financování municipálních projektů

Odborný časopis pro veřejnou správu
11
LISTOPAD 2010
98 KČ/4,80 EUR
příloha:
téma:
legislativa:
financování
municipálních
projektů
komunální
technika
ví starosta,
co smí občan?
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Nezapomeňte si včas objednat
předplatné na rok 2011
S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc.
Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu,
právních předpisech, životním prostředí, informačních a komunikačních systémech,
o Evropské unii a zahraničních zkušenostech.
Předplatitelé dostávají navíc
– 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF
s aktuálními novinkami z veřejné správy
– zdarma plný přístup na web www.moderniobec.cz
a do elektronického archivu
– výhody člena Benefitklubu vydavatelství Economia
www.moderniobec.cz
Ke slevě předplatného
můžete využít finanční certifikát Economia,a.s.!
MO001066-2
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22
nebo na email: predplatne.economia.cz
Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Názor
Ing. KAMIL JANKoVSKÝ
ministr pro místní rozvoj
Jsem si vědom, že
zásah do struktury stavebních
úřadů vyvolá
pravděpodobně
vášnivou polemiku. Zároveň jsem
si ale také jistý,
že tato změna,
kromě úspor finančních přinese
obcím s přenesenou pravomocí
prvního stupně
i úlevu.
V
minulosti se již několikrát objevila snaha snížit počet stavebních úřadů zejména v malých
obcích. Proti tomu se postavili Svaz měst a obcí
ČR i představitelé některých obcí. Rušení stavebních
úřadů považovali starostové za oddálení státní správy
občanům. A to i tehdy, když návrhy měly racionální,
ekonomické jádro. Proč se nyní znovu o takovém zásahu uvažuje?
Hlavní myšlenka je jednoduchá: Pokud chceme
efektivně stavět a čerpat k tomu evropské dotace, jiná
cesta není.
Základními prvky navrhovaných úprav jsou:
n Rozšíření okruhu staveb nevyžadujících ani stavební
povolení, ani ohlášení a rozšíření okruhu staveb, pro
které postačí pouze ohlášení. Dojde tak k zásadnímu
snížení administrativy.
n Zavedení principu »jedna stavba je posuzována jedním úřadem«. S tím souvisí přenesení rozhodovacích
pravomocí zejména v návaznosti na územní řízení
na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a vymezení působnosti pověřeným obecním úřadům jen pro
okruh staveb, pro které postačí ohlášení stavebnímu
úřadu. Proto dojde u některých obcí základního stupně k rušení stavebních úřadů a snížení finančních nároků souvisejícího aparátu.
n Dořešení možnosti přezkumu certifikátů vydávaných
autorizovanými inspektory, případně výčet okruhu
staveb, které bude možno realizovat na základě certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem.
n Zlepšení způsobu účasti veřejnosti v povolovacích
procesech podle stavebního zákona tak, aby byla posílena její pozice v nejranějších fázích rozhodování,
zejména v procesu územního řízení.
n Při vyvlastňování se oddělí proces vydání rozhodnutí
o vyvlastnění od rozhodování o poskytnutí přiměřené
náhrady. Tím pomůžeme rozběhu některých staveb,
které by jinak mohly být dlouhodobě zablokovány.
Zefektivní se tak výstavba velkých projektů mnohdy
s důrazem na veřejný zájem.
n Navrhovanou změnu legislativy doprovodí i změna
v poplatcích.
Jsem si vědom, že zásah do struktury stavebních
úřadů vyvolá pravděpodobně vášnivou polemiku. Zároveň jsem si ale také jistý, že tato změna, kromě úspor
finančních přinese obcím s přenesenou pravomocí
prvního stupně i úlevu. S odstupem času vášně starostů pominou a pochopí, že s postupující elektronizací
veřejné správy je takovýto postup vedoucí k úsporám
ve státní správě zcela legitimní. A ode mne jej vláda
očekává.
Všechny návrhy, jakmile budou náležitě propracovány pro vnější diskusi, budeme samozřejmě diskutovat se Svazem měst a obcí ČR, Kolegiem primátorů
statutárních měst i s Asociací krajů ČR.
Nicméně konečné rozhodnutí o výsledné podobě stavebního zákona přísluší Poslanecké sněmovně
a Senátu Parlamentu České republiky. Rád bych proto
také navázal na diskusi se zástupci klubů politických
stran zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR,
kterou v této, stranicky zatím nekonfliktní podobě, zan
hájili moji předchůdci.
Srdečně Vás zveme na
SETKÁNÍ V ROCE 2010
• 18. listopadu, Dříteč,
VI. Setkání starostů
a místostarostů
Pardubického kraje
• 23. listopadu, Plzeň,
VI. Setkání starostů
a místostarostů
Plzeňského kraje
• 9. prosince,
Lázně Kynžvart,
VI. Setkání starostů
a místostarostů
Karlovarského kraje
• 14. prosince,
Horní Cerekev
V. Setkání starostů
a místostarostů
kraje Vysočina
Hlavní témata:
• Rozpočet obcí a měst
na rok 2011
• Financování a dotace
pro obce a města
• Zadávání veřejných
zakázek, legislativa
a praxe
• Tematické diskuze
s poslanci, senátory,
odborníky a dalšími hosty
REGIONSERVIS S.R.O.
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Tel.: 257 199 616
Mobil: 724 931 593
Více informací na:
www.regionservis.cz
listopad 2010
1
MO001073-2
Foto: ARCHIV
Chceme stavět
efektivně?
Obsah
n titulní strana
n ŽivOtní prOstŘeDí
Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi (Foto: Dagmar Hofmanová)
Aby stará chladnička nebyla rizikem (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Co (rychle) udělat, aby přechod na tržní nájmy tolik nebolel?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Výdaje krajských samospráv (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Méně dotací, víc prostředků do obecních rozpočtů
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Transbordér jako alternativa (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Kogenerace se dobře rýmuje i s menšími bytovými komplexy
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Čistírna bez dotace (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Jak najít shodu (i) s památkáři (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35
n management
Smart Administration v praxi (Ing. Marek Pavlík, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ 36
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat
(Mgr. Jana Haklová, Mgr. Petr Kuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
Jak lépe chránit kulturní skvosty (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
n l e g i s l at i va
Na zakázky může veřejnost dohlížet (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Ví starosta, co smí občan? (Ing. Mgr. Oldřich Kužílek) _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Veřejná správa a internet /47 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Co ukázal průzkum kvality městských webů (Ing. Martin Hladík) _ _ 14
Nový katalog prací ve veřejných službách a správě
(JUDr. Ladislav Jouza) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
Státní správa »na dlani« – přehledně, účinně a vstřícně
(PhDr. Marie Vlčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Velmi diskutovaný paragraf zákona o veřejných zakázkách
(JUDr. Mgr. Vilém Podešva, LL.M., Mgr. Jiří Votrubec) _ _ _ _ _ _ _ _ 40
n téma: kOmunální technika
Jistota uchazeče v zadávacím řízení po novele
(Adéla Havlová, Petra Baránková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41
Se stále lepšími stroji drží krok i stále lepší služby prodejců
(Ivan Ryšavý _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
Komunální vozy s puncem CNG (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Čištění chodníků v centrech měst má svá pravidla i úskalí
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Nová povinnost veřejného zadavatele _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41
Odměna zastupitele při skončení funkčního období 2/
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Čištění ze zorného úhlu firmy: Liší se od očekávání klienta?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Jak na pohledávky obce nebo kraje (JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ _ _ _ 44
n evrOpská unie
n právní pOraDna
Vzdělávací centra pro úředníky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21
n s e r v i s _
Krnovský projekt získal dotaci na modernizaci úřadu _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21
n p Ř í l O h a : f i n a n c O vá n í m u n i c i pá l n í c h p r O j e k t ů
Zdaleka se nevracíme do původních kolejí (Mgr. Michal Sobek) _ _ _ 22
Financování obecních projektů v době nejistých příjmů
(Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I
Vláda by měla své usnesení konkretizovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
n s p r áva a r O z v O j
Samosprávy víc preferují úvěry _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ II
Jak oživit uliční profil u malých měst /2 (Ing. arch. Alena Mocová) _ 24
ČMZRB nabízí městům a obcím tři aktuální programy _ _ _ _ _ _ _ _ _ III
Duchovní bohatství regionu je inspirací a výzvou pro turisty
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Projekty bez dotačního spolufinancování jsou výjimkou
(Jana Chuchvalcová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV
Průmyslových zón je dostatek _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27
Optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města
(Mgr. Ondřej Kmoch) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI
Druhá šance pomáhá neplatičům nájemného v Brně
(Mgr. Zuzana Medňanská) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
Když státní dotace nestačí (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) 29
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
Instrument, který může městu pomoci, ale ne za každou cenu
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI
Uzávěrka tohoto čísla: 18. 10. 2010
Ročník XVI, číslo 11 • Vychází 4. 11. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz •
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká
pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média,
Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned.
cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor
souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor
souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
listopad 2010
1/3/2005 – 10/11/2010 (UTC)
MO000986-8
Line, QPRICZK3MD =, Last Quote (Last)
8/18/2010, 0,86
Spektrum
turistické odpočívadlo
z recyklovaného odpadu
FOTO: ARCHIV
› VSETÍN
Odpočívadlo s prvky vyrobenými z vytříděného odpadu si hned vyzkoušely děti
z Mateřské školy Ohrada.
knihovna
roku 2010
stupně zabydlelo na zahrádkách rodinných
domků ve městě Zubří na Valašsku. Podle
informací Pavla Paseky z tamějšího městského úřadu byl zájem občanů značný.
Město s nimi uzavřelo smlouvu o bezplatném zapůjčení kompostérů o objemu 720
litrů na pět let. Plastové zelené nádoby byly
pořízeny z Operačního programu Životní
prostředí a celková investice se pohybovala
kolem jednoho milionu korun.
/lm/
FOTO: EVA HODÍKOVÁ
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
› ZUBŘÍ Tři sta nových kompostérů se po-
Nový kompostér má v Zubří také Josef
Kubiš.
Olomouc má s prahou
mnoho společného
Tvrdí to primátor statutárního města Olomouc Martin Novotný: »Hanácká metropole je po hlavním městě druhou největší památkovou rezervací a má druhou nejstarší
univerzitu v ČR. Zároveň je duchovní metropolí, sídlem arcibiskupství apod.«
Turistům na prohlídku mnoha olomouckých památek ale jeden den nestačí. Mohou
proto využívat slevy a výhody Olomouc region Card. Od letoška má město také nově
FOTO: WWW.PREROV.EU
Cenu Knihovna roku 2010 převzala
Ing. Jana Krejčí z Obecní knihovny v Petrůvkách spolu se starostou obce Miloslavem Vrlíkem (uprostřed). Na snímku je
dále ministr kultury Jiří Besser a vzadu
předseda SKIP ČR Vít Richter.
4
prvky na odpočívadle vyroben z recyklovaných plastů. Je zde rovněž ukázka využití
vytříděných materiálů v praxi. »Součástí
plochy je totiž plastový plot nebo dlaždice
z pryžového granulátu ze starých pneumatik,« dodal regionální zástupce společnosti
EKO-KOM Marek Hruška.
Vybudování odpočívadla stálo 350 tisíc
korun, přičemž náklady uhradil Zlínský
kraj v rámci informační kampaně Třídění je
styl. Město bude zabezpečovat údržbu plo/jo/
chy včetně svozu odpadů.
peníze na kompostéry z eu
Tento titul putuje do Petrůvek v kraji Vysočina, kde žije jen 81 obyvatel, ale 57 z nich
patří ke čtenářům obecní knihovny. Mají
k dispozici nejen aktuální a živý fond knih
a periodik, ale i počítače s přístupem na internet a množství hraček pro děti. Bez nadsázky lze říct, že kolem knihovny, kterou
vede Ing. Jana Krejčí, se odehrává kulturní
a společenský život v obci. Navíc je jejím
přirozeným komunitním centrem. Porota
ocenila také výbornou spolupráci knihovny
s místními spolky.
V kategorii Základní knihovna získaly
ocenění ještě knihovny ve Velkých Popovicích (Středočeský kraj) a v Poteči (Zlínský
kraj).
Soutěž v kategorii Městská knihovna roku
byla vyhlášena poprvé, a to Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP ČR)
a společností Skanska. Titul získala Městská knihovna v Ostravě za širokou nabídku služeb a kulturních a vzdělávacích akcí,
zejména pro děti a mládež i starší a handicapované lidi. Zaujala ji také práce s romskou komunitou v projektu Romský kruh.
Ministerstvo kultury ještě poctilo hlavní
cenou v kategorii Informační počin ředitele
Národní technické knihovny Ing. Martina
Svobodu za realizaci výjimečného projektu
/on/
jmenované knihovny.
U splavu na Ohradě podél cyklostezky Bečva bylo vybudováno unikátní
turistické odpočívadlo, jehož jednotlivé
prvky jsou vyrobeny z plastových odpadů
vytříděných obyvateli Vsetína. Projekt se
uskutečnil ve spolupráci města se Zlínským
krajem a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s. Odpočívadlo je první
svého druhu v ČR. Turisté mohou na tomto
stanovišti také prakticky třídit odpad, a to
do barevných nádob umístěných ve speciálním přístřešku. Ten je stejně jako dětské
Při návštěvě Přerova, města s mamutí historií, nelze vynechat prohlídku Památníku
lovců mamutů.
zrekonstruované Informační centrum, které poskytuje komplexní služby – od multimediálního průvodce v pěti jazycích, přes
individuální prohlídky památek (dokonce
i na kole), nabídku nových muzeí (Veterán
aréna, Letecké muzeum a další), až po možnost koupit si v automatu olomoucké tvarůžky atd.
Návštěvníkům celého Olomouckého kraje poskytuje aktuální informace především
turistický portál www.ok-tourism.cz, který
má od podzimu nové aplikace. Rozšíření
projektu spolufinancoval Regionální operační program Střední Morava.
K zajímavostem kraje patří například
Památník lovců mamutů, který je součástí projektu (naučné stezky) Předmostím
až do pravěku, na který získal Přerov prostředky z programu INTERREG IIIA Česká
republika – Polsko. Neobvyklou expozici
s názvem Čarodějnické procesy lze vidět
v Šumperku, a to v podzemí Evropského
domu setkávání, která navazuje na procházkový okruh Kde v Šumperku žily čarodějnice. Novou bezbariérovou prohlídkovou trasu městskou památkovou rezervací
pro imobilní občany nabízí Lipník nad Bečvou. Jako první v Olomouckém kraji mohou
zde vozíčkáři používat tzv. euroklíče pro
bezbariérové WC.
/sk/
listopad 2010
Spektrum
Nová školka
je výjimečná
FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
› HOROMĚŘICE Obec v okrese Praha – zá-
pad má novou mateřskou školu pro 50 dětí.
»V posledních dvou desetiletích v Horoměřicích obyvatel přibývá. Do nových rodinných a bytových domů se stěhují převážně
mladé rodiny, proto počet dětí nepřijatých
do stávající školky každoročně narůstal.
I po otevření nového objektu nám stále ještě chybí 40 míst,« uvedl starosta Horoměřic
Václav Kášek.
Původně plánované tři pavilony se šesti
třídami, centrálním technickým zázemím
postupná proměna
Staroměstského náměstí
›
MLADÁ BOLESLAV Počátkem října tam
bylo slavnostně otevřeno nově rekonstruované Staroměstské náměstí. Jeho postupnou úpravou, rozdělenou na několik částí,
vznikne pěší zóna pro obyvatele i návštěvníky města. Oživený prostor nabídne příjemné prostředí pro pořádání různých akcí
na úkor parkujících automobilů.
Podstatná část obnoveného náměstí,
které je bezbariérové, už slouží veřejnosti.
Podle prvních reakcí se jí nejvíce líbí moderní vodní prvky – fontána s barevnou
hrou světel a vodní kaskáda napodobující
tok Jizery se zeměpisnými názvy, se sezením a možností her s vodou.
Zajímavé jsou rovněž multifunkční plastiky jako zábavní a informační systém, dále
kovové vrby a další prvky. Autorkou je ab-
solventka Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně Veronika
Psotová.
Náklady na celý projekt dosáhnou okolo
100 milionů korun. Větší část (92,5 %) získá
město formou dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Revitalizace bude definitivně hotová až po úpravě
parčíku, který se vrátí na střechu podzemního parkovacího domu, jenž vyroste v severní části Staroměstského náměstí. Na jeho
místě zatím stále pracují archeologové
– a teprve jakmile prostor opustí, vybraná
firma by měla vlastní objekt během tří měsíců postavit. Zatímco parkovací dům bude
hrazen z rozpočtu města, parčík je součástí
projektu a bude financován z evropských
/sk/
peněz.
FOTO: ARCHIV
K novým a zajímavým prvkům rekonstruovaného náměstí patří také sochy.
Novou mateřskou školu pro 50 dětí si
prohlédly desítky místních lidí.
včetně kuchyně a jídelny se zatím postavit
nepodařilo. »Nezískali jsme na to potřebné
prostředky z EU. Ten jeden pavilon za téměř
28 milionů korun jsme financovali z našeho
rozpočtu,« vysvětlil starosta.
Mateřská škola je výjimečná tím, že je to
dřevostavba. »Herny a pracovny jsou proskleny. Tyto skleněné plochy jsou vybaveny
předokenními roletami a slunečními clonami, což umožní optimálně využít sluneční energii. Škola byla postavena za čtyři měsíce. Jak řekl personální ředitel VCES, a. s.,
Ing. Vladimír Ujec, krátký termín umožnila
technologie využívající dřevěných sendvi/on/
čových panelů.
Vítězové euroregionu Nisa
FOTO: ARCHIV
›
MO000950-3
Franz Peuker, starosta města Grossschönau, předává cenu za 1. místo v kategorii Cestovní ruch a sport Ing. Elišce
Gruberové, vedoucí odboru cestovního
ruchu Městského úřadu Turnov.
listopad 2010
BOLESLAWIEC Okolo sto českých, polských a německých starostů, zástupců kulturních i neziskových informací se sešlo
v polovině října při vyhodnocení třetího
ročníku Ceny Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2010 v polském Boleslawieci. Mezinárodní patnáctičlenná porota letos posuzovala
28 společných projektů v pěti vyhlášených
kategoriích: Partnerství měst, Zdraví a bezpečnost, Cestovní ruch a sport, Vzdělávání
a Kultura.
»Společnými vítězi v kategorii Cestovní
ruch a sport se z české strany staly město Turnov a polské město Jawor, a to díky
propagaci a obnově židovských památek.
V kategorii Vzdělávání byla nejúspěšnější
spolupráce základních škol v Jablonném
v Podještědí a městě Boleslawiec,« představil některé vítěze jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.
V kategorii Partnerství zvítězil letos Liberecký kraj spolu s zemským okresem Görlitz a polským Svazkem obcí Zhořelecka,
a to společným dlouholetým projektem
Čistá Nisa. »Porota ocenila v tomto projektu úspěšnou snahu koordinovat aktivity
v oblasti revitalizace řeky Nisy,« uvedl Zámečník.
Liberecký kraj uspěl rovněž v kategorii
Zdraví a bezpečnost s projektem týkajícím
se dopravní výchovy dětí v Euroregionu
Nisa. Jen na české straně se v dubnu letošního roku zúčastnilo akce Týden bezpeč/sk/
nosti přes 500 dětí.
5
Kauza
co (rychle) udělat, aby přechod
na tržní nájmy tolik nebolel?
Kolik bude nutné napřesrok »přisypat« do balíku peněz na sociální dávky na bydlení, zatím nevědí ani na Ministerstvu
práce a sociálních věcí. Žadatelů o tyto dávky však bude určitě
o hodně více než dosud. Majitelé domů mají návrh zákona
o sociálním bydlení, který zaujal nejen ministerstva.
P
ro obyvatele (i vlastníky) asi 60 % nájemních bytů skončí k 31. 12. 2010
proces postupného uvolňování regulace nájemného. Stane se tak na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, který stanovil povolené
meziroční přírůstky výše nájmů odvozené
od prodejních cen obdobných bytů postavených před rokem 1993. Od 1. 1. 2011 už
vlastník bytu nemůže o své vůli nájemné
jednostranně zvýšit (jako to mohl činit dosud, byť v mantinelech daných uvedeným
zákonem), ale musí se na tom dohodnout
s nájemcem. Nedojde-li k dohodě, spor
o výši nájmu bude řešit soud.
Konec regulace se nyní týká asi 450 tisíc
nájemních bytů. Nájemníci dalších zhruba
300 tisíc bytů v Praze, krajských městech
(mimo Ostravy a Ústí nad Labem) a středočeských městech nad 10 tisíc obyvatel se
na ukončení regulace a domlouvání s vlastníky o reálné výši nájmu musí připravit
o dva roky později.
místně obvyKlé nájemné?
jistě, ale jaK je zjistit?
Zdůrazněme slovo »reálné«, neboť i Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších
nemovitostí v ČR (OSMD) apeluje na vlastníky, aby své požadavky na výši nájemného
po ukočení regulace formulovali realisticky.
»Doporučujeme nájemcům a pronajímatelům, aby vycházeli z výše místně obvyklého nájemného,« říká předseda OSMD
RNDr. Tomislav Šimeček.
Podle jeho slov by platba nájemce pronajímateli měla sestávat jak z nákladů na prostou reprodukci bytu (daň, pojištění, opravy, odpisy apod.), které nyní měsíčně činí
zhruba 60 Kč/m2), tak z vlastního nájemného (půjčovného), jež by v ročním vyjádření
mělo odpovídat zhruba 3 % aktuální tržní
ceny nemovitosti včetně pozemku a sítí.
Ing. Pavel Rakouš z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR)
ovšem podotýká, že obvyklé nájemné nelze
stanovit či vypočítat, lze je jen zjistit. Varuje i před použitím údajů realitních kanceláří, které jsou podle jeho slov jako zdroj
pro zjištění místně obvyklého nájemného
nepřesné a neobjektivní. »Navíc nepřesnost (nadhodnocení vyplývající z použití
nabídkových, nikoliv realizovaných cen)
není všude stejná, a nelze tedy najít obecně
platnou pomůcku pro revizi takových dat.
Z navrhu novely občanského zákoníku, kterou MMR připravilo, vyplývá, že přechod
na tržní nájemné je třeba uskutečnit prvotně na základě dohody o změně nájemného,
která jediná zajistí vznik tržního nájemného. Teprve nenajdou-li obě strany smírné
řešení, bude přechod na tržní nájemné řešen prostřednictvím přechodu na obvyklé
nájemné. To bude zjišťovat soud na základě předložených důkazů individuálně, byt
od bytu,« říká Ing. Pavel Rakouš.
Ing. Milan Taraba, předseda Sdružení
nájemníků ČR, má za to, že tržní nájemné,
o němž mluví OSMD, vychází z příjmových
možností asi 25 % populace. »My vycházíme z praxe Německa či Rakouska, kde místně obvyklé nájemné je váženým průměrem
nájemného ze všech nájemních bytů v lokalitě kromě bytů luxusních, bytech pronajímatelů a bytů sociálních. Tzv. zrcadlo
nájemného navíc zohledňuje stáří, kvalitu,
vybavení, velikost a polohu bytu.«
cenové maPy mohou Pomoci
MMR nyní připravuje mapy nájemného,
které »pouze« usnadní orientaci nájemců
a pronajímatelů při hledání dohody o výši
nájemného. K dispozici by měly být už začátkem roku 2011. Vztahovat se však zatím
budou jen k těm obcím a městům, kde letos
skončí možnost jednostranného zvyšování
Vývoj výdajů na dávky na bydlení
Výdaje (v mil. Kč)
Dávka:
příspěvek na bydlení*
doplatek na bydlení
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
leden-srpen
2010
2459
2287
1565
1619
2280
2273
x
x
524
473
512
449
* Do konce roku 2006 byla metodika výpočtu dávky konstruována zcela odlišně. Z tohoto důvodu není plná
srovnatelnost s údaji v následujících letech možná (viz zlom v časové řadě mezi roky 2006 a 2007).
ZDROJ: MPSV ČR
6
nájemného. Ing. Pavel Rakouš však připomíná, že MMR není cenotvorným orgánem
a že smyslem map nebude ovlivňovat rozhodování soudů ani práci soudních znalců.
Poslanec, starosta Městské části Praha 6
Mgr. Tomáš Chalupa, který nedávno v dolní parlamentní komoře inicioval odbornou
diskusi na téma sociálního bydlení, tvrdí, že
dosud nelze jasně definovat případná rizika uvolnění nájmů. »Nejprve je třeba znát
ty, kdo mají mít právo na podporu v otázce bydlení,« tvrdí. »Jinak řečeno, definovat
a strukturovat obyvatele, kteří nemají dost
peněz k zajištění přiměřeného bydlení, vědět, proč je nemají a co je vlastně vzhledem
k jejich definovaným faktorům přiměřené
bydlení. Takovými faktory může být věk,
zdravotní stav, příjem ve vazbě na lokální
náklady na bydlení či sociální pozice.«
riziKa mohla být dávno známa
Jenže odpovědi na tyto otázky stát mohl
začít v předstihu hledat už s přijetím zákona č. 107/2006 Sb., kdy čtyři roky dopředu
znal přesné datum ukončení postupné deregulace nájemného. Mohl si včas připravit
i koncepci financování sociálního bydlení
a přichystat nástroje, jak pomáhat lidem
v nezaviněné nouzi, kteří nebudou schopni
deregulované nájemné plně hradit.
Mgr. Tomáš Chalupa poznamenává, že
je třeba, aby MMR vytvořilo koncepci financování sociálního bydlení a motivovalo
i soukromý sektor k jeho řešení – a využilo k tomu rovněž zkušenosti ze zahraničí.
Ing. Tomáš Munzar, náměstek primátora
Kladna a předseda Bytové komise Svazu
měst a obcí (SMO) ČR, ovšem upozorňuje, že regulované nájemné není totéž co
sociální bydlení. »V bytech s regulovaným
nájemným jsou nájemníci s různorodými
příjmy, takže i dopady budou různorodé.
V některých regionech je již tržní nájemné
srovnatelné s regulovaným. V lokalitách,
kde je tržní nájemné vyšší než regulované,
vstoupí někteří nájemníci v nezaviněné
nouzi do sociálního systému a stanou se
příjemci sociálních dávek na bydlení,« konstatuje Ing. Vojtěch Munzar.
Ing. Milan Taraba zdůrazňuje, že dosavadní statistika výstavby bytů přesvědčivě
dokládá, že motivace k výstavbě nájemních
bytů je u nás nedostatečná. »Výraznou státní podporu měly vyšší příjmové skupiny
při získání vlastnického bydlení ve formě
značných daňových úlev a podpory stavebního spoření,« dodává, přičemž s těmito
jeho slovy je výjimečně zajedno i OSMD.
Toto sdružení totiž už dlouho poukazuje
na fakt, že stát zatím výdaje na bydlení často neefektivně promrhává a deformací cen
na trhu bydlení škodí zejména rozvoji soukromé nájemní bytové výstavby i renovaci
stávajícího bytového fondu, aniž by řešil.
situaci opravdu sociálně potřebných lidí.
listopad 2010
IluSTRaČNí fOTO: JIří NěMeČeK
Kauza
Od 1. ledna příštího roku se ve zhruba 60 procentech nájemních bytů v České republice
už budou muset jejich majitelé a vlastníci vzájemně domlouvat na výši tržního nájmu.
Z některých ustanovení návrhu zákona o sociálním bydlení
připraveného OSMD
Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním příspěvku na sociální bydlení
k dočasnému krytí části nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného
místně obvyklého tržního nájemného.
n Příspěvek na sociální bydlení stát neposkytne, pokud se osoba uvrhla do stavu nouze vlastní vinou. Osoby
v zaviněné nouzi mohou požádat obec o zajištění dočasného přístřeší.
n Stav nezaviněné nouze je stav, kdy osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a současně s ní posuzované osoby nejsou schopny z důvodů, které nejsou na jejich straně, nejméně po dobu tří měsíců hradit ze svého
příjmu či výnosů svého majetku prokazatelné náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení.
n Osoby, které mohou žádat o příspěvek z důvodu nezaviněné nouze, jsou osoby a společně posuzované
osoby, které
– jsou v pracovním poměru nebo obdobném vztahu trvajícím déle než 3 po sobě následující měsíce s minimálním pracovním úvazkem 80 hodin za měsíc, případně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost déle
než 3 po sobě následující měsíce;
– pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;
– jsou v dočasné pracovní neschopnosti, kterou si úmyslně nepřivodily samy, ani jim pracovní neschopnost
nevznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užitím omamných prostředků
anebo při spáchání úmyslného trestného činu;
– pobírají peněžitou pomoc v mateřství;
– pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci;
– pobírají starobní důchod;
– pobírají rodičovský příspěvek nebo pečují minimálně o dvě děti před započetím povinné školní docházky;
– ukončily pobyt v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo v ochranném léčení, kam byly umístěny
rozhodnutím soudu, a to nejdéle 6 měsíců od ukončení tohoto pobytu;
– nezaopatřené děti;
– pečují o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve IV. stupni.
n Minimální bytový standard pro jednu osobu činí 40 m2 podlahové plochy, pro každou další společně posuzovanou osobu se tato výměra zvětšuje o 10 m2, nejvýše však do 80 m2.
n Pro výpočet výše příspěvku na sociální bydlení se sečte počet společně posuzovaných osob, podle něhož
se stanoví minimální bytový standard, ke kterému se bude výše příspěvku vztahovat. Součin metrů čtverečních
připadajících na takto stanovený minimální bytový standard a skutečně placeného nájemného za m2, maximálně však průměrného místně obvyklého tržního nájemného, tvoří základ pro výpočet příspěvku.
Ten se stanoví jako rozdíl mezi tímto základem a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu žadatele
a společně posuzovaných osob, kterou hradí žadatel.
n Průměrné místně obvyklé tržní nájemné vyjadřuje pro účely tohoto zákona průměrné nájemné, za které by
bylo možno si v obci pronajmout na volném trhu nemovitost k bydlení standardní kvality bez záloh na služby
spojené s bydlením. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné zjišťuje a vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj
(MMR) vždy po 1. září pro následující kalendářní rok. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné se stanoví
jednotně pro celou obec v Kč za 1 m2 podlahové plochy za kalendářní měsíc. MMR do výpočtu zahrnuje jen
výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi tržně se chovajícími subjekty
na volném trhu, případně vychází z výše nájemného zjištěného mezi právnickými a fyzickými osobami, do jejichž předmětu činnosti patří zprostředkování nájmů bytů či jiné činnosti související s nájmy bytů a nájemným.
Nejsou-li údaje pro výpočet místně obvyklého tržního nájemného pro danou obec dostupné, vychází se
z údajů ze srovnatelné obce v okolí.
n
ZDROJ: OSMD
listopad 2010
objem dáveK na bydlení se zvýší
MPSV letos měsíčně vyplácí na příspěvku
na bydlení (systém státní sociální podpory)
v průměru okolo 284 mil. Kč, v případě doplatku na bydlení (systém pomoci v hmotné nouzi) dalších zhruba 56 mil. Kč (viz
tabulka). »Hlavně u příspěvku na bydlení
zaznamenáváme výrazný meziroční nárůst
vyplacených dávek. I u doplatku na bydlení je patrný meziroční nárůst,« konstatuje
Bc. Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV.
Jak velký balík peněz na tyto dávky si kvůli deregulaci nájemného vyžádá příští rok,
však mluvčí neodpověděla. Na výpočet dávek totiž budou mít zásadní vliv plánované
legislativní změny (stanovení normativních
nákladů na bydlení, zrušení sociálního příplatku). Nicméně výdaje na dávky na bydlení se patrně dál zvýší. »Sociální systém je
nastaven tak, aby tuto očekávatelnou další
zátěž unesl. V rozpočtu na rok 2011 k tomu
tedy zatím nebyla přijata žádná mimořádná
navýšení. Systém je dost pružný, aby zareagoval na změny způsobené deregulací cen
nájemného, a proto na něm není akutně
třeba nic měnit,« dodává mluvčí.
návrh záKona z dílny osmd
Je možná až paradoxem, že právě Občanské
sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR už od jara disponuje vlastním návrhem zákona o sociálním bydlení
(k němu též v boxu vlevo, celý text návrhu
je pod odkazem Sociální bydlení na www.
osmd.cz), jímž chce přinést jasnější pravidla pro poskytování adresných dávek všem,
kdo se v souvislosti s přechodem na tržní
nájemné ocitnou v nezaviněné nouzi.
Ing. Vojtěch Munzar návrh považuje
za solidní základ pro rozsáhlejší diskusi
o definici sociálního bydlení. Bytová komise SMO ČR, v jejímž čele stojí, za pozitivní
považuje například dočasnost (s výjimkou
seniorů) dávky pro nájemníky v nezaviněné nouzi, nikoliv tedy stálý nemotivační
»příjem«. Líbí se jí i princip výpočtu dávky
vycházející z cenové mapy dané lokality,
stejně jako z určité přiměřenosti bydlení
definované podlahovou plochou na nájemníka. Komise by byla srozuměna též se
zhodnocením celkové finanční situace žadatele o dávku, nikoliv jen jeho aktuálního
příjmu. Nepřevzala by však institut »zpětné
hypotéky« poskytované na platby do fondů
oprav za vlastnické bydlení.
Podle MPSV by měl být návrh zákona
jedním z námětů, který by tento resort rád
zakomponoval do chystaného zreformovaného systému sociálních dávek, v němž by
měla mít své místo rovněž myšlenka sociálního bydlení. Také MMR vítá návrh zákona,
který může pomoci lépe nastavit systém
sociální podpory v oblasti bydlení. Nesouhlasí však s tím, že podpora »na hlavu« má
vyřešit všechny nedostatky bytového trhu.
Její největší nevýhodou by při chybějící
podpoře »na cihlu« byl podle Ing. Pavla Rakouše tlak na růst cen bydlení a nemožnost
řešit strukturální nesoulad mezi nabízeným
n
a poptávaným bydlením.
ivan ryšavý
7
Ekonomika
Výdaje krajských samospráv
Loňský rok poznamenala ekonomická recese, která se odrazila ve snížení příjmů veřejných rozpočtů. Krajských rozpočtů
se však nižší výnos daní příliš nedotkl. Je to dáno tím, že podíl
daňových příjmů v rozpočtech krajů je poměrně nízký, zatímco dotace, na rozdíl od daní, se zvyšovaly.Výsledkem bylo zvýšení příjmů krajských rozpočtů o 5,1 mld. Kč, resp. o 4 %, a zvýšení podílu dotací na jejich celkových příjmech z 59 % na 65 %.
V
ýdaje krajů však v roce 2009 rostly
ještě rychleji než jejich příjmy, a to
o 8,4 mld. Kč, resp. o 9 %, a rozpočty vykázaly schodek ve výši 7,8 mld. Kč,
což představuje 6 % celkových příjmů. Potěšitelné je, že kapitálové výdaje se zvýšily
rychleji než běžné, a jejich podíl na celkových se zvýšil na 20 %. Je to však stále
podstatně méně než u obecních rozpočtů.
Na výdajovou strukturu krajů se podíváme
podrobněji, a to z hlediska hlavních výdajových kapitol.
STRUkTURa cElkoVých VýDaJŮ
Největší podíl na celkových výdajích má
kapitola Služby pro obyvatelstvo (graf 1).
Přestože se tyto výdaje meziročně zvýšily,
jejich podíl se naopak snížil z 68 % na 66 %.
Druhou největší kapitolou je Průmyslová
a ostatní odvětví hospodářství, jejíž podíl
na celkových výdajích se meziročně zvýšil
z 23 % na 25 %. Podíly ostatních kapitol zůstaly mezi lety 2008 a 2009 v zásadě zachovány.
Nejrychleji rostly výdaje na Bezpečnost
(téměř na dvojnásobek) a na Sociální věci
(o 24 %). Ty však v celkovém rozpočtu představují 1 %, resp. 3 %, tudíž nejsou dominantní.
Nepatrný meziroční pokles vykázaly kapitoly Všeobecná veřejná správa a Zemědělství.
Graf 1 Struktura celkových
výdajů krajských samospráv
v roce 2009
0%
3% 1%
V rámci kapitoly Služby pro obyvatelstvo
převažují výdaje na vzdělání. Tvořily 83 %
v roce 2008 a 84 % v roce 2009. Meziročně se
sice zvýšily o 7 %, bylo to ale méně než celkové výdaje. Patří sem především gymnázia, střední odborné školy, střední odborná
učiliště a speciální střední školy, případně
vyšší odborné školy. Se značným odstupem
(s 8 %) jsou výdaje na zdravotnictví, zejména na nemocnice a léčebné ústavy, lékařskou službu první pomoci a zdravotnická
záchranná služba, kojenecké ústavy a dětské domovy. Méně než 3 % z výdajů této
kapitoly zaujaly výdaje na kulturu (divadla,
muzea, galerie, činnost památkových ústavů, hradů a zámků a jiné kulturní památ-
ky), dále na komunální služby, tělovýchovu
a ochranu životního prostředí.
DYnamika VýDaJŮ
Podívejme se, které kraje vykázaly v roce
2009 nejvyšší podíl výdajů určité kapitoly.
V případě kapitoly Služby pro obyvatelstvo, měl nejnižší podíl výdajů Středočeský
kraj (58 %) a nejvyšší Moravskoslezský kraj
(73 %), průměr za všechny kraje byl 66 %.
V rámci kapitoly Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství se na první místo dostal
kraj Vysočina (34 %), nejmenší podíl měl
Moravskoslezský kraj (17 %), průměr byl
25 %.
V kapitole Všeobecná veřejná správa jsou
podíly výdajů jednotlivých krajů poměrně
vyrovnané s výjimkou Karlovarského kraje.
Ten měl daleko nejvyšší podíl na celkových
výdajích, a to 9 %. Je to kraj s nejméně obyvateli. Pouhá 3 % z celkových výdajů činila
tato kapitola v rozpočtu Moravskoslezskéhokraje, který je ze všech krajů nejlidnatější. Průměr byl 5 %. Na sociální oblast použil
nejmenší díl rozpočtu opět Středočeský kraj
(2 %), zatímco v případě krajů Ústeckého
a Karlovarského to bylo 5 % jejich celkových
výdajů, průměr byla 3 %.
Graf 2 Dynamika výdajů krajských samospráv v roce 2009
%
35
30
25
20
15
10
5
0
UL
KV
MSK
JHČ
PL
PA
JHM
LI
HK
OL
ZL
STČ
VYS
Graf 3 Výdaje připadající na jednoho obyvatele
5%
25 %
výdaje v tis. Kč
25
20
15
10
66 %
zem.
prům.
služby
soc. oblast
bezpečnost
veř.
správa
5
0
JHM
MSK
PL
PA
KV
LI
ZL
STČ
UL
OL
JHČ
HK
VYS
ZDROJ GRAFŮ: MINISTERSTVO FINANCÍ, VLASTNÍ PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU, a. s.
8
listopad 2010
Ekonomika
Celkové výdaje všech krajských samospráv se v roce 2009 zvýšily ve srovnání s rokem 2008 o 9 %. Vývoj výdajů jednotlivých
krajů ukazuje graf 2. Je zřejmé, že u sedmi
ze třinácti uváděných krajů vzrostly výdaje
o méně než 5 %, přičemž nejnižší dynamiku zaznamenal Ústecký kraj (pouze o 2 %).
Jenom ve čtyřech krajích se výdaje zvýšily
nadprůměrně, z toho v kraji Vysočina vykázaly růst o neuvěřitelných 31 %. K dalším
krajům s nadprůměrnou dynamikou výdajů v roce 2009 patřily kraje Olomoucký,
Zlínský a Středočeský.
VýŠE VýDaJŮ na JEDnoho
oBYVaTElE
Nejen dynamika výdajů jednotlivých krajů v roce 2009 byla značně rozdílná. Rovněž výše výdajů v přepočtu na obyvatele
ukazuje značné odchylky (graf 3).
Z porovnání grafů 2 a 3 je vidět, že kraj
Vysočina dosáhl v roce 2009 nejvyšší dynamiku výdajů, ale současně i nejvyšší hodnoty výdajů v přepočtu na obyvatele. Rozdíl
ve výdajích v přepočtu na obyvatele v tomto kraji a v kraji s nejnižší hodnotou, tedy
v Jihomoravském kraji, činil 7731 Kč a mezi
krajem s druhými nejvyššími výdaji v přepočtu na obyvatele a krajem s nejnižšími
výdaji je 3658 Kč. Průměrná hodnota byla
15 663 Kč na obyvatele.
cElkoVÉ VýDaJE VS. PoČET
oBYVaTEl
Relace mezi celkovými výdaji připadajícími
na obyvatele a počtem obyvatel v jednotlivých krajích ukazuje graf 4. V zásadě platí,
že čím méně obyvatel kraj má, tím vyššími
celkovými výdaji v přepočtu na obyvatele
disponuje. Z tohoto obecného trendu však
existují výjimky, nejvýraznější jsou kraje Vysočina a Středočeský kraj.
