Ernesto Serna Guevara, zvaný Che G

Ernesto Serna Guevara, zvaný Che G., argentinský lékař a marxistický
revolucionář (1928-1967), spolubojovník Fidela Castra.
Účastník partyzánského povstání na Kubě v roce 1956, v roce 1957
velitel partyzánské armády na Kubě. Po vítězství revoluce (1960),
svržení diktátora F. Batisty, se stal ředitelem Národní banky a od roku
1961 ministrem průmyslu a výcvikovým náčelníkem armády. V roce 1965
po kritice zproštěn všech státních a dalších funkcí na Kubě, působil jako
organizátor partyzánské války v Kongu a Bolívii. Formuloval učení o
partyzánské válce – guerille – jako nástroji boje proti kapitalistické
společnosti. V Bolívii se snažil získat rolníky k boji v horách proti
vojenské vládě, bez valného úspěchu.
Jeho velké osobní charisma z něj vytvořilo romantický vzor Nové levice
v USA a západní Evropě v 60. a 70. letech 20. století.
Naopak ze strany politické pravice byl vnímán jako profesionální
revolucionář a terorista.
Zahynul jako příslušník guerilly v partyzánském boji proti vládnímu
vojsku v Bolívii v době vojenské diktatury v zemi.
Konspirační byt Che Guevary v Praze?
Konspirační byt je samozřejmě fikcí, nadsázkou. Tedy do určité míry.
Che Guevara byl v Praze celkem třikrát.
Poprvé do tehdejšího Československa přiletěl s oficiální delegací F.
Castra v roce 1960. Je potřeba zmínit, že v té době byl Guevara šéfem
kubánské Národní banky. Jedním z jeho poradců na Kubě byl v té době
Čech Valtr Komárek, po třiceti letech (1989–1990) dost známý v období
sametové revoluce a po ní (byl místopředsedou čs. federální vlády).
Po druhé byl Guevara v Praze tajně na jaře roku 1965, kdy se zde
několik dní skrýval v jednom hotelu v pražských Strašnicích (zřejmě hotel
Solidarita, dnes Quality hotel).
Jeho třetí pobyt v Československu byl nejdelší. Probíhal od března do
července 1966. Guevara se v ČSSR péčí čs. zpravodajské služby
zřejmě zotavoval po velmi vážných zdravotních problémech, které zažil
v Kongu, kde se pokoušel o revoluci podobou té kubánské. Che
Guevara, původně argentinský lékař, později, v 50. a 60. letech,
profesionální revolucionář, měl silné astma a v Kongu po použití prošlých
sovětských léků málem zemřel. V Praze jej ale léčili a vyléčili velmi
kvalitní českoslovenští lékaři.
Nemoc ovšem nebyla jedinou motivací, která ho vedla k tomu, aby
v roce 1966 strávil v Československu několik měsíců. Tím hlavním
důvodem zřejmě byla Tanja, dcera židovsko-německých rodičů,
východoněmecká občanka. Ta byla v konspiračním bytě v domě u Prahy
cvičena československou zpravodajskou službou pro budoucí nasazení.
Získala prostřednictvím československé tajné služby falešnou identitu a
falešný cestovní pas s nepravými vízy. Ve vile blízko u Prahy s Che
Guevarou prožila několik příjemných měsíců.
Guevara chápal pobyt u nás vlastně jako zdravotně-rehabilitační a podle
všeho se velice nudil. Čas prožitý mimo revoluční dění zřejmě považoval
za naprosto ztracený. Svědčí o tom vyjádření jeho přátel, kteří jej při
pobytu v Československu doprovázeli.
Guevara u nás vlastně prožil několik měsíců v hlubokém utajení,
konspiraci, kdy velmi pečlivě skrýval svou identitu. Oholil si vousy, zkrátil
vlasy, nasadil brýle a chodil s přáteli do restaurací mimo Prahu. Podle
svých přátel se o situaci v tehdejším Československu vyjadřoval velmi
kriticky: „Všechno je tu nudné, šedivé a bez života,“ nebo „Tohle není
socialismus, ale jeho selhání Celá Praha je jako místnost z Titaniku. Ze
slavných časů revoluce tu nezbylo nic.“
Z Československa Che Guevara odjel 19. července 1966 na uruguayský
pas na jméno Ramón Bentiez. Z Prahy odcestoval vlakem do Vídně a
z Vídně pak do Curychu. Z Curychu se letadlem dostal do Moskvy a
odtud už do Havany.
Guevara, pro jedny idealistický revolucionář, pro druhé krvavý vrah.
Měsíce prožité u nás byly nejspíš posledním klidným obdobím v jeho
životě. Za pár měsíců již bojoval proti vojenské diktatuře v Bolívii a byl,
poté, co upadl do zajetí vládními vojáky, podle všeho zavražděn.