzné
materiály
nerostná paliva
přírodní a
rostlinné oleje
chemikálie
tržní výrobky
dovoz
143 159,5
6 389,1
% z celku
100,0
4,6
vývoz
151 455,9
3 390,4
% z celku
100,0
2,2
1 769,2
2 759,9
1,3
2,1
780,6
1 515,2
0,5
0,9
9 085,5
242,6
4,9
0,1
574,4
26,8
0,3
0,1
26 260,3
23 584,3
23,1
16,9
49 165,2
18 805,1
32,3
12,7
Švýcarsko
7
stroje a
přepravní
zařízení
různé
průmyslové
výrobky
neroztříděné
8
9
43 485,0
31,2
38 512,7
25,9
28 414,3
15,2
35 199,2
22,9
1 169,3
0,6
3 083,7
2,2
Zdroj: Spolkové vrchní ředitelství cel
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
Švýcarské vnější hospodářské vztahy se z převážné části řídí sítí dvoustranných a mnohostranných
dohod. Do druhé světové války se Švýcarsko opíralo především o dvoustranná ujednání, po válce
byl položen důraz na ujednání mnohostranná. V sektoru zemědělství si Švýcarsko ponechalo svoji
autonomii.V průběhu let Švýcarsko vstoupilo do řady mezinárodních organizací, aby mohlo ovlivňovat
systematickou liberalizaci obchodu, odstraňovat vzájemné dovozní překážky a ulehčovat mezinárodní
výměnu zboží pomocí celních a obchodních dohod.
Je členem OECD. V roce 1966 se stalo členem GATT. Dnes je členem WTO. V rámci ESVO a na základě
uzavřené dohody o volném obchodu s ES zaujímá významné místo v evropské zóně volného obchodu.
Podílí se na všeobecném preferenčním systému ve prospěch rozvojových zemí.
Vývozní režim
Většinu zboží lze vyvážet bez omezení, pouze u několika málo kategorií výrobků existují následující
omezení, nebo kontrolní opatření:
•
Zákaz nebo omezení vývozu z důvodu zajištění vlastního zásobování, důvodů politických, vojenských
a podobně.
•
Vývozní cla na určité materiály, mající charakter surovin
•
Zákonné předpisy o kontrole exportního zboží u vybraných položek k ovlivnění standardu kvality
Dovozní režim
Dovozní politika Švýcarska je liberální. Převážná většina zboží se může dovážet bez zvláštního povolení.
Jen pro poměrně malou část výrobků je potřebné dovozní povolení, aby byla provedena následující
opatření:
Opatření k ochraně domácího zemědělství ve formě množstevních dovozních omezení
•
Dovozní kontingenty převážně globálního charakteru
•
Povinnost převzetí tuzemské výroby v určitém poměru k dovozu
•
Třífázový systém pro čerstvou zeleninu a ovoce regulující dovoz v závislosti na potřebách trhu
•
Celní přirážka brzdící dovoz po překročení kritické hranice pro odbyt vlastní výroby
•
Dovozní monopol na máslo a nejdůležitější krmivo
Opatření za účelem vykonávání státní kontroly
•
kontrola kvality (osivo, ovocné dřeviny a pod.)
•
kontrola z důvodu veřejného pořádku a bezpečnosti (válečný materiál, munice aj.)
•
kontrola k ochraně zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin
•
kontrola z kulturně politických důvodů (u hraných filmů)
•
kontrola z důvodů veřejné morálky (literatura, obrazy, filmy)
42/62
Švýcarsko
•
kontrola z důvodů hospodářského zásobování země (životně důležité zboží - oleje, antibiotika, cukr,
krmiva)
•
dovoz textilií (zamezení dovozů za mimořádně nízké ceny)
•
dovozy na základě dovozního osvědčení (v zájmu zamezení reexportu určitého zboží)
Celní režim a netarifní překážky obchodu
Celní režim je upraven jednak bilaterálními dohodami o volném obchodu, rovněž se zeměmi EU
platí Dohoda o volném obchodu, jakož i další smluvní dokumenty v rámci Bilaterálních dohod I mezi
Švýcarskem a EU. Mezi Českou republikou a Švýcarskem byla uzavřena Dohoda o zóně volného obchodu
ze dne 10. 6. 1992. Počínaje 1. 5. 2004 však tato smluvní úprava byla nahrazena smluvní úpravou ve
vztahu Švýcarsko - Česká republika jako člen EU.
Mezi netarifní překážky obchodu byl v obchodních vztazích Česká republika - Švýcarsko považován
švýcarský zákon ANAG z roku 1931 a k němu provádějící předpisy z roku 1988 a 1992. Tento zákon
rozděloval cizince do tří skupin, z hlediska jejich možnosti zaměstnávání. Česká republika bylo v nejméně
příznivé - poslední - třetí skupině.
To mělo za následek, že nebylo prakticky možné vyvážet služby, zajištěné českou pracovní silou, i když se
jednalo o služby související s českými výrobky. Změnu přinese vstup České republiky do EU (1.5.2004)
očekávaný vstup v platnost Dodatkového protokolu k Dohodě o volném pohybu osob mezi Švýcarskem
a Evropskou unií rozšířené o nových 10 členských zemí EU (včetně České republiky). V souladu s tímto
protokolem umožní Švýcarsko českým subjektům usilujícím o přístup na švýcarský trh práce jednak v
rámci zaměstnaneckého poměru, ale i samotného provádění služeb obsažené ve zmíněném dodatkovém
protokolu, které jsou stanoveny jako celek pro všech 10 nových členských zemí EU(limitujícím faktorem
jsou však množstevní kontingenty (viz podrobněji v kapitole 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a
místních sil).
Doklady vyžadované při dovozu
Obchodní faktury dvojmo musí obsahovat všechny náležitosti. Ověřování není předepsáno, žádá se podpis
faktur. Osvědčení o původu není sice všeobecně předepsáno, ale zejména při reexportech může být
požadováno. Konosamenty se nemusí ověřovat.
Při železničních zásilkách je třeba přiložit jeden mezinárodní nákladní list a dvakrát mezinárodní celní
přihlášku. U poštovních zásilek (do 20 kg) je třeba jedno mezinárodní návěští o zásilce, jedno ohlášení o
celním obsahu a jedna faktura.
Pokud proclení poštovních zásilek provádí příjemce, musí být na adrese a na celním prohlášení napsáno:
„Verzollung durch Empfänger in ...“
6.5. Ochrana domácího trhu
Švýcarsko jako člen WTO se musí důsledně řídit úmluvami, které při vstupu do této organizace
podepsalo. V praxi to znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Současně je však nutno
uvést, že švýcarský trh je trhem relativně uzavřeným. To platí zejména pro ty subjekty mimo EU, USA a
Japonska, které usilují o první vstup na švýcarský trh.
Zejména jde o montážní práce a následný servis, který byl firmám ze zemí střední a východní Evropy
až do 30. 4. 2004 prakticky zcela znemožněn. Přestože je ČR od 1. 5. 2004 členskou zemí EU, situace
se v otázce snadnějšího přístupu českých občanů na švýcarský trh práce prozatím nezměnila. Důvodem
je skutečnost, že pro občany osmi nových členských zemí EU (mimo Malty a Kypru) pltí ustanovení,
které upřednostňuje švýcarské uchazeče o práci před občany zmíněných zemí. Tento princip se nazývá
Inländervorrang a jeho uplatňování by mělo trvat až do konce roku 2011, kdy budou občané zmíněných
zemí postaveni na stejnou úroveň jako občané bývalé EU patnáctky.
Podrobné informace k možnosti výkonu práce ve Švýcarsku naleznete na webových stránkách Spolkového
úřadu pro migraci - Bundesamt für Migration www.bfm.admin.ch .
