doczpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd
download 
Stížnost Transkript
zpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd
zpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd 2.12.2013 14:38 Stránka 1 www.ptas.cz 4. číslo / 21. ročník prosinec 2013 ZPRAVODAJ PRAŽSKÉ TEPLÁRENSKÉ a.s. Uvnitř listu: Klíčová část Holešovic obnovena • Výměna listinných akcií • Řasy z komína • Třeboradice posílily • Coca-Cola jede na páru • Energie z jádra • a další SLOVO ÚVODEM Od ledna podle nových norem Dne 1. 1. 2014 vstoupí obyvatelé ČR nejen do nového kalendářního roku, ale i do nového právního prostředí. Tímto dnem nabude účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. nazývaný jako nový občanský zákoník. Společně se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a dalšími novelizovanými právními předpisy představuje tato právní úprava rekodifikaci občanského práva v ČR. Přijetí nového občanského zákoníku předcházel poměrně dlouhý legislativní proces vystřídaný nejistotou ohledně možného posunutí jeho účinnosti. Laická i odborná veřejnost tak se zahájením příprav na změny musela dlouho vyčkávat. S nadcházejícím koncem roku je ale již více než jisté, že Nový občanský zákoník se od 1. ledna stane novou stěžejní právní normou. Společnost Pražská teplárenská si plně uvědomuje dopady nové právní úpravy na svou činnost. Již v červenci jsme si proto vyžádali stanoviska od renomovaných advokátních kanceláří, která nám slouží jako základní vodítko pro orientaci v nastalé situaci. Následně byly zahájeny práce na tvorbě nových vzorových smluvních dokumentů. K přepracování je určeno přibližně 50 vzorových dokumentů. V procesu změn se nacházejí rovněž interní dokumenty společnosti. Každá vnitřní směrnice, pokyn i rozhodnutí musí být přezkoumány optikou nového občanského zákoníku a musí být nastaveny na nové principy, pojmosloví a procesy. Na činnost a postavení Pražské teplárenské bude dopadat nejen nový občanský zákoník, ale také zákon o obchodních korporacích. I zde se naše společnost připravuje k provedení potřebných změn, především v podobě vydaných akcií, případné úpravy stanov apod. Základním východiskem pro pochopení a sžití se s novou právní úpravou je však dostupnost informací a znalost nejdůležitějších principů nové legislativy všemi zaměstnanci. Již v dubnu jsme proto připravili první informativní školení pro zaměstnance a tento vzdělávací cyklus pokračuje i nyní. Podporujeme rovněž vzdělávání zaměstnanců v rámci jejich profesního zaměření, např. individuální školení právníků, zaměstnanců správy majetku, přípravy investic apod. Adaptace na rekodifikované právo je pro nás, ale i pro veřejnost, komplikována tím, že k novým zásadám občanského práva chybí historická návaznost, absentuje náležitá judikatura, jednoznačné výklady a prozatím i kvalitní komentáře. Proces rekodifikace je zároveň ztížen neprovázaností nového občanského práva s dalšími právními předpisy. Nicméně naše společnost činí veškeré možné kroky k tomu, aby se promptně a správně orientovala v novém právním prostředí a přitom zachovala své hlavní cíle, tedy spolehlivost dodávek tepelné energie Pražanům a obchodní politiku orientovanou na zákazníka. Ing. Petr Smolka správní ředitel Pražské teplárenské PRŮZKUM Zdraví zaměstnanců v centru pozornosti Jak nás vidí zákazníci Průzkum spokojenosti zákazníků poskytuje důležité informace pro stanovení priorit a cílů dalšího zlepšování. Vztah se zákazníkem je pro firmy podnikající v tržním prostředí velice důležitý. Pokud by byli zákazníci trvale nespokojení, firma by nemohla dlouhodobě prosperovat. Proto se i Pražská teplárenská snaží průběžně zjišťovat spokojenost svých zákazníků. Podle výsledků průzkumu spokojenosti, který proběhl letos v říjnu napříč celým spektrem zákazníků, se Pražské teplárenské udržování dobrých vztahů se zákazníky daří, i když samozřejmě je stále co zlepšovat. Informace o poruchách Prostor pro zlepšení se ukazuje zejména v oblasti informování o poruchách a haváriích. Přestože většina zákazníků je se současným stavem spokojena (46 %) nebo spíše spokojena (42 %), stále ještě zbývá 12 % těch, kteří vyjádřili určitou míru nespokojenosti. Dokonale uspokojit úplně všechny asi není možné, nicméně počet nespokojených se určitě ještě dá snížit. Pražská teplárenská si uvědomuje, že informování o poruchách hraje ve vztazích se zákazníky stěžejní roli, a proto se této oblasti dlouhodobě věnuje a snaží se ji neustále zlepšovat. Na začátku letošního roku byl Společnost Pražská teplárenská uspěla v soutěži o titul Podnik podporující zdraví. Celková spokojenost 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ***** **** zprovozněn nový telefonický systém pro informování zákazníků o poruchách a odstávkách a v současné době se připravuje aplikace, která bude umožňovat grafické zobrazení poruch a odstávek přímo na webových stránkách společnosti. Na základě praktických zkušeností se také průběžně zdokonaluje přenos údajů z terénu do informačního systému, aby informace, které zákazníci dostávají, byly co nejvíce aktuální a přesné. Zákaznický portál Jako velmi perspektivní oblast pro další zkvalitnění služeb, a tím i vztahu se zákazníky, se jeví vybudování zákaznického portálu, jehož prostřednictvím by zákazníci získali online přístup k fakturám v elektronické podo- *** ** * bě, k samoodečtu či k provádění změn v odběrném diagramu. Kdyby tuto možnost Pražská teplárenská nabízela, uvítalo by to 71 % respondentů. Hvězdičky hovoří Celkovou spokojenost s Pražskou teplárenskou vyjadřovali respondenti průzkumu udělováním hvězdiček. Maximální počet 5 udělilo 25 % respondentů, na 4 hvězdičky ohodnotilo Pražskou teplárenskou 67 % respondentů a na 3 hvězdičky 8 %. Menší počet hvězdiček udělen nebyl. Tento výsledek je pro Pražskou teplárenskou jistě potěšující, nicméně zároveň ukazuje, že ve vztazích se zákazníky je i do budoucna dostatek prostoru pro zlepšování. (red) AKTUALITY Změny Zjednodušujeme organizační strukturu Od začátku září došlo ke změnám v orgatechnicko-provozního úseku na správní. v představenstvu nizační struktuře Pražské teplárenské. Nová organizační struktura umožní lépe Z důvodu zefektivnění fungování společna vývoj trhu a řídit firmu i v souPražské teplárenské nosti a zjednodušení procesů byl zrušen reagovat časných náročných podmínkách tak, aby si Mimořádná valná hromada společnosti Pražská teplárenská dne 2. září zvolila nové členy představenstva. Stali se jimi PhDr. Ľubomír Focko, JUDr. Peter George Valert a Ing. David Onderek. V představenstvu nadále zůstávají předseda JUDr. Daniel Křetínský a pátý člen Ing. Tomáš Mareček. PhDr. Ľubomír Focko působil řadu let v diplomacii, jeho činnost se týkala zejména vztahů se zeměmi Beneluxu a s Bruselem. Byl také předsedou představenstva a dozorčí rady společnosti Čechofracht a dodnes je místopředsedou dozorčí rady společnosti Carrefour Slovenská republika. JUDr. Peter George Valert má dlouholetou advokátní praxi z kanceláře