Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
185
S Y R E N A
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
38 let
KLUBU
1972÷2010
29 let
SYRENY
1981÷2010
Zima
2010
2011
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA
A PRACUJE POD PATRONACÍ
Syrena 185KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Sbíráte označení nákladů známek a tiskových válců po r. 1945 až do měnové reformy
v r. 1950 ?
V poslední době se i o toto zajímají filatelisté v Polsku. Sále více jich sbírá známky specializovaně a
méně námětově. V minulosti náměty převládaly!
Zajímavým sběratelstvím je hledání označení nákladů známek a jejich tiskových válců. Po více jak 60
letech je to sice obtíņné, ale dá se stále něco najít v nabídkách a na aukcích. Situaci komplikuje to, ņe
v minulosti si prodejci známek usnadňovali práci tím, ņe předem otrhávali vńechny okraje
přepáņkových archů, coņ se děje v mnoha případech jeńtě dnes. Proto zachraňme, co se jeńtě zachránit
dá! V polské monografii Díl II je tato oblast do měnové reformy poměrně dobře zdokumentována.
Zveřejnit zde vńe je nad nańe moņnosti (rozsahem i kompletací materiálu). Přesto bychom chtěli
alespoň na něco upozornit!
II. výročí vyhláńení Červencového manifestu:
Známka, katologové číslo Fi 407.
Vydání z 22.7.1946. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Papír dřevitý, bílý, tenký. Perforace Zř. 10¾. Tisková forma byla
jednosektorová, přepáņkový arch
obsahuje 50 kusů známek (5x10).
Počítadlo je na horním okraji PA
(zł.) a na dolním okraji PA (kusy).
Pod 46. známkovým polem PA je
označení „OK.“ (viz ukázka
vlevo). Monografie chybně uvádí
označení „OK.“ pod 16 známkovým
polem. Ná klad známek byl vytińtěn
v jednom dni, a to 261.000 kusů.
Z toho bylo 101.750 kusů pouņito
pro přetisk „+7 zł./SEJM/USTAWODAWCZY/19.I.1947“ (3+7).
Vznikla tak nová známka Fi 416.
Z původního tisku známky bylo z 280 kusů PA makulatury a tiskových zkouńek zničeno 254 a zbytek
byl předán pro dokumentaci v Pońtovním muzeu. Známky bez přetisku byly v pońtovním provozu do
22.8.1946, známky s přetiskem byly v platnosti do 28.2.1947. Známka bez přetisku nominální hodnota
3 zł, s přetiskem 3+7=10 zł.
Náhrobní kámen z hrobu Henryka IV. Probusa:
Známka katal.číslo Fi 409, nominální hodnota 6 zł. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově.
Vydání z 1.9.1946. Papír dřevitý, ńedý, střední. Počítadlo je na horním okraji PA (zł.) a na dolním
okraji PA (kusy). Označení nákladu a tiskového válce je pod 91.-92.známkovým polem PA.Tisková
forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Perforace Zř. 10 ¾
(tiskový válec I.,II. a III.) a Zř. 11 (tiskový válec IV.). Známky z tiskového válce IV. a větńí část
známek tińtěných válcem I., II. a III. byly pouņity pro přetisk *5/ZŁ*. Tím vznikla nová známka
nominální hodnoty 5 zł. Fi:418. Bez přetisku tak zůstalo jen 2,8 mil.kusů známek. Známka 6 zł.
bez přetisku byla tińtěna:
- N.1.W.I tisk 4.9.1946, vytińtěno 11.571 kusů PA,
- N.1.W.II. tisk 5.-12.9.1946, vytińtěno 49.441 kusů PA,
- N.1.W.III. tisk 16.-23.9.1946, vytińtěno 37.516 kusů PA,
- N.1.W.IV. tisk 21.-28.1.1947, vytińtěno 30.231 kusů PA.
Platnost známky bez přetisku byla do 14.X.1948. Známka s přetiskem 5/6 zł. byla v platnosti od
25.2.1947 a její platnost skončila 15.X.1948. Přetińtěno bylo 9,779.500 kusů. Perforace známek
s přetiskem je Zř. 10¾, jen známky s přetiskem z válce IV. mají perforaci Zř. 11. Existují známky
s přetiskem se zdvojenou vodorovnou perforací.
Existují známky s posunem přetisku, se zalitými přetisky, přetisky znetvořené a nedotisky přetisků.
Syrena 185
- 3 Existují i přetisky na lepu známek z důvodu přehnutí archu před přetiskem při vloņení do stroje.
Přetisky jsou v barvě červené, pomerančové nebo karmínové. Přetisky v barvě černé nebo převrácené
přetisky jsou soukromého charakteru.
Dole vlevo je ńestice známek ze známkového pole 81,82,83 a 91,92,93 s označením nákladu a
tiskového válce „N.1.W.II.“ pod známkovým polem 91.-92.
Polská kultura II, bratr Albert (1846
- 1916).
Druhá, barevná verze (pomerančová), nominál 2 zł. Vydání z 18.5.1947, platnost
známky skončila 15.1.1949. Tisk síťovým
hlubotiskem. Tisk na papíru x) dřevitý,
nańedlý, tenký nebo y) papír bezdřevý,
bílý. Známky bez perforace nebo s perforací buď Zř. 10¾ nebo Zř. 11. U tisku síťovým hlubotiskem (70 řádků) je tisková forma jednosektorová a obsahuje 100 kusů známek (10x10). Počítadlo je na horním okraji PA (zł.) nebo na dolním
okraji PA (kusy). Označení nákladu a válce je u nákladů „č.2“ před 91. a za 100. známkovým polem
PA (na levém a pravém okraji PA). U nákladu „č.3“ je označení nákladu a válce pod 91. a pod
100.známkovým polem PA (na dolním okraji PA). Náklad „2“ je tińtěn na papíru „x“, náklad „3“
na papíru „y“.
Katal.č. Náklad a válec Doba tisku
Vytińtěno: neperforovaných PA, perforovaných PA:
430x
N.2.W.I
7.-14.5.1947
10.100
38.220
N.2.W.II.
20.-21.5.1947
2.520
8.676
N.2.W.III.
23.-24.5.1947
2.848
2.855
N.2.W.IV.
29.5.-2.6.1947
20.020
24.249
N.2.W.V.
4.-9.6.1947
10.020
7.665
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------430y
N.3.W.I.
6.-12.8.1948
43.795
síťka 80 řádků
Celkem N.2.W.I.-V. 12,717.300 ks. známek, N.3.W.I. 4,379.500 ks. známek.
Syrena 185
- 4 Polská kultura II, Marie Curie-Skłodowska 18671934:
Druhá barevná verze (modrá), nominál 10 zł. Vydání
z 25.6.1947. Hlubotisk Národní tiskárny v Krakově.
Tisková forma byla jednosektorová. PA obsahoval
100 kusů známek (10x10). Počítadlo na horním okraji
PA (zł.) a na dolním okraji PA (kusy). Označení
nákladu a válce po 10. známkovém poli a po 100.
známkovém poli náklad 2 válec I. a náklad 2. válec
III.(na pravém okraji PA). U nákladu 2 válec V. pod
91. a pod 100. známkovým polem PA (na dolním
okraji PA). Náklad 2. válec II. a náklad 2.válec IV.
nebyl přijat! Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Část
známek je bez perforace.
-N.2.W.I. tisk 29.4.-5.5.1947 9.100 neperforovaných
PA a 17.745 perforovaných PA.
-N.2.W.III. tisk 10.-12.6.1947 9.520 neperforovaných
PA a 22.014 perforovaných PA.
-N.2.W.V. tisk 20.-24.9.1947,13.020 neperforovaných
PA a 14.395 perforovaných PA.
-N.2.W.II. byl tińtěn 2.6.1947 a nebyl přijat,
-N.2.W.IV. byl tińtěn 24.7.1947 a nebyl rovněņ přijat!
Celkem bylo vytińtěno 8,579.400 kusů známek
(objednáno bylo 8 mil.kusů známek).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Polská kultura II, Wyspiański, Słowacki a
Kasprowicz:
Druhá barevná verze (hnědá), nominál 15 zł.,
Fi: 435. Vydání z 20.7.1947. Papír x) (N.2.
válec I.a II.), papír y) N.3.W.I. aņ XVIII. a
N.4.W.I.-V.), papír ay) (světlé pozadí,
N.4.W.VI.-X.).
Označení nákladu a válce je pod 91. a 100.
známkovým polem PA (dolní okraj, náklad 2.)
nebo před 91. a za 100. známkovým polem
PA (levý a pravý okraj PA, náklad 3. a 4.).
Fi:435 x):
- N.2.W.I., tisk 14.-17.6.1947, vytińtěno 4.100
kusů neperforovaných PA a 5.151 kusů perforovaných PA,
- N.2.W.II., tisk 3.-9.7.1947, vytińtěno 14.020
neperforovaných PA a 19.151 perforovaných
PA.
Celkem skutečný náklad Fi:435x činil
4,422.200 kusů známek.
Fi:435 y):
- N.3.W.I.aņ XVIII. (náklady I.,V. VI., VII.,
X., XII., XIII., XIV. a XV. nebyly přijaty).
Celkem vytińtěno 28,406.000 kusů známek. Tisk ve dnech 19.4. aņ 14.8.1948.
- N.4.W.I.-V., PA jen po 90. kusů známek (80 řádků). Tisk od 21.8. do 25.10.1948.
Fi:435 ay (světlé pozadí):
-N.4.W.VI-X. Tisk 14.12.1948. aņ 9.2.1949. PA jen 90 kusů známek (80 řádků).
Podle nákladu a válce určíme bezpečně papíry x, y nebo ay !
Syrena 185
- 5 Polská kultura II, Adam Mickiewicz, 1798 - 1855.
Druhá barevná verze (fialová). Katal. č. Fi:
436x. Datum vydání 31.10.1947. Tisková
forma byla jednosektorová, přepáņkový arch
obsahuje 100 kusů známek (10x10). Počítadlo nominálních hodnot je na horním
okraji PA, počítadlo kusů známek je na
dolním okraji PA. Označení nákladu a
tiskového válce je pod 91.-92. známkovým
polem PA a pod 99.-100. známkovým polem
PA (na dolním okraji PA).
- Náklady N.2.W.I.-VII. nebyly přijaty (tisk
v období od 30.6.1947 do 12.9.1947).
- První přijatý náklad byl N.2.W.VIII. (reprodukce vlevo). Tisk v období 25.9.-1.10.
