Listopad - Stará Bělá

OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 11 ! LISTOPAD 2009 ! ZDARMA
Co je moje, není tvoje.
Nebo je to nìjak jinak?
Ve Staré Bìlé se krade. Ztrácejí se
vìci soukromé i obecní a tu a tam
dojde i na vloupání – to jsou pøípady,
kdy se pachatel k lupu musí dostat
násilím.
Dokonèení na stranì 2
Milan Folta nedá
na svùj rajon dopustit
Široká hruï i ramena, rovné, pevné
tìlo, kuèeravé vlasy a dobrá vyøídilka. Starobìlský hrobník Milan Folta
je v tom nejlepším slova smyslu
svéráz. Nepøehlédnutelný, neopakovatelný. Chlap, kterého jen tak nìco
nepoloží. Kope hroby a stará se
o"místní høbitov, to všechno s noblesou sobì vlastní. Své hrobaøení nebere jako cejch, naopak - jako službu
lidem, jako poslání.
„Porodník a hrobník, to jsou dva lidé, kteøí mají v lidském životì vždycky premiéru,“ øíká s nadsázkou o své
profesi. Dìlá ji ovšem až po práci,
bìžným obèanským povoláním je
železnièáø. Dokonèení na stranì 8
PØÍPRAVY NA SVÁTEK
Starobìlský høbitov se chystal na Dušièky. Na hrobech to bylo znát.
Parkování v centru obce:
nezapomenutelný zážitek
Potøebujete vyzvednout dítì ze"školy,
školky, navštívit lékaøe, poštu, jít nakoupit? Pokud pøijedete do støedu obce
autem, jsou chvíle, kdy se akorát tak
rozèílíte. Parkovištì u Hrušky bývá
v"nejvytíženìjších hodinách pøeplnìné.
A o nic lépe na tom není ani plácek
pøed mateøskou školou.
Milan Folta o høbitov peèuje poctivì. A rád.
„Já se pøi parkování u školky rozèiluju každé ráno,“ øíká Nina Pchálková, která vozí do školky svého
vnuka Samuela. „Dennì tam stávají
auta na místech, která k parkování
vùbec nejsou. Stojí si, jak se jim chce.
My, co jedeme do školky, nemùžeme
projet, abychom zaparkovali a vylo-
žili dìti,“ zlobí se. „Nás policie kontroluje, jestli máme za"sklem parkovací hodiny, jim nikdo pokutu nedá.“
A nespokojených øidièù je mnohem
víc: „Obec soustøedí všechny dùležité
vìci na jedno místo, ale nezajistí dost
stání pro auta,“ zlobí se další. „Minule
jsem vidìl, jak policista pokutuje ženu,
která nezaparkovala mezi dvì bílé
vyznaèené èáry, protože bylo plno,
ale"tìsnì vedle. Nikomu nebránila ve
výjezdu, jen zkrátka nestála na vyznaèeném místì. Policajt si na ni poèkal
a"už jí vypisoval bloèek. Pøitom vidìl,
jak to na parkovišti vypadá.“
Dokonèení na stranì 6
Z jednání rady
Rada na svém 61. a 62. zasedání
mimo jiné rozhodla
! o uzavøení dodatku è.1 na vícepráce ke smlouvì na akci: „Bezpeènost pro pìší na komunikacích
Proskovická a Mitrovická“, který
øeší navýšení ceny pøi dokonèení
díla o èástku 325 000 Kè.
! o zadání zakázky na dodávku
materiálu na zatrubnìní bezejmenného vodního toku v lokalitì
ul. Hoøínkova firmì Pavel Matìj
za cenu 55 000 Kè.
! o uzavøení smlouvy na pronájem
èásti pozemku parc. è. 28/1
o"výmìøe cca 20 m2 v areálu
AGRO mezi MOb a firmou
stolaøství Šputa s.r.o.
! o vyslovení souhlasu k projektové dokumentaci na opravu mostu
na ul. Pepøicova pøes starobìlský
potok a k provedení této stavby.
! o pøedložení prodeje èásti pozemku parc. è. 949/6 (pozemek
za"budovou Gregárek) zastupitelstvu MOb Stará Bìlá k rozhodnutí.
Celoroènì k prodeji
VÈELÍ MED
i pastovaný.
Na Vaši návštìvu se tìší
a dìkuje váš vèelaø
Václav Paèes
Družstevní 478/3, Stará Bìlá
Tel: 596 769 078
Co je moje, není tvoje.
Nebo je to nìjak jinak?
Pokraèování z titulní strany
Kupøíkladu do cizího auta nebo
do"kanceláøe vedoucí školní jídelny,
kam se letos zlodìj vypravil už popáté. Naposledy pøed necelým mìsícem: „Vzal si mou penìženku,
ale"mobilní telefony nechal ležet
na"stole – jde tedy podle všeho
po"hotovosti,“ vypráví vedoucí školní jídelny Milada Stašová, která má
se zlodìji neopakovatelné zážitky:
sama pøišla nejednou o penìženku,
v"kvìtnu dokonce zlodìje chytla
pøi"èinu, jenže když volala policii,
kuchaøkám se vysmekl a utekl.
V záøí chtìl lupiè dovnitø dveømi
a"poškodil pøi tom zámek, který se
musel vymìnit, a koncem mìsíce
vypáèil møíž na oknì a zkoušel se
vloupat do trezoru: „Zcela nám trezor
znehodnotil, naštìstí se mu jej nepodaøilo otevøít, i když opraváø konstatoval, že pachatel mìl dobré náøadí
a"staèila ještì chvilka, aby se mu to
povedlo,“ popisuje vedoucí jídelny.
dámy,“ varuje starobìlský hrobník
Milan Folta a ví proè - nejedna žena
už pøišla mezi hroby o tašku i o vše,
co v ní mìla. Nutno øíct, že vlastní
vinou – pøedevším starší ženy èasto
kabelku položí k hrobu a klidnì
odejdou o kus dál pro vodu. Zlodìj
schovaný mezi hroby to pak má víc
než snadné – vezme staøence tašku
a"ta si mnohdy ani nevšimne, že se jí
za zády nìkdo mihne.
Ale na høbitovì mizí i jiné vìci
než"dámské kabelky. Tøeba výzdoba
hrobù. „Pravidelnì se mi stává,
že"na"desku položím kytku v kvìtináèi nebo vìneèek a ono to tam za pár
dnù není,“ popisuje své zkušenosti
žena, která navštìvuje hrob v nové
èásti høbitova.