CMS Cameron McKenna, mezi lety 2002 až 2006 působil jako Partner této společnosti v Bulharsku, z toho v letech 2005 až 2006 jako Managing partner. V současné době je Managing Partnerem společnosti DLA Piper, Praha. Ing. David Onderek před příchodem do skupiny EPH pracoval 17 let ve společnosti ČEZ, kde se postupně věnoval oblastem investic, techniky, ekonomiky a strategie. V září 2012 nastoupil do společnosti EP Energy na pozici Head of Business Controlling. Vedle toho působí v orgánech několika dalších společností v rámci skupiny EPH. (red) exekutivní úsek s tím, že pod něj spadající odbory byly začleněny do zbývajících úseků. Došlo také k přejmenování původně dokázala udržet dobrou pozici v oboru a svým zákazníkům mohla poskytovat služby v co nejvyšší kvalitě. (pt) Zatímco ochrana zdraví při práci a prevence vzniku pracovních úrazů je podrobně zakotvena v národní legislativě, pro oblast podpory zdraví zaměstnanců u nás prakticky žádné povinné požadavky neexistují. Státní zdravotní ústav proto již před osmi lety vyhlásil soutěž o titul Podnik podporující zdraví, aby podpořil úsilí firem o zlepšování zdravotního stavu svých zaměstnanců, a pomohl tak dále zkvalitňovat pracovní a životní podmínky. Společnost Pražská teplárenská se do této soutěže přihlásila v roce 2010 a již v tomto svém premiérovém ročníku získala titul Podnik podporující zdraví 2. stupně udělovaný na 3 roky. Letos tedy nastal čas pro opětovný audit, který měl prověřit, zda naše společnost má právo nést prestižní titul i nadále. Audit proběhl v květnu a závěrečná zpráva z něj potvrdila, že Pražská teplárenská nejen udržela vysokou úroveň péče o zdraví zaměstnanců zjištěnou v roce 2010, ale v několika kritériích se ještě dokázala zlepšit. Díky tomu jí byl 22. října na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v Kaiserštejnském paláci udělen titul Podnik podporující zdraví 3., tedy nejvyššího, stupně. Spolu s Pražskou teplárenskou získaly stejný titul např. společnosti Wrigley Confections, Unilever, Osram a další, které takto prokázaly, že péče o zdraví zaměstnanců je nedílnou součástí jejich aktivit. „Splnění velmi náročných podmínek soutěže a dosažení nejvyššího stupně hodnocení nás samozřejmě velmi těší, zároveň nás ale zavazuje k tomu, abychom v aktivitách směřujících do podpory zdraví zaměstnanců nepolevovali a i v příštích letech hledali možnosti jak tuto oblast dále zlepšovat,“ uvedl v souvislosti s převzetím titulu vedoucí odboru BOZP a PO Pražské teplárenské Miloslav Čech. (red) Organizační struktura Pražské teplárenské a. s. Generální ředitel: Ing. Ladislav Moravec Obchodní ředitel: Ing. Tomáš Sluka, Ph.D. Finanční ředitel: Ing. Jakub Hlavica, MBA Správní ředitel: Ing. Petr Smolka Výrobní ředitel: Ing. Roman Koranda OBCHODNÍ ÚSEK FINANČNÍ ÚSEK SPRÁVNÍ ÚSEK VÝROBNÍ ÚSEK Úprava loga Grafická značka společnosti Pražská teplárenská dostává modernější podobu. Logo, které Pražská teplárenská užívala doposud, vzniklo v roce 1996 a svým pojetím již neodpovídalo současnému vývoji a trendům vizuální komunikace. Nereflektovalo také výrazný pokrok, který společnost Pražská teplárenská od té doby zaznamenala v modernizaci technologií a zlepšování slu- Varianty nového loga žeb pro zákazníky. Proto bylo nutné přistoupit k jeho úpravě, aby lépe odpovídalo současné situaci. Z původního loga tvořeného grafickým symbolem a textovým názvem společnosti zůstal zachován základní tvar symbolizující ekologickou cirkulaci teplé a studené vody, který je inspirován předmětem činnosti společnosti. Nově došlo ke zjednodušení kresby a projasnění barev, čímž se zdůraznily hodnoty, které tato grafická značka firmy reprezentuje: spolehlivost, komunikativnost, efektivnost, inovativnost a dynamičnost. Přechod na nový vizuální styl bude probíhat postupně. (pac) Objednávka ZPRAVODAJE Pokud máte zájem o bezplatný odběr Zpravodaje Pražské teplárenské, kontaktujte nás na adrese: Pražská teplárenská a. s. Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7 E-mail: [email protected] Máte-li zájem o starší čísla či elektronickou podobu Zpravodaje, navštivte internetové stránky www.ptas.cz. zpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd 2.12.2013 14:38 Stránka 2 strana 2 4. číslo / 21. ročník OBNOVA RTZ Z pohledu odběratelů Klíčová část dolních Holešovic obnovena podle plánu Oblast dolních Holešovic má za sebou druhý rok obnov rozvodných teplárenských zařízení (RTZ), v jejichž rámci je původní dodávka tepla v páře nahrazována moderními horkovody. Obnovy RTZ v této oblasti umožnilo rozšíření Pražské teplárenské soustavy, která se rozkládá v pravobřežní části Prahy a v loňském roce se štolou vykopanou více než 25 m pod úrovní dna Vltavy dostala i na břeh levý. Na vyústění štoly navázalo položení páteřního horkovodu, který začíná na levém vltavském břehu nedaleko Libeňského mostu a pokračuje ulicemi Jateční, Osadní a U Staré plynárny až za ulici Argentinská. Většina je hotová Loňská část prací se zaměřovala na obnovy RTZ pro zákazníky v okolí ulic Dělnická, Na Maninách a V Háji a v cca polovině Tusarovy ulice blíže k objektu Lighthouse. V Dělnické ulici byly práce prováděny v součinnosti s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP), který v souběhu s naší akcí provedl rekonstrukci kolejového svršku tramvajové trati. Spolupráce s DPP proběhla úspěšně a nabyté zkušenosti jsme díky tomu využili i v letošním roce. Záměrem letošních obnov, které vycházely z rozsahu odběrů projednaných s MČ Praha 7 a s našimi zákazníky, bylo přepojit na horkou vodu odběratele na území jižně od Plynární ulice a východně od Argentinské. Z časových důvodů bylo nutno rozdělit akci na tři části: Obnova RTZ Komunardů, Obnova RTZ Poupětova a Obnova RTZ Tusarova - západ. V návaznosti na budování horkovodu pokračovala v ulici Komunardů i rekonstrukce tramvajové trati. V části téže ulice proběhla rovněž oprava vodovodního a kanalizačního řadu. Plánovaný záměr obnov RTZ pro letošní rok se podařilo splnit a během letních měsíců www.ptas.cz se k Pražské teplárenské soustavě připojilo přes 70 předávacích stanic. Společně s těmi, které byly přepojeny loni, tak již horkou vodu odebírá skoro 90 předávacích stanic. Do příštího roku jich v oblasti Ortenova náměstí a nejbližšího okolí zbývá ještě 27. Akce, kterou jsme interně nazvali Obnova RTZ Ortenovo náměstí, se bude odehrávat v lokalitě vymezené ulicemi Argentinská, Plynární, Na Maninách a tokem Vltavy. Přepojení se bude týkat i vlastního Ortenova náměstí, kde již byl po dohodě s úřadem městské části Praha 7 položen v předstihu horkovod procházející místním parkem, aby příští rok nemuselo dojít k hloubení výkopů na místech, která procházejí revitalizací. Protože DPP má zájem rekonstruovat tramvajovou trať také v úseku od křižovatky Komunardů – U Uranie do části ulice Plynární, bude spolupráce s Dopravním podnikem při obnově pod zemí uložených rozvodů pokračovat pravděpodobně i v příštím roce. Zatím však ještě není definitivně stanoven