43/62
Švýcarsko
6.6. Zóny volného obchodu
Švýcarsko realizuje své vnější ekonomické vztahy na základě uzavřených smluvních dokumentů o zónách
volného obchodu s členskými zeměmi EU, resp. dohod o volném obchodu mezi Švýcarskem a Evropskou
unií, dále na základě bilaterálních dohod o volném obchodu a v neposlední řadě dohod o volném obchodu
v rámci svého členství v ESVO. Podle statistických údajů uzavřelo Švýcarsko jako člen ESVO již 20
dohod o volném obchodu, které upravují jeho zahraniční obchod ve každoroční výši 14 miliard Euro. S
rozšířením EU od 1. 4. 2004 však řada stávajících dohod o volném obchodu jako např. ČR - Švýcarsko
(ESVO) přešla do režimu dohod mezi Švýcarskem a EU.
V souladu s podpisem nové „Vadúzské konvence“, která má v budoucnu podstatně vylepšit rámcové
podmínky vzájemného obchodu cestou dalšího odstraňování technických překážek obchodu uzavřelo
Švýcarsko v posledních letech Dohodu o volném obchodu se Singapurem, Chile, Nigérií, Kanadou,
Libanonem, Egyptem, Tunisem, Bulharskem, Chorvatskem, Macedonií, Rumunskem, Tureckem, Izraelem,
Jordánskem, Marokem, Jižní Koreou a se členy Jihoafrické celní unie (Jižní Afrikou, Botswanou, Lesothem,
Namibií a Svahilskem). V průběhu roku 2005 sondovala švýcarská strana zahájení expertních jednání o
Dohodu o volném obchodu s USA.
Jednání pokračovala i koncem ledna 2006 na okraji Světového ekonomického fóra v Davosu.
Místo dohody o volném obchodu se obě strany dohodly na vytvoření švýcarsko-amerického Obchodního
a kooperačního fóra s tím, že se budou dále zkoumat možnost uzavření bilaterálních smluv na jednotlivé
oblasti vzájemného zájmu. Pro nejbližší období je tak otázka možného uzavření dohody o volném
obchodu mezi Švýcarskem a USA uzavřena.
44/62
Švýcarsko
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1. Smluvní základna
Smluvní základnu tvoří 27 mezistátních dohod, z toho v oblasti hospodářských a obchodních vztahů jsou
aktuální tyto smlouvy:
•
Smlouva mezi ČSSR a Švýcarskem o ochraně údajů, o původu, označení původu a jiných
zeměpisných označeních (Bern, 16. 11. 1973)
•
Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o
rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou
spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17.
prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót (Praha , 06.02.1980)
•
Dohoda mezi ČSFR a Švýcarskem o podpoře a vzájemné ochraně investic (Bern, 5. 10. 1990)
•
Dohoda mezi vládou ČSFR a Švýcarskem o půjčce ve výši 40 milionů USD(Praha, 18. 11. 1991)
•
Smlouva mezi ČR a Švýcarskem o sociálním zabezpečení (Bern, 10. 6. 1996)
•
Smlouva mezi ČR a Švýcarskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku (23.
10. 1996)
•
Smlouva mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o pravidelných leteckých linkách
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka 1993 - 2012
V česko-švýcarské obchodní relaci lze dobře hodnotit oboustranně vyspělou komoditní strukturu, na
straně českého vývozu tvoří více než 53 % zboží s vyšším stupněm zpracování (strojírenské výrobky,
osobní automobily Škoda).
Bilance vzájemné obchodní výměny
Kč
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
45/62
Vývoz
poř.
Index
4 959 15.
733
6 288 13.
756
7 483 13.
782
7 152 13.
453
8 685 13.
199
10 515 14.
858
12 348 14.
319
14 933 14.
070
17 478 14.
470
19 610 13.
387
Kč
126,8
119,0
95,6
121,4
121,1
117,4
120,9
117,0
112,2
Dovoz
poř.
Index
9 317 11.
681
10 408 11.
850
12 862 11.
155
13 551 12.
230
14 291 13.
790
16 553 13.
849
17 517 14.
010
19 267 17.
022
21 896 16.
693
20 847 16.
644
Kč
111,7
123,6
105,4
105,5
115,8
105,8
110,0
113,6
95,2
Obrat
poř.
Index
14 277 11.
414
16 697 12.
606
20 345 12.
937
20 703 12.
683
22 976 13.
989
27 069 13.
707
29 865 14.
329
34 200 15.
092
39 375 15.
163
40 458 15.
031
Saldo
Kč
117,0
121,8
101,8
111,0
117,8
110,3
114,5
115,1
102,8
5 378
373
0
-5 378
373
-6 398
777
-5 606
591
-6 037
991
-5 168
691
-4 333
952
-4 418
223
-1 237
257
Švýcarsko
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2011/IVIII
2012/IVIII
EUR
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
19 641 13.
845
21 288 14.
996
23 541 15.
928
29 585 15.
464
35 480 15.
895
35 547 15.
672
34 249 14.
685
41 812 14.
153
48 570 14.
259
31 890 14.
027
33 175 14.
275
Vývoz
poř.
Index
145 425 15.
184 632 13.
218 148 13.
210 335 13.
242 597 13.
290 782 14.
334 806 14.
419 350 14.
512 821 14.
100,2
108,4
110,6
125,7
119,9
100,2
96,3
122,1
116,2
104,0
EUR
127,0
118,2
96,4
115,3
119,9
115,1
125,3
122,3
23 121 16.
758
26 836 16.
590
28 040 17.
172
28 281 16.
566
27 261 17.
420
26 260 17.
766
23 632 17.
381
25 655 18.
915
28 457 18.
808
18 544 18.
571
18 762 19.
567
Dovoz
poř.
Index
273 206 11.
305 594 11.
374 924 11.
398 507 12.
399 201 13.
457 744 13.
474 947 14.
541 056 17.
642 452 16.
110,9
116,1
104,5
100,9
96,4
96,3
90,0
108,6
110,9
101,2
EUR
111,9
122,7
106,3
100,2
114,7
103,8
113,9
118,7
2002
636 453 13.
124,1
676 608 16.
105,3
2003
616 815 13.
96,9
726 095 16.
107,3
2004
667 283 14.
108,2
841 167 16.
115,8
2005
790 422 15.
118,5
941 451 17.
111,9
2006
1 043 15.
837
1 278 15.
038
1 425 15.
213
1 295 14.
129
1 653 14.
308
1 975 14.
525
1 297 14.
081
132,1
997 832 16.
106,0
122,4
981 969 17.
98,4
111,5
1 052 17.
873
893 643 17.
107,2
1 014 18.
469
1 157 18.
480
754 274 18.
113,5
2007
2008
2009
2010
2011
2011/IVIII
46/62
90,9
127,7
119,5
-
84,9
114,1
-
42 763 15.
603
48 125 16.
586
51 582 17.
100
57 867 17.
030
62 742 17.
315
61 808 17.
438
57 882 16.
066
67 468 16.
068
77 028 15.
067
50 434 15.
598
51 937 15.
842
Obrat
poř.
Index
418 631 11.
490 226 12.
593 072 12.
608 842 12.
641 798 13.
748 526 13.
809 753 14.
960 406 15.
1 155 15.
273
1 313 15.
061
1 342 15.
910
1 508 16.
450
1 731 17.
873
2 041 17.
669
2 260 17.
007
2 478 17.
086
2 188 16.
772
2 667 16.
777
3 133 15.
005
2 051 15.
355
105,7
112,5
107,2
112,2
108,4
98,5
93,6
116,6
114,2
103,0
-3 479
913
-5 547
594
-4 498
244
1 303
898
8 219
475
9 286
906
10 617
304
16 156
238
20 112
451
13 345
456
14 412
708
v tis.