„Rádi bychom zlodìjùm znesnadnili
práci, ale potøebujeme k tomu pomoc
obèanù,“ øíká tajemník Staré Bìlé
Ladislav Dlouhý. Vyzývá, aby lidé
úøadu ohlašovali, pokud se jim nìco
ztratí. Do rizikových míst pak budou
èastìji docházet mìstští strážníci. (jb)
Jak pøiznává, po všech tìch návštìvách zlodìjù nemá ve své kanceláøi
úplnì pøíjemný pocit: „Už se zaèínám
bát, mám pocit, že jsem sledovaná,
a"tak si neroztahuji ani žaluzie. Jsem
zoufalá, prosím o zabezpeèení kanceláøe, která je doslova prùchozí z obou
stran a peníze na zabezpeèení
nejsou.“
Oblíbeným rajonem zlodìjù je také
starobìlský høbitov. A krade se tam
skuteènì leccos. „Pozor na kabelky,
Nebojte se ozvat
Mìstský obvod Stará Bìlá vyzývá
své obèany ke vzájemné spolupráci,
která by snad mohla èásteènì vyøešit
narùstající kriminalitu v našem
obvodì.
Jak asi víte, mìstská policie Ostrava, ve snaze snížit kriminalitu v"celé
Ostravì, zavedla funkci tzv. obvodního pochùzkáøe. Pro náš obvod byli
vyèlenìni dva pøíslušníci mìstské
policie.
Naše myšlenka, jak efektivnìji
využít tìchto pochùzkáøù, je následující: byli bychom velice rádi, kdyby
naši obèané nám byli ochotni nahlásit
Starobìlský zpravodaj »2«
buï osobnì nebo telefonicky rùzné
krádeže, nièení majetku, pøípadnì jiné
pøestupky, které by mìla øešit policie.
Hlášení by mìlo obsahovat informace, kde se to stalo - tj. ulice
(ve"které èásti ulice, pøípadnì ve kterém rodinném domì), v kolik hodin
a"v který den.
My, na základì takto hlášených
událostí, bychom chtìli vytvoøit tzv.
mapu rizikových oblastí. Tato mapa
by nám sloužila pro úkolování
mìstské policie (našich pochùzkáøù), kam a v kterou dobu by hlavnì
mìli zamìøit svoji pozornost.
Ladislav Dlouhý, tajemník
(tel. 599 424 104)
KAM V LISTOPADU
Na obecním webu bude
katalog zdejších firem
4.11.
Oddíl volejbalu TJ Sokol Stará
Bìlá: nábor do žákovského družstva, od 16.30 do 18.00 v"tìlocviènì Sokola. Pøihlásit se mohou
kluci i dìvèata, trénovat budou
spoleènì pod vedením zkušeného
trenéra Tomáše Kavaly. Tenisky
se svìtlou podrážkou a sportovní
obleèení s sebou.
Umíte-li øemeslo, nabízíte-li službu, podnikáte-li – konkrétnì ve Staré
Bìlé, dejte o sobì vìdìt. Kde?
Na"webových stránkách vesnice.
Úøad obvodu Stará Bìlá plánuje,
že"na svùj web zaøadí kolonku
o"firmách a podnikatelích. Najdete
v"ní seznam všech, kdo nìco umìjí
a"chtìjí o tom øíct ostatním.
6.-8. 11.
Výstava o historii Orla
Orel Stará Bìlá
8.11.
Starobìlská farnost
Starobìlský krmáš - výroèí
posvìcení kostela. Mše v kostele
sv. Jana Nepomuckého zaèínají
v"7.30 a v 10.00.
8. 11.
Orel Stará Bìlá:
19 hod - videoprojekce o U2
11.11. 16.00
Katolický dùm – velký sál
Poøad „Nestárnoucí operetní
melodie“ v"nìmž vystoupí èlenové
Moravskoslezského divadla
v"Ostravì.
15.11.
KDU-ÈSL Stará Bìlá:
od 15 hodin v Katolickém domì
beseda s P. Leošem Ryškou
na téma TV NOE na misiích.
Souèástí besedy bude i pøedstavení
nìkterého z dokumentù natoèeného TV NOE v misiích.
22.11.
Starobìlská farnost:
Den otevøených dveøí na faøe.
Farní budova bude pro veøejnost
otevøená od 11 do 15 hod. Lidé si
mohou prohlédnout opravené pøízemí fary s uèebnou pro dìti a pøíslušenství. Faráø Antonín Kocurek
dìkuje všem, kdo pøispìli na opravu farní budovy.
KAM V PROSINCI
4.-6.12.
Vánoèní výstava
v klubovnì zahrádkáøù
PÁ a SO 9-18 , NE 9-16. Poøádá TJ
Sokol Stará Bìlá odbor ASPV
ve"spolupráci se sdružením zahrádkáøù Stará Bìlá.
6. 12.
Orel Stará Bìlá: od 17 hod v Katolickém lidovém domì - divadelní
pøedstavení s Mikulášskou nadílkou.
70 let
Jan Skøeèek, ul. Na Sovinci
Vlastimír Sodzavièný, ul. Pod Lesíkem
Milan Kolder, ul. Mitrovická
Marta Kratochvílová, ul. Na Peøeji
Reinhold Riedel, ul. Na Zámèiskách
Milada Urbánková, ul. Na Surdíku
75 let
Anna Vorková, ul. Na Sovinci
Ludmila Jakubková, ul. Útoèná
Marta Peøíková, ul. Kališní
80 let
Libuše Chylová, ul. Blanická
Jaruška Holušová, ul. Podhájí
85 let
Zdeòka Kompová, ul. Koláèkova
Marie Jarolímová, ul. Ruskova
86 let
Emilie Šimeèková, ul. Na Lukách
87 let
Josef Dluhoš, ul. Hlinìná
88 let
Marie Hanzlíková, ul. Na Moèárku
93 let
Marie Havlíková, ul. Chrobákova
„Stolaø, zahradník, truhláø, instalatér,
zedník, automechanik nebo tøeba
kadeønice, prostì kdokoli, kdo má
zájem, a se u nás pøihlásí, my jeho
vizitku na požádání zdarma vyvìsíme
na naše stránky www.starabela.cz,“
nabízí tajemník Ladislav Dlouhý. „Staèí
pøijít na úøad za Renátou Staòkovou
nebo jí napsat ([email protected])
èi zavolat (599 424 101). Uveøejnili
bychom kontakty na firmu èi øemeslníka – nejlépe telefon, adresu, e-mail,“
dodává.