termín, kdy a v jakém rozsahu dojde k výluce tramvajového provozu. která až dosud pro tuto oblast vyráběla teplo. Do Pražské teplárenské soustavy (PTS) dodává teplo více zdrojů, z nichž je dominantní elektrárna Mělník I spalující hnědé uhlí. Spolu s ní se na zásobování teplem podílí také spalovna komunálního odpadu ZEVO Malešice, teplárna Malešice a další menší zdroje. Při nárůstu ceny zemního plynu proto stoupá cena tepla z PTS pomaleji než z plynových zdrojů. Napojením nové oblasti na PTS se zároveň zvýší efektivita této rozsáhlé teplárenské soustavy, neboť nárůst odběrů tepla umožní naplno využít kapacity kogeneračních zdrojů. Díky zrušení parovodů byla rovněž odstraněna kritická místa, kde v minulosti docházelo k častým poruchám. Zasypána byla např. značně zatížená šachta pod křižovatkou ulic Dělnická a Komunardů. Vzhledem k tomu, že předizolované potrubí se pokládá přímo do země, a nikoliv do topných kanálů, nehrozí již zaplavování a poškozování izolace, jako se to stalo např. při povodních v roce 2002. (pac) Na čerstvé zkušenosti s obnovami rozvodných zařízení a se změnou topného média z páry na horkou vodu jsme se zeptali několika holešovických odběratelů, jejichž objekty byly letos přepojeny. Vladimír Duga - Hotel Extol Inn Přepojení proběhlo naprosto v pohodě, nemuseli jsme řešit žádný problém. Všechny práce byly vykonány načas v plánovaných termínech. Nové zařízení funguje, dodávky tepla jsou také bez problémů. Výhodou proti předcházejícímu stavu je, že nyní Pražská teplárenská provádí odečty předaného tepla dálkově elektronickou cestou, a my nemusíme nic nahlašovat. Podle namátkových kontrol, které jsme si dělali, zatím všechny údaje odpovídají skutečnosti. Robin Kyclt - bytový dům V Háji U nás se problémy objevily při prorážení vstupního otvoru pro horkovod do domu. Dělníci při tom použili podle mého názoru nevhodnou technologii, a kvůli tomu jsme tady trpěli několik dní velkým hlukem a zaprášilo nám to úplně novou předávací stanici. Pražská teplárenská ale naštěstí dala následně všechno do pořádku a předávací stanici nechala vyčistit. Nyní už k nám teplo proudí v pořádku a žádné nepříjemnosti nás snad už nečekají. Radek Socha - SKF Ložiska Pokud jde o práce a služby zajišťované ze strany Pražské teplárenské, jsem maximálně spokojen. Firma přesně plnila všechny domluvené termíny a předem nás vždy včas informovala o tom, co se bude dít. Její zástupce byl velmi vstřícný a často nám pomáhal i radou či konzultací, když jsme potřebovali vyřešit nějaké problémy s jinými dodavateli. Dodávka tepla nyní probíhá bez závad. PRO AKCIONÁŘE Výhody pro všechny Komplikace spojené s rozkopanými ulicemi a dočasně zhoršenou dopravní obslužností jsou cenou za to, že v dolních Holešovicích by se v dohledné době v rekonstruovaných ulicích nemělo znovu kopat. Životnost nového předizolovaného potrubí i tramvajového svršku je plánována na desítky let. Dodávky tepla v horké vodě navíc přinesou odběratelům v dolních Holešovicích větší spolehlivost a snadnější regulovatelnost, než tomu bylo v případě páry. Díky tomu bude možné ušetřit významné množství odebraného tepla a omezit plýtvání. Další úspory by měla přinést i skutečnost, že cena tepla z Pražské teplárenské soustavy není tolik závislá na ceně zemního plynu. Ten jako jediné palivo využívá teplárna Holešovice, Výměna listinných akcií Akcie Pražské teplárenské na majitele se mění na akcie na jméno. Pro obnovu rozvodných teplárenských zařízení v dolních H olešovicích bylo třeba vyhloubit několik kilom etrů výkopů. UVÍZLO V SÍTI Pozor na nesmysly Ani seriózní média nemají schopnost zabránit šíření zavádějících informací. V médiích se v poslední době začaly objevovat články popisující výhodnost odpojování od centrálního zásobování teplem. Ač tyto články nejsou nijak označeny, podávají se v nich většinou zkreslené, neúplné a nepravdivé informace a zdá se, že se jedná o PR či reklamní texty, jejichž účelem je zmást čtenáře a přimět ho k neuváženým rozhodnutím. opravy se průběžně nespoří, však žádná taková jistota neexistuje. Jisté je spíš to, že dřív nebo později nový „výhodný“ zdroj tepla doslouží a obyvatelé domu budou nuceni investovat opět jednorázově velkou částku na generální opravu nebo na pořízení nového. Údaje, které nesedí Nový zdroj není zadarmo V jednom z těchto článků v rubrice bydlení na idnes.cz se např. vysvětluje, jakých úspor dosáhli obyvatelé domu v Moravské Třebové tím, že přestali odebírat teplo z uhelné centrální kotelny a instalovali vlastní tepelné čerpadlo. Vedle toho, že v textu je zcela nesprávně popsán princip fungování tepelného čerpadla, dopustil se jeho autor i řady dalších chyb a omylů. Jedním z největších prohřešků proti objektivitě je zcela evidentně skutečnost, že při argumentaci o výhodnosti nového řešení zcela opominul pořizovací náklady na nákup a instalaci čerpadla. Veškeré uváděné výpočty jsou tak zatíženy systematickou chybou, která jejich výsledky činí naprosto nesmyslnými a nevěrohodnými. Pokud se totiž porovnávají náklady na vytápění tepelným čerpadlem jen ve formě spotřebované elektrické energie s cenou za dálkové teplo, v níž jsou obsaženy odpisy zařízení, jedná se o naprosto nesmyslné poměřování hodnot, které vyjadřují každá něco jiného. Při započítávání pouze nákladů na spotřebovanou energii pisatel (záměrně?) zamlčuje skutečnost, že tepelné čerpadlo jednou doslouží a bude třeba pořídit nové a v průběhu životnosti budou také potřeba nějaké peníze na opravy a údržbu. Tyto náklady jsou v ceně za dálkové teplo plně zakalkulovány, a odběratelé tak mají jistotu, že když se na zdroji něco pokazí, dodavatel vše opraví a oni nezůstanou bez tepla. V případě čerpadla, na jehož O „objektivitě“ článku rovněž svědčí, že jeho autorem je jednatel a spolumajitel společnosti, která sama tepelná čerpadla dodává a instaluje. A jako „nezávislý“ expert je zde citován druhý společník téže firmy. Jak upozorňují mnozí diskutující pod článkem, zavádějící jsou i údaje o velikosti topného faktoru, bezhlučnosti ventilátorů nebo možnosti využívat ekotarif na spotřebu elektřiny domácnostmi ve vytápěném domě. Rovněž uváděná životnost tepelného čerpadla 10 až 12 let je přinejmenším diskutabilní, neboť při tlacích a teplotách, kterým je zařízení vystaveno, se dá předpokládat, že k rozsáhlejším opravám a výměnám dílů bude nutné přikročit už mnohem dříve. Jeden z diskutujících také upozorňuje na dlouhodobý trend, kdy zdražení dálkového tepla o 10 % bývá v průměru doprovázeno růstem ceny elektřiny o 35 %. Stane-li se dům závislý pouze na elektrické energii, mohou se na první pohled zdánlivě výhodné úspory velmi brzy proměnit ve značnou nevýhodu. Cena za spotřebovanou elektřinu s velkou pravděpodobností za několik let dohoní cenu za dálkové teplo, v níž jsou (na rozdíl od elektřiny) započítány i náklady na údržbu a obnovu zařízení. Zbytečná investice Kdo se nechá nalákat slibem velkých úspor v případě odpojení od centrálního zdroje vytápění, dost často tvrdě narazí. jeho