Zpravodaj 3-2010

podzimní
2010
35
SLOVO STAROSTY
Vážení spoluobčané,
svým zájmům, ale také zvelebování obce
nebo pomoci ostatním. Za všechny uvedu
alespoň naše hasiče.
Letošní volby do obecního zastupitelstva
se konají 15. a 16. října. Doufám, že také
letos přijde velký počet Vás voličů, abyste
rozhodli o směřování obce v následujících
čtyřech letech.
Na závěr bych chtěl poděkovat své rodině
za trpělivost a podporu, bez čehož bych
práci starosty nemohl v klidu vykonávat.
opět tady máme závěr jednoho volebního
období. Jistě jste si už všimli, že nejsem
přítelem vzletných slov a dlouhých projevů, a proto ani teď nehodlám hodnotit,
co všechno se za ty uplynulé čtyři roky ve
vesnici vybudovalo. Jen bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří se o to, jak naše
vesnice vypadá a co všechno se v ní děje,
zasloužili.
V první řadě děkuji obecnímu zastupitelstvu za konstruktivní práci. Dále děkuji členům všech komisí pracujících při obecním
úřadě, zvláště komisi kulturní a stavební,
které byly nejvíce vytížené. A v neposlední
řadě děkuji členům všech dobrovolných
organizací, kteří věnují svůj volný čas nejen
Podzim: čas vinařských žní,
čas barev,
čas mutěnských hodů.
36
S nadcházejícím podzimem přeji nám
všem co nejdéle pěkné počasí a vinařům výbornou úrodu.
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
Ani jsme se nenadáli a prázdniny jsou
minulostí a podzimní čas zaklepal na dveře.
Snad jste během letních měsíců načerpali
dostatek energie na nastávající období
a v čase vinobraní tyto zásoby využijete.
V letním období jsme dokončili práce na
vozovce a chodníku v ulici Tržní včetně opravy havarijního stavu části kanalizace. Věřím,
že už jsou zapomenuty problémy a peripetie,
které si obyvatelé v této ulici užili, a teď si
budou užívat nové cesty i chodníku. Musím
podotknout, že s většími či menšími problémy se setkává každý z nás tam, kde se něco
opravuje, rekonstruuje nebo buduje. To
prostě k tomu patří a na konci si většina z Vás
řekne, že to stálo za to. To určitě mohou
potvrdit i obyvatelé na ulicích Ořechová,
Letní a Květná, kde při budování nových
cest těch problémů bylo hodně díky jednak
rozmanitosti terénu, osazení jednotlivých
domů, úzkých uliček a hlavně špatnému
deštivému počasí. Přesto Vám všem patří
dík za trpělivost a ochotu na určitou dobu
omezit provoz kolem svého domu.
Z plánovaných akcí na rok 2010 probíhala v letních měsících rekonstrukce mateřské
1
školy, o níž po dědině šlo spousty fám.
Myslím, že nejlepší způsob, jak se dozvědět pravdu, je zeptat se lidí, kteří kolem
toho chodí a mají největší přehled. I tady
věřím, že ten výsledný efekt poznají hlavně
Vaše děti a vnuci, kteří tuto školku budou
navštěvovat.
Končí čtyřleté volební období stávajícího
zastupitelstva. Já musím z mého pohledu
říct, že bylo velmi produktivní a aktivní,
což je vidět na tom, co se za ty čtyři roky
vybudovalo. Vyjádřeno v penězích to
vypadá asi takto: oprava a budování komunikací a chodníků 53.800.000,- opravy
polních cest 13.900.000,- rekultivace
skládky za nádražím 36.523.000,- Kč,
vybudování kompostárny a sběrného
dvora 17.140.000,- Kč. Také se podařilo
vybudovat v obci tři nové oddychové kouty
a parky. Drobnější věci a různé opravy
to patří k běžnému provozu obce, ty ani
vyčíslovat nebudu. Jenom věřím, že nově
zvolené zastupitelstvo bude v rámci možností pokračovat ve zlepšování života všech
občanů žijících v naší obci, a také pro turisty, kterých k nám jezdí stále víc.
Přeji Vám všem příjemné podzimní dny,
vinařům i přes celoroční nepřízeň počasí
dobrou úrodu a hody ať jsou příjemným
ukončením celoroční práce nás všech.
Petr Bíza
místostarosta
Usnesení z XXII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice
ze dne 6. září 2010
2. MPZ č.18/2010 prodej pozemku – p.č.
1947/48 v k.ú. Mutěnice – o výměře
2 m2 za cenu 110,- Kč/m2 panu Josefu
Prčíkovi, Krnov za účelem dotvoření parcely u lisovny
3. MPZ č.19/2010 výkup pozemků nebo
jejich částí dle GP p.č. PK 6419, PK 320,
PK 316, PK 6694, KN 6630, KN 6632,
KN 6631 v k.ú. Mutěnice – předběžný
souhlas za účelem zrealizování akce
„Protipovodňová opatření s retencí v k.ú.
Mutěnice“
4. Stažení z bodu jednání MPZ č.20/2010
prodej části pozemku –p.č. 6545/44 v
k.ú. Mutěnice o celkové výměře 1908 m2
fa . Vinařství Mutěnice– za účelem stavby
předčistírny odpadních vod
5. MPZ č.21/2010 prodej části pozemku
p.č. 69/1 v k.ú. Mutěnice – předběž-
A. ZO vzalo na vědomí:
1. Kontrolu úkolů z minulého jednání ZO
2. Žádost ing. Marka o pořízení změny územního plánu pro oblast W5
3. Připomínky ing. Plchuta k zápisu z 21. jednání ZO a tyto připomínky budou součástí
dodatku zápisu
4. Návrh pana Svatoslava Rozehnala na směnu pozemku
B. ZO schválilo:
1. MPZ č.14/2010 prodej části pozemku
–p.č. 1678/15, p.č. 1678/16 v k.ú.
Mutěnice – výměře dle GP za cenu 110,Kč/m2 paní Ireně Pavelkové, Dubňanská
346, Mutěnice za účelem dotvoření
pozemku u RD
2
ný souhlas dle GP cca
11 m2 za cenu 110,- m2
manželům Buchtovým
Mutěnice 1029 za účelem dotvoření parcely
u RD
6. Rozpočtové opatření
č. 3 na straně příjmů ve
výši 19 425 000,- a na
straně výdajů ve výši
19 251 700,- Kč Po provedení RO č. 3/2010
tvoří celkové příjmy
78 491 800,- a celkové
výdaje 81 880 000,- Kč
7. Vypuštění bodu 2/16 ze
změny UP č.2a
8. Vydání změny č. 2a
územního plánu sídelního útvaru Mutěnice
formou opatření obecné
povahy dle správního
řádu v předloženém znění bez bodu 2/16
C. ZO neschválilo:
ŠKOLST VÍ
Ozdravný pobyt žáků osmé třídy v Itálii
Když se na začátku školního roku zeptáte kteréhokoliv
žáka osmé třídy, na co se v nadcházejícím roce nejvíce
těší, určitě vám neodpoví, že na učení, ale na ozdravný
pobyt v zahraničí.
Ani v letošním školním roce tomu nebylo jinak a volba
padla na Palmovou riviéru v Itálii.
Dlouho očekávaná chvíle přišla 10.června, kdy se 23
žáků 8.A třídy společně se svými pedagogy a zdravotnickým doprovodem v osobě paní Hany Mrázikové vydali na
třináctihodinovou cestu do Itálie Zde strávili za slunečného
počasí se svými vrstevníky z Rožnova pod Radhoštěm osm
dní u moře. Následující den po odjezdu je hned v brzkých
ranních hodinách uchvátil pohled na východ slunce a azurová
modř nedohledného moře.
Kolem sedmé hodiny ranní nás v cíli přivítal správce kempu
Tam Tam a již dopředu připravené skupinky žáků ubytoval
v nových mobilhomech, které skýtaly pohodlné bydlení po
celou dobu pobytu. Dvě ložnice, společná místnost s pohovkou, televizí, ledničkou, prostornou a dobře vybavenou
1. Žádost ing. Marka o pořízení změny územního
plánu pro oblast W5 dle
připravované studie
3
kuchyňkou, vlastním sociálním zařízením,
sprchovým koutem i klimatizací.
Také celý kemp nabídl veškerý komfort
pro rekreaci žáků. Přispěl k tomu především
bazén, restaurace, sportoviště, dětské hřiště
i třicetimetrová vzdálenost na pláž. Bezplatné
zapůjčení slunečníků a opalovacích křesel
jen podtrhla spokojenost účastníků.
Taktéž tým kuchařů, který zabezpečoval
plnou penzi, se snažil ze všech sil a jejich
výsledky byly opravdu nad očekávání.
Ráno budíček, snídaně, krátká porada
a pak už hurá na pláž. Tak utíkal jeden den
za druhým.
Jen úterý 15.6. bylo pro žáky zcela
nevšední. Celodenní výlet do Říma s jeho
ojedinělou historickou a kulturní nabídkou
bral některým až dech. Cestování z provincie
Abruzzo do Latia – napříč celou Itálií - stálo
určitě za to.
Italský autobus zastavil na okraji tohoto
velkoměsta a římským metrem se celá skupina vydala k první zastávce celodenního
výletu, kterou se stalo historické Koloseum. Dále následovalo Forum Romanum,
Pantheon, Fontána di Trevi, Kapitol, most
přes řeku Tiberu, Andělský hrad a na konci
tolik očekávaná návštěva Vatikánu. Zde na
Svatopetrském náměstí žáci vystáli dlouho
řadu, aby po nezbytné bezpečnostní kontrole
mohli zhlédnout samotnou katedrálu i hroby
významných církevních osobností, mezi nimiž
byla i hrobka papeže Jana Pavla II.
Ten den šli všichni spát příjemně unaveni a s plnou hlavou nezapomenutelných
zážitků.
Pobyt se přehoupl do druhé půle a moře
po noční bouři ukázalo svoji sílu v podobě
neklidné hladiny. Lehátka, nafukovací kruhy
i hlavy žáků se kmitaly v bělostných vlnách
a příjemné unášení na jejich vrcholech
přineslo žákům další prožitek. Čas na pláži
trávil každý po svém. Koupání, stavby z písku i s nezbytným zahrabáváním spolužáků,
čtení, sportování, smlouvání s prodejci, sběr
mušlí, kamínků i nesmělé rybaření.
Přátelství mezi žáky naší školy a rožnovské školy nabíralo na obrátkách, a tak se
po večerech začali společně připravovat na
Talentmánii, ve které mohl každý předvést
cokoliv ze svého umu. Večerní pláž má své
kouzlo, a proto se stala otevřeným amfiteátrem pro všechny, kdo se chtěl něčím
pochlubit, podpořit své kamarády či se jen
tak pobavit.