Saldo
EUR
117,1
121,0
102,7
105,4
116,6
108,2
118,6
120,3
-127
-120
-156
-188
-156
-166
-140
-121
-129
781
962
776
172
604
962
141
706
631
113,7
-40 155
102,3
-109 280
112,3
-173 884
114,8
-151 029
117,9
46 005
110,7
296 069
109,6
372 340
88,3
401 486
121,9
638 839
117,4
818 045
-
542 807
Švýcarsko
2012/IVIII
1 317 14.
473
101,6
745 108 19.
98,8
2 062 15.
581
100,5
572 365
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Škála zboží, které si Česká republika vyměňuje se Švýcarskem, je velice široká a zasahuje prakticky
do všech výrobních odvětví. Často je stejný výrobek předmětem vývozu i dovozu - rozdíl je v kvalitě a
provedení. Níže uvedená tabulka předkládá k bližší informaci strukturovaný přehled jednotlivých skupin
realizovaného zboží jak hodnotově, tak i procentuálně mezi oběma zeměmi v roce 2009.
celnískupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
název skupiny
celkem
potraviny,a živá
zvířata
nápoje a tabák
surové
mat.,nepoživatelné
s výjimkou paliv
nerostná
paliva, mazadla
a příbuzné
materiály
přírodní a
rostlinné oleje
chemikálie
a příbuzné
výrobky
tržní výrobky
tříděné podle
materiálu
stroje a
přepravní
zařízení
různé
průmyslové
výrobky
neroztříděné
dovoz do CZ
v tis. Kč
27 962 886
390 463
% z celku
100,0
1,39
vývoz z CZ
v tis. Kč
23 331 838
231 354
% z celku
19 107
295 802
0,07
1,06
26 167
261 487
0,12
1,14
36 682
0,17
195 765
0,86
715
0,01
-
0,00
9 526 720
34,11
2 055 318
8,53
4 978 555
17,73
4 429 998
18,89
8 929 687
31,93
12 768 474
54,73
3 764 166
13,46
3 337 560
14,30
20 988
0,07
25 715
0,257
100,0
1,16
Zdroj: Český statistický úřad
Z přehledu vyplývá, že rozhodující komodity a položky v českém vývozu do Švýcarska v roce 2009
byly stroje a přepravní zařízení (54,73 %), tj. meziroční růst o 2,1 %, z toho osobní automobily (9,3
%), textilní a kožedělné stroje, stroje a zařízení k výrobě energie, digitální systémy na zpracování dat,
zařízení na aut. zpracování dat, zařízení k telekomunikacím, kancelářské stroje, kovozpracující stroje,
kuličková ložiska, elektrické stroje, tržní výrobky tříděné podle materiálu (18,89 %) tj. meziroční pokles
o 0,3 %, z toho kovové výrobky, neželezné kovy, výrobky ze železa, různé konstrukce, pneumatiky,
papír a lepenka, různé průmyslové výrobky (14,30 %) tj. meziroční pokles o 2,5 % , z toho odborné
vědecké přístroje, oděvní výrobky a doplňky, nábytek, dětské hračky a dětské kočárky, chemikálie (8,53
%) tj. meziroční růst o 1,1 %, z toho organické chemikálie a karbonové kyseliny a potraviny (1,16 %) tj.
meziroční pokles o 0,2 %.
Nejvýznamnější položky českého dovozu ze Švýcarska v roce 2009 představovaly chemikálie (34,11 %)
tj. meziroční růst o 4,21 %, z toho zejména farmaceutické výrobky a léčiva, výrobky organické chemie
47/62
Švýcarsko
barviva, pigmenty, silice, plasty a výrobky z nich, dále stroje a přepravní zařízení (31,93 %) tj. meziroční
pokles o 1,92 %, zejména kovozpracující stroje, obráběcí a kovoobráběcí stroje, kancelářské stroje a
zařízení ke zpracování dat, elektrické spínací přístroje, elektrické zařízení a přístroje, tiskařské stroje,
tržní výrobky tříděné podle materiálu (17,73 %) tj. meziroční pokles o 0,80 %, z toho oděvní výrobky,
papír, lepenka, textilní příze a tkaniny bavlněné, různé průmyslové výrobky (13,46 %) tj. meziroční růst
o 0,61 %, z toho kovové výrobky, odborné vědecké a řídící přístroje, ortopedické přístroje a pomůcky,
výrobky přesného (hodinářského) průmyslu, šperky a zlatnické výrobky.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Pokud jde o perspektivní odvětví, vyplývají z oboustranného vývoje české a švýcarské ekonomiky.
Jedná se tedy o výrobky z oblasti chemického a farmaceutického průmyslu, přesného strojírenství,
kovoobrábění a obecně díly pro automobilový průmysl. Nově je možno přiřadit i výrobky aplikovaného
výzkumu z oblasti "life sciences", tedy biotechnologií, nanotechnologií, software.
Z pohledu zahraničního obchodu, resp. potenciálního dodavatele do Švýcarska je nezbytné opětovně
zdůraznit, že místní trh je jedním z nejnáročnějších v Evropě. Trh je téměř zcela obsazen a na trhu
je prakticky většina komodit. Umístění na trhu je více než obtížné, navíc vzhledem k daním je možné
očekávat ziskovou marži ve výši kolem 5 %. Švýcarský partner automaticky očekává, že zboží z ČR bude
levnější. Cena je proto důležitá. Neméně důležitá je však i spolehlivost dodávek, zejména dodržování
harmonogramu a termínů dodávek.
Řetězce, obchodní domy a další odběratelé se v rámci maximální racionalizace a snížení distribučních
nákladů snaží přesunout náklady na skladování na výrobce. Do distribučních kanálů je často možné se
dostat jen tehdy, když určitá tradiční a spolehlivá firma z řetězce vypadne. Průnik na trh se neobejde
bez osobního kontaktu. ZÚ Bern proto doporučuje jako jednu z možností seznámení se se švýcarským
trhem, resp. švýcarskými firmami návštěvy veletrhů a výstav konaných ve Švýcarsku ať již formou pouhé
návštěvy nebo dokonce aktivní účastí (vystavovatel). Korespondenční kontakt by měl být co nejdříve
doplněn osobním kontaktem.
Perspektivní položky exportu z České republiky do Švýcarska je možno konkrétněji odvodit též z kapitoly
6.3. Komoditní struktura švýcarského dovozu.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
Na území Švýcarska není registrován žádný česko - švýcarský společný podnik (joint-ventures). Českošvýcarské obchodní vztahy jsou však bezpochyby kladně ovlivněny řadou švýcarských firem, které
zainvestovaly do českého průmyslu, resp. přeložily výrobu s následným dovozem do Švýcarska.
Až na několik výjimek se české, resp. česko-švýcarské firmy aktivněji nehlásí k zastupitelskému úřadu. Je
proto nezbytné, aby tato aktivita (jde zejména o zajímavé zdroje informací) byla vyvíjena z české strany.
Firmy, které jsou aktivní v česko-švýcarském obchodě:
48/62
Švýcarsko
AGENTUR PAZDERA, Kreuzplatz 20, 8008 Zürich
Kontaktní osoba: Hubert Pazdera
Tel.: 0041 44 933 07 33,
Fax: 0041 44 932 52 03,
Poradenství a služby v následujících oblastech: správa majetku, nákup a prodej nemovitosti, finančnictví,
pojišťovnictví, právní poradenství, služby podnikatelům, vedení účetnictví, obstarávání závětí a
pozůstalostí, odborné překlady.