Kraje vydaly na kapitolu Služby pro obyvatelstvo v průměru 10 366 Kč v přepočtu
na obyvatele. Nejvíce z tohoto zdroje získali obyvatelé kraje Vysočina (12 358 Kč),
nejméně ve Středočeském kraji (9348 Kč).
I v další kapitole – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství – to byl opět kraj Vysočina, který vykázal nejvyšší výdaje – 7244 Kč,
nejméně Moravskoslezský kraj (2379 Kč).
Průměr v této kapitole dosáhl výše 3877 Kč.
Nejvíce peněz na Všeobecnou veřejnou
správu (v přepočtu na jednoho obyvatele)
lze nalézt v rozpočtu Karlovarského kraje
(1468 Kč), přičemž tento kraj vykázal i nejvyšší dynamiku jejich růstu v roce 2009.
Nejméně stála správa rozpočet Moravskoslezského kraje (446 Kč), kde žije nejvíce
obyvatel.
Graf 5 porovnává výdaje na správu v přepočtu na obyvatele s počtem obyvatel.
Z údajů vyplývá, že se výše výdajů na veřejnou správu (vztaženo na obyvatele) snižují
s růstem počtu obyvatel. Výjimkou je Středočeský kraj, jehož objem výdajů na veřejnou správu odpovídá spíše kraji s nižším
počtem obyvatel, a přitom je druhým nejlidnatějším krajem.
Na sociální oblast vydaly krajské samosprávy v průměru 533 Kč. Nejvyšší částku
na obyvatele dosáhl Ústecký kraj (869 Kč),
nejnižší Středočeský kraj (321 Kč).
listopad 2010
Graf 4 Celkové výdaje a počet obyvatel
25
20
výd. na obyv.
15
10
počet obyvatel
5
0
KV
LI
PA
VYS
HK
PL
ZL
JHČ
OL
UL
JHM
STČ
MSK
Graf 5 Výdaje na Všeobecnou veřejnou správu a počet obyvatel
1600
1400
počet obyvatel
1200
1000
800
600
400
veř. správa
200
0
KV
LI
PA
VYS
HK
PL
Průměrné výdaje na Bezpečnost dosáhly
na obyvatele 100 Kč. Nejvíce na tuto oblast
věnoval Moravskoslezský kraj (369 Kč), nejméně Pardubický kraj (32 Kč).
Podívejme se nyní blíže na kapitolu
s nejvyšší vahou ve výdajích krajských
samospráv – Služby pro obyvatelstvo.
Za vysokými celkovými výdaji kraje Vysočina (v přepočtu na obyvatele) jsou především značné výdaje na zdravotnictví
(2225 Kč, což je téměř trojnásobek průměru za všechny kraje). Naopak nejnižší výdaje v této oblasti a v přepočtu na obyvatele
vykázal Moravskoslezský kraj (517 Kč) a jen
o něco vyšší částky kraje Ústecký a Zlínský.
Na zdravotnictví vydaly více než 1000 Kč
v přepočtu na obyvatele ještě kraje Královéhradecký a Středočeský.
V průměru použily kraje na vzdělání
8705 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejvyšší
výdaje na tuto oblast vykázaly kraje Jihočeský (9507 Kč). Více než 9000 Kč poskytly ještě
kraje Královéhradecký, Olomoucký, Vysočina a Pardubický. Nejmenší výdaje pak nalezneme u krajů Středočeský (7666 Kč), Plzeňský (8090 Kč), Jihomoravský (8396 Kč).
Na oblast kultury vynaložily kraje v průměru (v přepočtu na obyvatele) 347Kč. Nejvíce na kulturní činnosti přispěl Plzeňský kraj –
566Kč, nejméně Jihomoravský kraj – 181Kč.
Za komunální služby utratily kraje v průměru 234 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nej-
ZL
JHČ
OL
UL
JHM
STČ
MSK
vyšší částku dosáhl Zlínský kraj (1364 Kč),
a to s velkým odstupem od ostatních krajů.
U druhého kraje v pořadí – Královéhradeckého – to bylo pouze 329 Kč. Naopak, nejméně vydal na tento účel Jihomoravský
kraj(jen 46 Kč).
A jak se kraje angažovaly v tělovýchově
a zájmové činnosti? V průměru vyčlenily
na tuto oblast 153 Kč, což je více než například na ochranu životního prostředí. Nejvyšší výdaje měl Ústecký kraj (223 Kč), nejnižší Středočeský kraj (101 Kč). Na ochranu
životního prostředí přispěly kraje v průměru částkou 57 Kč (v přepočtu na obyvatele).
Nejaktivnější v této oblasti byl Jihočeský
kraj (142 Kč), nejmenší výdaje měl Plzeňský
kraj (19 Kč).
Je nutné připomenout, že kraje mohou
na zajištění svých funkcí v jednotlivých oblastech využít jednak vlastních organizací
nebo je zajišťovat nákupem služeb u soukromých firem (v rozpočtu se potom objeví
celkové výdaje na služby), nebo příspěvkových organizací (v rozpočtu se potom vykáže
pouze příspěvek těmto organizacím). Tato
skutečnost může zkreslit, jakou částkou se
jednotlivé kraje podílely na financování veřejných služeb, za které jsou odpovědné. n
VĚRa kamEnÍČkoVÁ
Statistical Analyses Manager
CCB-Czech Credit Burreau, a. s.
9
Ekonomika
méně dotací, víc prostředků
do obecních rozpočtů
Téměř každý poslanec či senátor se účastní nebo účastnil komunální politiky. Prosazovat zájmy obcí v Parlamentu by proto mělo mít šanci na úspěch. O tom, zda je to pravda, a také
o hospodaření obcí jsme hovořili s jedním z nich, poslancem
a starostou Semil Mgr. Janem Farským.
Na pořadu dne je opět rozpočtové určení daní. Po změně volají zejména malé
obce. Jaký je váš názor, jako starosty menšího města?
Jednoznačně to pokládám za krok správným směrem. Dnes obce staví svůj rozvoj
na tom, zda získají či nezískají dotace. V našem státě se jich rozděluje obrovské množství – jen státních dotačních titulů je 376. Je
to velmi nepřehledné, často nejsou stanovena přesná kritéria, takže vítězí ten, kdo
má informace, případně kontakty. I v tom
lepším případě, kdy se podaří dotaci získat,
není výjimečný případ, že pak obec dostane
vyrozumění třeba v červnu s tím, že je nutné v případě investice kolaudovat do konce
roku. A to se mají stihnout výběrová řízení,
sehnat dodavatelé a vše ostatní.
FOTO: ARCHIV
n
Což jistě není optimální.
Důsledek je ten, že se často nestaví to,
co obec potřebuje, ale to, na co se seženou
dotace. Za druhé není příliš času na výběrová řízení a staví se příliš hekticky. A za třetí vznikají velice nestandardní vztahy, kdy
obec bývá zavázána dodavateli, protože potřebuje, aby stavěl velice rychle. Samozřejmě tím zároveň může trpět kvalita prací.
Jinou eventualitou je, že obec dotaci nezíská, přičemž ale předem hodně investovala
Mgr. Jan Farský je starostou a poslancem.
n
FOTO: DAGMAR HOFMANOVá
do projektu, který teď zůstává v šuplíku.
Jsme tak v situaci, kdy se investuje hodně
peněz do věcí, které nejsou vždy nejdůležitější, a zároveň se staví neefektivně, což je
rychle a na poslední chvíli.
Komenskému náměstí vévodí budova
bývalé radnice a novorománský kostel
sv. Petra a Pavla.
10
n Předložený návrh znamená, že Praha a velká města by měly dostávat z daní
méně a malé obce naopak víc?
Často se uvádí, že to bude na úkor velkých měst. Tak to ale není. V oněch 376 dotačních programech se každoročně rozděluje asi 80 miliard korun. My bychom chtěli,
aby se z této sumy určitá část, dejme tomu
20 miliard, přesunula přímo do rozpočtu
obcí. Pokud bychom brali jen čistý aritmetický průměr, pak třeba v případě devítitisícových Semil by to v ideálním případě
znamenalo přes 2000 korun na hlavu, tedy
každoročně navíc do rozpočtu 18 milionů.
To je značná částka, o které bychom věděli,
že s ní můžeme počítat, takže by bylo možné si všechno pořádně naplánovat, připravit a prodiskutovat s občany. Za tyto peníze
by se pak stavělo skutečně to, co obec potřebuje a co občané chtějí.
n Pokud jsem to dobře spočítala, je nyní
v Poslanecké sněmovně 23 starostů a starostek, několik místostarostů a bývalých
starostů,téměř každý je zastupitelem.Měli
byste uspět. Nebo je tu nějaký problém?
Určitě se to podaří. Pro předsedu našeho
poslaneckého klubu, starostu obce Suchá
Loz Mgr. Petra Gazdíka je to zásadní téma.
Zároveň koresponduje s tím, že prosazujeme transparentní veřejnou správu. S navrhovaným řešením souhlasí i ministr financí
Miroslav Kalousek. Jsem proto přesvědčen,
že není reálná síla, která by mohla tento záměr zvrátit. Otázkou zůstává, jaký bude dosažený objem přesunutých financí z dotací
přímo do rozpočtů obcí. Připravujeme vše
tak, aby mohl nový systém začít fungovat
od roku 2012. Dosavadní stav, kdy Praha
má proti malým obcím na hlavu čtyřiapůlnásobek, je anomálií. Neusilujeme o to, aby
poměr byl 1 : 1, ale přijměme model, který
funguje všude standardně v západním světě, tj. že hlavní město bude mít dvaapůlnásobek.
n Jak se vámi popsaná praxe promítá
do hospodaření Semil?
Semily hospodaří s ročním rozpočtem
170 milionů korun, z nichž zhruba 30–40
milionů je volných, určených na investice.
Když se nám podaří získat dotace, je to samozřejmě víc, což je aktuální zejména nyní,
v době enormního přísunu financí z evropských fondů. Z nich se nám také podařilo
získat zatím nejvyšší částku, 60 milionů,
na přestavbu městského centra a na rekonstrukci multifunkčního centra. Existují také
krajské dotace, ovšem ne pro Semily.
Proč ne pro Semily?
Těžko si domýšlet, ale prý dostatečně
nespolupracujeme, a tím dotace dostávat
nebudeme.
n
Stále nerozumím.
Já se domnívám, že u dotací mají fungovat nějaká pravidla. Tam, kde tato pravidla
existují, jsme relativně úspěšní. Ale tam,
kde dotace nemají žádný limit, jako je třeba
porcování krajského medvěda – u nás tomu
říkáme tchoř, tam úspěšní nejsme.
n
n Takže na úrovni krajů existuje něco podobného jako ve Sněmovně?
Řekl bych, že v přepočtu na počet obyvatel
dokonce víc. A myslím si, že Liberecký kraj
není jediný, který tímto způsobem obcím
rozdává. Musím natvrdo říct, že tento způsob považuji za naprosto archaický. Připadá
mi, že si tím určití politici udržují jakýsi pocit
mocnáře. Ti, kteří těmito penězi vládnou, se
nestávají na čtyři roky správcem města, kraje, státu, ale jakýmsi monarchou, který je ten
nejmoudřejší, a když uzme určitý balík peněz, dá je tam, kam má. Samozřejmě záleží
na osobnosti člověka. Věřím, že to může fungovat i tak, že to pomůže odstranit nejhorší disparity v území. Ale stejně tak se může
dotyčný rozhodnout pro to, aby rozšířil svůj
politický vliv, případně zlomil určitý odpor.
n Netrpí tím ovšem Semily, když přicházejí o peníze?
listopad 2010
Ekonomika
FOTO: DAGMAR HOFMANOVá
ze zmíněných osmi milionů obratu dostali
nejdříve na 12 milionů, pak na 15,5 a letos
to bude ještě víc. Dokonce se v podniku
zvýšila zaměstnanost o pět lidí. Podnik ale
nedostává od města žádné výhody, prochází jako každý jiný výběrovým řízením. Podmínkou je také, že nesmí pro soukromníky
pracovat levněji než pro město. Čili město
může podnikat, ale musí dát pozor, aby
nedeformovalo trh a nelikvidovalo ostatní
podnikatele ve stejném oboru.
V budově dnešního Muzea a Pojizerské galerie žil spisovatel Antal Stašek a mládí tam
prožil i jeho syn, pozdější spisovatel Ivan Olbracht.
Myslím, že ne. Možná i proto, že jsme
zavedli úplně jiný systém výběrových řízení. Vše, od zadání přes vyhodnocení až
po smlouvy, visí na internetu. To je také
jedna z oblastí, která určitou část dotací
zablokuje.
z tohoto důvodu nevyvolávali případné
přeskupování občanů. Sjednotili jsme se
na zvýšení na dvojnásobek.
Má podle vás obec podnikat?
Jen tam, kde se jí to vyplatí. My jsme se
dohodli, že se nám vyplatí nechat si správu
bytového fondu a technické služby. V prvním případě je už příjem z nájemného ze
600 bytů zajímavý, ale vše vracíme zpět
do bytového fondu, protože byl velmi zanedbaný. Technické služby jsme donutili podnikat. Až do roku 2007 byl jejich každoroční
hospodářský výsledek osm milionů korun,
zároveň se neobnovovala technika. Nový
ředitel dostal manažerskou smlouvu s tím,
že až 40 procent z čistého zisku ze zakázek,
které realizuje pro soukromníky, se stane
jeho odměnou, k čemuž bude mít menší
základní plat. Vedlo to k tomu, že jsme se
n
Jak je zablokuje?
Není tajemstvím, že v naší zemi jsou
určité dotace podmíněny tak, že se konkrétní firmě dá zakázka s tím, že určitá
část peněz půjde prostřednictvím někoho
do stranické pokladny, další přímo do něčí
kapsy. To u nás nechceme a ani nebudeme
dělat. Když jsme s naším volebním seskupením vyhráli ve městě volby, bavili jsme
se o tom, zda nám stojí za to porušit základní slib a získat třeba 20 milionů z dotací a pak se tvářit, jak jsme veleúspěšní.
Rozhodli jsme se slib neporušit a jít těžší
cestou. Byly případy, kde jsme byli úspěšní
– kromě už jmenované 60milionové dotace jsme získali dotaci na regeneraci panelového sídliště, bez problémů jsou i některé další v rámci přeshraniční spolupráce
s Polskem. Ale byly i situace, kdy existovala
šance dotace získat, ale vzhledem k našim
zásadám se tak nestalo. Na druhou stranu máme díky našemu systému, kdy se
ve výběrových řízeních opravdu soutěží,
takové úspory, že nám ušlé dotace vynahradí. Když se dělá soutěž poctivě, lze snížit předpokládanou rozpočtovou cenu až
o čtvrtinu. Ročně to u nás činí úsporu šesti
až sedmi milionů. Tolik peněz z dotací Semily dříve ani nedostávaly.
Z čeho máte hlavní příjmy?
Jsme relativně bohatí. Máme 600 hektarů
lesů, ze kterých nám plyne dost slušný zisk.
Pak je naším stabilním příjmem domovní daň, která zároveň představuje jednu
z konkurenčních výhod obcí. Dohodli jsme
se proto s okolními obcemi, že tuto daň
zvýšíme a stanovíme jednotně, abychom
n
listopad 2010
n Měla jsem na mysli třeba i takové věci
jako velmi diskutované kouření v restauracích. V některých zemích je zakázali
úplně.
To je něco jiného. Pokud to bude plošné
a nebude se smět kouřit nikde, je to jiná
situace, protože se vytváří rovné prostředí pro všechny. Pokud vím, tam, kde tento
zákaz plošně platí, přičemž jde i o takové
země, kde má kouření ještě větší tradici než
u nás, to v podstatě problémy nevyvolalo.
Ale až se podobný návrh objeví u nás, jsem
opravdu zvědav, nakolik bude legislativně
připraven tak, aby byl zcela neprůstřelný. Je
přece známo, že obcházení zákona je jedním z nejoblíbenějších sportů Čechů. n
JiŘina onDRÁČkoVÁ
FOTO: DAGMAR HOFMANOVá
n
n A na druhou stranu, má se obec plést
do podnikání svým podnikatelům?
V obci musí být férové prostředí. Nelze
někoho zvýhodnit a naopak. Čili obec se
v podstatě plést do podnikání nemá. Nesouhlasím s tím, když někde s velkým halasem jako protikrizové opatření snižovali
podnikatelům v městských nemovitostech
nájemné. Tyto peníze potom někde musí
chybět a vede to k tomu, že se obec pak
hůře stará o to, o co se starat má. Navíc to
deformuje prostředí, protože tomu, kdo
nepodniká v městském domě, nájem nikdo
nesníží. Krátkodobě něco takového sice
může zapůsobit jako protikrizový balíček,
ale dlouhodobě je to podle mě naopak balíček krizi prohlubující.
Semily se nebrání ani smysluplné moderní výstavbě v centru města.
11
Informační a komunIkační technologIe
Jak lépe chránit kulturní skvosty
Systém evidence uměleckých děl (SEUD) za 18 let svého trvání
pomohl vrátit mnoho odcizených předmětů značné kulturní hodnoty původním majitelům a vydobyl si i mezinárodní
prestiž. Nyní prodělal zásadní inovaci: Přešel na portálovou
technologii, aby se informace o zcizených a nalezených předmětech co možná nejrychleji dostala k těm, kdo ji potřebují.
t
ěmi jsou nejen státní instituce, nýbrž
také občané naší země i okolních států. Nejnověji mohou systém využívat
rovněž města a obce.
Podnětem ke vzniku SEUD byla po roce
1989 rychle narůstající trestná činnost týkající se i krádeží předmětů kulturního
dědictví. Tyto skvosty většinou skončily
za hranicemi. Když se je přece jen občas
podařilo nalézt, nastal jiný problém: Jak
zjistit, odkud byly odcizeny – a komu je tedy
vrátit? Tak na základě usnesení vlády vznikl
multimediální databázový systém evidence
uměleckých děl, který zahájil zkušební provoz na podzim roku 1992.
12
Jak zabránIt škodám?
Systém eviduje na 20 tisíc zcizených a nalezených předmětů. U některých z nich chybí určení majitele. Nemusí to být vždy jen
předměty z trestné činnosti na území ČR.
V evidenci jsou předměty zcizené jak z objektů spravovaných Ministerstvem kultury
a církvemi, tak ze soukromých bytů, domů
a rekreačních zařízení.
Krádežím zcela zabránit nejde. Každý –
a to se týká i měst a obcí – by však měl mít
své cenné předměty zdokumentovány. Jde
o krátký popis cennosti s fotografií v dobrém rozlišení a s informacemi, mezi nimiž
nechybějí markanty (znaky), podle nichž lze
předměty identifikovat při jejich nalezení.
Poškozený se pak může obrátit na kterékoli
oddělení policie, nahlásit zcizení předmětu
a současně předat popisy předmětů včetně
fotografie. Tím se tyto předměty automaticky dostanou do databáze PSEUD.
»Pro to však musí být k dispozici alespoň
fotografie,« upozorňuje ing. Zdeněk Bouda. »Důležitým faktorem, na němž závisí
úspěch při hledání odcizených předmětů,
je rychlost v poskytnutí kompletní informace ke zcizeným předmětům.« Zájemci
o bližší podrobnosti týkající se databáze
PSEUD se mohou informovat na e-mailové
n
adrese [email protected].
Jaroslav wInter
ilustrační foto: martin svozílek
Podle formuláře InterPolu
Základem systému byl standardní dohledávací formulář Interpolu, používaný pro popis hledaných movitých památek. Na jaře
1993 byl systém nasazen do ostrého provozu a Ministerstvo vnitra jej zařadilo do oficiálních kriminalistických databází.
Systém umožňuje katalogizaci známých
movitých kulturních památek, pořízení
textové i obrazové dokumentace k nim,
což bylo úkolem pracovníků resortu Ministerstva kultury. Obdobně své památky
v klášterech, kostelech a dalších svých objektech zpracovávají i církve. V roce 1994
se k využívání systému přidalo Ministerstvo financí prostřednictvím Generálního
ředitelství cel. I na úrovni UNESCO a Rady
Evropy bylo konstatováno, že Česko jako jediný stát na světě vlastní unikátní systém,
v němž spolupracuje hned několik resortů
na záchraně kulturního dědictví.
»Součástí informace ukládané do systému je slovní popis, jak věc vypadá, jaké
má charakteristické znaky, jaká je její cena
– a nezbytná je též obrazová dokumentace. Rychlost získání komplexní informace o zcizených předmětech je rozhodující
a často kriminalistům významně pomůže
tyto předměty zadržet. Ty jinak mizí v soukromých místních i zahraničních sbírkách,«
říká Ing. Zdeněk Bouda z Policie ČR, který
systém pomáhal budovat od jeho počátků.
Podle jeho slov další důležitou funkcí
systému je soubor informací o předmětu, jeho identifikaci a identifikaci majitele
předmětu. Dříve se v případě vypátraných
předmětů jen obtížně hledal jejich majitel.
Nezřídka se stávalo, že se sešlo třeba i několik desítek sošek sv. Jana Nepomuckého.
Pak bylo třeba objet fary a jejich duchovní
správce přivézt do skladu s tím, aby si »svého« Jana sami vybrali.
Portálová Inovace
Ačkoliv systém při využívání stále stejné
aplikace, vytvořené v prostředí operačního
systému Apple a databázového produktu
4th Dimension, dlouhá léta plnil svoji funkci, po téměř dvou desetiletích si zasloužil
inovaci a změnu konceptu směrem k nejmodernějším technologiím. Stalo se tak
díky finanční podpoře z Norských fondů.
Vítězem výběrového řízení na inovaci systému SEUD se stal Techniserv s konceptem
založeným na technologiích IBM. Vznikl
systém PSEUD, kdy »P« přidané k názvu
SEUD značí portálovou technologii.
Architektura Portálu systému evidence
uměleckých děl nyní obsahuje dva uzly
– intranetový a internetový. Internetový
uzel, přístupný veřejnosti na http://pseud.
policie.cz/wps/portal, využívá pouze část
funkcionality, jejíž »zbytek« je odstíněn pomocí autorizačních mechanismů portálu.
»Samozřejmě při maximální bezpečnosti
uchovávaných dat. Veřejnost má k dispozici
pouze základní popis zcizených a nalezených předmětů. Jestliže poškozený pozná
předmět, který mu byl zcizen, musí se obrátit na policii a dokázat, že je jeho vlastnictvím,« vysvětluje Ing. Zdeněk Bouda.
»Pro další fázi projektu jsme se spojili
s vývojovým týmem Masarykovy univerzity
v Brně,« uvádí vedoucí projektu Jiří Prokeš
z Techniservu. »Cílem je dosáhnout rych-
lého vyhledávání obrazových informací
na základě podobnosti nejen interně uvnitř
systému, ale především v rámci celosvětového internetu. To umožní pátrání po zcizených českých kulturních památkách celosvětově na webu, na aukčních portálech,
portálech aukčních síní a v internetových
nabídkách obchodů s antikvitami.« Chystá
se také přímé propojení PSEUD na systémy
Interpolu a ostatních databází policií v EU.
Unikátní český databázový systém evidence uměleckých děl PSEUD (dříve SEUD) umožňuje policii snáze dohledat odcizené předměty kulturního dědictví a po jejich nalezení je
rychleji vrátit původním majitelům. I na aukce se tak dostává méně odcizených děl.
listopad 2010
Informační a komunIkační technologIe
na zakázky může
veřejnost dohlížet
most PřIznává I výslednou cenu
A právě zde exceloval Most se svým přehledem veřejných zakázek, který se nachází na adrese http://www.mesto-most.cz/
verejne-zakazky.asp. Přidanou hodnotou
tohoto přehledu ve srovnání s běžným zveřejňováním je:
n uvedení nejvyšší a nejnižší nabídnuté
ceny v soutěži;
n uvedení skutečného termínu dokončení
zakázky;
n uvedení skutečné výsledné ceny;
n slovní popis důvodů, proč se výsledná
cena odchýlila od původní (například popis
objednaných víceprací);
n možnost různých hledisek pro vyhledávání: časové období, věcná oblast (stavební, služby, dodávky), stav realizace (vypsaná
– v realizaci – uskutečňovaná), zadávající
odbor;
n uvedení odpovědné osoby s kompletními kontakty a pracovním zařazením.
šumavské mInItendry
Zajímavých příkladů zveřejňování veřejných zakázek byla v soutěži celá řada. Jeden z nich dokonce uspěl nejvíce ze všech
nominací v soutěži Otevřeno v hlasování
veřejnosti. Jde o systém zveřejňování informací o veřejných zakázkách od zahájení
zadávacího řízení až po jeho ukončení, a to
již od naprosto minimálních částek – třeba
od 10 tisíc korun až po miliony (http://minitendry.npsumava.cz).
Zavedla jej Správa NP a CHKO Šumava. O zakázky tam v minitendrech bojuje
na 210 firem, z nichž 80 % je regionálních.
Vedle sebe tak stojí drobný živnostník i velká firma. Aby všichni – bez rozdílu obratu
– rovnocenně dosáhli na zakázky, připravila
jim Správa již při zahájení celého projektu
listopad 2010
foto: autor
s
ystém zveřejňování veřejných zakázek města Mostu by podle Marty
Smolíkové, ředitelky Otevřené společnosti, mohl být dobrým příkladem pro
vládní strategii boje s korupcí. Právě Most
se za tento svůj systém letos stal vítězem už
8. ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO.
V ní se tradičně oceňují největší »přátelé«
a »nepřátelé« svobody informací a otevřenosti veřejné správy.
V letošním roce pořadatelům soutěže
přišlo mnohem více nominací, které by
v žádném případě jako příklad sloužit neměly. Zatímco z celkem 58 nominací bylo
totiž pouze 12 určeno do soutěže Otevřeno,
rovných 46 směřovalo do soutěže Zavřeno.
Porota složená z jedenácti nezávislých odborníků je srovnávala mezi sebou v rámci
tří kategorií. V obou soutěžích šlo o přístup
k informacím a o účast občanů na rozhodování. Třetí kategorie v soutěži Zavřeno se
týkala svobody projevu a v soutěži Otevřeno byla zaměřena na veřejné zakázky.
První cenu Otevřeno v kategorii veřejných
zakázek převzal náměstek primátora
města Mostu Ing. Luboš Pitín.
v lednu 2010 (uzavírání rámcové smlouvy)
elektronického průvodce, který jim vygeneruje příslušné potřebné dokumenty podle
zákona o veřejných zakázkách tak, aby nebyli z formálně přísných zákonných důvodů v zadávacím řízení vyřazeni.
Na projektu je zajímavá i kontrola čerpaných prostředků. Každá uskutečňovaná
zakázka se podrobně pomocí GPS fotozařízení zachycuje na snímcích a monitoruje se
její plnění. To provádí lesník v terénu. Celý
systém pak obsahuje detailní řízení lesnického provozu od okamžiku nálezu kůrovce
po jeho úspěšnou likvidaci, což znamená,
že lze de facto on-line z centrály dohlížet,
zda jednotliví pracovníci a firmy postupují
efektivně (tedy nevznikají-li prodlevy).
»Kromě finančně-provozního řízení náš
software LesIS obsahuje řadu důležitých
evidencí pro zvládnutí současné kůrovcové kalamity a všech navazujících činností.
Svým rozsahem jde o celorepublikově jedinečný produkt v oblasti lesnictví, dokonce na evropské úrovni nemá jeho využití,
ve spojení s mobilními zařízeními s GPS,
konkurenci,« uvedl Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
V čele letošní soutěže se umístila ještě
jedna organizace spojená s lesním hospodářstvím, bohužel v Soutěži Zavřeno. Toto
prvenství patří Lesům ČR, s. p., za systematickou obstrukční zdržovací taktiku při vyřízení žádostí o informace, zbytečné výzvy
k upřesnění, překroucení zákona k průtahům, odepření informací o výměně obory
Radějov s významným podnikatelem.
Praha v soutěžI ProPadla
Pro úplnost uveďme, že vůbec nejvíce bodů
získala Praha. Ani česká metropole se však
nemá čím chlubit, protože 94 z možných
110 bodů obdržela za utajování informací
okolo zakázky na provoz Centra kartových
služeb (Opencard). Celkové výsledky letošního ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO najdete na adrese www.otevrete.cz. n
Jaroslav wInter
veřejná správa
a internet /47
u
rčitě neuškodí vědět, kde je možné na internetu hledat poučení
z oblasti zdravotnictví, konkrétně
informace, vztahující se k lékům či případným epidemiím a nemocem. Hlavně
na menších městech a obcích tyto informace využijete, protože ne každý občan
má přímý přístup k internetu a zejména
generace seniorů vaši pomoc určitě ocení. Víte, co je SÚKL? Ti, kdo někdy pracovali ve zdravotnictví, o něm už zřejmě
slyšeli. Státní ústav pro kontrolu léčiv je
institucí, která má na starosti vše kolem
léků a očkování. Jeho stránky najdete
na adrese www.sukl.cz.
Podívejme se na jednu část jeho stránek – Informační portál pro veřejnost
(www.leky.sukl.cz). Jeho úvodní stránka
se dělí do sekcí Léky, Lékárny, Klinické
studie, Zdravotnické prostředky, Očkovací kalendář, Kalendář cestovatele, Zeptejte se a Hlášení pro SUKL.
K nejvyhledávanějším jistě patří sekce
Léky. Obsahuje databázi veškerých u nás
schválených léků, takže v ní získáte základní informace o těch, které případně
sami užíváte. Dozvíte se i to, bylo-li nařízeno stažení některého léku z distribuce.
V sekci Očkovací kalendář se mj. nacházejí informace, proti čemu a kdy by měly
být očkovány děti i jakému očkování
bychom se případně měli podrobit my,
dospělí. V té souvislosti jistě zaujme sekce Kalendář cestovatele. Uvádí totiž, jaké
nejčastější nemoci se vyskytují na jednotlivých kontinentech a jak jim lze před
turistickým výjezdem čelit preventivním
očkováním.
Nenechte si ujít ani sekci Zeptejte se.
Dává vám příležitost položit otázku lékárníkovi či lékaři, byť – jak ostatně praví
i upozornění na stránce – návštěva sekce nenahradí skutečnou návštěvu lékaře.
V době přípravy tohoto textu na dotazy
pro lékaře odpovídali takoví odborníci
ve svém oboru jako třeba MUDr. Jana
Malinová, primářka Kliniky pracovního
a cestovního lékařství a vedoucí lékařka
oddělení Cestovní medicíny FN Královské Vinohrady v Praze, MUDr. Stanislav
Konštacký, CSc., z katedry všeobecného
lékařství a urgentní medicíny Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové či prof. MUDr. Petr
Pohunek, CSc., předseda České společnosti dětské pneumologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Doporučuji najít si čas a projít si celý
obsah tohoto webu a případně na něj
vhodným způsobem upozornit také obn
čany vaší obce či vašeho města.
václav koudele
vedoucí odboru informatiky
krajský úřad Plzeňského kraje
13
Informační a komunIkační technologIe
co ukázal průzkum kvality
městských webů
Je již samozřejmostí, že města mají vlastní weby vyhovující
platné legislativě. Poskytují však informace, které potřebuje běžný občan? Odpověď na tuto otázku poskytují výsledky
průzkumu zaměřeného na přehlednost a vyhledávací funkce
městských webů.
k
valitu webů měst z hlediska občana
analyzovala společnost ANTEE letos
v srpnu. Průzkumu se zúčastnilo 109
měst s 10 až 50 tisíci obyvateli. Výsledky
byly získány na základě testování jednotlivých webů všech respondentů.
vyhledání městského webu
Prvním krokem je vyhledání městského
webu na internetu. Ne vždy města využívají
domény přesně odpovídající jejich názvům
(například Jindřichův Hradec – www.jh.cz,
Kolín – www.mukolin.cz). Proto je na místě
využít některý z internetových vyhledávačů.
Využili jsme celosvětově nejpoužívanější
vyhledávač Google (byť v ČR je stále nejpoužívanější Seznam), do kterého jsme zadali
přesný název města. Výsledek považujeme
za vynikající – 96 % oficiálních webů měst
bylo v seznamu výsledků uvedeno na první
m místě, 3 % do třetího místa.
členění webu Podle tyPu
užIvatele
Městský web má obvykle tři hlavní skupiny
návštěvníků – místní občany, turisty a podnikatele. Každá skupina má jiné potřeby
vyhledávání informací na městském webu.
Přestože tento přístup k návrhu webu (zejména navigace uživatelů) je poměrně nový,
využívá jej již 18 % zkoumaných webů.
kalendář akcí
Kalendář akcí je velmi častou součástí nejen městských webů. Vedle poskytování
aktuálních informací je jeho cílem zajistit,
aby se návštěvník na web opakovaně vracel.
Úspěšnost závisí na dostupnosti a aktuálnosti kalendáře akcí. Proto jsme v průzkumu analyzovali, zda je kalendář akcí dostupný z úvodní stránky městského webu
a zda obsahuje informace o akcích v následujícím měsíci. V tomto případě výsledky překvapily spíše negativně – 37 % webů
nemělo na úvodní stránce odkaz na kalendář, 23 % kalendářů neobsahovalo žádné
události v následujícím měsíci (s ohledem
na cílovou skupinu respondentů předpokládáme, že kalendáře nebyly včas aktualizovány).
komPleXnost Úvodní stránky
webu
Pro internetového návštěvníka je důležité,
aby se dokázal rychle orientovat v obrovském množství informací publikovaných
na webu (u komerčních webů to může
způsobit i ztrátu zákazníků). Proto jsme
se zaměřili na analýzu složitosti úvodních stránek městských webů, charakterizovanou komplexností menu, počtem
informačních panelů (obvykle aktuální
informace zveřejněné na úvodní stránce)
a počtem dalších odkazů (především bannerů).
Počet menu se pohyboval v rozmezí jedno až čtyři, přičemž za optimální považujeme u rozsáhlých webů dvě menu. Toto
kritérium splnilo 87 % webů. Zajímavé je
rovněž sledovat počet položek menu. Do 20
položek průměrně v jednom menu, což
odhadujeme za limitní z hlediska přehled-
nosti, se umístilo 82 % webů. Za naprostý
rekord v nepřehlednosti považujeme web
se 112 položkami v jediném menu.
Internetové panely slouží k přehledné
prezentaci aktuálních nebo často vyhledávaných informací na úvodní stránce.
Předpokládáme, že optimální počet těchto
panelů je maximálně 4, což odpovídá 57 %
zkoumaných webů. Některé weby nevyužívají internetové panely (19 %), jiné naopak
příliš (2 % má více než 10 panelů).
Další odkazy, uvedené na úvodní stránce,
by měly pomoci návštěvníkovi rychle vyhledat informace, které na městském webu
nenajde, ale často je na něm mylně vyhledává (například informace o turistickém
regionu, krajský úřad apod.). Běžnou praxí
však je uvádět na webu řadu zbytečných
odkazů, které rozptylují návštěvníkovu
pozornost. V tomto případě je bohužel obtížné hodnotit výsledky průzkumu, neboť
někdy je relevantní i vysoký počet odkazů,
někdy ani jediný. Nicméně 70 % webů obsahuje maximálně 10 odkazů, rekordman
jich má 31.
vyhledávání v rámcI webu
Důležitou funkcí webu je vyhledávání.
Rozhodli jsme se testovat vyhledávací
funkce pomocí dvou dotazů: vydání občanského průkazu a ohlášení živnosti (cílem bylo nalézt informace, jak lze požádat
o vydání občanského průkazu, respektive
ohlášení živnosti).
Výsledky byly významně ovlivněny kvalitou vyhledávacích technologií – 22 % výsledků obsahovalo požadované informace,
33 % webů doporučilo více stránek nebo
dokumentů, z nichž jedna/jeden obsahoval
požadované informace (tudíž výsledku bylo
dosaženo, ale s větším úsilím). Bohužel 45 %
webů neobjevilo požadované informace
vůbec (všechny úřady však na telefonický
dotaz požadované informace poskytly).
Výsledky průzkumu ukazují, že řada
měst podceňuje web coby komunikační
nástroj s běžnými lidmi, kteří tvoří primární uživatelskou skupinu.
Základními nedostatky jsou nepřehlednost webu, neaktuálnost informací (především mimo dění samotného úřadu)
a nízká technologická vyspělost. Příčinou
tohoto stavu je patrně nedostatečná znalost úřadů, které jsou přímo odpovědné
za kvalitu webů, a nízká vyspělost jejich
n
dodavatelů.
martIn hladík
spolupracovník
společnosti antee, s. r. o.
MO000948-2
K městům, u nichž se název a internetová adresa shodují, patří severomoravská Kopřivnice.
14
listopad 2010
Informační a komunIkační technologIe
Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 7.
Planeta a její chytřejší města
Ve městech žilo v roce 1900 pouze 13 % světové populace.
V roce 2050 už to bude 70 %. Na povrchu Země každý
rok „přibude“ sedm měst velkých jako New York. Tato
bezprecedentní urbanizace je sice projevem našeho
hospodářského a společenského pokroku, obzvláště
v rozvojových zemích, ale zároveň výrazně zatěžuje
infrastrukturu planety. Výzvu k řešení situace naléhavě
pociťují především starostové, ekonomové, správci škol,
policisté a další představitelé občanských institucí.
A jsou to opravdu náročné výzvy. Týkají se vzdělávání mládeže,
zachování bezpečnosti a zdraví občanů, investičních pobídek,
usnadnění podnikání, ale též hladkého pohybu letadel, vlaků,
automobilů a chodců. Navíc je umocňuje hospodářský pokles.
Naštěstí je pomoc nablízku: stačí zajistit, aby města
fungovala chytřeji.
Inteligentní systémy snižují dopravní zácpy a stupeň znečištění
životního prostředí v Singapuru, Brisbane a Stockholmu.
Ve velkých městech, jako je například New York, policisté
nejenže řeší zločiny a nouzové situace, ale dokonce jsou
schopni jim zabránit. Radní v Albuquerque zvýšili efektivitu
sdílení informací mezi jednotlivými orgány města o 2 000 %.
Zajistili tak informovanost občanů a zlepšili systém komunálních
služeb – od výstavby obytných a komerčních objektů přes vodu
až po bezpečnost veřejnosti.
Itálie, Malta a Texas používají inteligentní měřiče a přístroje
k tomu, aby byly elektrické rozvodné sítě v jejich městech
stabilnější, efektivnější a připraveny pro koordinaci
s obnovitelnými zdroji energie a elektrickými vozidly.
Výsledky výše popsaných, ale i dalších řešení můžeme
zaznamenat již dnes. Jsou prvním krokem ke skutečně
chytrému městu.
Město Plzeň využívá nejmodernějších informačních technologií
ke zlepšení efektivity interních procesů městského úřadu
a 170 000 občanům města umožní jednodušší přístup
k informacím a veřejným službám. Právě informační
technologie mohou napomoci rozvoji chytrých městských
systémů i infrastruktury a přispět s relativně nízkými
náklady ke zkvalitnění života všech jeho obyvatel.
Zajímá vás, jak může chytré město vypadat? Seznamte se
s Masdarem: Vzniká „na zelené louce“ ve Spojených arabských
emirátech, nedaleko Abú Dhabi. Plánovači spolupracují
se špičkovými vědci, inženýry a inovátory na vytvoření
propojených systémů, které budou řízeny pomocí
integrovaného ovládacího panelu. Masdarští radní chtějí
město průběžně zdokonalovat a vytvořit tak sídlo hospodářsky
a ekologicky trvale udržitelné (první na světě!) s nulovými
uhlíkovými emisemi. Masdarských poznatků o technice i řízení
koordinace města může využít celá planeta.
Kdyby někdo pozoroval Zemi z vesmíru před dvěma staletími,
spatřil by světlo pouze na dvou místech – z aglomerací
s počtem obyvatel převyšujícím jeden milion. Tehdy to byl jen
Londýn a Peking. Dnes je takových zářících měst na 450.
Jsou zároveň motorem „éry měst“ v hospodářství, státní správě,
kultuře i technice. Naše budoucnost závisí na tom, zda
budou i nadále chytře fungovat – a především chytře růst.
Budujme chytřejší planetu, budujme chytřejší města. Přidejte se
k nám na ibm.com/cz/cities
IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek
IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“.
listopad 2010
15
MO001060-2
Informační a komunIkační technologIe
státní správa »na dlani« –
přehledně, účinně a vstřícně
V letošní Moderní obci č. 4 jsme přinesli podrobnější údaje
o veřejném informačním serveru www.statnisprava.cz, který provozuje a na internetu zdarma zpřístupňuje společnost
European Business Enterprise, a. s., současně dodavatel konkrétních databází o veřejné správě do Portálu veřejné správy
Ministerstva vnitra ČR.