A to už se pomalu blížil konec pobytu. Ještě
nezbytné nákupy na ranním trhu v městečku
Giullianova, aby dárky pro nejbližší skutečně
potěšily. Někteří ještě ten den navštívili starou
část tohoto přímořského letoviska, kde si za
ostrých slunečních paprsků prošli Křížovou
cestu, kterou v kopci lemovaly bronzové
sochy, ztvárňující utrpení Ježíše Krista.
A ráno? Ráno už poslední probuzení
v kempu Tam Tam, úklid a čekání na odjezd
domů. Mnozí využili tento čas ještě na rozloučení s mořem, s bazénem, jiní si nenechali
ujít ještě chuť pravé italské zmrzliny či jen
tak polehávali mezi barevnými průlezkami
dětského hřiště.
Cestu zpět provázely vzpomínky na čas
strávený v přímoří a nově navázaná přátelství
s kamarády z Rožnova.
Během brzkých ranních hodin přijel autobus do České republiky a od Mikulova už
směřovaly myšlenky našich žáků na domov,
na setkání se svými nejbližšími.
A v Mutěnicích? První pohled, první objetí
s rodiči i smutné poohlédnutí za odjíždějícím
autobusem…
Třídní učitelka Bc. Marcela Stupavská
4
EX KURZE DO DUBŇAN
Exkurze neodmyslitelně patří do „osnov“
mutěnické školy a žáci se na ně vesměs
moc těší. Kantoři se zase snaží své studenty
nezklamat, proto vybírají jen interesantní
akce, které připravují co nejpečlivěji. Přes
sebelepší organizaci je výsledek takových
aktivit nejistý, protože většina exkurzí musí
být naplánována s časovým předstihem.
Přitom jsou faktory jako např. počasí, které
dovede přes všechny předpovědi meteorologů překvapit a všechny snahy pokazit. Na
II. stupni je situace taková, že žáci sedmých,
osmých a devátých tříd jezdí na několikadenní exkurze, šesťáci absolvují exkurze
jednodenní. Když jsem tedy uvažoval, jaký
výlet podniknout s třídou VI.A, bral jsem
v úvahu řadu hledisek, mimo jiné i skutečnost, že je hospodářská krize. Vytýčený úkol
byl tedy jasný – naplánovat akci pod heslem
„za málo peněz hodně muziky“. Při tom
jsem vycházel z premise, že sice nejsem
schopen ovlivnit výši vstupného, ale zato
můžem ušetřit na dopravě, pokud naším
cílem bude blízká destinace. Jako nejlepší
varianta se mi jevilo Sportcentrum Želva
v Dubňanech, které nabízí bowling, kuželky
či stolní tenis. V tomto sportovním středisku
totiž relaxují firemní kolektivy, zájmové organizace, děti základních a mateřských škol,
rodiny či členové Senior klubu z Dubňan.
Čtyřdráhová kuželna má schválené parametry pro uznávání mezinárodních rekordů.
O kvalitě herny svědčí skutečnost, že zde
trénovali reprezentanti České republiky před
mistrovstvím světa (odkud si pak přivezli
zlatou medaili). Po celou sezónu se zde
odehrávají utkání od nejnižších po nejvyšší
třídy soutěží, včetně mezinárodních zápasů.
Velmi dobrá a dlouhodobě výkonná je dubňanská základna stolního tenisu. Také proto
bylo Město Dubňany vybráno na uspořádání
kvalifikačního utkání mistrovství Evropy ve
stolním tenise. Sportcentrum Želva tedy splňovalo všechny požadované atributy a navíc
se mi osvědčilo i v letech minulých.
Exkurze žáků VI.A do Sportcentra Želva
v Dubňanech se uskutečnila v pondělí
28. června 2010. Někteří naši elévové
hráli bowling či kuželky poprvé. Přesto
se zapojili všichni. Bylo krásné pozorovat
jejich soustředění, zaujetí pro hru a radost
z vítězství. Žáci však nesoutěžili jen o to, kdo
získá nejvíce bodů. Díky digitálním tabulím,
které znázorňovaly potřebná data, mimo jiné
i rychlost vržené koule, bylo možné uspořádat soutěž, kdo vrhne kouli nejrychleji.
V tomto klání nejlépe uspěli:
Jakub Pavelka
39,4 km/h
Dan Fuksa
31,9 km/h
Robin Kramář
28,7 km/h
Zuzana Kratochvílová
Barbora Kubíčková
Hana Koutná
28,0 km/h
26,7 km/h
26,6 km/h
Ve stolním tenisu dobrou hrou zaujal Kevin
Skuhravý, Dominik Valda, Kevin Bezůšek
a Tomáš Běloch. Radost ze sportu a skvělá
nálada byla patrna na každém z přítomných.
Příjemnou atmosféru nezmenšila ani skutečnost, že jsme se okolo dvanácté hodiny
vydali na zpáteční cestu. Saturovaní žáci si
v autobuse zpívali a atmosféra byla výborná.
5
Co o exkurzi napsali samotní
studenti? Posuďte sami.
Lucie Svobodová: „Výlet
se mi moc líbil. Hrála jsem
stolní tenis, bowling a kuželky. Mým největším soupeřem byl Aleš Hodes, který
mnohdy shodil všechny
kuželky. Bylo to krásné
zakončení školního roku.“
Dan Fuksa: „Mezi mé
největší zážitky v letošním
školním roce patří oslava
naro-zenin pana učitele Frydrycha a výlet do Dubňan,
kde jsem dvakrát zahrál strike... Chtěl bych poděkovat
za pěkné zážitky.“
Nela Trávníková: „Výlet byl
suprovní. Cestou jsme zpívali písničky. Nejvíce se mi
líbil bowling, kde byla mojí
největší soupeřkou Klára
Přibylová. Vždy měla o pár
bodů víc. Pak jsem hrála
kuželky a také se pokusila
hodit koulí co nejrychleji.
S Barborou Kubíčkovou
a Hankou Koutnou jsme
byly od sebe o jednu desetinu km/h. Výlet se opravdu
moc vydařil a budem na něj
v dobrém vzpomínat.“
Exkurze do Sportcentra
Želva splnila očekávání moje
i žáků, kteří se zde patřičně
vydováděli, nasmáli a sportovně vyžili.
REKONSTRUKCE, NÁSTAVBA A VESTAVBA
MATEŘSKÉ ŠKOLY.
O celkové rekonstrukci a rozšíření kapacit y
mateřské školy se hovoří
již několik let. Vše vázlo
na finančních prostředcích a čekalo se na dotaci
ze státní pokladny. Marně. Budovu bylo nutné
opravit a rozšířit její kapacitu, protože stále roste
počet žádostí o umístění
dětí do školky. Nakonec
Obec Mutěnice, zřizovatel
Základní školy a Mateřské
školy Mutěnice, rozhodl
prostřednictvím zastupitelstva obce o financování
tohoto projektu z vlastních
zdrojů. Za tento počin jim
patří veliké poděkování.
Stavební práce započaly
v měsíci červnu, a proto se
děti i zaměstnanci museli
přesunout do náhradních
prostorů - na školní klub.
Pochopitelně, že nebylo
možno přesunout všechny
děti ze školky, a tak dle
možností rodičů některé
děti zůstaly dočasně doma.
Touto cestou jim ještě jednou děkujeme za pochopení
a vstřícnost.
Přenesení provozu školky
se dotklo i provozu školní
družiny, která si přechodné
útočiště našla v budově
základní školy. Kdo tuto situaci ke konci školního roku
osobně prožil, ví, jak byl běžný chod školního zařízení
pro všechny zainteresované
organizačně náročný. Na
konci června jsme si trochu
oddechli, protože jedna etapa související s rekonstrukcí
byla zvládnuta.
Celé prázdniny byly pracovní jak pro vedení školy,
tak pro zástupce investora.
Na stavbě bylo nutné řešit
zásadní změny v projektu
a stávající problémy. Naším
společným cílem bylo, aby
školka po rekonstrukci splňovala všechny požadavky
na bezproblémový provoz.
Vzhledem k rozsáhlosti stavebních prací se nepodařil
dodržet termín předání dvou
podlaží k začátku školního
roku. Opět díky pochopení
rodičů se provizorně od
1.září otevřely pouze dvě
třídy na školním klubu. Další
nástup dětí, tentokrát již
do nově zrekonstruované
budovy mateřské školy, byl
stanoven na pondělí 13.
září. Zprovoznění čtvrté třídy
ve třetím podlaží je v plánu
koncem měsíce září.
Při psaní těchto řádků doufáme, že vše proběhne podle
harmonogramu a všichni se
v současnosti těšíme z částečně odevzdaného díla.
Budova byla také vybavena novým nábytkem, novými
pomůckami a hračkami.
Nedílnou součástí mateřské školy je školní zahrada.
Bohužel se i na našem zařízení zahrady podepsal zub
času. V současné době
vyhovují pouze pískoviště.
Bylo by třeba koupit nové
herní prvky a parkový mobi-
liář, a zajistit tak pro děti
radost z pohybu, a hlavně
jejich bezpečnost. Obec
věnovala nemalé prostředky
na rekonstrukci školky, a na
zahradu bohužel nezbylo.
Proto se obracíme na místní podnikatele s prosbou
o příspěvek na zakoupení
tolik potřebného vybavení
zahrady pro naše děti.
Pevně doufáme, že díky
úsilí všech zainteresovaných při rekonstrukci školky,
budou naše děti v novém
prostředí šťastné a spokojené. Rodičům a zaměstnancům mateřské školy
přeji plodnou spolupráci,
založenou na vzájemném
pochopení a vstřícnosti.
Vždyť nám všem jde o blaho
našich dětí.
Zdeňka Puškelová
zástupce ředitelky
pro MŠ a ŠK
S K AU T S K Ý TÁ B O R 2 010
TROJKA + JIŽNÍ KŘÍŽ = INDIÁNI
I tento rok se skauti z oddílů Trojka Ratíškovice a Jižní
kříž Mutěnice zúčastnili
společného tábora v Nové
Vsi u Oslavan. Letos bylo
naším cílem získat posvátný totem, který by ochránil
naše území i s řekou plnou
Ing. Mgr. Karol Frydrych
6
zlata. Toto území se nám
pokoušeli ukrást zlatokopové, a tak jsme museli dokázat, že jsme pravými Indiány
a máme tak plné právo vlastnit toto území. Zlatokopové
nám ale nastražili spoustu
překážek a obtížných úkolů,
7
které bylo nutné úspěšně splnit k získání dalších
částí totemu. Každý den
jsme dokazovali náčelníkovi, že ovládáme některou
z důležitých schopností pro
indiány. Mezi vlastnosti, které musí pravý indián mít patří
například schopnost stopování, kterou jsme dokazovali
při hledání a odlévání stop.
Při dalších schopnostech
jsme zkoušeli plně splynout
s přírodou nebo se najíst
všichni na stromě, upéct na
ohni rybu, zkrotit všechny
živly a ještě plno dalšího. Asi
největší úspěch měla schopnost radovat se, kterou jsme
dokazovali v zábavním parku
Bongo a lanovém centru
Jungle park v Brně, kde si
někteří z nás sáhli na fyzické
dno.
