pravni služby2 prk 2015.indd

Komentáře

Transkript

pravni služby2 prk 2015.indd
„Slunce se
nepohybuje“
Korporátní právo
Prokurista odštěpného závodu zahraniční právnické osoby
Veřejné zakázky
„Další“ technická novela zákona o veřejných zakázkách
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše
PRÁVNÍ AKTUALITY
LEGAL UPDATE
2 / 2015
Editorial
O smyslu a kontextu slov a činů a Vašcích na ledě
Představme si list papíru a na něm větu „Slunce se nepohybuje“ s tím, že máme za úkol
ji vyložit, posoudit ji co do pravdivosti a zvážit její důsledky. Každého snad prvoplánově
napadne, co si odnesl ze školní docházky. Slunce se nepohybuje a Země se kolem něho
obíhá. Jde o výrok pravdivý, pokud naň nahlížíme pod zorným úhlem oběhu planet naší
soustavy kolem Slunce, ale nepravdivý, pokud bychom z něj dovozovali, že Slunce je
stacionární těleso.
Ale je podmět té věty skutečně Slunce, tedy hvězda naší planetární soustavy? Co když je první písmeno majuskulí
jen proto, že jde o první slovo ve větě? Nejde náhodou o slunce jako druhové označení jakékoli hvězdy, která
má kolem sebe planety? Kolik je takových sluncí a vztahuje se výrok ke každému z nich, anebo jen k jednomu
určitému a máme určit, pro které platí? Ostatně nemusí jít o Slunce v astronomickém slova smyslu, ale o naše
slunce vycházející a zapadající každý den, ale to se, jak vidíme na vlastní oči, po obloze přece pohybuje. Konečně
nemusí to být ani nějaké nebeské těleso. Slunce je formanský román Josefa Jahody z 30. let. V Třanovicích na řece
Stonávce působí občanské sdružení Slunce jako nezisková organizace sloužící domácnostem. Má snad onen výrok
naznačit, že tato entita odmítla vzít na svých webových stránkách na vědomí fakt, že je už přes rok v očích zákona
spolkem? A co teprve Martin Slunce na Facebooku! Nechce se snad vyjádřit, že tato – podle profilové fotografie
dozajista záhadná – osoba je v charakteru a postojích pevná jak gibraltarská skála bičovaná od věků přívalem
mořských vln? To už bychom se zapletli do bůhvíjakých tenat.
Tvrzení „Slunce se nepohybuje,“ pro nás představuje triviální sdělení. Každý se to učil ve škole a ví, že tak se
vystihuje podstata heliocentrismu. Jiný kontext vynikne, pokud víme, že jde o větu v poznámkách Leonarda da
Vinciho z konce XV. století, výrok předběhnuvší o desetiletí poznatky Koperníka a víc než o století Galilea nebo
Keplera. V těch dobách se vůbec nejednalo o banalitu. Šlo o kacířství. Heliocentrické spisy byly páleny a dávány na
index. Galileo Galilei stanul dvakrát před inkvizicí. V úplně jiné souvislosti se Leonardův výrok objeví, uvědomímeli si, že dva tisíce let před ním sdíleli stejnou myšlenku pythagorejci a pár století po nich její pravdivost dokazoval
Aristarchos ze Samu.
Aristarchos různé lidi štval. V Alexandrii říkal a psal, co veřejné mínění nechtělo slyšet a znát. Byla mu vytýkána
bezbožnost. Ale přece jen s ním nebyl zahájen proces, jaký byl mnohem později veden a dokončen nad Galileem.
I jiní se stali hříčkou v rukou různých pozemských sluncí a slunéček. Leonardo dobře věděl, proč své nekonformní
myšlenky příliš nešířil a intimoval je ve svých zápiscích. Západ měl snad jediného Krále Slunce. A pak ještě Sun
King díky Beatles. Na Východě bylo těch Jasných Sluncí a Slunéček mnohem víc, ať už to byli báťuška car, sultán
Solimán nebo jiní. Ba i u nás nazval sociálně demokratický poslanec MUDr. Jiří Koskuba prvního místopředsedu
vlády jasným slunéčkem.
Našemu panu prezidentovi se takového epitheta nedostalo. Přesto si část národa myslí a píše, že se občas jako
nějaký sultán chová. Jako třeba teď s těmi třemi profesorskými kandidáty, kterým nechce podepsat jmenování.
Civilista ale předpokládá u lidí nadaných rozumem a citem poctivost v myšlení i činech, dokud se nedokáže opak.
A tak si říkám, zda to spíš není státnický vzkaz našim univerzitám: Chcete-li skutečnou autonomii, přestaňte se lísat
k představitelům moci a berte se o to, abyste si své profesory mohli jmenovat sami. Přitulit se k mocipánům nedává
moc smysl. A u těch svobodomyslných už vůbec ne. Karel Havlíček Borovský to vystihl jedním pěkným epigramem.
Koneckonců i toho Galilea prý papež Pavel VI. objímal a oslavoval jako největšího astronoma světa, zatímco vyzýval
jednoho z arcibiskupů, aby proti Galileovi opatřil důkazy.
Karel Eliáš
Of Counsel PRK Partners
PRAHA
Obsah
Editorial
O smyslu a kontextu slov a činů a Vašcích na ledě
Obsah
4
Korporátní právo
Prokurista odštěpného závodu zahraniční právnické osoby
5
Veřejné zakázky
„Další“ technická novela zákona o veřejných zakázkách
6
Pracovní právo
Aktuální vývoj v otázce nelegálního zaměstnávání
9
Právo nemovitostí
Když právník neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nevyloučí
Co přinesla EIA novela?
12
Rekodifikace
Musí být v konkurenční doložce s jednatelem sjednáno protiplnění?
17
Obchodní právo
Povinnost představenstva akciové společnosti s jediným akcionářem dle § 436 zákona
o obchodních korporacích
19
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše
21
Novinky z PRK Partners
22
English summary
23
4
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Korporátní právo
Prokurista odštěpného závodu zahraniční
právnické osoby
Autorky:
Mgr. Monika Mašková
Mgr. Klára Navrátilová
V judikatuře již panuje ustálený názor, že jen jedna fyzická osoba může být zapsána do obchodního rejstříku jako
vedoucí odštěpného závodu. Toto pravidlo přitom může zejména zahraničním zřizovatelům odštěpných závodů
přinášet praktické potíže, neboť odštěpný závod je takto odkázán na jednání jednotlivce, včetně takových případů,
pro které by zřizovatel - zahraniční společnost, dle svých interních pravidel obvykle vyžadovala schválení více
osobami. V praxi navíc není výjimečná situace, kdy vedoucí odštěpného závodu zahraniční právnické osoby v
České republice reálně nepůsobí. Pro tyto situace lze zřizovatelům odštěpných závodů doporučit jmenování dvou
či více prokuristů odštěpného závodu, s tím, že za odštěpný závod jednají vždy dva prokuristé společně tak, aby
byl zajištěn princip “čtyř očí” neboli kontrasignace. Výše uvedený model může zejména zahraničním podnikatelům
zajistit rychlejší a transparentnější zastupování odštěpného závodu. Je však třeba mít na paměti, že vedoucí
odštěpného závodu bude i nadále oprávněn jednat za odštěpný závod samostatně.
Nutno poznamenat, že v naší praxi jsme se v tomto případě setkali s názorem rejstříkového soudu, konkrétně
Městského soudu v Praze, že odštěpný závod prokuristu mít nemůže s odůvodněním, že odštěpný závod není
podnikatelem dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “NOZ”), nýbrž pouze pobočka zapsaná
v obchodním rejstříku. Tento názor není správný a na základě našeho odvolání byl soudem opraven na základě
argumentace, že i zřizovatel odštěpného závodu je ve smyslu § 421 odst. 1 NOZ podnikatel, tj. osoba zapsaná v
obchodním rejstříku a to právě skrze odštěpný závod, jehož prostřednictvím podniká na území České republiky.
Je tedy oprávněn udělit prokuru ve smyslu § 450 NOZ, který stanoví, že udělením prokury zmocňuje podnikatel
zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu,
popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je
však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.
V neposlední řadě přípustnost jmenování prokuristy a jeho zápisu do obchodního rejstříku vyplývá o ze zákona č.
314/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, který v §§ 49 a 50 výslovně stanoví, jaké údaje k
osobě prokuristy do obchodního rejstříku zapsat.
NOZ přitom učinil institut prokuristy v porovnání s předchozí právní úpravou o něco zajímavější. Zápis prokuristy
do obchodního rejstříku je nově zápisem deklaratorním, což je pro společnost výhodné tím, že nemusí s jednáním
prokuristy vyčkávat na provedení zápisu. Zápis vedoucího odštěpného závodu je naopak zápisem konstitutivním.
Změnil se i možný rozsah udělení prokury, neboť zatímco obchodní zákoník stanovil, že prokurou zmocňoval
podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž docházelo při provozu podniku, NOZ již připouští udělení jen
pro konkrétní pobočku (odštěpný závod) v smyslu § 503 NOZ.
Cílem článku bylo vysvětlit, proč může mít zahraniční společnost, jež zřídila svůj odštěpný závod v České republice,
zájem jmenovat pro tento odštěpný závod prokuristy a také nastínit problémy, které mohou nastat v souvislosti se
zápisem prokuristů do obchodního rejstříku. Lze shrnout, že jmenování jednoho či více prokuristů je právně možné
a institut prokuristy v odštěpném závodě zahraniční právnické osoby lze doporučit zejména společnostem, jež chtějí
jednání za odštěpný závod kontrolovat efektivnějším způsobem tak, že jmenováním prokuristů a zápisem o způsobu
jejich jednání do obchodního rejstříku stanoví princip “čtyř očí”. V záležitostech odštěpného závodu tak nebude
muset jednat pouze vedoucí odštěpného závodu (který bude nicméně vždy oprávněn jednat samostatně) či osoby
zmocněné na základě běžných plných mocí.
5
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Veřejné zakázky
„Další“ technická novela zákona o veřejných
zakázkách
Autoři:
JUDr. Jakub Lichnovský
Mgr. Lucie Diblíková
Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku EU (řada L, č. 94) zveřejněny nové směrnice o zadávání veřejných
zakázek, a to (i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných
zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (tzv. zadávací směrnice), (ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady
2014/25/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,
energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (tzv. sektorová směrnice) a (iii) směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, o udělování koncesí (tzv. koncesní směrnice).
Česká republika musí nové evropské směrnice implementovat ve lhůtě do 18. dubna 2016. Vzhledem k tomu, že
směrnice přinášejí natolik zásadní změny a dosavadní zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách prošel již více
než 20 novelizacemi, rozhodlo se Ministerstvo pro místní rozvoj, že zpracuje zcela nový zákon o zadávacích řízeních.
Ten by měl být dle předpokladů účinný buď od 1. ledna, příp. 1. dubna 2016.
Před tím než však dojde k přijetí nového zákona a v průběhu jeho příprav, stačilo Ministerstvo pro místní rozvoj
