Sešit č. 5 - Jak získat jistotu a sebedůvěru ve

Transkript

dokument - Quark 4.1
22.12.2003
7:13
Stránka 1
Jak získat
jistotu
a sebedůvěru
ve společnosti
Český svaz žen
2003
22.12.2003
7:13
Stránka 2
OBSAH
Úvodem
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.
str. 3
Mgr. Michaela Marksová - Tominová:
Počátky ženského emancipačního hnutí
str. 5
Mgr. Michaela Marksová - Tominová:
Mužská a ženská role – vrozené či naučené?
str. 7
PhDr. Ing. Hana Danihelková
Ing. Bohuslav Zárský:
Kříšení mrtvého brouka
str. 11
Ženy na trhu práce
Výsledky výzkumů v letech 2000 a 2003
str. 15
Ing. Jarmila Kolatová:
ATHENA: poradna pro nezaměstnané ženy
str. 24
Příběhy z poradny
str. 28
Eva Ovčáčková:
Představme se: Sdružení Pomoc nezaměstnaným
str. 32
Lenka Javůrková:
Jak hledat a získávat zaměstnání
str. 39
JUDr. Jaroslava Štamberková:
Legislativa nejen pro ženy
str. 57
PhDr. Anežka Kměťová:
Antistresový program
str. 61
22.12.2003
7:13
Stránka 3
Úvodem
Program EQUAL je významnou evropskou iniciativou, která je součástí politiky
zaměstnanosti Evropské unie. Hlavním cílem je podpořit rovný přístup k zaměstnání
a vyvíjet a ověřovat postupy potlačující diskriminaci a nerovnosti na trhu práce. Cestou
k tomu je řada projektů, v rámci kterých mají vzniknout trvalá a efektivní rozvojová
partnerství pro řešení problémů, zahrnujících řadu oblastí. Za priority pokládá program
oblasti zaměstnatelnosti, podnikatelství, adaptability a žadatelů o asyl.
V oblasti rovných příležitostí mužů a žen je to především koordinace rodinného
a pracovního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce prostřednictvím flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb. Je to tedy program,
který by měl reagovat na potřeby zaměstnanosti. Náš program je zaměřen na pomoc
ženám.
Proč zrovna ženám? Protože se potýkají s vyšší nezaměstnaností a pokud jsou
nezaměstnané a jsou hlášeny na úřadech práce, patří k těm, které jsou nezaměstnané
dlouhodoběji. Pokud mají rodinu a děti, dostávají se do situací, v nichž je složité sladit
rodinné a profesní povinnosti. Proto se náš projekt jmenuje „Podmínky pro slaďování
profesního a rodinného života – partnerství v rodině“.
Jaký jsme si stanovily cíl? Obecným cílem je vytvořit podmínky pro slaďování
profesního a rodinného života – partnerství v rodině, zlepšení situace při zaměstnávání
některých znevýhodněných skupin žen vytvářením flexibilních metod práce, rozvoj poradenství, vzdělávání a rozvoj služeb pro rodinu. Upozornit na oblasti a momenty
(i méně známé a uvažované), které podmiňují nerovnost šancí na pracovním trhu,
současně však poskytují podrobnější informace o možnostech harmonizace profesního
a rodinného života, o překážkách, bránících vytváření flexibilních metod práce, o momentálních potřebách cílových skupin. Přinést poznatky nejen o možnostech vyšší
a nediskriminované zaměstnanosti, ale i o možnostech zvyšování životní úrovně žen
a kvality jejich života.
Jednou ze součástí tohoto projektu byly diskuse mezi vámi, ženami. Mnohdy se
ukázalo, že si v některých oblastech nevíte vždy rady. Proto vznikl tento sešit, který by
chtěl na některé vaše otázky odpovědět, odstranit dosavadní neznalosti. Připravit vás do
nelehkého konkurenčního prostředí trhu práce a připomenout neudržitelné myšlenkové
stereotypy a názory o mužských a ženských rolích v rodině a soukromém životě. Proč
nelehkého? Protože se stále setkáváme s nepochopením svého okolí. A tak jistě
neuškodí ani trochu historie a povídání o tom, jak to je s mužskou a ženskou rolí. Jsou
vrozené či naučené? Jak je to s rovností pro ženy a muže? Je to nárok, právo, samozřejmost? Proč se bojíme slova feminismus? Víme, co to je? Nebo se bojíme toto slovo
vyslovit, protože ho spojujeme s něčím, co platilo na počátku minulého století?
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.
předsedkyně Českého svazu žen
3
4
22.12.2003
7:13
Stránka 4
22.12.2003
7:13
Stránka 5
Počátky ženského
emancipačního hnutí
Mgr. Michaela Marksová-Tominová, Gender Studies
„Îenská otázka je problém, v nûmÏ jde o oprávnûnost
nárokÛ Ïeny na uznání celého lidství jejího a dÛsledkÛ z toho plynoucích.“
Ottův slovník naučný, přelom 19. a 20. století
„Není otázky Ïenské, jako není otázky jen muÏské:
existuje otázka spoleãnosti.“
Tomáš Garrigue Masaryk
Pojem „emancipace“ v antice označoval vymanění se dítěte z moci rodičů.
Teprve v 19. století se začal používat k označení snah žen být zrovnoprávněnými
s muži. Do povědomí se dostal zejména po červencové revoluci ve Francii, kdy
spisovatelka George Sandová žádala rovnost obou pohlaví před zákonem, v manželství i ve veřejném životě.
Počátky ženského hnutí jsou charakterizovány úsilím o získání stejných práv
před zákonem s muži, za právo na univerzitní vzdělání a právo volit. Označují se jako
první vlna feminismu.
Ačkoli se nám v současné době zdá naprosto absurdní postavení žen v některých islámských státech, není tomu zase tak dávno, kdy něco podobného existovalo také v našem kulturním prostoru. Ještě na začátku 19. století považovaly zákony
ve vyspělých státech Evropy a severní Ameriky ženu a muže za jednu osobu, kterou
byl muž. Vdané ženy neměly právo na vlastnictví a ženy svobodné či vdovy mohly
jednat s bankami pouze prostřednictvím mužského zástupce. Žena nesměla psát
poslední vůli, soudit se, ani svědčit před soudem. Když otec rodiny zemřel, zákon
stanovil matce i dětem poručníka. Ženám nebylo dopřáno ani vzdělání. Dívky z bohatých rodin se naučily v klášteře či soukromé škole vyšívat, hrát na klavír a nějaký
cizí jazyk. Protože se ale nehodilo, aby ženy z takových rodin pracovaly, závisely
zcela na svých mužských příbuzných. Neprovdané ženy, pokud neměly svůj vlastní
majetek, se stávaly trpěnou přítěží svých příbuzných. V kostele sedávali ženy na jedné a muži na druhé straně, ženy se nesměly v kostele nahlas modlit ani zpívat ve
sboru.
Se začátky ženského hnutí je těsně svázána také historie Mezinárodního dne
žen. První Den žen se konal v USA v roce 1908, kdy ženy demonstrovaly za hlasovací, politická a ekonomická práva. O dva roky později bylo na Mezinárodní ženské
konferenci v Kodani rozhodnuto, že bude určen jeden Mezinárodní den žen. Už rok
nato se konal 19. března v Německu, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. Ženy, podporovány muži, požadovaly na rozsáhlých demonstracích volební právo a konec
5
22.12.2003
7:13
Stránka 6
diskriminace v zaměstnání. Datum 8. března bylo nakonec vybráno na památku ženských nepokojů proti válce a bídě v Petrohradě, které posléze přerostly v únorovou
revoluci a abdikaci cara.
V naší zemi jsou s ženským hnutím svázána všechna jména významných žen,
o kterých se učíme ve školách. Za první českou feministku je označována Magdalena Dobromila Rettigová. Byla si vědoma toho, že naprosto klíčovou otázkou pro ženy je vzdělání. Organizovala besedy pro ženy a dívky, kde je nabádala k zájmu
o vzdělání a veřejné záležitosti. Svoji proslulou kuchařku napsala proto, aby
vzdělala chudé české ženy a dívky ve správné výživě.
Důležitým mezníkem v emancipačním úsilí byl rok 1890, kdy se Elišce
Krásnohorské po mnoha letech podařilo založit Minervu, první dívčí gymnázium ve
střední Evropě. Jedině maturita totiž mohla dívkám otevřít dveře k vysokoškolskému studiu. První studentky Univerzity Karlovy se objevily na filozofické fakultě
v roce 1897 a na medicíně a farmacii v roce 1900.
Ženské hnutí podporovala také řada českých mužů - například Vojta Náprstek, který ve spolupráci s Karolinou Světlou založil v roce 1865 Americký klub
dam, v němž se ženy scházely zejména na přednášky ze všech vědních oborů. Velmi
významnou roli sehrál také TGM, který jako poslanec Říšského sněmu a univerzitní
profesor mnohokrát formuloval svůj „moderní názor na ženu“. (Tak se také jmenovala jeho přednáška z roku 1904.)
Zlom přišel se vznikem Československé republiky. Již Washingtonská deklarace z roku 1918, která nastiňovala budoucí ústavu, obsahovala formulaci
o rovnosti žen a mužů a ženám se otevřely všechny fakulty vysokých škol. Nejvýznamnějšími prvorepublikovými ženskými aktivistkami byly senátorka Františka
Plamínková (popravená nacisty v roce 1942) a JUDr. Milada Horáková (popravená
komunisty v roce 1950). Právě dr. Horáková pracovala na odstranění ustanovení ze
všech právních předpisů, která nepřiznávala ženám stejné postavení jako mužům.
Po druhé světové válce, respektive po roce 1948, se ženské hnutí u nás přestalo svobodně vyvíjet a stalo se součástí oficiální komunistické ideologie, zatímco
na západ od našich hranic, nejprve v USA, se v 60. letech objevila tzv. druhá vlna
feminismu, která vzešla z boje za lidská práva menšin. Ačkoli tradice ženského
hnutí má v naší zemi hluboké kořeny, po roce 1989 se otevřená svobodná debata
o problematice rovnosti žen a mužů a o činnosti ženských organizací prosazuje
v české veřejnosti jen velice pomalu.
Použitá literatura:
Eva Uhrová: Kam kráčely feministky - do roku 1898
Soňa Hendrychová: Z historie feminismu v českých zemích (ze sborníku Společnost žen a mužů z aspektu
gender, OSF Praha, 1999)
Jiřina Šiklová: Gedner studies a feminismus na universitách ve světě a v České republice (ze sborníku
Společnost žen a mužů z aspektu gender, OSF Praha, 1999)
6
22.12.2003
7:13
Stránka 7
Mužská a ženská role:
vrozené či naučené?
Michaela Marksová-Tominová
Ačkoli ženy stále více pronikají do čistě mužských profesí a muži se stále
více zapojují do péče o děti a domácnost, většina lidí v naší společnosti stále
přiřazuje automaticky určité vlastnosti ženám a jiné mužům. Lidé sami sebe definují
mnoha různými způsoby - ten, zda o sobě hovoří jako o muži nebo ženě, patří k těm
nejzákladnějším, které se učí už v podstatě od narození. To, k jakému pohlaví člověk
patří, určuje, co od něj lidé automaticky očekávají. U žen se například předpokládá,
že jsou pasivní, emotivní, rády o někoho pečují, špatně řídí auto a nerozumějí technice, zatímco muži údajně uvažují logicky, jsou ambiciózní, agresivní, nenechají se
unést city a v technických oblastech jsou jako doma. Když si jako žena obléknete
sukni a budete pečovat o svůj zevnějšek, nikdo nebude překvapen - když ale budete
chodit výhradně v kalhotách a bude vám lhostejné, jak vypadáte, už budete pro
většinu divná. Ženy, které se v posledních letech rozhodly proniknout do dosud čistě
mužských profesí (třeba pilotky nadzvukových letadel), jsou také považovány za
poněkud zvláštní - nikdo jim nevěří, že je letadla skutečně zajímají, spíš jsou
podezřívány, že si léčí komplexy a chtějí se za každou cenu vyrovnat mužům.
A představte si muže, který by se ucházel o místo v mateřské školce - ten by byl
nejspíš automaticky považován za pedofila.
Pohlaví, coby biologická danost, slouží jako základ pro společenskou kategorii, která se označuje anglickým slovem „gender“. Přeložen do češtiny označuje
tento pojem „rod“ nebo „pohlaví“ - ale nikoli ve smyslu biologickém (muž-žena),
ale ve smyslu kulturním a společenském (maskulinita-feminita). Většina lidí v určité
společnosti je přesvědčena, že charakteristické vlastnosti spojené s jedním či
druhým pohlavím, tedy genderem, jsou od přírody dané a neměnné a tudíž správné.
V důsledku toho předpokládají, že je musí mít všichni příslušníci či příslušnice jednoho či druhého pohlaví. Na tomto předpokladu pak většina zakládá svůj rozdílný někdy vysloveně protikladný - přístup k osobám mužského a ženského pohlaví. Tento automatický předpoklad a přiřazování určitých tradičních vlastností oběma
pohlavím se označuje jako „genderové stereotypy“ (stereotypní nahlížení na určité
skupiny obyvatel existuje i v jiných oblastech – týká-li se například jiných národností, bývá příčinou rasismu). Stereotypní nahlížení na muže a ženy předpokládá, že
typický a správný muž bude mít pouze vlastnosti mužské a nebude v něm ani trochu
„ženských“ a naopak, správná žena v sobě nebude mít ani trochu muže. Genderové
sterotypy jsou vlastně zjednodušující popisy toho, jak má správný maskulinní muž
a správná feminní žena vypadat. Jak ovšem víme jen z našeho okolí, skutečnost
nikdy není tak černobílá!
7
22.12.2003
7:13
Stránka 8
Co je to patriarchát?
Je důležité zmínit se také o tom, že stereotypní představy se neodehrávají jen
na úrovni komunikace mezi jednotlivci, ale i na úrovni institucí v příslušné
společnosti, ve které žijí. Každá společnost prostřednictvím svých institucí vlastně
předepisuje určité vlastnosti a způsoby chování a jednání, které jsou považovány za
jediné správné. Takové uspořádání se označuje jako pohlavně-genderový systém
a má vždy obrovský dopad na životy žen a mužů, kteří v dané společnosti žijí. Většina žen a mužů na světě žije ve společnostech, jejichž pohlavně-genderové uspořádání
se nazývá patriarchát. To proto, že ačkoli panuje všeobecné přesvědčení, že mužské
a ženské vlastnosti se doplňují (protože jsou většinou považovány za protichůdné)
a oboje jsou stejně významné, v kultuře, ve které žijeme, jsou „mužské“ vlastnosti
oceňované více. Lze to vůbec takhle říci? Ale ano: přestože v posledních 20 letech
vstoupily ženy ve většině zemí světa v obrovském počtu na pracovní trh, jejich mzdy
ve všech zemích a ekonomických odvětvích, u všech typů vykonávané práce a na
všech úrovních kvalifikace výrazně zaostávají za mzdami mužů; zároveň s prací v zaměstnání nesou ženy i nadále většinovou zodpovědnost za chod domácnosti.
Genderové stereotypy a věda
Existuje řada vědeckých teorií, které podporují genderově-stereotypní názory. Z nich vyplývá, že role žen a mužů jsou určené biologicky, a tudíž bychom se
neměli pokoušet je měnit, neboť takové změny jdou proti přírodě a jsou tudíž umělé.
Jedné z těchto teorií, respektive sociologickému směru, se říká „strukturální
funkcionalismus“ a byla velice rozvinutá zejména ve Spojených státech amerických
ve 40. - 60. letech dvacátého století. Podstatná je tím, že na těchto dvacet let výrazně
ovlivnila výzkum genderových vztahů a vývoj celé společnosti v USA.
Zastánci a zastánkyně strukturálního funkcionalismu vycházejí ze základních tělesných odlišností: že muži jsou větší a silnější a ženy rodí děti a kojí je.
Jestliže ženy děti rodí, je také logické, že to jsou právě ony, které se o ně doma starají,
a když už s nimi zůstávají doma, je také logické, že se postarají o celou domácnost.
Naproti tomu muži se logicky stávají živiteli a ochránci rodiny. Jenomže zároveň
s tím řada funkcionalistů automaticky považovala ženskou roli za méně hodnotnou často hovořili o „povinnostech“ ženy a muže naopak pasovali do role odpovědných
vůdců svých rodin, kteří by měli činit všechna zásadní rozhodnutí (protože ženy toho
nejsou schopny).
Typickou ukázkou toho, jak strukturální funkcionalismus pronikl do běžných
životů, je citace z amerického časopisu Měsíčník o domácnosti z roku 1955. Je tam
návod k tomu, jak se má správná žena připravit na příchod svého manžela z práce. Je
nabádána, aby upravila sebe a své děti a aby je zklidnila, aby muž po příchodu
z práce nebyl rušen jejich křikem. Má mu zout boty, zapálit v krbu, mluvit tichým,
klidným hlasem (v časopise se ženě připomíná, že muž celý den těžce a pilně pracoval, aby je všechny uživil, a má tudíž právo na odpočinek). A na závěr návodu je
příkaz: Nikdy nezpochybňujte, co váš manžel řekne, ani se s ním nehádejte. On je hlava rodiny a ví všechno nejlépe!
Strukturální funkcionalisté své teorie o tom, co je pro muže a ženy přirozené
a co ne, staví na teorii člověka-lovce. Tvrdí, že v době asi před 12-28 miliony let klima
8
22.12.2003
7:13
Stránka 9
vysychalo, subtropická vegetace mizela a tehdejší lidoopi byli nuceni sestoupit ze
stromů na zem a začít chodit po dvou. Uvolnily se ruce, došlo k rozvoji řeči, zvětšil
se mozek - a tím pádem se děti musely začít rodit v časnějším stádiu vývoje a tudíž
zůstávaly déle po narození závislé na matce. Břímě bezbranných mláďat znemožňovalo samicím volný pohyb v terénu a samci se tak stali výlučnými živiteli. Prvními
nástroji byly zbraně, určené k lovu a potravě. Spojovali se do tlup, které se vydávaly
na lovecké výpravy. Ženy se tak začaly vyvíjet směrem k větší empatii, k pečující
a nesamostatné povaze, muži naopak k otrlosti a agresivitě. Tlupy, které měly takto
rozdělenou práci, byly evolučně úspěšnější, a proto přežily dodnes.
Jenomže existuje také alternativní interpretace archeologických dat. Mnozí
antropologové například tvrdí, že lidoopi přešli z lesů na otevřená prostranství proto,
že jejich počet začal narůstat a museli bojovat o potravu. Na okrajích lesů nacházeli
rozmanité druhy potravy - jádra, semena, bobule, kořeny, vejce, hmyz a různé drobné živočichy. Využití nových potravin a potřeba bezpečí vedly ke vzpřímené chůzi
a k tomu, že děti se rodily v ranějších stádiích - ale neznamenalo to, že ženy s dětmi
byly závislé na mužích. Naopak, tato změna nutila ženy k větší vynalézavosti ve
vyhledávání potravy i obraně mláďat. Protože lidé zároveň ztratili srst a děti se tak
už neměly čeho držet, prvními nástroji byla nosítka na děti (aby ženám zůstaly volné ruce na sběr potravy) a později také na potraviny. Je tedy možné, že naši předkové nežili v tlupách ovládaných samci, s rozdělenými genderovými rolemi, ale ve
volných skupinách, jejichž jádro tvořily matky. Ženy byly aktivními technickými
vynálezkyněmi, které zajišťovaly potravu sobě i mláďatům a aktivně je bránily před
nebezpečím.
Jestli je skutečnosti bližší první či druhá verze, to se už asi nikdy nedozvíme.
Archeologické nálezy jsou poměrně skromné a koneckonců - chování po sobě žádné
zkameněliny nezanechává. Proto můžeme jen těžko stanovit definitivní a jediný
platný model toho, jak se naši lidoopí předkové chovali. Ačkoli je dobře možné, že
u mnoha rozdílů, které můžeme pozorovat v duševních vlastnostech a chování žen
a mužů, hrají biologické faktory roli, je ale také možné, že obrovskou roli hrají faktory kulturní. A každopádně - ať jsou rozdíly mezi oběma pohlavími způsobeny
čímkoli, v žádném případě není jedno pohlaví (gender) nadřazené druhému.
Ještě trocha historie: druhá vlna feminismu
V 60. letech nastala v USA změna. Společnost, které se hodil strukturální
funkcionalismus, protože byla velmi konzervativní, se začala měnit, atmosféra
uvolňovat a tato vědecká teorie se přežila. Začala válka ve Vietnamu a odpor proti ní
odstartoval vlnu masových hnutí nejen proti válce, ale také proti rasismu. Ještě začátkem 60. let dvacátého století byly v jižních státech USA např. segregované školy
i městská hromadná doprava. S tím také vzniklo hnutí za další emancipaci žen, které
se označuje jako druhá vlna feminismu (o první vlně píšeme v kapitole o historii
ženského hnutí). Feministické socioložky a sociologové začali vycházet z předpokladu, že gender je spíše utvářený společensky, než aby byl vrozený. Pohlížejí na něj
zčásti jako na soubor společenských očekávání, která se reprodukují a přenášejí sociálním učením, a stávají se tak niternou součástí naší osobnosti.
Jedním z nejdůležitějších témat je otázka, jak se společenské konstrukce
genderu odrážejí v životech žen a mužů. Na jedné straně je devalvována kvalita
9
22.12.2003
7:13
Stránka 10
ženské práce, což ospravedlňuje to, že ženy dostávají menší mzdu, na straně druhé
požadavek na muže, aby se vždy za všech okolností chovali klidně, přičemž nedávat najevo emoce má neblahý dopad na jejich duševní i tělesné zdraví. Feministická
sociologie také začala poukazovat na to, že řada výzkumů do té doby brala jako
normu stav mužský, dokonce některé byly dělány jen na mužích, a pak prostě aplikovány i na ženy. To přispívá k tomu, že nejenže muži hodnotí ženskou práci
méně, ale i ženy samy sebe hodnotí méně. Představy o tom, jak se máme chovat,
nám naše okolí nenápadně nutí už od narození: na holčičky se víc šišlá, dovolí se