1947. Bylo vytińtěno 20.025 PA neperforovaných a 22.465 PA perforovaných,
- N.2.W.IX. Tisk 4.-7.10.1947, bylo vytińtěno 5.020 PA neperforovaných a 9.542 PA
perforovaných,
- N.2.W.X. Tisk 16.-17.10.1947, bylo vytińtěno 4.020 PA neperforovaných a 2.951 PA
perforovaných,
- N.2.W.XI. Tisk 24.-27.10.1947, bylo vytińtěno 3.020 PA neperforovaných a 5.320 PA
perforovaných,
- N.2.W.XII. Tisk 14.-15.11.1947, bylo vytińtěno 4.020 PA neperforovaných a 4.570
PA perforovaných. Celkem bylo vytińtěno
8,095.300 kusů známek. Vńechny papír x).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Známky vydání Kultura měly byt v pouņití do měnové reformy do 6. listopadu 1950, kdy známky
v původní hodnotě zlotého měly ztratit svou platnost a mělo se přejít na nový zlotý. Původní známky
měly být přetińtěny razítky „groszy“. Ne na vńech pońtách se to z různých příčin podařilo realizovat,
zvláńtě větńí pońty nebyly schopné označit přetisky „groszy“ vńechny své zásoby známek. Proto byly
nadále tolerovány původní známky bez přetisku „groszy“, ale v patřičném přepočtu 1 nový zł.=100
starých zł. Toto bylo ale tolerováno jen u vnitrostátních zásilek ! Známky s přetisky „groszy“ byly
tolerovány (vč. známek bez přetisku jen ve vnitrostátní pońtovní přepravě) do 30.4.1952.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vydání pro letecké zásilky, „Centaur“, nominální hodnota 30 zł.
Tisk rotačním, síťovým hlubotiskem (80 linek) v Národní tiskárně v Krakově. Papír bezdřevý, bílý,
střední nebo tenký, hladký. Perforace Zř. 10¾, 11 nebo 11¼. Známka 30 zł. byla zavedena do
pońtovního provozu 15.4.1948, platnost známky stejně jako u známek vydání Kultura v poznámce
výńe. Mimo účelu pro letecké zásilky, slouņily známky této série i pro vyplácení jiných pońtovních
sluņeb. Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Na
horním okraji PA je počítadlo nominálních hodnot, na dolním okraji počítadlo kusů známek.
Označení nákladu a válce je pod 91. známkovým polem PA a pod 100. známkovým polem PA.
Nominál
30 zł.
Fi:446
náklad a válec:
N.1.W.I.
N.1.W.II.
N.2.W.I.
N.3.W.I.
doba tisku:
12.- 14.2.1948
1.- 4.3.1948
5.- 8.7.1948
12.- 14.7.1950
vytińtěno dobrých PA: expedováno kusů známek:
19.886
1,982.400
25.945
2,590.400
21.896
4,592.500
21.766
Schází údaje
Syrena 185
- 6 -
Revoluční rok 1848, 100. výročí, nominál 15 zł., Fi : 450.
Známka byla zavedena do pońtovního provozu 15.3,1948,
platnost známky byla stejná jak u známek vydání Polská kultura
(viz poznámka výńe). Rotační hlubotisk Národní tiskárny
v Krakově. Papír bezdřevý, bílý, střední, hladký. Perforace
Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Tisková forma byla jednosektorová.
Přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10).
Počítadlo nominální hodnoty známek je na horním okraji PA,
počítadlo kusů známek je na dolním okraji PA. Obraz známky
23x29,8 mm. Označení nákladu a válce je pod 91. známkovým
polem PA a pod 100. známkovým polem PA (viz reprodukce
vpravo nahoře je N.1.W.VII., poslední náklad, závěr tisku
známky).
Náklad známky je 28,096.200 kusů.
Nominál: Náklad a válec: Datum tisku:
počet dobrých PA
počet expedovaných zn.
15 zł.
N.1.W.1.
19.-24.2.1948
43.661
4,347.600
Fi:450
N.1.W.II.
23.-26.2.1948
36.821
3,628.600
N.1.W.III.
5.-10.3.1948
35.356
3,525.400
N.1.W.IV.
5,-11.3.1948
41.909
4,181.900
N.1.W.V.
15.-23.3.1948
49.751
4,949.300
N.1.W.VI.
10.-16.3.1948
31.183
3,103.200
N.1.W.VII.
22.5.-2.6.1948
43.824
4,360.200
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Znovuvybudování Varńavy, nominál známky 15 zł. + 5 zł. doplatek na budování Varńavy.
Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Známka byla zavedena do pońtovního provozu 1.9.
1948. Platnost známky stejná, jak u známek emise Polská kultura. Papír bílý, střední, hladký, bezdřevý.
Syrena 185
- 7 Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Tisková forma byla
jednosektorová. PA obsahoval 100 kusů známek
(10x10). Na horním okraji PA bylo počítadlo nominální
hodnoty ve zł., na dolním okraji PA bylo počítadlo kusů
známek. Označení nákladu a válce bylo pod 91. a 100.
známkovým polem PA (na dolním okraji PA, viz nańe
ukázka vlevo N.1.W.IV. ze 100.známkového pole PA).
- N.1.W.I. aņ W.III. nebyly přijaty, tisk z 20.-24.8.1948.
- N.1.W.IV., tisk 24.-26.8.1948, bylo vytińtěno 44.761
dobrých přepáņkových archů známek a vyexpedováno
bylo 4,476.100 kusů známek. Obraz známky 29,5x22,5
mm. Návrh známky Z. Skibiński. Katalogové číslo Fi :
467.
Bolesław Bierut, nominál 2 zł.
Známka byla vydána 15.2.
1949 v rámci 9-známkové
série. Rotační hlubotisk
Národní tiskárny v Krakově. Počítadlo nominální
hodnoty ve zł. na horním
okraji PA. Počítadlo kusů
známek na dolním okraji
PA. Tisková forma byla
jednosektorová. Přepáņkový arch obsahoval 100
kusů známek (10x10).
Označení nákladu a válce
pod 91. známkovým polem PA (viz reprodukce
vpravo dole) a pod 100. známkovým polem PA (viz reprodukce 100.
zn. pole nahoře uprostřed). Na reprodukci vpravo je rozdvojená svislá
perforace před prvním sloupcem známek na PA. Nahoře dole vlevo je
zajímavá DV Fi:470B1 ze zn.pole č.8 - „bílá skvrna vlevo od číslice
„2“ na klopě saka“. Pro orientaci je DV označena ńipkou.
Známka 2 zł. je tińtěna celkem ve 4. nákladech:
- N.1.W.I., tisk 3.-9.2.1949, vytińtěno 44.526 dobrých PA, expedováno 4,152.600 kusů známek,
Syrena 185
- 8 - N.2.W.I., tisk 12.-18.5.19149, vytińtěno 42.556 dobrých PA, expedováno 4,255.600 kusů známek,
- N.3.W.I.-V., tisk ve dnech 19.12.1949-3.1.1950, vytińtěno 83.559 dobrých PA, expedováno
8,355.900 kusů známek. Z nákladu „3“ nebyly přijaty N.3.W.I., N.3.W.III. a N.3.W.IV. Ty byly
tińtěny ve dnech 19.12.1949 a 23.-28.12.1949.
- N.4.W.I.-VI. Zde nebyly přijaty N.4.W.I. aņ N.4.W.V. Tisk ve dnech 24.2.1950-31.7.1950. Jedině
z nákladu č. 4 byl přijat N.4.W.VI., tisk 10.-18.8.1950, bylo vytińtěno 48.905 dobrých PA a
expedováno 4,890.500 kusů známek.
Známky jsou perforovány řádkově. Známé rozměry perforace známky 2 zł. jsou : Zř. 10¾, Zř. 11,
Zř. 11¼ a Zř. 10¾ : 11¼ .
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Bolesław Bierut, nominál 18 zł.
Známka ze stejné série, jak ta předeńlá, ale nominální hodnota je 18 zł. (olivově zelená), katal. č. Fi : 476. Tisková
forma je opět jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje
100 kusů známek (10x10). Počítadlo nominální hodnoty
známek je na horním okraji PA a počítadlo počtu kusů
známek je na dolním okraji PA. Označení nákladu a válce
je pod 91. (viz reprodukce vlevo) a pod 100. známkovým
polem PA (na dolním okraji PA známek).
Známka 18 zł. byla tińtěna jen N.1.W.1. tisk proběhl ve
dnech 22.-28.10.1948. Vytińtěno bylo 45.653 dobrých PA
a expedováno bylo 4,565.300 kusů známek.
U známek série B. Bierut nacházíme různé rozměry
řádkové perforace. Katalog Fischer Díl I./2010 uvádí
ocenění známek série podle rozměru řádkové perforace:
(v násobku katalogové ceny).
Zř. 10¾ x 1, Zř. 10 ¾ : 11 x 10, Zř. 10¾ : 11¼ x 100,
Zř. 11 : 10¾ x 50, Zř.11 x 2, Zř.11 : 11¼ x 200, Zř. 11¼ x
2, Zř. 11¼ : 11½ x 50,Zř. 11½ : 11 ¼ x 100 a perforace
Zř. 11½ x 1.
Známka 18 zł. byla zavedena do pońtovního oběhu
1.12.1948. Její pońtovní platnost byla stejná, jako u
známek série Polská kultura.
Kdo má zájem, tak se touto sérií známek dobře pobaví.
Chce to jen skart z té doby a o zábavu je postaráno.
Protoņe se jednalo o vysoké náklady známek, najdeme zde
různé rozměry perforace, různé papíry a celou řadu
různých chybotisků a odstínů barev.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kongres jednoty dělnické třídy – XII-1948, čtyři králové: Marx.Engels, Lenin a Stalin, nominál
15 zł., Fi:483, druhé vydání (bez dne u data na známce - jen měsíc a rok a pozměněné původní
barvy z prvního vydání.).
Rotační hlubotisk (síťový) Národní tiskárny v Krakově. Papír bílý, střední, hladký. Perforace řádková,
u známky 15 zł. jen Zř. 11 ¼. Známka byla zavedena do pońtovního oběhu 15.12.1948. Její platnost
skončila stejně jako platnost známek Polská kultura. Na horním okraji PA je nad známkami počítadlo
jejich nominální hodnoty, na dolním okraji PA je pod známkami počítadlo počtu kusů známek ve
sloupci. Tisková forma byla jednosektorová, Přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10).
Označení válce a nákladu je odlińné od předeńlých označemí. Místo nákladu jsou písmena „OK“,
označení válce je běņné, jak u minulých ukázek.
Známka 15 zł je s označením OK.W.I pod 91.známkovým polem PA (viz ukázka na následující
straně) a pod 100.známkovým polem PA. Známka byla tińtěna 4.12.1948, bylo vytińtěno 2.431
dobrých PA. Celý náklad známky je perforován perforací Zř. 11 ¼. Papír známky je různé tlouńťky,
lep je bílý. Obraz kresby známky je 32,3x24,6 mm.
Syrena 185
- 9 -
U známky 15 zł. se můņeme setkat se zdvojenou vodorovnou
nebo svislou perforací (viz ukázka zdvojené svislé perforace
nahoře).
--------------------------------------------------------------------------------Boj za mír, nominál 10 zł., zelená, Katal.č.Fi: 517.
Rotační hlubotisk (síťový), Národní tiskárny v Krakově. Papír
bílý.Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Na
horním okraji nad známkami je počítadlo nominálních hodnot ve zł., na dolním okraji PA pod
známkami je počítadlo počtu kusů známek. Označení válce a nákladu je pod 91. (viz reprodukce
vpravo nahoře, náklad OK.W.I.) a pod 100. známkovým pole PA (na dolním okraji PA). Známka byla
v pońtovním provozu od 15.5.1950. Platnost známky stejná, jak u známek vydání Polská kultura.