provést ještě další tzv. technickou novelu současného zákona č. 137/2006 Sb. Novela byla schválena v podobě
zákona č. 40/2015 Sb. a právní úprava novelou zakotvená nabyla účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona
ve Sbírce zákonů, tedy 6. března 2015. S ohledem na přechodné ustanovení zákona o veřejných zakázkách pak
tedy platí, že zadávací řízení zahájená dnem 6. března 2015 a dále, včetně na ně navazující správní řízení vedená u
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se budou řídit touto novou právní úpravou.
Hlavním účelem přijetí technické novely zákona o veřejných zakázkách bylo především odstranit nedostatky aktuální
právní úpravy a upravit, resp. zrušit některá ustanovení tohoto zákona přijatá transparentní novelou v roce 2012,
která buď nebyla do praxe vůbec promítnuta (např. seznamy hodnotitelů) nebo se jejich použití v praxi ukázalo
jako problematické (např. povinnost zrušit zadávací řízení, pokud bude podána nebo bude hodnocena pouze
jedna nabídka nebo povinnost předložit vládě oponentní posudek při zadávání významných veřejných zakázek).
Ministerstvo pro místní rozvoj ale využilo této technické novely také k tomu, aby do ní prosadilo již některá pravidla
zakotvená právě v nových evropských směrnicích.
Jaké novinky tedy přináší novela zákona o veřejných zakázkách?
Nejzásadnější změny se týkají následujících ustanovení zákona o veřejných zakázkách:
(i) zadávání víceprací (jednací řízení bez uveřejnění) - § 23 odst. 7 písm. a)
(ii) prokazování splnění kvalifikace (vysokoškolské diplomy) – § 148 odst. 6
(iii) hodnotící kritéria - § 78 odst. 4
(iv) řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže - § 114 an.
Zadávání víceprací (dodatečných stavebních prací a služeb)
V tomto případě došlo novelou zákona o veřejných zakázkách k nápravě původní nesprávné transpozice
evropských předpisů do české právní úpravy. V dosavadní právní úpravě byla jedním z předpokladů pro zadání
dodatečných stavebních prací či služeb, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách skutečnost, že
potřeba těchto prací či služeb vznikla v důsledku objektivně nepředvídatelných okolností.
6
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Předmětem kritiky pak byla právě otázka posuzování míry objektivní předvídatelnosti víceprací ze strany zadavatele
a nejistota v tom, zda má zadavatel nechat přezkoumávat podklady od třetích osob, které následně tvoří zadávací
podmínky (např. zpracovanou projektovou dokumentaci), resp. zda nese odpovědnost i za tyto podklady bez
dalšího. Novela tedy nahradila výše uvedený požadavek objektivní nepředvídatelnosti novou formulací, a to že
potřeba takových prací musí vzniknout v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl
předvídat. Zadavateli pak nelze přičítat nedostatky a chyby např. v projektové dokumentaci, kterou zpracovala
osoba s příslušnou odborností, a kterou nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí odhalit. Neplatí to tedy
v případech, kdy chyba vznikla v důsledku nesprávných nebo neúplných informací poskytnutých třetí osobě
samotným zadavatelem nebo v případech kdy zadavatel věděl anebo vědět měl a mohl, že v podkladech
zpracovaných třetí osobou je chyba, resp. taková dokumentace je nedostatečná.
Další novinkou je pak zvýšení limitu celkového rozsahu zadávaných víceprací, a to z původních 20% na maximálně
30% ceny původní veřejné zakázky.
Prokazování splnění kvalifikace – vysokoškolské diplomy
Další novinkou, která je uchazeči o veřejné zakázky velmi vítána, je ustanovení týkající se prokazování splnění
kvalifikačních předpokladů u členů týmu. Dle dosavadní právní úpravy bylo nutné předkládat v nabídkách tyto
diplomy vystavené byť českou vysokou školou (např. Karlova univerzita) s úředně ověřeným překladem a bylo tedy
ponecháno pouze na vůli zadavatele, pokud si tento zákonný požadavek upravil mírněji. Nově je tedy výslovně
v zákoně o veřejných zakázkách, konkrétně v ustanovení § 148 odst. 6 stanoveno, že vysokoškolské
diplomy lze předkládat v latinském jazyce.
Hodnotící kritéria
Novela zákona v tomto případě přináší novinku zavedenou nově přijatými evropskými směrnicemi, a to zakotvení
možnosti zadavatele hodnotit nabídky dle dalších dílčích hodnotících kritérií (v rámci hodnotícího kritéria ekonomické
výhodnosti nabídky), kterými mohou být organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné
zakázky. Nově tedy v zadávacích řízeních vyhlášených od účinnosti této novely, tedy od 6. března 2015,
můžou být hodnocena kritéria, která doposud spadala do oblasti kvalifikace uchazeče, tedy zkušenosti,
délka praxe, reference aj. Použití těchto dílčích hodnotících kritérií však není neomezené. Zadavatelé budou
moci použít tato dílčí hodnotící kritéria pouze v těch případech, kdy kvalita plnění je bezprostředně závislá na
schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou realizovat předmět veřejné zakázky
(členové týmu). Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že k využití těchto nových dílčích hodnotících kritérií dojde
zejména při zadávání tzv. intelektuálních služeb, např. právních služeb, služeb projektantů, restaurátorů, architektů
a dalších poradenských subjektů, ale také v případě zadávání specializovaných řemeslných činností. U běžných
zadávacích řízení na stavební práce však tato dílčí hodnotící kritéria nebude možno použít, pokud v rámci nich
nebudou požadovány některé ze zmíněných služeb, např. v případě zadávacích řízení tzv. design and build (projektuj
a postav), kdy jsou kromě stavebních prací poskytovány i služby projektantů, nebo v případě zadávání stavebních
prací v kombinaci s restaurátorskými službami aj.
Je však třeba upozornit, že pravidlo uvedené v § 50 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, tedy že kvalifikace
nesmí být předmětem hodnocení, platí i nadále. V případě těchto nových dílčích hodnotících kritérií se jedná o
speciální výjimku z výše uvedeného obecného pravidla.
Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
Cílem úpravy této části zákona o veřejných zakázkách zabývajících se dohledem nad dodržováním zákona byla
především snaha o urychlení rozhodovacího procesu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Právě za výše uvedeným účelem došlo ke zrušení možnosti doložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doklad
prokazující složení kauce, příp. opětovného poskytnutí jistoty v souvislosti s podáním návrhu na zahájení řízení o
přezkoumání úkonů zadavatele až dodatečně, a to po výzvě zaslané navrhovateli ze strany Úřadu.
7
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Dosavadní právní úprava toto umožňovala. Správní řízení v takovém případě bylo zahájeno, ale lhůta pro vydání
rozhodnutí začala běžet až okamžikem, kdy byl dodatečně (po výzvě Úřadu) předložen doklad o tom, že kauce byla
na účet Úřadu složena. Nově tedy platí, že pokud nebude společně s návrhem na zahájení řízení u Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže předložen i doklad o zaplacení kauce, příp. opětovném poskytnutí
jistoty, Úřad správní řízení zastaví, aniž by vyzýval navrhovatele k nápravě, tedy k doplnění návrhu o
tyto doklady. Kauce tedy musí být připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty pro podání
(doručení) návrhu.
Podstatnou změnou přijatou v technické novele zákona o veřejných zakázkách je rovněž změna pravidel týkajících
se výpočtu výše kauce, kterou je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu, ale také zvýšení horní hranice kauce.
S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit kauci ve výši nejméně 50 tis. Kč a nejvýše ve výši 10
mil. Kč (dříve 2 mil. Kč). Konkrétní výše kauce v tomto rozmezí se pak stanoví buď jako 1% z nabídkové ceny
navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo nově za dobu prvních čtyř (4) let plnění v případě smluv na
dobu neurčitou. Dosavadní úprava týkající se výpočtu výše kauce zůstává nezměněna, vyjma případu výše kauce
skládané při podávání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, která se zvyšuje na 200 tis. Kč (dříve 100 tis. Kč).
Nově také platí, že v případě zpětvzetí návrhu navrhovatelem před vydáním rozhodnutí Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže ve věci samé, dojde sice k vrácení složené kauce, ale ponížené o 20%. Cílem této úpravy je
zejména snaha zamezit podávání pouze tzv. šikanózních, resp. obstrukčních podání, kterými se navrhovatel snaží
pouze narušit běh zadávacího řízení.
8
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Pracovní právo
Aktuální vývoj v otázce nelegálního zaměstnávání
Autoři:
JUDr. Tereza Erényi LL.M.
Mgr. Daniel Vejsada
S účinností od 1.1.2012 došlo ke zvýšení maximální pokuty za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, tedy
výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah – tzv. švarcsystém, na 10.000.000,- Kč s tím, že současně byla
zavedena minimální výše pokuty 250.000,- Kč. Inspektoráty se po účinnosti této novely zákona o zaměstnanosti ve
velkém zaměřily právě na kontroly nelegální práce, často zejména na nárazových kulturních akcích (např. hudební
festivaly) nebo v malých obchodech, a v téměř všech případech, kdy byl kontrolou zjištěn výkon práce bez písemné
smlouvy, také uložily pokutu ve výši nejméně 250.000,- Kč v následném správním řízení. Postihovány nicméně byly
za švarcsystém i větší společnosti využívající služeb externích dodavatelů (OSVČ).
Inspektoráty práce byly navíc v prvních případech velmi striktní, odmítaly se zabývat do hloubky jednotlivými
definičními znaky závislé práce a jejich naplněním v konkrétním případě, a za závislou práci označovaly v podstatě
jakoukoliv činnost, kterou konala fyzická osoba pro podnikatele.
Loňský rok nicméně přinesl řadu změn v této oblasti. Proti praxi inspektorátů práce se v mnoha případech postavil
Nejvyšší správní soud při soudním přezkumu jejich rozhodnutí. Současně v loňském roce rozhodl Ústavní soud o
nepřípustnosti minimální pokuty ve výši 250.000,- Kč a byla přijata související novela zákona o zaměstnanosti.
Občanská či rodinná výpomoc
Jedno z prvních soudních rozhodnutí, které se týkalo otázky nelegální práce podle nové právní úpravy, se zabývalo
otázkou samotných znaků nelegální práce, a to zejména v porovnání s ostatními podobnými instituty, tedy
