Biologie dítěte I.

BIOLOGIE DÍTĚTE I.
DOPLŇUJÍCÍ
PEDAGOGICKÉ STUDIUM PRO UČITELE
ZS 2013/2014
PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.
[email protected]
VVP
HLAVNÍ TÉMATA PŘEDNÁŠEK:
o
základní vymezení věd o člověku
o
ontogeneze x fylogeneze
o
plánované rodičovství a antikoncepce
o
reprodukční zdraví a jeho poruchy
o
o
ontogenetický vývoj člověka (prenatální vývoj, perinatální
vývoj (porod), postnatální vývoj)
vybrané orgánové soustavy (pohlavní soustava, látkové
řízení organismu, kožní soustava)
o
chronobiologie
o
ergonomie
o
výživa dětí
o
úrazy dětí
Otázky:

Co z této oblasti znáte?

Co by Vás zajímalo? (témata)
POŽADAVKY KE KLASIFIKOVANÉMU ZÁPOČTU

samostudium



úkol na 28. 1. 2014 = biologie dítěte – ontogenetický
vývoj, pohlavní soustava muže a ženy, žlázy s vnitřní
sekrecí (hormony), kožní soustava, asistovaná
reprodukce
docházka (min. 80%)
- nedodržení = seminární práce x delší test x více
samostudia
test – datum bude stanoveno (Út28.1.2014?)
VĚDY O ČLOVĚKU
ONTOGENEZE

Ontogeneze = vývoj jedince



individuální vývoj organizmu (týká se nejen člověka, ale i jakéhokoliv
organizmu rostlinného nebo živočišného) od vzniku zárodku až do
zániku jedince.
odvozeno od slova onto z řeckého slova bytí (poznání).
Fylogeneze = vývoj druhů

vývoj druhů organismů v historickém sledu ve smyslu evoluční teorie.
Oba tyto procesy jsou vždy vzájemně těsně
spojeny a vzájemně se podmiňují!
 spory na téma vliv dědičnosti versus vliv
prostředí
příroda /geny/ X výchova

ZÁKLADNÍ
POJMY
Ontogenetický vývoj

začíná oplozením vajíčka a končí smrtí.

probíhá skrze růstové a zároveň i vývojové změny.
Růst = kvantitativní změny
Vývoj = kvalitativní změny
Růst časem ustává, vývoj pokračuje.
V růstu a vývoji lze rozeznat 3 etapy:
1)
růstový a funkční vzestup (před narozením až
adolescence)
2)
setrvání funkcí na dosažené úrovni (období dospělosti)
3)
postupný pokles funkcí (stárnutí a stáří)
ROZDĚLENÍ ONTOGENETICKÉHO VÝVOJE

období prenatální – před narozením



zygota – oplozené vajíčko, 1.týden
období zárodečné (embryonální) – intrauterinní vývoj,
2. – 8. týden
období plodové (fetální) – od 9.týdne

období perinatální – období od 28.týdne

období postnatální – po narození
těhotenství, porod a první týden po narození



období novorozenecké (1. – 28. den po narození)
období kojenecké (29. den – 1 rok)
období batolecí (1 – 3 roky)
mladší batolecí období (1 – 2 roky)
 starší batolecí období (2 – 3 roky)

.


předškolní věk (3 – 6/7 let)
školní věk (6/7 – 15 let)
mladší školní věk (6/7 – 11 let)
 starší školní věk (puberta) (11 – 15 let)



období adolescence (dospívání) (15 – 20 let)
období dospělosti (20 – 65 let)
mladší dospělost (20 – 35 let)
 střední dospělost (35 – 50 let)
 starší dospělost (50 – 65 let)


období stáří (65 a více let)
presénium (stárnutí) (65 – 75 let)
 sénium (stáří) (75 – 85 let)
 dlouhověkost (85 let a více)