jim plakat, ale už méně lézt po stromech, oblékáme je do růžových šatiček a jako
hračky kupujeme miniaturní kuchyňky a panenky Barbie, chlapečkům zase plakat
spíše zakazujeme, kupujeme jim autíčka a vedeme je k mnohem samostatnějšímu
způsobu života. Rozhodně je nenutíme pomáhat v domácnosti. V jedné švédské
mateřské školce si všimli, že chlapečci i holčičky se chovají jinak, ačkoli personál
– který si byl vědom rozdílných přístupů k holčičkám a chlapečkům – se zapřísahal, že se chová k dětem obojího pohlaví stejně. A tak souhlasil, že je bude celý den
při práci s dětmi natáčet kamera. Nakonec z toho bylo překvapení: holčičkám věnovali mnohem více pozornosti, takže ty už od malička poznaly, co si dospělí přejí
a snažily se jim zavděčit. Zato chlapečky mnohem více nechávali, ať si hrají sami
a jen je občas usměrňovali zákazy, daleko méně s nimi vyhledávali zrakový kontakt. Po tomto zjištění se vychovatelé a vychovatelky začali vědomě snažit, aby se
jejich působení na všechny děti srovnalo. Výsledek? Když děti nastoupily do první
třídy, učitelé si velmi pochvalovali chlapečky: byli komunikativní, více naslouchali.
Z holčiček ale byli na rozpacích - byly mnohem otevřenější, když se jim něco nelíbilo, hned to nahlas komentovaly…
Lze jen doufat, že tím, že se o této problematice bude čím dál více veřejně
mluvit, se snad začne s odstraňováním genderově stereotypní výchovy – nejen ve
školkách a školách, ale především v rodinách. Cesta to bude ovšem ještě dlouhá –
v českých slabikářích má stále ještě máma mísu, zatímco táta opravuje auto…
10
22.12.2003
7:13
Stránka 11
Kříšení
mrtvého brouka
PhDr. Ing. Hana Danihelková, Ing. Bohuslav Žárský
ATHENA
Od 90. let 20. století se mění vztahy mezi lidmi i jejich postavení ve společnosti velmi výrazně. Mění se také vnější podmínky, které způsobují tyto změny. Co
zůstává stejné, je skutečnost, že žena je žena a muž je muž. O kolik krásných
uměleckých děl literárních, výtvarných a hudebních bychom přišli, kdyby neexistovaly krásné vztahy, okouzlení a láska mezi oběma pohlavími!
Každodenní realita našeho života však staví před muže i ženy nelehké otázky:
Máme se rádi, ale když se vezmeme, uživíme rodinu?
Kolik dětí si můžeme dovolit?
Jak mnoho jsme ochotni slevit ze svého životního standardu ve prospěch
dětí?
Kdo se o ně bude starat?
Kdo a jak bude dlouhodobě vytvářet „teplo domova“?
Jak moc o ně (o to teplo) vlastně stojíme ve srovnání s kariérou?
Odoláme tlaku okolí, když zvolíme řešení, které je nové a pro ostatní neobvyklé? Například paní na hlídání dětí, hospodyni, úklidovou službu na
údržbu domácnosti?
A dostáváme se k otázce tolikrát přetřásané, ale stále více aktuální:
Jaká je role ženy a muže v současné české společnosti? A jak se liší ve srovnání
se zahraničím?
V české společnosti je téma „rovnoprávnost žen“ stále nazíráno ve světle budování socialismu, kdy téměř všechny ženy pracovaly, aby rodiny byly schopny žít.
K dnešnímu pojetí „rovných příležitostí pro ženy a muže“ se proto dostáváme –
podobně jako ostatní postkomunistické země – z druhé strany než většina zemí západní Evropy, kde ženy měly potíže s pracovním uplatněním z naprosto jiných
důvodů. Extrémem je například Švýcarsko, kde je dodnes společensky nepřijatelné,
aby manželka muže od určitého společenského postavení výše vůbec pracovala.
Výsledkem tohoto stavu je vysoká míra skrytého alkoholismu žen.
Tak jak to vlastně je?
Filozofie – jak známo – je matkou moudrosti a dnešní následníci Sokrata,
Konfucia anebo Kanta tvrdí, že nové století otevírá „věk ženy“. Ze školy víme
o celých tisíciletích matriarchátu, až pak se moci a vlády chopili muži, už ji z rukou
nepustili a oni, páni, panovali. Jak jen dlouho trvalo, než lidstvo vůbec připustilo
náznaky rovnoprávnosti! A kolik let a úsilí stálo, než vešla do krve, vždyť ještě
v druhé polovině minulého století se u nás emancipace skloňovala neustále a ve
11
22.12.2003
7:13
Stránka 12
všech pádech. Nyní se nahrazuje slovo rovnoprávnost jiným, rovností. Zdánlivě
jednoduchý posun, pouhé zkrácení slova. Jenže znamená ve skutečnosti skok od
nároku, práva, k ztotožněné samozřejmosti.
Aniž to možná vnímáme, žijeme v časech revoluce, která sociálně znamená
pro lidstvo revoluci neméně převratnou, než je nástup počítačů a informační dálnice.
Aniž to snad vnímáme? Ptali jsme se…
Problém č.1: Pozor – feministky!
„Běžte do háje s tím feminismem!“ znělo často. Pohříchu spíš z úst vzdělanější části populace. Protože ta zná obsah slov feminismus, feminizace, feministka,
v našich zeměpisných šířkách vnímaných spíš hanlivě. V podtextu pohoršení těchto
dotazovaných znělo, že mají na mysli agresivní feminismus, který si dovoluje o tématu nejen přemýšlet, ale – hrůza! – říká názor i nahlas. A je třeba ho umlčet.
Zjevně si tito spoluobčané svým razantním odmítáním neuvědomují, že nechaly-li
by se kdysi umlčet sufražetky, neměly by dodneška ženy volební právo. Jež je už
přece vnímáno bez stínu pochybnosti.
U nás už ale přibývá párů, kde mizí tradiční rozdělení rolí. Muži se více zapojují do starostí o rodinu a domácnost. Jsou to většinou mladší muži, kteří chtějí ulehčit život své partnerce a vyzvedávají děti ze školky, chodí s nimi k lékaři, nakupují,
pomáhají s domácími pracemi… A také „pustí“ ženu k „mužským“ pracím, jako je
starost o auto, opravy v domácnosti, atd. Jsou tito muži feministé nebo partneři, kteří
milují své ženy? Chceme takové muže nebo budeme podporovat rodinu s výrazným
dělením rolí? Co se více hodí do dnešního světa, v němž nežijeme izolovaně od ostatních zemí a v němž nemůžeme zabránit výměně a sdílení informací?
Takže: Je v soužití mužů a žen se sdílením rolí, které bývá označováno jako feminismus, něco podezřelého a nepatřičného nebo ne?
Problém č. 2: Setrvačnost myšlení
Čím bylo menší město, neřku-li obec, v níž jsme se vyptávali, tím jednoznačnější se jevila nechuť vůbec na otázku hledat odpověď. Doba písmáků, F. L. Věků
a jiných zapadlých vlastenců, zjevně zmizela a zejména pod tlakem centrálních
médií se od venkova vlastně ani nechce převratné myšlení. Což je třeba brát v potaz
a zároveň vnímat, že se civilizace celosvětově ve spěchu urbanizuje.
Problém č. 3: O čem se to, probůh, mluví?
„Cože?“ „Proč?“ „O čem to, probůh, mluvíte?“ Ani takových reakcí nebylo
málo. Ale stačilo jen trochu rozvést téma a partner v debatě připouštěl, že všechno
v pořádku není. Že stále trvá priorita mužů, že jsou ženy v práci hůř odměňovány,
že… „Snad, ano, třeba máte pravdu,“ byli ochotni ustoupit, ale ani o píď neuhnuli
od názoru, že jde o problém zástupný a že máme plno jiných, důležitějších starostí,
které jsou na pořadu dne. Těžko takový pohled odsuzovat, dokonce si troufněme
tvrdit, že je ve společnosti velmi rozšířený (a mezi oběma pohlavími!). Neboť futurologů, lidí celistvě, v souvislostech a s výhledy uvažujících, je přece jen výrazně
méně než těch, kteří se spokojují s tím, čemu říkáme status quo a zabývají se spíš
dneškem než tím, jak bude pozítří.
12
22.12.2003
7:13
Stránka 13
Problém č. 4: Mrtvý brouk
Zvláštní kategorií jsou ti, o nichž bychom mohli v duchu moudrosti lidových rčení říct, že zvolili polohu mrtvého brouka. Pořádně vlastně nevědí, co pojem „rovné příležitosti“ znamená, a proto se raději nevyjadřují. Nanejvýš sdělí „Já
vám nevím“ anebo „Já neříkám tak ani tak“. Popravdě – přiřaďme k oněm mrtvým
broukům i partnery z diskusí v předchozím odstavci a dostaneme skutečný obrázek
společnosti. Protože polemiky o genderové rovnosti se odehrávají stále spíš na
odborné půdě, než by jí měl příležitost a možnost žít informovaně každý z nás.
Mrtvý brouk se liší od předešlého postoje tím, že jeho „majitel“ ví, že „rovné
příležitosti“ problémem jsou, ale nechce situaci změnit. Teď šlápnu na kuří oko
mnohým mužům – ale co jsou mnohé kluby, spolky, pivní dýchánky a diskuse
v hospodě než houfování mužů do struktur, kam ženy nemohou? Muži si vědomě či
nevědomě vytvářejí své „kluby“ - nazvěme tak všechny tyto aktivity, aby se utvrdili
ve vědomí, že patriarchální struktura společnosti je zachována, že se těmito kluby
utvrzuje a že vliv na chod společnosti se tvoří právě v těchto klubech.
Problém č. 5: Téma neexistuje
A ještě jeden anketní názor. Ač extrémní, snad i docela pochopitelný, neboť
je z úst pedagoga. A jak známo, naše školství právě nadbytkem mužů nepřekypuje.
„Takové téma neexistuje!“ vyjádřil se jednoznačně onen školský pracovník. Takový
názor je slyšet často: Ženy i muži jsou lidé a není dobré někoho z nich nějak uměle
zvýhodňovat. Společnost vznikla přirozeným způsobem, s tím přišlo i postavení
obou pohlaví, takže, o čem je řeč?
Tolik škála náhledů. Jenže osobní názory nejsou poznání a genderová
rovnost je oblastí znalostní, která by měla využívat výzkumu, vědeckých studií
a statistik. Využijme proto pár faktů, protože: „Téma opravdu existuje, vážený pane
učiteli!“
Na trhu práce je obecně na dobu určitou zaměstnáno dvakrát méně mužů
než žen, jejichž zaměstnanost se soustřeďuje do méně prestižních oborů s vyšší nejistotou. Přitom ženy mají na výplatních listinách 74,4% mzdy mužů. Vysokoškolačky dokonce 65,4% toho, co v průměru za svou práci pobírají vysokoškolsky
vzdělaní muži. (Nerozliťme se však nad naší donebevolající nespravedlností, v USA
berou ženy o 30% méně než muži!)
Procento ženské nezaměstnanosti je vyšší než u mužů, zejména ve věku
20 – 34 let hledají u nás ženy velmi obtížně práci a ruku na srdci by měl mít
položenu nejeden zaměstnavatel. Protože – je-li poctivý – přizná, že už při pohovorech dochází k diskriminaci žen a že dodnes leckdy převládne obava z nejisté
pracovní síly, která se dřív nebo později stane matkou.
Polovina Čechů soudí, že není normální, když žena dá přednost kariéře
před rodinou.
Ještě rozšířenější je mínění, že úspěšný muž je ten, kdo si dokáže poradit
v zaměstnání, a úspěšná žena umí skloubit profesi s rodinou.
A obecně se soudí (nebo ví?), že ženy mají nevelkou šanci stát se
v konkurenci s muži ředitelkami organizací či aspoň získat vedoucí místo.
Takže o čem to, probůh, mluvíme?
13
22.12.2003
7:13
Stránka 14
O tom, že pohlaví znamená biologické rozdíly a gender jsou rozdíly sociální, které jsou naučené, mění se s časem a liší se jak uvnitř jednotlivých kultur, tak mezi
kulturami různými. Genderová rovnost nastane, až bude rozdílným chováním, aspiracím, potřebám mužů a žen přisuzována stejná hodnota. Zatím taková společnost ve
světě neexistuje. Což ovšem sotva může někoho opravňovat, aby si dál hrál na
mrtvého brouka. Vždyť se otevírá brána skutečně humánní demokracii, ne?!
ProtoÏe se Ïeny na trhu práce setkávají
s problémy, zajímalo nás va‰e pracovní uplatnûní, zku‰enosti s nezamûstnaností a hledáním
práce, co jste ochotny akceptovat, kde vznikají
pfiekáÏky. Realizovaly jsme sociologická ‰etfiení,
která mûla odpovûdût na otázky související se
zmûnou zamûstnání, akceptací poÏadavkÛ na
trhu práce, zku‰eností na trhu práce a tolerance
partnera. Nakolik jsou pro vás v˘sledky zajímavé, posuìte samy. Urãitû najdete mnoho
nového, inspirujícího nebo si uvûdomíte, Ïe
máte stejné problémy a Ïe je nutné hledat pomoc. V první fiadû je v‰ak nutné zaãít u sebe,
posílit vlastní hrdost a sebevûdomí, vzbudit partnersk˘ respekt, poznat své silné stránky
a dÛslednû a pravdivû pojmenovat nedostatky,
najít skuteãné pfiíãiny obav a nevyuÏit˘ch
moÏností… Jasnû se prokazuje, Ïe ty kategorie
Ïen, které vycházejí trÏní nabídce vstfiíc svojí
aktivitou, jsou flexibilnûj‰í a pfiizpÛsobivûj‰í, se
mohou na pracovním trhu pohybovat v ‰ir‰ím
zábûru, coÏ bude dÛleÏité zejména v souvislosti
s otevfiením evropského trhu práce, kde kvalifikovaná a vzdûlaná pracovní síla bude Ïádoucí.
Pro Ïeny, které budou mít tendenci spoléhat na
vnûj‰í pomocnou ruku, neprojeví iniciativní
snahu se rekvalifikovat a vzdûlávat, se bude trh
nabídek zuÏovat a moÏnosti jejich uplatnûní budou omezené.
14
22.12.2003
7:13
Stránka 15
Ženy
na trhu práce
Z výsledků výzkumů veřejného mínění
v letech 2000 a 2003
V roce 2000 bylo uskutečněno sociologické šetření zaměřené na pracovní
uplatnění žen. Jeho cílem bylo zmapovat, jakou mají občané zkušenost s nezaměstnaností a s hledáním práce, co mohou a jsou ochotni akceptovat, kde vznikají
překážky. V rámci projektu EQUAL nyní vznikla příležitost využít tehdy získané
poznatky. Avšak vzhledem k tomu, že od doby výzkumu uplynuly tři roky, bylo žádoucí mít k dispozici nové aktuální údaje a s těmi z roku 2000 je porovnat. Proto byl
výzkum letos zopakován.
I. Změna zaměstnání
Podle v˘sledkÛ ãastá zmûna zamûstnání na‰e obãany oãividnû neláká. Tfii
ãtvrtiny populace âR mají za to, Ïe zamûstnání se má mûnit jen v nejvy‰‰í nutnosti, kdyÏ není jiné v˘chodisko.MuÏi i Ïeny jsou v názorech témûfi zajedno. Proti
roku 2000 se názory v˘raznûji nemûní. Pouze u skupiny Ïen se mírnû zv˘‰ila preference zmûny zamûstnání o 4%.
Pro častou změnu je čtvrtina žen, tři čtvrtiny jsou proti. Změnu preferují
především ženy mladé svobodné, bez dětí do 15 let, počítačově gramotné a podnikatelky. Takže hlavní roli hraje věk a rodinný stav. Ve srovnání s rokem 2000
nastala nejvýraznější změna u mladých – 18ti až 24letých žen – tehdy preferovala
častou změnu zaměstnání každá třetí, nyní každá druhá.
II. Akceptace požadavků trhu práce
Pracovní režim
Zhruba polovina populace âR by pfiistoupila na rÛzné úpravy pracovního
reÏimu. MuÏi by ãastûji akceptovali vícesmûnn˘ provoz i pfiesãasovou práci. Îeny
by dávaly pfiednost kaÏdodennímu zkrácení pracovní doby nebo moÏnosti pracovat jen urãité dny v t˘dnu.
Proti roku 2000 se názory celkově nezměnily, vyjma nižšího zájmu
o přesčasovou práci. Snížil se u mužů i u žen.
Dvě třetiny žen by přijaly nabídku zkrácené pracovní doby. Přijatelné řešení je to především pro ženy mladšího věku, které mají malé děti, nižší vzdělání
a nepodnikají.
Proti roku 2000 se ochota pracovat každý den, ale méně hodin, snížila
u mladých žen do 24 let a mírně se zvýšila u mladších žen do 29 let.
Co se týče práce na zkrácený pracovní úvazek jen některé dny v týdnu, dvě třetiny
15
22.12.2003
7:13
Stránka 16
žen by souhlasily. Hlavní rozdíly jsou ovlivněny věkem a rodinným stavem, mírně
i vzděláním. Opět je to především zájem a ochota žen mladšího věku, s malými dětmi, nepodnikajících. Proti tomu ženy mladé do 24 let, středoškolačky s maturitou,
svobodné a bez dětí, se chtějí realizovat plně a menší pracovní úvazek by odmítly,
stejně jako podnikatelky.
Proti roku 2000 došlo k výrazné změně právě u mladých žen - na zkrácený
úvazek jen některé dny v týdnu je jich dnes ochotno pracovat o 19% méně, u seniorek je to o 8% méně. Práci s touto podmínkou by přijalo o 8% více žen středního
věku.
Ve vícesměnném provozu by přijala nabídku necelá polovina žen. Záleží na
věku, vzdělání i rodinném stavu, tento počet se týká víceméně všech skupin žen.
Vícesměnný provoz by neakceptovaly častěji ženy od 18 do 29 let, vzdělané, hlavně
vysokoškolsky, svobodné i vdané, počítačově gramotné, žijící ve velkoměstech,
s dětmi. U dětí do 3 let vylučuje práci na směny 84% matek. Srovnání s rokem
2000: tehdy by do vícesměnného provozu častěji nastoupily ženy mladšího
a staršího věku (o 10 a 9%).
Práci přesčas a o víkendech by přijala polovina žen. Zde výrazně častější
ochotu projevují ty, jejichž domácnost disponuje vyššími příjmy. Ženy střední
a starší generace, žijící na venkově nebo v malých městech, podnikatelky. Proti roku
2000 nejsou výrazné změny, pouze ženy ve věku 25-29 let jsou dnes podstatně
méně ochotné pracovat nad rámec stanovené pracovní doby o plných 21%.
Dojíždění
PfieváÏná ãást obyvatelstva âR se staví pozitivnû k dennímu dojíÏdûní do
práce i k pfiípadn˘m sluÏebním cestám. Nepfiijatelné pro vût‰inu je v‰ak dojíÏdûní
s víkendov˘mi návraty, stûhování se za pracovní pfiíleÏitostí nebo práce v cizinû.
Se v‰em tûmito poÏadavky by nicménû mnohem ãastûji souhlasili muÏi neÏ Ïeny.
V˘jimkou je stûhování, kde je názorová shoda.
Proti roku 2000 se celkové odpovûdi zmûnily jen mírnû, více jsou dnes
tolerovány sluÏební cesty.
Více než polovina žen by při shánění práce přijala nabídku pracovat mimo
bydliště a dojíždět. To nevadí především ženám mladým, svobodným, se základním
vzděláním, bez dětí, bydlícím na venkově a v malých městech. Proti roku 2000 se
názory změnily negativním směrem u všech věkových kategorií. Nejvíce poklesla
ochota dojíždět u mladých žen do 24 let a mladších žen do 29 let.
Pracovat mimo bydliště a dojíždět domů jen na víkendy by bylo ochotno jen
17% žen. Opět převážně ženy mladé a svobodné, bez dětí, počítačově gramotné.
U všech věkových kategorií se nicméně názory oproti roku 2000 změnily pozitivním
směrem – nejvíce u mladých žen – o 10%.
Stěhovat se za prací i s rodinou by byla ochotna více než třetina žen. Čím
jsou ženy mladší, tím méně by jim stěhování bylo na překážku.Výraznou roli má
vzdělání, děti a jejich stáří nejsou rozhodující. Většinou práci s podmínkou
přestěhování odmítají vdané ženy od 35 let výše (více než dvě třetiny). Srovnání
s rokem 2000: Názory se podle věku zásadně nezměnily.
Časté služební a pracovní cesty by akceptovala téměř polovina dotazovaných
žen. Nevadí to hlavně mladým ženám, ale téměř polovině žen z ostatních věkových
16
22.12.2003
7:13
Stránka 17
kategorií, které mají vyšší vzdělání, jsou svobodné, bezdětné, podnikatelkám, počítačově gramotným. Menší akceptace je u žen méně vzdělaných, vdaných, s malými
dětmi.
Proti roku 2000 se zvýšil podíl žen, které by od pracovního místa neodradily služební cesty. Názorový posun je patrný u všech věkových kategorií.
Práci v zahraničí by přijala třetina žen. Záleží na věku, vzdělání, navazujícím soukromí, značný význam má velikost místa bydliště. Překážky by neviděly
hlavně ženy mladé a mladší, svobodné, rozvedené, s vyšším vzděláním, především
vysokoškolským, bez dětí, s lépe situovaným zázemím, podnikatelkám, ženám
z velkoměst, počítačově gramotným s názorem, že je dobré často měnit zaměstnání
a získávat zkušenosti. Překážkami jsou vyšší věk, nižší vzdělání, manželství, malé
děti, bydliště na venkově, počítačová negramotnost. Ochota pracovat v zahraničí se
zvýšila u většiny věkových kategorií mírně, nejvýrazněji u mladších žen.
Rekvalifikace, vzdělávání
PfieváÏná ãást obyvatelstva by byla ochotna pfiejít na jinou práci, zv˘‰it si
kvalifikaci i absolvovat rekvalifikaãní kurz v pfiípadû, Ïe by to vyÏadovalo zamûstnání, o které uchazeãi usilují. Vzdûlávat se v cizích jazycích a podílet se finanãnû
na svém vzdûlávání má sice ménû zastáncÛ, neÏ obecná deklarace o ochotû zvy‰ovat si kvalifikaci, nicménû i k tûmto dvûma aspektÛm se kaÏd˘ druh˘ obãan âR
vyslovuje pozitivnû. Názory muÏÛ a Ïen jsou zde velmi vyrovnané a stabilní.
Při shánění zaměstnání by byly dvě třetiny žen ochotny akceptovat nabídku,
jejíž podmínkou by byla rekvalifikace na jinou práci. K rekvalifikaci do jiného
oboru se nejvstřícněji staví ženy středního věku; s maturitou; s dětmi (80% těch,
které mají předškolní děti); z malých měst; počítačově znalé. Negativní odpověď
uvádějí nejčastěji ženy starší; se základním nebo naopak vysokoškolským
vzděláním; počítačově negramotné.
Proti roku 2000 se názorové tendence různí. Mladé a mladší ženy jsou dnes
ochotné se rekvalifikovat méně, ženy od 45 let výše by na tuto podmínku přistoupily
častěji.
● Přijala byste nabídku, jejíž podmínkou by bylo zvyšování kvalifikace?
Na tuto otázku odpověděly kladně tři čtvrtiny žen. Čím je žena mladší, vzdělanější
a z lépe finančně situované domácnosti, tím častěji je nakloněna vzdělávání.
Překážku dalšímu vzdělávání vytváří hlavně vyšší věk a nižší dosavadní vzdělanost.
Názory se od roku 2000 podstatně nerůzní. Výraznější ochota splnit požadavek
dalšího vzdělávání se projevila u mladých žen do 24 let.