Formát kresby známky 10 zł. 20x26,8 mm. Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11¼. Lep známek je bílý
nebo hnědě naņloutlý, světlý. Známka 10 zł byla vytińtěna ve dvou nákladech:
- OK.W.I., tisk 10.-20.5.1950, vytińtěno 64.225 kusů PA,
- OK.W.II., tisk 22.-30.5.1950, vytińtěno 63.772 kusů PA.
Expedováno 12,777.700 kusů známek.
Literatura: Polská monografie Díl 2. Pro Syrenu
připravili: Teodor WILCZEK, Dr. Ryszard Asznowicz, mgr. ing. Karol MICZA a ing. Jiří Jan KRÁL.
Syrena 185
- 10 Zásilka z Frýdku s kolaborantským razítkem „Wir sind frei! / Friedek“.
Pro zásilku v místní přepravě ve Frýdku byla pouņita československá dopisnice CDV 72/206
s reprodukcí BRNA (cenový záznam ** 280 Kč, pońtovně pouņitá 200 Kč). Kolaborantské razítko
„Wir sind frei! /Friedeck“ jsme jiņ publikovali, ale samostatné, ne na zásilce, a to v Syreně č.33 na
str.9. Tam jsme se ptali, zda má někdo toto razítko na zásilce. Zásilka s tímto razítkem se objevila
v aukci firmy LISZTWAN v květnu 2009. Byla nabízena jako los č.349, vyvolávací cena 550 Kč.
Dopisnice má formát 148x105 mm, papír naņloutlý, hlubotisk, pońtovní platnost dopisnice skončila
20.5.1940. Dopisnice je ze série obrazových dopisnic propagujících krásy Československa. Natińtěná
známka prezident E.Beneń 50 hal. Expediční razítko je od pońty FRÝDEK 2 *Č.S.P.*/e s datem na
můstku razítka 14.III.39. Datum je den před obsazením zbytku tehdy jiņ ČESKO-SLOVENSKA
Německem. Razítko má katalogové číslo 536/1, (Monografie Díl 17/I), je Typu M 41. Razítko bylo
s rozlińením a, b, c, d, e, f. S rozlińením „e“ bylo v pouņití 1919-1939.
Jaroslav TEREŃKO, Andrej LISZTWAN
**********************************************************************************
Korespondence rodiny s válečným zajatcem přes Červený kříž, s jednoročním dobrovolníkem
z Těńína, ruským zajatcem, četařem Zielinou, původně vojákem 31. těńínského pluku. Rok 1916
a 1917.
Korespondence je vedena pomocí tehdy předepsaných korespondenčních lístků vydaných červeným
kříņem. Lístky byly určeny pro korespondenci s rakouskými zajatci v Rusku, proto text korespondenčního lístku je německo-ruský. Levá polovina je určena pro adresu zajatce psanou německy,
pravá rusky.
1) zásilka,reprodukce na následující straně nahoře.Expediční razítko na zásilce je od pońty TESCHEN
1 / CIESZYN 1 s datem 20.XI.16-6. Zásilka je adresována na Gustava Zielinu, kadeta, jednoročního
dobrovolníka. Místo Soročinskoe, Buzuluk, gubernie Samara, Rusko. Vpravo je rusky „selo, Soročinskoe / Rossija“. Je to tentýņ Buzuluk, kde se za II.světové války formovaly československé vojenské
jednotky v SSSR. Tehdejńí Samara se později za sovětské vlády jmenovala Kujbyńev. Samara leņí asi
1000 km jihovýchodně od Moskvy na řece Volze.Vedle ve směru od Samary na západ asi 60 km je
dnes známá automobilka Toľijati. Buzuluk je naopak za Samarou jeńtě asi dalńích 150 km na východ.
Tedy na nańe poměry úctyhodná dálka! Zajatec jiņ ale na adrese nebyl, o čem svědčí nápis nahoře ve
dvou řádcích (zeleně): „Berezovka, Zabajkalskaja oblasť/ vostočna Sibirja, lagier ??“ (nečitelné).
Novou adresou je východní Sibiř, aņ Zabajkalská oblast. Je to za jezerem Bajkal, jeńtě mnohem ve
Syrena 185
- 11 větńí vzdálenosti několik dalńích stovek kilometrů na východ, kousek od východomongolských hranic
s Rus-kem. Na přední straně zásilky jsou otisky dvou cenzurních razítek. V pravé části je razítko
rakouské, oddělení cenzury Vídeň. Otisk červeně fialový. V levé části je dosti nečitelné, několikařádkové razítko cenzury ruské. Lze z něj rozluńtit: “Prosmotreno /vojennoj cenzuroj/ vojennyj cenzor
No 117“. Zbylé tři zásilky jsou na kadeta Zelinu adresovány jiņ do Berezovky, do Zabajkalské oblasti.
Zásilka s expedičním razítkem KARWINNA /KARWINA/e s dosti nečitelným datem. Lze z něj
vyluńtit jen rok 17 a časový údaj XII-. Zásilka je adresována na E.F. (jednoroční dobrovolník), Zugsf.
(četař), pluk 31, učitel z Karviné. Místem je Berezovka, Zabajkalskaja, východní Sibiř, Rusko. Zásilka
má opět dva otisky razítek cenzury: vpravo trojúhelníkové, cenzurního oddělení ve Vídni, vlevo
kulaté, jednořádkové, text „Moskovskij vojennyj cenzor * prosmotreno/No 172“. V pravém horním
Syrena 185
- 12 rohu dopisnice pod expedičním razítkem pońty Karviná je parafa, stejně jako na první zásilce, je to asi
parafa rakouského cenzora.
Dalńí dvě zásilky do Berezovky jsou obě z roku 1917. Horní zásilka má expediční razítko pońty
TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b s datem na můstku razítka 2.II.17 XII-. Uprostřed zásilky je cenzurní
razítko cenzurního oddělení ve Vídni (červeně fialový otisk), pod expedičním razítkem Těńína je opět
parafa cenzora (modře. Stejně modře je podtrņeno místo určení zásilky-Rusko). V levé polovině je
otisk fialového razítka ruské cenzury „Moskovskij vojennyj cenzor * prosmotreno, No 189“.
Dolní, čtvrtá zásilka má expediční razítko pońty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b s datem, z něhoņ je
čitelný jen rok a časový údaj ..17 XII-. Na zásilce je 2x otińtěno trojúhelníkové razítko oddělení
Syrena 185
- 13 cenzury ve Vídni. Text razítka je následující: „ GEMEINSAMES ZENTR. NACHW. BŰRO
/ZENSUR-ABTEILUNG *WIEN*“ (censura spojeného, ústředního úřadu dokumentace RakouskoUherského Červeného kříņe, oddělení cenzury ve Vídni).
Vzhledem k diplomatickým problémům spojeným s cenzurou bylo rozhodnuto uvést do ņivota
„dceřiný“ úřad cenzury Červeného kříņe (Geselschaften vom Roten Kreuze Österreich und Ungarn se
sídlem ve Vídni a v Budapeńti). Úřad zahájil svoji činnost ihned po vypuknutí I.světové války.
(H.Thielke „Ziwilpost-Zensur in Österreich-Ungarn 1914-1918“).
Jeden lidský osud mladého člověka, který se v důsledku vypuknutí války dostal z Těńínska tisíce
kilometrů na východ do Ruska aņ za jezero Bajkal. Je to daleko dnes. Co potom v té době?! Jak tam
byli zajatci asi přesunuti a k čemu tam byli uņíváni? Snad tam zajatec přeņil (svědčí o tom navrácené
zásilky mu do zajetí příbuznými posílané). Jak a kdy se dostal zpět domů. Jak na to reagovalo jeho
zdraví ?? Na to vńe se dnes při pohledu na tyto zásilky, svědky dané doby, ptáme.
Kazimierz WENGLORZ
Okresní razítko XI/105 LOBNITZ !
Toto okresní razítko je v práci mgr.Manteryse s otazníkem (u jeho čísla), autor neuvádí ani jeho typ.
Asi mu bylo v době, kdy svoje dílo tvořil, neznámé. Dnes můņeme s čistým svědomím sdělit, ņe pońta
LOBNITZ má skutečně okresní razítko s číslem 105 a toto razítko je I. typu.
Nahoře je poukázka na 200 K poslaných z Lobnitz do ENDERSDORFU. LOBNITZ, to je polská
WAPIENICA. Wapienica se nachází asi 5 km před Bielskem na trase Skoczów-Bielsko. Expediční
rakouské razítko pońty je jen s německým textem, jednokruhové, průměr 24 mm, typ podle Čs.
Monografie E 76. Mgr.Manterys uvádí u razítka mu známou dobu pouņití od 17.1.1894 do 30.11.
1918. Nańe ukázka má na razítku datum 9/12/18 (9.12.1918), posouvá to známou dobu pouņití o
dalńích 9 dnů ! Pońta Wapienica byla v provozu od 17.1.1894.
Kolega mgr. ing. Karol MICZA (jehoņ je dneńní ukázka) se asi chybně domníval, ņe místo, kde byly
peníze z Wapienicy poslány, je ERNSDORF in Schlesien, tedy Jaworze. Jaworze leņí kousek od
Bielska. Zde se ale jedná určitě o omyl, protoņe na příchozích razítkách na zadní straně je název jasně
Syrena 185
- 14 ENDERSDORF IN SCHLESIEN. To je Jędrzejów, gmina (obec) Grodków, powiat (okres) Opole. Za
zásilku bylo v místě adresáta vybráno doplatné 20 hal. o čemņ svědčí nalepená, doplatní známka.
Peníze byly adresátovi vyplaceny, jak stvrzuje svým podpisem 12.12.1918. Rakouská známka za
PORTO 40 hal. na přední straně a doplatní známka 20 hal. na zadní straně stvrzenky jsou souběņnými
polskými známkami, jejich pońtovní pouņití je v době, kdy byly jiņ vydány polské známky, sice
s přetiskem, ale jiņ polské (17.11. a 5.12.1918).
Zadní strana peněņní poukázky poslané z LOBNITZ do ENDERSDORFU IN SCHLESIEN. Příchozí
razítko je Typu G 103 podle Čs. Monografie. Typ G 103 má ale navíc vlevo před „IN“ jeńtě
rozlińovací písmeno !
**********************************************************************************
Pońtovna HORNÍ TĚRLICKO (OBER TIERLITZKO / CIERLICKO GÓRNE).
Před 113 lety, 16.10.1897 byla v Horním Těrlicku zřízena pońtovna s názvem OBER TIERLITZKO /
CIERLICKO GÓRNE. Na počátku se jednalo jen o soukromou listovní sběrnu. Její vedoucí se stala
Frantińka Palarczykowá. Kde tato pońtovna sídlila, se dosud nepodařilo zjistit. Pońtovna byla
v provozu aņ do roku 1925 (?). Doručovacím pońtovním úřadem (Vpú) pro pońtovnu byla pońta
v Dolních Bludovicích a později i pońta v Těńíně. Pońtovních dokladů (dopisů, dopisnic, pohlednic)
z časů fungování pońtovny se zachovalo velice málo, proto tyto dnes patří k hledaným těmi z
filatelistů, kteří se problematikou zabývají. V době německé okupace byla okupanty znovu obnovena
činnost pońtovny pod názvem Ober Tierlitzko / űber Teschen (Oberschles). Teprve v roce 1946 (16.
srpna) se obec Horní Těrlicko dočkala zřízení vlastního pońtovního úřadu.