PLÁNOVANÉ RODIČOVSTVÍ

základní lidské právo rodičů volit si svobodně
počet a dobu narození svých dětí

tzn. chtěné dítě (ochrana ženy před nechtěným
těhotenstvím)

pokud možno biologická a psychická zralost;
finanční zabezpečení

je možné díky antikoncepci
ROZVAHA PŘED POČETÍM

znát svůj zdravotní stav (oba partneři) – zdravotní
rizika povolání, pobyt v ohroženém prostředí,
prodělané choroby a infekce

poradit se s lékařem o výskytu vrozených či
dědičných onemocnění v rodině

alespoň 3 měsíce před početím upravit svou
životosprávu – stravu obohatit o vitamíny a minerály,
omezit tuky, sůl a rafinovaný cukr

vyvarovat se alkoholu, kouření a dalších návykových
látek
BABSKÉ RADY PRO POČETÍ
chlapce
dívky

dieta s převahou bílkovin

strava hodně slaná nebo sladká

kyselinotvorná strava - vaječné

zásadotvorná strava - čokoláda, kakao,
bílky, piškotové těsto, banány,
vejce, mléko a mléčné výrobky,
pomeranče, třešně, meruňky,
nekvašený chléb a pečivo bez soli,
brambory, čočku, sušené švestky a
rýže, krupice, papriky, mrkev, okurka,
ovocné šťávy

cibule, hrášek, jablka, hrušky, jahody,
vyšší hladina estrogenu v těle ženy –
maliny, grepy, citrony, sušené ovoce,
atraktivita muže a zamilovanost

vliv má aktivita rodičů při pohlavním
styku
fíky a mandle

rutinní, zaběhlý vztah

teorie krve (čí krev je mladší, určuje
pohlaví dítěte, 1x za 7 let se krev
mění)
REÁLNÁ FAKTA O POČETÍ

Spermie Y – průbojnější, životnost 48 hodin

Spermie X – pomalejší, vytrvalejší, žijí 3-5 dní

Vajíčko – „žije“ po uvolnění z vaječníku 1-3 dny





Žena ve stresu - hladina stresových hormonů mění kyselost
děložního hlenu, při stresu se také mění prokrvení pánevních
orgánů – znesnadňuje zahnízdění oplodněného vajíčka.
Normální plodná dvojice ve věku okolo 25 let, která má pravidelný
pohlavní styk, má každý měsíc šanci na otěhotnění 1:4 – tzn., že asi
9 z 10-ti párů pokoušejících se o početí, uspěje během jednoho
roku. Nicméně jeden pár z deseti ne!
Muž s celkovým počtem spermií pod 20 miliónů (tedy 5 miliónů na
mililitr) je považován za neplodného.
Je potvrzeno, že pohyblivosti spermií pomáhaji káva, čaj,
čokálada či kakao (nikoli však v přehnaných dávkách!).
Prospěšná je nízká teplota v oblasti šourku, tj. volné spodní prádlo
či pravidelná studená sprcha šourku.
SCHÉMA
MUŽSKÉ SPERMIE
ZJEDNODUŠENÉ SCHÉMA MUŽSKÉ SPERMIE
1) FOTO
SPERMIE ELEKTRONOVÝM MIKROSKOPEM,
50 – 70
X A Y
VELIKOST SPERMIE
2) CHROMOZOMY
µM
PARAMETRY
SPERMIÍ A EJAKULÁTU
druh
délka
spermie
(μm)
šířka
hlavičky
(μm)
množství
spermií
objem
1ml
ejakulátu
ejakulátu (ml)
(x106)
skot
domácí
70
5,1
700
4
kůň
58
3,2
40
20
prase
domácí
48
4,6
150
100
pes
68
4
200
2
králík
domácí
54
4,7
450
0,8
člověk
48
5
50
4
FOTO VAJÍČKA
SCHÉMA
LIDSKÉHO VAJÍČKA
DVOJČATA

Dvouvaječná dvojčata



vznikají současným oplozením dvou vajíček
vypuzených naráz z vaječníku
stejného i různého pohlaví, nepodobají se více než
sourozenci různého stáří
Jednovaječná dvojčata



vznikají z jediného oplozeného vajíčka
vícebuněčný útvar se rozdělí na 2 části a ty se vyvíjí
samostatně
stejné pohlaví, podobají se tělesně i duševně
POJMY

Početí (koncepce) – splynutí mužské a ženské pohlavní buňky (spermie a
vajíčka)

Menstruační cyklus – 28denní cyklus, při kterém dochází ke změnám na
vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. Jeho funkcí je
připravit děložní sliznici na případné uhnízdění oplozeného vajíčka.
•
4 fáze – menstruační, proliferační (růstová), sekreční, ischemická

Menstruace – krvácení, fáze menstruačního cyklu

Ovulace – uvolnění vajíčka z vaječníku do vejcovodu

Ejakulace – výron spermatu (ejakulátu).