I
nformační server www.statnisprava.cz
je otevřený veřejnosti a uživatelům od
roku 2000. Průběžně je aktualizovaný
a doplňovaný o nové informace a služby.
Rozšiřování výstupů systému včetně dalších poskytovaných údajů, služeb a propojení sleduje jediný cíl:
n poskytnout uživatelům aktuální a potřebné údaje o všech úřadech veřejné správy včetně úřadů obcí, měst a krajů, dále
informace o náplni práce těchto úřadů
a o jejich místní i věcné působnosti (například i jejich formuláře a tiskopisy),
n umožnit propojení s dalšími navazujícími evidencemi na internetu, s návody
ke komunikaci s úřady a k postupu při řešení obvyklých životních situací, s nimiž se
uživatel setkává, a současně
n nabídnout jednoduchý a pro uživatele
velmi přátelský způsob práce s informačním systémem.
K tomu napomáhá trvalé sledování zájmu a požadavků uživatelů, vyhodnocování
jejich dotazů a věcné odpovědi na ně. Tato
zpětná vazba je také podkladem ke všem
inovačním krokům, které systém rozvíjejí
a otevírají uživatelům možnost vyhledávat
a zadávat vše potřebné.
Jaké dotazy jsou nejběžnější, co uživatele zajímá? Z poslední doby to jsou například otázky: Existují dál okresy? Kde a jak
najdu znalce z oboru stavebnictví? Která je
moje matrika a sdělí mi datum úmrtí mého
otce? Kde se mohu seznámit se seznamem
platných živností? Kde získám informace
o možnosti zvýšení důchodu?
základní ÚdaJe o Úřadech
Systém poskytuje základní informace o úřadech, jejich adresách (poštovních i e-mailových), kontaktech (datové schránky, telefonní a faxová čísla, úřední hodiny), o jejich
organizační struktuře návodné k tomu,
na který z útvarů, oddělení se obracet, případně jde o údaje personální.
To vše uživateli slouží k základní orientaci v tom, kam a na který úřad se má obracet
se svou věcí – a jakým způsobem, to mu napoví přes systém přístupné formuláře a tiskopisy k jednotlivým úkonům, žádostem,
podáním a sdělením. Samozřejmě informační server neobsahuje jen holá data, ale
i stručný popis postupů s příslušným objasněním a odkazy na to, co a jak dělat.
záJem o reJstříky a evIdence
Uživatelé systému mají v praxi také velký
zájem o možnost otevírat prostřednictvím
linku (spojovacích adres umístěných v systému) potřebné rejstříky a evidence (obchodní rejstřík, evidenci znalců a tlumočníků, živnostenský rejstřík, seznam advokátů,
seznam notářů atd.), anebo přejít na servery, které potřebné informace významně
doplňují, jako jsou například portál českého soudnictví www.justice.cz nebo portál
katastrální www.cuzk.cz. Systém je vhodný
pro vyhledávání a práci s ním právě pro
zjevnou snahu jak o kompletaci informací
pro komunikaci se státní správou (a mezi
orgány státní správy), tak o kompletaci informací o obsahu podání a věcných služeb,
které uživatel v této komunikaci potřebuje.
Jinými slovy: Chcete si například vyměnit
nebo nechat vystavit nový občanský či řidičský průkaz, potřebujete znát úřední hodiny na vaší matrice a její adresu, zajímají
vás lázeňské poplatky nebo poplatky ze psů
atd.? Hledáte pracovní uplatnění, snažíte se
získat relevantní údaje o postupu při úmrtí
někoho blízkého, potřebujete komunikovat
se stavebním úřadem, uvažujete o svatbě,
důchodu, přestěhování, hledáte nejbližší
zdravotnické zařízení?
Škála nabízených údajů zahrnuje celý
rozsáhlý segment státní správy i s jeho zákruty a složitostmi a nabízí k nim nejen vysvětlení, ale také postupy řešení přístupné
i laikům.
PraktIcký Pomocník
Informační systém tak, jak se s ním můžete
seznámit, je praktickým pomocníkem uživatele v jeho životních situacích. Slouží mu
v tom, jak je může řešit a s kým. Současně
přináší přehled celé šíře státní správy v její
institucionální podobě – překvapivě je proto vyhledáván také posluchači a studenty
práv a oborů veřejné správy. Využívají ho
rovněž pracovníci státní správy jako zdroj
aktuálních informací o současném stavu
státních orgánů a jejich kompetencích. Jde
o systém prospěšný a úspěšný – jeho inovace podporuje Evropský fond pro regionální
rozvoj a každodenně ho posuzují uživatelé
z hlediska jejich nároků a očekávání.
O jeho kreativitě a nabízených výhodách
se přesvědčíte sami, kdykoliv na internetu
n
otevřete www.statnisprava.cz.
marIe vlčková
MO001001-2
16
m-Press
listopad 2010
Téma
FOTO: archiv
komunální technika
Smykem řízený kolový nakladač Caterpillar 232B může být vybaven také velkým komunálním smetákem.
Se stále lepšími stroji drží krok
i stále lepší služby prodejců
I velcí a v naší zemi pevně usazení prodejci komunální techniky, stavebních strojů či další mechanizace, která se uplatní
také v municipální sféře, poslední dobou výrazně rozšiřují své
služby a pružněji reagují na změny v poptávce na trhu.
E
konomická recese změnila také chování možných zákazníků uvažujících
o koupi stavební či komunální techniky. Potvrzuje to i Daniel Sys, prokurista
Phoenix-Zeppelin, spol. s r. o., odpovědný
za oblast obchodu. Podle jeho slov se letos
v porovnání s loňským rokem výrazně zvýšil prodej použitých certifikovaných strojů
s různými typy záruk. Ve společnosti Phoenix-Zeppelin však také zaznamenali zvýšenou poptávku u své půjčovny strojů The
Cat Rental Store.
»Zákazníci začali více zvažovat investice
do pořízení nové techniky a volí spíše použité stroje se zárukou nebo zapůjčení stroje.
Možnost krátkodobé výpůjčky stroje či jen
příslušenství se jeví jako vhodná alternativa nejen pro živnostníky, ale také pro velké
firmy. Větší stavební společnosti využívají
půjčené stroje převážně k efektivnímu vykrytí sezonních špiček. Potenciál v tomto
listopad 2010
Aby se investice vyplatila,
je třeba i promyšleně vybrat takový typ stroje, který
bude mít co nejširší využitelnost po celý rok.
segmentu však vidíme také u menších firem
– i u společností typu technických či komunálních služeb,« poznamenává Daniel Sys.
V té souvislosti se odvolává na nedávnou zajímavou zkušenost své společnosti.
Phoenix-Zeppelin se totiž letos v létě poprvé v Jičíně zúčastnila 14. Česko-slovenského
veletrhu komunální techniky pod záštitou
společnosti Kobit. »Po bližším zvážení možných příležitostí jsme zjistili, že i v tomto
sektoru mají produkty Phoenix-Zeppelin
co nabídnout. Nevyužitý potenciál je nejen
v oblasti prodeje nových strojů, ale rovněž v nabídce už zmíněné půjčovny The
Cat Rental Store,« říká Daniel Sys. »V příštím roce se proto chceme více zaměřit
na sektor měst a obcí. Věřím, že starostové,
kteří potřebují zajistit údržbu komunikací
na území svých měst a obcí a nechtějí investovat do nákupu strojů a zařízení, uvítají
naši nabídku krátkodobého zapůjčení potřebné techniky. Příkladem takové údržby
je úklid sněhu ze silnic a chodníků.«
Phoenix-Zeppelin má ve své nabídce
také další novou zajímavou službu. Jeho
divizi Energetické systémy už dlouho znají
mnohé velké společnosti s poptávkou jak
po velkých záložních zdrojích energie, tak
po malých elektrocentrálách. Nová služba
ENERGENCY se však nyní obrací zejména
na menší zákazníky, kteří potřebují krátkodobě zajistit elektrickou energii. Služba zahrnuje nejen pouhé zapůjčení elektrocentrály, nýbrž i možné zajištění kvalifikované
obsluhy. Podle Daniela Syse zvýšený zájem
o tyto služby poslední dobou vyvolávají
živelní pohromy, jako jsou povodně nebo
sněhové kalamity.
17
›
Na otázku, co by doporučil obci, která
nyní uvažuje o pořízení komunální techniky – ať už sama, či její komunální nebo
technické služby, aby si nejprve ověřila
a jaké případné formy financování zvážila,
prokurista firmy Phoenix-Zeppelin odpovídá: »Určitě to, zda je třeba investovat do nákupu stroje nebo zařízení či nevyplatí-li se
stroj si raději vypůjčit. Při výpůjčce sice odpadají náklady na údržbu a servis, ale obec
stroj nezíská do vlastnictví. Právě tak je třeba rovněž promyšleně vybrat vhodný typ
stroje s co nejširší využitelností. Na smykem řízené nakladače dnes lze připojit až
dvacet druhů různých příslušenství, která se dají využít v zimě – od frézy na sníh,
smetáku na čištění silnic až po drážkovač,
lopatu nebo kladivo. Zejména menší město
tak získá univerzálního pomocníka, kterého může využívat po celý rok při desítkách
n
různých prací.«
Pásový smykem řízený nakladač Caterpillar 277C, který se uplatní i při údržbě silnic
v zimě, je rovněž v nabídce půjčovny strojů společnosti Phoenix–Zeppelin.
ivan ryšavý
Kvůli nulovým emisím pevných částic a minimálním emisím
škodlivin ve výfukových plynech jsou ohleduplné k životnímu
prostředí, a tudíž ideální pro nasazení hlavně v centrech měst.
Tam se prosadí též se svou další předností – nízkou hlučností.
A což teprve jejich úsporný provoz! Ano, řeč je o komunálních
vozidlech s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG).
n
a autobusy v městské hromadné
dopravě (MHD) s pohonem na CNG
si již leckde zvykáme. Se stejným
ekologickým pohonem se však jako první
vlaštovky už objevují i užitková komunální vozidla. Škoda jen, že se na ně (zatím?)
nevztahují žádné státní dotační tituly, které
naopak už platí pro autobusy. Program obnovy vozidel veřejné dopravy Ministerstva
dopravy na nové nízkopodlažní CNG autobusy pamatuje dotacemi ve výši 0,5 mil. Kč
(linkové) a 0,6 mil. Kč (MHD).
a obměna vozového parku TS Tábor by už
měly mít punc CNG. »Již pouze stlačený
zemní plyn,« uvedl Zdeněk Vrtiška na otázku, zda ve firmě uvažují o nákupu dalších
vozidel s tímto pohonem.
Sázku na ně si v Táboře mohou dovolit
i proto, že ve městě od roku 2007 funguje
veřejná čerpací stanice CNG společnosti
Comett plus, spol. s r. o. Ta v Táboře provozuje i městskou hromadnou dopravu, v níž
soustavně zvyšuje podíl moderních autobusů s pohonem na CNG.
v TábořE Si zdaTně vEdE
CnG kropič-Skrápěč
Přibližně 2000 kilometrů měsíčně najezdí
CNG kropicí vůz Technických služeb (TS)
Tábor s. r. o. Dvouosé vozidlo v provedení
4x2 – model Stralis AD 190S27/P CNG – je
poháněno 8litrovým zážehovým motorem
na stlačený zemní plyn, pracujícím s technologií spalování stechiometrické směsi.
Vozidlo s výkonem motoru 270 koní má
kropicí nástavbu o objemu 8 m3 a čelní
splachovací lištu ovládanou z místa řidiče.
Kropič-skrápěč si TS Tábor pořídily za 2,82
mil. Kč, aniž by získaly jakoukoliv dotaci.
Vedoucí provozu TS Tábor Zdeněk Vrtiška
na něm oceňuje zejména jeho ekologické
parametry, které jsou ve městě s bezmála
36 tisíci obyvateli a výrazným turistickým
ruchem zvlášť výhodné. Zdeněk Vrtiška
však vyzvedává i až o třetinu nižší náklady
na provoz ve srovnání s obdobnými vozidly
s pohonem na naftu. Také další doplňování
v prazE lzE využíT i doTaCE
Praha je v tomto smyslu výjimkou. Vedení
města (nechme se překvapit tím novým
po říjnových komunálních volbách) a jeho
Dopravní podnik hl. m. Prahy zatím na autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn
neslyší. Praze však budiž připsáno k dobru, že neváhala vlastními dotacemi s vy-
18
V Praze jezdí i vozidla MB Econic 1828
při průměrné spotřebě zhruba 55 kg CNG
na 100 km. Aktuální cena CNG v hlavním
městě činí 21,20 Kč včetně DPH.
FOTO: pavel sachr
komunální vozy s puncem GnG
FOTO: archiv
›
komunální technika
FOTO: archiv
Téma
Kropič-skrápěč Stralis AD 190S27/P CNG
má podle zkušeností TS Tábor o třetinu
levnější provoz ve srovnání s obdobnými
vozidly na naftový pohon.
užitím evropských fondů podpořit nákup
komunálních CNG vozidel provozovaných
na jejím území. Konkrétně společnost Pražské služby, a. s., podle tiskové mluvčí Miroslavy Egererové takto od hlavního města
na obměnu stávajících vozidel s naftovým
pohonem pro svoz komunálního odpadu
a vozidel pro samosběrné zametání za CNG
vozidla získala formou dotací už celkem 200
tisíc eur. Kromě toho společnost Pražská
plynárenská, a. s., na nákup velkých vozidel
přispívá částkou 0,4 mil. Kč a na menší pak
0,25 mil. Kč.
Díky tomu budou mít Pražské služby
do konce letošního roku ve své flotile už
35 komunálních CNG vozidel. V příštím
roce jich má přibýt dalších 10 až 15. »Jistě,
v průměru jsou o 50 % dražší než stejný typ
na naftový pohon,« poznamenává Miroslava Egererová. »Ale náklady na stlačený
zemní plyn dosahují pouze 80 % nákladů
na naftu při srovnatelném zatížení vozidla.
Hlavně však je u těchto vozidel minimalizován škodlivý vliv na ovzduší. Proto je nasan
zujeme hlavně v centru Prahy.«
ivan ryšavý
listopad 2010
komunální technika
Téma
čištění chodníků v centrech
měst má svá pravidla i úskalí
J
ak však upozorňuje Ing. Tomáš Chytka,
prokurista brněnské společnosti Profigrass, s. r. o., po určité době od blokového čištění se u paty domů objeví vrstva
nečistot, především prachu a – pro někoho
možná i překvapivě – cigaretového popele.
»Je to důsledek skutečnosti, že čištění nebývá plošné a místo toho, aby se celý povrch
chodníku důkladně mechanicky očistil kartáči, zůstává jen u nasávání lokálních nečistot,« konstatuje Ing. Tomáš Chytka.
SpolEčně pro čiSTou prahu 1
Tyto stroje jsou od letošního září k vidění
také v centru Prahy. Radnice první městské
části tam totiž rozvinula projekt Společně
pro čistou Prahu 1, v jehož rámci mj. bylo
listopad 2010
FOTO: peTr našic
Co vadí hiSToriCkým CEnTrům
Podobné problémy s čistotou chodníků
trápí i historické centrum české metropole. Ing. Filip Dvořák, starosta Městské části
(MČ) Praha 1, který po říjnových komunálních volbách uzavírá své působení v jejím
čele, pojmenoval, co vše může bránit kvalitní údržbě chodníků: »Až desítky let staré
a ledabyle provedené asfaltové záplaty, nerovnosti v mozaikových chodnících, v nichž
se drží nejvíce špíny a prachu, výtluky způsobené stářím i roky zanedbávaná údržba
či necitlivý přístup vlastníků sítí k opravám
po haváriích...«
V historickém centru se nároky na zametací techniku zvyšují. Mnohé chodníky jsou
užší, čemuž je nutno přizpůsobit pracovní
záběr stroje. Čištění vyžaduje od stroje jeho
snadnou ovladatelnost při vyhýbání se překážkám, nasazená technika by neměla být
hlučná apod. Ing. Tomáš Chytka uvádí další
aspekt, který radnice při sjednávání úklidu
chodníků se specializovanými firmami někdy nedoceňují. »Čištění chodníků zaplněných chodci má svá specifika. Kompaktní
kabinové zametací stroje do některých míst
příliš vhodné nejsou a na mnohé obyvatele a návštěvníky města působí spíše rušivě.
Proto pro každodenní čištění chodníků,
pěších zón, parkovišť či areálů, a to nejen
ve velkých městech, nýbrž také v menších
sídlech, se více hodí relativně malé a nízké
stroje, za nimiž obsluha chodí. Chodci jsou
vnímány nikoliv jako rušivý prvek, ale coby
běžná součást pěší zóny. I proto se námi
dodávané zametací stroje Green Machines
prosadily v řadě evropských metropolí.«
vyhlášeno i výběrové řízení formou soutěžního dialogu na dodání 11 nejvhodnějších
výkonných zametacích strojů pro systematický a komplexní úklid chodníků.
Není od věci nechat Ing. Tomáše Chytku,
aby soutěžní dialog, na jehož regulérnost
velmi bedlivě dohlížela najatá právní firma,
okomentoval z pozice představitele společnosti Profigrass, která jej vyhrála. »Nikdy
jsem nic tak náročného nezažil,« říká. »Nejprve jsme řešení převedli nadvakrát úklidové firmě. S ní jsme následně stroj předváděli v rámci oficiálního soutěžního dialogu
– šlo o opakované předvádění na Praze 1
s odstupem několika týdnů, a to na znečištěných úsecích vedle konkurence, přičemž
se hodnotil finální vzhled chodníku. Radnice vznesla i požadavky na doplňující řešení.
Na jejich základě byl náš stroj Green Machines 414 RS vybaven čelním zařízením pro
tvorbu vodní mlhy pro pohlcování prachu,
aby nebylo nutné kropit standardně kartáče, které by jinak vytvořily šmouhy na specifické pražské dlažbě.«
K přednostem této techniky vedle vysoké
produktivity patří rovněž to, že pohltí téměř
vše: plechovky, skleněné či plastové lahve,
listí nebo nečistoty a drtí je na třetinu jejich
původního objemu.
FOTO: archiv
V moderních městech vyspělých zemí úklid komunikací
probíhá soustavně a komplexně. V České republice však zatím
spíše přežívá blokové čištění chodníků v časových intervalech,
zpravidla s odstupem několika týdnů, kdy se na úklid obvykle
nasadí pouze sběrače nečistot či jednoduché vysávací stroje,
které seberou jen jednotlivé nedopalky, papírky apod.
Zametací stroj Green Machines 636 HS
s pohonem všech kol je s odpovídajícím
příslušenstvím vhodný i pro zimní údržbu.
Sázka na míSTní paTrioTiSmuS
Inspirativní může být fakt, že z 11 strojů radnice zaplatila pouze jediný. Deset ostatních
zakoupily firmy, které sponzorsky vstoupily
do projektu Společně pro čistou Prahu 1.
Stroje opatřené jejich logem jsou nasazeny
v lokalitách, kde mají tyto firmy sídlo.
Patří k nim také společnost BH Securities
a. s., která je jedním z největších českých
nebankovních subjektů působících na domácím kapitálovém trhu. »Nepřehlížíme
své okolí a záleží nám na tom, kde a v jakém
prostředí se pohybujeme. A protože naše
společnost je dlouholetým rezidentem
Městské části Praha 1, bylo jen přirozené,
že jsme se do projektu Společně pro čistou
Prahu 1 zapojili,« vysvětlil Zdeněk Lepka,
n
ředitel BH Securities a. s.
ivan ryšavý
Techniku Green Machines 414 RS si pro úklid chodníků vybrala radnice MČ Praha 1. Více
než dvě stovky těchto strojů se používají v Londýně, přes stovku jich pracuje v Paříži, dvě
stě v Římě či dvacet v Amsterodamu. Znají je též v dalších metropolích i mimo Evropu.
19
Téma
komunální technika
čištění ze zorného úhlu firmy:
liší se od očekávání klienta?
p
ražská společnost VYDRA – čistící
služba, s. r. o., se specializuje na komplexní úklidové a čisticí práce, v čemž
má už bezmála dvacetiletou tradici. Úspěšně však nabízí také další služby, jako třeba
dokončovací stavební práce, nakládání
s odpady, autodopravu apod. Její jednatel a společník Karel Vydra proto může dát
i dobré rady, co by si zákazníci, samozřejmě
také ti z municipální sféry, měli pohlídat při
sjednávání prací s firmami, které činnosti
tohoto druhu nabízejí.
řádně schválené oprávnění pro nakládání
s nebezpečnými odpady, aby roztoky mohl
v odpovídajících obalech dopravit k ekologické likvidaci,« říká Karel Vydra. »Přestože
naše společnost takovou technologii úspěšně používá, z řady výběrových řízení vím, že
jejich vypisovatelé tato možná kritéria občas podcení. A to dokonce i tehdy, má-li čištění probíhat třeba v blízkosti vodních toků
a mělo by mít souhlas jejich správce.«
Karel Vydra, jednatel společnosti VYDRA
– čistící služba, s. r. o., má s komplexními
úklidovými a čisticími pracemi už téměř
dvacetileté zkušenosti.
certifikována v rámci posuzování souladu
s normami ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO
14001 či OHSAS 18001. »Zavedením ověřených systémů managementu kvality se
dnes ohání už kdekdo,« podotýká jednatel
společnosti VYDRA – čistící služba, s. r. o.
»Jenže důležité je, zda firmu prověřil certifikační orgán. To znamená, že na vystaveném certifikátu musí být logo příslušného
akreditačního orgánu. Například u dodava-tele s certifikátem o dosažení shody
s normou ISO 9001 tak existuje záruka, že
má efektivní systém environmentálního
managementu, který podporuje ochranu
životního prostředí a prevenci znečištění
a nepředstavuje z toho hlediska riziko ani
pro objednatele jeho služeb.«
vyžaduJmE nálEžiTé CErTifikáTy!
Karel Vydra doporučuje přihlížet k tomu,
zda společnost ucházející se o zakázku je
FOTO: archiv vydra - čisTící služby
kdy JE čiSTiCí rozTok nEbEzpEčný
Například mnohé firmy zaměřené na čištění dnes deklarují, že k tomu využívají biologicky odbouratelné prostředky. Nicméně
v případech extrémně silného znečištění
přesto musí leckdy použít životnímu prostředí méně příznivě nakloněné přípravky,
založené například na bázi hydroxidu sodného či kyseliny fosforečné.
»Proto se vyplatí ověřit si, zda uchazeč
o zakázku disponuje technologií, která umí
beze zbytku zpětně odsát použité, a tedy
už kontaminované čisticí roztoky, a má-li
U čisticích prací se zadavateli vyplatí ověřit si,
disponuje-li firma technologií, která umí beze zbytku odsát použité, a tedy už
kontaminované roztoky.
FOTO: archiv
Nejen města a obce právem očekávají, že dodavatelé budou
za dohodnutou platbu poskytovat perfektní zboží i služby.
Vědí však zadavatelé a další zákazníci, co vše mohou od najaté
firmy požadovat a co by jim, například ve výběrových řízeních,
nemělo v profilu uchazeče o zakázku uniknout?
Na podvozku víceúčelového komunálního vozidla MAGMA Alficar si ve firmě VYDRA –
čistící služba, s. r. o., sami doplnili nástavbu o další prvky, které umožňují efektivní umývání tunelů, přičemž stačí pro automobilovou dopravu uzavřít pouze jeden jízdní pruh.
20
koordinaCE JE nEzbyTná
Karel Vydra nabádá i k tomu, aby zadavatelé naopak zase zohlednili některá oprávněná očekávání firem. »Otevřeně říkám, že
pro nás není příliš zajímavá zimní údržba
chodníků, nedostaneme-li zakázku i na jejich letní úklid,« konstatuje. Zimní údržba
je totiž podle jeho slov podstatně náročnější a s ohledem na v posledních letech stále extrémnější výkyvy počasí s sebou nese
i vyšší podnikatelské riziko, že firma na ní
nakonec ještě prodělá.
»Trendem je určitě i to, aby firmy uklízející
chodníky a vozovky koordinovaly vzájemně
své činnosti. Co je totiž platné, když jedna
firma perfektně prohrábne chodník od sněhu, když vzápětí jiná firma na přiléhající komunikaci pošle nákladní vůz s radlicí, který
sníh z vozovky odhodí zpátky na chodník,«
n
uzavřel Karel Vydra.
ivan ryšavý
listopad 2010
Evropská uniE
vzdělávací centra pro úředníky
Ministerstvo vnitra v rámci Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) dosud schválilo skoro 200,6
milionu korun na podporu vzdělávacích center pro úředníky.
Nejvíce jich vznikne v Jihomoravském kraji. Program je spolufinancován z Evropského sociálního fondu, na projekt lze
získat prostředky ve výši 85 %, zbytek hradí příjemce dotace.
k
onkrétně Ministerstvo vnitra schválilo 87 projektů, které by měly zkvalitnit vzdělávání úředníků veřejné
správy.
»Uvedení nové legislativy do praxe v roce
2009, která postavila na stejnou úroveň
papírové a elektronické dokumenty, mají
především městské a krajské úřady nové
povinnosti, se kterými se musí vypořádat.
V jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou
působností již nyní vznikají eGON Centra,
která zajišťují vzdělávání v systému eGovernment nebo v oblasti informačních a komunikačních technologií,« uvedl Ing. Pavel
Kryštof, ředitel odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra.
Největším žadatelem co do počtu projektů a objemu dotací je Jihomoravský kraj.
»V rámci kraje bylo dosud schváleno 13 pro-
jektů za 30,7 milionu korun. Města si mezi
sebe rozdělí dohromady 28 milionů korun,
zbytek jsou investiční náklady projektu
kraje. Celostátní krajský průměr vydaných
rozhodnutí na vzdělávání v eGON Centrech
je přitom 15,4 milionu korun,« vysvětloval
Ing. Pavel Kryštof.
Celkový objem schválených prostředků
na vzdělávání v eGON Centrech v rámci OP
LZZ dosahuje 200,6 milionu korun, přičemž
85 % těchto prostředků příjemcům proplatí odbor strukturálních fondů Ministerstva
vnitra z Evropského sociálního fondu.
Dva pilířE systému
Systém vzdělávání úředníků je postaven
na dvou základních pilířích.
»Na Institutu pro místní správu Praha,
státní příspěvkové organizaci Ministerstva
vnitra, která v rámci samostatné výzvy zajišťuje výuku školitelů a vytváří vzdělávací
moduly, a na nově vzniklých eGON Centrech krajů a obcí s rozšířenou působností.
Školitelé v regionálních centrech následně školí úředníky, kteří plní úkoly spojené s jednotlivými prvky eGovernmentu,«
vysvětlila Mgr. Šárka Kysilková, vedoucí
oddělení Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost Ministerstva vnitra.
Jak dále doplnila, školení probíhá formou
závazných vzdělávacích programů a e-learningových produktů, které účastníky například učí pracovat s datovými schránkami,
konvertovat dokumenty, pracovat s elektronickým podpisem, nebo ovládat jednotlivé
funkcionality Czech POINT.
schválEno již 380 projEktů
V období 2007–2013 má Ministerstvo vnitra
v rámci OP LZZ k dispozici celkem 5074,2
milionu korun. Tyto peníze směřují na projekty podporující efektivní nastavení administrativních procedur uvnitř úřadů, zavedení jednotného systému řízení lidských
zdrojů ve veřejné správě nebo zvyšování její
výkonnosti a kvality. Dosud je schváleno
380 projektů za 2,9 miliardy korun.
/sk/
krnovský projekt získal dotaci
na modernizaci úřadu
Z
ný, kvalitní a občanům blízký úřad, který se
v současné době uskutečňuje na Městském
úřadě v Krnově.
Projekt se zaměřuje na zavedení moderních metod zvyšování výkonnosti, efektivity a transparentnosti územní samosprávy
a veřejných služeb včetně sledování výkonnosti městského úřadu.
Ilustrační FOtO: arCHIV
krácení průběžných dob vyřízení požadavků občanů a snížení počtu návštěv úřadu pro jejich vyřízení. Lepší
využití pracovního času. Rozšíření a zkvalitnění nabízených služeb. Rozšíření úřední doby. Efektivní správa majetku města
a podřízených organizací. To je jen několik
očekávaných výsledků projektu Hospodár-
Kvalita úřadu spočívá v každém pracovníkovi, který jedná s občanem.
listopad 2010
»Již několik let jsme usilovali o možnost
realizovat tento projekt, ale až letos jsme
na něj získali finanční prostředky z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,« uvedl tajemník Městského úřadu
v Krnově Igor Kozelek.
Dotace ve výši 3,4 milionu korun pokryje
85 % nákladů. Polovinu z celkových téměř
čtyř milionů korun si vyžádá povinné vzdělávání úředníků, které by úřad jinak musel
zaplatit z rozpočtu města. Za 45 tisíc korun
již bylo zakoupeno potřebné technické vybavení – dataprojektor a notebook. Zbývající peníze půjdou na poradenskou činnost.
Projekt se uskutečňuje od 1. září letošního roku a bude ukončen 28. února 2011.
V tomto období také proběhne audit stávajících procesů a činností, workshopy
optimalizace procesů, reporting klíčových
ukazatelů včetně oslovení klientů úřadu
prostřednictvím ankety, a trénink komunikačních a manažerských dovedností
úředníků.
»Očekávám, že výsledkem projektu
bude nejen vybudování centrální recepce na radnici s nepřetržitým informačním
a poradenským servisem, ale především
170 úředníků – profesionálů. Kvalita úřadu
totiž spočívá v každém pracovníkovi, který
jedná s občanem, klientem úřadu,« uzavřel
/sk/
tajemník Igor Kozelek.
21
Evropská uniE
Zdaleka se nevracíme
do původních kolejí
složité hledat dodatečné zdroje, aby byli
schopni celý projekt financovat. Dokážu si
představit, že to pro ně bude vypadat neseriózně, když se mění podmínky za běhu.
Ujišťuji však všechny naše partnery a nositele projektů, že tento krok nebyl učiněn
z vůle Regionální rady Moravskoslezsko.
My se intenzivně snažíme najít cestu, abychom mohli zcela splnit své závazky a neohrozili uskutečnění rozvojových projektů
v našem regionu. Věřím, že takové řešení
najdeme.
Vláda ČR v srpnu rozhodla, že neposkytne státní příspěvek
na financování projektů podpořených z regionálních operačních programů (ROP). Ve středu 22. září své původní rozhodnutí částečně pozměnila. Jak a co konkrétně to znamená pro
příjemce dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, objasňuje Ing. David Sventek, MBA, ředitel Úřadu
Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.
n Hovoříte o částečném naplnění závazků. Je snad ještě nějaká mezera, kterou
přislíbené prostředky ze státního rozpočtu nepokryjí?
Regionální operační programy měly původní požadavek a příslib spolufinancování státního rozpočtu na částku přibližně
2,2 miliardy korun na roky 2011 a 2012.
Dostaneme tedy o jednu třetinu méně,
protože podle slov premiéra Petra Nečase
vláda omezila příspěvek státního rozpočtu na projekty krajů, které tvoří finančně
FOtO: arCHIV
n Vláda svým srpnovým usnesením zrušila státní příspěvek 7,5 % na financování
regionálních rozvojových projektů. Znamená její zářijové rozhodnutí, že region
dostane to, co měl původně ztratit?
Proti usnesení úplně pozastavit přísun peněz ze státního rozpočtu se nyní vláda rozhodla poskytnout regionům 1,1 miliardy korun na rok 2011 a 400 milionů korun na rok
2012. Jsou to peníze na projekty s podepsanou smlouvou o poskytnutí dotace v našem
i dalších šesti regionech soudržnosti. Umožní nám to zčásti dostát závazkům, které jsme
příjemcům dotací dali. Kontinuita čerpání
peněz se tak nepřeruší. Patří za to poděkování hejtmanům, starostům a všem, kteří
se k původnímu rozhodnutí vlády vyjádřili
a pomohli vyvinout tlak. Zdaleka se však nevracíme do původních kolejí.
n Co tedy mohou žadatelé a příjemci
dotace z ROP Moravskoslezsko očekávat
do budoucna?
Naše regionální rada reagovala na srpnové usnesení vlády snížením poskytované
dotace ve vyhlašovaných výzvách z maximálních 92,5 % na 85 % celkových způsobilých výdajů. Jelikož se v nejbližší době nedá
předpokládat, že by se příspěvky státního
rozpočtu, který hledá úspory v mnoha oblastech, vrátily na původní dohodnutou
výši, je velmi pravděpodobné, že budoucí výzvy budou nabízet spolufinancování
ve výši 85 %. I tak je to atraktivní nabídka
prostředků na financování investic v našem
regionu, neobávám se proto výrazného
poklesu poptávky po dotacích. U projektů
s tzv. veřejnou podporou, čili komerčních
projektů například v cestovním ruchu, se
míra spolufinancování podle mého předpokladu měnit nebude.
Spolufinancování již nasmlouvaných
projektů obcí, neziskových organizací
a podnikatelů je pro následující dva roky
zajištěno, říká Ing. David Sventek.
n Lze vyčíslit ztráty, které z aktuálního
vývoje plynou? Co konkrétně znamenají?
Odebráním státního příspěvku přijdeme
v následujících letech přibližně o miliardu
korun, kterou bychom z ROP Moravskoslezsko mohli použít na podporu mnoha
prospěšných regionálních investic. Tato
ztráta se odrazí ve zvýšené finanční zátěži
příjemců dotací v nově předkládaných projektech, a to na rozpočty kraje, měst, obcí
a dalších veřejných a neziskových subjektů.
Jak jsem již zmínil, snažíme se tuto zátěž
minimalizovat a hledáme pro to nejlepší
n
variantu.
zhruba třetinu všech projektů v ROP.
Spolufinancování již nasmlouvaných
projektů obcí, neziskových organizací
a podnikatelů je pro následující dva roky
zajištěno. Otázkou zůstává, jakou míru
spolufinancování budeme schopni poskytnout dalším desítkám podpořených
projektů, které byly v posledních měsících
schváleny nebo jsou nyní schvalovány. V jejich finančních plánech se předpokládalo,
že získají dotaci v maximální výši 92,5 %.
Pro nositele projektů může být nyní velmi
michal soBEk
j
ak již uvedl v rozhovoru ředitel Úřadu
Regionální rady regionu soudržnosti
Ing. David Sventek, MBA (viz výše), stát
v roce 2011 pomůže obcím, městům, podnikatelům a neziskovým organizacím se
spolufinancováním projektů podpořených
z regionálních operačních programů.
Podle Mgr. Zdeňka Semoráda, ředitele
Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti
Severovýchod by ale vláda měla své usnesení z 22. září konkretizovat. Výbor Regionální
rady Severovýchod 17. září neschválil více
než 120 projektů, pouze zveřejnil jejich seznam s tím, že až se ujasní podmínky státní
spoluúčasti, dojde ke schválení a k příslibu
dotace.
22
»Výbor rozhodl s vědomím vládního
usnesení z 11. srpna. Z dikce v současné
době platného usnesení z 22. září by podle mého názoru mělo vyplývat, že se stát
nebude podílet na financování projektů
schválených po 1. 1. 2011. Vláda svými
nekonkrétními usneseními vnáší zmatek,
který způsobuje problémy zejména příjemcům dotací,« doplnil Semorád.
V příštím roce se tedy počítá se spolufinancováním schválených projektů s podepsanou smlouvou o čerpání dotace. Výjimku
tvoří záměry krajů. Žádný krajský projekt,
ať už realizovaný s podepsanou smlouvou,
nebo čekající na schválení, od roku 2011
/sk/
státní podporu nedostane.
Ilustrační FOtO: arCHIV
vláda by měla své usnesení konkretizovat
V Ústí nad Orlicí mají od 5. října novou klidovou zónu Kociánka. Projekt stál 62 mil.
Kč, z toho 37 mil. Kč získalo město v rámci
ROP Severovýchod.
listopad 2010
Evropská uniE
ROP SZ: Dokončených projektů přibývá, proplaceno už je přes 5 miliard korun
Také areál Rolava v Karlových Varech získal novou podobu díky dotaci z ROP SZ.
Petr Kušnierz, ředitel Úřadu Regionální rady
Více než 5 miliardy korun už bylo proplaceno městům, obcím nebo podnikatelům, kteří
úspěšně dokončili projekty podpořené dotacemi z Regionálního operačního programu
Severozápad (ROP SZ). Největší část z této
sumy získala v Ústeckém a Karlovarském
kraji města a obce. „S tím jak přibývá úspěšně dokončených projektů, roste také rychle
objem proplacených dotací. Jen za září a říjen
odešlo na účty příjemců přes 1,4 miliardy korun,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Petr
Kušnierz.
Prostředky z ROP jsou propláceny zpětně.
Město, obec nebo podnikatel, kteří pro svůj
záměr získají podporu a uzavřou smlouvu
o poskytnutí dotace, musí projekt či jeho část,
takzvanou etapu, financovat z vlastních zdrojů. Teprve po dokončení akce a kontrole příslušných výdajů odejdou finanční prostředky
z účtu operačního programu k příjemci.
Mezi akce proplacené v posledních týdnech
patří například projekt revitalizace vrchu Háj,
na který město Aš získalo 113 milionů korun
nebo obnova infrastruktury amfiteátru ve městě Loket který byl podpořen částkou 36 milionů korun. Na účet Karlovarského kraje pak
kraje. Krajská samospráva totiž úspěšně dokončila a předložila k proplacení tři projekty rozsáhlé rekonstrukce silnic za bezmála 600 milionů
korun,“ řekl ředitel Petr Kušnierz. Proplaceny
byly rekonstrukce silnic v úsecích Pernštejn
– Vejprty (dotace 154 milionů korun), Údlice
- Kadaň - Klášterec nad Ohří, (dotace 267 milionů korun) a Teplice - Duchcov, HostomiceKostomlaty (dotace 170 milionů korun).
Celkem je již bylo rozděleno bezmála 14
z 19 miliard korun, které jsou pro Ústecký
a Karlovarský kraj k v ROP SZ dispozici. Podpořeno bylo více než 250 projektů.
odešly bezmála 2 miliony korun za úspěšně
zrealizovaný projekt Konference cestovního
ruchu a lázeňství. Mezi úspěšně ukončené
a proplacené projekty se zařadila také modernizace komunikace a veřejných prostranství
v Novém Sedle. Tu ROP SZ podpořil částkou
21 milionů korun.
V Ústeckém kraji se mezi proplacené zařadil
například projekt výstavby Multifunkčního
kulturního centra a regenerace centra obce
Kostomlaty pod Milešovkou, který byl podpořen částkou bezmála 6 milionů korun. Na účet
města Jirkov pak odešlo více než 31 milionů
za úspěšně dokončenou rekonstrukci Kludského vily, ve které našla nové zázemí místní
knihovna. Mezi úspěšně ukončené a proplacené projekty se zařadila také modernizace
litoměřického zimního stadionu. Tu ROP SZ
podpořil částkou 201 milionů korun. Bezmála 60 milionů pak ROP Severozápad poslal
do Litvínova, kde zdárně skončila přestavba
části kulturního domu Citadela pro potřeby základní umělecké školy.
„Největší část z dotací proplacených v posledních týdnech pak směřovala na účet Ústeckého
Na zámku Nový Hrad v Jimlíně si mohou návštěvníci
díky podpoře z ROP SZ prohlédnout nově
zpřístupněnou černou kuchyni.
Stav čerpání z ROP Severozápad
proplacené dotace 5 mld. Kč
zasmluvněné dotace 14 mld. Kč
alokace ROP SZ 19 mld. Kč
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
MO001074-2
Nové Křinické náměstí v Krásné Lípě. ROP SZ na něj
přispěl 31 miliony korun.
listopad 2010
23
Správa a rozvoj
jak oživit uliční profil
u malých měst /2
začínáme klást otázku: Jak by ulice mohly
vypadat lépe?
v rEzIDENČNÍ záSTavBĚ
Uliční profil v rezidenční zástavbě je nejčastěji vymezen přilehlými fasádami rodinných domů, přítomností oplocených předzahrádek a často nepravidelným členěním
vjezdů pro automobily.