především rodinnou či občanskou výpomocí, která byla inspektoráty práce často také označována za nelegální
práci.
Nejvyšší správní soud došel ve svém rozhodnutí k závěru, že jedním z hlavních znaků, které musí být naplněny, aby
se mohlo jednat o nelegální práci, je existence osobní nebo hospodářské závislosti mezi dotčenými osobami. Není-li
tento znak naplněn, zejména tím, že činnost je z jedné strany vykonávána pouze nárazově a dobrovolně, a není
za ni poskytovaná odměna (např. občasný záskok rodinného příslušníka v obchodě), nemůže se jednat o závislou
práci. Soud se navíc poměrně důrazně ohradil proti přístupu inspektorátu práce, když konstatoval, že „vzájemná
mezilidská výpomoc či ryzí dobrovolnická činnost byly a jsou součástí sociální reality, kterou nemůže právo
ignorovat, anebo dokonce popírat. Jde o vztahy přirozené a žádoucí, jež nemohou být demokratickým právním
státem postihovány.“
Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že situace, kdy jedna osoba vykonává pro druhou osobu práci pouze
nahodile, dle vlastního uvážení, bez povinnosti poslouchat pokyny této osoby a převážně bez nároku na odměnu
(byť může být poskytnuta i např. nárazová odměna v naturální formě), nebude se jednat o nelegální zaměstnávání,
pokud na takovou činnost nebude uzavřen pracovněprávní vztah.
1viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 46/2013 ze dne 13.2.2014
9
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Zkouška při pohovoru
V dalším svém rozhodnutí se Nejvyšší správní soud zabýval situací, kdy zaměstnavatel při výběru zaměstnanců
zařazoval jako součást výběrového řízení také krátkou praktickou zkoušku přímo na pracovišti (v tomto případě
spočívající v obsluze kávovaru). V momentě, kdy jeden z uchazečů vykonával tuto praktickou zkoušku, navštívila
zaměstnavatele kontrola inspektorátu práce, která došla k závěru, že vůči uchazeči o zaměstnání, který vykonával
praktickou zkoušku, došlo k umožnění výkonu nelegální práce a zaměstnavateli byla uložena pokuta ve výši
250.000,- Kč. Proti uložené pokutě se zaměstnavatel bránil u soudu.
Soud ve svém rozhodnutí, kterým uloženou pokutu zrušil, poukazuje zejména na nutnost naplnění znaku
soustavného výkonu činnosti, který je podstatný pro závěr, že se jedná o nelegální práci. Dochází přitom k závěru, že
v případě časově omezené praktické zkoušky v rámci pracovního pohovoru není znak soustavnosti naplněn. Navíc
pak poukazuje na skutečnost, že „správný výběr zaměstnance je nepochybně klíčový pro řádný chod prakticky
jakéhokoliv provozu a je proto přirozené, jestliže se zaměstnavatel snaží odhalit silné a slabé stránky zaměstnance již
v průběhu výběrového řízení. Pro výběr je na jednu stranu typické, že probíhá pouze po omezenou dobu (zpravidla v
řádu desítek minut až jednotek hodin) a na druhou stranu není výjimečné, že obsahuje výkon požadovaných činností
prováděných pod dohledem zkušenějšího pracovníka, který hodnotí pracovní schopnost uchazeče o zaměstnání.“
Naopak ale soud upozorňuje, že je potřeba tento případ odlišovat od tzv. práce na zkoušku, která již je
nepochybně nelegálním zaměstnáváním, tedy od případu, kdy zaměstnanec vykonává delší dobu (např.
v řádu dnů nebo týdnů) práci bez nároku na odměnu s příslibem uzavření pracovněprávního vztahu v
budoucnu, pokud se osvědčí.
Minimální výše pokuty
Poměrně významnou změnou, která byla provedena s účinností od 1.1.2012, bylo zavedení minimální výše pokuty
za umožnění výkonu nelegální práce pro zaměstnavatele, a to ve výši 250.000,- Kč. V případě, že tedy inspektoráty
došly k závěru, že byl umožněn výkon nelegální práce, měly povinnost uložit pokutu minimálně v této výši, a to i
pokud zaměstnavatelem byla fyzická osoba nebo malá společnost, nebo i pokud se jednalo o provinění minimálního
rozsahu. Takto ukládané pokuty pak byly pro řadu podnikatelů likvidační.
Není proto překvapením, že se poměrně rychle (v podstatě na základě jednoho z prvních řízení, které se dostaly až
k soudnímu přezkumu) ustanovení o minimální výši pokuty dostalo k Ústavnímu soudu s návrhem na přezkoumání
souladu ustanovení o minimální výši pokuty s ústavním pořádkem České republiky.
Ústavní soud pak došel k závěru, že ustanovení o minimální pokutě ve výši 250.000,- Kč je skutečně v rozporu
s ústavním pořádkem (nikoliv ovšem nutně minimální pokuta jako taková, jen její výše v tomto případě), když
neumožňuje přihlédnout k majetkovým poměrům trestané osoby, a může mít likvidační charakter, což je nepřípustné.
Na očekávané rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení minimální výše sankce zareagoval i zákonodárce, když
ještě před vydáním tohoto nálezu Ústavního soudu zahájil proces novelizace předmětného ustanovení zákona o
zaměstnanosti tak, že snížil minimální výši pokuty na 50.000,- Kč. Jelikož ovšem Ústavní soud svým rozhodnutím
zrušil celou část ustanovení, které měl zákonodárce v úmyslu novelizovat, nemohla snížená výše minimální pokuty
navrhovaná předmětnou novelou nikdy nabýt účinnosti.
Na základě výše uvedeného se domníváme, že v současné době nelze v případě správního deliktu umožnění výkonu
nelegální práce aplikovat žádnou minimální výši pokuty.
2 viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 Ads 111/2013 ze dne 30.7.2014
3 viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/13 ze dne 9.9.2014
4 viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 80/2013 ze dne 2.12.2014
10
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
V této souvislosti současně upozorňujeme, že absence minimální pokuty bude muset být zohledněna už ve všech
probíhajících řízeních o nelegální práci bez ohledu na to, kdy došlo ke spáchání správního deliktu. Výše ukládaných
pokut za nelegální práci se tedy již nemůže odvíjet od minimální zákonné pokuty, a to i pokud k výkonu nelegální
práce došlo v minulosti (před nálezem Ústavního soudu).
Další vývoj
Po rozhodnutí Ústavního soudu o minimální výši pokuty bylo rozhodnuto v řadě soudních řízení, které byly do doby
rozhodnutí Ústavního soudu přerušeny. Ve velkém množství případů správní soudy ruší rozhodnutí inspektorátů
práce (a uložené pokuty) a vrací věc k dalšímu řízení před inspektorátem. Soudy kritizují v tomto případě nejen výši
uložené sankce, ale mnohdy také poměrně nedbalý přístup inspektorátu práce k prováděným kontrolám , kdy
nejsou důsledně zjišťovány všechny rozhodné skutečnosti k prokázání deliktu umožnění výkonu nelegální práce.
Uvidíme tedy, zda inspektoráty práce vezmou při provádění kontrol a rozhodování o správních deliktech a pokutách
na vědomí výtky uváděné v soudních rozhodnutích a příslušným způsobem upraví svůj postup.
5 viz například rozsudky Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 30 A 18/2014 ze dne 28.11.2014 nebo sp. zn. 30 A 59/2014 ze dne 30.1.2015
11
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Právo nemovitosti
Když právník neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nevyloučí
Autor:
Mgr. Roman Pečenka
V souvislosti s rekodifikací občanského práva došlo k významným změnám též v oblasti smluvního práva, a to
včetně úpravy nájemních smluv. S novým občanským zákoníkem (“NOZ”) nově nabytou širokou smluvní volností
přichází též větší odpovědnost za výsledek – sepis smlouvy. Sepis jakýchkoli smluv, a obzvláště pak smluv
nájemních, které jsou uzavírány zpravidla na delší časová období, je však dle mého názoru stále podceňovanou
disciplínou. Problémy při jejich sepisu jsou dále prohlubovány negativními historickými zkušenostmi, když nyní ve
zvýšené míře panují (dle mého často nemístné) obavy o výklad některých zákonných ustanovení.
S touto odpovědností se tak mnozí snaží vyrovnat ne vždy vhodným způsobem, když mají tendenci vylučovat ze
smluv různá ustanovení NOZ. Ovšem někdy až hysterické vylučování některých ustanovení NOZ ze smluv rozhodně
nepovažuji za správnou cestu, neboť ve svém důsledku může způsobit větší chaos ve vzájemných právech a
povinnostech smluvních stran, než kdyby takto vyloučena nebyla.
Vždyť snaha autorů NOZ o větší právní jistotu adresátů této právní normy je více než zřejmá. Avšak někteří v zápalu
boje věnují nedostatečnou pozornost významu zásad, na kterých nové soukromé právo spočívá – zejména pak
zásady dispozitivnosti zákona a zásady autonomie smluvní vůle.
Dispozitivnost zákona je totiž výchozí zásadou celé nové úpravy smluvního práva. To znamená, slovy autorů, že
pravidlo obsažné v NOZ se uplatní pouze tehdy, pokud si smluvní strany neujednají něco jiného . Zákon plní pouze
podpůrnou, nikoli direktivní, funkci. Limitem ale již není, tak jak tomu bylo dříve, značně neurčité vymezení hranice
mezi závaznými a dispozitiviními pravidly, které právě vedly k mnohým excesům, ale naopak mnohem srozumitelnější
(byť z povahy věci stále obecné) vymezení obsažené v § 1 odst. 2 NOZ. Autoři smluv se tak v rámci své kreativity
nemohou odchýlit pouze od “výslovných zákonných zákazů”, a těch je v úpravě smluvního práva skutečně
poskrovnu (o to větší význam ale mají...). Případnou donucující povahu zákonného textu rozhodně není možné
dovozovat z pouhé dikce zákona (kdy je pro větší srozumitelnost volen stručný a direktivní jazyk zpravidla vyjádřený
v rozkazovacím způsobu), vždy se bude muset jednat o výslovný zákaz.
Zásada smluvní autonomie vůle výslovně zdůrazněná v § 1725 NOZ pak uvedené doplňuje tím, že stanoví:“v
mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah”. Závisí tedy
výlučně na smluvních stranách, aby se svobodně dohodly, zda si vybrané podmínky smlouvy ujednají po svém
anebo zda chtějí, aby se jejich konkrétní právní vztah řídil úpravou obsaženou v zákoně, která představuje jakýsi
ideál spravedlivého uspořádání vztahů. V praxi mnohem častější je situace, kdy strany ve smlouvě výslovně ujednají
pouze pro ně důležité podmínky s tím, že ve zbytku se smlouva řídí zákonnými ustanoveními (a to i v možných
budoucích situacích, na které smluvní strany při uzavírání smlouvy vůbec nepomyslely). Takové smlouvy jsou však
nejobtížnější z pohledu jejich vyjednávání a sepisu, když je důležité správně a přesně formulovat jednotlivá ujednání
tak, aby v konfrontaci se zákonným textem nebudila pochybnosti a aby je stejně vykládala i protistrana.
6 Eliáš, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013.
12