Tajemník vìøí, že to bude k užitku:
„A oboustrannì výhodné: firmy díky
tomu tøeba seženou další zakázky,
lidé zase rychle øemeslníky – napøíklad když se vám doma nìco pokazí,
mùžete rychle zjistit, jestli je ve Staré
Bìlé nìkdo, kdo vám to vyøeší,“
vysvìtluje. (jb)
Vzpomínky
na listopad
Je dvacet let hodnì, nebo málo?
V"životì èlovìka dvì desetiletí bezpochyby znamenají mnoho. Stejná
éra z"hlediska historie je povìtšinou
zanedbatelný úsek.
Chtìla jsem na stránky listopadového Zpravodaje pøinést vzpomínky
na dobu pøed dvaceti lety. Na listopad
1989. Nepovedlo se mi to.
Jedni øíkali: je to ještì pøíliš živé,
než abychom se na to dívali s"odstupem. Druzí zase: vážnì si myslíš,
že"je na co vzpomínat?
V"listopadu 1989 mnì bylo 11 let.
Pamatuju si leda tak obrázky z"televize,
ze shromáždìní v"Praze a kdo ví kde ještì. Sama jsem na žádném nebyla.
Jedenáctileté dìti tehdy necinkaly,
leda"tak na zádech rodièù.
Pak si ještì uvìdomuju, že jsme
ve"škole vymìnili soudružku za paní
uèitelku. Dál moje vzpomínky nesahají.
Ale ti, kteøí pamatují, mluvit nechtìjí.
Starobìlský zpravodaj »3«
Anebo ano?
Máte naè vzpomínat?
Jaký byl váš listopad?
Co si z"nìj pamatujete? Na co nezapomenete? Jak jej prožívala naše vesnice? Anebo jste jej zažili úplnì jinde, v"jiném mìstì, tøeba na studiích?
Máte chu o tom popovídat?
Máte"tøeba i fotky??
Ozvìte se, napište mi. Moc prosím!
A co na tom, že tyhle naše spoleèné
vzpomínky na listopad vyjdou
až"v"prosincovém Zpravodaji. Podle
mého je o co stát. Dokažte mi to.
Dìkuji, tìším se,
Vaše Jana Bohušová
([email protected])
Tomáš Grauman a jeho beseda ve škole
Této besedy se zúèastnili žáci 8. a 9.
tøíd. Beseda byla zamìøena na jednoho ze zachránìných dìtí Nicholase
Wintona, Tomáše Graumanna, který"nás pøišel navštívit se svou ženou
a"svým srdceryvným pøíbìhem z druhé svìtové války. Musela být pøítomna i pøekladatelka, protože pan Graumann vyrùstal v Anglii, kde se nauèil
mluvit anglicky a èeštinu už prostì
zapomnìl. Umìl jen pár základních
slov jako „dìkuji“ a „prosím“.
Dnes mají deset vnouèat, z toho
jednoho chlapce a devìt dìvèat.
Od"roku 1993 žije Tomáš Graumann se svou ženou v Èeské republice. Z jeho rodiny pøežil jen on a jeho
strýc, ostatní èlenové rodiny zemøeli
krutou smrtí v koncentraèním táboøe.
Díky Nicholasi Wintonovi se 669
dìtí rozrostlo na 5000 lidí.
Jménem celé školy dìkujeme,
že"nás pan Tomáš Graumann poctil
svou návštìvou a pøíbìhem, který se
urèitì lehce nevypráví.
Vytvoøily: Eva Ertlová, Petra
Sošková, Valentina Noskievièová,
Zuzana Gøešová
Když mìl pan Graumann osm let,
zaèala druhá svìtová válka a s ní pøišel i stateèný a solidární èlovìk,
Nicholas Winton, kterému se nelíbilo
chování Nìmcù k Židùm. Proto pro
židovské dìti udìlal úžasnou vìc.
Na"své náklady pro tyto dìti poslal
vlak do Anglie a tímto zachránil 669
dìtí. Mezi nimi byl i Tomáš
Graumann.
V Anglii se ho ujala skotská rodina.
V 18-ti letech šel studovat zdravotní
školu, aby mohl dìlat zdravotního
bratra. Po studiu se rozhodl odjet
na"Filipíny, kde pomáhal domorodcùm. Zde také potkal svou ženu
z"Ameriky. Po roce se nauèili pár
souvislých vìt a mluvit plynule filipínsky umìli až po osmi letech. Poté
se odstìhovali do Kanady, kde si
adoptovali dvì dìti. O pár let pozdìji
se jim narodily další dvì vlastní.
Rodièùm pøedškolákù
Základní škola Ostrava – Stará Bìlá
pøichází s celoškolním projektem
vìnovaným budoucím žákùm 1. tøíd.
Projekt „Odemykám 1. tøídu“ je
urèen dìtem mateøských škol, které
èeká v záøí 2010 vstup do 1. tøídy.
Na"konci tohoto setkání rodièe obdrží
pøesné informace o obsahu a náplni
tohoto projektu.
Již v pondìlí 23. 11. se otevøou dveøe naší školy poprvé. Dìti spoleènì
s"rodièi èeká prohlídka školy a"zastavení v nìkterých uèebnách, kde pro nì
bude pøipraven zajímavý program.
Další setkání se uskuteèní v prosinci 14."12. Rodièe a dìti (nejen
pøedškoláci) budou mít možnost
zúèastnit se „Dne otevøených dveøí“
Starobìlský zpravodaj »4«
s"vánoèní tématikou a prodejním
jarmarkem.
V mìsíci lednu probìhne zápis dìtí
do 1. tøíd. Od února do èervna nás
èeká vždy"v"pondìlí 5 dalších setkání, která budou zamìøena na rùzné
výchovné oblasti s cílem rozvíjet
u"dìtí øeèovou obratnost, motorické
schopnosti, tìlesnou zdatnost, pozornost a estetické cítìní. Za aktivní
úèast na jednotlivých projektech
obdrží dìti klíèek. Postupné získávání klíèù vyvrcholí na závìreèném
èervnovém setkání slavnostním pøedáním velkého klíèe, kterým si dìti
symbolicky odemknou 1. tøídu.
Tešíme se na Vás!
