US_Economy_January_February_2014

Leden -- Únor 2014
Ú
Americká ekonomika
Tomáš Hart
Co řekl prezident
ZPRÁVA O STAVU UNIE
Leden - Únor 2014
Hlavní zprávy:
 Obamova řeč o stavu Unie
 Imigrační reforma a
republikáni
 Nová továrna na baterie
Další:
Optimizmus výrobců
Reforma zemědělství spuštěna
Spěch kvůli Panamě
Ekonomika Lousiany
Prezident Obama na konci ledna
pronesl tradiční Zprávu o stavu
Unie, jeho už šestou. Řeč, která
byla politickými komentátory
většinou
dobře hodnocena,
obsahovala
i
velkou
část
ekonomických témat. Podle
Obamy
nabírá
americká
ekonomika na síle, roste a vytváří
nová pracovní místa. Důležité je
i to, že podle prezidenta z růstu
těží
nejen
podnikatelé
a akcionáři, ale i třeba učitelé
nebo dělníci v automobilkách.
O střední třídě se prezident
zmínil
několikrát,
třeba
v kontextu
nezaměstnanosti,
stále ještě na Ameriku dost
vysoké (kolem 7 %) a potřebě
nedopustit zmenšení počtu lidí se
středními příjmy. Všechno je
třeba podřídit tomu, aby lidé
v Americe
měli
dostatek
příležitostí a možnost se jich
chopit.
Potřebou
pomoct
ekonomice
i navzdory
rozdělenému Kongresu, který
z každého
projednávaného
zákona dělá velkou politickou
bitvu, se Obama zaštítil, když
pohrozil, že tam, kde to bude
potřeba, bude připraven použít
i tzv. Executive
order.
Tedy
prezidentské nařízení, které má
sílu zákona, ale nebylo schváleno
Kongresem
a dává
vládním
úřadům
pokyny
provádět
politiku, kterou prezident
v nařízení vydá. To může být
třeba případ zvýšení úrovně
minimální
mzdy
pro ty
zaměstance firem, které pracují
pro federální vládu. Tak, jak
roste americká těžba ropy
a plynu, se snižuje energetická
závislost Ameriky na zbytku
světa. Obama chce podpořit
investice do toho, aby průmysl
i doprava jako palivo stále více
používaly místo ropy plyn.
S modernizací energetiky má
také pomoct stále větší výroba
eletřiny ze slunce. Ekonomice
pomáhá postupné snižování
deficitu státního rozpočtu,
protože rostoucí ekonomika se
dokáže
s vládními
výdaji
vypořádat o něco snadněji. Růst
výroby a inovací má podpořit
pět nebo šest center high-tech
výroby, která by spojovala vývoj
a výrobu na jednom místě
v Americe. Finančně by taková
centra měly podpořit granty
federální vlády. Právě tady by
měla vzniknout jistota, že
renesance průmyslové výroby,
které v USA probíhá několik
posledních let, bude delšího
trvání a zajistí dobře placená
výrobní místa. Prohlášením, že
„náš vztah s Evropou zůstává
nejsilnější, jaký kdy na světě
byl“, se podle některých snažil
ujistit evropské partnery, že
Asie nenahradí Evropu
Většina komentátorů letošní projev prezidentovi
pochválila
jako strategický partner Ameriky
pro
21. století.
Projednávané
obchodní dohody s EU a zeměmi
v Pacifiku
mohou
být
tím
největším, co po Obamovi po jeho
dvou
mandátech
zůstane,
potřebuje ale schválení Kongresu,
že o nich může vyjednávat bez
toho, že mu Kongres vyjednané
dohody změní. Touto Trade
Promotion Authority Kongres
prezidentskou
administrativu
zmocňuje, aby jménem USA
o těchto
dohodách
jednal
a Kongres je potom buď schválí
nebo
neschválí.
Obamovo
vystoupení v přímém přenosu
sledovalo asi 30 milionů lidí a hned
po jeho skončení následovala
odpověď republikánské strany,
resp.
několik
odpovědí
z republikánské strany. Tradiční
oficiální odpověď dodala nejvýše
postavená
republikánka
ve
Sněmovně,
Cathy
McMorris
Rodgers ze státu Washington.
Obamovi protivníci budou i letos
bojovat proti zavedení další fáze
reformy zdravotnictví, pro kterou
se vžilo označení Obamacare. Se
svými vystoupení se přidali
i senátoři Mike Lee a Rand Paul,
kteří mají blízko k vyhraněné Tea
Party. Několik dalších republikánů
vydalo svoje prohlášení hned po
skončení prezidentovy řeči ještě na
schodech Kapitolu, kde v tu dobu
na zákonodárce vždy čekají
novináři.
Solidní byla i republikánská odpověď –
Cathy McCorris Rodgers
Stránka 1
Leden -- Únor 2014
Ú
Výrobní podniky si věří
ZAČÁTEK ROKU VYPADÁ SLIBNĚ
Výrobní prognóza: dobrá
Průmyslová výroba už sedm
měsíců po sobě roste, index
manažerské důvěry je podle
pravidelné ankety Institute for
Supply Management na úrovni
57. Více než 50 přitom znamená
očekávání růstu a expanze.
V pravidelném
měsíčním
výzkumu
firem
nákupní
manažeři
odpovídají
na
jednoduchou otázku, jestli
očekávají vyšší nebo nižší
výrobní aktivitu na základě
toho,
kolik zboží a materiálu pro své
firmy plánují nakoupit v brzké
době. V létě loňského roku
důvěra poněkud zakolísala, ale
konec roku proběhl za rostoucí
průmyslové produkce a manažeři
firem zatím nečekají, že by letošní
rok pro ně mohl být nepříznivý.
Americký výrobní optimizmus je
v kontrastu
s tím,
jaké
průmyslové prognózy přicházejí
ze zbytku světa, v poslední době
stále častěji i z Číny. V USA se ale
také
nedaří všem stejně, s problémy
bojují např. menší a střední
firmy,které dodávají produkty
pro armádu, těžký průmysl
nebo např. pro výrobu
nákladních vozidel. Slévárna
Bremen Castings z Indiany patří
mezi takové firmy a zakázky ji
jen za loňský rok klesly o 28 %.