Ejakulát – zásaditá tekutina, skládá se z výměšků prostaty a semenných váčků
a spermií.

Erekce – ztopoření penisu, složitý reflex s ustředím v bederní části míchy.

Poluce – samovolné uvolnění spermatu.

Těhotenství (gravidita) – období od početí do porodu (40 týdnů, 10 lunárních
měsíců, +- 280 dní)
SCHÉMA
HORMONÁLNÍHO A MENSTRUAČNÍHO
CYKLU A ZMĚN S TÍM SOUVISEJÍCÍCH
MENSTRUAČNÍ
CYKLUS
REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ

schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě

ohrožují ho:

předčasné zahájení sexuálního života

těhotenství mladistvých

umělé potraty

promiskuita

prostituce

pohlavní nemoci

gynekologické záněty v oblasti malé pánve
ANTIKONCEPCE (KONTRACEPCE)

zahrnuje opatření k zabránění nechtěného
oplodnění (početí)
Dělení kontracepčních metod:

ženské – přirozené (coitus interruptus, metoda plodných a
neplodných dnů, měření bazální teploty, sledování hlenu
děložního hrdla a změny děložního čípku)
– umělé (spermicidní prostředky – ničící spermie; bariérová
kontracepce – cervikální klobouček, pesar, nitroděložní
tělísko; hormonální kontracepce – kombinovaná: estrogen
+ progestero=gestagen, progestinová, steroidní
implantáty, postkoitální kontracepce; sterilizace)

mužské – přerušovaná soulož, kondom (prezervativ), sterilizace
(vasektomie)
PEARL




INDEX
vyjadřuje spolehlivost kontracepčních metod
jedná se o počet nežádoucích těhotenství při určitém druhu antikoncepce
u žen x 12 x 100.
čím nižší, tím spolehlivější!
Udává počet otěhotnění u 100 žen za 1 rok používání určitého typu
antikoncepce.
Metoda
Pearl index
Bez antikoncepce
80
plodné a neplodné dny
30
kondom
10
poševní spermicidní čípky
10
minipilulky(jen s gestagenem)
2
pilulky s gestagenem a estrogenem
0,5
nitroděložní tělíska
0,3
podkožní implantáty
0,1
tříměsíční injekce
0,05
OBDOBÍ
PRENATÁLNÍ
EMBRYONÁLNÍ
-
SCHÉMA ZRÁNÍ VAJÍČKA
OVULACE (1), CESTA VAJÍČKA VEJCOVODEM, JEHO OPLOZENÍ
(2), POSTUPNÉ RÝHOVÁNÍ A ZANOŘENÍ DO DĚLOŽNÍ SLIZNICE
(3)
VÝVOJ OPLOZENÉHO VAJÍČKA
OBDOBÍ PRENATÁLNÍ - EMBRYONÁLNÍ
Oplození – splynutí mužské (spermie) a ženské
(vajíčko) pohlavní buňky; dochází k němu
nejčastěji ve vejcovodu.
 Oplozením vzniká zygota! → do vajíčka vniká
pouze hlavička spermie, dojde k splynutí
prvojader spermie a vajíčka.
 Rýhování oplozeného vajíčka, jeho postup
vejcovodem; cca 30 hodin po oplození se rozdělí
na 2 buňky (blastomery).
 Morula – kulovitý útvar složený ze 16 buněk
(blastomer); 3. – 4. den po oplození.
 4.den po oplození morula vstupuje do dutiny
děložní – mění se v blastocystu.