Uèitelé ZŠ Ostrava – Stará Bìlá
Thomas Graumann
V pondìlí 12. 10. 2009 naši školu
navštívil pan Thomas Graumann
s"manželkou. Tento 78letý muž, který èiší neuvìøitelným životním elánem, nám pøijel povyprávìt svùj životní pøíbìh. Možná by to mohl být
pøíbìh docela obyèejného èlovìka,
který se chce ve"zralém vìku podìlit
s"žáky 8. – 9. tøíd o svùj životní osud
a"dát jim pár rad do života. Jenže jeho
skuteèný pøíbìh, o nìmž dlouho ani
on sám nemìl tušení, je trochu jiný.
Thomas Graumann je totiž jedním
z"669 dìtí, které se díky vlaku, jež
vypravil sir Nicholas Winton, dostaly
do Anglie. Unikl tak jisté smrti, která
však potkala zbytek jeho židovské
rodiny v koncentraèních táborech.
Kromì seznámení s jeho vlastním
pøíbìhem se žáci mohli dozvìdìt
i"mnoho informací o Židech a jejich
osudech pøed, za a po válce. V jeho
povídání nechybìly ani zemìpisné
údaje, a jelikož hovoøil anglicky,
mohli si žáci otestovat své dosavadní
schopnosti i v této oblasti. Celé
vyprávìní bylo doplnìno množstvím
fotografií i videoukázkou.
Na tuto besedu se však pøipravovala i naše škola. Žáci si v hodinách
dìjepisu, rodinné výchovy, a výchovy ke zdraví vyhledávali informace
vztahující se k této problematice
i"o"osudech nìkterých dalších lidí
z"tohoto vlaku. Vše pak prezentovali
v podobì vláèku umístìného na nástìnce v respiriu školy. V hodinách
informatiky byl vytvoøen pamìtní
list, který žáci podepsali a pøedali
panu Graumannovi.
Manželé Graumannovi byli ze všeho moc nadšení a svìøili se, že na žádné jiné škole se nesetkali s tak
vøelým pøijetím.
Po besedì napsal pan Graumann
do"školní kroniky krátké vìnování
a"spoleènì manželé Graumannovi
navštívili školní družinu. Paní Graumannová naše nejmenší žáèky
nauèila èesko–anglickou písnièku.
A co øíct závìrem? Manželùm
Graumannovým chceme velice moc
podìkovat za to, že mezi nás na chvíli
zavítali a podìlili se s námi o svùj
životní osud. Velmi si toho vážíme,
ponìvadž podobná beseda s pøímým
úèastníkem tìchto událostí se již
zøejmì nikdy nezopakuje.
Pøejeme tedy manželùm Graumannovým do dalších let mnoho
spokojenosti i pevného zdraví a ještì
jednou dìkujeme.
Eva Masná
Starobìlský zpravodaj »5«
Parkování v centru obce:
nezapomenutelný zážitek
Pokraèování z titulní strany
Starobìlský starosta Josef Holáò
si"nemyslí, že by míst bylo málo. Spíš
poukazuje na to, že stání obsazují lidé, kteøí tam odstaví auta na celý den.
Pøedevším zamìstnanci bezpeènostní
služby G4S, která sídlí ve stejném
objektu jako potraviny Hruška.
„Když tahle zaparkovaná auta vyèle-
stva, ale vzhledem k pøedmìtu naší
èinnosti to tam nebylo úplnì bezpeèné. Proto teï pancéøovaná auta
a"další služební vozy necháváme pøímo u budovy. Jenže zaberou všechna
stání,“ vysvìtluje Jaromír Nìmec.
Starobìlský úøad chce vyjít firmì
ještì jednou vstøíc: nabízí èást
a mùže se tam smìle vejít kolem
20"aut. Když zaplatí symbolických
500 korun za auto na rok, mohou tam
parkovat – a klidnì si tam nainstalovat i kameru, aby mìli auta
pod"dohledem,“ nabízí Josef Holáò.
A lidem z G4S se návrh líbí:
„Pøedpokládám, že to bude vyhovovat všem – lidem v obci i našim
pracovníkùm. Pìt set korun roènì
není extra velká èástka, už jim chystám parkovací karty. Kdo zaplatí,
mùže za jídelnou parkovat,“ má jasno
Nìmec.
Obec chce dále upøesnit, podle
jakých pravidel se bude parkovat
na"stávajících místech u Hrušky,
pošty, kostela èi mateøské školy.
Parkovištì by se mìla doèkat nového
pozemního znaèení – tedy nových
bílých èar na zemi – a také nových
upøesòujících dopravních znaèek, tak
aby bylo jasné, pro koho které místo je.
Parkování u jídelny: pøestože je stání omezeno na jednu hodinu,
jsou auta, která tam stávají celodennì.
níme jinam, místa bude dost,“ míní
Holáò.
Jaromír Nìmec ze starobìlského
sídla bezpeènostní služby G4S Cash
Services o problému ví: „Služební
auta stojí na našich firemních parkovištích, osobní vozy našich zamìstnancù pak skuteènì na parkovištích
u"Hrušky, lékárny, jídelny,“ pøipouští. „Ale i to už øešíme,“ slibuje.
Obec pøitom bezpeènostní službì
letos na jaøe poskytla trávník pøed"budovou, aby si tam firma postavila
vlastní parkovištì pro své lidi. „Nìjakou dobu to fungovalo, dnes na"nìm
stávají jen služební auta,“ popisuje
starosta.
„Døív jsme stávali se služebními
auty ve dvoøe zemìdìlského druž-
pozemku za školní družinou, tak aby
na nìm mohli nechávat zamìstnanci
G4S svá osobní auta. „Už je tam
odhrnutá zemina, dá se na ni ještì dr
„Dál bude platit, že to budou stání
èasovì omezená. U Hrušky i školky
budou muset dát øidièi za pøední sklo
parkovací hodiny. Dìláme to pro to,
aby zaparkovali lidé, kteøí potøebují k
lékaøi, do školy, do obchodu. Ti ostatní mají možnost stát jinde, kde není
stání nijak limitováno. Napøíklad
pod"høbitovem,“ radí Josef Holáò.
Jana Bohušová
Parkovištì u Hrušky: auta stávají i mimo vyznaèená místa, èasto není jiná možnost.
Starobìlský zpravodaj »6«
Setkání se Svatým Otcem ve Staré Boleslavi
V"nedìli 28. záøí se uskuteènila
naše dlouho oèekávaná výprava
mládeže za Svatým Otcem do Staré
Boleslavi.