Merkuria Handels AG, Libellenweg 7, Postrach 2178, 8600 Dübendorf 2
Kontaktní osoba: Zdeněk Muzikář,
tel.: 0041 44 822 39 88,
fax: 0041 1 822 39 88,
Firma se zabývá především vývozem českého zboží - kuchyňské potřeby, domácí dílna. Významným
partnerem je i hodinářský průmysl, dodávky plastikových dílů
49/62
Švýcarsko
Novavitrum GmbH, Rebenstrasse 25, 8913 Ottenbach,
Jednatel: Peter Scherer,
tel.: 00041 44 776 21 76,
fax: 0041 1 776 21 77,
email: [email protected]
Firma se zabývá vývozem českého skla. Pan Scherrer je odborník na české sklo. Jde o jeho soukromou
firmu, kterou založil poté, co Skloexport zkrachoval a tím zanikly i jeho zahraniční dceřiné společnosti,
kde byl pan Scherrer zaměstnán.
Krupicka Handel Budweiser Budvar Import , Lindenstr. 20, Postfach 568, 8302 Kloten
Kontaktní osoba: Jaroslav Krupička
tel.: 0041 44 813 04 30,
fax: 0041 44 813 25 33,
Firma dodává na švýcarský trh budějovický Budvar.
AMAG RETAIL, Aarauerstr. 22
Kontaktní osoba: pan Markus Kohler,
T: 0041 56 463 92 92
F: 0041 56 463 95 28
50/62
Švýcarsko
generální importér vozů Škoda
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
V souvislosti s prudce se rozvíjejícími informačními technologiemi se mění struktura došlých poptávek
švýcarských subjektů po českém zboží, službách a výrobní kooperaci. Obecně lze říci, že kdo umí
důsledně využívat elektronická media, nemusí být ve věci poptávek již odkázán pouze na zastupitelský
úřad. Zatímco ještě před několika lety oslovovaly ZÚ Bern i velké švýcarské firmy, rok 2009 opět potvrdil
skutečnost, že v současné době díky novým databázím si většina velkých švýcarských podnikatelských
subjektů již v těchto databázích dovede příslušného partnera vyhledat. Je přitom nesporné, že v
posledních letech se v oblasti informačních technologií stále více a více uplatňuje internet.
Stále se však na ZÚ obracejí malé a středně velké švýcarské firmy ať s již žádostmi informativního
charakteru nebo s přímo s požadavky na pomoc ve vyhledání vhodného českého partnera. Zatímco v roce
2008 registroval ZÚ Bern 64 dotazů, v roce 2009 zodpověděl 112 dotazů.
Mezi poptávkami se v roce 2009 koncentroval zájem o kontakt na české výrobce z oblasti kovoobrábění,
výroby ocelových konstrukcí, skla, papírenských výrobků, zemědělských strojů a různé kooperační
procesy. Stejně početné jako poptávky po zakázkové výrobě jsou však i poptávky po možnostech odbytu
švýcarských výrobků v ČR.
Velký počet dotazů českých firem se vztahuje k problematice vysílání vlastních zaměstnanců na
krátkodobé pracovní pobyta ve Švýcarsku, jako např. montáž dodávaných zařízení a jejich garanční
servis, krátkodobé pobyty českých stavebních pracovníků, apod. Tuto problematiku řeší samostatně
kapitola 7.9.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Informace ke švýcarské rozvojové pomoci je možno naleznout na webových stránkách Ředitelství pro
rozvoj a spolupráci DEAZA www.deza.admin.ch, zvláště pak ve výročních zprávách a lze ji nejít na linku
http://www.deza.admin.ch/de/Home/Dokumentation/Jahresberichte_Taetigkeitsberichte
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Díky skutečnosti, že Česká republika není přímým sousedem Švýcarska, nedochází v rámci obchodní
výměny k přímému prodeji českých služeb ve Švýcarsku, tak jak je tomu např. v příhraničních oblastech
zemí bezprostředně sousedících. Jedninou skupinou služeb se tedy může jevit osobní přeprava, a to
letecká a autobusová. Zvláště u autobusové dopravy dochází totiž k poskytování dopravních služeb v
rámci tzv. kabotáže, t.j. když zahraniční firma nabízí své služby na území jiné země, např. autobusová
linka Praha - Ženeva přibere pasažéra až na území Švýcarska. Rozsah takto poskytovaných služeb je tak
zanedbatelný, že takováto situace nikdy nebyla mezi oběma zeměmi diskutována.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
a) Občané České republiky mají právo pobývat krátkodobě i dlouhodobě ve Švýcarské konfederaci.
Tento fakt vyplývá z členství ČR v Evropské unii, pobyt však podléhá schválovacímu řízení ze strany
švýcarských orgánů státní správy. Od 1. května 2011 se mohou pracovní síly ze zemí EU-8 (týká
se i České republiky) 3 měsíce pohybovat a pracovat na území Švýcarska bez povolení. Vzniká
pouze ohlašovací povinnost u příslušných orgánů. Trvá-li výdělečná činnost déle než 3 měsíce, je třeba u
obecního úřadu v místě bydliště zažádat o povolení k pobytu. Od 1. května 2011 dále platí nové nařízení
Spolkového úřadu pro migraci týkající se uplynutí přechodného období uplatňovaného vůči občanům
zemí EU-8. Ve švýcarské relaci to znamená, že na občany zemí EU-8 se již při výkonu nesamostatné
51/62
Švýcarsko
výdělečné činnosti nebudou při vstupu na švýcarský pracovní trh vztahovat národní omezení, která
byla až do 30.4.2011 vůči nim uplatňována. Jedna se především o kontingenty na pracovní pozice pro
jednotlivé kantony (v praxi to znamenalo, že místní kantonální úřad vystavil pro konkrétní pracovní
zařazení pouze určitý počet pracovních povolení - vystavený počet povolení se však kanton od kantonu
lišil), dále přednost pro švýcarské občany při obsazování volného pracovního místa, tzv. "Inländervorrang"
a kontrola platových a pracovních podmínek. Dále došlo ke zrušení hraničních omezení týkajících se
výkonu pracovní činnosti ve čtyřech specifických oblastech služeb. Jakmile se uchazeč o práci prokáže
platnou pracovní smlouvou, udělí příslušný kantonální úřad pracovní a pobytové povolení.
POZOR: Švýcarsko uplatnilo tzv. "Ventilklausel".
Veškeré informace k možnosti pobytu a práce ve Švýcarsku naleznete na webových stránkách Spolkového
úřadu pro migraci (Bundesamt für Migration) www.bfm.admin.ch
České velvyslanectví v Bernu nezprostředkovává žádná pracovní místa ani neeviduje informace o
pracovních příležitostech.
b) Znovuzavedení kvót pro udílení pobytových povolení pro občany EU 8 "Ventilklausel".
Na svém zasedání ze dne 19. dubna 2012 rozhodla švýcarská Spolková rada o jednostranném
znovuzavedení kvót při udílení pobytových povolení občanů ze zemí EU 8 (Česká republika, Slovenská
republika, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko). K zavedení kvartálních kvót došlo od
1. května 2012.
Jedná se o švýcarský právní výklad Dohody o volném pohybu osob, který se liší od výkladu Evropské
komise.
Švýcarská strana hodlá vyhodnotit své opatření koncem dubna roku 2013 kdy dojde buď ke zrušení
znovuzavedených kvót, nebo k jejich aplikaci do konce dubna 2014. Poté již není právně možné v rámci
Dohody o volném pohybu osob kvóty používat.
Dle sdělení švýcarských partnerů na diplomatické úrovni jde o pouhou součást uceleného balíčku
opatření, které by měly usměrňovat migraci a usnadňovat integraci cizinců ve Švýcarsku.
Pro občany ČR pobývajících ve Švýcarské konfederaci se rozhodnutí aplikuje:
1/ Rozhodnutí se týká výhradně pobytových povolení typu „B“.
2/ Držitelů povolení typu „C“ nebo „L“ se kontingentizace netýká.