„Bojujeme ze všech sil,
abychom aspoň dělali stejně
jako dříve“, popisuje nelehkou
situaci firmy její prezident
J.B. Brown.
Cesta k občanství pro imigranty?
REPUBLIKÁNI UVAŽUJÍ O REFORMĚ
Republikáni ze Sněmovny
reprezentantů
zveřejnili
několik principů, jak by si
představovali
imigrační
reformu. Už před sedmi
měsíci Senát schválil svůj
návrh podobného zákona,
který by měl určit, jak se
Amerika vypořádá s tím, že
v ní miliony lidí žijí nelegálně.
Ti ale představují páteř
některých
ekonomických
sektorů, takže jejich masové
vyhoštění
ze země
by
poškodilo i hodně amerických
firem, které na jejich práci
postavily
svoji
konkurenceschopnost.
Sněmovní návrh republikánské
většiny chce ulehčit cestu
k občanství lidem, kteří se do
USA dostali jako nezletilé děti se
svými rodiči a zlegalizovat pobyt
cizinců,
pobývajících
nyní
v Americe nelegálně. Také chtějí
zjednodušit vydávání víz pro
kvalifikované
odborníky
a zemědělské dělníky, zpřísnit
ochranu
hranic
a zavést
biometrický systém kontroly
osob. Změnu ve svém postoji
si republikáni zdůvodňují tím, že
se potřebují přiblížit rostoucí
hispánské části obyvatel USA,
která již v některých oblastech
zásadně ovlivňuje
výsledky voleb a třeba výrazně
prezidentovi Obamovi v obou
prezidentských
volbách.
Znepřátelením
Hispánců
by
republikáni
riskovali,
že
v některých oblastech by byli
prakticky bez šance na výraznější
volební úspěch. Republikáni
zatím návrh testují hlavně ve
svých řadách. Aby se s návrhem
dokázali ztotožnit i ti republikáni,
kteří zatím prosazovali tvrdší
postup proti nelegálům, obsahují
proto principy i podmínky, které
např. nutí imigranty přiznat, že
porušili americké zákony, zaplatit
pokutu nebo se obejít bez státní
sociální podpory.(WSJ)
Drony pro privátní potřeby
FEDERÁLNÍ ÚŘADY POVOLILY TESTOVÁNÍ LETOUNŮ
Než se bezpilotní drony
stanou
běžnou
součástí
komerční nabídky, uplyne
ještě nějaká doba. Už nyní ale
státní letecké úřady povolují
univerzitám
a vládním
agenturám provozovat místa,
na kterých se drony testují.
Šest
míst
v USA
bylo
schváleno, aby testovaly vše,
co s provozem dronů souvisí:
letecké
charakteristiky,
letovou bezpečnost nebo
fungování senzorů, podle
kterých se stav bezpilotního
letounu vyhodnocuje. Státní
úřady a univerzity věří, že
úspěšný
výsledek
zkoušek
povede k tomu, že při pozdějším
zavedení dronů do běžného
provozu budou mít výhodu,
kterou dokáží buď využít
finančně (univerzity), nebo
povedou
k lepším
nebo
levnějším službám pro jejich
občany (státy). Testy mají
probíhat nejméně do roku 2017
a federální FAA, které testování
povoluje a monitoruje, se stará,
aby podmínky, ve kterým se
drony ve Spojených státech
zkoušejí,
byly
klimaticky,
geograficky nebo z pohledu
infrastruktury
co
nejrozmanitější.
Proto
povolení dostaly např. univerzity
na Aljašce nebo v Texasu, Virginii
a Nevadě, stejně také soukromé
letiště v hustě osídleném státě
New York. Čím více různých
a spolehlivých dat se podaří
získat, tím snažší bude pozdější
vyhodnocování
o vhodnosti
a bezpečnosti zapojení dronů do
běžného
provozu.
Lidé
z leteckého průmyslu odhadují,
že vládní úřady a komerční firmy
nebudou moct drony do svých
letových řádů zahrnout ještě
pěkných pár let, nejdříve v roce
2025.
Drony se využijí např. pro sledování
hranic
Stránka 2
Leden -- Únor 2014
Ú
Firmy regulaci nechtějí
SPOJILY SE V KOALICI PROTI EPA
Sdružení Energie pro 21. století
Čtyřicet průmyslových asociací
se spojilo do spojeneckého
svazku, aby bojovaly proti
vládním
nařízením
na
omezování emisí z elektráren
a dalších energeticky náročných
provozů. Zaštítěné Národní
asociací
výrobců
a Hospodářskou komorou USA
se pustí do lobingu v Kongresu
a spustí informační kampaň, aby
informovali
o podle
nich
škodlivých regulacích. Federální
Agentura pro ochranu životního
prostředí EPA, má od prezidenta
Obamy mandát omezovat výskyt
oxidu uhličitého v ovzduší a právě
zavedení nových pravidel pro
uhelné elektrárny firmám vadí
nejvíc. I když má Obama svoji
vlastní energetickou strategii,
průmyslníci ho kritizují, protože
podle nich eliminuje roli černého
uhlí, kterého má Amerika
nadbytek. Neziskové organizace
zase říkají, že přístup, zvolený
Obamovou
administrativou,
zase nezajisti poptávku po
elektřině
z obnovitelných
zdrojů. Šéfka EPA Gina
McCarthy optimisticky říká:
„jsme
schopni
regulovat
znečištění
bez
ohrožení
dodávek energií nebo potřeby
zvýšit ceny elektřiny“. EPA má
finální rozhodnutí, určující kdy
a jak se mají snížit emise
z elektráren,
publikovat
v červnu.(Climate Spectator)
Hliník má zadání: snížit váhu
NOVÁ PRAVIDLA PRO AUTA UŽ ZA ČTYŘI ROKY
V roce 2018 mají v Americe
vyráběná
auta
splňovat
výrazně přísnější nároky na
spotřebu. Protože se jedná
o zásadní změnu, začínají se
americké automobilky – GM,
Ford i Chrysler – připravovat
už nyní. Kromě úspornějších
motorů hledají příležitosti jak
snížit
hmotnost
aut,
především těch největších.