Sešlo se nás asi ètyøicet – pøevážnì
ze Staré a Nové Bìlé – a všichni jsme
spoleènì jeli do Prahy, kde jsme se
rozdìlili na dvì skupiny.
ka, kde jsme dostali k"snídani teplou
polévku a také poutní trièka.
Na Proboštskou louku – místo
setkání se Svatým Otcem – jsme
dorazili ještì za"tmy, chvíli po šesté
hodinì. Tady se obì naše skupiny opìt
spojily, a protože jsme témìø všichni
za celou cestu vùbec nespali, využili
Svatým Otcem i latinsky. Po mši
Svatý Otec promlouval k"mládeži –
ze"zaèátku nás pøivítal v"èeštinì
a"dále pak mluvil italsky. Všechny
nás vybízel ke stateènosti a"odolávání
konzumní spoleènosti, dával nám
za"pøíklad sv. Augustina, který našel
štìstí a hodnotný život v"Ježíši Kristu
Zdejší mladí katolíci chtìli vidìt papeže Benedikta XVI. zblízka. A to se jim také povedlo.
První, menší skupina, která volila
variantu A, se oddìlila a jela dále
do"Staré Boleslavi, kde byl pøipraven
doprovodný program a poté možnost
utáboøení se ve stanovém mìsteèku.
Druhá skupina se pøesunula do jedné z"menších èástí Prahy – do Kyjí.
Odtud jsme po veèerním programu
s"ostatními úèastníky (celkem nás
bylo asi 150) vyrazili na 20 kilometrovou noèní pou do Boleslavi.
Cesta byla až moc zdlouhavá, celou
dobu jsme šli hlemýždím tempem.
Bìhem pochodu nás provázely zpìvy
a"promluvy k"zamyšlení, které se
ozývaly z"amplionu, a smìr urèoval
velký køíž a"transparent kyjské
farnosti v"popøedí prùvodu. Tak jak
to na poutích chodí. Mnozí z"nás bìhem cesty témìø usínali, a"proto jsme
mìli možnost dostat kávu nebo èaj.
Ráno nás pak èekala velká pøestáv-
jsme tìch pár hodin do"pøíjezdu
Svatého Otce ke spánku. Byli jsme
umístìni v"sektoru A2 a díky èasnému
pøíchodu jsme zaujali strategické
pozice u cesty, po které mìl jet
papamobil s"Benediktem"XVI.
Krátce pøed devátou hodinou se papež v"Bazilice sv. Václava poklonil
ostatkùm tohoto svìtce a poté zamíøil
na Proboštskou louku, kde na nìj
už"netrpìlivì èekalo okolo 50"000
mladých lidí. Mìli jsme opravdu štìstí, protože papež projíždìl tìsnì kolem nás a my jsme ho tak mohli vidìt
asi z"tøímetrové vzdálenosti.
Atmosféra byla dokonalá! Odevšad
se ozývalo: „Benedetto!!!“ a všichni
byli nadšení! Za stálého skandování
se papež dostal k"podiu a zaèala
slavnostní mše svatá. Všichni jsme
mìli k"dispozici brožurky, díky
kterým jsme se mohli modlit se
Starobìlský zpravodaj »7«
a nabádal nás, abychom objevili své
povolání ve svìtì a pøijali ho.
Na"závìr nás pozval na Svìtový den
mládeže v"Madridu v"srpnu 2011.
Po dvanácté hodinì papež odjel
ze"Staré Boleslavi, ale sváteèní atmosféra neopadla. Naopak i všichni
pøedtím ospalí teï byli èilí a nadšení.
Potom jsme se vydali na autobus
do"Prahy, odkud jsme se mìli vrátit
domù. Vlaky byly pøecpané, ale my
jsme mìli místenky, a tak jsme si mohli na zpáteèní cestì trošku odpoèinout.
Po návratu domù jsme sice byli
všichni znièení a nevyspalí, ale setkání s"papežem stálo za to a byl to
mega zážitek. Myslím, že nikdo
nelitoval.
Na fotografie z"této pouti se mùžete
podívat na http://starabela.farnost.cz
Míša Hoøínková
Milan Folta nedá na svùj rajon dopustit
Pokraèování z titulní strany
Budu hrobníkem. Co na to doma?¨
Ke kopání hrobù se dostal pøed"osmi lety, v roce 2001. „Oslovil mì
tajemník, jménem úøadu, hroby tady
tehdy kopali na støídaèku Josef Rataj,
Stanislav Raška a Petr Šedìnka,
ale"všechny zrazovalo zdravíèko,
a"tak byla potøeba náhrada,“ vypráví
Milan Folta, jak ke své netradièní brigádì pøišel. Doma mu to prý tehdy
nikdo nevymlouval, a tak místo vzal.
„Když se taka stal hrobníkem, mìla jsem z toho radost - ne každý má to
štìstí být hrobníkovou dcerou,“ øíká
s"nadhledem jeho dcera Hanka. „Ono
to èlovìka ovlivní, když se èastìji
než"jiní setkáváte s tématem smrti.
Zvyknete si. I na specifický èerný
humor kolem.“
stalí se ptali, na co v zemi rakev uložíme. Nerozumìl jsem, jak to myslí.
Vysvìtlili mi, že zesnulý nemìl rád
hlínu, a chtìli, a dám pod rakev ještì
desky. Tak jsem je tam dal – pokud to
jde, pøání rodiny vždycky splním,“
vypráví Folta. „Ale pohøbù do zemì
ubývá,“ pøipomíná souèasný trend.
Lidé se èastìji nechávají zpopelnit,
uložit do urny anebo rozptýlit. „Vloni
jsme mìli poèátkem øíjna 28 pohøbù,
letos je to za stejné období sedmnáct,“ dokládá to èísly hrobník.
Svátky na høbitovì, to je atmosféra!
Jeho prací ovšem není jen hloubení
do"obnovy nové èásti, pomalu se
bude mìnit její ráz. Dáváme pryè staré túje. Mimochodem – to byste nevìøili, jaký je pod nimi binec. Na"jejich
místo vysázíme nové, ale"už ne tak
hustì jako døív. Nebude to celistvá
øada, kvùli požárùm. Pøedevším
svíèky dovezené z Polska nám tu
dìlají paseku – obèas vzplane i kelímek a podpálí tújku. Vloni nám
takhle chytla pøímo na Štìdrý den
a"vítr hnal oheò na další. Museli jsme
volat hasièe. Proto mezi tújemi
udìláme vìtší mezery,“ vysvìtluje
Milan Folta.