Obr. 1 je příkladem revitalizované ulice
v obytné části města Nymburka. Původně
to byl šedivý uliční profil se širokou vozovkou a úzkými chodníky. Nové řešení integruje do uličního profilu vysokou a nízkou
zeleň a využívá uměřenou barevnost povrchů. Pro pěší plochy autoři návrhu zvolili
neutrální světle okrový odstín, který koresponduje s barevností přilehlých fasád. Parkovací stání jsou dlážděná v šedém odstínu,
vozovka široká 7 m zůstala v živičném provedení. Přítomnost zeleně zlepšuje klimatické podmínky, filtruje prach a zadržuje
vodu. Ostrůvky zeleně prostřídané s parkovacími stáními opticky zužují šířku vozovky a podílejí se na vizuálním potlačení zaparkovaných vozidel. Nízká zeleň ve formě
keřů s krycí vrstvou mulčovací kůry je téměř
bezúdržbová. V uličním profilu na obr. 1 byl
zvolen středně vysoký keř skalník (lat. druh
Cotoneaster buxifolia). Zajímavým řešením mohou být i barvínek, brslen či různé
druhy vřesovců, které mohou uliční profil
během roku barevně oživit. V místech, kde
je užší uliční profil, lze zvolit vysokou zeleň
s malou korunou například hlohy či jeřáby. Při návrhu revitalizované ulice je nutné
komunikovat s jednotlivými vlastníky okolních domů. Pás zeleně je v důsledku nepravidelného umístění vjezdů a vstupů k objektům členěn na nestejné úseky a střídán
nájezdy se sníženými obrubníky. V případě
dostatečné šíře komunikace by mohl být
dále do uličního profilu integrován samostatný cyklistický pruh. Revitalizace ulice
byla podnětná i pro vlastníky starších nemovitostí, kteří začali přilehlé fasády svých
domů rekonstruovat. Zajímavým poznatkem byla i výměna oplocení u některých
domů za nižší a více transparentní ploty.
Obdobné řešení uličního profilu v rezidenční zástavbě by se mělo stát do budoucna standardním postupem.
Přednost využívání automobilové dopravy před pěším způsobem je důvodem, proč mnoho veřejných prostorů není živých.
Pro život obcí a měst je důležité, aby se v nich jejich obyvatelé
pohybovali i jinak než automobilem. Chodci nejprve potřebují cíle a k těmto cílům dostupné vzdálenosti a bezpečné cesty.
o
pěší dostupnosti lze hovořit až tehdy, pokud jsou služby a občanská
vybavenost v sídle přítomny a lidé
jsou ochotni je využívat. Přirozenými spojnicemi cílů ve městech a obcích bývá vazba bydliště – škola, bydliště – obchod nebo
bydliště – zastávka městské hromadné dopravy (MHD). Vedle občanské vybavenosti
hraje významnou roli pěší průchodnost
v obci a stav komunikací. Povrch komunikací včetně chodníků je často ve špatném
technickém stavu kvůli dožívání nekvalitních materiálů, vrůstání vegetace nebo rozpadajícím se stabilizačním okrajům. V souvislosti s výstavbou nových inženýrských
sítí, opravami ulic a podněty ze zahraničí si
KRESBY: AUTORKA
Obr. 1 Revitalizovaná ulice v obytné zástavbě – Nymburk.
Obr. 2 Příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským městem
Les Sorignières.
24
v MĚSTSKÉ SMÍŠENÉ záSTavBĚ
Uliční profil v městské smíšené zástavbě
často charakterizuje pevná stavební čára
převážně řadových objektů, které mohou
ve svém parteru nabídnout různé aktivity
a služby. Aby mohly obchody malých měst
konkurovat levným hypermarketům na perifériích, musí poskytovat přitažlivé pobytové prostředí, být potěšením trávit v nich
čas. Čím více jsou naše potřeby dosažitelné
pěšky, tím méně cítíme potřebu dojíždět
za nimi automobilem.
Obr. 2 ukazuje příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským
městem Les Sorignières (počet obyvatel asi
7 tisíc). Obdobou bulvárů velkých měst jsou
v tomto případě rozšířené chodníky s integrovanou zelení a výtvarně ucelenou řadou
městského mobiliáře. Kvalita městského
prostředí ulice by měla dominovat nad dolistopad 2010
financování municipálních projektů
Příloha
Foto: dagmar hoFmanová
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2010
Emisi komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti vydalo letos Statutární město Liberec (na snímku záběr z jeho centra). Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, před šesti roky je tak vůbec prvním městem u nás, jemuž
Ministerstvo financí v souladu s tímto zákonem k tomu udělilo souhlas. Více na str. VI a VII.
Financování obecních projektů
v době nejistých příjmů
Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích činí u měst
a obcí asi 30 %. Těch, které nevykazují žádné kapitálové výdaje, je menšina. Například v loňském roce to bylo pouze 383
(6 %) převážně malých nebo velmi malých obcí. Většina municipalit tak uskuteční alespoň jeden investiční projekt za rok.
V
roce 2009 zaznamenala většina
měst a obcí meziroční pokles svých
příjmů v důsledku nižšího výnosu
daní (viz graf 1). Snížení příjmu ze systému
sdílených daní zčásti kompenzoval vyšší
růst dotací. V letošním a příštím roce není
další pokles výnosu sdílených daní pravděpodobný. Ohledně dotací však panuje velká
nejistota, která souvisí s hledáním úspor
ve státním rozpočtu. Na rozdíl od přípravy
rozpočtu na rok 2009 se však samosprávy
mohou nyní na neradostný vývoj v této oblasti lépe připravit, protože budou mít přesnější informace.
ZÁKlaDNí aSPEKTY PříPRaVY
INVESTIČNíCh PRoJEKTŮ
Vzhledem k tomu, že většina obcí se pustí
do nového projektu, nebo bude pracovat
listopad 2010
na dokončení již existujícího, bude zajímavé podívat se na základní aspekty s tím spojené. Příprava investičního projektu je vždy
náročným procesem a v období nejistých
příjmů to platí dvojnásob. Současnou situaci mohou navíc ovlivnit ještě komunální
volby. Předvolební období i období těsně
po volbách bývají spojena s množstvím slibů (týkajících se například zlepšování podmínek života obyvatel), a tudíž i s návrhy
mnoha investičních projektů. Proces přípravy projektů tak bude v příštím roce vyžadovat více pozornosti zejména z hlediska
jejich financování.
Význam kapitalových (investičních) výdajů je patrný z grafu 2. Municipality vynakládají na tyto výdaje v průměru 57 mld.
Kč ročně, což je téměř jedna třetina jejich
rozpočtů. To je vyšší podíl než u státního
rozpočtu nebo rozpočtů krajské samosprávy. A je vysoký i v mezinárodním srovnání.
Z grafu také vyplývá, že obce jako celek zvýšily kapitálové výdaje i loni. Zvýšení však
bylo »vykoupeno« poměrně vysokým deficitem rozpočtu.
MaNÉVRoVaCí PRoSToR
a RoZhoDoVÁNí o INVESTICíCh
Na rozdíl od běžných výdajů (například
na mzdy, energie, nákup zboží a služeb),
které se vyznačují určitou opakovatelností
a stabilitou, má obec při rozhodování o investičních výdajích obvykle značný manévrovací prostor. Rozhoduje o tom, zda
a v jakém rozsahu je uskuteční, zda je bude
financovat půjčkou, či si na ně postupně
ušetří, zda bude projekt realizovat vlastními silami nebo si najme soukromou firmu
a podobně.
Města a obce mají zajištěnou určitou část
svých příjmů bez ohledu na hospodaření či
rozhodování. Jde především o podíl na třech
daních, o jejichž výnos se municipality dělí
se státem a kraji. Tato charakteristika obecních financí je jedním z důvodů, proč většinou nemají problém se žádostí o úvěr.
I
›
›
financování municipálních projektů
Naproti tomu dlouhodobé spoření může
být vzhledem k úrovni úroků z depozit nevýhodné. A většina samospráv jiný nástroj
než bankovní účet jako prostředek k ukládání dočasně nepotřebných peněžních
prostředků nepoužívá.
Fakt, že se města a obce obce výrazně nepodílejí na financování zdravotnictví (zdravotní pojišťovny), školství (mzdy učitelů
jdou na vrub státního rozpočtu) a sociální
péči (většina sociálních dávek se financuje
ze státního rozpočtu) jim, na rozdíl od situace v dalších zemích, poskytuje prostor
angažovat se v dalších oblastech. To je další
důvod, proč je podíl kapitálových výdajů
v obecních rozpočtech v České republice
poměrně vysoký.
Co VYžaDuJE PříPRaVa PRoJEKTu?
Zejména je třeba sestavit výhled rozpočtu
obce na dobu realizace projektu nebo splácení půjčky s projektem spojené. Rozpočet
by měl vycházet z analýzy příjmové a výdajové stránky za uplynulých pět let, a to
v členění na běžný a kapitálový. Pro hledání
případných rezerv je vhodné získat srovnání vývoje příjmů a výdajů s rozpočty obcí
obdobné velikosti. Pečlivé zhodnocení projektu z hlediska jeho nákladů je nezbytné
pro to, aby se minimalizovalo riziko finančních obtíží v budoucnosti. Odhady příjmů
a výdajů by měly být spíše konzervativní
(vždy může dojít k nečekanému výpadku
některé z příjmových položek). Rozpočet
obce by měl rovněž mít zabudovanou rezervu pro případ, že se objeví neočekávané
výdaje (nemusí jít jen o důsledky povodní),
nebo dojde k propadu příjmů (nejen kvůli
ekonomické recesi).
Důležitý je i výběr partnera, který projekt
uskuteční. Měl by to být subjekt se zkušenostmi v dané oblasti, který je v dobré
finanční kondici a pro něhož není obecní
zakázka východiskem z nouze. Je vhodné prověřit si jeho finanční stav, zda není
ohrožen třeba bankrotem. Údaje o celkové kondici firem (například www.cribis.cz)
Příjmy obcí (bez Prahy) v letech 2004–2009 (v mld. Kč)
210
200
190
180
170
160
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Poznámka: Pokles příjmů v roce 2005 byl jen administrativní (od roku 2005 se dotace školám, jejichž zřizovatelem jsou
obce, nevykazují v rozpočtu dané obce).
Výdaje obcí (bez Prahy) v letech 2004–2009 (v mld. Kč)
250
celkové výdaje
kapitálové výdaje
200
150
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2004
2005
2006
2007
2008
2009
100
50
0
jsou nyní mnohem dostupnější než dříve.
Projekt by měl být dobře propracovaný nejen po technické (věcné), ale i právní
stránce. Zejména dobré právní zajištění
spolupráce se soukromým sektorem minimalizuje riziko ztrát, pokud se projekt začne
a nedokončí. Města a obce sice disponují
nemalým majetkem, ale využívat tento zdroj
až na financování ztráty z projektu, bývá obvykle méně výhodné. Smlouva o projektu by
měla mít všechny potřebné náležitosti pod-
ZdroJ: mF Čr, vLaStnÍ vÝPoČtY CCB-CZECh CrEdIt BUrEaU
Příloha
le zákona o obcích. To znamená v závislosti
na finančních nákladech projektu souhlas
rady obce, případně zastupitelstva.
Dobře připravený projekt samozřejmě
nezajistí stoprocentní jistotu jeho zdárného dokončení a fungování, může však výrazně přispět k omezení případných ztrát,
n
a předejít tak finančním obtížím.
VĚRa KaMENíČKoVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Samosprávy víc preferují úvěry
h
ospodaření většiny měst a obcí není
podle analytiků výraznějším problémem pro ekonomiku a je lepší než
hospodaření státu.
Jak uvedl analytik ČSOB Petr Dufek, přístup municipalit k dluhu je mnohem obezřetnější než v případě státu. Je to dáno především jejich větší odpovědností za vlastní
rozpočty. Ukazuje se rovněž, že čím je obec
menší, tím více spoléhá na své peníze.
Rok 2009 byl přitom podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška pro
města a obce finančně složitý, protože výpadek příjmů nastal v době jejich vysoké
investiční aktivity. Letošek označil za rok
konsolidace: »Tendence k omezování defi-
II
citů hospodaření by měla podle mého očekávání pokračovat i v roce 2011. Pokud se to
potvrdí, bude to zároveň známkou, že jsou
regulační mechanismy zadlužení obcí nastaveny správně a nevyžadují změny.«
Jak vyplývá z návrhu státního rozpočtu
na rok 2011, města a obce skončily své hospodaření v roce 2009 rekordním schodkem
18,1 mld. Kč. I letos by měl skončit ve schodku, ale proti roku 2009 by měl klesnout o 10
mld. Kč. Příznivý trend by měl pokračovat
i v příštím roce. Celkový schodek všech municipalit by se měl snížit na 7,7 mld. Kč.
Dluhy městských a obecních rozpočtů loni stouply podle údajů Ministerstva
financí o 0,5 mld. Kč, tj. na 80,6 mld. Kč.
Z celkového počtu 6244 měst a obcí jich
bylo loni zadluženo 3250. »Jejich zadluženost je ve srovnání se zadlužením státu nízká. Pozitivní je fakt, že zůstává v posledních
pěti letech stabilní,« konstatoval hlavní
ekonom Patria Finance David Marek.
V poslední době je ovšem podle analytičky Next Finance Ivony Hrušové patrné, že
města a obce začaly upřednostňovat úvěry
a omezily vydávání dluhopisů: »Pro některé
obce to znamená dražší financování, neboť
komunální dluhopisy nesly nižší výnos.
Problém pro ekonomiku by mohl nastat až
v případě, kdy by měly obce problémy se
splácením dluhu.«
/čtk/
listopad 2010
financování municipálních projektů
Příloha
ČMZRB nabízí městům a obcím
tři aktuální programy
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je vnímána hlavně jako banka podporující malé a střední podnikatele či opravy bytových domů. V souladu se záměry svých
akcionářů, z nichž hlavním je stát (72 %), se však činnost
banky postupně rozšiřuje. Významným sektorem je pro ni již
řadu let financování municipálních projektů.
V
ýhodné úvěry městům a obcím
poskytuje Českomoravská záruční
a rozvojová banka již déle než deset
let. V období 2001–2007 to byly zejména
úvěry na vodohospodářskou infrastrukturu v rámci Programu podpory vodohospodářských investic, který byl financován
ze zdrojů získaných od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy.
V programu bylo poskytnuto 120 úvěrů
v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč.
RoZšířENÉ SPEKTRuM úVĚRŮ
V roce 2006 banka rozšířila spektrum financovaných projektů. Byl vyhlášen program
OBEC, který se kromě vodohospodářských
projektů zaměřil i na sociálně kulturní zařízení a komunikace v obcích. Tento program
byl refinancován ze zdrojů německé rozvojové banky Kreditanstalt fűr Wiederaufbau
a Rozvojové banky Rady Evropy. V jeho
rámci ČMZRB poskytla do konce roku 2009
celkem 21 úvěrů. K úvěrům pro obce slouží
také prostředky z Regionálního rozvojo-
vého fondu (RRF). Tento úvěrový fond byl
vytvořen ve spolupráci s Ministerstvem
pro místní rozvoj pro využití prostředků
získaných z rozpočtu EU před vstupem ČR
do Evropské unie. Splátky z úvěrů, které
RRF v předchozích letech poskytl, se nyní
dále využívají na nové úvěry pro obce.
NEJČaSTĚJI úVĚRoVaNÉ PRoJEKTY
V současné době mohou města a obce
od ČMZRB získat úvěry na financování
vlastních projektů z těchto tří programů:
OBEC 2, MUFIS 2 a REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ FOND. Umožňují obcím či svazkům
obcí získat úvěry ve výši odpovídající jejich
potřebám, a to až do částky 250 mil. Kč, jejich splatnost je možné sjednat až na dobu
15 let. Financovat z nich lze široký okruh
projektů, které zvyšují kvalitu života obyvatel obcí.
K nejčastěji úvěrovaným projektům patří
vodovody, kanalizace, čistírny odpadních
vod, místní komunikace, školská či předškolská zařízení, sociální zařízení atd.
Specifickým rysem programu OBEC 2,
na který byly získány zdroje z úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy, je možnost poskytovat úvěry také vodohospodářským akciovým společnostem s kapitálovou účastí
obcí na území České republiky.
Společným rysem všech úvěrů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsou pevné úrokové sazby,
minimální poplatky, možnost předčasného
splacení úvěru bez sankcí. V případě potřeby lze dohodnout odklad splátek jistiny, nevyčerpání celého úvěru a podobně.
Zajištění je vyžadováno pouze v případech
svazku obcí nebo obcí se zvýšeným rizikem
návratnosti úvěrových zdrojů.
SPoluFINaNCoVÁNí EVRoPSKýCh
a DalšíCh PRoJEKTŮ
Úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky je možné použít i na financování
projektů, na něž jsou poskytovány dotace
z evropských fondů nebo z národních dotačních programů. Proto jsou vhodné pro
municipality, které nemají na spolufinancování projektů vlastní prostředky.
ČMZRB má v současné době k dispozici
dostatek zdrojů, aby mohla vyhovět všem
zájemcům, kteří o úvěr požádají formou
žádosti o úvěr.
Banka též aktivně reaguje na vyhlášené
výzvy k předložení nabídky v zadávacím
řízení nebo uveřejní výzvu v Informačním
/sk/
systému o veřejných zakázkách.
ÚVĚRY NA FINANCOVÁNÍ MUNICIPÁLNÍCH PROJEKTŮ
V současné době lze od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.,
(ČMZRB) získat úvěry na nancování
municipálních projektů v rámci tří programů: OBEC 2, MUFIS 2 a REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ FOND.
Ke společným rysům všech programů
patří výhodná pevná úroková sazba,
možnost získání úvěru bez zajištění,
možnost odkladu splácení jistiny, mini-
listopad 2010
mální rozsah poplatků. Bez sankce je
nedočerpání úvěru, či předčasné splacení části nebo celého úvěru.
Zájemci najdou veškeré informace
o jednotlivých programech na adrese www.cmzrb.cz, část Produkty
a služby, Úvěry pro obce.
Municipální úvěry lze získat na základě žádosti (v případě tzv. zakázek ma-
lého rozsahu), nebo vyzváním ČMZRB,
aby podala nabídku. ČMZRB rovněž
předkládá nabídky obcím na základě
oznámení uveřejněných v Informačním
systému veřejných zakázek.
Pro rychlou informaci lze kontaktovat
JUDr. Loudovou (255 721 487, e-mail:
[email protected]) nebo Ing. Jakobeho (255 721 480, e-mail: Jakobe@
cmzrb.cz).
MO001067
III
Příloha
financování municipálních projektů
Projekty bez dotačního
spolufinancování jsou výjimkou
n Jak vypadá financování komunálních
projektů z evropských fondů a jak municipalitám Česká spořitelna při tom pomáhá? Jsou to projekty úspěšné?
Municipality dnes uskutečňují téměř výhradně projekty, které z větší části čerpají
prostředky z evropských fondů nebo využívají jiné dotace. Projekty bez dotačního
spolufinancování jsou spíše výjimkou.
Poskytujeme úvěry na předfinancování
i kofinancování té části nákladů, kterou je
povinen do projektu investovat příjemce
dotace z vlastních zdrojů. Úvěrová aktivita měst a obcí je v této oblasti velmi vysoká. Účastníme se všech veřejných zakázek na financování těchto projektů, avšak
za předpokladu, že projekt vyhodnotíme
jako financovatelný a zadavatel nestanovil
v zadávací dokumentaci neakceptovatelné
podmínky. To se však naštěstí stává jen zcela výjimečně.
Navíc dceřiná společnost České spořitelny Grantika pro municipality zajišťuje
komplexní servis – vyhledání vhodného
dotačního programu, zpracování projektu
na klíč, dotační management a podobně.
To výrazně usnadňuje cestu žadatelů o evropské peníze k dotačním titulům, zvyšuje úspěšnost žádostí a garantuje kvalitu
projektů v celé fázi realizačního cyklu, což
značně zlepšuje financovatelnost a minimalizuje riziko nesplnění dotačních podmínek a tedy vrácení dotace.
n Přinesla krize v této oblasti nějaké
změny?
Ano, z tuzemského trhu odešli někteří
hráči, například banka DEXIA, která se zde
specializovala na komunální sektor. Obchodní modely bankovních domů, které se
orientují na alokaci aktiv, opomíjejí transakční bankovnictví a pracují s vyšší finanční pákou, v době krize likvidity přestaly
fungovat. Zavedené tuzemské banky, které
se angažují ve financování veřejného sektoru, se s krizí vypořádaly velmi dobře. Nicméně i ony se nyní více soustředí na kvalitu
projektů a finanční zdraví municipality.
My máme již řadu let velmi propracované analytické modely a ratingové nástroje
IV
Foto: arChIv
Jana Parýzka, ředitele odboru projektů a produktů veřejných
financí České spořitelny, jsme se ptali, jak vypadá současná situace financování komunálních projektů z evropských fondů
a zda něco změnila krize. Hovořili jsme také o tom, jak mohou
města a obce investicemi vydělat a jaké nové produkty pro
municipality se na trhu v poslední době objevily.
Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího
výběru sdílených daní, říká Jan Parýzek.
pro municipality, takže jsme v době krize
nemuseli na naší úvěrové politice v tomto
segmentu nic měnit.
n Splácejí svoje závazky města a obce,
nebo se i zde vyskytují klasifikované úvěry? Roste jejich podíl?
Ve srovnání s trhem máme nadprůměrně
kvalitní úvěrové portfolio pro města a obce.
V polovině roku jsme provedli důkladnou
analýzu segmentu a výsledek byl velmi
uspokojivý.
Pokud jde o splácení, je to v našem portfoliu zcela zanedbatelná položka v řádu
zlomku procenta. Nepozorujeme v této
oblasti žádný negativní trend. Je ale nutné
podotknout, že existují klasifikované úvěry
i u klientů, kteří žádné problémy se splácením nemají. Mohou to být ti, kteří třeba
včas nedodají finanční výkazy, případně je
klasifikujeme subjektivně, například kvůli
zhoršení finanční situace. I těchto klientů
je však u nás minimum.
n Jaká je budoucnost financování municipalit? Budou se jejich příjmy snižovat a jak se případně mají bránit tomuto
úbytku?
Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího
výběru sdílených daní. Tyto výkyvy budou
schopny bez problémů absorbovat. Navíc
celková úroveň zadluženosti měst a obcí
je stále relativně nízká ve srovnání se státním dluhem a tempo růstu jejich dluhu je
minimální – jejich zadluženost už přibližně
pět let stagnuje na úrovni kolem 80 mld. Kč.
Stále existují navíc značné rezervy na výdajové straně provozního rozpočtu u většiny
obcí.
Další možností, jak se vyrovnat s případným poklesem příjmů, je pečlivější nastavení priorit u kapitálových výdajů. Takže
žádný dramatický vývoj nelze očekávat.
n Mohou samosprávy vydělat třeba i prostřednictvím investic? Které typy se pro ně
hodí?
Co se týče komerčních investic, řekl bych,
že obec může daleko pravděpodobněji
prodělat než vydělat. Ostatně poslání samosprávy je podle mého názoru spíše administrativně-správní povahy. Zkušenosti
ukazují, že pokud se pustí do podnikání
nebo investic, nemusí to skončit dobře.
Něco jiného jsou samozřejmě finanční
investice formou správy aktiv či investování do finančních produktů. V tom jsou většinou municipality naopak zbytečně konzervativní a nechávají své peníze mnohdy
na běžných účtech. Profesionální asset management by jim přitom mohl přinést zajímavou prémii ve srovnání s krátkodobými
depozity.
n Jaké jsou trendy ve sféře nových finanč-
ních produktů pro municipality? ČS má
například novinku v podobě dodavatelského úvěru...
Máte-li na mysli dluhové financování,
myslím, že je velký potenciál strukturovaného financování včetně PPP (Public Private Partnerships – partnerství veřejného
a soukromého sektoru) projektů, leasingových struktur a dalších off-balance sheet
modelů. Využití dlouhodobých dodavatelských úvěrů s následným forfaitingem si
podle našeho názoru také zaslouží seriózní
debatu, a to i u velkých infrastrukturních
projektů a podobně.
Často je to dobrý recept na někdy už zastaralou legislativu a regulatorní opatření
omezující dluhové financování také u dalších entit ve veřejném sektoru, například
n
státních příspěvkových organizací.
JaNa ChuChValCoVÁ
listopad 2010
MO000982-2
financování municipálních projektů
listopad 2010
Příloha
V
Příloha
financování municipálních projektů
Instrument, který může městu
pomoci, ale ne za každou cenu
Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech,
je Liberec prvním městem u nás, jemuž Ministerstvo financí
(MF) udělilo předchozí souhlas k vydání komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti.
Do přistoupení Česka k EU, kdy takový souhlas nebyl nutný,
se k vydání dluhopisů odhodlaly jen Praha, Brno a Ostrava.
l
iberec patrně ještě nějaký čas nenajde
v tomto směru svého následovníka.
Ministerstvo financí totiž ústy Jana
Zikla, ředitele odboru Financování územních rozpočtů a programového financování, konstatuje, že neví o žádných jiných
městech, která by nyní zvažovala podobný
krok. Nicméně Jan Holinka z Tiskového centra České spořitelny, která byla manažerem
emise libereckých dluhopisů, poznamenává, že rekordně nízké úrokové sazby právě
teď obecně vybízejí k výhodnému emitování dluhopisů. Velikost kuponů dluhopisů se
totiž primárně odvíjí od aktuálních úrokových sazeb. »Vždy však záleží na konkrétní
finanční situaci města a na tom, jaké rozvojové investice potřebuje krýt. Případné
zadlužování města by mělo být spojeno jen
s realizací rozvojových investic v oblasti infrastruktury,« tvrdí Jan Zikl.
Sluší se uvést, že Liberec dluhopisy nevydal proto, aby z jejich výnosu pokryl i dluhy
za loňským mistrovstvím světa v klasickém
lyžování. Stomilionový dluh jde na vrub občanského sdružení, které šampionát pořádalo, nikoliv města. To sice už deklarovalo
ochotu podílet se na řešení problémů tohoto sdružení (jehož bylo členem), nicméně
dojde-li k tomu, výnos dluhopisu bude tou
dobou už dávno vypořádán.
PRoČ MĚSTo SÁhlo K DluhoPISu
Důvody k vydání emise dluhopisů vysvětluje vedoucí odboru ekonomiky Magistrátu města Liberec Ing. Čeněk Svoboda. Jak
sdělil, město řešilo problém s kumulací
splátek dlouhodobých úvěrů v období let
2011–2014. Mohlo jej řešit:
n prolongací stávajících úvěrových smluv
(ta by však přinesla změnu úrokových sazeb, a to až téměř na dvojnásobek, jak podle
Ing. Svobody prokazuje současná praxe);
n přefinancováním celého dluhu novým
úvěrem (Ing. Svoboda však míní, že o úspěšnosti výběrového řízení na přefinancování
by se dalo úspěšně pochybovat s ohledem
na neochotu bank úvěrovat podstatně
menší objemy, a odvolává se i na výsledky
soutěží na poslední dva úvěry);
n vydáním komunálního dluhopisu.
VI
»Jeho efekt spočívá mj. v tom, že prostředky na úhradu tohoto závazku nesplácí město bance, ale uchovává si je na vlastním účtu
(umořovacím fondu), který mu vylepšuje
výsledky hospodaření,« konstatuje vedoucí
magistrátního odboru ekonomiky. »Objem
závazku navíc lze kdykoliv snížit odkupem
části emise zpět do vlastnictví města. Město
tak není ani omezováno sankcemi bank při
předčasných splátkách.«
PoMoC I DVĚMa SPolEČNoSTEM
Smlouva o vydání komunálních dluhopisů
schválená v červnu libereckým zastupitelstvem byla uzavřena proto, aby město
a jeho dvě obchodní společnosti mohly
z výnosu prodeje jednorázově splatit své
závazky v celkové výši 1,89 mld. Kč (ostatní
Optimalizace refinancování závazků
dceřiných společností města
Řada subjektů včetně měst se snaží své závazky vyplývající z celého
spektra možných úvěrů splácet co možná nejvýhodnějším způsobem
v čase, tj. optimalizovat je. a protože splácení je většinou záležitostí
dlouhodobou, podmínky sjednané na začátku smluvního vztahu,
které bylo možné tehdy považovat za výhodné, již v průběhu času
tak příznivé být nemusí. Proto je dobré průběžně sledovat trh
a posuzovat, zda na něm nabízené podmínky nebudou výhodnější –
a zda tedy například není účelné stávající závazky refinancovat.
Jako možné způsoby refinancování, pokud jde například o úvěry, lze
zmínit zejména prolongaci stávajících úvěrů. Případně lze uvažovat
o nahrazení stávajícího úvěru úvěrem jiným – pak hovoříme o tzv.
přefinancování. U obou těchto možností půjde hlavně o výši nabízené úrokové sazby, která – například při využití možnosti prolongace, nemusí být již tak výhodná. U druhé
možnosti bude otázkou, zda i ostatní podmínky nové nabídky (pokud je nabízená úroková sazba výhodnější)
budou akceptovatelné. týká se to třeba požadavků na zajištění závazků, administrativní náklady spojené
s vyřízením úvěru apod. Při zvažování refinancování je odpovídající zajištění závazků velmi důležité. v některých případech (například více závazků vůči více subjektům apod.) nemusí být vůbec jednoduché nabídnout
odpovídající zajištění, které bude akceptováno tím, kdo by měl peněžní prostředky poskytnout. to naopak lze
při konsolidaci závazků u jednoho subjektu částečně eliminovat.
některé konkrétní subjekty by měly rovněž zvážit možnost refinancování dluhové služby vydáním komunálních dluhopisů. Jde o dluhopis vydávaný územním samosprávným celkem. tuto možnost nedávno využilo
Statutární město Liberec, které se rozhodlo refinancovat svoji stávající dluhovou službu prostřednictvím emise
komunálních dluhopisů v hodnotě zhruba 2 mld. Kč. v rámci tohoto rozhodnutí se město rovněž rozhodlo
z takto získaných prostředků refinancovat stávající závazky dvou svých dceřiných společností.
Pokud by refinancování stávajících závazků z emise komunálních dluhopisů zvažovalo další město, je třeba
zdůraznit, že celý proces je dlouhodobou záležitostí. Jen samotnou přípravu lze počítat na roky. do ní pak
může být zařazena, alespoň ve vztahu k dceřiným společnostem města, i možnost optimalizace refinancování
jejich závazků. Jistě to bude vždy především otázkou aktuálních možností pro tyto společnosti na trhu, nicméně možnost, aby v rámci refinancování dluhové služby města prostřednictvím emise komunálních dluhopisů
města bylo optimalizováno i refinancování závazků jeho dceřiných společností, je vhodné zvážit.
v případě kladného rozhodnutí je ovšem nutné posoudit kromě ekonomické výhodnosti takového postupu
i řadu právních otázek. ty vyplývají ze specifického postavení města jako veřejnoprávní korporace, dále pak
ze specifického statusu města, které je akcionářem/společníkem těchto společností, a rovněž z pozice dceřiných společností města, které, byť jejich akcionářem/společníkem je město, jsou stále standardními obchodními společnostmi působícími na trhu.
Způsob refinancování, který zvolili v Liberci, jistě nebude využitelný pro všechna města. Jako možnou eventualitu ho však při zevrubné ekonomické i právní analýze možností refinancování nelze opomenout, což se týká
n
i samotné optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města.
oNDřEJ KMoCh
mt Legal s.r.o., advokátní kancelář
listopad 2010
financování municipálních projektů
obchodní společnosti města takovou podporu nepotřebovaly). Zbylá část z výnosu
byla použita k posílení rozpočtu města,
z něhož bude hrazen podíl vlastních zdrojů
města při financování projektů podpořených z evropských fondů.
Kterým svým obchodním společnostem
Liberec pomohl refinancovat jejich závazky? »Město na základě smluv o půjčce
uzavřených s jeho obchodními společnostmi splatilo dlouhodobé úvěry společnosti
s ručením omezeným Sportovní areál Liberec a akciové společnosti Sportovní areál Ještěd,« odpovídá Ing. Čeněk Svoboda.
»Prvně jmenovaná firma byla účelově založenou tzv. objektovou společností, přes niž
probíhaly splátky dvou investičních úvěrů.
Společnost sama žádnou podnikatelskou
činnost nevyvíjí, pouze inkasuje od města nájemné za sportovní objekty ve svém
vlastnictví, z něhož hradila splátky úvěru.
Společnost Sportovní areál Ještěd převzala
od původního provozovatele lyžařský areál včetně závazků, jimiž byl areál zatížen
z titulu modernizace. První sezona však
ukázala, že výnosnost areálu není taková,
na jakou byly splátky úvěrů propočteny.
Proto byly tyto úvěry jednorázově splaceny
z výnosu emise dluhopisů.«
PoTřEBNý SouhlaS EMISE ZíSKala
MF dospělo k závěru, že ekonomická situace Liberce mu umožňuje dostát závazkům
spojeným s vydáním dluhopisů, a rozhodlo
městu udělit předchozí souhlas s vydáním
komunálních dluhopisů. Jan Zikl nicméně připomněl, že jediným důvodem pro
neudělení předchozího souhlasu podle
§ 27 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., může
být to, že ekonomická situace územního
samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním dluhopisů (§ 27 odst. 4). »V odůvodnění svého
rozhodnutí však MF uvedlo, že z dlouhodobého hlediska považuje tento dluhový
instrument v podmínkách Statutárního
města Liberec za nepřiměřeně nákladný
s nepříznivým vlivem na růst a rozvoj města. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím emise komunálních dluhopisů
a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let je nárůst
pravidelných úrokových plateb. Městem
deklarovanou výhodnost zvoleného řešení
konsolidace dluhů města proto lze spatřovat hlavně v rozložení splátek, nikoliv v úrokovém zatížení úhrady závazků,« uvedl šéf
odboru Financování územních rozpočtů
a programového financování MF.
DluhoPISY NENí RaTINg ohRožEN
Jan Holinka ovšem poukazuje na fakt, že
je-li důvodem k emisi komunálních dluhopisů například snaha snížit náklady na dluhovou službu, potom náklady na emisi
v hodnotě 2 mld. Kč jsou řádově o dost
nižší než náklady na deset úvěrů po 200
mil. Kč. Konkrétně Liberci emise umožňu-
listopad 2010
Příloha
Co Ministerstvo financí ČR posuzuje u města, které je požádá
o souhlas k vydání komunálních dluhopisů?
Odpovídá Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programového financování MF ČR
mF se nejprve zabývá tím, obsahuje-li žádost všechny náležitosti podle § 27 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech,
a vyhlášky č. 408/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti
o souhlas mF s vydáním komunálních dluhopisů a příloh k žádosti. Přitom mj. zkoumá, zda žádost obsahuje: Informaci o současné
finanční situaci žadatele včetně údajů o stavu zadluženosti. Ekonomický rozbor důvodů vydání dluhopisů a jeho dopadů na hospodářskou a finanční situaci žadatele po celou dobu splatnosti
dluhopisů (skutečnosti podstatné z hlediska schopnosti územního
samosprávného celku dostát svým závazkům z komunálních dluhopisů). Zdůvodnění záměru vydat komunální dluhopisy. Prohlášení žadatele, že je schopen dostát svým závazkům vyplývajícím
z komunálních dluhopisů, pro něž je požadován souhlas. Základní
údaje budoucích emisních podmínek komunálních dluhopisů,
zejména předpokládaný emisní kurz, předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise apod.
n Protože podle § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán povinen zjistit všechny
okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, mF si zpravidla vyžádá i další potřebné podklady. například:
výpis z usnesení zastupitelstva obce o vydání komunálních dluhopisů. Přehled úvěrů a půjček s uvedením
poskytovatele půjčky či úvěru, data uzavření smlouvy, výše úvěru nebo splátky, termínu splatnosti a výše úroků
v jednotlivých letech; posuzovány jsou i celkové náklady na dluhovou službu. má-li být emise zajištěna nemovitostmi v majetku obce, mF si vyžádá i výpisy z katastru nemovitostí, jimiž hodlá obec emisi zajistit (pokud
by k tomu použila nemovitost, na niž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu – a pokud by to podmínky
poskytnutí dotace neumožňovaly, tak by obec neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu porušila
rozpočtovou kázeň a vznikla by jí povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu
a v případě prodlení s odvodem by byla povinna zaplatit navíc penále, což by mělo dopad na rozpočet obce).
n Podle § 27 odst. 4 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, mF souhlas podle § 27 odst. 2 neudělí, dospěje-li k názoru, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených
s vydáním komunálních dluhopisů. Proto mF zkoumá především, zda ekonomická situace obce umožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů; přitom přihlíží k celkové ekonomické situaci obce
a k dopadům vydání komunálních dluhopisů na její hospodářskou a finanční situaci i zadluženost.
n mF se dále zabývá účelem emise komunálních dluhopisů. například, zda peněžní prostředky získané
z prodeje emise budou použity na investiční účely nebo na uspokojení stávajících závazků. mají-li být tyto
prostředky použity na uspokojení stávajících závazků obce, mF dále zkoumá, zda obec dostatečně zvážila další
možná řešení své zadluženosti jako: úspory v běžných výdajích a omezení kapitálových výdajů; prodej majetku
nebo refinancování splatných závazků novými bankovními úvěry s odkladem splátek jistin.
n Jestliže se však obec rozhodla pro refinancování svých splatných závazků prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, jde o rozhodnutí obce v samostatné působnosti. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím
emise komunálních dluhopisů a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let však
může být citelný nárůst pravidelných úrokových plateb, potřeba zdrojů na tvorbu umořovacího fondu (což
může omezit nové investiční projekty a zhoršit dostupnost nových úvěrů) a nejistota týkající se splacení jistiny
v době splatnosti vydaných dluhopisů. Z tohoto úhlu pohledu může být emise dluhopisů z dlouhodobého
hlediska nákladným nástrojem s nepříznivým vlivem na rozvoj obce.
n mF při rozhodování dále přihlíží například k nezávislému ocenění úvěrového rizika obce (jde-li o subjekt
s dostatečnou schopností splácet své závazky) nebo k tomu, zda obec podle monitoringu hospodaření obcí
nepatří mezi obce s vyšší mírou rizika hospodaření.
n dospěje-li mF k závěru, že ekonomická situace obce umožňuje dostát závazkům spojeným s vydáním
komunálních dluhopisů, udělí předchozí souhlas s jejich emisí (následně ČnB schvaluje emisní podmínky).
Jediným důvodem pro neudělení předchozího souhlasu mF s vydáním komunálních dluhopisů je podle § 27
zákona o dluhopisech to, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů.
n
je jednorázově splatit většinu stávajících
závazků, a tím snížit své celkové náklady
na dluhovou službu. Vzhledem k patnáctileté splatnosti dluhopisů umožňuje emise
také vyřešit financování na dlouhou dobu
dopředu. Podle Jana Holinky vydání komunálních dluhopisů není otázkou velikosti
města, či snad jeho finanční síly. »Vždy jde
jen o to, zda pro dluhopisy existují potenciální investoři,« poznamenává Jan Holinka.
»A protože například Liberec použil výnos
z emise k úhradě stávajících úvěrů, čímž si
snížil náklady na dluhovou službu, vydání
dluhopisů nemůže mít žádný negativní vliv
ani na rating města.«
Jan Zikl uzavírá: »Pokud se město rozhodne refinancovat své splatné závazky
prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, pochopitelně vždy to bude rozhodn
nutí v jeho samostatné působnosti.«
IVaN RYšaVý
VII
MO001075
Příloha
VIII
financování municipálních projektů
listopad 2010
KRESBA: AUTORKA
Správa a rozvoj
Obr. 3 Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem.
pravní funkcí. Pro pocit bezpečí chodců
jsou na okrajích chodníků (ve vzdálenosti
50 cm od kraje obrubníku) umístěny drobné patníky. Tyto plastické prvky opticky zamezují vjezdu automobilů na chodník, ale
nebrání vystupujícím lidem z parkujících
vozů otevřít dveře. Do uličních profilů se
snažíme integrovat adekvátní formy zeleně a vizuálně oddělené cyklistické pruhy.
V případě, že jde o ulici, kde je předpoklad
rušného pěšího provozu, je vhodné situovat cyklistický pruh v segregovaném pásu
podél vozovky. V místech nižší koncentra-
ce obchodních aktivit a služeb lze umístit
cyklistický pruh na vnější část chodníku
s odlišnou barvou nebo texturou dláždění. Součástí podpory cyklistického provozu jsou i stojany na kola, které by zejména
u atraktivních cílů, jako jsou obchody, škola
či zastávky MHD, neměly chybět.