Ford nedávno představil svůj
úspěšný model, pickup F-150,
pro rok 2015, který má
karoserii vyrobenou téměř
kompletně z hliníku. Touto
změnou se váha vozidla
snížila
o téměř
350 kg
a konstruktéři u Forda věří, že
u pozdějších modelů dokáží
váhu snížit ještě výrazněji. Nespí
ani General Motors, které kvůli
velké
poptávce
uzavřela
dlouholeté
smlouvy
na
dodávky hliníku s největšími
světovými
výrobci
Alcoa
a Novelis. Taktikou GM ještě
donedávna bylo prodávat menší
auta, které budou mít nižší
spotřebu a stlačí tak průměrnou
spotřebu všech automobilkou
vyráběných modelů. Federální
pravidla totiž neurčují spotřebu
na jednotlivé modely, ale
průměrnou spotřebu všech
prodaných aut jednoho výrobce.
Proto GM nedávno představil
Chevrolet
Colorado
a GMC Canyon. Po úspěchu F150 ale rychle změnil
strategii a do bitvy o hliník se
pustil také. Boje o surovinu se
zatím neúčastní třetí firma,
Chrysler, který se zatím soustředí
na
postupné
vylepšování
a inovace motorů a převodovek,
od kterých si slibuje splnění
vládního cíle do r. 2018. Prodeje
populárních pickupů jsou klíčové
pro ziskovost všech amerických
automobilek a proto je v nich
největší konkurence. Analytici
odhadují, že výrobci na jednom
pickupu vydělávají $7-10 tis.
hrubého zisku, což z nich dělá
nejziskovější
segment
mezi
osobními automobily. Těžaře
a dodavatele
hliníku
tak
v nejbližších letech v Americe
čekají dobré časy.
F-150, o 350 kg lehčí otesánek
S kamerami na burzu
ADRENALINOVÉ NATÁČENÍ JE POPULÁRNÍ
Na YouTube patří jejich videa
mezi nejpopulárnější. GoPro
ze San Matea v Kalifornii
(www.gopro.com)
vyrábí
malé digitální kamery, které
je jednoduché připevnit na
helmu,
surfařské
prkno,
řidítka nebo jinam a které lidé
používají na natáčení záběrů
z adrenalinových
a extrémních sportů a potom
je přes sociání sítě sdílejí na
internetu.
Kamerky jsou
lehké, existují k nim zajímavé
aplikace pro iPhone a na
americké poměry zase až tolik
peněz nestojí,
prodávají se za $199 – 399.
Kromě sportu a volného času
ale kamery nabízejí i daleko
praktičtější využití, třeba hasiči
jimi natáčejí svůj trénink
a u obrazovky
jej
potom
analyzují
a hledají
chyby
a možná rizika při zásazích
u požárů. Zakladatel firmy Nico
Woodman se teď rozhodl, že
firmu představí investorům
a u Komise pro cenné papíry
v New Yorku požádal o uvedení
firmy na burzu. Když firma
v minulosti získávala kapitál
od soukromých investorů, cenila
se na více
jak
dvě
miliardy
dolarů
a podobnou částku by chtěla
získat i z prodeje akcií při jejich
IPO.
Firmě
v marketingu
pomáhají události, jak skok Felixe
Baumgartnera z vesmíru na zem
(na webu GoPro je ze skoku
záznam) a olympijské hry v Soči,
protože
hodně
sportovců
s kamerou natočilo videa ze
svých
tréninků
a závodů
(např.lyžařka
Lindsey
Vonn,
http://bit.ly/1btaMYF).
Na
YouTube je ke kanálu přihlášeno
GoPro už přes 1,6 milionu
uživatelů a je na něm skoro
600 videí.
Lehkost a jednoduchost je
kamerám GoPro společná
Stránka 3
Leden -- Únor 2014
Ú
Konec přímým platbám
MÉNĚ VIDITELNÝ DOPAD ZEMĚDĚLSKÝCH ZMĚN
Loňský rok byl pro farmáře skvělý
Diskuze o zemědělském zákoně,
Farm Bill, byly do velké míry
politickým
sporem
ne
o zemědělskou, ale sociální
politiku: velká část výdajů je
spojena s potravinovou pomocí
chudším obyvatelům USA. Ale
nový zákon skutečně citelně
změní i jiné, tradiční zemědělské
politiky, jako jsou tzv. přímé
platby.
Jsou
to
platby
farmářům, bez ohledu na cenu
pěstovaných plodin a někdy
i v případě, že na své půdě
nepěstují nic. Zrušení přímých
plateb je jedna z věcí, na které
se demokraté a republikáni
celkem rychle shodli. Místo
přímých plateb zákonodárci
farmářům
nabízejí
pomoc
s náklady na pojištění úrody.
„S přímými platbami dáváme
farmářům šek, ale s pojištěním
úrody jim dáváme účet, který
musí zaplatit. Změna v chování
ušetří daňovým poplatníkům
miliardy dolarů“, říká Ben
Becker ze senátního
zemědělského výboru. Změny
v politice zemědělské podpory
dobře ilustrují změny, kterými
prošla zemědělská politika v USA
v posledních
dvaceti
letech.
Přímé platby vyrostly do úrovně
pěti miliard dolarů ročně a staly
se symbolem neefektivní politiky,
jak ji vidí její kritici. Platby bez
ohledu na to, kolik farmáři utrží
za plodiny, spojené s vysokými
cenami
v loňském
roce
znamenaly, že loňský rok byl pro
americké zemědělce asi nejlepší
za posledních čtyřicet let.