„Dìdeèek Jaroslav byl dlouhá léta
kostelníkem, strejda Stanislav se stará o kulturák, taka má na starosti
høbitov. Máme to jaksi v krvi, starat
se. Vážila jsem si takovy práce už
pøed lety, kdy jezdil a zametal zastávky,“ pøipojuje se nejstarší hrobníkova
dcera Vlaïka.
Vìty typu „Sejdeme se na høbitovì“
myslí u Foltù doma naprosto vážnì,
to jen nezasvìcení nad nimi kroutí
hlavou. „Když pøijela sestra Vlaïka
z"Dortmundu na starobìlskou pou
a"celodenní kolotoèování zmohlo její
dìti Benedikta s Barunkou, na mou
otázku, kde jsou, se mi dostalo odpovìdi: Spí v márnici,“ vypráví s úsmìvem mladší Hanka, která – jak sama
øíká, je hrobnicí druhé kategorie –
obèas dostane za úkol namísto táty
odemknout èi zamknout høbitov.
Vyhloubit jámu? Žádná legrace
Milan Folta pøiznává, že poèátky
na"høbitovì nebyly jednoduché – ono
vykopat dobøe hrob, to je poøádná
fuška. A vlastnì i umìní. „Napøíklad
když se vám v jámì znièehonic objeví
spodní voda – a do vody se pohøbívat
nesmí. Rakev musí ležet pùl metru
nad ní, nejmíò. Vykopat hrob, to je
práce aspoò na tøi ètyøi hodiny,“ popisuje hrobník, za jehož éry pøibylo
v"pùdì starobìlského høbitova
310"rakví. S kopáním mu pomáhá
i"jeho dvaadvacetiletý syn Martin
a"také Pavel Stanìk a Vladimír
Berger.
Obèas jim rodiny zpestøí práci
neobvyklým zadáním: „Jedni pozù-
Jak tìžké je udržet záchodky èisté Zeptejte se hrobníka.
jam, má na starosti høbitov jako celek.
Musí jej odemknout, zamknout, vysypat popelnice, posekat trávu, celkovì uklidit. „Co mì potìší nejvíc?
Když pøijdou lidé – tøeba i cizí – a øeknou: Je to pìkný høbitov.“
Aktuálnì jej zajímají pøípravy
na"zimu. Høbitov prožije dvì nejvìtší
události sezony – Dušièky a Vánoce.
„Mám tady rád všechny svátky,
ale"tyhle dva jsou doopravdy nejhezèí. I když to samozøejmì znamená
víc práce, protože sem pøijde mnohem víc lidí. Pøinesou spousty kvìtin,
svíèek, z nich bude více odpadkù,“
povídá.
Dušièky má rád i proto, že je díky
nim høbitov krásný: „Lidé si na hrobech udìlají vzorný poøádek.“ A mít
hezký høbitov, o to jde hrobníkovi
pøedevším: „Teï jsme se pustili
Starobìlský zpravodaj »8«
A vysvìtlovat to èasto musí i"návštìvníkùm, kterým se kácení vzrostlých stromkù u jejich hrobù nelíbí.
„Pøece to takhle nenecháte,“ podivuje
se paní, která právì zjistila, že už nemá u hrobu obrovitou zelenou hradbu, ale holou neúhlednou mez. „Nebojte se, paní, nasadíme nové, povrch
upravíme,“ snaží se ji uklidnit
hrobník.
Nejvìtší potíž? Udržet záchodky
v provozu
Ovšem jsou chvíle, kdy musí
naopak nìkdo uklidòovat jeho. Nejnovìji kvùli høbitovním záchodkùm.
Hrobník je celodennì zpøístupnil lidem, vybavil jaksepatøí – poøídil
mýdlo, ruèník i zrcadlo, a teï se rozèiluje, že se tam lidé neumìjí chovat –
opouštìjí toaletu zaneøádìnou
až"hanba. „Doma chce mít každý
èisto, snaží se, a si nic neponièí,
ale"jinde už nehledí,“ zlobí se.
Že jsou teï záchodky u Foltù tématem èíslo jedna, potvrzuje i nejstarší
dcera Vlaïka, která žije v nìmeckém Dortmundu a do Staré Bìlé jezdí
s dìtmi na návštìvu: „Nedávno jsem
byla s dìtmi zase doma a v pokojíèku, kde spíme, chybìl odpadkový
koš. Maminko, kde je ten koš, co tu
vždycky býval? Odpovìï jsem
mohla tušit: Kde asi? Na záchodech
na bìlském høbitovì,“ vypráví.
O to víc je doma mrzí, že ne každý
si tátovy práce cení. Zašpinìné wc
není to jediné, èím dokáží lidé
hrobníka zaskoèit: „Onehdy tady
dokonce nìkdo chtìl celý záchod
odmontovat a ukrást,“ kroutí hlavou
Milan Folta.
Rodinný koníèek: høbitovní
turistika
Jeho dcera Hanka vysvìtluje,
že"na"høbitov se u Foltù myslí
i"ve"chvílích volna: „Všichni rádi ce-
stujeme a malou profesionální deformací naší rodiny se stalo, že jsme
k"bìžnému cestování pøièlenili i"høbitovní turistiku - kamkoli pøijedeme,
jdeme okouknout høbitov.“
Na duchy se u nich doma nevìøí,
nikdo prý nikdy žádného nevidìl.
Pøesto má pro hrobníka i jeho rodinu
starobìlský høbitov velké kouzlo:
„Je"tu ticho, klid, je to relax. Mám to
tady rád tøeba v létì, když ráno sednu
na bicykl a jedu to sem odemknout.
Kos zpívá na stromì, já si jen tak
sednu a poslouchám,“ popisuje Milan
Folta.
Má veliké štìstí – jeho nejbližší mu
bez výhrady fandí: „On tu práci dìlá
opravdu s láskou,“ vypráví Hanka.
„Všichni jsme se smíøili s tím,
že"høbitov a márnice je jeho druhý
domov - tráví tam spoustu èasu a peèuje o to místo, jak nejlépe umí a s vysokým nasazením. Je tam nejspokojenìjší - ve svých montérkách.“
Jana Bohušová
Milan Folta
hrobník
pracuje na železnici. Od roku
2001 je hrobníkem a správcem
starobìlského høbitova. Za tu dobu vykopal 310 hrobù.