V publikaci „České a slovenské pońtovny“ (P. Gebauer a J. Tekeľ) má pońtovna katalogové číslo 0351
(str. 127). Pońtovna byla zřízena 16.10.1897, její činnost byla ukončena v letech 1921-1927. Činnost
pońtovny byla znovu obnovena za okupace v r. 1939 a ukončena německou správou asi v r. 1942. Za
dobu provozu pońtovny byla Vpú pro pońtovnu pońta Dolní Bludovice (Nieder Bludowitz). Od 1. 8.
1904 pońta Těńín 1, od r. 1919 znovu pońta Dolní Bludovice a v době okupace to byla pońta Těńín 2.
Syrena 185
- 15 Pońtovna za dobu své činnosti pouņívala celkem 4 razítka (autoři zmíněné publikace je ale číslují od
2. do 5 ! (Bůh ví proč ?).
2) *OBER TIERLITZKO / CIERLICKO GÓRNE* , rozměr 58x15 mm, známé otisky fialové, známá
doba pouņití 12/1902 aņ 12/1918, ocenění 30 euro,
3) Čs.pońtovna / Hoř.Trličko-Gór.Cierlicko, rozměr 68x13mm, známé otisky fialové, známá doba
pouņití 8/1919-12/1919, ocenění 50 euro,
4) Ober Tierlitzko / űber Teschen (Oberschles), rozměr 44x15 mm, známá doba pouņití 6/19414/1942, oceněno 15 euro,
5) Ober Tierlitzk / űber Teschen (Oberschles), rozměr 45x14 mm, známá doba pouņití 1/1942
Pan Tovačovský uvádí ve své práci jemu známá pouņití razítek: č.2. na dopise z 18.12.1910 a
24.10.1916. Oba otisky jsou fialové. Razítko č.4. uvádí pouņití ze 17.11.1940 a z 23.6.1941.
V Syreně jsme dosud publikovali:
- Syrena 76 str.19, razítko č.5 (Tierlick), zásilka poslaná do Doubravy z 12.1.1942, expediční razítko
Teschen 2 (Oberschles)/a.
- Syrena č.77 str.23, razítko č. 2, zásilka poslaná do Lazů, exped.razítko Nieder Bludowitz 31.12.1917
- Syrena 127 str.14, razítko č. 4, zásilka poslaná do Moravské Ostravy 17.11.1940.
Publikovali jsme tedy na zásilkách obě razítka z období okupace. Razítka se od sebe lińí různým
druhem pouņitého písma i výrazem Tierlitzk u razítka č. 5.
Zatím, co ve výńe uvedené publikaci o českých a slovenských pońtovnách je nejstarńí známá doba
pouņití razítka č. 4 z června 1941, nańe ukázka je dokonce z listopadu 1940!, tedy o 7 měsíců dříve.
Zatím bezvýsledně pátráme po výskytu razítka č. 3.
Dneńní, následující ukázky jsou vńechny s razítkem č. 2.
1) Vícejazyčný (7 jazykových verzí), korespondenční lístek poslaný z Těrlicka do Těńína. Razítko
Vpú Nieder Bludowitz, datum 22.2.03, příchozí razítko pońty Teschen 1/Cieszyn 1/c s datem
22/2/VIII-XII/03. Razítko pońtovny je na zásilce jako expediční, rozměr 58x15 mm, barva otisku
razítka je fialová.
2) Zajímavá pohlednice. Píńe sestra bratrovi. Sestra pracuje asi někde v tiskárně (podle vńeho
v Praze). Posílá pohled s portrétem Jana Husa a táņe se bratra, jak se mu portrét líbí. Datum v tisku na
zadní straně dopisnice je 9.11.03. Asi je to tiskárna UNIE, Ņitná ulice v Praze. Zásilka je poslána do
Těrlicka. Je vyplacena známkou císař F.J. 5 hal. Otisk expedičního razítka je nečitelný, je
pravděpodobně z některé praņské pońty. Na zásilce jsou otisky dvou průchozích razítek:
jednookruhové Nieder Bludowitz. Z data na razítku lze přečíst jen rok „03“. Druhé průchozí razítko je
Syrena 185
- 16 pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 s datem 14/11/VI-VIII/03. Razítko pońtovny je jako příchozí, barva
otisku je fialová. Reprodukce zásilky je na této straně nahoře.
3) Rakouská dopisnice s natińtěnou známkou 5 hal. císař F. J. Expediční razítko Vpú TESCHEN 1 /
CIESZYN 1/5d s datem na můstku razítka 23.II.17-10. Zásilku odesílá katolický farní úřad v Těrlicku.
Na zásilce jsou dva otisky razítek farního úřadu, oba fialové. Jeden jednořádkový, pod ním kulaté
razítko s latinským textem. Razítko pońtovny v Těrlicku je otińtěno na zásilku ve fialové barvě a je
zde jako expediční. Zásilka je psána dosti nečitelným rukopisem a je poslána do Moravské Ostravy.
Zásilka je dofrankovaná známkou „Koruna“ 3 hal.
Syrena 185
- 17 -
Balíková průvodka na strojní součástky váhy 1 kg a 200g. Součástky jsou poslány na ekonomické
oddělení hraběte Larische Mönicha v Těrlicku. Zásilka je vyplacena rakouskou známkou 90 hal.
„Znak“ (fialově červená) a rakouskou známkou 10 hal. „Koruna“ (červená). Balíček je poslán
z Vídně, balíková nálepka 61 /Wien 141. Tisk černý, papír naņloutlý. Na známkách jsou dva otisky
expedičních razítek Vídně: 2 1/1 WIEN 141/*5a* s datem na můstku razítek 15.X.18-. Nahoře přes
balíkovou nálepku je fialový otisk razítka pońtovny v Těrlicku. Razítko je na průvodku otińtěno jako
příchozí. Jiņ otisk razítka pońtovny na balíkovou průvodku je určitě zajímavý.
U razítek pońtovny Ober Tierlitzko /Cierlicko Górne je zajímavé to, ņe veńkeré nálezy zásilek s tímto
razítkem jsou z období prosinec 1902 aņ prosinec 1918. Při tom byla pońtovna otevřena jiņ
16.X.1897 ! Autoři publikace o pońtovnách asi proto začínají s razítky u této pońtovny číslem „2“
a číslo „1“ si ponechávají jako rezervu pro případný starńí nález skutečného, prvního razítka
pońtovny !!?? Můņe to být spekulace, ale můņe to být také pravda ??!
Co je u této pońtovny zaráņející je to, ņe razítko č. 3 pońtovny Čs.pońtovna /Hoř.Trličko-Górn.
Cierlicko se nám nepodařilo dosud najít. Samo o sobě hovoří jiņ zde to, ņe v publikaci o pońtovnách
je razítko oceněno 50 euro (ze vńech razítek pońtovny nejvýńe) a jeho známá doba pouņití je uváděna
jen od srpna 1919 do prosince 1919. Je otázka, zda autoři publikace o pońtovnách toto razítko
skutečně na zásilce viděli? To by nám snad mohl sdělit autor publikace Dr. Petr Gebauer. Moņná
zásilku s tímto razítkem i sám vlastní. Snad se nám k tomu ozve !!?
Na poslední chvíli jsme dostali do rukou jeńtě jednu zásilku s razítkem pońtovny č. 2. Je z doby o něco
dřívějńí, neņ je u razítka dosud uvedeno (prosinec 1902 a nańe ukázka je ze září 1902). Jo to tedy o tři
měsíce dříve. Expediční razítko Vídně na zásilce je zřetelně otińtěno WIEN C/1/a / 16.9.02 / 3-4 N.
Dopisnice je poslána na soukromou osobu do Těrlicka. Razítko otińtěné přes „Postkarte“ je
nečitelné.
Syrena 185
- 18 Nevíme proto, zda to je razítko průchozí nebo příchozí !!? Vlevo dole je ale hezký a zřetelný otisk
razítka pońtovny. Reprodukce zásilky je dole.
Do Syreny připravili ing. Petr Mazoch, mgr. ing. Karol MICZA Jaroslav TEREŃKO a ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Provizorní zásilka z Orlové po okupaci Německem z 25. září 1939 ??!
Zásilka je poslána do Petřvaldu. Provizorní razítko Orlau (Oberschles) 43x8 mm, otisk fialový. Co
na zásilce udivuje je nalepená polská známka 25 gr. (katal. č. Fi:335, vydání 1.8.1939). Vypadá to
spíńe na to, ņe zásilka byla vyrobena uměle jako suvenýr. Přes známku je otińtěna datumovka s datem
25. sep. 1939. Kdyby bylo na zásilce jen provizorní razítko Orlové a datumovka, bylo by to
v pořádku. Vylepená polská známka ale nasouvá pochybnosti, protoņe aņ 3 týdny po okupaci ??
Teodor WILCZEK.
Syrena 185
- 19 Katalogovaný přítisk na dopisnici Cp 785 z roku 1981.
Nahoře je dopisnice bez přítisku (Cp 785). Vydání u příleņitosti 1.300 let Bulharska (vydání z 9.6.
1981). U příleņitosti filatelistické výstavy Kraków-Wielkie Tyrnowo 13.-21.Vi.1981 byl na dopisnici
pořízen přítisk: MIĘDZYNARODOWA WYSTAWA / FILATELISTYCZNA / KRAKÓWWIELKIE TYRNOWO / 13-21•VI• 1981 R. (přítisk v červené barvě). Náklad Cp 785 bez přítisku
je 197.000 kusů, náklad dopisnice s přítiskem je 3.000 kusů. Dopisnice bez přítisku je katalogem
ohodnocena ** na 2 zł., pońtovně pouņitá na 1 zł. Dopisnice s přítiskem je katalogem hodnocena **
na 50 zł. a pońtovně pouņitá na 40 zł. (asi 350 a 280 Kč). Katalog Fi. II/2006/str. 316
Ing. Jiří Jan KRÁL
Syrena 185
- 20 Zajímavé pońtovní formuláře a razítka pońty DOUBRAVA z období polského záboru
1938-1939.
Jedná se o registraci na provozování radiopřijímače. V levém dolním rohu je signatura nákladu formuláře „M.P.i.T. 1314/a (IV 38) 15.000“ (dokument Ministerstva pońt a telegrafů, náklad 15.000 kusů).
Pońta DĄBROWA ŚLĄSKA, expediční razítko s rozlińením „a“ s datem 25 XI 38-0 stanovila
měsíční poplatek za radiopřijímač ve výńi 3 zł. a registrační poplatek 1 zł. Koncesionářem je Josef
Syrena 185
- 21 Sembol, ředitel ńkoly. Zajímavé a jistě asi neregistrované je úřední razítko doubravské pońty, které je
pod horním okrajem dokumentu: Urząd Pocztowo Komunikcyjny / Dąbrowa Śląska. Razítko je
dvouřádkové, otisk je červený. Dosud jsme se s ním nesetkali !
Neméně zajímavá je i podací sloņenka pro Finanční úřad ve Fryńtátě na 3 zł.45gr., kterou hradí výńe
jmenovaný J. Sembol finančnímu úřadu ne poplatek za radiopřijímač, ale daň za rok 1937 !! Proč za
rok 1937, kdyņ Doubravu obsadilo Polsko aņ 10.10.1938 ??