Kritikům nejvíc vadí minimum
rizika, kterému jsou farmáři
vystaveni. Nová politika, přes
kterou by stát formou pojištění
zemědělcům uhradil asi 65 %
jejich ztrát, které by jim vznikly
z příliš nízkých cen, bude Ameriku
stát asi $84 miliard během deseti
let . Ani to se ale mnohým nelíbí:
„když federální vláda zaplatí
skoro 70 % ceny pojištění, povede
to farmáře k tomu, že si budou
vybírat drahé pojištění: když
budou ceny vysoké, vydělají na
prodeji drahých plodin. Když
ceny spadnou, stejně dostanou
víc peněz než by dostali
normálně, protože si budou
volit dražší pojištění, které jim
dá větší odškodnění“, tvrdí
konzervativní
skupina
Americans for Prosperity.
Dalším problémem může být
to, že farmáři schválně
vypěstují více plodin než
normálně, tím sníží ceny
a nechají si vyplatit větší
odškodné, než by dostali za
normální situace. Levnými
výrobky by také mohli oslovit
zákazníky v zahraničí, což by
kromě růstu exportu mohlo
také vést k soudním sporům
kvůli přílišné státní podpoře.
Nejistotu ohledně budoucích
výdajů dobře popsal profesor
z Cornell University Andrew
Novakovic:
„víme,
kolik
ušetříme tím, že zrušíme přímé
platby. Ale nevíme, kolik nás
bude stát nový systém“.(WSJ)
Kdo investuje do novin?
MILIARDÁŘI KROPÍ NOVINY ŽIVOU VODU
V posledních letech našli
američtí miliardáři novou
investiční hračku – papírové
noviny.
Především
kvůli
internetu jim mnozí věští
postupný zánik, hlavně těm
s pouze
regionálním
dosahem. Investor Warren
Buffet si předloni koupil
Richmond
Times-Dispatch
a rok předtím si pořídil The
Omaha
World-Herald.
K těmto novinám má 83-letý
úspěšný burzovní obchodník
citový vztah: jako mladík
v novinách pracoval jako
pomocník. Buffett do novin
investuje, zbavuje je dluhů,
opravuje výrobní prostory
a sdružuje do divize BH Media
Group, která se pořád dívá po
nových akvizicích. Migrace
reklamy a čtenářů na Internet
snižuje příjmy malých novin,
které nemohou konkurovat
kvalitou
a pokrytím
celostátním
deníkům. Proto se snaží čtenáře
udržet zaměřením na místní
události, které nikdo jiný
nepokrývá a které jsou ale pro
místní
obyvatele
nenahraditelné. Podle Buffetta
i tyto noviny, když najdou
správnou cestu k Internetu
a přitáhnou místní inzerenty,
mají solidní šanci vydělávat
peníze. Jeho vztah k tištěným
médiím je dlouhodobý, už
v roce 1973, jako majitel Omaha
Sun, pomáhal jejich novinářům
rozkrýt
skandál
v místním
charitativní organizaci, když jim
radil, jak se vyznat v nadačním
účetnictví. Novináři z Omaha
Sun za svoje odhalení potom
získali prestižní Pulitzerovu cenu
(ve stejném roce dostali
Pulitzera
také
noviny
Washington Post za rozkrytí
skandálu Watergate, který vedl
k odstoupení
prezidenta
Nixona).
Další
miliardář, majitel a CEO Amazonu
Jeff Bezos, loni za $250 milionů
koupil právě Washington Post.
BH Media už do médií
investovala přes $400 mil., dnes
jich vlastní kolem 70, tištěných je
asi 30. Že ale nejde jen
o sentiment,
ale
o normální
podnikání, dokázal Buffett svým
prohlášením, že z médií očekává
alespoň
10
%
zisk
z investovaného kapitálu každý
rok. Skomírající noviny, i když se
jim dostane lepšího zacházení, ale
nemohou být úplně klidné – BH
Media v roce 2012 jeden ze svých
deníků
zavřela,
protože
prodělával. Zapojení velkých
hráčů z byznysu do vydávání
novin má už jeden nečekaný
efekt. Banky, které se dříve
malým novinám vyhýbaly, se na
jejich podnikání začaly dívat
o něco příznivěji a jsou už více
ochotné jim půjčovat peníze.
Koupě novin jako dobrá investice?
Investuj do toho, čemu rozumíš, je
Buffettovo heslo
Stránka 4
Leden -- Únor 2014
Ú
Vítězem je Detroit
FORD, GM I CHRYSLER SI HODNĚ POLEPŠILY
Už přes 30 let nejprodávanější
auto
Rok 2013 byl pro automobilky
nejlepší od roku 2007 a tradiční
americké značky jsou největšími
vítězi. Všechny tři automobilky
z Detroitu si zlepšily svá
prodejní čísla a v pořadí GM,
Ford a Chrysler zaujímají 1., 2.
a 4. místo žebříčku prodejnosti.
Jako jediná cizí firma se mezi ně
vklánila třetí Toyota. Celkem se
v Americe
loni
prodalo
15,6 milionu
nových
aut.
Rekordmanem je Ford série F,
který
je
už
32 let
neprodávanějším automobilem
v Americe. Loni se ho prodalo
763 tis. Ze zahraničních vozidel si
nejvíce pomohl Nissan, +9,4 %.
Manažer prodeje GM pro severní
Ameriku Kurt McNeil říká: „v roce
2013 jsme recesi viděli už jen
ve zpětném zrcátku.“ Odhady
pro
letošek
jsou
opět
optimistické, prodat by se
mělo přes 16 milionů nových
aut. Určitá nejistota ale
pramení z náhlých změn cen
benzínu a úrokových sazeb
u půjček na nová auta, které se
budou odvíjet od kroků FEDu.
Snídaně bez genetiky
VÝROBCI ČÁSTEČNĚ OPOUŠTĚJÍ GMO
Někteří
výrobci
cereálií,
neodmyslitelné
součásti
snídaně milionů Američanů,
začínají
nabízet
výrobky
z plodin
bez
genetické
úpravy. Poslední z nich je
General Mills, která brzy
začne nabízet některé druhy
populárních cereálií Cheerios
v čisté podobě. Vychází tak
vstříc úsilí aktivistů a zájmu
části
spotřebitelů,
kteří
geneticky
upravené potraviny ve svém
jídelníčku nechtějí. Výrobky
budou
viditelně
označeny
nálepkou
„Vyrobeny
bez
geneticky upravených surovin“,
i když firma přiznává, že stopové
množství
geneticky
pozměněných ingrediencí se
přeci jen v balení objevit může.