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Při absenci dříve tolik kritizovaných mantinelů smluvní svobody a z obav z neznámého pak mnozí autoři smluv
začali masivně vylučovat četná ustanovení NOZ v domnění, že tím smluvní vztah vyjasní. V některých případech ale
tato praxe dosáhla až absurdních rozměrů. Jakoby autoři uvedených ujednání zcela zapomněli na výše uvedené
zásady, zejména pak na to, že ujednají-li si strany svá práva a povinnosti odlišně od ustanovení NOZ, automaticky
tím implicitně vyloučí použití jeho konfliktních ustanovení. Je proto zbytečné dotčené ustanovení NOZ ještě výslovně
vylučovat. Ba co víc, výslovným vyloučením konkrétního ustanovení může autor dokonce dosáhnout jiného
výsledku, než který zamýšlel. Ne vždy se totiž předmět zákonné normy shoduje s předmětem smluvního ujednání, a
tudíž doplňujícím vyloučením ustanovení NOZ nad rámec specifického ujednání ve smlouvě může dojít i k vyloučení
zákonného pravidla, které vyloučeno vůbec být nemělo.
Za jednu z největších chyb při sepisu smlouvy považuji paušální vyloučení konkrétních paragrafů NOZ (typicky v
jednom sběrném ujednání smlouvy), aniž by smlouva obsahovala konkrétní ujednání je nahrazující. V tomto případě
se autor vystavuje riziku značné nejistoty při výkladu takové smlouvy, když nebude zřejmé, jak má být takto vzniklá
mezera vyplněna – smlouva mlčí a zákonné ustanovení bylo výslovně vyloučeno.
Dále, vyloučení vybraných ustanovení pouhým číselným označením některých paragrafů se v případě novelizace
či zrušení právního předpisu může autorovi taktéž zle nevyplatit. Například u dlouhodobých smluv (jakými jsou
typicky nájemní smlouvy) může lehce nastat situace, že předpis, na který bylo bez dalšího odkazováno, resp.
jehož ustanovení bylo vyloučeno, bude zrušen. Důsledkem může být stav, který rozhodně neodpovídá původním
představám smluvních stran o výsledku vyjednávání smlouvy a přináší přinejmenším zmatek, ne-li zásadní obrat, při
výkladu takové smlouvy.
Mezi nejčastěji vylučovaná ustanovení NOZ patří zejména (i) ustanovení upravující možnosti předčasného ukončení
nájemní smlouvy a (ii) ustanovení regulující situaci tzv. podstatné změny okolností.
I když připustíme, že úprava předčasného ukončení nájemní smlouvy v NOZ je nešťastná (viz zejména nepřesné a
nesrozumitelné odkazy v této tak zásadní otázce pro každou smlouvu a pro smlouvy nájemní obzvláště), je řešitelná
jednoduchou (ale přesnou) formulací obecných podmínek pro její předčasné ukončení přímo ve smlouvě s tím, že
jiné možnosti dané zákonem se nepřipouští. Tím potom odpadá potřeba navíc ještě vylučovat jakákoli ustanovení
NOZ, včetně ustanovení z poddodílu o nájmu bytu, na která u podnikatelských nájmů nešťastně odkazuje § 2307
NOZ.
Autoři smluv taktéž velmi často zapomínají, že mnohem efektivnější a přesnější zbraní při sepisu smluv, než
vylučování šmahem četných ustanovení NOZ, může být explicitní vzdání se práva které NOZ nově umožňuje.
Typickým případem, kde se vzdání se práva jasně nabízí, jsou ustanovení NOZ na ochranu proti změně okolností
– zejména pak ustanovení § 1764 a násl. NOZ. Předmětná ustanovení NOZ však považuji za velice praktická a
vstřícná k oběma smluvním stranám (zákon adresátům v zásadě říká: jedná se o váš vztah, tak se snažte domluvit
mezi sebou, a to i pro případ, že nastanou zcela mimořádné a nepředvídané okolnosti; pokud se nedomluvíte,
dáváte soudu zcela volnou ruku k tomu, aby autoritativně rozhodl).
My právníci jsme však typičtí tím, že “malujeme čerta na zeď”, což našim klientům zpravidla slouží ku prospěchu.
Ovšem v tomto případě může nepochopení uvedených ustanovení NOZ vést k naprostému zděšení z jejich
možného dopadu – soud z jimi těžce vybojované smlouvy vyškrtá všechna striktně jednostranná ustanovení v jejich
prospěch a oni tak budou “poraženi na hlavu”. To ovšem není cílem těchto ustanovení; záměrem zákonodárce zcela
zjevně bylo, aby v extrémních situacích, které mohou nastat (protože nastávají), byly smluvní strany motivovány
k tomu, aby svým oboustranným vyjednáváním našly pro obě přijatelné řešení – čímž by se a priori mělo předejít
soudním sporům. A jelikož se do nesnází může díky změně okolností dostat kterákoli ze smluvních stran, může toto
ustanovení, pokud nebude vyloučeno, zachránit i ji.
13
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Právníci by se dle mého měli přestat bát, že smlouva bude v nejhorším spravedlivá, k čemuž povede aplikace
zákonných pravidel v případech, kdy smlouva mlčí, a měli by být rádi, že jim zákonodárce kryje záda a klientovi
nabízí záchranný kruh v případě, kdy jej sama smlouva nezachrání (žádná smlouva nedokáže pokrýt všechny
situace, které mohou nastat). Zbavovat se záchranného kruhu jen proto, že by mohl posloužit i druhé straně, pokud
se bude topit, je přeci nesmysl.
Co přinesla EIA novela?
Autor:
JUDr. Kristýna Faltýnková
Dne 1. dubna 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv.
EIA). Byť to bylo na “apríla”, některé dopady této novely příliš vtipné nejsou. Je však nutné říci, že tato novela není
výsledkem prosté potřeby něco měnit, mít další bod v plánu legislativních prací či vyhovět určité zájmové skupině.
Již v roce 2013 Evropská Komise zaslala České republice formální upozornění o nesprávné transpozici směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU, tzv. EIA směrnice. Tím bylo zahájeno řízení o porušení Smlouvy o
fungování EU ze strany České republiky. Pokud by nebyla vnitrostátní legislativa uvedena do souladu s EIA směrnicí,
Česká republika by nemohla v dalších letech čerpat peníze z evropských fondů a také by ji v rámci řízení o porušení
Smlouvy o fungování EU hrozily citelné finanční sankce.
Evropská komise české právní úpravě vytýkala zejména, že (i) výstup z procesu EIA není dostatečně závazný pro
další řízení, (ii) v rámci navazujících řízení (typicky územní a stavební řízení) může dojít ke změně záměru, který
byl posuzován, avšak možný vliv takové změny na životní prostředí již není řešen, (iii) dotčená veřejnost nemá
dostatečné možnosti účasti v navazujících řízeních a (iv) není zajištěna dostatečná soudní ochrana dotčené
veřejnosti.
Na změny, které jsou reakcí na uvedené výtky, se lze dívat dvěma pohledy. Na jedné straně jako na krok k
zefektivnění ochrany životního prostředí, proti čemuž pravděpodobně nikdo nemůže nic namítat. Bohužel, na straně
druhé, nově zavedené principy mohou být zneužity k šikanózním postupům, jejichž motivací ochrana přírody a
zdraví není ani zdaleka. A jaké jsou tedy ty nejdůležitější změny, o kterých by měl investor, který připravuje projekt
podléhající posouzení vlivů na životní prostředí, vědět?
1. Změny ve vymezení záměrů, které vyžadují zjišťovací řízení
Jako první je třeba uvést, že se změny dotkly i vymezení některých komerčních záměrů, které podléhají tzv.
zjišťovacímu řízení, tedy řízení, ve kterém je řešeno, zda ten konkrétní záměr bude či nebude podléhat posouzení
jeho vlivu na životní prostředí.
V tomto případě došlo k posunu ve prospěch investorů, když nově mezi záměry, které vyžadují zjišťovací řízení,
patří parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání (dříve 100), nové průmyslové zóny a záměry
rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20ha, záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5ha, výstavba skladových
komplexů s výměrou nad 10.000m2 a výstavba nákupních středisek a obchodních komplexů s celkovou výměrou
nad 6.000m2(dříve 3.000m2).
2. Dotčená veřejnost
Evropská Komise se v rámci svých výtek zabývala z velké části možností účasti dotčené veřejnosti v navazujících
řízeních, jejími oprávněními a související soudní ochranou. Z tohoto důvodu byla dotčená veřejnost nově
14
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
definována, a to jako právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo veřejného
zdraví, které existují minimálně 3 roky, anebo které podporuje minimálně 200 osob svými podpisy. Dále dotčenou
veřejnost představují i osoby, které mohou být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčeny na svých právech
či povinnostech, těm však přiznává postavení účastníka řízení již správní řád.
Podmínka existence po dobu minimálně 3 let tak částečně brání zakládání účelových právnických osob, které by
měly právo zasahovat do procesu EIA a navazujících řízení. Je zde však výjimka pro právnické osoby, které předloží
tzv. podporující podpisovou listinu s podpisy a identifikačními údaji minimálně 200 osob. Právě s odkazem na možné
šikanózní postupy bylo navrhováno, aby byla doplněna podmínka bydliště podporujících osob v dotčené oblasti,
nebo alespoň požadavek ověření podpisů, avšak tyto návrhy se do účinného znění novely nepromítly.
3. Závaznost výstupů z procesu EIA
Evropská komise mimo jiné vnitrostátní právní úpravě vytýkala, že výstupy z procesů EIA nejsou dostatečně závazné
pro navazující řízení. Z tohoto důvodu došlo ke dvěma změnám.
Jednak v případě, kdy ve zjišťovacím řízení příslušný orgán dospěje k závěru, že předmětný záměr nepodléhá
procesu EIA, vydá o tom správní rozhodnutí. To pak může odvoláním či správní žalobou napadnout ne jen
oznamovatel záměru, ale i nově vymezená dotčená veřejnost. Pro rozhodnutí správního soudu o žalobě proti
rozhodnutí ve zjišťovacím řízení je stanovena lhůta 90 dnů.
Za druhé, pokud záměr bez dalšího podléhá posouzení vlivu na životní prostředí, nebo tak bylo rozhodnuto ve
zjišťovacím řízení, vydá následně příslušný úřad závazné stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní
prostředí. Dříve se jednalo o stanovisko, nově jde o závazné stanovisko. Důsledkem je, že podmínky uvedené v
závazném stanovisku musí být nově převzaty do rozhodnutí v navazujícím řízení. V územním či stavebním rozhodnutí
tedy budou uvedeny všechny podmínky stanovené právě v závazném stanovisku vydaném v procesu EIA, stavební
úřad již nemá možnost sám uvážit, které z nich uplatní ve svém rozhodnutí.
4.Ověření změn záměru
Na popud Evropské komise se zákonodárce také musel vypořádat s otázkou, co se stane, když investor předloží do
zjišťovacího řízení, nebo i do procesu EIA jednu verzi záměru, tu pak následně změní a upravenou verzi použije pro
navazující územní a stavební řízení. K takové situaci může dojít jak přirozeným vývojem projektu, tak úmyslně s cílem