Poplatek
se
hradil
pońtou, úhradu stvrzuje
pońta otiskem expedičního razítka
DĄBROWA ŚLĄSKA/*a*
s datem na můstku razítka 30 VI 39-8.
Poplatek za sluņbu vybírala pońta ve výńi 10gr.
(viz označení v levém
dolním rohu sloņenky).
Pońta Doubrava v období
polského záboru 19381939 pouņívala expediční razítka s rozlińením
„a“, „b“, „c“. S expedičními razítky pońty
jsme v Syreně publikovali :
- Syrena 10 str. 21: výstřiņek s razítkem s rozlińením „a“ a s datem záboru 10 X 38 19,
- Syrena 90 str. 17 pět ra-zítek na čs. a polských známkách s datem záboru 10 X 38-0, razítko je
s rozlińením „a“ (suvenýrový charakter celistvosti),
- Syrena 102 str.14, zpětné potvrzení odběru zásilky s datem 23 VI 39 18, razítko je s rozlińením „c“,
- Syrena 102 str.15, ústřiņek podacího lístku na peníze s datem 19 VII 39 16, razítko s rozlińením „a“,
- Syrena 105 str.7, jen otisk R-razítka pońty,
- Syrena 84 str.5, R-zásilka s R-razítkem pońty, zásilka je poslána do Suńice, datum expedičního
razítka pońty -8 V 39 -8 s rozlińením „a“.
Z této pońty jsme dosud nenarazili na expediční razítko s rozlińením „b“ !! Má je někdo ??
Teodor WILCZEK, Karviná
**********************************************************************************
Bylo okresní razítko pońty GRODZIETZ / GRODZIEC s číslem XI/56 nebo XI/57 ??
Otázkou rakouských okresních razítek na Těńínském Slezsku se zatím nejpodrobněji zabývá publikace
Mgr.Manteryse „Pońta na Těńínském Slezsku do r.1918, pońtovní razítka a cenzury“. Autor se problematikou zabývá na str.105-109. Uvádí tam jednotlivá čísla okresních razítek a jim přísluńející
pońtu. U pońty GRODZIETZ / GRODZIEC uvádí číslo XI/57, a to s otazníkem a bez udání typu
okresního razítka. Grodziec je malá osada mezi Skoczowem a Jaworzem, západně od Bielska. O tom,
ņe se mgr. Manterys ve své publikaci mýlí s okresním razítkem GRODZIETZ / GRODZIEC přináńíme
důkaz na následující straně. Jedná se o peněņní průvodku na 352,72 Korun poslaných z Grodźce na
Opavskou spořitelnu. Průvodka je vyplacena rakouskými známkami 50 hal.“Znak“(zelená) a 10
hal.“Koruna“(červená). Na průvodce jsou dva otisky expedičního razítka pońty GRODZIETZ /
GRODZIEC /a s datem ńpatně nastaveným a přepsaným na 27.XI.18. Datum dne na razítku
je opraveno na „27“ a navíc vedle je tuņkou dopsáno datum „27/XI“. V kolonce pro okresní razítko
je otińtěno „XI/56“, coņ je správné číslo okresního razítka pońty GRODZIEC. Zajímavé je to, ņe
oba otisky expedičních razítek pońty i okresní razítko pońty jsou otińtěny v zelené barvě.
Syrena 185
- 22 -
Syrena 185
- 23 Na předcházející straně je přední a zadní strana pońtovní průvodky. Převzetí částky je potvrzeno
razítkem Opauer Sparrkasse, datem 28-Nov.1918 a podpisem toho, kdo částku za spořitelnu v Opavě
převzal.Jsou tam i dva otisky jen německého razítka TROPAU 1 /*4b* s datem na můstku razítek
28.XI.18- -. Razítko je podle Monografie Díl 14 typu G 141, v pouņívání pońtou bylo od r.1904. Po
vzniku ČSR bylo pouņíváno jako typ M 17 i čs.pońtou v období 1918-1919 (Monografie díl 16 I). U
okresního razítka XI/56 si můņeme doplnit i jeho typ, je typu 1. Rakouské známky na průvodce jsou
souběņnými známkami Polska. Jsou pouņity pońtou po vzniku Polska (11.11.1918) a po vydání
prvních polských známek 17.11.1918.
Jeńtě k Portu peněņních poukázek. Na zadní straně poukázky na předcházející straně je napsáno, ņe
základní poplatek činí za poslání peněz 15 hal. a za kaņdých započatých 50 K jeńtě 5 hal. Porto by
mělo tedy být: 8 x 5 = 40 hal. + 15 hal. = 55 hal. Je ale 60 hal. I na jiných poukázkách je to vņdy o 5
hal. více!! Ņe by těch 5 hal. navíc byl poplatek za formulář poukázky?? Jinak si to vysvětlit nelze!
Mgr. ing. Karol Micza, ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Originální,jen německý formulář používaný Polskou pońtou v Těńíně jeńtě 24. 3. 1922.
Německá, náhradní, pońtovní průvodka pouņívaná pońtou v Polském Těńíně jeńtě 24.3.1922. Formulář
slouņil pro vyúčtování, pro případ pońtovní kontroly, v souvislosti s vydáváním balíků a vyplácením
peněņních poukázek. Dokument je na balík váhy 15 kg poslaný na dobírku (4433 K). Formuláře byly
ve formě bloku, ze kterého se podle potřeby vytrhávaly. Proč v té době jiņ Polská pońta neměla i tyto
formuláře v polńtině ?? Pouņito tři a půl roku po vzniku Polského státu ! Razítko těńínské pońty má
podle Monografie Díl 13 katal. č. 2417/16. Je typu G 115, v pouņívání bylo od r. 1897. Bylo
s rozlińením b, c, d, g, h. i. Pońta Cieszyn 1 je v současné polské části Těńína na náměstí.
Jaroslav TEREŃKO
**********************************************************************************
Jeńtě jednou provizorní, gumové razítko pońty Hnojník z období Ńnejdárkova tažení, na
zásilce z 5. března 1919.
Zásilku s tímto razítkem jsme publikovali v Syreně č. 181 na str. 2. Monografie Díl 5 na str. 116-117
Syrena 185
- 24 píńe o tom, ņe taková razítka byla celkem čtyři (z toho od tří publikuje reprodukce: Vendryně, Ustroň
a Třinec a o čtvrtém, z Hnojníku se pouze zmiňuje, ņe existuje). Právě to čtvrté jsme publikovali na
zásilce v Syreně 181 na str. 2.
Razítka byla česko-polská, provizorní, gumová. Na razítku Ustroně a Třince byl nápis „Pońtovní a
telegrafní úřad * Urząd pocztowy i telegraficzny“ + uprostřed razítka proti sobě název pońty psaný
česky a polsky.
Razítka Vendryně a Hnojníku měla nápis jen Pońtovní úřad * Urząd pocztowy“ a uprostřed stejně jak
u prvního razítka názvy pońt v čeńtině a polńtině umístěné proti sobě.
Nańe ukázka ze Syreny č. 181 str. 2 byla z 22.2.1919, tedy z doby, kdy čs.vojska jeńtě okupovala část
obsazeného polského území ve dnech 23.-27.1.1919. Zásilka měla nápis „polní pońta Těńín“ a byl na
ní otisk dvouřádkového útvarového razítka „Kombinovaný prapor pěńích ńvadron / čs. hulánského
pluku čís. 11“. Jako expediční razítko bylo na zásilku otińtěno provizorní razítko Hnojníku.
Dneńní nańe ukázka, kterou nám poslal ing. Jan KYPAST, jako reakci na publikovanou ukázku v
č. 181 Syreny, je zásilka poslaná do Prostějova. Datum je jen v textu „5.III.19.“ Útvarové razítko je
stejné jako na zásilce ze Syreny č. 181: „Kombinovaný prapor pěńích ńvadron / čs. hulánského pluku
č. 11“. I otisk razítka je stejné barvy-fialový. Na zásilce vpravo nahoře vzhůru nohama je nápis: „polní
pońta Hnojník“. Pisatel píńe mimo jiné: ..“Z Těńína jsme odeńli a jsme asi 3h od tohoto města..“
Čs.vojenské jednotky v souladu s dohodou vyklidily část obsazeného polského území (v tom i Těńín)
25.2.1919. Podle dohody ale Československu připadlo jiņ po 25.2.1919 několik pońt, mezi nimi
i pońta v Hnojníku ! Tato pońta tedy 5.3.1919 pouņívala původní, provizorní, česko-polské razítko.
Odesílatelem zásilky z č.181 Syreny je „V.Jos. komb. prapor hulánského pluku č. 11, 3 ńvadrona,
dragounský pluk č. 10 polní pońta Těńín“. Jméno odesilatele dneńní zásilky nejde rozluńtit, zbytek
dresy je: „…kombinovaný prapor pěńích eskadron hul. pluku č. 11, 3 esk., polní pońta Hnojník“.
Ńkoda, ņe stejně jako zásilka v Syreně č. 181 je i dneńní zásilka méně kvalitní, zvláńtě pokud jde o
provizorní razítko pońty v Hnojníku. Obě zásilky jsou ale bez pochyb vzácné. Děkujeme za pohotovou
reakci ing.Kypastovi, který se ozval okamņitě po obdrņení Syreny č.181. Zásilkou s tímto razítkem se
můņe pochválit opravdu málo kdo !! Snad časem se někdo ozve a pońle nám i lepńí otisk tohoto
razítka. Uvítáme ukázky i s podobnými razítky Vendryně, Ustroně a Třince. Jsou sice v Monografii
Díl 5, ale co je v Syreně, to je v Syreně !! Ing. Kypastovi jeńtě jednou za pohotovost děkujeme a
srdečně jej touto cestou pozdravujeme !
Syrena 185
- 25 Razítko podle čs. Monografie typ E 80, pońta BIELITZ / BAHNHOF, upřesnění doby
jeho použití.
Pońta Bielitz / Bahnhof je dneńní pońta Bielsko 2. V provozu je od r. 1869. První dvě razítka pouņívaná touto pońtou (náprstková o průměru 20 mm) jsme nedávno publikovali v článku o náprstkových
razítkách pońt v Bielsku (Syrena 182 str. 11-12).
Třetím razítkem pońty, které nás dnes zajímá, je razítko typu E 80 (podle čs. Monografie) a typu
„3.F8“ podle práce mgr. Manteryse („O razítkách a cenzurách na Těńínském Slezsku do r. 1918“).
Razítko má průměr 26 mm a mgr. Manterysovi je známo z pouņití od 24.9.1881 do 4.7.1889. Zásilku
s tímto datem (4.7.1889) nám mgr. Manterys poslal i jako ukázku. Jedná se o jednokruhové razítko
průměru 26 mm jen s německým textem a datem uprostřed (den/měsíc / dvojčíslí roku). Zásilka je
poslána do Lipska, jedná se o korespondenční lístek, vlevo je na zásilce příchozí razítko pońty
v Lipsku. Viz ukázka dole.
Nańla se zásilka, také korespondenční lístek, pro změnu poslaný do Vídně. Datum expedice zásilky
z Bielska je 5.6.1879. Datum je potvrzeno příchozím razítkem pońty ve Vídni v levém horním rohu
Syrena 185
- 26 zásilky. Toto je ale daleko lépe čitelné. Je to více jak o dva roky dřívějńí nález, neņ uvádí mgr.