Jako každý rok i tentokrát jsme si zahráli spoustu
kolektivních her – baseball,
člověče nezlob se, krvinky
a nescházela ani tradiční
indiánská hra lakros. Navštěvovali jsme také bazén
v Nové Vsi a nechybělo
ani koupání v řece, které
bylo příjemným zpestřením
při extrémních teplotách.
Podnikli jsme také výpravu
8
k nedaleké rozhledně Babylon, na vodní nádrž Mohelno
a Hadcovou step. Tábora
se zúčastnilo 35 dětí a 12
vedoucích.
Za všechno účastníkům,
vedoucím, organizátorům,
sponzorům i všem ostatním, kteří se na zdárném
průběhu tábora podíleli,
moc děkujeme. A už teď se
těšíme na příští rok.
Laťka a Sýkor
HISTORIE OBCE
VZPOMÍNKY NA 20. LISTOPAD ROKU 1944
Přežili jsme bombardování Hodonína
Jako bednářský učeň třetího ročníku
jsem pravidelně navštěvoval s ostatními učni
různých oborů Odbornou učňovskou školu
v Hodoníně, kde jsme získávali odborné
znalosti nejen teoretické, ale i praktické
v dílnách. Teoretické byly jednou týdně,
praktické v dílnách jednou měsíčně.
Jelikož jsme měli celodenní vyučování,
chodívali jsme na oběd do malé hospůdky
„U Žůrků“ na křižovatce. Tam jsme dostali
koupit bramborový guláš, který byl v době
války bez lístků. Masité pokrmy byly v době
války na zvláštní lístky – příděl, na který jsme
my neměli nárok.
Zmínil jsem se, že byla válka.
Toho dne 20. listopadu, ještě než jsme
poobědvali, objevila se nad městem spojenecká americká bombardovací letadla,
aniž by předem městské sirény houkaly
a upozorňovaly tak na nebezpečí leteckého útoku. Ten byl ohlášen teprve o několik
minut později. Ale nutili nás ihned opustit
hospůdku, což jsme učinili.
Spojenecká letadla byla dislokována na
leteckých základnách v Tunisu, v Libyi, ale
i na jihoitalských základnách v Bari, Foggia,
Forreso. Hlavní stan byl na Forti.
K dálkovým letům bylo používáno těžkých
čtyřmotorových bombardérů typu B 24
Liberátor a B 17 Flying Fortre 55 (tzv. létající
pevnosti). Spojenecké strategické letectvo
disponovalo tehdy 7162 těžkými bombardéry. Přitom anglické letectvo RAF operovalo
pouze v nočních hodinách, zatímco denní
nálety byly doménou amerických leteckých
armád USAF.
Tato situace však již zaznamenala bezprostřední ohrožení českých a moravských
zemí – blížila se totiž fronta. Zvláště potom,
kdy k doprovodu bombardovacích letadel
bylo použito rychlých, velmi výkonných stíhaček typu North American P 11 Mustang,
později P 38 Lightning. Byly používány i na
území Protektorátu k rozvrácení železniční
sítě. Útočily hlavně na parní lokomotivy,
které palbou leteckých kulometů vyřazovaly
z dalšího provozu. Říkali jsme jim hloubkaři
nebo kotlaři.
Avšak v ten den 20. listopadu 1944 došlo
k nečekané události. Na poslední skupinu
asi 25 letadel bylo zaútočeno z protiletadlového děla umístěného na posledním vagónu
německého vojenského transportu, který
právě projížděl hodonínským nádražím.
Zpráva byla uvedena v úřední zprávě o náletu na město. (Zaznamenal vládní komisař
JUDr. Herman Böss). Mluvilo se také o tom,
že v blízkosti Okresního úřadu v Hodoníně
byly protiletadlové Flaky (kulomety- čtyřčata), které na letadla zahájily palbu. Lze se
proto s největší pravděpodobností domnívat, že právě na základě těchto událostí se
spojenecké vzdušné stroje vrátily a začaly
protiakci – bombardování města. (To byla
verze první, ale flaky, to je kulometnou palbu
na letadla, jsme tehdy neslyšeli)
9
Druhá verze zaznamenaná byla tato:
V ten den 20. listopadu 1944 bylo proměnlivé počasí, sluníčko se střídalo s mraky.
Toho dne bylo vysláno americkou armádou
ze základen v Itálii 496 bombardérů a 150
stíhacích letounů. Toto seskupení mělo
zaútočit na rafinérie – komplex tří závodů
na výrobu syntetického benzinu. Jednalo
se o dva závody v Blechhammer- Süd a Blechhammer-Nord a třetí závod v Odertalu.
Jenže nad Horním Slezskem se utvořila silná
oblačnost, a tak pouze první svaz čítající asi
194 strojů s velkými ztrátami bombardoval.
Při tomto náletu bylo sestřeleno německými
stíhačkami několik spojeneckých bombardérů. Proto druhé svazy bombardovacích
letadel dostaly rozkaz otevřít zaplombované
obálky s určením náhradních cílů bombardování. Těmito cíly byla nádraží v Opavě,
Brně, Zlíně, Hodoníně, Břeclavi, Kroměříži
a Přerově. Cílem náletů bylo zničit uzlová
železniční střediska – nádraží – a narušit
koleje, a tím i zásobování Wehrmachtu po
železnici. V Přerově však ještě byl i důležitý
závod, kde byla na vysokém stupni organizována válečná výroba různých optickomechanických přístrojů a součástí pro
Wehrmacht. Ten měl být také bombardován.
Protože však bylo velmi zamračeno nízkou
oblačností, závod při bombardování zasažen
nebyl, letadla minula cíle. Byly zasaženy
obytné čtvrti Přerova a zahynulo mnoho
civilních občanů.
Zprávy byly získány z materiálů z USA
„Missing Air Crew Report“dne 17.12.1944
a dle údajů vojenského historika AČR
wp. J. Rajlicha.
V ten den 20. listopadu v intervalech
20-30 minut přelétalo několik svazů letadel
doprovázených stíhačkami nad Hodonínem.
Život ve městě však pokračoval jakoby
nerušeně dál. Všichni skálopevně věřili, že
Hodonín bombardován nebude, poněvadž
nebyl považován za důležité středisko těžkého zbrojařského průmyslu Protektorátu.
My učni jsme se brouzdali ulicí města
směrem k cukrovaru. Najednou jsme uslyšeli v blízkosti silné dunění – bombardování.
Kde to bylo, jsme netušili. (Později jsme se
dověděli, že to byla Břeclav). V tu dobu,
jsme přidali do kroku a za viaduktem směrem na Lužice, jsme se posadili na příkopu
u silnice. Krátce nato přijel od Lužic osobní
vlak. Strojvůdce zpozoroval, že se snesly
do výšky asi 50-100 metrů dvě americké
stíhačky. Zastavil lokomotivu přímo na via10
poškozeno lehce. Tři tisíce osob zůstalo bez
přístřeší. Usmrceno bylo 176 osob, v troskách zřícených domů byly zasypány ještě 3
oběti, celkem tedy zahynulo při náletu 179
osob. Nebyli to jen hodonínští občané, ale
i lidé pocházející z Ratíškovic, Mutěnic,
Rohatce, Nového Poddvorova, Násedlovic, Prušánek, Dolních Bojanovic, Těšic,
Klobouků u Brna, Černovic, Boleradic
a Vrbice.(Slovácko 22. listopadu 1994).
Z Mutěnic zahynuli při náletu manželé
Jarmila a Ludvík Zedníčkovi. Jarmila byla
dcera p. učitele Diviše. Byli ukryti v domě na
hlavní třídě v cukrárně Paukrt. Dům dostal
přímý zásah, takže všichni včetně majitelů
domu, kteří byli ukryti ve sklepě, v troskách
domu zahynuli. Zůstali po nich tři chlapci:
duktu a vyskočil z ní. V ten moment stíhačky
zaútočily na lokomotivu kulometnou palbou
a vyřadily ji tak z činnosti. Strojvůdce si skokem z lokomotivy zachránil život.
Vzpomínám si, jak jsem ležel v příkopu
u viaduktu a nevím proč, snad v panice,
jsem na sebe trhal trávu a chtěl jsem se ukrýt
před palbou z leteckých kulometů. V tom se
přiblížil ve výšce asi 3000 m od Lužic svaz
letadel a někdo zakřičel: „bomby“!! A viděli
jsme je, jak se v slunci blýskaly pod letadly
a následně skutečně dopadaly z druhé
strany železničního náspu od města. V tom
nastal hrozný děs a vřava, svištění bomb,
výbuchy, země se třásla, my také. Byla to
hrůza, když kolem vás ve vzdálenosti snad
30, 60, nebo 100 m vybuchují bomby.
Vběhli jsme do blízkého lesa a jenom vím,
že Ladislav Marada na nás křičel: „Otevřete
ústa a lehněte si za stromy“. Strojvůdce toho
vlaku pak utíkal s námi až na silnici Mutěnice
– Hodonín, na místo zvané „Horky“. Kdyby
však všechna letadla uvolnila bomby o 10
či 20 vteřin dříve, možná byste tyto řádky
nečetli. Do té doby, když přelétávaly svazy
letadel, jsem se nebál, ale po náletu, když
jsem slyšel letadla, jsem se chvěl, nebyl to
příjemný pocit. Přesto, že nálet trval pouze
sedm minut, od 12,25 do 12, 32 hod.,
bylo shozeno velké množství bomb. Uvádí
se 451, z nichž bylo asi 130 časovaných.
Bomby byly o váze 125 až 250 kg. V době
bombardování klesla letadla do výšky asi 3
tisíc metrů. V den náletu vybuchlo i 38 časovaných bomb. Následující dny 22. a 23.
listopadu dalších 10 bomb a 4 bomby ještě
24. listopadu. Kromě toho bylo pyrotechniky
zneškodněno ještě 40 časovaných bomb.
Zničeny byly 103 domy úplně, 101
poškozeno těžce, 252 středně a 579 domů
Sirotci - synové manželů Zedníčkových Evžen, Ludvík a Tomáš v sokolském kroji.
11
pení se třáslo, všichni ve sklepě byli černí
od sazí a prachu z koksu, který detonace
rozvířily, ale žádnému se nic nestalo. Teprve
když po bombardování vyšli ze sklepení
Grand hotelu ven a viděli ty krátery kolem
nádraží a hotelu, teprve potom hodnotili
jednání německého vojáka, že jim vlastně
zachránil život. Mnoho lidí nepoužilo krytů,
proto jich zastihla smrt ve volném prostoru.
Smutným faktem však zůstává, že zahynulo
velké množství nevinných, nic netušících lidí,
od tříletého chlapečka až po čtyřiaosmdesátiletého starce.
Poznámka: Při vyhlášení poplachu po
náletu v dalších dnech, týdnech a měsících
utíkali poučení obyvatelé města, maminky
s kočárky, s kufry a ranci ven z města na
louky a do lesa a vraceli se až po ukončení
poplachu.