. Blastocysta – dutý kulovitý útvar, tvořen vtstvou
obalových buněk (trofoblast), a shlukem buněk
zárodku (embryoblastem).
 6.den po oplození – trofoblast → klky →
proteolytické enzymy (rozleptají povrch
děl.sliznice) → uhnízdění (implantace)
blastocysty v děl.sliznici (6. – 15.den) →
nejčastěji v horní části dělohy
 Vcestné lůžko (placenta praevia) – uhnízdění v
oblasti děl.hrdla; často se předčasně odlučuje,
způsobuje krvácení v těhotenství a je komplikací
při porodu.
 konec 1.týdne – z embryoblastu se tvoří první ze
3 zárodečných listů = vnitřní (entoderm)
 V dalších třech týdnech vzniká ektoderm a
posléze mezoderm.
.

Ze 3 zárodečných listů se vyvíjí základy orgánů:



vnitřní zárodečný list (entoderm) = trávicí trubice,
plíce a trávicí žlázy
zevní zárodečný list (ektoderm) = pokožka, deriváty
kůže, nervová soustava.
střední zárodečný list (mezoderm) = kosti, svaly,
cévní soustava, pohlavní orgány a ledviny.
Jako první se zakládá nervová soustava (3.týden)
→ možné vady (anencefalie – deformace
hemisfér koncového mozku; rozštěpy páteře;
výhřezy míchy apod.)
 4.týden – začíná tepat srdce a kolovat krev
 konec 1.měsíce – 5 párů žaberních oblouků v krční
oblasti → důležité pro tvorbu obličeje, ucha a
krku.

POROVNÁNÍ VÝVOJE ZÁRODKŮ
VYBRANÝCH DRUHŮ OBRATLOVCŮ
.




5. – 8.týden = další diferenciace primitivních orgánů;
vývoj obličeje (možné vady = rozštěp rtu, horní čelisti či
patra; významná je zde dědičnost v rodině)
5. – 6. týden = končetiny
8.týden = prsty
od 4.týdne se vyvíjí pohlavní žlázy! (vady =
hermafroditismus, pseudohermafroditismus,
hypospadie)
Embryopatie (radiační, infekční, lékové)




poruchy vývoje zárodku
teratogeny = škodlivé vlivy prostředí, vyvolávají
odchylky od normálního vývoje orgánů (malformace)
vrozená vývojová vada (VVV) = morfologické poškození
orgánu
kritická perioda vývoje orgánů = mezi 20. – 40. dnem
těhotenství
RIZIKOVÉ PERIODY VE VÝVOJI ORGÁNŮ
OBDOBÍ PRENATÁLNÍ EMBRYONÁLNÍ
PRENATÁLNÍ OBDOBÍ - PLODOVÉ
začíná 9.týdnem a končí porodem
 tomto období orgány rostou, vyvíjejí se a
postupně začínají fungovat.
 Plodové obaly :




1) amnion = vnitřní obal; z embryoblastu; vylučuje do
amniové dutiny amniovou tekutinu → plodová voda
(chrání plod před otřesy, mechanickým poškozením a
změnami teploty)
2) chorion = zevní obal plodu, z trofoblastu; plodové
lůžko (placenta) →pevné spojení klků se sliznicí;
zprostředkovává spojení mezi plodem a tělem matky
Funkce placenty = nutriční, sekreční, respirační,
ochrannou, endokrinní, zásobní
ZÁRODEK VE STÁŘÍ CCA 1.MĚSÍCE
PLACENTÁRNÍ
A PLODOVÝ OBĚH
pupečník = 2 pupeční tepny a pupeční žíla
 pupeční tepny → odvádějí z plodu do placenty
CO2 a odpadní produkty. Odstupují z vnitřních
tepen kyčelních.
 pupeční žíla → vede do plodu kyslík a živiny.


srdce = v přepážce mezi síněmi → oválné okénko
(foramen ovale) – z pravé síně do levé síně, do
levé komory a aortou do těla plodu. Plicní oběh
není funkční!


