S. Formanková-Základy terminologie

IKS-ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
Cílem předmětu je seznámit studenty s terminologickými pojmy ze všech sportovních odvětví a
oblastí sportu. Předmět jako takový ve své přímé výuce podává dále přehled pojmů za
takových sportovních oblastí, jako jsou lyžařské disciplíny, sportovní hry, oblast plavání, atd.
V e-learningovém příspěvku zpracováváme pojmy ze dvou oblastí: Gymnastických aktivit a
Úpolových aktivit. Používejte tento výukový materiál jako slovníček vysvětlující některé pojmy
z daných oblastí, není nutno znát jakékoliv zařazení nebo naznačený systém členění.
Gymnastické aktivity
Gymnastická cvičení často záměrně spojujeme s hudbou. Takto lze vymezit:
a) druhy gymnastiky se zaměřením na rozvoj kondice, kdy hudba tvoří pouze rytmický a
emocionální doprovod dominující pohybové aktivity:
 gymnastika při moderní hudbě – vychází z didakticky uspořádané základní
gymnastiky,
 džezgymnastika – čerpá z rytmické gymnastiky a tanečních technik,
 aerobní gymnastika – soustava gymnastických cvičení při moderní hudbě, zaměřená
na dlouhodobé a intenzivní působení na kardiorespirační systém člověka,
 kalanetika – posilování zaměřené na tvarování postavy,
b) druhy gymnastiky se zaměřením na pohybovou výchovu, kdy hudebně pohybový obsah
slouží k záměrnému utváření esteticko-koordinačních schopností člověka:
 rytmická gymnastika – hudební pohybová výchova.
Dále seznamujeme studenty s jednotlivými gymnastickými aktivitami. S tímto materiálem je
doporučeno pracovat jako s jakýmsi „slovníčkem pojmů“. Některé z pojmů jsou vysvětleny
obsáhleji (lze tyto informace využívat nejen pro přípravu na absolvování předmětu základní
terminologie, ale např. i pro teorii gymnastiky)
Rytmická gymnastika
– zde, jak sami ze zkušenosti z předmětu stejného názvu víte, jde o souvislost hudby s
pohybem. Jde o hudební pohybovou výchovu. Je základem nejen pro moderní gymnastiku, ale
měla by být přípravnou a průpravnou aktivitou pro mnoho dalších gymnastických aktivit s
hudbou.
Ikona5
Vzpomínáte? Vložíš video, natočené na RG1u Vendulky
Moderní (umělecká) gymnastika
– měkký ladný pohyb, správné držení těla, ohebnost, obratnost; estetika, přirozený pohyb bez
násilí a křečovitosti, přirozený rytmus, prostorové vnímání. Technicko-estetický (nebo
esteticko-koordinačí sport).
Cílem je předvést danou sestavu s předepsaným počtem prvků obtížnosti. Požaduje se
rozmanitost, dynamika, využití prostoru (koberec 12x12 m), spojení pohybu s hudbou.
Obsahuje cvičení bez náčiní, cvičení s náčiním – švihadlo, míč, stuha, obruč, kužele.
Jednotlivkyně i společné skladby. Je ženský sport, který kombinuje prvky baletu, gymnastiky,
divadelního tance a akrobacie a to jak s náčiním tak bez něj. Základními rysy moderní
gymnastiky jsou přirozenost, výraz, využití prostoru, soulad s hudbou, technika náčiní.
Ikona5
Milí studenti, v otevřené encyklopedii Wikipedie se uvádí, že v poslední době začínají do
těchto disciplín pronikat i muži.
Představuji si to jen velmi těžko, ale proti gustu…. Kdo z vás, pánové by se na to dal?
Jazzgymnastika
– cvičení při hudbě, čerpá z rytmické gymnastiky a tanečních technik. Pohybová aktivita,
rozšířená mezi ženami a dívkami cca v 70., 80. letech minulého století. Tak jako se v
současnosti chodí na zumbu nebo aerobik, byla ve zmiňovaném období oblíbená právě
jazzgymnastika. Vyzdvihla bych zde zejména výběr „dušihladícího“ hudebního doprovodu.
Lidové tance
– existuje celá řada moderních tanců, jako je hip hop dance, které se vyvíjejí spontánně, ale
termín "lidový tanec" je obecný. Vztahoval se k "street dance. Termín "lidový tanec" je
vyhrazen pro tance, které jsou do značné míry vázány tradici a které vznikaly v době, kdy byl
rozdíl mezi tancem "obyčejných lidí" a tancem "high society".
Lidový tanec je umělecký, realistický odraz ze života lidu. Lidé skrze něj zábavnou formou
vyjadřovali a vyjadřují zcela nenásilně a přirozeně své životní situace, národní povahu a
tradice. Dochází zde zároveň k vyváženému spojení umělecké složky hudební, pohybové i
výtvarné (kroje).
V době pohanské to byly obřadní tance (svatební, pohřební), později (16., 17. století)
nastupují točivé tance s charakteristickým otáčením na místě a to v páru i jednotlivě
(především děvčata) a v dalších stoletích se objevují tance figurální, velmi oblíbená polonéza,
valčík, mazurka, kvapík a polka. Lidové tance na území dnešní České republiky rozdělujeme
také z pohledu místního. Naše lidová kultura se dělí na oblasti západní, kam patří Čechy a
západní a střední Morava (Haná, Horácko, většina Podhorácka) a kde převažuje
instrumentální typ folklóru. Východní oblast zasahuje do východní Moravy (Lašsko,
Valašsko a Slovácko) s typickým vokálním typem folklóru.
Balet
– je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo
může být součástí opery.
Ikona6a
Shlédněte alespoň některé z ukázek na:
http://www.balet.estranky.cz/clanky/videa/
Společenské tance
– důraz na správné držení těla a na celkový vzhled, na estetickou, hudební a citovou výchovu,
na vztah k opačnému pohlaví, na schopnost vlastní prezentace. Lze jej provozovat v každém
věku a pro každý věk má své kouzlo. Od mateřských škol, kdy se jen tak hopsá, přes
výkonnostně špičkové kategorie juniorů a dospělých, kde je možné stát se i mistrem světa. V
kategorie seniorů jde více než o soutěžení spíše o příležitost ke společnému setkávání a
trávení volného času.
Pohybová výchova
– je jednou z psychosomatických disciplin. Centrem pozornosti je tělo a uvědomování si jeho
částí, celková souhra a vztah člověka a prostoru. O pohybové výchově hovoříme už u
nejmladších věkových kategorií. Je jednou z důležitých výchovně-vzdělávacích činností již v
předškolním vzdělávání.
Zdravotní tělesná výchova
– zdravotní tělesná výchova je specifická forma tělesné výchovy (TV) určená pro zdravotně
oslabené jedince. Cvičení - posilovací, protahovací a uvolňovací jsou zaměřena na správné
držení těla a zlepšení pohyblivosti, zmírnění zdravotních obtíží při bolestech zad a kloubů,
zpevnění ochablých a protažení zkrácených svalů.
Všeobecná gymnastika
- všeobecná gymnastika je náplní činnosti velké části oddílů s gymnastickým zaměřením
všech věkových kategorií. Zároveň je gymnastika velmi vhodnou průpravou pro různá
sportovní odvětví a činnosti, které lze přizpůsobit speciálním požadavkům. Gymnastická
cvičení napomáhají ke správnému držení těla, protažení zkrácených a posílení ochablých
svalů. Jsou jednou z nejúčinnějších cest a metod, vedoucích k co nejdokonalejšímu ovládání
celého těla a jeho částí. Tradičním znakem programů všeobecné gymnastiky je jejich
postupnost, přiměřenost věku a výkonnosti i možnost individuálního přístupu. Svým
výchovným a zdravotním působením směřuje všeobecná gymnastika i do oblasti sociální a
psychické. Důležité je i přizpůsobení výběru vlastního obsahu cvičení potřebám, zájmům a
možnostem cvičících.
Všeobecnou gymnastiku rozdělujeme na:
 všestranně rozvíjející a kondiční cvičení,
 cvičení s náčiním,
 cvičení na nářadí,
 akrobatická příprava,
 taneční průpravu.