● Přijala byste nabídku, když by byl podmínkou váš finanční podíl na vzdělávání? Polovina říká ano, polovina ne. Čím je žena mladší, vzdělanější a z lépe finančně situované domácnosti, tím častěji je nakloněna spolufinancování svého
vzdělání. Proti jsou hlavně ženy nad 45 let. Méně vzdělané, vdané, počítačově negramotné. Proti roku 2000 se názory u většiny kategorií změnily jen nepatrně, pozitivním směrem. U mladých žen je posun ochoty k finanční spoluúčasti výraznější
o 14%.
● Byla byste ochotna absolvovat rekvalifikační kurz? Tři čtvrtiny žen ano.
Nebrání se mu naprostá většina žen všech věkových kategorií, až do 44 let shodně.
Kurz by nebyl překážkou zejména pro vzdělanější ženy, hlavně s maturitou. Proti
17
22.12.2003
7:13
Stránka 18
jsou hlavně ženy nad 45 let věku. Proti roku 2000 jsou změny v názorech minimální,
jen ještě méně starších žen je ochotno absolvovat rekvalifikační kurz.
● Jste ochotna se pro nabídku práce naučit cizí jazyk? Více než polovina ano.
Méně častější překážkou je to však pro ženy mladé, vzdělané, svobodné, z větších
měst, lépe situované, znalé práce s počítačem. I dvě třetiny žen s malými dětmi do
3 let, tři čtvrtiny s dětmi mezi 3 a 6 lety a každá druhá se školákem. Proti se staví
hlavně ženy nad 45 let. Srovnání s rokem 2000 – zůstává na stejné úrovni, až na
mladé ženy do 24 let, které výrazněji tvrdí, že jsou ochotny tuto podmínku splnit.
Práce prováděná v domácnosti respondenta
K práci, která by byla provádûná doma a odevzdávaná tradiãním zpÛsobem, se obyvatelstvo staví pozitivnûji neÏ k moderním zpÛsobÛm tzv. teleworkingu, tedy domácí práci pfies internet. Tradiãní domácí práci by pfiijaly témûfi
tfii ãtvrtiny Ïen a necelé dvû tfietiny muÏÛ. Názor na pfiijatelnost tele-workingu je
shodn˘ u obou pohlaví.
Po tfiech letech se podíl tûch, ktefií by byli ochotni pracovat doma, u obou
zpÛsobÛ mírnû zv˘‰il a je shodn˘ u obou pohlaví. Podíl muÏÛ, ochotn˘ch pfiijmout tradiãní domácí práci, se zv˘‰il v˘raznûji neÏ u Ïen.
● Přijala byste nabídku domácí práce přes internet? Polovina ano, polovina
ne (48% versus 52%). Pracovat doma s využitím informačních technologií by se
nerozpakovaly ženy mladé a mladší, vzdělané, svobodné, znalé práce s počítačem.
Z žen středního a staršího věku uvedla ano každá druhá, s nižším vzděláním každá
třetí. Ve srovnání s rokem 2000 je pozitivní posun u většiny kategorií, nejvíce
u mladých a mladších žen. Pro tři čtvrtiny z nich by nebyla práce na dálku překážkou pro přijetí pracovního místa. Častěji než v roce 2000 by se s ní vyrovnaly i ženy
staršího věku.
● Přijala byste nabídku tradiční domácí práce, která se jen odevzdává?
72% ano, zbytek ne. O tradiční práci doma mají malý zájem hlavně vysokoškolačky
a podnikatelky. Tato práce vyhovuje ženám s nižším a středním vzděláním,
z menších lokalit. Proti roku 2000 je zaznamenán nárůst hlavně podílu starších žen,
ochotných vzít práci, vykonávanou v domácím prostředí.
Specifické požadavky
Dvû tfietiny populace âR by pfiijaly práci, která by vyÏadovala urãité fiídící
a organizaãní schopnosti nebo práci na poãítaãi. Pro kaÏdého druhého obãana
âR by nebylo bariérou podnikání nebo by pfiistoupil na to, aby mohl zÛstat
v oboru, ale za niÏ‰í plat. Více neÏ tfietina populace âR by souhlasila v pfiípadû,
Ïe by po nich bylo poÏadováno pracovat bez smlouvy a nechat si platit tzv. „na
ruku“. K poÏadavkÛm fiídicích schopností, k podnikání i k práci bez smlouvy se
vstfiícnûji stavûjí muÏi. Îeny mírnû ãastûji akceptují práci na poãítaãi nebo
moÏnost b˘t v oboru i pfii niÏ‰ím platu.
Îeny by oproti roku 2000 ãastûji akceptovaly práci vyÏadující fiídící a organizaãní schopnosti, práci na poãítaãi i podnikání.
Dvě třetiny žen by přijaly nabídku práce, která by vyžadovala řídicí a organizační schopnosti. Nebylo by to na překážku především ženám mladým,
18
22.12.2003
7:13
Stránka 19
vzdělaným, svobodným, bez dětí, s finančně dobře situovanou domácností, počítačově gramotným. Vyšší věk a nižší vzdělání sebou často nesou odmítnutí, stejně
jako děti a manželství, případně bydliště na venkově. Podmínky práce založené na
řídicích a organizačních schopnostech jsou proti roku 2000 více akceptovatelné
u všech kategorií, nejvíce však u mladých žen do 24 let – o 11%. Pro naprostou
většinu z nich by byl splnitelný.
Zaměstnání, v němž je nutno pracovat na počítači, by přijaly dvě třetiny žen.
Opět hlavně ženy mladé, svobodné, vzdělané, s dětmi do 15 let, podnikavé, počítačově gramotné, s názorem, že je lepší měnit často zaměstnání. Proti roku 2000 se
jedná o posun pozitivním směrem u většiny kategorií, nejvíce u mladých a mladších
žen. U starších žen je ochota pracovat na počítači, bude-li to třeba, větší než u střední generace. Jedinou generací, jejíž ochota je nižší než v roce 2000, jsou seniorky.
Pro samostatné podnikání s vidinou práce by se rozhodla méně než polovina žen. Nejvíce ženy mladé, vyššího vzdělání, svobodné, již podnikající. Nabídku
podnikat by přijala každá druhá žena s dětmi do 15 let, častěji ty, které mají děti od
3-6 let. K požadavku samostatného podnikání jsou příznivěji nakloněny všechny
kategorie, nejvíce mladé ženy a ženy středního věku mezi 30 až 44 lety. Zájem se
zvýšil i u seniorek.
● Zůstala byste v oboru i za nižší plat? Polovina žen ano, polovina ne.
Častěji by v oboru chtěly zůstat ženy vyučené a s vysokou školou, ty, které mají malé
děti do 3 let, žijí na venkově nebo v malých městech a také ty, které si myslí, že měnit
zaměstnání je dobré jen tehdy, když není jiné východisko. Na požadavek zůstat
v oboru by proti roku 2000 přistoupily častěji ženy mladé a mladší, ale i seniorky.
● Akceptovala byste práci bez smlouvy, s výplatou tzv. „na ruku“? Více než
třetina žen odpověděla ano, dvě třetiny ne. Nechat si platit na ruku, bez smluvního
vztahu, by byly častěji ochotné ženy mladé a mladší, méně vzdělané, s dětmi do 15 let,
s nižšími příjmy v domácnosti. Bez smlouvy by odmítly pracovat zejména ženy
starší, vzdělanější, lépe finančně situované.
Proti roku 2000 by tuto práci viditelně častěji přijala mladší a střední generace,
odmítaly by seniorky.
III. Zkušenosti na trhu práce
Zkušenosti s poradenskými firmami
Podíl obãanÛ âR, ktefií nav‰tívili nûkterou poradnu se specializací na
problematiku zamûstnanosti, pracovního trhu a uplatnûní, je pomûrnû mal˘.
âastûji jsou nav‰tûvovány agentury na zprostfiedkování práce neÏ pracovnûprávní
a psychologické poradny. Zku‰enosti s nimi jsou rozpaãité – napÛl dobré, napÛl
‰patné. U zprostfiedkovatelen práce pfievaÏuje pozitivní hodnocení. Zku‰enosti
muÏÛ a Ïen jsou pfiitom témûfi shodné. MuÏi nepatrnû ãastûji nav‰tûvovali
zprostfiedkovatele práce, Ïeny psychologické poradny. Proti roku 2000 do‰lo
k mírnému rÛstu kladn˘ch odpovûdí, nejãastûji u zprostfiedkovatelen práce.
Zkušenosti s poradnou v pracovně právních vztazích má 15% žen, z toho
6% dobré a 9% špatné. Častěji to byly ženy mladšího věku, s dětmi do 15 let, podnikatelky, z domácností s nejvyššími příjmy, nad deset tisíc korun čistého na jednoho člena domácnosti, z velkoměst.
19
22.12.2003
7:13
Stránka 20
Své zkušenosti obvykle polovina žen hodnotí jako dobré, polovina jako špatné.
U žen rekrutujících se z lépe finančně situovaných domácností jsou to zkušenosti
dobré ve dvou třetinách, špatné v jedné třetině. Proti roku 2000 má větší zkušenosti
s poradnami kategorie mladších žen o 17%.
Se zprostředkovatelnami práce má zkušenost 28% žen. Častěji šlo o ženy
mladšího a středního věku, s dětmi do 15 let, podnikatelky z domácností středního
příjmového pásma, z velkoměst. U všech kategorií mnohonásobně převyšují negativní vyjádření nad pozitivními. Proti roku 2000 se celkově zvýšil podíl těch, které
přes agenturu hledaly práci. Vyšší posun lze zaznamenat u mladých, mladších
a starších žen.
Psychologické poradny navštívilo 14% žen, zkušenosti měly z 8% dobré a ze
6% špatné. Většina žen s tímto poradenstvím zkušenosti nemá. Nejčastěji jsou to ženy
středního a staršího věku, vysokoškolačky, rozvedené ženy, s dětmi do 15 let, podnikatelky, z domácností s příjmy nad deset tisíc korun čistého na hlavu, ze středně
velkých měst. Vyšší podíl spokojených klientek se objevuje jen u žen staršího věku,
vysokoškolsky vzdělaných, podnikatelek a těch, jejichž domácnost disponuje vyššími
příjmy. Podíl žen, které se obrátily o pomoc na psychologickou poradnu, se proti roku
2000 viditelně zvýšil, nejvíce u mladých a mladších, ale i u střední a starší generace.
Inzerce
S inzertním hledáním práce nemá Ïádnou zku‰enost pfieváÏná ãást obyvatelstva âR. Tûch, ktefií nûkdy podali inzerát, je ãtvrtina. KaÏd˘ tfietí zkusil
odpovûdût na inzerát firmy, která hledala zamûstnance. Pfies internet hledal práci
kaÏd˘ ãtrnáct˘. Zku‰enosti s ti‰tûn˘mi inzeráty jsou pfieváÏnû ‰patné, u internetu jsou dobré vyváÏené ‰patn˘mi. MuÏi jsou pfii inzerování o nûco aktivnûj‰í
a ãastûji hodnotí své zku‰enosti pozitivnû. Proti roku 2000 vzrostl poãet tûch, ktefií tyto zpÛsoby hledání práce vyzkou‰eli. Nejãastûji u internetu, nejménû u odpovûdí na inzeráty firem.
Osobní zkušenosti s hledáním práce přes inzerát – vlastní nabídkou – má
23% žen.Z toho 3% dobré, 20% špatné. Inzerát nejčastěji podávaly ženy mladšího
věku, vyučené v oboru, s maturitou, s dětmi, podnikatelky, z domácnosti s nejvyššími příjmy, z velkoměst, z Prahy. Naprostá převaha žen má s tímto způsobem špatné
zkušenosti. Proti roku 2000 má s nimi zkušenosti více žen mladšího, středního a zejména staršího věku. Co se týče odpovědí na inzeráty firem, má zkušenost 31% žen,
z toho 7% dobré a 24% špatné. Podíl žen, které odpovídaly na inzerát, se proti roku
2000 zvýšil u všech kategorií, nejvíce u střední generace.
Na internetu hledalo práci13% žen, z toho 6% hodnotí výsledky jako dobré
a 7% jako špatné. Tento způsob preferují zejména ženy mladého a mladšího věku,
svobodné, s maturitou nebo vysokou školou, podnikatelky, z domácností s vyššími
příjmy. Čím jsou ženy mladší, tím více narostl podíl těch, které internetu při hledání
práce využívaly.
Osobní aktivita
Převažující část obyvatelstva ČR nemá žádnou zkušenost s písemnou korespondencí s předem vytipovanými firmami. Těch, kteří tak postupovali, je více než
20
22.12.2003
7:13
Stránka 21
čtvrtina.Více než polovina občanů hledala práci tak, že osobně navštěvovala firmy
nebo využila kontaktů a doporučení svých známých. Zatímco u korespondenčního
styku převažují negativní zkušenosti, u osobních návštěv viditelně a u kontaktů přes
známé převažují dominantně pozitivní zkušenosti. Podíl mužů, kteří vyzkoušeli
všechny uvedené možnosti, je vyšší než u žen. U všech aspektů došlo k mírnému
růstu těch, kteří tyto způsoby vyzkoušeli. Ženy využívají známostí k možnosti získat
zaměstnání méně.
Ženy tyto možnosti vyzkoušely z 27%, z toho 7% bylo dobrých a 20% špatných zkušeností.
Většina žen nikdy neoslovila dopisem firmu, aby se v ní ucházela o místo.
Nejčastěji šlo o ženy mladšího a středního věku a vyššího vzdělání, případně
vysokoškolačky. Jejich podíl se od roku 2000 zvýšil. Osobní návštěvu firem absolvovalo 53% všech dotazovaných žen. Ve 29% dopadly podle vlastního hodnocení
dobře, ve 24% špatně. Častěji šlo o ženy mladšího věku, vyučené v oboru, s dětmi,
z velkoměst. Zkušenosti s návštěvami firem jsou obvykle častěji dobré než špatné.
Od roku 2000 se zvýšily rovnoměrně u všech kategorií.
Co se týče využívání známostí, zkusilo to 52% žen, převažovaly dobré
zkušenosti – ze 43%. Jednalo se o ženy všech věkových kategorií, dobré zkušenosti
výrazně převyšovaly špatné.
IV. Tolerance partnera
Kariéra
Vût‰inû obãanÛ v âR by nevadilo, kdyby byl jejich partner kariérnû v˘‰e.
Názory muÏÛ a Ïen jsou v‰ak znaãnû odli‰né – tolerance Ïen ke kariéfie muÏÛ je
evidentnû vy‰‰í neÏ u muÏÛ k Ïenám. Podíl muÏÛ, kter˘m by vadila kariéra Ïeny,
se pohybuje nad jednou tfietinou, u vy‰‰í funkce dosahuje témûfi jedné poloviny.
Îen, kter˘m by vadila kariéra muÏe, je u v‰ech aspektÛ do 10%, vyjma zviditelnûní ve vefiejném dûní – tam by mûla s tolerancí problémy kaÏdá pátá. Proti roku
2000 se mírnû zv˘‰il poãet tûch, kter˘m by nevadilo, kdyby jejich partner byl kariérnû na vy‰‰í úrovni, neÏ jsou oni. Tolerance muÏÛ vÛãi kariéfie Ïeny se sice
zv˘‰ila u v‰ech aspektÛ, av‰ak stále zÛstává znaãnû niÏ‰í, neÏ je ve stejném ohledu tolerance Ïen.
Zatímco 90% žen by nevadilo vyšší vzdělání partnera, u mužů by to nevadilo
61%. Mužům, většinou mladým a ve středním věku, rozvedeným, vysokoškolsky
vzdělaným, s malými dětmi a školáky, z domácností s nejvyššími příjmy. 8% by to
vadilo velmi, 31% částečně. Proti roku 2000 se celková tolerance vyššího vzdělání
partnera mírně snížila u všech kategorií.
Partner jako veřejně uznávaná osoba by nevadil 62% mužů a 81% žen. Oponují nejčastěji muži – senioři, vyučení bez maturity, rozvedení, s dětmi, z domácností s nejvyššími a naopak nejnižšími příjmy. Co se týče výše výdělků – 63% mužů by
nevadilo, kdyby partnerka vydělávala více, u žen nic nenamítá 95%. Nejvíce problémů s tím mají muži středního věku, s vysokoškolským vzděláním, rozvedení, s dětmi, z domácností s nejnižšími příjmy. Celková tolerance se za tři roky nepatrně
snížila u mladých žen a výrazněji u mladších.
Vyšší pracovní pozice partnera by vadila 44% mužů a 7% žen.
21
22.12.2003
7:13
Stránka 22
Dojíždění
Polovinû obãanÛ âR by nevadilo, kdyby jejich partner dennû dojíÏdûl do
práce. Tolerance se prudce sniÏuje v pfiípadû, Ïe by partner dojíÏdûl domÛ jen na
víkendy. Názory muÏÛ a Ïen jsou znaãnû odli‰né – Ïeny by ãastûji souhlasily se
v‰emi eventualitami t˘kajícími se pohybu partnera za prací, vãetnû pfiestûhování.
Proti roku 2000 se tolerance vefiejnosti vÛãi kaÏdodennímu dojíÏdûní mírnû zv˘‰ila, u pfiípadného stûhování je mírnû niÏ‰í. MuÏi ménû ãasto uvádûjí, Ïe by jim
vadilo, kdyby Ïena dojíÏdûla za prací a vracela se jen na víkendy.
Partnerovo denní dojíždění za prací by nevadilo 47% mužů a 57% žen.
Celková tolerance se zvýšila zejména u mladých. Dojíždění s návratem na víkend by
vadilo 93% mužů a 83% žen. Tolerance ve srovnání s rokem 2000 zůstává bez
viditelných změn.
Stěhování kvůli práci partnera by vadilo 81% mužů a 76% žen. Mladší
a mladé ženy jsou ve srovnání s obdobím před třemi lety tolerantnější, u ostatních
kategorií se tolerance snížila.
Nároky na čas
Druhé zamûstnání partnera by vyvolalo nejménû nevole, toleroval by ho
kaÏd˘ druh˘ obãan. Jinde je tolerance nízká – nejmen‰í tehdy, kdyÏ by byl partner nezamûstnan˘. Îeny jsou tolerantnûj‰í neÏ muÏi, ktefií jsou mnohem více
nesmifiitelní v pfiípadû, kdy by se partnerka chtûla vûnovat práci i ve svém volnu
nebo chtûla ponechat péãi o rodinu a dûti pfieváÏnû na nich. Îeny zaujímají zcela
nekompromisní postoj tehdy, kdyÏ by mûly vedle sebe muÏe bez práce. Proti roku
2000 do‰lo k mírnému posunu smûrem k vy‰‰í toleranci partnera, vyjma nezamûstnanosti. CoÏ platí srovnatelnû o Ïenách i o muÏích. Mezi muÏi je oproti roku
2000 více tûch, kter˘m by vadilo, kdyby jejich partnerka byla bez práce a naopak
ménû tûch, ktefií by mûli zásadní v˘hrady k tomu, Ïe by se museli podstatnû vûnovat péãi o dûti a rodinu. V fiadách Ïen se mírnû sníÏil poãet nesmifiiteln˘ch,
kter˘m by vadil muÏ bez práce a muÏ pracující v rámci svého volného ãasu. Nepatrnû se zv˘‰il podíl Ïen, kter˘m by vadilo, kdyby péãi o rodinu a dûti nesly
pfieváÏnû na sv˘ch bedrech.
Kdyby se partner věnoval zcela své práci ve volném čase, o víkendu, by
vadilo 86% mužů a 80% žen. Kdyby měl druhé zaměstnání, by tolerovalo 44%
mužů a 55% žen. Kdyby partner nepracoval, vadilo by to 79% mužů a 95% žen. Názory žen se proti roku 2000 nemění.
Kdyby partner ponechal péči o rodinu a děti na tom druhém, vadilo by to
89% mužů a 77% žen.
Ze závěrů studie:
Vzdělání:
Tvoří limitní faktor pro zvýšení šancí na pracovním trhu a rozdílná vzdělanostní úroveň může způsobit řadu problémů… Samotné vzdělání nestačí, pokud se
žena setká s bariérou překážek na straně zaměstnavatelů nebo předsudků, falešných
mýtů a neochoty vytvářet podmínky pro pracovní sílu a pečovat o ni.
22
22.12.2003
7:13
Stránka 23
Počítačová gramotnost:
Nastoluje se značná společenská diferenciace mezi těmi, kdo znají a neznají,
jsou kvalifikovaní a nekvalifikovaní, vzdělaní a nevzdělaní, jazykově znalí a negramotní, technologicky vybavení a nevybavení, s aktivním přístupem na síť a stojícím mimo informační dálnici…
Věk:
…S tím, jak se posunuje doba, kdy žena zakládá rodinu, se odsunuje opětovný pracovní a kariérní postup. Zužuje se doba vhodná pro plné nasazení
a úspěšnost, neboť zde hrozí, že žena vbrzku spadne do kategorie, která je považována za starší a spíše předdůchodovou než za vysoce produktivní, vhodnou k nalezení
příležitostí a poskytující důkaz rovnocenné pracovní síly s muži…
Rodinný stav, děti, partner:
…Vážnou trhlinu do formování představ, co by žena chtěla dělat a dokázat,
mohou učinit partnerské vztahy. Výzkum ukázal, že muži jsou vůči svým protějškům značně netolerantní a prosazování pracovní kariéry, ale například i vyššího
vzdělání a kvalifikace, je pro mnoho žen, zejména mají-li malé děti, velmi obtížné.
Pokud jste se dostala do situace, Ïe hledáte
nebo jste hledala zamûstnání, jak to bylo u vás?
Chováte se stejnû? Nebo jste na‰la nápady, inspirace, jak se zmûnit, jak dospût k rozhodnutí?
Pomohou vám tyto zku‰enosti k posílení sebevûdomí, Ïe nejste se sv˘m problémem sama?
Pozor, nemûla byste b˘t na své problémy sama!
Na následujících stránkách vám pfiedkládáme
nûkolik zku‰eností z organizací, které se snaÏí
postiÏen˘m Ïenám pomoci.
23
22.12.2003
7:13
Stránka 24
ATHENA:
poradna pro nezaměstnané ženy
Ing. Jarmila.Kolatová, ATHENA
Co dělá ATHENA*
a jaké jsou vstupní pocity jejích klientek?
ATHENA podporuje všestranný rozvoj žen a jejich rovné příležitosti ve
společnosti i na trhu práce, a to proto, že v současné české společnosti existují
důvody pro tuto činnost.
Co to znamená v praxi?
V Česku na začátku 21. století je stále ještě velmi rozšířeno „klasické“
chápání úlohy ženy. Přes usilovné snahy o rovnoprávnost v pracovním procesu se
velmi mnoho žen i mužů stále ještě orientuje na tradiční pravidla. Dříve byly ženy
nuceny chodit do práce především z ekonomických důvodů a vykonávaly činnosti
nižšího nebo dokonce nejnižšího stupně společenského ocenění. V současné době
ženy – a zvláště ty ženy, které mohou „stavět“ na dobrém vzdělání – snadněji
dosahují nezávislosti a tím přirozeně stoupá jejich samostatnost, která kráčí ruku
v ruce se sebejistotou. A to jsou právě faktory, které jsou nezbytné pro to, aby se žena cítila seberealizovaná a spokojená.
Ale zde je první důvod, proč má poradna práci - a hodně práce - přes svoji
krátkou existenci. Takto definovaných nezávislých žen je málo. Mnoho žen cítí
úzkost, protože současný trh práce jim nahání hrůzu a probouzí v nich beznaděj. Je
to dobře patrné zvláště u starších žen, žen s nižším vzděláním, mladých matek –
zkrátka u klasických podskupin ohrožených žen.
Druhým velmi významným faktem, proč je nutné věnovat pozornost ženám,
je skutečnost, že jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných tvoří téměř 51%
a u mužů 49%. Tato čísla, která se od roku 1990 výrazně nemění, ukazují na skutečnost, že z celkového počtu nezaměstnaných bylo vždy více žen než mužů.
Základní pojetí vztahu muž-žena se sice velmi pomalu mění – společnost
a muži, zvláště té mladší generace, už berou jako samozřejmost, že ženy chodí do
zaměstnání a uznávají fakt, že chtějí být úspěšné, že se chtějí seberealizovat
a nechtějí žít izolovaně a mimo dění ve společnosti. Že proto hledají cestu, jak
skloubit svou profesní kariéru s péčí o rodinu.
* Athena je nezisková společnost pro vzdělávání a rozvoj žen s poradnou pro nezaměstnané ženy
se sídlem v Ostravě
24
22.12.2003
7:13
Stránka 25
