Exkurze třídy 4.A

Exkurze třídy 4.A
Ve dnech 12.9 až 22.9 třída České lesnické akademie Trutnov 4. A absolvovala tuzemské, ale i
zahraniční exkurze. Jako první navštívila Městské lesy Hradec Králové. Ještě tento den se podívala na
pilu do Ždírce nad Doubravou a poté přejížděl do moravských Bulhar. Následující den byla pozvána
do Lesního závodu Židlochovice, večer třída 4. A navštívila zdejší vinný sklep, kde je čekala večeře a
degustace vín. Ráno třída přejížděla do Práteru ve Vídni, kde strávila celý den. Čtvrtý den navštívila
nádhernou zemi Slovinsko a s ní zdejší lesnickou školu v Postejné. Ve Slovinsku strávila třída den
v Alpách a u jezera Bled. Další den strávila v jeskyních a poslední den si vyšlápla na místní horu
Sněžník. Další cesta vedla do Italských Benátek, kde třída obdivovala krásy zdejšího moře a města.
Večer třída přejela do Chorvatska, kde strávila dva dny u moře. Po dvou dnech u moře se třída
přesunula blíže k domovu, do Rakouského Brucku. Zde strávila poslední noc ve zdejší lesnické škole.
Brzy ráno třída vyjela směr Znojmo. Touto cestou dojeli až do Trutnova.
Tímto článkem, chce třída 4. A poděkovat panu Mgr. Maclovi a panu Ing. Škodovi za super
zorganizování exkurze a vedení školy za umožnění tohoto zájezdu.
Městské lesy Hradec Králové
Dne 12.9. jsme navštívili se třídou Městské lesy v Hradci Králové. Tyto lesy pěstují zejména borovici
lesní. Lesy navazují na historické i na novodobě se rozvíjející stotisícové město a jsou dostupné na
mnoha místech i z městské veřejné dopravy. Pokud se do nich vydáte za odpočinkem a rekreací,
čekají vás rozsáhlé borové porosty vonící pryskyřicí, trvale ozeleněné v celém profilu různě vysokými
smrky a vejmutovkami. Městské lesy lze dobře využít ke všem běžným druhům činnosti, jako jsou
turistika, cyklistika, pěší procházky i běžecké sporty. V létě se nabízejí rybníky ke koupání a rybaření,
lesy zase ke sběru lesních plodů. V zimě je možnost lyžování, sáňkování a k bruslení. V těchto lesích je
možnost se procházet po více než 250 km opravených lesních cest . Dnes město Hradec Králové
vlastní cca 3800 ha lesů .
Písník Marokánka
Písník Marokánka, spadá pod správu Městských lesů Hradec Králové. Ročně zde těží kolem 200 000
݉ଷ písku. Ovšem nesmějí se dostat pod hladinu spodní vody, protože vytěžené plochy se opět
zalesňují, takže těžba končí přibližně 1-2 m nad hladinou spodní vody. Písek zde čistí v tůních, které se
napustí ze spodních vod. Nadmořská výška tohoto písníku je 250-260 m.n.m., rozloha je kolem 334
ha a představuje až 20-ti metrové vrstvy písku.
Firma Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou
Stora Enso je integrovaná společnost, vyrábějící tiskařský a jemný papír, obalovou lepenku
a výrobky ze dřeva – ve všech těchto oblastech patří mezi lídry na globálním trhu. Skupina Stora
Enso zaměstnává na 36 000 pracovníků ve 40 zemích pěti kontinentů. Roční produkční kapacita je
13,1 milionů tun papíru a lepenky a 7,4 milionu kubických metrů řeziva, včetně 3,2 milionů
kubických metrů výrobků s přidanou hodnotou. Společnost je zapsána na burzách v Helsinkách a
Stockholmu.
Stora Enso zásobuje především B2B zákazníky v Evropě, Asii a severní Americe prostřednictvím své
globální obchodní a marketingové sítě; v budoucnu se skupina hodlá zaměřit taktéž na Čínu, jižní
Ameriku a Rusko.
SDCC (Software Developement Competence Center) Ostrava se zabývá vývojem, provozem
a údržbou softwarových systémů pro vlastní potřeby firmy, při těchto činnostech úzce
spolupracuje se společností TietoEnator.
LS Židlochovice
Lesní závod Židlochovice je jedním z přímo řízených lesních závodů v rámci podniku Lesy ČR, s. p.
a svojí rozlohou, 167 tis. ha, zahrnuje jižní část Jihomoravského kraje. Lesnatost tohoto území však
dosahuje pouze 15 %. Lesy se v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině zachovaly pouze v několika
komplexech, na půdách, které nebylo možné zemědělsky využít. Lesy se nachází na navátých píscích
mezi Břeclaví a Valticemi, se zastoupením borovice lesní, černé, dubu ceru a akátu. V pahorkatinách
Divácka, Mikulovska a Moravskokrumlovska se jedná především o listnatý les s převahou dubu
letního a zimního s příměsí habru a lípy.
Hospodářsky i rozlohou nejvýznačnějším typem lesa jsou lužní lesy, které se zachovaly v jižní části
Dyjsko-svrateckého úvalu a v pásech podél toku řek Moravy, Dyje, Svratky a Jihlavy. Rozlohou 9700
ha se zároveň jedná o 30% všech lužních lesů České republiky.
Průměrná roční teplota 9,1 °C je nejvyšší hodnotou v rámci ČR. Průměrným ročním úhrnem srážek
pod 550 mm za rok se řadí oblast LZ Židlochovice mezi oblasti semiaridní. Nejvyšším bodem
spravovaného území je vrchol Pavlovských vrchů o nadmořské výšce 550 m. Nejnižší nadmořskou
výšku 150 m má soutok řek Moravy a Dyje na hranici České republiky, Slovenska a Rakouska.