Název "všeobecná gymnastika " (VG) je překladem francouzského "gymnastique générale"
(GG). Tento nový směr byl ustaven mezinárodní gymnastickou federací FIG jako nabídka
gymnastické pohybové aktivity pro širokou veřejnost. Rozmanitost obsahu všeobecné
gymnastiky dává možnost vytvářet různě zaměřené soubory cviků pro zájemce bez omezení
věku a výkonnosti.
Základní gymnastika
– gymnastika, kterou jste si nezapomenutelně vryli do paměti z prvního ročníku studia na
FTK UP ☺. Vše, co bylo v jednotlivých lekcích probíráno, je obsahem základní
gymnastiky. Tedy:
 Cvičení prostná (cvičení jednotlivců, ve dvojicích, v řadách či zástupech, v kruhu,…)
 Cvičení na nářadí – vedlejším gymnastickém nářadí, jako jsou žebřiny, lavičky,
bedny,…
 Cvičení s náčiním (krátká tyč, lana a švihadla, plné míče, overbaly, malé činky,
netradiční pomůcky…)
 Užitá cvičení – jde o běhání, skákání, lezení, nošení břemen,…)
 Pořadová cvičení – pamatujete na nástupy, organizaci cvičenců, obraty?
 Patří sem i cvičení z oblasti hudebně pohybových vztahů – ke cvičení s hudbou jsme
se my v prvém ročníku nedostali, ale každopádně to do základní gymnastiky patří.
Základní gymnastika je tedy pohybová činnost, která se prolíná do ostatních druhů
gymnastiky i jiných pohybových aktivit a sportů.
Akrobatická gymnastika
– akrobatická gymnastika, dříve sportovní akrobacie, je gymnastický sport. Jedná se o
gymnastickou disciplinu, jejíž kořeny sahají až do antického Řecka. Cvičení probíhá na
běžných gymnastických prostných o rozměrech 12x12m.Cvičí se v sestavě dlouhé maximálně
2:30 min za hudebního doprovodu. Prvky v sestavách jsou propojeny choreografií. Závodí se
celkem ve 3 sestavách - statická (prvky s výdržemi), dynamická (prvky s letovou fází) a
smíšená sestava, ve které se kombinuji prvky z předešlých sestav. Závodí se v kategoriích
páry a skupiny. Páry mohou být smíšené nebo ženské či mužské. Skupiny jsou ženské trio a
mužská čtveřice.
Ikona6a
Najděte na internetu stránku věnovanou akrobatické gymnastice a shlédněte alespoň 1 video
pro vytvoření představy, o čem tento druh gymnastiky je.
Sportovní gymnastika mužů a žen
bude podrobně probírána v předmětu Teorie a didaktika gymnastiky, ale základní informace,
bez kterých prostě „nemůžete žít“ pročtěte dále. Sportovní gymnastika je sportovní odvětví,
při němž jednotliví závodníci předvádějí silové nebo švihové gymnastické prvky na koberci
(prostná) nebo na nářadích. Jde o technicko-estetický (nebo esteticko-koordinační sport). Ve
sportovní gymnastice soutěží muži i ženy a jejich disciplíny se odlišují. Sportovní gymnastika
je stálou součástí olympijského programu, mistrovství světa se v ní pořádají od roku 1903.
Ikona2
Pro absolvování testu z předmětu Základní terminologie je nutné dále znát:
Olympijské pořadí závodních disciplín žen (4 disciplíny)
Olympijské pořadí závodních disciplín mužů (6 disciplín)
Název oficiálního přeskokového nářadí (užívaného po roce 2000)
Rozměry kladiny (délka, šířka), rozměry koberce pro prostná (délka, šířka)
Najděte nejvýraznější odlišnosti v přeskoku a prostných u mužů a žen.
Skoky na trampolíně
– spadají pod sportovní odvětví sportovní gymnastika a jako takové jsou i olympijským
sportem. Jsou sportovní odvětví, při němž jednotliví závodníci předvádějí ve vzduchu
akrobatické prvky. Ty mohou být prováděny v poloze skrčmo, schylmo, toporně v podobě
jednoduchých skoků či složitějších kombinací jednoduchých i vícenásobných salt vpřed, vzad
a vrutů. Soutěží jednotlivci muži a ženy, divácky atraktivní jsou soutěže synchronních párů.
Skoky na trampolíně jsou od roku 2000 součástí letních olympijských her, ve sportovní praxi
jsou také hojně využívány pro nácvik a trénink dalších sportovních odvětví, např. skoků do
vody, akrobatického lyžování a dalších.
Teamgym
- gymnastická soutěž Teamgym vznikla na půdě Evropské gymnastické federace UEG v roce
1994, tehdy ještě pod názvem Euroteam. K přejmenování došlo jednak proto, že obliba tohoto
sportu překročila hranice Evropy a stala se soutěží světovou a jednak proto, aby ve svém
názvu obsahovala informaci o tom, že se jedná o soutěž gymnastickou (gym). Gymnasté a
gymnastky, kteří ukončili svou závodní kariéru (a v gymnastice to bývá v poměrně nízkém
věku), hledali, jak své dovednosti využít dál, soutěžit, mít důvod trénovat. Nejspíš takto
vznikla v severských zemích tato nová soutěž. Teamgym je určen pro družstva žen, mužů či
družstva smíšená. Na mezinárodním poli je soutěž určena převážně pro závodníky
dorostového věku a pro dospělé závodníky (minimální věková hranice pro mezinárodní
soutěže je 16 let).
Ikona6a
Které disciplíny tento trojboj obsahuje? Kolik členů má mít team?
Šplh na laně
– je sportovní disciplína (lze řadit mezi gymnastické) ve které závodníci lezou vzhůru po
zavěšeném osmimetrovém laně, a to výhradně pomocí svých rukou, tzv. bez přírazu (dolní
končetiny se nepoužívají). Hodnotícím kritériem je zde čas potřebný k dosažení cíle.
V historii novodobých olympijských her se šplhalo nejdříve do výšky 14 metrů a hodnotil se i
styl provedení (dodržení předepsaného přednosu).
Šplh na laně je pro český sport významný tím, že právě v této disciplíně tehdejší
Československo získalo úplně první olympijskou medaili. Získal ji Bedřich Šupčík (třetí
skončil Ladislav Vácha) na VIII. olympijských hrách v Paříži, kde byl šplh (poprvé na 8m
laně) součástí gymnastického víceboje.
Vzkříšena byla tato disciplína v roce 1993 Memoriálem Bedřicha Šupčíka, Mistrovství ČR se
konalo poprvé v roce 2007 v Olomouci.
Ikona6a
Jakým časem se stal Bedřich Šupčík v roce 1924 našim prvním olympijským vítězem v
dějinách?
Aerobní gymnastika = aerobik
– gymnastické vytrvalostní cvičení, kterým cvičenec získává určitou optimální zdatnost a
optimální účinnost oběhových systémů. Cvičení aerobního charakteru, provádí se ve skupině,
nejčastěji v tělocvičně při hudbě. Efektem je zvyšování kondice, formování postavy a
odplavení stresu. Rozlišuje se sportovní aerobik (závodní sport) a komerční aerobik (rekreační
sport pro veřejnost).
Dělení závodního aerobiku:
Za součást aerobiku může být považován soutěžní master class. Sportovní aerobik se dělí do
více kategorií:
 muži,
 ženy,
 týmy,
 páry,
 fitness step,
 fitness,
 hip hop.
 Soutěžní Master Class je podobný běžné lekci aerobiku vedené kvalifikovaným
lektorem.
V tomto případě porota vybírá podle předem daných kritérií mezi účastníky master
classu postupující do dalších kol.
Master Class je pořádán pro různé věkové kategorie i úrovně trénovanosti
Sportovní aerobik ženy
Sportovní aerobik páry
Sportovní aerobik fitness týmy
Sportovní aerobik týmy
Aerobiku dnes existuje mnoho forem.
Můžeme je rozdělit následovně:
Podle intenzity:
 aerobik s nižší účinností - „low impact aerobics“ – TF 55-70 % max - jedná se o
všechny pohyby, při kterých zůstává jedno chodidlo v kontaktu s podlahou,
 aerobik s vyšší účinností - „high impact aerobics“ – TF nad 70 % max - jsou to
pohyby, v jejichž průběhu nemá současně ani jedno chodilo kontakt s podlahou. V
současné době se tyto druhy prolínají a v jedné lekci se tak setkáme s oběma druhy.