Většina lidí soudí, že ze strany
General Mills a dalších výrobců
jde spíše jen o PR, čemuž
nasvědčují
i některá vyjádření: „Existuje
široká shoda, že GMO potraviny
jsou bezpečné, ale kvůli poptávce
spotřebitelů jsme se do toho
rozhodli pustit“, prohlási Mike
Siemienas, mluvčí General Millis.
V Americe je asi jen 1 % půdy
čisté, bez zasetých geneticky
upravených plodin a odhaduje se,
že až 70 % běžných potravin
obsahuje
nějaké
procento
geneticky
modifikovaných
surovin.
Nyní na výběr i bez GMO
Marihuana v Coloradu investory láká
DO NOVÉHO PODNIKÁNÍ SE ZAPOJUJÍ I FINANČNÍ SKUPINY
Nejen příroda teď láká do
Colorada
Ve státě Colorado je od Nového
roku povolen prodej marijuany
pro rekreační potřeby osobám
starším 21 let. Stát si legalizaci
marihuany schválil ve veřejném
hlasování, ve kterém tento krok
podpořilo 55 % hlasujících.
Kromě lidí, kteří se na tento
okamžik dlouho těšili, si na své
přijde
i státní
pokladna:
Colorado na marihuanu k běžné
prodejní dani 2,9 % přidá extra
daň 25 %, což z ní dělá nejvíce
zdaněný
produkt
tohoto
přírodního krásami obdařeného
státu. Občané s registrací ve
státě si budou moct legálně
koupit asi 30 g v obchodě se
státní
licencí,
návštěvníci
z jiných států si naráz koupí
maximálně čtvrtinu této váhy.
Růst nového podnikání už zaujal
finanční investory, kteří ze zatím
spíše hobby podnikání mohou
udělat obor, připravený na
příchod finančně silných skupin.
Někteří odhadují, že časem se
podnikání v marihuaně začne
podobat výrobě piva v USA, kde
vedle několika velkých firem
díky podpoře investorů úspěšně
fungují stovky malých pivovarů,
které obsluhují místní zákazníky
a nabízejí širokou paletu chutí.
Širšímu rozletu podnikatelů zatím
brání hlavně federální zákony,
které stále marihuanu hodnotí
jako nelegální drogu. Okolo
podnikání s trávou se rozbíhá
mnoho dalších podnikatelských
plánů, které ji nějakým způsobem
zahrnují do podnikání: např.
organizátorka
společenských
podniků v Denveru Jane West
připravila speciální menu pro
hosty populárních BYOC – Bring
Your
Own
Cannabis
–
marihuanových večírků. Jiná
firma nabízí chuťové párování
marihuany
a sushi.
Ale
i podnikatelé
v tradičních
oborech začínají nabízet služby
pro marihuanové podnikatele:
bezpečnost dodávek, pojištění
obchodů
nebo
příprava
webových
stránek
pro
internetový prodej jsou služby,
které
dodavatelský
řetězec
nového podnikání potřebuje.
Server CNN ale upozorňuje, že
právní situace je pořád
nejasná.
I když
loni
ministerstvo spravedlnosti USA
oznámilo,
že
nebude
zpochybňovat zákony těch
států, které povolí prodej
marihuany pro lékařské účely
(dvacet US států povoluje
prodej pro lékařské účely) a teď
i pro rekreační potřeby,
technicky je to z jejich pohledu
stále
nelegální.
Federální
drogové úřady se ale zaměřují
více na pašování a rozšiřování
marihuany mladistvým, které
tvrdě pronásledují po celých
Spojených
státech.
Z ambivalentního
vztahu
k marihuaně
na
federální
a státní úrovni občas vyplynou
zajímavé situace. Jako když
nedávno vysoce postavený
agent protidrogové agentury
DEA Patrick Moen dal výpověď
a začal
pracovat
pro
soukromou firmu Privateer
Holdings,
která
kupuje
a prodává
firmy
z marihuanového
průmyslu.
(CNN, CNBC, Fox News)
Stránka 5
Leden -- Únor 2014
Ú
Za dolar a přesto drahé
PRODEJE NEJMÉNĚ MAJETNÝM KLESAJÍ
Bitva o nízké ceny
Maloobchodníkům,
kteří
obsluhují lidi s nízkými příjmy,
se letos svátky obchodně
nevyvedly.
Tzv.
dolarové
obchody počítají vánoční tržby,
které většinou zůstaly za
očekáváními a plány. Firma
Family Dollar Stores už snížila
svoje roční odhady a ohlásila
změnu strategie. Bude plošně
snižovat ceny, aby získala
zpátky tržní podíl, protože
soudí, že jejich zákazníci
s ekonomickými problémy jsou
pod větším tlakem než kdy
předtím. Prodeje Sears byly
velkým zklamáním a i dominantní
Walmart upozornil, že loňské
výsledky nebudou dobré, když
tržby většinu roku stagnovaly.
Sears odhaduje, že loňská ztráta
bude $1,3-1,4 mld. Výsledky
tohoto typu obchodů potvrzují,
že ekonomické oživení není
v Americe ke všem stejně štědré.
Skoro polovina zákazníků Family
Dollar čerpá nějakou formu
vládní podpory a debaty ve
Washingtonu
o snížení
vyplácených sociálních dávek se
jich přímo dotýkají, proto se do
budoucna nedívají s přílišným
optimizmem. Family Dollar
proto odstupuje od velkých
slevových akcí, které kromě
nejistých tržeb přináší jistotu
ztížené logistiky a vysokých
nákladů
na
úpravy
v obchodech. Raději se bude
snažit udržet většinu cen na
nízké, ale neměnné úrovni, což
je krok, ke kterému se
odhodlaly i další firmy. „Náš
zákazník, který žije od výplaty
k výplatě, potřebuje mít jistotu
trvale nízkých cen, aby se
k nám vracel“, říká CEO firmy
Howard Levine.