Narodil se v roce 1954 a celý
život zùstal vìrný rodné vesnici Staré Bìlé. Vyuèil se jako mechanik motorových lokomotiv,
Má tøi dìti: dcery Vlaïku (31),
Hanku (29) a syna Martina (22).
A dvì vnouèata Benedikta (4)
a"Barbaru (3).
Tichý veèer
Ten veèer byl tichý
a na nebi hvìzdy
svítily jinak, jinak než dnes.
Ten veèer Tì, lásko,
volaly hvìzdy
k"sobì, tam nahoru, do nebes.
Na tváøi mìsíc Ti vykouzlil stín
a oèi Tvé hvìzdy prosily:
„Poèkejte chvíli, zadržte, prosím.“
A pak už v"Tvých oèích nebyly
plamínky lásky,
žár, který høeje
srdce snad každého, kdo tì znal,
plamínky vyhasly
ve stejnou chvíli,
kdy hvìzdy tì pozvaly k"sobì dál.
Nemám rád hvìzdy
a pøesto veèer
každièký k"nebi zvedám tváø.
Snad jednou podaøí se mi najít
nìkde tam oèí Tvých vìènou záø.
Ten pohled zdá se být,
lásko, vìèný.
Už vidím Tì, lásko, už Tì mám.
V"srdci jsem našel
ten plamen vìèný.
Dìkuji, hvìzdy, už nejsem sám.
Vava Èechová
Drakiáda 2009
V sobotu 3.10. se v 15:00 Na Lukách konala tradièní skautská akce
zvaná Drakiáda. Den byl k pouštìní
drakù jako stvoøený a úèast byla
hojná. Až jsem byl pøekvapen. Vítr
pøíjemnì foukal, a kdo dostal draka
do vzduchu, už ho málem nesundal.
Aby to bylo zajímavìjší, byla vyhlášena soutìž o nejvýše letícího draka a o draka nejkrásnìjšího. Pøihlásilo se 28 drakù a 39 pilotù. Dále byli
pøítomni rodièe, pøátelé a další nesoutìžící, kteøí toho využili k potlachu.
K dispozici byl teplý èaj, který jistì
všem v teplém, ale vìtrném dni pøišel
vhod.
Na závìr byli ohodnoceni diplomem a tatrankou tøi nejvýše letící
draci, tøi draci nejkrásnìjší, které
vybrala porota, a jeden drak s nejoriStarobìlský zpravodaj »9«
ginálnìjším názvem - Pohøebák.
Poté"byli zbylí úèastníci ocenìni
tatrankou a èumkartou (pro nezasvìcené: pamìtní karta).
Danny
Pøedškoláci si otestovali, co vìdí o dopravì
Osmice pøedškolákù ze starobìlské
mateøinky – ètyøi z Mitrovické a ètyøi
z Blanické ulice – si vyzkoušela, jak
dobøe zná dopravní pøedpisy a také
práci policie a hasièù. Právì o tom
bylo koncem záøí velké setkání mateøských škol z"celé Ostravy s"názvem
Dopravní školièka 2009.
Dva kamarádi z"velké tøídy na Blanické Vítek Mrkvica a Zdenìk Pastor
mají jasno, co se jim líbilo nejvíc –
jízda mezi dopravními znaèkami:
„Jezdili jsme se ètyøkolkou,“ popisují
kluci. „Já jsem jel poprvé,“ øíká Vítek
nadšenì a Zdenìk dodává, že taky
sednout si do policejního auta byl zážitek: „Mohli jsme si i zahoukat,“ vypráví.
V Dopravní školièce nešlo o to,
aby"nìkdo vyhrál: „Dìti dostaly certifikát, že se akce zúèastnily, a drobné
dárky od sponzorù. Zkrátka nešlo o to,
aby byl nìkdo vítìz a jiný poražený,“
uzavírá Pavla Šafaøíková.
(jb)
Dìti si na prostranství pøed Novou
radnicí napøíklad otestovaly, jestli
poznají základní dopravní znaèky,
zda vìdí, co ukazuje semafor, jak jim
mùže pomoci policista i hasiè, anebo
na kterých telefonních èíslech je
seženou.
„Pøipravovali jsme se na to spoleènì
ve školce a dìti byly moc šikovné,“
chválí je uèitelka Pavla Šafaøíková,
která spolu s"kolegyní Evou Fuksovou
s"dìtmi soutìž absolvovala. A dìti se
jim odmìnily nejen tím, že znaly
odpovìdi na dùležité otázky: „Ukázaly,
že se umìjí pohybovat v"neznámém
prostøedí a nestydí se mluvit pøed cizími lidmi,“ dodává uèitelka.
HISTORIE ORLA
VÝSTAVA
PØI PØÍLEŽITOSTI OSLAV 100 LET OD ZALOŽENÍ
ve dnech
od 6. do 8. 11. 2009 v banketce Katolického lidového domu ve Staré Bìlé
Pá 6. 11. 18:30 h. - slavnostní zahájení
So 7. 11. 15 - 19 h. - výstava
Ne 8. 11. 11 - 17 h. - výstava
Partneøi:
ØÍMSKO - KATOLICKÁ FARNOST
OSTRAVA - STARÁ BÌLÁ
Doprovodný program:
Soutìž pro dìti: Namaluj pohlednici (Papežská misijní díla)
Irská rocková skupina U2 (sobota, 19 h., velký sál KD)
Dopolední káva s krmášovým koláèem (nedìle, v 11 h. po mši sv.)
Starobìlský zpravodaj »10«
Speciálnì moravská vína
Polanka nad Odrou
Starobìlská AOS už po tøinácté !
Od roku 1997 poøádáme ve Staré
Bìlé automobilové orientaèní soutìže pro držitele výkonnostních tøíd,
ale i pro zaèáteèníky. V sobotu 14."listopadu 2009 se stává Stará Bìlá
už"po tøinácté centrem pro posádky
z"celé ÈR, Polska a Slovenska.
Úèastníci odjedou dvì závìreèná
kola Moravského poháru Shell cupu
- divize Morava. Denní èást probìhne
od 10 do 15 hod., „noèní“ od 17 do 22
hod.
Pøedpokládáme, že pøi takové tradici a každoroèním zpravodajství není tøeba automobilové orientaèní soutìže pøedstavovat, proto jen ve struè-
Zámèiska
Zámèiska, tak se jmenoval takový
malý kopeèek ve Staré Bìlé naproti
høbitovu a mezi dvìma rybníky.