Podle stylů:
DANCE
– dynamické aerobní cvičení. Jedná se o styl, kdy se do choreografie zařazují taneční kroky
různých tanců, např. aerobik ve stylu:
Hip-hop - funk měl a má velký vliv na zvuk hip hopu. Hip hop je druh populární hudby a
také novodobý taneční styl. Je tvořen ze dvou hlavních elementů, jimiž jsou DJing a rap.
Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá
rapper (též označovaný jako MC=Master of Ceremony). K již zmíněné hudbě, ať už
reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie
či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je považován beatboxing.
Street dance - vyznačuje zejména svojí originalitou. Neexistují zde žádné předepsané prvky
nebo vazby, zkrátka každý může tančit tak, jak cítí. I tak má ale svoje pohybové zákonitosti.
Inspirován moderními tanečními styly.
Funk - používá komplexnější rytmus, struktura skladby je obvykle jednodušší. Vyznačuje se
čtyřčtvrtečním taktem, silnou basovou linkou, ostrou rytmickou kytarou, výraznými na rytmus
orientovanými dechy, výraznými bicími, zpívanými a křičenými vokály, najdeme zde i vliv
afrických tónů. Důraz se taktéž klade na taneční stránku hudby.
House dance - je další forma pouličních tanců. Původ mu nejspíše dali Hispánci, kteří
tancovali salsu, Brazilci, tancující capoeiru, Afričani, b-boys , stepaři a tanečníci jazzu. Tahle
masa lidí dala za vznik New Yorského stylu zvaného "House dance". Je tu pár rozdílů od Hip
Hopových tanečníků. House nevyužívá tolik beatu a zaměřuje se spíše na pohyb horní části
těla, který je doprovázen speciálním stylem hudby, Housem.
Jazz dance – moderna.
Salsa – společenský tanec, latina.
Belly dance – orientální, břišní tanec.
Dance fever - propojení různých tanečních stylů s kondičním cvičením.
Dance aerobik - cvičební jednotka kondičního charakteru, ve které se střídají složitější
aerobní variace s posilovacími bloky zaměřenými na tvarování hlavních svalových skupin
celého těla. Hodina je vhodná pro osoby se základními znalostmi aerobních kroků.
Zumba – velmi dobře formuje postavu. Velký hit posledních let spojuje aerobik s
latinskoamerickými tanci. Požaduje alespoň minimální taneční nadání a kondici. Zumba je
poměrně náročná a ne každý ji udýchá. Pro lidi s velkou nadváhou není příliš vhodná,
zatěžuje klouby.
Latino – tanec s latinsko-americkou hudbou.
MTV dance - Moderní taneční forma, která vychází z metodiky aerobiku. Je inspirována
klipy hudební stanice MTV. Využívá tanečních prvků funku, hip-hopu a dalších tanečních
stylů. Není nutná znalost tanečních prvků, je vhodná i pro začátečníky.
Ikona6a
Charakterizujte a postihněte hlavní prvky aktivity Capoeira. Najděte na internetu a shlédněte
ukázku této taneční pohybové aktivity.
Port de bras – představu o této aktivitě gymnasticko-tanečního charakteru lze získat
shlédnutím následující ukázky. Najděte základní rys této aktivity.
http://ocviceni.fitweb.cz/port-de-bras-a201.html
Flirt dance - originální Flirt Dance rozvíjí ženskost, ladnost, flexibilitu, tvaruje postavu,
podporuje cit pro hudbu a upevňuje pozitivní pohled na sebe sama
Ikona5
Na část hodiny Flirt Dance se můžete podívat
http://www.youtube.com/watch?v=uING4BJ2QV0&feature=related
BODY WORK
– hodiny zaměřené na posilování a tvarování těla. Mnohdy se využívají různé cvičební
pomůcky jako malé činky, gumy, tyče, flexi-bary, bosu balance trainery apod. Např.:
P-class - obsahem je cvičení formativního účinku na tzv. ožehavá místa těla (hýždě, břicho,
stehna). Je kombinací aerobiku a posilování.
Body Interval - cvičební jednotka kondičního charakteru, ve které se střídají jednoduché
aerobní části s posilovacími bloky zaměřenými na tvarování hlavních svalových skupin
celého těla s využitím náčiní (gumy, činky a jiné). Vytrvalostní cvičení – střídání pomalých a
rychlých bloků.
Body tone - je kondiční posilovací lekce, která se zaměřuje na formování celé postavy. Je
určena všem, kteří se obávají náročných aerobikových choreografií a přesto si chtějí „dát do
těla“, získat dobrou kondici a pěknou postavu. Díky tomuto cvičení se nejen cvičenec zbaví
tukových polštářků, které ho trápí, ale získá také ploché břicho, štíhlejší pas, zpevní tělo,
vylepší jeho držení, zkrátka bude fit a v pohodě.
Body styling - velmi oblíbené hodiny zaměřené na posilování a tvarování celého těla často s
využitím náčiní (činky, gumy, tyče). Hlavním cílem je posílení partií těla se sklonem k
ochabování s přihlédnutím na správné držení těla a udržení fyzické kondice.
Body form - kombinace koordinačně nenáročného intenzivního aerobiku - zaměřené na
spalování tuků a dynamického posilování - zaměřené na formování postavy.
Body balance - pomalé cvičení zdravotního charakteru zaměřené na odstranění bolesti zad,
zeštíhlení pasu, protažení a posílení problematických svalových skupin a zlepšení kloubní
pohyblivosti, na zpevnění středu těla (intenzivní posílení břicha, hýždí, zad).
Bosu – balanční cvičení, které stimuluje svaly zajišťující správné držení těla a pomáhá
dosáhnout rovnováhy mezi svalovými systémy. Při cvičení se používá speciální pomůcka
„Bosu balance trainer“.
Ikona5
Shlédněte ukázku cvičení na Bosu balance trainer.
http://www.youtube.com/watch?v=Ghq4U7aB6uo&feature=related
Ropics - cvičení se švihadlem. Přeskoky a kroužení se kombinují s aerobikem s nižší
účinností.
Therarobik - aerobní cvičení se systémem posilovacích gum.
Rubber band - cvičení s posilovací gumou.
Kalanetika – tento program není všestranně zaměřen, tvaruje tzv. „choulostivé“ partie boků a
hýždí. Využívá velmi malých, ale přesných pohybů. Jde o cílené, dokonale kontrolované
pohyby, které se opakují až 100x. Kromě zpevnění svalů, zlepšení ohebnosti a částečně i
svalové vytrvalosti se tímto cvičením zlepšuj koordinace a rovnováha. Protože v sadě cvičení
nejsou žádné poskoky, je kalanetika vhodná také pro lidi s nemocnými klouby.
Gymstick - je lehká polstrovaná tyč, na níž jsou upevněné gumové Tubingy (kulaté gumy s
různou silou odporu). Gymstick je „vše v jednom“. S jedním načiním posílíte, zpevníte,
vytvarujete všechny svaly těla a rozvinete koordinaci.
Fitbox - velmi oblíbená novinka v oblasti Fitness. Jedná se o skupinové, zábavné a
energeticky vysoce účinné cvičení na speciálně upravených boxovacích totemech. Při tomto
cvičení ve stejný okamžik klienti nacházejí hudbu, motivaci, kondici, zábavu a psychickou
uvolněnost.
Jumping - jumping program byl sestaven, aby oslovil širokou veřejnost tak, aby si na své
přišel opravdu každý. Základním prvkem cvičení je cvičení na speciálních trampolínkách. Jde
o kombinaci rychlých a pomalých poskoků se silovými prvky a rychlých sprintů.
Komplexnost cviků zaručuje posílení celého těla a tvarování jednotlivých partií.
Flexi bar - cvičení s náčiním Flexi-Bar je vynikající prevencí proti bolestem zad. Při tréninku
s tyčí Flexi-bar pracují hluboké svaly zádové (vzpřimovače), veškeré břišní svalstvo a svaly
pánevního dna. Tato kmitací tyč poskytuje vynikající trénink všem věkovým skupinám a
všem stupňům výkonnosti. Vibrační tyč Flexibar je určena pro cviky v lehu, v sedu, ve stoji,
při pohybu nebo při cvicích rovnováhy.