Tolik vzpomínky na dvacátý listopad roku
1944.
V ten den bylo mnoho našich občanů
v Hodoníně, kteří přežili bombardování.
Zdroj: Slovácko a Bomby na Přerov
– Jaroslav Schön. Vydala společnost OLIMEX s.r.o. v roce 1999.
Evžen, Ludvík a Tomáš Zedníčkovi. Nejstaršímu bylo 8 let. Vychovávala je pak rodina
Divišova a Sýkorova.
Dalším mutěnickým občanem, který zahynul při náletu, byl obchodník pan Kotland,
který byl nalezen u cukrovaru. Raněn střepinou nebyl, ale tlaková vlna bomby vybuchlé
v jeho blízkosti mu roztrhla plíce.
A ještě jednu myšlenku: Čtyři dny před
náletem na Hodonín, jsem dělal závěrečné
učňovské zkoušky v Brně u bednářské
firmy Gross, která měla sídlo hned vedle
brněnských plynojemů. V ten samý den
20.11. byl nálet i na Brno. Po náletu v těchto místech zůstaly jen trosky, vše bylo do
základů zničeno.
O těchto událostech by mohl vyprávět i p.
Josef Buchta, ročník 1928, z Nové ulice č.
823. Ten se učil v Hodoníně v blízkosti kasáren krejčím. Při náletu před domem, kde
se učil, dopadla jedna bomba, za domem
další a také v blízkém okolí: na celý nádražní
řádek, kasárna, na kolejiště i na nádraží
dopadly desítky bomb. Nálet přežil, ale na tu
hrůzu vzpomíná s respektem podnes.
Uvedu ještě jeden skutečný příběh při
bombardování. Vyprávěl mně ho p. Josef
Dudek z Mutěnic. Ten byl v té době v Hodoníně na nádraží a chtěl jet vlakem do Mutěnic. Tu najednou vtrhli do čekárny němečtí
vojáci a všechny z nádražní restaurace
vyhnali ven a nahnali je do sklepa hotelu
Grand stojícího naproti nádraží. Jak začalo
bombardování, mnozí se snažili ze sklepa
vyjít ven, ale u vchodu do sklepa se postavil
německý voják s pistolí v ruce a žádného
nechtěl pustit ven. Mnozí reptali a násilím se
chtěli dostat ven, ale voják byl neoblomný,
nikoho nepustil. Před hotelem i za hotelem
a v celém okolí nádraží padaly bomby, skle-
KULTURA
Mutěňá c i v Mutěni c í c h
Před dvěma lety se zničehonic na našich Mutěnických
vinařských dnech objevil
zájezd mutěňáků z Mutěnic
u Strakonic, v čele se starostkou paní Janou Uhrikovou a místostarostou panem
Romanem Šípem. Po skončení programu je vzal náš
mužák Jožka Konečný do
svého sklepa, kde je řádně
po „mutěnsku“ pohostil.
A družba byla na světě.
Na jaře př išel Jožka
Konečný na zkoušku s tím,
že nás jihočeští mutěňáci
zvou na prodloužený víkend
k nim do Mutěnic. Tak začaly
přípravy a domlouvání termínu. Na jejich návrh jsme přijali termín 27.-29.8.2010,
kdy zrovna ve Strakonicích probíhal Mezinárodní
dudácký festival.
Ráno 27.srpna jsme vyrazili autobusem společně
s naším místostarostou
a jeho paní na dalekou cestu do Jižních Čech. Hned
po příjezdu se nás ujala paní
starostka Jana s místostarostou Romanem, ubytovali
nás v Radomyšli na ubytovně, která je mimochodem
zřízena na místě bývalé
rušičky Radia Svobodná
Evropa. Ubytování sice spartánské, ale čisté a příjemné.
Hlavně tam nebyl ubytovaný
nikdo jiný než my, a tak jsme
měli klid na spaní a odpočinek :-)
Zaznamenal Ladislav Prčík
12
13
Jana s Romanem pro
nás připravili velice zajímavý
program. Hned večer po
příjezdu jsme se jeli podívat
do Strakonic na koncert
zahraničních hostů dudáckého festivalu a v sobotu jsme
absolvovali kompletní prohlídku Mutěnic s odpoledním
vystoupením našich Mužáků
a maďarské dudácké kapely,
se kterou jsme hned navázali
„kulturní“ přátelství. Naše
děvčata se snažila naučit
hrát na dudy a volí roh, což
jste nakonec mohli vidět i na
kabelovce. Večer proběhla na mutěnském náměstí
v restauraci U Vokouna tancovačka, kde jsme se zdrželi
až do pozdních nočních
hodin. Bylo tam opravdu
veselo, což dokládá i to, že
jeden z maďarských dudáků
tam po skončení zábavy
zapomněl svoje dudy.
V neděli jsme potom měli
po ranní mši v radomyšlském kostele sv. Martina
prohlídku městyse Radomyšl
za doprovodu místního starosty. Navštívili jsme mimo
jiné i poutní kostel sv. Jana
Křtitele, kde se natáčela
svatba z pohádky Princezna
ze Mlejna. Cesta ke kostelu
vede po hrázi rybníka Vražda
a je lemována alejí a křížovou
cestou. Všech 14 zastavení
nechal současný starosta
opravit a každé zastavení za
železnými dvířky schovává
obrázek, který malovaly děti
základní školy. Odpoledne
jsme jeli znovu do Strakonic,
kde jsme přihlíželi slavnostnímu defilé dudáckých souborů městem a závěrečnému
galakoncertu zahraničních
hostí dudáckého festivalu.
Ze Strakonic jsme zajeli
ještě do obce Hoštice, kde
se natáčely slavné komedie
Slunce, seno a ... Tam jsme
na místním hřbitově navštívili
hrob Michala Tučného, prohlédli si vesnici a potom už
zpátky do Radomyšle sbalit si
věci a po rozloučení s našimi
novými přáteli jsme vyrazili na
cestu do našich Mutěnic.
Nedá se ani vypovědět,
jak mile a vlídně nás mutěňáci přijali a jak se o nás vzorně
postarali. Patří jim všem za
to veliký dík. Doufám, že
jim budeme moci oplatit
jejich pohostinnost a starost
o své „druhé“ mutěňáky, při
jejich další návštěvě našich
Mutěnic, kterou plánujeme
někdy v příštím roce.
Za Mužáky z Mutěnic
Milan Mráz
MUTĚNICKÉ VINAŘSKÉ DNY
Obec Mutěnice, kulturní komise, Mužský sbor
z Mutěnic, Mutěnická krojovaná chasa a mutěniční
vinaři ti všichni mají zásluhu
na asi nejdůležitější kulturní
akci u nás v obci.
Už tradiční akce vinařů
proběhla za neustálého
strachu organizátorů, co
všechno jim počasí dovolí.
Výsledek této obavy byl
vynikající nejenom, že nepršelo, ale dokonce v sobotu
chvílemi vycházelo sluníčko
a základní předpoklad, aby
akce vyšla, byl výborný.
Pátek
Oproti minulému roku, kdy
se kvůli dešti nemohlo divadelní představení uskutečnit, mělo tentokrát divadelní
představení téměř ideální
podmínky. Postřižiny z pera
Bohumila Hrabala v provedení ochotnického divadelního
souboru z Louky, přilákaly
téměř dvě stovky diváků. Ti
byli, myslím si, hodně spokojeni, protože ochotníci
z Louky předvedli velice dobré představení, ať co se týče
výkonu herců nebo výpravy,
a v neposlední řadě také dobrého hudebního doprovodu.
14
Hru, kterou mnozí z nás znají
z filmového zpracování v režii
Jiřího Menzela, nám divadelníci předvedli s takovým
kumštem, aniž by zklamali
ty diváky, kteří viděli špičkově natočený film. Výkony
Francina v podání Břetislava
Hudečka, Pepina v podání
Jarka Šraději, ale především
postava Maryšky prezentovaná Barborou Hrbáčkovou,
byly velice vitální, plné života,
hodné jemného humoru
Bohumila Hrabala. Myslím,
že představení se divákům
hodně líbilo, což dokázali závěrečným aplausem.
Výběr takového souboru byl
velmi dobrý a jenom dokázal,
že naše obec by si zasloužila
uvedení více divadelních
souborů i během roku. Je
jenom otázka zda máme na
tyto akce vhodné prostory.
Sobota
O hlavním předpokladu
dobrého průběhu – počasí
- jsem již mluvil a další požitky měly následovat. Průvod
účinkujících vedli vlajkonosiči s praporem obce
a „turečákem“ následovaní
mužáky z Rohatce a Mutěnic, herci z pásma Slovácká
svatba, členy dětského folklorního souboru Holúbek
z Uherského Brodu, souborem Dunajec z Olomouce
a dalšími krojovanými, za
nimi tři kočáry tažené koňmi
vezly herce ze Zarážání hory
a další účinkující - prostě
přehlídka krásných krojů,
kočárů a všech dalších
účinkujících doprovázená
dechovkou Kamarádi byla
opravdu velice působivá.
Něco takového není k vidění
v naší obci každý týden. A to
byl jenom začátek.
Jsme v areálu Pod Bůdama, kde zahájil program
už tradičně hotař Matěj,
pan pudmistr, pan pr vní
radní, hotařova žena a také
vesnický policajt za účasti
krojované chasy a mužáků
ve scénce Zarážání hory.
Scénka je na vinařských
dnech nezbytná a vždy dobře předvedená.
Dalším bodem programu
bylo pásmo Slovácká svatba, která byla nově objevena
po velmi dlouhé době. Režie
tohoto pásma se ujali Milan
Mráz a Marcela Pavlíčková,
na cimbál doprovázel Antonín Patočka. Jednalo se
o pásmo písní zachycující
život mladého člověka od
narození až po svatbu dvou
mladých lidí. Byla to velká
přehlídka mutěnických krojů, přehlídka obyčejů a starých zvyků a možná také
inspirace pro opravdovou
slováckou svatbu. Jediným
15
stínem tohoto pásma snad
byla přílišná délka tohoto
programu, která neudržela
ve střehu část diváků, kterou čekal další maratón
programů. Snad by si taková
akce zasloužila samostatný
program. Ale za hodiny
nácviku, trpělivost a odvahu
pustit se do tak náročného
díla patří všem velký dík.Ke
konci této části programu se
nad hlavami diváků proletěli
na rogalu opravdoví svatebčané. To si dva mladí lidé
řekli své doopravdické ano
v mutěnickém vzdušném
prostoru. Po svatbě zazpívali
mužáci z Rohatce, a pak už
na jeviště „vletěla“ děcka
z Holúbku z Uherského Brodu. Svým nadšením, svou
živelností a hravostí oživila
program dospělých a změnila trošku žánr, a to bylo
nezbytně nutné na udržení
pozornosti diváků. Děcka
se toho zhostila v mezích
svých možností velmi dobře
na to, že na své vystoupení
čekala od průvodu přes tři
hodiny, což je pro udržení
pozornosti dětí hodně těžké.