návratnost by byla příliš dlouhá, od tohoto úmyslu ustoupili a rozhodli se raději pro investici do tepelného čerpadla. Takovýto postup je ale jednoznačně neefektivní a neekologický. Základní pravidlo velí nejprve zamezit ztrátám a nadměrné spotřebě, a teprve poté instalovat nový zdroj nebo upravit parametry zdroje původního tak, aby odpovídaly nové skutečnosti. Pokud se postupuje obráceně, jedná se o zcela evidentní plýtvání a vynakládání zbytečné investice, která by při rozumném pořadí uskutečněných kroků mohla být významně nižší a smysluplnější. Naprosto zavádějící je pak informace v závěru článku, kde se uvádí, že bytový dům v Moravské Třebové dosáhne díky tepelnému čerpadlu úspor energií 75 až 80 procent. Toto konstatování nelze označit jinak než jako holý nesmysl. Pokud totiž objekt nebyl zateplen, musí spotřebovat energie stále stejně, ať už ji dodává tepelné čerpadlo, dálkový uhelný zdroj či cokoliv jiného. K žádné úspoře energie dojít prostě nemůže. Až tedy příště budete číst podobné články o výhodnosti odpojení od centrálního zásobování teplem a vybudování vlastního zdroje, zkuste v zájmu objektivity zapátrat, kdo je jejich autorem, a podívat se i do diskuse pod nimi. Před jakýmkoliv rozhodnutím doporučujeme prokonzultovat záměr s několika skutečně nezávislými odborníky. Vyvarujete se tak chyb, jejichž náprava by byla jen velmi obtížná a hodně drahá. (mar) Citace z diskuze pod článkem: Antonín Konečný Tvrdím, že věta: „Velká desetibytovka v Moravské Třebové dosáhne díky tepelnému čerpadlu úspor energií 75 - 80 procent,“ je lež. U zbytku tvrzení v článku si to jenom myslím, že jsou zkreslené, nepravdivé, naivní, vytržené z kontextu, ale tahle lež je jako věž. Josef Kubeš: Vážená redakce, PR článek je v zásadě přijatelná forma inzerce a korektního příjmu vydavatele, ale jen tehdy, je-li viditelně oddělen od ostatního textu a jako PR (komerční, firemní atp.) označen, a to v tomto případě jaksi není. Navíc takové kraviny jako COP 4,65 při výstupní teplotě +65 °C může napsat jen úplný podvodník a uvěřit tomu jen úplný 100dukát. Renata Veselá: Autor článku v úvodu píše, že vlastníci domu uvažovali také o zateplení, ale protože Klasický reklamní článek dodavatelů tepelných čerpadel. Kdo něco ví o zateplení a úsporách, tak po přečtení tohoto článku může konstatovat, že se obyvatelé domu stali obětí gaunerů, kteří je oblbli. V souvislosti s novou zákonnou úpravou přijatou za účelem zvýšení transparentnosti vlastníků akcií schválila valná hromada společnosti Pražská teplárenská změnu formy akcií společnosti z akcií na majitele v listinné podobě na akcie na jméno v listinné podobě. Akcionáři jsou proto vyzváni k předložení svých listinných akcií a k jejich výměně v souladu se zákonem. Převzetí a předání akcií probíhá v sídle společnosti Pražská teplárenská, Partyzánská 1/7, Praha 7, v místnosti č. 126 v 1. patře budovy od 10. října 2013 do 9. prosince 2013 každé pracovní pondělí až čtvrtek od 8.00 do 12.00 hodin a v dodatečné lhůtě od 10. prosince 2013 do 10. května 2014 každou pracovní středu od 8.00 do 15.00. Na místě musí akcionář – fyzická osoba předložit platný průkaz totožnosti, pověřený zástupce akcionáře se prokáže kromě toho řádnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem akcionáře. Statutární orgán akcionáře – právnické osoby předloží platný průkaz totožnosti a výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, popřípadě jeho úředně ověřenou kopii. Pověřený zástupce akcionáře se prokáže kromě toho řádnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu akcionáře. Akcionář se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky předloží veškeré písemné dokumenty s úředním překladem do českého jazyka. Veškeré podpisy těchto akcionářů, resp. jejich zástupců, úředně ověřované, nebo úřední dokumenty vydané mimo území České republiky musí být opatřeny superlegalizační doložkou nebo apostilou, nestanoví-li smlouva o právní pomoci, jíž je Česká republika vázána, jinak. O převzetí a předání akcií bude na místě podepsán předávací protokol. Po skončení výše uvedené dodatečné lhůty budou nepředložené akcie prohlášeny za neplatné a nepřevzaté listinné akcie na jméno prodány v souladu s ustanovením § 214 obchodního zákoníku. Případné dotazy zodpoví vedoucí odboru kanceláře GŘ Ing. Mgr. Jan Hrubý, telefon 266 752 120, e-mail: [email protected] nebo [email protected]. Odpovědi na nejčastější dotazy týkající se výměny akcií jsou také zveřejňovány na www.ptas.cz. (ugr) zpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd 2.12.2013 14:38 Stránka 3 www.ptas.cz 4. číslo / 21. ročník ROZHOVOR Palivový mix musí být vyvážený Zásadní otázkou pro aktualizaci státní energetické koncepce je, čím nahradíme uhlí, jehož zásoby začínají docházet, říká RNDr. Vladimír Wagner, CSc. R N D r. Vladimír W agner, C Sc. Čím se zabývala Nezávislá energetická komise II (NEK II), jíž jste byl členem? Naším úkolem byla pomoc při aktualizaci státní energetické koncepce (SEK). Česká republika tuto koncepci má, ale vždy po několika letech by se měla aktualizovat. Pro aktualizaci v roce 2008 byla vytvořena tzv. Pačesova komise, která připravila nějaká doporučení, ale vlivem nestabilní politické situace aktualizace přijata nebyla. Nyní se tedy jednalo o jakýsi druhý pokus, který ovšem zatím dopadl podobně jako ten předchozí. Vláda skončila, a tím se opět oddálilo i přijetí aktualizace SEK. Jak k vypracované variantě přistoupí nová vláda vzešlá z voleb, a jestli proces jejího schvalování dokončí, nebo začne znovu od začátku, je otevřenou záležitostí. Dospěli jste k nějakým závěrům? Naše doporučení vycházela z geologických, geografických i dalších podmínek v Česku a jeho okolí. Uhlí jako jedna z hlavních domácích energetických surovin dochází, a i kdyby se šlo za limity, za několik desetiletí už prostě nebude. Potenciál vodních zdrojů u nás je už z velké míry využit a těžko se dá čekat, že by se objevil nějaký zásadní nový. Je jen minimum možností, které nejsou diskutabilní už jenom z ekologického hlediska. Větrná mapa je u nás také relativně chudá, a ty nejlepší partie se navíc nacházejí v oblastech, kde výstavba větrníků vyvolává značné ekologické otazníky. Co se týče solárních elektráren, limituje nás poloha v mírném pásu. Rovněž možnosti výroby elektřiny z biomasy jsou omezené, pokud nemá konkurovat produkci potravin. Zdroje větrné, solární a založené na biomase jsou tedy vhodné jako malé decentralizované jednotky využívající příhodné podmínky daného místa. Větrné a solární zdroje ještě k tomu vyrábějí pouze za vhodných povětrnostních podmínek. Dokud nebudeme umět elektřinu dostatečně efektivně skladovat, nemůžeme jimi nahradit stabilní zdroje, i kdybychom dosáhli stejného výkonu. Z uvedeného vyplývá, že pro nahrazení docházejícího uhlí máme v Česku v podstatě jen dvě možnosti. Jádro nebo plyn. Plyn se dováží a v Evropě, tedy i u nás, zůstane dlouhou dobu asi relativně drahý. Nelze předpokládat, že by se tu v dohledné