TŘÍDA: PTÁCI Aves

TŘÍDA:
PTÁCI
Aves
Obecná charakteristika
–
–
–
–
–
–
–
–
–
teplokrevná vývojová větev plazů podtřídy Archosauria
nejvyšší intenzita metabolismu
nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců
kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)
znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazíího typu
(na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu,
odpadní produkt kyselina močová
znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné
srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu
zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny
nejsou nikdy redukovány (přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut
(včetně bazálních ganglií – instinkty), funkce mozečku – let, dokonalý zrak (nejvyšší
ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry
počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída)
velikost (extrémy): kolibřík kubánský – 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý – 2 m, 100 kg;
moa† – 3,6 m, 100 kg
Kůže
–
–
–
–
–
suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční
rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech
rohovité drápy na prstech
rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech
epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny
Peří
–
–
–
–
–
–
–
po těle v pruzích – pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní)
holá místa (bez pernic) – nažiny
výměna peří – pelichání
a) prachové peří
b) obrysové peří: letky, rýdovací peří, krycí peří
krycí pero: osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky
prachové pero: nikdy osten
Kostra
pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti)
srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti
lebka připojena jedním kloubem nekrčnímu obratli
obratle: krční (10–26), hrudní (3–10), bederní + křížové (11–23) → srůstají v kost
křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5–8 volných, další srůstají
v pygostyl)
– stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec
–
–
–
–
Ex http://biomach.wz.cz
1/9
žebra: 3–9 párů, plochá dvoudílná
mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni)
přední končetina: lopatkové pásmo – šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí
(procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci → „sáňky“ [furcula]);
volná končetina – kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti
zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III.
redukce, IV.–V. vymizel
– zadní končetina: pánevní pásmo – synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní
obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl;
volná končetina – kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost
lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I.
obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha – srůst prstů
–
–
–
Svalstvo
dominují létací svaly, největší je prsní sval
prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo
dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka
– podklíčkový sval: úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá
křídlo při letu nahoru
– běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům
– některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické
sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)
–
–
Nervová soustava
–
–
–
–
–
rozvoj koncového mozku a mozečku – k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením
bazálních ganglií (bohatý instinktivní život)
v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku)
mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle
„zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní
oblasti u ptáků, kteří běhají
12 párů mozkových nervů
Smysly
dominuje zrak a sluch
další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla
chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě
sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha
podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz)
– zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny třemi víčky (mrkají
dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek,
funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění → zornice: ◊ na dálku, ○ na blízko
–
–
–
–
Endokrinní systém
–
–
silně rozvinut jako u savců
hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec
Ex http://biomach.wz.cz
2/9
–
–
–
–
–
brzlík: krvetvorný orgán
štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání chování související s tahem
nadledviny: kortikoidy, adrenalin
pankreas: inzulín
gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární
pohlavní znaky)
Trávicí soustava
zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytí rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí
jícen vytváří slepý vak – vole (ingluvies)
žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)
tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie – štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté
střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka
– slinivka břišní, játra (žlučník chybí pštrosům, holubům, papouškům)
–
–
–
–
Dýchací soustava
–
–
–
–
–