vyhnout se posuzování záměru či stanovení přísných podmínek pro jeho realizaci.
Novela proto zavádí pravidlo, že nejméně 30 dnů před podáním žádosti o zahájení každého řízení navazujícího na
řízení, ve kterém bylo vydáno závazné stanovisko EIA, musí investor předložit příslušnému úřadu dokumentaci pro
navazující řízení a případně i popis provedených změn záměru. Úřad, který provádí proces EIA, pak může vydat
nesouhlasné závazné stanovisko, pokud provedené změny mohou mít negativní vliv na životní prostředí nebo pokud
mu požadovaná dokumentace nebyla předložena včas. V takovém případě předmětné změny musejí být podrobeny
novému posouzení jejich vlivu na životní prostředí před vydáním rozhodnutí v navazujícím (např. územním) řízení.
5. Účast veřejnosti v navazujících řízeních
Asi nejkontroverznější částí novely, která bude vzbuzovat nejvíce obav z jejího zneužití je nové vymezení práv
(dotčené) veřejnosti v rámci navazujících řízení. Nicméně, je důležité si uvědomit, že primárním motivem je ochrana
životního prostředí a níže popsané prostředky jsou poskytnuty právě osobám, jejichž činnost má směřovat k
ochraně tohoto důležitého veřejného zájmu. Na druhou stranu neříkáme, že nemůže dojít ke zneužití tohoto institutu,
když k takovému zneužití postačuje získat podpis jakýchkoli 200 osob, byť z druhého konce republiky.
Veřejnost (nikoli pouze dotčená veřejnost, ale fakticky kdokoli) má možnost podat k záměru připomínky do 30 dnů
od zveřejnění informací o předmětném záměru v navazujícím řízení, k jejichž zveřejnění je příslušný úřad
15
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
povinen v případě záměrů podléhajících procesu EIA. Tento úřad se pak v rámci odůvodnění svého rozhodnutí v
územním, stavebním či jiném řízení musí vypořádat se všemi podanými připomínkami veřejnosti.
Co je ovšem pro investory a stavebníky patrně nejhorší novinkou, kterou EIA novela přinesla, je právo dotčené
veřejnosti (viz výše) podat odvolání proti rozhodnutí v navazujícím řízení (zejména územním řízení) i v případě, že tato
konkrétní právnická osoba představující dotčenou veřejnost nebyla účastníkem řízení v prvním stupni. Jinými slovy
se může stát, že v rámci územního řízení budou vyřešeny připomínky několika dalších osob, investor svůj záměr dle
těchto připomínek upraví, čímž budou tyto osoby uspokojeny, a po vydání rozhodnutí se objeví nový subjekt, který
podá odvolání, ve kterém poprvé uplatní své negativní stanovisko k předmětnému záměru.
Dotčená veřejnost má dále právo podat správní žalobu, kterou se bude domáhat zrušení rozhodnutí v navazujícím
řízení. Útěchou pro investory může být, že neprošel návrh, aby taková žaloba měla automaticky odkladný účinek, a
tedy vždy bránila realizaci záměru. Dle účinného znění EIA novely o odkladném účinku soud vždy rozhodne, avšak
přizná jej žalobě jen v takovém případě, kdy může dojít k závažným škodám na životním prostředí (případně nařídí
předběžné opatření). O žalobě proti rozhodnutí v navazujícím řízení je správní soud povinen rozhodnout ve lhůtě 90
dnů.
Jak bylo uvedeno výše, přijetí EIA novely bylo nezbytné s ohledem na povinnosti České republiky vůči EU. Dále
bylo nezbytné vypořádat se se všemi vytýkanými otázkami a uvést vnitrostátní právní úpravu do souladu s EIA
směrnicí. Zákonodárce tak neměl rozsáhlý manévrovací prostor, ve kterém by hledal cestu, kdy poskytne efektivní
a dostatečnou ochranu veřejnému zájmu na příznivém životním prostředí a zároveň zamezí zneužívání nově
zavedených institutů tzv. ekoteroristy. Pravidla stanovená novelou EIA jsou však jasná, což nebývá vždy zvykem,
nyní je jen třeba vyčkat, jak obstojí v testu praktického stavebního života.
16
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Rekodifikace
Musí být v konkurenční doložce s jednatelem sjednáno
protiplnění?
Autor:
JUDr. Petr Bezouška
Obecně se tvrdí, že konkurence je zdravá. V jistém smyslu slova ano, přesto právo umožňuje konkurenci určitých
osob vyloučit. Jedním ze zájmů podnikatele v konkurenčním prostředí je totiž ochrana před ohrožením ze strany
těch, kteří nabyli informace, znalosti technologických postupů a jiné výhody, které by mohli využít k prospěchu sebe
nebo jiných subjektů jak za trvání funkce nebo pracovního poměru, tak i následně po jeho skončení.
Zákon o obchodních korporacích například přímo omezuje jednatele společnosti s ručením omezeným v
konkurenční činnosti po dobu výkonu jeho funkce (§ 199 ZOK). Klade se otázka, zda lze jednatele omezit v
konkurenční činnosti i po zániku jeho funkce, aby tak nemohl zneužít informace, které u podnikatele získal?
Občanský zákoník taková ujednání nezakazuje, jejich přípustnost vyplývá ze smluvní svobody. Novinkou v
občanském zákoníku je však regulace tzv. zakázaných konkurenčních doložek. Jednoduše řečeno, občanský
zákoník vymezuje mantinely a stanoví, za jakých podmínek je konkurenční doložka v pořádku a kdy se již stává
zakázanou. Právní úpravu najdeme v § 2975 ObčZ.
Jen pro pořádek dodávám, že stranou této regulace stojí konkurenční doložka sjednávaná mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem (pro období po skončení pracovního poměru). Ta má svojí speciální regulaci v § 310 zákoníku práce.
V našich úvahách musíme však i tuto právní úpravu sledovat, neboť v předchozím období právě z této úpravy soudy
vyvozovaly obecně platná pravidla pro všechny konkurenční doložky.
Co tedy musí být v konkurenční doložce s jednatelem sjednáno, aby byla platná? Občanský zákoník zmiňuje tyto
podstatné náležitosti
1)
2)
3)
území, na jakém se zakazuje soutěžní činnost (územní rozsah),
okruh činnosti (věcný rozsah, předmět činnosti), na kterou tento zákaz spadá,
okruh osob (personální rozsah).
Chybí-li jedna z těchto náležitostí, je konkurenční doložka neplatná.
Jak vidno, o tom, že by podnikatel musel jednateli poskytovat určité protiplnění za to, že bude zákaz konkurence
dodržovat, se v občanském zákoníku nic nepíše. Povinnost vyplácet toto protiplnění však známe ze zákoníku
práce, který přímo stanoví, že součástí konkurenční doložky je povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci
přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc, v
němž dodržuje zákaz konkurence.
Může tedy být s jednatelem sjednána platná konkurenční doložka i bez protiplnění? Proti sobě stojí dva závěry.
První říká – ano, občanský zákoník protiplnění nepožaduje. Druhý říká – pozor, není to tak jednoduché, judikatura již
dříve dospěla k názoru, že protiplnění potřeba je. Bylo tomu ještě v době, než byla konkurenční doložka upravena
v zákoníku práce. Nejvyšší soud vyslovil tezi, že povinnost v podobě zdržení se výkonu konkurenční činnosti, je
podmíněna plněním druhé strany – určitou formou kompenzace (NS 21 Cdo 1276/2001), která povinnému přináší
hospodářský prospěch přímo v době dodržování zákazu (NS 21 Cdo 249/2005). Domnívám se, že i když je nyní
17
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
legislativně situace odlišná (základní limity vymezuje občanský zákoník), judikatura od těchto svých závěrů
neustoupí.
Zde jsou mé argumenty.
Byť se výše uvedená judikatura vztahuje k oblasti pracovního práva, její závěry byly již dříve přeneseny i do obchodní
oblasti (např. v rozhodnutí NS 23 Cdo 4192/2008 čteme, že konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby
byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany). I pro obchodní vztahy byla absence ujednání o
kompenzaci za dodržení zákazu konkurence indikátorem nevyváženosti a nepřiměřenosti konkurenční doložky, byť
ne vždy byla tato absence důvodem pro vyslovení neplatnosti (srov. NS 23 Cdo 3001/2013).
Občanský zákoník sice nepožaduje protiplnění výslovně, ale zároveň obecně zakazuje nepřiměřené konkurenční
doložky (§ 2975 odst. 3 ObčZ). Konkurenční doložku uzavřenou podle občanského zákoníku je vždy třeba zkoumat
jako celek, aby ve výsledku nedošlo k nepřiměřenému ztížení povinného v jeho právu získávat prostředky na živobytí
vlastní prací. Nepřiměřenost může být indikována právě nevyvážeností vzájemných práv a povinností, tedy absencí
ujednání o kompenzaci. Lze tedy doporučit, aby kompenzace byla spíše ujednána, přičemž lze využít např. dohody
o uzavření budoucí kompenzační smlouvy (srov. NS 29 Cdo 1053/2007).
Závěr
Konkurenční doložku uzavřenou podle občanského zákoníku je vždy třeba zkoumat jako celek, aby ve výsledku
nedošlo k nepřiměřenému ztížení povinného v jeho právu získávat prostředky na živobytí vlastní prací. Otázku
možné nepřiměřenosti sice nelze opřít toliko o chybějící ujednání kompenzace, ale tato skutečnost může indikovat
nevyváženost vzájemných práv a povinností. Následkem je vznik práva dovolat se zásahu soudu v souladu s § 2975
odst. 3 ObčZ. Proto lze sjednání přiměřeného protiplnění (kompenzace) jen doporučit.
18
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Obchodní právo
Povinnost představenstva akciové společnosti s jediným
akcionářem dle § 436 zákona o obchodních korporacích
Autorka:
Mgr. Tereza Skrbková
Úvod
Ustanovení § 436 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) upravuje
způsob, kterým se publikuje účetní závěrka a rovněž zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího
majetku. Představenstvo akciové společnosti má tak povinnost uveřejnit uvedené dokumenty způsobem stanovým
zákonem a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby
a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Tento postup má zaručit rovný přístup všech akcionářů k údajům o
společnosti obsaženým v účetní závěrce a ve zprávě představenstva.
Společnost však může použít i jiný způsob pro publikaci těchto zákonem určených dokumentů, než vyžaduje
toto ustanovení, pokud je tak uvedeno ve stanovách a tento postup neomezuje právo akcionářů na požadované
informace. Možnost odchýlení se připouští ustanovení § 437 ZOK.
Rozsah a způsob uveřejnění
Dle ZOK tedy společnost uveřejní celou účetní závěrku nebo může uveřejnit pouze některé její údaje. Nicméně zde
zákon tuto možnost značně omezuje, neboť stanoví, že se musí jednat o hlavní údaje z účetní závěrky.
Současně s publikací účetní závěrky je potřeba uvést informaci o době a místě, kdy je účetní závěrka k nahlédnutí,
tedy společnost musí mít účetní závěrku vyhotovenou v celém rozsahu a připravenou k nahlédnutí akcionářům.