Myslivost v LS Židlochovice
Hlavním druhem spárkaté zvěře chované v oborách je zvěř jelení,
vedle které je chována také zvěř dančí, mufloní a černá. Obory byly
zřizovány na místech, kde se vyskytovala původní jelení zvěř a ta
byla dále doplněna dalšími druhy zvěře podle místních podmínek.
Především díky velkým rozlohám obor si zvěř udržuje přirozenou
plachost a její lov tak přináší lovcům jedinečný zážitek z lovu.
Každoročně jsou zde uloveni jedinci s výbornými bodovými
hodnotami trofejí (jelen 215, daněk 190, muflon 225 bodů CIC). Nejběžnějším způsobem lovu
trofejové zvěře v době říje je čekaná na posedu a šoulačka, mimo období říje se především šoulá.
Při lovu jsou hosté doprovázeni zkušenými loveckými průvodci.
Tradičním druhem lovu, který je spjat s Židlochovicemi, jsou lovy
bažantů v historických bažantnicích. První zmínky o provozování
bažantnictví v okolí Židlochovic jsou již z konce 17. století.
Významný vzestup zaznamenala židlochovická myslivost a s tím
spojené bažantnictví za vlády Habsburských arcivévodů. Po
zestátnění majetku Habsburků v roce 1918 a především ve druhé
polovině 20. století došlo k výraznému rozmachu bažantnictví.
Jednotlivé bažantnice byly systematicky a účelově vedenými porostními úpravami postupně
přetvářeny až do jejich dnešní podoby. Cílem všech porostních úprav bylo a je i v současné době,
vytvořit ideální prostředí k chovu a lovu bažantů, v těchto nám svěřených historických bažantnicích.
Překvapení na vodě
Benátky, Italsky Venezia se staly neočekávanou, avšak velice vítanou zastávkou na naší trase. Vždyť
kdo by se nechtěl alespoň jednou za život podívat do města gondol? Pojďte si je projít spolu s námi.
Nejprve něco k historii.
Benátky byly založeny po rozpadu Římské říše v roce 421 a to jako
obranná osada proti barbarským nájezdníkům. Díky své vynikající
obchodní a strategické poloze intenzivně rostly a získávaly velkou
moc. S mocí přicházeli obchody, tím pádem i peníze, které
Benátčané utráceli za honosné domy a katedrály. Od 16. Století
začala Benátská republika upadat, definitivní konec jí však přinesla
až francouzská okupace roku 1797.
Centrum aneb lodí nelodí.
Nejlépe se do centra dostanete „loďobusem“ (viz. Obrázek),
ostatně lodě jsou zde nejpoužívanějším dopravním prostředkem.
Můžeme zde vidět také lodní sanitky, policii, taxi či popeláře.
Město prosperuje především díky turistickému ruchu, a protože
má co nabídnout, tak tu nikdy nebudete sami. Naše třída navštívila
především nám. sv. Marka, kde jsme mohli spatřit Dóžecí palác a Baziliku sv. Marka. Dále jsme
přecházeli Most vzdechů a Rialtský most. Nesmím ještě opomenout slavné Benátské masky, kterými
se to v labyrintu úzkých uliček jen hemžilo.
Závěrem
Venezia je krásné město, i nám se zde moc líbilo, jeho návštěvu mohu všem jen doporučit.
Návštěva lesnické školy v Brucku
Při návratu z třídního výletu jsme strávili poslední noc v zahraničí v rakouské škole v Brucku. Jedná se
o jedinou lesnickou školu v Rakousku. Přivítal nás ředitel školy Anton Aldrian. Byli jsme ubytováni
přes noc ve školní tělocvičně. Poté jsme se odebrali do jídelny na večeři.
Jak se ukázalo, jídelna byla nová a skvěle zařízená. Částečně
prosklená místnost nevzbuzovala žádný stísněný dojem, na který
jsem normálně zvyklý. Jídlo bylo skvělé a bylo ho tolik, že málokdo
dojedl všechno. Kdo chtěl, mohl si dopřát po jídle i kávu nebo
čokoládu z kávomatu. Po večeři jsme měli volný program. Někdo šel
hrát fotbal na venkovní hřiště a
někdo dal naopak přednost
počítačové učebně, opět velmi moderně zařízené. Po celou dobu
bylo postaráno o to, aby nám nic nechybělo.
Následujícího rána následovala prohlídka školy s přednáškou,
přičemž průvodcem nám byl sám ředitel. Škola se skládá ze staré a
nové části, které jsou spolu velmi důmyslně propojeny způsobem,
který na mě hluboce zapůsobil. Během výkladu jsme zjistily, že školní polesí činí asi 450ha a škola má
přibližně 60 zaměstnanců. V přízemí a asi ve sklepení (podle mého odhadu) se nacházely
zmodernizované dílny a místnosti pro práci na motorových pilách, vše dobře vybavené. Nemohu
opomenout také posilovnu, která představovala sen každého
kulturisty.
Na střeše budovy se také nachází jeden solární panel pro ohřev
vody a druhý pro výrobu elektřiny. V podstatě působí celý vnitřek
budovy překvapivě útulným dojmem, což je prvek, který mi u naší
školy trochu chybí. Po prohlídce se s námi rozloučili a my se vydali
na cestu k domovu. Nakonec myslím, že mohu mluvit za všechny,
když řeknu, že to místo na každém z nás zanechalo své stopy.