Dermoid sinus, jak na něj

Veterina
Dermoid sinus, jak na něj
Rhodéský či thajský ridgeback mají
na zádech slušivý plemenný znak
v podobě tzv. ridge. Ten ale občas –
jako každá frajeřina, něco stojí. V tomto případě je na výskyt ridge vázán
nepříjemný problém zvaný dermoid
sinus (DS), v praxi též často označovaný jako dermoid či dermoidní cysta, tato označení jsou ale nepřesná
a zavádějící. Dermoid sinus se může
vyskytnout i u kříženců ridgebacků
a sporadicky i u zástupců jiných plemen – boxer, kerry blue teriér, čau
čau, ale to opravdu jen velmi výjimečně.
Jak vzniká?
Když se během pobytu v děloze budoucí
štěňata vyvíjejí, měla by se neurální trubice
– předchůdce budoucí míchy – úplně
oddělit od vyvíjející se „kůže“. Právě
u ridgebacků se tak občas nestane a mezi
těmito strukturami zůstane i po narození
cosi jako spojka, která může být různého
rozsahu.
třeba zkontrolovat celou oblast hřbetu
a krku.
Jak ho u svého psa najdete
sami doma?
Každé narozené štěně ridgebacka a jeho
kříženců by mělo být, aby se DS vyloučil,
prohlédnuto, a to zhruba okolo desátého
dne věku. Psovi jednou rukou vytáhneme
kůži směrem vzhůru – jako bychom ho chtěli pověsit na prádelní šňůru – a vzniklou kožní řasu prohmatáváme dvěma prsty proti
sobě. Hledáme útvar 1 – 5 mm tlustý, je
podobný provázku, který se táhne od vršku
kůže směrem k páteři. Při pochybnostech
podezřelé místo oholíme a pátráme po tmavé tečce, tu tvoří místo, kde se vchlípenina
zanořuje do podkoží.
Je třeba mít na paměti, že jeden pes může
mít více DS různých stupňů.
Co přesně dermoid sinus je?
Dermoid sinus je vchlípenina tělního
pokryvu, tedy kůže, do tkání pod ní – což
jsou: podkoží, svaly, vaz ( ten se táhne po vršku celé páteře) a obratle – tato vchlípenina
může sahat až k dura mater (míšnímu obalu)
míchy. Podle toho, jak je tato vchlípenina,
kterou si můžeme představit jako tenounký
kanálek, hluboká, rozlišujeme několik typů
DS. Prohlédněte si je na přiloženém obrázku
a udělejte to velmi pečlivě – pochopíte-li
dělení DS do těchto typů, tak porozumíte
i celé problematice.
Typ III: Dno vchlípeniny sahá jen do podkoží.
Typ II: Dno vchlípeniny sahá přes podkoží až
do svalu, k vazu je připojeno fibrózní
spojkou, jakoby provázkem, který fixuje dno vchlípeniny k tomuto vazu.
Typ I: Vchlípenina jde podkožím a celým svalem a k vazu je přichycené samotné
dno vchlípeniny.
Typ IV:Vchlípenina prochází podkožím, svalem, vazem a dno vchlípeniny je přichyceno k obalu míchy (dura mater).
Typ V: Zde už nejde o vchlípeninu ve formě
kanálku, ale o prostou cystu (o tomto
zvláštním typu DS dnes řeč nebude).
Kde je umístěn?
DS je umístěn v oblasti ridge, ale téměř
nikdy přímo v něm. Nejčastěji ho najdeme
nad bedry a v oblasti kohoutku, ale vždy je
Pes přítel člověka 6/2009
50

Toto je ridge – obráceně rostoucí pruh srsti.
Jak vám s diagnostikou
pomůže veterinář?
Veterinář provede pohmatem to samé
vyšetření, jako vy doma. Lépe vybavená pracoviště mohou DS diagnostikovat přesně,
a to nejlépe pomocí počítačové tomografie,
která je z možných diagnostických metod
nejprůkaznější, ale též rozhodně nejdražší.
Jaké problémy postiženému
psu způsobuje?
Když se podíváte na průvodní obrázek, je
odpověď jasná. Čím DS zasahuje hlouběji,
tím je situace vážnější. DS, které nesahají až
k dura mater – tedy všechny kromě typu IV
– nemusí zlobit vůbec, ale je pravda, že se
– díky svému mikroskopickému složení
(chlupy, žlázy, kožní maz a různé nečistoty)
– rády zanítí. Tento stav je pro psa velmi
bolestivý, protože z pouhého tenkého
kanálku vzniká rozměrný hnisavý vak, který
kdykoliv hrozí prasknutím či přechodem
hnisavého procesu do okolí – svalů, podkoží
atd.
Typ IV představuje vážné ohrožení zdraví
psa, protože je to vlastně otevřená cesta
k nervové soustavě. Záněty nervové soustavy či neurologické problémy v podobě poruch hybnosti zde nejsou žádnou výjimkou.
