Víte, jak funguje důležitý orgán – lidské ucho?

Víte, jak funguje důležitý orgán – lidské ucho?
Pět lidských smyslů (zrak, sluch, čich, chuť a hmat) – každý z nich funguje nezávisle na
jakémkoli jiném a všechny dohromady skládají kompletní obrázek o světě, který zaznamenávají
pomocí tzv. receptorů (smyslových buněk) a předávají ho do mozku.
Funkcí sluchového ústrojí je přeměna zvukových vln na nervové vzruchy a jejich přenos
těchto impulzů do mozkového sluchového centra.
Sluchové ústrojí zajišťuje nejen vnímání zvuku vznikající vibracemi molekul vzduchu a jeho hlasitosti,
ale také prostorovou orientaci a udržování rovnováhy.
Spektrum frekvencí zvuku, které vnímá lidské ucho je v rozmezí 16 Hz až 20kHz.
Nejlépe jsou vnímány frekvence zvuků lidské řeči – od 500 do 4000 Hz.
Víte, že…?
 ušní boltec poporoste za pět let v průměru 1mm,
 bubínek, část vnějšího ucha,
o je asi 0,1 mm silná blanka,
o působením zvukové vlny se rozechvívá a přenáší ji do středního ucha
o chvěje se až 40 tisíckrát za jednu sekundu u nejvyšších slyšitelných zvuků
 délka lidského zvukovodu je asi 3 cm
 tři drobné kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek – převedou chvěné bubínku do spirálovité
dutiny (hlemýžď) vyplněné tekutinou.
 20 000 senzorových řas, nervových zakončení v části ucha zvané hlemýžď, předávající vzniklé
vibrace mozku.
 hladina intenzity zvuku
o nejslabší zvuk, který vnímá lidské ucho, má hodnotu 0 dB (decibelů)
o 20 decibelů (dB) je zvuková hladina šepotu, šumu listí,
o kolem 60 dB je normální hlasitost
o Při dlouhodobém poslechu je už hladina pětaosmdesáti decibelů (hlasité vyzvánění
mobilu, nebo bouchnutí šampaňského) škodlivá
o asi 90 dB je zvuková hladina křiku, motorových vozidel,
o 125 dB je hluk startujícího letadla, který se stává téměř bolestivým,
o při 130 dB začíná hlasitost způsobující bolest,
o 175 dB se rozezní při výbuch granátu T- 429, ze vzdálenosti pouhých 2 metrů je rekordní
naměřené hlasitost, kterou ucho ještě vydrželo,
o rámus na úrovni 190 dB může zabít člověka!
 asi 10% lidí má méně závažné sluchové vady
 500 000 Čechů má trvale poškozený sluch
 Až 80 000 lidí v ČR trpí totální ztrátou sluchu a používá znakovou řeč
 3% dětí ve škole mají větší či menší problémy se sluchem, ve věku než 65 let každý čtvrtý, nad 75
let každý třetí.
 Třicátníci podle odborníků dnes slyší jako šedesátiletí důchodci. Všudypřítomný hluk dělá z
mladých lidí generaci nahluchlých. Jen tak dál. Hlavně nejezděte do přírody, na tichá klidná místa.
Pokud si pouštíte hudbu ze sluchátek na 100 % hlasitosti, už po 5 minutách poslechu může dojít k
nevratnému poškození sluchu!
 Svůj mp3 přehrávač prohánějte svým sluchem nejméně dvě hodiny denně. I umírněné pouštění
přehrávače totiž v takovém případě může poškodit sluch.
Ve srovnání s delfínem (do 28 kHz) se nejedná o příliš kvalitní přijímač (125 Hz až 6kHz.
Zevní ucho má dvě části - viditelná se jmenuje boltec – funguje jako trychtýř, který soustřeďuje zvuky,
skryté se říká zvukovod.
Zvukovod je asi 2 cm dlouhá, mírně esovitě prohnutá trubice. Obsahuje drobné žlázky
produkující ušní maz, který společně s drobnými chloupky brání tomu, aby se do ucha dostali
cizorodé částice. Zvukovod zastává roli jakési rezonanční komory a zesilovače určitých frekvencí
zvuků, důležitých především pro porozumění řeči. Je významnou součástí tzv. vzdušného vedení
zvuků. Nedílnou součástí přenášení zvuku do další oddílů, je kostní vedení, rozkmitáním kostí
obklopující celý sluchový orgán.