3/ Platná povolení typu „B“ svou platnost (5 let) nepozbývají.
4/ Kvóty se rovněž netýkají pobytových povolení „B“ za jiným než pracovním účelem (kupř. sloučení
rodiny, studium atd.)
5/ Kvóty se týkají výhradně nových povolení typu „B“, které vznikají na základě nových pracovních smluv.
Na prodloužení již existujících povolení typu „B“ za účelem pracovním se kvóty rovněž nevztahují.
6/ Kvóty budou řízeny centrálně a kvartálně podle principu „kdo první přijde, dostane povolení do
vyčerpání kontingentu“. Na jeden kvartál připadne cca 2 200 pobytových povolení pro všechny občany
zemí EU 8)
Doporučujeme jednotlivým občanům, aby se s případnými dotazy v návaznosti na svou aktuální životní
situaci obraceli na ten švýcarský migrační úřad, který jim udělil aktuální pobytové povolení.
Přehled kantonálních migračních úřadů (http://www.bfm.admin.ch/content/bfm/de/home/die_oe/
kontakt/kantonale_behoerden/adressen_kantone_und.html
52/62
Švýcarsko
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Prosadit se na švýcarském trhu bez svých obchodních zástupců je velmi obtížné.
Na základě informací Obchodní komory Švýcarsko - Česká republika je v ČR etablováno cca 250
švýcarských obchodních zastoupení.
Většina spotřebního zboží se ve Švýcarsku prodává v obchodních řetězcích. Ty mají zpravidla svoje
nákupní organizace. Například nákupy pro řetězec Bauhaus provádí firma BAHAG AG.Kontakt:BAHAG,
Saeget Str. 5, CH-3123 Belp/Bern, tel.0041 31 818 11 90, fax:0041 31 818 1199
Pro české zájemce o oblast maloobchodu lze upozornit na podrobný přehled o švýcarském maloobchodě
je v knize Detailhandelsführer Schweiz (385 stran A5, 260 CHF). Jsou zde přehledy a kontakty na
obchodní domy, obchodní řetězce. V knize je i řada praktických návodů, informace o celních formalitách,
hraničních přechodech, celních skladech a pod. Knihu lze zakoupit na adrese:
Handelskammer Deutschland - Schweiz
Tödistr. 60
CH-8002 Zürich
tel.:0041 1 283 61 61
fax:0041 1 283 61 00
Kniha je k dispozici i na Švýcarsko-české obchodní komoře HST.
Švýcarští dovozci a velkoobchodníci jsou sdruženi ve svém svazu VSIG, který má sídlo v Basileji. V této
zastřešující organizaci je asi 40 odborných svazů. Kontakt:
VSIG, Güterstr. 78, Postfach 656, CH-4010 Basel, tel.:0041 61 271 33 85, fax:0041 61 272 30
39.
Obchodní zástupci jsou sdruženi ve Svazu obchodních agentů Švýcarska. Kontakt:
Verband Kaufmännischer Agenten der Schweiz, adresa jako VSIG.
V této souvislosti lze současně poznamenat, že síť velkoobchodů je poměrně dobře prezentovaná na
Kompass CD-ROM Schweiz, který je k dispozici na CzechTrade.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Podmínky pro realizaci pracovně právních vztahů pro zahraniční subjekty působící ve Švýcarsku
upravují dva spolkové zákony, a to Spolkový zákon o pobytu a usazování cizinců z 26. 3. 1931 (ANAG)
a Spolkový zákon o minimální mzdě zahraničních občanů ve Švýcarsku z 8.10.1999 ve znění pozdějších
předpisů (Bundesgesetz über die minimalen Arbeits-und Lohnbedingungen für in die Schweiz entsandte
Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer und flankierende Massnahmen). Plné znění: www. admin.ch/ch/d/
sr/c/822_11.html
Problematika přístupu na pracovní trh, získání pracovního povolení a poskytování služeb ve Švýcarsku
apod. pro občany třetích zemí je zakotvena v Nařízení o ohraničení počtu cizinců (Verordnung über die
Begrenzung der Zahl der Ausländer) z 6.6.1931 ve znění pozdějších předpisů, zejména pak v Provizorním
vydáním (Provisorische Sonderausgabe z 18. 9. 2001.Plné znění: www.admin.ch/ch/d/sr/c823_21.html
V souvislosti s výše zmíněným zákonem ANAG je současně je nezbytné uvést, že ustanovení zákona člení
pracovní činnost zahraničních osob ve Švýcarsku na dva druhy:
53/62
Švýcarsko
V prvním případě jde o pracovní činnost doprovázenou zaměstnaneckým poměrem u švýcarské firmy
nebo cizí firmy, která má ve Švýcarsku pobočku (Erwerbstätigkeit mit Stellenantritt). Na tuto činnost je
třeba mít povolení k pobytu a pracovní povolení.
Druhou skupinu tvoří montážní a servisní práce související s kompletními dodávkami, které spadají
pod kategorii výdělečné činnosti a nejsou doprovázeny zaměstnaneckým poměrem ve Švýcarsku
(Erwerbstätigkeit ohne Stellenantritt). Takové práce lze ve Švýcarsku uskutečnit, pokud během 90 dnů
nepřekročí 8 pracovních dnů (článek 2, oddíl 6 zákona ANAG). Při komentování zmíněného čl. 2 oddílu 6
zákona ANAG je však nutno upozornit na skutečnost, že stavební a montážní práce v oblasti stavebnictví
(např. montované domky) se všeobecně - až na mimořádné výjimky - zahraničním subjektům ve
Švýcarsku neumožňují.
Přístup na trh, získání pracovního povolení a provádění služeb ve Švýcarsku se pro občany třetích zemí
na základě odst. 1, čl. 8 „Nařízení o ohraničení počtu cizinců" z hlediska kontingentu pracovních povolení
restriktivně limitováno.
Od 1. 6. 2002, kdy vstoupily v platnost dohody o volném pohybu pracovních sil mezi Švýcarskem a EU
a mezi Švýcarskem a členskými zeměmi ESVO, (od 1.6.2003 i mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem) se
ustanovení výše zmíněného zákona ANAG dotýkají již pouze občanů z třetích zemí. Pro občany ze zemí
EU a ESVO se přitom aplikují ustanovení „Dohody o volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU" a pro
občany zemí ESVO ustanovení „Vadúzské konvence“.
Pro občany České republiky se budou praktikovat ustanovení Dodatkového protokolu k Dohodě o volném
pohybu osob mezi Švýcarskem a EU rozšířené o nových 10 členských zemí EU včetně České republiky,
který byl podepsán v říjnu 2004, až poté, co Dodatkový protokol vstoupí v platnost (viz dále v této
kapitole).
Na občany nových členských zemí EU včetně České republiky hledí jako na občany tzv. „třetích zemí“, což
prakticky - až na malé výjimky - neumožňuje získat ve Švýcarsku pracovní povolení.
Množstevní kontingenty pro možnost získání práce, či provozování služeb na území Švýcarska ve
zmíněném protokolu platí jako celek pro všech 10 nových členských zemí EU, přičemž se rozlišují výše
množstevních kontingentů pro tzv. krátkodobý pobyt a dlouhodobý pobyt.