Následovalo vystoupení
domácích mužáků, a ti už
připravili půdu pro vrchol
programu. Folklorní soubor Dunajec z Olomouce
a Lidová muzika Frgál měla
být a skutečně byla profesionálním vyvrcholením celé
akce. Znovu říkám profesionální výkon plný tance,
krojů ale hlavně plný výborných tanečníků, tanečnic
a perfektních hudebníků.
Dynamický program, kde
se střídaly divoké, pomalé
i veselé tance, s divokými,
pomalými, lechtivými i vážnými písničkami, udržel
všechny přítomné diváky
v hledišti, i když hlediště
nebylo už tak plné jako
na začátku programu ke
škodě všech, diváků i účinkujících.
Ale ještě stále není konec.
Trochu zdramatizovaná dražba obřího hroznu a archivních vín způsobená pozdním
příchodem dražitele, která
nakonec dobře dopadla
s výtěžkem skoro patnáct
a půl tisíce korun.
Pak už volný program
při cimbálu muziky Grajcar
z Dolních Bojanovic pro ty
nejvytrvalejší.
Ještě některé doplňující
informace, aby byl popis
slavnosti vyčerpávající. Průvodcem celého odpoledne
byl Milan Mráz, jemuž den
připravil některé horké chvilky, které bravurně zvládl,
ale také byl asi rád, když po
dlouhém slovním maratónu
mohl předat slovo licitátorovi
panu Strnadovi. Věříme, že
bylo spokojeno také 780
platících diváků a užili si slavnostního dne. Občanské
sdružení Búdy – Mutěnice,
které uspořádalo ochutnávku
mutěnických vín bylo určitě
také dobrou presentací naší
obce. Vinařský spolek Mutěnice přichystal výstavu hroznů
a tak návštěvníkům předvedl
přehlídku hroznů révy vinné
ať už známých, ale i méně
známých odrůd. Hodně návštěvníků je i ochutnalo.
Mutěnická krojovaná chasa srdečně zve na
HODOVÉ ZAHRÁVKY
sobota
23.10.2010
v 15.30
20.00
KATEŘINSKÉ HODY
sobota
20.11.2010
ve 20.00
neděle
21.11.2010
v 10.00
14.30
20.30
Také díky všem sponzorům,
kteří podpořili tuto kulturní akci:
obří hrozen
p. Miroslav Jagoš, Ing. Břetislav Palička
vína do aukce:
Vinný Sklep Sovín Mutěnice,
Vinařství Spielberg Archlebov,
Templářské sklepy Čejkovice,
Zámecké Sklepy Strážnice,
Vinotéka U Kočky Mutěnice,
Vinařství Štěpánek Mutěnice
pondělí
22.11.2010
Co ještě dodat, snad Vinařské dny jsou mrtvy, ať žijí
nové!
Pavel Trávník
16
v 15.30
20.00
úterý
23.11.2010
ve 20.00
- taneční zábava, hraje skupina
Combet z Holíče
- slavnostní mše svatá
- krojový průvod z křižovatky pro stárků
a stárky, povolení hodů
- hodová taneční zábava, hraje DH
Túfaranka a CM Mládí z Čejče
- krojový průvod z dolního konce do KD
a taneční zábava
- večerní taneční zábava,
hraje DH Mistříňanka
- taneční zábava s recesí domácí
i přespolní chasy, hraje DH Lácaranka
Srdečně zvou stárci
Milan Mráz
Vít Kůrečka
Zuzana Zimolková
Barbora Holešínská
a stárky
koláče:
Pekařství Jarmila Balusová, Mutěnice
koně a kočár do průvodu:
p. Miroslav Jagoš
- krojový průvod od kostela sv. Kateřiny
do KD a odpolední taneční zábava
- taneční zábava – hraje DH Ištvánci
ZVANÍ NA HODY
neděle
neděle
7.11.2010
14.11.2010
- dolní konec
- horní konec, hraje DH Barborka
Chasa provede v sobotu dne 16. října 2010 sběr železného šrotu. Prosí občany
o vynesení železa před své domy. Těžké kusy budou na požádání vyneseny.
17
Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích
Varhany jsou bez pochyb největší,
nejsmělejší a nejnádhernější ze všech nástrojů
vynalezených lidským duchem.
Honoré de Balzac
Pokračování
I. Manuál:
rozsah klávesnice C – g3, 56 tónů
Principál
8‘
Salicionál
8‘
Kryt
8‘
Oktáva
4‘
Kvinta
2⅔‘
Mixtur 3x
Podívá-li se návštěvník mutěnického kostela
od oltáře na kruchtu, uvidí, a to zcela zřetelně,
že varhanní prospekt není homogenní. Jaroslav Juřík totiž při stavbě organa použil část
staré skříně mistra varhanáře Františka Svítila
staršího (1805-1873). Rozdíl mezi původním
a nynějším prospektem je značný. Barokní
část prospektu byla rozdělena do tří hlavních
píšťalových polí. V největším, prostředním poli,
měl František Svítil devět píšťal, stejně tak
i v krajních polích. Naopak Jaroslav Juřík má
v prostředním poli pět píšťal, v krajních polích
jsou píšťaly tři. Další píšťaly prospektu jsou
umístěny ve dvou malých, etážových polích,
nacházejících se po obou stranách pole
hlavního. V roce 1939 byl stávající prospekt
Jaroslavem Juříkem z obou stran, tedy symetricky, rozšířen řadou šestnácti píšťal. Tyto
píšťaly jsou retné a vyrobené z kovu. Jejich
význam však není jen dekorativní, ale naopak
jsou plnohodnotnou součástí nástroje, protože
skutečně hrají. Varhanní skříň stojí uprostřed
kůru u zadní stěny kostela a je ozdobena
ornamenty s rostlinnými motivy.
Původní dispozice Juříkových varhan z roku
1939 byla opublikována v minulém čísle.
Později, nezjištěno kdy, byly tyto varhany
dispozičně změněny a v současnosti mají níže
uvedenou podobu.
Rejstříková dispozice: Dvoumanuálové
varhany s pedálem – 16 znějících rejstříků,
pneumatická traktura, kuželkové vzdušnice.
II. Manuál:
rozsah klávesnice C – g3, 56 tónů
Principál
8‘
Aeolina
8‘
Vox celestis
8‘
Flétna
8‘
Noční roh
4‘
Lesní flétna
2‘
Kvinta
1 1/3
Pedál: rozsah klávesnice C – f1, 30 tónů
Subbas
16‘
Echobas
16‘
Oktávbas
8‘
Pomocná zařízení:
a) Spojky: II-I 8‘, II-I 4, II-I 16‘, I 4‘, II 4‘, I-P
8‘, II-P 8‘
b) Pevné kombinace: PP, P, MF, F, TT
c) Vypínač kombinací: Vyp.
d) Volná kombinace: Fr. Komb.
e) Vypínač ručních rejstříků: Handr. ab
f) Vypínač crescenda: Cresc. ab
g) Crescendová šlapka: Cresc. – Decresc.
18
h) Žaluzie II. manuálu: Jalousle - schweller
i) Tremolo
varhanáře, soudního znalce, spec. mistra
ladění a oprav klavírů, Opava, Kotlářská 8.
První varhany Jaroslav Juřík postavil v kostele
sv. Štěpána krále uherského ve Francově
Lhotě v roce 1933 za cca 40 000,- Kč. Toto
organum však bylo v roce 2003 nahrazeno
zcela novým dvoumanuálovým nástrojem
s jednadvaceti registry, elektropneumatickou
trakturou, kuželkovými vzdušnicemi a 1247
píšťalami mistra varhanáře Vladimíra Grygara
z Prostějova za cca 3 500 000,- Kč. Podobných nástrojů, jako byly varhany ve Francově
Lhotě, postavil Vladimír Juřík spolu s bratrem
Vladimírem asi deset. Juříkova firma na výrobu
varhan byla založena v roce 1932 a fungovala
jen do roku 1948, protože s nástupem komunismu v únoru téhož roku byla jeho živnost
zakázána. Poté Jaroslav Juřík dostal pracovní
nabídku od krnovské varhanářské firmy
Rieger-Kloss, což odmítl a raději pracoval jako
šofér v komunálních službách Uherského Brodu. Po politickém uvolnění v roce 1968 dostal
povolení opravovat varhany. Zakázky měl především na Slovensku. Jednoho dne roku 1972
k němu přistoupil před jeho vlastním domem
příslušník STB, zatkl ho a uvěznil. Následně
byl obviněn z nedobrovolného podnikání,
držení hudebních nástrojů, z klerikářství a jako
nebezpečný živel socialistické společnosti byl
odsouzen na tři roky odnětí svobody nepodmíněně a propadnutí veškerého majetku ve
prospěch státu. Po několika měsících odnětí
svobody v nelidských podmínkách bohumilické věznice těžce onemocněl – začal vykašlávat
krev. Poté příslušné orgány naznaly, že má
velmi nemocné plíce, žel 28. července 1974
zemřel. V roce 1991 byl Jaroslav Juřík posmrtně rehabilitován. Poslední dvoje varhany, které
Jaroslav a Vladimír Juříkovi spolu postavili, byly
nástroje v Mutěnicích a Čejkovicích.
Pokračování příště
Šlapka pro kalkování měchů, rejstříky I.
manuálu a pedálu se nacházejí v pravé části
varhanní skříně, registry II. manuálu v části
levé. Na boku pravé části skříně, kde kalkanti
šlapali varhanní měchy, je zaryt poměrně velký
kovový střep s vysvětlujícím zápisem: „Památka na druhou světovou válku. 15.4. 1945.“
Stůl organa je úmístěn uprostřed kruchty
tak, že interpret vidí na oltář a za svými zády
má prospekt. Posadí-li se varhaník za hrací
stůl, má po své pravé ruce ukazatel crescenda
v podobě budíku s rozsahem 0-30 a elektronický číselník, kterým se udává numero
písně z jednotného kancionálu, jež se bude
při bohoslužbě zpívat. V levém rohu hracího
stolu se nachází bílý štítek s nápisem ve třech
řádcích:
JAROSLAV JUŘÍK
VÝROBA VARHAN
V UH. BRODĚ
Nad druhým manuálem je umístěno čtyřiadvacet ovladačů, které jsou rozděleny do
čtyř skupin. Budeme-li postupovat od levé
části hracího stolu, pak první skupinu tvoří
šest registrů prvního manuálu (Principál 8‘,
Salicionál 8‘, Kryt 8‘, Oktáva 4‘, Kvinta 2⅔‘,
Mixtur 3x), poté následuje seskupení sedmi
regisrů II. manuálu (Principál 8‘, Aeolina 8‘,
Vox celestis 8‘, Flétna 8‘, Noční roh 4‘, Lesní
flétna 2‘, Kvinta 1 1/3), dále tři pedálové rejstříky (Subbas 16‘, Echobas 16‘, Oktávbas 8‘)
a skupina osmi ovladačů, která je tvořena sedmi spojkami (II-I 8‘, II-I 4, II-I 16‘, I 4‘, II 4‘, I-P 8‘,
II-P 8‘) a tremolem. Nad pedálnicí se nachází
ovládání crescenda a žaluzií II. manuálu. Obojí
se děje pomocí nožních šlapek.