Zevní ucho je od středního ucha odděleno bubínkem, pružnou blankou, která když na ni
dopadne jakýkoli zvuk, vibruje, jako membrána na bubnu Vibrace na tzv. sluchové kůstky v bubínkové
dutině: kladívko, kovadlinku a třmínek. Přes oválné okénko (poměr velikosti plochy bubínku a
oválného okénka je 40:1), se přenáší zvuk do vnitřního ucha, které je vyplněno tekutinou. Bez tohoto
převodního systému by zvukové vlny neměly šanci se ze vzdušného do kapalného prostředí vůbec
dostat - na rozhraní dvou prostředí se totiž odrážejí a do tekutiny se nešíří.
Vnitřní ucho je složeno z hlemýždě a tří polokruhovitých kanálků, které jsou uloženy ve třech
na sobě kolmých rovinách a sbírají také informace o stabilitě našeho těla. Hlemýžď obsahuje vlastní
smyslové sluchové ústrojí - tzv. Cortiho orgán. Přivedené vibrace zde rozechvívají miniaturní vlásky
buněk, uložených ve speciální tekutině uvnitř hlemýždě. Mění mechanickou energii na nervové
impulsy, které směřují vlákny sluchového nervu z hlemýždě do mozku. Transformace zvukového
signálu ve vnitřním uchu je velmi složitá a dodnes nejsou známé všechny její mechanismy.(například
vysoké tóny vnímáme v nejširším závitu hlemýždě, zatímco hluboké tóny v horním, závitu).
Vnitřní ucho je nejchoulostivější a nejzranitelnější částí, přestože je uloženo a chráněno
nejpevnější kostí skalní, vzniká právě zde většina sluchových poruch.
Měření zvuku
Proto byla pro tyto účely stanovena jednotka zvaná decibel (dB); je to desetinásobný poměr
zkoumané intenzity k intenzitě sluchového prahu. Při vyšetření jsou hodnoty vyjádřeny v
logaritmickém měřítku.
Prahu normálního sluchu odpovídá hodnota 0 dB; 20 dB je hlasitost lidského šepotu a 40 – 65 dB
běžného lidského hlasu. Zvuky nad 85 dB jsou již pro lidské ucho nebezpečné a mohou sluch
poškodit!! Zvýšení 10 dB znamená desetkrát, o 20 dB stokrát a o 30 dB již tisíckrát větší intenzita.
Rovnovážné ústrojí
Sluchové ústrojí nerozhoduje pouze o tom, jak dobře slyšíme, ale také o tom, jak jsme schopni
udržovat tělesnou rovnováhu. Kochlea čili hlemýžď totiž není ve vnitřním uchu jediným orgánem,
který je naplněn tekutinou a který obsahuje vláskové buňky. Totéž platí i pro polokruhovité kanálky,
které jsou s hlemýžděm těsně spojeny. Na pohyby hlavy reaguje tekutina, ve které se pohybují
řasinky Signály, které při tomto pohybu vznikají, se zpracovávají do mozku. Při jakékoli změně polohy
– ať už vstáváme nebo uléháme, a dokonce i když zavřeme oči – zachováváme rovnováhu a
uvědomujeme si svou polohu právě díky tomuto mechanismu. Rovnovážný aparát a polokruhové
kanálky spolu s hlemýžděm fungují v souhře se zrakem. Pokud koordinace narušena cítíme závratě.
Víte, že…?
 pohyby oka ovládá šest svalů?
 jedno mrknutí trvá asi 100 milisekund, tedy jednu desetinu sekundy, a člověk mrká v
průměru deset- až patnáctkrát za minutu?
 čočka v oku je jedinou průhlednou tkání v těle?
 hmyz čichá a chutná celým tělem?
ČICH a CHUŤ jsou chemickými smysly, zaznamenávají kvalitu a vlastnosti chemických látek v našem
okolí. Oba jsou velmi úzce propojeny. Člověk rozpozná pomocí
– nosu – tisíce vůní nebo pachů, mezi nejzákladnější patří asi padesát z nich.
– jazyku – jenom asi 5 variant vnímání chuti: kyselou, hořkou, sladkou, slanou a glutamátovou.
Jejich rozpoznávání mají na starost chuťové pohárky umístěné v přibližně 10 tisících papilách, jakýchsi
bradavkách, na povrchu jazyka.
HMATEM vnímáme chlad či teplo, ale také tvrdost nebo ostrost předmětů nebo vibrace. Oproti
ostatním nemá jeden jediný orgán, do kterého by bylo soustředěno získávání vnějších podnětů, ale
hmatové (haptické) buňky jsou všude po těle. Jednotlivých čidel, která jsou takto uzpůsobena, má
každý člověk asi půl milionu.