EKoLoGIE v ULIČNÍM proFILU
V souvislosti s trvale udržitelným rozvojem
vstupuje do současného urbanismu mnoha
zahraničních měst ekologický faktor. S nárůstem zpevněných nepropustných ploch
se snižuje retenční schopnost krajiny proti
původnímu stavu. Tzv. ekologický design
v ulicích měst v sobě odráží estetiku kvalitního ztvárnění uličního parteru spolu se
zabezpečením infiltrace srážkové vody. Pro
zpevněné plochy jsou charakteristické propustné materiály: speciální pórovité živice,
skládané dlažby a mlatový povrch. Podél
ulic je navržen viditelný systém zelené infrastruktury s rostlinami umožňujícími infiltraci srážkové vody. Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem
(viz obr. 3). Do těchto záhonů – nádrží se
vysazují speciální druhy travin a bambusů,
které mohou netradičně oživit uliční parter
například naučnou botanickou stezkou. Nevýhodou je potřeba pravidelné údržby a čištění záhonů. Uvedené řešení lze uplatnit
především v sociálně stabilním prostředí.
závĚr
Radnice, které záleží na spokojenosti obyvatel i návštěvníků města, by měla věnovat
veřejným prostorům na jeho území velkou
pozornost. Stav komunikací a veřejných
prostor vypovídá o prioritách místních samospráv a spoluvytváří obecnou kulturní
hodnotu obrazu našich měst. Základem
úspěchu však musí být primárně symbióza cílů projektanta a osvíceného investora
spolu se schopností provozovatele vidět
n
budoucí potřeby obce.
aLENa MoCová
doktorandka studia na Fakultě architektury ČVUT
PRONÁJEM SVĚTELNÝCH DEKORŮ
� vaši obec nazdobíme již za 6 000 Kč
� výzdoba bude každý rok jiná –
nezevšední
MO001068
� výzdobu nemusíte udržovat,
opravovat ani skladovat
listopad 2010
� velký výběr dekorů z několika
cenových skupin pro malé i velké obce
25t . c z
w w w.m k m on
Správa a rozvoj
Duchovní bohatství regionu je
inspirací a výzvou pro turisty
o
připravovaném již druhém ročníku
konference jsme hovořili s Ing. Vojtěchem Mackem, biskupským sekretářem Biskupství královéhradeckého.
Čím mohou církevní památky a akce
na východě Čech (ale i v části středních
Čech, kde na Kutnohorsku a Poděbradsku
má biskupství také své vikariáty a farnosti) oslovit návštěvníky odjinud?
Dovolím si odpověď rozdělit: Na jedné
straně je řada míst, kde se církevní památky
a kulturní život církve už těší zájmu veřejnosti – třeba Kutná Hora, Litomyšl, Polná
či Králíky. Na straně druhé zpřístupnění
dalších, méně slavných a známých objektů zůstává výzvou pro naši další práci – samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že lidské
a finanční podmínky neumožňují vše hned
a že církev tu je předně jako společenství věřících, ne jako správce turistických atrakcí.
Z míst, na jejichž lepším turistickém využití
se pracuje, mohu jmenovat Poličku, Chrudim nebo Luži. Pro vazbu mezi životem
církve a obecným společenským děním
je role měst a obcí a spolupráce na místní
úrovni podstatným předpokladem.
n
n Znají lidé dostatečně místa spjatá ať už
třeba se slavnými mariánskými poutěmi
nebo s velkými osobnostmi naší historie
– světské i církevní? Napadá mě Jablonné
v Podještědí spojované se sv. Zdislavou...
Domnívám se, že všeobecný kulturní rozhled u nás není příliš velký, tedy ani
hlubší znalosti veřejnosti o církvi. Tomu
určitě nahrává kultura pouhé konzumace
zážitků – mám na mysli stáda turistů se sluchátky na uších a očima na displeji fotoparátu. Více si z místa odnese ten, kdo v něm
objeví zajímavé zákoutí, které se mu vryje
do paměti, nebo si o něm pozorně přečte
souvislejší povídání. V naší diecézi je řada
míst s vazbou na určitou osobnost či světce.
Na vaši otázku asi nejpříkladněji odpovídá
Libice nad Cidlinou jako rodiště sv. Vojtěcha a jeho méně známého bratra Radima
nebo Číhošť s novodobým mučedníkem
Josefem Toufarem. Tato místa žijí poměrně
intenzivně a věřícím jsou dobře známa.
Co brání větší spolupráci církve s obcemi a krajem při znovuobjevování tradičních kulturních hodnot regionu, které by
přivábily i nové kategorie návštěvníků?
Řekl bych, že spolupráce farností a místních či regionálních samospráv je většinou
velmi dobrá a všechny strany dělají pro
obnovu staveb a jejich využití, co mohou.
I v kulturně chudých podmínkách, jako
jsou polabské vesnice, existují jednotlivci,
kteří jsou motorem náboženského života
nebo oprav kostela. Jako příklad bych uvedl každoroční mariánskou pouť v Úmyslovicích u Poděbrad. Tradičním hodnotám
možná stojí v cestě právě honba za »zážit-
n
Zúčastněte se 30. listopadu Konference na podporu
regionálního cestovního ruchu a fotosoutěže podpořené
Krajským úřadem Královéhohradeckého kraje!
Zástupcům měst a obcí, pracovníkům turistických informačních
center a podnikatelům v oblasti cestovního ruchu je určena Konference
na podporu regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji.
Její 2. ročník se uskuteční 30. 11. 2010 v královéhradeckém Kulturním
centru Aldis. Cílem konference je prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot v regionu.
n Nad konferencí převzali záštitu Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup
pražský, metropolita a primas český, a hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Konferenci i fotosoutěž pořádá agentura PRAGOPUBLIC, jejímiž partnery jsou Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajská
hospodářská komora Královéhradeckého kraje a Krkonošský národní park. Hlavním mediálním partnerem je
časopis Moderní obec.
n Na konferenci budou také oznámeny výsledky již vyhlášené fotosoutěže Obec přátelská turistům s mottem
Co může město/obec nabídnout turistům. Autoři tří nejlepších fotografií obdrží honorář, přičemž tyto snímky
poslouží rovněž jako předloha pro vydání pohlednic příslušného města nebo obce. Uzávěrka krajem finančně
podpořené fotosoutěže je 15. 11. 2010.
n Podrobnější informace o konferenci i fotosoutěži naleznete na www.cestyhradecko.cz, kde jsou rovněž
k dispozici elektronické přihlášky jak na konferenci, tak do fotosoutěže.
n
26
FOTO: ARCHIV
Už 30. listopadu se v Hradci Králové uskuteční Konference
na podporu regionálního cestovního ruchu. Jejím cílem je
i prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování
tradičních duchovních hodnot v regionu. S pořadateli konference proto spolupracuje také Biskupství královéhradecké.
Ing. Vojtěch Macek, biskupský sekretář:
Pro vazbu mezi životem církve a obecným
společenským děním je role měst a obcí
a dobrá spolupráce na místní úrovni podstatným předpokladem.
kem«. Víru nelze předávat jako viditelný
turistický produkt. Křesťanská pouť i nyní
vybízí účastníka, aby šel kus cesty pomalu
pěšky a nepřivezl se autem až před kostel.
V západní Evropě pod jménem některých řeholních řádů vznikají různé místní
gastronomické speciality. Myslíte, že časem bude něco takového možné i u nás?
U nás už to možné je, i když je to v počátcích: Tak třeba želivský klášter vaří pivo,
sedlecká farnost prodává vlastní značku
vína, na Chlumku u Luže jsou k mání poutní
oplatky... Celé to stojí a padá s počtem těch,
kteří řeholním životem žijí. Klášter bez řeholníků může být úspěšným »eseróčkem«,
ale po duchovní stránce bude skomírat.
Mrzí nás například současná řeholní neobsazenost klášterů Králíky a Broumov. Vyváženě funguje trapistický klášter Nový Dvůr
v západních Čechách, který nabízí hutnou
duchovní obnovu i něco z klášterní dílny.
n
Co byste po říjnových komunálních
volbách vzkázal starostům, kteří chtějí
do svých sídel přivábit více turistů, ale zatím si k tomu teprve mapují možnosti?
Děkujeme za dosavadní přízeň. Nebojte se spolupráce s církví, ostatně mnozí již
dobrou zkušenost máte. Je-li kostel dominantou města nebo obce, pak potřebuje
společné úsilí fary i radnice. Podporujte
charity poskytováním prostoru pro sociální
působení, kterému se nikdo jiný nevěnuje.
Obrňte se trpělivostí vůči povaze některých
duchovních správců – co nejde přes farnost,
n
může jít přes biskupství.
n
IvaN ryŠavý
listopad 2010
Správa a rozvoj
V České republice existují stovky průmyslových zón. Největší boom jejich vzniku lze datovat zhruba do let na přelomu
tisíciletí. Stát je podporoval od roku 1998 speciálním programem, na který pak v roce 2006 plynule navázal Program
na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury.
O vznik dalších průmyslových zón se zasloužily kraje a obce.
Č
eský stát investoval od roku 1998
do vybudování 104 průmyslových
zón s celkovou plochou 3129 hektarů téměř 9,5 miliardy korun. Až dosud
se v nich usadilo přes 600 investorů, kteří
obsadili 77 procent připraveného území
a zavázali se tam vytvořit více než 103 tisíc
pracovních míst.
Počet investorů a obsazenost zón se
mění, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, agentura CzechInvest i příslušné
kraje, města a obce se samozřejmě snaží
přilákat na dosud nezaplněná místa další
podnikatele.
STáT poDporUjE poUzE
STraTEGICKÉ zóNy
V této době stát podporuje jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy ty,
které jsou národním zájmem a definuje je
usnesení vlády č. 41 z letošního roku. Konkrétně jsou to Ostrava-Mošnov a Nošovice
v Moravskoslezském kraji, Holešov ve Zlínském kraji, Triangle v Žatci a Solnice-Kvasiny. Výstavba v těchto zónách dosud probíhá
a skončí v roce 2012.
Jedna z posledních zón, která se dokončuje, se nachází v Holešově. Logicky proto
není ještě obsazena. Existuje tu však už
konkrétní zájem investorů, což lze hodnotit
podle slov ředitele odboru podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Mariana
Piechy, Ph.D., jako velké pozitivum, protože
investor nikdy nedá definitivní souhlas, pokud není zóna plně dostavěna.
V této době stát podporuje
jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy
ty, které jsou národním
zájmem a definuje je usnesení vlády č. 41 z letošního
roku.
U strategických, státem podporovaných
zón nadále existují investiční pobídky
ve formě úlevy na daních po dobu pěti let.
Stát zároveň podporuje případnou rekvalifikaci pracovníků. Po stejnou dobu je investor povinen tuto investici zachovat a samozřejmě vytvořit příslušná pracovní místa.
INvESTIČNÍ poBÍDKy
Podle ředitele Mariana Piechy Česká republika svými investičními pobídkami ve srovnání například se Slovenskem, Maďarskem
nebo Polskem zaostávala. Tento nedostatek
by měl odstranit nyní připravovaný nový
systém.
S občasnými námitkami, že zahraniční investoři po vyčerpání těchto pobídek
houfně odcházejí na východ, do zemí s levnější pracovní silou, ředitel Piecha nesouhlasí. Podle jeho slov je takových investorů
naprosté minimum – tak dva tři případy.
Holešovská zóna lákala investory v čínském Macau
Čínští podnikatelé měli možnost seznámit se s nabídkou rozvojových ploch ve Strategické průmyslové zóně
Holešov. Zástupci Zlínským krajem vlastněné společnosti Industry Servis ZK totiž zónu prezentovali na jednom
ze světově nejvýznamnějších veletrhů zaměřených na investiční možnosti Macao International Trade and
Investment Fair 2010. Účast na veletrhu je součástí programu několikadenní návštěvy představitelů Zlínského
kraje a partnerských institucí v Číně.
»Účast na veletrzích je důležitou součástí naší komunikace s potenciálními investory. Tradičně se zúčastňujeme
nejvýznamnějších akcí tohoto typu v Evropě, letos jsme poprvé zavítali do Číny. Nejde přitom o náhodu. Čínským podnikatelům věnujeme pozornost dlouhodobě. Pravidelně jim posíláme propagační materiály, náš web
má čínskou mutaci a prostřednictvím českých institucí v Číně komunikujeme s tamními profesními sdruženími,« poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Představitelé čínských institucí
i tamní podnikatelé již několikrát navštívili přímo areál holešovské zóny.
»Vzhledem k současnému stavu čínské ekonomiky a odhadu jejího budoucího vývoje jsme přesvědčeni, že
zvýšená pozornost věnovaná tomuto regionu je správnou cestou,« doplnil statutární náměstek hejtmana
Zlínského kraje Libor Lukáš.
Strategická průmyslová zóna Holešov se celkovou rozlohou 360 hektarů řadí k největším rozvojovým plochám
v zemi. Investoři se mohou ucházet o pozemky o velikosti od 0,5 do 100 hektarů. Plochy lze v závislosti
na konkrétních požadavcích investorů dále dělit či spojovat. Holešovská zóna patří mezi strategické projekty,
které byly či jsou výrazně podporovány ze státního rozpočtu.
listopad 2010
ILUSTRAČNÍ FOTO: WWW.TRIANGLE-CITY.CZ
průmyslových zón je dostatek
Pohled na strategickou průmyslovou zónu
Triangle v Žatci.
I tehdy, kdy se tak stalo, stále zde zbývá
moderní závod, postavený podle nejpřísnějších podmínek a norem. Nehrozí proto
vznik nových brownfieldů, které by zatěžovaly území ekologicky či jinak. »Zatím se
nestalo, že by investor odešel a nezbylo tu
po něm vůbec nic,« řekl ředitel Piecha.
K mediálně často zmiňovanému případu
odchodu investora z Hranic uvádí, že chyba
byla ve volbě technologie zastaralé výroby
televizních obrazovek, kterou proto velmi
rychle převálcovaly technologie nové. Ale
závod v Hranicích už není opuštěn, je tam
nová společnost CTP Park Hranice, která
objekt pronajímá.
STrUKTUra SE MĚNÍ
Lze říci, že průmyslových zón je v České republice už dostatek. Podpora proto nemusí
být už tak intenzivní – i proto se soustřeďuje na zóny strategického významu. To, co se
ale podstatně mění, je struktura investorů.
Od roku 2007 nebyla podle ředitele Piechy
už podpořena žádná klasická výroba typu
montovny. Stát má zájem na získání takových investorů, kteří produkují vysokou
přidanou hodnotu, a tudíž předpokládají,
že budou zaměstnávat kvalifikované pracovníky. Tak jsou také nastaveny podmínky
pro získání podpory.
Novým trendem je také skutečnost, že
existující investoři své závody rozšiřují
o další činnosti.
Co se však nemění, je nadále drtivá převaha zahraničních investorů, přestože podmínky jsou nastaveny pro všechny zájemce
stejně. Českých investorů je v státem podporovaných průmyslových zónách jen asi
deset procent.
Ředitel Ing. Marian Piecha zdůrazňuje, že
v případě podporovaných zón je nutné mít
vždy předem představu o konkrétních zájemcích, kteří by tu mohli podnikat. V opačném případě by žadatel o státní podporu se
vší pravděpodobností neuspěl. A i kdyby si
příslušný kraj nebo město sehnaly peníze
samy, je tu značné riziko, že zóna zůstane
nevyužita. Důvody, proč se investoři rozhodnou pro určitou lokalitu, jsou různé, ale
v každém případě platí, že jednou z hlavních podmínek je dobrá dopravní obsluž/on/
nost místa.
27
Správa a rozvoj
Druhá šance pomáhá
neplatičům nájemného v Brně
p
okusíme-li se vymezit postoj k této
skupině nájemníků, nevyhneme se
určitému zjednodušení. Na jedné
straně jsou vnímáni jako lidé porušující
svou povinnost platit za bydlení, pro něž
»je standardem házení složenek na nájem
do koše« (výrok jendoho konkrétního představitele jedné z městských částí v Brně).
Na druhé straně nelze pominout sociální
a lidský rozměr neplatičství. I neplatiči jsou
přece konkrétní jednotlivci nebo rodiny potýkající se s různými životními situacemi,
a ztráta bydlení – byť i způsobená vlastní
vinou – zásadním způsobem ovlivní jejich
další fungování v životě.
Obce, jichž se problém zadlužení týká,
běžně vymáhají dluhy na nájemném upomínkami. Pokud na ně dlužníci nereagují,
následuje výpověď z nájmu a soudní vyklizení bytu. Téměř nikdy se však obci nepodaří dosáhnout splacení dluhu v celé výši,
nehledě na výdaje spojené se soudním
řízením. Navíc radnici nastanou nové problémy s rodinami, které musí byt vyklidit
a ocitnou se bez střechy nad hlavou.
záKLaDEM By MĚLa BýT prEvENCE
Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
»obec pečuje o všestranný rozvoj svého
území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem«.
V praxi by to mělo znamenat, že do kompetencí obce patří i péče o občany, kteří mají
problémy s pravidelným placením nájmu.
Jde hlavně o prevenci. Prevence neplatičství nebo dluhů na nájmu může zabránit
propadu jednotlivců a rodin do těžko řešitelných sociálních problémů typu dalšího
zadlužování se, rozpadu rodin a odebírání
dětí do ústavní péče, ale také třeba vzniku
nebo rozšiřování sociálně vyloučených lokalit. Systematická práce tak má v konečném důsledku pozitivní dopad jak na cílovou skupinu neplatičů nájmu, tak na život
nejširších skupin obyvatelstva v dané obci.
Členové pracovní skupiny na brněnském
magistrátu pro integraci a spolupracující
neziskové organizace navrhli preventivní
program Druhá šance určený neplatičům
nájmu v obecních bytech. Jako cílová skupina programu byli navrženi nájemníci
ze sociálně vyloučených lokalit s prodlením na platbě nájmu jeden až dva měsíce.
Smyslem programu je prevence vzniku zadluženosti a řešení již vzniklých závazků,
28
a to formou přímé práce terénních sociálních pracovníků s nájemníky.
Program funguje následovně: Správa nemovitostí či bytový odbor informují kontaktní osoby v neziskových organizacích
o zjištěných dluzích na nájmu. Terénní
pracovníci pak kontaktují dlužníky – nájemníky přímo v jejich domácnostech a nabídnou jim pomoc při řešení jejich sociální
situace. Výhodou takto nastavené práce je
přímý kontakt s nájemníky. V praxi se totiž už mnohokrát ukázalo, že komunikace
s úřady obvykle pro neplatiče nájmu představuje velkou bariéru. Přestože chtějí začít splácet své dluhy, mají strach obrátit se
na bytové odbory nebo správy nemovitostí,
stydí se za vzniklou situaci, nerozumějí formulacím používaným v úředním prostředí,
neorientují se v dokumentech souvisejících
se soudním řízením apod. Sociální pracovník přebírá hlavně poradenskou funkci, případně působí jako prostředník mezi úřady
a nájemníky. Významným přínosem terénní
práce je i forma komunikace a řešení problémů v přirozeném prostředí nájemníků,
především v jejich domácnostech.
V praxi se už mnohokrát
ukázalo, že komunikace
s úřady obvykle pro neplatiče nájmu představuje
velkou bariéru.
MČ BrNo-STřED ByLa prvNÍ
Do programu Druhá šance se letos v jihomoravské metropoli zapojila jako první
(a dosud jediná) Městská část Brno-střed.
Spolupráce na programu probíhá mezi
jejím bytovým odborem, koordinátorkou
programu a dalšími sociálními pracovníky
z Magistrátu města Brna a do Druhé šance
zapojenými organizacemi, které se věnují
lidem ohroženým sociálním vyloučením
(příspěvková organizace Droma, neziskové
organizace IQ Roma servis a Společenství
Romů na Moravě).
V pilotním období bytový odbor městské
části vybral přes třicet nájemníků, jejichž
dluhy na nájmu koncem letošního dubna
činily od 60 tisíc až po více než 110 tisíc
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Fond obecních bytů zůstává i přes rozsáhlou privatizaci poměrně velký. Pro mnohé obce však představuje značnou
finanční zátěž – většinou jde o starší zástavbu, která nezbytně
potřebuje opravy a rekonstrukce. Dalším, pro mnohé obce obtížněji zvládnutelným problémem bývá rostoucí počet dlužníků neboli neplatičů nájemného v jejich bytech.
Cílovou skupinou Druhé šance jsou nájemníci ze sociálně vyloučených lokalit.
korun. Tito lidé neplatili nájem několik let
a už téměř ztratili návyk včasné a pravidelné úhrady za užívání bytu. Navíc jim reálně
hrozí ztráta bydlení (zpravidla u nich běží
soudní řízení ohledně výpovědi z nájmu,
nebo již byl vynesen rozsudek). Od zahájení programu v červnu se do začátku září
podařilo vybrané nájemníky kontaktovat
a s těmi, kteří se do Druhé šance chtěli zapojit, se terénní pracovníci domluvili na intenzivní spolupráci.
poČáTEČNÍ úSpĚChy TĚŠÍ
Terénní pracovníci nájemníkům vysvětlili
jejich možnosti, jak dluh za bydlení splácet, a pomohli jim sepsat – a také dojednat
splátkové kalendáře. Důležitá je role těchto
pracovníků při sestavování rodinných rozpočtů dlužníků, stejně jako jimi zajišťovaný pravidelný monitoring sociální situace
v rodinách. I když se výběr oslovených domácností nakonec významně lišil od prvotního záměru, jehož podstatným kritériem
byla prevence (u předlužených domácností
není prevence prvořadým zájmem spolupráce), první dosavadní výsledky lze označit za úspěšné. Přibližně polovina ze zapojených nájemníků již platí alespoň měsíční
nájem, někteří z nich i splátky dluhu.
Program Druhá šance je při vhodném nastavení použitelný ve všech obcích, které se
rozhodnou účinně řešit dluhy nájemníků
svého bytového fondu. Za hlavní výhodu
považujeme adresné oslovování nájemníků, osobní kontakt s nimi a jejich aktivizaci
při řešení jejich životní situace. Řádné placení nájmu a splácení dluhu je tak jedním
z přímých výsledků spolupráce mezi obcí,
neziskovými organizacemi a nájemníky.
V konečném důsledku má implementace programu příznivý dopad na vzájemné
n
vztahy mezi obcí a jejími obyvateli.
zUzaNa MEDňaNSKá
terénní sociální pracovnice IQ Roma servis, o. s.
listopad 2010
Správa a rozvoj
Když státní dotace nestačí
V obnově kulturních památek pomáhá od roku 1992 Program
regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón, který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR
(MK ČR). Jak dokládají zkušenosti statutárního města Pardubice, státní dotace ale zdaleka nestačí.
p
říslušné město, které o státní příspěvek žádá, je podle podmínek stanovených Ministerstvem kultury povinno poskytnout vlastníkům zařazeným
do daného programu na opravu nebo
obnovu historického objektu příspěvek
pokrývající minimálně 10 % nákladů. To
ale v případě, že je jeho majitelem fyzická či právnická osoba. O 10 % je příspěvek
vyšší, když je vlastníkem církev. Rozdílně
je stanovena též maximální výše státního
příspěvku. U fyzických a právnických osob
stejně jako u měst činí 50 % nákladů, zatímco u církví až 70 %.
Poznatky mnoha měst potvrzují, že se
maximální hranice podílu státu zpravidla
nedosahuje. Je to dáno možnostmi státního
rozpočtu. Města s tím také ve svých programech regenerace musejí počítat. Vývoj příspěvků města, MK ČR i stavebníků viz tab.
nevyhlásily Pardubice pro rok 2010 příjem
anketních dotazníků, a v daném roce se tak
program nerealizoval.
V současnosti město připravuje nový
program regenerace, obsahující materiály
týkající se městské památkové zóny. Díky
němu získají občané bydlící v historické
zástavbě opět možnost obdržet od roku
2011 příslušné dotace. Musí ovšem počítat i
s povinnou finanční spoluúčastí, která mezi
lety 2007–2009 dosáhla průměrně 314 tisíc
korun.
K tomu, aby žadatelé získali reálnou šanci na dotaci, museli do 30. října vyplnit Anketní dotazník a seznámit se s Podmínkami
programu, které byly ke stažení na webových stránkách města. O tom, jak uspěli,
se podle sdělení Ing. Blanky Doležalové
z oddělení správy dotací, projektů a strategického plánování Magistrátu města Pardubice mají dozvědět co nejdříve po vypršení
zmíněného data.
17 projEKTŮ za TÉMĚř 9 MILIoNŮ
Z uvedených údajů vyplývá, že se v Pardubicích podařilo uskutečnit 17 projektů,
jejichž stavební náklady se vyšplhaly na téměř 9 milionů korun. Průměrně tak na jednu žádost připadalo přibližně 516 tisíc Kč.
Největším projektem byla od roku 2006
obnova rozpadajícího se barokního areálu
tzv. Kostelíčka. Ten pod dohledem místního
stavitele Jakuba Pešiny v prvním desetiletí 18. století nahradil dosavadní dřevěnou
kapličku. Město vynaložilo na jeho uvedení do téměř původního stavu během tří let
téměř 1,7 milionu korun, přičemž zhruba
400 tisíc Kč přidal stát.
FOTO: ARCHIV
ŠaNCE Na DoTaCI
Vzhledem k tomu, že podle metodiky Ministerstva kultury musel být zpracován
nový aktualizovaný program regenerace,
Zvonice je po rekonstrukci, ale vnitřní prostory vyžadují některé úpravy.
Vývoj příspěvků města, MK ČR a stavebníků v Pardubicích
2007
2008
2009
2007–2009
2 716 788
3 802 602
2 264 747
8 784 137
Podíl vlastníka
1 316 788
2 450 102
1 579 947
5 346 837
Podíl města
1 000 000
952 500
284 800
2 237 300
Celkové náklady
Příspěvek MK ČR
Počet úspěšných žádostí
400 000
7
400 000
6
400 000
4
17
ZDROJ: MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBICE
listopad 2010
poMŮŽE I vEřEjNá SBÍrKa
výChoDoČESKÉho DIvaDLa
Zároveň se zvažuje, aby město z dotace,
kterou rozděluje vlastníkům památkových
objektů, uvolnilo část na větší opravu jedné
z dominant Pardubic – Zelené brány. Kromě
jiného by to byl další podnět k tomu, aby se
následně dočkala regenerace Třída míru,
která spojuje novější zástavbu s turisticky
přitažlivým centrem.
Součástí historického jádra je i zvonice.
Ta již celkovou rekonstrukcí prošla, nicméně je zapotřebí pro případné návštěvníky
přizpůsobit její vnitřní prostory, a to vybudováním zejména stabilního a bezpečného
schodiště. Vznikl by tím prostor například
pro galerijní činnost a jiné kulturní účely.
Počítá se rovněž se zavěšením čtvrtého zvonu, který by zvýšil atraktivitu vytvořeného
prostředí.
Finanční náklady na celou akci má přitom vedle drobných darů a sponzorských
příspěvků zajistit z valné části veřejná sbírka, kterou organizuje vždy během štědrovečerního představení Východočeské divadlo.
Jeho ředitel Petr Dohnal předpokládá, že se
bezmála 300 tisíc Kč podaří získat nejpozději do jara roku 2012.
Z dosavadních mnohaletých pardubických zkušeností vyplývá, že se vyplácí navázat úzkou komunikaci mezi příslušnými
pracovníky magistrátu a občany, bydlícími
v městské památkové rezervaci, zejména
s vlastníky památkových objektů.
Od věci není ani zapojení širší veřejnosti,
které může mít třeba podobu individuálního přístupu k opravě historicky cenných
staveb mimo památkové zóny fyzickou
osobou nebo formou již zmíněné veřejné
sbírky. Společně s dalšími faktory se tak vytvářejí předpoklady, aby stavby, které dokládají schopnosti našich předků, byly živou
n
součástí dnešní doby.
MILoŠ CharBUSKý
jaN STEjSKaL
29
Životní prostředí
Také ve své obci smluvně spolupracujete se společností ELEKTROWIN při zpětném odběru elektrospotřebičů včetně ledniček? Zajímá-li vás, co se s ledničkami po jejich odvozu ze
sběrného dvora dále děje, pak se s námi vypravte do Starého
Města u Uherského Hradiště. V areálu Kovosteelu tam totiž
společnost Rumpold ekologicky recykluje ledničky a další
chladicí zařízení.
FOTO: archiv elekTrOwin
s
Takto se korpusy lednic vkládají do segmentového drtiče, který je součástí mobilní technologie SEG.
cený komentář ke zpracování chladniček
a dalších chladicích zařízení, z drtivé většiny dodávaných do areálu ve Starém Městě
společností ELEKTROWIN, nám podal vedoucí projektu recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ)
společnosti Rumpold Zdeněk Vodrážka.
FOTO: archiv elekTrOwin
taré Město a jihočeský Maršov jsou jedinými místy u nás, kam sárská společnost SEG Umwelt-Service GmbH
přibližně dvakrát ročně vypraví svou unikátní mobilní technologii na recyklaci chladicích zařízení. S její pomocí firma Rumpold v jednom cyklu ekologicky zpracuje
okolo 15 tisíc chladniček. Během desetiletého působení Rumpold už recykloval několik set tisíc chladicích zařízení.
Třebaže v povědomí veřejnosti převládá
mínění, že nebezpečné freony v chladicích
zařízeních obsahuje pouze chladicí médium
(v novějších zařízeních po aplikaci Montrealského protokolu z roku 1987 bývají chladiva založena zejména na bázi izobutanu,
který přírodu nepoškozuje), trichlofluormethan (R 11) ze skupiny freonů se nachází
také v pórech nadouvané polyuretanové
izolační pěny starších typů lednic. Dokonce je ho tam ještě více než v chladivu. Pro
novější chladničky se jako tepelná izolace
používá polystyren či polyuretan (PUR) nadouvaný (napěněný) cyklopentanem. Ten
sice nemá žádný vliv na tzv. ozonovou díru,
nicméně řadí se mezi skleníkové plyny.
Proto podle platné legislativy zpracovatelé
elektroodpadu s obsahem regulovaných látek musí nejpozději ke konci letošního roku
používat závaznou technologii recyklace
výrobků obsahujících i skleníkové plyny.
Technologie SEG, kterou Rumpold používá pro zpracování chladicích zařízení, tyto
požadavky splňuje už asi dva roky. Zasvě-
Chladničku je třeba vhodně napolohovat a pak z kompresoru společně odsát
chladivo i olej.
30
dva stupně plus jeden
k ekologii
Jak uvedl, 1. stupeň zpracování spočívá
v odsátí chladiva z uzavřeného chladicího obvodu chladničky. V každém kusu jde
o směs přibližně 115 gramů freonu (u starších typů) a zhruba 80 gramů oleje. Směs
se odvádí do zařízení, kde se gravitačně
a termicky oddělí plynný freon od oleje.
Freony se pak vysokotlakým kompresorem
zkapalní do tlakové lahve, v níž se odvezou
na spalovnu k termickému zneškodnění.
Ve spalovně společnosti SITA Ostrava se
ekologicky zlikviduje při teplotě nad 1600
stupňů Celsia po dobu alespoň čtyř sekund.
Firma Rumpold disponuje natolik vyspělou
technologií 1. stupně, že umí zkomprimovat také izobutan, na němž jsou založena
moderní chladiva.
V rámci 1. stupně se z chladničky odstraní rovněž všechny suroviny (kovové součásti, plasty, skleněné poličky, elektrické kabely či prázdný kompresor), které lze prodat,
a vytřídí se a uskladní korpusy (holé skříně
obsahující freon či skleníkové plyny v pórech izolační pěny).
S příjezdem mobilní technologie společnosti SEG Umwelt-Service GmbH, sídlící
v Mettlachu, nastává 2. stupeň. Zahrnuje
rozdrcení celých korpusů, přičemž z vý-
FOTO: archiv elekTrOwin
aby stará chladnička
nebyla rizikem
V 1. stupni zpracování se každá chladnička rovněž odstrojí od vnitřních součástí
a odstřihne se jí přívodní kabel.
sledné drtě se odděluje PUR pěna, aby
se v nožových mlýnech rozemlela na zrnitost 0,05 mm. Plynný freon se uvolňuje
do vzdušniny, která se čistí průchodem skrz
uhlíkové sorbéry. Výsledkem tohoto procesu je asi 250 gramů trvale zkapalněného
freonu z každé průměrné ledničky, který se
odváží k termickému zneškodnění do spalovny SITA Ostrava.
Pro zkapalněné freony získané komprimací v 1. i 2. stupni legislativa neposkytuje
žádné možnosti jejich případné regeneraci
a zpětnému vrácení na trh. Alternativou
ekologické likvidace freonů ve spalovně
může být podle Zdeňka Vodrážky pouze jejich chemické přepracování na kyselinu fluorovodíkovou v RCN Chemie GmbH v Gochu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Dalším produktem 2. stupně je PUR prášek využívaný k výrobě sorbentu či plastbetonu, případně jako alternativní palivo při
výrobě slínku v Cementárně Radotín.
Společnost Rumpold ve 2. stupni získává i drcený ocelový plech a směs plastů. Ta
putuje do Mettlachu, kde se na lince využívající magnetickou, indukční, pneumaticko-gravitační, vodní a síťovou metodu
separace dodané produkty 2. stupně drtí
na částice o rozměru zhruba 30 x 30 x 5 mm.
Linka je téměř stoprocentně jednodruhově
roztřídí na čisté, velmi dobře prodejné materiály, zejména barevné a železné kovy.
Z čeho (zhruba) sestává
průměrná lednice dodaná
k recyklaci
3,5 kg železných kovů, tj. korpusy bez freonů
(cFc) – materiálové využití;
n kompresor o přibližné váze 7 kg (bez cFc) – materiálové využití;
n 29 kg vážící korpus (holá skříň) – zpracovává se
ve 2. stupni (systém SeG);
n 1 až 2 kg skla – materiálové využití;
n 2 kg vnitřních plastů – materiálové využití;
n až 2 kg zbytkového odpadu (potraviny) – předává
se ke zneškodnění na skládku;
n 0,1 l oleje – materiálové využití;
n chladivo: až 0,115 kg cFc nebo skleníkových
plynů (vOc) – ekologická likvidace ve spalovně
nebezpečných odpadů.
n
ZDrOJ: SPOleČnOST rUMPOlD, S. r. O.
listopad 2010
Životní prostředí
»Tato fáze zpracování se někdy označuje
jako 3. stupeň, což je však pouhým eufemismem,« poznamenává Zdeněk Vodrážka.
»V uvedené závazné technologii znovuzískávání látek poškozujících ozonovou vrstvu
Země jsou totiž definovány pouze 1. a 2.
stupeň, které jsou proto pro zpracovatele
povinné.« (O 1. a 2. stupni je více pojednáno
vpravo v boxu.)
Náklady na recyklaci společnost Rumpold pokrývá z vybraných recyklačních poplatků a částečně také z tržeb za materiály
a produkty, které v tomto procesu získá.
Zdeněk Vodrážka však při té příležitosti připomíná, že zhruba 30 až 40 % lednic přichází ke zpracovateli nekompletních. Chybějí
hlavně hliníkové výparníky a kompresory,
tedy elektrické motory s měděným vinutím.
Jejich prodejem lze získat zhruba 25 korun
za kilogram aluminiových součástek a až
12 korun za každý kilogram elektromotoru.
»Náročněji recyklovatelným komoditám,
jako je železo či ocelový plech, se vykradači ledniček ve sběrných dvorech nevěnují a „velkoryse“ je přenechávají legálním
zpracovatelům,« říká Zdeněk Vodrážka.
»Žel, státní orgány tyto trestné činy poškozování životního prostředí neřeší.«
vývoj na trhu kopírují nové
technologie zpracovatelů
Jaké výzvy pro zpětný odběr i zpracovatele
představují moderní bezfreonové ledničky
s menší výtěžností kovů, které možná kladou i jiné nároky na ekologickou recyklaci,
jiné technologie zpracování a mají také jinou ekonomickou výtěžnost? zeptali jsme.
»Na jedné straně je to stálý vývoj technologie, umožňující recyklaci moderních led-
Postup při zpracování vysloužilých chladicích zařízení
společností Rumpold (s využitím technologie společnosti SEG
Umwelt-Service GmbH., Mettlach, ve 2. stupni – EB)
1. stupeň: chladnička je odstrojena od vnitřních součásti a je jí odstřižen přívodní kabel. Manipulátorem je
napolohována do potřebné polohy (vedení chladiva s kapilárou ústí do nejnižšího místa kompresoru) a na výfukovou trubku se připevní přípravek, zajišťující hermetické spojení. Trubka jse napíchne integrovanou jehlou,
změří se tlak v chladicím systému a zapojí se vakuové odsávání (-0,95 bar). Odsává se celý obsah najednou,
tedy olej i chladivo (zejména freony – cFc či skleníkové plyny – vOc) a po vstupu do systému se obě složky
gravitačně oddělí chladivo (plyn) a olej (kapalina) a poté i termicky (z oleje se cFc »vyvaří«) s cílem dosáhnout
koncentrace cFc v oleji pod 0,1 %hmot. Toto se provádí v souladu s tzv. závaznou technologií znovuzískávání
látek poškozujících ozonovou vrstvu Země a rtaké kvůli požadavku na další nakládání s olejem jako s odpadem
neobsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu. na konci zpracování se freony zkapalňují vysokotlakým kompresorem a v tlakových lahvích odvážejí na spalovnu SiTa Ostrava; olej, už bez cFc, se předává k recyklaci.
n 2. stupeň: Drtí se celý korpus (holá skříň, obsahující freon v pórech izolační pěny) ve dvoustupňovém
segmentovém drtiči. Z drti se mechanicko-pneumaticky (šnekové dopravníky posunem materiálu odírají křehký
PUr od podkladových materiálů, cyklony jej oddělují od zbylé směsi a pneumaticky dopravují do mlýnů) odděluje PUr pěna a v nožových mlýnech se mele na zrnitost pod 0,05 mm. Plynný freon se uvolňuje do vzdušniny
(celé zařízení pracuje ve stálém podtlaku, zajišťovaném šroubovou vývěvou, dvojitým vstupem a materiálovými záklopkami), která se čistí průchodem uhlíkovými sorbéry. Produktem je trvale zkapalněný freon (r-11,
trichlorfluormethan), který se v sudech odváží k termickému zneškodnění na spalovnu SiTa Ostrava. emise
zařízení jsou menší než 5 g/hod cFc (v běžné starší chladničce je zhruba 250 g freonu).
ZDrOJ: rUMPOlD
n
niček a korpusů, na straně druhé je každé
čtvrtletí aktualizovaná cena, reflektující jak
složení vzorku, tak cenu surovin na komoditní burze,« odpověděl vedoucí projektu
recyklace OEEZ společnosti Rumpold.
elektrowin má dobré partnery
Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti ELEKTROWIN, a. s., která provozuje kolektivní systém zpětného odběru
zahrnující i chladničky, mrazničky a další
chladicí zařízení, uzavřel: »Naší snahou je,
aby nedocházelo k poškozování ledniček,
mrazniček a dalších chladicích zařízení, ať
už přímo občany nebo dokonce ve sběrných dvorech. Tedy před tím, než se dostanou k odbornému zpracování. Škodlivé
látky, které mohou uniknout, výrazně ohrožují zdraví a poškozují životní prostředí.
Díky specializovaným firmám, s nimiž spolupracujeme, jsme během pěti let našeho
působení ve zpětném odběru elektrozařízení dokázali ušetřit 778 900 tun CO2, které
nemusely být vyprodukovány a dál nezvyšovaly koncentraci kysličníku uhličitého
n
v atmosféře Země.«
ivan ryšavý
transbordér jako alternativa
listopad 2010
FOTO: vOJTěch Pešek
v
severočeské Chrastavě srpnová povodeň poškodila na řekách Jeřice
a Lužická Nisa, stejně jako na Vítkovském potoku, všech 12 mostů a mostků. Čtyři mosty přitom zcela zlikvidovala
a spláchla také všech sedm lávek, které
sloužily jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům regionu.
Od poloviny října je tam na Lužické Nise
v lokalitě Kolonka v provozu vůbec první
český transbordér, který plně nahrazuje
původní lávku Andělská Hora. Transbordér
je přepravní systém, který k dopravě přes
překážku (nemusí to být jen vodní tok, ale
třeba i rokle apod.) používá vozík (gondolu)
zavěšený na kladkách jedoucích po speciálně upraveném vazníku. Jde tak o určitou
modifikaci kabinové lanovky.
S nápadem postavit u Chrastavy transbordér za tamním starostou Ing. Michaelem Canovem přišli prof. Ing. arch. Martin
Rajniš a náměstek pražského primátora
Ing. Pavel Klega. Profesor Rajniš jako autor projektu, náměstek Klega jako jeden ze
sponzorů (se svou manželkou), který pomohl získat pro dílo další donátory. Jakmile
radnice na zajímavou nabídku v půlce září
kývla, Rajnišovi studenti architektury se pod
Do vozíku se vejde až šest osob a lze v něm přepravit náklad do hmotnosti 800 kg.
vedením svého profesora pustili do práce.
Doložili tak, že stavby tohoto druhu je možné vybudovat rychle a levně, prakticky svépomocí, přičemž od specializovaných firem
je třeba objednat si pouze některé odborné
práce. V Chrastavě si stavba vyžádala 26 dní
a 0,65 mil. Kč. Martin Rajniš se k ní inspiroval dílem svého kolegy Mirko Bauma, který
podobný transbordér postavil před sedmi
roky v Porúří na řece Niers.
Transbordér Andělská Hora slouží místním lidem zejména při cestě na železniční
zastávku Machnín-Hrad, ale je rovněž sou-
částí turistické stezky pro pěší a cyklisty.