době začal masivně těžit břidličný plyn, který by srazil ceny výrazně dolů. A i kdyby amerického břidličného plynu bylo hodně, bude mít zajištěný odbyt v Japonsku, které se nyní zaměřuje na paroplynové elektrárny, a v dalších velkých asijských zemích. Pro Evropu to tedy nebude příliš silný impuls pro zlevnění. Na plyn proto nelze spoléhat. Kdyby se nahradila velká část uhlí plynem, mělo by to nejspíš drastický dopad na ceny elektřiny. Pro náhradu uhlí nám tedy zůstává jen to jádro, vhodně doplněné plynem a obnovitelnými zdroji. Elektřinu ale přece vyvážíme. Kdybychom přestali exportovat, nebude potřeba tolik vyrábět... Naše vývozy většinou slouží k vykrytí obnovitelných zdrojů v Německu v časech, kdy kvůli špatnému počasí nemohou vyrábět. Když tuto elektřinu nedodáme my, bude se muset stejně získat někde jinde. A to se pořád bavíme pouze o současné situaci. V relativně krátké době však u nás skutečně dojde uhlí a zhruba od roku 2025 by se měly začít odstavovat staré uhelné elektrárny. Jestliže včas VĚDA A VÝZKUM Co otázka bezpečnosti jaderné energie? Pochopitelně, každý zdroj má svá rizika. Nikdo nezaručí, že nikdy nedojde k nějaké další jaderné havárii. Ale rizika se musí srovnávat. Velká havárie na energetických jaderných zařízeních s následky na lidských životech a dramatickými dopady na okolní životní prostředí byla v podstatě jen jedna: Černobyl. Při havárii ve Fukušimě sice nastala dramatická kontaminace okolí, ale k obětem na životech nedošlo. Naproti tomu třeba k protržení či přetečení vodních přehrad dochází relativně často a lidských obětí si tyto události vyžádaly mnohem více. Jen se o nich tolik nemluví a málokdo si dá tu práci, aby sečetl všechny oběti a vzájemně je porovnal. Je to podobné, jako když se lidé bojí létat v letadle. Popisy leteckých katastrof v médiích vypadají hrozně, ale při srovnání s automobilovou dopravou je ta letecká daleko bezpečnější. Zrovna tak je to s jadernou energetikou. Ale dostavba Temelína přece nevychází dobře ani finančně... To jsou opět legendy, které vznikají, když si lidé řeknou, že nový blok v Temelíně vyjde na 200 až 300 miliard korun. To je obrovská částka. Jenže problém je, že už ji nepřepočítají na vyrobenou elektřinu. Jen pro srovnání: V Německu byl nedávno spuštěn jeden z největších větrných mořských parků na světě BARD Offshore. Má výkon 400 MW, stojí v Severním moři v hloubce 40 m a jeho budování provázely stejné problémy jako jakékoliv jiné velké energetické stavby včetně jaderných elektráren. Cena se neustále šplhala vzhůru a nakonec se zastavila nad hranicí 2 mld. Euro. Park se nachází v ideálních podmínkách, takže má fantastický koeficient využití 46 procent. Větrníky u nás mají tento koeficient mezi 10 až 20 procenty. Normálně dosažitelný koeficient pro dobře ze skupiny MVV Energie CZ. A výsledky, k nimž dospěl, vypadají velmi slibně. Řasy z komína D etail bioreaktoru na pěstování řas ze spalinového C O 2 . Hrozba v podobě CO2 unikajícího v obrovském množství následkem lidské činnosti do atmosféry a způsobujícího skleníkový efekt by se brzy mohla změnit v naději. Řasy vypěstované z tohoto plynu by totiž jednou mohly nasytit hladovějící část planety. Jak ukazují obrovské problémy, na které narazila výroba energie z větru či slunečního záření, lidstvo se bez klasických technologií využívajících spalování hned tak neobejde. A protože dnes už umíme velmi dobře snižovat na minimum množství škodlivých látek unikajících ve formě spalin do ovzduší, nepředstavuje spalování takovou hrozbu pro životní prostředí, jakou bylo ještě před několika desítkami let. V podstatě jedinou látkou, nezajistíme jiné zdroje, co pak budeme dělat? Ano, může se stát, když se Temelín dostaví dříve, bude nějakou dobu vyrábět na vývoz. Ale pak bude elektrická energie potřeba doma. A stavět velkou elektrárnu na poslední chvíli není možné. s níž si zatím dostatečně efektivně poradit nedokážeme, je oxid uhličitý, který je považován za jednu z hlavních příčin tzv. skleníkového efektu. Úkol omezit emise CO2 je tedy velmi aktuální a na jeho řešení se zaměřují vědci z celého světa. Jednu z možných cest vedoucích ke snížení koncentrace CO2 v atmosféře prověřuje i mezinárodní tým vedený českými odborníky ze zařízení na energetické využití odpadu TERMIZO Liberec Ověřeno pro praktické využití Princip zařízení, které navrhli, vyrobili a v poloprovozních podmínkách úspěšně vyzkoušeli čeští vědci, je velmi jednoduchý. Jedná se o fotosyntetickou přeměnu CO2 na polysacharidy za pomoci řas rodu Chlorella, které bez problémů snášejí vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Jimi vyprodukovanou biomasu je možné dále využít jako krmivo, ale také pro výrobu potravin, léčiv, kosmetických přípravků, bioetanolu apod. Testování probíhalo jednak s využitím CO2 vyprodukovaného generátorem spalujícím bioplyn na zemědělské farmě, jednak také spalovnou komunálního odpadu TERMIZO Liberec. V obou případech bylo dosaženo minimálně srovnatelných růstových schopností řas a jejich shodného chemického složení v porovnání s pěstováním na CO2 používaném pro potravinářské účely. Prototyp reaktoru pro pěstování řas lze podle Ing. Petra Nováka, ekologa společnosti TERMIZO, použít s minimem úprav v běžné praxi, jeho zvětšení na potřebnou kapacitu se provádí pouhým opakováním modulů. Dosavadní výsledky výzkumu tedy ukazují, že zpracování spalinového oxidu uhličitého přírodní fotosyntetickou přeměnou na organické látky by mohlo být tou správnou, efektivní a ekologickou cestou jak se zbavovat jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů jednoduše, bez zbytečných nákladů a nežádoucích vedlejších projevů. Doufejme tedy, že tyto získané poznatky nezapadnou, ale budou dále využity k výrobě zařízení, které již bude moci být nainstalováno v provozních podmínkách běžných velkých energetických zdrojů. Pomoci by tomu měla i publicita, které se výzkumnému projektu dostalo v rámci soutěže Teplárenského sdružení ČR Projekt roku. (pac) strana 3 pracující jaderné elektrárny je ovšem i 90 procent. Když tedy přepočteme investované náklady na 2000 MW, na které má být přestavěn Temelín, a vše vynásobíme dvěma, abychom srovnali koeficient využití, vyjde nám, že cena větrného parku s výkonem shodným s novým Temelínem, by byla zhruba 510 mld. Kč. A to nepočítáme, že životnost jaderné elektrárny bude proti větrníkům nejméně dvojnásobná. Provozní náklady obou jsou přitom vzhledem k drsnému prostředí, kde se větrný park nachází, a jeho rozsahu, srovnatelné. Ekonomický problém energetických staveb současné doby je, že cena silové elektřiny je nyní úplně mimo realitu. Hrozně ji deformují dotace do obnovitelných zdrojů. Momentálně je cena silové elektřiny asi 1 Kč. To je taková hodnota, že ať by se řešila jaderná, plynová, uhelná či jakákoliv jiná elektrárna, bez dotací se její výstavba prostě nevyplatí. Soukromé investice proto míří pouze do dotovaných zdrojů. Pomáhají ty dotace alespoň k tomu, že výroba elektřiny se stává