Zde nalézáme druhý důvod, proč je poradna pro ženy vyhledávána: tuto
potřebu má většina žen, ať již vysokoškolsky vzdělaných nebo naopak s velmi
nízkým, případně i žádným vzděláním. Zatímco prvně jmenované se většinou na
trhu práce umějí velmi dobře orientovat, neschází jim návyky k dalšímu vzdělávání,
případně překvalifikování, ženy s nízkým vzděláním, ženy, které byly dlouho mimo
pracovní proces z důvodu péče o děti, starší ženy, které přišly o zaměstnání, jež
vykonávaly řadu let u jednoho zaměstnavatele a neumějí jinou činnost, tuto schopnost nemají. A nemají ani sebevědomí. Jsou jaksi smířené a zdeptané. Tyto ženy se
řadu let nezúčastnily žádného vzdělávání – neumějí pracovat na počítači, nejsou
jazykově vybaveny, velmi špatně se orientují v nabídce na další vzdělávání, neumějí
si ani představit změnu zaměstnání, nastoupit na rekvalifikaci či jinak hledat své
další uplatnění na trhu práce.
Je to nezájem, neznalost nebo bezradnost? Zmatek v duši? Rozhodně se
však jedná u takových žen o snížené sebevědomí.
Pro mnohou z nich je to každopádně nová životní etapa, ke které různé
skupiny nezaměstnaných žen přistupují rozdílně. Ztráta zaměstnání a vyrovnání se
s touto situací nese řadu problémů, které se mohou promítnout v konečném důsledku do rodinného nebo partnerského soužití. Tyto ženy jsou velmi zranitelné
a bezbranné. Jejich jinak racionální a praktické uvažování se stává iracionálním
a tak první úvahu o možnosti změny profesní kariéry formou rekvalifikace v prvních
okamžicích zavrhují.
Teprve jejich opakované neúspěšné pokusy při výběrových řízeních a opakovaně neúspěšné hledání nového pracovního místa, které srazí jejich sebevědomí
na nejnižší úroveň, je nutí uvažovat o změně jejich profesního uplatnění, případně
uvažovat o rekvalifikacích.
Je všeobecně známo, jakým způsobem se lze dostat přes úřad práce do rekvalifikačního kurzu a jak získat kontakty na vzdělavatele. Nyní ženě vzniká další
problém, a to, který kurz si vybrat, zda-li to zvládne, jestli nebude její námaha
zbytečná. Tato obava je velmi silná. Zkušenosti nám ukazují, že snadněji, s větší
rozhodností se rozhodují ženy, které tuto situaci řeší společně se svým životním
partnerem. V mnoha případech došlo ke společnému rozhodnutí.
Ale úřady práce nemají časový prostor pro individuální poradenství, ani
k tomu, aby učily uchazečky o práci orientovat se v nabídce vzdělávání nebo je vedly k určité variabilitě při hledání svého uplatnění, případně jim dodávaly důvěru při
hledání odpovídajícího pracovního místa.
Pro ženu je velmi důležité, aby vše, co dělá, dělala s odpovídající sebedůvěrou a aby viděla „slunce“ na konci tunelu.
Klientkami poradny ATHENA jsou většinou ženy, které zjistily, že úřady
práce nemají čas ani dostatečný počet pracovníků na řešení jejich problémů. Ale
přicházejí i ženy, které se o poradně dozvěděly od známých či jiným způsobem.
Mnohé jsou tak plaché a nejisté, že se stydí doprošovat se u úřadů. I když tyto pocity
jsou liché, přesto existují.
Takže :
Jaké jsou klientky ATHENY, odkud přišly a co potřebují?
Aby bylo jasno: ATHENA neshání pro své klientky práci, i když díky svým
kontaktům může hledání práce zprostředkovat, usnadnit nebo klientku doporučit.
25
22.12.2003
7:13
Stránka 26
Obrazně řečeno, ATHENA nepřináší ulovenou rybu, ale učí, jak ryby chytat.
V následující tabulce naleznete nejčastější vlastnosti klientek ATHENY:
Vlastnosti klientek DÛvod
Snížené sebevědomí Nová situace, ztráta kontaktu
s okolím, věk
Hrůza
Málo informací
Strach (nekonkrétní) Nový problém
Obavy (konkrétní)
Známé osobní rizikové faktory
Odevzdanost
Následek snížení sebevědomí
Zranitelnost
Zdeptanost
Bezbrannost
Malá víra ve vlastní schopnosti
Pasivita
Absence kladných podnětů
ZpÛsob fie‰ení
Série interaktivních konzultací,
individuální poradenství, trénink
Příklady, srovnání, ukázka řešení
Konkrétní kroky k řešení
Poradenství, možnosti vzdělávání
Trénink ke zvýšení sebevědomí
Výčet kladů a práce s ním
Série konzultací a tréninků
v poradně
Kde ATHENA bere zkušenosti
a teoretické i praktické zázemí
pro svou práci?
Rozvíjí spolupráci se zahraničními partnery v projektech Evropské komise
a získává zkušenosti z kontaktů se zahraničními partnery. Právě zahraniční
zkušenosti ukázaly, že vhodným výchozím řešením pro poradnu může být pracoviště, které není úřadem, slouží ženám v časově dostupném období a nabízí možnost
vzájemné výměny zkušeností žen, které mají stejné nebo podobné problémy.
80 % činnosti poradny je věnováno starším ženám (ale ještě v aktivním pracovním
věku) a ženám s nižším vzděláním. Přicházejí i ženy, které mají pro uplatnění na
trhu práce relativně lepší předpoklady, protože jsou to ženy mladšího věku se středním vzděláním, které se dlouhou dobu věnovaly péči o děti nebo ženy se středoškolským vzděláním, které přišly o zaměstnání v důsledku probíhajících restrukturalizací v mnoha oborech.
ATHENA je v kontaktu s představiteli úřadů, samosprávy, senátorem a s dalšími významnými osobnostmi. Stěžejní je spolupráce s výkonnými zaměstnankyněmi úřadů práce – zprostředkovatelkami, které mají k dispozici písemné materiály se
základními informacemi o činnosti neziskové organizace ATHENA včetně možnosti
návštěvy poradny.
Pozorné čtenářky a čtenáři zvolají: „Jaképak rovné příležitosti, když zcela
opomíjíte muže? Co to je za spravedlnost? I nezaměstnaní muži mají velké problémy!“
Odpověď zní: „Ano, máte pravdu. Ale ATHENA tu není na řešení problémů
všech. Ženy mají dle dostupných statistických dat horší podmínky na trhu práce (i ty
zaměstnané) a klima v současné české společnosti je stále velmi ovlivněno postojem:
muž – živitel rodiny, žena – vedlejší příjem nebo v domácnosti. Proto ATHENA
pomáhá ženám.“
26
22.12.2003
7:13
Stránka 27
Kdo přichází do poradny?
Při prvních návštěvách poradny ženy nejčastěji kladly dotaz: Mám vůbec
šanci získat nějakou práci?
Bohužel jednoznačná odpověď by mohla být, že velmi malou, protože současná nabídka práce vyžaduje pracovní sílu, která je velmi flexibilní, odborně erudovaná, s dobrou znalostí práce na PC, jazykovou vybaveností a velmi dobrými komunikačními schopnostmi. Takto bychom mohli krátce shrnout nabídky zaměstnání
tak, jak jsou publikovány v inzerátech v denním tisku nebo na internetu.
A uchazečky o zaměstnání, které přicházejí do naší poradny, zdaleka neodpovídají těmto požadavkům zaměstnavatelů. Mají bohaté pracovní i životní zkušenosti. Jsou to ženy, které ve většině případů mají za sebou 20 a více let praxe. Že
se dostaly do situace, kdy jsou nezaměstnané, v mnoha případech odůvodňují tím,
že neměly příležitost nové trendy podchytit, protože na stávajících pracovních pozicích nebyla potřebná znalost PC a jazyků anebo zaměstnavatel neměl zájem
o modernější a progresivnější vybavení pracoviště. Když k této inovaci přistoupil,
tak většinou provedl personální změnu a funkci obsadil jinou pracovní silou, která
již měla požadované znalosti. To jsou nejčastěji uváděné důvody ztráty zaměstnání
u žen, které navštěvují poradnu.
Druhou, velmi silnou skupinou, jsou ženy, které jsou samoživitelky, vracejí
se do zaměstnání po delší pauze a mají požadavek buď na zkrácenou pracovní dobu
nebo jen na denní směny. Typické je to pro profesi prodavačky.
A třetí tvoří ženy, které mají odpovídající vzdělání, ovládají práci na PC,
jsou jazykově vybaveny a přesto jsou na trhu práce neúspěšné. Jsou to ženy, které
mají velmi nízké sebevědomí, jsou nesmělé, vůbec si nevěří.
Pro všechny tři uvedené skupiny je charakteristické, že jejich uplatnění na
trhu práce je velmi problematické až obtížné.
Poradna se zabývá nejčastěji těmito skupinami nezaměstnaných žen:
1. starší nezaměstnané ženy – 45 a více let
2. ženy s nízkou kvalifikací
3. ženy s malým sebevědomím z různých důvodů.
Poradna se stala místem určité burzy informací a individuálního poradenství, které v konkrétní podobě znamená, že zájemkyním pomáháme stylizovat jejich
životopisy, upozorňovat je na jejich přednosti – silné stránky. Jsou i případy, kdy zájemkyně k nám přicházejí s životopisem, a my jim ho pomůžeme přepsat do strukturované podoby. Jsou zájemkyně, které mají nápady na vlastní podnikatelskou činnost a chtějí znát některé její aspekty, chtějí o svých záměrech hovořit – uvažovat
nahlas. Některé potřebují poradit, který vzdělávací kurs nebo jiná vzdělávací aktivita
a která vzdělávací agentura je pro ně výhodná, jak z hlediska ekonomického, tak
i dalšího praktického využití. Školíme je, jak správně jednat s pracovníky personálních útvarů, jak důležitý je první dojem, co je image a k čemu je důležitý, apod. Jsou
i takové, které si potřebují o své situaci jen pohovořit.
Poradna disponuje v současné době řadou produktů, které jsou zájemkyním
předávány - jako například nejčastěji kladené otázky u pohovorů, jak napsat životopis,
27
22.12.2003
7:13
Stránka 28
jak napsat průvodní dopis, první dojem, na co se zaměřit při telefonickém kontaktu
s budoucím zaměstnavatelem, jak a kdy podat ruku a jak pozdravit, jak začít v případě vlastního podnikání, apod. Poradna rovněž disponuje vlastní databází telefonních čísel institucí a úřadů včetně jejich úředních hodin.
Na začátku činnosti poradny se jevil problém v tom, že nezaměstnané ženy
k nám přicházely s nadějí, že jim seženeme místo, že jsme něco jako zprostředkovatelna práce. Na druhé straně je beznadějnost situace na trhu práce činí v některých
situacích již apatickými, a tak hledají tu nejsnadnější cestu. Tento problém resp. nedorozumění jsme vyřešily především vhodně a srozumitelně napsanými letáčky,
které o činnosti naší poradny zájemkyně informují, rovněž v součinnosti se
zprostředkovatelkami na úřadech práce. Byl to krok, který se ukázal jako správný.
Příběhy
z poradny
Paní Jolana
Přichází asi osmadvacetiletá, nesměle vyhlížející žena příjemného zevnějšku i vystupování. Po krátkém představení se velmi ochotně rozpovídá, zcela bez
afektu, klidně a možná až trošku rezignovaně.
Začátek vyprávění je téměř stejný jako u většiny mladších žen, které přicházejí do poradny. Paní Jolana neměla v životě zatím moc štěstí. Nejdříve velká láska,
pak rozvod a následně péče o svého nyní již šestiletého syna. Vyučená prodavačka
v textilu. Odhodlaná vykonávat jakoukoliv práci, ale vzhledem k potřebě péče
o syna jen na denní směny. Paní Jolana má oproti jiným uchazečkám velkou přednost v tom, že je mladá, přizpůsobivá, ochotná učit se a profesi prodavačky by
vykonávala ráda i nadále. Jak to udělat, když není po ruce vhodná babička? Zúčastnila se několika pohovorů a sama říká, že jakmile došli k synovi a k tomu, že je
samoživitelkou, tak pohovor vždy „nabral jiné obrátky“.
Hledaly jsme řešení, jak uplatnit její kvalifikaci v práci na denní směny. Doporučily jsme jí orientaci nejen na klasický obchod, ale také například na různá obchodní místa, jako jsou bufety na úřadech, kde je provoz jen v dopoledních hodinách. Využily jsme našich kontaktů a databáze a pomohly sestavit dopis s žádostí
o zaměstnání včetně životopisu.
Jaký má tento příběh konec? To zatím nevíme. Ale paní Jolana zase přijde
do poradny (která je v pozdních odpoledních hodinách). Slíbila, že bude-li úspěšná,
bude docházet do poradny i nadále a bude pomáhat dalším ženám posilovat sebevědomí. Ona už ví, jak na to. A když dosavadní kontakty nevyjdou? I v tom případě
28
22.12.2003
7:13
Stránka 29
bude do poradny chodit, protože zde vždy najde někoho, s kým si může popovídat
o tom, co ji zajímá, kde našla místo s kontakty na mnohé organizace a jejich
průběžné potřeby nových zaměstnanců.
Paní Mária
Pětatřicetiletá žena, která vkročila jednou do naší poradny, je rozhodná
a optimistická. Její optimismus možná vychází z toho, že je poměrně krátkou dobu
nezaměstnaná. Velmi se mi líbilo její odhodlání. Je typem ženy, který nic nenechá
náhodě. Je středoškolačkou s ekonomickým vzděláním, umí pracovat na počítači,
ale neumí žádný cizí jazyk. Posteskla si, že její pokusy při pohovorech na personálních odděleních, kde se zajímá o práci, končí u tohoto problému. Pracovala v podniku, který v souvislosti s restrukturalizací musel propouštět a ona byla „ušetřena“
při „zeštíhlování“. Probíraly jsme její situaci, posuzovaly její silné a slabé stránky
(moc jich nebylo) a padlo několik tipů včetně možnosti návštěvy rekvalifikačního
kurzu pro mzdové účetní. Velmi přivítala, že jsme společně vytipovaly agenturu,
která by byla pro její rekvalifikací vhodná. Dále jsme diskutovaly o možnosti
návštěvy jazykového kurzu a opět jsme společně probraly vhodný kurz. Paní Mária
je velmi motivována, protože ve svém okolí – u svých kamarádek ze školy a dalších
známých, viděla na konkrétních příkladech, jak znalost angličtiny velmi rozšířila
možnosti nabídky vhodných pracovních míst z úřadu práce. S ní byla radost pracovat. Stále jsme v kontaktu.
Paní Dáša
Jako většina klientek ATHENY, nemá ani paní Dáša žádné převratné vzdělání. A navíc ten věk! Připočteme-li, že žije mezi okresem Karviná, kde je v současné době nezaměstnanost 21%, a Ostravou, kde je oficiálně nezaměstnaných 16%, je
i tato padesátiletá vdaná žena se třemi dospělými dětmi klasickým případem, který
zůstává v evidenci dlouhodobě nezaměstnaných. Paní Dáša je vyučená pánská krejčová. Dlouhodobě na mateřské dovolené, krátká praxe ve vyučeném oboru a pak
vždy práce, kde byly využity její velmi dobré organizační schopnosti – péče o regály
a stojany v provozovnách papírenského průmyslu. A náhle z důvodů organizačních
změn přišla výpověď. Případy jako je paní Dáša jsou velmi typické pro naši poradnu. Žena je velmi spolehlivá, zodpovědná, má ráda svou práci. Podnik se reorganizuje a pro ni, která tam dělá již šest let, najednou není místo, protože dochází k automatizaci činností, a tak dostává přednost pracovnice nebo pracovník, mající již
odpovídající znalosti.
Případ paní Dáši je tak typický i pro mnoho jiných žen. Jak rády bychom jim
pomohly! Jak dát ve známost, že jsou velmi spolehlivé, zodpovědné, jak by si práce
vážily? Je to problém, protože zaměstnavatelé nechtějí tuto kombinaci charakteristik budoucí zaměstnankyně či budoucího zaměstnance. Paní Dáša ví, že je na
jazyky „levá“ – a začít se je učit v jejím věku je značně nejisté. Jak dlouho by jí trvalo, že se nějaký naučí do té míry, aby ho mohla využívat v práci? A jak dlouho
29
22.12.2003
7:13
Stránka 30
by ho vlastně využívala? Paní Dáša také nikdy nepřišla do styku s počítačem a bojí
se, že by pro ni případná rekvalifikace nebyla účinná.
Zde je opravdu těžké poradit, zvláště když tato velmi pečlivá a spolehlivá
paní není již od pohledu „podnikatelský typ“. Kdo by uměl poradit paní Dáše?
Slečna Lenka
Mladá vysokoškolačka, absolventka technické fakulty, nezaměstnaná asi
rok, velmi nesmělá. Schází jí sebevědomí a nevěří si. (Asi i to byl jeden z motivů,
proč šla na techniku, i když není „technický typ“.) Hned když vstoupila a pozdravila, jsme si říkaly, ta holka potřebuje zvednout sebevědomí aspoň o metr. Velmi uzavřený, ale milý typ dívky, a tak nás překvapuje, že nosí již dlouho v hlavě podnikatelský záměr vybudovat obchod s vegetariánskými potravinami včetně menšího
bufetu. K tomu záměru ji přimělo to, že sama je vegetariánkou a cítí, že v okolí
našeho města je těchto typů obchodů stále málo. Dohodly jsme se na individuálním
školení, které by bylo zaměřeno na správnou prezentaci sebe a svého záměru
a zvýšení sebevědomí. Slečna Lenka má také dosti chabé znalosti managementu,
práva a ekonomiky – proto jsme jí v poradně doporučily několik firem, kde by
získala vzdělávání na míru pro své potřeby.
Slečna Monika
Příběh Moniky se zdánlivě podobá příběhu prvnímu – paní Jolaně, leč je tu
pár drobných rozdílů. Monika se také se stará o člena rodiny – ale v jejím případě je
to nemocná maminka.Ta měla Moniku jako jediné dítě v poměrně zralém věku,
takže dnes je již v důchodu a její třicetiletá dcera nemá chuť ani srdce dát ji do domova důchodců, ale ani šanci – maminka je v pořadnících stále přeskakována
„potřebnějšími“, protože není zcela bezmocná, jen silně sklerotická. Proto Monice
nezbývá nic jiného, než se o svou matku starat sama.
Je svobodná absolventka gymnázia, kde vystudovala s výborným prospěchem, ale z důvodu nemoci své matky ve studiu dále nepokračovala. Pracovala
u jedné soukromé firmy jako asistentka, ale po zhoršení zdravotního stavu matky
požádala o zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel její žádosti nevyhověl, tak
rozvázala pracovní poměr. Jejím snem o kompromisu bylo místo organizační pracovnice, asistentky nebo pracovnice v zázemí firmy, která se stará o chod zakázek.
Monika ovládá velmi solidně angličtinu a umí pracovat i na počítači na průměrné
úrovni. Její slabinou je nedisponibilita vlastním časem a nutnost být déle doma.
Úřad práce ji eviduje jako nezaměstnanou již téměř půl roku. Poslal ji také do
několika firem, kde se však vždy zalekli její časové omezenosti. Uvědomuje si, že
už podvědomě očekává klíčovou otázku zaměstnavatele. Jen si vždy tipuje, v jaké
formě to přijde a jaká bude oficiální výmluva zaměstnavatele, že ji nepřijímá.
Monika je bezradná: maminka není natolik nemocná či bezmocná, aby měla šanci
na domov důchodů, ale zase vyžaduje tolik pohotovosti a flexibility od dcery, že té
to brání sehnat místo.
30
22.12.2003
7:13
Stránka 31
Ani Monice nesvítá lepší budoucnost? Budou přibývat firmy s možností
teleworkingu (práce z domu)? Ve světě to není nic neobvyklého, ale v Česku není
tato forma práce zatím příliš rozšířená. A přitom se Monika vzdělává v práci s počítačem, protože tady vidí cestu. Je pro ni ještě nějaká jiná možnost?
Těchto pět příběhů ukazuje nejčastější problémy žen, které se ucházejí o práci:
- nízká úroveň vzdělání
- dlouhodobá praxe v rutinní práci
- absence průběžného doplňování vzdělání, obnovování znalostí a dovedností
- péče o dítě nebo o seniora – člena rodiny
- vyšší věk
- nízké sebevědomí.
A zejména ta poslední překážka je často zbytečná – žena si musí více věřit.
Ale to se lehko řekne a obtížně udělá, když těch marných přijímacích pohovorů je
moc, děti jsou stále nemocné a čas ubíhá…
Proto můžeme jednoznačně doporučit: ženy, které jste v podobné situaci,
vyhledávejte kontakty a pomoc, už jen proto, že se svěříte. Shodíte ze sebe břímě
a falešný pocit viny. Začnete mít pocit, že někomu na vás skutečně záleží. Aktivita
vám přinese nové známé, upozorní na vás dosud neznámé osoby, které vás mohou
dále doporučit.
Takže: Hlavu vzhÛru, nikdy není nic ztraceno!
31
22.12.2003
7:13
Stránka 32
Představme se:
sdružení Pomoc nezaměstnaným*
Eva Ovčáčková
Kdo jsem?
V roce 1999 jsem založila OS Pomoc nezaměstnaným okresu Prostějov. Úkolem tohoto sdružení je psychická pomoc nezaměstnaným. Způsob, jakým jsme to
dělali, se vyvíjel podle lidí, kteří k nám chodili. V začátcích se sešla parta dobrovolníků. Neustále mne bombardovali dotazy, kam můžou jít pomáhat. Během jednoho
měsíce bylo naše město obráceno vzhůru nohama, protože něco takového lidé už
dlouho neviděli. Na každé akci, kde byly děti, pobíhali a pomáhali naši dobrovolníci.
Když skončilo letní období a děti zasedly do školních lavic, zajistila jsem pro
naše členy několik kurzů němčiny a angličtiny. S nadšením obsadili školní lavice
a učili se jazyky, k nim pak přibyly i počítače a postupně i účetnictví. Jak šel čas,
měnily se řady našich členů. Jedni odcházeli a noví přicházeli. Činnost se postupně
ustálila a do dnešních dnů přetrvaly jazykové kurzy (angličtina, němčina, francouzština, ruština), kurz práce na PC, účetnictví jednoduché i podvojné.
Všichni lidé nejsou stejní a tak pro ty, které vzdělávací kurzy nenadchly,
máme keramiku, malířské techniky a košíkářství.
Kolikrát jen jsem už slyšela: „Malovat?“ „Nikdy!“ „Keramika?“ „To bych
nikdy nesvedla!“ Teď, když si odnášejí své výtvory domů a ukazují je s hrdostí svým