Ikona5
Shlédněte ukázku cvičení s Flexi Bar (20 sekundové titulky klidně vynechejte). Příjemnou
podívanou.
http://www.youtube.com/watch?v=uGRBh_Np6ek
Trampolínky - balanční cvičení na pružném výpletu trampolínky je zábavné. Výhodou
balancování je zpevnění hlubokého svalstva kolem páteře. Získáte tak lepší koordinaci a
rovnováhu a tím pádem i vyšší sebevědomí.
STEP
– cvičení s využitím stupínku (bedničky). Také může být děleno podle zaměření:
Step-class - aerobní cvičení při hudbě, při kterém se sestupuje a vystupuje na step – zpravidla
plastový schod (bedničku).
Power step - Aerobní hodina na stepech je určena pro mírně pokročilé. V úvodní části jsou
dva až tři choreografické bloky, po kterých následuje kratší posilování.
Basic step – jednoduchý, ale intenzivní aerobik na stepu, zaměřený na snížení hmotnosti,
zlepšení kondice a kardiovaskulárního systému.
FLEXIBILITY, YOGA, STRETCHING
– pomalé formy cvičení navozující rovnováhu tělesné i duševní stránky člověka. Některé
hodiny jsou více posilovací, jiné protahovací nebo meditativní. Příklady:
Pilates – ucelený systém cvičení. Je to program složený ze série přibližně 500 navržených
činností vykonávaných na podložce nebo jiném aparátu. Metoda Pilates věří, že díky zpevnění
jádra těla, celé tělo bude vyvážené a formované. Všechny Pilates pohyby vycházejí z břišních
svalů a svalů spodní části zad. Jsou vymyšleny tak, aby pracovaly menší svaly, které
napomáhají větším svalům a zároveň danou svalovou oblast protáhly. Přestože se jedná o
low-impact cvičení, jde o cvičení velmi intenzivní. Cvičí se na zemi nebo s pomocí zvláštních
konstrukcí, které vypadají jako kombinace žebříků a hrazdy s pojízdnými deskami na nich.
Jógalates – cvičební program, který spojuje prvky cvičení jógy a metody Pilates, posilovací
cvičení, protahování, moderní forma jógy.
Fitness jóga - je moderní odvětví jógy, čerpající prvky z několik tisíc let staré hathajógy.
Jednotlivé cvičební polohy (ásány) jsou dynamičtější a plynule přecházejí z jedné do druhé.
Power jóga - využívá některých klasických jógových pozic, upravených do dynamického a
silového provedení. Přispívá k protažení a posílení svalů celého těla, odstraňuje svalové
dysbalance, učí pracovat s dechem, přispívá k rozvoji kloubní flexibility, pomáhá velmi
účinně formovat postavu, nabíjí energií, celkově harmonizuje organismus. Cvičí se bez bot.
Classic jóga
Ikona6a
Jak se jmenují chvalozpěvy, v nichž jsou zapsány staré systémy učení jógy?
Bikram jóga -poměrně náročné cvičení v teple, které je dobré na protažení svalů i celkové
zlepšení zdraví. Mnozí instruktoři je doporučují spíše lidem, kteří už mají zkušenost s nějakou
podobou jógy.
Stretching - jeden z nejkvalitnějších způsobů protažení. My jej podrobně známe z výuky
hodin základní gymnastiky a víme, že strečink nerovná se průpravná část vyučovací či
tréninkové jednotky (rozcvičky) ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
Wellness - poslední dobou se v odborné literatuře, v populárních časopisech i na
internetových stránkách nejrůznějších fitness center a posiloven setkáváme stále častěji s
pojmem Wellness. Co vlastně tento termín znamená? Asi většině z nás se toto slovo intuitivně
spojí se "zdravím". Wellness je však chápán šířeji. Je to v podstatě životní styl vedoucí k
dosažení duševní a tělesné pohody a rovnováhy. Volně bychom mohli toto slovo přeložit jako
"dobře vypadat a dobře se cítit", stav tělesné i duševní harmonie.
Body & Mind s pojmem wellness úzce souvisí.
Tyto techniky, mezi které patří mimo jiné: Power yoga basic, Pilates basic, Chi-toning, Taichi, Klasická jóga, Tantra jóga, Jivamukti jóga, Port de bras, Rehabilitační a zdravotní
cvičení, Total body workout, Yogalátes, Tae-bo, Dynamické posilování, Expander
fitness, Fitt Ball, Balantes zdůrazňují význam vzájemných vztahů mysli a těla, vnímání
duševního a fyzického stavu. Jsou zaměřeny na dosažení jejich harmonie.
Power stretch - kombinace cvičení v pomalém tempu z oblasti Body& Mind (žádné
aerobikové sestavy; jde o kombinace stylů Power yogy, Pilates, 5-ti Tibeťanů). Cviky můžete
přizpůsobit sami sobě. Cvičení zlepšuje držení těla, tvaruje svaly zejména zádové a břišní.
Zvyšuje sílu centra vašeho těla.
VYUŽÍVAJÍCÍ BOJOVÁ UMĚNÍ
– aerobik s prvky různých druhů bojových sportů:
Kick-box aerobik - je nekontaktní cvičení. Není určen pro boj nebo sebeobranu. Je
náročnější než low i high aerobic. Udržujete se v tempu drobnými "boxerskými" poskoky
(shuffle); tepová frekvence je stále v aerobní zóně, takže spalujete = hubnete. Musíte správně
dýchat (nebo zahynete!!). Pracují velké svalové partie – nohy, hýždě, ramena, paže, záda a
břicho. Má jednoduchou choreografii. Vyžaduje správnou techniku provedení. Trvá několik
lekcí, než se kickbox aerobic naučíte, abyste si při kopech (kick) a úderech (cut, hook, punch)
neublížili. Vynikající na odplavení stresu a agrese.
Taebo - je poměrně mladý kolektivní sport s prvky bojových umění, které získává stále více
nadšenců z řad mužů i žen všech věkových kategorií. Tae-bo je výborné pro zvýšení kardiorespirační vytrvalosti, celkové fyzické kondice, vytvarování a posílení celého těla. Hlavní část
hodiny se skládá z kopů, úderů a bloků z bojových umění. Nevytvářejí se žádné choreografie
a veškeré pohyby mají silový charakter.
Punch
Karate aerobik
Kata dance
Tai chi aerobik
Thai Box-robics - je cvičení vhodné pro začátečníky i pokročilé. Jde o moderní formu
aerobiku, vycházející z prvků východního bojového umění. Jednotlivé prvky Thai Box-robics
jsou jednoduché a zvládne je zpravidla každý. Thai Box-robics je bez složité choreografie. Při
cvičení dochází k efektivnímu spalování tuků a zpevnění hlavně svalů paží, hýždí a stehen,
apod.
NEW TRENDS
– aerobiky, které jsou netradiční, zábavné a využívající nejrůznější pomůcky. Např.:
Ropics - cvičení se švihadlem. Přeskoky a kroužení se kombinují s aerobikem s nižší
účinností.
Fitball aerobik - na velkých míčích – aerobní cvičení s použitím fitballu - gymnastický míč –
velký nafukovací míč na cvičení a sezení. Cvičení na zlepšení rovnováhy.
Fat turner - Lekce asi s 30 minutovým aerobním blokem s vloženým posilováním dolních
končetin. Následuje posilování všech svalových skupin. Podporuje intenzivní spalování tuků.
Body ball – cvičení s velkými míči.
Overball - cvičení s malými míči.
Slide aerobik - na podložce se zarážkami, aerobní cvičení s využitím speciálního kluzkého
pásu.
Funk aerobik - jedním z nejprogresivnějších a nejmodernějších forem, které aerobic skýtá.