Jak již bylo zmíněno, nynější varhany
v Mutěnicích postavil Jaroslav Juřík, který se
vyučil u svého bratra Vladimíra Juříka (* 1919),
Ing. Mgr. Karol Frydrych
19
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY?
doby, mocenských poměrů, sociální struktury
- jde o souhrn přijatých a dohodnutých zvyklostí, kterými se řídí naše vztahy. Důležité je, že
nás chrání také před společenským „úrazem“.
Normy společenského chování nevznikaly žádnou vydanou normou, ale utvářely se po staletí
na základě společenské nutnosti a potřeby.
Jejich vývoj mapuje vývojovou cestu lidské
společnosti. A měli bychom před souborem
těchto norem cítit něco víc než jen respekt.
I dnes platí, že naše možnosti a znalost nejsou
vždy v rovnováze. A přitom je právě společenské chování v nemalé míře každodenní
ukázkou naší fantazie a flexibility.
A kam tedy s etiketou? Bude dobře, pokud se
stane běžnou součástí našeho každodenního
života. A pokud s ní umíme zacházet, je nám
v mnoha ohledech lépe - na duši i na těle. Protože dnes víc než kdykoliv jindy se nosí mít svůj
osobní styl! Tak se chová člověk, který se chová
vždy způsobem odpovídajícím situaci, dovede
se perfektně řídit společenskými pravidly hry.
Zatímco ještě Jiří Guth-Jarkovský hovořil
o etiketě různých vrstev (měšťanské nebo
venkovské podle prostředí), již ve druhé polovině minulého století se takové pojetí mění.
I když neexistuje etiketa univerzální a etiketa
je souhrnem pravidel a zvyklostí ve společnosti - nemá ráz daných neměnných zákonů.
Některá pravidla s dlouhou tradicí trvají, jiná
se přizpůsobila moderní době. Uvidíte, jak se
vám vyplatí osvojit si současný moderní styl,
který zná co nejvíce odpovědí na nabytou škálu
životního stylu 21. století.
Slovo etiketa vzniklo ze starofrancouzského
„estiguer“ - jeho předchůdcem bylo starogermánské „stehen“ - obě slova mají podobný
význam, tedy „připevnit“ nebo „vyvěsit“.
Pravidla, dodržovaná u královského dvora
a pravděpodobně i v objektech určených pro
stráže a vojsko, se vyvěšovala na zeď a stávala
se z nich denní pravidla („l´estiquet“ nebo
„l´estiquette). Seznámit se s nimi mohli ovšem
pouze lidé, kteří uměli číst.
Společenský život, především na oficiální
úrovni, podléhá na jedné straně pravidlům
etikety, na druhé straně se dodržuje tzv. diplomatický protokol (ten vznikl v době Vídeňského
kongresu v letech 1813-15 a od té doby se
nezměnil). Protokol platí jako všeobecná,
velmi praktická pomůcka mezinárodního
soužití, dodržuje se při všech státních a politických událostech, platí i při jiných velkých
společenských příležitostech. Zdar podniku
je v přímé úměře závislý na znalosti diplomatického protokolu, velmi často se ovšem také
pravidla etikety (společenská pravidla) mylně
zaměňují za protokolární předpisy. Mnozí se
domnívají, že se jimi musí řídit i v soukromém
a společenském životě - protokolární předpisy
ale neměly a nemají žádný vliv na jednání ani
na chování v soukromém životě.
Již před dvěma stovkami let platila pro chování ve společnosti tato definice: „Etiketa je
soubor jistých zvyků a obyčejů ve vnějším styku
společenském... Původ etikety je náboženský
a vyjadřuje odvislost, úctu, bázeň před tím,
jemuž se prokazuje.“
Současné pojetí vypadá takto - jedná se
o komplex pravidel a zvyklostí upravující společenské chování a chování v pracovním styku.
Etiketa byla a vždy bude výrazem ducha
Příště: Pozdrav
Zdroj: Vysoká škola bontonu
Marie Formáčková, Michaela Zendelová,
20
Přírodní úkazy nám předpovídají počasí
ČERVÁNKY. Už naši předkové si kdysi
dávno všimli, že před východem nebo
západem slunce měly červánky za následek různé změny počasí. Červánky vznikají
nejenom červeným, ale i žlutým rozptylem
slunečních paprsků. Sytost těchto barev je
tím výraznější, čím se nalézá více v ovzduší
vodních par nebo, a to je důležité a rozdílné,
prachových částic. Obecně lze říci, čím je
více vodních par, přijde další příliv vlhkého
vzduchu, naopak více prachu přináší suché
a větrné počasí.
A co HVĚZDIČKY, milenci? Trochu je
zklamu. Mihotání hvězd zas valného významu nemá. Jestliže ale vidíme jasnou oblohu
se třpytícími se hvězdami, pak bude určitě
jasno a pěkně po několik dní. Jestliže se
třpyt hvězd ztrácí, pochopitelně s příchodem oblačnosti, je to jasné, že se počasí
bude horšit. A to mihotání hvězd, jejich
mžikání či mrkání na nás, je způsobeno
labilním zvrstvením vzduchu, v něm vznikají
turbulentní víry. Ty zesilují nebo zeslabují
světelné paprsky a nám se zdá, že hvězdičky mrkají na nás.
Někdy „PADAJÍ HVĚZDY“. Jsou to ale
meteority. Padající hvězdy jsou někdy dávány do souvislosti se změnou počasí. Věc se
má ale úplně obráceně: Počasí nám může
nebo musí (to je při dešti nebo oblačnosti)
toho kterého roku umožnit pozorování padajících meteoritů.
A podle počtu těchto pozorovacích dnů
a objevených komet, můžeme zpětně
usoudit, zda byl rok sušší či vlhčí, jako byl
předcházející.
Jedním z důležitých činitelů, který nám
pomůže určit, zda se v nejbližší době změní
počasí, je VÍTR.
Obecně lze říci, že severovýchodní,
východní a jihovýchodní větry přinášejí spíše suché počasí, zatímco severozápadní,
západní a jihozápadní přinášejí většinou vlhké, deštivé počasí. Ale pozor: je nutné si všímat tahu oblaků, které unáší vítr ve vyšších
vrstvách atmosféry, nikoliv větru přízemního,
který fouká někdy proti mrakům!
VICHŘICE, které začaly v noci, nejsou
nikdy tak trvalé, jako když začnou ve dne.
DUHA má zvláštní postavení v předpovědi
počasí. Když se nám ukáže po ránu, předpovídá další déšť, případně bouřku. Duha
k večeru znamená jasné počasí, maximálně
proměnlivost. Čím více vyniká v duhových
barvách zelená, tím více bude pršet. Vyniká-li červená, tím větší budou větry. Z toho
vidíme (a budiž nám to nosnou větou tohoto
článku), že při předvídání počasí podle
přírodních úkazů nelze brát v úvahu jen
jednoho činitele, ale stav musíme posuzovat
komplexně! Ale pokračujme:
ZBARVENÍ OBLOHY. Třeba jasně modré,
ale i ta má své odstíny, té si snad všimne
každý. Jasná modř směřuje k počasí
pěknému. Temná nebo sytá nastupuje po
přechodu studené fronty a znamená počasí
nestálé. Jasná obloha ráno v jinak ale deštivém počasí, je obvykle jen přechodným
obdobím zlepšeného počasí. Jasná obloha
večer ohlašuje počasí pěkné. Když po dešti
prosvítá modrá obloha a přitom se vyjasňuje,
oznamuje to zlepšování počasí.
21
pršet, když dřevo těžko hoří, vůbec, špatně
se zatápí, plamen bývá modrý a oheň jako
by jen blikal. Z komínů padají saze, dřevěný
nábytek a podlaha doma praští, okna a dveře se hůře zavírají…
Známe stahování a natahování střívkové
struny u „meteorologického domečku“
s panáčkem a panenkou (ta při dešti
z domečku nevylézá).
No a turisté znají ten zavěšený sisalový
provázek a sepsané průpovídky u něho.
Když se zkracuje, sesychá, bude pěkně,
když se prodlužuje, napitý vodou, prší. Když
je v klidu, či jen povívá, je bezvětří, jak létá,
je vítr. Může být zasněžený, zmrzlý – když
sněží, když mrzne. Když je zamlžený, není
vidět „na dva kroky“. Nejhorší je, když provázek zmizí zcela – to ho někdo uzmul…
MĚSÍC. Když „okolo měsíca kola sa
dělajů“, to je známé, přichází ke změně
počasí.
SLUNCE před deštěm, před bouřkou
doslova píchá. Jeho červená záře na obloze
předpovídá větrno…
Činiteli pro určování nejbližšího počasí
jsou také teplota vzduchu, tlak vzduchu,
vlhkost vzduchu, ale to sledují s různým
úspěchem povolanější, než jsme my, laici.
Ale ještě k jiným úkazům: Když se staré
kamenné zdi osypou jinovatkou při mrazu,
nastane obleva anebo déšť. Zrovna tak je
tomu když se v teplém počasí opotí. „Potí se
kameny, bude pršet“ – říkáme. Bývá-li v létě
silná rosa, potrvá pěkné počasí. Přestaneli rosa, přijdou bouřky. Zapáchají-li silně
kanály (a co dalšího), bude pršet. Přijde
déšť, když se páry zvedají od země, mlhy
neklesají, ale stoupají vzhůru, vršky hor
a kopců se halí do mraků, když slyším až
k nám pískat či troubit u přejezdů (k Čejči
nebo k Dubňanům), ba i „dupot“, zvuk
vydávající jedoucí vlak. Znáte to také. Bude
ing. Jaroslav Mihola
P.S. Příště poslední část bude o lidech,
kteří umějí počasí předpovídat: „Zas mě
Slet motýlků na jih Moravy
Pod tímto názvem se dne 11.9.2010
konalo setkání chovatelů a majitelů se svými
papillonky v Mutěnicích v kynologickém
areálu.
Před dvěma lety jsem uspořádala první
setkání tohoto druhu v Mutěnicích a pro velké přání účastníků ze Slovenska, Rakouska
a samozřejmě od nás jsem přislíbila zopakovat toto setkání.
Největší obavy byly z počasí, letošní rok je
ve znamení deště, nepřeje akcím konaným
pod širým nebem. Námi zvolený víkend byl
po dlouhém čase bez deště, to byl plus pro
Den Papillonka.
Plocha kynologického areálu nebyla po předešlých deštích ideálně suchá, ale nakonec
to nikomu nevadilo a zábava proběhla v plném
proudu, hry ukázky poslušnosti, agilita, soutěže bez výstavní rivality, zkrátka pohoda.
Někteří chovatelé přivezli sebou i svoje
nové odchovy, a tak se mohli povahově
projevit i v tak ranném věku.