nejbližším, jim jejich zaklínadla o nešikovnosti připomínám. Je mi velkou odměnou,
když si svůj úspěch při ručních pracích přenesou i do každodenních problémů a čelí
jim se stejným odhodláním jako nepoddajné hlíně.
A práce s dobrovolníky? Stále chodíme na brigády. Někdy za postiženými
dětmi, kde pomáháme hlavně při úpravách dvora a zahrady nebo jim hrajeme divadlo, jindy do útulku pro opuštěná zvířata, kde se potýkají neustále s nedostatkem
financí a každou pomocnou ruku vítají s radostí. Musím ale přiznat, že nadšení
prvních členů bylo úžasné. V současné době je stoprocentní účast členů na brigádách už jen fantazií. Největší problém se zveřejněním svého dobrovolnictví mají
někteří vysokoškoláci starší třiceti let. Strach, že je uvidí někdo známý a vysměje se
jim, působí jako brzda. Když se mi podaří dostat tyto lidi na první brigádu, je po
strachu a na další se už těší. Vychutnávat si vděk od potřebných je pro všechny moc
příjemné a sebevědomí v tu chvíli roste na tisíc procent.
Sebevědomí je velmi důležité pro každého z nás. Někdo ho má hodně, někomu se ho nedostává. Jaká je jeho správná hladina ? Předkládám vám příběhy několika žen a vy samy posuďte, kam byste sebevědomí přilily a kde trochu ubraly.
Měly by vás pobavit i přimět k sebezpytování toho, do které skupiny se zařadit a jak
se v dané situaci zachovat.
*/ Sdružení Pomoc nezaměstnaným je nezisková organizace registrovaná v Prostějově
32
22.12.2003
7:13
Stránka 33
Příběh první :
Jsem po mateřské dovolené, na ÚP evidovaná půl roku, mám dvě děti
a v pondělí jdu po šesti a půl letech na pracovní pohovor. Jedná se o administrativní
práce s optimální pracovní dobou a celkem dobrým finančním ohodnocením. Tudíž
tuto práci chci a budu o ni bojovat. Již jen toto odhodlání mi zkrátilo život o několik
let. Dvě noci nespím a neustále si přemílám, co budu při pohovoru říkat. Téměř
pokaždé to dopadne tak, že „mu“ (potencionálnímu šéfovi) vynadám. Má totiž
strašně hloupé otázky. Například, jak jsem dlouho doma, kolik mám dětí a zda
babička je již v důchodu. No řekněte, není to na zlost? Při těch všech myšlenkách,
práci v domácnosti, kdy jsem spálila téměř všechno, co se spálit dalo, a co jsem nespálila, to jsem přesolila nebo nedosolila, mi utekl víkend a po probdělé noci je tu
pondělí, půl deváté, dvě hodiny před pohovorem u zaměstnavatele.
Sebevědomí? Co to je? Srdce buší, v hlavě temno, žaludek sevřený, z hrdla
vychází jen skřehotání.
Teď je každá rada dobrá. Listuji v paměti a vzpomínám na všechny rady,
které jsem kdy slyšela a četla. Nádech, výdech, nedýchat. Ke zmíněným problémům
se přidaly ještě lehké mdloby.
Mám si vzít něco ke snídani? Co když se mi udělá špatně? A když si nic
nevezmu, neudělá se mi špatně z hladu? Zase dilema. Kousek ovoce mi nemůže nic
udělat, zhltnu čtvrtku jablka. To jsem ale neměla dělat. Čtvrtka se mi vzpříčila
v krku a já kašlu a kašlu. Má veškerá dosavadní práce na makeupu je zničená.
Alespoň, že ta řasenka je vodě odolná. Při následném pohledu do zrcadla jsem zjistila, že není. Nádech, výdech, nedýchat. Odlíčila jsem se a jdu pokorně do kuchyně,
kde sním malé kousky jablka. Pečlivě koušu a vzpomínám na děti. Kolikrát jen jsem
jim vtloukala do hlaviček, že se nejí hltavě. Ještě že mne nevidí. Jsou s tatínkem
u babičky. Mám štěstí, že mám manžela, který se o zbytek rodiny postaral, když
viděl, v jakém jsem stavu.
Na stole chladne káva, dám si ji na krásu. A co zákon schválnosti? Zapracuje
i teď? No samozřejmě, naštěstí jsem si polila jen holé břicho. Na šaty jsem opatrnější než na líčidla.
Tak, v žaludku mám trochu kávy, kousek jablka, oblečená budu za chviličku a ještě mi zbude čas na koncentraci. Nádech, výdech, nedýchat. Letmo jsem se
podívala na hodinky. Jak to, že jsem si včera nevšimla, že se mi zastavily? Utíkám
do kuchyně. Že by i tady hodiny stály? Poslouchám, zda tikají, když v tom
okamžiku se rozeřve motor sousedova auta. Sleduji tedy alespoň hodinovou ručičku.
Když už jsem smířená se skutečností, že všechny hodiny se nám zastavily na čtvrt
na jedenáct, ručička se pohnula. Co se v tu chvíli stalo, dá se nazvat jediným slovem
– zcepeněla jsem. Celé tělo je jako ze dřeva, jen mozek pracuje na plné obrátky: autobus jede v …, cesta trvá …., pohovor je za patnáct minut. Soused! Slyšela jsem
přece, že se připravuje k odjezdu! Popadla jsem tašku, zkontrolovala jsem se
posledním pohledem v zrcadle a utíkám k sousedům. Mám štěstí, jsou to milí lidé
a i když jedou na opačnou stranu, po vylíčení všech strastí, které mě doposud
potkaly, mne odvážejí před firmu na kýžený pohovor. Ještě celá uřícená vpadnu do
sekretariátu, kde sedí asi sekretářka a ve dveřích stojí asi šéf. Nenechal mě ani vydechnout a pozval mě dál. Nevím, co následovalo, protože další půlhodinu jsem si
33
22.12.2003
7:13
Stránka 34
připadala jak ve snách, ale byla jsem přijata! Přestože jsem v té rychlosti popadla
doma nákupní tašku místo kabelky s doklady, přestože - nebo právě proto, že jsem
se neměla čas koncentrovat a psychika nezačala pracovat. Vědomosti, které byly ve
mně někde hluboko, postupně vyplavaly napovrch a já bez zbytečných kudrlinek ve
snaze zalíbit se, odpovídala a odpovídala. Díky mami, žes mě tak cepovala a nutila
do učení. Dnes se mi píle ve škole vrátila i s úroky. Sebevědomí a problém, zda ho
mám nebo nemám, se ozvalo až po oné osudné půlhodince. Domů jsem jela celý
zbytek dopoledne. Sedla jsem na špatný autobus, ztratila jsem klíče a zazdila tchýni
i s dětmi, když na mě mávali při cestě autem na opačné straně města (to jsem
manželovi vysvětlila).
Večer, když už děti ležely, povídali jsme si s manželem a mému dnešnímu
dni jsme se dlouho smáli. Ono, jít po tak dlouhé době na pohovor, není vůbec
jednoduché a já jsem ráda, že to mám za sebou. A ještě navíc úspěšně. Kdyby mi to
řekl někdo dnes ráno, nevěřila bych tomu. Kdoví, co mi pomohlo ? Třeba se to jednou dozvím.
Příběh druhý:
Sedím v křesle a kouřím jednu cigaretu za druhou. Jestli mi chcete kouření
rozmlouvat, tak nepochodíte. Mně v podstatě nerozmluvíte nic, o čem jsem
přesvědčená, že je pravda. Mockrát jsem se v životě spálila a pokud jsem si to zavinila sama, rozchodila jsem to. V opačném případě mám tendenci vyčítat a toho
chci ušetřit sebe i ostatní.
Dnes kouřím víc, než je obvyklé. Důvod je prostý. Po třiceti letech jsem
dostala výpověď z důvodů reorganizace firmy. Koupu se v těch nepříjemných
pocitech, nespravedlnosti a sebelítosti. Bydlím sama, děti jsou velké a zdědily po
mně tu neústupnou povahu. S manželem jsme se rozvedli před několika lety, dosud
jsme přátelé, ale postěžovat si mu, to raději ne. Asi by mne počastoval nějakou
moudrostí typu: „To jsem ti říkal už před rokem. Měla ses po něčem poohlídnout
dřív.“ Anebo by si mohl rýpnout: „Zažádej si o předčasný důchod.“ Přítele nemám,
po zkušenostech s tím posledním jsem si řekla: „Dost. Nemám se zase tak dobře,
aby mne nějaký mužský terorizoval svými choutkami.“ Takže uznáte, že se v tuto
chvíli nemám komu vybrečet na rameni. Třeba by mi pomohlo trochu se napít,
přemýšlím o otevření láhve vína, kterou jsem měla schovanou na rodinnou sešlost.
Přes naše třenice s dětmi se snažím o udržení tradice společného nedělního
odpoledne. Nechám ji raději zavřenou. Mohlo by mi být pak ještě hůř. Nesnáším
své deprese. Brečím s chutí jen u dojemných filmů o lásce a přátelství, v životě
pláči předcházím nějakou aktivitou. Například přestavím nábytek v celém bytě nebo
začnu malovat.
Myšlenkám ale neuteču a již jsou tu vzpomínky na poslední týden v zaměstnání. Na „kámošky“ a šéfa, který nevěděl, z které do které a vyhýbal se rozhovoru
s kteroukoliv z nás. Neměl to jednoduché. Přišlo to jako blesk z čistého nebe.
Sloučení, rentabilita a jiné módní výrazy, které znamenají jen to jediné. Vybrat jednu z deseti „harcovnic“, které s ním táhly tu káru už pěkných pár let. Byly jsme tu
zástupkyně všech možných sociálních skupin. Svobodná, vdaná s nemocným
manželem, rozvedená s dětmi… Jak která pracuje, je druhořadé. Všechny plníme
34
22.12.2003
7:13
Stránka 35
úkoly vcelku bezchybně a když ne, tak se najde vždy jedna z nás, která to opraví.
Někdy je to ta, jindy druhá. No prostě pohoda. Tak která z nás ?
Při cestách ze zaměstnání jsem začala pokukovat po inzerátech volných míst.
Je jich vcelku dost, takže jsem byla v relativní pohodě. No tak co, když poletím já,
něco si najdu. Dnes ráno, kdy se mělo všechno „rozhrábnout“, jsem klidně čekala až
přijde „šéfík“. Ostatní ženské se třásly, jak ratlíci. Celý týden bědovaly a děsily se,
co je čeká jako nezaměstnané. Já jsem je klidnila a klid mi vydržel celý týden.
Nemám se přece čeho bát, mám něco našetřeno, volná místa jsou a nemusím to být
zrovna já, kdo poletí.
No, a jak to dopadlo ? To už vás určitě napadlo. Vedoucí nechal volbu na nás.
Řekl, že se nemůže rozhodnout a že máme samy mezi sebou vybrat jednu, která
půjde. No, a kdo šel ? Kdo hrdě zvedl ruku? Po rozloučení, kdy mi děvčata brečela
na rameni a vedoucí dojatě děkoval, jsem odešla. Pocit vítězství mne ovšem velmi
rychle přešel, když jsem se stavila na prvním potenciálním volném místě. Chtěli
prodavačku luxusního zboží a já – ve své bláhovosti – jsem si myslela, že se ze své
profese ekonomky trochu snížím, půjdu na chvíli prodávat a oni mne s velkou radostí přijmou. Omyl. Jsem stará. Tak mi to na plnou pusu vmetla majitelka butiku.
Mé sebevědomí kleslo na nulu. Kdyby mi vyčetla vzdělání nebo nedostatečnou
praxi, tak to bych brala. Ale věk ? Ten nezměním. Další obchody, kde hledají prodavačky, jsem obešla obloukem. Chvíli potrvá, než tuto diskriminaci strávím.
A tak tu tedy sedím, kouřím a čučím „do blba“. Asi začnu malovat. Barvy
a štětce mám od minula ještě v komoře.
Příběh třetí:
Něco mě vzbudilo. Hlava bolí a oči se nechtějí otevřít. Škrřrřrk. Co to zase
je ? Sen je nenávratně pryč. Škoda, ten blonďák se mi fakt líbil. Chvíli čekám, jestli
se skřípění a škrkání nebude opakovat. „Vstááávej !!!“ Polekaně vyskočím z postele.
Mamča poletuje kolem skříně a šaty za ní vlají. „Nezapomnělas’? Jdeš dnes na svůj
první pohovor.“ Do pytle! Samozřejmě, že jsem zapomněla. Byla jsem včera
s holkama v klubu, probíralo se všechno možné od školy po maturitu a zase
nazpátek ke škole, která je pro nás už skončenou kapitolou. Vzpomínky nebraly
konce. Trošku jsme popily a dým by se dal krájet. Au, zase ty bubínky v hlavě.
Realita se mísí se včerejším večerem. Vybavuje se mi, že některé z dívek už pracují.
Snažily se nám vyprávět, jak se liší školní a pracovní život, ale my jsme je
neposlouchaly. Odsunovat realitu, co to jde. To bylo vždycky naše. Takže jsem se
nic nedozvěděla a teď toho docela lituji. Vůbec tak nevím, do čeho se nyní řítím. Co
mě čeká ? Samozřejmě, že doma slyším neustále problémy ze zaměstnání. To mě ale
nikdy nebavilo poslouchat a navíc si o dospělácích myslím své. Trošku jsem se
zarazila. Moment, nebudu v této kategorii už i já ? Já ale budu jiná. Já budu mít místo, které se mi bude líbit, vedoucí mne bude chválit a jistě nebude šetřit na finančním
ocenění. Kolektiv bude super a já jistě budu brzy nejméně vedoucí oddělení. Možná
i zahraničního obchodu. Vždyť mám maturitu z angličtiny. A mezi námi, šití mě
moc nebaví. Takže tuto etapu rychle přeskočit. Možná bych mohla jít přímo na modelárnu. Však co, nadarmo nás nemučili čtyři roky nad střihy, docela modelařinu
ovládám. Tak to jsem si perfektně naplánovala. Nastoupím na modelárnu a pak
35
22.12.2003
7:13
Stránka 36
přímo do exportu. Až zjistí, jak jsem dobrá, budou se všichni předhánět, do kterého
oddělení půjdu pracovat.
„Haló, prober se, už tu sedíš celou věčnost. Jestli přijdeš pozdě, potáhne se
to s tebou až do důchodu.“ No jo, vždyť už jsem hotová. Natáhnu si šaty, přečísnu
vlasy, trochu parfému a žvýkačku do pusy. Zbytek musí dodělat kouzlo osobnosti.
Máma za mnou ještě něco volá, ale já už neslyším. Zase ta její moudra. Však já jí
vytřu zrak, až uslyší, jak jsem dopadla, maluji si svůj návrat.
Celý zbytek dne jsem probrečela. Zlatá škola!
Ta ženská, co mě přijímala, byla nepříjemná, jen co jsem vstoupila do dveří. Vůbec mě nenechala mluvit a jediné, co ji zajímalo, bylo, kdy můžu nastoupit na
pás. Mají moc práce a lidi si vybírají dovolenou. Snažila jsem se jí zalichotit, že
umím pracovat se střihy a ovládám plynule angličtinu. Ani nehnula brvou a hrnula
mne před sebou na dílnu. Všechno se ve mně vzpíralo. No, to teda ne. Než jsem se
zmohla na odpor, stála jsem ve dveřích a upíralo se na mě alespoň čtyřicet párů očí.
„Třetí mašina vpravo je tvoje. Můžeš si ji zkusit a zítra ráno ve tři čtvrti na šest ať jsi
na místě. Pozdní příchody netrpím, zmetky srážíme z platu. Nějaký dotaz ?“ Ani
jsem nehlesla a potichu se odplížila k domovu.
Večer jsem přišla pokorně za mámou a všechno s ní probrala. Rozhodla
jsem se, že to chvíli vydržím a když se mi práce bude moc protivit, odejdu. Jen, co
jsem to mámě řekla a ona ani nic nenamítala, ozval se zvonek. Spolužačka. Přišla mi
říct, že na mne ráno v dílně mávala a že má mašinu vedle mne. Ona! Premiantka!
Když to místo vzala ona, tak já to tedy taky zkusím. Potichu si přísahám, že budu
lepší než ona, abych se dostala do mého kýženého exportu.
No, tak co, nezačnu v modelárně, ale na pásu. Nakonec, žádný učený z nebe
nespadl, ne ?
Příběh čtvrtý:
Převaluji se na posteli a nemůžu usnout. Blikající čísílka na digitálním budíku signalizují 3:32. Venku svítá a já jsem ještě nezavřela oči. Stále se mi honí
hlavou nějaké myšlenky. Už se ani nesnažím je zachytit a uspořádat. K čemu? Po
těch dlouhých týdnech a měsících, co jsem doma, už vím, že mne únava stejně
nakonec přemůže a usnu. Když nechodím do práce, je jedno, jestli vstanu v sedm
nebo ve dvanáct. Syn si už zvykl a snídaně si chystá sám. Aspoň bude samostatnější,
hájím se sama před sebou. Jeho vyčítavé pohledy mi přes den nevadí, ale jsou mojí
noční můrou. Dnes s ním určitě půjdu koupit nové botasky. Ty, co nosí, se brzy
roztrhnou úplně. Doufám, že seženeme něco levného na stánku. Jinak nebudeme mít
co jíst. Sociálka je až za deset dní. Včera jsem opět pozorovala z okna paní, jak přebírala popelnice. Ještě před rokem bych opovržlivě odvrátila hlavu, ale dnes už mám
pochopení a studuji její techniku. Téměř totiž nevycházím z bytu a ona a syn jsou
bytosti, které mě momentálně drží při životě. Proč nevycházím? Už nemám sílu
odpovídat na ty stupidní otázky o práci a o tom, jak se mám. Ne, nehledám si nic,
mám se blbě, nikdy jsem se neměla hůř. Se všemi kamarádkami i kamarády jsem se
rozešla nejdříve já, a nyní i oni. Když mě vidí na ulici, otáčejí se na druhou stranu.
Po těch několika zkušenostech, prohrách a poníženích při hledání práce mi nezůstalo
už žádné sebevědomí a jen vidina, že budu muset s někým promluvit, mě rozklepe.
36
22.12.2003
7:13
Stránka 37
Divím se, že ještě nepiji. Za to ale můžu děkovat otci. Pro někoho jsou rodiče
zářným příkladem, ale pro mne byl otec opakem. Teď se mi hodí ty zážitky a všechny probdělé noci, kdy se vracel opilý a dělal pořádek. Ať už dopadnu jakkoliv, alkoholička nebudu! Nikdy!
Slyším pod okny nějaké zvuky. Aha, moje známá. Copak tak brzy ? Dnes
vypadá velice dobře. Má na sobě nové šaty. Sice jsou trochu zmačkané, ale oproti
včerejšímu oblečení je to muška. A má nový kočárek. Nevím, co mě to napadlo, asi
pocit bezpečí, že tak brzy mne nikdo neuvidí. Hodím na sebe starou zástěru po
babičce a utíkám za ní. Jako záminku jsem vzala poloprázdný odpadkový koš. Čím
jsem blíž popelnicím, tím víc brzdím. Co jí mám říct? Že ji už nějakou dobu sleduji?
Nebo dělat, jakoby nic a jen vysypat koš? Jako kdyby četla moje myšlenky, obrátila
se paní přímo na mě a hleděla, či se přímo vpíjela do mých očí. Stála jsem jako zasažena. Takové oči jsem v životě neviděla. Vyhaslé, bez jiskřičky života, světle
modrá barva duhovky přechází plynule v kalné bělmo. Začínám se opět třást. Co
jsem si od toho setkání slibovala? Přátelství, které mi tak chybí? Už jsem se otáčela,
když mne zastavil hlas. „Já nejsem dobrá volba. Vraťte se do života a žijte.“
Otevřu oči a překvapeně hledím na strop ložnice. To byl tedy sen! Zvuky pod
okny ale neutichly. Podívám se z okna a vidím moji známou, otočila se ke mně a zamávala, na rozloučenou. Už jsem ji nikdy neviděla. Nevím, kdo to byl, ani odkud.
Svoji úlohu ale splnila. Ten pohled jejích očí a ty dvě věty se mnou něco udělaly a já –
opravdu já – jsem ráno v supermarketu požádala o místo a dostala ho! Třes se nekonal
a syn mi odpoledne dal po dlouhé době pusu. Bože, jestli existuješ, díky.
Každá z nás zná své chyby i přednosti. Mezi ně patří i míra sebevědomí.
Pokud nám jeho nedostatečnost nebo nadbytek něco pokazí, snažíme se s tím něco
dělat. Čteme různé moudré knihy, brožury, mluvíme s odborníky i laiky. Po aplikaci
nabytých teorií do své hlavy obyčejně hodně rychle narazíme a sebevědomí ve formě
hvězdiček nenávratně zmizí. Já nejsem teoretik ani jsem nestudovala psychologii. Co
mne ale život naučil a co mi nejvíc pomáhá, je vypovídat se ze svých problémů kamarádce nebo kamarádovi, kteří nic neřeší, nic neradí, jen poslouchají, chápavě kývou
hlavou, nic vám nevyčítají a tím nesrážejí již tak nízké sebevědomí. Pokud někoho
takového máte, je vyhráno (může to být i domácí mazlíček nebo obraz, prostě cokoli).
Po vypovídání se úžasně uleví a protože nepřijde žádná studená sprcha z výše uvedených důvodů, sebevědomí se problém až tak moc nedotkne.
A když už o sobě víme, ve kterých situacích reagujeme, řekněme nešťastně,
vyhýbejme se jim. Naučme se předvídat problém – ne si ho sugerovat – a teoreticky
se na něj připravit. Nechme pracovat i naše podvědomí, víru a Bůh ví, co ještě.
Při každém našem rozhodování působí spousta faktorů, které nemůžeme ovlivnit,
ale ty, které se ovlivnit dají, procházejí naší ochranou ze sebevědomí. Negativní jsou
zastaveny a dobré umocněny.
A jak to bylo v našich příbězích ?
V prvním pfiíbûhu ženě pomohlo, že byla těsně před pohovorem v časové
tísni a neměla čas o tom, co ji čeká, přemýšlet. Tuto zkušenost by neměla zapomenout. Její sebevědomí bylo velmi nízké ve stresu, kterým procházela v týdnu před
pracovním pohovorem a kam šlápla, tam tráva nerostla.
37
22.12.2003
7:13
Stránka 38
Ve druhém pfiíbûhu zase přemíra sebevědomí vzala ženě zaměstnání. Je
sice zvyklá tyto sebou navozené situace řešit, ale kdyby sebevědomí trošku přitáhla,
život by měla jednodušší. Otázkou zůstává, zda by se jí takový život líbil.
Tfietí pfiíbûh sebevědomé absolventky trochu dráždí, ale je velmi sympatické, jak rychle se vzpamatovala a optimisticky hleděla k lepším zítřkům. Mládí
vpřed!
Snad se vám neudělalo špatně po posledním, ãtvrtém pfiíbûhu, z toho optimistického konce. Alespoň jeden katastrofický jsem původně chtěla napsat i já. Ale
nakonec jsem si to rozmyslela. Protože co o životě ve svém věku vím, je to, že je
vždycky naděje na změnu. I když padáme na pusu, vždycky máme šanci vstát. Chce
to jen jedno: chtít!!! Hodně štěstí.
Jistû nám dáte za pravdu, Ïe kdyÏ se ãlovûk
dostane do nepfiíjemné situace, kdy je najednou
nezamûstnan˘, nemÛÏe ãekat, Ïe se to samo nûjak vyfie‰í, Ïe to nûkdo jin˘ vyfie‰í, Ïe bude spoléhat jenom na pomoc druh˘ch. Musí b˘t sám
aktivní, musí se pokusit. Aby to pro vás bylo
snaz‰í, pfiipravili jsme pár informací, jak hledat
pracovní místo.
K tomu, abyste uspûly, si navíc potfiebujete
osvojit pár dovedností. Proto vás také seznámíme s rÛzn˘mi zpÛsoby kontaktování zamûstnavatele.
38
22.12.2003
7:13
Stránka 39
Jak hledat a získávat
zaměstnání
Lenka Javůrková
V první části příspěvku se dozvíte o různých možnostech hledání
pracovního místa. Existuje několik možností, jak pátrat po volných
místech. Lze využít nabídku uveřejňovanou úřadem práce, personální
agentury, inzeráty v novinách či odborných časopisech, internetové stránky