Stává se tak pro Chrastavu a celý region
další turistickou atrakcí. Cestující se pomocí lana samoobslužně přetáhnou z jednoho
břehu na druhý a podle autora projektu by
s tím nemělo mít problém ani dítě. Vozík je
zabezpečen proti rozhoupání a umožňuje
i přepravu jízdních kol, kočárků apod..
Jak prof. Ing. arch. Martin Rajniš uvedl, je
připraven nad podobnými projekty spolun
pracovat i s dalšími městy a obcemi.
ivan ryšavý
31
Životní prostředí
kogenerace se dobře rýmuje
i s menšími bytovými komplexy
Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (případně také chladu)
už dávno nemusí být záležitostí výlučně velkých investorů.
Může o ní reálně uvažovat i obec pro svůj bytový fond, sociální
zařízení, nemocnici apod. Nebo bytové družstvo či společenství vlastníků, jak dokládá i příklad z Prahy 4 – Zálesí.
t
aké v Česku se již ujímají kogenerační
jednotky malého a středního výkonu (tedy podle Směrnice Evropského
parlamentu a Rady č. 2004/8/ES o výkonu
od 50 do 2000 kWe, zatímco jednotky s výkonem do 50 kWe – vhodné pro menší objekty
a rodinné domy – mají status mikrokogenerace). Zejména malé kogenerační jednotky,
u nichž je výroba tepla a elektrické energie
založena na využití zemního plynu, se tak
stávají zajímavou alternativou i pro bytová družstva nebo společenství vlastníků,
stejně jako pro obce, které si ještě podržely
alespoň část bytového fondu v komplexnějších souborech. Avšak také pro organizace
zřizované obcemi typu sociálních zařízení,
nemocnic apod.
jasný přínos Životnímu
prostředí
Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se pohybuje okolo 30–40 %, neboť velké množství tepla se
zmaří v chladičích, u kogenerační jednotky
lze díky využití vyrobeného tepla dosáhnout
až 90% celkové účinnosti. Z ekologického
hlediska tedy kogenerační zdroje mnohem
méně zatěžují životní prostředí.
Tento efekt se násobí, nejsou-li pro kogenerační výrobu tepla a elektřiny (případně
ještě také k chlazení – pak hovoříme o tzv.
trigeneraci) použita tuhá paliva, nýbrž
zemní plyn.
Jeho spalováním, jak upozorňuje prezident České plynárenské unie (ČPU) Ing. Ol-
Kogenerační výroba elektřiny a tepla
kogenerace představuje kombinovanou výrobu
elektrické energie a tepla. v klasických elektrárnách
se pro výrobu elektřiny využije pouze asi 30 % energie obsažené v palivu, takže vzniká velké množství
tepla, které se bez využití odvádí. kogenerační
jednotka ve srovnání s klasickými elektrárnami
současně využívá vzniklé teplo k vytápění, a snižuje
tak spotřebu paliva i finanční prostředky potřebné
na jeho nákup. Zatímco celková účinnost klasických
kondenzačních elektráren se tedy pohybuje kolem
30 až 40 %, u kogenerační jednotky lze dosáhnout
až 90% celkové účinnosti.
n eU vydala v roce 2004 Směrnici č. 2004/8/ec
O podpoře tzv. vysoce účinné kogenerace, která byla
v roce 2006 implementována do národní legislativy
Čr. Součástí úhrady za odebranou elektrickou energii je i částka určená pro podporu výkupu elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie (OZe) a kombinované výroby elektřiny a tepla. Při splnění podmínek
stanovených platnými předpisy má provozovatel
kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně
elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím
energetického regulačního úřadu (erÚ), a to jak pro
elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou
sám spotřebuje.
n »kogenerační jednotky lze využít téměř všude,«
konstatuje ing. Oldřich Petržilka, prezident České
plynárenské unie (ČPU), a dodává: »Mohou to
být hotely, penziony, obchodní domy, nemocnice,
internáty, administrativní budovy, školy, komunální
výtopny, bazény, prádelny, aquaparky, lázně, široké
uplatnění nacházejí i v chemickém a papírenském
průmyslu. kogenerace je nejefektivnější využití
primární energie v jednom technologickém řetězci.
n
Znamená to, že z jednoho energetického zdroje
můžete objekt vytápět, v létě případně i klimatizovat,
ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii.«
n »Při porovnání nákladů na provoz kotelny na vytápění a nákup elektrické energie s náklady na provoz
kogenerační jednotky po zavedení v roce 2002
se v areálu společnosti Pražská plynárenská, a. s.,
v Michli ušetřilo 1,31 mil. kč,« říká Jan Jindra z této
společnosti. na jeho slova navazuje ing. Tomáš Bičák
ze společnosti rwe Plynoprojekt: »Dnes zásobujeme
elektřinou a teplem asi 1300 bytů, kogenerační
jednotky jsme instalovali především v bytových
komplexech.«
n Protože spotřeba tepla během dne kolísá a její
průběh je odlišný od průběhu spotřeby elektřiny,
zabírají často největší prostor tzv. akumulátory
tepla, což jsou ocelové tepelně izolované nádrže,
které během noci akumulují teplo a ráno dokážou
pokrýt zvýšenou spotřebu teplé vody. výkon – a tím
i velikost kogenerační jednotky pro dodávky tepla
domácnostem jsou dány především požadavkem
na velikost odběru teplé vody. kogenerační jednotce
pro bytový dům zpravidla stačí prostor o půdorysu
3 x 2 metry.
n Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je
mj. zakotvena v energetickém zákoně (§ 32) a zemní
plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je
osvobozen od daně ze zemního plynu (ekologická
daň), pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem. Pro kogenerace existují také možnosti získání
dotace v Operačním programu Podnikání a inovace
v rámci podpory ekO energie a v Operačním programu Životní prostředí v prioritní ose 2 Zlepšování
kvality ovzduší a snižování emisí.
ZDrOJ: ČPU
32
dřich Petržilka, totiž vzniká podstatně
méně oxidu uhličitého a další emise jsou
pouze minimální nebo zcela nulové. Podle jeho slov tak výroba elektřiny a tepla ze
zemního plynu představuje nejekonomičtější a nejefektivnější přístup v energetice
obecně, navíc při maximálním ekologickém zohlednění. »Členové naší unie se mu
systematicky věnují už několik let,« dodává
prezident ČPU.
uŽ desetiletá zkušenost
z prahy 4 – zálesí
Pro Společenství vlastníků s 550 byty ve
Štúrově ulici v Praze 4 – Zálesí už od roku
2000 funguje malá kogenerační jednotka
o elektrickém výkonu 150 kW a tepelném
výkonu 220 kW. Byla vyprojektována a nákladem přibližně 10 mil. Kč rovněž zainvestována společností Plynoprojekt, a. s.
– nyní RWE Plynoprojekt, s. r. o., která ji
vlastní a rovněž provozuje. Podle smlouvy
se společenstvím vlastníků se tak má dít až
do konce roku 2015, přičemž RWE Plynoprojekt má opci na prodloužení smlouvy
na další období.
COGEN Czech podporuje
kogeneraci
cOGen czech je sdružením právnických a fyzických
osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem
kogeneračních technologií, jejich projektováním
a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla.
Cíle sdružení:
n podpora kombinované výroby elektřiny a tepla;
n vytváření příznivějších legislativních a ekonomických podmínek pro rozvoj kogenerace zastupování
a prosazování zájmů výrobců a uživatelů kogeneračních technologií;
n šíření informací o ekonomických a ekologických
výhodách kogenerace.
Členství – COGEN Czech nabízí spolupráci:
n výrobcům a provozovatelům kogeneračních
technologií;
n projekčním, poradenským a obchodním společnostem;
n vzdělávacím, výzkumným a vývojovým institucím;
n energetickým distribučním společnostem;
n všem zájemcům z řad fyzických i právnických
osob, jejichž činnost nebo zájmy souvisí s problematikou rozvoje využití kombinované výroby elektřiny
a tepla.
Kontakt:
n Pracoviště výkonné ředitelky: cOGen czech,
pracoviště Praha, Mošnova 21, 150 00 Praha 5
(tel.: 257 327 641, e-mail: [email protected]);
n Pracoviště Třebíč: cOGen czech pracoviště Třebíč,
výčapy 195, 674 01 Třebíč (tel.: 568 837 216,
fax: 568 837 215, e-mail: [email protected]).
Další informace:
n http://www.cogen.cz/
ZDrOJ: cOGen cZech
listopad 2010
Jednotka stoprocentně pokrývá spotřebu
teplé užitkové vody a asi 80–85 % spotřeby elektrické energie v bytech (zbylý podíl
elektřiny dodává společnost Pražská energetika – PRE). Naprostá většina členů společenství vlastníků uzavřela smlouvu o odběru elektřiny s RWE Plynoprojekt, který
zbylý podíl elektřiny dokupuje od Pražské
energetiky, jejíž ceník pro domácnosti také
přebírá. Proto rozúčtování odběru elektrické energie pro jednotlivé byty nevede
k žádným problémům se zakalkulováním
případně rozdílných cen proudu dodaného
zvlášť oběma těmito společnostmi. Ing. David Urban ze společenství vlastníků k tomu
však poznamenává, že několik jednotlivců odebírá elektřinu od alternativního
dodavatele. RWE Plynoprojekt zajišťuje
rovněž odečty elektroměrů, naproti tomu
vyúčtování tepla i teplé a studené vody
provádí správcovská firma ISTA najatá
společenstvím vlastníků.
Ing. David Urban potvrzuje, že i za nejtužších zim kogenerační jednotka vždy
plně zajišťovala dodávku teplé užitkové
vody a elektřiny do bytů. Nicméně připouští, že jednotka ideálně nekomunikuje se stávajícím zařízením velína, což se
podle jeho slov už odrazilo i ve výpadcích
její činnosti.
Zatímco kogenerační jednotka pro společenství vlastníků zcela zajišťuje dodávku
teplé vody, o teplo do bytů se ze dvou třetin
stará plynová kotelna na střeše, kterou má
v pronájmu a již provozuje rovněž společnost RWE Plynoprojekt. Nižší tepelný výkon kogenerační jednotky totiž umožňuje
pokrýt spotřebu tepla jednotlivých bytů
zhruba z jedné třetiny. Přesto však podle
Ing. Tomáše Bičáka zemní plyn pokryje celkovou spotřebu všech potřebných energií
v tomto společenství vlastníků z 97 %.
FOTO: archiv
Životní prostředí
Kapotovaná kogenerační jednotka, v popředí jsou vidět dva kotle na zemní plyn.
FOTO: archiv
hlavní výhoda? dlouhodobě
stálá cena tepla
Ing. Tomáš Bičák zdůrazňuje, že aktuální
cena tepla dodávaného touto společností činí 320 Kč/GJ (bez DPH), což je zhruba
o čtvrtinu méně, než platí obyvatelé okolních domů za teplo dodávané z uhelné
Elektrárny Mělník prostřednictvím centrálního zásobování teplem (CZT).
Kogenerační jednotka s otevřeným
krytem, pod nímž jako hlavní část je vidět
blok motoru, nahoře se nachází plynová
řada s regulátorem tlaku, dole je patrný stříbrný spalinový výměník a modrý
výměník primárního okruhu.
listopad 2010
Právě na tomto údaji zástupce společnosti RWE Projekt dokládá velkou přednost kogenerační výroby tepla: stabilizaci
ceny tepla v dlouhodobém horizontu.
Ing. Tomáše Bičáka jsme se totiž zeptali, co
podle jeho zkušeností brání většímu rozšíření podobných projektů. Zda jsou těmito
překážkami omezené finanční možnosti
investorů, stávající legislativa nebo jiné
důvody.
»Obvykle je to spíše nezájem společenství vlastníků, resp. nemožnost dohodnout
se na společném rozhodnutí investovat
do technologie s dobou návratnosti okolo
deseti let, či uzavřít smlouvu na dodávku
tepla na nejméně tuto dobu,« odpověděl.
»Vybudování „pouhé“ plynové kotelny je
investičně mnohem méně náročné než
výstavba kogenerační jednotky. Při dobře
provedené analýze provozu jednotky a vyčíslení investičních a provozních nákladů
z hlediska současných cen navíc bývá často
výsledkem, že nově instalovaná kogenerace
cenu tepla okamžitě nikterak významněji
nesníží. Jenže hlavní přínos kogenerace je
ve stabilizaci cen tepla v dlouhodobém časovém horizontu. Ani investice do zmiňovaného kogeneračního zdroje v Praze 4 se
v roce 2000 nezdála příliš výhodnou v porovnání s provozem plynové kotelny. Avšak
s odstupem deseti let a vývojem cen energií a tepla se instalovaná jednotka ukazuje
jako opravdu přínosná.«
kdy se kogenerace vyplatí?
Ing. Tomáš Bičák považuje za obecně nemožné taxativně stanovit velikost objektů
či minimální spotřebu tepla a elektrické
energie, u nichž by bylo možné říci, že instalace kogeneračného zdroje se v takovém
případě už může vyplatit. Přesto však dodává: »Z našich zkušeností a výpočtů pro
různé aplikace se zdá být vhodnou hranicí
zásobování přibližně 300 bytů v sídlištích
s vícepodlažními bytovými domy.«
Prezident ČPU Ing. Oldřich Petržilka dodává: »Kogeneraci lze doporučit všude tam,
kde se současně požaduje výroba elektřiny
i tepla. Místní plynárenské sítě, až na velmi
řídké výjimky, nebývají pro instalaci kogeneračních zdrojů limitem.«
také uvaŽujete o kombinované
výrobě tepla a elektřiny?
Co byste doporučili městu/obci, ale třeba také společenství vlastníků, bytovému
družstvu apod., které si pohrávají s myšlenkou na to, že by si pořídily kogenerační jednotku? zeptali jsme se Ing. Tomáše Bičáka
a Ing. Oldřicha Petržilky.
»Ze všeho nejdříve by jistě bylo dobré
nechat si zpracovat feasibility study (studii
proveditelnosti), zda nasazení podobného
systému opravdu přinese kýžený pokles
nákladů na nákup energií. Tato studie musí
pracovat s co nejpodrobnějšími údaji/odhady nejen o ročních spotřebách energie,
ale také o průběhu potřeby tepla a elektřiny v jednotlivých dnech roku,« konstatuje
Ing. Tomáš Bičák.
Na jeho slova navazuje Ing. Oldřich Petržilka: »Rozhodně doporučuji zjistit si
nejdříve i možnosti odběru nejen elektřiny, ale především tepla z kogenerační jednotky, a to nejlépe celoročně. Kogenerace
je nejvýhodnější při smysluplném využití
obou energií – vyrobenou elektřinu lze využít v objektu pro vlastní spotřebu, prodat
do distribuční sítě, případně obchodníkovi, nebo prodávat jako přebytky elektrické
energie. Také vyrobené teplo lze využít pro
vlastní spotřebu (ohřev teplé užitkové vody,
technologie atd.) či v případě možnosti
n
i prodat.«
ivan ryšavý
33
Životní prostředí
Modernizovat čistírnu odpadních vod (ČOV) lze i bez podpory
z evropských fondů. Ukazuje to příklad čistírny v Hradci Králové, kde nedávno skončila dvouletá rekonstrukce.
n
ádrž s vodou je plná bublinek, které
vzlínají vzhůru, na povrchu prsknou a ztratí se v ovzduší. Tak vypadá laicky popis procesu, na jehož konci se
z odpadní vody odstraní dusík. Tento prvek
spolu s fosforem neblaze ovlivňuje čistotu
vodních toků. Oba způsobují tzv. eutrofizaci – voda zarůstá sinicemi. Dostává se do ní
především ze zemědělsky využívaných
pozemků. Královéhradecká ČOV je první
v republice, kde uvedli do provozu novou
technologii čištění odpadních vod.
»Splňujeme tak limity, stanovené Evropskou unií a navíc do Labe vypouštíme mnohem kvalitnější vodu,« říká náměstkyně
primátora města Hradec Králové Ing. Pavla
Fimfrlová.
limity jsou různé
Požadavky na obsah dusíku v odpadních
vodách stanoví předpisy EU. Česká republika si vyjednala plnění této legislativy
do konce roku 2010, což už se blíží – a není
to jediný limit, který má letos splnit. Všechny obce o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), kterých je v ČR zhruba
šest set, mají mít do konce letošního roku
v provozu kanalizaci, zakončenou čistírnou
odpadních vod. V současné době ale není
třeba vidět situaci příliš katastroficky. Podle
informace Ministerstva životního prostředí
(MŽP) evidují takových obcí, kde to zatím
není splněno, několik desítek. V mnoha
z nich jsou už však tyto čistírny a kanalizace
rozestavěny, jinde se zahájení staveb blíží.
Jak uvedla Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP, v posledních letech se
situace výrazně zlepšila a pokrok lze předpokládat i v následujícím období.
Nemusíme navíc očekávat, že by EU hned
v lednu 2011 nebo v následujících měsících
sáhla k nějakým sankcím.
Jak je to ale s dusíkem? Snižování jeho
obsahu ve vypouštěných vodách z čistíren
nemá jednotný limit, neuplatňuje se plošně. Konkrétní limity pro jednotlivé formy
dusíku závisejí na velikostní kategorii ČOV.
Pro malé čistírny v kategorii do 10 000 ekvivalentních obyvatel se celkový dusík jako
emisní standard (limit) podle zmíněného
nařízení vlády vůbec nestanovuje.
Problém odstraňování dusíku z odpadní
vody a s tím spojených limitů na celkový
dusík podle evropské legislativy se týká velkých čistíren v kategorii nad 100 000 EO, tj.
například již zmíněného Hradce Králové,
Prahy apod. Podle nařízení vlády ČR číslo
229/2007 činí tento limit pro parametr celkového dusíku 10 mg/l. Jeho splnění není
úplně jednoduché. V královéhradecké čistírně použili jako první v republice novou
technologii v čištění BIOSTYR (postdenitrifikační stupeň).
34
mikroorganismy v plné práci
Filtr na odstraňování dusíku má dvě komory s celkovým povrchem 84 m2, do nichž
se v Hradci Králové čerpá zhruba polovina
vyčištěné odpadní vody, odtékající rovnou
do Labe. Postdenitrifikační filtry dodala
společnost VWS MEMSEP, s. r. o. Voda prochází vrstvou speciálně upravených kuliček
polystyrenu, na jejichž povrchu jsou mikroorganismy. Právě ty odstraňují z odpadní
vody dusík tak, že ho mění na plyn, který
pak vyprchává do atmosféry. K této biochemické reakci dochází bez přístupu vzduchu
a bakterie je třeba dobře živit – zdrojem je
metanol.
Společně s rekonstrukcí ČOV byla postavena nová dmychárna, která lépe reguluje
vzduch dodávaný do biologického stupně čištění. Hlavně však šetří energie, což
je v provozu čistírny významná položka.
Přestavba zahrnula také nový řídicí systém
a další objekty.
Investorem nové technologie na odstranění anorganického dusíku z odpadní vody
jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., (VaK), společnost vlastníků vodárenské infrastruktury v regionu (115 měst
a obcí) a zároveň působí jako správce této
infrastruktury. Provozovatelem čistírny je
Královéhradecká provozní, a. s., ze skupiny
Veolia Voda ČR.
peníze nedošly
Celkové náklady na rekonstrukci ČOV Hradec Králové dosáhly 140 mil. Kč bez DPH.
Část prostředků pochází z dotace Ministerstva zemědělství (48,92 mil. Kč), dalším
Čistírna odpadních vod
Hradec Králové
ročně vyčistí 44 700 m3 vody denně. Slouží i dalším
městům a obcím v okolí krajského města. Postavena
byla v polovině roku 1995 jako mechanicko-biologická, s odváděním vyčištěné vody do labe. v roce
2003 se uskutečnila její rekonstrukce s cílem zvýšit
odstraňování dusíkatých látek. Po zpřísnění limitů
se však musela přidat další technologie, po jejímž
uvedení do provozu již z ČOv odchází voda, která
v parametru celkového dusíku splňuje zpřísněné
limity eU.
Odpadní voda přitéká z města do čistírny centrální
stokou, dlouhou přes 5 km v hloubce 28 m pod
terénem. výškový rozdíl se překonává čerpáním, což
je energeticky náročné – poté voda protéká čistírnou gravitačně. Čistírenský kal se čerpá do zahušťovacích nádrží, kde zůstává bez přístupu vzduchu při
teplotě 37 stupňů celsia jeden měsíc. Část kalu se
přeměňuje v bioplyn, který se spaluje v kogeneračních jednotkách – vyrábí teplo a elektřinu, které se
spotřebovávají přímo v ČOv.
FOTO: archiv
Čistírna bez dotace
Nově otevřená ČOV v Hradci Králové.
zdrojem byl úvěr 62,9 mil. Kč, z něhož 4%
úrok bude refundovat rovněž stát. Zbylá
část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků VaK (27,9 mil. Kč).
Před čtyřmi roky stáli její vlastníci před
rozhodnutím, jak projekt financovat. Finanční podpora z Operačního programu
Životní prostředí byla vázána na splnění
tzv. podmínek přijatelnosti, dojednaných
s Evropskou komisí bývalým vedením Ministerstva životního prostředí. Společnost
Vodovody a kanalizace v Hradci Králové se
rozhodla, že půjde vlastní cestou.
Ředitel VaK Ing. František Barák je přesvědčen, že bez evropské dotace je vyšla
celá rekonstrukce mnohem levněji. V projektu, na který se využijí evropské dotace,
je spousta povinností pro příjemce, všechny ale stojí další peníze. »Většinou jste také
nuceni zahrnout do projektu i věci, které
nepotřebujete, to je běžné. Mohou to být
požadavky na napojení aglomerací, další
související rekonstrukce, které se musí udělat zároveň a nikoli později apod.« Jmenuje
také audity, shromažďování požadovaných
dat, revize, posudky, právníky. A když je
dotace přiklepnuta, nastoupí posuzovatelé
a kontroloři. Roli hraje také národní metodika, která obsahuje i postupy, nějakým
způsobem vynucené, přičemž se musí respektovat. Jako příklad ředitel VaK uvádí
Ministerstvem životního prostředí požadovaný finanční model.
Jeho hodnocení projektů s evropskými
dotacemi je přísné. Objemy těchto projektů prý často přesahují reálnou potřebu
o 30–40 %. Může jít proto o desítky milionů,
které investor zaplatí zbytečně. »Je to v tom,
že s prostředky, které vám někdo dal, nešetříte, zatímco když jsou vaše, postupujete
jako opravdový hospodář,« říká Ing. František Barák. Na spolufinancování je pak potřeba opravdu hodně peněz, což se nemůže
nepromítnout do značného zvýšení ceny
vodného a stočného.
Cena stočného v Hradci Králové se nezvýší. »Provozní podmínky nám umožňují i nadále zvyšovat vodné a stočné jen o inflaci,
DPH, poplatky za vypouštění vody apod.,«
uvedl Ing. František Barák.
Na budování infrastruktury poskytují
prostředky i některé obce. Královéhradecká provozní, a. s., nevyplácí dividendy, ale
veškerý zisk reinvestuje do vodárenské infrastruktury. Nenakupuje vodárenský majetek od obcí, vloženou infrastrukturu obcím
hradí zvýšením jejich akciového podílu. n
milena geussová
listopad 2010
Životní prostředí
V dosavadní devítileté historii soutěže Cesty městy se mezi
jejími účastníky skvěle vyjímají Napajedla. Toto sympatické osmitisícové město na Zlínsku se do soutěže přihlásilo se
svými projekty na zklidňování dopravy dvakrát – v letech 2005
a 2010. A pokaždé si ve své kategorii odneslo prvenství!
p
řed pěti roky město Napajedla slavilo triumf projektem pro zvýšení
bezpečnosti provozu podél průtahu
silnice III. třídy Masarykovým náměstím,
letos projektem Funkční a dopravní řešení
veřejných ploch a komunikací v městské
památkové zóně (MPZ). U obou projektů
stála – díky svým znalostem, které si do komunální politiky přinesla z práce ve stavební projekční firmě – Ing. Irena Brabcová,
u prvního jako místostarostka, u druhého
už jako starostka.
I letošní projekt je popsán v databázi soutěžních projektů (http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/databaze-cesty-mesty)
vytvářené a spravované Nadací Partnerství
coby vyhlašovatelem soutěže. Proto tedy
jen připomeňme, že město projekt uskutečňovalo v letech 2004–2009 a že si jím
předsevzalo zamezit chaotickému parkování na náměstí a neorganizovanému pohybu cyklistů. Rovněž chtělo vytvořit v centru
důstojný klidový a odpočinkový prostor.
Radnici spolupracující s brněnskou Architektonickou kanceláří Ing. arch. Pavel Šimeček a inženýrskou firmou z Holešova, jíž
byla Ing. Ladislav Alster 2 Projektová kancelář A-S, se to podařilo. Dílo si vyžádalo náklady 24 mil. Kč, přičemž radnici významně pomohly dotace z ROP Střední Morava
a Státního fondu dopravní insfrastruktury.
Zhotovitelem díla se staly Vodohospodářské stavby Javorník CZ s. r. o., Veselí nad
Moravou, a DIPS Zlín, spol. s r. o.
roveň na průtahu frekventované komunikace III. třídy. Vysoce estetický vyýsledek však
podtrhuje význam našeho historického
města a jeho genia loci,« dodává starostka.
Na náměstí vznikl nový klidový prostor
před barokní farou. Tím tam sice ubyly dvě
desítky parkovacích míst, ale novou organizací parkování na stávajících plochách
v okolí byla zrušená místa plně nahrazena.
Ing. Irena Brabcová připomíná, že ve městě
není parkování zpoplatněno. Jen v obchodní zóně se smí parkovat nejdéle dvě hodiny,
což místní obchodníci uvítali.
rozumná domluva je moŽná
Protože projekt přinášel změny do MPZ,
předpokládal také domluvu s památkáři.
Ing. arch. Pavel Šimeček poznamenává,
že všechny zúčastněné strany se shodly na tom, že »hlavní veřejné prostranství
mělo vždy vlastní historický vývoj a reagovalo jako první na aktuální potřeby města
a doby«, a že je třeba dospět k optimálnímu
vybalancování rozmanitých provozních nároků na veřejnou plochu náměstí.
Ing. Irena Brabcová to ilustruje na následujícím příkladu: »Naše historicky dlážděné náměstí bylo v minulosti přeasfaltováno.
Respekt k architektonickému dědictví nám
nedovoloval asfalt na náměstí ponechat.
Jenže odkrýt původní dlažbu bylo finančně
nemožné. Naštěstí jsme ve městě schraňovali z různých oprav a rekonstrukcí původní přírodní materiály, které jsme se rozhodli
na náměstí vrátit. Pro předláždění jsme navrhli využít deponovanou dlažbu pro rastr,
zatímco výplň by byla z nové zámkové dlažby. Památkáři nejdříve preferovali původní
přírodní materiál, ale pak na úspornější
variantu přistoupili. Jenže původní materiál nestandardizovaných rozměrů se zase
nezamlouval dodavateli. Nakonec přání
investora akceptoval, vše výborně zvládl
a sám byl výsledkem příjemně překvapen.«
FOTO: archiv naDace ParTnerSTví
velké změny v centru města
Ing. Irena Brabcová si na projektu nejvíce
cení toho, že funkčně vymezil plochy v centru s prioritou bezpečnosti, přehlednosti
a plynulosti dopravy. »Každý z účastníků
dopravy – automobily, pěší i cyklisté – má
svůj prostor. Řešení nebylo jednoduché,
protože střed města se nachází v MPZ a zá-
Radnice v Napajedlech nechává zdarma
instalovat cyklostojany před obchody.
listopad 2010
urputnost, která pomohla
K úspěchu Napajedel v soutěži Cesty městy
před pěti roky přispělo i zajímavé rozdělení
rušné komunikace na dva samostatné pruhy zvýšeným ochranným ostrůvkem ohraničeným nájezdovými obrubníky.
»I do dalšího projektu jsme chtěli přinést
něco „progresivního“. Tak vznikl nápad dát
novému cyklopruhu povrch z probarveného červeného asfaltu. Dopravní inspektorát
Policie ČR nic nenamítal, protože kladl velký důraz na fyzickou odlišnost povrchu cyklopruhu a souběžného chodníku. Zato památkáři tvrdě nesouhlasili. Řešili jsme tedy
dilema: Splnit podmínku výrazného odliše-
FOTO: archiv naDace ParTnerSTví
jak najít shodu (i) s památkáři
Součástí vítězného projektu byla i nová
organizace parkování ve městě.
ní, jak ji chtěla dopravní policie, a současně
se vyvarovat jiné barvy než odstínů šedé,
což si vymiňovali památkáři. »Nakonec
jsou chodníky z betonové zámkové dlažby
100/100 mm ve světle šedé barvě se zkosenými hranami, zatímco cyklopruh v grafitově šedé bez zkosených hran 200/200 (tato
dlažba se vyráběla na zakázku). Zpětně musím připustit, že výrazný cyklistický pruh by
v historickém jádru opravdu nebyl vhodný
a památkářům za jejich urputnost v tomto
případě patří poděkování,« říká starostka.
zklidnit – leČ nikoliv »umrtvit«
Podle Ing. Ladislava Alstera za úspěchem
projektu stojí i dobrá předjednanost navržených úprav v centru, takže pak už nevznikly
žádné podstatné problémy s dodatečnými
úpravami na základě požadavků fyzických
či právnických osob, a to ani ve vztahu k památkové péči. Výsledná stavba je výjimečná
svou komplexnostní, zdařilým propojením všech požadavků na území, které bylo
zklidněno, nikoliv však »umrtveno«.
Ing. arch. Pavel Šimeček uzavírá: »Náměstí je inženýrské dílo, ale dopravní specialista je zvyklý pracovat ve větším měřítku
a sleduje hlavně technické předpisy a normy. Architekt považuje náměstí za veřejnou
plochu určenou hlavně pěším, jejich pohybu a aktivitám, ale při dobré spolupráci
a pochopení vše lze vyřešit. Pak zbývají už
jen výtvarné a kompoziční problémy typu
kresba a materiál dlažby. Dozor architekta
při realizaci je tedy velmi důležitý. Ani kvalitní technický projekt totiž nevystihne
drobné detaily styku materiálů a jejich
případné záměny. V historické urbanistické struktuře města tvořily domovní frontu
návsi zemědělské usedlosti se stodolami
na konci zahrad a výjezdem na pole. Usedlosti se změnily na městské domy s obchody
podél náměstí a s rozšířením města do druhého plánu rázem chyběly příčné pěší přístupy. Proto jsem rád, že projekt pamatoval
na dobudování a kultivaci příčných propojení. V jádru náměstí pak na monumentální
schodiště a nově upravený chodník od kostela navázala klidová zóna s decentním
n
vodním prvkem.«
ivan ryšavý
35
ManageMent
Smart administration v praxi
V
jaké situaci tyto projekty »vstupují
do dveří obce«? Jinak řečeno, jaký
je současný stav ve využívání moderních přístupů (nástrojů, metod) v řízení
kvality institucí veřejné správy?
Za tímto účelem jsem zpracoval v rámci
dizertační práce na sklonku minulého roku
průzkum mezi obcemi v ČR. Pro výzkum
jsem zvolil vzorek 74 organizací územní
samosprávy. Vybrané výsledky průzkumu
předkládám:
n Jaké moderní nástroje v řízení organizací územní veřejné správy se používají
nejčastěji? Z průzkumu je zřejmé, že čtyři
moderní nástroje (komunitní plánování,
benchmarking, sdílení příkladů dobré praxe, metoda CAF) využívá více než polovina
největších ÚSC. Tyto nástroje jsou preferovány kraji i městy. Je to logické, neboť jejich
uplatňování má podporu z Evropské unie,
která je i spolufinancuje. Navíc tyto nástroje působí na dvě klíčové oblasti, v nichž se
potřebuje veřejná správa rozvíjet – zvyšování efektivity řízení úřadů a větší zapojování
občanů do věcí veřejných.
Komunitní plánování je (či v blízké době
bude) uplatňováno v 86 %, benchmarking
v 75 %, sdílení příkladů dobré praxe v 64 %
a metoda CAF v 53 % dotazovaných ÚSC.
Tato poměrně pozitivní čísla je však třeba
modifikovat konstatováním, že zavádění
uvedených nástrojů zatím ve veřejné správě leckde bývá velmi formální, nepracuje
se s nimi v každodenním životě organizace
a nejsou promítnuty ani do manažerských
přístupů, ani do výkonových parametrů.
n Jaké jsou klíčové důvody pro zavádění těchto moderních nástrojů? Mezi tyto
důvody patří zvýšení efektivity fungování
organizace (97 %) a zvýšení kvality veřejných služeb (94 %). Z výsledků dále plyne,
že dalšími uváděnými důvody jsou zvýšení
prestiže organizace (u měst je to dokonce
75 % odpovědí), zvýšení možnosti kontroly
práce organizace ze strany občanů, snaha
zůstat v souladu se současnými modernizačními trendy, naplňování požadavků
kladených ze strany EU. Mezi krajskými
a městskými úřady je v důvodech zavádění relativní soulad. Z rozhovorů se zástupci
samospráv vyplývá, že si uvědomují, že především v oblasti efektivity fungování úřadů
je uplatňování nástrojů moderního řízení
veřejné správy pouze »první vlaštovkou«.
Stále trvá nedostatečná provázanost těchto
nástrojů (často ve formě pilotních projektů)
do běžné rutiny úřadu.
36
IlusTRačNí fOTO: sTaNIslav kRupař
V územních samosprávných celcích (ÚSC) se začínají připravovat nebo už i uskutečňovat projekty podporující zkvalitňování a zefektivňování veřejné správy (Smart Administration).
Jsou podporovány Evropským sociálním fondem (ESF ČR):
výzva č. 53 – Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné
správy, výzva č. 57 – Řízení lidských zdrojů v úřadech ÚSC,
výzva č. 69 – Vzdělávání pro územní veřejnou správu.
Plně ovládnout moderní nástroje v řízení
ÚSC předpokládá i neustálé vzdělávání
zaměstnanců úřadů obcí všech stupňů.
V otevřené otázce na další důvody se
objevila též snaha o spokojenost občanů
s prací úřadu nebo motivace a spokojenost
zaměstnanců úřadu. Což lze interpretovat i tak, že úřady si už více uvědomují, že
moderní nástroje se nezavádějí za jedním
účelem (efektivita a kvalita služeb), ale že
směřují i k dalším cílovým skupinám (zaměstnanci, občané, partneři ze soukromého sektoru). ÚSC začínají chápat, že dobrý
image jim může pomoci přilákat investice
strategických soukromých investorů.
n Jaké projekty na podporu uplatnění
moderních přístupů ÚSC nejčastěji používají? Z výsledků průzkumu je zřejmé, že
hlavními tématy těchto projektů je benchmarking s jinými úřady a sdílení dobré praxe mezi úřady (50 % odpovědí) a sebehodnocení CAF (31 %). Rozhovory se zástupci
samospráv potvrdily, že nejčastěji uplatňovanými nástroji je benchmarking a CAF,
a to především z těchto důvodů:
a) oba nástroje jsou veřejné správě bezplatně nabízeny k implementaci;
b) oba nástroje jsou vhodné pro zjištění
současného stavu řízení úřadu;
c) vláda ČR a Evropská unie apelují na jejich zavádění.
Průzkum též doložil, že z explicitně jmenovaných témat projektů úřady dále uvádějí
zavádění nástroje MA 21 – sociální a ekologická udržitelnost (19 %), komunitní plánování sociálních služeb (17 %), seznámení se
s pojmem kvalita (17 %), zjištění efektivity
komunikace úřadu s občany (14 %) a optimalizace procesů v úřadu (14 %).
n V čem spatřujete hlavní přínosy uskutečněných projektů na podporu uplatnění moderních přístupů v řízení kvality?
Za tyto přínosy se považuje možnost výměny zkušeností mezi organizacemi – sdílení
dobré praxe (33 %) a zvýšení efektivnosti
vlastní práce i kvality poskytovaných služeb
(31 %). Úřady uvádějí též následující přínosy: možnost srovnávání organizace s ostatními – benchmarking (28 %), inspirace pro
další zlepšování v organizaci (28 %), změna
v uvažování o činnostech – od funkčního
k procesnímu pojetí (28 %).
n Co považujete za hlavní překážky uskutečněných projektů tohoto druhu? Mezi
hlavní překážky respondenti zahrnuli absenci motivace zaměstnanců úřadu používat nové metody (67 %) a nedostatek zdrojů
– finančních i personálních (64 %). Výsledky
z dotazníkového šetření byly konfrontovány a upřesněny na základě rozhovorů se zástupci samospráv. Uváděné překážky bývají
jen »špičkou ledovce«, nicméně vlastní příčiny je třeba hledat zejména v tom, že:
a) využívané personální systémy na úřadech neumožňují dostatečně zainteresovat
a motivovat zaměstnance úřadu;
b) trvá nedostatek know-how ze strany
úřadů pro překlopení formálních nástrojů
do každodenní praxe.
Za další překážky se pokládají nedostatečná osvěta fungování nástrojů zvyšování kvality (44 %) a nedostatek příkladů dobré praxe (inspirací) z ČR (33 %).
Posun nastal v oblasti nedostatku metodiky
(know-how) moderních nástrojů zvyšování
kvality, kterou jmenuje již jen 25 % úřadů
(dříve to byl výrazně vyšší podíl).
n Jakého druhu jsou nejčastěji uvažované projekty na podporu uplatnění moderních přístupů v řízení kvality? K hlavním
tématům nově připravovaných projektů
patří zavedení procesního řízení nebo jeho
pokračování (17 %) a implementace metody
BSC (17 %). Z odpovědí a řízených rozhovorů se zástupci úřadů samosprávných celků
je patrné, že si úřady uvědomují po zjištění současného stavu na úřadu (styl řízení,
efektivita, přístup ke klientům apod. prostřednictvím nástrojů benchmarkingu, CAF,
sdílení best practice), že je nutné přistoupit
k realizaci opatření na zlepšení tohoto stavu, k čemuž procesní řízení a metoda BSC
jako nástroj převodu strategie do cílů a aktivit jednotlivých odborů úřadu nepochybně napomáhají. Mezi dalšími zamýšlenými
projekty na úrovni územních samosprávných celků se objevují témata metody CAF
(14 %), benchmarking a výměna zkušeností
(8 %), projekt MA 21 (8 %), vzdělávání zaměstnanců úřadu (8 %).
záVěr
Z poradenských projektů, na nichž mám
možnost se v územních samosprávných
celcích podílet, vyplývá, že vedení jejich
úřadů přistupuje ke zkvalitňování řízení
velmi odpovědně. Věřím, že také s případnými změnami po nedávných říjnových
komunálních volbách na radnicích zůstane
»chuť na sobě pracovat a zlepšovat se«. n
Marek paVlík
konzultant M.C.TRITON
listopad 2010
ManageMent
Vstupní vzdělávání zastupitelů
je třeba dále aktualizovat /2
Také po letošních říjnových volbách do zastupitelstev obcí
občané právem očekávají, že zvolení zastupitelé dostojí svým
předvolebním slibům a veškeré své úsilí budou směřovat
ke zlepšení kvality života v daném sídle. Noví zastupitelé však
už leckde začínají být konfrontováni s realitou: I ta nejlepší
předsevzetí totiž mohou vzít za své, jestliže je volení představitelé obce nedokážou dát do souladu s platnou legislativou,
či jsou-li s ní předvolební sliby dokonce v rozporu.
p
listopad 2010
Zpracování další verze
osvědčené Příručky pro
člena zastupitelstva obce
lze očekávat i pro období
po letošních komunálních
volbách.
ně i po volbách v roce 2006. Zpracování další verze příručky lze očekávat i pro období
po letošních komunálních volbách.
Užitečnou »studijní oporou« (nejen) pro
začínající členy zastupitelstev mohou být
také metodické materiály připravované
odborem dozoru a kontroly Ministerstva
vnitra (MV): metodická doporučení, stanoviska, vzory obecně závazných vyhlášek
a nařízení, odpovědi na často kladené otázky. Zveřejňovány jsou na webové stránce
MV (http://www.mvcr.cz/odk2/) pod záložkou Metodická pomoc obcím.
Zajímavou osobní zkušenost mají autoři
tohoto článku s tzv. legislativním manuálem komunálních kandidátů. Jde o školení,
jana hakloVá
petr kuš
Institut pro místní správu praha
IlusTRačNí fOTO: aRChIv
roto navazujeme na text, který jsme
pod stejným titulkem zveřejnili v říjnovém čísle Moderní obce. Zabývali
jsme se v něm úvahou, zda by nestálo za to
v rámci přípravy změn zákonů o územních
samosprávných celcích zvážit zavedení
(ve stanoveném termínu po příslušných
volbách) povinného vzdělávání členů jejich
zastupitelstev se zaměřením na základní
legislativu. Položili jsme si přitom i otázky,
co by měl nový zastupitel znát, aby jeho
práce pro rozvoj obce nenarážela na bariéru nedostatečné orientace v platné legislativě. Na tyto otázky jsme se pokusili nalézt
odpovědi. Nyní klademe další otázky, které
může přinést praxe, a na základě dlouholetých zkušeností Institutu pro místní správu
Praha na ně formulujeme odpovědi.
n Jak zajistit, aby účast na vzdělávacích
akcích časově nenarušovala práci zastupitelů? Předem připravený harmonogram
vzdělávání pro celé volební období by jim
umožnil systematicky a dlouhodobě plánovat svoji účast na vzdělávacích aktivitách.
