prezentace k 2. bloku

Vedení porady:
obecné psychologické principy
aneb trocha teorie sociální psychologie
neuškodí…
Seidlová Málková Gabriela
Obsahové roviny porady

zpravidla dvě základní



informace
přesvědčování
Informace
Otázka formy sdělení, jejich srozumitelnosti a
dostupnosti
Adekvátní úroveň náročnosti a složitosti
I. Poznatky o psychologické
podstatě přesvědčování


Přesvědčování
Kognitivní disonance
Přesvědčování

Teoretické modely v sociální psychologii
studují přesvědčování v souvislosti se
změnou postojů ( soubor myšlenek a přesvědčení, která si
utváříme vůči určitým postojových objektům )




Komunikaci, která přesvědčuje a může
změnit postoje lidí, určují 3 faktory:
faktor zdroje komunikace
faktor struktury zprávy
faktor publika (komu je zpráva určena)
Faktory ovlivňující
přesvědčování
zdroje
zpráva
pozornost
Změna
názoru
porozumění
Změna
vnímání
Změna
chování
publikum
přijetí
Faktory spojené se zdrojemosobou, která přesvědčuje

Ovlivňují především pozornost, jakou
publikum komunikaci věnuje




Expert a důvěryhodný spíše přesvědčí než laik
Atraktivní a populární lidé spíše přesvědčí než
neatraktivní/neznámí lidé
Ten, kdo hovoří svižně spíše přesvědčí než ten,
kdo hovoří pomalu
Osoba, která argumentuje tak, že je to v rozporu s
jeho prospěchem, spíše přesvědčí než ten, kdo
přesvědčuje ve svůj prospěch

Dojem na základě velmi omezeného nebo
žádného přímého kontaktu s danou osobou

pak pracujeme s tzv. implicitní teorií osobnosti



Kelly (1950) hodnocení přednášejícího a aktivita studentů v
průběhu přednášky se liší, pokud je dopředu k dispozici
biografie „milý“ „chladný“
Určité os. charakteristiky představují jakési centrální rysy,
které sebou nesou jistá očekávání, jak člověk bude vypadatviz schéma
První dojem: často nepřesný, odráží stereotypy a
předsudky
Ukázka působení implicitní
teorie osobnosti
První dojem


Negativní informace nebo negativní vlaśtnosti
někomu připisované vstupují výrazněji v procesu
tvorby dojmu o člověku
Sebesplňující proroctví

Klasický experiment Rosenthala a jacobsona (1968)Pygmalion efekt – očekávání, která vůči někomu máme,
mají tendenci ovlivňovat naše chování k tomuto člověku- a
jeho chování také- tak, aby naše očekávání potvrzovala

! Lidé nejsou vždy racionální a objektivní když si utváří
dojem o druhých lidech
Proces utváření dojmu

Nejprve hodnotíme člověka na základě
informací , které o něm máme k dispozici
(implicitní teorie osobnosti)

Pracujeme s „klíči“, které vedou výběr dalších
charakteristik
Barva pleti, pohlaví, věk, povolání
Pokud je člověk, kterého posuzujeme, náš známý,
nebo je pro nás důležitý, nebo jsme velmi
motivování ho poznat, proces posuzování
pokračuje- viz schéma


Kontinuální model formování
dojmu

Výzkum vlivu stereotypů na interpretaci
chování lidí /Kunda a thagard, 1996, Duncan
1976)

Člověk strká do jiného člověka – podle toho, zda
jde o bílého nebo tmavé pleti (stereotyp černoši
jsou agresivní, bílí nejsou agresivní) -hodnoceno
jako žoviální rýpnutí nebo agresivní úder
Faktory spojené se zprávou



Ovlivňují především srozumitelnost zpráv a
informací pro publikum
Zpráva, která působí tak, že nemá za cíl
přesvědčovat přesvědčí spíše než zpráva,
která očividně chce přesvědčovat
Zprávy, které děsí spíše přesvědčí než
zprávy s nízkou mírou zastrašení

Kuřáci, kteří sledovali silný (emotivní) film o
rakovině plic následně kouří méně než kuřáci,
kteří shlédli jen informující lehčího rázu
Faktory spojené s publikem



Ovlivňují přijetí informace publikem
Lidé s nízkým sebevědomím snáze
přesvědčíte než člověka s vysokým sebevědomím
Publikum, které není nakloněno názoru, k
němuž chceme přesvědčit, přesvědčí
argumenty prezentované protichůdně
(nabídnout pozitiva i negativa)
Teorie kognitivní disonance


Leon Festinger:nejznámější teorie kognitivní
disonance ( 1957), vysvětluje podstatu
sociální motivace člověka
Disonance= nepříjemný stav vybuzení, který
se objevuje pokud si jedince udržuje dva
psychologicky odporující si stavy. Je to
nepříjemný stav napětí, který si přejeme
změnit, abychom se znovu cítili dobře

Výchozí motiv-vliv disonance
na rozhodování


Kognitivní soulad (consistency) jako základní
mechanismus chování a myšlení racionálního
člověka…
Usilujeme udržovat jednotu mezi
Přesvědčeními-hodnotami a postoji
 Postoji, záměry a chováním
 Odlišnými postoji
Máme tendenci uspořádávat hodnoty, postoje a naše chování
do sourodého, jednotného celku
Pokud se dostaneme do situace, v níž je tato jednota, soulad
narušena, máme tendenci tento nesoulad odstranit,
vyhnout se mu.