22
Papillonek je kouzelný pejsek, má přátelskou povahu. Dokazuje to i toto setkání,
kde se sešlo 147 pejsků, kteří se před
tím neznali, volně se vypustili a chovali se
k sobě přátelsky, máte pocit, že je to jedna
scelená smečka se spoustou barev.
Den Papillonka se vydařil, při odjezdu
účastníci své dojmy napsali do kroniky,
kterou jsem pro tento účel pořídila.
Blažena Šťastná
chovatelská stanice Hroznový květ
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
VINAŘSKÝ ROK 2010
Na rok 2010 nebudou vinaři vzpomínat
s velkým nadšením. Je to ročník, kdy se
snad setkaly všechny nepříznivé okolnosti
najednou. Když to vezmeme od začátku.
Zima dlouhá s poměrně nízkými teplotami
okolo -20 st.C, jaro začalo vysokými teplotami, ale později, kdy réva potřebuje teplé,
suché počasí a začíná kvést, začalo být
chladno a deštivo.
Období květu jednotlivých odrůd se
z běžných 5 – 7 dnů protáhlo na 14 – 16.
Důsledek se projevil v zápětí. Malá násada
květenství, špatný a nejednotný průběh kvetení, špatně odkvetené, sprchlé hrozénky.
To hlavní však teprve mělo přijít. V měsících květen, červen, červenec, srpen, tedy
v době výskytu hlavních chorob peronospory
a padlí, byl souhrn srážek zcela abnormální.
Za tyto čtyři měsíce spadlo bez mála 550
mm srážek. Je to množství, které v běžném
roce nenaprší v našem katastru za celý rok.
Kumulace velkého množství vody s vysokými
teplotami přinesla samozřejmě své. Právě
v tomto období se rozhodovalo o letošní
úrodě hroznů jako hlavního produktu vinohradníka, i když už výše uvedenými důvody
snížené. Potvrdilo se, že ošetření révy před
květem dvěma postřiky je velmi důležité
a zejména letos rozhodující. Peronosporou bylo napadeno vytvořené květenství,
úkaz v posledních snad třiceti letech zcela
ojedinělý.
Vinař, který v této době neošetřil kvalitním
přípravkem na bázi mědi /Ridomil gold,Aliette
Bordeaux/, byl za čtrnáct dnů nemile překvapen. Hrozny začaly usychat a následně
odpadly.
Další chybou, které se někteří vinaři dopustili, bylo omezení nebo úplné vypuštění ochrany takto napadených vinic. To je vidět v této
době. Některé vinohrady jsou z více jak 50%
bez listů. Vzniká zde velké nebezpečí špatného vyzrání oček a dřeva jako základu pro další
úrodu. Očka i letorosty mohou být napadeny
padlím, plísní a peronosporou. To může mít
za následek poškození mrazem i nižším jak
– 10 st. C, a tím vznik další škody.
Do sklepa se dostávají nejen zdravé hrozny, ale i hrozny napadené plísní, zaschlé po
padlí a v některých tratích i po slabém krupobití. Zde je základ úspěchu v okamžitém
vylisováním, řádném a důkladném odkalení
moštu. O tom bylo psáno už v předešlých
číslech zpravodaje. Letos je předpoklad
nižších cukernatostí hroznů. U zdravých hroznů není nutné spěchat se sklizní, bude lépe
23
počkat, dovolí-li to počasí.
Tím budou částečně eliminovány důsledky nepříznivého
průběhu vegetace.
Letošní rok je obrovským
ponaučením a zkušeností
pro další období, jedná-li
se o ochranu vinné révy
proti chorobám. Znovu se
potvrzuje, že základ zdravé
úrody tkví v pravidelnosti
a prevenci jednotlivých zása-
hů proti hlavním nepřátelům
vinohradníka, a sice peronospoře a padlí.
Vladimír Trávník
Výstava vín 2010
Rád bych zhodnotil letošní
výstavu vín, kterou Vinařský
spolek Mutěnice tradičně
pořádá. Bohužel se mi hodnocení nepodařilo uvést v letním
zpravodaji.
Také rok 2010 bude zapsán
jako velmi úspěšný co do počtu
přinesených vzorků. Stává
se již tradicí, že si na koště
v Mutěnicích mohou návštěvníci vybírat z tisíce vzorků vín
a nejinak tomu bylo i letos, kdy
se počet zastavil na čísle 1070.
Z toho bylo 683 bílých, 58 rosé
a 329 červených.
V tomto roce dávali vinaři vzorek vína opět do tří lahví ( dvou
sedmiček a jedné třetinky). Tato
praxe se totiž v loňském roce
velmi dobře osvědčila, a tak
předpokládáme, že se bude
praktikovat i nadále.
Bohužel jsme měli velké
potíže se složením degustačních komisí při bodování vzorků, které se tradičně
uskutečnilo v základní škole.
V letošním roce přišlo jen 70
degustátorů !! (o třetinu méně
Autor diplomu František Valda
24
než v r. 2009), mezi kterými byli i přespolní. Je
velmi smutné, že si mutěničtí vinaři nemohou
jedenkrát za rok udělat volné nedělní dopoledne
a svými znalostmi přispět k vyšší objektivitě hodnocení dodaného vína. To jsou pak někteří chytří, jak by které víno mělo být bodováno! Je také
nepochopitelné, že obec s druhým nejvyšším
počtem vinařů v republice, byla v letošním roce
při degustaci závislá na přespolních. V tomto
směru máme rezervy, které však náš spolek
může jen stěží ovlivnit. Snad se podaří přilákat
především mladší vinaře na školení degustátorů, které plánujeme po novém roce.
Ještě krátce o výstavě. Začátek měsíce
dubna se zdá být pro tuto akci ideální a tak
bychom chtěli tento termín i nadále zachovat.
Také v roce 2011 je výstava plánovaná na
sobotu 9. dubna, a to opět v areálu Sklepy
Jarošek, kde si příznivci naší výstavy zvykli na
příjemné prostředí a zázemí.
Po loňských menších nepříjemnostech
s teplým počasím jsme se letos nenechali
zaskočit a zapůjčili jsme za poplatek několik
chladících boxů pro uchování ideální teploty
ochutnávaného vína. Takže opět rázný krok ke
zvýšení kvality výstavy vín v Mutěnicích.
I letos jsme zkusili výstavu protáhnout na
dva dny. Jelikož však následující den přišlo
opět jenom pár vinařů rozhodli jsme se neděli
vypustit a raději plně soustředit naše organizační síly na sobotu.
Jménem celého vinařského spolku děkuji
všem vinařům za dodané vzorky, sponzorům
za podporu, zástupcům obecního úřadu
a základní školy za vstřícnost a panu Jaroškovi
za poskytnutí prostorů.
V sobotu 27. listopadu 2010 pořádá
opět vinařský spolek „Žehnání vína“ v kulturním domě. Všichni vinaři a posluchači
cimbálové muziky jsou srdečně zváni.
František Dubina
předseda vinařského spolku
OBLASTNÍ CHARITA
HODONÍN
Charitní pečovatelská služba Mutěnice
poskytuje své služby všem obyvatelům
Mutěnic, kteří o ně projeví zájem.
Poskytované služby:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nákupy
Úklid bytů
Rozvoz obědů
Pomoc při osobní hygieně, pomoc
při oblékání, podání stravy
Praní a žehlení prádla
Vyřizování úředních záležitostí
Pomoc při vyřízení soc. příspěvků
Dohled u nemocného (doprovod
na vycházky, společné modlitby, ....)
Hygiena nohou a ošetření nehtů
(pedikúra). Objednat se můžete
na tel. čísle: 737 234 097,
518 370 388
Případným zájemcům můžeme poskytnout odvoz k lékaři i mimo obec (např.
Hodonín, Kyjov, aj.)
Snažíme se citlivým a individuálním
přístupem pochopit každého uživatele,
který se na nás obrátí a dle našich možností mu pomoci.
Charitní pečovatelská služba Mutěnice
Po – Pá: 7.00 – 15.30 hod.
Tel. kontakt: 518 370 388;
737 234 089
E-mail: [email protected]
www.hodonin.caritas.cz
25
SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Po krátké letní přestávce se nám opět
naplno rozjely mistrovské fotbalové soutěže.
Do uzávěrky zpravodaje stihly celky odehrát
pět kol, přípravka díky předehrávkám kol
dokonce šest. Pojďme se na start našich
celků trochu podívat.
Přípravka (trenéři J. Froněk a Fr. Lamáček) v omlazené sestavě bez hráčů r. 2000,
kteří už jsou k dispozici mladším žákům,
v úvodních zápasech nové sezóny zatím na
vítězství čeká, i když podává výkony bojovné, nadšené i nadějné. Hlavně díky věku,
kdy hrají proti o rok starším klukům. Navíc
si odskočila v úvodu soutěže na turnaj do
slovenských Nováků, kde v silné konkurenci
obsadila 8. místo. Mutěnice však reprezentovala znamenitě. Celý zájezd, kterého se
zúčastnila i většina rodičů, navíc určitě stmelil
kolektiv, což by se mělo pozitivně projevit
v dalších trénincích i zápasech. K mladší
přípravce se nám podařilo získat nového
trenéra, Radovana Maňáka z Hodonína,
který se rovněž s velkou vervou pustil do
trénování.
Mladší žáci (trenéři P. Vlček, P Weigl a V.
Michna) vstoupili do nové sezóny zatím s jedním vítězstvím ve Veselí, o které se postaralo
trio hráčů z přípravky, tedy Roman Weigl,
Michal Hajduch a Dominik Janouškovec. Silný
r. 97 odešel kompletně do starších žáků, a tak
se výrazné výsledky od kluků čekat nedají.
Trenérskou posilou je Peter Vlček, ještě na
jaře trenér A-mužstva v MSFL.
Starší žáci (trenéři K. Růžička st. a J.
Musil) naopak mají kádr stabilizovaný, i když
odchody takových opor, jakými byli třeba D.
Prčík nebo F. Kratochvíla do dorostu, se musí
někde projevit. Zatím jedinou ztrátu bodů
přineslo utkání se Bzencem, kdy se našim
klukům podařilo vydřít alespoň bod za remízu
2:2, když už 0:2 prohrávali! Ostatní zápasy
zatím suverénně vyhráli, a tak se jeví, že
budou určitě bojovat o čelné pozice. A někde
v koutku duše si určitě věří i na příčku nejvyšší. Výraznou posilou se ukazuje David
Koutný, který k nám sice přišel na střídavý
start z Hovoran, ale jeho mateřským klubem
je Čejč, se kterým se nám daří prohlubovat
pro oba kluby prospěšnou spolupráci.