Základem všeho je kvalitní muzika. Funk představuje velmi osobité pojetí skutečnosti a
propojení hudby s tancem. Velmi důležitá je u tohoto druhu pohybu hlavně choreografie. Než
přejdeme k samotnému cvičení v rytmu funk, musíme si přiblížit samotnou muziku. Funk je
složen z prvků hned několika hudebních stylů. Jsou jimi například jazz, afro, street dance, rap
či hip-hop. Původ tohoto hudebního stylu bychom hledali v Africe. Do podoby, kterou má
dnes, se vyvinul hlavně na ulicích v černochy obývaných čtvrtích Spojených států
amerických. Na počátku všeho byl jazz. Funk, anebo funky aerobic, jak bývá toto cvičení
často nazýváno, funguje v podstatě totožně jako klasický kondiční trénink.
Baby aerobik - dětský aerobik – modifikovaný aerobik vhodný pro děti.
AQUA FITNESS
– pohybové aktivity ve vodě, které svým obsahem, způsobem provádění a intenzitou zátěže
sledují aerobní zdatnost, rozvoj silových schopností, udržení pohyblivosti, optimalizaci
složení a tvaru těla, psychická harmonizace, společenský kontakt. V historii šlo o léčebné,
rehabilitační a rekreační důvody. Dnes se rozvíjí co nejatraktivnějším způsobem. Využívá se
různých pohybových forem, hudby a zajímavých pomůcek (plavecké destičky, žíněnky, tyče
– woogle, rukavice, destičky „packy“, pásy, pomůcky převzaté z aerobiku a upravené pro
využití ve vodě - stepy, dynaband, freesbee talíř, vodní činky, expandery, stabilizační pásy,
speciální obuv atd. Další rozšíření – řízené proudění vody, prosklená stěna umožňující
kontrolu pohybů atd.
Aqua aerobik – aplikovaná gymnastická cvičení a plavecké dovednosti zaměřené na
pohybový rozvoj. Jde o různé formy aerobního cvičení ve vodě s hudebním doprovodem.
Cvičíme v mělké, přechodné i hluboké vodě. V mělké vodě vážíme 50 % své hmotnosti. V
přechodné vážíte 25-30 % své hmotnosti. V hluboké vodě vážíme 10 % své hmotnosti,
nedotýkáme se dna, využívají se nadlehčovací a stabilizační pomůcky.
aqua-jumping – poskoky, výskoky ve vodě,
aqua-walking – chůze ve vodě, je vhodná jak pro zdravé, tak i pro ty, kteří nemohou ze
zdravotních důvodů trénovat chůzi na suchu,
aqua-jogging – běh ve vodě, nevznikají při něm nebezpečí poranění, intenzita cvičení je
vysoká, jsou kladeny větší nároky na koordinaci, orientaci, rovnováhu; provozují ho zdraví,
obézní i ti, co mají problémy s hybným aparátem,
aqua-step-aerobik – cvičení spojené s vystupováním a sestupováním na step-bedýnku,
aqua-kick box-aerobik – i ve vodě kick-box aerobik patří mezi aerobní cvičení, které
vychází z bojového umění. Při cvičení se kromě aerobikových cviků používají také údery,
kopy, úniky a úhyby celého těla. Kick-box aerobik je výborný nejen na procvičení svalů
dolních končetin, ale také na svalstvo břicha, paží a zad. Jedná se o velmi intenzivní cvičení,
které je poměrně dost náročné na fyzickou kondici.
aqua-dyna-band-aerobik atd.
aqua-power – posilovací cvičení ve vodě, při kterém nedochází k nadměrnému růstu svalové
hmoty, ale snižuje se obsah tělesného tuku a zpevňuje a formuje postava,
aqua-strečink – protahovací cvičení ve vodě, zlepšení pohyblivosti.
Aqua gymnastika – rozvoj aerobní zdatnosti, silový rozvoj, tvarování postavy, ovlivnění
stavu hybného systému. Gymnastická cvičení aplikovaná na vodní prostředí. Podmíněně
vnímáme vodní prostředí a fyzikální vlastnosti vody, což vytváří výborné podmínky pro
permanentní korekci držení těla, udržování rovnováhy, vědomé vedení pohybu v prostoru.
Aquatance
Spinning - na speciálních kolech. Při vyšších rychlostech se spalují cukry, čímž se zlepšuje
kondice, ale příliš se nezhubne. Plán v nižším tempu, kdy se vydrží šlapat déle pomůže
zhubnout. Tuky se začnou spalovat zhruba po půl hodině. …nebo obdobné cvičení na
veslařských trenažérech.
Kangoorobik - aerobní cvičení ve speciálních skákacích botách kangoo jumps s
trampolínovým efektem.
Skating/roll-on aerobic - s využitím kolečkových bruslí,
Nordic walking - velmi vhodný sport pro všechny věkové i váhové kategorie. Svižná chůze s
hůlkami, která připomíná pohyb na běžkách, zlepšuje kondici, zapojuje 90 procent svalů v
těle a spaluje až o 46 procent více energie než běžná chůze. Další výhodou je, že odlehčuje
kolenům a jiným nosným kloubům.
Power walking - chůze s činkami nahrazující hole atd.
Fitness – přístrojové posilování (cycle, climber, stepper, pulldown atd.)
Chi – toning (chi = energie, toning = zpevnění). Program budoucnosti z minulosti. Jde o
kombinaci cviků z pilates, jogy , 5 Tibeťanů, rehabilitačních cviků, dechové gymnastiky a
tanečních technik. Cvičí se při rytmické relaxační hudbě, která cvičící vede v tempu. Lekce
má několik bloků – zahřátí, dynamickou část s tanečními prvky, posilovací část na podložce a
strečinková cvičení se závěrečnou relaxací. Cvičí se na podložce, na boso.
Freestyler je nový druh funkčního cvičení, které vychází z přirozených každodenních
pohybů, pracuje s postupným odporem a provádí se v plném rozsahu pohybu.
Flowin - naprostá novinka na poli cvičení! Nová sportovní pomůcka na propracování celého
těla. Fowin je speciální deska s klouzajícími podložkami pod ruce a nohy, které vytváří odpor
podle toho, jak je na ně vytvářen tlak.
ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ
– zejména na prevenci bolestí zad. Protahuje a posiluje hlavní svalové skupiny za využití
velkých i malých míčů. Akreditovaná cvičitelka čerpá ze své rehabilitační praxe, používá
prvky tai-chi, pilates, metody Mojžíšové a další rehabilitační praktiky.
Kung fu - gymnastika provozovaná v Číně tři tisíce let před Kristem jako systém léčebné a
zdravotní gymnastiky si udržela tradici až dodnes (více v další kapitole Úpolové aktivity).
Úpolové aktivity
Karate
Principem bojového umění karate je využít moment překvapení a dvěma třemi bojovými
technikami zlikvidovat soupeře. Nejdokonalejší a nejúčinnější techniky byly sestavovány do
tzv. kat. Důležitý je vysoký kop, výskok, vytrénované tělo, perfektní techniky. Techniky lze
zvládnout s tzv. kote kitai – tělesným a duševním otužováním. Karate je možno rozdělit do tří
skupin:
Kihon (nácvik postojů, krytů, úderů a kopů)
Kata (simulace bojových situací)
Kumite (nácvik souboje s jedním či více partnery)
Všechna asijská bojová umění jsou úzce svázána s východními filosofiemi, zejména s
buddhismem, který vznikl v Indii, postupně se rozšířil po celé Asii. Teorií o vzniku bojových
umění v Číně je více. Jedna z nich vychází z domněnky, že centrum vzniku bojových umění
je čínský klášter Shaolin-shu, kam kolem roku 520 našeho letopočtu už jako téměř
šedesátiletý muž přišel z Indie budhistický patriarcha Ch-an (Zen) Bodhidharma (také
Daruma nebo Ta-mo), 28. následník Buddhy. Aby jeho žáci lépe zvládali náročné meditační
techniky, Bodhidharma vytvořil pro mnichy program cvičení pro zvyšování fyzické kondice
založený na umění boje holýma rukama, které napodobovaly pohyby různých zvířat. Podle
jiné teorie základy bojových umění jsou obsaženy v taoistických dechových cvičeních (Chikung). Počátky vzniku Karate jsou spojovány s ostrovem Okinawa. Předpokládá se, že okolo
7. století sem začaly pronikat prvky čínských bojových umění. Za zlom ve vývoji Karate lze
považovat rok 1868, tj. počátek období Meiji. Karate vystoupilo z ilegality. Od roku 1905 se
začalo dokonce vyučovat v hodinách tělocviku na základních školách na Okinawě. Karate se
dostává do Japonska. Tehdejší učitel Funakoshi však odmítá vyučovat karate jako útočný
směr, ale jen jako bojovou cestu, sebezdokonalování a využití jen v krajní situaci. Odmítal
konfrontaci silou. Později podléhá nátlaku a zavádí zápas – kumite. Po druhé světové válce se
karate dělí. Jedna cesta vedla přes celojaponské mistrovství, kde se hra stala bodovací hrou,
druhá přes armádu, vzniká celoamerická federace karate. A tak vznikají dvě sekce, které
chtějí určovat pravidla.