ekologičtější? Opět si pomůžu porovnáním s Německem. Tam v roce 2000 vyhlásili tzv. Energiewende. Ta, kromě odstavení jaderných elektráren, což bylo její hlavní prioritou, měla vést k „zelené revoluci“. Vedle budování větrných a fotovoltaických elektráren začali nahrazovat uhelné plynovými. Před dvěma lety po havárii ve Fukušimě nastala první velká vlna odstavování jaderných elektráren. A jaká je situace dnes? Fosilní zdroje musely obnovitelným pomoci při nahrazení jaderných. Cenové důvody zastavily zvyšování podílu plynu, a naopak podíl uhlí opět roste na úkor plynu a podle předběžných údajů z letošního roku nyní tvoří v celkovém palivovém mixu přes 50 %, což je stejně jako před třinácti lety. Přitom dotace na obnovitelné zdroje v ceně elektřiny jsou v Německu v přepočtu na jednoho obyvatele zhruba o 50 % vyšší než u nás. V České republice jsme v roce 2000 měli podíl uhlí na výrobě elektřiny přes 70 % a letos jsme se podle předběžných údajů dostali poprvé v historii pod 50 %. A snižuje se i spotřeba uhlí v absolutní hodnotě. Hlavní zásluhu na tom má spuštění Temelína a zvýšení výkonu Dukovan, o další procentní body se zasloužily obnovitelné zdroje. Jak dalece jste se v komisi zabývali teplárenstvím? V teplárenství nejsou rozpory mezi koncepcemi tak velké. Doporučovali jsme na jedné straně podpořit úsporná opatření, například zateplování, ale tak, aby to bylo rozumné a efektivní. Dalším směrem je rozvoj decentralizovaných jednotek a využití místních zdrojů, ať už slunečního ohřevu, tepelných čerpadel a dalších technologií optimálně zasazených do lokálních podmínek. Část uhlí by se určitě dala nahradit spalováním odpadu, který nelze třídit. Také je třeba snažit se využít teplo, které se produkuje při výrobě elektřiny. Vše se ovšem musí dobře vyvážit, aby to bylo efektivní a dávalo to smysl. Tak, aby i centrální zásobování teplem, ve kterém máme dlouholetou tradici, bylo optimálně nastavené a cenově přijatelné. Obecně lze říct, že celkově v energetice by palivový mix měl být postaven tak, aby nebyl závislý na jediném palivu. To dává celému systému mnohem větší stabilitu a schopnost pružněji reagovat na změny. Určitě není dobré mít jen jedno jablíčko v košíčku. Děkuji za rozhovor. Pavel Černý PODPORUJEME Světová slalomářská špička v Troji Po sedmi letech se konalo ve dnech 11. až 15. září v Praze na slalomářském kanálu v Troji mistrovství světa ve vodním slalomu. Sešli se na něm ti nejlepší z nejlepších. To, že mezi ně stále patří i naši závodníci, potvrdili svými výkony, když nasbírali celkem šest medailí. Tři zlaté a tři stříbrné se staly skvělým dárkem k jubileu Českého svazu kanoistiky, který byl založen před sto lety. Ještě v červnu se po rozsáhlých povodních hledala odpověď na otázku, zda v Praze šampionát vůbec bude, protože pod velkou vodou se ocitla trať i loděnice a nikdo netušil, v jakém budou stavu, až voda opadne. Na slalomové trati došlo ke zohýbání sloupů pro brankový systém, stržení osazení lan včetně branek, poničení divácké tribuny a lávky přes kanál, byla zaplavena loděnice, restaurace, zázemí pro časomíru a média, poničena dlažba, trávníky v celém areálu, elektrické kabely a kabelový kolektor… Vodáci se jen tak nevzdávají Slalomáři měli necelé tři měsíce času připravit svůj areál tak, aby se mohli se ctí stát hostiteli významných závodů. Je až neuvěřitelné, že se v tak krátkém čase podařilo vše, co zničila voda, dát do pořádku a mistrovství světa se v termínu uskutečnilo. Kdo mohl, přijel a pustil se do čištění pozemků i do opravy kanálu a sháněly se peníze. Musely se vysoušet stěny, podlahy… To všechno chtělo ovšem čas. Pracovat na opětovném zprovoznění areálu ve svém volném čase chodili závodníci i členové realizačního a organizačního týmu. Dva měsíce před zahájením světového šampionátu organizační výbor ICF Mistrovství světa 2013 oznámil, že se podařilo alespoň částečně obnovit trénink na slalomové dráze v Praze-Troji a že v pořadí 35. mistrovství světa ve vodním slalomu v Praze bude. Účastnilo se ho přes 360 závodníků z padesáti zemí a nám přineslo k radosti všech doslova medailové žně: tři zlaté a tři stříbrné medaile v podání českých kanoistů a kajakářů. Pražská teplárenská byla přitom Pražská teplárenská je od roku 2009 partnerem Světových pohárů ve vodním slalomu konaných v Praze, letos se však jednalo o mistrovství světa. „Závodů Světového poháru se během roku jede po světě pouze pět a jeden z nich budeme v roce 2014 pořádat opět v Troji. Je to tedy největší akce vodního slalomu, která se v ČR pořádá. Prezentuje světu nejen město Prahu, ale i celou Českou republiku. Pro sportovce je velice významné a přínosné, že mohou na velké světové akci startovat v domácím prostředí. Stejně tak pro fanoušky a diváky je důležité a zajímavé, že mohou sportovce vidět při světovém závodu na vlastní oči. Přesvědčí se tak nejen o kráse a dramatičnosti vodního slalomu, ale také povzbudí české reprezentanty k podání nejlepších výkonů. Spolupráci s Pražskou teplárenskou hodnotíme velice kladně a přejeme si, aby zůstala pravidelným partnerem světových akcí vodního slalomu, které v Praze pořádáme,“ říká Miloš Broukal ze společnosti Sport Marketing International, která se na pořádání závodů ve vodním slalomu spolupodílí. Spolupráce s Pražskou teplárenskou pro slalomáře znamená nejen finanční přínos, ale i podporu úspěšné společnosti, pod jejímiž „okny“ se závody jezdí. Diváci Světových pohárů a letošního mistrovství světa viděli z tribuny, a sportovci pak z lodě, za řekou vysokou budovu Pražské teplárenské, z jejíchž horních pater je možné sledovat dění v areálu loděnice a na umělé slalomové dráze. Eva Fišerová zpravodaj NEW 4_2013 5_zpravodaj listopad 2007_7 tisk.qxd 2.12.2013 14:38 Stránka 4 strana 4 4. číslo / 21. ročník TECHNOLOGIE HISTORIE Energie z jádra Třeboradice posílily V areálu výtopny Třeboradice byla letos provedena rekonstrukce vstupních čerpadel v čerpací stanici. Díky nově nainstalovaným čerpadlům je možné přenášet maximální tepelný výkon po delší časový úsek, než tomu bylo doposud, a tím dodat větší objem tepla z mělnického napáječe do Pražské teplárenské soustavy. Zároveň dochází i k úspoře elektrické energie potřebné k pohonu čerpadel. Vyšší výkon, nižší spotřeba Původní vstupní čerpadla pocházela z první poloviny 90. let a svými parametry už neodpovídala požadavkům, které jsou na tento doslova strategický teplárenský uzel v současné době kladeny. Horká voda, která do Třeboradic přichází z 34 km vzdáleného a o 80 m níže položeného Mělníka, potřebuje zvýšit tlak, aby byla schopna dopravit v sobě obsažené teplo do Malešic a odtud jednotlivými větvemi PTS dál odběratelům v pravobřežní polovině Prahy. Až do letošního jara tento úkol zajišťovala čtveřice čerpadel, která sice v případě potřeby dokázala přenést celkový maximálně sjednaný výkon 650 MW, ale pouze za cenu maximálního zatížení a bez dostatečné rezervy v případě poruchy některého z nich. Vzhledem k dosaženým tlakovým poměrům přitom přenos