nabízející databázi volných pracovních míst a lze také využít svých
známých a jejich kontaktů.
Ve druhé části příspěvku se seznámíte nejen s různými způsoby
kontaktování zaměstnavatele (s písemným, telefonickým a osobním
kontaktem), ale také s tím, jak prostřednictvím jednotlivých způsobů
můžete zvýšit šance na získání pracovního místa.
KDE HLEDAT ZAMĚSTNÁNÍ?
■
Úřad práce
Úřad práce je ve většině případů první místo, kam člověk přijde, stane-li se
nezaměstnaným. Těžko bychom hledali člověka, který neví, co si představit pod
pojmem „úřad práce“, ale velmi snadno bychom našli spoustu těch, kteří neví, co
všechno úřady práce nabízejí a jak jim mohou pomoci při zprostředkování zaměstnání. (Pozn.: Nejedná se o povinnost zprostředkovat zaměstnání, ale o pomoc při
zprostředkování zaměstnání.)
Asi každý ví, že úřad práce poskytuje hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti a současně také platí sociální a zdravotní pojištění za nezaměstnané v evidenci
úřadu práce. Další známou službou je nabídka volných pracovních míst evidovaná
úřadem práce, kterou můžete nalézt na informační desce příslušného úřadu práce,
u pracovníků úřadu práce (zejména na oddělení zprostředkování) a nebo na internetových stránkách úřadu práce. Dále úřad práce nabízí právní a psychologické poradenství pro občany se změněnou pracovní schopností. Můžete navštívit také informační a poradenské středisko pro volbu povolání. Pracovníci střediska jednají
s žáky, studenty, rodiči, učiteli ohledně volby povolání – a to buď jednotlivě nebo
skupinově. Vybrané úřady práce provádí i skupinové poradenství – tzv. „kluby
práce“, v nichž lidem pomáhají nejen sestavit svou osobní dokumentaci a přípravu
na pohovor, ale také radí, jak např. snížit stres a nervozitu atd. Úřad práce vám také
pomůže při změně nebo doplnění kvalifikace formou rekvalifikačních kurzů.
Nejméně známou službou úřadu práce jsou prostředky tzv. „aktivní politiky
39
22.12.2003
7:13
Stránka 40
zaměstnanosti“. Konkrétně se jedná o finanční obnos, který může získat nezaměstnaný v případě, že chce začít podnikat (příspěvek na zahájení podnikání), nebo zaměstnavatel, pokud vytvoří nové pracovní místo pro obtížně umístitelného uchazeče o zaměstnání (dotace na zřízení společensky účelného pracovního místa) nebo
zaměstná absolventa bez praxe v oboru, který absolvent vystudoval (příspěvek na
zřízení pracovního místa pro absolventy). O tyto příspěvky či dotace se žádá na
příslušném úřadu práce a o jejich poskytnutí rozhoduje komise úřadu práce.
Bližší informace ohledně všech služeb vám sdělí pracovníci úřadu práce –
oddělení poradenství, popř. oddělení zprostředkování, oddělení trhu práce.
■
Personální agentury
Personální agentury jsou instituce, které vedou databázi zájemců o zaměstnání a databázi volných pracovních míst. Agentura pak podle požadavků zaevidovanému zájemci o místo nabízí různé nabídky volných pracovních míst podle
požadavků, které uvedl při zaevidování do databáze.
K zaevidování do databáze zájemců o zaměstnání je zpravidla nutné vyplnit dotazník agentury (většinou obsahuje základní údaje, dosažené vzdělání, znalosti
a dovednosti, praxe, současný stav – tj. nezaměstnaný/student, požadavky zájemce
na pracovní místo, doplňující údaje) nebo pouze zaslat životopis s průvodním
dopisem, v němž zájemce napíše, že chce být zařazen do databáze. Zaevidování
je bezplatné nebo za poplatek. Cena služeb je určena buď fixní částkou (např.
určitá částka nebo např. částka ve výši jednoho měsíčního platu ze zaměstnání,
které je zájemci agenturou zprostředkováno atd.) nebo stržením určitého procenta
z platu.
Tyto agentury zpravidla poskytují také doplňkové služby (např. poradenství, přípravu k výběrovému řízení, pomoc s vypracováním osobní dokumentace,
různé vzdělávací kurzy atd.).
■
Inzeráty
Inzerát je často využívaný způsob, kterým zaměstnavatel hledá vhodného
zaměstnance. Protože inzerát v tisku má široký okruh čtenářů, umožňuje zaměstnavateli obsadit volné pracovní místo nejvhodnějším pracovníkem výběrem z mnoha
uchazečů.
Proto je důležité reagovat na inzerát hned. Snažte se být v odpovědi na inzerát mezi prvními, kteří projevili zájem.
Rozhodnete-li se odpovídat na inzerát, pak se pokuste zaujmout zaměstnavatele a dostat tak pozvání k přijímacímu pohovoru. Je tedy důležité umět vystihnout z obsahu inzerátu, koho vlastně zaměstnavatel hledá a podle toho udělat nabídku. V odpovědi se zaměřte na své pracovní zkušenosti, praxi a kvalifikaci, které
souvisí s daným pracovním místem. Ostatní fakta uvádějte jen okrajově. K odpovědi
na inzerát připojte váš pracovní životopis. Udělejte si také kopii písemné odpovědi
na inzerát a přiložte všechny dokumenty (popř. si poznačte, které dokumenty jste
přikládali – např. v případě, že reagujete na více inzerátů a zasílané dokumenty máte
v jednom výtisku uloženy), které jste zasílali.
40
22.12.2003
7:13
Stránka 41
Pokud je v inzerátu uvedeno telefonní číslo, pak ho použijte pouze pro
sjednání data schůzky se zaměstnavatelem. Vždy si poznačte kdy a s kým jste hovořili. (Pozn.: Dávejte pozor, abyste nezaměnili jména nebo funkce pracovníků; pokud
jste dobře nerozuměli, raději se zeptejte přímo během telefonátu.)
Jak formulovat odpověď na inzerát?
●
●
●
●
●
●
●
●
Adresa firmy
PŘÍKLAD:
Soukromá firma přijme
Datum
inzerát:
asistenta/ku - SŠ, VOŠ, VŠ
Název inzerované profese
technického směru, NJ, PC,
Kdy a kde jste inzerát četli?
psaní na stroji, ŘP. Nástup
Reakce na slova uvedená
od 1.10.2003, dobrý plat.
v inzerátu + „životopis přikládám“
Přihlášku zašlete do 1. 9. 2003.
Žádost o osobní pohovor
Ing. Fuhrmann, FB, spol. s r.o.,
Podpis
Olomoucká 383, 796 01
Jméno, adresa, telefon,
Prostějov,
popř. e-mail
tel.: 582 333 666.
odpověď:
Ing. Fuhrmann
FB, spol. s r.o.
Olomoucká 383
796 01 Prostějov
Prostějov 18.8.2003
Administrativní pracovnice
Reaguji na Váš inzerát uveřejněný v inzertním časopisu Profit č. 31 ze
dne 18.8.2003.
Jsem třiadvacetiletá absolventka vyšší odborné školy - nekuřačka, která
má zájem pracovat v malém kolektivu. Ovládám psaní na stroji, práci na
PC i problematiku účetnictví. Vzdělávám se v německém jazyku. Pro
podrobnější informace přikládám svůj životopis.
Přivítala bych Vaše písemné vyjádření s návrhem termínu osobní
schůzky.
S pozdravem
Aneta Světlá
Aneta Světlá
Brněnská 12, 796 01 Prostějov
Tel.: 777 011 227
E-mail: [email protected]
41
22.12.2003
7:13
Stránka 42
Podání vlastního inzerátu – „hledám zaměstnání“
● Do inzerátu je nutné uvést: profesi, vzdělání, věk, praxi, dovednosti a další
znalosti, místo zaměstnání (geograficky).
● Dále by měl inzerát: upoutat, obsahovat další důležité údaje dokreslující situaci, vlastní adresu či telefon nebo značku, zdravotní stav, pracovní dobu.
PŘÍKLAD:
Temperament, výřečnost, spolehlivost,
dobrou náladu Vaší firmě nabízí mladá
absolventka obchodní akademie se
znalostí práce na PC, psaním na stroji,
účetnictvím, AJ a organizačními
schopnostmi.
Tel.: 603 535 453, večer.
■
23letá ekonomka s dobrou znalostí NJ
slovem i písmem, část. AJ, znalost
práce na PC, organizační schopnosti,
hledá zaměstnání s využitím
jazykových znalostí.
Tel.: 542 172 233 (8 - 15 hod.)
Internet
První internetová nabídka volných míst byla u nás zveřejněna v roce 1996.
Od té doby se mnohonásobně zvýšil počet uživatelů internetu, a tak přirozeně
vzrostl počet firem, které touto cestou hledají své zaměstnance. Odhaduje se, že
na internetu je zveřejňována každá čtvrtá nabídka práce. Protože spousta firem
hledá aktivní lidi, kteří se skutečně ucházejí o zaměstnání a jsou schopní pracovat s výpočetní technikou, slouží tento způsob také jako první filtr uchazečů o zaměstnání.
Pokud nemáte vlastní počítač s připojením na internet, pak vám může pomoci třeba někdo z rodiny nebo známých. Můžete také navštívit internetovou kavárnu. Některé úřady práce dokonce nabízejí svým zaevidovaným klientům bezplatný
přístup k internetu za účelem hledání práce. Tuto službu bezplatného přístupu k internetu poskytují organizace, které se tímto způsobem rozhodly pomoci nezaměstnaným. Na tyto možnosti se informujte na úřadu práce - oddělení poradenství nebo
u svého zprostředkovatele.
Nabídky volných míst můžete hledat buď prostřednictvím tzv. internetových
portálů (např. www.seznam.cz, www.centrum.cz, www.google.cz, www.atlas.cz
atd.) pod vyhledávacím heslem (např. zaměstnání, práce, job, kariéra, brigády atd.)
nebo přímo na konkrétních internetových adresách s nabídkami zaměstnání (viz tabulka „Často navštěvované internetové adresy s nabídkami zaměstnání“). Na mnoha
takto specializovaných internetových stránkách lze nalézt nejen nabídky volných
pracovních míst, ale také další výhody (např. zveřejnění pracovních životopisů zaměstnavatelům) nebo spoustu užitečných informací (např. „jak psát životopis“, „jak
si připravit osobní dokumentaci“, „jak sepsat žádost o zaměstnání“, „jak odpovídat
na nejčastější otázky zaměstnavatelů“, „jak má vypadat příprava na výběrové řízení“
atd.). Často také obsahují zajímavé odkazy (např. na personální agentury, informace
o zákonech, možnostech dalšího vzdělávání, psychologického poradenství, službách
úřadu práce atd.).
42
22.12.2003
7:13
Stránka 43
Často navštěvované internetové adresy s nabídkami zaměstnání
www.prace.cz
www.jobs.cz
www.hotjobs.cz
www.volna-mista.cz
http://zps.prace.cz
www.rhi.cz
■
Nabídky zejména pro středoškoláky i osoby s nižší než
SŠ kvalifikací. Užitečné rady, informace, odkazy.
Pracovní příležitosti pro zájemce s vyšší kvalifikací.
Přehled personálních agentur. Brigády pro studenty atd.
Pracovní nabídky nejsou starší než 3 dny, většinou jde
o střední a vyšší pozice.
Zaměstnání a brigády pro různé skupiny uchazečů
o práci. Informace o tom, jak efektivně hledat zaměstnání, jak psát životopis a chovat se u pohovoru.
Nabídka práce pro osoby se zdravotními handicapy.
Nabídka práce pro středoškolsky a vysokoškolsky kvalifikované zájemce. Právní poradna aj.
Známí a jejich kontakty
Každý má nějaké známé, ale často se stává, že spoustu lidí vůbec nenapadne
tuto možnost využít nebo ji odmítne, aniž by ji zkusili nebo alespoň promysleli, a připraví se tak možná o šanci získat zajímavé pracovní místo.
Pokud zvažujete tuto možnost, pak si můžete pro lepší přehlednost vypracovat seznam použitelných kontaktů (tj. seznam svých známých, kteří by vám mohli
při hledání pracovního místa pomoci) a popř. i oblastí, v nichž by bylo možné s jejich pomocí zajímavé místo najít.
Pamatujte také, že je důležité nejen to, kolik „použitelných kontaktů“ máte
vy, ale také kolik jich mají jednotliví známí lidé, které jste zařadili do výše zmiňovaného seznamu. Nezaměřujte se tedy pouze na kvantitu (tj. na počet známých), ale
také na kvalitu (tj. na to, do jaké míry vám konkrétní známí mohou pomoci právě při
hledání vhodného zaměstnání pro vás).
Každá z jednotlivých variant (viz. výše) má své přednosti i nedostatky,
proto je dobré různé možnosti kombinovat!
43
22.12.2003
7:13
Stránka 44
JAK ZÍSKAT ZAMĚSTNÁNÍ?
Jak jsem již v úvodu naznačila, existuje několik možností, jak potenciálního
zaměstnavatele kontaktovat. V zásadě jde o písemný, telefonický a osobní kontakt.
Ne vždy a u každého zaměstnavatele uplatníte všechny uvedené způsoby, ale myslím
si, že alespoň některé ze zásad jednotlivých typů kontaktu oceníte nejen při hledání
a získávání zaměstnání, ale i v osobním životě.
Koho budete při získávání zaměstnání kontaktovat?
Ve větších firmách s vlastním personálním oddělením bývá osobou provádějící výběr uchazečů nejprve personalista. Po odborné stránce pak může prověřovat
vaše znalosti potenciální nadřízený. Jedná-li se o menší firmu, budete zpravidla mluvit s ředitelem či majitelem firmy. Výběr uchazečů však v některých případech
provádí také pracovník personální agentury, jejichž služeb firma využívá. (Pozn.:
dále budu uvádět souhrnný termín „personalista“.)
■
Písemný kontakt
Aby jste personalistu zaujali (samozřejmě kladně!), je nutné mít dobře
připravenou osobní dokumentaci. Součástí osobní dokumentace jsou: žádost o zaměstnání, životopis (téměř vždy strukturovaný), kopie vysvědčení (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom), kopie osvědčení o všech absolvovaných kurzech, fotografie, doporučení, ukázka práce (v případě, že se ucházíte o místo, kde jsou
předpokladem tvůrčí schopnosti – např. skica, fotografie modelu apod.)
Žádost o zaměstnání
Měla by být věcná, stručná, bez nejasností a vzbuzování lítosti. Neměla by
v ní chybět: přesná a plná adresa zaměstnavatele, oslovení, vlastní text, vaše adresa
a telefonní číslo, seznam příloh.
Slouží také jako průvodní dopis, zejména pokud k ní přikládáte další osobní
dokumenty (např. životopis). Liší se sice podle toho, zda odepisujete na inzerát (viz.
Příklad – varianta č.1), oslovujete vámi vytipovaného zaměstnavatele (viz. Příklad –
varianta č.2) či reagujete na konkrétní místo. V tomto případě stačí, když vysvětlíte,
proč byl váš životopis do firmy doručen.
V zásadě existuje několik obecných rad:
●
●
●
●
●
●
44
Používejte kvalitní papír formátu A4 (nejlépe s předtištěnou adresou – kvalitní tiskárnou).
Pokud nebudete vyzváni, aby jste dodali ručně psanou žádost, pak ji pište
výhradně na počítači.
Vyvarujte se gramatických a technických chyb. Dbejte na to, aby byl text na
papíře vhodně rozložen.
Pokud můžete, pište adresně – tj. nějaké konkrétní osobě.
Musíte-li použít oslovení „Vážený pane“ nebo „Vážená paní“, pak je pište
vždy s velkým „V“. Tyto dopisy ukončujte formulací „S pozdravem“.
Pokud v inzerátu žádají, aby byla žádost podána k rukám konkrétní osoby –
●
●
●
●
●
●
●
●
22.12.2003
7:13
Stránka 45
např. Pavla Nového, pak nikdy nezačínejte průvodní dopis oslovením „Drahý Pavle“!
Je-li váš průvodní dopis na více než jednu stranu, pak jej zkraťte.
Zdůrazněte dovednosti a znalosti, které máte a které požaduje zaměstnavatel (tj. ty, které jsou inzerovány v popisu volného zaměstnání či v inzerátu).
Nikdy (!) sami nesnižujte své hodnoty (např. „…nejsem asi přesně to, co hledáte, ale…“).
Nezdůrazňujte žádnou dovednost či znalost, kterou zaměstnavatel požaduje
a vy ji nemáte. (Je to jeho úkol, přijít na to!)
Vyvarujte se příliš osobních informací (např. „Mám tři děti, ale hlídá mi je
babička“).
Vždy žádejte, neproste.
Ve vlastním textu dopisu stručně vysvětlete pohnutky, které vás vedly k tomu, že se zajímáte právě o tuto firmu či konkrétní volné místo.
Pokud jste s dotyčným pracovníkem mluvili již telefonicky, pak je vhodné
na to upozornit (např. „Vážený pane XY, s odvoláním na telefonický rozhovor v minulém týdnu vám zasílám profesní životopis a kontaktní adresu“).
PŘÍKLAD: Žádost o zaměstnání
Varianta ã. 1
Firma L-F Design
Personální oddělení
Moravská 325
120 00 Praha 2
Varianta ã. 2
Alena Loučná
Bratislavská 18
643 00 Brno
Tel.: 723 521 741
V Brně 25. října 2003
Vážení,
ucházím se o místo sekretářky ředitele ve Vaší firmě.
Samostatně vyřizuji běžné sekretářské práce, včetně obsluhy
kancelářské techniky. Dovedu si také velmi dobře poradit
s běžnými organizačními úkoly.
Vzhledem k tomu, že jste firma s mezinárodní účastí, mohla
bych uplatnit aktivní znalost anglického a německého
jazyka.
Uvítám pozvání k pohovoru, při němž bych se ráda představila osobně.
S pozdravem
Markéta Ostrovská
V Praze 1.11.2003
Markéta Ostrovská
Krásná 5
160 00 Praha 6
Tel.: 608 582 639
E-mail: [email protected]
Přílohy:
Životopis
Osvědčení o absolvování kurzu anglického jazyka
Vážení paní
Petrovská
Firma STYL LINE
Zahradní 56
612 47 Brno-Královo pole
Věc: Možnost zvýšit váš podíl na trhu a snížit provozní
náklady
Vážená paní Petrovská,
jako obchodní vedoucí společnosti s ročním obratem 150
mil. Kč jsem iniciovala a zorganizovala zlepšení programů, které zastavily pokles prodeje a zisků.
Některé z úspěchů, kterých jsem dosáhla, jsou:
● za poslední dva roky zahájení výroby šesti nových
výrobků a podstatné zvýšení podílu na trhu
● zvýšení prodeje o 11% využitím nových trhů
● snížení obchodních provozních přirážek o 550 000 Kč
zavedením účinných opatření
● zavedení počítačové informační sítě a finančního
řídícího systému pro zlepšený proces vyřizování zakázky
a její fakturace
Vzhledem k mé snaze najít nové zaměstnání přikládám
svůj životopis. Byla bych Vám velmi zavázána za poskytnutí dalších informací a jsem rovněž ochotna dostavit se
k osobnímu jednání.
Se srdečným pozdravem
Alena Loučná
Příloha
45
■
22.12.2003
7:13
Stránka 46
Životopis
Neexistuje žádná oficiální forma, jak má vypadat správný životopis. Vždy by
to měl být seznam znalostí, dovedností, pracovních zkušeností a úspěchů, který má
personalistu přesvědčit, že se mu vyplatí pozvat vás na pohovor. Z tohoto důvodu
budu psát o tvorbě účinného životopisu, nikoliv správného.
Jak by měl tedy vypadat účinný životopis?
Nezáleží na tom, jakým písmem bude napsán či jak bude dlouhý, důležité je
zaujmout a vybočit z davu natolik, aby si vás pamatoval a chtěl si s vámi alespoň
popovídat (přirozeně při osobním kontaktu). Je také nezbytné personalistovi vysvětlit, že jste ta nejvhodnější osoba na místo, které chce obsadit. Zamyslete se nad
tím, co můžete využít pro větší přesvědčení personalisty a přemýšlejte, jak racionálně přizpůsobit to, co jste v průběhu své kariéry získali a naučili se. Přečtěte si pozorně požadavky na pracovní pozici, o kterou se ucházíte.
PŘÍKLAD:
Hledají-li komunikativního člověka, pak by jste se na přiložené fotografii neměli tvářit vážně
jako na vědecké přednášce. Můžete zároveň poukázat na určité úseky va vaší profesní kariéře, kdy
jste měli za úkol něco vyjednávat, koordinovat atd. Můžete rovněž upozornit na projekty, kterých
jste se zúčastnili a kde jste museli prokázat, že umíte získávat, třídit a analyzovat informace.
Je-li navíc požadována aktivní znalost cizího jazyka, pak nezapomeňte vhodně zaznamenat
absolvované zkoušky a pobyty v zahraničí.
Vždy vypracovávejte životopis pro každou pracovní příležitost zvlášť, především
se vyvarujte kopírování životopisu. Zkušený personalista to totiž pozná a bylo by potom velmi pravděpodobné, že by vašemu životopisu nevěnoval příliš mnoho času. Pro
lepší přehlednost je dobré si vypracovat tabulku, do níž si zapíšete všechny jednotlivé
body životopisu. Tuto tabulku pak můžete jen aktualizovat a přizpůsobovat dané
situaci (konkrétně určitému pracovnímu místu, o které se ucházíte).
PŘÍKLAD č. 1: Tabulka k životopisu
Kategorie
Jméno, titul
Adresa
Telefon
Profesní cíl
Vzdělání
Praxe
Kurzy
Další dovednosti
Osobní data
Zájmy a záliby
46
Vyplnûné údaje
Hana Petrů
Okružní 186, 79601 Prostějov
603 987 654
Využití dosavadních zkušeností
a jejich rozvinutí ve firmě
1991-1993 SOU oděvní Prostějov, dvouletý obor šička
1993-1995 střihárna - OP Prostějov
2000 Kurz malování na hedvábí
Řidičský průkaz
Dovednosti získané péčí o osobu blízkou
(6 let péče o imobilního otce)
Datum narození: 15.8.1967
Stav: rozvedená
Počet dětí: 4
Ruční práce
Vaření
Poznámky
Práce
s tabulkou
22.12.2003
7:13
Stránka 47
Prohlédněte si tabulku a vyberte informace, které by vám mohly pomoci místo získat. Pokud se
ucházíte o místo šičky, uveďte např. kurz malování na hedvábí a vynechejte informace, které jsou
pro dané pracovní místo nadbytečné (např. dovednosti získané při péči o osobu blízkou).
Máte-li však zájem např. o místo v domově důchodců, pak je naopak důležité dovednosti získané při
péči o osobu blízkou nejen uvést, ale i detailně rozvést. Klidně napište konkrétní úkony, které jste
v souvislosti s péčí o osobu blízkou vykonávala.
PŘÍKLAD č. 2: Tabulka k životopisu
Kategorie
Jméno, titul
Adresa
Telefon
Vzdělání
Praxe
Kurzy
Další dovednosti
Znalost jazyků)
Osobní data
Zájmy a záliby
Práce
s tabulkou
Vyplnûné údaje
Bc. Jana Novotná
Brněnská 12, 79601 Prostějov
603 123 456