Přestřižení pupečníku při porodu – náhlý nedostatek O2, vzestup
CO2 v krvi – podráždění dýchacího centra v prodloužené míše. Do
levé síně přichází více krve, stoupá krevní tlak – zaniká oválné
okénko. Postupně zaniká i tepenná a žilní dučej.
vrozené srdeční vady
KREVNÍ
OBĚH PLODU
1 – placenta
2 – pupeční žíla
3 – tepenná (Botallova) dučej
4 – dolní dutá žíla
5 – sestupná část aorty
6 – tepny kyčelní
7 – močový měchýř
8 – horní dutá žíla
9 – pupečníkové tepny
RŮST A VÝVOJ PLODU – ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ ZNAKY








3. měsíc = hlava ½ délky plodu; víčka zavřena; končetiny s
prsty; první pohyby; zevní pohlavní orgány rozlišeny.
4. měsíc = osifikace kostry; výraznější pohyby.
5. měsíc = vývoj kůže; lanugo; produkce plodového mazu;
vlasy a obočí; vytváří se podkožní tuk; matka cítí pohyby.
6. měsíc = všechny orgány jsou v hlavních rysech vyvinuty.
7. měsíc = přibývá podkožního tuku; rohovatí pokožka;
otevírají se víčka s řasami.
8. měsíc = u chlapců začínají sestupovat varlata tříselným
kanálem; vyhlazuje se pokožka díky podkožnímu tuku.
9. měsíc = podkožní tuk vytvořen ; na prstech nehty bez
volného okraje; mizí lanugo; plod zaujímá polohu hlavou
dolů.
10. měsíc = znaky donošeného jedince → nehty přečnívají
volnými okraji přes konečky prstů; varlata sestouplá v
šourku; velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky.
VÝVOJ
KONČETIN
RŮST
PLODU
Dokončený
lunární měsíc
Velikost plodu
(cm)
Hmotnost plodu
(g)
3.
3x3
35
4.
4x4
100
5.
5x5
300
6.
6x5
600 – 700
7.
7x5
900 – 1300
8.
8x5
1500 – 1800
9.
9x5
2000 - 2500
10.
10 x 5
3000 – 3500
VYŠETŘENÍ V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ
Těhotenská poradna = váha, krevní tlak, vyšetření
moči na přítomnost krve, bílkovin a cukrů
 odběr krve →krevní skupina, Rh faktor, množství
krevních buněk a železa, pohlavní choroby
(syfilis, kapavka, HIV), žloutenka typu B,
zarděnky
 ultrazvukové vyšetření (potvrdit stáří plodu, posoudit

jeho vývoj a anatomii, vyloučit více plodů)

vyšetření šíjového projasnění (11. – 13.týden)
– odhalení Downova syndromu (trisomie 21)
.


orální glukózový toleranční test (oGTT) =
zátěžový test, po 15. týdnu těhotenství; pro
odhalení těhotenské cukrovky.
Při neléčení cukrovky hrozí samovolný potrat, vývojové vady
dítěte, poruchy poporodní adaptace, méně vyzrálá plicní tkáň.
Triple test – v 16. - 20. týdnu, stanovují se
hladiny 3 hormonů (hCG, AFP, E3), na genetické
vady – Downův syndrom a rozštěp páteře
 Amniocentéza – odběr vzorku plodové vody; po
15. týdnu těhotenství
 poslech srdečních ozev plodu
(kardiotokografický přístroj – monitor)

FYZIOLOGICKÝ PŘÍRŮSTEK VÁHY ŽENY V TĚHOTENSTVÍ
dítě
3,4 kg
placenta
0,7 kg
plodová voda
1,0 kg
děložní sliznice
1,0 kg
ňadra
1,0 kg
krevní oběh
1,4 kg
↑množství tekutin v těle matky
1,5 kg
zásoby tuků matky
3,0 kg
Celkem
13,0 kg
RIZIKOVÉ
TĚHOTENSTVÍ
kdy hrozí potrat, vznik vrozené vady dítěte,
předčasný porod, perinatální úmrtí nebo
poškození plodu.
 Rizikové faktory








kouření, alkohol, drogy, potraty atd.
věk, hmotnost, výška, sterilita, chronická onemocnění
průběh předchozích těhotenství
interrupce
samovolné potraty a předčasné porody
preeklapsie (tzv. pozdní gestóza) – porucha ve
III.trimestru; projevuje se otoky (edémy), bílkovinou
v moči (proteinurie) a zvýšeným krevním tlakem
(hypertenze).
sociální faktory – finance, svobodné matky apod.
POROD
vypuzení plodu z dělohy stahy děložní sliznice
 oxytocin = hormon zadního laloku podvěsku
mozkového (hypofýzy)
 má 3 doby porodní:




1) doba otevírací = nepravidelné stahy dělohy; pokles
hladiny progesteronu; vylučování oxytocinu;
roztlačování děložní branky (+- 3 – 12 hodin)
2) doba vypuzovací = odtok plodové vody, vypuzení
plodu (10 – 60 minut)
3) doba lůžková = vypuzení placenty
VLIV
CIGARETOVÉHO KOUŘE NA
REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA
VLIV
CIGARETOVÉHO KOUŘE NA SEXUÁLNÍ
A REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ MUŽŮ

kouření mění krevní hladinu pohlavních hormonů.
Snižuje hladinu androgenů a mírně zvyšuje
hladinu estrogenů.
Příčiny:
1/ intoxikace varlat , která vyvolává


A/ erektilní dysfunkci /ED/ a snížené libido
B/ sníženou plodnost - způsobena poklesem počtu
spermií, jejich sníženou pohyblivostí a vzestupem
malformovaných spermií
2/ snížená produkce gonadotropínů v krvi
ZANECHÁNÍ
KOUŘENÍ U MUŽŮ MŮŽE
1/ rapidně zlepšit sexuální dysfunkci
především u mladých mužů
2/ zlepšit zhoršené parametry
spermiogramu a tím i plodnost muže
3/ pozitivně ovlivnit vysoký tlak a
aterosklerózu, které jsou rovněž
odpovědny za poruchu erekce.
…
VLIV
CIGARETOVÉHO KOUŘE NA SEXUÁLNÍ
A REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ ŽEN
Kouření snižuje hladinu ženských pohlavních hormonů.
Příčiny:
1/ intoxikace vaječníků,
2/ urychlené odbourávání estrogenů,
3/ snížená produkce gonadotropních hormonů

Intoxikace vaječníků vyvolává:
A/ poruchy ovulace
B/ sníženou oplodňující schopnost vajíčka
C/ sníženou implantační schopnost již oplodněného
vajíčka
Nízká hladina pohlavních hormonů se spolupodílí na :
1/ častější nepravidelné či bolestivé menstruaci až o
50 %
2/ poklesu plodnosti ženy
3/ na předčasném nástupu menopauzy až o 2 roky
ŽENY KUŘAČKY
Neplodnost se u kuřaček vyskytuje 2x častěji.
 Při asistované reprodukci / IVF / vaječníky
kuřaček produkují až o 40% méně vajíček. Po
embryotransferu dochází významně častěji k
včasnému potratu.
 U kuřaček HPV pozitivních / lidský papilomavirus
/ je výskyt rakoviny děložního hrdla oproti
nekuřačkám 2–3 x častější.
 Kombinovaná orální kontracepce /COC/ selhává
až 2x častěji pro rychlejší odbourávání
estrogenů z krve následkem cigaretového kouře.

ŽENY KUŘAČKY
Kouření snižuje průsvit cév akutními spazmy i
častěji se vyskytující aterosklerózou.
 Užívání COC mírně zvyšuje hustotu krve.
 Kombinací těchto dvou účinků u kuřaček
uživatelek COC stoupá riziko tromboembolické
nemoci, infarktu myokardu a náhlé cévní mozkové
příhody.
 Dobrá zpráva!
Četné studie prokázaly, že všechny uvedené
změny u žen jsou po zanechání kouření
reverzibilní.