Manterys (24.9.1881). Kdyņ jsme jej na to upozornili a poslali mu sken této zásilky, nejprve
podráņděně reagoval, ņe za dobu, co sbíral podklady pro svoji publikaci ..“přece nemohl objevit
vńechno..“. Práce o problematice razítek a cenzur na Těńínském Slezsku do r. 1918 si od tohoto
autora velice ceníme a nehodláme se mu nějak vysmívat a ńkodolibě jej upozorňovat na „chyby nebo
mezery “ v jeho práci. Nańí povinností je ale upozornit na to, co lze v práci poopravit nebo doplnit.
Mgr. Manterys to nakonec pochopil a dokonce nám sám poslal sken své zásilky s jemu nejpozději
známým datem pouņití tohoto razítka (4.7.1889). Díky za ochotu, příteli !
Podle materiálu
mgr. ing. Karola Micze pro Syrenu připravil a mgr. Manteryse tímto rozzlobil, ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
I v Polsku se náklady za doručení služebních zásilek přenáńely na adresáta zásilky.
Sluņební zásilka z období záboru
české části Těńínského Slezska
Polskem (1938-1939). Posílá ji
Vojenský historický ústav ve
Varńavě panu Firlovi z Karviné
22.8.1939 (expediční razítko
Varńavy je z 23 VIII 1939-15).
Píńí mu: „v souvislosti se žádostí
o potvrzení služby v P.O.W uvědomujeme adresáta, že doklady
budou poslány na Okresní kvalifikační komisi P.O.W v Těšíně za
účelem jejich použití v záležitosti
žadatele. Za Voj. hist. ústav Mjr.
Jerzy Wadołkowski, vedoucí samostatného referátu pro potvrzení“ (volný překlad).
Zásilku ve Varńavě označili
dvouřádkovým, obdélníkovým,
červeným razítkem: „Sprawa
służbowa opłatę / pocztową uiści
adresat“ (věc sluņební, poplatek uhradí adresát). Pońta v Karviné na zásilku nalepila doplatní známku
25 gr. (Fi: D96, vydání z 25.11.1938). Byl to v té době platný tarif za dopis váhy do 20g ve
vnitrostátní pońtovní přepravě. Razítko pońty KARWINA 1 *c* s datem 24 VIII 39-8. Polská razítka
pońty Karviná 1 jsou známa s rozlińením: a. b. c. d. V Karviné (dnes část velké Karviné-KarvináDoly) byla v té době jeńtě jedna pońta, a sice KARWINA 2.
Co to byla za sluņba v P.O.W, to nevíme. Zásilka byla ņadateli doručena jen týden před vypuknutí
války. Zaslané doklady na zmíněnou instituci asi ani nedońly a kdyņ ano, byly stejně k ničemu !!
Teodor WILCZEK
**********************************************************************************
1200 let Těńína a sběratelé.
20.6.2010 zavedli v Těńíně pro místní oběh sběratelské „městské bony“ o symbolické nominální
hodnotě „20 Těńínských Piastů“. Tyto mají připomenout, ņe uplynulo 1200 let od zaloņení města.
Je to na památku toho, ņe se právě zde setkali 3 synové kníņete Leszka III (Bolek, Leszek a Cieszek),
kteří radostí ze setkání na místě zaloņili Těńín. Na místě setkání existuje více jak 600 let studna
nazvaná Studní třech bratří. Dodnes je jednou z turisty navńtěvovaných atrakcí města. Studna patřila
kdysi bratrům řádu Dominikánů. Aņ do minulého století z této studny bral vodu na pivo městský
pivovar.
Těńín existuje jiņ od X.století jako obranná bańta na obranu jiņní hranice státu v době panování
historického zakladatele Piastů, kníņete Mieszka I. Ranné období panování Piastů připomíná dodnes
Rotunda sv.Mikuláńe a sv.Václava na zámkovém vzhůří. Je to nejstarńí zděná budova ve Slezsku.
Najdeme ji i na bankovce Polské národní banky nominální hodnoty 20 zł.
Syrena 185
- 27 Kolem r. 1290 se stal Těńín hlavním městem Těńínského kníņectví. V jeho čele stál Mieszko ITěńínský z linie opolsko-ratibořských Piastů. Sídlem kníņete se stal Těńínský zámek. Po ničivé,
třicetileté válce z něj zbyla jen Piastovská věņ s okolními fragmenty poslední obranné věņe, věņe
U brány a části obranných zdí. Vydané bony navazují na kdysi populární, z počátku XX. století
vydané městské náhradní bankovky, které tehdy vydávala mnohá jiná města. V roce 1920 vydalo
Těńínské kníņectví do oběhu papírové haléře a koruny s nápisy v polńtině. Dodnes jsou tyto
předmětem sběratelského zájmu.
Přední a zadní strana „bonů“ vyměnitelných a ve vybraných institucích města pouņitelných do 31.
července 2010.
Náklad „bonů“ nominální hodnoty 20 Těńínských Piastů je 2.000 kusů. Při jejich tisku byly pouņity
vńechny profesní tiskové ochranné prvky (papír s vodním znakem, gilońový tisk, hologram PWPW
(Państwowa Wytwórnia Papierów Wartościowych – státní tiskárna cenin), „LISC kasztanowca“ a
číslo na hologramu.
Emise místních, těńínských dukátů.
Jedná se o vydání tří místních, městských mincí (Bolki, Leszki a Czeszki). Vydavatelem je Městský
úřad, vydání organizuje Těńínské numizmatické centrum. Raņbu mincí provedla Kremnická mincovna
na Slovensku. Mince navrhli místní, těńínńtí návrháři, Urszula Górnicza Herma a Tomasz Herma.
Nominál kaņdé mince je 7 zł. Mince mají průměr 27 mm. Na její zadní straně je erb města a logo
jubilea. Na přední straně mincí jsou tři bratři a vņdy nejdůleņitějńí kulturní památky města. Mince
budou vydány:
- 9.5.2010 - 7 Bolků, vydání v době mezihraniční městské hry,
- 12.6.2010- 7 Leszků, vydání v době Kulinárního festivalu „Těńínské chuti“,
- 6.7.2010 – 7 Czeszků v rámci „Kruhů umění“.
Syrena 185
- 28 Od 9.5.2010 si kaņdý můņe koupit mince v místech prodeje a výměny. Do konce roku 2010 lze za
mince kupovat zboņí a platit sluņby v obchodních a kulturních střediscích, které budou souhlasit
s jejich platbou (v hodnotě 7 zł.). Počátkem roku 2011 se mince stanou předmětem sběratelského
zájmu. Jejich zápis bude uveden ve vnitrostátních a mezinárodních katalozích numismatiky. Mince
tak budou reprezentovat město jeńtě po mnoho dalńích let. Po uplynutí data 31.12.2010 je bude moņno
vyměnit zpět za polské złoté. Podrobnosti lze zjistit na :
- www.numizmatykaccn.pl
- www.1200cieszyn.pl
- www.cieszyn.pl tel. 338581420
Platnost mincí bude tedy od 9.5.2010 do 31.12.2010. Náklad mincí je po 5.000 kusů kaņdé.
Místa výměny:
- Cieszyńskie Centrum Informacji,
- restaurace MERKURY na náměstí,
- restaurace HERBOWA na náměstí,
- restaurace MASKA na ul. Śniegowej,
- kavárna „Caffe Muzeum“ v Parku Pokoju (Park míru),
- pasmanterie JOLANTA na ul. Głęboka 40,
- Cieszyńskie Centrum Numizmatyczne ul. Szersznika 5,
- Śląski Zamek Sztuki i Przedsiębiorczośći, ul. Zamkowa 3a,3b,3c,
- Kiosk M&B ul. Głęboka 8.
Kolegové z Těńína, kteří organizovali oslavy 1.200 výročí, měli zájem i o vydání známek nebo
alespoň jedné známky. Chtěli, aby tyto byly společným vydáním Polska a České republiky. Z polské
strany k tomu byl dán souhlas a vyjádřena ochota se v tomto i angaņovat. Česká pońta k tomu byla ale
absolutně netečná a chovala se tak, jako kdyby po ní nikdo ani nic neņádal. Prostě hráli roli „mrtvého
brouka“. Přitom pokus o projednání byl učiněn organizátory s patřičným časovým předstihem více
jak 2 let. Na Českou pońtu byly poslány k výběru a nahlédnutí dokonce i připravené návrhy. Jen to
vybrat a realizovat ! Bylo to ale zbytečné !!
Vydání „bonů“ a mincí bylo činem, který situaci alespoň částečně zachránil. Ochota slovenské mincovny v Kremnici mince vyrazit byla rovněņ vstřícná. „Ochota“ České pońty pak naopak nepochopitelná.
Zpracováno podle podkladů dodaných Jaroslavem TEREŃKEM
**********************************************************************************
Jeńtě k rakouské, vojenské cenzuře z Bohumína z I. světové války.
Touto problematikou jsme se zabývali v Syreně č. 103 na str. 2-7. Cenzurou se zabývá i mgr.
Manterys ve své publikaci o „Pońtě na Těńínském Slezsku do r. 1918, pońtovní razítka a cenzury“ (str.
163-167). Proti nańemu rozlińení se trochu lińíme. Proto uvedeme u přísluńné cenzury vņdy nańe číslo
a číslo mgr. Manteryse. Při ověřování berte toto prosím v úvahu !
První nańe dneńní ukázka má stejné číslo v nańí práci i v práci mag.Manteryse, a to „W1“. Je to jediná
cenzura Bohumína, která má v textu slovo Bahnhof: „Militärzensur Oderberg / Bahnhof.“
Cenzurní razítko má rozměr
75x14 mm. Razítko je
známo s otisky v černé,
modré, fialové a červené
barvě. Jeho pouņití je známo
z období leden 1915 aņ
duben 1915. Jeho výskyt je
hodnocen 25 body. Je na zásilce na následující straně nahoře. Zásilka je poslána do
Krmelína.Expediční razítko je od pońty ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/6b, datum na můstku razítka
je 19.1.15-8. Zásilka je vyplacena známkou 5 hal císař. Na nańí zásilce je razítko typu G 134 (bez
hvězdičky v pravé části mezikruņí). Jak uvidíme na dalńí ukázce s razítkem typu G 135, je hvězdička
v pravé části mezikruņí. Obě razítka mají rozlińení „6b“, ale jsou jiná. Razítko „6b“ typu G 134
Monografie u pońty Bohumín nevede. Nańe ukázka má obě jedničky s patkou! To u razítka
s rozlińením „6b“ typ G 135 není, jedničky jsou rovné !! Na zásilce je otisk razítka MISTEK *
Syrena 185
- 29 MÍSTEK /c, toto je na zásilku otińtěno jako průchozí. Razítko má datum 21.I.15-3. V pouņívání bylo
od r. 1904, bylo jeńtě s rozlińením „a“, „b“. Podle literatury by za slovem Bahnhof neměla být tečka.
Ta tam ale je ! Tečka byla i na nańí ukázce razítka „W1“ v Syreně 103 na str. 2. Barva cenzurního
razítka Bohumína na nańí ukázce je černońedá.