1995-1999 Masarykova univerzita v Brně,
Fakulta sociálních studií
1991-1995 Gymnázium J.Wolkera, Prostějov
2002- dosud Poradenské centrum
pro závislosti, Olomouc
2001-2002 stáž v Rakousku,
Therapiezentrum "AS", Wien
1999-2001 Okresní úřad,
Oddělení sociální prevence, Prostějov
1998 Kurz moderní personalistiky
1997 Kurz komunikace a volného času
1994 Kurz grafologie
2000 Kurz malování na hedvábí
1999 Kurz znakové řeči
1998 Kurz bodového písma
Řidičský průkaz
PC - Windows, Office 2000
Psaní na stroji
Obchodní korespondence
Německý jazyk - velmi dobře (1999 Státní
jazyková zkouška, Brno)
Anglický jazyk – pasivně
Datum narození: 11.3.1977
Stav: svobodná
Počet dětí: 0
Výtvarná činnost
Fotografování
Plavání
Cestování
Poznámky
Snažíte-li se získat místo personalistky, informacemi, které by vám mohly pomoci místo získat, jsou
např.: kurz moderní personalistiky, německý jazyk, PC atd. Informace jako např. kurz malování na
hedvábí jsou v tomto případě nadbytečné.
Ucházíte-li se však např. o místo terapeutky ve výchovném středisku pro děti, pak je naopak vhodné
kurz malování na hedvábí uvést.
47
22.12.2003
7:13
Stránka 48
Co všechno by měl životopis obsahovat?
Opět záleží na situaci, ke které životopis potřebujete, proto nelze podat univerzální návod. Existují však určité kategorie, které byste ve vašem životopisu zcela
jistě zapomenout neměli. Jsou to:
Jméno a příjmení, popř. titul
Datum narození, popř. místo narození
● Adresa
● Telefon, popř. doba, kdy jste k zastižení
● Vzdělání a kvalifikace (uveďte zde rovněž akademické či vědecké tituly, vyznamenání apod.)
● Praxe (nejvíce místa věnujte poslednímu zaměstnání, krátce shrňte všechna
předcházející – pro každé zaměstnání uveďte vaši funkci, rozsah odpovědnosti a dosažené úspěchy)
● Jazykové znalosti
● Jiné znalosti a dovednosti
● Přílohy (pokud k životopisu připojujete přílohy, neměl by chybět odkaz v životopisu).
Kromě těchto kategorií byste také neměli zapomenout uvést datum a místo
vyhotovení životopisu a připojit svůj podpis.
Další kategorie, které můžete, ale nemusíte použít při formulování svého
životopisu, jsou:
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Rodinný stav
Národnost
Ochota přestěhovat se
Poslední/současná mzda a další výhody poskytované zaměstnavatelem - např.
služební auto (záleží na vás, zda budete riskovat, že se potenciálnímu zaměstnavateli budete zdát „asi příliš drazí“)
Cíle vaší kariéry
Osobní pracovní úspěchy – např. citace odborných článků či jiných statí, které jste publikovali. Pokud jich je více, připojte je k životopisu v příloze.
Členství v profesních institucích a způsob získání členství – např. vstupní
zkouška nebo zvolení
Reference. Pokud jste získali písemnou referenci, stačí odkázat na přílohu,
kterou k životopisu připojíte. V případě podání ústní reference napište jméno a příjmení osoby, popř. titul, její pozici a kontakt.
Osobní zájmy. Uveďte různé zájmy, ale nepřehánějte to, aby si personalista
nepomyslel, že kvůli svým koníčkům nebudete mít čas na práci! Optimální
je uvedení asi 3-4 zájmů. Zvažte rovněž, zda by se vaše konkrétní zájmy
personalistovi nezdály příliš riskantní. Např. neuvádějte extrémní sporty,
pokud se neucházíte přímo o pozici, v níž byste je mohli uplatnit.
Nezapomeňte však na pravidlo:
Užijte je pouze v případě, že vám jejich uvedení může prospět!
Kromě obsahu životopisu je důležitá i jeho forma. Mezi základní principy
patří:
48
●
22.12.2003
7:13
Stránka 49
Používat dobře čitelný typ písma – tzv. font (uvádím některé příklady):
Osmibodový font Times New Roman
●
●
●
●
●
Desetibodový font Courier New
Dvanáctibodov˘ font Arial
Používat kvalitní papír a kvalitní tiskárnu (laserová)
Buďte struční, životopis by měl být dlouhý maximálně 1-2 strany. Případné
důležité podrobnosti (např. citace publikovaných článků apod.) uveďte
v příloze životopisu.
Fakta, která chcete zdůraznit, pište vždy spíše na začátek životopisu
Pište čistou a jasnou češtinou (popř. angličtinou, němčinou apod.) Používejte jednoduchý jazyk!
Snažte se užívat spíše aktivní slova než pasivní (např. „Zodpovídala jsem za
provedení dotazníkového šetření s klienty fakultní nemocnice.“ má mnohem
silnější náboj než: „Zúčastnila jsem se dotazníkového šetření mezi klienty
fakultní nemocnice.“).
PŘÍKLAD č. 1: Životopis
Fotografie
Hana Petrů
Datum narození:
Místo narození:
Bydliště:
Telefon:
15.8.1967
Prostějov
Okružní 52, 796 01 Prostějov
603 987 654
Vzdělání:
1991-1993 SOU oděvní Prostějov, dvouletý obor šička
Praxe:
1993-1995 OP Prostějov, střihárna
Kurzy:
Kurz malování na hedvábí
Další dovednosti:
Řidičský průkaz
Zájmy:
Ruční práce
Vaření
Reference:
Ing. Marta Krátká,
vedoucí úseku výroby v OP Prostějov,
tel.: 608 789 123
Prostějov 4.12.2003
Hana Petrů
49
22.12.2003
7:13
Stránka 50
PŘÍKLAD č. 2: Životopis
Fotografie
Bc. Jana Novotná
Datum narození:
Místo narození:
Bydliště:
Telefon:
11. 3. 1977
Olomouc
Brněnská 12, 79601 Prostějov
603 123 456
Vzdělání:
1995-1999 Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií
1991-1995 Gymnázium J.Wolkera, Prostějov
Praxe:
2002 - dosud Poradenské centrum pro závislosti, Olomouc
2001-2002 stáž v Rakousku, Therapiezentrum "AS", Wien
1999-2001 Okresní úřad, Oddělení sociální prevence, Prostějov
Publikační činnost:
viz Příloha
Kurzy:
1997 Kurz komunikace a volného času
1999 Kurz znakové řeči
1998 Kurz bodového písma
Jazykové znalosti:
Německý jazyk - velmi dobře (1999 Státní jazyková zkouška, Brno)
Anglický jazyk – pasivně
Další znalosti:
Řidičský průkaz
PC - Windows, Office 2000
Psaní na stroj
Zájmy:
Výtvarná činnost
Fotografování
Plavání
Cestování
Reference:
PhDr. Eva Pilná,
vedoucí poradenského centra pro závislosti,
tel.: 607 654 321
Prostějov 7.9.2003
Jana Novotná
●
●
50
Buďte specifičtí (např. „Mám sedmiletou zkušenost z oboru…“ nebo „Zredukovala jsem náklady firmy na… z 3,8 mil. Kč na 1,2 mil. Kč.“), vyhněte
se neurčitým slovním obratům (např. „Mám rozsáhlé zkušenosti z…“ nebo
„Snížením nákladů firma hodně ušetřila.“)
Na každé stránce životopisu uvádějte jasně a zřetelně své jméno, adresu
a telefonní číslo. Pomůže to nejen personalistovi či potenciálnímu zaměstnavateli zapamatovat si vaše jméno, když s vámi mluví, ale také v případě,
že se oddělí jednotlivé stránky životopisu.
●
●
22.12.2003
7:13
Stránka 51
Text životopisu si pečlivě a opakovaně přečtěte nebo nechte zkontrolovat jinou osobou, které důvěřujete. (Pozn.: Přečtěte si životopis odzdola nahoru.
Snáze tak postřehnete chybu či překlep, protože budete vnímat každé slovo
odděleně.)
Pokud si netroufáte napsat životopis sami, nechte si životopis napsat profesionálem.
Možná velmi oceníte rozpracování jednotlivých pozic, které jste vykonávali. V některých případech je můžete použít i k vypracování materiálů zasílaných
zaměstnavateli (zejména jste-li o to požádáni), ale nepochybně se vám budou hodit
při osobním pohovoru.
Zaměstnavatel ani personalista totiž nemusí vědět, co všechno bylo obsahem práce v dané pozici. Je například rozdíl, zda jste vykonávali funkci „vedoucí
personálního útvaru“ v menší firmě o 2-3 lidech, která zahrnuje spíše účetnictví než
samotnou personalistiku, nebo zda se jednalo o velkou firmu, která má několik tisíc
zaměstnanců, a proto potřebuje také speciální oddělení, které se bude zabývat
výhradně personální agendou.
PŘÍKLAD: Tabulka pracovních pozic
Pracovní
pozice
1.příklad:
prodavačka
2.příklad:
finanční účetní
3.příklad:
sociální pracovnice v domově
důchodců
Smysl
Pomáhat lidem
vybírat
to, co opravdu
potřebují
Pomoci podniku
k lepšímu hospodářskému výsledku svými
výpočty
Pomoci seniorům v domově
důchodců prožívat spokojené
stáří
Cíle
Prodat zboží,
mít tržbu,
dobře odhadovat potřebu
zákazníků při
objednávce
Snažit se o to, aby vlastní
náklady byly opravdu
i z dlouhodobého
hlediska co nejnižší,
co nejvíce přibližovat
plán skutečnosti, být co
nejpřesnější
Zajistit finanční prostředky seniorům,
vyplnit seniorům volný čas, pomoci
řešit problémy vzniklé při soužití
seniorů, zviditelnit domov důchodců
na veřejnosti, zabezpečit poradenství
seniorům a jejich rodinným
příslušníkům
Konkrétní
činnost
Prodej zboží,
vybalování
zboží, úprava
výlohy, objednávka zboží
Plánovat suroviny, materiál, mzdy a náklady,
rozdělit dobře režijní
náklady a začlenit je do
kalkulace atd.
Přijímání nového seniora a pomoc
při adaptaci na nové prostředí, vyřizování příjmů seniorům (důchody),
spravování hotovosti a cenností seniorů, uschování dokladů, pořádání
akcí pro seniory (např. zábavná
odpoledne s hudbou či divadelním
představením, vycházky, společenské
hry apod.), řešení konfliktů mezi jednotlivými seniory, poskytování sociálního poradenství nebo zprostředkování odborného poradenství (např.
psycholog, právník atd.), mediální
propagace domova důchodců (v regionálním tisku, TV, odborných
periodikách atd.)
Rozbor vaší
zvolené pracovní pozice
51
22.12.2003
7:13
Stránka 52
Popište tedy, o jakou práci se konkrétně jednalo. Zamyslete se nad zaměstnáním, které jste vykonávali, a poznamenejte si:
●
●
●
Co bylo smyslem vaší práce?
a) podle vašeho zaměstnavatele
b) podle vás
Jaké byly hlavní cíle činnosti, kterou jste měli za úkol vykonávat?
Co všechno jste museli konkrétně zvládnout?
Cílem je snažit se prodat vše, co jste se doposud naučili a co jste dokázali.
Své postřehy si můžete zaznamenat do „Tabulky pracovních pozic“. Nepište fráze
a otřepané slogany, ale soustřeďte se na jasný, zřetelný a přirozený popis.
■
Doporučení
Mít doporučení (referenci) je dobré hlavně tam, kde se lidé zodpovědní za
výběr zaměstnanců nespoléhají pouze na svůj vlastní úsudek, zejména jedná-li se
o vyšší pozice.
K získání doporučení není nutné oslovovat pouze svého šéfa. Doporučení
vám může dát i nadřízený, podřízený, kolega, obchodní partner, dodavatel, zákazník,
třídní učitel, mistr odborného výcviku, pracovník firmy, v níž žádáte o místo apod.
Věnujte pozornost tomu, co o vás ostatní napíší, protože často vám může nejvíc uškodit právě dobře míněná reference. Obsah tedy můžete buď nechat jen na
nich, nebo jim můžete dát návrh, jak by měla reference vypadat. Takto ji získáte
mnohem dřív a v podobě, která vám vyhovuje.
Dobře napsaná reference by měla obsahovat alespoň některé z těchto částí:
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Název pozice, začátek a konec zaměstnání ve firmě
Specifikace vztahu pisatele k uchazeči
Pracovní postup v zaměstnání, popř. povýšení
Povinnosti a odpovědnosti
Druh spolupráce a/nebo způsob vedení
Nejdůležitější silné stránky
Všeobecný přínos pro firmu
Osobní významné výsledky a úspěchy
Vyzdvihnutí osobních kvalit uchazeče.
A jako vždy, zdůrazněte hlavně vaše dosažené výsledky. To je totiž to, co
vás prodává.
Nepodaří-li se vám získat písemné doporučení, pak požádejte alespoň
o podání ústní reference, pokud se na vás bude chtít personalista informovat. V tomto případě uveďte referenci přímo do životopisu: jméno osoby (popř. titul), vztah
k vám (např. třídní učitel, Biskupské gymnázium v Opavě) a kontakt – zpravidla se
uvádí telefonní číslo.
Všechny části osobní dokumentace vložte do rychlovazače z PVC s průhlednou přední stranou.
52
■
22.12.2003
7:13
Stránka 53
Telefonický kontakt
Po odeslání osobní dokumentace je na vás, abyste podnikli další kroky
k vašemu cíli – tj. setkání s osobou, která rozhoduje o přijetí.
Pokud odepisujete na inzerované místo, ozve se vám většinou sám pracovník, který se zabývá výběrovým řízením, a pozve vás k osobnímu pohovoru. Pokud
jste do telefonického kontaktu uvedli pevnou linku, ověřte si, jak zvedají telefony
vaši blízcí a jak vyřizují vzkazy. Jistě by vám příliš neprospělo, kdyby personalista
mluvil nejdříve s babičkou, která špatně slyší nebo s pubertálním synem, který by ho
oslnil nejnovějšími vtipy. V těchto případech je dobré uvádět k telefonnímu kontaktu také dobu, v níž vás mohou zastihnout.
Může se také stát, že se vám nikdo neozve. Existuje několik možností, proč
se tak stalo. Buď dopis nedošel nebo se na místo hlásí tolik uchazečů, že personalista nestačil všem odpovědět včas nebo vás nechtějí pozvat na základě vámi zaslané
dokumentace a nebo firma prostě na některé kontakty nereaguje.
V každém případě: můžete zavolat vy jim! Otázkou je, jak na to, aby jste
měli šanci na úspěch. Je dobré, když budete respektovat následující zásady:
● Připravte si psací potřeby, papír na poznámky a všechny dokumenty, které
můžete potřebovat (tj. osobní údaje týkající se vaší kvalifikace či praxe nebo
přímo váš profesní životopis)
● Usmívejte se, dodá to jiskru vašemu hlasu
● Postavte se, dodá to vašemu hlasu na přesvědčivosti
● Mějte jasnou představu o tom, čeho chcete dosáhnout nebo alespoň jaký je
váš minimální cíl. Např. hlavním cílem je domluvit si osobní schůzku
a minimálním cílem je domluvit se na tom, že na osobní setkání se domluvíte zítra, až si přečtou váš životopis.
● Ujistěte se, že váš hlas je přesvědčivý, plynulý a srozumitelný
● Mějte připravenou osnovu toho, co chcete sdělit – napište si konkrétní body
● Procvičujte si rozhovor podle osnovy (viz. vzor přípravy telefonického rozhovoru) nebo si přímo přehrajte rozhovor s někým, kdo vám může poskytnout zpětnou vazbu a donutí vás také reagovat jinak, než byste předpokládali.
● Mějte po ruce diář
● Během rozhovoru si dělejte poznámky. Nerozumíte-li něčemu, zeptejte se.
Pokud si zapisujete jména, adresy a termíny, pak je druhému účastníkovi
opakujte a nechte si potvrdit, že jste správně rozuměli.
● Ze všech rozhovorů si pořizujte zápis
● Buďte otevření i jiným alternativním závěrům. Např. zkuste se třeba domluvit pouze na spolupráci na určitém projektu či dílčí práci. Dává vám to
možnost osvědčit se a dostat se zase do pracovní formy.
Přípravu bychom tedy měli za sebou a nyní k samotnému telefonickému hovoru:
Snažte se zaujmout a odlišit v dobrém slova smyslu – tj. zřetelně se představte.
(Pozn.: Někteří odborníci doporučují pozdravit, pak napočítat v duchu do dvou
a pak se jasně a zřetelně představit.) Dále zjistěte, zda mluvíte s kompetentním
člověkem v dané věci. Např.: „Zasílal jsem vám svůj životopis a slíbil jsem, že zavolám panu XY, abychom se domluvili na dalším kontaktu. Mohu s ním mluvit?“
Přepojí-li vás na dotyčnou osobu, pak se hned po jejím ohlášení znovu představte.
53
22.12.2003
7:13
Stránka 54
Pokud je u telefonu právě ona kompetentní osoba, sdělte jí, proč voláte
a situaci rozviňte. Např.: „Minulý týden jsem vám zasílal životopis a kontaktoval
jsem vás ohledně…. Domnívám se, že díky svým zkušenostem a znalostem bych
mohl být pro vaši společnost užitečný (popř. pro společnost, které zajišťujete
výběrové řízení). Mohli bychom se domluvit na informativním setkání, kde bychom
si vzájemně ujasnili možnou spolupráci?“ V žádném případě nezačínejte rozhovor
slovy: „… volám už podesáté…“ nebo „…už tři minuty to u vás vyzvánělo…“
Na otázky odpovídejte stručně a věcně. Mějte na paměti, že vpadáte náhle
do nějaké činnosti druhé osoby a nevíte, zda nemá právě návštěvu, jednání,
konzultaci apod. Přizpůsobte se také času schůzky, který zaměstnavatel navrhne. Jeho pracovní rozvrh je třeba respektovat.
Snažte se vynechat pomocné výrazy jako jsou „ehmm“, „tedy“, ale také se
vyvarujte neustálého přitakávání „jistě“, „samozřejmě“ apod.
Rozhodně se vyhněte slovním obratům jako např. „Poslal jsem Vám životopis. Máte ho?“ nebo „Tak já se tedy stavím, až půjdu kolem.“
Při telefonickém hovoru je také důležité:
● Napsat si jméno a titul osoby, s níž budete mluvit. Je velmi trapné, když zkomolíte jméno nebo spletete titul. Někteří lidé jsou na to obzvláště hákliví!
● Soustřeďte se na dojednání času, data, místa a osoby, se kterou budete jednat! Vše si pečlivě poznamenejte!
● Zeptejte se, co všechno si s sebou máte přinést. Většinou se jedná o psací
potřeby, fotografii, kopie vysvědčení či diplomů apod.
Kdy volat?
Zpravidla se vyhýbejte volání v době telefonní a pracovní špičky. Nejlepší
je telefonovat na počátku pracovní doby.
Pokud přece jen mluvíte se sekretářkou, která není právě nakloněna přepojení vašeho telefonu na šéfa, pak:
●
●
●
●
Zjistěte si u vrátného jméno sekretářky. Oslovte ji jménem a jméno během
dotazu na přepojení či setkání se šéfem minimálně dvakrát zopakujte.
Řekněte, že jde o „soukromý hovor“. Je-li šéf přítelem vašeho přítele, nezapomeňte to hned na začátku jasně vysvětlit.
Chcete-li vědět jméno obchodního ředitele či sekretářky, volejte kolem půl deváté večer. Pravděpodobně budete mluvit s osamoceným hlídačem. Mluvte
s ním zdvořile a vysvětlete mu, že zítra máte volat obchodního ředitele
a chcete si ověřit, že voláte správně. Pokud ho mile požádáte, vychrlí vám
pravděpodobně celý seznam jmen i s čísly linek.
Můžete použít také „doporučení třetí osoby“ (např. „Pane XY, váš personální ředitel mě požádal, abych se s Vámi spojil…“
PŘÍKLAD:
Příprava telefonického rozhovoru
„Dobrý den pane (paní) .......... . Jmenuji se ........................ nedávno jste obdržel(a) můj životopis. Volám Vám proto, abych se dozvěděl(a), zda si můžeme domluvit neformální setkání
a prodiskutovat všechny neobsazené funkce účetních, které možná v podniku máte.”
54
■
22.12.2003
7:13
Stránka 55
Osobní kontakt
Pohovor slouží k ujasnění očekávání obou stran (tzn. nejen personalisty či
zaměstnavatele, ale také vás!). Kromě prezentace všech vašich kvalit, které jsou pro
zaměstnavatele důležité, je smyslem pohovoru také to, aby jste si ujasnili, zda
opravdu chcete pracovat pro konkrétní organizaci.
Co vám může pomoci to zjistit?
Připravíte si otázky (nejlépe písemně) týkající se toho, co vás zajímá. Spíše
se ptejte na povinnosti než na výhody. Další radou je: „Mějte oči otevřené a všímejte
si detailů.“ (např. jakým tónem mluví majitel firmy se sekretářkou a jak ona s ním.
Jak vchází sekretářka do místnosti – ohlásí se, několikrát zaklepe a pak opatrně
nakoukne dovnitř nebo rovnou vpadne do místnosti? Apod.)
Na co nezapomenout?
Znovu si prostudujte všechny materiály, které jste zaslali zaměstnavateli
a požadavky na místo, o něž se ucházíte. Na pohovor si s sebou vezměte svou osobní
dokumentaci (i když jste ji už posílali). Podívejte se také na vámi vyplněnou „Tabulku pracovních pozic“ (viz. písemný kontakt), může vám při osobním jednání velmi pomoci. Ujistěte se, že znáte jméno a pozici člověka, k němuž jste pozváni na
pohovor. Projděte si všechny informace, které jste si zjistili o firmě. Nezapomeňte si
vzít psací potřeby a poznámkový blok (ne utrhnutý a zmačkaný kus papíru!).
Na co se zaměstnavatel může zeptat?
Dotazy se mohou týkat:
● vaší osoby (vzdělání, praxe, rodinné poměry, další očekávání v práci, ohodnocení, stanovení cílů, záliby, vztahy, způsob komunikace atd.)
● vašich informací o firmě. (Zjistěte si pokud možno co nejvíce – tj. čím se zabývá, čím se liší od konkurence, specifika firmy, jak je známá, velikost
a délka existence firmy atd. Informace můžete získat na internetu, od známých a příbuzných, z regionálních novin apod.)
● vašich zkušeností, popř. dosavadní praxe. (Odpověď se snažte zformulovat asi
na pět minut. Nezabíhejte příliš do podrobností. Popište stručně a jasně, kde
jste pracovali a co bylo vaší náplní – opět můžete dobře využít „Tabulku pracovních pozic“.)
● vašeho rozhodnutí změnit zaměstnání. (Nikdy nekritizujte svého současného či posledního zaměstnavatele! Prezentujte spíše svou touhu jít profesně
dál nebo uznejte své případné chyby a vysvětlete, jak jste se z nich poučili.)
● vašich představ o kolektivu. (Snažte se uvádět ty vlastnosti, které jsou potřebné na místě, na které se hlásíte a jako záporné ty, které jsou tam nežádoucí.)
● vaší odlišnosti od ostatních uchazečů. (Např. „Jaké máte lepší předpoklady pro tuto práci než ostatní uchazeči?“ Povídejte o svých dobrých vlastnostech a o těch, které jsou v této situaci nejaktuálnější. Mohou se vás