VLIV
CIGARETOVÉHO KOUŘE NA TĚHOTENSTVÍ
Aktivní i pasivní kouření brzdí zárodeční růst, je
příčinou nízké porodní hmotnosti, zvyšuje riziko
potratu a perinatálního úmrtí. Nikotin zužuje
cévy placenty, čímž omezuje zásobování plodu
kyslíkem a živinami, nezbytnými pro jeho zdravý
vývoj.
 Cigaretový kouř potlačuje schopnost transportu
vajíčka cestami vejcovodu směrem k děloze.
Zvyšuje tím výskyt mimoděložního těhotenství
1,5 – 2,5x .
 Riziko samovolných potratů u abnormálně se
vyvíjejících i u zdravých embryí je vlivem
cigaretového kouře vyšší o 1/3.

VLIV
CIGARETOVÉHO KOUŘE NA TĚHOTENSTVÍ
Narození mrtvého plodu resp. úmrtí do 4 týdnů
po porodu je častější o 40%. Příčinou je
častější předčasné odlučování placenty, vcestné
lůžko a porucha výživy plodu poškozenými cévami
placenty. Kadmium v cigaretovém kouři přímo
poškozuje tkáňové buňky placenty.
 Aktivně či pasivně kouřící ženy porodí předčasně
1,5 – 2x častěji oproti nekuřačkám.
 Vrozené vývojové vady na 1000 živě narozených
detí:




rodiče nekuřáci 12 případů/ 1000
otec kuřák 18 případů/ 1000
oba rodiče kuřáci 27 případů / 1000
VLIV CIGARETOVÉHO KOUŘE NA LAKTACI






Nikotin inhibuje produkci prolaktinu. Snižuje tak tvorbu
mléka matek až o 1/4 litru / den. Tyto matky rovněž dříve
končí s kojením.
Syndrom náhlého úmrtí / NUD / je u matek vystavených
expozici cigaretového kouře 3x častější. Jedna britská
studie uvádí, že riziko syndromu NUD roste s počtem
vykouřených cigaret v domácnosti. Kde kouřil jen otec bylo
riziko vyšší 2x. Kde kouřili oba rodiče, bylo riziko vyšší 4x.
Uvažuje se, že nikotin brání úplnému vyvinutí mozkových
systémů, které regulují vychytávání kyslíku z krve do
mozku.
Děti kuřaček onemocní astmatem jednakrát častěji.
Zhoubným nádorem jako leukemie, maligní lymfogranulom,
nádory mozku ect. ještě v dětství onemocní o 50% více
dětí kuřaček.
Pouhé omezení počtu cigaret, nebo kouření tzv. MILD
nebo LIGHT, nemělo žádný přínosný efekt na nižší výskyt
všech výše jmenovaných poruch v těhotenství a po porodu.
PORUCHY REPRODUKCE
o poruše plodnosti uvažujeme po roce
pravidelného nechráněného pohlavního styku
 u 22  zdravých párů dojde k oplodnění v jednom
cyklu, během jednoho roku u 85-90  zdravých
párů
 asi 15-20  párů nepočne dítě bez lékařské
pomoci
 jen u 5  párů lékaři nezjistí zjevné příčiny
poruchy plodnosti
 příčina poruch plodnosti páru u ženy v 25 
případů, u muže v 33  případů, postižení obou
partnerů najednou ve 20  případů, u 15  párů
se příčinu nepodaří při základním vyšetření
zjistit

ŽENSKÉ REPRODUKČNÍ
ZDRAVÍ
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PLODNOST ŽENY

Věk: optimum plodnosti mezi 20 až 30 rokem, nejlépe kolem 25 roku, od
30 roku fertilní potenciál ženy klesá

Koitální aktivita: pro otěhotnění je nutnost pohlavního styku alespoň 2-
3x týdně (životnost vajíčka je 24 hod.)