Od mladšího dorostu (trenéři M. Foltýn
a H. Vaculovič) se opět příliš neočekávalo,
ale první tři kola, která přinesla plný bodový
zisk, nás všechny mile překvapila. Na klucích
vyšlých ze žáků je vidět, že něco fotbalové
šikovnosti pochytili a kvalitně se doposud
připravovali, což je dobrá vizitka předchozích
trenérů. Díky úzkému kádru ve starším dorostu však kluci musí vypomáhat i jim, což se
projevilo hlavně v posledním zápase s Bystrcí,
kdy po poločasovém vedení 1:0 přišel ve 2.
půli útlum, a naše vyčerpané hráče soupeř
doslova „roznesl na kopytech“ a vyhrál nakonec 6:1. Nový trenér Mira Foltýn z Dubňan,
který vystřídal Peťu Šperu odstoupivšího na
vlastní žádost, se však jeví dobrou volbou
a měl by přinést do Mutěnic nové impulzy.
26
“Hráči přípravky FK Mutěnice s trenéry Františkem Lamáčkem a Janem Froňkem.”
To od starších dorostenců (trenéři M.
Antoš a J. Balaštík) se očekávat výsledky
musí, i když po minulé sezóně, kdy jsme
se přesvědčili o náročnosti krajského přeboru a zachraňovali se v posledním kole,
všichni vidíme, že to nebude jednoduché.
Posilování se příliš nepodařilo, hráčů nazbyt
není, o čemž nejvíce ví mládežnický gigant
v našem regionu RSM Hodonín, který má
těch problémů ještě více. Přesto to proti
očekávání veřejnosti „Foltýnovci“ nezabalili
a pokračují v činnosti i nadále. Navíc se
jim díky odstoupení našeho a šardického
mužstva podařilo získat mužskou divizi, ve
které se jim zatím nadmíru daří, a tak jejich
sebevědomí stoupá. To až do té míry, že
nechtějí pouštět žádné hráče i za tu cenu, že
fotbalové talenty místo rozvíjení svých dovedností sledují zápasy z tribuny tak jako u nás
Petr Grmolec, který by k nám rovněž chtěl
přestoupit, ale pan Foltýn ho prostě nepustí.
No, taky takovým způsobem se dá fotbal
dělat. Bohužel. Ale zpátky k našemu dorostu,
který díky kontumační výhře v Břeclavi má
zatím vyrovnanou bilanci vítězství a porážek
a drží se ve středu tabulky. Bohužel však
kromě Radima Holešinského, který je už
kmenovým hráčem „áčka“, se trenéři budou
muset během podzimu obejít bez zraněných
či nemocných opor Pavla Varmuže a Romana
Šmída. Tedy už do tak oslabeného kádru
další zásah.
27
A mužstvo (trenér P. Zemánek, as. Jara
Joch) se v létě muselo po odstoupení z MSFL
a přihlášení do I. A třídy dát rychle do kupy,
což se hlavně díky práci Peťe Zemánka, který
se těší plné důvěře vedení klubu, v podstatě
podařilo. Z loňského kádru zbyl jen forvard
Koštuřík, brankář Lupač a dorostenci Lukáš
Trávník a Radim Holešinský. K nim postupně byli doplněni ostatní hráči vycházející
z dorostu (V. Lamáček a St. Brablc) a hráči
B-mužstva, kteří měli chuť v Mutěnicích
pokračovat. Tento mančaft by však určitě
příliš konkurenceschopný nebyl, a tak se
postupně přidaly tři velké posily. Vracející
se „dobrý holub“ Milan Válek, kterého oslovil
trenér Zemánek, si sebou přivedl další dva
parťáky. Rovněž ze Šardic dalšího našeho
bývalého hráče Davida Kopčila a z prvoligového Slovácka borce z více než 200
prvoligovými starty Pavla Němčického. Tito
„plejeři“, vedle kterých by se naši mladí hráči
měli učit, jsou zárukou kvality, což se vyjma
úvodního zápasu ve Velkých Pavlovicích, kde
jsme těsně prohráli, zatím ukazuje. Poslední
zápas proti našlapanému Kyjovu to potvrdil,
bod z půdy favorita vybojovaný i přes zdravotní problémy řady našich hráčů, může mít
v konečném účtování cenu zlata. Potěšitelný
je i vzestupný trend návštěvnosti, i když zatím
spíše na půdě soupeřů. Návštěva 350 diváků
v Ratíškovicích byla nejvyšší od dob 2. ligy
a 600 diváků naposledy v Kyjově už je hodně významným počinem. Teď ještě, aby se
návštěvy zvedly i u nás.
a tak se zdá být téměř jisté, že filmový „fajnšmekři“ si na své přijdou i příští rok. Pozitivním počinem FK Mutěnice byl určitě i zájezd
na kvalifikační utkání o postup na ME 2012
ve fotbale ČR –Litva 7. září do Olomouce.
Přes nečekanou porážku našeho celku to
byla jistě dobrá příležitost hlavně pro naše
mládežníky vidět naživo to nejlepší, co náš
fotbal v současnosti nabízí. Zájezd byl malou
odměnou pro hráče i trenéry našeho klubu
a rádi bychom v budoucnu podobný zájezd,
tedy snad i s lepším výsledkem, zopakovali.
Jen tak pro zajímavost uvádím srovnání cen
na utkání ČR-Litva, kde vyšla jedna vstupenka včetně dopravy pro členy FK na 200 Kč.
Na premiérové utkání přemožitele Sparty
Prahy slovenské Žiliny v Lize mistrů proti FC
Chelsea (mj. v obou zápasech uvidí fanoušci
Petra Čecha) byla cena jenom vstupenky
300, ne však korun, ale euro! I náš bývalý
hráč a nyní opora Žiliny Mário Pečalka nad
cenou vstupenek jenom kroutil hlavou.
Závěrem přejeme všem školákům a nejen
fotbalistům, úspěšný vstup do nového školního roku a jenom dobré známky. A všem
rodičům malých fotbalistů hodně trpělivosti
a tolerance s koníčkem jejich ratolestí.
Ne vždy je totiž špatná známka ve škole
důsledkem absolvování fotbalového tréninku či utkání. Dle mých vlastních zkušeností
není zakazování fotbalu, tedy nějakých 6-8
hodin týdně tím nejúčinnějším nástrojem ke
zlepšení prospěchu. Apeluji tímto na rodiče,
aby za vším špatným neviděli fotbal, ale spíš
brali fotbal jako dobrý prostředek k vytváření
charakteru a osobnosti dítěte. A hlavně o toto
nám v Mutěnicích jde. Fotbalu zdar!
FK Mutěnice jinak
Filmovým fanouškům jsme slibovali Letní
filmový festival a svůj slib jsme splnili. Závěrečný film Ženy v pokušení přece jen zvýšil
celkovou návštěvnost na přijatelnou mez,
Petr Blaha
28
Narození:
26.05.2010
02.07.2010
03.07.2010
04.07.2010
01.08.2010
04.08.2010
Slávka Navrátilová
Ema Marie Koněvová
Alžběta Hanáčková
Vendula Duhajská
Ella Zimolková
Michal Trávník
Tomáš Kratochvíla
Bronislav Trávníček
Letní 487
Letní 478
Jižní 952
Farní 81
Luční 152
U Školy 1219
U Kostela 794
Slovácká 259
19.06.2010
Petr Trávníček
Jana Konečná
Slovácká 259
Moravská 476
26.06.2010
Jiří Jurčeka
Dana Jochová
Uherský Ostroh
Veselá 790
03.07.2010
Lubomír Varga
Blanka Holešínská
Břeclav
Díly 1183
10.07.2010
Zdeněk Šupa
Lenka Mráková
Nová 937
Zahradní 920
24.07.2010
Vlastimil Lecián
Jitka Blažková
Rohatec
Nová 318
24.07.2010
Jaroslav Pospíšil
Barbora Pončíková
Brněnská 219
Bavory
03.09.2010
Sňatky:
29
Úmrtí:
Sňatky:
24.07.2010
Petr Macík
Eliška Ištvánková
Drnholec
Školní 189
14.08.2010
Martin Doležal
Ljuba Sehnalová
Hovorany
Nádražní 585
21.08.2010
Milan Balga
Marta Nováková
Týnec
Slovácká 263
21.08.2010
Karel Jurkovič
Hana Bačíková
Slovácká 512
Tvarožná Lhota
21.08.2010
Karel Čepil
Petra Švecová
Nová 938
Na Ovčírnách 89
28.08.2010
Jan Bartoň
Eva Hatašová
Malá strana 417
Rohatec
28.08.2010
Petr Balaštík
Jana Hanáčková
Nedělní 1007
Tržní 1095
28.08.2010
Rostislav Švagerka
Ludmila Havlíková
Ořechová 364
Nedělní 1014
04.09.2010
Věra Lamačová
Radim Macek
Zahradní 829
Náchod
04.09.2010
Jiří Dráb
Kamila Svobodová
Kamenice – Všedobrovice
Servístky 143
11.09.2010
Jan Forch
Miroslava Mrkvová
Na Ovčírnách 89
Dolní Bojanovice
11.9.2010
Zdeněk Sladký
Zuzana Křápková
Moravská 1088
Hovorany
29.06.2010
06.07.2010
20.07.2010
20.07.2010
26.07.2010
01.08.2010
09.08.2010
09.08.2010
11.08.2010
05.09.2010
Miroslav Knedlík
Zdeněk Lysý
Brigita Konečná
Růžena Štěpánková
Pavel Daniel
Jaroslav Jagoš
Anna Bukovská
Martin Mráka
Anna Miklíková
Františka Fajtlová
Sklepní 845
Hodonínská 900
Nová 851
Masarykova 39
Letní 319
Hodonín
Zahradní 885
Polní 748
Nádražní 521
Nedělní 1013
ve věku 60let
ve věku nedožit. 83let
ve věku 78 let
ve věku 62 let
ve věku 44let
ve věku nedožit. 61 let
ve věku nedožit. 78 let
ve věku nedožit. 82 let
ve věku 85 let
ve věku 82 let
Blahopřání:
75let:
06.07.1935
18.07.1935
17.08.1935
07.09.1935
13.09.1935
20.09.1935
26.09.1935
František Dubina
Josef Vagunda-Drgáč
Alois Mokrý
Štěpánka Brablcová
Marie Knedlíková
Ludmila Tesaříková
Jan Hanáček
80 let:
16.07.1930
17.07.1930
02.09.1930
17.09.1930
Věra Vybíralová
Jaroslav Mráka
Apolonie Prčíková
Anna Švejcarová
85 let:
16.07.1925
Kateřina Šupová
90let:
30.09.1920
Emilie Hanáčková
93 let:
12.08.1917
Marie Slavíková
96 let:
15.08.1914
Marie Forchová
Hana Svobodová
matrikářka
30
31
His torie na f o togr afiích
Bednář Ladislav Prčík, zaměstnanec Vinařských závodů Mutěnice.
Zhotovení nových obručí na ležácký sud 30 hl.
Pomocníci František Sečka a Josef Vaculík
Bednářští mistři: pan Václav Vagunda a Ladislav Prčík.
Tvůrci ležáckého 50 hl sudu, pro Vinařské závody v Mutěnicích, rok 1960
32
33
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad
34 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 14. 9. 2010.