Pokud však bude společnost uveřejňovat dokumenty na svých internetových stránkách, musí být účetní závěrka
uveřejněna v celém rozsahu. Na druhou stranu pak není nutné zajistit její jiné uveřejnění, internetové stránky se
považují za dostatečný informační kanál pro akcionáře.
Pro zajímavost, komentář k zákonu o obchodních korporacích z nakladatelství Wolters Kluwer říká toto: „Vždy
bude nutné použít způsob publikace určený pro publikaci pozvánky na valnou hromadu. Přestože zde stanovená
povinnost k publikaci účetní závěrky je právně konstruována odděleně od povinnosti sestavit a publikovat pozvánku
na valnou hromadu, nic nebrání tomu začlenit účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní do pozvánky. Společnosti takto
obvykle postupují, neboť tento způsob se jeví jako vhodný a přehledný.“
Situace v jednočlenné společnosti
Komentářová literatura se doposud k otázce, zda se i na jednočlenné společnosti vztahuje povinnost dle § 436,
nevyjadřuje. V případě jediného akcionáře resp. jednočlenných společností se valná hromada nekoná, vše se
uskutečňuje formou rozhodnutí jediného akcionáře, tedy rovněž zde nebude nutností samotná pozvánka na valnou
hromadu.
Z ustanovení § 437 je zřejmé, za jakým účelem se před konáním valné hromady účetní závěrka a jiné dokumenty
akcionářům poskytují – aby nebylo omezeno jejich právo na informace. To však nehrozí v případě, kdy akciová
společnost má pouze jednoho akcionáře, jehož souhlas ke schválení účetní závěrky je nutný, tedy tato osoba se
vždy s účetní závěrkou případně s dalšími příslušnými dokumenty seznámit musí.
7 Pojem „hlavní údaje“ zatím není podrobněji v komentářové literatuře nebo judikaturou specifikován; v praxi se obvykle uveřejňovala fakticky celá účetní závěrka pro
vyloučení pochybností.
8 ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B.; CILEČEK, F.; KUHN, P.; ŠUK, P., Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 1008 s. ISBN 978-80-7400480-3.
19
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Nenastane tedy situace, jíž se chce zákon prostřednictvím ustanovení § 436 a § 437 vyvarovat, že akcionář zde
bude krácen na svém právu na informace.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že povinnost daná § 436 ZOK se jeví pro jednočlenné společnosti jako dosti nepraktická.
V současné době se tak lze z této povinnosti vyvázat právě použitím výše zmiňovaného ustanovení § 437 ZOK a
postup tak nechat na interním procesu samotné společnosti. Tedy společnost si tak sama ve stanovách určí jiný
způsob, jakým její představenstvo bude uveřejňovat účetní závěrku a zprávu o podnikatelské činnosti, pokud takový
postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace.
A malá poznámka na závěr: V praxi může nastat situace, že společnost nebude mít ve stanovách jiný způsob (dle
§ 437) stanoven a k publikaci účetní závěrky a zprávy o podnikatelské činnosti nedojde. V takovémto případě může
teoreticky hrozit pokuta dle § 107 ve spojení s § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických
a fyzických osob. Nicméně v praxi by neměla být uložena, protože po konání valné hromady (resp. po schválení
účetní závěrky jediným akcionářem) by účetní závěrka měla být uložena do sbírky listin.
9 Např. lze informace publikovat na intranetu, případně na internetu pod přístupem chráněným heslem, které budou mít k dispozici pouze akcionáři
20
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše
Píše se rok 2000.
Do kanceláře ministra spravedlnosti Otakara Motejla vchází jeho náměstek a třesoucí se rukou mu podává dopis.
„Chuck to odmítl, náš zdroj z americké ambasády tvrdí, že má strach.“
Ministr si zapálil ten den už dvacátou cigaretu a odvětil: „Máme poslední naději… přesvědčit Eliáše!“
Úkol vytvořit nový občanský zákoník Karel Eliáš nakonec přijal. Bylo mu tehdy 45 let.
Dnes žijeme ve společnosti nového občanského zákoníku již více než rok. A Karel Eliáš před pár týdny oslavil
šedesátku.
Sluší se smeknout, vyseknout poklonu a poděkovat. Především za odvahu a trpělivost.
Jeho jméno je s občanským zákoníkem neoddělitelně spojeno a je nesporné, že na jeho výslednou podobu
měl zásadní vliv. Ale je nespravedlivé, že práce na něm trochu zastínila jeho předchozí činnost. Neměli bychom
zapomenout, že spolu s dalšími navazoval v 90. letech zpřetrhané nitky českého obchodního práva, nebo že jako
jeden z mála dokázal kolem sebe soustředit tým mladých právníků, kterým spolupráce s ním otevřela dveře k
odbornému růstu. I za to děkuji.
Karel Eliáš je člověkem, který umí propojit svět právních principů a z nich odvozených pravidel s běžným životem.
Navíc má neocenitelnou schopnost aplikovat jednoduchý selský rozum na často složité obchodní vztahy a nacházet
řešení, která souzní s obecnou představou toho, co je v dané věci rozumné a spravedlivé.
Přeji Karlu Eliášovi pevné zdraví, lásku jeho blízkých a množství podnětných myšlenek.
P.S. Chuck Norris se stále stydí.
Za celou kancelář PRK Partners
Petr Bezouška
21
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Novinky z PRK Partners
PRK Partners novými členy CVCA
V roce 2015 se PRK Partners stala přidruženými členy CVCA, The Czech Private Equity and Venture Capital
Association, asociace sdružující private equity/venture capital investory a významné poradenské společnosti a
advokátní kanceláře z České republiky poskytující poradenství v oblasti private equity a venture capital na vysoké
úrovni a disponující experty z různých oblastí. CVCA je členem EVCA, The European Private Equity and Venture
Capital Association.
PRK Partners – aktuální reference
Radili jsme společnosti Holcim v sektoru stavebnictví
„PRK Partners poskytovala právní poradenství společnosti Holcim v souvislosti s prodejem jejích českých aktivit
společnosti Cemex, včetně cementárny a 17 betonáren. Tato transakce byla vypořádána na počátku roku 2015 a je
součástí řady transakcí, které zahrnují mimo jiné akvizici aktivit Cemexu v západním Německu Holcimem a naopak
odprodej, kromě českých aktivit, též vybraných výrobních kapacit Holcimu ve Španělsku Cemexu.
V souvislosti s touto transakcí zastupovali právníci PRK Partners skupinu Holcim také před Úřadem pro ochranu
hospodářské soutěže v řízení o povolení spojení soutěžitelů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzoval
pouze část týkající se českého trhu, konkrétně pak převzetí českých aktivit zastřešených společností Holcim (Česko)
a.s., člen koncernu, společností CEMEX Czech Republic, s.r.o. Spojení bylo povoleno až po podrobném prošetření
v tzv. 2. fázi správního řízení.“
Zastupovali jsme společnost Gennet, jednu z největších v oboru genetiky
“Kancelář PRK Partners zastupovala společníky společnosti GENNET, jedné z největších společností v oboru
genetiky a reprodukční medicíny v České republice, v souvislosti s uzavřením smlouvy se společností FutureLife o
prodeji podílu ve společnosti GENNET. GENNET je rodinná firma založena v roce 1996, která nyní provozuje dvě
kliniky v Praze, jednu v Liberci a jednu v Londýně.
PRK Partners zároveň zastupovala společnost GENNET v souvislosti s koupí akcií ve zdravotnickém holdingu
FutureLife, vlastněném investičním fondem Hartenberg Holding, a uzavřením souvisejících smluv.
Transakce podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.”
Byli jsme u prodeje prémiové kancelářské budovy na I.P.Pavlova v Praze
PRK PARTNERS asistovala při prodeji prémiové kancelářské budovy na I.P. Pavlova v Praze. Prodávajícím
kancelářské budovy Palác I.P. Pavlova 5 byl Falcon Real Estate Investments, španělský fond spravovaný CBRE
Global Investors a kupujícím společnost Standard Life Investments, přední evropský nemovitostní fond. Prodejní
cena je důvěrná. Z právního hlediska byla transakce mimořádná a zajímavá tím, že odpovědnost prodávajícího
z jeho prohlášení a záruk v kupní smlouvě je pojištěna u specializovaných zahraničních pojišťoven, což je na
současném českém realitním trhu stále novinkou. Transakce byla uzavřena v lednu 2015.
22
PRK Partners legal update
ENGLISH SUMMARY
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Corporate Law
Procurist of a branch of foreign legal entity.
Foreign companies setting up a branch in the Czech Republic may be interested in appointing one or more
procurists (proxy holders) for its branch; however, it is important to be aware of potential problems that can arise
in connection with registering procurists in the Czech Commercial Register. Appointing a procurist in a branch of a
foreign entity is legally possible and is especially recommended for companies that want to control their businesses
effectively through a procurist with joint power of representation in order to implement the “four eyes” principle.
Thus, acting on behalf of the branch need not be entrusted solely to the head of the branch (who will be always
empowered to act independently) or persons authorized by a power of attorney.
Public Procurement
“Another” technical amendment to the public procurement act.
Amendment to Act No. 137/2006 Coll., on Public Procurement, as amended (“Public Procurement Act”) which went
into effect on 6 March 2015 brings some changes aimed primarily at eliminating the shortcomings of the current
regulation and modifying or repealing certain provisions of the Public Procurement Act adopted in 2012, which
either were not used in practice or caused difficulties when used in practice. Key changes in the amendment are (i)
new, less stringent requirements] for awarding additional work and services (objective unpredictability for carrying
out additional work has been replaced; now the need for such work/services must arise from circumstances which
a diligent contracting authority could not foresee); (ii) the possibility of submitting higher education diplomas in
Latin (before the amendment it had to be officially translated into Czech if the contracting authority did not state
otherwise); (iii) an expansion of the partial award criteria, i.e. the possibility to evaluate the experience, qualification
of team members, references etc.; (iv) changes regarding the proceedings for review of conduct of contracting
authorities before the Office for the Protection of Competition, especially changes aimed primarily at accelerating the
review procedure.
Labour Law