Negativní vlivy prostředí: kontaminace těžkými kovy (rtuť, kadmium,
mangan, olovo, chrom), radiace, kouření, drogy

Psychosociální faktor: stres, přepracovanost, nervové vyčerpání

Výživa: podvýživa, obezita

Genetický faktor: potíže s otěhotněním, vrozené vývojové vady dítěte
PŘÍČINY PORUCH PLODNOSTI U ŽENY

ovariální faktor: díky poruše hormonů nemohou ve vaječnících
dozrávat folikuly nebo nedochází k ovulaci

tubární faktor: neprůchodné vejcovody

děložní faktor: různé deformace

cervikální faktor: cervix=hrdlo děložní

endometriósa: výskyt cyst ve sliznici dělohy

imunologický faktor

potrácivost: tzv. habituální (opakující) potrat

idiopatická porucha plodnosti: bez známé příčiny
DIAGNOSTIKA PORUCH PLODNOSTI ŽENY

Anamnéza

Gynekologické
vyšetření



Ultrazvuk
Ovulační testy
 Mikroabraze
 Hysteroskopie

(endoskopické vyšetření dělohy
speciální optikou při naplnění
dělohy CO2)

Diagnostika ovulace
Bazální teplota

Laparoskopie
(endoskopické vyšetření dutiny
břišní)
Imunologické
vyšetření
TERAPIE PORUCH ŽENSKÉ PLODNOSTI

Hormonální léčba

Protizánětlivá léčba

Chirurgická léčba

Imunologická terapie

Psychoterapie

Metody asistované reprodukce
MUŽSKÉ
REPRODUKČNÍ
ZDRAVÍ
PŘÍČINY PORUCH PLODNOSTI U MUŽŮ

Porucha tvorby spermií

Porucha transportu spermií

Poruchy sexuálních funkcí

Kombinované poruchy
SPERMA
 optimální
objem ejakulátu je mezi 2 – 5 ml
 spermie představují 5 – 15% objemu
ejakulátu
 zdravá spermie: - oválná hlavička
- dlouhý štíhlý rovný bičík
 zdravé sperma má alespoň 30% spermií s
normální stavbou
 za normální je považována koncentrace
spermií nad 20 milionů na 1 ml a celkové
množství spermií v ejakulátu nad 40 milionů
 spermatologické vyšetření
RIZIKOVÉ
FAKTORY VZNIKU MUŽSKÝCH
PORUCH PLODNOSTI

kouření

vysoká teplota

chemické látky

fyzická zátěž

nezáleží na věku, ale na zdravotním stavu
ASISTOVANÁ REPRODUKCE

vyvolání ovulace (prostřednictvím léků)

umělé oplození - in vitro fertilizace (IVF)

(intrafalopiální) přenos gamet do vejcovodů (GIFT)

umělé oplození semenem dárce (AID, DI)

nitroděložní inseminace s nebo bez superovulace
(IUI)

umělé oplození darovaného vajíčka a
intracytoplazmatická injekce spermií (ICSI) spolu s
IVF
ICSC (INTRACYTOPLAZMATICKÉ INJEKCE
SPERMIE), IUI (UMĚLÁ INSEMINACE)
.
http://www.ordinace.cz/clanek/asistovanareprodukce-metody-umeleho-oplodneni/
 http://www.pronatal.cz/index.php
 http://www.iscare.cz/cenik_ivf.html
 http://www.gennet.cz/asistovana-reprodukce1404038170.html
 http://www.repromeda.cz/?utm_source=google&ut
m_medium=cpc&utm_campaign=4every1

POVINNÁ
LITERATURA
LITERATURA
Povinná literatura:



Jelínek J., Zicháček V. (2007) Biologie pro gymnázia, Scientia,
Praha.
Machová J. (2002) Biologie člověka pro učitele. Karolinum, Praha.
Přívratský V. (2004) Biologie člověka pro učitele a vychovatele.
Pedagogická fakulta UK, Praha.
Doporučená literatura:

Allen K., Marotz L. (2002) Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let.
Portál, Praha.

Dylevský I. (1998) Základy anatomie a fyziologie člověka. Epava, Olomouc.

Langmeier J. a kol. (1998) Vývojová psychologie. HH, Praha.

Macek P. (2003) Adolescence. Portál, Praha.

Machová J., Marádová E., Klementa J. a kol. (1998) Základy sexuální výchovy. PedF
UK, Praha.

Nilsson L., Hamberger L. (2003) Tajemství lidského života. Svojtka, Praha.

Pařízek A. (2006) Kniha o těhotenství a porodu. Galén, Praha.
KONEC
Děkuji za pozornost!