Obsah Dodatkového protokolu k Dohodě o volném pohybu osob nových 10 členských zemí Evropské unie
(dále jen Dodatkového protokolu)
Přechodné lhůty
Na základě Dohody o volném obchodu mezi Švýcarskem a Evropskou unií má Švýcarsko až do roku
2014 možnost, v případě, že by bylo vystaveno masivnějšímu přistěhování, stanovit si v rámci ochranné
klauzule (Ventilklausel) bez odvetných opatření ze strany Evropské unie znovu maximální kvóty.
rok
dlouhodobý pobyt
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
krátkodobý pobyt
1
1
2
2
2
3
900
300
700
200
600
800
000
9
12
15
19
22
26
29
000
400
800
200
600
000
000
Krátkodobé pobyty do 4 měsíců - nespadající do kontingentů
Výdělečná činnost do 4 měsíců zůstává bez kontingentů a kvalifikační předpoklady zůstávají dle čl. 8
Opatření o omezení počtu cizinců (Verordnung über die Begrenzung der Zahl der Ausländer (BVO)) v
54/62
Švýcarsko
platnosti. Přechodně pobývající, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady, mohou být povoleni , pokud se
započtou na konto kontingentu.
Sektor služeb
Švýcarsko může zachovat, stejně jako Německo a Rakousko, omezení k přístupu na pracovní trh
(přednost tuzemským pracovním silám, kontrola mezd a kvalifikační předpoklady) v určitých oborech.
Tyto obory jsou podle čl. 2 lit. b Dodatkového protokolu následující: stavební řemesla (hlavní a vedlejší),
zahradnictví, čistící a úklidové služby, zajištění ochrany a bezpečnosti.
Podnikatelská živnostenská samostatně výdělečná činnost
Ve Švýcarsku jsou podnikatelům z nových členských států EU stanoveny stejné podmínky zacházení, jako
podnikatelům z dosavadních 15 zemí Evropské unie. Přednost tuzemcům, kontrola mezd a pracovních
podmínek nebudou u podnikatelů uplatňovány.
Autonomní přechodná regulace do termínu nabytí platnosti Dodatkového
protokolu
Poznámka: Přestože s Protokolem vyslovily již souhlas obě komory švýcarského parlamentu (17. 12.
2004) a 25. 9. 2005 byl schválen švýcarskými občany v lidovém referendu, dosud nebyl jak ze strany
Evropské unie, tak i Švýcarské konfederace ratifikován, tudíž dosud nevstoupil v platnost. Spolková rada
(vláda) fakticky podmiňuje provedení ratifikace konečnou dohodou o Memorandu o porozumění ve věci
příspěvku Švýcarské konfederace na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rozšířené Evropské
unii. Pře vědomí této švýcarské pozice nenavrhl Generální sekretariát Rady dosud ratifikační termín ze
strany Společenství (Protokol může ratifikovat jakákoli Rada EU souhlasem všech členských zemí EU).
Na tomto místě je tedy nutno opětovně zopakovat, že do okamžiku nabytí platnosti Dodatkového
protokolu platí pro státní příslušníky nových členských zemí EU, a tudíž i České republiky pravidla jako
pro příslušníky třetích států (téměř žádná možnost pro občany České republiky získat pracovní povolení.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Při založení firmy cizincem ve Švýcarsku je nevyhnutelné, aby měla příslušná osoba povolení k pobytu. To
vystavuje cizinecká policie. Povolení má dvě formy:
•
Typ B - povolení na pobyt v délce 1 rok
•
Typ C - povolení na pobyt v délce 10 let.
Po dvanácti letech pobytu je možné požádat o občanství. Podmínkou je bydlet v jednom městě, neboť
občanství uděluje obec.
Pracovní povolení se nevystavuje. Je automatickou součástí povolení k pobytu.
Firma která zdůvodní žádost o povolení založením své pobočky, kromě obvyklých úřednických obstrukcí,
nebude mít větší problémy. Je však nutné upozornit, že není možné založit firmu nebo i kancelář, kde by
pracovali zcela jenom čeští občané. U takové kanceláře se zpravidla povolí pobyt pro šéfa a z jazykových
důvodů i pro sekretářku.
Další zaměstnanci musejí být zpravidla Švýcaři, nebo cizinci s povolením k pobytu.
Ve Švýcarsku převažuje typ akciová společnost (zkratka AG nebo SA). Akciové společnosti jsou právní
formou i u těch malých firem, které v ČR mají formu výhradně s.r.o. Je to proto, že zde existuje značná
volnost statutu i anonymita vkladatelů kapitálu.
Pro založení akciové společnosti jsou potřeba tři akcionáři. Vedením firmy může být pověřena jen jedna
osoba. Minimální vklad je 100 000 CHF, přičemž polovina musí být složena hotově při zápisu. Náklady na
55/62
Švýcarsko
založení takové firmy jsou následující: notářský poplatek 700 CHF, zápis do obchodního rejstříku 600 CHF,
kolkový poplatek na akciový kapitál je 1% z kapitálu, to znamená v tomto případě 1000 CHF. K tomu je
nutné počítat náklady na advokátní kancelář, neboť nelze očekávat, že český subjekt bez švýcarského
právnického vzdělání by založení firmy zvládnul sám. Příslušný kontakt na advokáty je v bodě 7.5.
Ve správní radě musí převažovat osoby se švýcarským občanstvím. To znamená, že při třech akcionářích
dva musejí být Švýcaři.
Společnost s ručením omezeným (GmbH - Gesellschaft mit beschrenker Haftung) je zde méně obvyklá
než v České republice. Základní kapitál může být v rozmezí 20 tisíc až2 miliony CHF. Ostatní podmínky
jsou stejné jako u a.s. s tím, že alespoň jeden účastník musí mít trvalé bydliště ve Švýcarsku, nemusí
však být švýcarským občanem.
Velice oblíbenou formou je veřejná obchodní společnost (KolG - Kollektivgesselschaft).
Alespoň jeden účastník, který má právo podpisu a má postavení vedoucího, musí mít trvalé bydliště ve
Švýcarsku. Všichni účastníci ručí svým osobním majetkem.
Cizinci je tato forma využívaná zřídka vzhledem k tomu, že toto ručení mohou zpravidla jen obtížně
zajistit.
Komanditní společnost vzhledem k podmínkám jejího fungování pro cizince nepřipadá téměř v úvahu.
U Švýcarů jde však poměrně o rozšířenou formu. Jen u některých činností je předepsaný zápis do
obchodního rejstříku při založení společnosti. Všeobecně platí, že povinnost zapsat se do rejstříku je při
čistém ročním příjmu více než 100 tisíc CHF.
Majitel ručí za dluhy společnosti obchodním i soukromým majetkem.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Objektivně lze předpokládat, že jen velice úzká skupina českých podniků si bude v nejbližší době moci
dovolit propagaci a reklamu v masově komunikačních prostředcích. Každoročně se však několik desítek
firem účastní výstav a veletrhů.
Zde se již setkají s otázkou, jak své propagační materiály připravit. Připomínat, že materiály musejí mít
vysokou grafickou úpravu již dnes asi není nutné. Dnes i na kvalitním počítači pomocí barevných papírů
lze připravit aktuální informace, aniž by bylo třeba využívat tiskárenských služeb. Materiály by měly
být oproštěny od všeobecných informací. Pokud jsou reference, měly by být uvedeny. Velmi důležité je
věnovat péči jazykové úrovni.
Předkládané materiály by měly být v jazykové mutaci příslušné oblasti, ve které se firma prezentuje.
Obzvláště ve frankofonní části Švýcarska jsou propagační materiály psané v němčině přijímány s určitou
nelibostí. Pokud se bude česká firma prezentovat, resp. se zúčastní výstavy v Tessinu, doporučuje se
vybavit propagační materiál v italštině.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením, nebo u soudu. Výrazně levnější je
najít řešení smírčím řízením u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb.
Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR.V případě soudního projednávání není možné se obejít
bez právní pomoci specializovaných kanceláří.
AGENTUR PAZDERA
Kreuzplatz 20
8008 Zürich
56/62
Švýcarsko
Tel.: 0041 44 933 07 33, Fax: 0041 44 932 52 03
RHM Rechtsanwälte und Notariat
Mischa J. Mensik, lic. iur.