CVS už cigarety neprodává
OD ŘÍJNA BUDOU LÉKÁRNY BEZ TABÁKU
CVS
Caremark,
největší
americký řetězec drogerií
a lékáren oznámil, že od října
ve
svých
prodejnách
přestane nabízet cigarety.
I když
odhadované
dvě
miliardy, o které může CVS
přijít na ušlých tržbách, se
zdají jako závratná částka,
v celkových ročních tržbách
CVS 123 miliard dolarů ročně
jde o poměrně malou částku.
Vedení CVS si evidentně
spočítalo, že jde o dobré PR.
„Zaměstnáváme
26.000
lékárníků
a sester,
které
klientům
radí
s vysokým
cholesterolem,
zvýšeným
krevním tlakem a nemocemi
srdce. Všechny tyto potíže jsou
přitom spojeny s kouřením.
Došli jsme k závěru, že cigarety
a zdravotní
péče
nejdou
dohromady“, řekl Larry J. Merlo,
ředitel firmy. I když krok CVS
získal velkou publicitu, větší
dopad na celkový prodej cigaret
v Americe nejspíš mít nebude.
Již dříve některá města omezila
prodej cigaret v místech, kde se
prodávají zdravotní pomůcky.
Např. San Francisco, které
podobné omezení zavedlo již
v roce 2010, také několik měst
v Massachussetts včetně Bostonu
se vydalo podobným krokem. Aby
CVS omezil pokles ušlých tržeb na
minimum, začne nabízet placené
programy na omezení kouření,
čímž chce oslovit asi milion svých
zákazníků. Američané kouření
pořád omezují – dnes jich kouří
18 %, v roce 1965 to bylo celých
42 %.
Jak využít kanál
Už za rok mají do Panamského
kanálu plout ty největší námořní
lodě, které pojmou nejvíce
nákladu a mají největší ponor.
Americké přístavy na východě
USA a v Mexickém zálivu
spěchají
s
modernizací
a prohlubováním, aby si ukously
pořádné sousto z překládání
a zastávek lodí, směřujících do
rozšířeného kanálu. Majitelé
přístavů v Miami, Savannah,
Charlestonu a New Orleans je
prohlubují na 15 metrů, rozšiřují
je, zlepšují spojení se železnicí
a investují do dalších zlepšení.
PROHLOUBENÍ PŘÍSTAVŮ JE ZÁVOD O ČAS
Kromě domácí ale musí čelit prosadili vyčlenění miliardy
i silné zahraniční konkurenci: dolarů na tyto investice. Ve
Bahamy už jeden vyhovující Zprávě o stavu Unie o tom
přístav provozují a jsou slyšet mluvil i prezident Obama, který
hlasy, že Číňané zvažují investice řekl, že v dnešní globalizované
do nových přístavů na jiných ekonomice se kvalitní místa
místech v Karibiku. Do lobování stěhují
za
kvalitní
za
investice
se
pustily infrastrukturou.
Nejdále
jak kongresmani ze států, kde se v přípravách je asi Miami, který
přístavy nacházejí, tak i ti, kterým už
loni
spustilo
leží
na srdci
nízká
cena dvoumiliardovou
investici,
dováženého zboží a kteří nechtějí, která přístav vybaví novými
aby Američané jako zákazníci jeřáby, železnicí a tunelovou
platili za přepravní služby objížďkou pro nákladní auta.
někomu jinému, než dalším (Politico)
Američanům. V kongresu už
Stránka 6
Leden -- Únor 2014
Ú
Gigatovárna na baterky
TESLA CHCE ZAČÍT VYRÁBĚT BATERIE
Tesla
Motors,
výrobce
elektrických
automobilů,
zvažuje
výstavbu
nové
továrny, která by vyráběla
lithium-ionové baterie do
svých automobilů. Výroba by
se měla spustit v roce 2017.
Investice, u které připadá
v úvahu umístění v Nevadě,
Arizoně, Novém Mexiku nebo
Texasu, má stát $5 miliard
a po náběhu na plnou výrobu
by továrna měla vyrábět
500.000 baterií ročně, k tomu
navíc zaměstnávat
až
6.500 lidí. Tesla očekává, že
poptávka
po
jejich
automobilech Tesla Model
S dále poroste a vysoká cena
současných baterií, které dnes
nakupuje
u japonského
Panasonicu, omezuje poptávku.
Až bude závod vyrábět na plnou
kapacitu, měl ročně produkovat
baterie o celkovém výkonu
50 gigawatt-hodin, což je více,
než se dnes vyrábí na celém
světě (27 GW v roce 2013,
nejvíce pro laptopy a mobilní
telefony). Od vlastní výroby si
Tesla slibuje významné snížení
výrobních nákladů na pohon
elektromobilů, které se dnes
odhadují na $400/kWh. Podaří-li
se cenu srazit na $200/kWh,
mohou se stát cenovou
alternativou
i pro
běžné
elektrárny, které je mohou začít
používat jako záložní zdroje.
A kdyby výrobní náklady spadly
až na $150/kWh, tak se před nimi
otevře celý nový svět běžných
statických záložních zdrojů, říká
Sam Jaffe, analytik Navigant
Research, který se specializuje na
energetický trh. Největší šance na
umístění nové továrny má
pravděpodobně Nevada, kde
firma Western Lithium USA těží
a vyrábí lithium karbonát, klíčový
prvek při výrobě těchto baterií.
Tesla by tak byla co nejblíž
důležitého zdroje surovin pro
svoji výrobu.
O model S je zájem, je ale zatím
drahé
Ekonomické ukazatele
31.12.
28.02.
Dow Jones
Industrial Average
16.552
16.321
Nasdaq
4.173
4.308
USD/EUR
CZK/USD
1,38
19,89
1,38
19,79
10-let. dluhopis USA
3,02 %
2,66 %
+/-
-
Stránka 7
Leden -- Únor 2014
Ú
Ekonomika států: LOUSIANA
S koupí Louisiany v roce 1803
Amerika zdvojnásobila přes noc svoji
velikost. Amerika za Lousianu
vyplatila Napoleonovi $15 milionů.