Příklad kognitivní disonance
Jsem kuřák a kouření mi chutná + mám ale
informace, že kouření způsobuje rakovinu plic
(Disonance se tu objeví, pokud mi není mé zdraví
jedno)
 Odstranit disonantní stav může znamenat:




Přestat kouřit
Pokusit se ignorovat vazbu mezi kouřením a rakovinou
Zjednodušovat význam nesouladu mezi postoji a chováním
kognitivní disonance v
procesech rozhodování

Disonance je prožívána jen po rozhodnutí


Obyčejně totiž při rozhodování volíme mezi
dvěma nebo více variantami a varianta, kterou
nakonec volíme, jen obtížně může pokrýt všechny
pozitivní aspekty, které hrály roli v rozhodování.
Bude nést i negativní aspekty.Odmítnutá varianta
také může mít pozitivní aspekty, které nás
zajímaly…
Příklad s nákupem automobilu
Způsoby omezování
disonance při rozhodování

Máme tendenci vyhledávat po rozhodnutí informace, které
naši volbu „potvrdí“(vyhledáváme články, které naši volbu povtrzují, +
ignorujeme ty, které podporují nezvolené alternativy)

Vyhledáváme informace, které zdůrazňují negativní aspekty
nezvolené alternativy

Příklady:



Chování mužů bezprostředně po koupi auta (Ehrlich 1957)
Tendence hůře hodnotit nezvolené alternativy a lépe ty, které
volíme (ženy hodnotí domácí spotřebiče- 1 ze dvou, které hodnotí
nejlépe dostanou – znovu hodnotí oba spotřebiče-zvolený
hodnotí jako lepší, ten, který by rády…
Banalizujeme pozitivní aspekty varianty, kterou jsme nezvolili
Příklady vlivu disonance na
rozhodování


Vynucený soulad chování
Ospravedlněné úsilí
Vynucený soulad chování
(forced compliance)


Čím méně jsme placeni za dělání nečeho, co je v
rozporu s našimi přesvědčeními a postoji, tím
pravděpodobněji tyto postoje změníme
x
Čím lépe je člověk placen, aby takovou práci dělal,
tím méně to potřebuje sám sobě odůvodňovat – a
méně pravděpodobně bude měnit své postoje


Klasický experiment L. Festingera
https://www.youtube.com/watch?v=korGK0yGIDo
Ospravedlnění úsilí




Bez ohledu na to, jak zajímavý, atraktivní
nebo poutavý pro nás nějaký cíl je...
Pokud pro jeho dosažení musíme vyvinout
extrémní úsilí, tím více pak tento úkol
hodnotíme jako atraktivní (zajímavý,potřebný…)
Často mechanismus obsažený v iniciačních
rituálech skupin, klubů, spolků…
Ospravedlněné úsilí vzniká vlivem přítomnosti tzv
kognitivní disonance
Psychologická podstata
situací ospravedlněného úsilí

kognitivní disonance:



udělal jsem tolik, tak moc jsem obětoval, investoval tolik
času… abych se stal členem této skupiny/spolku
X
tato skupina/spolek/klub je nudná, k ničemu, hloupá…
odstranění disonance:


odejít z klubu ( ale asi budeme litovat obětovaný čas a
obětované úsilí)
změníme hodnocení, postoj ke klubu/společnost (budeme
ji hodnotit jako zajímavou, atraktivní…)
Příklad experimentu
ospravedlněného úsilí



Aronson a Mills (1959)
Ženy a diskusní klub pro psychologii sexu
Vstup do klubu vyžaduje „screening test“
(iniciace)



3 typy s.testové situace:a)náročná b)středně
náročná c)bez iniciačního procesu
„diskuse“ poslech nudné nahrávky
Hodnocení, jak se ti lidem líbilo - c:nudné
b:trochu zajímavé a:diskuse zajímavá
Doplňkový materiál ke studiu
Trénink sociálních dovedností učitele

Text II. Gilernová: Sociální dovednosti učitele in
Aplikovaná sociální psychologie, str. 134- 150
II. Příprava porady
Strukturace přípravy porady





věcně -stručně -přehledně
materiály předem
téma
zápis
jasné body/témata: rozmyslet, strukturovat, sepsat (roli
hraje):



celkový čas, obsahová náročnost, náročnost na prezentaci,
psané/ schématické opory
obsah – strukturovat a ukotvovat k plánu
závěr- shrnutí toho, co se dohodlo, co je v plánu, jaké
jsou úkoly
Nástroje pro tvorbu zápisua)dokument zápisu z porady

Popis stavu před poradou/případně popis výchozího zadání









Informace
Úkoly z minula
přehled splněných úkolů z minulé porady a identifikace pendlujících
úkolů ( přesouvají se)
Identifikace cílů/úkolů, které má porada řešit
Rozepsat v bodech dílčí úkoly
Připsat úkoly konkrétním lidem
Stanovit termíny
Stanovit termín dalšího setkání
Rozeslat zápis
b) Nástroj pro promýšlení PMI


Technika z programu E. de Bona CORT-P(plus) M
(minus) I (interesting)
Položit otázku, nechat lidi říci, jak by na ni odpověděli,
nechat je provést ve skupině techniku PMI ( kaž sám a
pak jeden sepíše náměty)




Sepsat 10 bodů pro, 10 proti a zajímavé připomínky-souvislosti
Až na základě těchto bodů připravit odpověď na původní otázku
Zpravidla, pokud lidé mají příležitost odpověď promyslet, tvoří
jiné- uvážlivě
jší odpovědi, než když odpovídají přímo
Hry pro sociální poznávání

Viz studijní text II. Trénink sociálních
dovedností učitele
Gilernová: Sociální dovednosti učitele in
Aplikovaná sociální psychologie, str. 134150