Zastupitelé by si přitom sami sestavovali
»balíček« kurzů. Čas nutný pro vzdělávání
by se jim vrátil formou správného a rychlého rozhodování bez rizika případných
sankcí či nedůvěry voličů. Další možností je
zahrnout do vzdělávání jak prezenční, tak
distanční kurzy. Pro distanční studium stačí
běžný počítač a přístup na internet, přičemž
zastupitel si sám volí tempo, čas a místo
studia. To se týká hlavně žen – zastupitelek.
Proto se e-learning stává významným prvkem přispívajícím k reálné rovnosti žen a
mužů v přístupu ke vzdělání. Vzdělání tak
může být plně integrováno do každodenního života zastupitelů. Výhodou je i snížení
nákladů spojených se studiem (ubytování,
stravné, cestovné atd.).
n Na čem lze stavět? Při přípravě koncepce vzdělávání zastupitelů se lze opřít o řadu
zkušeností (pozitivních i negativních) a využít existující know-how. V této souvislosti
nelze nevzpomenout na úspěšný projekt
Zvýšení připravenosti členů zastupitelstev
obecních a krajských samospráv v ČR, k jehož hlavním výstupům patřilo v roce 2002
zpracování Příručky pro člena zastupitelstva obce. Aktualizovaná elektronická verze
příručky byla vydána v roce 2004 a násled-
která některé obce, resp. některé politické
strany pořádají už před volbami pro kandidáty a připravují je na možnost, že by byli
zvoleni. Účastníci těchto prezenčních školení dostali i materiál, odkazující na základní ustanovení právních předpisů, která souvisejí s činností nejvyššího orgánu obce.
n Jaký by měl být obsah vstupního systematického vzdělávání nových členů zastupitelstev obcí? Z analýzy vzdělávacích potřeb vyplynula následující témata: systém
veřejné správy v ČR, orgány obce a jejich
kompetence, výbory zastupitelstva a komise rady, zasedání zastupitelstva a jeho
vedení, jednací řád zastupitelstva, zápisy
a usnesení ze zasedání zastupitelstva, práva občana obce a možnost uplatnění některých z nich ve vztahu k zastupitelstvu,
právní předpisy obcí, vydávání obecně
závazných vyhlášek, rozpočet obce, daňový systém, daň z nemovitosti a její úprava
obecně závaznou vyhláškou obce, právní
řád, vlastnosti právních předpisů, právní
předpisy obcí, jejich právní síla, vyhlašování, účinnost a evidence, úřední deska
obecního úřadu, základní principy zákona
o svobodném přístupu k informacím, základní principy zákona o ochraně osobních
údajů, místní a krajské referendum, volby
do zastupitelstev územních samospráv,
základní principy hospodaření obce, dispozice s majetkem obcí, přezkoumání hospodaření, finanční kontrola ve veřejné správě,
místní poplatky a jejich úprava obecně závaznými vyhláškami, zadávání veřejných
zakázek, korupce a etika ve veřejné správě,
praktická cvičení, výměna zkušeností. n
Institut pro místní správu Praha zajišťuje veškeré vzdělávání pro územní samosprávné
celky prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích programů.
37
Ví starosta,
co smí občan?
v
letech. 1990–1991 se formulovalo
nové obecní zřízení. Vznikly obecní
»parlamenty« – zastupitelstva, z jejichž středu se vytváří místní »vláda« – rada
a místní »premiér« – starosta. Zastupitelstvo má proporčně vyjádřit různé politické
zájmy v obci, rada a starosta pak představují nejsilnější politický proud.
Demokracie je definována jako rozhodování většiny při ochraně práv menšiny (čl. 6
Ústavy ČR: »Politická rozhodnutí vycházejí
z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany
menšin.«).
Na úrovni obcí se ochrana politické menšiny má zajišťovat zejména možností menšinových zastupitelů sledovat »zblízka« rozhodování většiny, vznášet dotazy, námitky,
získávat informace.
Důležitou zárukou je též veřejné jednání
zastupitelstva.
CO se OBČas NeDODRŽUJe
Zvykovým vývojem, ale v rozporu se zněním zákona o obcích, se časem rozvinula
chybná praxe – občanům obce se na jednání zastupitelstva neumožňuje přihlásit se
do rozpravy při projednávání jednotlivých
bodů, a povoluje se jim promluvit pouze
v jedom souhrnném bodu, označovaném
často jako »diskuse«. Ten bývá mnohdy zařazen až na konci jednání, tedy po projednání ostatních bodů. Nezřídka se dokonce
právo vystoupit občanům odepírá zcela.
Po vzniku krajů v roce 2000 se stejná praxe
zavedla i při jednáních zastupitelstev krajů.
JaK tO MÁ BÝt sPRÁvNĚ
Občané obce (a vlastníci nemovitostí
v obci) však mají právo přihlásit se ke každému bodu v průběhu jednání a sdělit svůj
názor. Podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl
věku 18 let, »právo vyjadřovat na zasedání
zastupitelstva obce v souladu s jednacím
řádem svá stanoviska k projednávaným
věcem«. Zní to, jako by stačilo, že dostane
slovo v jednom souhrnném bodě na konci
jednání, zejména, když se to stanoví v přijatém jednacím řádu. Takový výklad by ale byl
mylný. Obec totiž podléhá některým obecným právním zásadám, například smí konat jen to, co je výslovně v zákoně uvedeno,
a nesmí zákonné mantinely vykládat tak,
že se zúží prostor pro občany. (čl. 2 odst. 2
Ústavy ČR: »Státní moc... lze ji uplatňovat
jen v případech, v mezích a způsoby, které
stanoví zákon.«)
Jednací řád nemůže zakázat občanům
přihlásit se a vystoupit ke každému bodu
na programu jednání. I když to obsahuje,
není to platné ustanovení. Právo vystoupit má totiž občan přímo ze zákona. Tuto
možnost musí mít dříve, než se přijme
závěrečné usnesení, respektive dříve, než
je věc definitivně vyřízena (zákon hovoří
o »projednávané věci«, nikoli o »věci pro-
38
jednané«). Jednací řád tedy smí upravit jen
některé organizační podrobnosti, může
přiměřeným způsobem vystoupení občanů
»usměrnit«, nemůže je však zcela vyloučit
či stanovit taková omezení, která by jeho
výkon de facto znemožnila (například nelze omezit délku vystoupení občana pouze
na 30 vteřin).
Jednací řád tak může například stanovit
okamžik (v rámci bodu) pro vystoupení občanů, způsob udělování slova, přihlašování
do diskuse, pořadí vystupujících, časový
rozsah vystoupení, počet vystoupení konkrétního občana, podmínky pro odejmutí
slova, nehovoří-li k projednávané věci.
Občané mají právo vystoupit i k bodu návrhu programu jednání. Pokud však předloží doplňující návrh, musel by si jej přisvojit
některý ze zastupitelů, aby se o něm mohlo
hlasovat.
Jednací řád nemůže zakázat občanům přihlásit se
a vystoupit ke každému
bodu na programu jednání, a i když to obsahuje,
není to platné ustanovení.
Právo vystoupit má totiž
občan přímo ze zákona.
CO teDY NeLZe
Nelze například pouze zařadit bod č. 1
programu – stanoviska občanů k projednávaným věcem), pokud v rámci dalšího
projednání jednotlivých bodů již občanovi
možnost vyjádřit stanovisko není dána. Nelze též stanovit, že se povolí jen tři vystoupení z řad občanů (ta by mohli vyčerpat
předem domluvení lidé, a na jiné by se již
nedostalo).
JaK se vYROvNat s OBtÍŽeMi
V životě obcí mohou nastat situace, kdy
z různých, více či méně legitimních a rozumných důvodů vznikne značný zájem
o projednání určité věci. Mechanické
uplatnění výše popsaných povinností by
mohlo způsobit, že zastupitelstvo v rozumném čase vůbec nedospěje k rozhodnutí.
Ani v takovém případě však nelze uvedené
právo šmahem zrušit. Je nutno k věci přistoupit jednak s promyšleným postupem,
jednak přijmout jen taková omezení, která
jsou přiměřená k účelu, tedy k možnosti zastupitelstva dobrat se rozhodnutí.
Vedení obce je povinno předvídat (znát
život v obci), že k určitému bodu bude chtít
promluvit mimořádný počet občanů. Potom je třeba předem pro takový bod stanovit delší čas, například i několik hodin, svo-
Zpětná vazba
Přivítáme, když nám napíšete, jaké máte zkušenosti
s podobnými situacemi, co se vám osvědčilo. Sdělte
nám, s čím z našeho doporučení nesouhlasíte.
iluStrační FOtO: Jan ŠinDlEr
L e g i s L at i va
Na ilustračním snímku je radnice v Opavě.
lat mimořádné jednání na den volna apod.
Dále je třeba aktivně vstoupit do kontaktu
se skupinami občanů, které chtějí vystoupit, a vysondovat, jaký asi bude rozsah
a počet vystoupení. Pokud zjevně zájem
překročí reálné možnosti jednání zastupitelstva, tj. diskuse by měla trvat mnoho
hodin, pokračovat přes půlnoc atd., lze
doporučit předem avizovat, že v takovém
případě bude jednání přerušeno a bude
pokračovat v příštích dnech.
V případě, kdy ani takové opatření není
možné (například je nutno přijmout usnesení do několika dnů), bude přiměřené,
když se předem, usnesením zastupitelstva,
stanoví časový rozsah věnovaný tomuto
bodu, například 3 až 5 hodin. Na toto rozhodnutí lze navázat dalším ad hoc rozhodnutím zastupitelstva, které předem stanoví
mechanismus, jak se ke slovu (pravděpodobně) dostanou zástupci všech zájmových
skupin. Lze například přijmout pravidlo, že
předsedající vyzve jednotlivé skupiny (například občané dotčení určitým záměrem,
občané, kterých se to nedotýká přímo, občanské sdružení, které vzniklo na ochranu
práv určité skupiny apod.), aby si mezi sebou určily mluvčího, případně malý počet
mluvčích. Těm se umožní vystoupit se shrnujícím stanoviskem s delší dobou na vystoupení, než mají ostatní »běžní« vystupující, případně též s možností vystoupit
ještě dvakrát v reakci na ostatní příspěvky.
Pořadí vystoupení lze určit náhodně, losovat apod.
Spolu s omezením doby a počtu vystoupení lze celkově dosáhnout, že budou slyšeny všechny názory, předneseny všechny
argumenty, a případná námitka, že někdo
v tomto režimu nedostal slovo, ačkoliv formálně takové právo má, by těžko uspěla.
Základní zásady správného zvládnutí neobvyklé situace jsou:
1. předvídavost a dobré informace o tom,
co se chystá,
2. připravenost, klid a postup bez emocí,
osočování a konfliktního pojetí,
3. připravená procedurální pravidla, která zajistí přiměřenou možnost vystoupit
všem zájmovým skupinám, a také možnost
projednat věc v rozumném čase,
4. předjednat či alespoň seznámit s touto
procedurou nejaktivnější občany předem,
n
předjednat pravidla se zastupiteli.
OLDŘiCH KUŽÍLeK
Otevřená společnost, o. p. s.
listopad 2010
Nový katalog
prací
ve veřejných
službách
a správě
s
ložky platu zaměstnanců ve veřejných
službách a správě vymezuje zákoník
práce (ZP) v § 122 a následujících
ustanoveních. Současně stanoví postup při
jejich určování. Plat přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru zaměstnancům těch zaměstnavatelů, jejichž výčet ZP
taxativně stanoví v § 109 odst. 3. Jsou to:
n stát,
n územní samosprávný celek (ÚSC),
n státní fond,
n příspěvková organizace, jejíž náklady
na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku
na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
n školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
podle školského zákona,
n veřejné neziskové ústavní zdravotnické
zařízení s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území ČR (§ 109
odst. 3 ZP).
Vzhledem k tomu, že zákoník práce
nerozlišuje »podnikatelské a nepodnikatelské« subjekty, je jedním z kritérií pro
posouzení rozdílnosti v odměňování zaměstnanců těchto subjektů skutečnost, že
pro dříve tzv. nepodnikatelské subjekty se
užívá pojem »plat«, kdežto pro podnikatelské subjekty pojem »mzda«.
Faktickou výši platu jednotlivých zaměstnanců však ovlivňuje i rozhodnutí zaměstnavatele. Toto rozhodnutí se předpokládá
při zápočtu doby praxe rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně
(rozhodnutí o zápočtu doby jiné praxe),
při stanovení výše některých nárokových
složek platu (například zvláštního příplatku) a při přiznávání a určení výše nenárokových složek platu (například osobního
příplatku). Protože konkrétní výši platu
jednotlivých zaměstnanců nelze odvodit
přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec
při vzniku pracovního poměru informován
o výši platu a jeho pravidelně poskytovaných složek, o jejichž přiznání nebo výši
rozhoduje zaměstnavatel.
POstUP PŘi ZaŘaZeNÍ DO tŘÍD
Základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd obsahuje § 123 odst.
2 ZP. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance
do platové třídy podle nejnáročnější práce,
jejíž výkon na něm požaduje v rámci druhu
práce sjednané v pracovní smlouvě. Zařalistopad 2010
zení prací do platových tříd stanoví nové
nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu
prací ve veřejných službách a správě (dále
jen »katalog prací«).
Katalog prací, které jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, stanoví zařazení prací
do platových tříd podle jejich složitosti, namáhavosti a odpovědnosti a člení je podle
druhu povolání. Hlediskem vyjadřujícím
složitost práce je vzdělání, potřebné pro její
řádný výkon. Vzděláním se pro tento účel rozumí vzdělání dosažené v rámci školské soustavy nebo, v případě terciárního vzdělání,
v rámci ukončeného studijního programu.
V katalogu prací jsou příklady vykonávaných prací, které se mohou vyskytovat v celé
sféře veřejných služeb a správy, a to nejen
v obcích a zařízeních jimi zřizovaných, ale
i v krajských úřadech a v zařízeních zřizovaných kraji. Do věcně souvisejících celků
(částí, povolání) se soustředily všechny
druhově příbuzné práce bez ohledu na to,
v jakých zařízeních jsou vykonávány.
V katalogu prací jsou uvedeny příklady vykonávaných prací, které se mohou
vyskytovat v celé sféře
veřejných služeb a správy,
a to nejen v obcích a zařízeních jimi zřizovaných,
ale i v krajských úřadech
a v zařízeních zřizovaných
kraji.
PŘÍKLaDY ZaŘaZeNÍ DO tŘÍD
Můžeme uvést příklady zařazení do platových tříd některých profesí v rámci státní
správy a samosprávy podle nového nařízení vlády. Zařazení do jednotlivých tříd je
závislé na složitosti a namáhavosti vykonávané práce.
Například referenti společné státní správy a samosprávy (zařazení do 4.–16. třídy),
fiskální politiky, rozpočtu a financování
(do třídy 9.–15.), finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků(do třídy 10.–15.), finanční
a daňové správy (do třídy 6.–14.), školství,
výchovy a vzdělávání (do třídy 8.–15.), sociálních věcí (do třídy 6.–15.), pracovních
vztahů (do třídy 10.–15.), živnostenského
úřadu (do třídy 7.–12.), pro zdravotní péči
(do třídy 7.–15.), správy místního rozvoje
(do třídy 10.–15.) apod.
Vezmeme jako příklad referenta státní
správy a samosprávy, který může být zařazen podle charakteru pracovních úkonů
do 4.–16. třídy. Do 4. třídy bude patřit tehdy, provádí-li dílčí práce ve státní správě
a samosprávě, například shromažďování,
třídění, uspořádání a kontrolu formálních
náležitostí a úplnosti podání, protokolů, záznamů, písemných vyhotovení rozhodnutí,
podkladů a dalších písemností ve správním
iluStrační FOtO: Dagmar hOFmanOvá
L e g i s L at i va
Obrázek je z Prahy 2 – v pozadí je radnice.
řízení. Do stejné platové třídy bude zařazen i tehdy, doručuje-li úřední písemnosti,
předvolává-li osoby ke správnímu orgánu
a účastníky k jednání a ověřování jejich totožnosti.
Do nejvyšší 16. třídy bude tento referent
začleněn, mj. jestliže provádí komplexní
koordinaci stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev.
Stručně lze říci, že při zařazování úředníků nebo zaměstnanců ÚSC do jedné
z 16 platových tříd, musí příslušný referent
(například personalista, případně mzdová
účetní) vzít v úvahu existenci nového nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a pracovní náplň
referenta. Podle této, případně obdobné,
náplně mu »přizná« platovou třídu. Této
platové třídě přiřadí platový stupeň. Plat
je tvořen průsečíkem těchto dvou veličin
(platové třídy a platového stupně). Jde o tzv.
platový tarif.
ZaŘaZeNÍ DO PLatOvÝCH stUPŇů
Zatímco zařazení zaměstnance do platové
třídy ovlivňuje charakter (obtížnost, namáhavost, odpovědnost) práce (druh práce),
začlenění do jednoho z 12 platových stupňů
podle současné platné právní úpravy závisí
na délce praxe v oboru požadované práce.
Rozumí se tím výkon práce, pro kterou jsou
potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované
práce. Nerozhoduje při tom, zda jde o práci vykonávanou v pracovním poměru nebo
na základě jiného pracovněprávního vztahu.
Vyloučena není ani možnost získání praxe
v oboru požadované práce jiným způsobem.
Například v souvislosti s předchozími podnikatelskými aktivitami zaměstnance (bývalý soukromý lékař uzavře pracovní poměr se
státním zdravotnickým zařízením, živnostník – s muzeem, se školou nebo školským
zařízením na shodný druh práce apod.).
V souvislosti s úspornými opatřeními
ve státní správě a samosprávě se uvažuje
o zrušení platových stupňů, které jsou závislé na délce praxe. V úvahu by přicházelo
zařazení zaměstnanců pouze do platových
tříd, bez ohledu na délku praxe. Nařízení
vlády č. 222/2010 Sb. by se tak stalo zásadní
právní úpravou. Tato změna by si však vyžádala novelu zákoníku práce, což je z hledisn
ka legislativy otázka dlouhodobější.
LaDisLav JOUZa
právník
39
L e g i s L at i va
Velmi
diskutovaný
paragraf zákona
o veřejných
zakázkách
J
edním z nejdiskutovanějších ustanovení současného zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách (dále jen zákon)
je svým postavením § 59 odst. 4. Jeho pomyslný předchůdce, tedy § 61 odst. 4 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,
zakotvoval institut tzv. vysvětlení a od pojetí současného zákona se v lecčems odlišoval. Především byla možnost jeho využití
v případě nejasností vztahujících se k nabídce uchazeče svěřena do rukou jediného
subjektu, a to hodnoticí komisi (zatímco
v pojetí současného zákona jde o oprávnění svěřené obecně zadavateli). Za další,
ve smyslu judikatury Nejvyššího správního
soudu, nebylo možné tento institut aplikovat na postup zadavatele při hodnocení
kvalifikačních předpokladů. Uplatnit jej tak
bylo možné pouze ve vztahu k posuzování
nabídek a nikoli k hodnocení splnění kvalifikace (jako v případě současného § 59
odst. 4 zákona).
PRiNCiP FaKULtativNOsti
Podle znění zákona účinného do 31. prosince 2009 veřejný zadavatel mohl požadovat
po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil
další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec.
Veřejný zadavatel tak mohl této možnosti
využít pouze v případě, že dotčený dodavatel prokázal příslušnou část kvalifikace
alespoň částečně (tj. předložil v rámci své
nabídky či žádosti o účast alespoň nějakou
informaci k příslušné části kvalifikace, nedošlo tak k úplnému opomenutí požadavku
zadavatele). Pokud však určitou část kvalifikace tento dodavatel neprokázal vůbec
(například opomněl do nabídky přiložit
pojistnou smlouvu), musel být uchazeč ze
zadávacího řízení bez dalšího vyloučen.
Dodavatel byl (a stále je) povinen splnit
tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem.
V současné době (tedy v rámci znění zákona účinného po 1. 1. 2010) vyznívá toto
ustanovení pro uchazeče příznivěji, a to
tak, že veřejný zadavatel může požadovat
po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil
další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Došlo tak k zakotvení možnosti, aby veřejný zadavatel byl
oprávněn § 59 odst. 4 aplikovat ve vztahu
k prokazování kvalifikace bez ohledu na to,
v jakém rozsahu a zda vůbec byla příslušná
část kvalifikace dodavatelem prokázána.
Důvodem k tomuto legislativnímu kroku
byla snaha zákonodárce odstranit výkladové nejasnosti spojené s podmíněním možnosti vyzvat dodavatele k doplnění dokladů
alespoň částečným prokázáním splnění
části kvalifikace. Kvůli obavám z možného
zneužívání ze strany dodavatelů zůstal zachován princip fakultativnosti využití tohoto institutu (zadavatel je tak i nadále pouze
oprávněn, a nikoli povinen této možnosti
využít).
Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení
pro nesplnění kvalifikace, musí se toto zakládat
na skutečném nesplnění
a nikoli pouze na pochybnostech zadavatele.
DaLŠÍ PROBLeMatiCKÉ OBLasti
Odhlédneme-li od rozhodnutí, jež se vázala
na část, která byla s účinností od 1. 1. 2010
odstraněna, zahrnuje § 59 odst. 4 zákona
i nadále mnoho problematických oblastí,
které se v minulosti staly nejednou předmětem rozhodovací praxe ze strany Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže (dále též
ÚOHS).
Jedno z primárních pravidel odvoditelných z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže lze stylizovat do té podoby, že pokud zadavatel využije § 59 odst. 4
zákona, musí dotčený uchazeč prokázat, že
příslušný kvalifikační předpoklad splňoval
již před koncem lhůty pro podání nabídek.
Jeho aplikace by měla zabránit situacím,
kdy dojde k vyloučení uchazeče pro absenci jediného dokladu v nabídce, kterým
sice v době podání nabídky disponoval, ale
opomněl jej do nabídky přiložit. Předmětné
ustanovení zákona se přitom vztahuje pouze na oblast prokazování splnění kvalifika-
ce. Nelze jej uplatnit například v případě
chybějícího podpisu smlouvy (o dílo) přiložené jako součást nabídky uchazeče.
Rozhodnutím ÚOHS byl rovněž dotčen
vztah § 59 odst. 4 zákona a zásady stejného zacházení, což je jedna ze tří základních
zásad zákona (spolu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace). Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže se vyslovil
v tom smyslu, že pokud dojde k (částečnému) nesplnění kvalifikace ze strany více
uchazečů v rámci jednoho zadávacího řízení, musí zadavatel vůči všem uplatnit
shodný postup. Ve smyslu výše uvedeného je tedy nemožné, aby zadavatel využil
předmětného institutu jen vůči jednomu
z uchazečů a druhého, který rovněž splnil
podmínky pro aplikaci § 59 odst. 4 zákona
(tedy nedostatečně prokázal splnění určité
části kvalifikace), bez dalšího vyloučil. Toto
pravidlo ale nelze interpretovat v tom směru, že by byl zadavatel, jestliže mu vzniknou
pochybnosti týkající se kvalifikace jednoho
z uchazečů, povinen ve světle výše uvedené
zásady zákazu diskriminace vyzvat i ostatní
uchazeče. Pokud kvůli pochybnostem požádá jednoho z uchazečů například o doložení potvrzení příslušné správy sociálního
zabezpečení, neznamená to, že tak musí
učinit i ve vztahu k ostatním uchazečům
(za předpokladu, že u nich takové pochybnosti nevznikly).
Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikace, musí
se zakládat na skutečném nesplnění a nikoli pouze na pochybnostech zadavatele. Je
nepřípustné, aby zadavatel vyloučil uchazeče, jestliže pochybuje například o tom,
zda osoba, která za takového uchazeče
podepsala čestné prohlášení, je zároveň
osobou oprávněnou za něj jednat. Jestliže
by uchazeč prokázal, že nabídku podepsala
oprávněná osoba, popřípadě doplnil nabídku o plnou moc udělenou statutárním
orgánem uchazeče osobě, která podepsala
čestné prohlášení, odpadl by tak důvod vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.
Rovněž je třeba upozornit na skutečnost,
že výzva zadavatele vůči uchazeči k doplnění či objasnění kvalifikace se může zakládat
pouze na takových požadavcích na kvalifikaci, které zadavatel předem stanovil v zadávacích podmínkách. Nelze například
dodatečně žádat o předložení seznamu
významných služeb realizovaných uchazečem, pokud nebyly požadovány již v zadán
vacích podmínkách.
viLÉM PODeŠva
JiŘÍ vOtRUBeC
rOWan lEgal, advokátní kancelář, s. r. o.
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail
[email protected]
40
listopad 2010
L e g i s L at i va
Jistota uchazeče
v zadávacím
řízení po novele
N
ovela zákona o veřejných zakázkách,
která je účinná od letošního 15. září,
přináší rovněž změny v poskytování
jistot uchazeče v zadávacím řízení, které by
měly vést ke zjednodušení postupu jak zadavatelů, tak dodavatelů.
Jistota slouží k zajištění povinností uchazeče vyplývajících z jeho účasti v zadávacím
řízení vůči zadavateli (nikoli tedy ze smlouvy, která teprve bude uzavřena). Zadavatel je oprávněn požadovat jistotu ve výši
do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž uchazeč volí formu složení
jistoty ze způsobů stanovených zákonem.
Zadavatel smí čerpat jistotu pouze pokud
uchazeč v rozporu se zákonem nebo zadávacími podmínkami zruší nebo změní svou
nabídku, odmítne uzavřít smlouvu nebo
zadavateli neposkytne řádnou součinnost
k uzavření smlouvy.
NOviNKY v POstUPU ZaDavateLe
PŘi NaKLÁDÁNÍ s JistOtOU
Novela zavádí možnost zadavatele požadovat složení jistoty i v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Výslovně řeší postup při zrušení zadávacího řízení a stanoví
jednotnou lhůtu pro uvolnění jistoty v délce
sedmi dnů po odeslání příslušného oznámení (není-li dán důvod pro její blokaci). Zadavatel musí vyloučit uchazeče, který nesplnil
povinnost a opětovně nesložil jistotu, čímž
odpadají pochyby, nakolik se jedná o povinnost či jen právo zadavatele spočívající
na jeho úvaze. Doklad o opětovném složení
jistoty je zařazen mezi náležitosti návrhu
na přezkoumání úkonů zadavatele podávaného k Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže. V případě bankovních záruk platí,
že zadavatel uchovává pouze kopii záruční
listiny pro potřeby archivace. Originál vrací
uchazeči, který jej zpravidla odevzdá bance.
NOvÁ FORMa JistOtY:
POJiŠtĚNÍ ZÁRUKY
Dosud zákon upravoval pouze peněžní
jistotu a jistotu ve formě bankovní záruky. Poslaneckou iniciativou byla doplněna
nová, třetí forma – pojištění záruky. Jedná
se o zvláštní pojistný produkt, zakládající
přímý právní vztah mezi pojišťovnou jako
výstavcem (pojistitelem) a zadavatelem
jako příjemcem (beneficientem). Dodavatel před podáním nabídky uzavře pojistnou
smlouvu s pojišťovnou, která se zaváže, že
uhradí zadavateli částku stanovenou v zadávacích podmínkách, pokud uchazeč nesplní povinnosti vyplývající ze zadávacího
řízení a zákona.
V případě bankovní záruky vystavuje
banka záruční listinu, v případě pojištění
záruky vystavuje pojišťovna tzv. písemné
prohlášení o pojištění záruky, které uchazeč předkládá v rámci své nabídky jako
listopad 2010
doklad o složení jistoty. Zadavatel si originál písemného prohlášení ponechává pro
účely archivace, pojišťovny jeho vrácení
nepožadují. Pojistná smlouva se může vázat ke konkrétnímu zadávacímu řízení,
nebo se může jednat o rámcovou pojistnou
smlouvu, na základě které pojišťovna vydá
prohlášení k jednotlivým nabídkám.
vÝHODY PRO UCHaZeČe
Ačkoli pojišťovny zatím pojištění záruky nabízejí jen ojediněle, pro uchazeče bude zřejmě velmi lákavou formou skládání jistoty.
Na rozdíl od peněžní jistoty tak pro dodavatele odpadá nutnost skládat značné peněžní
prostředky a na předem těžko předvídatelnou dobu (tedy s negativním vlivem na jeho
cash-flow).
Proti bankovní záruce jsou výhodou nižší
náklady a administrativní náročnost pojištění záruky. Pojištění záruky zároveň nezvyšuje úvěrové zatížení dodavatele. Cena
pojistného se pohybuje zpravidla od 1 %
do 3,5 % ze zajišťované částky v závislosti
na výsledku finanční analýzy hospodaření
uchazeče. Ve většině případů lze pojištění
záruky vyřídit do 3 pracovních dnů, proti
vyplněnému dotazníku a dokladům o finančním zdraví uchazeče.
Zadavatel je oprávněn
požadovat jistotu ve výši
do 2 % předpokládané
hodnoty veřejné zakázky,
přičemž uchazeč volí formu složení jistoty ze způsobů stanovených zákonem.
vÝHODY a RiZiKa PRO ZaDavateLe
Pro zadavatele u jistot složených formou
pojištění záruky odpadají povinnosti spojené s vedením účtu pro peněžní jistoty a zejména starosti s jejich vracením.
Podobně jako u bankovní záruky musí
podmínky pojištění záruky plně odpovídat
požadavkům zákona, jinak nelze jistotu pokládat za řádně složenou a nabídku uchazeče nezbývá než vyloučit ze zadávacího
řízení.
Z pojistných podmínek však musí jednoznačně vyplývat platnost jistoty po celou
dobu zadávací lhůty včetně doby, kdy zadávací lhůta neběží nebo se prodlužuje.
Zároveň by měla být vyloučena možnost
předčasného ukončení pojistné smlouvy bez souhlasu zadavatele coby benefi- cienta. Zadavatel musí být oprávněn čerpat
jisto-tu nepodmíněně a na první výzvu,
aniž by přitom musel nést jakákoli důkazní
n
břemena.
aDÉLa HavLOvÁ
advokátka
PetRa BaRÁNKOvÁ
advokátní koncipientka
havEl & hOláSEK, s. r. o., advokátní kancelář
Nová
povinnost
veřejného
zadavatele
N
ovela zákona o veřejných zakázkách významně komplikuje
život nejen firmám s akciemi
na majitele, ale i obcím. Od letošního 15.
září, kdy vstoupila v platnost, mají municipality povinnost zveřejňovat výzvu
i ve zjednodušeném podlimitním řízení. Navíc již není možné pro zveřejnění
výzvy využívat místo profilu zadavatele
městské webové stránky.
Obcím, které tuto změnu nezaznamenaly, hrozí vysoké pokuty od Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže.
Novela zákona o veřejných zakázkách
stačila od svého přijetí vyvolat řadu
diskusí, které se většinou týkaly zákazu
účasti firem s tzv. akciemi na majitele
ve veřejných tendrech.
Stranou zájmu ale zůstala nová povinnost veřejného zadavatele uveřejňovat na svém profilu zadavatele výzvu
i ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Dříve navíc většinou zadavatelé místo
svého profilu využívali obyčejné webové
stránky. To však již nyní nebude možné,
podle novely totiž musí být profil zadavatele certifikovaný.
»Tato změna se týká především obcí.
Ty však podle našich informací nevěnují novele téměř žádnou pozornost
a nejsou na ni připraveny. Pokud však
budou výzvy nadále uveřejňovat pouze na obecním webu, riskují pokutu
od Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže. V nejhorším případě může dojít i ke zrušení veřejné zakázky,« upozorňuje David Holman, zakladatel a mluvčí
občanské iniciativy Nekorupci.cz., která
je otevřenou platformou podporující
elektronizaci veřejných zakázek na úřadech státní správy a samosprávy.
Občanská iniciativa proto ve spolupráci s brněnskou softwarovou společností QCM spustila portál www.vhodneuverejneni.cz, který obcím slouží jako
certifikovaný profil zadavatele. V souladu s novelou zákona tak zde mohou
uveřejňovat všechny své zakázky, a to
bez obav z případného postihu.
Pokud by se obce rozhodly získat vlastní certifikát, mají nejspíš smůlu. Novela
nespecifikuje, kdo certifikaci provádí,
ani jak má vypadat. Dříve vydané atesty
(takový má i portál Vhodné uveřejnění)
přitom mají platnost jen do poloviny
příštího roku.
Jestliže do té doby nedojde k další novele, nebudou zřejmě veřejní zadavatelé
moci vypisovat žádné zakázky.
/sk/
41
L e g i s L at i va
Odměna
zastupitele
při skončení
funkčního
období /2
s
távající podoba právní úpravy odměny při skončení funkčního období
v obecním zřízení je důsledkem přijetí tzv. dozorové novely (zákon č. 234/2006
Sb.), která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2006.
Z historického hlediska lze stručně uvést,
že obdobu odměny při skončení funkčního
období upravoval i původní zákon o obcích
č, 367/1990 Sb. v § 32 odst. 5 od 20. 7. 1994.
Dozorová novela zasáhla do úpravy »odchodného« jen v případě obecního zřízení;
Krajského zřízení a zákona o hl. městě Praze se nijak nedotkla, čímž zapříčinila poměrně velké a neodůvodněné rozdíly mezi
těmito právními předpisy. Ty například
spočívají ve způsobu výplaty odměny při
skončení funkčního období (ve splátkách
nebo jednorázově) či v samotném způsobu
stanovení její konkrétní výše.
KDO MÁ NÁROK Na »ODCHODNÉ«
Každému uvolněnému členu zastupitelstva
obce náleží odměna při skončení funkčního období (»odchodné«), jestliže mu ke dni
voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. V případě
neuvolněných členů zastupitelstva obce
je jejich okruh ve vazbě na vznik nároku
na odměnu při skončení funkčního období výrazně užší a zahrnuje pouze starostu
(§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Uvedený
okruh členů zastupitelstva obce se vztahuje
i na členy zastupitelstva městského obvodu
nebo městské části územně členěného statutárního města (§ 146 obecního zřízení).
JaKÉ JsOU PODMÍNKY
Neuvolněnému členu zastupitelstva obce,
pokud vykonává funkci starosty, a každé-
mu uvolněnému členu zastupitelstva obce
(tj. jakémukoliv, bez ohledu na vykonávanou funkci, například starostovi, místostarostovi, členovi rady obce, předsedovi
výboru zastupitelstva obce) náleží odměna
při skončení funkčního období, jestliže mu
ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl
opětovný nárok na měsíční odměnu.
Obecní zřízení pro přiznání odměny při
skončení funkčního období tedy stanoví
dvě podmínky, které musejí být současně
splněny: Za prvé musí platit, že uvolněnému členovi zastupitelstva nebo neuvolněnému starostovi ke dni voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, a za druhé
musí být naplněna skutečnost, že uvedeným členům zastupitelstva nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
První podmínka pro přiznání odměny
při skončení funkčního období, tj. pobírání měsíční odměny ke dni voleb do zastupitelstva obce, bude v případě uvolněných
členů zastupitelstva obce vždy naplněna,
neboť tito členové zastupitelstva obce
mají na měsíční odměnu ze zákona nárok.
Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost,
že by se uvolněný člen zastupitelstva obce
své měsíční odměny případně vzdal. Rozhodující je totiž existence nároku na měsíční odměnu, nikoliv stav, zda je měsíční
odměna fakticky vyplácena.
Měsíční odměna nemusí být vyplácena
nejen z důvodu, že se jí nebo její části uvolněný člen zastupitelstva obce vzdal, ale
i tehdy, pokud ji obec není vůbec schopna
vyplácet (například z důvodu finančních
problémů obce). Situace neuvolněného
starosty je (může být) z hlediska nároku
na odměnu při skončení funkčního období
odlišná, neboť v případě, že vykonává svoji
funkci bez nároku na měsíční odměnu (zastupitelstvo obce mu žádnou měsíční odměnu neschválilo), potom mu za této situace zároveň nevzniká ani nárok na odměnu
při skončení funkčního období.
Druhou podmínkou nezbytnou pro přiznání odměny při skončení funkčního období je skutečnost, že uvolněnému členu
zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi nevznikl (v novém volebním období)
opětovný nárok na měsíční odměnu. Tato
podmínka se vykládá tak, že měsíční odměnou se zde rozumí měsíční odměna posky-
tovaná za výkon jakékoliv uvolněné funkce
člena zastupitelstva a funkce neuvolněného
starosty (§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Stane-li se například uvolněný nebo neuvolněný starosta po volbách uvolněným členem
rady obce, měsíční odměna při skončení
funkčního období mu nenáleží (odměna by
mu náležela v situaci, kdyby se stal například
neuvolněným členem rady obce).
Opětovným nárokem na měsíční odměnu je třeba z hlediska časového rozumět nárok vzniklý bezprostředně po zániku nároku na předchozí měsíční odměnu za výkon
funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního
zřízení. Teoreticky stačí případné přerušení i v řádu několika dnů mezi výkonem
příslušných funkcí, aby uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému místostarostovi vznikl nárok na »odchodné«.
V tomto smyslu je obecní zřízení z hlediska
příslušného člena zastupitelstva obce výrazně velkorysejší než například u poslanců nebo senátorů, u nichž pro vznik nároku
na odchodné podle § 7 odst. 1 zákona číslo
236/1995 Sb. je nutné vyčkat tři měsíce po
skončení výkonu jejich funkce, přičemž jim
během těchto třech měsíců nesmí vzniknout nárok na plat za výkon téže nebo jiné
funkce představitele státní moci.
DaŇOvÉ a JiNÉ asPeKtY
Odměna při skončení funkčního období je z hlediska daňového funkční požitek
/§ 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů/. Proto je předmětem daně z příjmů
fyzických osob /stejně jako měsíční odměna
– § 3 odst. 1 písm. a) zákona číslo 586/1992
Sb./, ale nezahrnuje se do vyměřovacího
základu pro účely pojistného na všeobecné
zdravotní pojištění /§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů/ a pojistného na sociální zabezpečení /§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/.
vÝŠe »ODCHODNÉHO«
Konkrétní výše odměny při skončení
funkčního období pro ty členy zastupitelstva obce, kteří na ni mají nárok, je stanovena v § 75 odst. 2 obecního zřízení. Výše
MO001044-2
42
listopad 2010
L e g i s L at i va
odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce
a neuvolněného člena zastupitelstva obce
vykonávajícího funkci starosty se stanoví
jako výše měsíční odměny, která příslušela
ke dni voleb do zastupitelstva obce, k níž se
přičte násobek této částky a počtu celých
ukončených po sobě jdoucích let výkonu
funkce, nejdéle však pěti ukončených let
výkonu funkce (maximální možná výše odměny při skončení funkčního období tedy
činí šestinásobek měsíční odměny).
Před nabytím účinnosti tzv. dozorové novely č. 234/2006 Sb. (před 1. 7. 2006) se rozsah nároku na odměnu při skončení funkčního období nevázal na předchozí počet
let výkonu funkce, přičemž platná právní
úprava zohledňuje »zásluhový« princip závislý na počtu let »odsloužených« ve funkci
člena zastupitelstva obce.
Zatímco před 1. 7. 2006 výše této odměny byla v rozsahu 3 měsíčních odměn, nově
se tato odměna stanoví jako výše měsíční
odměny, k níž se přičte násobek této částky
a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti
ukončených let výkonu funkce.
S výpočtem konkrétní výše odměny při
skončení funkčního období mohou vznikat
výkladové potíže. Problém s výpočtem výše
»odchodného« nevzniká v těch případech,
kdy v průběhu volebního období nedošlo
ke změně funkce (například starosta obce
byl poprvé zvolen do funkce v roce 2006
a nepřetržitě ji vykonával do roku 2010,
a tedy v případě čtyř ukončených let mu
vznikne nárok na »odchodné« ve výši pěti
měsíčních odměn. To znamená 1 měsíční
odměna jako »základ« + 4 měsíční odměny
jako násobky této odměny za celkový počet
ukončených po sobě jdoucích let výkonu
funkce). Výkladové problémy však nastávají
v případech, kdy člen zastupitelstva v průběhu volebního období vystřídal několik
funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního
zřízení (byl dva roky uvolněným místostarostou, poté rok uvolněným členem rady
a poslední rok neuvolněným starostou).