však také zeptat: „V čem jste horší než oni?“ Zmiňte se o negativních vlastnostech, ale uveďte také, jak s nimi bojujete.)
55
22.12.2003
7:13
Stránka 56
Na co si dát pozor?
Jak působíte na okolí svými neverbálními projevy (např. gestikulací, mimikou, postojem těla, podáním ruky, tónem hlasu atd.). Nastíním pouze některé základní body. Více se dozvíte v knihách, které se zabývají neverbální komunikací.
Nehrbte se, vypadáte, že se bojíte.
Nekřižte ruce ani nohy, vyvoláváte tak dojem odtažitosti, nesouhlasu či nezájmu.
● Udržujte zrakový kontakt, ale občas ho přerušte. Netěkejte očima po místnosti, budou si myslet, že se nudíte.
● Vhodně zvolený úsměv a pokývání působí pozitivně.
Součástí vaší neverbální prezentace je také váš oděv. Je pro vás jistě samozřejmostí, že by měl být čistý a bez chybějících poutek, knoflíků či jiných drobností. Snažte se volit oblečení odpovídající situaci a místu, o něž se ucházíte. Stejně tak
přizpůsobte své doplňky, líčení a jiné zkrášlování (méně je někdy více). Nezapomeňte si vyleštit boty.
A ještě něco důležitého: Přijďte včas!
Máte-li zájem o bližší seznámení s jednotlivými způsoby efektivního oslovení zaměstnavatele, mohu vás odkázat na výše uvedené instituce (tj. oddělení
poradenství na úřadech práce, služby personálních agentur, nestátní neziskové organizace, které pomáhají nezaměstnaným – např. Občanské sdružení Pomoc nezaměstnaným okresu Prostějov atd.) nebo na vybranou literaturu, kterou uvádím níže.
A na závěr ještě jedna rada:
Pamatujte, že nejdůležitější je vaše aktivita!! Budete-li se pouze
spoléhat na samotnou aktivitu organizací, jsou vaše šance na získání pracovního
místa mizivé.
●
●
Doporuãená literatura: Farda, D.: Jak se úspû‰nû ucházet o zamûstnání. Praha, 1996.
Hornby, M.: Já to dokáÏu! Praha, 1997.
Matûjka, M.: V‰e o pfiijímacím pohovoru. Praha, 2002.
Monnet, B.: Jak uspût pfii pfiijímacím pohovoru. Praha, 1999.
Srncová, J.: Jak se ucházet o zamûstnání. Praha, 2000.
Použité zdroje: Konzultace na Úřadu práce v Prostějově s PhDr. Tomandlem
Poznámky z kurzu moderní personalistiky (absolvování v r. 2000)
Přednášky PhDr. Zity na Univerzitě Hradec Králové – předměty:
Výzkumné metody I., Interpretativní sociologie
Brožury Úřadu práce v Prostějově
Srncová, J.: Jak se ucházet o zaměstnání. Praha, 2000.
Hornby, M.: Já to dokážu! Praha, 1997.
Tomandl, Běhalová, Turek: Než zaklepete u zaměstnavatele. Praha, 2002.
A pokud jiÏ v zamûstnání jste, pfiípadnû jste na
matefiské ãi rodiãovské dovolené ãi z rÛzn˘ch
dÛvodÛ doma, v Ïádném pfiípadû ne‰kodí obecné
znalosti práva. Je nutno vûdût za kaÏd˘ch okolností, na co mám právo, co mi náleÏí.
56
22.12.2003
7:13
Stránka 57
Legislativa
nejen pro ženy
JUDr. Jaroslava Štamberková
Je zajímavé, jak znají svá práva ti, kteří jsou právě se zákonem a právem na
štíru. A jak jsme někdy my samy pohodlné a než bychom si ověřily, jak to doopravdy
je, spolehneme na rady laiků a nebo, ještě hůře, na to, co si někdo v našem okolí jen
myslí, ale doopravdy neví. Pravda, vyznat se v zákonech je někdy zapeklitá věc, která
dá i soudům „zabrat“. V tom základním bychom se ale měly umět orientovat samy,
vždyť jde někdy opravdu jen o to, „jak to tam přesně je“. A najednou může být věc
jasná a problém někde úplně jinde. Vždyť i jen ověření, že odvolávka v dokumentu
na příslušný zákon a paragraf „sedí“, může ukázat, že věci se mají trochu jinak
a vaše pozice může být najednou také jiná.
Proto jsme pro vás vybrali přehled platných zákonů, které pro ženy v zaměstnání mají značný význam, aby vám jejich vyhledávání ať už na internetu, v knihovně nebo ve firmě nedělalo potíže. Krátké výtažky z nich mají sloužit jen pro
základní informaci.
I. Pracovně právní předpisy
■
Zákoník práce ( č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů )
Je to základní právní předpis, který upravuje např. zákaz diskriminace v pracovně právních vztazích, uzavření a skončení pracovního poměru, povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, průběh pracovního poměru (pracovní doba, dovolená,
překážky v práci, bezpečnost a ochranu zdraví při práci), speciální pracovní podmínky pro některé skupiny zaměstnanců (např. ženy, těhotné ženy), náhradu škody.
■
Zákon o zaměstnanosti (č. 1/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
Upravuje zákaz diskriminace na trhu práce, právo na zaměstnání, činnost
úřadů práce - zprostředkování zaměstnání, zajišťování rekvalifikací, podmínky pro
poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Dále obsahuje speciální
úpravu pro občany se změněnou pracovní schopností.
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
Poskytování: uchazeči o zaměstnání, kterému úřad práce nezprostředkoval
vhodné zaměstnání nebo nezabezpečil rekvalifikaci.
Podmínky vzniku nároku: v posledních 3 letech aspoň 12 měsíců zaměstnán (započítávají se i některé náhradní doby).
Doba poskytování: maximálně 6 měsíců (v případě rekvalifikace po celou
dobu rekvalifikace).
57
22.12.2003
7:13
Stránka 58
V˘‰e: první 3 měsíce 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další 3 měsíce 40 %. V případě rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku po celou dobu trvání
rekvalifikace.
II. Dávky nemocenského pojištění
■
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
(č. 54/1956 Sb. ve znění pozdějších předpisů )
Nemocenské:
Poskytování: zaměstnanci, který je uznán práce neschopným.
Podmínky vzniku nároku: účast na nemocenském pojištění v době vzniku
pracovní neschopnosti.
Doba poskytování: po dobu trvání pracovní neschopnosti, max. jeden rok.
V˘‰e: první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti činí 50% denního vyměřovacího základu, v dalších dnech 69% denního vyměřovacího základu.
Podpora při ošetřování člena rodiny:
Poskytování: zaměstnanci, který nepracuje z důvodu ošetřování nemocného člena rodiny (dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena rodiny, jehož zdravotní
stav vyžaduje ošetřování jinou osobou).
Podmínky vzniku nároku: účast na nemocenském pojištění v době vzniku
potřeby ošetřování člena rodiny.
Doba poskytování: max. po dobu prvních devíti kalendářních dnů.
V˘‰e: za kalendářní den 69% denního vyměřovacího základu.
■ Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství
a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
(č. 88/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství:
Poskytování: těhotné zaměstnankyni, která konala práci těhotným ženám
zakázanou nebo ohrožující její těhotenství, a je proto dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje nižšího výdělku. Totéž se týká matky do konce 9. měsíce po porodu.
Podmínky vzniku nároku: účast na nemocenském pojištění.
Doba poskytování: po dobu těhotenství až do nástupu mateřské dovolené
(u matky do konce 9. měsíce po porodu).
V˘‰e: rozdíl ve výdělku před a po převedení na jinou práci.
Peněžitá pomoc v mateřství:
Poskytování: těhotné zaměstnankyni (posléze ženě, která porodila) po dobu
mateřské dovolené.
Podmínky vzniku nároku: účast na nemocenském pojištění aspoň v délce
270 dní v posledních 2 letech.
Doba poskytování: 28 týdnů (osamělé ženě nebo ženě, která porodila současně dvě a více dětí, po dobu 37 týdnů).
V˘‰e: za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu.
58
22.12.2003
7:13
Stránka 59
III. Dávky státní sociální podpory
■
Zákon o státní sociální podpoře
Porodné
Poskytování: ženě, která porodila dítě, na náklady spojené s narozením dítěte.
Podmínky vzniku nároku: narození dítěte.
Doba poskytování: jednorázově vyplacená dávka.
V˘‰e: určena podle počtu současně narozených dětí:
- 1 dítě: pětinásobek částky na osobní potřeby dítěte (v současné době 8 450 Kč)
- 2 děti: šestinásobek částky na osobní potřeby dítěte (v současné době 20 280 Kč)
- 3 děti: desetinásobek částky na osobní potřeby dítěte (v současné době 50 070 Kč)
- 4 děti: desetinásobek částky na osobní potřeby dítěte (v současné době 67 600 Kč)
Rodičovský příspěvek
Poskytování: rodiči, který osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let
věku nebo do 7 let (je-li dítě dlouhodobě či dlouhodobě těžce zdravotně postižené).
Podmínky vzniku nároku:
- rodič nepobírá dávky nemocenského pojištění nebo hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání
- rodič je výdělečně činný a jeho čistý příjem nepřesahuje 1,5 násobek částky na
osobní potřeby tohoto rodiče (je-li rodič výdělečně činný jako osoba samostatně
výdělečně činná, dávka se vyplácí zálohově v těch kalendářních měsících, ve
kterých byl příjem rodiče nižší než částka na osobní potřeby tohoto rodiče) a péči
o dítě v době výdělečné činnosti zajistil jinou zletilou osobou
- dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle jak 5 kalendářních dní v měsíci.
Doba poskytování: po dobu plnění podmínek a s ohledem na věkové omezení u dítěte.
V˘‰e: 1,1násobek částky na osobní potřeby rodiče (v současné době 2 552 Kč
měsíčně).
IV. Dávky sociální péče
■
Zákon o sociálním zabezpečení
Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
Poskytování: náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou či jinou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo která je starší 80 let
a je částečně bezmocná.
Podmínky vzniku nároku:
- pečující občan nepobírá starobní ani plný invalidní důchod
- pečující občan je výdělečně činný a jeho čistý příjem nepřesahuje 1,5 násobek
částky na osobní potřeby tohoto občana (je-li výdělečně činný jako osoba samostatně
výdělečně činná, dávka se vyplácí zálohově v těch kalendářních měsících, ve
kterých byl příjem pečujícího občana nižší než částka na jeho osobní potřeby).
59
22.12.2003
7:13
Stránka 60
Doba poskytování: po dobu plnění podmínek.
V˘‰e: odvozena od počtu osob, o které občan pečuje
- 1 osoba: 1,6násobek částky na osobní potřeby (v současné době 3712 Kč)
- 2 a více osob: 2,75násobek částky na osobní potřeby (v současné době 6380 Kč).
■
Zákon o sociální potřebnosti
Dávka k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dávka je asi známější pod ne zcela
přesným názvem „doplatek do životního minima“)
Poskytování: sociálně potřebným občanům, tj. občanům, jejichž příjem nedosahuje částek životního minima.
Podmínky vzniku nároku: majetkové poměry nezaručují výdělkové
a dostatečné finanční zajištění občana a jeho rodiny a tento občan si nemůže svůj
příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných
důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.
Doba poskytování: jednorázově či opakovaně po dobu plnění podmínek.
V˘‰e: individuální (záleží na počtu členů rodiny).
■
Zákon o životním minimu
Částka životního minima k zajištění výživy a ostatních základních potřeb
občana činí měsíčně:
a) 1690 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku
b) 1890 Kč, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku
c) 2230 Kč, jde-li o dítě od 10 let do 15 let věku
d) 2450 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 let do 26 let věku
e) 2320 Kč u ostatních osob.
Částka životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost činí
měsíčně :
a) 1780 Kč, jde-li o jednotlivce
b) 2320 Kč, žijí-li v domácnosti dvě osoby
c) 2880 Kč, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby
d) 3230 Kč, žije-li v domácnosti pět nebo více osob.
60
22.12.2003
7:13
Stránka 61
Na závûr je‰tû pár rad do Ïivota. Zastavme se!
Není nûkdy ná‰ Ïivot uspûchan˘, nedostáváme
se na pokraj na‰ich sil? âasto hovofiíme o tom,
Ïe jsme ve stresu. Dovedeme tento stres zvládat? Pfieãtûte si následující fiádky.
Antistresový program
Praktický návod na zvládnutí stresové reakce
PhDr. Anežka Kměťová
Kdekdo říká, že má stres. Ale kdo skutečně ví, co to je stres a jak mu
předcházet? Ruku na srdce: málokdo. A právě ti, kterým starosti přerůstají
přes hlavu, ti, kteří mají pocit, že jsou stresováni víc než je třeba, ti, kteří
nevědí, jak dál, mají teď příležitost se rychle vybavit základními informacemi o stresu a cíleně s nimi naložit.
Stres může ubližovat. Záleží na jeho intenzitě a délce trvání.
Projevy stresu:
zrychlený tep - prudké bušení srdce - nadměrné pocení - sucho v ústech - podlomená
kolena i chvění - třes celého těla - hněv a výbuchy agresivity - pocit bezmoci, beznaděje, úzkosti.
Žijeme v rychlé době a stres bývá naším častým společníkem. Abychom jej
mohli minimalizovat nebo dokonce eliminovat, musíme vědět „jak na to”.
Docílit životní pohody a rovnováhy mezi schopnostmi, časem a nároky je
možné ale samozřejmě velmi namáhavé a zdlouhavé.
Praktická pozitivní psychologie
a nácvik pozitivního myšlení je základem boje proti stresu
Pocit štěstí a radost z něčeho úspěšného chce zažívat každý z nás. Mít radost z dětí, mít radost z partnera, radovat se z milého setkání s přáteli nebo mít
jenom hezký pocit z dobře uvařeného oběda, to jsou drobné kamínky, které náš pocit
štěstí tvoří.
Základem na‰eho radostného pocitu je zejména
pozitivní pfiístup k Ïivotu.
Jako děti jsme ho měly, ale postupem času se z nás, kdysi veselých bytostí,
stali téměř škarohlídi. Vidíme rychle a většinou hned samá negativa. Začne-li někdo
vedle nás nadávat a kritizovat, staneme se velmi brzy jeho pomocníkem.
61
22.12.2003
7:13
Stránka 62
S pochvalami a oceněním si dáváme načas – šetříme s nimi a často je
nevyslovíme vůbec. Jsme velmi negativní – proto vidíme špatné a negativní věci
snadněji než věci pozitivní. Negativní jsme dokonce sami k sobě.
Kdy jste se naposledy za nûco pochválili?
Bude pro nás docela složité znovu v sobě „pozitivno“ objevovat.
Návod na objevení pozitivna
(stojí to za pokus)
Čas od času je dobré se zastavit a zamyslet se – jak nad sebou, tak nad svým
okolím. Udělat si svou malou osobní inventuru velkých osobních věcí. Užitečnou
pomůckou jsou i „brýle“, přes které je vidět svět, který je opravdu plný i drobných
radostí a plný milých lidí.
Tvorba mentální mapy:
Základní otázka - Co mne stresuje, co můj stres způsobuje
1/ je dobré všechny stresory, které naší nepříjemnou situaci způsobují,
pojmenovat
2/ rozlišit, co lze vyřešit hned, co potřebuje delší čas
3/ stanovit si priority v zaměstnání, v rodině
4/ zbavte se pocitu, že bez vás některé věci nepůjdou
5/ nebát se najít pro sebe čas na relaxaci a odpočinek
6/ udělejte si radost – něco si kupte, stačí maličkost – oceňte se
Začínáte postupně s nácvikem pozitivního přístupu a vůbec pozitivního
vidění světa. Je to velmi těžké a zdlouhavé, ale jde to.
Může se naskytnout i otázka „ Proč se něco učit a nacvičovat?“, vždyť je to
úplně zbytečné, vždyť „oni“ si na nás zase nějaký jiný stres vymyslí a budeme v tom
kolotoči zase znovu.
Nejde o „ně“ - jde o nás. Svádět to na druhé je alibismus, který nás uchlácholí jen na chvíli.
Upadat do pochmurných nálad je daleko jednodušší, než pracovat na sobě
ve směru pozitivního myšlení – naší jediné obrany proti stresu.
Jak nám stres ubližuje?
Dlouhodobé působení stresu se může projevit:
únavou, bolestmi hlavy a špatným soustředěním
agresivitou, zažívacími potížemi, nechutenstvím nebo naopak přejídáním,
sexuálními problémy
často se přidávají i duševní příznaky - deprese
dochází k poruchám menstruace, kožním problémům, vzniku žaludečních
vředů a zánětům tlustého střeva.
Důsledek nezvládnutého stresu, do kterého se člověk může dostat dvěma cestami:
krátkodobým intenzivním stresem nebo méně intenzivním stresem dlouhodobým, bývá syndrom vyhoření, který se projevuje hlavně ve snížené výkonnosti
62
22.12.2003
7:13
Stránka 63
doma i v zaměstnání a bývá dalším příčinným faktorem stresu. Tento stres jde již
velmi těžko zvládat bez odborné pomoci.
Praktická pozitivní psychologie
Prožívání pocitu štěstí se dostavuje po úspěšném splnění nějakého úkolu, po
úspěšném vykonání nějaké práce anebo jen tak, z hezky prožitého dne.
Pro všechno uvedené jsme ale vždy museli něco udělat. V podstatě to znamená, že nejdříve musíme něco dát a odměna se potom dostaví právě v oněch
pocitech štěstí.
Tyto pocity jsou jedinečným nástrojem proti pocitům opačným – způsobeným stresem. Jak tyto šťastné a dobré chvíle zažívat nejčastěji? Chceme přece život prožít a nikoliv přežít.
Nácvikem pozitivního pfiístupu ke v‰emu a ke v‰em.
Zní to velmi jednoduše, ale ve skutečnosti jde o velice náročnou práci nás
samotných na sobě. Mohu ze své klinické a přednáškové praxe říci, že nejjednodušší
a nejúčinnější je tato metoda.
Nácvik pozitivních dovedností začíná u úplně obyčejných lidských věcí. Není
nutné ze života dělat vědu. Chceme-li dosáhnout úspěchu a zároveň onoho příjemného pocitu zvaného štěstí – musíme začít od toho nejednoduššího a tím jsou –
1. Základní potřeby:
Jídlo, spánek, hygiena, sex ….pokračovat bychom mohli dál, ale tyto jsou skutečně
nejdůležitější. Má-li někdo hlad, pak jeho jediným cílem je dobře se najíst, je-li někdo
unavený, tak se chce umýt a vyspat… atd.
2. Hned po základních potřebách následují potřeby sociální a sociální jistoty, do
kterých patří:
funkční rodina a profesní seberealizace. V těchto dvou „institucích“ máme pocit
bezpečí a jistoty a možnost zabezpečit bod č. l., tj. základní potřeby.
V případě nefunkčnosti rodiny nebo problémů v zaměstnání začínají již naše osobní
problémy, které bývají příčinou stresů a vnitřní nespokojenosti.
3. Třetím krokem k úspěchu a spokojenému pocitu je pocit sounáležitosti, který je
vlastně o tom, že „někam patřím“ – do této země, do tohoto města, do toho sportovního klubu, atd. Mít přátele, mít s kým komunikovat, mít s kým strávit příjemnou
chvíli – být s někým šťastný.
4. Nejdůležitější je čtvrtý schůdek, na který se často zapomíná a my všichni jej moc
potřebujeme k tomu, abychom byli šťastni. Je to pochvala, uznání a ocenění. Od
kohokoliv – od partnera, od dětí, od vedoucího v práci… Velice o ně stojíme a čekáme na ně.
Chceme –li je dostávat, je dobré je také dávat. Protože i v tomto případě platí, že
všechno, co dáme, se nám vrátí.
Je ale důležité, aby oceňování bylo míněno upřímně a upřímně podáváno.
5. V tomto pátém bodě jsme vlastně už na vrcholu – dosáhli jsme našeho úspěchu
a zároveň pocitu štěstí.
63
22.12.2003
7:13
Stránka 64
Tato schůdková nebo pyramidová technika je skutečně založena na věcech
jednoduchých a lidských. Jenom je třeba ji používat a intenzivně ji cvičit.
Pozitivní přístup a dobrá nálada jsou velmi nakažlivé - a vždy účinné.
Autogenní trénink pozitivních dovedností
Odložte nasupené obličeje.
Usmívejte se a radujte se ze života, který je nesmírně krátký.
1. Oceňujte své blízké, oceňujte své partnery, oceňujte své kolegy a nikdy se vám
nestane, že budete mít hlad a nebudete se mít kde umýt a vyspat.
2. V rodině, kde se lidé oceňují a váží si jeden druhého, je milá a příjemná atmosféra. Každý, kdo do takové rodiny patří, má pocit bezpečí a rád se tam vrací.
V zaměstnání, kde budete pracovat s vašim pozitivním přístupem, budou šťastni, že
vás mají, že jste tam, a nebudou vám činit žádné problémy.
3. S pozitivně naladěným člověkem se všichni chtějí přátelit a nikdy vás nenechají
na holičkách.
4. Když budete své přátele a nejbližší oceňovat – dostane se ocenění i vám.
5. Už vám nic ke štěstí a úspěchu neschází.
Jak získat jistotu a sebedůvěru
ve společnosti
Edice Na pomoc ženám. Sešit č. 5.
Vydal Český svaz žen
111 53 Praha 1, Panská 7
v rámci projektu EQUAL
Editor: PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.
Redakční zpracování a výroba: Agentura Jiří Hladík
Praha 2003

Sešit č. 5 - Jak získat jistotu a sebedůvěru ve

Transkript

Podobné dokumenty

je malá smrt

ZDE - Mateřská škola Studénka

Sparta Praha - Historical Lineups

AV NEWS AV NEWS

Multikulturní rozdíly návštěvníků

icm tabor - info brigády

Výroční zpráva KHK MSK za rok 2015

Základní informace k programu DATEV - TAX

NoSQL databáze – současný stav vývoje

Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích | Kraus, Petkov