Vypráví se: Kdysi tam bydlelo
12"sluhù se svým pánem, a každý mìl
svoji studánku. Jednou pøišla velká
bouøka, blesky jeden za druhým
rozžehávaly oblohu a rachot podobal
nosti: potøebujete bìžný osobní automobil (dobré je vybavení poèitadlem
vzdálenosti s pøesností na desítky
metrù), pracovní plochu na klín (polystyrénová deska velikosti A3),
tužku, pravítko, zvýrazòovaè a ménì
zkušení i buzolu. Na startu dostanete
itineráø, mapu a v daném èase musíte
najít a projet body, slepé mapy, kóty
a"podobnì. Protože se soutìž jede
v"bìžném silnièním provozu za dodržování všech jeho pravidel, nejde
jen o schopnost jet rychle, ale pøedevším myslet. Souèástí soutìže je
i"jízda zruènosti, tajné kontroly
na"„stopkách“, dávání znamení
o"smìru jízdy a radar.
se peklu. A"právì v"tu dobu poslal
pán svého služebníka pro vodu
do"studánky. Pøi"cestì pro vodu prý
sluha proklel svého pána a celý
zámek se propadl. Taková je povìst.
Dnes je na vršku kopeèku postaven
dùstojný památník padlým v"boji
v"první svìtové válce a též za krutovlády Hitlera.
Jiná povìst: Jeden vrah byl pocho-
Pokud jsme vás nalákali, pøijïte se
podívat a možná po nutné teoretické
pøípravì rozšíøíte naše øady. Další
informace získáte na adrese
www.aoscz.info.
Tìšíme se na vyhlášení výsledkù
nejen ze starobìlské soutìže, ale i celého roèníku Moravského poháru
a"Shell cupu. I když v letošním roce
nebyla akce finanènì podpoøena
ze"strany vedení naší obce, ve snaze
dodržet tradici jsme se pokusili
o"uspoøádání s pomocí pøátel
a"AVZO TSÈ Ostrava-støed. Vìøíme,
že i za tìchto zhoršených podmínek
se nám podaøí udržet obvyklou
vysokou úroveò soutìže.
Jarmila Burešová
ván v"koutku høbitova mezi vrahy
a"samovrahy. Tøikrát prý zemì vyvrhla jeho tìlo na povrch. Právì tehdy
se stavìl kostel. Po uvážení obce zazdili jeho tìlo do zdi kostela. Tam
našel koneènì pokoj. Tam byl Bohu
blíž a odpustila mu Láska Boží.
Štìpánka Barabášová, rozená Šéová
(uveøejnìno s"laskavým svolením rodiny
Šéovy ze sbírky Vzpomínky rodaèky
starobìlské, 1992)
PLOTY – PLETIVO – OPLOCENÍ - MONTÁŽE
Hrabovská 5/39, Ostrava – Nová Bìlá, Mitrovice, 724 00
Otevírací doba: Po – Pá 8:00 -15:00 nebo po telefonické domluvì na tel.: 722 550 000
DOPRAVA ZDARMA - pøi celkovém nákupu nad 7.000 Kè, jinak 300 Kè.
PLOTY - PLETIVO - jsme firma, která se zabývá
prodejem plotù a kompletního pøíslušenství pro drátìné ploty, jako jsou poplastovaná nebo pozinkovaná
pletiva, lesnická a dekoraèní pletiva, chovatelské sítì,
sloupky, vzpìry, napínací dráty, vázací dráty, napínáky,
ostnatý drát, pøípadnì podhrabové desky. Dále nabízíme branky a vrata ve všech velikostech a jiný sortiment
na stavbu oplocení.
Dále nabízíme GARÁŽOVÁ VRATA výklopná,
rolovací i sekèní a to jak ruèní tak s pohonem na dálkové ovládání.
Více informací naleznete na www.vrata-ostrava.cz
Prodáváme také TÚJE NA ŽIVÝ PLOT od 10 Kè.
Kompletní nabídka je na www.thuja.cz
nebo na tel.: 722 557 777
www.ploty-pletivo.cz
POPLASTOVANÉ PLETIVO KOMPAKT (ZELENÉ)
4-hrané bez zapleteného napínacího drátu,
drát prùmìru 1,65 mm, s poplastováním 2,65 mm, oko 50 mm
Výška pletiva Cena za 1m Balení Celková cena s DPH
100 cm
45 Kè
25 m
1.125 Kè
125 cm
56 Kè
25 m
1.400 Kè
150 cm
59 Kè
25 m
1.475 Kè
160 cm
67 Kè
25 m
1.675 Kè
180 cm
81 Kè
25 m
2.025 Kè
200 cm
84 Kè
25 m
2.100 Kè
Starobìlský zpravodaj »11«
DÙM È.3 KDYSI A DNES Podlouhlý dùm na Mitrovické ulici, pøed nímž dnes zastavují autobusy MHD, pamatuje kus
starobìlské historie. První zmínky o této chalupnické usedlosti jsou z druhé poloviny 18.století – i když je témìø jisté, že"usedlost stávala
podstatnì døíve. V roce 1770 dùm vyženil Antonín Kokeš, selský syn ze statku èíslo 10 (kde dnes žije Václav Kokeš, døíve statek Cyrila
Volného), díky sòatku s Veronikou Krejèíèkovou. Byl vyuèen koláøský mistrem a založil v domì koláøskou dílnu. Tu provozoval ještì
jeho vnuk Antonín Kokeš (1807-1891), od"jehož vdovy zvané Kolárka si stavení v roce 1909 koupil zdejší faráø Fabián Gregárek.
Ten"usedlost pøestavìl, založil zde katolickou besedu a sám v domì bydlel. V èásti domu mezi lidmi zvaného Vatikán byla èetnická
stanice (viz"historická fotografie) a od roku 1917 poštovní úøad. V roce 1949 daroval Fabián Gregárek dùm obci. Pozdìji v nìm bylo
cukráøství, v 60.letech 20.století knihovna, potom zdravotní støedisko. Dnes pod jeho støechou sídlí knihovna, kadeønictví, obchod
s"drogerií a papírem i s obleèením. V horním patøe jsou byty. (historický snímek i údaje pocházejí z osobní sbírky ing.Jiøího Klegy)
vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz
Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou.
lAdresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199
lRedakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek lRedaktorka: Jana Bohušová
lSazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 lTisk: Tiskárna v Dubí lUzávìrka pøíštího èísla: 10.11.2009
l
l
l
l