nejvýkonnější ze všech obratlovců
plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní
nozdry, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou
v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků – syrinx
5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují
tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na
termoregulaci, slouží jako rezonátoru pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření
Cévní soustava
–
–
–
–
–
srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve
podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj)
relativně největší srdce ze všech obratlovců
vyvinut levý vrátnicový oběh
největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 22 tepů/min), teplota (40 °C)
→ hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity
Urogenitální soustava
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
párové ledviny v prohlubních synsacra
močový měchýř většinou chybí
moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu
zplodina metabolismu – kyselina močová
vývody ústí do kloaky
gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360×)
penis (s výjimkou pštrosů a vrubozobých) chybí
samice mají funkční většinou levý vaječník
oplození vnitřní přitisknutím kloaky
vývoj vejce – vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí:
1. nálevkovité ústí zachycuje zralá vajíčka
2. tuba – sekrecí stěn se tvoří bílek
Ex http://biomach.wz.cz
3/9
3. isthmus – vylučuje papírovou blánu
4. uterus – tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou
a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve
skořápku
5. vagina – svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce
Rozmnožování ptáků (= hnízdění)
–
–
–
–
–
–
–
alespoň jednou ročně, ale i vícekrát
v Evropě květen–červen
u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant)
příprava hnízda, „svatební“chování
zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické
vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů
dva typy mláďat:
o nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí
(pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný
vývoj, hnízda na zemi
o nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně),
nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně
menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání
Etologie
–
–
–
–
–
–
trvání svazku v průběhu hnízdění:
o žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka
o páry na několik dní → bahňáci, moudivláček
o páry na několik týdnů/měsíců → kachny
o páry do vyvedení mláďat
o páry na celý život
o polygamie (jeden samec, více samic)
o polyandrie (jedna samice, více samců)
hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby
budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …)
hnízdní parazitizmus (např. kukačky)
migralita:
o ptáci stálí – po celý rok v okolí hnízda
o ptáci přelétaví – mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak
směrovány
o ptáci stěhovaví – dvakrát ročně přesné směrované přelety
komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování,
svolávání, krmení)
Systém ptáků
–
děleni na dvě podtřídy
o podtřída: PRAPTÁCI (Saururae) – vymřelí
 jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury
v Solenhofenu v Bavorsku, žil asi před 140 miliony lety araukáriových
Ex http://biomach.wz.cz
4/9
a cykasových lesích) – vykazuje znaky plazí (pravé jamkovité zuby,
amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty
s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rejdovacích per) i ptačí
(pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla,
klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizovaná kosti)
o podtřída: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)
 přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez
drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů
 první se objevili ve svrchní křídě
 děleni do víceméně umělých nadřádů:
• nadřád: PRVOPTÁCI (Prothornites)
 vymřeli ve svrchní křídě
 ze severoamerických křídových usazenin známé
dva druhy: Hesperornis a Ichthyornis
• nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae)
• nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)
Nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae)
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
ztráta schopnosti létat zakrnělá křídla, (kromě tinam)
chybí hřeben hrudní kosti, malá pneumatizace kostí
mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi, přední končetiny zakrnělé
o mláďata pečuje samec, výskyt jen na jižní polokouli
pštros dvouprstý
kivi jižní
emu australský
kazuár přilbový
nandu pampový
tinama chocholatá
Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)
„neognátní stavba“ lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy
nedosahuje ke kostem křídlatým
– odlišně tvarovaná pánev, samci nemívají penis
– o vejce pečují oba partneři nebo jen samice
– většina druhů známa od počátku třetihor
–
Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)
– specializace k plavání → křídla změněná ve vesla
– kosti nejsou pneumatizovány
– nohy posunuty dozadu
– mezi prsty plovací blána