Druhá nańe ukázka má podle mgr.
Manteryse číslo razítka „8W“, v nańem výčtu cenzurních razítek w Syreně 103 není ! Razítko má rozměr
64x13,5 mm. V pouņívání bylo od
srpna 1916 do dubna 1917. Tečka za
Oderberg je pod „r“ horního nápisu, písmeno „O“ Oderberg svým levým okrajem zasahuje mezi
„u. k“ horního nápisu. Otisk cenzurního razítka Bohumína je v barvě červené. V jiné barvě není
razítko známé. Zásilka má mimo cenzurního razítka Bohumína jeńtě cenzuru útvarovou. Toto razítko
je elipsovité, otisk je v barvě modrofialové.
Syrena 185
- 30 Text je třířádkový: „Oberwachungsstelle / Geprűft! / VI.Armeekorps“. Zásilka je poslána do Pabianic
u Lodzi. Expediční razítko pońty TROPPAU 4 / *b* s datem na můstku razítka 2.XI.16-8. Razítko je
typu G 141, v pouņití bylo od r. 1904. Katal. č. 2463/1, Monogr. Díl 14 str. 228.
Dalńí dvě ukázky jsou s cenzurním
razítkem WEITERLEITEN. Tato jsou
dvě různá. Na kresbě vlevo je to cenzurní razítko „21 W“ podle mgr. Manteryse, podle nańí Syreny č.103 je razítko vedeno mezi bezejmennými jako typ „3 W“. Razítko má
rozměr 62x10 mm. Je známo v barvě fialové a červené. Bylo určeno na cenzurování zásilek
doporučených a EXPRÉS, ale známe je i z obyčejných zásilek (viz dvě dneńní ukázky.
Nahoře je zásilka poslaná z Bohumína na Felepost 326. Tam ji asi měli problém doručit. Jsou na ni 4
poznámky: „13, 14, 15 a 16 Komp. umbekant“ (u těchto jednotek neznámý). Expediční razítko pońty
Syrena 185
- 31 ODERBERG 1 * BOGUMIN 1/6b s datem na můstku 27.VIII.15.XII-. Tentokráte je to razítko typu
G 135 (s hvězdičkou vpravo v mezikruņí).
Druhá zásilka s cenzurním razítkem „21 W“ je na předcházející straně dole. Na zásilce je otisk
expedičního razítka typu E 171 DEUTSCHLEUTEN / NIEMIECKA LUTYNIA . Datum 10/5/15.
Razítko bylo v pouņívání od r.1892. Má katal.č.418/3 (Monogr.Díl 13 str.205). Bezejmenné cenzurní
razítko „ 21 W“ je známé z pouņití v období březen 1915-září 1915. U obou zásilek to souhlasí.
Otisky razítka „21 W“ na obou zásilkách jsou v barvě fialové.
Dalńí nańe dneńní ukázka je s cenzurním razítkem „22 W“ podle mgr. Manteryse, podle
nańí Syreny č. 103 je to razítko bezejmenné
„4W“. Razítko je známo v barvě fialové nebo
červené a v pouņívání bylo od června 1915 do srpna 1915. Má rozměr 58x8,5 mm.
Zásilka je poslána z pońty Bohumín 1, expediční razítko typu G 135 (s hvězdičkou vpravo
v mezikruņí), rozlińení „6b“ a s datem 1.VII.15-4. Zásilka je poslána do Mähr. Neustadt. Nańe ukázka
má razítko cenzury v barvě červené.
Poslední nańe ukázka je s cenzurním razítkem Bohumína podle mgr.Manteryse typu „7 W“. Razítko
má rozměr 65x14 mm, jeho otisk je znám v barvě fialové, červené nebo modré. Pouņití razítka je
známo od dubna 1915 do září 1916.
V nańí Syreně je vedeno jako razítko
typu „4W“. Cenzurní razítko je na
nańi zásilku otińtěno v barvě červené.
Zásilka je na následující straně
nahoře.
Je poslána z polní pońty č.51 do Záblatí u Bohumína. Expediční razítko je s textem K.u.k.FELDPOSTAMT 51 a s datem na můstku
razítka 14.VII.15. Na levém okraji zásilky je příchozí razítko do Bohumína s datem 5.VIII.15.VI-.
Proč doručení zásilky trvalo více jak 3 týdny jiņ dnes nezjistíme! Zásilka je jeńtě
s dalńím bohumínským, bezejmenným cenzurním razítkem jehoņ reprodukce je
vlevo. Razítko je kulaté se zdvojeným obvodem a uvnitř razítka je nápis
„ŰBERPRŰFT“ (přezkouńeno). Toto razítko uvádí literatura, ņe bylo pouņíváno
společně s jinými cenzurními razítky Bohumína a to podle mgr. Manteryse
s razítky „4 W“ a „6 W“! Zde to je ale spolu s razítkem cenzury „7 W“. Kulaté
razítko je vedeno mezi bezejmennými jako typ „23 W“. Je známé z pouņití od
Syrena 185
- 32 října 1915 do srpna 1916. Vnějńí průměr razítka „23 W“ je 20 mm. Je známo pouņité v barvě červené.
Doba pouņití právě zde nesouhlasí, nańe ukázka je z července 1915, tedy jeńtě o 3 měsíce dříve.
Přitom doba pouņití cenzurního razítka Bohumína „7 W“ souhlasí. Kdyņ porovnáte doby pouņití
razítek podle nańí Syreny a podle mgr. Manteryse, jsou někde určité časové rozdíly. Náń článek
v Syreně vyńel v r. 1999 a práce mgr. Manteryse je z pozdějńí doby. Zde autor jiņ uvedl a zohlednil
dalńí mu známé nálezy pouņití razítek.
Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Polský zábor české části Těńínského Slezska 1938-1939, pońta Komorní Lhotka.
Pońta byla zabrána Polskem 5.10.1938. Pod polskou správou se na pońtě pouņívalo jen jedno
expediční razítko LIGOTKA KAMERALNA *a*. Nahoře je zásilka poslaná do Warszawy, datum
na můstku razítka je 20 VI 39-15. Razítko nebylo dosud v Syreně publikováno. Pońta to byla nevelká
Syrena 185
- 33 a zásilek z ní poslaných se mnoho nezachovalo. R-zásilka z této pońty s R-razítkem nám není známa.
Polská filate-listická literatura publikovala jen samotný otisk R-razítka, a to v časopise Filatelistyka
č. 6 z r. 1999, str. 356. V Syreně jsme toto R-razítko (také jen samostatný otisk) publikovali v čísle
105 na str. 5-9.
Na pońtě se od června 1938 pouņívalo československé, česko-polské razítko typu M 50 KOMORNÍ
LHOTKA * KAMERALNA LIGOTKA. Razítko bylo s rozlińením „a“, „b“. I toto razítko typu M 50
od této pońty jsme na stránkách Syreny neměli moņnost publikovat. Rádi bychom s tímto razítkem
nańim čtenářům přinesli ukázku. Má je někdo ? Ozvěte se !
Mgr. Janusz MANTERYS
**********************************************************************************
Použití československého razítka typu M 43 na pońtě Hnojník, 7.IV.1919 !
V této Syreně na str.24 jsme publikovali zásilku s datem 5.III.1919. Expedičním razítkem na ní bylo
československé, provizorní, česko-polské razítko (gumové), které se na pońtě pouņívalo v době
obsazení pońty v době Ńnejdárkova obsazení Hnojníku. Hnojník byl pod polskou správou od
11.11.1918 do 23.-27.1.1919. Kdyņ se československé vojsko stáhlo 25.2.1919 na novou demarkační
linii, připadl Hnojník s několika jinými, dříve polskými pońtami, Československu. Původní,
provizorní, gumové česko-polské razítko bylo na pońtě pouņíváno podle zásilky ze str.24 této Syreny
jeńtě 5.III.1919. Provizorní razítko bylo nahrazeno československým, česko-polským kovovým
razítkem Typu M 43.Viz zásilka dole.
Zásilka je poslána do Rychnova nad Kněņnou 7. IV.19 (datum na můstku razítka i v textu zásilky). Na
zásilce je stejně, jak na dříve publikovaných zásilkách z této pońty otisk útvarového, dvouřádkového
razítka „Komb.prapor pěń.eskadron / čs.hul.pl.č.11“ (otisk černě fialový).
Pońta po tom, co Hnojník připadl po 25.2.1919 Československu, začala prokazatelně pouņívat definitivní razítko typ M 43. Dosud jsme toto razítko publikovali na ústřiņku sloņenky s datem 18.VIII.1919
(viz Syrena 134 str. 3-7).
Monografie Díl 16 I díl na str. 173 uvádí, ņe v období 1918-1920 bylo na pońtě pouņíváno jen původní
rakouské, německo-polské razítko HNOJNIK * GNOJNIK typu M 10 (Katal.č.612/1) O pouņívání
čs.razítka typu M 43 se tato Monografie 16/I nezmiňuje.
Zmínka o razítku M 43 je teprve v Monografi Díl 17/I na str.215. Razítko typu M 43 je vedeno pod
katal.č.612/1 HNOJNÍK-GNOJNIK *Č.S.P.*/a (razítko s pomlčkou mezi názvy). Pouņití razítka je
uváděno teprve od r. 1920 !!!, coņ evidentně není pravda. (nańe ukázky ze 7.4.1919 a 18.8.1919).
Pod katal.č.612/2 vede monografie původní razítkoTypu M 43 místo pomlčky s hvězdičkou jako Typ
M 44, pouņití v období 1920-1921 (HNOJNÍK * GNOJNIK *Č.S.P.*/ a).
Za opět pohotovou ukázku děkujeme ing.Janu KYPASTOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
Syrena 185
- 34 Vlaková pońta ODERBERG-MOSTY / BAHNPOST, ZUG 4612 z 29.8.44/a.
Tuto vlakovou pońtu z období okupace jsme v Syreně publikovali v čísle 122 na str. 27.
Publikovali jsme pro tuto vlakovou pońtu dvě textem odlińná razítka :
1) ODERBERG (OBESCHLES.) – MOSTY / BAHNPOST/ ZUG….) Ačkoliv razítko bylo
otińtěno na zásilku 2x, nebylo na něm ani číslo vlaku, ani datum. Zásilka byla podle textu
z dubna 1940.
2) ODERBERG – MOSTY / BAHNHOF /ZUG 4624 19.9.42/a. Jednalo se o zásilku poslanou
z Vendryně do Slezské Ostravy.
Dneńní ukázka se textem razítka podobá výńe uvedené druhé variantě: ODERBERG – MOSTY / BAHNHOF / ZUG 4612 29.8.44/a. Vlaková pońta Oderbeg-Mosty tedy pouņívala druhý typ
razítka vlakovky jeńtě koncem srpna 1944.
Zásilka je na adresu voj.pońty, je poslána do Winkhausen űber Schmalenberg, okres Hochsauerland.
Winkhausen leņí asi 3km východně od Schmalenbergu, Schmalenberg leņí jiho-východně asi 50 km
od Dortmundu v Německu.
Teodor WILCZEK, Karviná
**********************************************************************************
Účast členů Klubu polské známky na Mezinárodní filatelistické výstavě „RYBNIKPHILEX 2010“.