Za »základ« bude v tomto případě s ohledem na § 75 odst. 1 brána »poslední« odměna, tj. ta, na kterou měl člen zastupitelstva
nárok ke dni voleb do zastupitelstva obce.
Problém však vzniká s případnými násobky této odměny za celkový počet ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce.
Uvedené násobky pro nemožnost výpočtu
nelze rozdělit na jednotlivě zastávané funkce, a proto je třeba vyložit, že násobky se
budou odvíjet od »základu«, tj. od odměny, na kterou měl člen zastupitelstva nárok
ke dni voleb do zastupitelstva obce.
Vyjdeme-li z tohoto modelu, tak pro samotné stanovení počtu násobků nebude
možné brát v úvahu případné změny funkcí. Samozřejmě i v tomto případě musí být
pro vznik nároku na »odchodné« dodrženo,
že se musí jednat o nepřetržitý výkon některé (či některých) z funkcí, které jsou tan
xativně uvedeny v § 75 odst. 1.
JaN BŘeŇ
právník
(Dokončení v příštím čísle)
listopad 2010
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
uvádíme přehled vybraných právních předpisů
a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 71/2010 do částky
78/2010).
Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2010.
nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě
oborů vzdělání v základním, středním a vyšším
odborném vzdělávání
v příloze č. 1 k tomuto nařízení je uvedena
soustava oborů vzdělání v základním, středním
a vyšším odborném vzdělávání, s uvedením
oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout základního vzdělání, středního vzdělání, středního
vzdělání s výučním listem a středního vzdělání
s maturitní zkouškou, vyššího odborného
vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného
vzdělání, jejich návaznost na obory vzdělání
podle předchozích právních předpisů, návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané
do nástavbového studia a nejvyšší počet žáků
ve skupině na 1 učitele odborného výcviku.
Účinnost od 31. srpna 2010
Částka 74 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. července 2010.
vyhláška č. 218/2010 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních
úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou
kontaktními místy veřejné správy (vyhláška
o kontaktních místech veřejné správy)
novela vyhlášky rozšiřuje počet kontaktních
míst veřejné správy o další obecní úřady a jeden úřad městského obvodu. Ze seznamu se
naopak vypouští obecní úřad raduň ve správním obvodu obce s rozšířenou působností
Opava, kde byl k 1. lednu 2010 zřízen nový
matriční úřad, který je kontaktním místem
veřejné správy ze zákona, a proto je jeho
uvedení ve vyhlášce nadbytečné.
Dále se vypouští generální konzulát montreal,
který ukončil svou činnost 31. března 2010.
Účinnost od 23. července 2010
nález Ústavního soudu ze dne 8. června
2010 ve věci návrhu na zrušení § 83a zákona
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
(publikovaný pod č. 219/2010 Sb.)
Ústavní soud rozhodl takto: ustanovení § 83a
v odst. 1 část věty první a věta druhá zákona
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
které zní: »v přípravném řízení státní zástupce
nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu
potřebuje předchozí souhlas státního zástupce.«, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu
ve Sbírce zákonů.
Právní věty nálezu: interpretace práva
na soukromí v prostorové podobě, tj. právo
na respektování a ochranu obydlí před zásahy
zvenčí, se neomezuje jen na ochranu prostor
užívaných k bydlení. Právo na respekt a ochranu obydlí, společně s právem na nedotknutelnost osoby a soukromí, a s právem na ochranu
osobní svobody a důstojnosti, se považuje
za nedílnou součást soukromé sféry každého jednotlivce, v případě obydlí vymezenou
prostorově.
maximy plynoucí z ústavního pořádku čr
vyžadují, aby o vydání příkazu k prohlídce
jiných prostor a pozemků rozhodoval nezávislý a nestranný orgán. Za takový, ve shora
naznačeném smyslu, nelze považovat státního
zástupce, a tím méně policejní orgán.
Zejména v dnešní době, kdy autonomní
naplňování soukromého života a pracovní či
zájmové aktivity spolu úzce souvisejí, nelze
činit ostré prostorové oddělení soukromí
v místech užívaných k bydlení od soukromí
vytvářeném v místech a prostředí, sloužících
k pracovní či podnikatelské činnosti anebo
k uspokojování vlastních potřeb či zájmových
aktivit. v případě neohraničených pozemků
(např. lesy či louky), je zásadně třeba rozlišovat
mezi vstupem na ně a jejich »prohlídkou«,
která je spojena se zásahem do integrity
nemovitosti (pozemku). Její provedení musí
mít stejný režim jako prohlídka uzavřených
prostor. Požadavek je o to naléhavější, že náš
trestní řád neumožňuje ani následnou soudní
kontrolu nařízení prohlídky jiných prostor
a pozemků soudem. tyto úkony, představující
očividný zásah do základního práva na soukromý život, ocitají mimo jakoukoli bezprostřední
soudní kontrolu.
Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. července 2010.
nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu
prací ve veřejných službách a správě
tímto nařízením se stanoví zařazení prací
ve veřejných službách a správě do platových
tříd zaměstnanců, jimž je za práci poskytován
plat. Katalog prací v příloze k tomuto nařízení
stanoví zařazení prací do platových tříd podle
jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti
a člení je podle druhu do povolání.
Účinnost od 1. října 2010
Částka 78 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. července 2010.
nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010
ve věci návrhu na zrušení obecně závazné
vyhlášky města české velenice č. 2/2005,
o některých opatřeních k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku (publikovaný
pod č. 230/2010 Sb.)
Ústavní soud zrušil některá ustanovení výše
uvedené obecně závazné vyhlášky.
Právní věty nálezu: Za situace, kdy absentuje
výslovné zákonné zmocnění obce k regulaci
provozní doby hostinských provozoven, které
bylo v minulosti (do 30. září 2003) obsaženo
v § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, nelze základ pro vymezení působnosti
shledávat v extenzivním výkladu § 10 písm. a)
zákona o obcích, jímž by se působnost obce
dostala do kolize s čl. 26 odst. 1 listiny základních práv a svobod.
Obec v samostatné působnosti a v obecně
závazné vyhlášce není oprávněna ukládat
uživatelům staveb omezení či zákazy v užívání
staveb na základě toho, zda stavba je či není
užívána v souladu s kolaudačním rozhodnutím
či jiným individuálním právním aktem stanovícím účel a podmínky užívání staveb.
Mgr. JaN BŘeŇ
43
L e g i s L at i va
Jak
na pohledávky
obce nebo kraje
v
souvislosti s poskytováním dotací
fyzickým nebo právnickým osobám
se lze v praxi obcí a krajů setkat s řadou problémů. Hospodářská krize přispívá
k tomu, že někteří příjemci veřejné finanční
podpory (viz rámeček dole) nejsou schopni dostát svým závazkům zakotveným
ve smlouvě o poskytnutí dotace (například
projekt neuskuteční nebo neudrží výstupy
projektu po požadovanou dobu).
POviNNOst POHLeDÁvKY vYMÁHat
V případě porušení smluvních závazků jde
o porušení rozpočtové kázně příjemcem
dotace ve smyslu ust. § 22 zákona číslo
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších
předpisů, které poskytovatel řeší uložením
odvodu a při jeho nesplnění je příjemce
povinen uhradit obci či kraji penále ve výši
1 promile z částky odvodu za každý den
prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu.
Na základě pravomocného rozhodnutí o uložení odvodu a penále je příjemce
dotace povinen uhradit nařízený odvod
včetně příslušného penále. Pokud příjemce dotace svou povinnost nesplní a dlužné
částky neuhradí, je územní samosprávný
celek povinen činit veškeré kroky k vymožení pohledávky.1)
Stále častější jsou případy, kdy ekonomické problémy příjemců dotace vyvrcholí zahájením insolvenčního řízení podle zákona
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho
řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon). Pokud je insolvenční řízení vůči
dlužníkovi zahájeno (z jakéhokoliv podnětu), je nezbytné, aby obec či kraj svou
pohledávku za příjemcem dotace do insolvenčního řízení přihlásily.2) Ve většině
případů byl dosud výsledek takový, že příslušný územní samosprávný celek jako věřitel v rámci insolvenčního řízení nedosáhl
uspokojení přihlášených pohledávek. Insolvenční návrh tak mohl být například zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka,3)
nebo věřitelé v rámci rozvrhu (vypořádání)
obdrželi jen část uplatňované (zjištěné) pohledávky. Po skončení insolvenčního řízení
již neexistují významné právní nástroje, jimiž by se mohl věřitel na dlužníkovi (právnické osobě) domoci uhrazení pohledávky.
JaKÝ Je DaLŠÍ POstUP
Jak dále postupovat, pokud se územní samosprávný celek jako věřitel nedomůže
uhrazení své pohledávky v insolvenčním řízení? Podle mého názoru je zcela legitimní,
aby věřitel obrátil svou pozornost vůči statutárním orgánům »zkrachovalých« právnických osob. Vůli právnické osoby vytváří
a úkony jejím jménem vždy činí konkrétní
fyzické osoby – statutární orgány, které by
44
také měly nést odpovědnost za škody, které třetím osobám vznikly v důsledku jejich
manažerských rozhodnutí, jež právnickou osobu přivedla do insolvence. V této
souvislosti je na místě připomenout i povinnost statutárních orgánů obchodních
společností vykonávat svou činnost s péčí
řádného hospodáře.4)
Tato povinnost je pro představenstvo
akciové společnosti stanovena v ust. § 194
odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen obchodní zákoník), a pro jednatele společnosti s ručením omezeným pak
v ust. § 135 odst. 2 obchodního zákoníku
(odkazem na obdobné použití ust. § 194
odst. 5). Co se rozumí péčí řádného hospodáře, přitom platná právní úprava explicitně nestanoví.5)
JaKÉ JsOU PRÁvNÍ NÁstROJe
Právní nástroj, který věřitelům umožní činit nezbytné právní kroky vůči fyzickým
osobám – statutárním orgánům právnických osob – lze však nalézt přímo v zákoně.
V ustanoveních § 97–§ 100 je zakotvena
povinnost podnikatele (dlužníka) podat
insolvenční návrh bez zbytečného odkladu
poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto
povinnost přitom kromě samotného dlužníka – právnické osoby – mají také zákonní
zástupci dlužníka a jeho statutární orgán,
tzn. konkrétní fyzické osoby. V případě,
že statutární orgán podnikatele (jednatel,
představenstvo) tuto svou povinnost nesplnil, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou
újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.6) Výše škody se přitom stanoví jako
rozdíl mezi výší pohledávky přihlášenou
a zjištěnou v insolvenčním řízení a částkou,
kterou věřitel k uspokojení své pohledávky
skutečně obdržel. Odpovědnosti za škodu
se fyzická osoba zprostí pouze v případě
prokázání některého z liberačních důvodů
uvedených v zákoně (viz rámeček 2). Ten
dokonce umožňuje věřiteli, aby podal insolvenčnímu soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým bude povinné
Co je veřejná finanční podpora
Podle ust. § 2 písm. j) zákona č. 320/2001 Sb.,
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů, (zákon o finanční kontrole),
ve znění pozdějších předpisů se pro účely tohoto
zákona rozumí veřejnou finanční podporou dotace,
příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu
územního samosprávného celku nebo z rozpočtu
jiných právnických osob uvedených v písmenu a),
z výnosu prodeje majetku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze
zisku z účasti státu v obchodních společnostech,
státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní
záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy
na daních i formou osvobození od cla, prostředky
poskytnuté z národního fondu a jiné prostředky ze
zahraničí, poskytnuté na základě mezinárodních
smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů
práva jiného členského státu Evropské unie nebo
k plnění úkolů veřejné správy.
Liberační důvody
insolvenční zákon definuje jen dva liberační důvody,
přičemž jejich prokázání je na povinné osobě:
n porušení povinnosti podat insolvenční návrh
nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení
pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním
řízení,
n povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem,
které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla
odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze
po ní spravedlivě požadovat.
osobě uloženo, aby na náhradu škody nebo
jiné újmy složila do úschovy přiměřenou
peněžitou částku.
Jsem toho názoru, že za součást obchodním zákoníkem zmiňované »péče řádného
hospodáře« je třeba považovat i »náležitou pečlivost« zmíněnou v ust. § 98 odst.
1 zákona v souvislosti se zjištěním úpadku
podnikatele. V literatuře je dovozováno, že
»o stavu úpadku by se měl podnikající subjekt dozvědět nejpozději při sestavení účetní závěrky nebo uzávěrky«.7)
Pokud je mi známo, v případech obcí či
krajů jde zpravidla o situace, kdy insolvenční řízení je zahájeno z podnětu věřitele a nikoli dlužníka či statutárního orgánu
dlužníka. Z přehledů pohledávek přihlášených do konkrétních insolvenčních řízení
(informace o přihlášených řízeních lze najít na www.portal.justice.cz/Justice2/uvod/
uvod.aspx) většinou vyplývá, že pohledávky často vznikly i několik let před zahájením řízení.
Lze se tedy oprávněně domnívat, že při
dodržení principu péče řádného hospodáře (resp. náležité pečlivosti) měl především statutární orgán právnické osoby včas
vědět o skutečném ekonomickém stavu
podnikatele (právnické osoby), splnit svou
zákonnou povinnost a z důvodu úpadku
(resp. hrozícího úpadku) podnikatele podat
dlužnický insolvenční návrh.
Pokud tak statutární orgán neučinil
a podnikatel pokračoval v činnosti, docházelo k dalšímu zhoršování jeho ekonomické situace a zejména ke zhoršování pozice
věřitelů z hlediska vymožitelnosti jejich
pohledávek. Postup (resp. nečinnost) statutárních orgánů podnikatele v daném případě může představovat porušení povinnosti
uložené jim v ust. § 98 odst. 2 zákona, s níž
je spojena odpovědnost těchto fyzických
osob za škodu ve smyslu ust. § 99 zákona.
DOPORUČeNÍ
Na základě výše uvedených skutečností lze
doporučit, aby obce a kraje, v případech,
kdy v rámci insolvenčního řízení nebude
jimi uplatněná pohledávka za dlužníkem
– právnickou osobou – uhrazena v plném
(uznaném) rozsahu, uplatňovaly nárok
na náhradu škody ve smyslu ust. § 99 zákona vůči konkrétním fyzickým osobám – statutárním orgánům podnikatele.
Tento nárok je možné uplatnit po skončení řízení, případně formou návrhu na vydání předběžného opatření již v průběhu
insolvenčního řízení.8) Každé uplatnění popsaného postupu v jednotlivém přípa-dě
listopad 2010
L e g i s L at i va
musí být samozřejmě podloženo analýzou
jeho konkrétních podmínek (napří-klad
z hlediska přesného určení osob vůči kterým bude žaloba na náhradu škody směřovat).
Poznámky
1) Srov. ust. § 38 odst. 7 zákona o obcích a ust. § 17
odst. 4 zákona o krajích: Obec (kraj) je povinna
(povinen) trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně
plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
2) Srov. především ust. § 173 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona: Věřitelé podávají přihlášky pohledávek
u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního
řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím
o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné
pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně
těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí
nebo exekucí.
3) Srov. ust. § 144 odst. 4 insolvenčního zákona: Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka
z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem.
4) Srov. Rada I.: Jednatelé s. r .o. Představenstvo a. s.
– práva, povinnosti, odpovědnost, Praha : Linde
nakladatelství s. r. o., 2003, str. 147: Současná právní úprava již ukládá statutárním orgánům všech
obchodních společností stejnou povinnost, a to
jednat s péčí řádného hospodáře. S ohledem na to,
jaký význam má porušení této povinnosti pro odpovědnost členů statutárních orgánů, by však podle mého názoru bylo vhodné legislativně zakotvit
obsah tohoto pojmu. Dalším důvodem pro tento
krok je skutečnost, že s ohledem na historický výklad tohoto pojmu, bude jeho význam v obchodněprávních vztazích jiný než např. v zákoně o rodině, kde je rovněž užíván.
5) K vymezení pojmu »s péčí řádného hospodáře«
srov. např. Důvodovou zprávu k návrhu zákona
číslo 370/2000 Sb., kterým se mění obchodní zákoník a některé další zákony, citováno podle ASPI ID
Pro nové
LIT13617CZ: Požadavek péče řádného hospodáře
předpokládá, »že společník řádně pečující o záležitosti společnosti dovede rozpoznat, že je nutná
odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu a dovede tuto pomoc pro společnost zajistit«.
6) Srov. Kotoučová J. a kol.: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), Komentář. 1.
vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, str. 292–293: Naprosto novou úpravu doznalo sankční ustanovení postihující osobu, která je povinna podat insolvenční
návrh dlužníka podle insolvenčního zákona (§ 98
InsZ). Dosud hrozila sankce z oblasti trestního
práva (§ 126 odst. 2 TrZ), která na základě skutkové podstaty trestného činu porušování povinností
při řízení o konkurzu stanovila možnost uložení
trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let
nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest za to, že
ten, kdo ze zákona má povinnost podat návrh
na prohlášení konkurzu, toto neučiní. Tato právní
úprava byla vypuštěna z trestního zákona novelou účinnou od 1. 1. 2008, a to proto, že od svého
zavedení do této právní normy od 1. května 2000
svůj účel nesplnila, byla využívána naprosto ojediněle a chování podnikatelských subjektů, které
se ocitly v úpadku, dostatečně neovlivnila. Naproti
tomu nová úprava postihuje dlužníka a zejména
statutární orgán dlužníka, resp. jeho likvidátora
na nejcitlivějším místě, tedy určitým majetkovým
postihem. Věřiteli dává možnost se na výše uvedených osobách uspokojit se svou pohledávkou, což
se jeví jako účinnější.
7) Srov. např. Kozák J., Budín P., Dadam A., Pachl L.
Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení
Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha:
ASPI, a.s., 2008, str. 123
8) V případě podání návrhu na vydání předběžného
opatření je třeba, v souladu s ust. § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, počítat s nutností složit
jistotu ve výši 50 tisíc Kč.
zastupitele
P
ublikace
Obce, Kraje,
hl. m. Praha, Úředníci obcí
a krajů, Obecní
policie – ÚZ
č.
783 byla aktuálně
(podle stavu k 18.
10. 2010) vydána
v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí – je
vhodná pro nově
zvolené zastupitele, protože obsahuje právní předpisy k většině oblastí, které se
jich dotýkají. Rozsáhlý soubor 32 předpisů
je rozdělen do čtyř kapitol: územní samospráva, úředníci územních samosprávných
celků, obecní policie, ostatní předpisy. Obsahuje mj. zákony o obcích, krajích, hl. m.
Praze, o obcích s rozšířenou působností,
dále předpisy o matrikách, o svobodném
přístupu k informacím, o informačních
systémech veřejné správy, zákon o kronikách obcí a další.
Více informací najdete na internetové
adrese www.obce.sagit.cz.
Kód knihy je: 04064
Publikaci za 143 Kč včetně DPH si lze
písemně objednat na adrese ECONOMIA,
a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha
7, e-mail: dagmar.suchmova@economia.
cz, nebo na http//knihy.ihned.cz, kde vám
zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace vám poskytnou
na tel. čísle: 596 785 999.
Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klubové
karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
PetR POsPÍŠiL
právník
Krajský úřad moravskoslezského kraje
a Právnická fakulta masarykovy univerzity
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
listopad 2010
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
45
Právní Poradna
Přijímání usnesení
zastupitelstva obce
n Na podzim 2009 vydalo Ministerstvo
vnitra metodické doporučení – Dílčí aspekty související se zasedáními zastupitelstev obcí, kde je i kapitola k přijímání
usnesení. Tak tohle už naše zastupitelstvo pochopilo. Ale značný problém je,
když se něco neschválí. Podle uvedeného
metodického doporučení, když není návrh přijat, usnesení nevznikne. Nemá se
užívat »Zastupitelstvo neschválilo«. To
ale naši zastupitelé nechtějí akceptovat
a vyžadují, aby bylo zapsáno usnesení
v negativním smyslu. Jde hlavně o podání
návrhu na usnesení, který chtějí někteří
členové zastupitelstva prosadit. Nadpoloviční většina je proti tomuto návrhu,
takže v souladu s metodickým doporučením do zápisu napíšeme... »Návrh byl
zamítnut 0 usnesení nepřijato«. Jenže
v tu chvíli nastane problém, zastupitelé
tvrdě požadují, aby bylo přijato usnesení... »Zastupitelstvo neschválilo návrh...«
Poradíte nám, jak z tohoto začarovaného
kruhu ven?
Usnesení zastupitelstva obce (dále též
jen zastupitelstvo) lze charakterizovat jako
projev vůle tohoto orgánu obce. Usnesení
je výsledkem jednání zastupitelstva a pokud má být takto uvedeno, musí se o něm
v souladu se zákonem o obcích hlasovat,
bez ohledu na jeho obsah.
Vzdělávání členů
zastupitelstva obce
Po volbách do zastupitelstev obcí bude
podle mého názoru zapotřebí řadu nových
členů zastupitelstva na jejich náročnou
činnost odborně připravit. S tím souvisejí otázky: Jak organizovat vzdělávací akce
pro členy zastupitelstva obce? Na jaká témata se především zaměřit?
Minulý měsíc se uskutečnily volby do zastupitelstev obcí a před zvolenými členy
je Ústavou ČR stanovené čtyřleté volební
období, ve kterém budou spravovat záležitosti obce. Je potřebné, aby členové zastupitelstva obce byli na svoji odpovědnou
a náročnou činnost odborně připraveni
– k tomu by mělo přispět jejich vzdělávání, a to jak na startu volebního období, tak
v jeho průběhu.
Zákon o obcích neobsahuje žádné ustanovení o tom, jak by se členové zastupitelstva obce měli na činnost ve prospěch obce
připravovat – jakým způsobem mají nabývat
potřebné vědomosti v oblasti veřejné správy. Rada obce, popřípadě starosta, by měla
promyslet obsah a rozsah odborné přípravy
členů zastupitelstva na jejich práci.
Vzdělávání členů zastupitelstva obce by
mělo být zahájeno hned na počátku voleb-
n
46
Rozhodným pro zodpovězení položené
otázky je odkaz na ust. § 87 zákona o obcích, které jednoznačně stanoví, že usnesení zastupitelstva je platně přijato tehdy, pokud s jeho přijetím souhlasila nadpoloviční
většina všech členů zastupitelstva. Pokud
tato zákonná podmínka naplněna není,
usnesení není přijato, nevzniklo. V případě,
že pro předložený návrh usnesení nehlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nelze věc vyhodnotit tak, že automaticky bylo přijato usnesení opačného
významu (negativního znění), než o kterém
se hlasovalo (například zastupitelstvo hlasovalo o návrhu na schválení prodeje nemovitosti, pro přijetí usnesení nehlasovala
nadpoloviční většina členů zastupitelstva,
do zápisu však bylo uvedeno, že bylo přijato
usnesení, kterým zastupitelstvo neschválilo prodej). Takový postup odporuje zákonu.
V tomto ohledu tedy nelze než souhlasit
s metodikou Ministerstva vnitra, která tuto
skutečnost zdůrazňuje.
V případě, že zastupitelstvo hlasuje o návrhu usnesení, ale pro přijetí usnesení se
kladně nevysloví (nehlasuje) nadpoloviční
většina všech členů zastupitelstva, usnesení tedy není přijato. I tuto skutečnost je
však třeba podchytit v zápise ze zasedání
zastupitelstva. Uvedení, že »návrh byl zamítnut – usnesení přijato«, však není podle
mého názoru zcela přesné a správné. Osobně bych považovala za vhodnější v takové
situaci do zápisu spíše uvést, že »zastupitelstvo hlasovalo o návrhu usnesení v tomto znění: …, výsledek hlasování: … pro, …
proti, … zdržel se hlasování, usnesení nebylo přijato«.
Pokud jde o požadavek členů zastupitelstva, aby i v případě nepřijetí původního
návrhu usnesení bylo vždy k projednávanému bodu usnesení přijato, lze na danou situaci reagovat tak, že původní návrh usnesení bude přeformulován do negativního
znění, tzn. například Zastupitelstvo obce
neschvaluje prodej... a zastupitelstvo bude
o tomto návrhu hlasovat. V případě, že pro
přijetí usnesení v tomto znění bude kladně
hlasovat nadpoloviční většina všech členů
zastupitelstva, bude usnesení platně přijato. Jiný postup zřejmě doporučit nelze.
Závěrem lze uvést, že v praxi se lze setkat s případy tzv. pořádkových nebo orientačních hlasování týkajících se zejména
organizačních záležitostí (například vyhlašování přestávky v jednání apod.), kdy pro
přijetí návrhu postačí souhlasné hlasování
například nadpoloviční většiny z nadpoloviční většiny přítomných členů. Pojem »pořádkových« nebo »orientačních« hlasování
však zákon o obcích nezná; výsledek hlasování nemůže být v tomto případě považován za hlasování, jehož důsledkem je přijetí
usnesení.
ního období úvodním výkladem o obsahu
a poslání veřejné správy, výkladem zákona
o obcích, zákona o krajích a o vzájemných
vztazích mezi oběma územními samosprávnými celky – obcemi a kraji; v Praze
pak výkladem zákona o hlavním městě Praze. Důraz je zapotřebí položit na vyjasnění
pojmu samostatná a přenesená působnost
obce, který orgán obce jakou působnost
vykonává. Je zapotřebí také seznámit členy
zastupitelstva obce s těmi ustanoveními
zákona o obcích, ve kterých určitý výkon
samostatné a přenesené působnosti vyhrazuje konkrétním orgánům obce – zastupitelstvu obce, radě obce, starostovi a obecnímu úřadu. Členům zastupitelstva obce
je zapotřebí, podle mého názoru, také objasnit, kdo je oprávněn provádět kontrolu
a dozor nad působností obce.
Jako další témata pro vzdělávání členů
zastupitelstva obce lze zařadit například
hospodaření obce a výklad zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
povinnosti orgánů obce poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu
k informacím. Rovněž bude pro ně užitečné
získat znalosti v oblasti ochrany osobních
údajů, se kterými se budou při své činnosti
setkávat.
V praxi se osvědčilo i uspořádání semináře ve věcech, kdy je obec zakladatelem
právnických osob – zejména obchodních
společností, popřípadě má majetkovou
účast v již založených obchodních společnostech. Tyto informace jsou především
prospěšné pro ty členy zastupitelstva obce,
kteří jsou delegováni na valnou hromadu
příslušné společnosti, popřípadě jako členové orgánu obchodní společnosti.
Vzdělávací akce lze organizovat ve vlastní
režii nebo vysílat členy zastupitelstva obce
na odborné semináře, které organizují různé vzdělávací instituce.
Časový plán a obsah vzdělávacích akcí
by měla připravit a projednat rada obce,
nejlépe výhledově na celé volební období.
S takto připraveným plánem vzdělávacích
akcí by se pak mělo seznámit zastupitelstvo
obce – také proto, aby se zjistilo, jaký bude
zájem o vzdělávání ze strany členů zastupitelstva obce a na která témata se především
zaměřit.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
listopad 2010
Právní Poradna
Přípustnost
zveřejnění
»adresného« záměru
obce
n Může obec již při přijímání záměru
podle § 39 zákona o obcích rozhodnout
například o prodeji předem určenému zájemci? Lze takový údaj uvést i ve zveřejněném záměru?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, nevylučuje, aby
obec deklarovala svůj úmysl prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost
předem určené osobě. Protože je i v takovém případě nutné splnit (v zásadě bezvýhradní) zákonnou povinnost zveřejnit záměr podle § 39 zákona o obcích a umožnit
všem zájemcům podat nabídky a vyjádření,
nelze chápat takové předchozí rozhodnutí
zastupitelstva nebo rady obce jako rozhodnutí o prodeji, směně, darování nemovitého majetku ve smyslu § 85 písm. a) zákona
o obcích, resp. jako rozhodnutí o pronájmu
či výpůjčce nemovitého majetku ve smyslu
§ 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. To
znamená jako rozhodnutí, na jehož základě by bylo možné bez dalšího uzavřít kupní
smlouvu. Svou povahou je to »nezávazná«
deklarace vůle obce o tom, že má v úmyslu
prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost konkrétnímu zájemci
Uspořádání
veřejné sbírky
při mimořádných
událostech
n Nedávná ničivá »blesková povodeň«
v Libereckém kraji nenechala nikoho netečným k neštěstí druhých. Naše město
chtělo také pomoci formou veřejné sbírky. Jak je nutno v takových výjimečných
případech postupovat, abychom zorganizování sbírky urychlili?
Problematiku veřejných sbírek upravuje
zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Každá právnická osoba, která chce
sbírku uspořádat, musí to písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu, a to tak,
aby tento úřad toto oznámení obdržel nejpozději 30 dnů před konáním sbírky.
Oznámení musí mít příslušné zákonné
náležitosti.
Zákon však na jisté mimořádnosti přece
jenom pamatuje, když dává možnost pořadatelům veřejné sbírky požádat o zahájení
sbírky z důvodu hodného zvláštního zřetele
(což nutnost pomoci a zmírnění následků
povodní určitě je) ve lhůtě kratší než 30
dnů. V tomto případě může krajský úřad
listopad 2010
(svou podstatou jde vlastně o přijetí záměru obce disponovat za určitých podmínek
konkrétní nemovitostí).
Pokud tedy zastupitelstvo předem přijme
usnesení o tom, že má v úmyslu například
prodat určitou nemovitost konkrétnímu zájemci, je nutné dodržet následující zákonný
postup: Obec především musí zveřejnit záměr ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o obcích,
v němž uvede veškeré zákonné náležitosti.
Jestliže se rozhodne v záměru uvést i to, že
zastupitelstvo předem projevilo úmysl prodat nemovitost konkrétnímu zájemci, je
vhodné současně uvést, že tento úmysl nevylučuje podávání nabídek i jinými osobami (rozhodnutí zastupitelstva totiž nemůže
»předem« takovou možnost vyloučit).
Po uplynutí zákonné lhůty pro zveřejnění
záměru je třeba, aby zastupitelstvo rozhodlo ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích
o prodeji nemovitosti. Pokud žádní jiní
zájemci nabídku nepodali, lze nemovitost
prodat již předem »vytypovanému« zájemci. Jestliže byly podány i další nabídky,
je nutné, aby zastupitelstvo obce z těchto
nabídek vybralo pro obec »nejvýhodnější«
z nich.
Prvotním kritériem pro takový výběr by
měla být nabídnutá kupní cena, pokud však
existují legitimní důvody, lze vybrat i jinou,
z ekonomického hlediska méně výhodnou
nabídku. Takovými důvody může být například dlouhodobé užívání nemovitosti
kupujícím, výhodnost pro obec z hlediska
veřejného zájmu, náprava předchozích pochybení v majetkoprávních úkonech obce
stanovit den zahájení sbírky svým správním rozhodnutím. Toto rozhodnutí se považuje za doručené a nabývá právní moci
uplynutím třetího dne po jeho zveřejnění
na úřední desce krajského úřadu a hned
poté lze veřejnou sbírku začít konat. Věc
z časového hlediska už přece jen více použitelná, ale stejně to většinou, než se obstarají potřebné doklady a vyřídí všechny
náležitosti, skoro týden potrvá.
Prvotní euforie a hlavně snaha rychle pomoci obětem, podle hesla »kdo rychle dává,
dvakrát dává«, stačí do jisté míry i v průběhu této relativně krátké doby vyprchat.
A bez rozhodnutí krajského úřadu žádnou
veřejnou sbírku podle stávající legislativy
uspořádat nelze!
Proto by bylo nutné zákon č. 117/2001
Sb. novelizovat o ustanovení použitelná
jen ve skutečně mimořádných případech,
například když je vyhlášen stav nebezpečí
v daném regionu. Bylo by vhodné umožnit právnickým osobám, zejména obcím
a krajům začít zorganizovat veřejnou sbírku na rychlou pomoc obětem okamžitě,
a to v zákoně danými způsoby. Mohlo by
to být například na zvláštní účet, pokladničkami nebo sběracími listinami, ale nově
bez předchozího rozhodnutí krajského úřadu. A stanovit teprve následnou povinnost
pro pořadatele těchto sbírek, třeba do 10
dnů, oznámit tuto skutečnost příslušnému
apod. Je vhodné, aby existence tohoto důvodu byla uvedena přímo v textu usnesení
o prodeji, případně aby byla alespoň jasně
patrná ze zápisu ze zasedání zastupitelstva
obce, a to z hlediska případného budoucího prokazování »hospodárného nakládání«
s obecním majetkem. Obdobně je třeba
postupovat i v případě jiných majetkových
dispozic uvedených v § 39 odst. 1 zákona
o obcích.
Přípustnost zveřejnění »adresného« záměru dovodila i soudní judikatura (srov.
například rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 16. července 2008, sp. zn. 28 Cdo
3757/2007).
Je nutné ještě upozornit, že ve zveřejněném »adresném« záměru musí být fyzické
osoby označeny v souladu se zákonem číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, v platném
znění (v podrobnostech srov. na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů
č. 1/2010, které je dostupné na internetové
adrese www.uoou.cz).
JUdr. adaM FUrEK
právník
krajskému úřadu, který tento stav vydáním
osvědčení potvrdí a pořádání sbírky zlegalizuje.
Když tak učiní, půjde potom výtěžek sbírky na stanovený účel. Pokud tomu závažné
nedostatky při konání sbírky budou bránit,
může třeba výtěžek sbírky propadnout kraji, který ji stejně použije na obdobný účel.
Jsem přesvědčen, že je nutné v tomto
směru stávající zákon o veřejných sbírkách
upravit, neboť současný stav neumožňuje
především městům a obcím (ale i občanům a firmám), které chtějí rychle a účinně
pomoci obětem nečekaných událostí, aby
uspořádaly veřejnou sbírku nejlépe okamžitě.
A to je ve výjimečných případech, jakými byla i »blesková« povodeň v Libereckém
kraji, chyba, kterou stojí za to napravit.
JUdr. JIŘí nĚMEC
vedoucí správního odboru
Krajského úřadu
Libereckého kraje,
učitel ústavního
a správního práva
na Metropolitní univerzitě
47
ServiS
18. 11. Dříteč, Golf and Spa
VI. setkání starostů a místostarostů
Pardubického kraje
n
n 23. 11. Plzeň, hotel Primavera
VI. setkání starostů a místostarostů
Plzeňského kraje
Obě konference pro nová vedení měst
a obcí i pro úředníky městských a obecních úřadů krajů Pardubický a Plzeňský
pořádá Regionservis, s. r. o.
Více informací o programu najdete
na www.regionservis.cz.
n 30. 11. Hradec Králové, Aldis
Podpora regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Konference se zaměří na znovuobjevování tradičních hodnot regionu, přičemž se na ní oznámí i výsledky právě
probíhající fotosoutěže Obec přátelská
turistům.
Informace o konferenci i fotosoutěži
se zveřejňují na www.cestahradecko.cz.
n 2.–3. 12. Praha, nová budova
Národního muzea
Obce a vláda na prahu nového
partnerství
XIII. celostátní finanční konference,
kterou pořádá pro členské obce Svaz
měst a obcí.
Podrobný program je k dispozici na
www.smocr.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
Regionservis, s.r.o.
257 199 616
Komerční banka
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
ANTEE, s.r.o.
IBM Česká Republika
European Business
Regionální rada regionu
soudržnosti SZ
MK MONT Illuminations
Advokátní kancelář
Mgr. Jana Hamplová
Československá
obchodní banka, a.s.
800 300 300
příloha MO + BA 11
Českomoravská záruční
a rozvojová banka, a.s.
255 721 487
Česká spořitelna, a.s.
Komerční banka
-
48
FAX
-
STR.
1
3
5, 48
14
15
16
-
23
25
-
42
-
4.obálka
-
III.
V.
VIII.
Prezident Václav Klaus přijal hejtmany i s jejich manželkami na zámku v Lánech. Hlavními tématy setkání byly vztah centrální vlády a regionálních reprezentací, vládní škrty
a jejich vliv na veřejné služby, optimalizace školství, dopravní infrastruktura či požadavek
na zrušení některých vojenských prostor s ohledem na redukci armády, energetická bezpečnost a problémy s fotovoltaickými elektrárnami. Na závěr návštěvy si hosté prezidentského páru prohlédli kapli zámku a vyslechli malý koncert trubačů Hradní stráže. Václav
Klaus navštěvuje kraje pravidelně a zajímá se o regionální problémy. Za to mu jménem
/on/
hejtmanů poděkoval předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek.
Projekt přichází
ve správnou chvíli
Značku Regionální potravina, jejímž cílem
je pomoci spotřebitelům najít kvalitní regionální produkty, bude moci využívat 71 výrobků. Rozhodla o tom v každém kraji komise odborníků. Do soutěže bylo ve všech
šesti kategoriích přihlášeno 943 produktů,
v každé byl vybrán jen jeden.
Projekt Ministerstva zemědělství podpořit menší zemědělce a potravináře odstartoval vyhlášením Regionálních potravin
Jihočeského kraje v červenci a jako poslední určil své vítěze v polovině října Moravskoslezský kraj. Mezi oceněnými výrobky
1. ročníku jsou sýry, cukrářské výrobky,
pečivo, masné výrobky a uzeniny, zelenina,
ovocné šťávy, pivo od menších a mnohdy
rodinných firem nebo jednotlivců. »Podle
našeho průzkumu vznik značky Regionální
potravina vítá 86 % dotazovaných. Potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje
až 95 % respondentů. Velký zájem o farmářské trhy a závěry našeho šetření potvrzují,
že projekt přichází ve správnou chvíli,« říká
ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Spotřebitelé se mohli s regionálními potravinami setkat i na ochutnávkách po českých a moravských městech. Největší byla
na pražském Regionfestu, kde se 22. a 23.
/sk/
října představily desítky výrobců.
Pravidla je třeba
zjednodušit
Méně byrokracie, přehlednější pravidla pro
převody pozemků nebo rychlejší čerpání
dotací z EU, to jsou některé návrhy, které
zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR)
představili na setkání s ministrem průmys-
lu a obchodu Martinem Kocourkem. Svaz
upozornil zejména na komplikovaná pravidla převodu majetku státu do vlastnictví
obcí. »Města a obce na vlastní náklady udržují i nemovitosti, které patří státu. Když
je pak chtějí získat do vlastnictví, stane se
i tak paradoxní situace, že například Úřad
pro zastupování státu ve věcech majetkových požaduje úhradu za staré náhrobní
kameny na hřbitově,« uvedl Oldřich Vlasák,
předseda SMO ČR.
»V oblastech, které se týkají našeho ministerstva, svazu určitě vyjdeme vstříc,«
/on/
zdůraznil Martin Kocourek.
Stotisícová pokuta
pro Vsetín
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad podaný Vsetínem a potvrdil rozhodnutí prvního stupně
ve věci veřejné zakázky na dodatečné stavební práce na výstavbě Logistického centra odpadů mikroregionu Vsetínsko. Úřad
v dubnu 2010 uložil zadavateli pokutu 100
tisíc Kč za porušení zákona o veřejných
zakázkách. Zadavatel neoprávněně využil
zjednodušený postup zadávání veřejných
zakázek – jednací řízení bez uveřejnění,
aniž byly splněny podmínky pro volbu tohoto druhu zadávacího řízení. Město uzavřelo s vybraným uchazečem, firmou Strabag, a. s., dva dodatky ke smlouvě o dílo,
vytvořené v rámci původní veřejné zakázky.
Zadavatel tím, že podal nabídku jen jedinému zájemci, mohl podstatně ovlivnit výběr
nejvhodnější nabídky.
Výše původní veřejné zakázky činila bez
DPH téměř 80 mil. Kč. Cena zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního
deliktu, tzn. cena dvou dodatků ke smlouvě
o dílo, je téměř 18 mil. Kč bez DPH.
/sk/
MO000950-3
n 10. 11. Praha 9, hotel Clarion
Chytré investice do IT
Konferenci o tom, jak uspořit v informačních technologiích včetně příkladů
z praxe, organizuje Economia, a. s., divize konferencí a seminářů.
Cena: 3900 Kč (bez DPH)
Podrobné informace o programu vám
poskytnou na tel. č. 233 071 428, www.
economia.cz, odkaz Konference a semináře.
foto: archiv
KALENDÁRIUM
listopad 2010
MO001021-2
Při získávání dotací nás
ČSOB nenechala na suchu.
A v čem je vaše bohatství?
S ČSOB je získávání dotací EU snazší. Bezplatně vám poradíme, jaké programy
můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro váš konkrétní záměr.
Poté vám pomůžeme efektivně zpracovat a vyřídit žádost a poskytneme vám
výhodný úvěr na předfinancování dotací i na spolufinancování projektu.
Stačí přijít do kterékoli z našich poboček.
MO000969-1
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
Moderni_obec_FondyEU_210x297.indd 1
Infolinka 800 300 300
6/30/10 10:18:47 AM