Když prezident Jefferson vyslal dva
vyjednávače do Paříže, Monroa
a Livingstona, měli za úkol vyjednat
nákup pouze New Orleans, nad
kterým si do té doby předávali vládu
Španělé a Francouzi. Když se ale
vyjednavači vrátili se smlouvou na
území, ze kterého vzniklo patnáct
států dnešních USA, byl poněkud
překvapen... Přesto s koupí nakonec
souhlasil a i proti opozici uhájil
připojení tehdejší Lousiany ke
Spojeným státům.
zase lovci ve velkém chytají ondatry,
norky, nutrie, vačice nebo vydry.
Zemědělství je utvářeno klimatickými
podmínkami, které jsou subtropické
na jihu a mírné na severu státu.
Objem produkce cukrové třtiny,
sladkých
brambor a rýže
řadí
Lousianu mezi hlavní státy USA
v pěstování těchto plodin. Také
pěstování jahod, sóji a pekanových
ořechů
jsou
významnými
ekonomickými aktivitami. Jako stát na
jihu USA je Lousiana historicky spjata
s pěstováním bavlny. Produkce dřeva
stojí na rozlehlých lesních plochách
(lesy pokrývají 50 % plochy státu)
s dostatkem vláhy.
Na mapě USA je tehdejší Lousiana
vyznačena zeleně
Dnešní Lousiana je daleko menší, se
4,6 mil.
obyvatel
je
až
25. nejlidnatějším státem USA. Na
západě sousedí s Texasem, na severu
leží Arkansas, na východě hraničí se
státem Mississippi a jih státu omývá
Mexický záliv. Hlavním městem je
Baton Rouge, největší je ale
celosvětově proslulé New Orleans.
Bohatá historie je spojena hlavně
s příslušníky čtyř národností a skupin
obyvatel, které žily a žijí na území
státu: Kreolové, Cajunové, bývalí bílí
pěstitelé bavlny a Afro-Američané,
kteří přispěli k proslulosti Lousiany
jako místa vzniku specifické hudby,
která je známá po celém světě.
Díky přírodním podmínkám patří
rybolov
a dřevařský
průmysl
k hlavním ekonomickým aktivitám
v Lousianě. Tom Hanks jako Forrest
Gump sice zpopularizoval lov ústřic
v Alabamě a ne v Lousianě, ale i tam
se tímto druhem podnikání živí tisíce
lidí a jde o velký a výnosný byznys.
Nebo chov krokodýlů. Ten je např. tak
velký, že zaměstnává polovinu lidí
jako
policie
v New
Orleans.
V rozlehlých bažinách a mokřadech
Francouzská čtvrť v New Orleans láká
turisty z celého světa
Politika
a rozvoj
Lousiany
po
2. světové válce stojí a padá s velkými
nalezištěmi ropy a plynu. Do té doby
jedna z nejméně rozvinutých oblastí
Spojených
států
prodělala
v 60. a 70. letech minulého století
bouřlivou industrializaci. Na ropu jsou
navázané obří rafinérie a výrobci
chemikálií. Obchodu se surovinami
jsou přizpůsobeny i přístavy: New
Orleans, South Lousiana, Baton Rouge
a Plaquemines. Přístav v New Orleans
je vůbec nejvytíženějším americkým
přístavem
podle
objemu
přepraveného karga. Pravděpodobně
neexistuje světová ropná nebo
plynárenská společnost, která by
v Lousianě neměla velké investice
a výrobní kapacity. Kromě peněz
a pracovních míst ale ropa někdy
přináší i velké problémy, jako byla
katastrofa v roce 2010. Ropná havárie
na mořské ropné plošině Deepwater
Horizon, z jejíhož vrtu do moře uniklo
3
odhadem 780.000 m
ropy,
si
vyžádala 11 lidských životů a byla
největší
ekologickým
neštěstím
v dějinách USA. Utěsnění vrtu se
podařilo až po pěti měsících od
havárie. BP, o jejíž vrt se jednalo, už
tato havárie stála na pokutách
a odškodném $42 miliard a částka
stále narůstá.
Ropnou skvrnu z havárie bylo vidět až
z vesmíru
Bohatá historie a skvělá muzika jsou
turistickými lákadly, se kterými se
může stěží rovnat jen málokterý stát
USA. Mardi Gras, pravděpodobně
nejznámější festival v Americe, se
v New Orleans koná už od roku 1838.
Kromě hudby je New Orleans také
místem vyhlášené kuchyně, v níž jsou
přítomny chutě všech národů, které
jihem USA prošly. Noční život je
nejbouřlivější
v Bourbon
Street.
V různých turistických ankterách se
New Orleans pravidelně na prvních
místech oblíbenosti mezi turistiky,
který ročně přijíždí přes 10 milionů.
Filmový průmysl v Lousianě nachází
skvělé podmínky a Lousiana je, spolu
s Aljaškou, státem, kde se natáčí
nejvíce přírodních reality show.
Pobídky pro filmaře obsahují např.
30 % daňovou vratku.
Zájmem Lousiany je samozřejmě co
nejvíce
diverzifikovat
svoji
ekonomiku. Proto velice usiluje o to,
aby do ní přicházely a rozvíjely se v ní
výrobní podniky. V posledních letech
se podařilo přilákat třeba výrobce
helikoptér Bell Helicopter, výrobce
chemikálií pro papírenský průmysl
Bercen, největšího producenta oceli
v USA Nucor, ale i IT firmy jako IBM
nebo finanční skupinu GE Capital.
Stejně jako většina US států nabízí
Lousiana širokou škálu investičních
pobídek a agresivně oslovuje nové
investory. Že se Lousianě její úsilí
celkem daří, potvrzuje skutečnost, že
jedním z pouze dvanácti států USA,
kde má práci více lidí než v roce 2008,
na začátku poslední ekonomické
krize.