V současnosti je úloha karate mnohostranná. Je sebeobranou pro policisty a ozbrojené síly,
vyučuje se jako program tělesné výchovy.
Karate má dnes mnoho směrů. Největší:
Goju ryu - zakladatel Chojun Miyagi
Kyokushinkai ryu - zakladatel Masutatsu Oyama
Shito ryu - zakladatel Kenwu Mabuni
Shotokan ryu - zakladatel Gichin Funakoshi
Wado ryu - zakladatel Hironori Otsuka
KATA
Znak pro slovo kata se skládá ze tří částí: levá horní část znamená "tvar", pravá horní část
výraz "řez" a dolní část "základ, zemi". Poskládáním těchto tří významů můžeme toto slovo
charakterizovat jako "formu, která vystřihuje základ." Zjednodušeně, kata symbolizuje boj
proti několika fiktivním útočníkům, ozbrojeným a útočícím různými způsoby a ve
stanoveném pořadí. Úlohou "obránce" je tyto pomyslné útoky vykrývat a současně provádět i
vlastní protiútoky a to předem stanovenými technikami, jejich návaznost na sebe tvoří celek,
tj. určitou kompletní akci. Aby však kata nebyla znehodnocena je na pouhé provádění technik
karate, jsou tyto vykonávány navíc v předepsaném rytmu tak, aby kata dávala cvičícímu pocit
reality skutečného boje. Jedná se tedy o předem přesně stanovený sled obranných a útočných
technik proti předpokládaným způsobům útoku.
Pomocí kata se můžeme naučit s imaginárním protivníkem správný pohyb těla a použití
mnoha útočných a obranných technik.
KUMITE
Techniky z kata využíváme v kumite proti jednomu nebo více protivníkům. Všechny údery
jsou náznakové. Jde o dynamiku technik, ne o celkovou sílu. Cvičí se s partnerem.
Kumite se dělí na:
Jakusoku kumite
 Tanren kumite
o Gohon kumite
o Sanbon kumite
o Ippon kumite
 Kihon kumite
o Kihon ippon kumite
o Kaeši ippon kumite
 Jakusoku dţijú kumite
o Dţijú ippon kumite
o Kaeši ippon kumite
 Ójó kumite
o Happó kumite
o Kumite kata
Džijů kumite
 Randori kumite
o Randori bez charakteru boje
o Randori s charakterem boje

Šiai kumite
Zápasí se na čtvercovém koberci o straně osm metrů plus dva bezpečnostní metry. Závodníci
nosí bílé kimono bez označení. Maximálně znak nebo vlajka. Na zádech číslo. Kabát stažený
v pase pásem, kalhoty aspoň do dvou třetin lýtka. Zápas se boduje – sanbon (3 body), nihon
(2 body), ippon (1 bod).
Judo
Styl japonského umění, celý název Kodokan Judo. Vzniká z džiju-džitsu, které vyučuje
sebeobranu neozbrojeného člověka. Cílem Juda je mít možnost volby, buď útočníka poraním,
nebo nad ním získám kontrolu a vysvětlím mu marnost jeho chování. V roce 1964 se stalo
judo olympijským sportem. V České republice vzniká Judo v roce 1919.
V Judo je principem dosáhnout maxima při minimálním úsilí, avšak při vzájemném
prospěchu. Učí tedy vzájemnému respektu mezi lidmi.
Kodokan Judo obsahuje:
techniky pádů ukemí,
techniky hodů nage-waza,
techniky znehybnění katame-waza,
techniky úderů atemi-waza.
Zápasiště měří nejméně 14m x 14m a nejvýše 16m x 16m a je vytvořeno z tatami nebo
podobného přijatelného materiálu libovolné barvy. Zápasiště musí byt instalováno na
pružném podkladu. Závodník může být oblečen do modrého nebo bílého judogi. První
vyhlášený závodník má oblečeno modré judogi a druhý bílé. Zápas užů a žen trvá 5 minut.
Junioři a juniorky 4 minuty. Závodník se vzdává způsobem, že dvakrát nebo vícekrát poklepe
nohou nebo rukou o zem nebo zvolá vzdávám se (maita).
Kickbox
Kickbox (Kickboxing) je druh bojového umění, ve kterém se k porážce soupeře využívají
kopy z tradičních bojových umění a boxerské údery. V tomto sportu probíhá zápas ve stoje. V
tomto plnokontaktním sportu jsou oba soupeři v trenýrkách, mají chránič zubů, omotávky
rukou – bandáže, boxerské rukavice, chrániče třísel a suspenzor, chrániče holení a nártů
(botičky), nepovinně helmu. Podobným sportem je Thajský box Muay Thai, tady je však
dovoleny kopy pod pás, zásahy koleny a lokty.
V Japonsku prozatím nebyl typ sportu, kde by mohl být soupeř uhozen plnou silou a dokonce
vícekrát za sebou. Proto vzniká prozatím sport pod náhradním názvem karate-boxing. V roce
1966 se v Ósace konají první závody v kickboxu. Začíná se vysílat v televizi a je v Japonsku
velmi populární. Začíná se rozšiřovat ve velké míře po celém světě.
Styly kickboxu zahrnují:
Adithada (indický kickbox) – forma kickboxu využívající údery i kolenem, loktem a čelem.
Lethwei (barmský kickbox) – barmské bojové umění s velkým důrazem na údery koleny,
lokty a hlavou. K úderu může být použita jakákoliv část těla, ale jakákoliv část těla také může
být zasažena.
Pradal Serey (Khmer "kambodţský" kickbox) - s důrazem hlavně na loketní techniky.
Muay Thai (thajský box) - s velkým důrazem na údery koleny a lokty.
Muay Boran (starověký box) – povolující i údery hlavou. Japonský kickbox
Americký kickbox – Nejsou povoleny údery pod pás.
Savate (Francouzský kickbox) – povoleno nošení obuvi.
Sanshou/Sanda (Čínský kickbox) - povoleny strhy a hody stejně jako údery (rukama a
nohama).
Shoot box – povoluje hody a podmety.
Yaw-Yan (filipínský kickbox). Atd.
Kickbox je také populární na turnajích kde se kombinuje tradiční bojové umění a
profesionální wrestling. Doba zápasu tři minuty.
Kung Fu
Spektrum čínských bojových umění se zbraní i beze zbraně. Kung Fu bylo ovlivněno
indickým bojovým uměním kalaripayttu, které zas bylo ovlivněno řeckým zápasem
Pankration.. Správně se slovo kung-fu překládá jako dovednost získaná dlouhou a namáhavou
prací. V čínštině se pro bojová umění používá výraz wu-šu.
Wu-šu
je výraz doporučovaný čínskou vládou pro bojové, sportovní a exhibiční formy. Mimo Čínu
se stal spíče synonymem pro sportovní a exhibiční formy, včetně těch moderních, které
připomínají gymnastiku. Tady nejde příliš o sebeobranný a zdravotní aspekt, ale spíše o efekt.
Cvičení wu-šu klade velký důraz na postupný a individuální rozvoj jedince po všech
stránkách, ať už fyzických či mentálních.
Šerm
je úpolová sportovní disciplina (tzn. zápolení, při němž soupeři překonávají živou sílu
protivníka) sečnými nebo bodnými zbraněmi. Historie spočívá už ve starověku, tehdy
masivní, těžké, sečné zbraně se s vývojem mění v lehké, bodné zbraně. Dříve rapír byl
zaměněn italským sečným i bodným kordem. Poté vyvíjí Francouzi fleret. Francouzská škola
se stala základem moderního olympijského šermu.