Latest developments in illegal employment
From 1 January 2012, the maximum penalty for illegal employment has been increased to CZK 10,000,000.
In addition, a minimum penalty of CZK 250,000 has been introduced. Subsequently the Labour Inspectorates
increased the number of inspections of illegal employment. Their initial approach was quite strict, leading to a
penalty in almost all cases where a person performed work without first concluding an employment-law relationship.
However, this approach was later disputed by the Supreme Administrative Court, which issued several decisions in
2014, clarifying what aspects the Labour Inspectorate must assess before concluding that illegal employment has
been committed.
In particular, the court stated that when assessing illegal employment the most important aspect to be considered
is the personal and economical dependency between the respective persons (usually manifested by the regular
performance of work under the employer’s instructions for a consideration). In particular, cases of family help or
simple civil courtesy may not be assessed as concealed employment. This also applies where the work is performed
for only a limited period of time (up to few hours) as a part of the selection procedure of job applicants.
Furthermore, in 2014 the Constitutional Court ruled that the minimum penalty of CZK 250,000 for illegal employment
is in breach of constitutional rights. As a result, the minimum penalty was abolished.
24
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Real Estate
When a lawyer doesn’t know what he wants, and doesn’t give up until he rules it out
In my opinion, lawyers should stop worrying that a contract will be fair to both parties at the worst when it
results from the statutory rules being applied in cases where a contract is silent. Lawyers should be glad that the
lawmakers are covering their backs by offering clients a life preserver in the event that the contract itself doesn’t
provide for their protection (no one contract can cover all possible situations). Rejecting a life preserver simply
because it could be used by the other drowning party is makes no sense.
What has the EIA Amendment changed?
On 1 April 2015, the Amendment to Act No. 100/2001 Coll., on Environmental Impact Assessment, became
effective. It was passed in response to an incorrect transposition of the EIA Directive into the national law and, as
a result, the European Commission threatened the Czech Republic with substantial sanctions. In particular, the EC
criticized the Czech legislation on the grounds that (i) the outcome of the EIA process is not binding enough for
further proceedings; (ii) the intention under assessment could be changed in follow-up proceedings (typically zoning
permission and building-permit proceedings), without addressing potential impacts of those changes ; (iii) the public
concerned does not have sufficient possibility to participate in follow-up proceedings; and (iv) the public concerned
has insufficient judicial protections. The amendment resolves the above issues. However, it remains to be seen in
practice whether the new legal regulation will result in better protection of the environment (which is its goal), or
whether the new concepts will be contorted to continue adhere to the strong-arm practices currently used in zoning
permission and building-permit proceedings.
Private Law Recodification
Does the non-competition clause have to contain a provision on consideration negotiated with the
executive director?
Any non-competition clause entered into under the Civil Code always needs to be considered in its entirety to
prevent inappropriate aggravation of the obliged party’s right to earn a living by doing work not connected to the
respective company. Potential aggravation cannot be based on a missing provision on compensation; however, its
absence may indicate an imbalance of mutual rights and obligations. This situation has resulted in the creation of a
right to seek judicial intervention in accordance with Section 2975(3) of the Civil Code. Therefore, we recommend
that a provision on reasonable (adequate) consideration (compensation) be arranged for.
25
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
Commercial Law
Obligation of the board of directors of a sole-shareholder, joint-stock company under Section 436 of the
Business Corporations Act
Generally speaking, the obligation imposed by Section 436 of the BCA appears to be quite impractical for solemember companies. Currently, a company may be relieved of this obligation by applying the above-stated
provision of Section 437 of the BCA; thus, leaving the procedure to the company’s own internal workings. This
means that a company can determine another method to be used by the board of directors for publishing financial
statements and business reports in its articles of association, provided that the procedure does not restrict the
shareholders’ right to the required information.
One minor point: In practice, a situation may arise where a company fails to determine another method of
publication (under Section 437) in its articles of association and, as a result of which, neither the financial statement
nor the business report is published. In that case, the company may be theoretically imposed a penalty under
Section 107 in connection with Section 104 of Act No. 304/2013 Coll., on Public Registers of Legal Entities and
Natural Persons. Nevertheless, the penalty should not be imposed in practice because the financial statement
must be filed in the Collection of Deeds after a general meeting is held (after the financial statement is approved by
the sole shareholder).
26
PRK Partners legal update
Korporátní právo Veřejné zakázky Pracovní právo Právo nemovitostí Rekodifikace Obchodní právo
K příležitosti životního jubilea prof. Karla Eliáše Novinky z PRK Partners English summary
News from PRK Partners
PRK Partners joined CVCA, The Czech Private Equity and Venture Capital Association
In 2015, PRK Partners joined CVCA, The Czech Private Equity and Venture Capital Association, an association of
private equity/venture capital investors and prominent consulting companies and law firms from the Czech Republic
offering high-quality consultancy in the area of private equity and venture capital and having at their disposal experts
in various fields. CVCA is a member of EVCA, The European Private Equity and Venture Capital Association.
PRK Partners – current references
We advised Holcim on building-sector matters
“PRK Partners assisted Holcim in connection with the divestment of their Czech operations to Cemex, including
a cement plant, 17 ready-mix concrete sites and four aggregates sites. The transaction, which was closed at the
beginning of 2015, forms part of a series of transactions also involving Holcim’s acquisition of Cemex’s operations in
western Germany and Cemex’s acquisition of certain assets of Holcim in Spain.
In connection with this transaction PRK Partners also represented HOLCIM group in merger approval proceedings
before the Czech Antitrust Authority. The Czech Authority was investigating only a part of the transaction relevant for
the Czech market, i.e., the takeover of the Czech operations of Holcim (Česko) a.s., a member of the Holcim group,
by CEMEX Czech Republic, s.r.o. The merger was approved after a detailed investigation in the second phase of
the administrative proceedings.”
We represented Gennet, a major gene science company
“PRK Partners represented a shareholder of GENNET, a leading company in the field of genetics and fetal medicine
in the Czech Republic, in connection with the conclusion of a contract with FutureLife, a health care holding owned
by the investment fund Hartenberg Holding, on the sale of GENNET’s shares. GENNET is a family business founded
in 1996, which now operates two clinics in Prague, one in Liberec and one in London.
PRK Partners also represented a shareholder of GENNET in connection with the purchase of shares in FutureLife
and with the conclusion of related contracts.
The transaction is subject to the approval of the Office for the Protection of Competition.”
We assisted with the sale of a premium office building located at I.P.Pavlova in Prague
PRK Partners advised Falcon Real Estate Investments, a Spanish fund managed by CBRE Global Investors in
the sale of a premium office building in the centre of Prague, Palác I.P. Pavlova 5, to Standard Life Investments,
a leading real estate fund in Europe. From a legal point of view the transaction was extraordinary in the fact that
all liabilities of the seller from its representations and guarantees under the acquisition agreement were insured by
specialized, foreign insurance companies which is a non-standard arrangement on the current Czech market. The
transaction was completed in January 2015.
27
PRK Partners legal update
„Slunce se
nepohybuje“
KONTAKTY:
PRAHA
Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika
+420 221 430 111
[email protected]
BRATISLAVA
Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko
+421 232 333 232
[email protected]
OSTRAVA
Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika
+420 558 272 505
[email protected]
www.prkpartners.com
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – všechna
práva vyhrazena.
Informace obsažené v tomto materiálu nelze považovat
za právní rady, nejsou vyčerpávající a nejsou zamýšleny
pro žádné konkrétní použití. Před aplikací zde
obsažených informací nebo rozhodnutím učiněným
na jejich základě doporučujeme vyhledat nezávislou
a odbornou právní konzultaci. Děkujeme vám za váš
zájem o naše aktuality a uvítáme vaše podněty či
připomínky na naší e-mailové adrese
[email protected]
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – All Rights
Reserved.
The information included in this material is not legal
advice, is not exhaustive and is not intended for any
specific application. Before any use of, or decisions
connected with, the information provided herein, we
recommend that you seek independent legal advice.
Thank you for your interest in receiving our legal
updates. We look forward to your comments and
suggestions at our e-mail address
[email protected]