tepelné energie neprobíhal efektivně. Hydrospojky na původních čerpadlech také neumožňovaly dostatečně plynulou regulaci otáček a celé soustrojí zatěžovaly zvýšenou spotřebou elektrické energie. Aby bylo možné přenášet maximální tepelný výkon dlouhodobě naplno s vysokou efektivitou a bez rizika poškození čerpadel, bylo rozhodnuto vyměnit je za nová s vyšším výkonem a dopravní výškou. Funkci zastaralých hydrospojek na nich převzaly frekvenční měniče, které umožňují měnit otáčky, a tím i výkon čerpadla plynule a beze ztrát energie. I když jsou dějiny jaderné energetiky relativně krátké, je jisté, že světový vývoj se bez ní neobejde. Po dvojicích Vlastní realizaci výměny čerpadel předcházela poměrně náročná příprava, na níž se podílela řada odborných pracovníků Pražské teplárenské. Na základě této přípravy bylo loni ke konci roku vypsáno výběrové řízení. To vyhrála společnost Sigma DIZ, která zajistila nejen výrobu, ale také instalaci nových čerpadel. Protože řada prací probíhala v topné sezoně, bylo třeba vše naplánovat a zkoordinovat tak, aby nebyly ohroženy dodávky tepla odběratelům. Skupina celkem čtyř čerpadel se proto rozdělila na dvojice a demontáž té první započala už v dubnu, zatímco druhá dvojice stále čerpala vodu do PTS. Při poklesech venkovních teplot pomáhala se zvýšením výkonu provizorně i čerpadla, která v běžném provozu slouží jako směšovací. Přestože nízké odběry mimo topnou sezonu už je možné zvládnout bez potřeby provozu oběhových čerpadel ve výtopně Třeboradice, s demontáží druhé dvojice čerpadel se čekalo až do chvíle, kdy budou kompletně vyrobena a odzkoušena čerpadla nová. Kdyby se totiž z jakéhokoliv důvodu nepodařilo uvést nová čerpadla do provozu a stará by již nebyla na svém místě, nastal by se začátkem topné sezony neřešitelný problém. A protože nová čerpadla byla k dispozici až v polovině července, zbývalo na vlastní výměnu jen jeden a půl měsíce. Demontáž druhé dvojice proto probíhala paralelně s instalací prvních dvou nových čerpadel, kterou komplikovala např. zvýšenou prašností, nutností koordinovat navážení nových komponent s odvozem zbytků starého zařízení apod. Vedle samotných čerpadel byly v prostorách dvou rozvoden umístěny také frekvenční měniče a transformátory zajišťující napájení elektrickým proudem. Dále se instalovala do potrubí protirázová ochrana, která zabraňuje vzniku škod na zařízení v případě náhlého výpadku čerpadel. Pro její zabudování Čtveřice nových čerpadel v Třeboradicích zajistí efektivnější přenos tepelné energie z m ělnického napáječe do P ražské teplárenské soustavy. bylo využito týdenní odstávky napáječe na začátku srpna, kdy bylo možné vypustit topné médium z potřebné části potrubí a pracovat v místech, kde normálně proudí horká voda o teplotě až 150 °C. Na začátku září byla všechna 4 čerpadla na svém místě, a zatímco druhá dvojice se napojovala na elektroinstalaci a řídicí systém, první již byla podrobena zkouškám v reálném provozu. Do konce září došlo ke kompletnímu zapojení a spuštění i druhé dvojice. Ověření ve zkušebním provozu Od října je tedy na čerpací stanici v Třeboradicích k dispozici plný výkon a probíhá zde zkušební provoz, který bude ukončen provedením všech předepsaných testů a měření v reálných podmínkách. „Postupně ověřujeme funkčnost a sledujeme parametry při různých provozních variantách, abychom měli jistotu, že čerpadla budou správně pracovat v jakékoliv situaci,“ vysvětluje manažer provozu Ing. Miroslav Reichl. Protože maximální výkon je možné do Pražské teplárenské soustavy přenést pouze při venkovních teplotách pod - 8 °C, bude zkušební provoz probíhat nejméně do té doby, dokud počasí neumožní provést zkoušky skutečně ve všech výkonových režimech. Již dnes je však zřejmé, že čtveřice nových čerpadel v Třeboradicích svůj úkol splní, a pomůže tak opět zefektivnit provozování Pražské teplárenské soustavy. Pavel Černý NAŠI KLIENTI Coca-Cola jede na páru Sirup Coca-Cola namíchal v roce 1886 lékárník doktor John Stith Pemberton v Atlantě v USA, původně jako lék proti bolestem žaludku. Po smíchání s vodou a oxidem uhličitým se z něj stal chuťově zajímavý nápoj. Trh ovšem hned nezaplavil. První rok se prodalo jen tisíc kusů, jeden za pět centů. Než se dostala CocaCola na český trh, uběhlo ještě hodně vody. Češi ochutnali nápoj Coca-Cola poprvé až na konci druhé větové války od amerických vojáků, z tuzemské výroby pak až v roce 1971. První Coca-Cola byla v České republice vyrobena ve Frutě Brno na základě licence společnosti The Coca-Cola Company (TCCC). Konsolidovaná výroba značkových nápojů TCCC u nás začala až po dalších dvaceti letech, v roce 1991, když společnost Coca-Cola Amatil získala licenci na výhradní výrobu, distribuci a prodej na území tehdejší ČSFR. Následně v rámci tzv. velké privatizace zakoupila výrobní závod Pražských cukráren a sodovkáren v Kyjích, který do roku 1993 prošel intenzivní technickou přestavbou. Čtyřicítka nápojů „V Kyjích jsme zůstali až dodnes a je to současně jediné místo v České republice, kde se Coca-Cola vyrábí v několika různých technologických provozech s různým stupněm nároků na tepelnou energii. Po závodě je rozvedena parní síť, která slouží nejen k provozu technologie, ale i budov a skladovacích hal. Energie získaná z páry dodávané Pražskou teplárenskou se používá např. pro myčku skleněných lahví nebo různé typy pastérů,“ říká Tomáš Jirásek, manažer technického oddělení. Výrobní závod ovšem neopouštějí jen nápoje se značkou Coca-Cola v názvu. Ta se objevuje na trhu u čtyř z nich: Coca-Cola Zero, Coca-Cola light, Coca-Cola Vanilla a Coca-Cola Cherry. V Kyjích se na pěti moderních linkách vyrábějí také další nealko nápoje: Fanta, Sprite a Kinley Tonic, nesycené nealkoholické nápoje Nestea, džusy www.ptas.cz a ovocné šťávy Cappy, sportovní a energetické nápoje Powerade, Burn či Monster nebo ledové kávy Illy. V Praze se vyrábí téměř 40 značkových nealkoholických nápojů. Za zmínku stojí, že se v Kyjích plní nápoje do PET lahví, plechovek, skleněných lahví a do plastových náplní výčepních zařízení a že v Praze probíhá i výroba PET preforem a následné vyfukování PET lahví. Důležitost páry Zpočátku Coca-Cola páru potřebnou pro provoz závodu a výrobu nápojů vyráběla sama v plynových kotlích. Na přelomu tisíciletí se stal závod v Kyjích klientem Pražské teplárenské. „Odebíráme energii obsaženou v páře v množství okolo 70 000 GJ za rok. Při zachování stejného objemu výroby se snažíme snížit energetickou náročnost, a tím pádem toto množství obecně snižovat. Například pravidelnými audity odlučovačů kondenzátů nebo stavu izolace na potrubí. Přímo páru ale skoro vůbec nepoužíváme, snad s výjimkou parního tunelu na smrštění návlekových etiket na PET láhve. Jinak ji používáme vždy buď přes výměník, nebo k ohřevu horké vody, která se pak v závodě dále uplatňuje. Tepelná energie je vlastně přítomná ve všech fázích výroby našich produktů. Na začátku nám pomáhá rozpustit cukr s vodou, na stáčecích linkách plní důležité