Stránka 8
Leden- - Únor 2014
Ú
Americké hlavy: James HECKMAN
James Heckman (70) je držitelem
Nobelovy cenu za ekonomiku z roku
2000. Ocenění dostal za tzv.
Heckmanovu korekci, která upravuje
výběrovou chybu při pozorování
zkoumaných
subjektů
a dělání
ekonomických závěrů o jejich chování.
V principu jde o to, že ekonomové při
svém sledování nemají k dispozici
laboratorní podmínky, ale jen údaje
a pozorování
z reálného
světa.
Protože pracují vždy jen se vzorkem
společnosti, jsou vystaveni riziku, že
učiní závěr, který bude z nějakého
důvodu platit jen na tuto skupinu a ne
např. na celou společnost. Heckman
přišel s nápadem, jak eliminovat
takováto výběrová zkreslení.
Heckman se narodil v roce 1944
v Chicagu a titul PhD. z ekonomie
obdržel na univerzitě v Princetonu. Po
krátkém působení na Columbia
University se v roce 1973 vrátil na
univerzitu do Chicaga, kde působí
dodnes. Je také profesorem v irském
Dublinu.
kriminalita, úplné rodiny a obecně
větší spokojenost ze života, to jsou
všechno oblasti, ve kterých první
skupina i po několika desítkách let
dosahuje daleko lepších výsledků. Jde
i do takových podrobností, že tato
skupina má nižší krevní tlak, má menší
nadváhu nebo zdravější srdce.
Heckman vypočítal, že návratnost
takovéto společenské investice je 7 –
10 % ročně, což znamená, že jeden
dolar, investovaný do vzdělání 4letého dítěte znamená hodnotu $60300 k jeho věku 65 let. Právě důrazem
na ekonomickou stránku svých analýz
Heckman odbývá poznámky, že je
vlastně zakuklený socialista. Heckman
oponuje, že nepropaguje socializmus,
právě naopak: snaží se napravit
selhání trhu, aby z toho měla užitek
celá (kapitalistická) společnost.
kterých potom mohou v mládí čerpat.
Mladí lidé z chudších rodin potom
nemají tolik informací jako jejich
vrstevníci z lepších poměrů a při činění
nějakého rozhodnutí jsou náchylnější
k omylu. Na kritiku svých návrhů
reaguje Heckman spíše jako investor:
lidé prý mají pravdu ohledně velkých
nákladů, které tyto programy stojí.
Jsou prý ale úplně mimo ohledně
toho, kolik na tom společnost
v realitě vydělá. Lepší vzdělání, zdraví
nebo úroveň mezd podle Heckmana
jeho návrhy plně ospravedlňují.
Stejně jako většina amerických
ekonomů, je Heckman aktivní
publicista. Za svou kariéru napsal přes
280 článků a několik knih jako Dát
dětem
stejnou
šanci,
Mýtus
srovnávacích testů nebo Jak děti
uspívají: houževnatost, zvídavost
a skrytá síla charakteru se v Americe
dobře prodávají.
Úspěšný rozvoj mládeže je Heckmanovým
hlavním tématem
Heckman je představitel tzv. chicagské
školy a je často uváděn mezi
nejvlivnějšími žijícími ekonomy na
světě. Jeho hlavní přínos spočívá ve
studiu
ekonomických
dopadů
sociálních programů na společnost.
V oblastech jako vzdělání, příprava na
zaměstnání, studium trhu práce nebo
boj s diskriminací, tam všude Heckman
přispěl
k ekonomickému
studiu
a hledání lepších závěrů a řešení. Ve
svých pracích dokazuje, že společnost
vydělá na tom, že se ke vzdělání
a dobrým osobním návykům dostanou
i děti ze znevýhodněných skupin.
Heckman na příkladu téměř 50 let
trvající studie v Michiganu ukazuje, jak
kvalitnější a bohatší život mají dnešní
padesátníci, kteří prošli různými
sociálními programy a pomocí oproti
těm, kdo tuto možnost neměli, ač
pocházeli ze stejných poměrů. Lepší
zdravotní stav, vyšší příjmy, nižší
Dalším tématem, na které se Heckman
zaměřuje, je otázka charakteru pro
úspěch v pracovním i osobním životě.
Heckmanovi vadí, že vzdělávací
systém se zaměřuje jen na výsledky ve
standardizovaných testech, na základě
kterých potom má člověk větší šanci
dostat se na vysněnou školu nebo
uspět
u pracovního
pohovoru.
Netvrdí, že známky nejsou důležité,
ale trvá na tom, že charakter je pro
osobní úspěch nejméně stejně tak
důležitý. Zároveň říká, že i charakter je
věc správného působení na mladého
člověka
a pozitivním
vedením
od mládí z lidí vyrůstají plnohodnotní
jedinci. Charekter se prý dá měřit a do
školních osnov patří i sociální a emoční
vzdělávání. Na vzorcích populace
ukazuje, že kriminalita, rozvodost
nebo nezaměstnost je u lidí, kterým se
dostalo
péči
i navzdory
jejich
sociálnímu
postavení
(z chudých
rodin), o hodně nižší než u těch, kteří
toto štěstí neměli. Podle něj chudší
rodiče prostě nemají čas tolik a ani
znalostí, aby svým dětem mohli předat
tolik životních zkušeností a postojů, ze
Heckmanova rovnice
K jeho pracím a názorům se prý často
vrací prezident Obama. Heckman
během Obamova funkčního období
několikrát navštívil Bílý dům, aby
s ním prezident diskutoval svoje plány
v oblasti sociální a vzdělávací politiky.
Heckman zase podpořil Obamův
návrh, aby se dětem ve věku 4-5 let
dostalo zvýšené pozornosti: návštěvy
vzdělávacích expertů v domácnostech,
zdravotní kontroly před nástupem do
školy a zlepšení předškolní výchovy.
Stránka 9
Leden -- Únor 2014
Americká
ekonomika
Leden-Únor
2014
Ú
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New
Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako
obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR
v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako
poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září
2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele
agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy
pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti
GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013
byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od
srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve
Washingtonu.
Pro
kontakt
a komentáře
používejte
email
[email protected]
Stránka 10