Ve sportovním šermu se bojuje fleretem, kordem. Jsou to bodné zbraně, a šavlí, která je
zbraní sečnou i bodnou. Všemi zbraněmi dnes šermují muži i ženy, zásahy registruje
elektrický přístroj. Platná zásahová plocha je u fleretu trup, u kordu celé tělo a u šavle část
těla od pasu nahoru. Fleretem a kordem může šermíř soupeře zasáhnout jen hrotem, u šavle
platí zásahy jak hrotem, tak celou čepelí..
Soutěže se konají pro jednotlivce i družstva. Čistý čas boje jsou tři minuty a je třeba
dosáhnout pěti zásahů. Zápasí se na planši o rozměrech 1,5-2x14 m. Předepsané je speciální
oblečení s maskou (oblečení je dnes nejčastěji z kevlarových vláken - na mezinárodních
soutěžích je povinně, maska chránící hlavu je z kovového pletiva).
Ikona6a
Kterým jazykem jsou závodníkům v šermu vydávány povely ze strany rozhodčích?
Sumó
Česky doslova „bránit se“. První zmínka se objevuje v roce 715, je ale starý více než 1 000 let
a v Japonsku je národním sportem. Je sportem plný tradic, pravidel, symbolů, obřadů. Zápasy
sumo se odehrávají na čtvercovém vyvýšeném (50-70 cm) ringu „dohjó― v jehož středu je 28
snopy z rýžové slámy vyznačeno kruhové zápasiště o průměru 4,57 m. Cílem zápasu je
vytlačit soupeře za okraj vyznačeného zápasiště nebo ho donutit, aby se dotkl povrchu země
jakoukoliv jinou částí těla, než je chodidlo. Snahou je tedy především vyvést svého soupeře z
rovnováhy.
Soupeři před samotným zápasem tráví čas v kruhu předváděním obřadních dřepů „šiko― a
soubojem očí se soupeřem. Poté oba zápasníci vystoupí z kruhu, napijí se „vody síly―, otře si
ústa „papírem síly― a poté naberou do hrsti sůl, kterou rozhodí po zápasišti, což má zahnat
zlé duchy.
Rozhodčí je v kostýmu šlechtice 14. století. Japonská uctivost velí, že když udělá rozhodčí
chybu, požádá o odchod do důchodu.
Techniky se dělí do tří hlavních kategorií:
tlačení (cuki)
strkání (oši)
úchopy (jori)
Zápasníci nosí břišní pás mawaši. Ten je ovinutý kolem slabin, pasu a na zádech zauzlovaný.
Zápasníci ze dvou nejvyšších kategorií, tzv. sekitori mají jako jediní právo mít během turnajů
svázané vlasy do tradičního účesu středověkých šlechticů čonmage ve stylu oičómage – jedná
se o uzel ve tvaru listu ginkgo.
Strava - směsi z mořských chaluh, kuřecího, vepřového a rybího masa, tofu a zeleniny
společně s miskami rýže a zapíjejí vše pivem. Jako rituál odchodu do důchodu je pro
zápasníky odstřižení svázaného copu.
Zápas sumó představuje ušlechtilý boj beze zbraní, kdy o vítězi rozhoduje výhradně fyzická a
psychická síla, obratnost a předvídavost.
Taekwondo
Korejské bojové umění, které bylo poprvé představeno r. 1955 v Soulu. Název taekwondo se
skládá z korejských slov: tae - chodidlo, kwon - pěst a do - cesta nebo také filosofie života.
Jde o neozbrojený boj pro účel sebeobrany, kde ale jde o víc, jde o techniky a duševní výcvik,
které jsou základem pro budování silného smyslu pro spravedlnost, odvahu, lidskost a
odhodlání. Asi proto se zpočátku nazýval sebeobranou a ne bojovým sportem. Zahrnuje v
sobě také způsob myšlení a života zvláště díky vštěpování si zásad přísné sebe disciplíny a
vznešeného morálního ideálu.
Přebralo mnoho prvků z karate a dalších bojových umění. Na rozdíl například od kung-fu je
každá technika velmi přesně popsána, takže výuka je standardizována. V taekwondo převažují
techniky silných kopů z výskoku a otočky na horní partie protivníkova těla.
TAEKWONDO-WTF
Plnokontaktní boj v chráničích. Je náročné na fyzickou i psychickou přípravu, je olympijským
sportem. Má nejpropracovanější techniku nohou. V roce 1988 byl tento sport jako ukázka
předveden na OH v Soulu. V roce 2000 byl poprvé na olympijských hrách jako olympijský
sport. Používají se chrániče holení, předloktí a hlavy – přilba. V současnosti má Světová
federace taekwondo (WTF) 154 členských zemí a více než 20 mil. registrovaných cvičenců.
TAEKWONDO- ITF
První zmínky přichází z Koreje. Zpočátku se Taekwon-Do zavádělo především jako armádní
způsob boje, dnes však již můžete toto umění cvičit pod civilní Mezinárodní Federaci
Taekwon-Do (ITF). V České republice se Taekwon-Do ITF cvičí od roku 1987 a v
současnosti jsou čeští cvičenci Taekwon-Do ITF sdruženi výhradně pod Českým svazem
Taekwon-do ITF. Dohled nad výukou v České republice má již od roku 1987 korejský mistr
HWANG HO YONG (8. Dan), který také jako jediný v ČR může zvyšovat cvičencům
technické stupně.
Thajský box
Zvaný též Muay Thai. Původně se souboje odehrávaly převážně na tržištích. Později začaly
vznikat specializované stadiony a zápas se přesunul do klasického ringu.
Jedná se o jeden z nejtvrdších bojových sportů. Jsou povoleny údery lokty a koleny. Kromě
suspenzoru, chrániče zubů a rukavic se nepoužívají žádné chrániče a bojovníci nastupují k
zápasu bosí. Souboj trvá pět kol po třech minutách. Jednotlivá kola jsou oddělena
dvouminutovou přestávkou.
Thajský box je součástí thajské kultury. V Thajsku je toto bojové umění povýšeno na
královský sport. T. box je spojen především s armádou. Ve 30. letech minulého století
vznikají nová pravidla – 5 kol, váhové kategorie, kožené rukavice.
V České republice je thajský box poměrně novým sportem, ale jeho obliba vzrůstá. V roce
1991 tak vznikla první škola thajského boxu v Československu. V dnešní době naši bojovníci
dokáží bojovat s nejlepšími na světě.
Zápas
je individuální úpolový sport. Cílem zápasu je vyřadit protivníka z dalšího boje donucením
protivníka dotknout se určitou částí těla kolbiště, či vytlačením z něj. Mluvíme-li o zápasu
pak nejčastěji o zápase řecko-římském a volném stylu. Tyto formy zápasu jsou součástí
olympijského programu, stejně jako japonské Judo.
Zápas je jedním z nejstarších sportovních odvětví vůbec. Dokládá to například bronzová
soška nalezená v sumerském chrámu pocházející z let 2700 až 2600 př.n. l..
Poprvé byl do novodobých olympijských her zařazen roku 1896. Rozvíjí se přes řeckořímský, tj. klasický styl pro muže a pak volný styl pro muže i ženy všech věkových kategorií.
Od roku 2004 zápasí na olympijských hrách i ženy.
Zápas řecko-římský a volný styl jsou rozšířeny ve všech kulturních státech. V Evropě
převládá zápas řecko-římský, v ostatních světadílech volný styl. Největší oblibě a rozšíření se
těší zápasnický sport v Evropě ve státech severských.
Ikona6a
Jedním z významných Čechů, kteří se zapsali do sportovní historie je i zástupce tohoto
sportovního odvětví. Jak se jmenoval vítěz Mistrovství Evropy z roku 1903?
Se kterým městem nedaleko Olomouce je jeho jméno spojováno?
Aikido
Aikido (Aikidó) je japonské umění sebeobrany. Je založeno na myšlence neagresivity, rozvíjí
cvičícího jedince po fyzické i psychické stránce.
Název je složen ze tří japonských znaků:
ai – harmonie
ki – energie
dó – cesta.
Jiţ na počátku devátého století vznikly základy bojového umění, ze kterého později vzniklo
Aikido. Byly to metody úderů a tlaků na nervová centra ve spojení s páčením kloubů a
využíváním pohybu útočníka. Toto umění se nazývalo Aiki jutsu a později neslo označení
Daito ryu.