funkce v myčce lahví nebo při pasteraci džusů a čajů. Na všech úsecích je také významnou součástí takzvaného CIP (clean in place) procesu, což je mytí a dezinfekce povrchů Bez elektřiny by lidský svět současnosti jednoduše zhasl. Ve znamení rozvoje její výroby byla druhá průmyslová revoluce z přelomu 19. a 20. století a v oněch velkých časech se stalo hlavní energetickou surovinou uhlí. Velké objevy v oblasti radioaktivity provedené na rozhraní obou století Marií Curie-Sklodowskou a jejím manželem, později i jejich dcerou Irenou Joliot-Curie a dalšími vědci vedly k prvnímu úspěšnému pokusu s jaderným štěpením. Ten v roce 1938 v Berlíně se svými kolegy uskutečnil budoucí nositel Nobelovy ceny za chemii Otto Hahn. Cesta k první jaderné elektrárně Další výzkumy v oblasti jaderné energie byly bohužel motivované i vývojem nového typu zbraní, které by ovlivnily vývoj II. světové války. První řetězová štěpná reakce jader uranu byla vyzkoušena v prosinci roku 1942 v podzemí stadionu Chicagské univerzity. Tento experiment byl součástí projektu s krycím názvem Manhattan, jehož cílem bylo sestrojení jaderné bomby. Výsledek je znám. Ačkoliv první výzkumný reaktor skutečně vyrábějící elektřinu, konkrétně štěpením plutonia, byl zprovozněn v prosinci roku 1951 ve městě Arco na severozápadě USA, první jadernou elektrárnou na světě se mohl pochlubit tehdejší Sovětský svaz. Příští rok to bude 60 let, kdy byl 100 km jihozápadně od Moskvy ve městě Obninsk k rozvodné síti připojen její 5MW reaktor s uranovým palivem. První klasická komerční jaderná elektrárna Calder Hill ve Velké Británii zahájila provoz dva roky poté, tedy v roce 1956. V té době vyvrcholily snahy OSN o mírové využití jaderné energie a byla založena Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která zajišťuje potřebný dohled, a navíc kontroluje dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Skutečným hybatelem nového odvětví energetiky se stala ropná krize v 70. letech minulého století, která například ve Francii vedla během dvaceti let k výstavbě 56 bloků lehkovodních reaktorů. Naopak v Rakousku se prakticky dostavěná elektrárna stala v roce 1978 obětí referenda, v němž se jen nepatrnou většinou veřejnost postavila proti jejímu zprovoznění. Nejen v této zemi později učinila na dlouho přítrž rozvoji jaderné energetiky katastrofální havárie v ukrajinském Černobylu. Současnost a budoucnost Výrobní linky a rozvody energií v závodě fungují v m noha případech autom aticky bez obsluhy. plnicího stroje, mixéru a potrubí,“ vysvětluje Tomáš Jirásek. Zatímco se od roku 1960 do 80. let instalovaný výkon jaderných elektráren na světě zvýšil z jediného gigawattu na 300 GW, následoval pozvolnější vývoj ovlivněný strachem z havárií a z radiace, který však vede O výstavbě jaderné elektrárny v Tem elíně bylo rozhodnuto v roce 1980, do provozu však byla uvedena až o 20 let později. Dnes dodává cca 15 % elektrické energie vyrobené v ČR. (foto: ČEZ) k setrvalému zvyšování bezpečnosti technologií. S přelivem ekonomického potenciálu do asijských velmocí Číny a Indie však extenzivní rozvoj jaderné energetiky pokračuje právě hlavně v těchto zemích. V Říši středu s výstavbou prvních elektráren začali až v polovině 80. let, a ačkoliv je zde v současnosti v provozu instalovaný výkon jen něco přes 10 GW, rozestavěných a plánovaných reaktorů jsou v této zemi desítky. V polovině roku 2013 na světě elektřinu vyrábělo údajně 432 jaderných bloků o celkovém výkonu 372 GW, ve výstavbě bylo 68 bloků a v projektové přípravě více než 160. V některých zemích je jaderná energetika v útlumu, například v Německu, které proces urychlilo po předloňské katastrofě v japonské elektrárně Fukušima. Ve více zemích Evropské unie, jíž je Německo ekonomickým lídrem, se ovšem jaderné energii dává rozumná zelená, koneckonců se z ní v EU vyrábí třetina celkové produkce elektřiny, zatímco na světě zatím jen asi 13 procent. U nás jaderné elektrárny Dukovany a Temelín v současné době vyrábějí asi třetinu celkové energie, ale po případné dostavbě obou by tento podíl měl být až 60 %. Historie Dukovan sahá do počátku 70. let minulého století, kdy byla se SSSR podepsána dohoda o výstavbě (spolu s elektrárnou v Jaslovských Bohunicích na Slovensku) a elektrárna je v provozu od roku 1985 (celkový výkon je 1897 MW). O výstavbě prvních dvou bloků v Temelíně bylo rozhodnuto v roce 1980 a svědkem jejího zprovoznění se stal až přelom milénia (celkový výkon je 2000 MW). O dostavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín mělo být jasno v listopadu tohoto roku, ale s ohledem na předčasné volby je rozhodnutí odloženo. Dostavba pátého bloku elektrárny Dukovany připadá v úvahu zřejmě až po případné dostavbě v Temelíně. Ať již budou zakázky zadány komukoliv, je v zásadě jisté, že obě elektrárny budou patřit k těm nejbezpečnějším na světě, což jsou již nyní. Lucie Pálenská Hospodaření s energií Po celém závodě jsou instalovány výměníkové stanice pára-voda, které slouží pro vytápění a ohřev horké vody v jednotlivých budovách a halách. Regulace tepla na technologii i v budovách probíhá automaticky dle nastavených hodnot. Moderní stáčecí linky, které mají vysoké nároky nejen na spotřebu energie, ale i na její kvalitu (např. aseptická stáčecí linka) s energií hospodaří skutečně na vysoké úrovni. Rozvody páry, potažmo horké vody, jsou bezobslužné. Pravidelně probíhají pouze kontroly jak parametrů média, tak celého zařízení. Pražská teplárenská dodává společnosti Coca-Cola páru v požadovaných parametrech, dodávky jsou stabilní. Například při poklesu tlaku pod určitou mez by na to některé spotřebiče velice citlivě reagovaly, proto je stabilita dodávek velmi důležitá. Snižování spotřeby zní často jako klišé, ale v závodě Coca-Cola v pražských Kyjích se velmi snaží udržet spotřebu na stejné úrovni nebo ji ještě snížit. „Kromě již výše zmíněných auditů a náprav jejich nálezů dbáme při nákupu nových spot- Letecký pohled na areál C oca-C ola v Kyjích. ZPRAVODAJ řebičů na jejich hospodárný provoz. V našem závodě máme vybudovaný také monitorovací systém energií, který nám velice pomáhá identifikovat nejen případné závady, ale detekovat i možné úspory pomocí inovativních technických řešení. Ve výrobním závodě máme nastavené dlouhodobé firemní cíle naší energetické koncepce, žádné zásadní změny v hospodaření s tepelnou energií neplánujeme,“ uzavírá Tomáš Jirásek. PhDr. Eva Fišerová P r ažské teplár e nské a. s. www.ptas.cz, e-mail: [email protected] Vydává: Pražská teplárenská a. s., Partyzánská 1/7 170 00 Praha 7, tel.: 266 751 111, IČ: 45273600 Výkonný redaktor: Pavel Černý Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod číslem MK ČR E12558 Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p. Odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6399/98 ze dne 19. 5. 1998 Vyrábí: Gordica Communication, s. r. o. tel.: 603 106 639, e-mail: [email protected] Grafika a repro: Václav Hraba ([email protected]) Tisk: Helma