– pod kůží vrstva tuku, vnější nozdry uzavřeny
– velká kostrční žláza
– odráží se nohama, jede po břiše
– vajíčka pod kožním vakem
– tučňák patagonský, tučňák císařský, tučňák Humboldtův
Ex http://biomach.wz.cz
5/9
Řád: Potápky (Podicipediformes)
– přizpůsobení pro plavání a potápění
– velká kostrční žláza
– plovoucí hnízda, husté jemné opeření
– potápka roháč, potápka chocholatá
Řád: Veslonozí (Pelecaiformes)
– velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama
– všechny prsty spojeny blánou
– loví ryby, kostrční žláza, silný jazyk
– pelikán bílý
– kormorán velký
– faeton červenonohý
– terej bílý
– fregatka páskovaná
Řád: Brodiví (Ciconiformes)
– dlouhé nohy, krk, zobák
– hnízdní na stromech
– dorozumívání klapáním zobáku
– volavka popelavá
– čáp bílý, čáp černý
– marabu africký
– kvakoš noční
– bukač velký
– ibis posvátný
Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)
– dlouhý krk, vysoké nohy
– krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami
– ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím
– plameňák růžový
– plameňák Jamesův
Řád: Vrubozobí (Anseriiformes)
– velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku
– mezi předními prsty plovací blána
– potravu loví z vody
– dokonalý syrinx
– kosmopolitní kromě Antarktidy
– kachny existují „plovavé“ a „potápivé“
– kachna divoká
– labuť velká, labuť černá, labuť zpěvná
– husa velká (→ z ní evropské domácí husy)
– čírka modrá
– lžičák pestrý
– kajka obecná
– berneška velká
Ex http://biomach.wz.cz
6/9
Řád: Dravci (Falconiformes)
– různá velikost, hákovitě zahnutý zobák
– měkké ozobí, špičaté drápy na nohách (= spáry)
– velký svalnatý jazyk, dokonalé smysly (hlavně zrak)
– krmivá mláďata; kosmopolitní rozšíření
– jestřáb lesní
– káně lesní
– krahujec obecný
– moták pochop
– luňák hnědý
– orel skalní
– včelojed lesní
– poštolka obecná
– sokol stěhovavý
– kondor velký
– sup hnědý
– hadilov písař
Řád: Hrabaví (Galliformes)
– krátký, špičatý zobák, velké vole, silný svalnatý žaludek
– krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se
– přes den na zemi, nocují na stromech
– samci mají často ostruhu, častá polygamie
– tetřívek obecný
– tetřev hlušec
– jeřábek lesní
– bažant obecný
– křepelka polní
– perlička kropenatá
– koroptev polní
– páv korunkatý
– krocan divoký
Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)
– různorodá skupina, chybí vole
– hnízdí na zemi nebo v rákosí
– větší počet vajec, býložraví nebo všežraví
– drop velký
– slípka zelenonohá
– jeřáb popelavý
– lyska černá
– chřástal vodní
Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
– různý vzhled, plovací nohy, dospělci v párech, vodní a pobřežní biotopy
– racek chechtavý
– papuchalk ploskozobý
– čejka chocholatá
Ex http://biomach.wz.cz
7/9
Řád: Měkkozobí (Columbiformes)
– střední velikost, dvoudílné vole
– pití sáním; kosmopolitní
– hrdlička zahradní
– stepokur kirgizský
– holub skalní
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
– velmi pohyblivá horní čelist
– nejvyvinutější koncový mozek
– šplhavé nohy, velké vole
– amazoňan kubánský
– kakadu žlutolící
– papoušek různobarevný
– andulka vlnkovaná
– papoušek šedý (žako)
– papoušek hyacintový
Řád: Kukačky (Cuculiiformes)
– stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus)
– pohlavní dimorfismus
– kukačka obecná
Řád: Sovy (Stringiformes)
– noční aktivita, oči směřují vpřed, hlavu otočí o 270°
– nohy s drápy, bohaté opeření, výkonný sluch a zrak
– nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky)
– hnízdní na stromech v dutinách
– masožravec – zahnutý zobák
– sýček obecný
– sova pálená
– výr velký
– kulíšek nejmenší
– sýc rousný
– puštík obecný
– kalous ušatý
Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)
– noční aktivita, loví v letu
– měkké opeření, široká hlava, dlouhá křídla
– lelek lesní
Řád: Svišťouni (Apodiformes)
– extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina)
– nemohou chodit po zemi
– v letu loví potravu, dokonce i spí
– rorýs obecný
– kolibříci
Ex http://biomach.wz.cz
8/9
Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)
– rozmanitý vzhled, pestré opeření, loví z číhané
– některé prsty srostlé, zvětšené zobáky
– ledňáček říční
– dudek chocholatý
– vlha pestrá
– mandelík hajní
Řád: Šplhavci (Piciformes)
– stromoví, šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad)
– tuhé opeření, dlouhý jazyk; hnízdí v dutinách
– strakapoud velký
– datel černý
– žluna zelená
– krutihlav obecný
– tukan obecný
– medozvěstky
Řád: Pěvci (Passeriformes)
– malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy
– rozmanitá potrava, všichni staví hnízdo
– hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu
– v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše
odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci)
– skřivanovití
– ťuhýkovití
– konipasovití
– vlaštovkovití
– sýkorovití
– hejskovití
– brhlíkovití
– skorcovití
– pěnkavovití
– střízlíkovití
– snovačovití
– drozdovití
– žlučovití
– strnadovití
– špalkovití
– pěnicovití
– krkavcovití
– … a mnozí další
Neprošlo jazykovou úpravou.
Machy, 23. září 2007
Ex http://biomach.wz.cz
9/9