První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla Francie. V
počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při judistických oddílech. První generace
evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či karatistickou
minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují
aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných
principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí.
Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší horizontálními, vertikálními a
diagonálními, cirkulárními, sférickými i spirálovými pohyby kolem boků obránce. Výuka se
89
týká základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i
v kleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž-tantó, meč-bokken, hůl-džó).
V Aikido se učí i boj s nožem (tantó), dřevěným mečem (bokken, případně shinken - ostrý
meč = katana nebo iai - podobná konstrukce jako katana, ale bez ostré čepele) a krátkou tyčí
(džó).
Stupně Aikido jsou dvojího typu:
 šest Kjú stupňů,
 deset Dan stupňů.
Box
Box (dříve také rohování) je bojový sport, při kterém se dva protivníci snaží navzájem
knokautovat za použití pravidly povolených úderů pěstmi. Sportovní box vznikl v 18. století
ve Velké Británii. Boxeři jsou rozděleni podle váhových kategorií. V současnosti existuje
nejen mužský, ale i ženský box. V některých zemích je provozován jak box amatérský, tak i
profesionální. Amatéři mají nátělník a ochrannou helmu, profesionální boxeři jsou svlečeni do
půl těla a bez helmy. Amatérský boxerský zápas se skládá ze tří kol po třech minutách, jsou
zakázány útoky na záda. V profesionálním boxu může zápas trvat až dvanáct kol.
Box je bojový sport, při němž se soupeři snaží udeřit protivníka pěstmi. Povoleny jsou údery
do přední části hlavy a těla od pasu nahoru. Je to sport náročný na sílu, postřeh, vytrvalost a
rychlost. Box se odehrává v boxerském ringu. Boxeři mají speciální boxerské rukavice, které
používají k úderům soupeře. Cílem boxera je porazit soupeře na body ve stanovený čas, nebo
soupeře knock-outovat (K.O.), což znamená že soupeř není schopen vstát a dále boxovat.
Ring má čtvercový tvar s rozměry od 4,9 m do 6,1 m. Sportovci mají lehké boty bez
podpatků, trenýrky nepřesahující kolena a tílko kryjící hruď a záda. Používají chrániče zubů.
Boxeři mohou své údery provádět pouze rukavicemi, a to tak, že boxují se zavřenou pěstí. Své
údery musí směřovat na soupeře od pasu nahoru.
První zmínky o pěstních zápasech se datují do období zhruba 2000 let př. n. l. Roku 776 př. n.
l. byla poprvé do programu antických olympijských her zařazena ukázka utkání podobajícího
se boxu a roku 688 př. n. l. byl box zařazen do programu her jako řádný sport. Box byl tedy v
programu olympijských her sto let po jejich založení a prvního vítěze Onomastose, dělí od
novodobých následovníků více než 2600 let.
Capoeira
Capoeira bývá představována jako brazilský bojový tanec bývalých otroků. Měli jsme
možnost se jí zabývat již v předchozí kapitole ve smyslu spojení s hudbou.
Ve skutečnosti se však stala bojovým sportem s pevnými pravidly a je stále více populární i v
České republice.
Jde o směs elegantních pohybů a akrobacie.
Ikona6a
Ve které zemi je Capoeira druhým nejoblíbenějším sportem po fotbalu?
Musado
je moderní bojové umění, které se dělí na dvě části:
Tradiční MUSADO, určené pro civilní osoby a
MUSADO MCS (Military Combat System) určené pro výcvik armády a policie. V překladu
MUSADO znamená cesta válečníka. Hlavní sídlo MUSADO je v Dortmundu.
Jde o vojenský bojový systém sebeobrany a boje zblízka, který je určený výhradně pro výcvik
armády, policie a jiných bezpečnostních složek. Nemá žádná přesně daná pravidla. Svým
širokým spektrem však poskytuje více než 4000 technik a dovedností, které při dobrém
zvládnutí umožní bojovníkovi zastavit útok.
Krav Maga
představuje oficiální soustavu technik vypracovaných pro sebeobranu a boj zblízka
Izraelských obranných sil (IOS), izraelské národní policie a dalších izraelských
bezpečnostních složek. Krav Maga byla zařazena do učebních osnov izraelských středních
škol, její techniky jsou předváděny a nacvičovány ve výchovných a naučných institucích
řízených izraelským ministerstvem školství.
Podstatou je pokusit se fyzické konfrontaci vyhnout. Pokud však dojde k napadení je nutné
odpovědět přiměřenou silou k dostatečnému odvrácení hrozby a vymanění se z nebezpečí.
Krav Maga neobsahuje žádná svazující pravidla, předpisy, technická omezení ani zákazy
obvyklé ve sportech.
Kendo
Kendó (cesta meče), je japonské umění boje s mečem. Kendó vzniklo syntézou z několika
starých škol boje s mečem Kendţucu postupně během konce 19. a začátku 20. století.
Cvičení Kendó bychom mohli rozdělit do dvou oblastí:
Šinaj Kendó, tedy plnokontaktní cvičení s cvičným mečem šínajem a ochrannou výstrojí
bógu,
Kendó kata, tedy nácvik boje pomocí předem daných sestav pohybů za použití pravých nebo
dřevěných mečů.
Jeho počátky sahají do 12. století, kdy v Japonsku vznikla kasta bojovníků – samurajů. Umění
boje s mečem pro samuraje bylo privilegiem, ctností i podmínkou k přežití. Samurajové
cvičili od ranného dětství. Později i celý svět začal čerpat z duchovního odkazu dávných
samurajů. V České republice se Kendó cvičí od roku 1986.
Zápas v Kendó se nazývá šiai. Šiai probíhá v zápasišti šiai-džó, což je vymezený čtverec
(může být i obdélník) o hraně 9 – 11 metrů s vyznačeným středem a hranami. Bojovníci se
snaží seknutím nebo bodnutím správnou formou zasáhnout soupeře a získat tak bod - ippon.
Vítězí ten, kterému se podaří získat dva ippony, nebo po vypršení časového limitu vede o
jeden ippon.
Ikona5
Pokud jste se čtením tohoto materiálu propracovali až sem, máte sice nyní hlavu jako pátrací
balón, ale na druhou stranu jste získali přehled o mnohých pojmech, které jste zaslechli,
jejichž název jste zahlédli na plakátech lákajících ke cvičení, či četli v novinách nebo
časopisech a možná jste si neuměli plně představit obsah těchto aktivit.
Teď už to umíte? ☺
Seznam použité literatury:
1. Blahušová, E. Kalanetika. Praha: Olympia, 1996
2. Blahušová, E. Pilates jóga. Praha: Olympia, 2006
3. Cudin, B. Bodyforming s jógou. 2009
4. Čechovská, I., Novotná, V. & Milerová, H. Aqua-fitness. Praha: Grada, 2003
5. Fojtík, I., Michalov, L. Základní úpoly, úpolové sporty a umění. České Budějovice
1996. ISBN 80-7040204-0
6. Hájková, j. Základní gymnastika. 2002
7. Klárová, R. Moderní gymnastika I. Brno 1998. ISBN 80-210-1945-X
8. Krapková, H. Rytmická gymnastika a současné gymnastické aktivity s hudbou ve
školní tělesné výchově. Olomouc 1995. ISBN 80–7067-482-2
9. Kumar, F., B. Revoluční cvičení čchi. 2009
10. Macáková, M. Moderní druhy aerobiku. Praha : Grada, 2001
11. Reguli, Z. Úpolové sporty. Brno, 2005. ISBN 80-210-3700-8
12. Solomonová, L. Jógalates. Praha: Beta, 2005
13. Traczinska, Ch., G. Bodytrainer. 2003
www zdroje:
14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Gymnastika
15. http://gymnastika.cstv.cz/page/100.aktuality/
16. http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/gymnastika/texty/g1_3.-4.lekce.pdf
17. http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/gymnastika/texty/g2_2.lekce.pdf
18. http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?kod=c017t;fakulta=1451;obdobi
19. http://www.pilates.cz/
20. http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/ktus/upoly_ucebni%20texty.pdf
(a od těchto stránek další odvozené)