HRADIL Pracovní list – Půda

PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ
PRACOVNÍ LIST - PŮDA
Radomil Hradil
PRACOVNÍ LIST – PŮDA
Půda je živý útvar na povrchu Země, umožňující růst rostlin a tím i život člověka. Aby to bylo možné,
musí být půda úrodná. Úrodnost půdy je schopnost půdy poskytovat rostlinám potřebné podmínky růstu.
ŽIVÁ PŮDA
Půda vzniká zvětráváním nerostného podloží vlivem povětrnosti a činností živých organismů:
mikroorganismů, žížal atd., ale také kořenů rostlin. Samotným zvětráváním vzniká jen zvětralina; teprve
životní aktivitou organismů vzniká půda jako živý útvar. Pro úrodnost půdy tak není rozhodující
přítomnost živin, ale přítomnost a aktivita půdních organismů. Hnojení v ekologickém zemědělství
a zahradnictví nespočívá v dodávání živin rostlinám, nýbrž v „krmení“ půdních organismů, které
se postarají o optimální uvolňování a přísun živin pro rostliny.
V ekologickém zemědělství nehnojíme rostliny, ale půdu.
HUMUS
Jako „humus“ se dříve označovala úrodná, tmavá a vonící půda jako taková, takzvaná prsť. Teprve později
se tento pojem omezil na určité složité chemické látky v půdě, založené na tzv. huminových kyselinách.
Humus jako předpoklad úrodnosti půdy vzniká činností půdních organismů z odumírajících těl
organismů – rostlin a živočichů. Po fázi rozkladu a odbourávání následuje fáze syntézy a tvorby, na jejímž
konci se nachází humus.
HUMUSO-JÍLOVÉ KOMPLEXY
Humusové (organické) látky se opět činností mikroorganismů (z velké části též v zažívacím traktu žížal,
kde se nachází obrovské množství mikroorganismů) spojují s minerálními látkami do podoby takzvaného
humuso-jílového sorpčního komplexu. Ten je základem půdních drobtů.
PŮDNÍ DROBTY
Drobty jsou základní, zaoblené částečky půdy. Cílem péče o půdu je drobtovitá půdní struktura, kdy půda
netvoří hroudy, neláme se, nerozprašuje ani nerozmazává, ale drobí se na oblé drobty. U takové půdy
říkáme, že má půdní garé, tzn. že je zralá.
PŮDNÍ ŽIVOT
V úrodné a živé půdě se nachází obrovské množství organismů: bakterie, řasy, aktinomycety, houby,
prvoci, roztoči, chvostoskoci, hlístice, stínky, žížaly, hmyz a jeho larvy atd. – viz připojené schéma.
1
PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ
PRACOVNÍ LIST - PŮDA
Radomil Hradil
Uvádí se, že pod povrchem půdy se „pase“ stádo až několika desítek „krav“ na jednom hektaru nebo
že v 10 cm3 živé půdy se nachází asi 9 nebo 10 miliard mikroorganismů, tj. více, než je lidských obyvatel
na planetě Zemi.
KOŘENY ROSTLIN
Tyto organismy žijí především v bezprostřední blízkosti kořenů rostlin a živí se jejich odumírajícími
součástmi a výměšky. Kořenový systém je rozsáhlejší, než se obvykle domníváme. Podle výzkumu H.
Dittmera má např. jedna rostlina žita téměř 14 milionů kořenů o celkové délce více než 600 kilometrů
a k tomu více než 14 miliard kořenových vlásků o celkové délce 10 600 kilometrů! Tento kořenový systém
je v neustálé interakci s půdními organismy.
PÉČE O PŮDU
Používáním pesticidů hubíme nejen cílový organismus, ale také půdní organismy a narušujeme tím
ekosystém půdy; jeho správná funkce je nezbytná pro dynamické zajišťování půdní úrodnosti a růstu
rostlin. Nepoužívání pesticidů je první opatření na podporu půdního života.
Hnojení organickými hnojivy není jen dodáváním živin rostlinám, ale především výživou pro půdní
edafon (organismy). Kompost je v tomto ohledu mnohem příznivější než hnůj, který uvolňováním čpavku
hnojí přímo rostliny a způsobuje jejich příliš bujný růst.
Důležité pro výživu půdních organismů jsou kořeny rostlin, které půdu prorůstají, vyměšují různé látky
a průběžně odumírají. Proto se snažíme, aby půda byla co nejdéle porostlá. Vhodné je zelené hnojení,
u něhož je důležitá rozmanitost. Hořčici se spíše vyhýbáme, přednost dáme svazence, pohance, pelušce,
ovsu, ale můžeme přimíchat i měsíček, slunečnici, kukuřici, stará semena hrachu, fazolí a dalších zelenin
apod.
Kořeny rostlin a půdní organismy dokážou půdu prokypřit a vytvořit dobrou půdní strukturu lépe než my
s našimi stroji a nářadím.
Zda provádět orbu, respektive rýt, nebo dát přednost nastýlce (mulči), je věcí osobního rozhodnutí, které
vychází z konkrétních podmínek stanoviště a zkušeností pěstitele.
Pokud zvolíme mechanické kypření půdy, je každé prokypření během vegetace zároveň hnojením, protože
vzduch, který se kypřením dostane do půdy, podpoří mineralizaci, tj. rozklad humusu a uvolnění
jednoduchých látek do půdního roztoku.
Celkově je třeba dbát na zachování rovnováhy mezi mineralizací a humifikací, tedy rozkladem a tvorbou
humusu. Obsah humusu v půdě by dlouhodobě neměl klesat, spíše se zvyšovat.
2
PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ
PRACOVNÍ LIST - PŮDA
Radomil Hradil
Příloha: Schéma půdních organismů.
3