Podobné dokumenty

zde - Základní škola Opava

zde - Základní škola Opava abecedy předem zafóliované a rozstříhané. Lze nahradit vršky od pet lahví, dřevěnými kostkami apod. Úkolem celé skupinky je plynule vyhláskovat celou abecedu. Každý žák sleduje, kdy je na řadě jeho...

Více

informační leták ke stažení - Sdružení pro integraci a migraci

informační leták ke stažení - Sdružení pro integraci a migraci Řízení o udělení mezinárodní ochrany začíná v okamžiku, kdy podáte žádost na policii nebo přímo úředníkům ministerstva vnitra. Poté s Vámi bude proveden pohovor, kterých může být i více. Během říze...

Více

2016-04-14_TZ_Penilni-implantaty_ISCARE

2016-04-14_TZ_Penilni-implantaty_ISCARE nebo vysoké hladiny krevních tuků. Léčba je určena všem pacientům, kteří trpí poruchou erekce s tzv. organickou příčinou a na které konvenční terapie pomocí tablet nebo injekcí do topořivých těles ...

Více

PRáVní aKtuality LEGAL UPDATE 2 / 2013

PRáVní aKtuality LEGAL UPDATE 2 / 2013 rejstříkové soudy. Do rejstříku spolků se též budou zapisovat pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, jejich pobočné organizace a pobočné spolky zahraničních spolků. Pokud j...

Více