Výstava se konala v Rybnickém centru kultury ve dnech 11.-26. června 2010. Členové nańeho Klubu
polské známky na této výstavě vystavovali své exponáty a dosáhli následující ohodnocení.
Specielní blahopřání JURY obdrželi:
- Miloslav Kalabza, třída tradiční filatelie za exponát „Polsko po roce 1918“,
- Janusz Manterys, třída historie pońty za exponát „Pońta v Galicii 1772-1918“,
Třída tradiční filatelie:
- Miloslav Kalabza, „Polsko po roce 1918“, velká zlatá medaile,
- Emil Karzełek, „Druhý věk polské známky“, velká zlatá medaile,
- Ladislav Ondruńka, „Polsko 1918-1939“, zlatá medaile,
- Vladimír Malovik, „Označení tiskových desek na československých známkách z let 1918-1938“,
zlatá medaile,
Syrena 185
- 35 -
Diplom na velkou pozlacenou medaili ve třídě literatury za zpravodaj Klubu polské známky SYRENA
Syrena 185
- 36 Třída historie pońty:
- Janusz Manterys, „Pońta v Galicii 1772-1918“, velká zlatá medaile,
- Janusz Manterys, „Pońtovní dokumentace v Bielsku-Białej do r.1945“, velká zlatá medaile,
- Karol Micza, „Těńínské Slezsko“, velká zlatá medaile,
Třída námětové filatelie:
- Ivo Volný, „Ńachy a jejich největńí mistři ve filatelii“, pozlacená medaile,
- Frantińek Załoga, „XVI.OH Melbourne“, postříbřená medaile,
Třída aerofilatelie:
- Miloslav Kalabza, „Polská balonová pońta“, postříbřená medaile,
Jednorámové exponáty:
- Petr Mazoch, „Historie a razítka pońty Dolní Bludovice“, pozlacená medaile
- Petr Mazoch, „Podtypy přetisků PČ 1919“, zlatá medaile,
- Petr Mazoch, „Hradčany“, zlatá medaile,
- Karol Micza, „Do pońtovního provozu neuvedené plebiscitní známky Těńínského Slezska z r.1920“,
zlatá medaile,
- Ladislav Ondruńka, „Pońta PRZEDBÓRZ 1917“, pozlacená medaile,
- Ladislav Ondruńka, „Městská pońta ŻARKI 1918“, stříbrná medaile,
Třída literatury:
- Klub polské známky v České a Slovenské republice, zpravodaj „Syrena“, velká pozlacená medaile.
Členové Klubu polské známky vystavili na výstavě celkem 17 exponátů a z dosaņených hodnocení je
vidět, ņe si nevedli ńpatně.
Vystavovatelé z nańeho Klubu polské známky před místem konání Mezinárodní filatelistické výstavy.
Zleva : Dr. Volná, Ivo Volný, Jiří Král, Petr Mazoch a Emil Karzełek. Snímek pořízen před Městským
centrem kultury v Rybniku.
Syrena 185
- 37 Provizorní razítko pońty Třinec z počátku okupace 1939-1940.
Zásilka je poslána z Třince (za okupace Říńe) do Protektorátu (Mor.Ostrava), asi počátkem r. 1940.
Provizorní, gumové razítko „Trzynietz (Oberschles.)“. Otisk razítka je černý. Razítko bylo
pouņíváno do doby, neņ dostal Třinec razítko definitivní, kovové. Na zásilce není Bohuņel otisk
datumovky, coņ bylo tehdy běņné (nebo ruční zápis data expedice zásilky). Zásilka je poslána na
odbory Vítkovické báňské a hutní společnosti. Zajímavé je to, ņe odesilatel zásilky v Lyņbicích u
Třince jiņ má svoji hlavičku na dopise psanou a vytińtěnou německy. Zarazil nás v hlavičce text:
„KUNST-U. WALZENMŰHLE U. SÄGEWERK“ Výraz KUNST není jen umění, ale také stroj
(kűnstlich=mechanický) nebo cokoliv vytvořené lidskou rukou. Pak volný překlad by snad mohl být
„dílny, kovárna, pila“. Výraz „Walzenműhle“ můņe také znamenat „ńrotovník“ ??
Teodor WILCZEK, Karviná
**********************************************************************************
Razítko vlakových průvodčích-konduktérů, Wagstadt-Stauding č. 3254
Syrena 185
- 38 Vyobrazení razítka je vlevo, výstřiņek s razítkem je na
předcházející straně dole. Monografie díl 14 str.462 vede toto
razítko pod katal.číslem 3399/3 Wagstadt-Stauding (BílovecStudénka). Katalog uvádí čísla konduktérského razítka 3260 a
3255. Na nańí ukázce na výstřiņku to je č.3254! Razítko je
jednookruhové, název spoje je nahoře, dole je pońtovní trubka.
Na můstku razítka je číslo 3254 a datum 20.IX.15. Je to tedy
z 20.září 1915. Expediční razítko je dvojjazyčné, německo-české, Mähr.Ostrau 1 / Moravská Ostrava 1 s datem 20.IX.15.-4.
Zásilku se stejným razítkem, ale z trasy ZAGÓRZANY - GORLICE jsme publikovali v Syreně č. 179 na str. 37. Je to
z východu Polska od Nowego Sącza. Číslo trati na konduktérském razítku je 1467 a razítko má datum 11.XII.1921.
Zásilka je poslána do Lwowa. Pro názornost a připomenutí je
vlevo reprodukce jen toho samotného razítka na
výstřiņku ze zásilky v Syreně č. 179. Je zajímavé, ņe
razítka jsou naprosto stejně provedená. Mimo
Monografie jsme se s tímto razítkem zatím nesetkali.
Trať Zagórzany - Gorlice byla rovněņ krátká jako trať
nańí dneńní ukázky. Vlaková vzdálenost mezi stanicemi Bílovec a Studénka není delńí jak 10 km.
Datum na kresbě razítka z Monografie je z 21.VI.18.
Zajímavé by bylo najít jeńtě dalńí podobné zásilky
a upřesnit dobu, po kterou bylo razítko na trati
Bílovec-Studénka pouņíváno. Čísla spojů byla tedy
3254, 3255 a 3260. Datum pouņití zatím 20.9.1915
aņ 21.VI.1918 !
Jaroslav TEREŃKO
**********************************************************************************
Zajímavé propagační, strojové razítko „Svobodné město DANZIG“ z r. 1935.
Zásilka je poslána z Gdańska do Turnova v Československu. Strojové razítko pońty DANZIG 5* s datem na můstku razítka 26.7.35-12. Propagační text „Danzig / Dein Reisezíel.“ (Gdańk, tvůj cestovní
cíl). Na zásilce jsou svitkové známky 10 fen. (zelené), perforované, katal.č. Fischer 188. Byly to
známky do automatů. Vydání z listopadu 1932 (byly vydány jeńtě i v říjnu 1935). (svitkové Mi č.194
Syrena 185
- 39 D). Platnost známek skončila 30.9.1939, kdy se stal Gdaňsk součástí Velkoněmecké Říńe. Katalog
Fischer II. Díl 2006 při pouņití známek na zásilkách uvádí tento cenový záznam: frankatura jednoznámková 100 zł., frankatura více-známková (stejné známky) 150 zł. a frankatura smíńená (různé
známky) 100 zł.
Teodor WILCZEK, Karviná
**********************************************************************************
Doporučená zásilka s provizorní R-nálepkou a expedičním razítkem, Pońta Skřečoň,
12.7.1945.
Doporučený dopis poslaný do Fryńtátu. R-nálepka německá, „R“ a rámeček červeně, tisk textu černě:
„Skrzeczon /űber ODERBERG/ (Oberschles). Přes R-nálepku je 2-řádkové, provizorní razítko
„Pońtovní úřad / SKŘEČOŇ“. V místě expedičního razítka stejné, provizorní, dvouřádkové razítko
jak na R-nálepce. Datum expedice je vepsáno ručně 12/7 45. Nahoře je poznámka o zaplacení pońtovného 420 (h) v hotovosti + podpis úředníka. Otisky provizorních razítek jsou v černě-fialové barvě.
Rozměr provizorního razítka je 36x11 mm.
Teodor WILCZEK, Karviná
**********************************************************************************
Provizorní zásilka z pońty KARVINÁ 1 z 25.5.1945, vyplacená v hotovosti.
Pońta Karviná 1 v r.1945, to nebyla dneńní pońta Karviná 1. Ta dneńní byla v roce 1945 jako pońta
Fryńtát. Pońta Karviná 1 se v r.1945 nacházela ve staré Karviné (dnes Karviná-Doly). Tam byly
v r.1945 dvě pońty: Karviná 1 a Karviná 2. Obě dnes jiņ neexistují, budovy byly demolovány
v důsledku poddolování. Tehdejńí pońta Karviná 1 byla naproti radnice ve staré Karviné, kousek od
karvinského, Laryschova pivovaru.
Z pońty Karviná 1 jsme jiņ dříve publikovali v Syreně jednu provizorní, dokonce doporučenou
zásilku.
= KARVINÁ 1= Na zásilce byla zajímavá R-ka jejíņ reprodukce je vlevo. Zásilka byla s expedičním
R 13
razítkem stejným jako má dneńní ukázka na následující straně. Jako expediční razítko bylo pouņito razítko s nápisem v mezikruņí POŃTOVNÍ ÚŘAD / KARVINÁ 1
s nápisem ČSR uvnitř. Datum expedice bylo na zásilce (ze Syreny 139 str. 28) 18.VI.45. Dneńní zásilka má přes kulaté, expediční razítko datum 25.5.45. Dneńní ukázka byla z pońty expedována necelé tři
týdny po osvobození. Zatím z pońty Karviná 1 nemáme po osvobození jiné, provizorní razítko neņ to,
Syrena 185
- 40 které je na reprodukci dole. Zásilka je poslána do Mokrých Lazců u Opavy. Pońta neměla v té době
jeńtě k dispozici pońtovní známky, proto byla zásilka vyplacena v hotovosti. Je o tom záznam nahoře
uprostřed zásilky T 1,20 Kč. Pońtovní tarif platný pro české země byl v době od osvobození do
30.11.1945 za dopis váhy do 20g (mimomístní) 1,20 Kč. Toto souhlasí na tehdy platný tarif.
Provizorní, obyčejná, mimomístní zásilka poslaná z pońty KARVINÁ 1 do Mokrých Lazců u Opavy
25.5.1945. Má někdo z této pońty jiné, provizorní, expediční razítko ?
Mgr. ing. Karol MICZA
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří
sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : Ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ,
ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK,
Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr.
Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr
MAZOCH. Zpracování na počítači ing.Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od
č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK
a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo
je uzavřeno a načisto dopsáno dne 4. srpna 2010. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu.
Dofinancování je darem Generálního konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA.
Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 185. Děkujeme
vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je
postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA. Navńtivte tyto
stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou.
Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Nezapomeňte
sledovat při obdrņení zásilky s kaņdou Syrenou stav svého konta v Klubu. Zajistíte si tak včasné a
rychlé dodávání nově vyńlých čísel zpravodaje.
***************************************************************************
Máte-li přítele filatelistu, který sbírá polské známky,
upozorněte jej na náń zpravodaj SYRENA !!!
Syrena 185