Huobmattstrasse 7
6045 Meggen
Tel.: 041 379 09 19, Fax: 041 379 09 39
Dále například:
Arno Rolný-Roth , lic. iur.,
Rolny Walser & Partner AG,
Steuerrechts-und Treuhandgesellschaft,
Oberlandstrasse 12, CH-8712 Stäfa
tel: 044 927 10 00
Dr. iur. Werner Stauffacher
Dufourstrasse 22
8008 Zürich
tel.: 044 256 73 98
Dr.iur. Julius Effenberger
Rechtsanwalt
Huttenstr. 36
8006 Zürich
tel.: 044 251 41 12
Procházka, Randl, Kubr
Jáchymova 2
110 00 Praha 2
tel.: 00420 221 430 111
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Účast na veřejných zakázkách je upravena zákonem o veřejných soutěžích, který vstoupil v platnost
dne 1. 1. 1996. Na základě smluv o zóně volného obchodu mezi zúčastněnými zeměmi a Švýcarskem se
tyto země mohou zúčastňovat veřejných zakázek podle pravidel WTO. Patří do toho i vodohospodářství,
energetika a doprava. Účast není možná na veřejných zakázkách v oblasti železnic a telekomunikací.
Veřejné soutěže mají dva režimy. Všechny zakázky zadávané spolkem a kantony jsou zadávány dle
regulí WTO, to znamená, že musejí být přístupné i zahraničním firmám. Soutěže obcí a firem se již
regulí WTO řídit nemusí. Možnost přístupu cizí firmy je vyhlášena v reguli soutěže. Objem veřejných
zakázek na úrovni kantonů a obcí je v průměru dvakrát vyšší než objem zakázek na úrovni spolku (Bund)
t.j. celonárodní úrověň.. Všechny veřejné zakázky, které vypisuje Bund v jsou denně publikovány v
obchodním věstníku - Handelsamtsblatt.
Informace k veřejným zakázkám jsou dostupné na webu na stránce www.shab.ch .
57/62
Švýcarsko
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Švýcarsko nepatří mezi země, kde jsou zvýšená rizika trhu, nicméně i zde se však setkáváme s případy
nekorektnosti - typicky: objednané, odebrané, ale nezaplacené zboží. V této souvislosti si pozor musí
dávat především dodavatelé zemědělských komodit.
Určitým rizikem může být jednání s firmami v italsky mluví části Švýcarska, kdy přestože jde úředně o
švýcarskou firmu, manažery a zaměstnanci firmy jsou občané cizí národnosti. V tomto případě je nutné
ověřit si solventnost a případně si opatřit reference na příslušnou firmu před uzavřením kontraktu, resp.
před zahájením dodávek zboží. Obecně lze konstatovat, že drtivá většina švýcarských firem považuje
korektnost a solidnost v obchodních operacích za základní podmínku a tuto skutečnost očekává jako
samozřejmost u partnerů.
Švýcarský trh je poměrně uzavřený a svým způsobem saturovaný. Z toho vyplývá, že řada českých
firem usilujících o prosazení se na trhu má velmi nesnadnou úlohu. Šanci mají přitom firmy, která nabízí
konkurenčně schopné výrobky a za konkurenčně schopných podmínek. Současně je nutno poznamenat,
že řada českých výrobků je na švýcarském trhu všeobecně známá a tudíž vytváří nepřímo podmínky
pro vstup dalších českých produktů na švýcarský trh. I na tomto místě lze opět zdůraznit význam účasti
české firmy (jako vystavovatele) na švýcarských veletrzích a výstavách, kde se naskýtá velká šance
realizovat během několika dní řadu kontaktních jednání.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Švýcarská konfederace je všeobecně považována za velmi vyspělou zemi vykazující vysoukou míru
evropské i světové ingrace. V rámci mezinárodních smluv, své účasti na jednáních mezinárodních
organizací a aktivní zahraniční politikou se podílí na vytváření mezinárodně uznávaných norem,
ustanovení a předisů, týkajících se důležitých oblastí fungování společnosti, státu, mmj. i ochrany občanů.
Ochrana duševního vlastnictví je ve Švýcarsku vnímána jako důležitá součást právního systému a je
důsledně aplikována v rámci tvůrčích procesů společnosti, jak u jednotlivců, tak i institucí a firem.
Výnamnou měrou se podílí na tvorbě hodnot a poskytovaných svobod v rámci švýcarské společnosti a její
podoba je srovnatelná s ostatními vyspělými společnostmi Evropy i světa.
Otázkami duševního vlastnictví se zabývá Spolkový institut duševního vlastnictví se sídlem v Bernu
(Eidgenössisches Institut für Geistges Eigentum) - www.ige.ch
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Obecně lze říci, že platební morálka je u švýcarských firem dobrá. Doba splatnosti zde bývá obecně
delší, než je v České republice zvykem nejen mezi podniky, ale i ve vztahu občan - podnik. Mezi podniky
je doba splatnosti 30, nebo 60 dní. Z praxe ZÚ Bern je známo, (jde však o ojedinělé případy), že i ve
Švýcarsku je nutné, obzvláště při prvních dodávkách, kdy partner není prověřen, být obezřetný, to
znamená volit vhodný mezinárodní platební instrument, který zajistí bezproblémové zaplacení zboží.
Problémy s nezaplacením zboží nehrozí u velkých a středních firem. U malých firem však takový problém
může nastat, jde však spíše o výjimku.
Důvodem neplacení, resp. pozdní úhrady však vesměs není otázka snahy o oddálení úhrady platby, avšak
hrozba zániku firmy. Proto je třeba sjednávat platební podmínky při prvních dodávkách obezřetně. Při
delším obchodní výměně a větších zkušenostech je možno prokázat větší míru důvěry.
OEÚ ZÚ Bern však již zanamenal více případů, kdy za dodávky služeb či zboží švýcarským dodavatelem
české firmy nezaplatili ani po uplynutí upomínkových termínů. Není v právní moci ZÚ Bern dlužné částky
vymoci, je nutné se obrátit na příslušné orgány činné v smírčím resp. trestním řízení
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Název výstavy
58/62
měsíc
odborný profil
Švýcarsko
Swissbau Basel
1–2
ORNARIS Zürich,Bern
1,8
Agrama Lausanne, St. Gallen
Intern.Schumusterschau,Bern
MUBA Basel
Autosalón Ženeva
Swissalpina Martigny
1,10
2
3
3
4+
SMI Zürich
Inventions Ženeva
4
5
Industrial Handling/Best,Zürich
Chemspec Europe, Basel
5+
6++
Forstwesen, Luzern
Orbit Basel
Schweiz, Spielmesse, St. Gallen
Olma Messe, St. Gallen
8++
9
9
10
Telecom, Ženeva
TEFAF Basel
10+++
11
L´Basel
Swisstech Basel
Igeho Basel
11+
11+
11+
Weichnachts-Sam.Börse,Zürich
12
+ - dvakrát za rok + - jedenkrát za 2 roky
stavebnictví, dodávky pro
stavebnictví
umělec.předměty, řemeslné
výrobky, doplňky vybavení bytů.
zemědělské zařízení
výstava vzorkové obuvi
veletrh spotřebního zboží
osobní auta, příslušenství
vysokohorské lyžařské a turistické
zařízení
veletrh nábytku
veletrh vynálezů a zlepšovacích
návrhů
veletrh průmyslové automatizace
veletrh speciální chemie a organ.
chemických meziproduktů
lesnické zařízení
veletrh informatiky, komunikací
veletrh hraček a her
veletrh zemědělského a
mlékárenského průmyslu
výstava telekomunikací
veletrh starožitností a uměleckých
předmětů
veletrh integrované logistiky
kooperace, subdodávky
veletrh gastronomie, hoteliérství a
restaurací
vánoční trh, starožitnosti,
sběratelství
++ - jedenkrát za 3 roky +++ - jedenkrát za 4 roky
Informace ke všem veletrhům pořádaným ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách http://
www.messenschweiz.ch
přehled veletrhů:
http://www.swissfairs.com/fairs/search.php
Kalendář veletrhů - „Messeplatz Schweiz“ lze získat rovněž u OSEC http://www.osec.ch/en,
Stampfenbachstrasse 85, 8035 Zürich, tel. 0041/1/365 51 51, fax 0041/1/365 52 21, nebo na Sdružení
veletrhů (Vereinigung Messen Schweiz http://www.expo-event.ch/english/index.html, Splügenstr. 12,
Olma Messen St. Gallen, 9008 St. Gallen.) Kalendář lze získat i na HST Praha http://www.hst.cz/,
59/62
Švýcarsko
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Obecné klima pro zahraniční investice je ve Švýcarsku relativně liberální, vzhledem k všeobecně vysoké
cenové hladině švýcarského trhu to však u potenciálního investora v praxi předpokládá silné finanční
zázemí. V oblasti nemovitostí existují pro cizince omezení.