Jak řešit tuto vadu u štěňat
před odběrem?
Zde se nabízejí varianty dvě. První – utracení postižených jedinců. To vzhledem
k tomu, že bez nákladných vyšetření lze
u desetidenních štěňat odhadnout míru
postižení jen těžko, považuji za legitimní
postup. Druhá – chirurgické odstranění DS
ještě před odběrem, štěně je pak předáno do
nového domova až po uzdravení.
Je to – jako nakonec ve veterině často –
otázka financí a postoje chovatele.
Jak ho řešit u staršího psa, už
miláčka rodiny?
Není výjimkou, že je DS diagnostikován až
u staršího psa, v rámci běžné kontroly nebo
až v momentě, kdy se zanítí a začne zlobit.
Řešení je pouze jediné, a to chirurgické
odstranění, opět je jasné, že čím hlouběji DS
sahá, tím vážnější zákrok to bude.
Můj názor je takový, že odstranění DS by
měl provádět zásadně chirurg – specialista,
a to z následujících důvodů:
 Většinou není k dispozici vyšetření, které
by dopředu určilo, o jaký typ DS se jedná
a z toho důvodu nelze přesně odhadnout
rozsah operace.
 I lehčí typ DS je třeba odstranit kompletně, jinak hrozí návrat obtíží.
 Vzhledem k umístění DS lehce vznikají
pooperační komplikace.
 Čím „šikovněji“ je DS odstraněn, tím lépe
se rána bude hojit, což ale neplatí zpětně
– někdy mohou sebelépe provedený
zákrok provázet komplikace.
 Pokud DS trpí asi 4 % populace ridgebacků, tak chirurgickou zkušenost s ním prostě každý veterinář mít nemůže.
Prognóza je vždy závislá na konkrétním
případu, ale i nejhorší případy, které už
dokonce provází příznaky postižení nervové
soustavy, mohou dopadnout výborně!
Veterina
51
Permethrin
Jak jeho vzniku ve vašem vrhu předejít?
Dermoid sinus je dědičná choroba – během života nevzniká,
ani sama nezmizí. Existují dvě teorie (polygennní dědičnost
a autozomálně recesivní) jak je DS předáván na potomstvo.
Odborníci se nemohou dohodnout, která je správná, a dnešní
článek to určitě také nevyřeší. Jasné je jediné – používání psů,
kteří trpí DS, do chovu prokazatelně zvyšuje počet postižených
psů v populaci a naopak. Takže teoreticky je závěr jasný –
postižené jedince z chovu vyřadit. Toto vyřazení – vzhledem
k nevyjasněné dědičnosti – problém zcela nevymýtí, ale pouze
sníží počet postižených jedinců. Z praktického hlediska se ale
nabízí otázka, nakolik by přísné vyřazování zúžilo genofond plemene. Toto jsou otázky spíš pro chovatelské kluby, které se,
věřím, k celé situaci staví zodpovědně. Problém nastává u štěňat
bez průkazu původu, kde by měl osvětu provádět alespoň veterinář, ale často je to jako pověstný hrách na stěnu.
Prověřená síla
Co může udělat i chovatel s ne úplně čistým
svědomím?
Pokud chovatel použije přes tato varování do chovu psa s DS,
stojí tak trochu před loterií, jak to dopadne. Třeba dobře. A to
lze podpořit i přidáváním kyseliny listové feně – tři týdny před
krytím a celou první polovinu březosti, a to v dávce 5 – 10 mikrogramů na 1 kg váhy.
Užívání kyseliny listové prokazatelně snižuje výskyt DS
u potomstva a lze ho doporučit všem chovatelům, protože je to
obecná prevence pro vznik vývojových vad nervové soustavy.
5 typů DS dle Mann and Stratton
Závěrem
DS není problém, který by veterinář řešil každý den, ale když
tato situace nastane, tak to stojí za to. Majitel či chovatel, který
je s DS seznámen poprvé, má jistě o čem přemýšlet. Každý případ má svá specifika a rozhodně není na místě vynášet soudy
typu „všechna štěňata s DS utratit“, nebo „nezabíjet ty chuděry
a dát jim šanci“. Vždy je třeba ušít řešení na míru, váš veterinář,
kterého jste si vybrali, protože k němu máte důvěru a vyhovuje
vám svým přístupem, vám jistě pomůže najít vhodné řešení právě
pro váš případ.
Použitá literatura
1) Mann GE, Stratton J. Dermoid sinus in the Rhodesian
Ridgeback dog
2) J. Small Anim Pract 7, 1996
3) Scott DW, Miller and Kirk´s Animal Dermatology, ed. 6,
Philadelphia, WB Sanders, 2001
MVDr. Karolína Svobodová 
Alfavet Český Dub
ochrana proti klíšťatům
1 měsíc
ochrana proti blechám
1 měsíc
lze aplikovat
již od 2 týdnů věku
Procházka
bez rizika!
Pes přítel člověka 6/2009
exspot-2-Q1 -2009