Koupě nemovitostí k rekreačním účelům je předmětem schvalovacího řízení. Obdobně tomu je u investic
do pozemků. V poslední době došlo v této oblasti k liberalizaci. Pozemky a budovy určené k podnikání již
nadále byly ze schvalovacího řízení vyřazeny.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
Švýcarsko patří mezi přední světové investory, mimo tradiční kvality investovaných produktů je důvodem
vysokého objemu investic v zahraničí i skutečnost, že ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi je ve
Švýcarsku o téměř 20 % výše nastavena cenová hladina, která se přímo dotýká i cenové úrovně pracovní
síly. Současně řada výrob na území Švýcarska jen obtížně konkuruje výrobkům z jiných zemí.
Přímé zahraniční investice ve Švýcarsku (kapitálový import)
Všechny země 2007
v mil. CHF
Celkem
62 037
Z toho do zemí:
EU
58 181
Ostatní Evropa - 1 112
Severní Amerika 4 825
Střední a Jižní
184
Amerika
Asie, Oceanie,
- 42
Afrika
2008
2009
2010
2011
5 508
31 177
21 555
2 688
- 4 433
- 957
12 629
- 1 513
78 327
783
- 36 251
- 10 964
- 218
-
718
9 620
- 107
1 102
10 061
- 6 201
5 523
- 959
3 504
880
821
Zdroj: Švýcarská národní banka, www.snb.ch
Podporou přílivu investic do Švýcarska se zabývá organizace s názvem OSEC-Business
NetworkSwitzerland - bližší informace na www.osec.ch.
Přímé zahraniční investice Švýcarska v zahraničí (kapitálový export)
Všechny země 2007
v mil. CHF
Průmysl
24 847
Služby
43 084
Celkem
67 931
Z toho do zemí:
EU
38 753
Ostatní Evropa
7 746
Severní Amerika 2 281
Střední a Jižní
17 011
Amerika
Asie
4 270
Oceánie
958
60/62
2008
2009
2010
2011
37 055
18 337
55 393
55 798
39 273
28 703
71 284
43 084
67 931
37 441
18 337
55 393
12 554
22 968
24 524
- 9 664
9 736
- 4 810
8 648
6 250
20 209
2 199
23 015
16 284
9 331
- 4 511
10 186
2 101
- 1 228
2 675
8 199
- 240
8 673
- 714
14 502
4 604
Švýcarsko
Afrika
Slovensko
1 586
85
Česká republika 689
3 564
23
124
920
49
226
1 618
22
164
1 227
23
38
Zdroj: Švýcarská národní banka, www.snb.ch
Švýcarské investice v ČR
Agentura CzechInvest zrealizovala celkem 33 investičních projektů ze Švýcarska. Spolu s investičními
projekty z Rakouska tvoří tyto investice 5% FDI všech u nás investujících zemí.
Za švýcarskou investici je možno považovat příspěvek k vyrovnání hospodářské disparity "nových"
členských zemí EU, tzv. kohezní miliardu, viz. kap. 4.8. V ní se uvádí :
V závěru roku 2008 byla za přítomnosti ministrů financí deseti "nových" přístupových zemí k EU
podepsána smlouva o poskytnutí finanční pomoci Švýcarska ke zmírnění hospodářskýcha sociálních
nerovností v rozšířené EU, tzv. příspěvek k rozšíření EU nebo též, švýcarskými medii nazýván, jako
kehezní miliarda. Ta předpokládá poskytnutí finančních prostředků v součtu ve výši až jedné miliardy
CHF těm zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Finance budou rodělovány do oblastí infrastruktury,
ochrany životního prostředí, bezpečnosti, místního rozvoje, podpory privátního podnikání a obchodu,
výzkumu a do oblasti zdravotnictví. Peníze budou přidělovány na základě předložených projektů, ketré v
průběhu roku 2009 předkládaly instituce a firmy dotčených zemí na posouzení do Švýcarska. Pomoc je
rozdělena na období pěti let a její výše závisí na počtu obyvatel dané země.
Veškeré informace k možnosti podání projektů v rámci této pomoci lze najít na stránkách Ministerstva
financí ČR www.mfcr.cz .
9.3. České investice v teritoriu
České firmy nerealizují ve Švýcarské konfederaci žádné větší investice. Za největší z uplynulých let je
možno považovat odkoupení švýcarské společnosti Porzellan Langenthal AG českou firmou G. Benedikt
Karlovy Vary. Se vší pravděpodobností jde o první akvizici zahraničního konkurenta českou porcelánkou
ve Švýcarsku v poválečné historii. Jde o zajímavou akvizici z toho důvodu, že firma Porzellan Langenthal
AG totiž v 90. letech koupila kromě jiných evropských porcelánek i českou společnost Hotelový porcelán.
Langenthal, zaměstnávající přes 60 pracovníků se však v průběhu dalších let dostával do finančních
těžkostí a v roce 2002 se zachránil před krachem vyrovnáním s věřiteli. Dva vlastníci firmy G. Benedikt
Karlovy Vary zaplatili podle neoficiálních informací za nákup Langenthalu několik desítek miliónů Kč a od
převzetí špičkové švýcarské značky si slibují otevření dveří u luxusních hotelů a restaurací, kam se dosud
nedostali.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Viz bod 9.1.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Viz bod 9.1.
61/62
Švýcarsko
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
V roce 2013 se u některých odvětví švýcarské ekonomiky projeví zpomalení - symptomy lze již
registrovat, jak na Švýcarské poměry jsme svědkem výrazného propouštění. Švýcarskému hospodářství
nepomáhá nadhodnocená měna, ani drahá pracovní síla.
V otázce volného pohybu pracovních sil uplatnila švýcarská vláda bezpečnostní klauzuli předpokládající
možnost regulace volného pohybu.
Ve finančním sektoru lze v roce 2013 očekávat zvýšenou aktivitu největší švýcarské banky UBS směřující
ke znovuzískání privátních klientů. V rámci restrukturalizace lze předpokládat masivní propouštění.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
V roce 2013 se neočekává vstup Švýcarska do žádného mezinárodního uskupení.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Mimo tradičních komodit v českém vývozu mohou v roce 2013 přicházet do úvahy možnosti subdodávek
pro stále se dynamičtěji vyvíjející oblast biotechnologií a informačních technologií, bezpečnostní software,
nanotechnologie. České podniky se mohou aktivněji zapojit do různých subdodávek, švýcarští investoři na
druhé straně mohou přicházet s investicemi z této oblasti do různých regionů České republiky.
I v tomto případě však platí podmínka aktivního přístupu českých subjektů ve vztahu k jejich švýcarským
partnerům.
62/62

Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Transkript

Podobné dokumenty